Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Je nepřátelské převzetí Německa na programu elit?

0
0

Květa Pohlhammer Lauterbachová
3. 2. 2016 E-republika

Německo čelí aktu organizovaného nepřátelského převzetí organizací elit v pozadí, které převzaly kontrolu nad německou vládou. A lidé, sdružení v této skupině, nemají zájem Německo držet pohromadě, nýbrž ho kompletně roztrhnout.


Gatestone institut, vlivný myšlenkový americký think-tank založený v roce 2012, aby nás prý vzdělával, uveřejnil na svých stránkách analýzu autora Douglase Murraye Germany just Can´t it Right, což je jakási parafráze na knihu Deutschland schafft es  (Německo to zvládne) Angely Merkelelové. Autor říká, že události a reakce německých politiků lze vnímat tak, že Německo čelí aktu organizovaného nepřátelského převzetí organizací elit v pozadí, které převzaly kontrolu nad německou vládou. A lidé, sdružení v této skupině, nemají zájem Německo držet pohromadě, nýbrž ho kompletně roztrhnout. Do roku 2005 měla být podepsána mírová smlouva s Německem. Což se nestalo ani 70 let po ukončení II. světové války. Německo se stalo spolu s Bruselem, vnucenou strategií eura a následným rozvalem ekonomik států jižní eurozóny a přeměnou zemí bývalého východního bloku v kolonie levné pracovní síly pro exportní firemní tahouny Německa ideálním nástrojem, jak proti sobě rozeštvat evropské národy a nastartovat proces „majdanizace“ Evropy.

Ekonomické stránce úspěchů Německa je potřeba věnovat hlubší rozbor. Zbavilo se silné marky a nahradilo ji eurem, trvale rostla produktivita práce a tlak na udržení neodpovídající relace nízkých mezd. Německo postavilo blahobyt na exportu, čímž se stalo věřitelem zadlužených zemí a bylo nuceno za úvěry, které kryly importy, samo ručit. Bilion nesplácených úvěrů v eurozóně nespadl jen tak z nebe. K čemu totiž exporty a růst HDP, když importéři nemají, čím je platit. A vzpomeňme na všechny skutečné odborníky, kteří varovali Helmuta Kohla před přijetím eura.


Gatestone povzbuzuje nenávist vůči Arabům, mlčí o těch, co mají zločiny na svědomí

Autoři z Gatestone institutu, který vytváří zdání, že je namířen proti muslimům, zcela pomíjí zmínit, že celá show je dirigována z USA a Velké Británie za velké asistence Turecka, což je vidět ze všech kampaní na Facebooku a Twitteru a těší se mohutné podpoře neziskovek ze zámoří. Stačí proklepnout financování kampaní ze strany Georga Sorose.

Proč však s takovým článkem přichází však právě americký think tank? Proč ukazuje na katastrofální rozklad, který připravuje Merkelová a její věrní pro svou zemi a její jednání je zvenku pro všechny neúčastněné naprosto nepochopitelné. Proč tento Gatestone Institut uveřejňuje další podobné články, jako je například tento Soerena Kerna, jeho hlavního analytika: Německo: 20 milionů mulismů do roku 2020! Jakoby jeho cílem bylo nalévat co nejvíce benzínu do ohně. Kdo podporuje ISIL a organizuje bandy pašeráků, to Gatestonu není neznámo. Pro rozklad Německa je zvolena jiná strategie než pro rozklad Ukrajiny, který popisuje bývalý agent CIA v tomto videu quer-denken.


Pomsta za holocaust?

Jak je možné, že do země, která měla tak velký problém s antisemitismem ve 20. století, je naráz importováno tolik lidí ze všech koutů světa, kteří mají nyní, ve 21. století stejný, gigantický problém s antisemitismem?

V Kolíně nebyla připravena o Silvestru policie a vodní děla, aby byly rozehnány bandy agresívních mladých imigrantů, kteří nebyli ubytováni v Kolíně a okolí a páchaly trestné činy a místo toho byla použita vodní děla proti těm, kteří přišli následně zcela legitimně a oprávněně protestovat proti takovému bezprecedentnímu násilí, páchanému na ženách. Migrační krize má potenciál zbraně hromadného ničení, odhaluje Kelly Greenhillová ve své knize Weapons of Mass Migration: Forced Displacement Coercio and Foreign Policy z roku 2011, blíže lze doporučit článek Václava Cílka. Tato významná kniha, která není konspirací, nýbrž prací vyhodnocování dat vědkyně. Bohužel ještě nepřeložená do češtiny. Práce tvrdí, že organizovaná masová migrace má potenciál destabilizovat celý evropský kontinent, včetně jejich ekonomik.

Vlna odporu se šíří Německem. Ven se dostaly i některé zprávy německých tajných služeb a policie. Viz například tento citát z uniklé zprávy německých tajných služeb z výše uvedeného článku Soerena Kerna: „Importujeme si islámský extremismus, arabský antisemitismus, národnostní a etnické konflikty jiných národů, stejně jako jiné pojetí a chápání práva“.

- - -

Další zdroje:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republiky přispět, klikněte zde. Děkujeme!


Související články:

Syrská armáda odřízla hlavní zásobovací trasy teroristů na severu Aleppa

0
0

Michail Alajeddin
3. 2. 2016     zdroj

V důsledku nástupu syrské armády byla teroristům odříznuta cesta dodávek munice a posil z Turecka. V současné době boje pokračují v severně od Aleppa. Syrská armáda za podpory oddílů lidové domobrany odřízla hlavní zásobovací cesty teroristů, vedoucí z Turecka na sever Aleppa, oznámil RIA Novostem zdroj v domobraně.


"Vojáci a naši bojovníci (domobranci) odřízli cesty Maer-anda Azaza - Aleppo.To znamená, že teroristům byla odříznuta cesta dodávky munice a posil z Turecka na severní předměstí města Aleppo,"řekl zdroj agentuře.

Podle syrských vojáků pokračuje ofenziva na sever od města Aleppa směrem k turecké hranici. Boje probíhají na přístupových cestách k téměř tři roky obléhaným městům Noubel a az- Zahra. V úterý byly osvobozeny dvě osady v tomto směru. Pod syrskou dělostřeleckou palbou je město Retyan, kde se nachází velká bašta teroristů.

Letouny VKS Ruska a syrského letectva zasazují ze vzduchu údery po místech seskupení teroristů, velitelských stanovištích, skladech zbraní a dělostřeleckých pozicích teroristů.

Teroristé podle syrských vojáků po celých oddílech opouštějí osady, kde probíhají útočné akce.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová

McCain: Řada evropských zemí hledá způsob, jak vystoupit ze sankcí proti Rusku

0
0

3. 2. 2016     zdroj a zdroj a zdroj
"Myslím, že je zřejmé, že je spousta diskusí mezi Evropany o zrušení sankcí ... Mnoho zemí hledá "ukazatel východ,"řekl John McCain. "Už několik měsíců slyším, že v mnoha zemích, zejména v Německu, je tlak na zrušení sankcí (proti Rusku)," poznamenal senátor. Dodal, že konečné rozhodnutí evropských zemí v tomto ohledu bude "v určité míře záležet na americkém vedení."
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová

Jak se falšují údaje o nezaměstnanosti

0
0
3. 2. 2016   Český ráj

Prof. Milan Zelený
: Být nezaměstnaný a nemít práci – je jako nebe a dudy. To jsou dvě rozdílné věci. Být nezaměstnaný znamená, že jste v evidenci státu, hledáte práci a berete třeba podporu. Nemít práci znamená, že se o vás nikdo nestará, maximálně berete nějaké dávky.

V USA je 94 031 000 lidí bez práce.

Co ale uvádějí tamní státní oficiální statistiky, ze kterých čerpá např. Patria?„Celkově hledalo v USA předminulý týden práci 2,208 milionu nezaměstnaných„. Nezaměstnanost klesla na 5%.

Co z toho plyne? Potlesk našich vládních pokrytců nad klesající nezaměstnaností v ČR je zase falešný, hodnotí nezaměstnanost dle stejného „mustru“. Tedy uváděných 6,2% je zcestný …

Zdroj této informace najdete zde, v čase 33:30 min.

Ovšem, pokud chcete porozumět světovému ekonomickému vývoji posledních let a mít trochu výhled do věcí budoucích, shlédněte celé video. I když je nekvalitně ozvučeno, určitě je velmi poučné. Video je z 19. ledna 2016, když vystoupil v Dolních Břežanech v rámci cyklu inspirativních workshopů a setkání „Úterky na SICu“ prof. Ing. Milan Zelený, M.S., Ph.D., emeritní profesor americké Fordham University v New Yorku. Tedy záruka informací z „první ruky“.

Nebyla privatizace OKD příliš velké sousto pro neukojené ambice obrtlíka Bohuslava Sobotku?

0
0


Břetislav Olšer
3. 2. 2016  Rukojmí
Nestoudnost toho politika na baterky je do nebe volající; v zoufalství z bankrotu ČSSD kolem sebe kope jako kůň ve smrtelném křeči; odpudivý zrádce Zemana z roku 2003, nestoudný podvodník s miliony za nehty při privatizaci OKD, jím nastrčený špeh a donášeč u prezidenta Zemana v Lánech...
Bohuslav Sobotka, zásluhou své anální politiky premiér vlády Česka, který tajnosnubně pokračuje ve svém zrádném boji proti prezidentu Miloši Zemanovi, kdy byl mezi sedmadvacítkou socialistů, kteří podrazili Zemana při volbě prezidenta v roce 2003. Jeho nestoudné chování však pokračuje, proto nesnáší barevnou televizi, jelikož je v ní vidět, když se hanbou začervená. (Dřív se dívky červenaly, protože se styděly, dnes se děvky stydí, protože se červenají...) Co předcházelo Bakalově zlodějně s hornickými byty, aneb Pamatuje si Sobotka „svého kostlivce“ ve skříni z roku 2004?

„Je to jeho velké morální i podnikatelské selhání,“ poznamenal pokrytec Sobotka na Bakalův „obchod snů“ s byty. Nestydí se pan premiér Sobotka? Bylo to přece jeho ministerstvo financí, co za sekundování osobního přítele Radka Pokorného připravilo OKD včetně 44 tisíc hornických bytů k prodeji v roce 2004, tedy v době Grossovy vlády, která prodej na podzim téhož roku schválila. Ale zpět k pokrytci číslo jedna – Bohuslavu Sobotkovi, jenž byl ministrem financí zodpovědným rovněž za prodej 45,88 procenta akcií OKD. Protikorupční policie je přesvědčena, že stát se zbavil akcií příliš levně. Spočítala, že přišel o 3,4 miliardy. A ejhle, šéfem rozpočtového výboru byl v té době za koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek, nynější předseda TOP 09. Policie už v roce 2012 obvinila Rudolfa Douchu z křivého svědectví a nepravdivého znaleckého posudku znalce, kterého si Fond národního majetku najal. Další Sobotkův kostlivec vypadl ze skříně; on nic, on jen muzikant

Paradoxy; po nástupu Bohuslava Sobotky do funkce ministra financí měl v roce 2004 blízkého přítele Radka Pokorného, společníka Bakalovy advokátní kanceláře Pokorný-Wagner. A právě tato partička připravovala za ministerstvo financí podklady pro Evropskou komisi ve věci nedovolené podpory pro kupujícího, kterým ale nebyl nikdo jiný než sám Bakala. Suma sumárum, zajímavý střet zájmů; šlo o advokátní kancelář, která v té době zastupovala Zdeňka Bakalu, tedy kupujícího, na kterého byla stížnost směřována, a který měl podle stížnosti nedovolenou podporu ve výši mnoha miliard státu uhradit.

