Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Washington Post: na přístupech k Aleppu se rozhořívá „mini světová válka“

$
0
0
Michail Alajedin
16. 2. 2016 Sputnik

Bitva v syrské provincii Aleppo je riskantní tím, že se může změnit v rozsáhlejší vojenský konflikt, píše The Washington Post.


Šéf korespondenčního oddělení v Bejrútu Liz Sly uvádí seznam stran, účastnících se v současné době syrského konfliktu: je to ruské letectvo, útočící ze vzduchu, libanonské a irácké oddíly, pracující „na zemi" pod vedením vojenských poradců z Íránu. Jsou to i různí syrští povstalci, podporovaní USA, Tureckem, Saúdskou Arábií a Katarem, Kurdové, spojení s Moskvou i s Washingtonem, a také bojovníci Islámského státu (zakázaného v Rusku).

Novinářka pochybuje, že podmínky Mnichovských dohod o přerušení střelby v Sýrii budou splněny, naopak, občanská válka se rozrůstá do rozměrů konfliktu, kde proti sobě stojí vedoucí světové velmoci. Podobnou pozici zaujímá i politický konzultant Shaikh Group (organizace se účastnila jednání o syrské krizi) Salman Šajk.

„Tady se točí spirála nestability, která se vymyká kontrole. <…> Vidíme klasický příklad boje, kde je velice těžké určit poměr sil, a to může být velmi nebezpečné", cituje WP Salmana Šajka.

Centrem tohoto boje se stává Aleppo, a v sázce je nejen konec války v Sýrii, ale i geopolitické následky pro celou oblast, dodává pozorovatel novin. Úspěšný pochod syrské armády na Aleppo podle jejího názoru bude mít za následek to, že Rusko získá status vedoucí mocnosti na Blízkém Východě. Kromě toho postup iráckých šíitů a libanonských bojových oddílů rozšíří zónu vlivu Íránu daleko za hranice tradiční „šiítské osy"— k sunnitským oblastem na severu Sýrie.

Pro Turecko bude hlavním problémem objevení se Kurdů u syrsko-turecké hranice — jejich sny o nezávislém státu začínají být reálné vzhledem k postupu na severu Sýrie, kde vládne politické vakuum. Až ho zaplní, získají Kurdové značný impuls ve svém boji.

„Kurdské Oddíly národní obrany využily americké nálety na východě Sýrie a rozšířily tam svou enklávu. Teď jim jdou na ruku ruské nálety v Aleppo — Kurdové rozšířili území druhé enklávy — Afrinu. Jejich cílem je spojit dvě enklávy do územní jednotky delší než polovina celé turecko-syrské hranice", říká Liz Sly.

Odborník Atlantické rady Faysal Itani předpokládá, že v Turecku nechtějí válku, ale hrozba eskalace konfliktu je reálná. „Turecko se nachází pod ohromným tlakem. Na jeho hranici, jejíž obránci jsou už zničeni, se objevuje kurdský quazistát", citují noviny analytikova slova.

Mluví se o vyslání vojenského útvaru do Sýrie a Saúdské Arábie, což vytváří půdu pro spekulace o podpoře možného tureckého vpádu Rijádem, uzavírá Liz Sly. V tutéž dobu hlava MZV blízkovýchodního království Adel al-Džubejr prohlásil, že rozhodnutí o vyslání zvláštní jednotky do Sýrie bude přijato pouze v tom případě, že USA vyhlásí nutnost zapojení pozemních vojsk do boje s Islámským státem.

Současně politologové Kenneth Pollack a Barbara Walter uvádějí, že od Washingtonu nemá cenu očekávat racionální řešení regionálních problémů — nikdo nechápe, co ve skutečnosti v Bílém domě chtějí.

„Jestliže všechny ostatní přesvědčujeme, aby šli po stopách USA, zaručujeme si prohru. Pro srovnání: obyvatelům Blízkého Východu je jasné, co dělají Rusové — hned zaujali šíitskou stranu konfliktu, podpořili Asada, který má za zády podporu Íránu a Hesbolláh. To neznamená, že z toho mají radost tradiční spojenci USA — sunnitské státy, ale ony alespoň chápou volbu Ruska. Co nechápou, to je zastrašovací strategie, kterou vyznává jejich mnohaletý patron — Washington", uvedli odborníci v článku pro noviny The Wall Street Journal.


Sečteno, podtrženo...

$
0
0
Jaromír Habr
16. 2. 2016
Přátelé, spoluobčané, vlastenci!
Soudě podle eskalace válečné, kdy Turecko se má stát minimálně pokusným králíkem k otestování ruského odhodlání nenechat se globálními mocnými „osvobodit“, i propagandistické, kdy se nás, kteří pouze chceme bránit vlastní zem a kulturu před likvidací jinou nekompatibilní kulturou, už pokoušejí označovat nejen za fašisty, ale dokonce za psychopaty (viz pondělní Marek Wollner v „Reportéři ČT“ na ČT1), uvědomili si, že se jim nedaří vše ohýbat dle jejich představ a nyní stojí před dilematem: buď to přiznat nebo, v poslední křeči, vyvolat otevřený válečný střet.


Nevím, jak tyto aktuální události vnímáte a vyhodnocujete vy. Já docházím k závěru, že pokud alternativní velmocenské uskupení (Rusko, Čína ad...) nedokáže odolat stále více globalizovaným rádobyvládcům, dojde na nové světové uspořádání (NWO). Ne, opravdu nehodlám zapáleně horovat pro Putina. Jen, s chladnou myslí, oproštěnou emocí i ideologického dogmatismu (čímž nepopírám, že bližší mi jsou ideály levice, ale za skutečný a jediný funkční humánní etalon považuji etiku a logiku, a pak cokoli, co propadne z tohoto hlediska, považuji za nepřijatelné, ať je to vpravo, vlevo či kdekoli jinde), vyslovuji přesvědčení, že on je globálním hráčem, který pro svět za daných okolností znamená naději (možnost alespoň obnovit silovou rovnováhu a tím relativní stabilitu, když není reálné zavést globální kooperaci) a který je, dle mého názoru zjevně menším gaunerem, než ti na druhé straně (naštěstí pro nás ale dost velkým na to, aby jim odolal!). Takže logicky je zcela na místě volit menší zlo. A nebo, pokud nejsme ochotni tohoto kompromisu, vlastní alibistickou a falešně moralizující pasivitou participovat na naší porobě či záhubě (ne, ani nyní neužívám slova jinak, než chladně a bez emocí - nejprve je nutno si aspoň něco zjistit o plánech tvůrců projektu NWO či PNAC, poté i vám slova „poroba“ či „záhuba“ možná přestanou připadat nepatřičně expresivní.) a pak nést spoluodpovědnost...

Možná namítnete, že u nás Putin kandidovat nebude. Samozřejmě. Jde ale o to, navzdory masivní všudypřítomné propagandě, správně vnímat, co se děje a kdo je skutečnou globální hrozbou, abychom, alespoň v rámci svých omezených možností, následně mohli konat jako odpovědní občané a vlastenci, jako lid, uplatňující svoji moc. Jak? To je přece logické: dokud se „naši političtí zástupci“ budou bát víc USA či EU, než nás, nic se k lepšímu nezmění, přesněji bude úspěšně pokračovat snaha Západu přivlastnit si svět. A protože nám z demokracie mezi nemnohými fragmenty ještě nechali možnost volit, je nutno tuto možnost plně využít. Ano, vím - je to těžký výběr. Ale taky vím, že i zde, stejně jako výše, je nutnovolit nejmenší zlo. A jestliže vím, že nechci kapitalismus modrý, černý, zelený, hnědý (obzvlášť nebezpečná, a, žel, aktuální verze rychlého snadného řešení, jejíž stoupenci, aby byli úspěšnější v diskreditaci levice, se pokoušejí multikulturální proimigranty vydávat za neomarxisty, přičemž každý marxista ví, jaký je rozdíl mezi multikulturalismem a internacionalismem, a anarchisté rozhodně nejsou marxisty!), oranžový, pirátský, moravskojaponský, neočerný, veverkový. oligokoblihový, a ani žádný další sofistikovaný klon, kterým se pravice, dostatečně zdiskreditovaná už ve svém prvním modroholubičím (rozuměj supím klausovsko-hulvátolánkovském) projektu, opakovaně pokouší zachránit si pozici, pak se ten výběr velmi zjednoduší. A neznamená to, že bych, byť rozhodně spíš levičák než pravičák (sice to dělení nemám rád, protože je dnes stále méně vypovídající, nicméně solidaritu a kooperaci prostě vidím jako lepší alternativu uspořádání společnosti než všehoschopnou ziskuchtivou konkurenci) viděl slepě ideologicky. Jen jsem se včas dokázal zbavit zastydlé minulorežimní křivdy (jednoduše tím, že jsem analyzoval její příčiny) a proto dnes dokážu porovnat, jak je lidskou nedokonalost schopen kompenzovat socialismus a jak kapitalismus: socialismus s ní měl velké problémy (a bylo by hloupé to jakkoli zastírat), kapitalismus na ní však stojí!

A rozhodně netoužím po návratu stranovlády pevně držící monopol na jediný správný či přípustný názor (to ani náhodou!). Právě naopak - odmítám současný systém proto, aby tomuto, byť tentokrát pod jinou ideovou zástavou, bylo zabráněno! Neboť řeči některých horlivých pravičáků o potřebě svobodné soutěže, především na základě zkušeností posledních 25 let, se mi jeví jako účelová lež, přičemž ve skutečnosti dle mého mínění dělají vše k totálnímu ovládnutí, a nejen ČR. Pak, pokud jde o reálnou voličskou nekapitalistickou alternativu na domácí scéně, mi - sice bez nadšení (protože ani tato strana není zcela imunní vůči vlivu všudypřítomné lidské nedokonalosti), zato logicky - vychází jediná: KSČM. Opět jako volba nejmenšího zla. A současně coby naděje na skutečnou změnu. Sice malá, protože současní mocní dle mého mínění udělají cokoli, aby zabránili svému odstavení od moci (to teprve uvidíme, jak věrohodné byly jejich řeči o demokracii a svobodné politické soutěži!), a navíc s rizikem opětovného zklamání (kdokoli, permanentně nekontrolován, časem podlehne běžným lidským tendencím, takže je na nás tu permanentní kontrolu zajistit!). Přesto, vzhledem k aktuálnímu dění, pokládám za nanejvýš žádoucí dát onomu jedinému parlamentnímu představiteli levice příležitost (nikoli kvůli němu, ale kvůli nám a našim potomkům) a současně všem US a EU podržtaškům, ať už podělaným či úplatným, dát zaslouženého padáka! Možná, že ještě nebude pozdě...

Poznámky z Aleppa: Teroristé, kteří obklíčili město, jsou nyní obklíčeni

$
0
0
Peter Oborne
16. 2. 2016 Outsidermadia

Opět a opět jsem tázán: Proč Británie podporuje teroristy v syrské občanské válce?

Snažil jsem se již dlouho a dlouho dostat do Aleppa, ale nešlo to, protože aktivita povstalců odřízla město od okolního světa. Vojenské úspěchy syrské vlády od počátku ledna znamenají, že konečně je do města bezpečná cesta. Najal jsem si řidiče (dostal jsem i vládního vojenského průvodce, který byl velice užitečný na kontrolních bodech) a zamluvil hotel v Aleppu. Náš průvodce byl Ali, 22letý poručík syrské armády, který se vracel ke své jednotce po osmidenní dovolené u své rodiny. Jeli jsme na sever z Damašku.

Projeli jsme Homsem – míle a míle totální zkázy - a pak odbočili na východ po cestě do Rakky. Ali mi řekl, že byl přidělen na vojenské letiště Kuweir, východně od Aleppa, které bylo tři roky obléháno vzbouřenci z Al Núsry a silami Islámského státu. Hovořil o každodenních bojích s islámskými silami. Po dlouhou dobu byla jeho jednotka na letišti zcela odříznuta. Když byl Ali zasažen střelou do prsou, nepadal v úvahu letecký transport. Byl ošetřován v polní nemocnici. Když bylo obklíčení prolomeno, mohl se Ali vrátit domů a poprvé po dvou letech se setkat s rodiči. „Tajemstvím za udržení letiště byla loajalita vojáků. Neměli jsme žádné tanky. Ztratil jsem 82 vojáků ze své jednotky,“ řekl Ali. Nyní jeho jednotka tlačí na pozice Islámského státu kolem Al-Báb východně od Aleppa.

Když jsme dojeli do Aleppa, neměli elektřinu po 112 dnů a žádnou vodu během posledních dvou týdnů. Improvizované miny – kanystry s výbušninou, schopné zničit celý dům – mohly dopadnout kdekoliv. Sedmnáct bloků studentských kolejí je nyní obsazeno rodinami z míst, dobytých vzbouřenci. Rodiny mi vyprávěly hrozné příběhy o zastrašování a vraždách ze strany fanatiků z al Núsry, mstících se silám Svobodné syrské armády. Uprchlíci byli všude. Zaklepal jsem na dveře hotelu Baron, kdysi pověstného místa v centru Aleppa (kde kdysi Agata Christie napsala svůj román Vražda v Orient Expresu). Zde jsem se dozvěděl smutnou zprávu, že jeho charismatický majitel, Armén Mazloumian, zemřel minulá týden na infarkt. Jeho vdova mi řekla, že hotel zavřeli, když vypukla krize, ale otevřeli jej pro oběti teroru z okolí města.

Pro Aleppo je hitem film Most špiónů, mistrovské dílo Stephena Spielberga o špionáži za studené války. Tomuto filmu obyvatelé Aleppa dobře rozumějí. Žijí v místě, kde přežít znamenalo přejít nepřátelské linie a vyjednávat o vodě, elektřině, zajatcích. V Aleppu je řada osob, jejichž život byl mnohem heroičtější než Jamese Donovana, právníka, kterého hrál Tom Hanks, který přecházel do Východního Berlína, aby vyjednal o propuštění Gary Powerse. Na ministerstvu školství v Damašku jsem potkal ředitelku školy, která právě absolvovala pětidenní cestu přes kontrolní stanoviště islamistů, aby dostala svůj plat. Chystala se vrátit domů, ačkoliv si byla plně vědoma, co je před ní. Nyní se syrské jednotky blíží k jejímu městu. Řekla mi, že islamisté použijí obyvatele jako lidské štíty.

Můj pobyt v Aleppu se kryl s bodem obratu v syrské občanské válce. Asadovy síly s pomocí ruského letectva odřízly zásobovací linky z tureckých hranic k džihádistickým silám, které obkličovaly vládní síly ve městě. Bez nových bojovníků, bez zbraní a munice od svých tureckých sponzorů budou al Núsra a další islamistické síly, které obkličovaly město a držely se díky penězům, jež dostávaly za ropu, dodávanou přes turecké hranice, již brzy bez peněz. Připomněl jsem si Stalingrad v roce 1943: Obléhatelé byli nakonec obklíčeni!

Když jsem se nyní vrátil do Londýna, byl tento obrat událostí líčen jako kalamita. Samozřejmě, závisí to na úhlu pohledu. Aleppo, držené vládními silami, bylo skoro do konce loňského roku obklíčeno džihádistickými silami. O tom se nepsalo. Nyní jsou naopak oblasti kolem Aleppa, držené rebely, v obklíčení. To popisuje západní tisk jako katastrofu a je to tak bráno i ze strany britského ministra zahraničí.

