Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Politika USA nebezpečně kopíruje násilnou politiku pozdních antických Athén. Vezme si z toho Evropa ponaučení?

0
0

Martin Fučík
7. 2. 2016
V srpnu 2015 agentura DPA přinesla jednu velice zajímavou informaci. NATO se podle ní odmítlo podílet na ochraně hranic EU před nelegálními imigranty z Afriky. I když je zmíněná informace ve své podstatě pro Evropany alarmující, nezdá se, že by k ní vrcholní představitelé EU zaujali zásadní stanovisko a vyvodili z ní odpovídající závěry. Evropští lídři zmíněný fakt zřejmě zaznamenali bez většího zájmu, a až nepochopitelně ho ve více méně nekomentují. 



Když přejdeme otázku, zda elity EU vůbec o ochranu hranic Schengenu před nelegální imigrací stojí, je až k neuvěření, že šanci využití reálné vojenské síly (sílu vojenské aliance organizace NATO) při ochraně hranic EU bez výčitek přecházejí, a ani se nezdá, že by diskuzi na dané téma s vedoucími aliančními důstojníky hlouběji rozvíjeli. V Evropě tak nastala dosti paradoxní situace, která je ve své podstatě velmi vážná, ale kterou si zřejmě evropská veřejnost dosud plně neuvědomuje - NATO se stalo organismem, který není homologní s EU, a nejvyšší zástupci EU de facto nemají páky na to, aby v případě jakéhokoliv reálného ohrožení Evropy alianci přinutili nasadit její vojenskou sílu k obraně Evropy, i když je (aliance) tvořena i částmi vojenských jednotek jednotlivých evropských států!

Kdo tedy bude mít v konečném důsledku poslední a rozhodující slovo o tom proč, kde a jak vojska sil NATO nasadit? Alianční důstojníci? Brusel? S obavou lze konstatovat, že zřejmě ani jeden z nich. S ohledem na dosavadní vedení spojeneckých misí NATO, ve kterých jednoznačně převažovala dominance USA, je jasné, že jediným a rozhodujícím suverénem je právě vláda USA, která o nasazení vojsk NATO rozhodovala a nadále bude rozhodovat. V této souvislosti vzpomeňme například na nálety NATO na Srbsko od března do června 1999, které probíhaly bez souhlasu OSN (nesouhlasily Rusko a Čína, část úderů se dá hodnotit jako odporující mezinárodnímu právu a Ženevským úmluvám), a které jednoznačně sledovaly taktiku USA o dokončení likvidace Jugoslávie potažmo svržení srbské proruské vlády s konečným cílem oslabit roli Ruska v tomto regionu, maskované deklarovaným cílem zamezit násilí srbské armády vůči albánské populaci.

 Vedoucí úlohu USA při misi ISAF v Afganistánu snad nelze ani zpochybnit. Velmi zřetelně se tak projevuje fakt, že NATO není primárně evropská obranná aliance, ale organizace „spojenecká“, která se musí ohlížet na stanovisko hegemona organizace - USA, jehož zájmy ne vždy kopírují zájmy Evropy, i když si to politická reprezentace EU odmítá přiznat. Katastrofální dopad pro Evropu mělo například rozhodnutí o spojeneckém bombardování Libye, které se uskutečnilo v rámci operace Úsvit Odysei, kdy za osobního přispění Hilary Clintonové, a to mimo mandát OSN, USA dosáhly toho, že konečným cílem vojenského zásahu aliance se stalo svržení režimu Muammara Kaddáfího. USA se tak prostřednictvím NATO zbavily pro ně problematického vrcholného představitele země produkující ropu bez kontroly USA s deklarovanou ambicí na lídra Panafrického hnutí, Evropská unie však otevření jedné z nejširších cest masové migrace do Evropy přes plně rozvrácenou Libyi. NATO je tak Američany tlačeno do vojenských akcí, které nejsou vždy ku prospěchu EU. Jejich realizace je určována americkým vedením bez ohledu na zájmy spojenců.

Dominantní role Spojených států v alianci se podobá roli starověkých Athén v délské symmachii (Athénském spolku) po roce 447 př. Kr., kdy Athénský spolek svoji původně pozitivní roli (obranu nezávislých řeckých států před expanzí Perské říše) přeformátoval a na nátlak Athén se stal organizací prosazující pouze zájmy Athén, členství v něm nebylo pro řadové členy už tak výhodné. Slovní spojení „Athéňané a jejich spojenci“ z období perských válek političtí vůdcové Athén zaměnili na pojem „města, nad nimiž vládnou Athéňané“. Skutečnost, že Athéňané svoji vládu prosazovali bez okolků, nám může osvětlit i osud dvou států antického Řecka - Mélu a Samu. Mélos, ostrovní stát v Kykladách v Egejském moři byl za svoji neochotu stát se členem symmachie v roce 415 př. Kr. Athéňany zcela zničen – muži pobyti, ostatní obyvatelé prodáni do otroctví. Samos, ostrovní stát u západního pobřeží Malé Asie, který v rámci athénského spolku odmítal libovolné nakládání se spolkovými financemi Athénami, byl v letech 441 - 439 př. Kr. po několikaměsíčním obléhání dobyt a přepojen na „správný směr“, který mimo jiného znamenal zbourání obranných hradeb města, poskytnutí rukojmích… . V této souvislosti si snad nelze nepřipomenout Obamova slova o krouceních rukou „darebáckým státům“, které nechtějí uznat dominanci USA a o tom, že co je dobré pro USA, je dobré pro celý svět … . Vzhledem k výše uvedenému tak vztah USA a dosud „jejich spojenců“ – jednotlivých států EU v NATO připomíná vztah Athény – nesvéprávní členové athénského spolku, kteří mohli (mohou) pouze jedno – slepě přikyvovat politickým a vojenským rozhodnutím hegemona (Athén, USA) a přispívat svými vojenskými kontingenty do misí či poskytovat finanční prostředky. Skutečnost, že finanční příspěvky athénských spojenců do společné pokladny spolku velmi přispěly k rozvoji vrcholných Athén je známý fakt, skutečnost, že členové NATA finančně zabezpečují své kontingenty do misí, které v konečném smyslu slouží pro zajištění hegemonie USA ve světě je také nepřehlédnutelná.

Uvědomují si vrcholní představitelé Evropské unie, že slepé následování nynější us politiky zavádí celou Evropu do poručnictví USA? Uvědomují si vůbec, že reprezentují cca 520 mil. obyvatel EU (USA cca 320 mil.) s největším jednotným trhem na světě? Uvědomují si, že nemusí hrát roli kývače, ale sebejistého suveréna? Uvědomují si, že tradice evropské kultury dlouhá skoro 2 a půl tisíciletí jim dává oprávnění k zastupování samostatného a suverénního celku - EU bez stálého podpírání a směrování svým nynějším poručníkem – USA? Zřejmě ne, protože viditelnější mezinárodní politika EU se zmohla (za zdatného sekundování USA) pouze na vyhlášení protiruských sankcí, aniž by unie byla sama na sto procent přesvědčena o jejich oprávnění a účinnosti. EU tak předvedla svoji kolosální nesamostatnost a přes svůj význam, který ve světě má, sama sebe a potažmo své členské státy pasovala do role pouhých statistů politiky USA.

Podřízenost EU si USA hodlají pojistit nejenom po linii NATO (např. vojenská cvičení, spanilé jízdy, zakládání velitelských center v Evropě atd.) a nejrůznějšími pr akcemi (kampaně za boj proti korupci, vyvolávání nové podoby mccartysmu formou nechutné rusofobie v celém světě), ale i v rovině hospodářské, a to jejich enormní snahou o přijetí smlouvy TTIP, která dle kusých a víceméně utajovaných zpráv zbaví EU a její jednotlivé státy posledních zbytků národní suverenity a předá rozhodovací právo v některých oblastech ne národním parlamentům a soudům, ale jakýmsi nadnárodním útvarům (zde by bylo dobré připomenout, že snad až doposud celý text smlouvy není nikde zveřejněn, a že seriózní analýzu této smlouvy tedy nelze zatím provést).

Budou-li se odpovědní představitelé Evropské unie nadále chovat jako parta nesvéprávných loutek či náhončích americké vlády a poručníkování ze strany USA se nezbaví, Evropa má velmi silně nakročeno připravit jednotlivým evropským státům osud podobný osudu shora uvedených antických městských států, které ztratily svou samostatnost a suverenitu a staly se pouhými městy „nad nimiž vládnou Athéňané“ s tím, že ze spojenců USA se stanou státy, „nad nimiž vládnou USA“.

Turecký prezident Erdogan se prý marně snaží dovolat Putinovi. Moskva telefon nezvedá

0
0







7.2. 2016 ČTK

Turecký prezident Recep Erdogan se marně snaží dovolat Vladimiru Putinovi.
Erdogan chce s Putinem projednat situaci po incidentu z konce ledna, kdy ruský letoun údajně znovu narušil turecký vzdušný prostor.
Vztahy mezi Ankarou a Moskvou se citelně zhoršily, když na konci loňského listopadu turecká armáda sestřelila nad turecko-syrskou hranicí ruský bombardér.


7.2.2016  ČTK
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se marně snaží telefonicky kontaktovat šéfa Kremlu Vladimira Putina, na žádosti Ankary Moskva nereaguje. Napsala to v sobotu turecká agentura AA s odvoláním na slova Erdoganova mluvčího. Turecký prezident chce prý s Putinem projednat situaci po incidentu z konce ledna, kdy ruský letoun údajně znovu narušil turecký vzdušný prostor.

"Znovu to ukazuje, jak neupřímná jsou tvrzení Moskvy, že Turecko jedná jen s partnery NATO, a nikoliv s Ruskem. Putin se vyhýbá kontaktu s Erdoganem a zároveň tvrdí, že s Moskvou nikdo nejedná," poznamenal mluvčí.

Turecko: Ruské armádní letadlo opět narušilo náš vzdušný prostor- čtěte ZDE

Vztahy mezi Ankarou a Moskvou se citelně zhoršily, když na konci loňského listopadu turecká armáda sestřelila nad turecko-syrskou hranicí ruský bombardér. Ankara Moskvu obvinila z narušení tureckého vzdušného prostoru, což Moskva popřela.

Minulý týden Ankara znovu obvinila Rusko, že jeho letadlo narušilo turecký vzdušný prostor. Moskva reagovala prohlášením, že jde o tureckou propagandu. Ve středu navíc Turecko odmítlo povolit přelet svého území ruskému průzkumnému letadlu, což je podle ruského prohlášení "nebezpečný precedent".

Petrohrad přivítal Michaila Kasjanova vražedným plakátem, pepřovým plynem a výzvou "padej do Ameriky"; názor spisovatele Nikolaje Starikova

0
0

Maxim Sju
7. 2. 2016     zdroj
Předseda strany PARNAS Michail Kasjanov začal cestovat po regionech se svou předvolební kampaní "Vlna změn". Expremiér se zastavil i v Petrohradu. Obyvatelé severního hlavního města uvítali politika "dobrosrdečně" a "pohostinně". Na nábřeží Fontánky neznámé osoby vyvěsily transparent s nápisem "Kasjanov zabil Němcova "; bez incidentů se neobešlo ani setkání v kanceláři strany. Při jednání Kasjanova se členy strany a příznivci demokratické koalice nastříkali výtržníci přes okno pepřový plyn. Účastníci setkání vyšli ven. Místnost byla vyvětrána.


V hotelu "Okťabrskaja" v centru města měl Michail Kasjanov přednášku. Protestující málem zmařili i tuto událost, poslední ve městě na Něvě v rámci dvoudenní návštěvy.

Aktivisté Národně-osvobozeneckého hnutí Ruska, asi čtyřicet lidí, přišli k hotelu a pokusili se tam vtrhnout. Údajně kvůli obyčejné besedě. Občané byli naladěni velmi rozhodně, to je pravda, ale jejich zápal byl rychle zchlazen pořádkovou policií.

Kasjanove, pojď ven k lidem! požadovali aktivisté. Pryč s ministerstvem zahraničí USA! Padej do Ameriky!

Demonstranty rázně oddělili a poslali domů. Ale demonstranti se nerozcházeli - chtěl předat lídrovi PARNASu jakýsi dopis. Ale ten dopis nedostal. Vytratil se zadním vchodem.

Podle zakladatele Národně-osvobozeneckého hnutí Ruska a poslance Státní dumy RF Jevgenije Fjodorova aktivisté hnutí neusilovali o zmaření přednášky Kasjanova. Měli jiné cíle.

Lidé prostě vyjádřili svůj postoj k nepříteli Ruska, řekl "Komsomolske" Jevgenij Fjodorov. Hlavním úkolem Michaila Kasjanova je likvidace a rozdělení Ruské federace. On to neskrývá, nestydí se za to. Proto, když jej naše legislativa dosud nepohnala k trestní odpovědnosti, ať vyjádří svůj názor naši občané.

"Petrohrad nikdy nebyl pověstný takovými pohoršujícími výtržnostmi..."

Petrohradská pobočka strany PARNAS přiznala: tak "srdečné" přivítání Michail Kasjanov neočekával.

Kasjanov navštěvuje Petrohradě pravidelně. Tak "srdečně" ho zatím nevítali. Na otevřené provokace Michail Michajlovič nebyl připraven, ale zvládl to důstojně, svěřila se "Komsomolke" spolupředsedkyně strany PARNAS v Petrohradě, Natalja Grjazněvič.

Domnívá se, že rozruch kolem osoby Michaila Kasjanova je očerňováním politika před volbami do Státní dumy, které se budou konat v září 2016.

Petrohrad nikdy nebyl pověstný takovými pohoršujícími výtržnostmi... postěžovala si Natalja Grjazněvič.

Ale jsme připraveni k takovému boji, dodala statečně dívka.

Michail Kasjanov přijel do severního hlavního města v pátek. Za necelý den uspořádal několik tiskových konferencí a veřejných setkání. Vůdce opozice prohlásil, že Rusko neočekávají nejlepší časy - až do revoluce. Kasjanov je přesvědčen, že země potřebuje radikální změny a mimořádný otřes. Jinak to přijde vniveč.

Odpůrci bývalého premiéra tvrdí, že Kasjanov není člověk, který je schopen přinést Rusku užitek, a narážejí na spojení politika v nemilosti s americkým ministerstvem zahraničí.