Evropská komise se podivovala nad nízkou privatizační cenou OKD, a tehdy mohla vláda ještě privatizaci zastavit. Přesto Sobotkovo ministerstvo zaslalo Evropské komisi stanovisko vypracované advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & spol., která pracovala pro kupce OKD, a toto stanovisko hájilo již uzavřenou smlouvu. Přitom ještě v roce 2006 existovala šance na zmaření nevýhodné privatizace OKD, ve které stát mohl tratit mnoho miliard korun. Odpověď Evropské komisi připravil Sobotkův přítel, advokát Radek Pokorný, jenž současně pracoval i pro Zdeňka Bakalu, který finálně OKD získal. Odpověď Evropské komisi z ministerstva byla na hlavičkovém papíru Bohuslava Sobotky, i když se hájí tím, že dokument podepsal tehdejší náměstek Eduard Janota. Marně se dnes Sobotka hájí planými řečmi o tom, že Zeman rozděluje společnost, když on sám to činí od počátku své politické kariéry...

Že by si vzal Bohouš s privatizací OKD až příliš velké sousto...?

Za vším zkrátka v Sobotkově politickém přištípkaření hledej syndrom Zeman. Pro vysvětlení nyní úryvek z mého rozhovoru, s tehdy ještě kandidátem na prezidenta ČR Milošem Zemanem: Nikdo z nás asi nezapomene na prezidentské volby, kdy jste byl velkým favoritem, kráčel jste hrdě a sebevědomě 24. ledna 2003 Španělským sálem Pražského hradu, ovšem volba pro Vás skončila poněkud nešťastně… Co jste podcenil?

“Je obecně známo, že proti mně hlasovalo 27 poslanců sociální demokracie, (od Vlastimila Aubrechta po Petra Zgarbu, mezi nimi Sobotka, Gross, Martínek, Zaorálek, Špidla, Tvrdík, Dienstbier ml. atd…. pozn. autora dle Týdne), přestože dvě referenda členů ČSSD a příznivců, jsem vyhrál. Dopadlo to však překvapivě; sociální demokracie neměla svého prezidenta, stal se jím Václav Klaus. Byl to podraz, ale ne na mé osobě, ale na ČSSD. Na druhé straně jsem poslancům v duchu poděkoval a děkuji dodnes, že mně umožnili deset roků klidného života na Vysočině…” Zeman neopomněl současně připomenout, že pro druhé kolo prezidentské volby ho nominoval Ústřední výkonný výbor ČSSD, „z čehož vyplývá, že všichni, kdo hlasovali proti tomuto usnesení, nerespektovali stranické stanovy ani vnitrostranickou demokracii“.

A co církevní restituce za 75 miliard se souhlasem ČSSD...?

Zrádce Špidla zůstal zrádcem i po deseti letech během prezidentské volby Zeman - Schwarzenberg, kdy byl ne pro Zemana, socialistu z vlastních řad, nýbrž pro Karla Schwarzenberga. Vše zdůvodnil primitivně anální filosofií: „Jakkoliv to zní paradoxně, myslím, že podpora Karla Schwarzenberga je výhodnější, protože on je jasný protivník, nemá schopnost narušit strukturu levice a její mobilizaci…

Tak si zopakujme, co už o té falešné partičce Sobotky víme. Totálně zklamal, když sliboval volební výsledek, co bude začínat trojkou, nakonec byl rád, že začínal alespoň dvojkou. Kdyby se prodlužovalo jako v hokeji, přišla by “rychlá smrt”, jelikož by ho Babiš sfoukl, jak skomírající plamínek svíčky. Ale politika není hokej, tedy je, ale ne hokej s pravidly. Fauluj, jak, kde a kdy můžeš, rowdies to vždy přijmou s nadšením. Sci fi: Assange zveřejnil tajnou depeši z Pražského hradu…



Ty, Bohouši, proč ti tolik skřípají zuby? Ale, Milane, také ti skřípají, když vidíš, jak se ta naše pučistická infiltrace k Zemanovi prodražuje… Snímek Břetislav Olšer

Jak to bylo Ezopova bajko o lišce, vráně a kousku sýru? Stačilo dát hlavy dohromady, aby Bohuš vymyslel záchranný pás v podobě “antipuče” a do údajného spiknutí svých největších konkurentů nasadil špeha Chovance, když šli navštívit svého kamaráda Miloše Zemana do Lán. Tam vrána Hašek upustil kousek sýru a Chovanec liška mazaná, měl večeři na zlatém podnosu. Přitom chybělo tak málo, aby šlo celé vedení socialistů pod kytičky. Byl z toho ale jen večírek v Lánech; Hašek, Škromach, Tejc a Zimola museli od válu, zatímco práskač a hlavní strůjce osudové pasti Chovanec, Sobotkův oblíbenec číslo jedna, odolal: Pročpak asi? http://www.rukojmi.cz/clanky/984-pane-prezidente-zemane-proc-hned-kalasnikov-kdyz-to-jde-havloidne-s-humanitarni-bombou

A další Sobotkova zvrácenost; před dvěma roky slovenský soud nepravomocně rozhodl, že ministr financí ČR Andrej Babiš byl jako agent Bureš v záznamech StB veden neoprávněně. A kariérní Bohuslav Sobotka se opět projevil, že jako „věčná dvojka“ příliš charakteru nepobral. Zviditelnil se submisivní falší, že „rozhodnutí soudu dokazuje, jak je systém lustračního zákona absurdní a nespravedlivý tím, že je založen na evidenci komunistické StB a principu kolektivní viny. Prý „je rád, že kauza lustrací už teď nemůže být používána jako nástroj kritiky vlády…“

Přitom ještě 4. listopadu 2013 tvrdil úplně něco jiného… Napřed propašoval do pětice spiklenců v Lánech svého práskače Chovance, pak zlikvidoval soukmenovce Haška a spol., aby si následně dal páku i s Andrejem Babišem z ANO. Šéf ČSSD, a tenkrát jen kandidát s odřenýma ušima na premiéra, považoval za správné, aby kandidáti do vlády museli předložit negativní lustrační osvědčení. „Je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále,“ řekl tehdy. A dodal, že požaduje, aby se do vlády mohli dostat jen ti, co mají „čisté“ lustrační osvědčení. To bylo ve chvíli, kdy nevěděl, zda bude premiérem. Pak byl jmenován a potřeboval třetího do vládního mariáše, proto náš mladý socialista předvedl, že ví, co je to obrtlík; odpustil svému marnotratnému synovi Chovancovi, dal mu trafiku ministra vnitra, a než se našinec stačil nadechnout, po dvaceti dnech změnil rétoriku i vůči Babišovi. Já premiér, ty ministr…

Pak to pokračovalo průšvihem před Sobotkovou submisivní cestou do Spojených států, aby tam byl mj. u odhalení v podzemí Kongresu USA busty Václava Havla; náměstek ministra zahraničí Drulák totiž těsně před tím pronesl památné věty, že jde o lidskou důstojnost a je na čase se zbavit Havlismu. Drzost, jež neznala mezí, proto se premiér snažil přetrhnout a skákat tak, jak USA pískají. Petr Drulák označil havlovské pojetí zahraniční politiky za chybné a škodlivé. A Sobotkovi vzápětí v USA cvakaly svěrače.

Už jednou USA premiéra Sobotku upozornily, že se změnou zdejšího přístupu k lidským právům bude jeho setkání se špičkou americké politiky těžko možné. Touto "nesmyslnou zahraniční politikou" by se údajně Česká republika pouze zařadila do smečky nevýznamných a bezobsažných států; a to, co je dnes prezentováno jako náš národní zájem, už by nikoho nezajímalo a nemohli bychom ani nic zásadně ovlivňovat. Proto přišel obrtlík s novou koncepcí; změnil kapitolu pojednávající o lidských právech – z Drulákovy „lidské důstojnosti“, jež může znamenat cokoli, v to údajně jediné správné pojetí – „důstojnost a lidská práva“...


A máme zde horkou současnost a otázku pro soudně přemítající lidi: Kdo už si konečně dá práci, aby interpretovat přesně skutečná inkriminované souvětí prezidenta Miloše Zemana, jež v lednu zněla do písmenka takto, aniž by bylo uvedeno jméno a příjmení Bohuslava Sobotky: „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta - a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. Vypadáte mladě, takže roku 2017 se zcela určitě dožijete. A pak existuje nedemokratická cesta - a ta se jmenuje kalašnikov,“ prohlásil Zeman podle ČTK na mítinku v Tišnově u Brna, když odpovídal na dotaz jednoho ze studentů. Nikdo nemůže se vší vážností tvrdit, že šlo o Zemanovu výzvu k zastřelení premiéra...

(Dovoluji si upozornit, že prezident Zeman jen na jasném příkladu ilustroval rozdíl mezi konáním demokratickým a nedemokratickým. A zastřelit politika nazval konáním nedemokratickým... Kdo tady rozděluje národ úmyslnou dezinterpretací vyřčených slov...?)

Reakce pana premiéra Sobotky, který ač nejmenován, jako každá potrefená husa pronesl v písemném prohlášení předsedy vlády: „Jsme s vysokou pravděpodobností jediná země v civilizovaném světě, kde prezident veřejně vyzývá k zabití předsedy vlády. Já se s tím vyrovnám, ale vadí mi, že tím Zeman děsí moje děti, celou rodinu a přátele. Tyto výroky prezidenta pokládám za hloupé, zbytečné a nebudu na ně v této zcela nepatřičné rovině reagovat. Trvám na tom, že vztahy premiéra a prezidenta mají být profesionální a v zájmu dobrého fungování státu k nim takto budu i nadále přistupovat..."

Sobotka též poznamenal, že Zemanův výrok o tom, jak se zbavit premiéra použitím kalašnikova, zapadá do kontextu útoků webu White Media a fašistů; řekl v rozhovoru s týdeníkem Respekt. „A zdá se mi, že ten výrok prezidenta o zastřelení předsedy vlády jako nejlepším řešení pro ty, kdo nesouhlasí s mojí politikou, zapadá do kontextu útoků White Media a fašistů, kteří organizovali demonstraci přímo před mým bytem,“ dodal s tím, že by ho nikdy nenapadlo, že v této „sestavě“ jednou najde prezidenta.

Pokud by pan prezident neužil slov "prezidenta nevyjímaje", mohlo by se hovořit možná o jisté nevhodnosti, ale jinak ne. Reakce pana premiéra, že jeho děti se doma třepou strachy, aby se tatínkovi něco nestalo, je, pokud to myslel vážně, hloupá. Pochybuji, že prezidentova dcera Kateřina má o tátu také takový strach a mohla by, prezident možnost "kalašnikov " vztáhl i na sebe. Rozumbradové Zídek a spol. měli ideální možnost, aby nyní Zemanova slova z tiskovky doložili objektivně obdobnou epizodkou; sám Zeman přitom při povodních v roce 1997 také využil vrtulník.