Opět a opět jsem byl tázán: Proč Británie podporuje teroristy? Západní média správně zmiňují zločiny Asádoy vlády. Jenže obyvatelé Aleppa, se kterými jsem mluvil, opakovaně uváděli, že za Asadova režimu mohly ženy volně chodit po ulicích a být zaměstnány, že ve školách se učilo široce liberálně, že křesťané chodili volně do kostelů a muslimové do mešit. Tito obyvatelé žili, obklíčeni islamisty, kteří tvrdohlavě prosazovali svou verzi wahábistického islámu. Mezi nimi byla i řada cizinců, jejichž ambicí povzbuzovanou sponzory z Turecka a Saúdské Arábie bylo zničit tolerantní aleppskou kulturu a vyhnat křesťany z města. Aleppané, se kterými jsem mluvil, měli pravdu. Až bude konečně sepsána historie syrské občanské války, budeme konfrontování s otázkou: Proč britská politika umožnila obrátit starověké město Aleppo do dnešní podoby zničeného afgánského Kandaharu? 


Peter Oborne je politický komentátor listu Daily Mail a přidružený vydavatel časopis The Spectator.

Zdroj: The Spectator
Překlad: onlooker

Turecko útočí - i propagandisticky

$
0
0
16. 2. 2016     zdroj
Od konce minulého týdne nanáší Turecko masivní dělostřelecké údery z velkorážního dělostřelectva jak na syrská vládní vojska, tak i na oddíly vlastenecké opozice v pohraničních oblastech. Prostředky objektivní kontroly zafixovaly více než 100 salv, nanesených tureckým dělostřelectvem na pohraniční obce v provincii ALEPPO.
Ankara rovněž zahájila agresivní informační kampaň v předních světových médiích proti Rusku za účelem nepřipuštění ztráty své kontroly nad severní a severozápadní částí Sýrie, kde bylo Turecko v posledních letech de facto absolutním pánem.


Od včerejška zaznělo hodně obvinění na naši adresu ze strany vedení Turecka, jeho spojenců a kontrolovaných poboček známých organizací.

Ministerský předseda Achmed Davutoglu, který je na návštěvě na Ukrajině, se včera dokonce dohodl o údajném nanesení Ruskem z akvatoria Kaspického moře úderu, zdůrazňujeme, BALISTICKOU RAKETOU na nemocnici v provincii IDLIB.

Součástí Kaspické flotily není ani jedna loď, schopná provádět takové starty balistických raket.

Navíc, v průběhu jediného včerejšího dne zprávy v západních médiích o údajně zasažených ruským letectvem nevojenských objektů v Sýrii a obětech narůstaly jako sněhová koule. Od údajně jedné nemocnice ráno v provincii IDLIB po 5 nemocnic a dokonce několik škol ke konci dne. Přičemž už ne jenom v IDLIBu, ale také ve městě AZAZ, provincie ALEPPO.

A pro zvláštní rezonanci o všech údajně zasažených nemocnicích bylo zpočátku oznamováno, že jsou "podporovány" zástupci organizace "Lékaři bez hranic".

Potom avšak, pro dodání maximální podobnosti s incidentem v souvislosti se zničením nemocnice v afghánské KUNDUZE americkým letectvem, slova "podporovány" byla jak na povel zapomenuta všemi západními médii. A ve večerních televizních přenosech se všechny údajně rozbombardované objekty transformovaly na "nemocnice "Lékařů bez hranic".

O žádných nemocnicích organizace "Lékaři bez hranic" do včerejšího dne ani v IDLIBu, ani v AZAZe nikdo kromě tureckých úřadů z nějakého důvodu nic nevěděl. Žádnou informaci nelze o těchto zařízeních nikde najít, dokonce včetně serveru organizace "Lékaři bez hranic".

Ba co víc, na tomto serveru je možno docela jednoduše najít oznámení o údajně zničených nemocnicích a školách v AZAZe, které je datováno už 10. února.

To znamená, že tento předrobek byl udělán, ale nerealizován v předvečer setkání vedoucích zahraničně-politických resortů Ruska a USA v Mnichově, proti jehož výsledkům, jak předpokládáme, tak aktivně Turecko vystupuje.

A v oznámení z 15. února o údajně zničené nemocnici v IDLIBu nenajdete o daném zařízení ani jednu fotografii nebo videomateriál: celého nebo zbouraného. I když "Lékaři bez hranic" veškerou svou činnost ve všech zemích pečlivě dokumentují na fotografiích a videu.

Obě zprávy o údajně zničených nemocnicích a školách i v AZAZe z 10. února i v IDLIBu z 15. února obsahují tytéž základní údaje – "Gaziantep. Turecko".

Informace o tom, kde byly napsány tyto falsifikáty, byly zřejmě z nedopatření autorů nebo editora serveru zveřejněny. Ne Sýrie, ne IDLIB nebo ALEPPO, ale příhraniční se Sýrií turecké město GAZIANTEP.

Právě v něm, podivnou shodou, byly dnes pod záštitou tureckých zvláštních jednotek rozloženy největší tábory pro přípravu přijíždějících do země teroristů, včetně ze zemí SNS, kteří jsou po výcviku posíláni do Sýrie bojovat v rámci teroristických skupin.

Pokud si někdo v Turecké republice myslí, že se o tom na Ministerstvu obrany RF nedovtípíme – není třeba si dělat iluze.

Ruskými ozbrojenými silami spolu s partnery byl zahájen víceúrovňový systém rozvědky, zajišťující celodenní získávání průkazných informací o činnosti teroristů na území Sýrie a jejích jednotlivých sousedů.

Všechny údery na cíle teroristů jsou uskutečňovány až po několikanásobné kontrole získaných údajů, koordinaci akcí s partnery a vyloučení rizika pro civilisty.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Rusko přesunulo do Sýrie průzkumné letadlo Tu-214R

$
0
0

17. 2. 2016     zdroj a zdroj
Do Sýrie přiletělo ruské letadlo komplexní rozvědky Tu-214R. Píše o tom blog The Aviationist s odkazem na údaje skeneru Flightradar24. Jak je v publikaci uvedeno, letadlo Tu-214R (registrační číslo RF-64514) vzlétlo z letiště Kazanského leteckého výrobního sdružení, přeletělo od severu k jihu Kaspické moře, nad Íránem a středním Irákem (jižně od Bagdádu), načež vstoupilo do vzdušného prostoru Sýrie a přistálo na letišti Hmeimim.


Toto letadlo, druhé tohoto typu, bylo ministerstvu obrany předáno na začátku roku 2015 pro dokončení zkoušek komplexu palubní aparatury. První letadlo Tu-214R poprvé vzlétlo v roce 2009 a je také dosud zapojeno do programu testování speciálních zařízení.

Letoun komplexní radiotechnické a opticko-elektronické špionáže Tu-214R je vyvíjen od roku 2002 v rámci programu OKR "Frakce-4" za účelem výměny zastaralých letadel Il-20. Pro umístění aparatury byl vybrán dopravní letoun Tu-214, vyvinutý na bázi Tu-204.

Letadlo je vybaveno multifrekvenčním radiotechnickým komplexem MRK-411, který zahrnuje několik RLS (radiolokačních stanic), umožňuje pracovat v aktivním i v pasivním režimu a zachycovat radiohovory. Na palubě Tu-214R je také opticko-elektronický systém s vysokým rozlišením, který umožňuje získávat digitální zobrazení částí zemského povrchu ve dvou spektrových pásmech - viditelném a infračerveném.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Jak obejít Bospor: Projekt, o který se zajímal i Stalin i Brežněv, bude realizován

$
0
0

Alexej Čičkin, kandidát ekonomických věd
17. 2. 2016  Eurasia24, překlad mbi

V Íránu probíhá příprava na výstavbu námořního průplavu Каspické moře – Perský záliv. Projekt má, stejně jako v minulosti, pro Rusko strategický význam. Ale Západ společně s Tureckem, ať už přímo či nepřímo, výstavbě této dopravní tepny trvale bránily. Spojené státy mimochodem zahrnuly odpor k této stavbě do protiíránských sankcí.
Již od roku 1890 byl pro naše vztahy s Íránem v mnoha ohledech určující projekt námořního průplavu Kaspické moře – Perský záliv. Zpracován byl ruskými inženýry v letech 1889-1892 a zajišťoval nejkratší možné spojení Ruska s Indickým oceánem, takže turecké úžiny Dardanely a Bospor se tím pro Rusko stávaly nepotřebnými.

Projekt se objevil poté, co v roce 1878 Anglie, Francie, Rakousko-Uhersko a Německo společně odmítly návrh Ruska, že Petrohrad převezme nad průlivy Dardanely a Bospor kontrolu a umístí na jejich pobřeží vojenské základny.

Více než polovina zahraničního obchodu Ruska se totiž uskutečňovala právě přes tyto průlivy a navíc tudy v minulosti nájezdníci, podporovaní Tureckem, opakovaně pronikli až do Černého moře ke břehům ruského impéria.

Zachovat ruskou závislost na této trase ovšem bylo a zůstává jedním ze strategických cílů Západu v tomto regionu. Ne nadarmo byly v roce 1997 protiíránské sankce USA rozšířeny právě o projekt průplavu Kaspik – Perský záliv. Přesněji řečeno, finančním a dalším ekonomickým sankcím by se vystavily všechny společnosti a země, které by poskytly Íránu s realizací tohoto plánu pomoc. A i když USA v současné době svou sankční politiku vůči Íránu přezkoumávají, není jasné, zda zrušily zákaz účasti v daném projektu.

Společná rusko-íránská komise pro výstavbu průplavu, vytvořená na konci 19. století, zahájila svoji činnost v roce 1904. Obě strany se ale nemohly shodnout na statutu projektu a trase kanálu. Petrohrad trval – analogicky se Suezským a Panamským průplavem, které v té době spravovaly Velká Británie a Spojené státy – na principu exteritoriality. Návrh Teheránu na statut kondominia (v podstatě společného vlastnictví a užívání) nevyhovoval Petrohradu, který neměl důvěru v trvalou proruskou orientaci Íránu. Exteritorialita umožňovala (podle Petrohradu) zajistit vojenskou i politickou bezpečnost trasy.

V roce 1908 byla jednání přerušena v důsledku narůstajícího tlaku Istanbulu a Londýna, týkajícího se jak statutu průplavu, tak i termínů jeho výstavby.

První světová válka přirozeně neumožnila pokračovat v rusko-íránských jednáních a následná normalizace vztahů Turecka se sovětským Ruskem výrazně omezila jejich další význam. RSFSR (Ruská sovětská federativní socialistická republika) a SSSR poskytly, jak známo, vojensko-technickou a ekonomickou pomoc Turecku v období jeho konfrontace s Řeckem a Anatolií (1919-1923). Na oplátku se Ankara v září 1924 století zavázala, že Bospor a Dardanely nikdy nebudou použity na úkor zájmů SSSR.

S demisí Mustafy Kemala Atatürka v listopadu 1938 protisovětské nebo přesněji velkoturecké trendy v politice Ankary výrazně posílily. Nejlepším důkazem toho je účast Turecka na plánu „Ropa“, projektu spolupráce s Anglií a Francií při agresi proti SSSR, plánované na polovinu března 1940. Plán předpokládal zejména volný průjezd britských a francouzských válečných lodí do Černého moře.

Od konce 30. let se sovětsko-íránské vztahy začaly v důsledku aktivního vlivu a zasahování do zahraniční politiky Teheránu ze strany Británie, Německa a Turecka zhoršovat. Írán se chystal vypovědět sovětsko-íránskou smlouvu O přátelství a hranicích z roku 1921, která (v článku 6) dávala SSSR v případě ohrožení jeho bezpečnosti právo vstoupit do země se svou armádou.


Teherán, rok 1943: Neznámý příběh.

Od poloviny dubna 1941 Turecko pod nejrůznějšími záminkami bránilo průjezdu sovětských lodí s vojáky a dalším nákladem úžinami do Jugoslávie čelící nacistické agresi. Dobře známá je i pronacistická politika Turecka v období Velké vlastenecké války (minimálně do roku 1944 včetně).

Všechny tyto skutečnosti vedly Sovětský Svaz k návratu k myšlence průplavu Kaspik – Perský záliv.

Projekt byl dokončen na podzim, po společném vstupu sovětských a britských vojsk do Íránu a poté, co moc v Teheránu převzaly protifašistické síly vedené šáhem Mohammedem Rezou Pahlavím.

Alarmující události na sovětsko-německé frontě, hrozba tureckého útoku na SSSR a německo-italská vojska blížící se k Suezskému průplavu přispěly k zintenzívnění prací na přípravě výstavby průplavu Kaspik – Perský záliv. Jak SSSR, tak Írán označily projekt za oboustranně výhodný a tudíž slibný. Stal se i předmětem jednání J. V. Stalina s M. R. Pahlavím, které proběhlo 30. listopadu 1943 v Teheránu.

Výrazné zhoršení sovětsko-tureckých vztahů v letech 1945–1953 na jedné straně přispělo k znovuobnovení úvah o stavbě průplavu, na druhé straně však tehdejší pokusy SSSR připojit íránský Ázerbájdžán k Ázerbájdžánské SSR vedly ke zvýšení vlivu Washingtonu a Londýna na Teherán. A tak byl projekt na dlouhou dobu „zapomenut“, a to tím spíše, že na jaře 1953 SSSR přeorientoval svůj zahraniční kurz jako protiváhu komplikovaných vztahů s Íránem na normalizaci vztahů s Tureckem.


Příprava půdy

V druhé polovině 50. let se íránské vedení rozhodlo obnovit politiku rovnocenné spolupráce se Západem i SSSR. V červnu až červenci 1956 se uskutečnila oficiální návštěva vládní delegace Íránu v čele s šáhem v SSSR, zcela ojedinělá v celé historii vzájemných vztahů. Byla podepsána řada ekonomických dohod, které se ovšem průplavu netýkaly. Přesto však – během návštěvy, při setkání tehdejšího předsedy Rady ministrů SSSR N. A. Bulganina s šáhem (podle zápisu z jednání) – bylo řečeno, že obě strany přikládají velký význam dalšímu posouzení projektu výstavby průplavu Kaspické moře – Perský záliv. Do závěrečného komuniké se ovšem tato skutečnost nepromítla. Pravděpodobně z iniciativy íránské delegace, jež nechtěla „dráždit“ Američany, kteří Írán od projektu odrazovali.

V roce 1962 byla založena sovětsko-íránská komise k dalšímu posouzení problému a s jejími závěry se seznámil tehdejší předseda Nejvyššího sovětu SSSR L. I. Brežněv během návštěvy v Teheránu v listopadu 1963. Právě tehdy byl vytvořen právní základ pro realizaci projektu, když obě strany podepsaly dohody „O sdílení vodních zdrojů hraničních řek“ a „O rozvoji přepravy íránského zboží přes území SSSR a sovětského zboží přes území Íránu“.

V červnu 1965, kdy proběhla stejně významná návštěva šáha v SSSR jako v roce 1956, se obě strany dohodly na urychlení přípravy projektu, opět však bez odpovídající zmínky v závěrečném komuniké. Předběžná varianta průplavu byla posuzována i během návštěvy předsedy Rady ministrů SSSR V. N. Kosygina v Teheránu začátkem dubna 1968. Projekt byl v podstatě schválen oběma stranami. Opět však tradičně bez uvedení v komuniké…

V těch samých letech se zintenzívnila íránsko-americká setkání na nejvyšší úrovni, během kterých USA přímo či nepřímo vyjádřily nesoulad projektu s dlouhodobými zájmy USA a jejich spojenců v NATO. Stejnou pozici zaujímala i Saúdská Arábie. Naproti tomu Irák projekt podporoval (neboť zajišťoval nejkratší cestu mezi touto zemí a SSSR), což v důsledku přispělo k normalizaci vztahů mezi Moskvou a Bagdádem v letech 1974-1975, završenou nakonec bilaterální smlouvou „O přátelství a dobrých sousedských vztazích“.