A zatím

Návštěva Michaila Kasjanova vzbudila nejen sociální a politické, ale i tvůrčí poryvy Petrohraďanů. V den příjezdu politika do severního hlavního města se na Něvském prospektu objevil ... obrovský kufr, polepený různými samolepkami. Na přední straně kufru byla socha Svobody, dopravní značka "Stop", palmám Miami ... bílými písmeny na černém pozadí byl nápis: "Nemáte demokracii? Tak jedeme za vámi!".

Jak zjistila "Komsomolska", instalace měla název "Kufr demokratické koalice." Autorem projektu byl mladý petrohradský umělec Nikita Korol. Myšlenka dát dohromady "vítací" kufr u Nikity vznikla ... při hraní.

Když jsem hrál Preludium cis moll Rachmaninova, pocítil jsem najednou, že člověk je historie svého národa, která musí být studována a střežena, v žádném případě se jí nesmíme zříkat. Zvlášť když mluvíme o zemi s bohatou historií, svěřil se "Komsomolke" Nikita Korol. Obecně platí, že každý člověk je zásobárna vědění, které si bere s sebou, ať jde kamkoli. A moje instalace je prostě zapomenutý kufr pana K. ve vlaku , já, jako občan, který ctí zákony, ho vracím jeho majiteli. V kufru, jak si mohli všimnout náhodní kolemjdoucí, byly výroky pana K. o tom, že "je třeba vrátit Krym", trestní případy a další.

Názor spisovatele Nikolaje Starikova:

"Aktivisté petrohradské pobočky strany "Velká Vlast" přišli na tiskovou konferenci pana Kasjanova a položili mu řadu nepříjemných otázek. Jasné odpovědi na ně nebyl s to vážený politik poskytnout...

Dnes se každý patriot s velkým opovržením a nevraživostí staví k činnosti Kasjanova. Mnohým je nepříjemná i struktura, v jejímž čele stojí. "Pohostinnost" Petrohraďanů mě nepřekvapuje.

Dodám, že Rusko je demokratická země. Naši občané mají plné právo vyjádřit svůj negativní nebo pozitivní - v tomto případě negativní - vztah k tomuto politikovi. Hlavně je nutné, aby všechny akce probíhaly v souladu se zákonem."

Chce Erdogan válku s Ruskem?

0
0

8. 2. 2016   The Saker

Situace s Tureckem se rychle vymyká kontrole: nejen, že Turci provedli dělostřelecké útoky přes hranici do Sýrie, ale Turecko odmítlo splnit své závazky plynoucí ze smlouvy o otevřeném nebi a odmítli nechat přeletět ruské monitorovací letadlo nad Tureckem. Ruská armáda nyní prohlásila, že detekovala známky tureckých příprav na invazi. Turecké odmítnutí dodržet smlouvu o otevřeném nebi je extrémně znepokojivým vývojem, obzvláště v kombinaci s ruským varováním ohledně příprav na invazi do Sýrie, a Rusové nemluví do větru:


Je spousta dalších indikátorů a varování ukazujících, že eskalace je možná: ženevská jednání byla náhle ukončena, Saudové vyhrožují vpádem do Sýrie a existují známky, že syrská armáda pomalu, ale jistě, připravuje operaci na osvobození Aleppa od takfiristů, což vytváří paniku v Ankaře a Riyadhu (tolik ke stupidnímu názoru, že Rusové nevyhrávají, nebo že syrská armáda neexistuje).

Mezitím je spousta známek toho, že celý Erdoganův „velký plán“ pro Sýrii naprosto zkolaboval a že mu již nezbyly žádné možnosti (prosím přečtěte si skvělou analýzu Ghassana Kadiho uveřejněnou dnes, jakož i pohled Pepe Escobara na tuto problematiku).

Nejsem parapsycholog ani prorok. Nemohu říct, co si Erdogan skutečně myslí, nebo jestli se Turci pokusí vpadnout do Sýrie. Ale mohu se pokusit o jisté informované odhady ruských reakcí na takovou událost.

Zaprvé, dva základní principy:

1) Pokud budou ruské síly napadeny, útok opětují. Putin jim již dal k tomu příkaz a stane se tak téměř automaticky, kdy konečný rozkaz dají místní velitelé. Jinými slovy, taková výměna se nebude automaticky rovnat totální válce mezi Tureckem a Ruskem.

2) Pokud Turecko vtrhne do Sýrie, Rusko bude jednat přísně podle mezinárodního práva. To znamená, že bude požadovat nouzové setkání RB OSN a že mnohé bude záviset na tom, jaká bude reakce RB. Pokud obvyklý gang loutek „přikryje“ Turecko (což není, dle mého názoru, vůbec jisté, aspoň ne na dlouhou dobu, možná maximálně týden), pak se Rusové odvolají na své závazky pomoct Sýrii podle „Smlouvy o přátelství a spolupráci“ z r. 1980 mezi těmito zeměmi (Rusko je dnes právním nástupce SSSR a smlouva stále platí) a „Dohody mezi Ruskou federací a Syrskou arabskou republikou o nasazení leteckého uskupení ozbrojených sil na území Syrské arabské republiky“ z r. 2015.

Jinými slovy, Rusko si zajistí jistou míru pružnosti u interpretace situace tím či oním směrem. To znamená, že mnohé bude záviset na tom, čeho se Turci skutečně pokusí dosáhnout.

Když mluvíme o typickém tureckém narušování hranice pro útoky na Kurdy, jak to již v minulosti učinili tolikrát, a pokud bude intervence omezená svoji hloubkou, Rusko pravděpodobně zvolí nevojenské prostředky pro nátlak na Turecko. Opět, zatímco šílenci v Turecku velmi chtějí válku s Ruskem, aby internacionalizovali konflikt a donutili NATO zasáhnout, Rusové nemají na eskalaci naprosto žádný zájem. Stejně jako na Donbasu se Západ pokouší navnadit Rusko do války a Rusko odmítá návnadu zbaštit. Problémem je, že na rozdíl od ukronacistů mají Turci mnohem silnější vojenskou mašinérii, kterou Rusové nemohou ignorovat, jako ignorovali ukronacistickou armádu a různé eskadry smrti. Takže pokud je Erdoganovým cílem jen vypadat chlapácky a ukázat svaly, řekněme stejně, jak učinil Reagan v Grenadě, pak mu to může pravděpodobně projít, aspoň u krátké operace. Ale pokud je Erdogan k smrti odhodlán mít konflikt s Ruskem, nebudou Rusové moct jen tak sedět a čekat, až se zklidní.

V takovém případě bude mít Rusko řadu možností eskalace.

První zjevnou možností je pomoct Syřanům a Kurdům výzvědnými informacemi. K tomu dochází již nyní a v případě turecké invaze se to jen zintenzivní.

Druhou je sestřelit turecké letadlo s pevným nebo rotačním křídlem z oblohy. To je snadné, protože Syřané již mají pár dost dobrých systémů protivzdušné obrany (včetně pár systémů Pancir-S1, Buk-M1/2E, Tunguzka 2K22 a dost robustní systém včasného varování) a pár provozuschopných letadel (možná včetně modernizovaných MiG-29S). Kreml se tak může těšit do jisté míry tomu, čemu CIA říká „uvěřitelná popiratelnost“.

Třetí možností je, že Rusko pomůže Syřanům dělostřeleckými systémy, které údajně nasadilo v zemi, včetně 152 mm děl MTSA-B a raketometů BM-27 Uragán a BM-30 Smeršč.

Všechny tyto možnosti stále ani zdaleka nejsou „totální“ válkou mezi Ruskem a Tureckem. Ale pokud je Erdogan odhodlán eskalovat konflikt dále, pak bude válka nevyhnutelná. Pokud se Turecko pokusí zaútočit na Chmeimim přímo, pak Rusko přistoupí k odvetě, o tom není pochyb.

Jak by to mohlo vypadat?

První věcí, kterou řeknu, je, že žádná z těchto dvou zemí se nepokusí napadnout druhou. Názor, že Turecko napadne Rusko, je zcela evidentně absurdní, a zatímco Turecko spadá do 1000 km hloubky, do které je ruská armáda cvičena bojovat, nevěřím, že se o to Rusko kdy pokusí. Neboť, a stejně tak tomu bylo v případě Gruzie, nikdo v Rusku opravdu nevěří, že Turci, jako národ, chtějí válku. Pokud něco, tak Erdogan je mnohem více „Saakašvilim verze 2“, než Hitlerem, a bude s ním jednáno obdobně. Navíc zatímco během války 08. 08. 08 Rusko muselo chránit Osetince před kvazi genocidními Gruzíny, takové závazky Rusko v Kurdistánu nemá.

Mnohem pravděpodobnějším scénářem je zopakovat to, co jsme již viděli, ale v mnohem větším měřítku: pokud Erdogan skutečně donutí Rusko k válce, pak dojde k tomu, že střely s plochou dráhou letu a balistické rakety napadnou infrastrukturu podporující tureckou invazi, potopí jakoukoliv tureckou loď zapojenou do bojů a bude útočeno bombami a raketami na soustředění tureckých sil, muniční a palivové sklady a, obzvláště, na letiště. Cílem ruské odpovědi bude nikoliv „porazit“ tureckou armádu, ale tlačit na Turky dostatečně dlouho, aby si u Erdogana vynutili nějaký typ příměří. Dokonce přesto, že je ruská armáda schopna zcela porazit Turecko ve válce, Kreml rovněž chápe, že jakákoliv válka mezi Tureckem a Ruskem musí být zastavena co nejdříve a že spíš než „porazit Turecko“ by mělo být skutečným ruským cílem porazit Erdogana.

Z tohoto důvodu Rusové, kteří zdaleka nejsou střelbou posedlí magoři, se budou všemožně snažit ukázat, že válku nezahájili, dokonce i když to bude znamenat nechat Turecko vpadnout do Sýrie, aspoň dokud Turci zůstanou blízko svých hranic a nebudou se pokoušet změnit průběh války. Pokud vším, co Turci chtějí, je úzká „bezpečnostní zóna“ v Sýrii, nemyslím, že Rusové použijí vojenskou sílu, aby jim ji upřeli. Budou protestovat, vehementně, na diplomatické úrovni, a pomohou Syřanům a Kurdům, ale na turecké síly přímo nezaútočí.

A co Saudové? No, co s nimi? Nedokážou se vypořádat dokonce ani s Houthii v Jemenu, tak proč by si měl někdo myslet, že něco zmohou v Sýrii? Saudská armáda je groteska, zdegenerovaná represivní síla sotva schopná vést proti-šíitské represivní operace. Mohou vyhrožovat, jak chtějí, ale pokud se pokusí vkročit do Sýrie, Syřané, Rusové, Íránci a Hizballah mezi sebou budou soutěžit, kdo bude první a dostane tyto čubčí syny a dá jim lekci, kterou dlouho hned tak nezapomenou.

Upřímně, prostě nechci věřit, že Erdogan a jeho poradci jsou dost šílení na to, aby se pokusili spustit válku s Ruskem, nebo dokonce vpadnout do Sýrie. Zatímco samotný Erdogan je jasně maniak, nemohu uvěřit, že celý jeho štáb se skládá z šílenců. Navíc si neumím představit, že USA/NATO/EU skutečně podpoří invazi Turecka do Sýrie, nebo, o to méně, útok na Rusko. Rusofobie je skvělá jen dokud vás nevystavuje kontinentální válce, kdy vlastní zájmy a přežití převáží jakékoliv ideologické postoje. Aspoň v to doufám.

A možná jsem naivní, ale chci věřit, že Turci nebudou jen sedět na zadku a nic nedělat, zatímco jejich vůdce bude zatahovat jejich zemi do války s Ruskem.
Stařešina sv. Paisos Athonický

Na závěr chci zmínit jednu znepokojivou věc. Řecký staršina, mnich jménem Paisos, kterého řecká ortodoxní církev pasovala na svatého, byl znám svými prorockými vizemi. Jednou z nejslavnějších byla jeho předpověď, že Turecko a Rusko povedou velkou válku, která povede k naprostému rozpadu Turecka a osvobození Konstantinopole od osmanského jařma (máte-li zájem o podrobnosti, klikněte sem a sem). Nyní celkem chápu, že v naší době většina lidí takovéto věci okamžitě zavrhne jako bezvýznamné nesmysly, tmářství, pověry, zbožné přání „naštvaných Řeků“, náboženské kecy atd. Ale mějte prosím na paměti, že mezi 15. a 20. století vedly Rusko a Turecko již 12 válek (!). To je více než 2 války na století (přesně 2,4) a nejméně k jedné došlo před sto lety.

Takže ať se díváte na proroctví, zkušenosti z minulosti nebo na statistiky, vypadají věci velmi, velmi děsivě, aspoň pro mne. A, jak vysvětlili Ghassan Kadi a Pepe Escobar, Erdogan je nyní zahnán do rohu. I to ho činím velmi nebezpečným.

Anglo-sionisté jsou experty na vypouštění šílených ideologií (wahhabistické na Středním východě a nacistické na Ukrajině), ale vždy, zdá se, nad nimi nakonec ztratí kontrolu. Jen doufám, že americké „krytí“ tureckého režimu nevyústí ve vypuštění další fanatické ideologie – osmanského imperialismu – či, pokud ano, že není příliš pozdě, aby USA tyto šílence zkrotily, než bude příliš pozdě.

Erdogan a jeho režim jsou hrozbou pro regionální, a dokonce i světový mír. Opravdu mne nezajímá, kdo je odstraní, Turci nebo Bílý dům, ale určitě doufám, že jeho dny u moci jsou sečteny, protože dokud je u moci, může dojít ke katastrofě obřích rozměrů.


Week Seventeen of the Russian Intervention in Syria: does Erdogan want war with Russia? vyšel 6. února 2016 na thesaker.is. Překlad v ceně 647 Kč Zvědavec.

Omlouvači a ti, co mlčí

0
0
- vlk -
8. 2. 2016   Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Odhadnout, že jakmile bude výměna libanonské partičky za Fajada uskutečněna, tak se na vládu vrhnou různí Rambové od klávesnic, kteří jsou ochotní hrát drsnáky v duchu nejhloupějších hollywoodských céčkových filmů, nebylo zas až těžké. Včetně odhadu toho, kdo v houfu těch, co mají obrovské svaly a odvahu lva, zejména kolem mluvidel.


Ne Kalousek, Ženíšek, Marek Benda, Fiala, Vondra nebo exvelvyslanec Kolář a podobní byli jasní předem. I to, co budou říkat. Tedy v globálu.

