Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Ministři vnitra (V4) se domluvili, že prioritně je třeba zabezpečit vnější hranice EU a vybudovat hotspoty....

0
0

20. 1. 2016    České noviny
Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4) dnes ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Na tiskové konferenci po společném jednání v Praze to řekl český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici EU. Tyto takzvané hotspoty prý musí být zároveň detenčními zařízeními - uprchlíci by je neměli opustit, dokud nebude ověřena jejich totožnost.

"Tyto hotspoty musí fungovat ve formátu detenčního zařízení, kde budou migranti omezeni na pohybu a svobodě, než budou prověřeni,"řekl Chovanec. Toto stanovisko potvrdil také jeho slovenský protějšek Robert Kaliňák. "Bojovat proti nelegální migraci bez toho, abyste je měli v detenčních zařízeních je nemožné," uvedl.
Důkazem, že spolupráce Visegrádu funguje, je podle dnešního vyjádření ministrů například to, že země V4 společně reagovaly na nápor běženců na hranice zemí Balkánu. V této spolupráci jsou připraveny pokračovat.



Fronta v Sýrii a v Iráku (do 20. ledna 2016)

0
0

- uv - 
20.01.2016  E-republika

Západ je v panice, protože jím podporovaní teroristé prohrávají. Proto je začali stěhovat do jiných zemí, kde budou potřeba. Irák obvinil USA a Saúdy, že z dobytého Ramádí a Fallúdže pomohli pomocí vojenských helikoptér evakuovat šéfy ISILU těsně před dobytím města. Každý bojuje s terorismem, jak potřebuje.

Poslední přehled jsme psali dosti dávno vzhledem k Jemenu (Špinavá válka v Jemenu a účelové pokrytectví Západu) a vzhledem k Sýrii (Pohyb na frontách v Sýrii, do 15.12. 2015). Mezitím se leccos změnilo k lepšímu, čili pro západní podporu zahraničních teroristů k horšímu. Začal bych dvěma přehledy. První je kvalitní ruský přehled frontových bojů v Sýrii a Iráku. Klikněte si na obrázek pro situaci k 19. lednu.



Druhý je klasický přehled ke 19.1. ze South Front, kde i zaznamenán postup irácké armády v Ramádí.


Tím je přehledně pokryt postup armády na všech frontách, včetně Iráku. K postupu fronty je nejdůležitější postup fronty v Latákii, kde se už roluje koberec. Klíčové je dobytí Salmy a průlom fronty před Salmou, kde se zhroutila teroristická obrana. Viz obrázek s posunem front.




Nahoře je už turecká hranice a vzdálenost mezi styčnými body front je 6,5 km. Dalším důležitým místem jsou boje v Idlíbu, kde se postupně chystá obklíčení města ze tří stran. Stejně jako v případě jiných míst i toto místo je drženo povstalci či teroristy od roku 2012.




Další důležitou zprávou je postupné uzavírání nůžek v bitvě o Aleppo, která rozhodne osud zahraniční invaze v Sýrii. Podívejme se na přehled map, viz hnědá pro SAA, žlutá Kurdové, černá ISIL, zelená ostatní teroristické frakce. První mapa ukazuje celkový postup spojenců přetínající hlavní silnice, kterým ISIL pašuje ukradenou ropu do rafinerií v Turecku.




Postup armády pomalu uzavírá první kotel směrem od dobyté základny Kweirim k Al-Bab. Druhý kotel vzniká přetnutím hlavní zásobovací trasy přímo v Aleppu. Druhý kotel vidíte lépe na této mapě, žlutá jsou Kurdové, kteří bojují s Asadem.




Zatímco Kurdové dobývají území, SAA, Hizballáh a íránské gardy Al Kuds dobývají strategické body a hlavně spojovací silnice. V případě bojů o Aleppo je spojena 154. Brigáda SAA (4. mechanizovaná divize) tvořená převážně ze sunnitských vojáků pocházejících přímo z Aleppa. A ti bojují společně už třetí rok od dobytí Kusajru ze šíity z Hizballáhu (Syrská armáda asi dobyla Kusajr). Jak vidět, bratrství ve zbrani něco znamená a bude znamenat. Dobytí Aleppa by de facto skončilo nadvládu teroristů v Sýrii. V ostatních oblastech už musí držet jako rukojmí civilní obyvatelstvo a krást mu potraviny, které se vozí jako humanitární pomoc. O tom se na Západě lže o sto šest, viz článek Lhaní o hladomoru v syrském městě Madája. Příklad obklíčené a nyní již téměř rozpůlené enklávy poskytuje obklíčení teroristů v Hamě.




Podobné je to v již prakticky dobytém Jobaru a Východní Ghuttě, což jsou městské části Damašku. Děsivé to bylo v Deir es-Zoru, kde Rusové svrhli obyvatelům humanitární pomoc z letadel. Dodávky sebral ISIL a na místě zavraždil asi 200 vesničanů, ženy i děti, kteří si pomoc chtěli odvézt. Další klíčová fronta je otevřena směrem ke Golanům dobytím strategického města Šejch Miskin.




Vlevo vidíte Golany, což už je blízko. SAA navíc překvapivým útokem dobyla klíčovou část města Daráa a kontroluje hraniční přechod s Jordánskem, odkud jde hlavní pomoc teroristům.




Izraeli a CIA v Jordánsku se nyní ztížilo zásobování teroristických frakcí v tzv. "buffer zones" kolem Golan. Drůzové už toho mají plné zuby, a opět zaútočili na sanitku, která tyto teroristy odvážela přes jejich území do izraelské nemocnice na Golanech.

Drůzové žili na Golanech staletí před Izraelem, a chtějí na nich žít i po skončení okupace. A stejně jako Izrael dovedou přehodit kormidlo neuvěřitelně rychle, když je třeba. Rusko potichu zásobuje SAA novými zbraněmi, které dostává i Hizballáh, což Rusům nijak nevadí. Proto dostává i nové střely na námořní cíle. Izrael pochopil, že na Blízkém východě vznikla nová rovnováha zbraní. Proto se snaží sblížit s Tureckem, Saúdskou Arábií a Katarem, čili se všemi státy, které podporují jak mezinárodní terorismus, tak přímo platí teroristické frakce v Sýrii. Porážka jejich teroristů v Sýrii bude znamenat zásadní oslabení Izraele. Tedy pokud si nekoupí Kurdy a nezačne boj přes jejich hlavy. Ale ti tak hloupí nejsou, a odešli z jednání o rozdělení Sýrie pod vedením Saúdů a USA. Dobře ví, kdo jim léta pomáhal v boji proti všem, což byl Írán. Hlavní generál iránských Al-Kuds bojujících v Sýrii Chassem Solejman byl na oficiální návštěvě Ruska. Zde dojednával nákupy ruské vojenské techniky, protože Írán po skončeném embargu musí rychle utratit těch 32 miliard dolarů, které USA nyní vyplatily za zadržované účty v bankách. Rozdělení Sýrie podle plánů USA a Izraele by vypadalo zhruba takto.




Podobným způsobem byl de facto válkou rozdělen Írán. Ale tam místní kmeny a náboženské frakce a teroristy zastupují světové ropné společnosti. Výsledek je podobný, asi 1,5 miliónu mrtvých.




Hlavním dodavatelem ruských zbraní tzv. "povstalcům" se nyní stalo Bulharsko, odkud proudí za úplatu Saúdů a Kataru vyřazené ruské zbraně teroristům do Sýrie. Mezitím rozbor použitého sarinu v oblastech kolem Damašku ukázal, že jej nevyrobil Asad, ale teroristé napojení na Turecko. Ale kdo by se o to ještě někdo dnes zajímal, že ano. Tak se dělají média a svět, který je jedno velké simulákrum. Viz naše články z té doby, které se nenechaly oblbnout západní propagandou (Fakta o Sýrii X. Zpráva OSN o chemickém útoku). Obecně platí, že fronty se hnuly. Jako perličku na závěr nabízím toto video. Je na něm údajný vrah ruského parašutovaného pilota, jehož stíhačku sestřelilo Turecko za pomocí logistiky a stíhaček NATO. Bojovník tzv. Šedých vlků přijímá požehnání od správně naladěného muslimského imáma v Turecku. Návštěva byla zcela oficiální.




Západ je v panice, protože jím podporovaní teroristé prohrávají. Proto je začali stěhovat do jiných zemí, kde budou potřeba. Jako první se logicky nabízí Jemen, kde Britové vedou válku za Saúdy a plánují cíle leteckých útoků, které masově zabíjejí i civilisty ve městech. Irák obvinil USA a Saúdy, že z dobytého Ramádí a Fallúdže pomohli pomocí vojenských helikoptér evakuovat šéfy ISILU těsně před dobytím města. Každý bojuje s terorismem, jak potřebuje.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


 

Související články:

Uprchlíci XXXII. – evropské elity začínají uvažovat o tom, co Kosa psala už před půl rokem….

0
0
- vlk -
20.1.2015 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com


Ohledně migrační vlny a nutnosti konat evidentně přituhuje. A to všude. Určitě v Bruselu, kde už i takový Tusk už asi pochopil, vo co go a včera prohlásil, že EU má dva měsíce na to, aby účinně vyřešila příliv uprchlíků do Evropy, jinak že se Schengen rozpadne. Hosana!!! Jen doufám, že není v celoevropské centrále s tímhle náhledem sám… Což ani zdaleka není jisté.

Přituhuje i v Berlíně, který má , alespoň pro mne, nejvíce másla na hlavě. Tam se jednak už konečně opravdu začínají propadat preference CDU a Merkelové a to na celoněmecké úrovni až na nějnižší úroveń od posledních voleb – oproti nim se vypařila celá 1/4 voličů a antiimigrantská AfD už je podle posledních průzkumů aktuálně třetí nejsilnější německou politickou silou. Pro ty, kdo se nyní chystají jásat, přidám informaci, že by měli, před tím jásáním vzít na vědomí, že AfD, kromě jiného, například požaduje totální revokaci Benešových dekretů a odškodnění neprávem vyhnaných sudetských Němců!!! Nic podobného od té proklaté Merkelové nehrozí….

A situace se hrotí i v Praze. Včera premier Sobotka přišel s tzv. záložní evropskou hranicí – tedy s tím, že když nebude fungovat dohoda s Tureckem (která zatím rozhodně svůj účel ani zdaleka neplní) a Řecko také nebude schopno plnit své závazky, bude nezbytné vytvořit na linii bulharských a makedonských hranic chráněnou linii. Nasazením technických a lidských prostředků. A tím konečně vystavit tomu nekonečnému proudu migrantů trvalou stopku.

Nehledě k tomu, že rakouský ministr zahraničí Kurz, minulý týden pro Die Welt, ohledně Turecka, pro mnohé – včetně mne – senzačně, řekl toto:

Kurz:

Kooperace s Ankarou je nutná. Ale my jsme delegovali na Turecko něco, k čemu ho nezbytně nepotřebujeme – pro zadržování uprchlíků! Pokud delegujeme zajištění vnějších hranic EU na Erdogana, vznikne masivní závislost, kterou vidím jako mimořádně nebezpečnou. Je doložitelné, že mnoho politiků mělo strach z ošklivých obrázků při obraně hranic. Ale nemůže existovat, abychom tento úkol přenechali Turecku, jen proto, že si nechceme ušpinit ruce. Ochrana hranic se nedá dělat bez ošklivých obrázků …
Na adresu Bruselu připojil:

Je kontraporoduktivní, když Brusel podporuje finančně Řecko k tomu, aby ono migranty z řeckých ostrovů co nejrychleji transportovalo na makedonské hranice.…
... Současné plány na rozdělování uprchlíků uvnitř EU prostřednictvím kvot je nerealistické. Kvoty bychom nejspíše prosadili, pokud nejzatíženější státy EU zabrání dalšímu příchodu migrantů na své území a a nebudou už více poskytovat azyl.
Zdroj: http://www.welt.de/politik/ausland/article150933461/Es-wird-nicht-ohne-haessliche-Bilder-gehen.html

Uměli byste si tohle všechno představit ještě před Silvestrem? Asi sotva. Tedy byste nečetli Kosu a tenhle, bohužel, nekonečný seriál Uprchlíci. Protože to, k čemu nyní dospěla alespoň část evropských politiků i politikářů a doufejme, že už je jich většina, Kosa psala dávno a dávno….

Například 30.7.2015 v článku

Uprchlici III- Proč s tím nic nedělají?!
stojí třeba toto:

Je jen superpikanterií, že Balkánskou cestu do provozu uvedli nikoli běženci ze Sýrie, Afghanistánu, Eritrei nebo Iráku a Pakistanu, ale demokratičtí Kosovští Albánci, kvůli kterým jsme rozvrátili zbytkovou Jugoslávii!!!! Toto uvádím jako podnět pro zastánce teorií o rafinovaném spiknutí Sorose a Američanů na rozvrácení Evropy – odtržení Kosova, vznik od samého začátku zjevně nefunkční Kosovské drogově dealerské republiky, jako startovací okamžik onoho čertovsky rafinovaného plánu na rozvrácení Evropy migrační vlnou! Aby rozšířili svou teorii o opravdový a unikátní začátek té podvratné akce! Právě lidé z Kosova začali řádově před rokem, jako první migrovat ve velkém - cca 120 000 lidí přes Maďarsko a Rakousko do Německa, aniž by je Němci nějak zásadně vraceli!!! A ukázali tak běžencům v Turecku a mezinárodními pašeráckému byznysu nové, netušené, obrovské obchodní příležitosti. Které zcela zjevně, dříve, vzhledem k množství překračovaných hranic, pokládali za obchodně nevyužitelné, protože každá hranice představuje riziko, že bude uzavřena a byznys tím vezme rychlý konec!