V roli předsedy parlamentu letěl jako host tehdejšího premiéra Václava Klause z Prahy na severní Moravu, kterou zasáhla nejničivější povodeň v novodobých českých dějinách. Před nasednutím do vrtulníku Zeman stihl pronést, jak píše v LN pan Rejžek, i jeden ze svých "drobných" bonmotů: "Vašku, polovina národa nenávidí mě a polovina tebe. Dovedeš si představit, jak by se celý národ zaradoval, kdyby ta helikoptéra spadla...?"

Za všechny Sobotkovy politické faux pas nechť poslouží jeho alibistický, resp. charakteristický rozhovor pro HN; musím ho připomenout pro jeho vypovídající fakta o nehorázné bezostyšnosti Bohuslava Sobotky… V rozhovoru mj. 31. ledna 2013 řekl:

HN: A v té volbě před deseti lety jste taky volil Miloše Zemana?

Já jsem nevolil Václava Klause.

HN: Ptáme se na to, zda jste volil Miloše Zemana.

Já jsem nevolil Václava Klause.

HN: Vy nám na tu otázku neodpovíte?

Já na tu otázku teď po deseti letech odpovídat nebudu…

Inu, Sobotka, zamindrákovaný politik a patologický lhář, s premiérskou skříní plnou kostlivců.. tajnosnubný, oplodňující se, ale nevytvářející květy...až jednou na jaře si politici do ulic vyjdou, uslyší slova prezidenta Miloše Zemana: „Šedivé myši nevyrostou, a pokud vyrostou, stanou se z nich pouze krysy.“ Jen doplním valašského klasika: „Na každou svini se ve vanštroku už voda vaří…" Miloš si je všechny pamatuje. Je jako slon…

Ruská Siněva kontra americký Trident II

0
0

Anatolij Sokolov
3. 2. 2016  zdroj

Balistická raketa Siněva odpalovaná z ponorek v řadě svých charakteristik předčí analogickou americkou raketu Trident II (článek obsahuje video).

Úspěšný, celkově již sedmadvacátý start balistické rakety Siněva, který se uskutečnil 27. prosince z paluby strategické raketové atomové ponorky Verchoturje, potvrdil, že Rusko má zbraně (jaderné) odvety. Raketa překonala vzdálenost zhruba 6000 km a zasáhla stanovený cíl na kamčatském polygonu Kura.

Mimochodem – ponorka Verchoturje je výrazně zmodernizovanou variantou jaderných ponorek Projektu 667 BDRM třídy Delfin (podle klasifikace NATO třídy Delta IV), které dnes tvoří základ (ruských) námořních sil strategického jaderného odstrašování.

Pro ty, kdo pozorně sledují stav našich obranných schopností, už to není první, ale celkem běžná zpráva o úspěšném zkušebním startu Siněvy. V současné složité mezinárodní situaci leckoho zajímá srovnání možností naší rakety s jejím typově nejbližším zahraničním protějškem – americkou raketou UGM-133A Trident II D5, zkráceně Trident II.

Ledová Siněva

Raketa R-29 RMU2 je určena k ničení strategicky důležitých cílů protivníka na mezikontinentální vzdálenosti. Je sestrojena na bázi staršího typu rakety R-29RM a představuje hlavní výzbroj strategických raketových ponorek Projektu 667 BDRM. Podle klasifikace NATO je označována jako SS-N-23 Skiff, podle smlouvy START pak RSN-54. Jde o třístupňovou mezikontinentální balistickou raketu na kapalné palivo (ICBM – z anglického Inter-Continental Ballistic Missile) třetí generace, vypouštěnou zpod hladiny moře. Po jejím přijetí do výzbroje v roce 2007 bylo plánováno vyrobit jich zhruba 100.

Startovní hmotnost Siněvy je cca 40,3 tun; raketa je schopna dopravit do vzdálenosti 11 500 km návratovou část o hmotnosti 2,8 tun, obsahující podle výbušné síly 4 -10 samostatně naváděných bojových hlavic.



Maximální odchylka dopadu hlavice od cíle je při vypuštění rakety z hloubky do 50 metrů pod hladinou maximálně 500 metrů, a to díky palubnímu systému navádění, využívajícímu astrokorekci řízení a satelitní navigaci. K překonání protiraketové obrany protivníka může být Siněva vybavena speciálním zařízením, se kterým je schopna přejít na plochou trajektorii letu.

To tedy jsou základní charakteristiky Siněvy, známé z veřejně přístupných zdrojů. Pro srovnání uvedeme také základní charakteristiky rakety Trident II, která je americkou protiváhou k ruskému podvodnímu meči.

Americký Trojzubec – Trident II

Mezikontinentální balistická raketa na tuhé palivo odpalovaná pod mořskou hladinou Trident II byla do výzbroje přijata v roce 1990. Má také lehčí variantu – Trident I – a je určena k ničení strategicky významných cílů na nepřátelském území; její úkoly jsou tedy analogické k úkolům ruské Siněvy.

Raketou jsou vyzbrojeny americké SSBN třídy Ohio (SSBN – ponorky-nosiče balistických raket). Jejich výroba byla ukončena v roce 2007. Při startovní hmotnosti 59 tun je ICBM Trident II schopna dopravit náklad 2,8 t na vzdálenost 7 800 km. Maximálního doletu 11 300 km může být dosaženo pouze za cenu snížení hmotnosti a počtu bojových hlavic. Podle užitečného zatížení může raketa nést 8-14 samostatně naváděných bojových hlavic střední (hlavice W 88; 475kt TNT) nebo malé (W 76, 100kt TNT) ráže. Odchylka dopadu hlavic od cíle se pohybuje mezi 90 a 120 m.

Porovnání charakteristik raket Siněva a Trident II

Z celkového pohledu Siněva svými charakteristikami nezaostává za Tridentem II a v řadě z nich ho i předčí. Přitom má naše raketa proti americké výhodu – má ještě značný modernizační potenciál. V roce 2011 byla vyzkoušena a v roce 2014 přijata do výzbroje nová verze rakety – R 29 RMU 2.1 Liner (Лайнер). Mimo to, další modifikace R 29 RMU 3 je v případě potřeby schopna nahradit raketu Bulava s pohonem na tuhá paliva.

Naše Siněva je nejlepší na světě co se týká efektivní nosnosti, tedy poměru mezi bojovou zátěží a startovací hmotnosti rakety v přepočtu na jednotku dopravní vzdálenosti. Tento její ukazatel (koeficient 46) výrazně převyšuje obdobný ukazatel u Tridentu I (33) i Tridentu II (37,5), což se přímo promítá do maximálního doletu.

Siněva vypuštěná v říjnu 2008 pod hladinou Barentsova moře jadernou ponorkou Tula proletěla 11 547 km a dopravila maketu bojové hlavice do určené oblasti Tichého oceánu. Tento výkon převyšuje analogický ukazatel Tridentu o 200 km. Takový dosah nemá žádná jiná střela na světě.

Je tedy faktem, že ruské strategické raketové ponorky jsou schopny zasáhnout centrální státy USA přímo od vlastních břehů, pod ochranou hladinových plavidel. Dalo by se říci, že „přímo z vlastní postele“.

Máme zde ale i takový příklad, kdy raketonosná ponorka uskutečnila vypuštění Siněvy v oblasti severního pólu pod ledem o síle cca 2 metry. Ruská ICBM může být vypuštěna z nosiče pohybujícího se rychlostí až 5 uzlů v hloubce do 55 metrů a v bouři o síle větru 7 balů nezávisle na jeho směru.

Trident II může být při stejné rychlosti ponorky vypuštěn maximálně z hloubky 30 metrů a v bouři do 6 balů. Důležité je také to, že Siněva hned po startu přejde na stanovenou letovou dráhu, což se o Tridentu říci nemůže. To je tím, že Trident startuje za pomoci tlakových zásobníků vzduchu – a velitel ponorky se kvůli bezpečnosti rozhoduje mezi vypuštěním rakety pod vodou nebo na hladině.

Důležitým ukazatelem takovýchto zbraňových systémů je rychlost přípravy ke střelbě a možnost střelby salvou během přípravy a provedení odvetného úderu. Tyto charakteristiky výrazně zvyšují pravděpodobnost proražení systémů protiraketové obrany protivníka a jeho zasažení. Jestliže u Siněvy je maximální interval mezi dvěma starty 10 sec, pak u Tridentu je 2x delší (20 sec). V srpnu 1991 bylo ponorkou Novomoskovsk provedeno vypuštění celé salvy 16 raket Siněva, což do dnešního dne nikdo nezopakoval.

Pokud je vybavena novou hlavicí střední síly, není Siněva horší než americká raketa ani co se týká přesnosti zásahu. Může však být použita i v nejaderném konfliktu s vysoce přesnou tříštivou hlavicí o hmotnosti kolem 2 tun. Mimo již zmíněné speciální zařízení může Siněva k překonání protiraketové obrany nepřítele letět k cíli po ploché trajektorii. To výrazně sníží pravděpodobnost její včasné detekce a zničení.

A ještě jeden v dnešní době důležitý faktor. Budu se opakovat: při všech svých výhodných parametrech se Trident dá již těžko modernizovat. Za více než 25 let, po které je zařazen do výzbroje, výrazně pokročil vývoj elektroniky, která není kompatibilní s původní a nelze vhodně vyměnit přístrojové ani programové vybavení.

A nakonec ještě jedno velké plus ve prospěch naší Siněvy – možnost jejího využití pro mírové účely. Svého času byly zkonstruovány nosiče Volna (Vlna) a Štil (Klid) pro vynášení kosmických aparátů na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. V letech 1991–1993 proběhly 3 takové starty a poté se pro civilní účely upravená Siněva dostala do Guinessovy knihy rekordů jako nejrychlejší pošta: v červnu 1995 byla touto raketou ve speciálním pouzdru dopravena na Kamčatku, do vzdálenosti 9 tisíc kilometrů, sada vědeckých přístrojů a písemná korespondence.

A výsledek? Výše uvedené a další ukazatele se staly pro německé odborníky základem k tomu, aby Siněvu prohlásili za mistrovské dílo vývoje a konstrukce námořních raket.


Zdroj: rusplt.ru/sdelano-russkimi
Překlad: mbi, Eurasia24.cz
Foto: YouTube.com, Topwar.ru

Proč byla rozbita Česká a Slovenská Federativní Republika?

0
0
J. Skalský
3. 2. 2016   České národní listy

90. léta 20 století jsou ve znamení ničení složených slovanských států, jejichž důsledkem byly nejen silné ekonomické ztráty, sociální problémy i obrovských rozměrů a také konflikty, války. Byl „rozpuštěn“ Sovětský svaz, Socialistická federativní republika Jugoslávie a také ČSFR.


Na druhé straně došlo, přes odpor některých zejména anglických a francouzských politiků, na samém počátku 90. let ke „sjednocení“ Německa. Snad hlavní zásluhu na vzniku velkého Německa měl M. Gorbačov. Geopolitické vztahy se poté daly rychle do pohybu. Především Německo se viditelně stávalo nejsilnější mocností Evropy. Evropská unie se „poněmčovala“, místo aby Německo se poevropšťovalo. A tak se vzniklá Česká republika postupně dostávala pod německý vliv, který v posledních letech viditelně zesílil. Zatímco P. Nečas se jen hluboce klaněl v mnichovském bavorském zemském parlamentu a dělal z Česka a Bavorska bratrance a sestřenice, šel B. Sobotka mnohem dále. Vyhlásil tzv. česko-německý strategický dialog, který nás má přivést do dosud nebývalé blízkosti Německa. Někteří politologové mluví o republice jako o německém protektorátu nebo kolonii.