Takže předpokládané žvásty o tom, že jsme porušili spojenecké závazky, že podkopáváme boj proti terorismu, že transatlantická vazba je nám nade vše, že to vrhne stín na další spolupráci mezi ČR a USA – tak tohle všechno bylo předem jasné. Včetně urputnosti se kterou to budou vytrubovat. A také to, že část mediální scény jim bude zásadně přizvukovat. Nic, co by trošku zkušený a soudný pozorovatel české politické scény nečekal nebo čím by měl být zaskočen. Tenhle tartas byl jmenovanými a podobnými inspirován dvěma cíli


1- aby příslušná část voličstva, vyznávající bez nejmenších pochybností heslo, že je lépe se mýlit se Spojenými státy než…. mít pravdu s kýmkoli jiným, věděla, kdo jako zastupuje tenhle dnes v podstatě sebevražedný směr a nezapomněla jim hodit hlasy,

2 - aby si jich povšimli na americké ambasádě, že věrně a vždy stojí na stráži.

Ne, nijak by mne to nevzrušilo. Zdůraznění toho, že po tomhle handlu se čeští občané stávají zajímavou lovnou zvěří pro všechny reálné i potencionální teroristy a únosce lidí kvůli výkupnému, na celém světě, je ok. Mám s tím sám hodně velký problém. A už potřetí píši, že bych ani na vteřinu nechtěl být v kůži těch, co na sobě měli tíhu konečného rozhodnutí. S diskuzí nad touto výhradou by nikdo neměl mít problém. Je správná a potřebná. Měla by ovšem být korektní.

Nicméně tohle už neplatí o doslova hysterické psychóze, vyvolávané českou lumpenpravicí v duchu tvrzení, že jsme oslabili frontu boje proti terorismu, že ČR zradila svého nejzásadnějšího spojence….. A vůbec, že s teroristy se nejedná. Uznávám ale, že přesně tohle musel každý čekat. Od Kalouska, Ženíška, Bendy, Koláře, velké části sdělovadel (překvapilo mne ovšem – do jisté míry - jak moc na téhle vlně jede i Babišův mediální konglomerát) a podobných. Překvapující ovšem je totální ignorance jasných faktů touhle pořvávající partou účelových hysterek. Je totiž zřejmé, že v únosu českých občanů minimálně participovaly stání orgány republiky Libanon. Zejména její rozvědka. Je tedy stát Libanon státem teroristickým? Ptám se zcela nezáludně a prvoplánově. Nečekám ovšem, že mi někdo z těch klávesnicových a mikrofonních chlapáků odpoví! Přesto bych to slyšet od nich chtěl a hodně. Já bych řekl, že nikoli. Ale třeba nemám informace, které má takový rádoby politolog Marek Ženíšek… Třeba. Druhou možností je, že někdo z nás dvou možní není schopen vyřešit tak těžký početní úkol jako je prostý součet 1+1 nebo že prostě jednomu z nás musí za každou cenu vyjít výsledek toho součtu 8,5.

A jak je to se zradou našeho amerického spojence? Ten přece nevydává a Fajad a spol. už byli pravomocně uznáni českým soudem zralými k vydání do USA….

Takže začneme formálními drobnostmi.

- Ano soud rozhodl druhoinstančně o vydání, ovšem ministr spravedlnosti měl pořád ještě k dispozici poslední opravný prostředek, tedy své vlastní rozhodnutí ve věci. Jde o přesně stejnou proceduru, podle které byl do Kataru kdysi ministrem Němcem vydán jeden z členů jejich královské rodiny, ačkoli v ČR opakovaně a prokazatelně provozoval zakázaný sex s nezletilými a byl soudně shledán vinným! Nevšiml jsem si tehdy, že by třeba Kalousek – tehdy člen vládní většiny, třeba jediným slovem protestoval (o Bendovi, tehdejším poslanci nebo Kolářovi, tehdy velvyslanci nemluvě), ačkoli šlo o hrubé zneužití tohoto pravidla, poškození pověsti ČR jako právního státu a vrabci na vrbě si cvrlikali, že to bylo za obrovský balík.

A jak je to s tím voláním, že teroristů se neustupuje a že jsme zradili jednak boj proti terorismu a hlavně, znevážili své spojenecké závazky k USA?

Opravdu USA nevyjednávají s teroristy? Nemám už sice paměť jako dříve, ale pořád jsem nezapomenul, že koncem května 2014 byl Talibanem propuštěn americký voják Bowe Bergdahl. A to propuštění nebylo zadarmo – z Guantanama bylo kvůli Bergdahlovi propuštěno 5 nejtvrdších islamistických fanatiků…

Proč, tak to vysvětlil tehdejší šéf Pentagonu Chuck Hagel pro BBC takto:

jeho (Bergdahlův) život a zdraví byly v ohrožení“. Bílý dům byl podle Hagela v názoru na výměnu za pětici islamistických radikálů jednotný…

Nejen to, když byl Obama (pro Kalouska, Ženíška a Bendu dodávám, že jde o tehdejšího i současného amerického prezidenta USA, kterého jsme měli také zradit, podle jejich názoru) podroben kritice v Kongresu, odpověděl takto:

„Uviděli jsme příležitost a chopili se jí… Nehodlám se vůbec nijak omlouvat za to, že jsme zajistili návrat mladého muže k jeho rodičům,“ pronesl tehdy Obama po setkání s britským premiérem Davidem Cameronem.

Zdroj: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/stydim-se-ze-jsem-american-psal-domu-vymeneny-vojak/r~f4d0c6d2ec8811e3bc790025900fea04/

Může být, že někdo namítne – jedna náhodná a mimořádná akce, ale jinak jsou Američané zásadoví… Nedělejte to prosím! I ti s nejkratší pamětí by si ještě měli pamatovat, že například 16. 1. t.r. propustili USA 7 zadržovaných a v USA ODSOUZENYCH Iránců výměnou za 4 svoje občany, zadržované Teheránem! A byla z toho velká sláva, následně se podepisovala tzv. atomová dohoda!!! Pro Kalouska a spol. a další méně chápavé opakuji – americký soud rozhodl o vině 7 Iránců pravomocně, protože porušili zákony USA a přece byli vyměněni. Píši to proto, že Fajad měl být teprve souzen, což zdaleka neznamená, že by také odsouzen byl. Jeho vina tedy není, minimálně zatím, prokázána. Jakkoli tím nechci ani v nejmenším tvrdit, že je sněhobíle čistý, jen poukázat na fakt, že prostě, na rozdíl od těch Íránců mu vina, v okamžiku směny, prokázána nebyla.

Takže věc pro mne stojí tak, že USA smějí propouštět teroristy, vyjednávat se státními, řekněme – únosci svých občanů a uzavírat s oběma dohody o výměně teroristů a zločinců podle amerických zákonů za své občany, ale pro ČR stejná možnost nemá existovat?! Tohle mi totiž valí do hlavy Kalousek, Ženíšek, Benda a podstatná část sdělovacích prostředků! Jsou skutečně tak bezskrupolozně servilní a drzí?

Přiznávám ovšem, že ještě o stupeň větší názorový humus vypustil Saša Vondra, který se vyjádřil tak, že vlastně za celým tím podivným případem české libanonské partičky stojí Šlachta s Ištvánem. Neboť prý zdevastovali Vojenské zpravodajství, když udělali kriminální záležitost z nevinného románku Nečase a Nagyové, které padli za oběť hrdinové z Afghanistánu, pod kterými VOZ jen kvetlo….Takže nevinný románek.. Kdy milenka ministerského předsedy nechá šmírovat jeho manželku, aby na ni něco našla a donutila svého amanta k rozvodu, vojenskými špiony a vedle toho i svého řidiče a jeho sekretářku a to v obavě, aby někde nevykecali, že prostě s Nečasem spí? A odhalení těchto neuvěřitelných praktik s tím, že generálové české armády a velitelé VOZ před ní v tomto soukromém šmírování a ve světě sotva někde možném zneužití tajné služby je romantickou banalitou, která vedla k devastaci funkčních schopností VOZ? To opravdu může napadnout jen někoho takového, jako je PROMOPRO Vondra. Šlachta a Ištván s dalším trapným debaklem VOZ nemají opravdu nic společného!!!

Ale ani Vondra není králem neuvěřitelných blábolů a konto propuštění Čechů v Libanonu. Media, a zejména ta Babišova, se dojímala tím, jak moc jsou narušeny vztahy mezi USA a jak Američané budou nyní bojkotovat žádosti České republiky ohledně právní pomoci při objasňování velkých korupčních kauz. Prý ČR žádá Spojené státy takto o pomoc nejméně 50x do roka. A nyní, po nevydání Fajada na to můžeme zapomenout.

Je to ani ne 14 dnů, co jsem dal na Kosu tenhle článek o kampani pěti zahraničních velvyslanectví proti korupci v ČR.
Banánová republika Česko a kázání o korupci těch, co sami mají máslo na hlavě

A ukazoval na její trapnou nevěcnost, hloupost a evidentní pomýlenost. V reálném kontextu. Nikoli proto, že bych si myslel, že korupce u nás není. Ale šlo o dokonalé plácnutí do vody. Zejména v okamžiku, kdy byl AI zveřejněn nový výroční žebříček vnímání korupce v jednotlivých zemí světa.

Americký velvyslanec, očekávaně, hraje v téhle akci - prim. Jak se na zástupce vlády Spojených států sluší a patří. A také z tohoto titulu vydal kromobyčej ostré prohlášení k Fajadově propuštění. Čeští mediální ratlíci poštěkávají, jak nyní budeme mít ohledně spolupráce USA v trestních kauzách utrum… Co kdyby takhle někdo vyrazil na ambasádu a položil panu velvyslanci následující otázku:

Vaše excelence, v prohlášení, které jste ohledně propuštění Alího Fajada vydal stojí, mimo jiné, také toto:

„Pražský vrchní soud se jejich případem zabýval a souhlasil s tím, že můžou být vydáni do Spojených států. Neexistuje žádné ospravedlnění toho, že tyto nebezpečné osoby byly propuštěny. Vážně tím utrpí spolupráce orgánů činných v trestním řízení našich dvou zemí a pouze to povzbudí zločinecké skupiny a teroristy po celém světě,“

Má běžný občan České republiky tomu rozumět tak, že Vaše kampaň za boj proti korupci v České republice byla jen prázdným gestem a že nyní Spojené státy naprosto nehodlají podporovat Českou republiku v protikorupčním tažení, které evidentně přináší výsledky, takže nyní, když nebyl do USA vydán Fajad, budou čeští korupčníci vlastně chráněni Spojenými státy?

Přiznávám, že odpověď by mne mimořádně zajímala. A jistě nejen mne. Nevidím, proč by spolupráce orgánů činných v trestním řízení měla kvůli Fajadovi nějak utrpět. Česká republika udělala jen to, co učinili USA v Berghdalově případě. Nebo v případě svých občanů zadržovaných Iránem!!! Nic více, nic méně. Řečeno slovy prezidenta Obamy

„Uviděli jsme příležitost a chopili se jí… Nehodlám se vůbec nijak omlouvat za to, že jsme zajistili návrat mladého muže k jeho rodičům,“

Ale ani čeští pseudožurnalisté nejsou absolutními kingy v téhle hitparádě trapnosti kolem propuštění českých libanonských rukojmí.

Tím úplně největším trapákem je pro mne místopředseda sněmovny Petr Gazdík. Který veřejně vypustil toto:
„Já osobně bych žádal od pana premiéra omluvu Spojeným státům,“
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/omluvte-se-usa-kvuli-vymene-cechu-za-fajada-vyzval-premiera-gazdik-10v-/domaci.aspx?c=A160205_121137_domaci_kop

Nepochybně není sám, kdo si něco takového myslí!! Takových je určitě v parlamentu i jinde více. Nicméně Gazdík to, jako ústavní činitel, pustil na veřejnost!! Takže vláda České republiky by se měla omluvit za to, že udělala všechno možné, co bylo v jejich silách, včetně věcí, na které rozhodně lze mít různý pohled, kvůli tomu, aby zachránila svoje občany!!!! Gazdíci nám říkají, že jakýkoli zájem Spojených států je naprosto nadřazen životům obyvatel České republiky! Tahle devotnost překonává i pro mne prozatímní vrchol ponížené podlézavé ubohosti českých oficiálních představitelů, kterým do tohoto okamžiku pro mne byl popěvek zpívající pudřenky (tehdy z dopuštění blbosti českého voliče ministryně obrany) CASA Parkanové – Dobrý den majore Radarine!

Tehdy šlo jen o ubohou servilnost. Nyní jde o totéž na úkor životů obyvatel státu!!! A vyhlásí to mýrnyx týrnyx ústavní činitel a media naprosto nereagují! Tohle jsem nemohl projít bez povšimnutí. Zejména ne před nadcházejícími volbami!!!! Co ten člověk dělá v parlamentu? Tenhle zastává zájmy republiky?

Nevím jak to vidíte vy. Já za sebe říkám následující – nepřeji nikomu nic zlého, ale Gazdíkovi, Kalouskovi, Ženíškovi, Bendovi, Fialovi a dalším podobným sděluji, že pokud by se řízením osudu přihodilo, že nějací teroristé nebo cizí tajné služby unesou kohokoli z nich, okamžitě spustím veřejnou petici, aby vláda zaujala velmi tvrdý postoj, v souladu s jejich současnými prohlášeními a rozhodně se je nepokoušela za nic a nikoho vyměnit. Nikdy. Jistě budou mít naprosté pochopení pro tuhle moji žádost!

Tím bych mohl skončit. Neskončím. Protože zde máme ještě jednu veličinu, která, kupodivu – mlčí. Ačkoli jinak s gustem komentuje všechno, co se v zemi i na zeměkouli šustne. Pokud tipujete, že tou personou je Zeman, pak hádáte správně. Zajímalo by mne, jestli zemanisty (zemanista podle vzoru jehovista) nějak zaujalo, že jejich ideál, který se vyjadřuje jinak k úplně všemu, nevydal v tomhle případě ani hlásku? Že nikdo netuší, co si o téhle věci myslí? Jestliže tedy nevezmeme za bernou minci, že by i nadále razil heslo – s teroristy se nevyjednává. Které tak často a rád opakoval.