A také toto:

problém Turecka. Lze vracet Libanonu, lze vracet Libyi a dalším podobným. Ale umíte si představit že budou odvlékány lodě zpět Turkům? A nějakou Kambodžu, kterou mají Australané prostě po ruce, nemáme. Turci jsou dostatečně silní a etablovaní, aby kladli zásadní a efektivní odpor úsilí EU vracet jim „jejich“ emigranty. Oni udělají všechno, aby se jich zbavili.

následně reagoval Gerd

29.8.2015 – den, kdy skončila EU

I jeho budu citovat:

EU se neodhodlá vrátit nynější migranty zpět třeba do Turecka, které bezpečnou zemí určitě je.

abych tohle všechno vzal 2.listopadu jako podklad pro

Uprchlíci XXVII. – Jak je zastavit?

a predestinoval možná řešení, jak to zastavit. Konkrétně takto:

… stop Balkánskému proudu lze realizovat jen ve třech variantách:

1- Turecko, ještě na svém území, účinně zamezí pohybu migrantů z Turecka pryč. Tak jako to, podle mne, dělalo ještě na začátku tohoto roku.

2- pokud ne, existuje možnost obrany řeckých hranic, včetně ostrovů bezprostředně u tureckých břehů. Nikoli, že by se snad potápěly čluny s uprchlíky, ale prostě tak, že by tyto ostrovy byly, více méně, obětovány na internační tábory a běženci prostě nebyli propouštěni dál. Což nepochybně zapůsobí na pašeráky i migranty.

3- důsledná obrana jakékoli další hranice tak, aby se prostě pro migranty stala nepropustnou a skončili v bezvýchodné situaci v zemi před obranou liníí. Jde vlastně o řešení č.2, ale až na kontinentu. protože nelze počítat s kooperací Řecka.

Je jasné, že řešení 2 a 3 v době elektronických medií, vzpomeňte, jaké emoce vyvolala fotka utopeného malého kluka, a pseudohumanistů všech odstínů a zájmů, je pro současnou politickou garnituru fatální noční můrou!!! Znamená to dostat se na pranýř a být x krát denně nejméně měsíc veřejně ukřižováván a ukamenováván! Je to krok na politický hřbitov! To vyžaduje odvahu lva, kůži hrocha a rozměr osudového státníka, jakých evropské dějiny mají pramálo. A vy tohle chcete po bývalé svazačce nebo tvarohovi Hollandovi? To asi nefunguje, že?

Tehdy to tvrdil jen jakýsi vlk. Dneska volá Tusk po okamžitém řešení, rakouský ministr zahraničí sděluje, že obrana evropských hranic nepůjde bez toho, aby si Evropa zašpinila ruce a potvrzuje můj odhad, že přesně tomu se všichni vyhýbali, seč mohli, své začíná chápat německá veřejnost a Sobotkův plán je vlkovou variantou č.3 z 2. listopadu 2015.

Pokud někoho napadne něco ve smyslu, že vlk se dočkal příležitosti, kdy si může vytahovat triko, je velmi na omylu! Věřte, že nikdy v minulosti by mne nenapadlo, že nějaký takovýhle článek budu muset psát!!! To je absolutní tragedie! A neumíte si představit, jak to ve mně vře! Nesrovnatelně více, než když jsem včera odpoledne viděl neskutečně trapný výkon Viktorky v Turecku v přípravném přáteláku s beznadějně posledním mančaftem II. bundesligy! Protože ten migrační proces je zásadní malér historického a globálního rozměru! A ti, co ho měli, vlastně musí řešit, si dosud, naprosto vědomě hráli na hloupého Honzu. Navíc totálně slepého. Aby nevypadali špatně v médiích! Hlavně nebýt spojován s nějakým takovým utonulým Aslanem nebo masovou hladovkou a migrantskými nepokoji v Řecku. To radši budeme žvanit o Willkommenskultur, lidskosti, spravedlivém přerozdělování břemene, atd. atd. Jenže i tohle jde jen nějaký čas…..

Pevně doufám, že za půl roku nebudu muset psát nový díl Uprchlíků s tím, že nyní už snad politici a politikáři konečně pochopili nebo ještě zoufaleji klást otázku – kdy pochopí to, co Kosa psala už 20.ledna…

Ne vlkovi nejde o potvrzování jeho laických odhadů. Vlkovi jde o řešení a rád a kdykoli se nechá odpovědnými přesvědčit, že jsou daleko lepší a akčnější než čekal. A klidně si pak nechá nasadit čepičku s rolničkami!

JF a jeho týdenní výběr ze světového tisku

0
0
vybral, přeložil a sestavil JF
20.1.2016  Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Takže si dáme pravidelný výběr toho, co jsem za uplynulý týden našel a přišlo mi zajímavé na anglicky psaných portálech


Islámský Stát zabil 135 a unesl 400 osob ve východní Syrii
Jason Ditz, AntiWar. 17.1.2016
Víkendové boje ve východní Syrii za sebou zanechaly 135 mrtvých, z toho 86 civilistů.

Po výměně zajatců uvalily Spojené Státy na Irán další sankce
Jason Ditz, AntiWar, 17.1.2016
Obamova administrativa pozastavila sankce proti Iránu za testování balistických raket v obavě, že by to mohlo narušit výměnu zajatců. Po jejím uskutečnění pak v sankcích pokračovala.

Chybné určení, ověřování, ISIS, a Madája
Eliot Higgins, Bellingcat, 11.1.2016
Jedním z problémů, se kterými se často setkává každý, kdo pracuje s uživateli generovanou informací, je chybné určení této informace.

Použili Rusové v Syrii bojové roboty?
Aric Toler, 15.1.2016
Podle Sputniku a mnoha ruskojazyčných blogů Syrská Arabská Armáda (SAA) v současnosti nasadila v provincii Latakija deset ruských bojových robotů.
Poznámka: Dva po sobě jdoucí články na tomtéž, do jisté míry těžce profláknutém ideologickém  serveru, první kritizuje jistou špatnost, druhý ji názorně předvádí…

Švédská ministryně zahraničí nerozumí mezinárodnímu právu
Noah Feldman, Bloomberg View, 14.1.2016
Švédsko, jedna z nejliberálnějších zemí v Evropě, se v popisování zla v Izraeli připojila k takovým zemím jako jsou Irán a Turecko.

Výměna zajatců může pomoci Iránu vyzbrojovat Assada
Josh Rogin, Bloomberg View, 17.1.2016
Výměnou za propuštění čtyř amerických vězňů souhlasil Obama s propuštěním sedmi Iránců a zastavením stíhání čtrnácti dalších, obviněných z dodávky zbraní Assadovu režimu.
Tudíž by jeden řekl, že pro Američany je to nyní normální obchod!!!

Bývalá agentka MI5 nám řekla, proč je pro Islámský Stát tak snadné pohybovat se bez povšimnutí
Jim Edwards, Business Insider, 16.1.2016
Jedna z nejvíc deprimujících skutečností na videu „nového Džíhádí Johna“ je to, že tento muž, zabíjející vězně, byl britským bezpečnostním službám znám už před svým útěkem do Syrie.

Saudská burza padá volným pádem
AFP, 17.1.2016
Akcie států Perského zálivu padají jako následek ostrého poklesu cen ropy a očekávaného vzestupu podílu iránského ropného exportu po odvolání sankcí.

Sektářské rozštěpení Středního východu hrozí, že zachvátí celou generaci
Jane Kinninmont, The Chatham House, 6.1.2016
Zneužívání náboženské identity některými politiky Saudské Arabie a Iránu je hluboce znepokojující a mohlo by otrávit celou oblast na dlouhé desítky let.

Západní mocnosti podporují obchod se zbraněmi bez ohledu na civilní oběti
Thalif Deen, IPS News, Common Dreams, 16.1.2016
Západ navzdory ostré kritice stále pokračuje v silné politické a vojenské podpoře jednoho ze svých dlouhodobých spojenců, Saudské Arabie.

Ultrabohatá třída „filantrokapitalistů“ podkopává globální demokracii
Sarah Lazare, Common Dreams, 15.1.2016
Různé nadace a bohatí jednotlivci lijí peníze do globálního rozvoje. Ale o jaké způsoby řešení vlastně usilují?

Hraní her s obětmi války
Nicolas J.S.Davies, Consortium News, 17.1.2016
Hlavní media USA v hlášeních o civilních obětech uplatňují dvojí standard podle toho, zda v dané válce bojuje vojenská sila USA. V takovém případě udávají absurdně nízké počty mrtvých.

Smrtící nedostatek realismu listu Washington Post
Paul R.Pillar, Consortium News, 16.1.2016
Neokonservativní vydavatelé The Washington Post podporují změnu jednoho režimu za druhým bez ohledu na smrt a zkázu, kterou jejich strategie přináší na Střední Východ a nyní již i do Evropy.

Zbytečné tajnosti kolem MH-17
Robert Parry, Consortium News, 15.1.2016
Téměř 18 měsíců po katastrofě je jedním z nejtíživějších tajemství, proč vláda USA okamžitě po události obvinila Rusko a ruské povstalce – a od té doby zarytě mlčí.

Konec vzestupu Číny?
Daniel Lynch, Foreign Affairs, 11.1.2016
Za poslední tři měsíce nejistota ohledně směřování čínského rozvoje zesílila pod náporem většinou špatných ekonomických zpráv.

Evropské Ne-Sjednocení
https://www.foreignaffairs.com/reviews/2015-12-14/european-disunion Review Essay January/February 2016 Issue EuropeEconomics
Ngaire Woods, Foreign Affairs, 15.1.2016
EU je v obklíčení. Příchod statisíců uprchlíků z Afgánistánu, Iráku a Syrie otestoval princip jednotné hranice jádra unie a přetrvávající krize Řecka ohrožuje jednotnou měnu.

Všichni za nikoho, nikdo za všechny
Fabrizio Tassinari, 13.1.2016
O půlnoci 3.ledna zavedlo Švédsko kontroly na hranicích s Dánskem, o dvanáct hodin později zavedlo Dánsko kontroly na hranici s Německem.

Žádné nebezpečí jaderné války? Plány Pentagonu na vyhození planety do vzduchu
Michel Chossudovsky, Global Research, 11.1.2016
V rámci zkoušek jaderných zbraní bylo od roku 1945 provedeno více než 2000 nukleárních explozí.

Bomarduje Západ vůbec ISIS? Ruské údaje o údajných akcích koalice vedené USA v Syrii
ITAR-TASS, Global Research, 18.1.2016
Ministerstvo obrany Ruska prohlásilo, že výsledky koaličních akcí neodpovídaly vždy vyhlašovaným cílům.

Nejnovější zvěrstvo ISIS v Syrii. „Umírnění teroristé“ vycvičení CIA.http://www.globalresearch.ca/latest-isis-atrocity-trained-by-the-cia/5501889
Stephen Lendman, Global Research, 18.1.2016
Agenti CIA, speciální síly USA a spřátelené darebácké státy cvičí dobrovolníky ISIS v jemném umění provádět hrozné zločiny, včetně řezání hlav, používání chemických a jedovatých látek a hromadného zabíjení civilistů.

Levice a násilí v Syrii
Kim Petersen, B.J.Sabri, Information Clearing House, 17.1.2016
„Nemůžete bojovat proti válce a současně se na válku připravovat!“– Albert Einstein

Ruské ministerstvo obrany zjistilo, kdo stojí za organizací Syrian Observatory For Human Rights
Igor Konašenkov, TASS, Information Clearing House, 17.1.2016 Představitel ministerstva prohlásil, že posledních pět let byl hlavou a jediným zaměstnancem této organizace muž jménem Ossama Suleiman, který se poté, co v Syrii absolvoval tři pobyty ve vězení, v roce 2000 přesunul do Velké Británie a tam přijal přezdívku Rami Abdurrahman.

Víme vůbec proč Rusko zasahuje v Syrii?
Joe Contrarian, Information Clearing House, 17.1.2016
Zatím jsme se přesvědčili hlavně o tom, že jakkoli jsou ruské záměry relativně skromné, až dosud Rusové dodrželi své sliby.

Novináři byli napadeni v táboře migrantů. Proimigrační aktivisté požadují stažení důkazů z internetu
Breitbart, Prison Planet, 17.1.2016 “Migranti se napadají navzájem a napadají dokonce i pracovníky, kteří se jim snaží poskytovat potraviny a zásoby.“

Podivný případ mizejících čínských miliardářů
Joseph P. Farrell, Giza Death Star, 14.1.2016
Za posledních pět let jsme šli po stopách mnoha velmi podivných příhod, které všechny měly co dělat s vysokým světem financí.

Rusko láme monopol ropných cen Wall Streetu
F.William Engdahl, nsnbc international, 9.1.2016
Rusko provedlo význačné kroky, které prolomí monopol Wall Streetu na určování cen ropy, alespoň ve velké části světového ropného trhu.

„Sankce“ – ekonomická agrese v novém provedení
Christopher Black, nsnbc international, 14.1.2016
Obnovení a zvýšení amerických a evropských „sankcí“ proti Rusku a hrozba nových „sankcí“ proti Iránu, jsou dalším políčkem do tváře ruského a iránského lidu.

Rozdělený svět: Elity se hrnou do Švýcarských Alp v atmosféře rostoucí nerovnosti
Ben Hirschler, Noah Barkin, Reuters, 18.1.2016
Političtí a ekonomičtí lídři, sjíždějící se tento týden do Davosu, stojí tváří v tvář stále rozdělenějšímu světu.

Pravda za „Soubojem dvou Paulů”

Souboj dvou Paulů, video „Bořiči mýtů: Demokratičtější FED? Ne, žádný FED!” viz https://www.youtube.com/watch?v=oCPidBG6w2s
Ron Paul, Ron Paul Libery Report, 17.1.2016
Ekonomická kalamita, předvídaná zastánci volného trhu, je nyní na dosah ruky.

Kdo vydělává a kdo prodělává na laciné ropě ve světě
Analýza Strafor, 8.1.2016
Ceny ropy dosáhly svého minima od roku 2004 a pokračují ve svém rychlém pádu, započatém v roce 2014.

První květy vykvetly ve vesmíru na palubě Mezinárodní kosmické stanice
Lonnie Shekhtman, Christian Science Monitor, 17.1.2016
Úspěšné vypěstování prvních květin ve vesmíru přivádí výzkumníky zase o krok blíže k řešení problému pěstování čerstvých potravin na dlouhých vesmírných výpravách.

Nový pohled na mega-města
Editorial Board, Christian Science Monitor, 14.1.2016
V situaci, kdy většina lidstva žije ve městech, získal Pritzkerovu cenu za architekturu chilský architekt, zohledňující pohled městské chudiny.