Je pozoruhodné, že na podzim roku 1975 začaly Spojené státy rozpracovávat plány na svržení šáhova režimu a vyprovokování íránsko-sovětské a íránsko-irácké konfrontace. Nicméně ve věci průplavu Washington držel „etiketu“: americký postoj k tomuto projektu také nebyl zahrnut v závěrečných bilaterálních komuniké…

Teherán se neodvážil zcela ignorovat postoje USA. Jak by také ne, když až 70 % ročního objemu vývozu íránské ropy mířilo za oceán a podíl Spojených států na zahraničních investicích v Íránu přesahoval 40 %. Navíc dodávky z USA minimálně ze 60 % pokrývaly potřeby íránské armády, pokud se týká výzbroje a munice. A celkový podíl zemí NATO v materiálním zajištění íránské armády dosahoval 85 %.

Zároveň Turecko ve druhé polovině 60. let začalo pravidelně snižovat tarify za přepravu sovětského zboží přes Dardanely a Bospor. Tato skutečnost byla pro Sovětský svaz velmi důležitá, protože za prvé: v 60. letech bylo nejméně 50 % ročního objemu vývozu sovětské ropy dopravováno touto cestou. A za druhé: výstavba průplavu by si vyžádala obrovské množství finančních i technických zdrojů, jejich použití bylo pro SSSR z mnoha vnitro- i zahraničně ekonomických důvodů problematické.

To všechno přispělo k tomu, že obě strany, ne že by chtěly projekt brzdit, ale rozhodly se neuspěchat jeho realizaci. Během jednání šáha v Moskvě v říjnu 1972 a A. N. Kosygina v Teheránu v březnu 1973 obě strany opět mimo komuniké konstatovaly oboustrannou výhodnost průplavu a doporučily upřesnit řadu technických parametrů. Ale právní a technologickou základnu budoucí výstavby dále rozšiřovaly: v průběhu těchto návštěv k již přijatým dohodám z roku 1963 byl podepsán „Program hospodářské a vědecko-technické spolupráce“ na 15 let a dále memorandum „O vzájemné podpoře investic“.

Celkem bylo v 60. a 70. letech v Íránu s pomocí Sovětského svazu postaveno více než 60 průmyslových, energetických a dopravních staveb, a to včetně jedné z největších v regionu – Isfahánských oceláren nebo 500 km dlouhého plynovodu mezi Íránem a Ázerbájdžánskou SSR.

Washington, Londýn a Ankara trvaly na tom, aby byla většina exportovaného íránského plynu přepravována přes Turecko, ale Moskva a Teherán se v letech 1972-1973 dohodly na tranzitu íránského zemního plynu do Evropy v průběhu dalších 20ti let přes SSSR. Tyto dodávky měly začít v roce 1976, ale zhoršení vnitropolitické situace a následné známé události v Íránu vedly k „zakonzervování“ projektu.

Stručně řečeno – plánovaná „magistrála“ Kaspik – Perský záliv, vzájemně výhodná pro SSSR i Írán, narážela na stále aktivnější odpor USA a NATO. Přesto, soudě podle uzavřených dohod a tendencí v dvoustranných vztazích, se (pro realizaci projektu) postupně připravovala právní, ekonomická a technologická půda.


Čas budovat

V současné době je projekt v seznamu priorit Teheránu a na rozdíl od období vlády šáha země neskrývá žádné údaje o průplavu ani jednání s jinými zeměmi o jeho výstavbě. Jak uvádějí íránští odborníci a média, průplav Kaspik – Perský záliv přivádí nejkratší cestou do Indického oceánu nejen Rusko, ale i většinu ostatních zemí bývalého Sovětského svazu, stejně jako Evropu. Pro potenciální uživatele je tato cesta méně než polovinou délky tradiční vodní cesty přes Turecko. Proto se na dokončení projektu podílejí nejen íránští, ale i zahraniční odborníci. Uvedení průplavu do provozu je plánováno na rok 2020.

Obdobná hodnocení zaujímá i ruská odborná veřejnost. Krátce řečeno, průplav Kaspické moře – Perský záliv procházející v celé své délce přes území Íránu, je schopen zajistit nejkratší přístup do Indického oceánu ze severního Atlantiku, Baltského, Černého a Azovského moře, povodí Dunaje a Volžsko-kaspické nížiny. Pro zemi je potřebný nejen jako dopravní cesta, ale také jako zdroj odsolené vody pro centrální suché oblasti státu. Nicméně, to vše je zatím sice slibná, ale pořád jenom vyhlídka.

Ještě v letech 1996-1997 vedení Ministerstva silnic a dopravy Íránu vypravovalo delegace do Ruska a hovořilo o snaze získat jeho investice nebo technologie k výstavbě vodní cesty napříč Íránem. Naše strana tyto návrhy v zásadě schválila a doporučila jejich všestranné dopracování, a to zejména v oblasti ekologie vzhledem k jedinečnosti biosféry Kaspického moře.

Bylo též dosaženo dohody o studiu ruských zkušeností z realizace vodohospodářských staveb íránskými odborníky. Teheránem organizované íránské delegace začaly pravidelně navštěvovat Bělomořsko-baltský kanál, Volžsko-baltský a Volžsko-donský průplav. V roce 1998 byla vytvořena společná expertní skupina pro studium transíránského vodního projektu, a v dalším roce vláda Islámské republiky oficiálně schválila zdokonalenou verzi studie proveditelnosti.


Celková délka lodní trasy bude kolem 700 km včetně splavných ústí řek severozápadního (přikaspického) a jihozápadního Íránu a s Irákem společné pohraniční části řeky Šatt al-Arab v délce asi 450 km. Potřebný objem investic na realizaci celé stavby odhadovala íránská strana v letech 2012-2013 na minimálně 10 mld. dolarů, včetně spojovacího kanálu severozápad – jihozápad ve výši cca 5,5 až 6 mld. dolarů. Návratnost projektu je odhadována na 5 let od uvedení do provozu. Podle stejných výpočtů zabezpečí provoz průplavu Rusku a Íránu výnosy z tranzitních poplatků, a to 1,2 až 1,4 respektive 1,4 až 1,7 mld. dolarů ročně od 3. až 4. roku provozu.


V průběhu společných jednání rusko-íránské komise pro obchod a vědecko-technickou spolupráci počátkem 21. století nabídli zástupci Teheránu naší straně řadu variant plateb za technologickou podporu při stavbě průplavu a také za stavbu potřebných nákladních říčně-námořních a pomocných lodí v ruských loděnicích.

V této souvislosti je velmi zajímavý nedávno zveřejněný názor skupiny odborníků v Dagestánské pravdě (Machačkala): „Dostupnost podniků specializovaných na stavbu lodí v zemi je dobrým argumentem pro to, aby se v Dagestánu vybudoval velký průmyslový komplex pro stavbu lodí, a to včetně lodí pro transíránskou vodní cestu.“

Ale projekt vytvoření takového komplexu na bázi Machačkalských opravárenských loděnic zůstal jenom na papíře. Podle hlavního inženýra tohoto podniku Michaela Chalimbekova výkresy, technologie a výpočty výstavby Zdroj: vpk-news.ru
Mapa: vpk-news.ru
moderního, technologicky vyspělého provozu byly připraveny známou loďařskou firmou v Německu, věc se však dál nepohnula z místa.

Poznamenal také, že podle „mnoha vědců, včetně například profesora Šichsaida Abdullajeva, na základě spolupráce republikových průmyslových podniků je skutečně možné zajistit konkurenceschopnou výrobu říčně-námořních lodí“. Navíc využití rozpracovaných návrhů známého ruského konstruktéra Hamida Chalidova na budování lodí smíšené konstrukce nové generace – trimaranů – splňuje jak požadavky, tak i podmínky nákladní dopravy na takových vodních cestách, jako je „transíránský průplav“. A to tím více, že ve světě narůstá poptávka po podobných lodích.

Bude rozumné předpokládat, že současné geopolitické faktory, mezi které patří i Tureckem vyprovokované závažné zhoršení vztahů této země s Ruskem, přispějí k ještě pečlivějšímu prozkoumání možností naší spoluúčasti na vybudování tak důležité vodní cesty.


Zdroj: vpk-news.ru
Mapa: vpk-news.ru










Paul Craig Roberts: Kdo a proč zabil Johna F. Kennedyho i Bobbyho

$
0
0
Paul Craig Roberts
17.2.2016   Střípky ze světa
Promluvil svědek, přehlížený půl století
Média, provozující „presstituci“, toho metou pod koberec mraky. Ze všeho nejvíc „vládní konspirace“, načapané in flagranti...Podobné indicie se okřikují coby „konspirační teorie“. To stigma se vypaluje i na čela „tisíců špičkových architektů, statických inženýrů, fyziků, expertů v oboru nanochemie a demolice, prvých očitých svědků, vojenských i civilních pilotů a rovněž bývalých vládních činitelů“, kteří Bushovu „pohádku o 11. září 2001“ znectili coby „odporující všem důkazům i zákonům fyziky“.


Stejná ostrakizace však stíhá i zdroje, demaskující „vládní konspirace“ před desítkami let. Například „Jamese W. Douglase, který zcela nezvratně prokázal, že atentát na prezidenta Johna F. Kennedyho nespáchal Oswald, nýbrž jeho vlastní paranoidně antikomunistický vojensko-průmyslový komplex“.

Jak vyšetřovací „Komise 11. září, tak Warrenova komise byly jen zastíracím manévrem. Viceprezident Dick Cheney a neokonzervativci sponzorovali ´nový Pearl Harbor´s cílem vojensky napadnout země Středního východu, co se nestaly vazaly Spojených států a Izraele a rozvíjely nezávislou zahraniční politiku. Jejich ´novým Pearl Harborem´ bylo 11. září.“ Právě to si však žádalo „krycí legendu o to víc ve chvíli, kdy na vyšetřování, které se nenechá zkorumpovat ani bombastickými sumami, trvaly rodiny pozůstalých“.

Warrenova komise dopadla navlas stejně. Už „jí nezbylo, než zamést pod koberec, že populárního amerického prezidenta, Johna F. Kennedyho, zavraždili předseda výboru spojených štábů a tajná služba CIA, poněvadž byl podle paranoidních antikomunistů ´měkký ke komunismu´, a ohrožoval tak bezpečnost Spojených států“. Za situace, kdy „byla studená v plném proudu, si Warrenova komise nemohla dovolit hnát americké vojenské a bezpečnostní služby k zodpovědnosti, aniž tím vůči nim otřese důvěrou veřejnosti“.

Kdokoli justičnímu švindlu s Oswaldem nahlédl pod pokličku, vidí tomu až do střev. „Byl to i případ generálního prokurátora Roberta Kennedyho, bratra JFK. Bobby Kennedy pravdu znal. Coby člen administrativy, metoucí ji pod koberec, s tím však nebyl s to udělat vůbec nic. Věděl ovšem i to, že stane-li se jednou prezidentem on sám, pohnat příslušné činitele bezpečnosti k odpovědnosti už dokáže. Vlastní bratr mu řekl, že jen co ho zvolí znovu, ´rozmetá CIA na tisíc kusů´. Poté, co se Lyndon Johnson odepsal válkou ve Vietnamu, adeptem na příštího prezidenta Spojených států byl Bobby Kennedy.“

„Padl obětí atentátu onoho večera, kdy vyhrál demokratické primárky v Kalifornii. Obžalován byl Sirhan Sirhan. Stál hned proti Kennedymu. Měl osmirannou malorážnou pistoli, z níž střílel. Zasáhl Paula Shradea, stojícího hned vedle Kennedyho. Samotného Kennedyho však ne. Kennedy byl, podle lékařské zprávy i očitých svědků, zabit výstřely do zad a zezadu do hlavy. Před lety mi to potvrdil jeden prominentní novinář a filmový dokumentarista, stojící hned za Kennedym ve chvílí, kdy byl zastřelen. Řekl mi, že kulku, která Kennedyho zasáhla, slyšel na vlastní uši a viděl i to, co měla za následek. Sepsal o tom vyčerpávající zprávu pro FBI, ta ho však, nehledě na jeho renomé, nikdy nekontaktovala.“

Šanci promluvit dostal Paul Shrade až „teď, minulou středu, po 48 letech“. Při slyšení s ‚dnes už jednasedmdesátiletým Sirhanem Sirhanem“. Teprve tady tak mohl „předložit zcela nezvratné důkazy, že Roberta Kennedyho zastřelil někdo zezadu, a nikoli zepředu, kde stál Sirhan Sirhan. Výpověď Praula Shradea je k dispozici na http://www.informationclearinghouse.info/article44184.htm.“

Média, provozující „presstituci“, jistě vyrukují s tím, že Paul Shrade, zasažený tehdy sám, šíří „konspirační teorie“. Ta nálepka ovšem stihne každého, kdo „na základě neotřesitelných důkazů konfrontuje vládu, svalující vlastní zločiny na nevinnou třetí stranu. CIA v době atentátu na Roberta Kennedyho experimentovala s ´myšlenkovou kontrolou´. Sirhan Sirhan patřil podle expertů k těm, kdo pod ´myšlenkovou kontrolu´ CIA spadal. To by bylo i vysvětlením, proč si Sirhan Sirhan incident nepamatuje.“

„Předseda spojeného štábu náčelníků štábů Lyman Lemnitzer se vůči prezidentu Johnu F. Kennedymu dopouštěl hrubého porušení subordinace. Při jednáních v Bílém domě dával prezidentovi najevo, že jím opovrhuje. Když Lemnitzer přinesl Kennedymu Projekt Northwoods, plánující střílet americké občany na amerických ulicích a na obloze vyhazovat americké letouny do vzduchu, svést to pak na Castra a dát tím zelenou invazi Spojených států a ´změně režimu´, jak zní oblíbený pojem Bushova režimu, na Kubě, prezident Kennedy Lemnitzera odvolal a poslal velet jednotkám NATO v Evropě.“

„Kennedy ovšem neměl tušení o Operaci Gladio, realizované v Evropě NATO a CIA. S cílem zlomit politický vliv komunistů, především v Itálii, na ně sváděla bombové atentáty na civilisty po nádražích. Právě to, jak se Kennedy Lemnitzera zbavil, však Lemnitzera postavilo danému programu do čela a
umožnilo mu zbavit se i samotného Johna Kennedyho (viz http://www.informationclearinghouse.info/article44208.htm).“

„Kdokoli má za to, že demokratické vlády by své vlastní občany jaktěživ nevraždily, je nehledě na své přesvědčení zoufale neinformovaný. Jsi-li, milý čtenáři, jednou z těch lehkověrných duší, pusť si internet a najdi si tam třeba Operaci Northwoods a Operaci Gladio.“

HuffPost: Turecko má šanci změnit syrský konflikt v katastrofu

$
0
0


Harald Kujat, expředseda výboru NATO
17.2.2016   První zprávy
Moskva má zkoordinovaný plán, který povede k míru v Sýrii, ale Západ musí zajistit, že Turecko mu v tom nezabrání. Západní země musí daleko objektivněji pohlížet na akce Ruska v Sýrii a vzdát předsudků, že za každým rozhodnutím Kremlu se skrývá „strašná hrozba", uvedl pro Huffington Post bývalý předseda Vojenského výboru NATO, německý exgenerál Harald Kujat.

Tak jako u všech zemí, tím či oním způsobem zapojených do urovnání syrského konfliktu, má Rusko své vlastní strategické zájmy v regionu, ale to neznamená, že by měly být hodnoceny pouze negativně.

Moskva má koordinovaný plán pro boj s džihádisty, a je jasné, že bez její účasti není řešení syrského konfliktu možné. „Bez Ruska nebude mír v tomto regionu," zdůraznil generál.

Bývalý generální mluvil o své vizi dalších ruských plánů. Osvobození Aleppa je pouze přechodný bod na cestě k osvobození země od teroristů Islámského státu. Cílem leteckých úderů Moskvy bylo umožnit vládním silám odříznout cesty dodávek zbraní džihádistům z turecké strany. Dále bude moci vládní armáda vybudovat koridor na severovýchodě země k referenčnímu bodu IS ve městě Rakka.