Nebudeme se zabývat současným stavem česko-německých vztahů a blíže je charakterizovat. Jsme totiž přesvědčeni, že tyto cíle sobotkovské vlády jsou v hrubém rozporu s dlouhodobými vztahy, jak k Německu, tak především ke Slovensku. Již století jsou nám nejbližším národem Slováci. I v posledních desetiletích o tom mluví celá řada průzkumů veřejného mínění. Německo mezi naše spojence nepatří. Tendujeme k V 4, k Srbsku a dalším tradičním spojencům.

Vzhledem k tomu, že současná vláda nás tahá k Německu, Sobotkovi jsme v petici třikrát položili otázku, zda hodlá ČR transformovat v 17. zemi SRN a dosud nám na zcela jasně a jednoznačně formulovanou otázku neodpověděl, nezbývalo nám nic jiného než vystoupit s alternativou, jíž jsme formulovali ve své petici. Svrchovaný lid by měl v imperativním referendu rozhodnout, zda chce vést strategický dialog se Slovenskou republikou, či se SRN. Vzájemné přibližování se se Slovenskou republikou by mělo být provázeno i sbližováním s dalšími státy V 4 a s našimi dalšími tradičními spojenci.

Půjdeme-li sobotkovskou cestou, můžeme se přiblížit i k dnešnímu Srbsku. To již přesídleným Němcům vrací jejich majetky či nahrazuje škody, které jim vznikly. Kdyby však jenom to! Nelze vyloučit, že tzv. sudetští Němci, národnostní skupina v Bavorsku považovaná za čtvrtý bavorský kmen, se vlastním rozhodnutím a naším jakýmsi přivolením stanou druhým státotvorným národem, zcela rovným českému národu, jak to kdysi předpokládala tzv. Wiesbadenská úmluva z roku 1950, jíž uzavřeli „sudetští“ Němci s fašizujícími prchalovci a z republiky uprchlými Vlajkaři. Podle Wiesbadenské úmluvy se ČR měla stát česko-německou federací, v níž by se střídali čeští a němečtí prezidenti. Na tuto úmluvu sudeti stále vzpomínají a rádi by alespoň něco z ní uplatnili při současném tzv. smiřování s námi. Připomeňme si jen několik vět z ní. „5. Obě strany jsou za jedno, že o konečném státně-politickém uspořádání rozhodnou oba národy ve smyslu ustanovení bodu 2, a to jakmile bude osvobozen český národ a jakmile se vrátí sudetští Němci do svých domovů. Aby mohly býti vytvořeny předpoklady nového soužití obou národů, které v průběhu tisíciletí žily v nejužším svazku a také v něm v budoucnu žíti budou, dohodly se obě strany, že k tomuto účelu ustaví Federální výbor. Obě strany budou v tomto výboru zastoupeny rovným dílem.“

To jsou však již ty nejhorší varianty sobotkovské cesty, jež by po dosažení uvedených cílů samozřejmě vedla dále. Ani lužickosrbskou formu česko-německých vztahů v další budoucnosti bychom nemohli vyloučit.

Věříme však, že svrchovaný český lid má možnost vyhnout se uvedenému „osudu“, pravděpodobně nám vědomě připravovanému částí „našich“ vládnoucích elit, a rozhodnout se svobodně v referendu o sbližování se s lidem slovenským. Naše další cesta musí být důsledně budována na principech mezinárodního práva, zejména principu rovnosti, nevměšování se do vnitřních věcí a reciprocity. Na těchto základech by mělo vznikat uskupení států střední Evropy a probíhat transformace EU ve společenství svobodných a rovnoprávných států.

Chceme věřit, že nebylo rozbita Československá republika proto, aby časem na jejích troskách mohla být zbudována česko-německá federace.


Západ na cestě k ekonomickému kolapsu

0
0
Paul Craig Roberts
3. 2. 2016    Zvědavec

Michael Hudson je nejlepší ekonom na světě. Skutečně, mohl bych téměř říct, že je jediným ekonomem na světě. Téměř všichni ostatní jsou neoliberálové, což nejsou ekonomové, ale vyvolávači pro finanční zájmy.

Pokud jste o Michaelu Hudsonovi neslyšeli, ukazuje to jen na sílu matrixu. Hudson by měl dostat několik Nobelových cen za ekonomiku, ale nikdy žádnou nedostane.

Hudson nechtěl být ekonomem. Na univerzitě v Chicagu, která měla přední ekonomickou fakultu, studoval Hudson hudbu a kulturní historii. Odešel do New Yorku, kde pracoval ve vydavatelství. Myslel si, že se může osamostatnit, když dostal práva na díla a archiv George Lucase a Lva Trockého, ale vydavatelství neměla na dílech dvou židovských marxistů, kteří měli výrazný vliv na 20. století, zájem.

Hudsona pojilo přátelství s bývalým ekonomem General Electric, který ho učil finanční toky v ekonomickém systému a vysvětlil mu, jak vznikají krize, když dluh přeroste ekonomiku. Zaujat začal Hudson studovat ekonomický program na univerzitě v New Yorku a vzal místo ve finančním sektoru, kde počítal, jak jsou úspory přeměňovány na nové hypotéční půjčky.

Hudson se o ekonomii naučil více během své praxe, než v doktorandských kurzech. Na Wall Street se naučil, jak bankovní úvěry nafukují ceny pozemků, a tím úrokové platby finančnímu sektoru. Čím více banky půjčovaly, tím vyšší byl nárůst cen nemovitostí, což opět stimulovalo další bankovní úvěry. Jak obsluha hypotéčních dluhů rostla, rostly platby finančnímu sektoru od domácností a rostla cena nájemného. Když se nerovnováha stala příliš velkou, bubliny praskly. Navzdory jejímu významu nebyla analýza pachtovného a hodnoty nemovitostí součástí jeho doktorandského studia ekonomie.

Pak Hudson pracoval pro Chase Manhattan, kde používal vývozy do jihoamerických zemí k výpočtu, jak velkou dluhovou službu si tyto země mohou dovolit platit americkým bankám. Hudson zjistil, že stejně jako poskytovatelé hypoték považují příjmy z nájemného za peněžní tok, který lze odklonit do plateb úroků, i mezinárodní banky považují příjmy cizích zemí z vývozu za příjmy, které lze použít na placení úroků zahraničních půjček. Hudson zjistil, že cílem věřitelů je zmocnit se celého ekonomického přebytku dané země a převést ho na platby dluhové služby.

Američtí věřitelé a MMF brzy půjčovaly zadluženým zemím peníze, kterými platily úroky. To způsobilo, že zahraniční dluh těchto zemí rostl o složené úroky. Hudson předpověděl, že zadlužené země nebudou schopny splácet své dluhy, což byla nevítaná předpověď, která se však potvrdila, když Mexiko oznámilo, že nemůže splácet. Tato krize byla vyřešena „Bradyho dluhopisy“, papíry pojmenovanými po americkém ministru financí, ale když přišla v r. 2008 americká hypotéční krize, jak Hudson předpověděl, pro americké vlastníky domů se neudělalo nic. Pokud nejste mega bankou, vaše problémy nejsou středem pozornosti americké ekonomické politiky.

Chase Manhattan pak nechala Hudsona vyvinout Zvědavecúčetní formát pro analýzu platební bilance amerického ropného průmyslu. Zde se Hudson opět poučil o rozdílu mezi oficiální statistikou a skutečností. Za použití „převodního oceňování“ se ropné společnosti dokázaly vyhnout placení daní tím, že vytvořily iluzi nulových zisků. Pobočky ropných společností v daňových rájích kupují ropu za nízkou cenu od producentů. Těmito místy, kde se daně ze zisku neplatí, pak byla ropa prodávána západním rafinériím za zvýšenou cenu, aby se eliminovaly zisky. Zisky zaznamenaly pobočky ropných společností v daňových rájích. (Daňové úřady do jisté míry podnikly tvrdá opatření, aby aspoň nějak omezily používání převodního oceňování k vyhýbání se daním).

Dalším Hudsonovým úkolem bylo odhadnout množství peněz se zločinným původem jdoucích do tajného bankovního systému Švýcarska. Při svém vyšetřování, naposledy pro Chase, Hudson objevil, že podle pokynu amerického ministerstva zahraničí zřídila Chase a další velké banky pobočky v Karibiku, s cílem lákat peníze drogových dealerů do dolarových aktiv, aby se podpořil dolar (navýšením poptávky po dolarech ze strany zločinců), aby se vyrovnaly či vykompenzovaly odlivy dolarů Washingtonu do zahraničí v souvislosti s vojenskými operacemi. Pokud dolary odtečou z USA, ale nevzroste poptávka, aby se absorbovala větší nabídka dolarů, měl by kurs dolaru spadnout, a tím ohrozit základy americké moci. Poskytnutím trhu bank v daňových rájích, ve kterých si zločinci mohou uložit své nezákonné dolary, americká vláda podporovala kurs dolaru.

Hudson objevil, že deficit americké platební bilance, zdroj tlaku na hodnotu amerického dolaru, je zcela vojenského charakteru. Americké ministerstvo financí a zahraničí podporovaly karibská bezpečná útočiště pro ilegální zisky, aby se vykompenzoval negativní dopad amerických vojenských operací v zahraničí na americkou platební bilanci. Jinými slovy, pokud lze použít kriminalitu na podporu amerického dolaru, je americká vláda pro kriminalitu všemi deseti.

Když přišlo na ekonomiku situace, neměla ekonomická teorie tušení. Ani obchodní toky, ani přímé investice nebyly při určování kurzů důležité. Důležitým byly „chyby a opominutí“, která Hudson objevil jako eufemismus pro horké likvidní peníze drogových dealerů a vládních představitelů defraudujících příjmy z vývozu svých zemí.

Problémem pro Američany je, že obě politické strany považují potřeby Američanů za pasivum a za překážku ziskům vojensko-bezpečnostního komplexu, Wall Street a mega bank, a světovládě Washingtonu. Vláda ve Washingtonu zastupuje mocné zájmové skupiny, nikoliv americké občany. To je důvod, proč je v 21. století útočeno na ústavní ochranu občanů, aby mohli být občané odstraněni z cesty potřebám Říše a jejích leníků.

Hudson zjistil, že ekonomická teorie je skutečně ústrojím pro okrádání Untermenschen. Teorie mezinárodního obchodu tvrdí, že země mohou obsluhovat obrovský dluh prostě tím, že sníží domácí mzdy, aby zaplatily věřitelům. To je politika aplikovaná v současnosti na Řecko a byl to základ restrukturalizačních programů MMF nebo úsporných programů vnucených dlužnickým zemím, tedy v podstatě forma vykrádání, která převádí národní zdroje na zahraniční věřitele.

Hudson zjistil, že monetární teorie se zabývá pouze mzdami a spotřebitelskými cenami, a nikoliv inflací cen aktiv, jako nemovitostí a akcií. Zjistil, že ekonomická teorie slouží jako krytí pro polarizaci světové ekonomiky mezi bohaté a chudé. Sliby globalismu jsou mýty. Dokonce i levicoví marxističtí ekonomové uvažují o vykořisťování jen z hlediska mezd a nejsou si vědomi, že hlavním nástrojem vykořisťování je výpalné finančního systému převáděné na platby úroků.