Dozvuky Kolína
The Economist, 16.1.2016
Poslední obětí sexuálních útoků migrantů by mohla být sama liberální uprchlická politika Angely Merkelové.

Jen 62 lidí nyní vlastní stejné bohatství, jako polovina celého lidstva.
Jon Stone, The Independent, 17.1.2016
Nejbohatší lidé světa stále bohatnou, zatímco chudoba se doširoka rozprostírá po světě.

Putinova sebedestruktivní ekonomika
Vladislav Inozemcev, The Washington Post, 17.1.2016
Vladislav Inozemcev je členem Centra pro strategické a mezinárodní studie ve Washingtonu a ředitelem Střediska post-industriálních studií v Moskvě.
Dřívější prognózy slibující návrat růstu se nenaplnily a optimistické výhledy na letošek rovněž vypadají nerealisticky.

Proč ekonomický růst pokulhává
Robert J.Samuelson, The Washington Post, 17.1.2016
Je teprve leden ale nejdůležitější letošní kniha zřejmě už asi vyšla. Má titul: „Vzestup a pád amerického růstu: Americký životní standard od občanské války“.

Vliv bratrů Kochových na americký politický systém
Tom Hamburger, The Washington Post, 15.1.2016
Abychom pochopili motivy konzervativních miliardářů Kochových, musíme se podívat na jejich dětství.

Sex a Město Evropa
Jonas E.Alexis, Veterans Today, 16.1.2016
Pokud chtějí lidé v Evropě pochopit velký obraz dění, musí nejprve porozumět silám za politickou scénou.

Teroristé napojení na organizaci Syrian Human Rights Observatory povraždili 300 lidí v Dei Ezzor
Gordon Duff, Veterans Today, 16.1.2016
Oddíly smrti napojené na teroristickou organizaci usídlenou ve Velké Britanii, oficiálně se zabývající monitorováním lidských práv  v Sýrii, zabily 300 příslušníků kmene Bou.


Změny zákonů, které se nyní v Polsku uskutečňují, jsou výsledkem podzimních demokratických voleb. V Evropském parlamentu ve Štrasburku to dnes prohlásila polská premiérka Beata Szydlová.

0
0
20.1.2016 Rukojmí
Evropská komise vyjádřila v minulých týdnech obavy především kvůli změnám, které se týkají ústavního soudu a fungování médií. Szydlová postup vlády obhajovala. "Naši otcové a dědové prolévali krev za svobodu Polska i jiných národů. Po celá desetiletí jsme museli bojovat, abychom mohli stát spravovat sami, a to si nenecháme vzít.Naučili jsme se to od Evropy,"řekla Szydlová.


Svoboda a svrchovanost jsou podle ní pro Poláky klíčovými hodnotami. Vláda je podle premiérky ale připravena o vytváření lepších reforem pro Polsko diskutovat s evropskými představiteli i domácími stranami.

Premiérka v projevu k europoslancům opakovaně řekla, že ke změnám v Polsku se rozhodli Poláci sami tím, že si ve volbách vybrali program nynější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Řekla také, že reformy jsou v souladu s evropskými standardy a že Varšava se při jejich přípravě inspirovala v jiných evropských zemích.

Szydlová rovněž prohlásila, že při vytváření reforem je otevřená dialogu s dalšími aktéry. "Chceme pracovat na dobrých politických reformách, abychom mohli zajistit, že Polsko bude svobodnou zemí,"řekla. "Chceme být v EU šampionem, to je náš sen," dodala.

Pokud jde o změny týkající se ústavního soudu, tak se prý v žádném případě neliší od standardů v jiných členských zemích. Premiérka řekla, že spor o ústavní soud je politickým a ne právním problémem. O reformě médií sdělila, že je nutná, aby vzniklo skutečně nestranné vysílání. Polská veřejnoprávní média se podle ní v minulosti dopustila několika přešlapů vůči evropských mediálním standardům. Vláda se ale nechce nijak vměšovat do nezávislosti polských médií, řekla Szydlová.

Změny zákonů, které v Polsku provádí PiS, znepokojují Evropskou komisi, která proti Varšavě zahájila formální proceduru sledování stavu právního státu v zemi. Proces teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz na úvod debaty řekl, postup, ke kterému se Evropská komise rozhodla, dosud EU nezažila. Tento mechanismus pro ochranu právního státu unie vytvořila v roce 2014 a poprvé ho aktivovala právě kvůli Polsku. Schulz v nedávném rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přirovnal politiku polské vlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina. Za toto vyjádření německého politika se na jeho hlavu snesla kritika nejen z Polska, ale i z Německa.

Předseda Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Syed Kamall vyzval europoslance, aby před obviňováním Polska vyčkali nejprve na hodnocení Evropské komise. "Ukazování prstem na vládu je i ukazování prstem na polské občany, kteří (novou vládu) volili,"řekl. Uvedl rovněž, že ho udivuje, že se podobné kritické hlasy neobjevily tehdy, když někdejší polská vládní strana Občanská platforma jmenovala za ústavní soudce své vlastní kandidáty.

Místopředseda ECR Hans-Olaf Henkel řekl, že nynější kroky vůči Polsku jsou groteskní inkvizicí. "Jestli nějaký národ nepotřebuje poučovat o svobodě a demokracii, pak je to Polsko," uvedl.

Guy Verhofstadt, předseda Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), v diskuzi zdůraznil, že polská jednota jde ruku v ruce s jednotou evropskou a obráceně, jak historie mnohokrát ukázala. "Proto bych vás rád vyzval, paní premiérko, abyste neposlouchala tolik nás, ale polské občany,"řekl. Ve svém projevu, který byl vůči Szydlové kritický, vyjádřil obavy z možného zneužívání vládní většiny k rozložení kontrolních a vyrovnávacích mechanismů v Polsku.

Do debaty vstoupil i český europoslanec za Svobodné Petr Mach. Ten řekl, že vměšování Evropské komise do záležitostí Varšavy je nehorázné a že je to záminka za změnu polského postoje k uprchlickým kvótám. V závěru připomněl větu Ich bin ein Berliner (Jsem Berlíňan), kterou v roce 1963 vyslovil u berlínské zdi americký prezident John Kennedy. "Ja jestem Polakem (jsem Polák)," zakončil své vystoupení Mach, který měl stejné heslo připnuté jako velký odznak na saku.

Setkání Rusko-Katar na nejvyšší úrovni v Moskvě. Proč k němu došlo?

0
0

Taurus
20. 1. 2016   Eurasia24

V pondělí 18. ledna se v Moskvě konalo setkání (na nejvyšší úrovni) emíra Kataru šejka Tamíma s ruským prezidentem V. Putinem a ministrem zahraničí S. Lavrovem. Proč je toto setkání natolik důležité a proč k němu vůbec došlo?


Jak všichni víme, u Ruska nebylo horších vztahů snad se žádnou zemí, než s tímto zlostným trpaslíkem (Katarem) na Blízkém východě. Ty vztahy byly konfrontační už řadu let a v roce 2011 dokonce došlo k úplnému zmrazení diplomatických styků, poté, co byl na letišti v Kataru surově zbit velvyslanec RF Titorenko za to, že celníkům Kataru nechtěl dovolit prohlížet diplomatickou poštu.

Katar se také velkou měrou podílel a (zatím) dodnes podílí na dezinformační kampani, která podporuje destabilizaci Blízkého východu a velkou měrou přispěl i k šíření terorismu, jak na Blízkém východě, tak i všude ve světě.

Tak by proč s takovým státem, navíc čítajícím jen pár milionů obyvatel, mělo Rusko jednat, namísto toho, aby ho zcela ignorovalo? Vždyť každý si uvědomuje, že Rusko a Katar jsou velmi odlišné váhové kategorie.

A v tom je právě odlišnost politiky Ruska v čele s Putinem od politiky dočasného hegemona – Ameriky. Amerika dělá vše jen ve vlastním zájmu a přitom se neštítí jakýchkoli prostředků, vyhrožováním počínaje, zakládáním teroristických buněk a států konče.

Rusko také vychází z vlastních zájmů, ale cíle a tím pádem i prostředky jsou u Ruska jiné. Cílem USA je vládnout světu, prostředky výhradně donucovací, včetně terorismu. Cílem Ruska je podpořit vlastní rozvoj na základě mírové spolupráce se všemi zeměmi.

Proto i prostředky si Rusko vybírá jiné – nejdříve nabídnout světu a státům vzájemně výhodné podmínky a teprve poté, když některé země tu spolupráci odmítnou a zvolí si cestu konfrontace, použít prostředky donucovací. Spektrum je široké – informační, ekonomické a vojenské prostředky, přičemž poslední prostředek je používán jen ve vyjímaných případech, když už žádná dohoda není možná, třeba v případě Sýrie.

Pokud je možné mírové řešení problému, bude vždy použito kompromisní řešení, kromě těch případů, které jsou za červenou linií, jíž Rusko nedovolí překračovat nikomu. Dnes je to třeba případ Ukrajiny a Sýrie. Červená linie je vždy spojená s bezpečnostními riziky pro samotné Rusko.

Mohli jsme téměř v přímém vysílání sledovat prostředky, které Rusko použilo ve vztahu k Americe, EU, Turecku, Saúdské Arábií a celému Blízkému východu tehdy, když se cítilo politikou těchto zemí ohroženo.

Především je třeba zdůraznit, že ve všech případech se Rusko nejdříve pokusilo nabídnout všem účastníkům pro obě strany výhodné podmínky spolupráce. Těm zemím, které nabídku přijaly, Rusko pomohlo k získání lepších pozic ve světě (Írán, Egypt). Země, které nabídku zneužily, na to tvrdě doplatily tak, že se zhoršily jejich vnitřní poměry a jejich prestiž ve světě. Přitom, na dosažení svých cílů Rusko jako prostředek nepoužilo ani „barevné revoluce“, ani organizaci a podporu terorismu.

Katarský emír, který do určité doby mohl mít pocit naprosté beztrestnosti, hlavně kvůli existenci americké základny na jeho území, poté, co vyhodnotil problémy regionálních mocností, které vůči Rusku zvolily konfrontační řešení, a hlavně ztráty pozic samotných USA, konečně dospěl k závěru, že jedině Rusko mu může zajistit zachování jeho státu jako takového. Lepší pozdě, než nikdy.

Pro Katar návštěva jeho nejvyššího představitele v Moskvě znamená pozvednutí před celým světem bílé vlajky, naprostou kapitulaci.

Toto jsou slova emíra Putinovi: „Pro stabilitu míru ve světě je úloha Ruska zásadní. Velmi nám záleží na rozvoji vzájemných vztahů s Ruskem.“

Po setkání s Putinem šéf ministerstva zahraničí Kataru šel dojednat podmínky kapitulace s Lavrovem, o Sýrii, Jemenu a Palestině. Prohlášení ministra zahraničí Kataru: „Dohodli jsme se, že protahování konečného rozhodnutí o syrské otázce jen zhorší utrpení obyčejných lidí“.

Jak se říká, není, co dodat.

Ale dodám. Poslední rozhovor Putina pro německý týdeník Bild svědčí o tom, že jen uregulováním konfliktu na Blízkém východě mise Ruska nekončí. Putin opět podal pomocnou ruku jak Merkelové, tak i zdravým silám německé politické scény. Opět jen z ryze pragmatického hlediska. Protože nestabilní Evropa rovná se problém pro rozvoj samotného Ruska.

A tak si buďme jisti, že řešením svých vlastních problémů Rusko pomůže vyřešit problémy i svým sousedům. Holt zeměpisná poloha a zvolený směr zavazují.

„Rebjata, davajtě žiť družno,“ – volně přeloženo: „Buďme všichni kamarádi.“



Zdroj: Leva-net


Zbořil: Vadí - nevadí, hlavně když se vraždí daleko od Paříže,Berlína,Prahy

0
0

20.1. 2016 První zprávy

Skoro týden jsme čekali, zda náhodou někteří britští nebo nizozemští politici nezorganizují smuteční průvod a nevyrazí někam s nápisy Ik ben... nebo I am Sarina. Mohli by tím demonstrovat svůj odpor k multikulturnímu terorismu a útoku v javánské Jakartě.


Také by dali najevo, že dnes odsuzují zavraždění desítek, či stovek tisíců Indonésanů na Jávě, Sumatře a na Malajském poloostrově během svých koloniálních výbojům v době, kdy tamější „domorodce“ přesvědčovali o „evropských hodnotách“, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Nestalo se tak a soucit to nevzbudilo ani v dnes soucitném Německu, které mohlo vyzvat potenciální oběti podobných činů, aby navštívili některou ze zemí EU, případně se do ní přistěhovali. Nenechme se zmást tím, že tentokrát byla celá „teroristická akce“ velmi zvláštn
í a podivná. Ačkoli média na celém světě nejprve reagovala hekticky, ukázalo se velmi brzy, že obětí je ve srovnání s jinými místy ve světě málo, celkem sedm, a z nich ještě pět byli zastřelení teroristé. Celá akce protiteroristické jednotky trvala asi patnáct minut a ačkoli byly dvě desítky raněných, už se nám zatajilo, kolik jich bylo v ohrožení života nebo kolik jich svým zraněním podlehlo. Dokonce se zdá, že s rostoucí vzdáleností od evropských velkoměst se hodnota lidského života snižuje a mrtví nebo zranění v Jakartě jsou jiní mrtví než v Paříži.

Nastalé mediální ticho však přesto stojí za zamyšlení nad tím, k čemu v Jakartě ve skutečnosti došlo. Pokud jsou informace z indonéských zdrojů pravdivé, pak se ukázalo, že bránit se teroristům je možné, a že se nemusí scházet ustarané mnohohlavé summity, aby bylo možné mobilizovat policejní a armádní jednotky a jejich tajné služby ve prospěch občanů dnes téměř patnáctimilionového hlavního města Indonéské republiky. 
 