Já osobně tím překvapen nijak nejsem. Předpokládal jsem to. Zeman jde mediálně jen po událostech, z kterých může vytěžit mediální body, zejména pokud za to bude platit svými preferencemi sociální demokracie a Sobotka osobně. Jenže v tomhle případě? Když by vyjel, jak by se slušelo (vzhledem k silným výrokům z minula), s prohlášením o nevyjednávání, pak se řadí po bok Kalouskovi, Ženíškovi, Bendovi a Gazdíkovi. A vlastně se nepřímo staví i za prohlášení amerického velvyslanectví!!! Prostě by sdělil, že mu na životech českých občanů také vůbec nezáleží… Dopad na jeho preference je zřejmý a okamžitý. Takže Zeman – MLČI!!! Ačkoli nikdo nemůže pochybovat o tom, že o celé záležitosti byl informován předem. Tohle by si Zemanovi nekritičtí obdivovatelé měli rychle uvědomit. Tvrdím a budu tvrdit i nadále, že Zemana zajímá jen Zeman sám a jeho zájmy. Že využije každou populární vlnku, aby na ní lacině bodoval. Vše ostatní a zejména jakékoli principy mu jsou kradené.

Vládu/Sobotku pochválit nemůže. To by dostal infarkt. To je zřejmé. I o tomhle je totiž ta libanonská kauza!!! A nejde jen o tohle – Zeman velmi dobře ví, že kdyby snad nějakým omylem podpořil stanovisko vlády, bude mít další problém při nějakém mezinárodním bilaterálním jednání typu summit NATO. V takovém případě by byl za páriu. A to on smrtelně nerad. Proto před časem ve Walexu z hodiny na hodinu otočil a odvolal své prohlášení. Takže Sobotku podpořit nemůže, protože by se znemožnil na „mezinárodní scéně“ a bylo by to proti jeho přirozenosti a touze po pomstě zrádci, ale jít proti němu v tomhle konkrétním případě, proti mínění převážné části voličů, také nemůže, protože by ztratil jejich podporu… Takže mlčí. Elementary.

Pokud by to někdo bral jako útok na Zemana, je na omylu. Popisuji jen zřejmé věci a fakta. A dodávám, že Zeman tvrdil ono své – s teroristy se nevyjednává i v době, kdy se připravovovalo, za jeho vědomí, propuštění obou českých dívek unesených v Pákistánu. Nepochybně ani tehdy nebyly propuštěny jen tak. Nyní prosákla informace, že ČR za jejich svobodu zaplatila 6 milionů dolarů. I o tomhle věděl Zeman! A nepochybně i všichni ti Gazdíkové, Kalouskové, Bendové, Ženíškové dnes vše kritizující opozice! Tehdy se nikdo z nich neozval. Důvod je velmi jednoduchý – USA neměly v tom případu žádný svůj zájem.

Nevím proč, ale ti prodejci, co chudákům, skoro nesvéprávným důchodcům prodávající podvodem a nátlakem předražené deky a nádobí mi momentálně nepřipadají zas až tak hrozní a odporní.

K čemu je nám synagoga…

0
0
Ladislav Žák
8. 2. 2016   Vaše věc

Bezpečnostní analytik Jan Schneider, autor „Štein-Schneiderovy sbírky vtipů na židovský způsob“ uvádí mimo mnohých jiných i příběh, který volně parafrázován zní takto: Esesáci vypálí synagogu, kopou do chyceného Žida a křičí na něj: „ Tak, kde máš toho svého Hospodina… žide…hee..?!? Synagogu jsme vypálili, Tebe bijeme a on ani nepípnul. Existuje vůbec…?!?“ „Kouknou“, povídá na to Žid. „Jestli je, tak jim to spočítá, na to můžou vzít jed… A jestli není, tak na co je nám synagoga…?!?“ Na těchto několika řádcích je, alespoň podle skromného názoru, ukryta většina dobrých otázek kolem současné Evropy, EU a evropské integrace.




Především je třeba uvést, že z řady důvodů a zejména díky nejrůznějším zjednodušením a politickým, literárním, novinářským a učitelským zkratkám dochází k záměně formy, obsahu a smyslu či podstaty evropské integrace a samotné Evropy. Příběh Jana Schneidera nás naopak učí rozlišovat a navíc hledat to podstatné. Synagoga představuje formu, víra obsah a Hospodin smysl, podstatu. Příběh přímo říká, že pokud schází podstata, je zbytečná forma a zcela samozřejmě se mezi nimi a s nimi ztratí i obsah. Lidé si velice všímají formy, a pokud forma trvá, jsou přesvědčeni o tom, že s ní trvá i obsah. Smysl jim většinou, bohužel, uniká. Příkladem mohou být klasické banky, které vystavují na odiv své paláce, ale jejich podstatou je důvěra a obsahem licence na určité finanční operace, které onu důvěru bezpodmínečně vyžadují. Ostatně samotné peníze a cenné papíry vůbec jsou dnes takřka výhradně materializovanou důvěrou. Lidé si často myslí, že dokud stojí palác, tak musí fungovat i instituce a samozřejmě to celé má i nějaký ten smysl.

Představa mnohých, že když stojí v Bruselu, Štrasburku, Berlíně a dalších evropských městech paláce ze skla, ocele a mramoru, tak to nemůže být s Evropou tak špatné, je hluboce mylná. Dokonce se nabízí paralela s egyptskými pyramidami, které předznamenaly pád Staré říše, ale za toto zjednodušení by mě egyptologové asi hnali. Skutečností však zůstává, že už i méně bystří si uvědomují, že živit a poslouchat europanstvo v palácích je tak trochu kopaní si vlastního hrobu a okrádání rodiny.

Před námi Evropany stojí otázka, proč stojí za to tvořit novou politickou a sociálně ekonomickou kvalitu Evropy a předkládat jejím obyvatelům představu společné evropské budoucnosti. Nejen představu o tom, jakou bude mít budoucí Evropa formu, ale důležitější je, jaký bude mít obsah a především smysl. Je samozřejmě věcí diskuse, jak by měla vypadat odpověď, ale východiska, která bychom se přitom měli brát v úvahu, jsou zřejmá. Základním východiskem je skutečnost, že dosavadní způsob integrace selhal, protože od určitého okamžiku začal Evropu oslabovat. Prvním důvodem je přílišná byrokratizace procesu integrace a druhým je jeho oligarchizace. V jejím rámci dochází k popření v Evropě dosažené úrovně lidskosti, uznání a respektu mezi lidmi, státy a národy, stejně jako hodnoty dlouhotrvajícího míru v Evropě. Tyto hodnoty jsou cejchovány jako brzda evropského rozvoje a následuje její výprodej ve jménu flexibility a maximální exploatace lidských zdrojů pro investory často z jiných kultur. Evropa a současná podoba EU přestává být dobrým místem k životu pro její obyvatele, ale místem pro oligarchy a transnacionální korporace, místem pro kšeft čím špinavější, tím lepší.

Jiný smysl než mír, lidskost, uznání a respekt mezi lidmi a institucemi evropská integrace mít nemůže ani do budoucna. Pokud nepůjde o klidný a důstojný život lidí, o jejich bezpečnost, biologickou a sociálně ekonomickou reprodukci a pocit spravedlnosti, nemá smysl hovořit v politickém nebo sociálně ekonomickém pojetí o Evropě a zůstane jen u pojmu zeměpisného, který se ovšem může časem rozplynout v pojmu Eurasie. Obsahem tohoto procesu nemůže být formální sjednocování ve smyslu jednotnosti, ale spíše ve smyslu jednoty v úctě k základním principům. Jednotnost je namístě technických norem nikoliv společenských a politických názorů. Politická korektnost a její bruselská „eurospeech“ je jedním z velkých zabijáků Evropy, jejích svobod a životního způsobu vůbec. Evropa by se měla stát společným projektem Evropanů, výsledkem jejich tvůrčí spolupráce při řešení společných úkolů a obraně společných zájmů. K tomu ovšem nemůže dojít, pokud sami Evropané ponechají nadále Evropu v rukách politiků a jejich pasáků, kteří ji drancují a prodávají nastojato.

Nejlepší otázka v souvislosti s migrační i celkovou krizí Evropy tedy možná zní: Jaké nové možnosti v našem projektu „Evropa“ nám migrace a současná krize Evropy přináší…?!?

A můj návrh odpovědi zní: Je to výzva k tomu, abychom si konečně vzali Evropu zpátky z rukou oligarchů a byrokratů...!!!

VIDEO: Důstojník ministerstva vnitra koordinoval provokační akci skupiny maskovaných mužů během sobotní demonstrace proti islámu v Praze! Neuvěřitelná inscenace režimu a jeho manipulování s veřejným míněním!

0
0


- redakce AE News -
7. 2. 2016 AE News

VIDEO: Důstojník ministerstva vnitra koordinoval provokační akci skupiny maskovaných mužů během sobotní demonstrace proti islámu v Praze! Neuvěřitelná inscenace režimu a jeho manipulování s veřejným míněním!

Redakce AE News přináší zásadní video ze sobotní demonstrace Antify v Praze, což byla truc-demonstrace proti demonstracím na odpor vůči islámu. Průvod ultralevicových anarchistů s transparenty „Uprchlíci, vítejte!“ se střetl s bizarní a koordinovanou skupinkou „nácků“, které koordinoval muž v hnědé bundě a současně ten samý muž v podstatě koordinoval i uniformované policisty na druhé straně pomyslné barikády. Zajímavé bylo i místo, kde se maskovaní náckové nacházeli a z jaké budovy vycházeli. Z budovy v majetku ministerstva vnitra. Zapálení sociálního centra v Praze tak dozajista nemají na svědomí občané, ale právě někdo z těchto provokatérů. 

Důstojník koordinoval nácky, kteří vylézali z budovy v majetku ministerstva vnitra!
Koordinátor ministerstva vnitra v akci

V sobotu se po celé Evropě konaly demonstrace, namířené proti islamizaci Evropy. Je nutné zdůraznit, že na podporu premiéra Sobotky se před Úřadem vlády sešlo kolem 60 lidí, zatímco napříč republikou demonstrovaly tisíce lidí jak proti islamizaci Evropy, tak i proti politice našeho premiéra. Je evidentní, že premiér Sobotka čím dál tím více ztrácí veřejnou podporu.
Koordinátor diskutuje s policisty a těžkooděnci

Ovšem demonstrace v Praze měly jednu chybu. A to, že útočníci zapálili sociální centrum v Praze, které pomáhá takzvaným běžencům. Mnozí lidé, hlavně přímí účastnící sobotní pražské demonstrace si všimli, že skupina cca 20 lidí, kteří měli zakryté obličeje (což zákon na demonstracích zakazuje), velmi nepřesvědčivě vystupuje proti anarchistům a dalším levicovým extremistům.
Maskovaní „náckové“ pod dohledem velitele…

Je nutné zdůraznit, že tato podivná skupinka lidí měla oblečení podobné, které nosí takzvaní příznivci krajní pravice. A dokonce jeden člověk z této skupiny byl několikrát viděn, jak snad spolupracuje i se zasahujícími policisty.

Byl bych velmi nerad aby to, co se stalo v sobotu v Praze, neslo v sobě rysy provokace. 
Policistům v uniformě je třeba poradit, jak se mají chovat, až to začne…
 

Lidé by v aktuální situaci měli být velmi citliví na jakékoli informace, která jim předloží média. O každé informaci je důležité nějaký čas přemýšlet. 
Koordinátor v týlu policistů…

Petr Cvalín, člen Krajského výboru KSČM Plzeňského kraje

Zdroj videa: [1]
 
AKTUALIZACE 07-02-16, 17:00 
Budova a nádvoří, kde se „náckové“ organizovali, je v majetku Ministerstva vnitra ČR

Předseda Unie bezpečnostních složek Jiří Vítek vyzval ministra vnitra Chovance k odstoupení, a to kvůli zneužívaní policistů pro politické úkoly v reflexi na sobotní provokační akci přestrojených příslušníků ministerstva vnitra za nácky v provokačním schématu, který měl zdiskreditovat demonstranty proti islámu v očích veřejnosti. Více na blogu Jiřího Vítka zde.

Zneužití policistů pro účely provokace, poskytnutí zázemí, pozemku a budovy, koordinace provokatérů s policií ČR, spolupráce s Českou televizí a mainstreamovými médii. Je zjevné, že státní elity se snaží za každou cenu prosadit islamizaci České republiky, v souladu s přáním Evropské komise a Berlína.  
 
AKTUALIZACE 08-02-16, 01:25

Záhadný muž v hnědé bundě a s palestinskou šálou okolo krku dohlíží na řadové policisty a v jejich týlu kontroluje, co odpovídají na dotazy jednomu z účastníků demonstrace. Tvrzení Policie ČR o tom, že muže neznají a pátrají po něm, je alarmující a zcela očividná lež. Viz. video níže. 


Pokud o něm nic nevědí na policejním prezídiu, potom se lze domnívat, že jde o operátora tajných služeb (BIS anebo VZ), který má vyšší služební krytí a policie tak nemá o něm záznam. Řadoví policisté ho však respektují, nechávají ho za ně hovořit a celou dobu je tento „Mystery Man“ v týlu policistů, mezi nimi, v nejtěsnější blízkosti, policisté o něm ví a nechávají ho jednat za ně.

Zdroj videa: [2]
 
GALERIE FOTOGRAFIÍ

Mystery Man z Ministerstva vnitra

3 of 10



Pokud šlo o akci tajných služeb, mimo sekci Policie ČR, potom připadají v úvahu pouze speciální útvary ministerstva vnitra (ÚOOZ, URNA), civilní rozvědka (BIS) a vojenské zpravodajství (VZ). To by potom vysvětlovalo, proč na policejním prezídiu údajně o záhadném muži nic nevědí. 
 
 

Neúchylná posila zpravodajství ČT

0
0

Lubomír Man
8. 2. 2016
Je nesmírnou posilou každé redakce sdělovacích prostředků, když do ní přijde člověk mladý, ale ideově už dohotovený, s hranami jak diamant pevnými a s plochami opracovanými do takové hutnosti a lesku, že na nich žádná nepřátelská idea nejen nedokáže přistát (o uchycení už vůbec není řeč), ale mají navíc i sílu nepřátelskou ideu přímo zneškodňovat. Jakmile totiž jejich oslňující lesk padne zlé ideji do očí, ta na okamžik zmrtví, zmámeně se otočí a pak už jen kouká, kde nechal tesař díru.