Ekonomická teorie přehlíží dluh jako nástroj vykořisťování, což vedlo k tomu, že Hudson se podíval na historii toho, jak dřívější civilizace řešily rostoucí dluh. Jeho průzkum byl tak průlomový, že univerzita Harvard ho jmenovala výzkumným odborným asistentem v oboru babylonská ekonomická historie v Peabodyho muzeu.

Mezitím pokračoval ve snaze, aby si ho všimly finanční firmy. Byl najat, aby vypočítal počet let, po která budou Argentina, Brazílie a Mexiko schopny platit extrémně vysoké úroky u svých dluhopisů. Na základě Hudsonovy práce Scudder Fund dosáhl v r. 1990 druhé nejvyšší návratnosti na světě.

Hudsonovy výzkumy problémů naší doby ho přivedly k historii ekonomického myšlení. Objevil, že ekonomové 18. a 19. století chápali ochromující moc dluhu mnohem lépe, než dnešní neoliberální ekonomové, kteří jej v podstatě zanedbávají, aby lépe uspokojili zájmy finančního sektoru.

Hudson ukazuje, že západní ekonomiky byly financializovány kořistnickým způsobem, který obětovává veřejné zájmy zájmům finančního sektoru. To je důvod, proč ekonomika pro obyčejné lidi již nefunguje. Finance již nejsou produktivní. Staly se parazitem ekonomiky. Hudson vypráví tento příběh ve své poslední knize Zabíjení hostitele (Killing the Host) (2015).

Čtenáři se mne často ptají, jak se mohou naučit ekonomii. Mojí odpovědí je, aby strávili spoustu hodin nad Hudsonovou knihou. Zaprvé, přečtěte si knihu jednou nebo dvakrát, abyste získali představu, čím se zabývá. Pak ji prostudujte pečlivě část po části. Když knihu pochopíte, budete chápat ekonomii lépe, než jakýkoliv Nobelovou cenou oceněný ekonom.

Berte tento článek jako úvod ke knize. Napíšu o tom více, jakmile mi to současné události a čas dovolí. Co se mne týká, nelze mnoho současných událostí chápat nezávisle na Hudsonových vysvětleních financializace západní ekonomiky. Skutečně, vzhledem k tomu, že většina ruských a čínských ekonomů je vzdělána v neoliberální ekonomii, mohly by tyto země také následovat Západ a jeho cestu dolů.

Když si dáte Hudsonovu analýzu financializace dohromady s moji analýzou negativních dopadů přesouvání pracovních míst do zahraničí, pochopíte, že současná ekonomická cesta západního světa je cestou k destrukci.


The West Is Traveling The Road To Economic Ruin vyšel 1. února 2016 na paulcraigroberts.org. Překlad v ceně 575 Kč Zvědavec.

Státní dluh USA překročil 19 biliónů dolarů

0
0

3. 2. 2016   zdroj a zdroj
Uvádí to The Washington Times. Tato úroveň byla dosažena již na konci ledna. Částka činí zhruba 103 procent HDP. Z celkové sumy připadá 13,7 biliónů dolarů přímo na veřejný dluh, který mají firmy a jednotlivci. 



Dalších 5,3 bilónu tvoří vnitrostátní zadluženost vlády u Federálního rezervního systému. Během prezidentství Baracka Obamy se dluh státu téměř zdvojnásobil, když se zvýšil o osm biliónů dolarů za sedm let. Přibližně stejnou dynamiku vykazovaly závazky státu za vlády předchozího prezidenta George W. Bushe.


Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová 

Žiga: Slovensko sa bude brániť žalobe za to, že nechce predať Poľsku vodu

0
0
3. 2. 2016     zdroj
Slovensko sa bude dôsledne brániť voči žalobe, ktorú podala poľská firma na Európsku komisiu (EK) pre fakt, že slovenská ústava zakazuje obchodovanie s pitnou vodou. Po rokovaní vlády to v stredu novinárom povedal minister životného prostredia Peter Žiga, podľa ktorého EK v tomto prípade vedie štandardný proces infrigmentu proti Slovensku pre podozrenie, že bráni voľnému pohybu tovaru v rámci EÚ.


Prípad sa týka poľskej firmy Legnave, ktorá chce už od roku 2011 vyvážať slovenskú minerálnu vodu potrubím do Poľska, čo jej nebolo umožnené, keďže pitná voda je na Slovensku od minulého roka chránená ústavou.

„Voda nie je bežný tovar, je to strategická surovina, ktorá si zaslúži ochranu v ústave,“ vyhlásil Žiga s tým, že tento postoj bude Slovensko naďalej obhajovať, pretože v budúcnosti bude nedostatok pitnej vody predstavovať vážny problém nielen v Európe, ale na celom svete.

„Slovensko v súčasnosti má zásoby vody, no nemá ich rovnomerne uložené na celom území a my ich potrebujeme chrániť pre budúce generácie,“ dodal. Podľa ministra je neakceptovateľné, že poľská firma chcela vodovodom vyviezť vodu do Poľska, tam postaviť plničku a plniť ju do plastových fliaš.

Ak by chcela vodu plniť na slovenskom území, Slovensko jej podľa neho nebude brániť. „V prípade, že zaplatí dane a zamestná našich ľudí, tak túto firmu dokonca podporíme,“ uviedol Žiga.

Abeceda skandálů

0
0

Erik Best
3. 2. 2016    EB
 
Stalo se všeobecně přijímanou pravdou, že vláda za vysokou popularitu dva roky po svém vzniku vděčí absenci zásadních skandálů. Tvrdí to nejen sami koaliční politici, ale i provládní komentátoři. Do jaké míry jde ale o výstižné vysvětlení? 



Jistě, milenka premiéra nebyla zatčena, jako se to stalo za Petra Nečase. Karel Randák zase nepřišel s žádnými fotografiemi podobnými těm z Toskánska. Celkový objem skandálů je ale asi největší v české historii.

Je to jako abeceda skandálů: obvinění Agrotecu, pokračující působení pravomocně odsouzeného Karla Březiny na pražském magistrátu, odstávky v ČEZu, katastrofa okolo OKD, Babišova snaha získat Oleo Chemical s pomocí policie, arbitráž proti Škodě Transportation, Čapí hnízdo...

Nebude klíčovým rozdílem nakonec to, že koalice nyní ovládá většinu mainstreamových médií a rozhodla se nedělat z žádného skandálu zásadní skandál?

Syrské letectvo zlikvidovalo jednoho z pohlavárů Fronty an-Nusrá

0
0


napsal/přeložil mbi
4. 2. 2016  Eurasia24


Jeden z pohlavárů teroristické organizace Fronta an-Nusrá byl zabit při útoku syrského letectva na severu země, sdělil ve středu 3. února informační portál Syria al-An.


Podle dostupných informací došlo k útoku ve městě Anadan, ležícím asi 12 kilometrů severně od Aleppa. Totožnost zlikvidovaného teroristy nebyla dosud oficiálně zveřejněna, podle dostupnýchúdajů však jde o jednoho z velitelů Fronty an-Nusrá, který si říkal Abu Džafar Anadan.

V úterý syrská armáda s podporou milic odřezala teroristům většinu cest, kterými jim byly od severu z Turecka dopravovány posily a munice do Aleppa. Podle vyjádření představitelů syrské armády je útok i nadále rozvíjen směrem na sever k tureckým hranicím.

Boje nyní probíhají na přístupech k městům Noubel a Az-Zahra, obsazeným po téměř tři roky. Již během úterka byly na tomto směru osvobozeny dvě obce. Dělostřelectvo syrské armády ostřeluje město Retyan, které je na tomto směru hlavní baštou teroristů.

Zdroj: Rusvesna.su a Ivan Sidorenko Twitter

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

Proti teroristům v Sýrii byly použity rakety Točka-U sovětské výroby

0
0
4.2.2016 zdroj
Překlad: mbi, Eurasia24


 
Syrští vojenští reportéři zveřejnili video zachycující, jak provládní síly vypouštějí proti teroristům taktickou raketu Točka -U sovětské výroby. Novináři uvádí, že start rakety provedli bojovníci Hizballáhu, jeden z nich je má na videu uvázaný tradiční zelený šátek libanonského hnutí odporu. Je známo, že Hizballáh několik let úspěšně bojuje s ozbrojenci na různých frontách syrské války. (Video následuje )




Podle dostupných informací začali syrští vojáci používat operačně-taktické rakety Točka proti územím ovládaným teroristy od konce léta 2014, kdy je použili proti pozicím ozbrojenců u Damašku a v provincii Aleppo. V průběhu ledna 2015 pak došlo k dalšímu použití tohoto operačně taktického raketového komplexu, když cílem Syrské arabské armády se tentokrát se stala místa uskupení teroristů a jejich opěrné body v provinciích Idlíb a Aleppo.Nyní ozbrojenci ze dvou nejvlivnějších teroristických organizací působících v provincii Idlíb – Fronta an Nusrá (syrská větev Al-Káidy) a Ahrár aš-Šám al-Islámíja – vedli více než týden boj o kontrolu nad městem Salqin, ležícím v blízkosti tureckých hranic, a tím také o kontrolu nad tokem zbraní a kontrabandu.

Nakonec se pohlaváři teroristických skupin rozhodli uspořádat setkání v centru města, aby se pokusili konflikt urovnat. Na „rande“ gangu přijeli na „džihádmobilech“ — džípech a pick-upech s kulomety, v autobusech a nejrůznější vojenské technice.

Podle informací arabských novinářů se ruským zpravodajcům podařilo zjistit místo i čas setkání a poté byly na určené místo – policejní stanici města Salqin – vypuštěny dvě taktické rakety Točka-U sovětské výroby.

V důsledku výbuchů bylo zlikvidováno 20 bojovníků z obou teroristických organizací a asi 30 dalších bylo lehce či těžce zraněno. Výbuchy byla zničena i převážná většina automobilové a vojenské techniky.

Zdroj: novorossia-novosti.com


V Sýrii zahynul ruský vojenský poradce; média připustila zúčastněnost Turecka na jeho úmrtí

0
0

4. 2. 2016     zdroj a zdroj
Ruský vojenský poradce zahynul v Sýrii v důsledku ostřelování posádky syrské armády teroristy skupiny DAEŠ, která je v RF zakázaná. Ve středu 3. února to oznámila agentura RIA Novosti s odvoláním se na ruské ministerstvo obrany.


K incidentu došlo 1. února. "V důsledku minometného ostřelování teroristy DAEŠ vojenské posádky, kde je umístěna jedna jednotka syrské armády, byl důstojník smrtelně zraněn," je uvedeno v oznámení vojenského rezortu.

Jak bylo na ministerstvu obrany řečeno, poradce pomáhal syrským vojákům ovládat nové zbraně. Posmrtně mu bylo navrženo státní vyznamenání.

Ruský vojenský poradce v Sýrii mohl být zabit v důsledku ostřelování z území Turecka. Uvádí to "Komsomolskaja pravda" s odkazem na své zdroje v syrské armádě.

Váleční zpravodajové listu Alexandr Koc a Dmitrij Stěšin sdělili, že dělostřelecké ostřelování velitelských stanovišť syrských ozbrojených sil na severu země je v posledních týdnech častější a začalo po příchodu vysoce postavených vojáků. Zdroje v syrské armádě uvádějí, že na ostřelování, v důsledku jednoho z nichž zahynul ruský důstojník, se podílely turecké ozbrojené síly.