Nejen na Jávě, ale i na Bali, severní Sumatře a v některých oblastech Sulawesi mají své velmi specifické zkušenosti s teroristickými aktivitami, které byly průvodními jevy povstání, revolucí, pronásledování komunistů, separatistických hnutí, etnických a náboženstvím inspirovaných konfliktů, stejně jako importovaného terorismu, jehož oběťmi byli Australané, Američané a Evropané v místech nejčastěji navštěvovaných turisty.

Na přelomu 20. a 21.století bylo evidováno v Indonésii přes 200 obětí teroristických akcí, ke kterým se hlásila ilegální organizace Džemah Islamijah (Islámské společenství). Za útoky na křesťanské kostely a organizování následujících střetů mezi muslimy a křesťany byl v roce 2000 odsouzen Abu Bakr ad Basyir. O tři roky později byl v Thajsku zatčen Nuryaman Ryudian Isamuddin Hambali, považovaný za významného představitele al-Káidy v celé jihovýchodní Asii. Tehdy bylo pochytáno asi sto bojovníků Islámského státu (Negara Islam), kteří se pohybovali na území Thajska, Filipín, Malajsie, Singapuru a Indonésie. O tom, kdo tuto síť financoval toho dosud ještě mnoho nevíme, ale domníváme se, že finanční podpora přicházela nikoli z těchto zemí, ale zdaleka.

Náš nezájem o tyto oblasti je dán také tím, že si myslíme, že zde nejsou důsledně hájena lidská práva v té interpretaci, kterou my v Evropě považujeme za jedinou možnou a univerzální. Naopak v jihovýchodní Asii narozdíl od nás si myslí, že je třeba dbát „asijských hodnot“. Ve všech zemích jihovýchodní Asie existují obce muslimů, které jsou různě početné a mají často konfliktní vztahy ke státnímu zřízení. Z Filipín se utíká do Íránu, z Thajska do Indonésie nebo za prací do zemí Perského zálivu, v Singapuru patří muslimové ke střední pokojné třídě a v Malajsii jsou významnou součástí společnosti a státních struktur. V Indonésii jich je dnes z 230 milionů obyvatel ne méně než 200 milionů.

Zbořil: Jsme spoluvládci pěti moří, uvědomuje si to vůbec někdo?

Pokud si myslíme, jako kdysi u nás profesor Felix Tauer, že pro šíření islámu byla v celých jeho dějinách důležitá sociální povaha dané společnosti, pak je Indonésie příkladem, jak byl islám využíván a někdy zneužíván k politickým a ekonomickým cílům. Hned na začátku vzniku prvních politických stran na území Nizozemské východní Indie to byla organizace Sarekat Dagang Islam (Svaz obchodníků muslimů), jejímž politickým programem byla ekonomická a politická emancipace v rámci koloniálního impéria. Ta se záhy přejmenovala na Sarekat Islam a byla po celé 20.století konkurencí Indonéské národní straně. Postupně se měnila v další islámské politické strany nebo hnutí, které měly ve svém programu politické a vzdělávací úkoly.

Za druhé světové války jedna z těchto nástupnických stran (Masyumi) chtěla dokonce koketovat s přízní japonských okupantů, ale byla odmítnuta, a to ji legitimizovalo po roce 1945 ke spojenectví s Národní stranou. Prezidentem byl nacionalista Sukarno, vice-prezidentem muslim Mohammad Hatta. Mezi muslimskými stranami a organizacemi, tradičně antikomunistickými, bylo také mnoho těch, kteří se v letech 1965-1966 připojily k brutální likvidaci KS Indonésie.

Princip spolupráce muslimů a nacionalistů, který je od roku 1945 až do současnosti ústavním principem, byl propagován také během dlouholetého panováni generála Suharta (32 let), který byl někdy kritizován za nedodržování lidských práv, ale i on absolvoval tradiční kolečko všech autoritativních neevropských politiků – Bílý dům, Vatikán, Buckinghamský palác. On sám přijímal vznešené návštěvy v prezidentském paláci v Jakartě a jednou z nich byl i Henry Alfred Kissinger, který se podílel na vzestupu i pádu generála a prezidenta.

Jakartský incident, jakkoli je v Evropě podceňovaný, ale ukázal dvě věci. Terorismu lze čelit a daní za to je odložení idealistického uplatňování lidských práv na neurčito. Tou druhou je důkaz, že i zdánlivě malá teroristická akce může být součástí většího plánu destabilizace nebo dokonce rozvrácení státu se zavedenými zvyklostmi vládnutí.
To, že současný indonéský prezident Joko Widodo označil, podle nám dostupných zpráv, akci za amatérskou a provedenou, nebo snad i organizovanou adolescenty, by nás nemělo mýlit. Může to být také pokus zjistit, zda je v megapoli Jakarta podobná akce proveditelná, jak jsou funkční policie a armáda státu a zda vadí nebo nevadí obyvatelům nějakého města nebo regionu vzdát se ve prospěch své bezpečnosti části svých práv a svobod..


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch. -Zdeněk Zbořil)

Rusko-čínský obchod: nová armáda Říše středu mění pravidla hry

0
0
Andrej Petrov
20.1.2016  Eurasia 24
V Číně byla zahájena největší reforma ozbrojených sil za posledních padesát let. Mění se struktura, početní stavy, úkoly i velitelské kádry Národně osvobozenecké armády ČLR. Odborníci jsou přesvědčeni, že prováděné změny umožní Pekingu účast na vojenských operacích v zahraničí, zvýšení připravenosti k obraně vlastního území i trvalé zajištění vedoucího postavení v regionu.

Sen čínského vůdce Si Ťin-pchinga o silné armádě se stal skutečností v neposlední řadě díky úzké spolupráci s Ruskem.
 „Pro čínskou armádu je trvalou prioritou vojenská a vojensko-technická spolupráce s Ruskem. V současné době nabírá nové obrátky. Zhruba až do roku 2005 měla spolupráce vzestupnou úroveň, poté však na 2-3 roky nastala určitá přestávka. To bylo způsobeno tím, že se Čína snažila mnoho dílů i celých systémů vojenské techniky dovážených z Ruska vyrábět sama. Příliš se jí to však nedařilo, a tak od roku 2010 byla obnovena jednání o nových zakázkách. Byly uzavřeny rekordní smlouvy na dodávky nejmodernější vojenské techniky — leteckých motorů, letadel Su-35 a protiletadlových raketových komplexů S-400,“ říká vedoucí vědecký pracovník Ústavu Dálného Východu Ruské akademie věd, expert na vojenskou a obrannou politiku Číny Pavel Kamennov.

Nejvýznamnější novinkou v čínské armádě budou změny v její struktuře – a ty budou zásadní. Místo čtyř hlavních správ velení bude vytvořeno 15 ne sice tak velkých, ale efektivnějších oddělení. Všechna přitom budou podřízena přímo Ústřední vojenské komisi ČLR vedené Si Ťin-pchingem. Z nově utvářených útvarů a jejich velení stojí za pozornost vojska strategické podpory, jinými slovy elitní „kybervojska“, vytvoření odboru pro výzbroj a komise pro vědu a technologie.Sen čínského vůdce Si Ťin-pchinga o silné armádě se stal skutečností v neposlední řadě díky úzké spolupráci s Ruskem.
„Pokud jde o reformy, pak jedním z jejich hlavních bodů je snížení početních stavů armády o 300 tisíc lidí. Předpokládám, že to bude uskutečněno snížením stavu pozemních vojsk. Uvolněné finanční prostředky budou využity na rozvoj námořních a vzdušných sil. Ale hlavním úsilím čínského vedení zůstává zajištění absolutního řízení ozbrojených sil Komunistickou stranou Číny,“ pokračuje Kamennov.

„Tato linie se setkává s určitým odporem ze strany části příslušníků armády, zejména mladší generace. Zároveň by mladí vojáci, a tady mám na mysli členy nejvyššího důstojnického sboru, měli mít široký rozhled, aby byli schopni uskutečnit modernizaci ozbrojených sil a přivést jejich potenciální kvalitativní parametry na světovou úroveň. V tom je určitý rozpor. Obecně je ovšem problém řešen celkem úspěšně, protože ozbrojené síly vykonávají jak funkci vnější, tak i vnitřní,“ říká dále odborník.

„Ozbrojené síly jsou nástrojem zabezpečujícím vnitřní politickou stabilitu. Současně pak plní i úkoly vyplývající z dokumentů OSN, uskutečňují různé humanitární mise a záchranné operace. Zejména bych chtěl ocenit jejich spoluúčast na společných cvičeních s ozbrojenými silami jiných států, ať již pozemních vojsk nebo námořnictva,“ dodává Kamennov.


Čas pro reformy v čínské armádě podle tohoto odborníka nazrál i bez prohlubujícího se konfliktu v Jihočínském moři, týkajícího se Spratleyových ostrovů. Ve shodě s deklarací podepsanou v roce 2002 mají být všechny sporné otázky v tomto regionu řešeny cestou jednání, bez použití vojenské síly. Pro Čínu je velmi závažnou skutečností, že se na této deklaraci nepodílejí Spojené státy. To ve svých důsledcích nebrání americkým vojenským lodím uskutečňovat provokativní akce v Jihočínském moři.

Andrej Petrov

Zdroj: rueconomics.ru







Teroristé se pokusili o útěk na tanku před ruským letadlem

0
0

20. 1. 2016     zdroj
Ministerstvo obrany RF zveřejnilo video leteckého úderu na vojenskou techniku teroristů v Sýrii. Teroristé, když uviděli letadlo, se rozbíhají z tanku a kdosi z nich se snaží jej odvézt z dosahu palby ze vzduchu. Avšak po chvíli je vidět hořící bojové vozidlo.


 Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová

Rasově smíšená Evropa - cíl "elit"... Denaturovat národ, přeměnit ho ve společnost lidí bez jakékoli etnické, historické a kulturní soudržnosti.

0
0


20.1.2016   Zvědavec
Motto: Ve své knize „Praktický idealismus“ Kalergi prohlašuje, že obyvatelé budoucích „Spojených států evropských“ již nebudou původními národy Starého kontinentu, ale bude to druh zvířeckých podlidí vzniklých míšením ras. Tvrdil, že je nezbytné „křížit“ evropské národy s asiaty a černochy, aby vzniklo mnohaetnické stádo bez specifických vlastností, snadno ovladatelné elitami u moci.

„Co lidé musejí všude rozvíjet, to je kontrola porodnosti a smíšená manželství (mezirasová), za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě, závislé na centrální autoritě.“ 
„Člověk budoucnosti bude smíšené krve. Mnohost národů bude nahrazena budoucí euroasijsko-negroidní rasou, velmi podobnou starým Egypťanům.“ Kalergi - Panevropský manifest
Podstata Kalergiho plánu

Kalergi prohlásil, že je třeba zrušit právo na sebeurčení národů, a postupně eliminovat národy za použití etnických separatistických hnutí nebo jinorodé masové imigrace.

Aby elity mohly ovládnout Evropu, předpokládal přetvoření homogenních národů v křížený lid. Těmto křížencům připisoval charakteristické vlastnosti jako je například krutost a nevěrnost. Tento nový křížený lid měl být vytvořen, aby mu mohla být elita nadřazena.

Nejprve měla být odstraněna demokracie, čili moc lidu, a poté lid sám pomocí křížení. Bílí měli být nahrazeni kříženou rasou, snadno ovladatelnou.

Tím, že by se zrušil princip rovnosti všech před zákonem a zabránilo by se kritice menšin, které by byly chráněny výjimečnými zákony, by se podařilo ovládnout masy. Politikové oné doby Kalergimu naslouchali, západní mocnosti se soustředily na jeho plán, noviny a tajné americké služby financovaly projekty. Vůdci evropské politiky vědí, že právě Kalergi je strůjcem naší Evropy řízené Bruselem a Maastrichtem. Kalergi, neznámý veřejnému mínění, je pokládán za otce Maastrichtu a multikulturalismu.
Tvoření podlidí dle Kalergiho a Merkelové

Revoluční v jeho Plánu je to, že nekáže genocidu jako nástroj získání moci, ale že předpokládá vytvoření „podlidí“, kteří vzhledem ke svým negativním vlastnostem jako neschopnost a nestabilita budou tolerovat a přijímat „vznešenou rasu“, elitu.
Od Kalergiho k dnešku

I když o Kalergim nemluví žádná školní učebnice, jeho ideje inspirovaly dnešní Evropskou unii. Jeho přesvědčení, že evropské národy se musí smísit s černochy a asiaty, aby byla zničena jejich identita a vznikla smíšená rasa, je základem veškeré evropské politiky tváří v tvář integraci a obraně menšin.Při tom všem nejde o humanitární důvody. Tyto direktivy jsou vydávány s nelítostnou rozhodností za účelem realizace největší genocidy v historii.

Na počest Kalergiho byla ustanovena Evropská cena Coudenhova-Kalergiho. Každé dva roky jsou jí odměňování evropeisté, kteří se obzvláště vyznamenali v naplňování jeho zločinného Plánu. Mezi nimi jsou osobnosti kalibru Angely Merkelové, která dostala tuto cenu jako první v roce 2010, a Herman van Rompuy, který ji dostal v roce 2012 na speciálním kongresu ve Vídni, který se konal na oslavu 90 let panevropského hnutí. Na fotografii za ním je vidět symbol panevropské unie: červený kříž přes zlaté slunce, symbol řádu rozekruciánů.

OSN prosazuje tuto genocidu svým neustálým vybízení k přijímání miliónů uprchlíků, aby se kompenzovala nízká porodnost v Evropě. Zpráva divie „Obyvatelstvo“ OSN v New Yorku z ledna 2000 má název „Migrace k náhradě původního obyvatelstva: řešení pro stárnoucí a upadající populace“.

Podle této zprávy bude Evropa potřebovat v roce 2025 159 miliónů imigrantů. Ptáme se, jak je možné učinit tak přesný odhad, jinak, než že imigrace byla připravována studována „na papíře“.

Ve skutečnosti je jisté, že snížená porodnost by v Evropě mohla být snadno zvrácena pomocí opatření k podpoře rodin. A je zcela jasné, že genetická výbava Evropanů nebude ochráněna přínosem odlišné genetické výbavy, ale že takto se urychlí její vymizení.