V praxi to pak vyhlíží asi takto: Pozvaný host moderátorovi Drahoňovskému právě vysvětluje, jak by se složitá mezinárodní zápletka dala co neschůdněji vyřešit. Ale moderátor sleduje jeho vývody zamračeně a stále zamračeněji (proboha, který idiot sem tohohle vyvrhele pozval?), až z něj posléze jako špunt z láhve vyrazí:„Ale nesmysl, takhle by to nešlo, to by přece pomohlo Rusku!“

Tím debata končí, host uzná, že uvedená okolnost, i když pro meritum věci absolutně nepodstatná, je aspoň na půdě ČT, momentálně reprezentované tímto nenávistníkem, neprůchodná – a zmlkne. Jak ostatně zmlkají desítky na toto místo omylem pozvaných vážených hostů, kteří se však poté bez výjimky loučí se svým účinkováním na obrazovce ČT pokornou frází: „Děkuji za pozvání.“

Člověk by čekal, že zvlášť mladý moderátor na tohle opáčí: „Děkuji, že jste mezi nás přišel.“, ale nic takového nečekejte nejen od Drahoňovského, ale i od žádného z jeho kolegů a kolegyň, protože ti už vždy v okamžiku loučení věnují pozornost něčemu úplně odlišnému. A slyší-li onen stále stejný podřízený dík hostů - stokrát a tisíckrát - může to s jejich psychikou udělat – a taky to občas dělá – pěknou paseku.

WSJ: Nenávist Turecka brání překonat syrskou krizi

0
0

8. 2. 2016    zdroj
A brání nalézt politické řešení syrského konfliktu... Narůstající nevraživost Ankary vůči syrským Kurdům neumožňuje překonat syrskou krizi politickými postupy, píše Wall Street Journal s odkazem na úředníky USA.


List upřesňuje, že úředníci uvedli, že syrští Kurdové jsou nejefektivnějšími spojenci Spojených států proti teroristům DAEŠ (DAEŠ je organizace v Rusku zakázaná). A proto turecká nevraživost k syrským Kurdům neumožňuje úspěšně bojovat s teroristy DAEŠ, poznamenává list.

Američtí úředníci také komentovali ujišťování Ankary o tom, že zbraně z USA jsou údajně přepravovány syrskými Kurdy Kurdské straně pracujících (PKK). Úředníci zdůrazňují, že důkazy o použití těchto zbraní proti Ankaře nejsou.

Jak bylo již dříve IA REGNUM sděleno, 7. února prezident Turecka Redžep Tajip Erdogan prohlásil, že vláda USA si musí vybrat, koho budou považovat za partnera v regionu Velkého Blízkého východu - Turky nebo Kurdy.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Tichá senzace-povedený ruský letoun

0
0

8.2. 2016 zdroj
Překlad: mbi, Eurasia24
Ke konci prosince 2015 se na bývalém letišti DOSAAFu v Kalužské oblasti uskutečnil první vzlet zcela nového elegantního letounu určeného pro vojenské letectvo Ruska. Skromně, bez velké publicity. Ve skutečnosti jde přitom o skutečný průlom (uvnitř video).
Trocha historie



Letoun SR-10 vznikl z vlastní iniciativy soukromé projekční kanceláře „moderní letecké technologie“ (Sovremennyje aviacionnyje technologiji – SAT). Poprvé v historii se tak podobného úkol ujal soukromý subjekt – bez dotací ze státního rozpočtu. Což znamená, že zákazník obdrží od výrobce již hotové a připravené letadlo. A nebude mít problémy s dodáním náhradních dílů, což je skutečný dar pro místopředsedu vlády Dmitrije Rogozina.

Práce na letounu začaly už v roce 2007, kdy se dva nadšenci, Maxim Mirošov a Sergej Sušin, založili projekční kancelář. Původní nápad sestrojit sportovní akrobatický proudový letoun se změnil v okamžiku, kdy zjistili, že v leteckých školách a výcvikových střediscích vojenského letectva je třeba nahradit rychle zastarávající školní a cvičný letoun L-39 české výroby.

O dva roky později byla maketa SR-10 předvedena na MAKS 2009 (každoroční Mezinárodní výstava letecké a kosmické techniky) a odborníci vysoce ocenili jeho vzhled i vypočítané letové charakteristiky.

V následujících letech si SAT prošel nejrůznějšími peripetiemi, ale vyšel z nich posílen. Objevila se i výrobní kapacita – dagestánská firma Aviaagregat (veřejná akciová společnost) schopná zahájit výrobu. Od května do července 2014 se uskutečnily zásadní práce na projektových dokumentech podle takticko-technických požadavků, schválených velitelem vzdušných sil Viktorem Bondarevem, a poté následovalo jejich schválení a potvrzení ministerstvem.



Na základě výsledků testů byla uzavřena zakázka na dodání 100 kusů „školního a výcvikového systému SR-10“ pro potřeby vojenského letectva. První 4 letouny mají být vyrobeny ještě letos, v příštím roce již 26, a v letech 2018 a 2019 po 35. Během sériové výroby mají letadla i velmi dobré exportní vyhlídky. A náhle se v zemi znovu objeví výzva „Mládež- do letadel!“ (výzva 9. sjezdu bývalého Komsomolu).

Minus deset

Chcete-li, začneme odšifrováním názvu stroje. SR-10 znamená „Samoljot Reaktivnyj, minus desjať“. Minus 10 pak znamená minus 10 stupňů úhlu geometrie křídel, což je samo o sobě senzace. Fanoušci letectví si zřejmě budou pamatovat dost futuristický stíhací letoun Su-47 Berkut s touto konstrukcí křídla. Mnoho lidí se domnívalo, že právě takové řešení je budoucností páté generace vojenských letadel. Ale zvítězila „klasika“ – letadlo zůstalo pouze experimentální, létat nadzvukovou rychlostí při tomto uspořádání vyžaduje velmi vysokou, stávajícími technologiemi téměř nedosažitelnou tuhost konstrukce. A náhle je tu druhý příběh na stejné téma.

Je skutečností, že u SR-10 je záporná geometrie křídel (nebo také záporná šípovitost) mírná a rychlost podzvuková. V tomto případě takové křídlo slibuje výrazné výhody – vynikající ovladatelnost při nízkých rychlostech, výborné vzletové a přistávací charakteristiky. Konstruktéři tvrdí, že ovladatelností se letadlo vyrovná letadlům generace 4+, to znamená, že má super-manévrovatelnost.

Letoun bude schopen provádět všechny prvky vyšší letecké akrobacie s maximálním přetížením od +10 do -8 g. Dvoumístná kabina se sedadly uspořádanými za sebou je vybavena katapultovacími křesly K-36, která zajišťují bezpečnost posádky v celém rozsahu výšek a rychlosti letu.



První let proběhl normálně. A pohledem na výkonné pneumatiky a silný podvozek se lze přesvědčit, že stroj je schopen odolávat „kiksům“ frekventantů školy či kurzů. Žádné problémy nejsou s motory. První vyrobený letoun se vznesl do výše s motorem AI-25TL, se kterými létají L-39 a které jsou k dispozici ve skladech.

Ale SR-10 má téměř poloviční váhu než české stroje a tím i mnohem vyšší poměr tahu motoru k hmotnosti. Do budoucna je možné letadlo vybavit nejmodernějším domácím motorem AL-55, ten je ještě výkonnější a jeho vybavení variabilním vektorem tahu umožní nejen zkušeným pilotům, ale i „kadetům“ provádět prvky a obraty vysoké pilotáže.

V typové řadě letounů vojenského letectva RF existuje mezera mezi vrtulovým letounem pro základní pilotní výcvik Jak-152 závodu Irkut a pokročilým cvičným a lehkým bojovým proudovým letounem Jak-130.

Ale zasloužilý zkušební pilot a nositel titulu Hrdina Ruska Magomed Tolbojev se rozhorluje:

„Proč nechávat studenty, kteří budou létat na stroji Jak-130 a hned poté na ‚ostrých' letounech MiG a Su sedat do vrtulového Jaku 152 s pístovým motorem? To je anachronismus! SR-10, to je ideální stroj pro základní i pokračovací výcvik, to je letoun – univerzální učební pomůcka. Kabina pilotů svými rozměry, objemem i výhledem odpovídá normativům vojenských letadel. Je možnost upevnit na podvěsy výzbroj pro cvičné střelby a odpaly raket!“



Zdroj: argumenti.ru
Foto: sat-kb.ru, Vitalij Kuzmin

O čem všem jsou ta videa ze sobotních demonstrací aneb sobotní demonstrace a Sobotka

0
0

Luděk Prokop
8. 2. 2016
Mizerně zinscenovaná předváděčka nepřijatelného, agresivního chování odpůrců islamizace ČR, potažmo odpůrců invaze imigrantů, dostala zásluhou nedotaženého scénáře a řady videozáznamů značné trhliny. Hrubě se to nepovedlo. Videa názorně dokumentující, že v divadle o hrubosti odpůrců islamizace, měly hlavní roli sehrát bezpečnostní složky státu, dnes již nikoli pod hlavičkou Stb., ale v „kostýmech“ militantních odpůrců islamizace, výmluvně vypovídají, že demokratické metody nejsou od těch totalitních, příliš odlišné. 



Nicméně ať již šlo nebo nešlo o příslušníky policie ve zmíněných kostýmech, nebo ať již zjevný koordinátor dění byl, či nebyl policejní důstojník, s přítomnými policajty evidentně spolupracoval a stejně tak i s údajnými, ukázněně reagujícími fotbalovými chuligány. Pohyb zakuklenců do a z budovy MV možná lze nějak okecat. Popřít videem zaznamenané dění úplně, dost dobře nejde. Ale verbálně lze danou situaci znejistit i zkreslit. Konec konců je to nezbytné, taková věc vládou honosící se svou prací a úspěchy kdy se dá a kde se dá, pořádně zatřese. Fiasko ze zaznamenané činnosti bude nejspíš napravovat ministr Pelikán hovořící, (zastupujíc ministra Chovance), o padajících hlavách v řadách policie.

Omyl! Zmýlená platí.

Málem by jeden zapomněl, že listopadová divadla, včetně role mrtvého studenta, role hrané agentem Zifčákem, již patří do kategorie metod režimů nesporně „svobodných“ a demokratických. Ukrajinský majdan bez ohledu na lidi zabité ze zálohy, rovněž. Podpora ukrajinských fašistů demokratickými režimy, včetně režimu v ČR s vládou ČSSD, to potvrzuje v míře více než vrchovaté.

Jak vidno, herci kteří měli sehrát pro všeobecné povědomí nepřijatelnost agresivního chování odpůrců migrace, nepřijatelnost chování odpůrců příprav na muslimskou imigrantskou okupaci, tyto herce lze na velet rozkazem. Pokud by se povedlo alespoň takovou měrou, jakou se nepovedlo, byla by připravena atmosféra pro logický, razantní obrat postoje ministra vnitra vůči imigraci, postoje kterými získal sympatie většiny občanů, oprávněně se obávajících následků vpádu imigrantů na naše území. V dané souvislosti nelze tak snadno rozkázat účast na připravované akci obětním beránkům, vítacím podivínům vítajícím imigranty a vyznavače islámu. Lze se tedy velice divit, že se jich najde tak hojný počet v desítkách, ba dokonce i ve více desítkách. Zvláště pak při představě množství informací a zpráv ze zahraničí, doplněných řadou videozáznamů o nestoudnosti, agresivitě a řadě důkazů o nemožnosti jiné integrace migračních okupantů, než té, že se domorodci přizpůsobí imigrantům - nikoli naopak. Viz Německo, Švédsko, Francie, Španělsko a podobně.

Takže, jak se najde tak hojný počet v desítkách, ba dokonce i v několika desítkách podivných vítacích podivínů? Podivínů ochotných, ať již vědomky či nevědomky, sehrát obětní beránky v zájmu „vítání“? Jistou odpověď mohou dát názvy početné řady neziskových organizací: Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), Multikulturní centrum Praha (MKC Praha), Člověk v tísni, o.p.s. Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE), META, o.p.s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů, Centrum pro integraci cizinců, z.s. (CIC), MOST PRO, o.p.s. Celkem tato a další jiná nevládní sdružení obdržela minimálně 555 550 769,57 Kč. Z tohoto neúplného výčtu lze vyvozovat, že počtů vítacích podivínů by při odpovědnější snaze adekvátní zde uvedené částce, (částce zřejmě z větší části sestavené z našich daní), mohlo být „sehnáno“ o něco více - řádově tedy nikoli v desítkách, alespoň ve stovkách. Ale co bychom chtěli po lehkoživkách z neziskovek, že ano? Pevně věřím, že lidé typu lékaři bez hranic a podobně jiní obětavci, si ta slova na sebe vztáhnout nemohou, ani nevztáhnou. To zdůrazňuji, protože o to se budou demagogové z řad „vítacích podivínů“, snažit v první řadě a vehementně.

Zpět tedy k hrubě nepovedené akci. Nejenže byla zdokumentována, ale možná zásluhou řady účastníků viditelně pořizujících videozáznamy, nebyla dotažena ani do kýženého konce, i když bych to vítací sešlosti podivínů, docela přál.

Pokusů zdiskreditovat kohokoli, jakoukoli skupinu, je v naší demokratické společnosti s „řízenou svobodou slova“ více než je zdrávo. Mnohé vyjdou, některé nevyjdou. A jiné, viz ty vůči našemu přímo volenému prezidentovi, se míjí účinkem a dokonce často přináší opačný efekt.

To, že se někdy něco povede, například zásluhou neobratnosti Michala Haška, který dotírající moderátorce se zřetelně nápadně opakující se stále stejnou otázkou, měl opáčit rovněž otázkou typu – a soudružko, vy o tom něco bližšího víte, že se takhle ptáte a od koho? Neřeknete-li, nemohu vám odpovědět, protože jsem vázán slibem panu Chovancovi. A bylo by vymalováno. Takže, někdy se něco povede a jindy, v jiné podobě se totéž, holt nepovede. A to se, v rámci realizace akce namířené na změnu všeobecného postoje veřejnosti k odpůrcům migrace, právě stalo.

Předpolí (pro žádoucí změnu mínění veřejnosti), pro možnost razantní změny postoje vlády (bez odporu veřejnosti) a hlavně změny ministerstva vnitra k imigraci, bylo ztraceno ještě dříve, než jej bylo dosaženo. Křivárny obvykle vyplují na povrch, v případě zabitého studenta Zifčáka později, v daném případě nahned.