Poradce podle informací "Komsomolskoj pravdy" zahynul v důsledku mnohačetných zranění střepinami na dělostřeleckých pozicích nedaleko města Salma, osvobozeného syrskou armádou v polovině ledna. Teroristé, kteří bránil obsazené pozice ve městě, byli nuceni ustoupit na území Turecka.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová

Andrew Emett: CIA, mučení a prostituce vědy

0
0


4. 2. 2016   Střípky ze světa 
Selhání a pokání Americké psychologické asociace. Na metodice „silových výslechů“, uplatňované CIA v Iráku i jinde, se podílela i Americká psychologická asociace (APA). Chrám vědy, klohnící manuály mučení, je zralý zavřít krám. Víc o tom Andrew Emett.
Sídlí v Los Angeles. Specializuje se na „politickou a korporátní korupci“. „Zneužití úřední pravomoci.“ Hlavně ve sféře „národní bezpečnosti“. Americká asociace léčitelé duší, načapaná in flagranti – píše v posledním článku – napsala Ministerstvu obrany. Že už se na programech výslechů podílet nehodlá. Schytala za to pohlavek, že „nahrává budoucím útokům na bezpečnost občanů Spojených států“. Strkanice vrací téma, které už velký skandál lemoval, zpátky pod světla ramp:

Hned po 11. září 2001 – připomíná Emett – „vyprodukovalo Ministerstvo spravedlnosti sérii právních memorand, opravňujících Bushovu administrativu k mučení nepřátelských bojovníků“. Podepisoval je osobně náměstek ministra generál Jay Bybee. Pro potřeby ozbrojených sil šlo hlavně o Executive Order 13440, „negující ženevské konvence nadoraz“.

Realizací byli pověřeni „dva psychologové vojenského letectva ve výslužbě, dr. Bruce Jessen a Dr. James Mitchell“. Smlouvu na „silové techniky výslechů“ dostali přímo od CIA. Své dílko, popírající mezinárodní závazky i étos vědy, postavili na návodu pro sestřelené americké letce (Air Force Survival, Evasion, Resistance, and Escape, neboli SERE). Do rolí těch, kdo by je zajali, se vložili bujarou svévolí. Porodila i „vynález“, zvaný „dušení vodou“ („waterboarding“). Do aplikace té velehory humanismu se vložili i osobně.

Chálid Šejk Muhammad si waterboarding užil celkem 183krát – v tajných kasematech v Polsku a Rumunsku. Jeho výslechy nepřinesly „válce proti teroru“ zhola nic.

V listopadu 2002 nechal důstojník CIA Matthew Zirbel zmláceného Gula Rahmána, od pasu dolů nahého, přes noc ve vymrzlé cele. Ten tam do rána na prochladnutí zemřel.

Chálid El-Masri – občan Spolkové republiky Německo – byl zadržen v Makedonii. Celé měsíce ho mlátili - a trýznili i v konečníku. Přesto mu neprokázali nic. CIA ho musela propustit.

Binyam Mohamed skončil v želízkách 10. dubna 2002 v Pákistánu. V tajné mučírně CIA ho „mlátili, pálili a pořezali i skalpelem kolem přirození“. Propustit, aniž padlo jediné obvinění, museli nakonec i jej.

19. - 20. června 2003 „ubil kontraktor CIA David Passaro podezřelého, zvaného Abdul Wali, kovovou lampou k smrti“.

Menadel al-Džamadí zahynul ve vězení Abu Ghrajb. „Během výslechu CIA ve sprše a s rukama svázanýma za zády. Její tehdejší expert Charles Graner Jr. pózoval s gustem na kamery i před jeho ostatky.“ Za to sice trest padl, „vyšetřovatel CIA Mark Swanner však za al-Džamadího smrt obviněn nebyl“.

Egyptský klerik Hassan Mustafa Osama Nasr byl agenty CIA unesen v Miláně. „Na následky měsíců bití a elektrických šoků ohluchl. 4. listopadu 2009 vznesl italský soudce za Nasrův únos žalobu v nepřítomnosti proti 22 podezřelým agentům CIA, plukovníkovi vojenského letectva a dvěma italským tajným agentům.“

Mitchella a Jessena nežaloval nikdo. „81 milión dolarů inkasovali ještě dřív, než roku 2009 vypršel smluvní termín.“ Zato „bývalý důstojník CIA John Kiriakou za to, že program mučení odtajnil v interview pro ABC News, vyfasoval 30 měsíců natvrdo Kiriakou byl obžalován za porušení Zákona o ochraně identity příslušníků tajné služby z roku 1982. Dal totiž reportérovi New York Times Scottu Shaneovi vizitku Deuce Martineze. Martinez byl vyšetřovatelem CIA, pracujícím pro Mitchell, Jessen a spol.“

V červenci 2015 se proláklo, že dva bývalí prezidenti APA se, ruku v ruce se CIA, pokusili správní radu asociace přesvědčit, aby „Mitchellovy a Jessenovy neortodoxní terapie posvětila. Poté, co rada dospěla k závěru, že spánková deprivace mučením není, inkasoval někdejší prezident APA Joseph Matarazzo v Mitchell, Jessen a spol. minoritní obchodní podíl.“

K závěru, že „silové techniky výslechu efektivním prostředkem získání informací nejsou“, nakonec dospěl i tematický výbor amerického Senátu. Pod tvrdým tlakem totiž – stojí v jeho zprávě - „vězeň, aby už měl pokoj, vyslýchajícími řekne, cokoli po něm chce“. CIA sice „tvrdí, že informace získané silovými výslechy spasily řadu životů a vedly ke zneškodnění Usámy bin Ládina“. Z toho, že houpe, ji však usvědčil i zmíněný výbor Senátu.

Dopis ministru obrany Ashtonu Carterovi, zmíněný úvodem, je z loňského 28. října. Podepsali ho prezident APA Barry Anton a jeho předchůdce Norman Anderson. APA si – stojí tu – účast na „výsleších v zájmu národní bezpečnosti“ napříště zakázala. Natož na čemkoli, souvisejícím s „mučením vězňů na Guantánamu“.

Náměstek ministra obrany Brad Carson odepsal před pár dny. Omluvy za lapálii, do níž Pentagon dostal APA, tu není ani za nehet. Dopis naopak hýří výčitkami, že APA sabotuje účast kvalifikované psychologie na projektech amerických ozbrojených sil.

To bububu hýří i pozoruhodnými moudry: „Kontext budoucích konfliktů – ať už tradičních mezinárodních ozbrojených střetů typu II. světové války či korejské války, obrany vlasti proti teroristickým organizacím typu al-Kájdy nebo Islámského státu v Iráku a Levantě, anebo čehosi naprosto nepředvídatelného – dnes není znám. Kód, definující etiku psychologů v rolích, které jim z hlediska národní bezpečnosti připadnou v budoucnosti, musí konvenovat kterémukoli z možných kontextů. Při vší úctě máme proto za to, že paušální prohibice účasti psychologů ve výsleších v zájmu národní bezpečnosti tomu neodpovídá.“

S tím, jak lidi prohnat torturou, si „americký sen“ poradí i bez profesorských cvikrů. Právě to ovšem prackám, majícím to v popisu práce, zapovídá i legislativa jejich vlastní země. Dobrozdání, vymáhané po cechu léčitelů duší, plní jiné zadání. Metody výslechů, založené na mučení, má podat v balení, s nímž nemá problém ani věda o duši. Aby to nevázalo ruce ani tomu, kdo vyhraje letošní prezidentské volby.

Evropa se spojuje v jednu velkou pevnost proti islámu! V Česku se tříští síly.

0
0

Jiřina Holotová
4. 2. 2016  Rukojmí
Bloku proti islámu a Úsvitu NK se povedl velmi dobrý počin, zorganizovat unikátní společnou demonstraci, při které se spojí v jeden den, v jeden čas, organizace ze 14 zemí Evropy a Austrálie.
Evropa se společně postaví proti plíživé islamizaci a nelegální imigraci, která nadále trvá. Radikální islám je na vzestupu, počty vyznavačů této formy náboženství se zdvojnásobily, z některých evropských měst se stávají bašty salafistů, odhodlaných ve jménu své víry používat násilí. Masivní migrační vlna se teprve očekává, na cestě je momentálně na 2 milióny imigrantů a další desítky miliónů se očekávají v několika dalších letech. V roce 2050 bude podle odhadů v Evropě žít na 80 miliónů muslimů. Z toho se odhaduje, že 25% z nich patří k radikálním islamistům.

Proto je cílem plánovaných demonstrací uchránit Evropu před touto nenávistnou ideologií, která je neslučitelná s evropskými hodnotami, s demokracií, lidskou důstojností a svobodou.

Práce a úsilí na koordinaci akce takového mezinárodního rozsahu, je jistě náročná, slíbeno je i propojení některých měst telemostem. Osobně jsem hodně potěšena, že se u nás najdou lidé, kterým není lhostejný osud Evropy, kteří nastavují vlastní srdce a tváře ke vzdoru a boji proti společnému nepříteli, proti proimigračním a multikulturním snahám evropských politických představitelů a pseudohumanistických pomatenců, nebo lidí a organizací, parazitujících na této katastrofě.

Je úžasné, že se dokáží spojit lidi napříč státy, pokud se jedná o vysloveně velké nebezpečí a ohrožení Evropy. V pravdě historickým okamžikem by se dal nazvat podpis Pražské deklarace, která vznikla dne 23. 1. při mezinárodní konferenci lídrů organizací, které jsou pořadateli společných demonstrací ve svých zemích. Je skvělé, že vzniká veliká pevnost proti islámu a na obranu Evropy! Za obsah této deklarace by se mohlo podepsat spoustu občanů Evropy, kteří přijdou 6. 2. 2016 demonstrovat, s jejím obsahem musí souhlasit snad každý, komu budoucnost kontinentu není lhostejná. Určitě to není nic extrémistického, xenofobního, nacistického nebo dokonce fašistického! Ano i tak tyto snahy a lidi, kteří je sdílejí, nazývají někteří představitelé EK, EU a místních vlád národních států, to už je známá věc. To, že se v této rétorice a vyvolávání strachu z nějakých imaginárních nacistických bubáků bude pokračovat, se dá předpokládat. Diskreditace organizátorů, demonstrantů a narušování akce, se očekává ze všech stran a míst.

Jakmile totiž BPI, IvČRN (před zablokováním profilu) začaly na sociálních sítích po novém roce, přesněji dne 3. 1. 2016, informovat o plánované akci, neváhalo několik dalších stran a aktivistů ohlásit na den 6. 2. 2016 své akce.
BPI na své stránce informuje o demonstraci poprvé už 3.1.2016, teprve poté ohlašují na stejný den své akce další strany a aktivisté na Magistrátě HMP

Akce BPI a Úsvitu NK byla ohlášena na Magistrátě dokonce už 7. 12. 2015, další akce jsou nahlášené minimálně o měsíc později. Přesvědčit se o tom můžeme na stránkách Magistrátu HMP v přehledu oznámených veřejných shromáždění ZDE po stažení příslušného dokumentu. Například SPD Tomia Okamury ohlašuje akci 12. 1., Hnutí Za naši kulturu a bezpečnou zem a Národní demokracie 18. 1., multikulti aktivisté a sluníčkáři ohlašují v průběhu ledna průběžně protiakce za účelem narušení průběhu celoevropského protestu.