Nevyhnutelný konflikt mezi Ruskem a Tureckem v roce 2016

Exgenerál poznamenal, že jsou země, které budou chtít zabránit realizaci tohoto plánu - na prvním místě Ankara. Koridor vytvořený Asadovou armádou, bude nakonec protínat oblasti, které jsou nyní pod kontrolou Kurdů, kteří se osvědčili v boji proti teroristům. Přičemž Turecko nehodlá zastavit bombardování těchto oblastí a bude pokračovat v operaci proti kurdským silám. Kromě toho, Ankara plánuje vyslat pozemní jednotky do Sýrie, čímž může přerušit veškeré úsilí o vyřešení krize. „Turecký zásah má potenciál proměnit syrský konflikt do globální katastrofy," uzavírá varovně Kujat. 
První zprávy, Jiří Kouda

Muslimové v Německu v humorné nadsázce a jako problém snížené autority policie

Válka migračními zbraněmi - potvrzeno?

$
0
0
Radim Valenčík
17. 2. 2016          RadimValenčíkPíše                                                           
V roce 1994 jsem v úvodu ke knížce "Lidi, ještě máte rozum..." publikoval upozornění na možnost použití řízené migrace jako válečné zbraně. Nyní se ukazuje, že výzkum v dané oblasti již dlouhodobě probíhá a že současná situace vykazuje znaky použití této zbraně. Euroasia24 uveřejnila 15.2.2016 stať Leonida Savina "Organizovaná migrace jako válečná zbraň". Stojí zato si ji přečíst celou, zde z ní vybírám to nejdůležitější:
Zdálo by se, že proud utečenců má objektivní důvody: Ozbrojené konflikty v Libyi, Sýrii a Iráku trvají již řadu let a situace je stejně turbulentní v Palestině a Afghánistánu. Ani v Tunisu a v Egyptě po událostech Arabského jara není situace příliš optimistická. Málokdo se zmiňuje o situaci v Bahrajnu, kde je opozice brutálně potlačovaná, nebo Jemenu, kde se obětí leteckých útoků staly i vesnické svatby...

Je nějaký společný důvod pro vehementní snahu utíkat z rodných zemí? Možná bohatí příbuzní, kteří se usadili v Evropské unii? Nebo fámy o sociálním zabezpečení, které jim zaručí pohodlný život? Je nutno říci, že útěk znamená pořádně pašerákům zaplatit, něco mezi 4 až 10 tisíci dolary na to, aby se jedna osoba dostala ze Sýrie nebo Libye do Evropy. I když má taková osoba v zahraničí bohaté příbuzné, poslat do Sýrie peníze bankovním převodem je nemožné. A organizovat uprchlictví na úvěr je příliš rizikové, pokud uvážíme, že část uprchlíků utone ve Středozemním moři. - Kdo tedy poskytuje záruky, které povzbuzují stovky tisíc utečenců, aby opustily svou vlast a zamířily do Evropy?

O co jde? O praktickou implementaci teoretických strategických úvah. Ty se vyvíjely už dlouhou dobu. Jednou z nich je studie, realizovaná Belferovým centrem pro vědu a mezinárodní záležitosti na Harvardské univerzitě pod názvem "Strategická řízená migrace jako válečná zbraň", kterou autor použil jako název tohoto článku. Tato studie byla poprvé publikována v roce 2008. Kombinací zjištěných dat a jejich analýzy autor této studie, Kelly Greenhill, poskytuje odpovědi na následující otázky:

Mohou být utečenci zvláštním typem zbraně?

Může být taková zbraň použita za války nebo i v míru?

Jak úspěšné může nasazení této zbraně být?

Greenhill na tyto otázky odpovídá kladně. Je skutečností, že výzkumníci v Belferově centru společně s výzkumníky na jiných katedrách Harvardské univerzity pracovali již řadu let na návrhu strategií pro řízení konfliktů v rámci širších politických studií. Ředitel Belferova centra, Graham Allison, byl v Clintonově administrativě poradcem ministra obrany. Kromě toho se toto centrum věnuje i výzkumům zaměřeným na Rusko.

Spojené státy pouze simulují svoje sympatie s Evropou, která je těžce zasažená uprchlickou vlnou... Přes proklamace "závazku pomáhat" ovšem ze strany USA nebyla s ohledem na ilegální infiltraci evropských zemí realizována žádná pomoc, co se týče alespoň dočasného řešení imigrace...

Nejúčinnější zbraní, a to jak metaforicky, tak reálně, mohou být ti migranti, kteří jsou schopni se usadit jako malé guerillové skupinky na novém teritoriu. Je velmi zajímavé, že USA nejen podporují ty, kteří se jeví jako nejslibnější, ale zajišťují jim utečenecký status a oficiální ochranu americké vlády... v roce 2014 americké služby pro imigraci a občanství uplatnily 1519 výjimek u jednotlivých žadatelů a udělily jim utečenecký status, pobytový status, rezidenční status a poskytly jim oficiální ochranu vlády USA. Nejzajímavější je, že tito lidé měli spojení s teroristickými skupinami včetně osobní participace v těchto aktivitách...

http://www.eurasia24.cz/nazory/457-organizovana-migrace-jako-valecna-zbran

Článek s uvedením příslušných stránek mé knihy jsem pod názvem "Začala válka s použitím migračních zbraní" uveřejnil před rokem 24. dubna 2015. Zaznamenal několik tisíc přečtení. Zde je:

Válka proti EU s použitím devastujících migračních zbraní začala. Že přeháním? Vůbec ne. Když byl pod přihlouplými záminkami destabilizován Kaddáfího režim, nevědělo se, k jak hlubokému propadu dojde a že tento propad vyvolá mohutnou migrační vlnu? - Ale vědělo. Byly na to studie. Vědělo se i to, kam budou směřovat. Teď sklízíme a ještě dlouho budeme sklízet následky. A nejen tohoto úspěchu "boje za demokracii a lidská práva".

Jak je možné, že "naše" euroreprezentace fatálně selhává? Jak je možné, že nejen připustila válku proti vlastnímu obyvatelstvu s použitím tak ničivých zbraní, jako jsou ty migrační, ale dokonce aktivně přispěla k jejímu vyvolání? A teď nás dokonce přivedla na pokraj války horké a - nedej bůh - možná i velmi horké? Náznak odpovědi je zde:

"Německá tajná služba BND dodávala několik let americké Národní bezpečnostní agentuře NSA informace o evropských firmách a politicích. Zjištění vyvolalo mezi německými poslanci skandál. O rozsáhlé a kontroverzní činnosti německých špionů totiž úřad kancléřky vůbec nevěděl."

Viz: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/nemecka-tajna-sluzba-pomahala-americke-nsa-se-spionazi-firem-a-politiku-v-evrope--1482209

Není to tak, že politici (euroreprezentace) dosazují ty, kteří řídí tajné služby. Naopak. Mocenské enklávy zpravodajských služeb, které se utrhly z jakékoli kontroly, dosazují "naše" politiky. Takové, na které něco vědí a které mohou vydírat. Na základě globálního špiclování. A dosazují ty, na které vědí něco difamujícícho, prostřednictvím těch, na které vědí něco difamujícího. Institucionální systém zemí tzv. vyspělého světa dospěl k naprostému rozkladu. Tak hlubokému rozkladu, že dochází nejen k beztrestnému rozkrádání "shora" z pozic nejvyšších postů v EU (a zneužívána je k tomu třeba i Řecká krize), ale i válčení proti vlastním lidem.

Vzpomněl jsem si na to, co jsem napsal před více než 20 léty:
Napsal jsem tehdy knížku "Lidé, ještě máte rozum...". To je z úvodu k ní. Dnes se ty nejhorší představy naplňují. Zde je celý úvod, který je s více než dvacetiletým odstupem docela zajímavý:
A jak se z toho dostaneme? Nebude to jednoduché. Ale stále jsem přesvědčen, že to nejdůležitější, čím se můžeme bránit, je náš rozum. Bez něj to nepůjde.

Ještě titulní stránka knížky. To jsem měl ještě černé vlasy a spoustu vlasů.
K článku z dubna loňského roku: To, že se tento typ války připravuje, jsem vydedukoval ze smyslu a obsahu projevů Václava Havla v Kalifornii a v Davosu v roce 1992. Od té doby intenzívně hledám cestu řešení současných problémů. Kdo má zájem dozvědět se něco víc o tom, jak se dostat ze složité situace, toho mohu odkázat na dva krátké články na mém blogu:

http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

nebo:

http://radimvalencik.pise.cz/3033-co-si-prat-do-noveho-roku-2016-moje-desatero.html

Pochopitelně mnohem více se zájemce dozví z našich monografií věnovaných komplexnímu pohledu na současné problémy (pojali jsme je jako ročenky a každý rok náš pohled upřesňujeme). Zde je odkaz na ty z roku 2014 a z roku 2015.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3173-valka-migracnimi-zbranemi-potvrzeno.html

Rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana pro TA3

$
0
0
17.2. 2016   hrad.cz
Dobrý den, pane prezidente. Česko i Slovensko si samostatně prošly cestu až do Evropské unie. Poměrně dlouho to byla cesta přímá, téměř nezpochybnitelná, potom však přišly problémy Řecka, později migrační krize. Začíná se znovu mluvit o hranicích a konci volného pohybu osob v rámci Schengenu. Vidíte tam nějaký větší prvek dezintegrace nebo dokonce začátku konce celé Evropské unie?



Rozhodně ne. Já jsem eurofederalista a já jsem stoupenec další integrace Evropské unie, a právě proto kritizuji již delší dobu absolutní neschopnost Evropské unie plnit svoji základní funkci, a to je ochrana vnějších hranic. Protože to, o čem mluvíte Vy, to znamená rozpad Schengenu, zavedení národních hranic, je velmi nákladná a zbytečná operace, která je nutná pouze tehdy, jestliže Evropská unie nesplní svoji základní úlohu. A bohužel tam se žvaní, žvaní, žvaní. Evropská unie se chová, jako kdyby migrační krize neexistovala. Teď se trochu probudila a rozhodla se, že zavede evropskou pohraniční stráž. Víte v jakém rozsahu, pane redaktore? Patnáct set mužů. Patnáct set mužů proti statisícům uprchlíků, kteří se valí do Evropy. A to, že Itálie a Řecko není schopno zřídit hotspoty, pořád to jenom slibují, tak já se ptám, na co má Itálie armádu, na co má Řecko armádu? Ty hotspoty mohly dávno existovat, mohli se odfiltrovat lidé, kteří mají právo na azyl, a ti ostatní vrátit zpátky. A poslední poznámka, má-li se Evropská unie zachránit, nemá-li se schengenský prostor rozpadnout, je nutné říci jedno jediné tvrdé slovo, a to slovo je deportace. Zatím nebyl vrácen jediný uprchlík, i když to třeba byl prokazatelně ekonomický imigrant, který neprchal před válkou. No a teď švédský premiér po vraždě té pečovatelky, to jste určitě zaregistroval, oznámil, že Švédsko, kdysi liberální země, bude deportovat osmdesát tisíc lidí. A je to tak správně.

Co by v tomto kontextu mohla udělat Slovenská republika, respektive Česká republika? My přece nemáme takový mohutný problém s migrací a s tou migrační vlnou. Těch migrantů na Slovensku a v Česku není až tolik.

Tak zaprvé, já předpokládám, že v tomto roce, bohužel, se migrační vlna převalí jak přes Česko, tak přes Slovensko z toho prostého důvodu, že dojde-li k uzavření německo-rakouských hranic, což nemůžete vyloučit, tak jsme tranzitní země do Německa, ale samozřejmě Německo pak tyto lidi zase bude vracet do zemí, odkud přišli, pokud to budou ekonomičtí migranti. Kromě toho velmi opatrné odhady říkají, že těch uprchlíků, i když finský prezident nedávno prohlásil, že nejsou uprchlíci, že jsou jenom migranti, takže těch uprchlíků bude nejméně dvakrát víc, než v minulém roce. No a Německo, Rakousko už teď praská ve švech, tak si představte, co bude, jestliže tam dorazí dvojnásobně větší, trojnásobně větší, migrační vlna.

Jak by bylo možné zvrátit tento nepříznivý vývoj v Evropské unii?

Když už nemáme evropskou armádu, vytvořme ad hoc jednotky, do kterých každá členská země pošle, dejme tomu, tisíc vojáků. Tak to máte dvacet osm tisíc vojáků pohraniční stráže, místo těch směšných patnácti set, a klidně pomáhejme Řekům, Italům na jejich území, protože tam přišli a tam mají podle dublinských dohod zůstat. Je to první bezpečná země pro ty, dejme tomu, uprchlíky. Tak tam bychom jim měli pomoci při budování těch hotspotů, registračních středisek, snímání otisků prstů, ale také je potom vracet, pokud možno z těch zemí prvního záchytu, do zemí, odkud přišli.

Vy sám jste se nazval eurooptimistou až eurofederalistou a v celé této situaci většina lidí vyzývá k větší soudržnosti, k větší, hlubší integraci v rámci Evropské unie, tedy nejen v politické, ale i v bezpečnostní, finanční či fiskální oblasti. Ale na druhé straně kritizujete vládu České republiky, teď bych citoval, kvůli slabé odvaze postavit se tlaku Evropské unie, respektive Evropské komisi. Z jakého důvodu?

Já bych to dokumentoval jedním konkrétním příkladem. Jak Slovensko, tak Maďarsko podaly žalobu u Evropského soudního dvora na Evropskou komisi, právě kvůli té politice kvót, protože ta, podle i mého názoru, narušuje suverenitu členských států. A Česká republika se k této žalobě dosud nepřipojila, a to je jeden z důvodů, proč ji kritizuji.

Je to tedy tak, že v rámci Evropské unie začínají převládat státní a národní zájmy nad těmi evropskými?

Každý stát má svůj zájem, národní zájem. Je naprostá iluze domnívat se, že vstupem do Evropské unie členské státy ztratily své národní zájmy. Vidíte to na desítkách případů, ať už se jedná o plynovody, ať už se jedná o cokoli jiného. Jde o to tyto zájmy integrovat, najít rozumný kompromis. Rozumný kompromis nespočívá v tom, že si vymyslíme nějaký systém kvót, který nebude fungovat, protože ti lidé pak dostanou svobodu pohybu a stejně se budou pohybovat po celé Evropské unii a nebudou připoutáni za nohu v jedné členské zemi. A ten společný kompromisní zájem, opakuji ještě jednou, všech členských zemí Evropské unie je pevná obrana vnější hranice Evropské unie. Můžeme maximálně diskutovat o tom, jestli to má být jenom obrana schengenského prostoru, obrana Evropské unie. To znamená třeba Rumunsko a Bulharsko, jak víte, nejsou členy Schengenu, ale zdá se, že je docela užitečné udělat hranice třeba mezi Tureckem a balkánskými zeměmi a kromě toho, samozřejmě, jak už jsem řekl, posílit ty hotspoty v Itálii a v Řecku.

Přeci jen ta situace není ideální, zdaleka není ideální, spíš je…

A už jste někdy zažil ideální situaci v dějinách? Já myslím, že neexistovala ani jednou.

Ano, ale teď je určitě vážnější, než byla třeba před jedním nebo dvěma roky vzhledem právě k tomu tématu, o kterém teď mluvíme. To znamená, hrozí podle mnohých dezintegrace Evropské unie tím, že, jak jste i řekl, Německo zdvihá svou oponu, jsou tam hraniční kontroly, Rakousko recipročně také. Koneckonců víme, co se děje v členských zemích na Balkáně. Je to v podstatě to samé. Ti, kteří se zajímají o geopolitiku a mají rádi všechno v souvislostech, říkají, že za tou dezintegrací Evropské unie jsou velmoci, Ruská federace, Spojené státy americké. Jak to vidíte Vy?