Něco špatného bývá obvykle provázeno něčím dobrým. Osočení prezidenta z výzvy k zabití předsedy vlády, bylo následováno autentickým záznamem slov prezidenta a veřejným usvědčením premiéra ze lži. Pravda, takovou tragédii jako v případě Michala Haška, z toho média nevyrobily. V daném případě, hokus pokus o zdiskreditování odpůrců migrace, se rovněž nezdařil. Nicméně veřejnost může být lépe připravena na případný obrat vlády ve věci imigrace. Vlády, jejíž předseda odporuje prezidentovým názorům a napadá našeho prezidenta jaksi ze zásady a bez relevantního důvodu.

Po zdokumentování koordinace „nácků“ důstojníkem bezpečnostních složek, „nácků“, kteří vylézali z budovy v majetku ministerstva vnitra, za situace kdy nebylo možné bez zaznamenání dění realizovat záměr vykonat zlý čin a svést jej na jiné, zůstává pro argumentaci premiéra ubohá náhražka v podobě útoku na kliniku, kterého se premiér vděčně a důkladně chopil. Jak jinak, známe jej. Dodejme jen, že tento útok pamětníkům velice připomíná „zvláštnosti“ někdejším režimem tolik propíraného útoku na aeroflot v roce 1969, včetně reakcí tehdejších představitelů moci. Nějak se nám všechno vrací zpět.

Málo platné ale vzdor dění v Německu, ve Švédsku, ve Francii, ve Španělsku a podobně, nabývá imigrace grandiózních rozměrů. Obavy, že až bude přeplněno, zasáhne i naše území, se všemi doprovodnými jevy známými z výše zmíněných zmíněných zemí, jsou opodstatněné. Obavy jsou o to více znepokojivé, oč skandálněji přistupuje k odpůrcům imigrace a islamizace, vláda a jí řízené represivní složky státu. O vítacích lidumilech z neziskových zkorumpovaných organizací, (nejspíš bezdětných), raději nepřemýšlet.

Švédský spisovatel: Strach z RF rozpoutávají stoupenci vstupu do NATO

0
0

8. 2. 2016    zdroj
"Nebezpečí", údajně přicházející z Ruska, to je hlavní argument stoupenců vstupu Švédska do NATO. Stockholm záměrně podněcuje strach z Ruska, aby dosáhl připojení ke kolektivní zahraniční politice pod vedením USA, píše ve svém sloupku ve švédském listu Aftonbladet novinář a spisovatel Jan Giju.


Podle jeho názoru "nebezpečí", údajně přicházející z Ruska, to je hlavní argument stoupenců vstupu Švédska do NATO. V prostředí pravicových a liberálních švédských politiků je široce rozšířen názor, že když bude Švédsko členem Severoatlantické aliance, tak Rusko se určitě bude bát chovat se agresivně.

Stoupenci vstupu země do NATO rovněž tvrdí, že prezident RF Vladimír Putin je "podvodník, na kterého se nelze spolehnout", a Rusko disponuje dostačujícími vojenskými zdroji, "aby okupovalo Švédsko".

Giju zdůrazňuje, že považuje podmanění Švédska Ruskem za absolutně "nerealistický" scénář. "Dokonce autoři našich nejhorších thrillerů by se sotva něčeho takového domysleli", píše. Těm, kteří věří v "agresivní" Rusko, zadává prostou otázku: jakou výhodu by Rusko mohlo získat okupací Švédska? Podle jeho názoru by Moskvu při takovém scénáři očekávaly "obrovské ztráty".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová 

Šest základních prostředků k ovládnutí světa

0
0
8. 2. 2016   video - 12 minut

Vyslání pozemních jednotek do Sýrie. Co tak najednou?

0
0
Fulvio Scaglione 
9. 2. 2016   E-republika

Celá léta nešlo bojovat proti ISIL - a najednou to jde. Z ničeho nic jsou tu ochotné země jako dobrovolníci pro pozemní operaci, která byla po dva roky absolutně nemyslitelná.

Přes všechny ty diskuse v Ženevě zůstává jádro syrské otázky stejné - nikdo nikdy nechtěl doopravdy porazit ISIL. A už vůbec ne ona slavná koalice 60 zemí pod vedením USA a Saúdské Arábie, která teď s klidem mluví o pozemní operaci.

Dokazují to zprávy posledních dní. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn jsou oficiálně ochotni vyslat do Sýrie pozemní síly. Učiní tak, podle svých slov, pokud se na tom koalice shodne. Neboli, pokud jim to Spojené státy povolí a podpoří konkrétně pozemní operaci. Zároveň ze severu hrozí Turecko, že udělá to samé. Nebo ještě lépe – nehrozí, ale připravuje se ke vstupu do Sýrie s jednotkami, které budou samozřejmě mávat vlaječkou humanitární mise na podporu uprchlíků nebo některé ohrožené menšiny.


Pozemní operace. Proč až teď?

Nikdo z nich jasně neříká, že chce jít porazit ISIL. Jestli se rozhýbají, budou se s největší pravděpodobností snažit jít proti Asadovi a na pomoc takzvaným „umírněným rebelům“, mezi nimiž je ve skutečnosti všechno možné, včetně pořádné porce džihádistů, kteří jsou po mnoho let vyzbrojováni a financováni monarchiemi Perského zálivu. Turci zase, pokud vstoupí do Sýrie, učiní tak rovněž z protikurdských pohnutek. A pak je otázka, jak půjde dohromady jejich nevraživost vůči Kurdům (na Erdoganovu žádost byli vyloučeni ze ženevských rozhovorů, přestože právě oni proti ISIL bojují v první linii) se záměrem bojovat proti islámskému terorismu.

Míru přetvářky ale daleko více dokresluje jiná věc. Vždyť po mnoho let obyvatelé Blízkého východu, stižení morem ISIL, říkali a opakovali, že se pouhým bombardováním ničeho nedosáhne. Po dlouhá léta dokonce mírumilovní křesťanští biskupové této oblasti požadovali rozhodnější intervenci s pozemními jednotkami. A stejný názor zastávali vojenští analytici a stratégové – bez vojenských bot v terénu, říkali také oni, se ISIL nedá porazit.

A celá léta dostávali odpověď, že to není možné, že by to bylo ještě horší, a tak dále a tak dále. Nyní, z ničeho nic, to lze. Nyní, z ničeho nic, jsou tu ochotné země jako dobrovolníci pro onu pozemní operaci, která byla po dva roky absolutně nemyslitelná. Jde o pořádný obrat, pokud k návrhům Saúdské Arábie a spol. připočteme tisíc italských vojáků, kteří by měli být rozmístěni v Iráku, americké speciální oddíly, které již operují vedle Kurdů atd.

Jak je takový přemet možný? Odpověď je samozřejmá: všechno změnila ruská intervence. Saúdové, Američané a spol. nikdy neměli skutečný záměr ISIL porazit, ale chtěli ho pouze držet pod kontrolou, zatímco se plnil plánovaný úkol – porazit Asadův režim. Co na tom, že mezitím tu byly miliony uprchlíků z Iráku a ze Sýrie, co na tom, že zuřila občanská válka. Jediným skutečným cílem bylo svržení Asada.

Teď tyto země přepadla mučivá pochybnost: Co kdyby, místo toho, mohl zvítězit Assad s podporou Rusů, Íránců a Hizballáhu? Proto, a jen proto, nyní mluví o vyslání pozemních jednotek. Tedy té samé operace, kterou mohly schválit dříve. V podstatě jsou Rusové v Sýrii jenom od loňského září, času měly dost. Pokud by americko-saudská koalice byla opravdu zasáhla proti ISIL, místo toho, aby s ním zacházela jako se spojencem, ruský zásah (ať už na něj máme jakýkoli názor) by se těžko uskutečnil. A opět: cokoli si myslíme o Vladimíru Putinovi, tamtěm lidem se nedá důvěřovat.


Zdroj: Fulvio Scaglione.
Překlad: Helena Hladilová



Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 350 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!



Související články:

Chlop s koženou bundou nesmi projit za žadnu cenu? Zlaty Uďa Zifčak, ten to uměl lip!

0
0
Ladislav Větvička
9. 2. 2016    blog autora

Kluci, kluci. Jak dluho vas ty provokačky budu učit? Ja temu rozumim, že v policejni robotě se od dob StB mnoho nezměnilo a osvědčene metody se maju použivat, ale musite si uvědomit, že s tyma proklatyma ajfonama se nepočitalo!


Take komplikace kdysik nebyly. Mlady Uďa Zifčak, muj spolužak z baňske, dostal rozkaz lehnut a hrat mrtveho a trvalo skoro tři dny, než se to proflaklo!

Jenže dneska je jina doba, ja bysem všecky ty mobily a internety zakazal, bo to nam přinaša enem starosti. Zeberte se, že v pětaštyrycatem a osumašedesatem lidi vyšli z baraku ven a branili Česky rozhlas. To už by se dneska nestalo, Dneska by ani Česku televizu, ani Česky rozhlas nebranil ani ten posledni duchodce. Jenže tenkrat mluvili pravdu a potřebovali pomoct, tuž lidi pomohli. Když potřeboval pomoct reporter televize a rozhlasu, dostalo se jim jednoduche odpovědi - lžete. Pomožte si sami. Vysilate špinu. Tak to dopada, když jde televiza a rozhlas proti vlastnim lidem.
Vysíláte špínu

Medyja, placene z peněz lidi, by se měly zrušit.

Tež by mě zajimalo, na či objednavku byla připravena pseudoprovokace s pseudopravicovyma pseudoživlama. Režiser takeho představeni musel byt pěkny idyjot. Každy, kdo viděl v akci synky z Baniku nebo ze Sparty, tak se musel těmto hercum smat. Takhle to fakt robit nemožete, synci. Bylo super, že ste počkali na reportera 24, tajak to asi bylo domluvene, ale tym veškera chvala konči. Co ty plastove pseudohulky? Papirova dlažebni kostka? Plastova flaška? Kdo to kura vymyslel, že vybihate z baraku, kery vlastni Minysterstvo vnitřku? Ja vim, že to tam asi znate a citite se jako doma, ale přiště to musi byt zrobene profesionalněji.

Chlop s koženu bundu bude asi obětovany, bude mět po premijach, bo vystavovat svuj pysk chvilu s policajtama, chvilu s anarchistama a chvilu s nacystama a nechat se u teho fotit, to može enem amater.

Anebo pravě naopak. Notičky byly zaměrně tak napsane, že to mělo amatersky vypadat....

No tak poďme, kluci, vyzkušame si ty notičky. Dame si Šapirovu třeti symfonyju nebo Dyncbirovu menšinovou?

To zme to dopracovali, co? Zlaty Uďa...


Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty iFčil, Poruba

PS1: Aktualizace 8.2. ve 14:00: Tuž už se nam to dava do kupy. Anarchistyčti synci identyfikovali některe z akteru jako Slavia fans: Detaily tady. No vidite, vždyť sem vam řikal, že to nemohli byt synci z Baniku ani ze Sparty. Tuž ještě čekame, až se ozve muž s koženu brašnu, že diky němu se cely koncert podařilo udržet pod kontrolu.

PS2: Aktualizace 8.2. ve 21 hod: Vyborna takťika, kluci, gratuluju! Přece jen ste se cosik naučili. Nejdřiv robim mrtveho brouka, nikoho neznam, a když už je situace neudržitelna, přiznam nutne zlo a ze zleho dyrigenta zrobim hrdinu. Srovnejte ranni a večerni prohlašeni Policie:

1. Rano:
Co se týká muže v hnědé bundě / mikině, nikdo z pražských policistů a kriminalistů, kterým byl dotaz na tuto osobu vznesen, jej nepoznává. „Tento dle mého názoru u policie nepracuje, od nás není,“ zní jednoznačně z řad policie. To potvrzuje i mluvčí Jan Daněk, kterému se rovněž nepodařilo dopátrat, že by dotyčný pracoval u policie.

2. Večer:Důrazně odmítáme spekulace, že muž na záběrech v hnědé bundě s šálou okolo krku řídil celou akci nebo jakkoliv napomáhal útoku. Právě naopak! Jednalo se o kriminalistu, který byl velen na sobotní bezpečnostní opatření, a jeho úkolem bylo mimo jiné eliminovat možné střety názorově odlišných skupin. Na křižovatce ulic Thunovská a Zámecká v jednu chvíli hrozilo, že k takovému střetu dojde, proto kriminalista zkoordinoval policisty v uniformě, aby oddělili zátarasem obě skupiny, než na místo dorazí posily. Mezi tím začal komunikovat s maskovanými muži a snažil se je přesvědčit, aby od útoku upustili, což se podařilo a vyjma několika předmětů, které prolétly vzduchem, ke střetu skupin nedošlo. V této souvislosti patří jemu a jeho uniformovaným kolegům obrovský dík za jejich statečnost, že se nebáli postavit takové přesile. Jak řekl ředitel pražské policie Mgr. plk. Miloš Trojánek: „S těmito policisty se hodlám sejít a poděkovat jim za jejich práci a odvahu, kterou ukázali!“

Nové tarify za elektřinu: Zásadně přepracovat. Nezavádět nové sociální dávky, spolkl by je ČEZ

0
0

Hnutí Duha
9. 2. 2016

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a Komory OZE

pondělí 8. února 2016

Nové tarify nesmějí zvyšovat domácnostem účty za elektřinu a bránit jim v šetření i vlastní výrobě elektřiny. Dál musí platit, že šetřit elektřinou je finančně výhodné. Proto podíl paušálních plateb na ceně za její distribuci by neměl překročit 30 % – zhruba dvojnásobek současného stavu [1]. Tento limit navrhují experti Hnutí DUHA a Komory OZE. Zároveň odmítají návrh na zavedení nové „kompenzační“ sociální dávky: miliardu či víc ze státní pokladny by totiž každoročně získal ČEZ a další energetické firmy.


Experti Hnutí DUHA i Komory obnovitelných zdrojů uvítali vstup premiéra Sobotky do debaty o nových tarifech elektřiny, když slíbil, že nebudou mít negativní dopad na domácnosti. Zavedení nových sociálních dávek je však scestné. Řešením je zcela přepracovat návrh ERÚ tak, aby i dál platilo, že šetřit elektřinou znamená současně snižovat výdaje.