Takže jediným cílem těchto opatření je zcela denaturovat národ, přeměnit ho ve společnost lidí bez jakékoli etnické, historické a kulturní soudržnosti.

Teze Kalergiho plánu vytvořily a dodnes tvoří základ oficiální politiky vlád, které prosazují genocidu evropských národů pomocí masové imigrace.

G. Brock Chisholm, bývalý ředitel Světové zdravotnické organizace, nám dokonale představil lekci od Kalergiho, když řekl:

„Co lidé musejí všude rozvíjet, to je kontrola porodnosti a smíšená manželství (mezirasová), za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě, závislé na centrální autoritě.“

Závěr

Když se rozhlédneme kolem sebe, vypadá to, že Kalergiho plán je plně realizován. Skutečně stojíme před opravdovou přeměnou Evropy v třetí svět.

Axiomem „nového občanství“ je multikulturalismus a nucené míšenectví. Evropané jsou trosečníky míšenectví, potopení hordami asijských a afrických přistěhovalců. Smíšená manželství produkují každý rok tisíce míšených jednotlivců: „Kalergiho dětí“.

Pod dvojím tlakem desinformací a ohlupování lidí, díky masovým komunikačním prostředkům byli Evropané dotlačeni k popření svého vlastního původu, k zapomenutí svých vlastních etnických identit. Prosazovatelé globalizace se snaží je přesvědčit, aby vzdát se své vlastní identity je pokrokovým a humanitárním aktem, a že „rasismus“ je chybný, a to proto, že by z nás rádi měli slepé konzumenty.

V tuto dobu je naprosto nutné reagovat na lži Systému, probouzet duch vzpoury u Evropanů. Bude třeba ukazovat všem, že integrace masové imigrace se rovná genocidě.

Nemáme jinou možnost než se vzbouřit, alternativou je etnická sebevražda.

Panevropa má i svůj český ekvivalent zde

MO: Letectvo RF bombardovalo ustupující teroristy v Lázikíji

0
0

20.1.2016   Sputník
Letadla ruské skupiny v Sýrii zasadila v posledních 24 hodinách údery teroristům, kteří ustupují pod tlakem vládních vojsk a vlastenecké opozice v horách Lázikíje. Oznámil to ve středu novinářům oficiální mluvčí Ministerstva obrany RF generálmajor Igor Konašenkov.


Členové IS masově dezertují ze syrské Lázikije – ministerstvo obrany RF.

„V oblasti horského masivu Džebel al-Akrad (provincie Lázikíja) zasadila ruská letadla v průběhu 24 hodin čtyři údery různým skupinách teroristů, kteří ustupují před vládními vojsky SAR a oddíly vlastenecké opozice", řekl generál.

Kromě toho, podle jeho slov, v okolí osady Hatla zaútočilo letadlo Su-34 na dílnu, v níž nakládali teroristé auta výbušninou. Informaci o tomto cíli poskytla syrská opozice.

V důsledku bombardování byla dílna teroristů se celým jejím obsahem zničena, dodal Konašenkov.

Sankční matení z USA – rozhovor listu Svabódnaja pressa s Rostislavem Iščenkem

0
0

20. 1. 2016  Svobodnaja Pressa   (přeložil PB)
Koordinátor přes sankce amerického ministerstva zahraničí Daniel Fried udělal informačně –propagandistický odhad možností podle „horkých stop“ ze schůzky mezi poradcem ruského prezidenta Vladislava Surkova a náměstekyní ministra zahraničí USA Victorií Nulandovou, která se konala 15. ledna v Kaliningradské oblasti.