Já jsem mnohokrát veřejně řekl, že migrační vlnu považuji za organizovanou invazi, a domnívám se, protože tato vlna je v podstatě složena z islamistů, že tuto invazi organizuje Muslimské bratrstvo. Je to názor, který opírám o rozhovor s některými arabskými umírněnými politiky, už jsem je dokonce i jmenoval, kteří říkali, zaprvé, Muslimské bratrstvo je střechová organizace všech islámských teroristů, šéf Al-Káidy je člen Muslimského bratrstva, šéf Tálibánu je člen Muslimského bratrstva, a tak dál. No a marocký ministr zahraničí mně říkal, Muslimské bratrstvo, které do nedávna, jak víte, vládlo například v Egyptě, tak se snaží nejenom sjednotit celý muslimský svět, ale, nevím, jestli jste viděl mapu islámského chalífátu do roku 2020, snaží se ovládnout celý svět. Mně to zpočátku připadalo, jako podivná konspirační teorie, ale na druhé straně uznávám, že třeba marocký ministr zahraničí nebo korunní princ Spojených arabských emirátů o této organizaci vědí daleko víc, než o ní vím já.

To znamená, ty velmoci, které jsem jmenoval, nevidíte v pozadí.

Já to považuji za organizovanou invazi, která se snaží nikoli válkou, protože to by ani fyzicky nebylo možné, ale právě tím stěhováním národů, tou muslimskou vlnou imigrantů, v podstatě rozrušit, a to už dnes říkají mnozí politici včetně Roberta Fica, rozrušit elementární kořeny evropské kultury.

Když jsme již hovořili o velmocích, posuňme se trochu víc na východ, na Ukrajinu. Tam se dost diskutuje o možnosti zavedení bezvízového styku pro občany Ukrajiny směrem do Evropské unie. Byl byste pro takové řešení?

Mnohokrát jsem říkal, že konflikt na Ukrajině považuji za občanskou válku. Jsem rád, že tato válka ustala, že je příměří, že se více či méně dodržují, s určitými výjimkami, minské dohody. Zdá se, že to velmi pravděpodobně nějakou dobu bude mít charakter takzvaného zamrzlého konfliktu, jako je například v Podněstří, to je také něco podobného. Nicméně, k Vaší otázce jako takové, víte, my můžeme očekávat tak jako tak migrační vlnu jiného typu, a sice právě migrační vlnu z Ukrajiny. A důvodem této migrační vlny bude výrazná ekonomická krize na Ukrajině, kterou si samozřejmě nikdo z nás nepřeje, ale která může být způsobena právě určitými problémy spojenými například se ztrátou Donbasu, což je významné průmyslové centrum, upřímně řečeno, i s korupcí, před kterou nedávno varovala Ukrajinu šéfka Mezinárodního měnového fondu. Nechci rovnou mluvit o státním bankrotu a opakuji, že to by Ukrajině nikdo z nás nepřál, ale zpět k Vaší otázce, za této situace je poněkud riskantní připustit bezvízový styk.

No, a když tedy tvrdíte, že ta občanská válka na Ukrajině jakoby přestala anebo přestává, přestává stejně tak i konflikt velmocí? Hodně se mluví o tom, jak na Ukrajině intervenuje Ruská federace, hodně se mluví o vlivu Spojených států amerických na současnou ukrajinskou vládu. Je tento konflikt tedy momentálně také jakoby zmrazený?

Samozřejmě, že velmoci mají tendenci rozšiřovat svoje kompetenční pole, expandovat. Zatím mám dojem, že žádná z těchto expanzí se nepodařila. Vezměte si irácký konflikt, kde se hledaly neexistující zbraně hromadného ničení. Ale abychom všechno nesváděli jenom na Spojené státy, tak rozpad Libye způsobila Evropská unie, nikoli Spojené státy, a díky tomu teď v Libyi máme chaos, již zmíněnou občanskou válku, která tedy na Ukrajině utichla a v Libyi probíhá. Máme tam několik vlád, nikoli jednu vládu, a máme tam velmi silnou expanzi Islámského státu.

A jak tedy vnímáte budoucnost Evropy, když vezmeme v úvahu všechny tyto problémy, v situaci, kdy tu máme na jedné straně migrační krizi, na druhé straně žádost anebo otázku otevřenou, co se týče zrušení vízové povinnosti s Ukrajinou, a stále poměrně ostrou rétoriku velmocí směrem z východu na západ.

Tak zaprvé, ostrá rétorika byla i v době studené války. A kdyby to byla jenom rétorika a nesahalo se ke zbraním, tak to berme jako řečnické cvičení a příliš se tím nezabývejme. Je naprosto pochopitelné, že spolu konkurují Čína, Rusko, Spojené státy a Evropská unie. Že ten jejich vztah na světovém trhu je konkurenční, o tom snad nikdo nepochybuje. Mohou se uzavírat dočasná partnerství ad hoc, opravdu dočasná účelová spojenectví, ale v podstatě je zapotřebí, aby Evropská unie, má-li být v této soutěži konkurenceschopná, zůstala jednotná, integrovaná, a trochu nezdvořile bych dodal, aby měla o něco schopnější vedení, než má teď.

Pane prezidente, velmi pěkně Vám děkuji za rozhovor a těším se na další shledání. Na shledanou.

Bylo mi potěšením.

Miloš Zeman, prezident České republiky, TA3, 15. února 2016

Radiožurnál 17.2. Rozhovor s poslancem KSČM JUDr. PhDr. Zdeňkem Ondráčkem, PhD. Co hledala poslanecká dvojice KSČM na východě Ukrajiny, proč se setkali s představiteli separatistické Doněcké lidové republiky, proč jejich cesta vadila Kyjevu...

Báječná válka s Ruskem na dosah: Balancování na kraji jaderné propasti. Prorocká slova otce zakladatele se naplňují. Politika amerického impéria očima pravého konzervativce

$
0
0
Patrick Joseph Buchanan
17.2.2016   Protiproud
Sleduje se zděšením muže celoživotně oddaného svobodě, jak vojenské i politické elity jeho vlastního národa stále úspěšněji připravují zničení Ameriky a celého světa...
“Ze všech nepřátel svobodného života ve státě je zřejmě tím nejhrozivějším válka. Žádný národ světa si nemůže uchovat svou svobodu uprostřed vleklého válčení.”
Jestli jste si mysleli, že nejdelší válka, kterou Amerika kdy vedla - totiž ta v Afghánistánu - se blíží ke konci, mohu vás ubezpečit, že ani omylem.
Generál John Campbell, který právě odchází z funkce velitele amerických ozbrojených sil v místě samém, se nechal slyšet, že naše jednotky si pobudou v zemi ještě “léta”. Pokud by měla armáda dodržet slavný slib prezidenta Obamy, pak by, jak tvrdí Campbell, “ohrozila úspěch celé operace… Afghánistán nedosáhl trvalé bezpečnosti a stability, která by ospravedlňovala další snížení naší podpory místní vládě… a v roce 2016 se nejspíš situace o nic nezlepší.”

Patnáct let - a nic

Přeloženo do lidské řeči z řeči diplomatické, znamená to: Kdyby se armáda stáhla, z Kábulu se stane další Saigon a naši afghánští spojenci budou povražděni. Ze všech nepřátel svobodného života ve státě je zřejmě tím nejhrozivějším válka.

Je to už patnáct let. A pořád jsme tam, kde jsme byli.


A nekončí ani druhá nejdelší americká válka - ta v Iráku. Ministr obrany Ash Carter plánuje do Iráku vrátit jednotky 101. výsadkové divize a připojit je ke čtyřem tisícovkám Američanů, kteří v rozstřílené zemi stále bojují.

Turecký diktát v Bílém domě?

“ISIS je jako rakovina,” pravil tuhle Carter. A poté, co zničíme “primární nádor” ve městech Mosúl a Rakka, pokusíme se prý vyříznout menší “metastázy” v celém islámském světě.
Ale kdy ten Mosúl dobudeme? “Určitě ne letos,” mudruje hlava vojenské rozvědky, generálporučík Vincent Stewart.

A bude hůř. Jakmile vstoupil do války v Sýrii s leteckými údery Vladimir Putin, náhle se štěstěna přiklonila k Bašáru Asadovi. “Umírněné” rebely vyhánějí z Aleppa a k hranicím Turecka proudí desetitisíce uprchlíků. A turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je prý rozzuřen, že si Spojené státy dovolily spolupracovat se syrskými Kurdy proti ISIS a prezident Obama že se nedrží tureckem stanoveného mantinelu vyjádřeného mantrou: Asad musí pryč!

Docela bezpečné války


V takové situaci neskončí pro Ameriku nejen válka v Afgánistánu a Iráku, ale ani ta v Sýrii. Těžko také bude mír v Jemenu, kde z chaosu povstávají stará známá jména - ISIS a al-Kájda.

A to ještě Západ dumá nad tím, zda neprovést invazi do Libye, aby rozdrtil místní odnož ISIS a ucpal jednu z cest, kudy se valí davy uprchlíků do Evropy.

Zdá se to špatné? K vlastnímu neskonalému údivu ale zjišťujeme, že ačkoli Amerika válčí od Maghrebu po Afghánistán, ani jedna z těchto válek není “hrozbou pro národní bezpečnost” našeho státu. Alespoň to loni v létě prohlašoval generál Joseph Dunford, nový velitel generálního štábu.
“Největší hrozbou pro naši národní bezpečnost je jednoznačně Rusko. Pokud se tedy bavíme o zemi, která by mohla znamenat naše existenční ohrožení… pak je to zřejmé. Jeho chování je skutečně znepokojující.”
Dunford se ztotožnil s názorem Johna McCaina, že bychom měli dodat na Ukrajinu protitankovou výzbroj a děla, protože “bez nich se nedokáží bránit proti ruské agresi”.

Báječná válka s Ruskem na dosah

Ale co bychom dělali, pokud by Putin na naši iniciativní “pomoc” Ukrajině odpověděl okupací Mariupolu a vystavěl pozemní spojnici s Krymem? To snad pošleme americké jednotky, aby Mariupol “osvobodily”? To si opravdu chceme začít s Ruskem válku?

Jak se zdá, asi ano - alespoň soudě podle dalších přesunů jednotek NATO do oblasti Baltu.

Jistě, Rusko s Ukrajinou i Gruzií má už pár let územní spory. Vlastně už od roku 1991, kdy se oba státy odtrhly. Jenže je stejně nepopiratelné, že v obou zemích (a dvanácti dalších státech, které opustily Sovětský svaz), zůstalo velké množství Rusů. Ti nikdy z Ruska pryč nechtěli. A teď se prostě chtějí vrátit Matičce Rusi na širokou hruď.

Jak přesně nás ohrožují národnostní, neřku-li "kmenové", rozmíšky kdesi ve východní Evropě? Proč je toto ohrožení “největší hrozbou pro naši národní bezpečnost”, podle prohlášení našich armádních generálů?

"Žebříček" padouchů, made in USA


Když měl generál Dunford ve stejném rozhovoru pro tisk jmenovat další “největší hrozby” pro naši bezpečnost, uvedl tento “žebřiček”: Čína, Severní Korea a ISIS.

Zajímalo by mě, proč a čím asi Čína ohrožuje Spojené státy? Tím, že se dohaduje s Filipínami o souostroví Spratly, s Japonskem o ostrovy Senkaku a s Hanojem o Paracel? Zdá se mi to, nebo jde ve všech případech o směšně malé kousky skály kdesi tisíce kilometrů daleko? Jak to ohrožuje naši bezpečnost?

Amerika se plíživě sune k okraji propasti atomové války se dvěma dalšími supervelmocemi z jediného důvodu: prohlásili jsme jejich vlastní zájmy za náš problém. A dohadujeme se s nimi o absurdní malé zemičky, městečka a vzdálené ostrůvky, jako by se nás to týkalo.

A Severní Korea? Ano, test jaderné zbraně, který provedla, pro nás může představovat hrozbu. Ale vysvětlil by mi prosím někdo, co dvaašedesát let po skončení korejské války ještě dělá naše armáda v demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou? To se Jižní Korea, která má dvakrát více obyvatel než její severní soused a ekonomicky je na tom čtyřicetkrát lépe, neumí ubránit?

Prorocká slova

Zdá se, že se letos nějak nedaří Íránu: “superpadouch” posledních let nám propadá v žebříčku dolů. Cenu útěchy mu nicméně udělil loni na podzim senátor a prezidentský kandidát Ted Cruz, který nás ujistil, že “naprosto největší hrozbou naší národní bezpečnosti momentálně je, kdyby Írán vlastnil atomovou bombu”.

Na mysl se vtírá, co kdysi napsal James Madison.
“Ze všech nepřátel svobodného života ve státě je zřejmě tím nejhrozivějším válka. Žádný národ světa si nemůže uchovat svou svobodu uprostřed vleklého válčení.”
Možná, že se pan Madison spletl.
Pokud ne, pak je šance na další přežití svobodné americké republiky - řekněme... poněkud pochybná.

Zdroj.

Podle českých a západních médií se zřejmě na Ukrajině nic pozoruhodného neděje

$
0
0
18. 2. 2016     video (3 minuty)

Noční útok ukrajinské armády před čtyřmi dny na civilní obyvatelstvo na východě Ukrajiny, které pokládají za svoje občany a proto si zřejmě myslí, že je mohou vraždit. Asi tak, jako turecká armáda (NATO) vraždí Kurdy.

Co je „Západ“ zač?

$
0
0
Geo
18. 2. 2016  Eurasia24
 

„Takzvaný Západ nechce připustit porážku teroristů a ze své podstaty ani nemůže, protože oni jsou nyní prostředkem k dosažení stavu, kdy atlantická oligarchie může nerušeně parazitovat, kdy může vysávat státy, jejich půdu, jejich zdroje, jejich lidi. Je to existenční otázka. Západ proto všemožně podporuje terorismus na Blízkém východě, stejně jako podporuje krvežíznivý nacismus na Ukrajině.“



Výrazná většina „etablovaných“ politických stran v Česku i na Slovensku, parlamentních i mimoparlamentních, takzvaně levicových i takzvaně pravicových, má ve svých volebních programech nekritické uctívání „euroatlantických struktur“ a poslušné lpění na příslušnosti k nim.

Jak dlouho jim to ještě vydrží, když je stále jasnější, že ten posvátný „Západ“ není nic jiného než politická a mediální střecha atlantické oligarchie a království světového parazitismu? Události z posledních dnů ukazují, jak shnilé krovy má.

Nejde o migranty, v jejich případě už začínají korouhvičku pokrytecky otáčet i ti, kteří jsou za zničení Evropy přímo odpovědni. A nejde ani o TTIP, kde dříve či později (pozdě) nastane podobný úlek ze způsobené katastrofy.

Jde o dvě fronty jedné horké války, východní a jižní.

Na východní frontě je sice oproti loňsku a předloňsku docela klid, ač ne úplný, zato neklid nastal na „Západě“. Francouzská televize Canal+ odvysílala dokument s názvem Masky revoluce, který byl široce komentován i v tuzemském mediálním prostoru. Už to nejde: francouzskou televizi ani autora Paula Moreiru nelze obvinit z proruské propagandy, ať „orgány EU“ v tomto ohledu vymýšlejí, co chtějí.

Těm, kteří sledují vývoj na Ukrajině, dokument nepřinesl nic nového. Není objevný, natož šokující. Konstatuje známá fakta, jen je ukazuje v HD a s nejvyšší mírou autenticity. Něco jiného je způsob, jakým se informace dostávají k divákovi – a k jakému divákovi. Ukazuje se, že už i pro „západní“ mediální mainstream je dále neudržitelná tíha lží, které se po dva roky nanášely na mediální obraz barevné revoluce zvané „Majdan“. A to za vydatného přispění evropských i takzvaně národních politiků – ve skutečnosti ubohých figurek. Jedno, zda levých nebo pravých.