Zavedení nových sociálních dávek není řešením z těchto důvodů:

●   Činily by nejméně 900 miliónů ročně, patrně ale násobně víc [2]. Tuto sumu by stát vyplácel domácnostem, kterým nové tarify zdraží elektřinu proto, že si nemohou snížit jističe.
●   Nové dávky by nevyřešily to, co je podle energetických společností a ERÚ problém a proč nové tarify navrhují (příliš veliké jističe).
●   Stamilióny až miliardy korun ročně by vyinkasoval ČEZ a další energetické společnosti.
●   Navržené dávky by řešily jen následek (zdražení elektřiny pro statisíce domácností), nikoliv příčinu problému: špatně konstruovaný princip nových tarifů. Od zveřejnění návrhu elektrikáři a další experti opakovaně upozorňují, že problém zbytečně velikých jističů je v případě domácností – na rozdíl od průmyslových firem – chiméra. Týká se totiž jen velmi malé části domácností a jen u zlomku této menšiny lze jističe snížit, aniž by došlo k porušení závazné technické normy či k ohrožení domácnosti požárem nebo snížení jejich životního standardu.

Zástupci Hnutí DUHA s Komory OZE společně navrhli, aby podíl paušálních plateb na ceně za distribuci (tzv. regulovaná složka) v žádném z tarifů při průměrné spotřebě nepřekročil 30 %. V rámci tohoto limitu lze ještě motivovat spotřebitele k efektivnímu nakládání s elektřinou a změna tarifů bude sociálně spravedlivá. Podobnou výši paušálních poplatků platí například spotřebitelé v Německu a Rakousku.

Experti z Hnutí DUHA a Komory OZE dále upozorňují, že navržené tarify mají další vady: například penalizační platbu za to, že si spotřebitel vyrábí elektřinu sám. Výrobou elektřiny z malých obnovitelných zdrojů, dnes typicky fotovoltaických panelů na střeše, ale i malých vodních elektráren či malých kogenerací totiž šetří “špinavou” elektřinu ze sítě podobně jako úsporné spotřebiče.

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Nové tarify pro domácnosti jsou paskvil založený na mylné představě, že si lidé mohou snižovat jističe, jak je napadne. Řešit to zavedením nové sociální dávky na jističe zásadně odmítáme, protože to nevyřeší hlavní příčinu problému – od základu špatně postavený návrh. Odmítáme akceptovat, aby výsledkem celé operace “nové tarify” bylo, že státem vyplacené miliardy coby kompenzace za zdražení elektřiny skončí na účtu ČEZu a dalších distributorů.“

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, řekl:
„Je načase, aby ERÚ návrh stáhl a přípravu začal znovu a zcela jinak: s ohledem na dopady na všechny odběratele, v otevřené široké debatě a s úplnými údaji o skutečných nákladech na provoz sítě od distributorů.“

Jakub Halamíček, expert Komory OZE a CAFT, řekl:
„Zavádět penalizační platbu za to, že budu šetřit elektřinu ze sítě tím, že si ji vyrábím sám levněji a čistě – je podobné, jako by se stát rozhodl zavést pokuty za nákup úsporných žárovek a moderních spotřebičů s nízkou spotřebou. V obou případech přece snižuji spotřebu elektřiny.“

Poznámky:

[1] Současná výše podílu paušálních nákladů představuje u průměrné domácnosti a dvou nejrozšířenějších tarifů (D02d a D25d) 15-20 % regulovaných plateb (tzv. ceny za distribuci).

[2] Přesné podklady o počtu a rozsahu případně zasažených domácností k dispozici – logicky – nemáme. Premiér Sobotka to dal za úkol připravit ministru Mládkovi na základě dat ERÚ a distribučních společností. Nicméně pro hrubý výpočet lze odhadovat podle reakcí veřejnosti takto::
• zdražení elektřiny se bude týkat 10-30 % zákazníků na nízkém napětí (10 % dle ERÚ, Hnutí DUHA ale odhaduje podstatně víc – podprůměrnou spotřebu, která by znamenala zdražení, má asi třetina domácností),
• jako modelové zdražení si vybíráme částku 1 500 a víc korun za rok,
• jde tedy o 580 tisíc až 1,75 milionu domácností (10-30 % z celkových 5,8 mil. domácností), které by platily (a měly od státu dostat na dávkách) nejméně 1 500 korun. Tedy 900 milionů až 2,6 miliardy korun ročně.

Do zóny tzv. Protiteroristické operace na Ukrajině přibyla americká vojenská jednotka

0
0

Anton Klimkov
9. 2. 2016  Rusvesna

Spojené státy zvyšují svou vojenskou přítomnost na Ukrajině. Přitom opovrhují všechmi pravidly a předpisy mezinárodního práva. Bílý dům to ani nehalí ani do blyštivé originality ani do racionálních důvodů.


Rozvědka Luganské lidové republiky (LLR) odhalila přítomnost profesionálních jednotek americké armády na území obsazeném kyjevskými jednotkami tzv. Protiteroristické operace (APU) na jihovýchodě Ukrajiny. To oznámil náčelník Lidové milice LLR Igor Jašenko.

Podle zpravodajských informací žije v hotelovém komplexu "Mir" v Severodoněcku okolo padesáti anglicky mluvících vojáků v uniformách NATO s americkými nášivkami. Podle předběžných údajů se jedná o oddělení americké Private Military Company, která údajně přijela chránit představitele mise OBSE. Yankeeové se průběžně podílejí na výcviku speciálních oddílů bojovníků APU. Podle zdrojů z řad místních obyvatel, Yankeeové připravují vojáky speciálních výsadkových jednotek, která mají působit na území Luganské a Doněcké lidové republiky.

Jak známo, na západní Ukrajině se existuje déle než rok neoficiální vojenská základna pod pláštíkem mezinárodních cvičeních, kterým ne a ne být konec. Prezident Porošenko porušuje všechny články své vlastní Ústavy, opakovaně prodlužuje a zvyšuje přítomnost cizích vojsk na Javorivském polygonu. Odtud přicházejí na Donbass tito "odborníci", a jejich proud roste každým dnem.

Washington velmi dobře trumfuje, když svoji přítomnost odůvodňuje ochranou pracovníků pozorovatelské mise OBSE, a na základě této záminkou brzy i svoje vychvalované námořní SEALs dají do pohybu. Porošenko legálně nedosáhl toho, aby jednotky NATO vstoupily do země, takže jeho kurátoři šli jinou cestou. Něco podobného se stalo ve Vietnamu, jako ostatně se v každé vojenské kampani za účasti Spojených států. Ukrajina - není výjimkou.


Anton Klimkov
Central News Agency Nové Rusko
Novorus.info 

překlad vd

Elektřina a jističe: Další vládní masivní podvod na domácnostech

0
0

9. 2. 2016   PravyProstorzdroj: Gerd
 
Milan Urban a Jan Mládek na obyvatele ČR společně s ERÚ ušili pěknou boudu. Celé slavné opatření o zpoplatnění domácnosti podle výkonu hlavního jističe se zdůvodněním, že jsou dnes místní sítě přetížené, je vylhané od A do Z. Sice má platit až od roku 2017, přesto jde o masivní podvod na domácnostech v ČR, které mají zase jednou zaplatit za chyby někoho jiného.

 

Tedy sítě přetížené jsou, ale nepodílí se na tom domácnosti. Obyvatel ČR je pořád plus mínus kolem 10 mil. osob. Drobné rozdíly jsou nepodstatné. Větší část rozvodné sítě jsme zdědili z časů socialismu. Tedy předimenzovaných, aby i přetížení o 100% více dokázaly sítě zvládnout. A ony to zvládly. Pravda, máme dnes více elektrických spotřebičů, ale mnohé mají menší spotřebu. A jedna osoba nespouští současně cirkulárku a vrtačku.

Vznikly kolonie nových domů. Jenže k nim byly položeny kilometry kabelů nového vedení a vystavěny nové transformátory. V domácnostech nedostatečná kapacita sítě opravdu neleží. Je někde jinde.

Nedostatečná je kapacita sítě ve vedeních 400 kV a 220 kV. Tedy dálkovém přenosu el. energie. Je dána hlavně přesuny velkých množství energií po celých kontinentech (nebudeme si devastovat evropské životní prostředí, dovezeme si do Rakouska z ukrajinského Černobylu a rumunských tepelných elektráren přes Německo, tedy ČR) a pak nárůstem neregulovatelných zdrojů z větru a slunce, které se vyskytují úplně jinde, než je koncentrován průmysl. (Neregulovatelné jsou ty zdroje ze zákona, nikoli technicky, i když i to je určitý problém.) Ale je to i důsledek „rozbití energetických monopolů“, neboli „unbundlingu“: Evropská unie rozhodla o oddělení výrobců energie od rozvodné soustavy, což stálo značné miliardy. Od té doby si výrobce elektrické energie platí služby majitele sítí, a majitel sítí – je nerozšiřuje. Zisk má za přenesenou energii, a když síť nestačí, nepřijme objednávky. Výrobce ČEZ se řídí trhem, majitel dálkových sítí, ČEPS, státní podnik, rozhodnutím politiků. Ono to pořád nějak fungovalo, že! Energetická síť se stala obětí toho, že byla robustně dimenzovaná. Což bylo nutné pro spolehlivost přenosu. Celostátní energetická soustava byla budována tak, aby vydržela 100 % přetížení. A využívala tedy své kapacity jen na polovinu. Při zvýšení třeba i na 75 % měla potřebnou rezervu.

Mediální zájem se stále upínal na energetické zdroje. Zde může nastat průšvih za deset, dvacet let, když dnes nebudeme obnovovat zastaralé a stavět nové kapacity. Ale co se týče přenosové soustavy, tak tam jsme v průšvihu už dnes. Před 13 lety si Německo naplánovalo stavbu 800 km nových vedení. Postavilo 80 km. Před 5 lety spočítal eurokomisař Günther Oettinger, že se do euroenergetiky bude muset do roku 2025 vrazit celkem bilion eur. Zatím bylo uvolněno nula celá nula nula vůbec nic. Jen povolovací řízení na stavbu vedení trvá deset, dvanáct let. Většina zemí EU (krom tří zemí, mezi nimiž bylo i Česko) zamítla návrh, aby se zkrátilo na maximálně tři roky. Avšak pak by se nemohl pořádně posoudit „vliv na životní prostředí“. A dráty, vedoucí přes krajinu, jsou tak neekologické! No, ani tady jsme se nepřipojili, ani tady nám to nebude nic platné. Navíc nejsou peníze na investice, biliony putují do Řecka. Média se plní plácáním o řecké krizi, energetická katastrofa nám přitom svým nestvůrným chobotem již ťuká na sklo oken i v těch nejvyšších věžích.

Zoufalý návrh ČEPS mít možnost odstřihnout se od Německa, aby přes nás netekla „jeho“ elektřina prostřednictvím transformátorů (investice dvě miliardy Kč), je politicky neprůchodný. Proti se postavil i premiér Nečas. Elektrický proud je tak konzervativní, že ještě nepochopil moderní principy evropského trhu a stále se drží zastaralých zákonů Kirchhoffových a nikoliv směrnic euroúředníků z Bruselu.

Česká republika je částečně vklíněna do území sousedního Německa a elektřina ze severu na jih teče částečně přes její území, kde jsou pro to na rozdíl od Německa i dostatečná vedení. Přes naše území se také obchoduje mezi Německem a Rakouskem. Když mají na severu v německých větrných elektrárnách nadvýrobu, Rakušané omezí výrobu energie z vodních elektráren a odebírají přes naše území německou elektřinu, která je v té době velmi levná. Když mají v Německu nedostatek, najedou Rakušané své vodní elektrárny a prodávají přes naše území elektřinu do Německa. V té době je elektřina drahá a Němci nejsou s ekonomickým výsledkem takového obchodu spokojeni. Tento obchod není bez marže především pro Rakušany, ale děje se tak bez účasti České republiky nedobrovolně přes její území, mnohdy i za cenu omezení bezpečnosti naší vlastní soustavy proti blackoutu, který mohou takové masivní toky vyvolat.
Je tomu již dávno, kdy se ČR a ČEPS pokusil takové toky zpoplatnit. Především Rakousko se ohradilo. Úspěšně a tak elektřina proudí přes území ČR zdarma. Protože přenosová soustava dálkového vedení v ČR je opravdu nedostatečná (soudruzi opravdu nepočítali s tím, že jednou bude Německo a Rakousko posílat elektřinu přes naše území), ERÚ hledá zdroje. Firmy zkasírovat nelze. Mohly by se odstěhovat jinam. Rakušany a Němce za přenos el. energie už vůbec ne. To nám zakázal … hádejte kdo? Evropská komise!
Situace je následující:
  • Německo v důsledku politického rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny [27% současné spotřeby] omezuje své zdroje. I přes investiční boom v oblasti plynových nebo uhelných elektráren Německo v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby. Elektrárny si Němci zavřeli a zavírají v jižním a středním Německu s tím, že je nahradí větrnou energií ze severu Německa. Zapomněli ovšem dobudovat přenosovou soustavu, a tak využívají přenosové soustavy ČR.
  • Rakousko je dnes závislé ve špičkách na dovozu.
  • Maďarsko je největším dovozcem elektřiny ve střední Evropě (18% spotřeby), neexistuje plán výstavby elektráren, má omezené palivové zdroje
  • Polsku hrozí uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z důvodů nesplnění ekologických limitů, potencionálně až 7 000 MW, již uzavření 3 500 MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu. V současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby.
  • Slovensko, zde došlo k uzavření celkového instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008 (Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice), z čistého vývozce se stává čistý dovozce elektrické energie.
V blízké budoucnosti lze tedy v okolních státech očekávat nedostatek elektrické energie. Kolem roku 2020 Němci začnou zavírat většinu svých jaderných elektráren a nápor na přenosovou soustavu ČR ještě zesílí.
Veškerá opatření na posílení přenosové soustavy mají tedy zaplatit domácnosti v ČR díky zvrhlému plánu Urbana, Mládka a ERÚ. Ekologická energie je drahá, ale obyvatelé ČR na ni doplácí mnohonásobně více než obyvatelé Německa nebo Rakouska:
1) Předražená podpora solárních a větrných parků. Mnoho z nich patří zahraničním investorům. A bude hůř. Větrné farmy ze severního Německa jsou náš vzor ekologické výroby el. energie.
2) Evropské ceny elektrické energie při domácích platech.
3) Chyby Strany zelených v ekologické politice (uzavírání jaderných elektráren a nedomyšlená opatření)
4) Nedobudované přenosové kapacity el. vedení v Německu. Ono dálkové vedení nevypadá hezky, je neekologické … tak jej přesuneme na území ČR, však to místní obyvatelstvo zaplatí.
5) Masivní přenosy el. energie ze severu Německa přes ČR na jih Německa a do Rakouska.
6) Hrozby blackoutu kvůli přetížení. Zejména jihozápadní Čechy jsou akutně ohroženy.
7) Nejnovější vynález Mládka a Urbana, kdy domácnosti v ČR budou platit podle hlavního jističe.
Vážně si myslíme, že opatření o platbě za hlavní jistič pomůže? Majitelé domů s jističi 40A a více na to většinou mít budou. Takže nové opatření jen ožebračí největší část domácností v ČR, protože pod 20 A hlavního jističe se nedostane nikdo, leda domácnosti, kde se pere na valše.
Nedělejme si iluze, výsledek bude následující:
Krajina v ČR bude zohyzděna dráty el. vedení křižujícími krajinu. Kde nebudou, budou solární parky nebo větrníky. Německá krajina zůstane i nadále bez ošklivých sloupů el. vedení. Ty budeme mít my.