Úředník ministerstva zahraničí řekl, že US sankce proti Rusku prý pomohly Washingtonu posadit Moskvu k jednacímu stolu. „Zdá se, že Rusko je nyní naladěno na diplomatické řešení problému. Můžeme to pouze vítat a doufat, že toho bude možné dosáhnout už v letošním roce,“ - řekl Fried.
Pak v podstatě zopakoval stanovisko, které opakovaně vyjadřovali mluvčí amerického ministerstva zahraničí v této věci. Označil za podmínku pro odstranění obchodních a investičních omezení realizaci Minských dohod. Podle pana Frieda se skládají pouze ze tří bodů. A to jmenovitě: vykonání voleb v Donbassu (aniž by upřesnil, v jakém formátu), zastavení bojových akcí (jimž se v současné době aktivně věnují kyjevští ozbrojenci ostřelujíce teritoriun DNR a LNR) a zavedení kontroly nad východní hranicí Ukrajiny ze strany Kyjeva (devátý bod ze třinácti ).
Vzniká dojem, že se zástupce ministerstva seznámil s agendou jednání v Minsku jen z doslechu. Protože ani zmínka o 10 základních ustanoveních smlouvy „Minsk-2" se v jeho projevu nevyskytuje.
Pan Fried také raději nevysvětlil, podle čeho došel k závěru, že se americké straně podařilo přinutit Rusko ke změně jeho postoje k ukrajinskému urovnání. Alespoň tedy účastníci nedávného setkání v Kaliningradu o žádném náhlém posunu v jednáních v závěru nic neoznámili.
Připomeňme, že poradce prezidenta RF charakterizoval onu událost jako „jakýsi myšlenkový útok směřující k hledání kompromisů pro realizaci dohody z Minsku“. Podle něj se debata projevila jako "obsažná, konstruktivní a užitečná". Což obecně nevybočuje ze zvyklostí tradiční diplomatické rétoriky, a nedává důvod ke globálním závěrům, a už vůbec ne k „vítěznému zpěvu“ jedné ze zůčastněných stran.
Vladislav Surkovřekl, že zástupkyně ministra USA předložila řadu nápadů k některým citlivým otázkám, například k ústavní reformě na Ukrajině, o čemž se Daniel Fried, ve své volné interpretaci výsledků zasedání v Kaliningradu nezmínil.
Skutečnost, že iniciativy vyjádřené paní Nulandová, jak zdůraznil ruský vyjednavač, „mohou být projednávány v kontaktní skupině v normanském formátu“, nemůže vést k dalekosáhlým generalizacím. Ostatně, Moskva vždy vyjadřovala otevřenost k dialogu, v němž lze prodiskutovat jakékoliv návrhy. Ale zdaleka ne u všech, jak ukazuje praxe, se podaří dosáhnout konsensu. Na druhé straně, práce „normandské čtyřky“ se již dávno stala rutinním procesem, jehož průběh může Washington ovlivňovat pouze nepřímo: tím, že vyvíjí tlak na své „mladší partnery“ zosobněné vůdci Francie a Německa.
Zkrátka a dobře, Daniel Fried není oprávněn zastupovat oficiální postoj americké vlády, domnívá se analytik Mia "Russia Today" Rostislav Iščenko.
- Ve vládnoucích kruzích USA existuje mnoho nejrůznějších názorů na utváření vztahů s Ruskem, EU, Čínou, nebo například s Brazílií. Právo vyjádřit svůj vlastní úhel pohledu, využívá široké spektrum mluvčích. Takže to, co se týká postoje amerického establishmentu k ukrajinské otázce, můžete, pokud chcete, přizpůsobit na jakouliv "chuť, barvu a vůni“.
„SP“: - Kdo tedy poskytuje oficiální stanovisko USA kromě prezidenta Baracka Obamy a jeho zástupce Josepha Bidena?
- Kromě jmenovaných americký ministr zahraničí John Kerry. Pokud je Daniel Fried pověřen vedením, aby se zabýval sankčním nátlakem na Rusko, je logické, že on bude ujišťovat, že jeho práce byla úspěšná. Podobně jako ruští výrobci „Armaty“ říkají, že je to nejlepší tank na světě, a jejich americké protějšky produkující „Abrams“, se snaží dokázat opak.
„SP“: - Tak či onak, intenzifikaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Spojenými státy o Ukrajině je těžké nepostřehnout.
- To nenastalo 15. ledna, kdy se v Kaliningradské oblasti setkali Vladislav Surkov a Victoria Nulandová. Nebyla ničím výjimečným ani nedávná návštěva zástupce Ruska v kontaktní skupině Borise Gryzlova na Ukrajině. Jakož i jeho předchůdce Azamat Kulmuchametov po svém jmenování nejprve jel do Kyjeva promluvit se svými protějšky. To bylo už před rokem. Takže můžeme jen konstatovat, že vyjednávací seriál pokračuje. Ať už v minském, v normandském formátu, nebo též mezi Ruskem a Spojenými státy.
Postoj USA k ukrajinskému vypořádání se začal měnit v hledání kompromisu s Ruskem, také ne až včera. Ale ještě v létě loňského roku, kdy ministr zahraničí John Kerry přiletěl do Soči.
„SP“: - Je třeba poznamenat, že tón jeho komunikace s ruským vůdcem byl docela ostrý ...
- To je příznačné pro americkou diplomacii. Kerry verbálně požadoval od Ruska vyvíjet tlak na vedení DNR / LNR, ale ve skutečnosti přinesl ústupky.
„SP“: - V čem spočívají?
- Na jedné straně, když požadoval, aby Washington byl připojen k minskému procesu. Na druhé straně, slíbil, že USA budou vyvíjet větší tlak na Kyjev, aby se jeho pozice stala více konstruktivní. Ale on, jako ve slavném filmu, odpověděl v duchu „může být: ráno peníze a večer židle, nebo naopak, ale peníze předem.“ To znamená, že ať Spojené státy nejprve prokáží slíbený tlak na Porošenka a jeho tým, a pak pořešíme, zda vpustit Američany do minského procesu nebo ne.
Připomenu, že poté byla návštěva Kerryho v Moskvě, kde se setkal s prezidentem Vladimírem Putinem a Sergejem Lavrovem. A Nulandová, mimochodem, ve stejnou dobu rozmlouvala s asistentem prezidenta Vladislavem Surkovem. To bylo možné nazvat "velkým diplomatickým náletem" s plánem dosáhnout kompromisu.
Opět platí, že kompromis po americku neuspokojil ruskou stranu. O čemž se otevřeně v zápisu vyjádřili Vladimir Putin i Sergej Lavrov. Prý, vyslechli jsme návrhy a jsme připraveni vyslechnout další. Dokud Američané nepřivezou to, co by nám vyhovovalo.
Je příznačné, že tyto rozhovory byly iniciovány Washingtonem. To zástupci americké diplomacie přiletěli do Moskvy a požádali o audienci u Putina. Setkání domlouvá ten, kdo je potřebuje. A na návštěvu přilétá obvykle ten, kdo to více potřebuje.
„SP“: - To znamená, že vysoce postavení američtí představitelé stále „přilétají na návštěvu“, ale v Moskvě je posílají zpět domů s výzvou „přemýšlejte dál“?
- Přesně tak. Protože ruské vedení neuspokojují ty varianty kompromisu, se kterými přicházejí američtí návštěvníci.
„SP“: - Poslední setkání Surkova s Nulandovou se konal ve stejném paradigmatu?
- Jsem o tom přesvědčen. Náměstkyně ministra zahraničí USA přiletěla do Kaliningradu na ruském území, kde se s ní setkal asistent prezidenta RF. Paní Nulandová prezentovala jejich návrhy a Surkov je ocenil jako konstruktivní. Dá se předpokládat, že tentokrát to naši američtí partneři skutečně dobře promysleli a projevili větší schopnost domluvy než dříve.
„SP“: - Ač žádnou konkrétní informaci o tom, co se podařilo vyjednat, ani ruská, ani americká veřejnost nedostaly ...
– Mohu předpokládat, s čím Nulandová přišla. Protože už před tím bylo vystoupení amerického viceprezidenta Josepha Bidena ve Věrchovnoj Radě. Kdy řekl, že ukrajinské orgány musí urychleně provést federalizaci.
„SP“ – Pokud si pamatuji, on tehdy doporučil překvapeným ukrajinským poslancům vytvořit „Spojené státy Ukrajiny.“
– Naprosto správně. A tehdy se stalo zřejmým, že se vyjednávací pozice USA pohnula z mrtvého bodu. Protože až do té doby tentýž Biden odmítal nevyhnutelnost federalizace.
Nesvéprávní ukrajinští politici „ječeli“, prý, že nic takového neříkal. A tak doslova v předvečer setkání Surkova s Nulandovou vystupuje Petro Porošenko a potvrzuje: dosažené minské dohody je potřeba vyplnit a žádný „Minsk-3“ nebude. Přičemž řekl jednu důležitou věc, že ​​musíme začít ne s otázkou kontroly nad hranicí mezi Ruskem a republikami Donbassu, ale s ústavní reformou na Ukrajině.
Ukázalo se, že hned po změně stanoviska USA došlo ke změně stanoviska ukrajinského vedení. Z tohoto důvodu není těžké předpokládat, o čem mohli mluvit Surkov a Nulandová. Ruský vyjednavač, nazval setkání „konstruktivním“. Je zřejmé, že to je kvůli tomu, že naše diplomacie vždy trvala na tom, že je nejprve potřeba provést federalizaci Ukrajiny a teprve potom diskutovat o všem ostatním.
Ponevadž stanovisko USA o nevyhnutelnosti federalizace bylo oznámeno veřejně na velmi vysoké úrovni, následně Surkov a Nulandovou mohou diskutovat již o čistě technických aspektech tohoto procesu. Plus, bezpochyby, se probírala koordinace činností pro společné zatlačení na Kyjev, aby s tím započal.
„SP“ - Washington si není schopen samostatně poradit s Porošenkem?
- Prezident Ukrajiny bude říkat to, co od něho požadují Američané. Prostě je nucen to udělat. Ale Ukrajina má kromě něho hodně politiků. Parlament zdržuje ústavní reformu, vláda má charakter koalice. Proto je na Kyjev nutno vyvíjet konzistentní a koordinovaný tlak.
„SP“: - Nikoliv bezvýznamné je, že otázka Krymu ze strany Spojených států je nyní oddělena od otázky ukrajinského vypořádání.
- To opět potvrzuje, že Washington přistoupil na významné ústupky pro navázání kontaktu s Moskvou. Jak známo, ruská vláda odpočátku zaujala tvrdý postoj, z něhož vyplývá, že o přináležitosti Krymu se nediskutuje. I kdyby se Američanům zachtělo o tom jednat, nezbyde jim jiná možnost, než na tuto problematiku zapomenout.
„SP": - Čím lze vysvětlit posuny v postoji Bílého domu k ukrajinské otázce?
- Tím, že Obama je „chromá kachna“. Zbývá mu méně než rok, aby vešel do dějin jako prezident, který zbabral zahraniční politiku USA. Víme, že tato „odcházející politická osobnost“ má vážné problémy spojené s hodnocením jeho činnosti. Kritizují ho nejen republikáni, ale i v demokratickém táboře, nemluvě o společnosti celkově.
Jediné, co Obama může udělat ve zbývajícím čase, je nějak „vyskočit“ z Ukrajiny, která se stále více stává přítěží pro USA. Každý, kdo by se ucházel o prezidentský úřad od Republikánů, řekne: "Pane Obamo, zalezli jste na Ukrajinu, ale čeho jste dosáhli?". Všem je jasné, že v důsledku od US organizovaného Majdanu přišel na Ukrajině k moci naprosto zkorumpovaný režim. Přitom je Amerika nucena utrácet na podporu jeho „finančních průšvihů“ hodně peněz. A Rusko získalo Krym. Přesto, že Moskva musí pomoci DNR a LNR jsou to kopějky ve srovnání s naléváním do ekonomiky „nezávislé“ Ukrajiny. A nyní se to ještě rozpadává, a Rusko, jak vidno, vrátí Ukrajinu do oblasti svého vlivu. Tak uvažují mnozí Američané.
„SP“: - to znamená, že Obama by měl dělat ústupky, aby prokázat pozitivní dynamiku?
- Ano, on musí ukázat, že ukrajinská záležitost je uzavřena. Američané dlouho odmítali brát vážně minský proces jako účinný mechanismus, protože k němu nebyli připuštěni. Ale teď pochopili, že je to jediný způsob, jak problém řešit. Jiná možnost k dosažení stabilizace na Ukrajině neexistuje. Proto vláda USA je nucena vyvíjet tlak na Kyjev, zavazujíc jej k naplnění dosažených dohod.
Pravda, nejsem si jistý, že to na 100% zaručuje pozitivní výsledek. Protože je v Kyjevě příliš mnoho politiků, kteří se po realizaci „Minsk-2" octnou buď ve vězení, nebo v hrobě, ale ne u moci. Tito lidé, zdá se, odporovat Státům nemohou, ale také, zcela naplňovat výše uvedené Směrnice je pro ně nemožné.
„SP“: - Jak se dá toto dilema vyřešit?
- Myslím, že Kyjev i nadále se bude „kroutit jako had na pánvi". Američané budou tlačit. Například zákážou MMF půjčovat Ukrajině do doby, než splatí všechny dluhy a splní své závazky. To by znamenalo nejen kolaps ukrajinské ekonomiky, ale i státnosti. Jaceňuk už nyní říká, že země nemá peníze na plyn, protože Evropané jim je nedají. Kromě toho jsou finance nezbytné nejen na nákup energií.
Jestli proti očekávání, Nulandová, Obama, velvyslanec Payette nebo oddělení amerických speciálních sil, donutí Kyjev plnit „Minsk-2", ten bude muset strávit federalizaci. V takovém případě, samovolně, může vzniknout Novorossia. Protože do oblastí se předá tolik pravomocí, že centrální vláda bude ovládat pouze vládní čtvrť v Kyjevě. Ale ze všeho nejdřív nastane jiná věc. Porošenko a všichni, všichni, všichni se budou vzpírat. V odezvě, jim zaškrtí finanční „kyslík“, což urychlí proces rozpadu Ukrajiny. Protože, jak se říká, „kde nejsou peníze, není jednota“. Tehdy Rusko, USA a EU budou jednat, co dělat se vzniknuvší „černou dírou."
Zástupce ředitele Centra ukrajinistiky a bělorusistiky MSU M.V. Lomonosova Bogdan Bezpalko říká, že pro vyhodnocení situce je potřeba věnovat pozornost nikoliv prohlášením, ale konkrétním faktům.
- Například, když zástupce Ruska v kontaktní skupině k vyřešení situace na Donbasse Boris Gryzlov se vypravil do Kyjeva a jednal s prezidentem Porošenkem. Souhlasíte s tím, že pro toho druhého to znamená ponížení vlastního vyjednávacího statutu. Dříve Poroshenko seděl vedle dalších hlav „normandského formátu“. A teď k němu na jednání přichází protějšek úplně jiné úrovně.
Kolektivní Západ představovaný svým vůdcem USA (s evropskými pomocníky), je zjevně unaven z krize na Ukrajině. A především ekonomicky. Před a po Novém roce došlo ke kolapsu amerických akciových indexů.
„SP“: - Evropa má svou vlastní motivaci co nejdříve se vypořádat s Ukrajinou - aby se zabránilo druhé vlně uprchlíků.
- Ano, Evropané se i tak dusí přílivem imigrantů. V takové situaci „evroasociovaní“ Ukrajinští občané se pro ně stávají „personami non grata“. Ale hlavní roli hrají USA, kde hospodářská situace zdaleka není růžová.
„SP“: - Daniel Fried vydává přání za skutečnost?
– On pracuje podle scénáře, který byl napsán ve Washingtonu a vyjádřený Obamou, který slíbil „rozbít ruskou ekonomiku“ prostřednictvím sankcí. Ale ukázalo se, že to je dvousečná konfrontace, která poškodí všechny.
Říci, že prohlášení „vedoucího přes sankce“ (D.Frieda) ve Spojených státech, je absolutní bluf, určitě nelze. Ruská ekonomika opravdu prožívá nelehké časy. Nicméně, ani ne tak proto, že Západ uvalil sankce, ale z důvodu nepříznivého cenového vývoje na trzích s energií. Pravda, je třeba říci, že Američané svými finančními manipulacemi vzhledem k břidlicovému boomu (který, zdá se, končí), a zvýšením Fed sazby, mohli mít dopad na tento proces.
Ale ještě jednou opakuji - situace v americké ekonomice je také velmi komplikovaná. Sankční válka mezi Ruskem a Spojenými státy je soutěž na ekonomickou vytrvalost. Otázkou je, kdo vydrží déle.
„SP“: - Američané si nejsou jisti, že Rusko padne jako první?
- Myslím, že ano. Samozřejmě, že utrácet tak velké zdroje na Ukrajinu se pro ně stává nepřípustným luxusem. Tato okolnost se i stala důvodem pro aktivaci procesu vyjednávání mezi Moskvou a Washingtonem, kterou pozorujeme.
Což se odráží i v ukrajinském informačním prostoru. Během improvizovaného průzkumu mezi diváky programu „Ozvěny Ukrajiny“ (který vede notoricky známý novinář Matvěj Ganapolskij) byly získány neočekávané výsledky. Ukázalo se, že 51% respondentů „je ochotno vidět v Ukrajinském parlamentu současné separatisty“. Podle mého názoru, pokračuje příprava veřejného mínění k tomu, že ukrajinské vedení bude pod tlakem Američanů plnit položky Minských dohod. Odbočím, abych připomněl, že ještě zcela nedávno ukrajinské orgány navrhovaly bezmála pověsit vůdce republik Donbassu, a dnes jsou to již přijatelné osobnosti. Dokonce i radikální nacionalista Ljaško je připraven usednout spolu s nimi.
Friedovo prohlášení je zamýšleno tak, aby pomohlo Obamově administrativě zachovat si tvář. Jako, že: „Ještě máme střelný prach v prachovnicích“. Zároveň jsme ochotni přistoupit na určité ústupky.
Samozřejmě, že Rusko má ekonomické problémy, ale ony jsou všude. Velmi dobře víme, co se děje v USA, EU a Číně. Tyto uznávané ekonomické „lokomotivy“ se začínají zpomalovat, a to docela ostře.
„SP“: - Co může být „lakmusovým papírkem“, podle něhož poznáme, zda se Minský proces vyvíjí, nebo degraduje? Ukrajinská armáda pokračuje v ostřelování území neuznaných republik, což nedává důvod k optimismu.
– Je to tak, není splněn ani první bod Minské dohody o zastavení palby. Takže, nejspíš pohyb směrem k realizaci „Minsk-2“ se bude asi řídit podle zásady „jeden krok vpřed, dva kroky zpátky“. Ale Kyjev nemá jinou možnost, než aby postupně své pozice vzdal.
Rozhodně místní radikálové budou vystupovat proti, ale ti jsou jen nástrojem. V případě, že by Američané byli velmi zainteresováni na zhoršení vojenské situace na Donbasse, já vás ujišťuji, že by je mnohem aktivněji využívali k nátlaku na Porošenka, a na „východní frontě“ by už dávno začala ofenziva.
Ale nic takového se neděje. Podívejte se, co se stalo se zadrženým „bojovníkem“ z praporu „Tornado“ u soudu, když se objevil prokurátor. Po čemž se v socsítích objevila výzva „Kupte hrdinům pampersky!“. Také byli zatčeni bojovníci z praporu „Azov“, volontérka Anastasia Leonova z Ruska. Zavřeli vůdce strany Kolomojského „Ukrop“ Gennadije Korbana, Ihora Mosijčuka (spolupracovníka Olega Ljaška). A ještě něco, o žádném slibovaném novém Majdanu, nebo masových nepokojích není ani vidu, ani slechu. Ve skutečnosti, rozdrtit radikály pomocí represivního aparátu není složité. Ale zatím si je USA raději drží na „lavičce náhradníků“.
„SP“: - Návrat k rusko-americkým jednáním, je-li vůbec možný, a v čem konkrétně by mohl spočívat kompromis o ukrajinské otázce?
- V současné době má kompromis nedefinitivní tvar. Je to jako kontury obrazu, který ještě nebyl vytvořen. Máme-li mluvit velmi zobecněně, je to rozdělení Ukrajiny mezi Západ a Rusko. To může být územní dělení, ale ne nezbytně. Další, mírnější verze - sféry vlivu: ekonomické, politické, vojenské. Samozřejmě, že Poroshenko a lidé, kteří jsou za ním, místní skupiny radikálů, mají své vlastní zájmy. Pro ty poslední je důležité dosáhnout překrytí rusko-ukrajinské hranice, aby zbavili Doněckou a Luhanskou republiku podpory zvenčí. Prezident Ukrajiny chce prezentovat realizaci „Minsk-2“ jako své osobní vítězství. Protože doposud nemá na kontě žádné pozitivní výsledky.
Setkání Surkova a Nulandové je teprve začátek procesu jednání s cílem nalézt kompromis. To se může táhnout několik let. Strany budou přemýšlet, jak rozporcovat „prasátko“ (porošenočka – slovní hříčka) tak, aby se to nikoho nedotklo. Přitom se všichni budou snažit zachovat si tvář. K tomu je zapotřebí i takových lidí, jako je koordinátor sankcí amerického ministerstva zahraničí.
 
Rozhovor vedl Vasilij Vaňkov - Svobodnaja Pressa





Srbsko nedovolí migrantům návrat na své území

0
0
20.1.2016 Svobodné noviny

Srbsko nedovolí migrantům návrat na své území ze sousedních zemí, řekl srbský první místopředseda vlády a ministr zahraničí Ivica Dačić novinářům po setkání s jeho slovinským protějškem Karlem Erjavcem, informovala tisková agentura TASS.


„Srbsko nedovolí návrat uprchlíků na své území a bude reagovat odpovídajícím způsobem, pokud některé sousední země přijmou jednostranná opatření,
“ uvedl Dačić. Dačić vysvětlil, že Srbsko bude nuceno jednat tímto způsobem, pokud se Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko uchýlí k jednostranným řešením uprchlického a migračního problému.

Dačić uvedl, že Erjavec přijel do Bělehradu, aby informoval srbské vedení o iniciativách slovinského premiéra Mira Cerara o způsobech, jak ukončit migrační krizi. Aniž by zašel do podrobností těchto iniciativ, Dačić uvedl, že obě země by se měly vzájemně informovat o opatřeních a krocích, které plánují přijmout.

„Srbsko respektuje a žádá Evropskou unii, aby vytvořila jasnou evropskou politiku v této oblasti,“ řekl Dačić novinářům.

Srbský ministr zahraničí potvrdil, že Srbsko je proti jednostranným akcím některých států, a předpokládá, že by všechna opatření měla být součástí jediné a jednotné evropské politiky. Podle Dačiće, uzavření hranic a snížení jejich průchozí kapacity; pozastavení shengenské dohody, které se Rakousko chystá udělat, stejně jako jednostranné kroky, způsobí řetězovou reakci podél celé balkánské trasy migračního toku.

Dačić také uvedl, že Srbsko nedovolí migrantům zůstat v zemi. „Nikdo nezůstane v Srbsku, pokud oficiálně nepožádá o azyl v souladu s mezinárodními postupy. Pokud někdo bude chtít vyřešit problém v naději, že migranti zůstanou v Srbsku, tak se mu to nepodaří,“ varoval Dačić. Ministr dále ironicky poznamenal, proč přistěhovalci nemíří do Kosova, které je, jak uvedl, „centrem demokracie a rozvoje a silné prosperující území.“


P.C. Roberts: Jak USA shánějí „teroristy“

0
0
19. 1. 2016     PaulCraigRoberts
Když se kriminální neokonzervativní režim G.W. Bushe rozmáchl ke své invazi do Afgánistánu, zoufale se přitom rozhlížel po „teroristech“, kteří by jeho nelegální invazi, formálně představující válečný zločin, poskytli aspoň jakés takés ospravedlnění. Avšak po teroristech nikde ani vidu ani slechu. A tak Washington rozhodil nad svým obsazeným územím letáky, nabízející svým vojenským velitelům tisíce dolarů odměny za to, když nějaké „teroristy“ seženou.


Oni vojenští páni se pochopitelně nedali dvakrát pobízet, zajali kdejakého opuštěného místního chlapa a delegovali ho tam, kam jim leták přikazoval. Čímž jediným důkazem, že „terorista“ je skutečným teroristou a nikoliv nevinným člověkem, se stal ten fakt, že byl vojenským velitelem prodán za slušnou částku vyšší instanci coby „terorista“.