Informaci dostávají lidé, kteří o skutečné podstatě a důsledcích Majdanu ani netušili a soudě z reakcí na sociálních sítích jsou „v šoku“. Jsou v šoku mimo jiné z odhalení přímé souvislostí mezi jednáním „západních elit“ a jednáním nelidských, krvelačných, neonacistických bestií v Oděse a na Donbasu. Právě ty „Západ“ podpořil a nadále podporuje – a po nás se neustále žádá, abychom se s tímto „Západem“ identifikovali. Abychom brali vážně „prozápadní“ a „proreformní“ Porošenky a Jaceňuky a/nebo abychom se rozplývali nad účelově rozpuštěnými vlasy trosečnice Tymošenkové.

A pak jde tady jižní fronta. Legitimní syrská vláda s legitimním prezidentem legitimně požádala o pomoc Rusko, které s pomocí svého letectva legitimně útočí proti nelegitimním, nelegitimně vyzbrojeným a vraždícím bandám, ať jim říkáme Islámský stát, Daeš, Fronta an-Nusrá, Svobodná syrská armáda či „umírněná opozice“. V tomto případě házení do jednoho pytle platí, zde je to zákonitost.

Jak bychom nazývali ty, kteří by na našem území začali vraždit naše vojáky, naše policisty i naše civilisty ve jménu svržení „Zemanova režimu“? Umírněná opozice? Pravda ale je, a praxe to dokazuje, že by tato „umírněná opozice“ stejně jako v Sýrii dostala podporu „demokratického Západu“ nebo rovnou „mezinárodního společenství“ (což je totéž plus kolonie po celém světě).

Po sestřelu ruského Su-24 členskou zemí NATO jsme byli svědky toho, jak tato západní „aliance“ opatrně našlapovala při informování o této události, jak přistupovala k roli Turecka, Ruska a své vlastní (byť je celou dobu všem jasné, že v případě ruské odvety by NATO bylo nuceno svojí reakcí okamžitě přiznat plnou odpovědnost za jednání svého klíčového člena).

Ale s počátkem letošního roku tato struktura, prostřednictvím které západní oligarchie drží v kleštích většinu evropských národů, musela chtě nechtě začít přiznávat barvu. Společná operace syrské armády a ruského letectva začala přinášet jednoznačné úspěchy. Prozatím v západní, severozápadní a jižní části země, ale ledy se nezvratně hnuly a legitimní syrská armáda osvobozuje teroristy držené oblasti.

Představitelé „Západu“ si dlouho nelámali hlavu s tím, jak bestiím pomoct. Byli připraveni. Erdogan a Dům Saúdů jsou ochotni to udělat zcela otevřeně a rázně, ačkoliv jejich dosavadní pokoutné způsoby pomoci zrůdám Rusové a Syřané rozmetali. A tak od začátku roku stále častěji a intenzivněji – prostřednictvím korporátních i takzvaně veřejnoprávních médií – začínají vyskakovat zprávy „zavdávající“ důvody k potlačení syrsko-ruského úspěchu.

Jednou je to „další narušení tureckého vzdušného prostoru ruským Su-34“, podruhé jsou to „hladovějící obyvatelé obléhaného Aleppa“, potřetí „bombardování nemocnice“, počtvrté „etnické čistky“ a tak dále. Zpočátku to kryjí „syrští ochránci lidských práv, kteří situaci monitorují z Londýna“, pak americká armáda, vše bez jediného důkazu, a když je veřejné mínění (zdánlivě) připravené, přichází s dramatickými výhrůžkami a výzvami jakožešéf NATO Stoltenberg. Turecko hned poté začíná pálit na Sýrii, v Inčirliku přistávají saúdskoarabské F-15, tlačí se na vyhlášení „bezletové zóny“, NATO zvažuje, že se „připojí“ ke „koalici proti terorismu“. Jde to rychle.

Takzvaný Západ nechce připustit porážku teroristů a ze své podstaty ani nemůže, protože oni jsou nyní prostředkem k dosažení stavu, kdy atlantická oligarchie může nerušeně parazitovat, kdy může vysávat státy, jejich půdu, jejich zdroje, jejich lidi. Je to existenční otázka. Západ proto všemožně podporuje terorismus na Blízkém východě, stejně jako podporuje krvežíznivý nacismus na Ukrajině.

„Syrský“ Moreira zatím nepřišel. Ale svojí sílu začínají ukazovat nezávislá média. Od toho jsme tady i my, od toho se svojí trochou do mlýna přichází Eurasia24 a všichni naši bratři ve zbrani, lidé, kteří stojí za projekty jako Nová republika, AC24, Zvědavec, NWOO, Leva-net, Outsidermedia, Střípky ze světa a dlouhá řada dalších.

Mimochodem není na škodu nahlédnout do politických programů a tezí stran, které chtějí jen to „nejlepší pro naši budoucnost“. Jedni „budou dál prohlubovat a upevňovat naše členství v EU a NATO a kultivovat bilaterální vazby“, druzí jsou přesvědčeni, že „Česká republika pevně zakotvila v euroatlantickém společenství demokratických států – v NATO a Evropské unii“, třetí stojí o „prohloubení spolupráce s partnery v NATO, zejména se Spojenými státy“, další říkají, že „naše mezinárodní postavení jako členské země Evropské unie a NATO je zajištěno a z tohoto pohledu je bezpečnost naší země nejlepší v moderní historii“. Ne, to není legrace. Je to v kostce vše, co básník chtěl tímto textem říct.

„Západu“, lži, pokrytectví, parazitismu a mamonu zdar.

Geo, Eurasia24.cz

Imám Evropanům: Musíte přijmout novou kulturu!

$
0
0


18. 2. 2016  AC24
 

Dánská vláda chce rozdělit uprchlické páry, kde jsou nezletilé nevěsty, ale imám Usáma El-Saadi z Aarhuské mešity oponuje: "Musíte přijmout novou kulturu"!

Imám nabádá hlasem "neslyšitelným pro západní ucho". A i když se to může zdát absurdní, že by někdo v Evropě podporoval legální manželství s dětskou nevěstou, hlavní dánský imám to prohlásil veřejně.

Usáma El-Saadi z Aarhuské mešity v rozhovoru pro dánské noviny vyzval vládu, aby přijala dětské nevěsty, protože tato praxe je v kultuře migrantů, kteří přicházejí do země, běžná.

Podle imáma jsou migranti přicházející do Evropy zvyklí si brát dívky za ženy bez ohledu na zletilost, a to by měly dokonce i západní země přijmout. Protože to je "kultura", budeme muset něco udělat pro její legalizaci, řekl imám.

Toto téma podle El-Saadi je třeba chápat z "jiného úhlu pohledu". "Toto je mimořádná humanitární situace a myslím, že se musíme postarat o tyto rodiny. Oni se vzali, a to i v případě, že muž je dvakrát tak starý, a vybudovali si rodinu. Musíte se s tím smířit, jedná se o jinou kulturu," pokračoval imám.

"Když se podíváte na podmínky v uprchlických táborech, tak život utečenců se potácí v nejistotě a násilí a když otec provdá svou dceru, tak ji pomůže, dodá ji jistotu. Koho zajímá, jestli dosud nepřekročila práh zletilosti, koho zajímá, že je ještě dítě," vysvětluje imám.

Imám vystoupil se svým vystoupením, protože dánská vláda oznámila svůj úmysl oddělit v uprchlických táborech mladé dívky od mnohem starších mužů.

"Musíme zajistit, aby v přijímacích střediscích nebyla děvčata nucena žít ve vztahu s dospělými," uvedl ministr pro integraci Inger Støjberg. Podle zjištěných údajů bylo 27 dívek oběťmi nucených sňatků.

Ale není to pouze Dánsko, které řeší tento problém, podle norských údajů i v Norsku objevili úředníci 61 provdaných dívek mezi žadateli o azyl a s věkem nižším než je potřebný k uzavření manželství. Nejmladší dívce bylo 11 let.

 

Zdroj: pz.cz, ilgiornale.it

Věc: Stížnost na trestnou činnost ČT (zrada vlastního národa, spoluúčast na likvidaci ČR)

$
0
0

Ing. Oldřich Lukáš
18.2.2016 Rukojmí

 Vážený pane řediteli,

chápu, že je výhodné zavděčit se těm, kteří Vás do funkce dosadili. Je zcela evidentní, že díky své moci a dolarům již dostali Českou televizi plně kontrolu vrahové euroatlantské civilizace (nazývaní Světovládou, nebo též Osou zla), neboť ČT pouští do éteru výhradně jen americkou verzi pravdy, demokracie a svobody, což nejspíš v tichosti pečlivě monitoruje úřad pana Shapira (přezdívaného US protektorem). Bylo by tudíž od Vás férové, abyste Českou televizi přejmenoval na Americkou televizi (nebo CIA News), odmítl dotace našeho státu a požádal o dotace Washington. To, co předvádí ČT pod vaším vedením, nemá v historii obdoby. I Goebels by záviděl! Vše obrátí vzhůru nohama, z barvy bílé v okamžiku udělá černou, z vlka beránka, co slovo - to lež, co čin - to zločin (přinejmenším etický a občanský)! Že přeháním? Nuže, pozastavme se u několika málo důkazů – „pravd“, kterými nás Vaši mediální žoldáci v poslední době tak rádi vykrmují, abychom si uvědomili, jak mimořádně závažné zločiny na veřejném mínění páchají.

Ing. Petr Dvořák, ředitel České televize
Ing. Oldřich Lukáš
Volební výbor PS PČR (PhDr. Martin Komárek)
Rada pro rozhlasové a TV vysílání
Plzeň 2.12.2015
Zeman a Čína

Když prezident Miloš Zeman navštívil Čínu, v publicistických pořadech (zprávy, komentáře apod.) jsem o něm nezaznamenal jedinou pozitivní informaci, za to negativních chrlila ČT nekonečnou řadu. Zaznamenal jsem bláboly o mezinárodním fiasku a ostudě, plivnutí do tváře lidským právům, prostě katastrofa! Ještě řadu dní po té Vaši moderátoři s mimořádným nasazením přežvykovali washingtonská hesla stále dokola; vše umocňovaly „zasvěcené komentáře“ vašich „expertů“, kteří však ze sebe kromě pomluv a trapných útoků nevypotili nic než naprosto idiotské plácání. Jenže – tumáš čerte kropáč! Zakrátko přijíždí tentýž čínský prezident, se kterým se Zeman setkal, do Velké Británie, kde ho vozí sama královna ve zlatém kočáře! A copak na to ČT? Neuvěřitelný obrat - ani jediné slůvko z toho, co plivači jedu dštili na adresu našeho pana prezidenta za jeho drzost jet do Číny bez souhlasu Shapira!

Ptám se – jak je to možné? To se za těch pár týdnů zcela změnil čínský prezident a čínská politika? Nikoliv? Pak šlo jednoznačně a prokazatelně o zlovolné pomluvy hlavy našeho státu! Máte-li jiné vysvětlení, rád se s ním seznámím. A aby toho nebylo dost, před pár dny vyrazil do Číny i náš premiér Sobotka. A zase nic! Jak je to možné, vždyť navazoval na to, co se Zemanovi podařilo nastartovat? Najednou je vše v nejlepším pořádku! Toto naprosto ubohé, průhledné a stupidní překrucování pravdy už opravdu další komentář nepotřebuje! Otevřený dopis – stížnost řediteli ČT na zradu vlastního národa.

17. listopad 2015

Z vystoupení prezidenta na Albertově jsem se z ČT nedozvěděl vůbec nic, jen pár vět vytržených z kontextu. Proč jste tak mimořádně významné vystoupení nevysílali v přímém přenosu, nebo alespoň ze záznamu? Vždyť jeho vystoupení bylo o moudrosti a statečnosti, o svobodě a loajalitě k národu a o tom, že si máme vládnout sami! Pravda, kritizoval mediální manipulace a vymývání mozků, jakož i nálepkování každého, kdo říká pravdu, extrémistou, xenofobem, islámofobem, rasistou či fašistou, ale to jistě víte lépe než já. Proč však v kontrastu s tím poskytla ČT neuvěřitelný prostor pomluvám prezidenta a ubohostem hodných nejpokleslejších charakterů? Hrůzu a podlost publicistiky ČT dokonale odhalil 20.11.2015 moderátorský exhibicionisa Takáč, když moderoval „diskusi“ o Zemanově projevu.

Celý pořad měl jasný záměr – naházet na prezidenta co nejvíc špíny, a přitom nezveřejnit pravdu, tedy co z jeho úst skutečně zaznělo. K tomu využil názorů US vlastence Dienstbiera, agentky Bruselu Šojdrové (řečené Plivající mamba), uspávače hadů Sobotky, pavlačového pomlouvače Mitrofanova a podobných. Pana senátora Velebu, který chtěl říci nepohodlnou pravdu, okřikoval jak malého kluka. Rád bych tohoto mord-derátora uklidnil, že jím několikrát opakovaná otázka, zda Zeman takto národ spojuje, je pro každého mimo ČT nadbytečná; za těch deset minut projevu spojil náš prezident mnohem víc lidí, než se US ambasádě a kavárenským povalečům podařilo za 25 let rozeštvat! Třešinkou na dortu se stal pořad o tom, jak si Zeman přivezl z Moravy své roztleskávače. Fakt jsem se bavil, jak se snažili nasazení agenti vydolovat z celé akce něco závadného. Kdyby vynaložili jen desetinu stejné snahy před rokem, kdy na Zemana házeli vajíčka a mávali rudými kartami mentálně nevyvinutí jedinci, měli by mnohem větší úspěch, neboť by velmi lehce získali důkazy o podvratné aktivitě smečky kolem pana Shapira a vlastizrádné činnosti najatých kolaborantů z „kavárny“.

Sestřelení malajsijského letadla

Výsledky šetření sestřelení letu MH 17 měli Holanďané už měsíc po té, co zahájili šetření. Když CIA zjistila, k jakým závěrům se experti blíží, byly expertízy zabaveny, tým obměněn a vyšetřování začalo znovu, tentokrát pod přímým vedením CIA. Zcela nepochopitelně zakázali spoluúčast na vyšetřování Rusům i samotným Malajsijcům. V té chvíli místo stupidních lží mediátorů CIA měla ČT křičet do světa „Proč?“ Závěry komise pak dopadly přesně dle očekávání - šlo o sestřelení raketou BUK. Všichni členové týmu museli podepsat absolutní mlčenlivost o průběhu šetření. Přesto uniklo, že nezávislí odborníci jednoznačně dovodili, že zásah Bukem je vyloučen, neboť tato raketa je vyrobena pro sestřelování letadel zdola a vždy exploduje cca 20 m pod letadlem. Let MH17 byl ale sestřelen výbuchem přibližně 80 cm nad levou horní stranou kokpitu, čímž došlo poškození přídě, nasátí obrovské masy vzduchu a k roztrhání stroje ve vzduchu.

Přesně to dokáže izraelská raketa Python samočinně naváděná na nos letadla, kde vysílá jeho radar. Osudného dne se v Dněpropetrovsku zastavily gruzínské bitevníky SU-25, které se účastnily cvičení NATO v Černém moři a Bulharsku. Stroje byly „náhodou“ vybaveny právě raketami Python na křídlech. Existují satelitní snímky dokládající, že těsně před sestřelem se poblíž malajsijského letadla pohybovala minimálně jedna stíhačka. Let MH17 byl „náhodou“ vychýlen ukrajinským Řízením letového provozu o 400 km mimo letovou dráhu; dispečer, který letadlo naváděl, po incidentu záhadně zmizel. Ukrajina dodnes nedala k dispozici záznamy letového provozu v inkriminované době. Proč se ČT ani nepatrně nepozastavila nad těmito do nebe volajícími otazníky? Veřejně se na internetu hovoří o tom, že rozkaz k sestřelení „cizího západního letadla“ vydal v Dněpropetrovsku osobně Igor Kolomojský, ukrajinský mafián, zločinec a oligarcha. Proč to ČT absolutně nezajímá? Otevřený dopis – stížnost řediteli ČT na zradu vlastního národa.