Proč o tom píšu? Protože jsem, nejen já (podle internetových diskuzí), velmi znepokojena nejednotou při takových akcích a nesmírnými dezinformacemi, které se kolem nich šíří. Především SPD Tomia Okamury není ochotno kooperovat, neustále dehonestuje a napadá BPI a Úsvit NK. Nejen, že uspořádali naschvál svoji akci, ale tvrdí, že právě ta jejich je celoevropská a ta pravá. Dokonce rozesílali zahraničním partnerům Bloku proti islámu a Úsvitu, kteří spolupracují na celosvětové demonstraci e-maily, ve kterých je žádají v rámci jejich návštěvy ČR o setkání. To nejsou schopni dohodnout se na místní úrovni, netříštit síly a sednout si k jednacímu stolu se všemi českými iniciativami a stranami a vytvořit jednu skutečnou protiislámskou sílu, když jim tedy tolik jde o naši zem a lidi? Již jsem se zařekla, že o panu Okamurovi, SPD a Úsvitu NK nebudu psát žádné články, protože nejsem členkou ani jedné strany, ačkoliv jsem dříve spolupracovala s původním Úsvitem. A to je právě ono! Právě proto vím, jak se projevují jednotliví lidé na obou dvou stranách a co od nich očekávat, protože je znám osobně. Vím, že konečný rozkol, ke kterému došlo v Úsvitu, byl vyústěním dlouhodobých sporů především v rovině osobní, nemožnosti konsensu a týmové spolupráce s Tomiem Okamurou.

Potvrzuje se, že tato situace neustává ani v době, kdy je potřeba spojit síly všech národoveckých stran, hnutí a skupin. Spojit Čechy a Moravany, aby akce byly jednotné a aby byla opravdu velká účast. Toto tříštění sil není nic dobrého. Nevím, jaký má význam pořádat na 4 místech demonstrace se stejným obsahem, které se protáhnou od poledne do večera. Chaos, schizofrenie, nejednotnost...

Nejsilnější a nejvýznamější hlas by měl zaznít, přes veškeré pokusy o vlastní zviditelnění, na Hradčanském náměstí v 15.00 hodin už jen proto, že tato akce má celoevropský až celosvětový význam. Měla by být sledována všemi i mainstreemovými médii, měla by mít povahu sjednocení lidí nejen starého kontinentu v boji proti odporné a nenávistné ideologii, která se šíří jako rakovina po celém světě! Mějme to na paměti a vyšplhejme k Pražskému hradu, k rezidenci Svaté říše římské, k symbolu české státnosti, k národní památce jedinečného významu a k očitému svědkovi naší i evropské historie a kultury, kde se po staletí píšou nejvýznamnější národní dějiny. I my teď píšeme dějiny a záleží jen na nás, jaké budou a jak budou pokračovat!

Turecký vysokoškolský učitel byl obviněn z podpory terorismu kvůli otázce při zkoušce

0
0
4. 2. 2016     zdroj a zdroj
Pedagog na univerzitě v Ankaře byl obviněn z propagování terorismu za to, že zadal u zkoušky otázku o vůdci Kurdské strany pracujících (PKK), Abdullahu Öcalanovi. Informuje o tom The Hurriyet Daily News.


Po absolvování předmětu "Politický život a instituce v Turecku" zadal docent Reşat Barış Ünlü na fakultě politologie studentům porovnání dva textů Abdullahy Öcalany: leták "Manifest o cestách kurdské revoluce" z roku 1978 a článek z roku 2012 s názvem "Demokratický modernismus jako konstrukce místního systému na Blízkém východě. "

Učitel vyzval studenty, aby porovnali přístup k různým koncepcím a fenoménům, jakými jsou kolonialismus, národní stát, revoluční násilí a demokracie, aby určili zásadní změny, ke kterým došlo za 34 roků, a změnu, kterou prodělalo kurdské hnutí za nezávislost a kurdská společnost jako celek.

Avšak turecké státní zastupitelství uvidělo ve formulaci Ünlüa "pokus o legitimizaci myšlenky Öcalany a provádění teroristické propagandy." Podle vyšetřovatelů učitel tím, že dával studentům texty kurdského vůdce, "legitimizoval Öcalanův názor a napomáhal utvrzení v myslích studentů toho, že je politický vůdce, zatímco ve skutečnosti je pouze vůdce nezákonné teroristické organizace, který si odpykává trest odnětí svobody."

Prokurátor žádá pro pedagoga sedm let vězení. Případ Ünlüho je vyšetřován trestním soudem pro zvláště závažné trestné činy.

Za Ünlüho se postavili kolegové: děkanát fakulty politologie zaslal soudu vědecké stanovisko, v němž se uvádí, že souzený je autorem mnoha knih, a je zdůrazněn význam autonomie akademických institucí a svobody projevu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová

Kauza NZIS aneb Jak udělat ze státního úřadu korporátní trafiku

0
0
Petr Umlauf 
4. 2. 2016 E-republika

Ministerstvo zdravotnictví chce kvůli řízení "rezortu" zrušit lékařské tajemství chránící vztah "pacient - lékař". Projekt DRG Restart znamená riziko, že soukromá data pacientů legálně vykradou korporace.



Abyste rozuměli této problematice, je dobré si kliknout na tématické číslo nazvané Velká datová loupež. Do jisté míry jde o podobnou zlodějnu s daty, jako byla Drábkova s-karta. Viz tyto články:

Proč stát nechrání vysoce citlivá data o našem soukromí?
ÚOOÚ aneb Kdo a jak mlčí k Velké datové loupeži
Kauza IZIP aneb Velká datová loupež
A kdo se o politiku nestará, protože si myslí, že je nesmrtelný, že jej nikdo nemůže vyhodit z práce, a daně na zdravotnictví považuje za charitu pro korporace, nechť si přečte tento článek:
Jak se objednává pizza v roce 2025


Co je NZIS a jak se zákonem zachází s našimi zdravotními údaji

Zákonný rámec pro NZIS je dán sněmovním tiskem 405 Zákonem o zdravotních službách. Byl schválen jako Zákon č. 372/2011 Sb.Úloha Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) je definována v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v § 70 odst. 1 (platnost zákona od 1. dubna 2012). NZIS je jednotný celostátní informační systém, určený ze zákona k těmto účelům:
  • zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky;
  • vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených;
  • vedení Národního registru poskytovatelů a Národního registru zdravotnických pracovníků a zpracování údajů v nich vedených,
  • realizaci a zpracování výběrových šetření o zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o potřebě a spotřebě zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby, pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví;
  • zpracování údajů uvedených v písmenech a) a d) pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce.
Správou NZIS byl na základě pověření MZ pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) v souladu se základním účelem a předmětem jeho činnosti vyplývajícím ze Statutu ÚZIS ČR. Rozsah pověření je vymezen v § 72 odst. 1, písm. a) až d) a f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
 

O co se nyní hraje změnou zákona o NZIS

Změny připravila už vláda Petra Nečase (ODS). Leoš Heger (TOP 09) byl do července 2013 ministrem zdravotnictví a po schválení tohoto zákona vydal pověření pro Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky pro účely ustavení NZIS - Národního zdravotního informačního systému. Zákon podle § 72 odst. 1 ke zpracování našich osobních údajů říká přeloženo do řeči srozumitelné přibližně toto:
Pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému podle odstavce 1 písm. b) a c) se předávají bez souhlasu pacienta údaje, kterými jsou v případě pacienta
- údaje potřebné k jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, není-li tímto číslem číslo pojištěnce, anebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo,…

Každý na základě tohoto zmocnění a platného zákona 372/2011 Sb. musí strpět shromažďování a uchovávání údajů o svém zdravotním stavu pro následující účely:
b) k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených,
c) k vedení Národního registru poskytovatelů a Národního registru zdravotnických pracovníků a zpracování údajů v nich vedených…

Co přesně jsou Národní zdravotní registry a další registry zdravotnických záznamů, najdete na na stránkách ÚZIS. Jak to celé funguje, přiblížíme ve zkratce na události narození vašeho dítěte. Ta je zaznamenaná v Národním registru novorozenců (NRNAR) a maminka je registrovaná v Národním registru rodiček (NRROD). Tato data jsou zapsaná podle platného zákona 372/2011 Sb. a nelze se tomu vyhnout. Úředníci ÚZISu mohou podle vládního pověření tato data využít v rámci NZIS - Národního zdravotního informačního systému.
 

Útok na osobní data pacientů

Pro každé zpracování osobních dat musí být jasně daná pravidla, která podléhají kontrole. Data pro přehlednou demografickou statistiku v rámci krajů ČR opravdu nepotřebují rodná čísla dětí a maminek, ani adresy porodnic. Pokud s daty potřebujete pravidelně pracovat, potřebujete k tomu účelu agendu. Klotové rukávy potřebují úřad s adresou a s židli pro konkrétního pracovníka a nakonec formulář, nad kterým stráví pracovní čas. Úřad s adresou a ředitelem určí, jaká agenda se bude dělat, zřídí spojení úředníka a patřičných dat a přičinlivou prací nakonec vznikne statistický formulář, kde budou zapsání novorozenci: živí, zdraví, s komplikacemi atd.

Samozřejmě dnes jde všechno i bez toho úředníka. Od toho přece máme počítače a datová úložiště. Automatické zpracování dat má ale úplně stejné zásady, jako měly ty klotové rukávy. Pravidla zaručují tu nezbytnou míru bezpečnosti dat uložených v databázích a chrání je před zneužitím. Jako řidiči máme zkoušku z pravidel silničního provozu a proto nehody nejsou náhody. Kdo s tím má osobní zkušenost, dobře ví, že přivolaná dopravní policie nakonec určí viníka a rozdá pokuty.

IT specialisté, informatici, a mezi ně patří i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR RNDr. Ladislav Dušek, mají také pár opravdu důležitých pravidel a dvě tady připomenu:

  •  Nepropojuj identifikátorem osobu a data přímo
Data mají být skladována tak, aby toto propojení bylo znemožněno. Obsluha při správě datového úložiště (identity) nemůže zasahovat do jiného (agendová data) protože to není jeden úřad a pánové mají různé zaměstnavatele.

  •  Odděl správce dat a správce agendy

Ani statistik s bohulibým úmyslem si nemůže vymyslet agendu a na tu si vytáhnout data podle libosti. To pak svévolnému a neoprávněnému generování specializovaných komerčně využitelných informací nestojí v cestě vůbec nic. Zneužití je tak snadné. Stačí jen zajímavá myšlenka, malý dotaz spuštěný na databázi, troška strojového času a fleška s daty za milióny je v kapse.

Řeknete si, že toto je přece nad slunce jasné a samozřejmé na takové zásady dohlíží speciální úřad, který známe z TV. Je to Úřad pro ochranu osobních údajů, který vede předsedkyně JUDr. Ivana Janů, bývalá soudkyně Ústavního soudu. Jenže úřad se na přímý dotaz k problému vyjádřil takto:
Stávající koncept NZIS, původně zavedený novelou zákona o péči o zdraví lidu č. 156/2004 Sb. je nutné považovat za rizikový, neboť se jedná o celoplošné zpracování citlivých údajů. S ÚOOÚ však systém v podobě nově kodifikované v zákoně o zdravotních službách nebyl projednán, náměty ÚOOÚ při přípravě zákona o zdravotních službách nebyly v připomínkovém řízení zohledněny.