Začátkem ledna byl „svobodnou a demokratickou Amerikou“ po 14 letech mučení z vězení propuštěn Mohammed Ahmed Al-Kandari. Plukovník Barry Wingard, který propuštěného Afghánce zastupoval, prohlásil: „Neexistuje prostě jiné svědectví než to, že jde o muslima, který se v Afghánistátu objevil v nesprávný čas. Což je jako ospravedlnění dlouholetého žalářování něco neslýchaného. A ještě neslýchanější pak bylo jeho mnohaleté mučení, jež z něj mělo vytlouct přiznání k jeho jen domnělým zločinům.“

Neočekávejte, že západní prostitující se média vám fakta, podobná právě popsanému, kdy sdělí. Vždyť nejsou ničím jiným než jen součástí washingtonské kriminální operace.

Překlad: Lubomír Man

Rostislav Iščenko o jednání Surkova a Nuland: Celkově jde o to, jak si Američané zachovají tvář

0
0

20. 1. 2016          zdroj
Řada médií nazvala setkání Surkova s Nuland "tajemným", plným "intrik", někdo tvrdí, že byl podepsán "tajný pakt". Ale i v loňském roce přijel Kerry do Soči, poté byli Kerry a Nuland v Moskvě. V poslední době se USA snaží dohodnout se na tom, jak odejdou z Ukrajiny, aniž by ztratily tvář. Témata rozhovoru Surkova, který zodpovídá za Ukrajinu za RF a Nuland, která je zodpovědná za Ukrajinu za USA, jsou zřejmá.


V Kyjevě vypukla hysterie.Vždyť nedávno přijel na Ukrajinu Joe Biden a řekl, že je nutno se rychle federalizovat. A doslova v předvečer kaliningradského setkání začal Porošenko také mluvit o federalizaci, o podmínkách "Minsku-2". Zdá se, že Nuland přijela dohodnout technické problémy tlaku na Kyjev, aby přece jen začal plnit Minské dohody.

O čem hovořili, to je jasné. Na čem se domluvili, to možná není zcela jasné. Ale jaký je v tom konec konců rozdíl, kdo a co bude jménem USA říkat Porošenkovi? Pošlou znovu Bidena, nebo zda přijede Nuland, či bude rozhodnutí sděleno osobně velvyslancem?

Není náhodou, že kandidátka na prezidentský úřad Hillary Clinton oznámila možnost dalšího "restartu" vztahů s Ruskem.

8.listopadu tohoto roku budou v USA prezidentské volby. Obamův tým, do něhož patřila Clinton jako ministryně zahraničí, mimořádných úspěchů nedosáhl. Obama je kritizován nejen republikány, ale i demokraty. Američané hodnotí jeho vládu jako fiasko. Ale samotný Obama chce pravděpodobně přece jen vstoupit do historie jako úspěšný vůdce, ne jako člověk, s nímž zcela selhala zahraniční politika USA. A proto, aby systémový demokratický kandidát, k němuž míří Clinton, mohl více či méně úspěšně bojovat ve volbách, je třeba předvést nějaké úspěchy. Zatím to jsou samá selhání zahraniční politiky: na americké partnery tlačí ze všech stran a Washington jen mlčí.

A tak se Rusko a USA domlouvají, jak působit na Donbasu a na Ukrajině jedním směrem. Je to jen plnění Minských dohod, které USA rok odmítaly uznat, ale nyní jsou nuceny. Přičemž víme, že Minské dohody potřebují Rusko, Francie a Německo, aby bylo nalezeno pro všechny vyhovující východisko z krize, zorganizované Američany, kteří na Ukrajině uspořádali státní převrat. A je jasné, že pro Ukrajinu je to prakticky neřešitelný úkol, alespoň pro ty, kteří jsou dnes v Kyjevě u moci. Po splnění Minských dohod budou od moci odstraněni a půjdou do vězení. Washington to také chápe. Pokud vyvíjejí na Kyjev tlak, činí tak na základě svých budoucích taktických zájmů. Vzhledem k nutnosti co nejrychlejšího úspěchu pro Obamu.

Proto všechny úskoky, veškeré obchodování je o podobě záchrany tváře Američanů. To dovolíme, Obamovi bylo nejednou umožněno odejít a zachovat si tvář. Ale musíme to udělat takovým způsobem, aby USA nemohly změnit situaci, protože po prvním "restartu" uspořádaly Sýrii, Libyi i Ukrajinu. Podruhé něco takového nepotřebujeme.To znamená, když odcházíš, odejdi, a co si řeknou u sebe doma, to je nám jedno.

Jaké jsou hranice zájmů, jež nemůže překročit Rusko ani Amerika. U Ruska je to jasné: už před půl rokem bylo řečeno, že Krym nebude diskutován. A předmětem diskusí není. Mlčky to bylo akceptováno ve Spojených státech i v Evropě. Rusko také trvá na tom, že "pro Minsk-2" neexistuje žádná alternativa. Všechny snahy USA zlikvidovat minský formát a začít nová jednání s jinými podmínkami budou zavrženy. Krajní meze USA jsou také jasné - je to zrušení sankcí. Domlouvat se budou na čemkoli , ale sankce v dohledné budoucnosti zůstanou. Pro USA je také nemožné odmítnutí formálního uznání jednoty zachované Ukrajiny. Ale formální jednotu zachované Ukrajiny ani nikdo neodmítá. Dokonce i v DLR a LLR říkají, že při splnění Minských dohod, za určitých podmínek, jsou ochotni být v jednotné Ukrajině. Je to asi tak, jako by se řeklo - pokud se Porošenko zastřelí, pak jsme připraveni zvážit otázku jednotné Ukrajiny.To znamená, že nikdo samu o sobě jednotu neodmítá. Jiná věc je, že to popírají objektivní okolnosti, o nichž nikdo nemluví nahlas. Všichni na to myslí, ale nahlas, zdá se, pouze polský prezident vyzval k přípravě na návrat původních polských zemí na západní Ukrajině.

Po Kaliningradu Kyjev, pochopitelně, křičí "zrada", jak se obvykle křičí po nějaké důležité události. A řada ruských komentátorů znovu hovoří o vydání Donbasu. Hlasy, které oznamují, že "Donbas byl vydán", zaznívají již dva roky. Dva roky "vydávají", ale promiňte, nijak nemohou "vydat". V souvislosti s jakoukoli událostí, spojenou s Donbasem, probíhá po celou tu dobu zrcadlová předvídatelná reakce: ukrajinští novináři podezírají ze zrady kyjevskou stranu, v Moskvě píší, že "Moskva vydala Donbas".To je podle mého názoru spíše problém psychiky než politické analýzy.

Natož blouznivé řeči o tom, že ruští vojáci málem společně s ukrajinskými začnou tlačit na domobrance. Stačí, aby Rusko ukončilo pomoc a ukrajinská vojska ani nebudou muset na Donbas vstoupit. Nemluvě o tom, že patrony, náboje, palivo nerostou na stromech a nevlají v doněcké stepi. Pro dlouhotrvající boje je nutno někde získávat vybavení. Samozřejmě že je možné se domnívat, že domobranci holýma rukama odebrali ukrajinské armádě několik set tanků.

Ale i když vyjmeme vojenskou složku, Donbas stále žije díky humanitární pomoci Ruska, díky dotacím z ruského rozpočtu.Ty podniky, které na Donbasu fungují, byly také obnoveny s aktivní podporou ruské strany.Tyto podniky působí jen proto, že mohou nacházet odbyt svých výrobků v Rusku. "Šedými" schématy, prostřednictvím Jižní Osetie, jakoli, ale mohou prodávat. Stačí, aby Rusko prostě neposkytovalo tuto podporu a Donbas zahyne. Dva roky investovat, budovat armádu, struktury řízení - a všechno proto, aby se najednou plácli do hlavy a řekli: "Nemysleli jsme to tak, vemte si Donbas zpátky"? Podle mého názoru je to vše důkazem toho, že nikdo se nechystá Donbas vydat.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová

Výzva pro Mgr.Věru Novákovou, státní zástupkyni, Jablonec n.N. Bude měřit stejným metrem?

0
0
Zdeněk Kořístka
20. 1. 2016
"Pokud vidím podezření z trestného činu, reaguji na to,"říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz dne 26.11.2015. „Je to moje úřední povinnost. Na ta vyjádření pana Konvičky mě upozornili přátelé a lidé kolem mě. Chodili za mnou a ptali se mě, jestli tohle není trestné. Odpovídala jsem, že podle mě by to trestné být mohlo“
Budete nyní podávat další podobná oznámení?
„Já své úřední povinnosti ctím a ctít budu. Pokud uvidím podezření z trestného činu podobného ražení, budu na to reagovat,“ říká žalobkyně, která spustila stíhání Konvičky.


Tolik stručně z rozhovoru pro Aktuálně.cz. zde

Vyzývám tedy tuto neohroženou státní zástupkyni, aby dokázala, že měří stejným metrem, a podala oznámení ze spáchání trestného činu na občana (?) České republiky pana Ahmeda Besneva, který napsal na své internetové stránce přesně toto:

"Vážím si toho, že nám 3 000 arabských mudžáhidů přišlo během války na pomoc. Ale zase bych jejich pomoc tolik nepřeceňoval, protože centrální velení bosenské armády v čele se Seferem Halilovićem vůbec nerespektovalo, a dělalo si, co se jim zlíbilo. Potřebovali jsme je na kritických úsecích naší obranné linie – ve Srebrenici, v Mostaru atd. Jenomže Arabové si místo toho zvesela řádili v centrální Bosně, a uřezávali hlavy místním srbským civilistům, nebo je opékali zaživa. Jako nic proti gustu, ale nejdříve práce, a až potom zábava. To byl zrovna úsek, kde jsme měli četniky zrovna docela pod kontrolou. V boji se Srby a Chorvaty se naopak osvědčili místní členové súfijských bratrstev (naqšbandíja a qádiríja)."zde






Tentýž Ahmed Bosnevi se ovšem dovolává ústavy, když žádá propuštění docenta Konvičky z práce (11. 9. 2014). Dovolává se dobrého jména Univerzity, lidských práv, toho, že islám je v ČR tradiční náboženství.

http://martinkonvicka.blog.idnes.cz/c/426405/Vyhodte-toho-Konvicku.html

Tento občan (?) se mohl dopustit trestného činu podle

§ 356 Trestního zákoníku: :Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod:

Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist.

Očekávám její vyjádření k tomuto podnětu ve sdělovacích prostředcích, především na Aktuálně.cz.

Nepatřím sice mezi její přátele a známé, ale pokud si stojí za svým vyjádřením, „že bude konat i ctít své úřední povinnosti“, jsem přesvědčen, že Mgr. Věra Nováková tak učiní, a její chování nebude moci být hodnoceno jako účelové, a nebude bráno jako útok na svobodu projevu a slova.

Zdeněk Kořistka, bývalý poslanec

Odpověď: Okresní státní zastupitelství v Jablonci nad Nisou:
Vaše podání ve věci "podnět pro zahájení trestního stíhání" s evidenčním číslem adf679e5-df25-445b-b251-b7cba516bc47 a s běžným číslem 90/2016 bylo doručeno dne 20.01.2016 10:55:43.

Libye rozvrácena kvůli záměru Kaddáfího vytvořit měnu krytou zlatem

0
0
21. 1. 2016   zpráva Svobodné noviny
Jeden z více než 3000 nových e-mailů Hillary Clintonové zveřejněných na Silvestra ministerstvem zahraničí, obsahuje usvědčující důkazy o tom, že západní země použily NATO jako nástroj ke svržení libyjského vůdce Muammara Kadáfího.


Deník Foreign Policy Journal napsal:

„E-mail označuje francouzského prezidenta Nicolase Sarkoryzo jako vedoucího útoku na Libyi z pěti důvodů: získat libyjskou ropu, zajistit francouzský vliv v regionu, zvýšit Sarkozyho reputaci na domácí scéně, prosadit francouzskou vojenskou moc, a zabránit Kaddáfímu vytvořit měnu krytou zlatem.

Podle e-mailu:

„Tohle zlato bylo nahromaděné před aktuálním povstáním, a bylo určeno k vytvoření pan-africké měly založené na libyjském zlatém dináru. Tento plán byl navržen tak, aby poskytl africkým zemím alternativu francouzskému franku.“

V žádném případě nešlo o humanitární misi.

Odkaz: http://nypost.com.

Válka byla na spadnutí. Írán zajal americké vojenské čluny přepravující vrcholného vůdce teroristů Islámského státu. USA pečuje o Islámský stát.

0
0
21. 1. 2016        Orgonet  (silně kráceno)
Speciální námořní jednotky patřící k Armádě strážců islámské revoluce (Sepāh) před třemi týdny zajaly dva „silně vyzbrojené a vysoce sofistikované“ příbřežní velitelské čluny (RCB) námořnictva Spojených států pod velením Lodního expedičního vojenského velení (NECC) operující z 5. americké flotily v Bahrajnu.

Tyto čluny převážely do Kuvajtu „nejvyššího“ teroristického velitele Islámského státu, který měl být dále transportován do Sýrie. (Poznámka: Události popisované ve zprávě proběhly 29. prosince, nikoliv 12. ledna. Pentagon zveřejnil informace o zajetí těchto člunů bez povolení presidenta Obamy; vysocí představitelé amerického vojska tak učinili se záměrem uvést do rozpaků presidenta Obamu v den jeho projevu o stavu unie, protože odmítl povolit americkému námořnictvu zaútočit na íránské síly při zatýkání těchto člunů; tito vysocí představitelé však si nebyli vědomi Obamova probíhajícího tajného jednání s Íránem.) Podle zprávy MO íránské speciální námořní síly s použitím výzvědných informací získaných Společným informačním centrem (JIC) v Bagdádu „odhalily“ plán/spiknutí Obamova režimu tajně propašovat do Sýrie ze Saudské Arábie „nejvyššího“ velitele Islámského státu, aby nahradil kdysi obávaného vůdce syrských teroristů Zahrana Alloushe, který byl zabit 25. prosince při náletu ruských Leteckých sil.

Íránské síly byly nuceny střílet varovné střely proti americké letadlové lodi USS Harry Truman, která se pokusila zasáhnout.