Rusko versus Islámský stát

Írán, Rusko i Sýrie předložily důkazy o tom, že na letištích, která byla donedávna pod kontrolou ISIS, dlouhodobě přistávala americká zásobovací letadla (vesměs v noci). Copak tam asi dělala? Rovněž daly na stůl satelitní snímky lukrativních ropných pašeráckých obchodů ISIS (Daeše) a informace o tom, že ukradená Syrská nafta v objemu cca dvou milionů dolarů denně putuje do Turecka (to odhalili i jeho vlastní novináři, za což si vysloužili obžalobu ze špionáže, ale také bývalý velitel sil NATO Wesley Clark). Rusko též nabídlo důkazy, že ISIS je financován konkrétními osobami ze 40 zemí, a to vč. několika členů G20 (vč. snímku z jednání Johna McCaina s Abu Bagdadim, hlavou islámských hrdlořezů)! Výsledek? Mediální embargo, absolutní ticho! Nedávno se v USA samotných provalilo, že ISIS je produktem CIA.

Proč o tom všem nepadlo v ČT jediné slovo? Rusové za 14 dnů operací v Sýrii rozmlátili vrahům z ISIS, co se dalo, a to tak dokonale, že hrdlořezové v panice prchají do Iráku a Turecka, zatímco výsledkem několikaletého „boje“ USA proti islámským extrémistům se stalo děsivé rozbujení ISIS z pouhého zrnka na vraždící monstrum rozežírající celý střední východ. Proč tato i fakta ČT ignoruje? Západní mocnosti se rozčilují, že Rusko vtrhlo do Sýrie a pomáhá Bašáru Asadovi. To slyším v ČT neustále. Ale ani jednou ČT nepoložila otázku (natož pak odpověď) zcela zásadní: „Kdo je v Sýrii legitimně na pozvání legitimně zvoleného prezidenta a legitimní vlády a kdo je tam ilegálně?“ Proč? Protože nemůže, nepomohlo by jí totiž ani kličkování v nejtemnějších hlubinách demagogie, aby zakryla, že Rusové tam jsou naprosto legálně a hájí mezinárodní právo, zatímco US žoldáci, kteří tam léta cvičili a zásobovali tu nejhorší sběř z islámského světa, vnikli na území cizího státu naprosto v rozporu s mezinárodním právem, aby vyvolali převrat a vyvraždili místní (zčásti křesťanské) obyvatelstvo.

Bašár Asad – diktátor?

Bašár Asad je prezident legitimně zvolený (dokonce opakovaně) drtivou většinou občanů Sýrie (podle BBC - 88% při volební účasti 73%). Otázkou zůstává, proč je Asad trnem v oku Ose zla (Washington – Londýn – Brusel – Ankara – Rijád), proč o něm mluví západní média jako o diktátorovi. Kvůli tomu, že zajistil svému lidu nejlepší zdravotnictví, školství a sociální jistoty na celém Středním východě? Protože neboural památky po dávných civilizacích? Protože držel muslimy hodně nakrátko? Nebo proto, že odmítá tancovat dle US diktátu a že nechce Rusko považovat za nepřítele?

Není to náhodou proto, že země má obrovské zásoby ropy? Proč v ČT o tom nepadne ani slovo? Ve škole nás kdysi učili, že diktátor je ten, kdo diktuje ostatním, co mají či nemají dělat, a zneužívá k tomu síly a moci, vyhrožování, vydírání a úplatků, kdo agresivně a bezohledně prosazuje své vlastní zájmy. Kdyby si tuto definici nějaký odvážlivec v ČT dovolil použít na současný svět, vynořil by se diktátor bezkonkurenčně vyčnívající nad všemi diktátory světa: USA - přesněji CIA a jeho rozvratné gangy. Proč nám tedy ČT diktuje, že diktátorem je Asad, který jako lékař ctí na rozdíl od primitivních barbarů evropské zvyklosti a právo?

Migranti a islám

Menu ČT v této oblasti života je vypráskané jak žito po vymlácení! Křečovitě hledáte cokoliv pozitivního a cokoliv, co vybudí soucit s muslimy. Musí to být pořádná dřina, najít zjevně nejde skoro nic. A tak ČT alespoň uvrhla totální informační embargo na cokoliv, co by obraz muslimů mohlo zpochybnit či dokonce zhoršit, což ovšem v praxi znamená téměř na všechno, co dělají. ČT hluboce mlčí o děsivé kriminalitě muslimů ve většině západních a severský zemí, o vraždách a znásilňování „bílého masa“, o pronásledování a trestání obětí a svědků zločinů, o muslimských demonstracích nepokrytě vyhrožujících vyvražděním původních obyvatel, o ilegálním blokování Otevřený dopis – stížnost řediteli ČT na zradu vlastního národa ulic Paříže klaněním Alláhovi, o příšerných zkušenostech zdravotníků, zejména žen, o upalování křesťanů v Nigérii za živa, o podřezávání „bezvěrců“, o protestních akcích proti chování muslimů a jejich masovému přijímání do Evropy atd. Proč?

Nikoho z „odborníků“ v ČT nezajímá, že prchají z muslimských zemí, kde byli nešťastní, neboť tam zničili život až na dřeň, a jsou šťastní v každé zemi, která není muslimská. Že přinášejí tutéž „kulturu“, která zničila jejich vlast; sotva se zabydlí, hned chtějí země, které je přijaly, změnit na muslimské, tedy na takové, ze kterých utekli a kde byli nešťastní. Ba co víc, právě evropské země, kam prchají (vč. ČR), dali na seznam satanské koalice – ďábelských zemí, které musí být zničeny! Zásadní otázkou tedy je, proč k nám přicházejí? A právě to by měla ČT řešit! Nikomu v ČT se nezdá divné, že do Evropy bez nejmenšího odporu proudí islámská invazní vojska (dobře živení muži ve značkových oblecích s moderními telefony a tisíci dolarů v kapsách, kteří kdesi zanechali své rodiny na pospas ISIS, místo aby za ně bojovali), že jsou převáženi loděmi pod US vlajkou (kterou u evropských břehů stahují), že jakési US „neziskové organizace“ v jejich domovině jim vymývají mozky s tím, že v Evropě dostanou zcela bezpracně všechno zadarmo a kopu peněz navíc, že tam budou mít všechna práva a žádné povinnosti. A muslimští duchovní pak tvrdí muziku tím, že vše, co migranti v Evropě dostávají (šaty, strava, ubytování, finanční podpora, zdravotní péče aj.), není dar států, které je přijímají, že nemají za to cítit jakýkoliv vděk, neboť vše je Alláhovo, a tedy jejich – jediných správně věřících.

Vděk Evropanům je nepřijatelný, nenávist k nim nezbytná a oslavovaná! Proč tuto hrůzu ČT ignoruje? Proč nikdo neřekne jasně – ilegálně vstoupili na cizí území, porušili zákony státu a to je trestné! V Arábii či Íránu je za to vězení, dokonce i trest smrti! Je příznačné, že se nikdo z hlasatelů, moderátorů a komentátorů ČT dosud nezeptal ani na naprosto zásadní nesrovnalosti: proč arabští uprchlíci neprchají do Saudské Arábie ke svým bratrům ve víře, která má 100 tisíc klimatizovaných stanů pro 3 miliony osob, ale využívá je jen při pouti do Mekky? Proč nepomáháme uprchlíkům tam, odkud utíkají, kde je jejich domov, kde znají jazyk i kulturu? Proč je taháme k nám? Proč EU neudělá kolem svých hranic blokádu, proč čluny s uprchlíky nevrací tam, odkud vypluly, proč nepotopí uprázdněné lodě pašeráků? Proč Agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států (FRONTEX) má k ostraze hranic EU k dispozici pouhých šest lodí, z toho pět je „náhodou“ v současné době v opravě a „náhodou“ nemůže dostat k dispozici jiné, byť námořní loďstvo většiny evropských zemí nemá do čeho píchnout? Proč ani na tak zásadní otázky nikdo v ČT nehledá odpovědi?

Austrálie vyřešila problém s imigranty velmi elegantně; premiér Tony Abbott v roce 2013 v programu „Zastavme lodi“, kterým během jediného roku jakoukoliv nelegální imigraci zcela zastavil. Rusko má na migranty jednoznačný názor, v některých zemích je islám zakázán jako fašistické a xenofobní hnutí, USA se brání imigrantům z Mexika (nepoměrně vzdělanějším a pracovitějším než ti, co se valí do Evropy) tisícikilometrovým plotem, šaría a džihád, dokonce i zahalování obličejů se postupně zakazuje v celé řadě zemí. Proč na to vše ČT uvalila nejvyšší informační embargo? Kdo to nařídil? Muslimští imigranti nepokrytě pohrdají naší svobodou a demokracií, nenávidí naši kulturu a hodnoty, což rádi v mnoha videích přiznávají. Ani je nenapadne se přizpůsobit, ignorují státní suverenitu a pronikají přes hranice, aby mohli zadarmo a bezpracně užívat evropskou prosperitu. Až vyplení, co se dá (vč. žen a dětí), dají Evropanům (nevěřícím psům) na výběr – stát se otroky, nebo odejít po svých v trenýrkách do Afriky a hospodařit na poušti, pokud je ovšem rovnou nevyhladí. Jde o zabijácké parazity, kteří chtějí co nejrychleji zničit svého hostitele.

Cílem Otevřený dopis – stížnost řediteli ČT na zradu vlastního národa mohamedánů je vytvořit z Evropy muslimský chalifát a ukrást původním obyvatelům úplně vše, co oni a generace jejich předků svým umem, usilovnou prací, tvořivostí a moudrostí vybudovali, vyrabovat národní bohatství, zničit památky a kulturu, evropské právo nahradit šaríjou; videí s „výkladem“ jejich imámů či fanatickým vyřváváním těchto cílů primitivními zrůdami je na internetu víc než dost. Proč ČT o tom neodvysílá ani vteřinu a neřekne jediné slovo? Pouze ten, kdo používá svůj mozek jen jako závaží, aby se mu při spánku hlava nezvedala, nevidí, že islámská invaze je řízená a uměle vyvolaná, že má za cíl zničit evropskou civilizaci a národy na tomto kontinentu. Ví to už skoro každý, jen do publicistických redakcí ČT nic z toho zatím neproniklo. Proč? Po několika mírumilovných muslimech vždy přijdou nespokojení (s nekonečnou řadou požadavků), po nich nepřizpůsobiví (které uráží všechno – nakonec i sama naše existence), a po nich vrazi. Prezident Zeman to skvěle vystihnul paralelou s pohádkou o jezinkách: „Jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme!“

Muslimové v hostitelských zemích okamžitě budují mešity (centra ekonomické, vojenské, ideologické i sociální moci) a zakládají muslimské obce, ve kterých uplatňují svoje pravidla hry a odkud původní obyvatele velmi rychle vytlačí. To proto, aby zneužili práva volit a uchvátili vládu v obcích, krajích, zemích i státech. Jak asi naloží s atomovými zbraněmi, až se zmocní vlády v zemích, které disponují jaderným arzenálem? Pak nepochybně obohatí i země bezvěrců, kde islám neuspěl; tentokrát multi-kulti uranem a radiací! Hergot, pane řediteli, ani to vás nezajímá? Islámský prorok Muhammad prokazatelně podváděl a lhal, loupil a vraždil, znásilňoval a zneužíval mladé dívky. A pak sepsal Korán – k obrazu svému. Tak rozporuplný, že muselo být vymyšleno učení o tom, který verš je v případě rozporu s jinými platný! A jakkoliv jsou mnohá z dogmat v něm zakotvených v přímém rozporu se základními lidskými právy, křesťanskými etickými imperativy, s láskou k bližnímu, právem na sebeurčení a na vlastní cestu, či obyčejnou selkou logikou, jsou neměnná a je zakázáno o jakýchkoliv změnách vůbec uvažovat, natož pak diskutovat. Odhalování pravdy, tedy lží a psychopatických veršů, je zakázáno a také krutě trestáno (bičování, kamenování, upalování, podřezávání apod.).

Proč o tom v ČT nepadne jediná zmínka? Proč ČT nenatočí rozhovory s humanitárně znásilněnými Švédkami, se sirotky ze Sýrie či Afriky, jejichž tátům (většinou křesťanům) před jejich očima uřezali muslimové hlavy a ve jménu laskavého Alláha matky znásilnili a povraždili? Nebo interview s dívkami, které utekly z islámského světa a vyprávějí, jaké hrůzy zažívaly. Proč nevysíláte rozhovory s muslimskými rodiči, kteří umírněně ukamenovali vlastní dceru za to, že si nechtěla vzít jakéhosi starého úchyla? Že je to přehnané? Že je mnoho muslimů přátelských? Inu – podle činů poznáte je, stejně jako strom podle jeho ovoce. Miloš Zeman skvěle vystihnul podstatu problému: „Ne každý Arab je terorista, ale téměř každý terorista je Arab“. A ne každý muslim podřezává bližního svého, ale každá hlava za živa oddělená od těla byla uříznuta muslimem! Pokud jde o ty slušné a mírumilovné, snad jen toto: kdo se ustupuje barbarům, jejich náboženství a systému, ten ho schvaluje a stává se irelevantním. Indiáni to formulovali jednoznačně: „Kdo zlu nebrání, je stejný jako ten, kdo ho páchá!“ Že ne všichni muslimové jsou militantní? Jistě, militantní muslim odřezává hlavy nevěřícím, kdežto umírněný muslim jen drží obětem nohy. Otevřený dopis – stížnost řediteli ČT na zradu vlastního národa.

Lidská práva


jsou v pojetí ČT naprostou parodií na to, čím by měla být. Když se jich domáhá ten, kdo zákony dodržuje, proti těm, kteří je ignorují, zejména proti muslimům, je označován za rasistu či xenofoba a je mu doporučeno nechat si všechno líbit a „držet hubu a krok“, nechce-li se vystavit soudnímu stíhání. Zatímco tomu, kdo zákony porušuje a lidská práva svými činy dennodenně rozcupovává, jsou přiznávána lidská práva i taková, jaká snad ani neexistují. Demokraticky podporujeme ty, kteří demokracii nenávidí, aby naši demokracii zlikvidovali, a nedemokraticky terorizujeme ty, kteří demokracii po celý život ctí jako nedotknutelnou hodnotu. Práva a svobodu přiznáváme těm, kteří jiným veškerá práva upírají a zotročují i vlastní manželky, zatímco ty, kteří svobodu hájí, vystavujeme mediální a posléze i justiční šikaně. Otevíráme dveře multi-kulturní „kultuře“, abychom zničili kulturu vlastní.

Jsme sebevrazi, kteří objímají své vrahy a financují si vlastní vraždu! Vrcholem bezuzdného cynismu je skutečnost, že dodržování lidských práv muslimů v Evropě hlídá Saudská Arábie – matka všech vrahů, kde zabijí každého, kdo chce myslet svobodně, kdo chce jen něco málo pravdy či práv přiznat nevěřícím, nebo chce diskutovat o nedokonalosti Koránu! Proč o tom, pane řediteli, nepadne v ČT ani slovo? Lidských práv se mohou dovolávat jen ti, kteří se chovají jako lidé a ctí lidská práva jiných. Avšak bestiální vrahové překonávající ve svém sadistickém řádění i nejhorší predátory, kteří naprosto rozcupovávají i ta nejzákladnější práva člověka na život, sami svými činy rozhodli, že nemají právo domáhat se základních lidských práv, tím méně jakékoliv tolerance a podpory, a že mají právo jedině na okamžité vyhoštění tam, odkud přišli, kde by měli dostat podle tamějšího práva za své nelidské konání tresty nejvyšší. Ideální téma pro filosofy ČT, nemyslíte? ČT cílevědomě zaměňuje lidská práva s právem ignorovat lidská práva a zákony hostitelské země! Díky pomateným či zkorumpovaným mozkům úplně převrací pojmy. Černá je najednou bílá, kdo říká pravdu, je xenofob, kdo varuje před vrahy z IS je rasista! Tato zvrácenost vede v evropských zemích k tomu, že se nesmí šetřit zločiny spáchané muslimy a namísto pachatelů zrůdných zločinů se zatýkají jejich oběti a svědkové! Lidská práva těch, kteří zákony dodržují, jsou redukována na nulu, zatímco islámským vrahům, kteří na evropské zákony z vysoka kašlou, se ponechávají v rozsahu umocněném na druhou! Zlo se tak původním obyvatelům, kteří svou zemi po generace budovali, stále hlasitěji vysmívá do očí!