Existují dvě možná řešení:
1. Technické– zdvojnásobit přenosové napětí ze 400 kV na 800 kV. Znamenalo by to zapouzdřit vedení, vyměnit izolátory na sloupech pro dvojnásobné napětí (sice náklady, ale pořád snesitelné) vyměnit trafostanice (to už je jinačí náklad!).

2. Politické– sdělit bavorským a rakouským zastáncům zelené energie nemilosrdnou pravdu, že jimi požadované množství energie nelze ve stávající soustavě přenést. A jestli chtějí opravdu el. energii přenášet ze severu Německa do Bavorska a Rakouska, budou se muset finančně podílet na opatřeních pro výstavbu dalších přenosových sítí.

Technické řešení je nákladné a stejně by znamenalo jít zase ke spotřebitelům v Německu a Rakousku a vyžádat si finanční spoluúčast jako u politického řešení. Opravdu existuje v ČR nějaký politik, který by měl odvahu postavit se německé a rakouské vládě, když to nedovedli ani u případu migrantů?

Závěrem:
V platbách za hlavní jistič budeme platit existenci větrných farem v severním Německu a pohodlný život bavorských a rakouských domácností. Vyplatí se ještě být členem EU? Dostáváme přeci peníze z evropských fondů! Jaká je ale realita? Jde v první řadě o peníze, které ČR posílá do EU a které dostává zpátky v podobě nesmyslných projektů. Kromě cca 40 miliard Kč, které jsme poslali ze státního rozpočtu do rozpočtu EU (rok 2012), neseme některé další náklady:
1) 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží.
2) 19 miliard – náklady na kofinancování evropských projektů.
3) 10 miliard na úředníky oficiálně. (Skutečně cenu euroúředníků nikdo nezná – záměrně).
4) 46 miliard na plán EU-2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom (kvalitu ponechme stranou).
5) 10 miliard na biopaliva (není nad rozlehlé žluté lány řepky olejky).
6) 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny.
7) 4 miliard na posílení elektrické sítě. (Kvůli nařízení, že musíme dopravu do Rakouska z Německa posílat zdarma)

Během 8 let do EU pošleme asi 320 mld. Kč přímo + vedlejší náklady v bodech 1-7 (dalších 135 mld.). Z rozpočtu EU máme možnost získat v programech asi 550 mld. Kč. Většinu programů ani nevyčerpáme. Máme tedy reálných 435 mld. Kč proti hypotetickým penězům z programů 550 mld. Kč, ze kterých určitě vše nevyčerpáme. V roce 2013 nevyčerpáno 10 mld. Kč (z celoevropských 16 mld. Kč (přepočteno) nevyčerpaných!) a v roce 2014 to bylo 24 mld. Kč. To ten rozdíl 100 mld. Kč hladce doženeme v nevyčerpaných částkách. 

Kdyby si EU nechala uprchlíky a všechny peníze za programy, a nežádala příspěvky s jejich vedlejšími náklady, ještě bychom ušetřili. Teoreticky se EU obyvatelům ČR vyplatí. Postavíme za peníze z rozvojových EU programů kilometry cyklostezek, dětských hřišť, sportovišť, zaplatíme neziskovkám pro začlenění sociálně vyloučených, Romů a migrantů. Vážně to vše potřebujeme? Bez EU bychom většinu z EU financovaných věcí měli také. Zaplakali by jen pracovníci neziskových organizací.

Tagesspiegel: Pro východisko z krize je třeba hovořit ne s Tureckem, ale s Putinem

0
0


9. 2. 2016     zdroj a zdroj
Angela Merkel se setkává s tureckým vedením už potřetí od začátku roku, ale pokrok v urovnání krize s běženci je zatím bezvýznamný. Ani kancléřka Německa, ani vláda Turecka nemohou vyřešit syrský konflikt, proto by možná Evropě dávno stálo za to vyjednávat ne s Erdoganem a Davutoglu, ale s Vladimírem Putinem, poznamenává německý list Der Tagesspiegel.



Angela Merkel se vypravila do Ankary na jednání o situaci s běženci ze Sýrie, možná by však bylo správnější vést dialog s Putinem, a už dávno, píše Thomas Seibert v německých novinách Der Tagesspiegel.


Evropa "padla na kolena, aby líbala nohy tureckému prezidentovi Redžepu Tajipu Erdoganovi", tvrdí autor článku. Německá kancléřka se setkává v Ankaře s hlavou tureckého státu a ministerským předsedou Achmetem Davutoglu k projednání turecké pomoci při urovnání krize s beženci.


Zoufalství Evropy roste, je přesvědčený Thomas Seibert. Merkel a Davutoglu se setkávají už potřetí od začátku roku – s žádným jiným z představitelů vlád mimo EU nyní kancléřka nevede tak přímou intenzivní spolupráci". Toto oživení svědčí o narůstajícím zoufalství, domnívá se autor. Kvůli náladám v Německu a ve své vlastní straně potřebuje Merkel rychle úspěchy.


Plán kancléřky spočívá ve snížení počtu běženců, proto musí Turecko dělat víc. Pravda, dosud nejsou žádné příznaky toho, že tento plán funguje, zdůrazňuje Der Tagesspiegel. I když počet běženců, přijíždějících do Řecka, klesl, toto ale souvisí hlavně se špatným počasím.


Mezi Tureckem a EU však také není jednota. Ankara čeká od Evropské unie finanční pomoc ve výši alespoň tří miliard euro, ale Brusel je připraven vydávat peníze pouze na konkrétní účely. A Turecko chce, aby jeho občané získali úplnou volnost pohybu v Evropě už od poloviny roku, ale EU to, nejspíše, nepřipustí, je poznamenáno v článku.


Nespokojenost vyvolává i dvojaká pozice EU: na jedné straně Evropa žádá po Ankaře, aby podnikala více kroků pro snížení přívalu běženců, na druhé straně vyzývá Turecko, aby otevřelo hranici v oblasti Aleppa, aby vpustilo do země ještě více Syřanů – z humanitárních důvodů, vysvětluje list. Ale do Evropy lidi pouštět není třeba, nehledě na humanitární důvody, zdůrazňuje Thomas Seibert.


Smutná skutečnost podle jeho názoru spočívá v tom, že ani Merkel, ani Erdogan nebo Davutoglu nemohou nic udělat s velkým počtem běženců. V případě, že Aleppo bude obsazeno vládními vojsky, Ankara počítá s dodatečným přijetím více než miliónu běženců, ale diplomaté hovoří o "apokalyptickém množství", píše Der Tagesspiegel. A ještě více syrských běženců zamíří do EU.


Západ nemá vhodné varianty pro vyřešení krize běženců, soudí autor článku. Evropa příliš dlouho pozorovala Damašek a nezasahovala, protože se domnívala, že tamní dění se jí netýká, ale nyní tato krize sama přišla do Evropy a takovým politikům, jako je Angela Merkel, ubíhá čas na její urovnání, zdůrazňuje list.


Mezitím se Rusko upevnilo jako rozhodující síla v regionu a snaží se vyřešit konflikt vojenskou cestou ve prospěch svého spojence Bašára Asada, poznamenává Der Tagesspiegel. "Je možné, že Evropa brzy bude muset padnout na kolena před Vladimírem Putinem", zdůrazňuje autor článku.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová  

Humus „postkomunismu“, anšlus za pár šupů

0
0


Vladislav Gulevič
9. 2. 2016   Střípky ze světa

Vygumuje se Moldova za 150 miliónů i z politické mapy?
Moldovu drancuje „postsovětská“ galerka. Civilizační degradace vyhání vlny hladové emigrace. Korunu jim má nasadit „rumunský ´anšlus´ - Moldova, spolknutá sousedním Rumunskem“. Finále masochistické bakchanálie mapuje Vladislav Gulevič: 

Slogan sil, ordinujících zemi výmaz z politické mapy, zní přímočaře: „Moldova jako stát se ukázala neživotná, a co nejdřív se proto musí spojit s Rumunskem. ´Unionisté´ působí v mocenských strukturách a pod různými značkami i v řadách opozice, pořádající mítinky za předčasné parlamentní volby.“

„Unionistický (prorumunský) státní převrat“ je v plánu ke „100. výročí takzvaného ´velkého rumunského sjednocení v roce 1918´, kdy byly po rozpadu Rakouska-Uherska k rumunskému království připojeny maďarská Transylvánie a Bukovina (na jihozápadě dnešní Ukrajiny)“.

Moldovské „´unionisty´ ponouká Bukurešť“. Množí se „příznaky, že projekt ´Sjednocení-2018´ (´Unirea-2018´) dostal zelenou i z klíčových metropolí euroatlantického Západu“. Deutsche Welle to 5. února – na frekvenci, vysílané v rumunštině – podala v následujícím staniolu: „Většina členů moldovské vlády deklarovala porozumění na politické úrovni, že tomu, čím Rumunsko podmiňuje poskytnutí úvěru ve výši 150 miliónů euro, je nezbytné vyhovět. Bez těchto peněz už vláda není s to vyplatit ani mzdy a důchody.“

Seskupení „Prietenii Unirii (Přátelé sjednocení)“, do nějž se srotilo 40 rumunských poslanců a senátorů, vzniklo už 10. února 2015. Pod příslibem, že scénář anšlusu i náležitě „rozpoložkuje“.

Už šest dnů nato Anna Gucu - šéfka moldovské strany „Pravice“, ač teprve na prahu registrace – vyzvala své spoluobčany „podepisovat ´Deklaraci sjednocení s Rumunskem´“. Lejstro, jež navrhla, má fazónu předlohy zákona. Právě na ten ho má brzy pasovat moldavský parlament.

Přidal se „moldovsko-rumunský oligarcha a bývalý premiér Moldovy Ion Sturza“. Podmínky, na něž Bukurešť zmíněnou půjčku Kišiněvu váže, opentlil symptomaticky: „Rumuni před branami! Poprvé od roku 1812 na sebe Rumunsko bere odpovědnost za území mezi Prutem a Dněstrem – Republiku Moldova“.

„Bukurešť, postrkovaná Washingtonem, se do ´odpovědnosti´ za anexi Moldovy hrne. Když moldavský premiér Pavel Filip navštívil 26. ledna Bukurešť, dostalo se mu ujištění, že v případě aktivizace protestních akcí v Kišiněvě je na rumunskou pomoc spolehnutí.“ Podle „Dohody o vojenské spolupráci z roku 2013 lze totiž do Moldovy vyslat i rumunské karabiniéry“.

„Projekt ´Velkého Rumunska´ ve své klasické podobě předpokládá, že ´sjednocení´ do Rumunska včlení Moldovy, Podněstří a rovněž část Ukrajiny (Bukovinu a Oděskou oblast).“

„Viceprezident Liberální strany a primátor Kišiněva říká: ´Sním o tom, že ta prokletá hranice zmizí a my budeme znovu jeden národ a jedna země…V jedné zemi nás čeká úplně jiný úděl.´“ Dorin Kirtoake, jak zní jeho celé jméno, je člověkem Vláda Plachotňuka – „oligarchy a faktického pána Moldovy“, v „byznysu krom jiných i partnera Petra Porošenka“, „´génia´ moldovské politické zkázy“. Svůj sen o „spojení dvou rumunských států“ – coby „jediném řešení systémové krize Republiky Moldova“ – primátor nedávno deklaroval i přímo před zraky rumunské hlavy státu i premiéra.

V Moldově je parlamentní většina v rukou strany, již má Plachotňuk plně pod kontrolu. Chce toho využít ke svému zvolení prezidentem země. Mandát stávající hlavy státu Nicolae Timoftiho končí už v březnu. „Moldovští ´unionisté´ anoncovali i vznik televizního kanálu Unirea TV.“

„Rumunsko si vydobylo renomé druhé východní bašty NATO (hned po Polsku). Projekt ´Velkého Rumunska´ ladí skvěle s polským projektem ´Intermaria´ - bloku států proti Rusku, sahajícího od Baltu až po Černé moře. Bez rumunského ´velkého sjednocení´ se ten protiruský baltsko-černomořský oblouk neobejde.“

Dmitrij Čubašenko, šéf populárního kišiněvského média Panorama, to komentuje následovně: „´Spojení´ Moldovy a Rumuska se stane zrychlenou variantou euroatlantické integrace.“ Čistě parlamentní habaďůrou „posune rumunskou hranici dál na východ“. Sami „občané Moldovy se jednoho rána probudí a budou jak v Evropské unii, tak v NATO“.

Rumunsko za to vydá 150 miliónů euro. Z moldovských bank jich nedávno zmizelo několik miliard. Byl to jen další tunel „postkomunismu“? Nebo i přípravný krok „anšlusu“? „Kavárna“ mu uspořádá čepobití. Tím méně bezpečí nadělí nám všem a celé Evropě. Tím níž se propadne „průměr“ HDP a životní úrovně EU. Tím grotesknější berli si pořídí švindl, fixlující naše „přibližování k úrovni vyspělých tržních demokracií“. Tím rychleji se – pokud jde o „eurodotace“ – posuneme z pozice příjemce mezi čisté dárce.     
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live