Kontraadmirál Ali Fadavi, velitel Íránského revolučního loďstva, který měl dohled nad touto operací, řekl o této operaci na zajetí teroristického vůdce, že letadlová loď Truman vykazovala „neprofesionální tahy“, a tím ho donutila uvést íránské námořní síly do vysoké pohotovosti: „Připravili jsme své rakety pobřeží-moře, rychlé čluny vystřelující rakety a další naše četné možnosti útoku, pokud by učinili nepřátelský tah.“

Americká mainstreamová média informovala nepravdivě postupně v několika verzích popisu události. Informovala o "poruše člunů"zde, posunuly datum události o dva týdny a oddělila událost s čluny od střelby íránského námořnictva na letadlovou loď Harry Truman. Zjevným cílem bylo zamlžit odhalení spolupráca USA s IS.

„Neformální holport oligarchů, špiček armády a tajných služeb i organizovaného zločinu“, teď poroučí Americe. Píše The Guardian

0
0



Mike Lofgren
21..2016   Střípky ze světa

Kde se vzal a co obnáší „hloubkový stát“ 
Konkubinát moci a prebend přímo do pramene
„Hloubkový stát“ („Deep State“) je tureckého původu.Tady jde – vysvětluje Mike Lofgren, sám Američan – o „hybridní spojení vládních elementů a špiček financí a průmyslu“. To, co je „díky financování kampaní zvolených papalášů, svým vlivovým sítím a lukrativním kariérám pro ty, kdo z vládních struktur odejdou, s to Spojeným státům vládnout nezávisle na výsledcích voleb i souhlasu ovládaných.“


To samé soudí i Martin Gilens, profesor prestižní Princeton University a vyhlášený expert na korelace veřejného mínění a politiky vlády: „Ekonomické elity preferují nepoměrně nezávislejší vliv na to, co se v politice mění, než závislost na mínění průměrného občana…Řadový občan má na kroky své vlády fakticky nulový vliv.“

Táž spojitost ovšem, dodává Lofgren, platí i v opačném gardu: „Rostoucí rozdíly v amerických příjmech nejsou fatálním důsledkem neosobních sil typu globalizace a automatizace. Jsou výsledkem stovek obchodních, daňových a regulačních kroků a norem, vedoucích ke kýženému cíli – obohacení – ekonomických elit, které politikům plní kasičky.“

Tím spíš od verdiktu Nejvyššího soudu z roku 2010. Ten totiž vše, co dřív financování volebních kampaní limitovalo, zrušil. V letošních prezidentských volbách je tak víc než polovina sumy, která na kontech kandidátů přistála od sponzorů, „příspěvkem pouhopouhých 158 rodin“.

Důsledkem téhož aranžmá je „pokračující stagnace příjmů americké střední třídy“. Právě za situace, kdy „má Amerika i svého prvého dolarového stamiliardáře“. A„manažeři hedgeových fondů platí na daních méně procent, než učitelé státních škol nebo hasiči“.
„Lakota je tak výsadou amerických elit.“ Jak toho privilegia dosahují, popsal už Harold Lasswell, klasik americké loajální politologie. Vládnoucí třída Spojených států – formuloval to už před řádkou let – „sestává z těch, jejichž soukromé pohnutky vytlačí ty veřejné, a jakožto veřejný zájem se racionalizují samy“.

Učebnicovým exemplářem je Dick Cheney. „Většinu logistických zakázek naší armády privatizoval už roku 1992 coby ministr obrany.“ Společnost „Halliburton, jíž v letech 1995 – 2000 šéfoval, získala logistické kontrakty na podporu operací v Iráku za 39,5 miliardy dolarů“. To už byl „Cheney ovšem zvolen viceprezidentem země“ – a vedle apanáže, již ta židle nese, „inkasoval i odložené prebendy od své staré firmy“.

Anebo Ben Bernanke, co „v roce 2008 Kongres, zachvácený panikou, zjančil, že pokud Wall Street nesanuje teď a hned, ať to stojí, co to stojí, nezůstane na bankovních účtech ani cent“. A jen co post šéfa Fedu opustil, honí „lukrativní kariéru řečníka“. „Hlavně ve firmách z oboru finančních služeb.“ Nese mu to „v průměru 200.000 dolarů za vystoupení“.

„Lakota“ – ví se i v Guardianu – umí být i „ekonomickým stimulem války“. A uměle hecovaný strach zase „zbraní, jíž se k ní ´hloubkový stát´ dostane“. Tak jako k té proti „neexistujícím zbraním hromadného ničení v Iráku“. A celých „posledních 15 let, kdy nás elity drží na prahu hysterie kolem terorismu“.

„Teď to však vypadá, že to dovedly až k přílišné dokonalosti.“ A dohnaly tak lidi až k „podpoře politických kandidátů, kteří na eufemismy politické třídy kašlou“. A místo chvalozpěvů na „status quo oligarchie, zastřený pro forma volbami“, „brnkají na struny xenofobního fašismu“.

Prototypem je hlavně Donald Trump, „narcis a pseudopopulistický miliardář“. A „ironií osudu i zosobnění všech patologií ´hloubkového státu´“. Svým „zmateným příznivcům“ možná „předhodí i obětní beránky“. Tím snáz, oč víc ti lidé „instinktivně cítí, že to, co je dneska špatně, má kořeny hodně do hloubky“.

Druhému konci spektra vévodí Bernie Sanders. Ten „pustil stávající model financování voleb elitami k vodě“. Sám se opírá o „tisíce stoupenců – průměrný příspěvek Sandersovi dělá 30 dolarů – aktivně usilujících o návrat k New Deal a Great Society“ (tedy programům F. D. Roosevelta ze 30. a L. B. Johnsona ze 60. let minulého století).

„´Hloubkový stát´ se tak díky penězům a strachu možná ještě udrží.“ Už letošní „volby se však mohou stát i referendem na letité téma, kam až nás ´hloubkový stát´ dostal“. Píše muž, mající za sebou 28 let práce ve státních úřadech. Posledních šest (2005 – 2011) to bylo v expertním zázemí rozpočtového výboru Senátu.      

Moskva se obává konfliktu v Černém moři a připravuje odpověď na plány NATO

0
0

21.1.2016   Eurasia24
Rusko v roce 2016 upevní svoji vojenskou sílu nejen na západním směru, v Arktidě a na Dálném východě. Nová vojenská infrastruktura vznikne a značné množství moderních zbraní bude nasazeno v oblasti Černého moře a Kavkazu.Přitom hlavním úkolem armády a námořnictva na jihozápadním a jižním strategickém směru bude, podle zdrojů na Ministerstvu obrany Ruské federace, zlepšit bojové schopnosti během přípravy a průběhu strategického velitelsko-štábního cvičení (SVŠC) Kavkaz-2016.

Cvičení proběhne v září. Je třeba poznamenat, že v roce 2008 se podobné strategické manévry konaly pouhý měsíc před zahájením vojenské agrese Gruzie proti Jižní Osetii. Tehdy výcvikové úkoly, které byly nacvičovány při manévrech, musely jednotky následně plnit ve skutečné bojové situaci během operace, která měla Gruzii přinutit k uzavření míru.

Na závěrečné poradě Ministerstva obrany RF v prosinci 2015, které se osobně zúčastnil, stanovil prezident Vladimir Putin jako úkol postupovat nyní v podobném duchu. „Na nadcházejícím strategickém cvičení Kavkaz-2016 je nutné hlavní důraz položit na činnosti vojsk v náročných podmínkách, a to i v horských oblastech," uvedla hlava státu.

Ministerstvo obrany upřesnilo, že opatření v rámci přípravy SVŠC na jihozápadě a jihu budou realizována „za účasti leteckých, námořních i pozemních jednotek a útvarů.“ To znamená, že je plánováno použití jednotlivých druhů vojsk nejen v oblasti hlavního kavkazského hřebene, ale i v Černém a Kaspickém moři.

Jak je zřejmé, jsou tato zadání vyvolána posilováním moci NATO a ukrajinskými vojenskými plány v těchto oblastech. Jak známo, v roce 2015 byly válečné lodě USA, Kanady, Francie a dalších zemí NATO na principu rotace přítomny v Černém moři téměř neustále. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opakovaně zdůraznil, že „posílení sil rychlé reakce a zvýšení jejich přítomnosti v oblasti je reakcí na ruské aktivity na Ukrajině a v Gruzii“.

Před dvěma dny se na internetových stránkách rumunské vlády objevil dokument, v němž se uvádí, že vojenské úřady této země zahájí dialog s partnery v NATO týkající se zřízení spojenecké flotily v Černém moři. Diskuze o tom má být zahájena již v únoru tohoto roku během setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Pozitivní rozhodnutí v této otázce je velmi pravděpodobné.

V médiích se již spekuluje, že součástí nové flotily mohou být lodě válečného námořnictva USA,Turecka, Německa a Itálie.

Vojenský expert, kapitán prvního stupně Oleg Švedkov se domnívá, že flotila NATO v Černém moři „může být sestavena velmi snadno“, nicméně upozorňuje, že „její základ budou v podstatě tvořit válečné lodě států ležících kolem Černého moře – tedy Turecka, Rumunska, Bulharska, ale v dlouhodobém horizontu je možné, že i jednotky námořních sil Gruzie a Ukrajiny, které zatím členy aliance nejsou“.

Lodě Spojených států, Francie a dalších zemí NATO budou podle něj do této flotily zařazovány pouze na rotačním principu. To je dáno tím, že „pobyt lodí států, které neleží na pobřeží Černého moře, se řídí mezinárodním právem a Úmluvou z Montreux, která povoluje zahraničním lodím délku pobytu ve vodách Černého moře nejvýše 21 dnů“.

Tak nebo tak, námořní konfrontace v Černém moři se zřejmě prohloubí. Podle odhadů Švedkova vojenská námořní moc flotily NATO, pokud bude vytvořena, výrazně předčí možnosti Černomořské flotily. „Ale Rusko má dostatek sil a prostředků na souši i na moři (letadla, rakety, atd.), aby tyto hrozby eliminovalo,“ věří Švedkov.

Jeho slova potvrzují ruské vojenské orgány. Podle vyjádření náčelníka oddělení informační podpory Černomořské flotily kapitána 1. stupně Vjačeslava Truchačeva byla flotila v roce 2015 posílena o více než 15 nových válečných plavidel.

Do její bojové sestavy byly zařazeny raketonosné čluny Serpuchov a Zelené údolí, které mají ve výzbroji křídlaté rakety Kalibr-NK (s dosahem až 3 tisíce km). Podobnou výzbroj mají nové dieselelektrické ponorky flotily Novorossijsk a Rostov na Donu.

Vysoká účinnost těchto raket byla prokázána během bombardování pozic bojovníků Islámského státu v Sýrii. Musel ji ocenit i Pentagon: ve zprávě velení námořní rozvědky Spojených států (Office of Naval Intelligence – ONI) se uvádí, že trend Ruska umísťovat rakety dlouhého doletu na malá plavidla „představuje pro vojenské námořnictvo USA a jejich spojenců nové problémy“.

Další problém pro NATO představuje ruské vojenské letectvo. Podle informací tiskového oddělení Jižního vojenského okruhu jsou nyní letecké pluky dislokované v Rostovské oblasti a na Kubáni doplňovány moderními bojovými letouny (stíhacími letadly a stíhacími bombardéry) Su-30SM, Su-24M, Su-34 – a také bitevníky SU-25SM, vojenskými vrtulníky Mi-8AMTŠ Terminátor (u nás známými pod exportním označením Mi-171Š; pozn. překl.), bitevními vrtulníky Mi-28N Noční lovec a Mi-35 Krokodýl.

Bojový dolet jim umožňuje provádět hlídkové lety nad celým Černým mořem. Podobné možnosti mají i dvě okruhové brigády operačně taktických raketových komplexů Iskander M. Jejich rakety jsou schopny zasáhnout cíle do vzdálenosti 500 km, což znamená, že mají kontrolu nad celým pobřežím a námořními základnami potenciálního nepřítele v celém černomořském válečném prostoru.

Již dříve média sdělila, že modernizací projde i stíhací letecký pluk na Krymu – a v Džankoj (město s vojenskou posádkou v severní části Krymu – pozn. překl.), poblíž hranice s Ukrajinou, budou rozmístěny vrtulníkové jednotky jako podpora již tam působícího výsadkového pluku. Loni v listopadu Rada bezpečnosti Ukrajiny vyjádřila své „zděšení“, když tam bylo z Ivanova přemístěno asi tisíc (z doby obsazení Krymu známých – pozn. překl.) „zdvořilých“ příslušníků výsadkových vojsk RF.

Mimochodem, gubernátor Sevastopolu Sergej Meňajlo připouští, že na Krymu by mohla být otevřena další námořní základna (vojenno-morskaja baza – VMB) na jezeře Donuzlav (těsně u severozápadního pobřeží Krymu – pozn. překl.). Jak známo, Meňajlo dříve velel Černomořské flotile a má jasnou představu o jejích budoucích úkolech. Základna na  byla vybudována v roce 1976 a po rozdělení flotily byla předána vojenskému námořnictvu Ukrajiny. Byly tam dislokovány ukrajinské výsadkové čluny, obojživelná a pomocná plavidla. Poté, co se Krym (znovu) stal součást Ruska, byla základna zakonzervována. Jak je vidět, ne na dlouho...

Tisková kancelář Černomořské flotily informovala, že v rámci Programu přezbrojení armády RF do roku 2020 budou od roku 2016 do sestavy flotily zařazeny hlídkové lodě projektu 11356 Admirál Grigorovič, Admirál Essen a Admirál Makarov, dvě ponorky na dieselelektrický pohon Starý Oskol a Krasnodar (Oskol už slouží) a také několik podpůrných plavidel a plovoucích jeřábů.

Lze předpokládat, že některá z těchto plavidel budou umístěna na jezeru Donuzlav. Podle vyjádření podniku Specstroj RF se v Novorossijsku chýlí ke konci výstavba přistávacích mol a dalších objektů potřebných pro umístění ponorek Černomořské flotily. Na severním břehu Cemesské zátoky je také dokončována budova štábu novorossijské námořní základny.
Vladimir Muchin
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live