Občané západoevropských měst, kteří se pod tlakem islámské kriminality ve strachu odstěhovávají ze svých domovů, jsou obviňováni, že tak vytvářejí gheta - „no go zóny“, kde pro původní obyvatele platí zákaz vstupu a kde vládne jediný zákon - šaríja! Neuvěřitelné salto mortale veškeré logiky! Obdobnou multi-kulti genocicu původního obyvatelstva chtějí Vyhlazovači zavést u nás za vydatné podpory Vámi řízené ČT, což se jim, jak vidno, daří. Stále více prostoru dostávají hlasy vlastizrádných zbabělců, multi-kulti gangsterů a zkorumpovaných křiváků, kteří každého, kdo nechce, abychom spáchali sebevraždu, označují za rasistu (viz pořad „Máte slovo“ – psychopatické výlevy Kohouta). Jinými slovy: nejsem-li šílenec, co se nebrání sebezničení a zve si domů své vrahy, aby je vydržoval, pak jsem xenofob! Nepošleme-li my, Evropané, hlasatele těchto brutálních lží rychle tam, kam patří, tedy do Arábie, kriminálu či do blázince, velmi rychle zlikvidují evropskou humanitu, demokracii, kulturu, svobodu a naše civilizace skončí! Proč toto řádění nejvyšší vlastizrádné brizance v ČT tolerujete? Strategie EU, jak kolonizovat ČR imigranty, je smrtící. Merkelová si vybere vzdělané a pracovité Syřany, ostatních se zbaví jediným možným způsobem – vyhostí je jako ekonomické migranty (domovské země však už hlásí, že je zpět nechtějí), nebo je přerozdělí jinam.

Kam? Do sousedních zemí! Proto tak nezbytně potřebuje EU prosadit kvóty! Jen tak se jí podaří zbavit se psychopatů, teroristů, negramotných líných primitivů, nemocemi prolezlých pedofilů! Pochopitelně jim musí dát ČR podporu jako Německo, jinak by se jim z Německa odejít nechtělo! Budeme tudíž povinni dávat Otevřený dopis – stížnost řediteli ČT na zradu vlastního národa jim několikanásobně víc než našim důchodcům, nemluvě o stravě, dopravě a ubytování zdarma. Negramotný Afričan s HIV napojený na teroristické organizace, který pro náš stát nehnul prstem, by tak měl dostávat mnohem víc, než naši občané, kteří přišli o práci. Nádherná budoucnost! Jenže v ČT se opět dozvíte, že to je jinak, že černá je vlastně ta nejbělejší bílá. Obávám se, že už brzy při takovémto výkladu pravdy bude trestné, řekneme-li, že je to lež, že černá odjakživa byla černá a že bílá by měla zůstat bílou! Tedy – jen tehdy, připustíme-li to. Také proto, Vám vážený pane řediteli, tuto stížnost posílám.

A co přijde potom? Démonizování Putina a Ruska už neúčinkuje, svět v nich dokonce spatřuje jedinou jistotu v boji proti islamizaci světa. Mocní dostali strach, že by se bezmocní přestali bát. A tak je nezbytné v Evropě rozpoutat peklo - masové teroristické útoky, které povedou k rozvratu státu, lidé budou zoufalí a šílení strachem. Pak nadšeně přivítají americkou armádu, která nás přijde "ochránit" před teroristy a zavede „pořádek“. Bude nastolen totalitní režim opírající se o místní americké posádky. USA pak získá přístup k našim surovinám, pracovní síle a know-how zcela zdarma. Strýček Sam už dnes pomlaskává při představách, jak skvěle se nakrmí. A černá pak bude ještě bělejší a bílá ještě černější!

Pohádky jako nástroj vymývání mozků našich dětí.

Jeden z nejodpornějších druhů propagandy je bezesporu manipulace dětí, kdy jsou do dětských pořadů, kterým rodiče nevěnují pozornost, zakomponovány ideologické postoje. Bohužel, i v této oblasti si již ČT „umazala ruce krví“. Jeden příklad za všechny – pohádka o slizké potvoře se třemi bradami z planety „Ne“ – tupá průhledná proimigrační manipulace dětského vnímání světa, typická propaganda hodná totalitního režimu! Kam až, pane řediteli, hodláte zajít? Už se „těším“ na pohádky, které jsou v Dánsku či Norsku součástí povinné školní výchovy, o princi s obrovským údem zamilovaným do krále s údem ještě větším apod. Za naše peníze indoktrinujete naše děti způsobem, který by byl v každém právním státě trestný, neboť likviduje samotné základy civilizace, její odvěké hodnoty! Co bude dál? Nejspíš trestání rodičů, kteří si troufnou dětem vysvětlovat, že to je lež, stejně jako rodičů, kteří odmítnou dávat dětičky do školek, kde se podobné úchylnosti a svinstva učí. Ve školách se objeví „poradci“, kteří budou učit děti, jak práskat rodiče. Argumentace maminek a tatínků, že chtějí své děti vychovávat k lásce k vlasti, rodině, bližnímu a křesťanským hodnotám, k moudrosti, pokoře a úctě ke kulturnímu dědictví po našich předcích nepomůže, naopak vše bude obráceno proti nim. Pak přijdou pohádky o zlém tatínkovi, který nemá rád černouška, co mu chce hladit úd, což je nutné nahlásit „poradcům“, aby tatínkovi vysvětlili, jak moc mu ubližuje, a že má v sobě slizouna se třemi bradami, kterého se zbaví jen ve zvláštní nemocnici s mřížemi a ostrahou

… Vážený pane řediteli, už dost!

Mohl bych ve svém výčtu pokračovat na stovce dalších stran, ale to nemá smysl. Podstata mé stížnosti je z uvedených příkladů více než zřejmá. Gigantická cenzura a zlovolná manipulace v posledních letech uplatňovaná v ČT podle přání eurokolaborantů a US světovlády nemá v historii obdoby. Naštěstí ČT nezná míru, a tak se ve svých manipulacích a lžích pustila daleko za hranice toho, co je český národ se svou nadstandardně rozvinutou intuicí ochoten tolerovat. Vašim mladým manažerům, moderátorům, hlasatelům a komentátorům zjevně chybí životní moudrost a zkušenost, a tak za mrzký peníz dál „tvrdí muziku“. Jenže český národ má zkušeností víc než dost, proto stále zřetelněji vnímá falešné tóny muziky, kterou mu ČT dennodenně servíruje. Těm vnímavějším se z nich již dělá nevolno, ti méně vnímaví se už také probouzejí a uvědomují si, Otevřený dopis – stížnost řediteli ČT na zradu vlastního národa že v relacích ČT cosi stále hlasitěji skřípe. Přemýšlejí, proč ČT dává tak obrovský prostor vlastizrádcům a tak nepatrný těm, kteří mluví pravdu a hájí zájmy národa, a postupně tak sami odhalují pravdu (viz obrázek níže - smutný humor z internetu).

A tak díky "osvětě"České televize, a to je nádherný paradox, již velmi rychle celý národ pochopí, co se děje, a najde sílu vyčistit ten Augiášův chlív. Zaprodaní kolaboranti v ČT tak poskytují svým nadnárodním chlebodárcům v bitvě o vědomí občana medvědí službu - jako katalyzátor urychlují probuzení národa z letargie a svým stupidním vymýváním mozků dosahují pravého opaku - osvobození naší mysli z exkrementů mediálních sugescí! Ale abych byl objektivní – jedna malá pozitivní douška na závěr: včera na mne po mnoha letech dýchnul závan necenzurované pravdy, když jsem sledoval pořad o Bašáru Asádovi; oboustranná úmluva o nezasahování do natočeného dokumentu zjevně vykonala vše dobré, co měla.

Škoda, že dlouhé měsíce ČT ve svých pořadech deklarovala něco naprosto jiného; tento rozdíl se nazývá čistokrevná lež a zlovolná manipulace. Ponese za ni někdo odpovědnost? Děkuji Vám a věřím, že na moji stížnost zareagujete nikoliv unifikovaným prohlášením o ničem, ale konkrétními změnami v personálním obsazení redakce publicistiky a hlavně změnami ve struktuře a obsahu televize, která je česká už jen jazykem, kterým hovoří. Rád Vám s tím v případě Vašeho zájmu budu konkrétními náměty nápomocen. Určitě bych Vám nepřál, abyste jednou musel skládat účty z trestné činnosti, kterou Vámi řízená organizace páchá proti těm, kteří ji ze svých daní financují.

S pozdravem Ing. Oldřich Lukáš

ekolog, ekonom, pedagog,

předseda o.s. Lidé lidem …

lukas.oldrich@email.cz adresa a tel: pošlu na požádání

Stavba raketonosné korvety nového typu pro Černomořskou flotilu

$
0
0

18.2.2016   Eurasia24,překlad mbi
Tento týden bude pro Černomořskou flotilu ruského námořnictva zahájena stavba korvety nového typu podle Projektu 22160. Slavnostní ceremoniál zahájení stavby lodi proběhne na Zelenodolském závodu A. M. Gorkého v Zelenodolsku (Tatarstán), uvádí se na webových stránkách podniku.


Korvety postavené podle tohoto projektu jsou určeny zejména k ochraně teritoriálních vod a ekonomické zóny země, a to v otevřených i uzavřených mořích. Výtlak lodi je 1 300 tun, doba autonomního pobytu na moři je až 2 měsíce. K pohonu je použito hybridní dieselové a plynoturbínové soustrojí o výkonu až 25 000 kW. Při hospodárném chodu pracuje pouze dieselový motor; pokud je zapotřebí zrychlit, zapne se plynová turbína, která loď urychlí až na 30 uzlů.

Hlavní údernou zbraní korvety bude raketový komplex Kalibr, jehož schopnosti byly velmi efektivně demonstrovány během raketového úderu lodí Kaspické flotily na pozice Islámského státu v Sýrii. Loď bude vybavena buď jedním palubním vrtulníkem Ka (konstrukční kanceláře N. I. Kamova) nebo několika drony.

Nová korveta ponese název Pavel Děržavin na počest Hrdiny Sovětského svazu, kapitána 1. stupně Pavla Ivanoviče Děržavina, který v době Velké vlastenecké války velel oddílu obrněných člunů a významně přispěl k provedení Kerčské výsadkové operace.

Jde již o třetí loď stavěnou podle tohoto projektu v Zelenovodském závodě. Všechny jsou určeny pro Černomořskou flotilu.



Zdroj: vesti.ru
Foto: vesti.ru

Marek Obrtel: Pryč z NATO, jak na to a založení Národní domobrany

$
0
0
18. 2. 2016  New World Order Opposition
Videozáznam z přednášky z besedou, kterou pořádal Klub společenských věd, Praha. MUDr. Marek Obrtel představoval své zkušenosti z činnosti v zahraničních misích Armády ČR pod NATO, úvahy o možné budoucnosti NATO a projekt Národní domobrany.
Moderoval: Václav Exner



Komentář J.K.:
Když došlo na pokládání dotazů, zeptal jsem se bývalého poslance za KSČM Václava Exnera, zdali se KSČM někdy v minulosti snažila v Poslanecké sněmovně vyvolat hlasování, nebo alespoň diskuzi o odstoupení ČR z NATO, nebo zdali má KSČM toto v současné době v plánu (dotaz viz čas 1:45:58). Pan Exner mi bohužel neodpověděl a pouze konstatoval, že KSČM nepodporovala vyslání vojáků Armády ČR na zahraniční mise v NATO.

To, že pan Exner na mou otázku neodpověděl, vyvolalo údiv osob sedících v mém okolí a pravděpodobně i mnohých dalších. Jak jsem se později dozvěděl, tak KSČM skutečně nikdy v Poslanecké sněmovně takovouto diskuzi nevyvolala, i když má vystoupení z NATO a jeho rozpuštění jakosoučást svého programu.

Je to bohužel zřejmě jeden z mnoha dalších příkladů, kdy KSČM zdaleka nedělá to, co hlásá, i když na to možnosti finanční i mediální na rozdíl od drtivé většiny občanů má. A tou možností je minimálně vnášení tohoto problému do masmédií a do politického prostoru.

Nechť se tedy příznivci této strany zamyslí nad tím, zdali její představitelé skutečně jednají v zájmu svých voličů a příznivců a nebo si jen hlídají svá teplá místečka ve stranické struktuře.

Hra nervů: Ruské strategické bombardéry u břehů Velké Británie

$
0
0
18.2. 2016 První zprávy
Vladimir Putin se vrátil ke strategii posílat strategické bombardéry do blízkosti vzdušného prostoru zemí severoatlantického paktu, píše polský web Wyborcza.Ve středu odpoledne bylo upozorněno Royal Air Force (RAF) na neznámá letadla blížící se k břehům Velké Británie. Velitel RAF rozhodl proti nim vyslat dvě stíhačky typhoon.Stíhačky vzlétly ze základny Coningsby v Lincolnshire ve východní Anglii a letěly nad Severní moře. Piloti rozpoznaly dva ruské bombardéry. Podle ministerstva obrany letěla ruská letadla podél vzdušného prostoru Velké Británie, které je kolem Velké Británie přibližně 12 mil od pobřeží.

"Tato situace není neobvyklá, a naše typhoony jsou připraveny," uvedl mluvčí ministerstva obrany.
Podle britských médií bombardéry, které byly viděny v Severním moři jsou Tu-160, letci mu říkají kvůli bílému nátěru "bílá labuť " . Tyto proudové, nadzvukové strategické bombardéry mohou nést 12 raket s jadernými hlavicemi. Tu-160 je nejtěžší bojové letadlo světa (vzletová hmotnost 275 tis. Kg) a může létat maximální rychlostí 2220 km / h.

Počátky vývoje Tu-160 spadají do roku 1973, kdy sovětské ministerstvo obrany vyhlásilo požadavek na nadzvukový bombardér, který by byl schopen doletem pokrýt území USA. Od svého zařazení do sovětského letectva až do roku 1991 prováděla tato letadla pravidelné strategické dálkové lety. Lety bombardérů Tu-160 však z důvodu změny geopolické situace a z finančních důvodů byly následujících 16 let omezeny na minimum a konaly se spíše ve formě menších vojenských cvičení. Dne 17. srpna 2007 oznámil prezident Vladimir Putin obnovení strategických letů Tu-160. Necelý měsíc po tomto sdělení bylo na jednom ze strojů Tu-160 otestováno shození dosud největší termobarické (vakuové) pumy, přezdívané "Otec všech bomb".

Pokud by Rusko chtělo, porazí NATO v Pobaltí ve třech dnech!


V loňském roce britské stíhačky opakovaně zachytily ruská letadla v blízkosti britského vzdušného prostoru, např. V listopadu, dva Tu-160 byly spatřeny nad Atlantikem. V posledních měsících byl klid.

Tento incident v Severním moři se shoduje s načasováním manévrů ruských námořních výsadků, kdy od pondělí cvičí 2.500 příslušníků desantu na území kolem Pskova u hranic s Lotyšskem a Estonskem.
První zprávy,Jiří Kouda

Viewing all 19126 articles
Browse latest View live