Takovéto vyjádření rozhodně neznamená souhlas, je to jasné varování a zdvižený prst. Po podané stížnosti už to bude úřednická pěst sevřená kolem razítka pod správním rozhodnutím o zavření nezabezpečeného úložiště dat.
 

Co se má změnit projektem DRG Restart

Doposud fungovaly agendy NZIS bez větších problémů se zneužívání dat právě jen z důvodu fyzického oddělení. Doktor má svou kartotéku, nemocnice a zdravotní pojišťovny svoje systémy, odborníci svoje specializované registry. Zatím opravdu nebylo žádné oficiální centrální úložiště s přímým přístupem ke zdravotním datům propojených rodným číslem pacienta.

Navrhovaná právní úprava ST 614 toto rozdělení, které dosud bylo, ruší a propojuje jednotlivé agendy přes rodné číslo a směřuje tok dat z oddělených agend do předávacího místa na ÚZIS a zde vzniká centrální úložiště dat.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je statistik, řekněme si to na rovinu. Jako každý technokrat nad touto úpravou vrní blahem. Podívejte se na toto video, čas 32:02, mluví ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, RNDr. Ladislav Dušek.


Pro své klienty (a jaképak asi?) bude připravovat rozbory a statistické přehledy podle přání. Jeho informační agentura bude své výsledky zveřejňovat na nově připravovaném informačním portálu. Nakonec připraví i podklady pro přesnější určení ceny zdravotnických výkonů v nemocnicích. Proč ne, když bude vědět, co má udělat, připraví si agendy s potřebnými údaji a nakonec bude mít i využitelné výsledky.

Jak udělat ze státního úřadu korporátní trafiku

Ministerstvo zdravotnictví chce kvůli řízení "rezortu" zrušit lékařské tajemství chránící vztah "pacient - lékař". Projekt DRG Restart znamená riziko, že soukromá data pacientů legálně vykradou korporace. Jenže zvolený postup Duška je za hranou tolerance ÚOOÚ. Stanovisko úřadu má i tuto část:
Výhrady ÚOOÚ a připomínky tak mohly být řádně uplatněny až nyní k předmětné dílčí novele, kdy byly projednány přímo s doc. RNDr. Ladislavem Duškem, Ph. D., ředitelem ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Ředitel ÚZIS objasnil ÚOOÚ podstatu a obsah reformy: zprovoznit NZIS tak, aby byl smysluplný a funkční – viz sněmovní tisk č. 614 – a následně postavit NZIS na zcela nových základech, projednanými se všemi zainteresovanými hráči – přípravou zvláštního zákona o NZIS, do 2 let od schválení sněmovního tisku č. 614. Vedení ministerstva zdravotnictví i ÚZIS, jako odborní garanti novely, trvají na tom, že jiná podoba reformy (než sněmovní tisk č. 614) není možná, přičemž na základě připomínek ÚOOÚ podrobně doplnili odůvodnění novely.

Je to odpověď hodná tradic českého úředníka. Klotové rukávy pěkně tvrdě všechno řekly a pan Dušek slíbil, že to za 2 roky udělá celé znovu a všechno tak napraví. Výhrady ÚOOÚ budou dva roky u ledu a potichu se bude tolerovat centrální úložiště zdravotnických dat bez odpovídajícího zákonného zajištění. 

Agenda Projektu DRG Restart dostane šanci. Je ale taková vysoká míra rizika zneužití dat přijatelná? Pro Ministerstvo zdravotnictví ano, pro pacientskou veřejnost ne.


Tisková konference k Projektu DRG Restart 18. 11. 2015

Pacienty problémy s řízením rezortu vůbec nemusí zajímat. Platí své pojištění a chtějí odpovídající péči. Zachování důvěrnosti zdravotních dat je velmi důležité pro udržení vysokého kreditu důvěry celého českého zdravotního systému.

Novou zákonnou úpravou není respektován Zákon o ochraně osobních údajů. Důvodem je používání výjimek i tam, kde to není potřeba. Rodná čísla od zdravotních pojišťoven nejsou ke sledování ekonomiky ve zdravotnictví nutná. Jsou už nyní k dispozici dostatečně přesné ukazatele. Jde to i bez možnosti spojit konkrétního pacienta s jeho onemocněním, léčením a vyúčtováním ceny za poskytnutou zdravotní péči.

Rozsah agend NZIS není přesně znám, vymezení v zákoně je velmi obecné. Lze si snadno vybrat data a udělat komerčně zajímavý přehled, protože postupy pro výběr dat nejsou pod pravidelnou akreditační kontrolou. U regulátora není registrováno nic a co víc, nezávislý regulátor ani není učen. Bezpečnostní prověrky personálu tady vůbec nic neřeší, protože dohledání zneužití úniku dat fakticky není možné. Tam kde nejsou pravidla, není ani úřednická odpovědnost.
 
Proč zdravotnictví chce něco jiného, než je fungující státní praxe?

Vzorem fungujícího systému pro řízení agend by mohlo být třeba Ministerstvo dopravy. Správce Základních registrů registruje agendy, ale jsou mimo jeho přímou správu. Registr řidičů (MD), Registr vozidel (MD), Rejstřík trestů (MS) jsou agendy vedené podle zvláštních zákonů. Informační systém základních registrů (ISZR) poskytuje referenční rozhraní pro přístup k základním registrům, kde je uložena osobní identita každého občana. ISZR propojí úředníka a data z různých agend podle pracovního úkolu. Data nelze zneužít bez propojení k osobě. Pravidla propojení určuje Registr práv a povinností (RPP) vedený dle zákona 111/2009 Sb. Jsou v něm vedeny referenční údaje o agendách včetně údajů o oprávněních k přístupu na data.

A toto opravdu funguje podle přiloženého obrázku. Zákon č. 365/2000 Sb., O informačních systémech veřejné správy, stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem IS veřejné správy. Regulátor kontroluje agendy podle § 6d Prováděním atestací. Zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v paragrafu 122, Centrální registr řidičů zřizuje agendu s předepsanými evidenčními údaji.

Jak z vlastní zkušenosti víte, jsou vaše data o vozidle dostupná na STK i u dopravního inspektorátu. Karta řidiče s přestupky je dostupná pro policii i přestupkovou komisi. Vaše zdravotní data jsou mnohem důležitější než řidičák a auto, zaslouží si minimálně stejně dobrou ochranu.




Psali jsme k podobným tématům:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 600 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme!


 
Související články:

Ukrajinské divadlo

0
0
4. 2. 2016   Vaše věc

Ukrajinská vláda slibuje ekonomické a politické reformy, ale více než přípravě a aplikaci reforem se věnuje rozchvacování státního majetku, což maskuje obviňováním Ruska, které podle jejího vystupování může za všechny problémy Ukrajiny…


S činností ukrajinské vlády již zřejmě došla trpělivost ukrajinskému ministru ekonomického rozvoje a obchodu, Aivarasovi Abromavičiusovi, rodilého Litevci, který ve středu podal demisi a uvedl, že mu bylo bráněno v prosazování reforem.

„Jde o aktivní kroky k paralyzování naší reformní práce. To už není jen nedostatek podpory a politické vůle,“ uvedl Abromavičius a dodal, že rostl tlak na to, aby do státních firem nebo přímo do svého týmu dosazoval pochybné lidi, o čemž hovořil jako o houževnatých pokusech získat kontrolu peněžních toků ve státních firmách. „Já ani můj tým nechceme být zástěrkou pro nepokrytou korupci". „Nechceme být loutkami těch, kdo se chtějí ve stylu staré vlády zmocnit kontroly nad státními penězi,“ vysvětloval důvod své demise.

Čelní ukrajinští představitelé například rádi hovoří o tom, jak nutné je, aby Ukrajina přestala být závislá na ruském plynu. Ukrajina je jako tranzitní země s, eufemisticky řečeno, nepříliš funkčním průmyslem, na tranzitu ruského plynu do jisté míry ekonomicky závislá. A závislá je na něm, přes všechny řeči ukrajinského prezidenta a premiéra, i jako na energetické surovině pro svou zemi.

Ukrajina sice začala nakupovat plyn také na Slovensku, v Maďarsku či Polsku, ale všechny tři tyto země jsou do značné míry závislé na dodávkách plynu z Ruska, takže Ukrajina zkrátka stále nakupuje ruský plyn, ať už jej dostává přímo z Ruska nebo oklikou ze Slovenska, které nakupuje 90 % dodávek plynu právě z Ruska…

Ukrajinské politické elity by zkrátka svou naprostou nechuť zlepšit ekonomickou situaci své země a jejích obyvatel měly přestat schovávat za „řešení ruského problému“ a představitelé EU, kteří nějakou dobou s ukrajinskou vládou hráli stejnou písničku, by měli Ukrajině jasně ukázat, že tudy cesta nevede…


Foto: Protikorupční akce Femen.

Výročí vítězství Stalingradské bitvy a současné paralely

0
0

TauRus
4. 2. 2016  Eurasia24Leva-net

Druhého února bylo výročí vítězství ve Stalingradské bitvě, znamenající definitivní obrat ve II. světové (v Rusku Velké vlastenecké) válce. Po této bitvě Rusové přešli do útoku a začalo osvobozování území Ruska od německých okupantů a následně i Evropy.


Podívejte se na krátký dokument o největším vojenském memoriálu slávy na světě – Mamajevém kurganu ve Stalingradu (Volgogradu), kterému vévodí socha Matky – Vlasti. Kdo k nám s mečem přijde – ten od toho meče zahyne:


Při obraně Stalingradu padl můj děd a je pochován s ostatními (asi 800 000) hrdiny ve společném hrobě.

Historie se opakuje ve stejném kruhu, ale jiné podobě. Ale jestli se budeme dívat na současné události z pohledu matrice Velké vlastenecké války, tak lépe pochopíme i to, co probíhá v dnešních dnech.

Rozdíl je jen ten, že současná válka je převážně informační, i když horké fáze této války můžeme vidět po celém světě – Sýrií, Ukrajinou počínaje, Evropou s její migrační okupací konče.

Nedávno, 27. ledna bylo výročí prolomení Leningradské blokády – uvedením ve Francií dokumentu „Ukrajina: masky revoluce“ byla prolomená informační blokáda, která odstartovala začátek osvobozování Evropy. Starikov v Praze a Bratislavě je součásti tohoto procesu. Taktéž premiér Bavorska, který přijel do Moskvy, hledat podporu u Putina.

Do těchto aktivit můžeme zařadit i chystanou návštěvu představitelů EU na Krymu či aktivitu francouzských politiků za zrušení sankcí s Ruskem. V Evropě, která pocítila přiblížení „Rudé armády“, začala partyzánská válka, která bude každým dnem sílit. Proto ta hysterie ze strany Londýna a amerických „elit“, proto ty nevybíravé útoky na Putina a překročení všech možných pomyslných červených linií, shazování všech masek.

Tak jako Hitler sbíral a posílal každého, kdo udržel zbraň, na východní frontu, tak i dnešní USA aktivují své lokaje. Tak jako Hitler, z pocitu své bezmocnosti, zesiloval na okupovaných územích teror, stejně se budou chovat i elity USA.

Jsme teprve uprostřed války, ale všem už svítá naděje na osvobození. A hlavně: víc a víc občanů Evropy začíná chápat, na kterou stranu se musí ve vlastním zájmu postavit a které procesy podpořit. Společně to zvládneme, o tom nepochybuji.



Zdroj: Leva-net
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live