Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Trumbo

$
0
0
Pavel Letko
29. 2. 2016   E-republika

Je dobré vzpomenout, že hony na čarodějnice se nekonaly jen na východ od železné opony, a boj za svobodu myšlení a projevu je nutné vést i v tzv. západní demokracii. Donald Trumbo v tomto boji navzdory věznění, zákazům a další perzekuci obstál se ctí.



Rád bych naše čtenáře upozornil na film Trumbo, nominovaný na letošního Oscara v kategorii „nejlepší herec v hlavní roli“. Co je na tomto filmu tak pozoruhodného? Pojednává o scénáristovi Daltonu Trumbovi, který obdržel dva Oscary za nejlepší scénáře k filmům „Prázdniny v Římě“ a The Brave One Oba však napsal pod pseudonymem, neboť byl na tzv. Černé listině Hollywoodu. Za nedostatečnou výpověď před "Výborem pro neamerickou činnost" byl odsouzen k 11 měsícům vězení, které si také odpykal. Patřil k tzv. „Hollywoodské desítce“ pronásledované za „komunistickou“ činnost. Trest nekončil vězením, ale zákazem povolání. Proti Trumbovi a jeho kolegům se postavila taková esa Hollywoodu jako Ronald Reagan, Hedda Hopperči John Wayne.

Svobodu ano, ale Ameriku si rozvracet nedáme. Ach, jak je podstata každé moci stejná. Dnešní antikomunisté se mohou prostřednictvím vynikajícího filmu shlédnout v těchto postavách i po 65 letech. Na tehdejší antikomunistické šílenství doplatily v USA ztrátou zaměstnání, rodiny či dokonce života tisíce lidí. Je dobré vzpomenout, že hony na čarodějnice se nekonaly jen na východ od železné opony, a boj za svobodu myšlení a projevu je nutné vést i v tzv. Západní demokracii. Donald Trumbo v tomto boji obstál a navzdory věznění, zákazům a další perzekuci se podílel mimo výše uvedených na dalších skvostech světové kinematografie: Spartakus, Exodus, Johnny si vzal puškuči Motýlek.
  

Za povšimnutí stojí také film z roku 1973 věnující se atentátu na Kennedyho „Executive Action“, jenž byl ihned po uvedení do kin v USA zakázán. Samotný film Trumbo česká kina uvádět zatím nechystají. Film je ovšem možné nalézt třeba na serveru "ulozto" a české titulky jsou ke stažení ZDE.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 250 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!

Související články:

Konec února 2014, Русские идут. Na Krymu je mír, bezpečí a stabilita

$
0
0

ea24
29. 2. 2016  Eurasia24
 
V závěru února uplynuly dva roky od okamžiků, kdy na Krymu vrcholila aktivní fáze záchrany poloostrova před válkou a přípravy podmínek pro svobodné rozhodnutí jeho obyvatel o dalším osudu. Operace se obešla bez obětí na lidských životech, byla v souladu s vůlí drtivé většiny tamních lidí a její hlavní protagonisté si vysloužili příznačný název – „zdvořilí lidé“.


Přes veškerý tlak na Ruskou federaci, přes všechny blokády a diverze, přes intenzivní informační, hospodářskou a de facto i horkou válku vedenou proti Rusku zůstává platnou a nezpochybnitelnou skutečností ta ze všech nejpodstatnější:

Lidé na Krymu žijí v míru, bezpečí, stabilitě a v mnohem příznivějších životních podmínkách než v dobách ukrajinské správy.


Referendu, v němž se obyvatelé Krymu a Sevastopolu 16. března 2014 jasnou většinou 96 procent vyslovili pro připojení k Ruské federaci, předcházela speciální operace, která měla zajistit mír na poloostrově a zabezpečit podmínky k poklidnému průběhu lidového hlasování.

Připomínkou a nezapomenutelným symbolem té doby se stalo video s názvem Русские идут, zachycující „zjevení se“ „zdvořilých lidí“. Video bylo poprvé publikováno 1. března 2014 a viděly jej tehdy více než čtyři miliony lidí:


Proč se všichni utečenci, tak hrnou do Německa??

$
0
0
Jan Petránek
29.2.2016   Rukojmí
Malé vysvětlení „PROČ se všichni, tak hrnou do Německa: Tady v Německu, první věc, co dělají Arabové, je zakládání místních islámských obcí hned poté, co jsou ubytováni.Tyto obce zakládají vybraní uprchlíci, studovaní a vzdělaní, kteří řídí potom modlitebny a místní chování arabských ghet.
Nikdo si nedovolí jít proti těmto obcím, mají podporu státu a během dvou až tří let dostávají své zástupce v místním zastupitelstvu. Tvrzení, že Arabové jdou do Německa především za penězi, co dostanou, není jen na první pohled pravdou. Je to něco horšího.

Oni se postupně a pomalu podílí na rozložení struktury státu. Mnohem více peněz dostávají imigranti v Norsku a ve Švédsku. Tady v Německu má uprchlík týdně nárok na 150 EUR, dítě do 10 let na 50 EUR, do 18 let na 75 EUR. Ve Švédsku 300 Eur na dospělého na týden, 250 EUR na dítě bez ohledu na věk. Ve Francii má uprchlík nárok na 230 EUR, dítě 150 EUR týdně. Švédsko i Francie navíc vyplácí příspěvky na bydlení (od 150 do 250 EUR měsíčně).

Německo příspěvky vyplácí jen rodinám s dětmi, a to pouze po dobu 1 roku. Jak vidíte, Německo není nijak velká výhra po finanční stránce pro uprchlíky, ale jen zdánlivě. Německo však nabízí něco, co jiné země nemají: Finanční podporu náboženským obcím etnických menšin a teď jsme uhodili hřebík na hlavičku!!! V Německu mají náboženské obce (minimálně 50 osob) právo na státní příspěvek, který v základu činí 150,000 EUR ročně, ovšem na základě vlastní aktivity a počtu členů mohou na základě dotačních titulů získat automaticky právo na čerpání dalších 400,000 EUR ročně. Pokud obec a počet členů přesáhne 1,000 osob, stává se obec příspěvkovou organizací státu a má právo na 2,5 milionů EUR ročně na svůj provoz. TAK TO JE TO TÁHLO!!

Islámské obce poté tyto peníze rozdělují jako svoji dobročinnost mezi své členy a své rodiny, čímž si je zavazují. Je to nebezpečná metodika, kterou úplně stejně dělá v Libanonu Hizballáh, který peníze od Libanonské vlády přerozděluje mezi své členy, obvykle nejchudší lidi, provozuje z nich nemocnice a soukromé náboženské školy. Stejně tak tady v Německu velké islámské obce provozují školy a nemocnice, dotují chudé islámské rodiny (což jsou prakticky všechny), ale jejich děti musí chodit na modlitby a tím si obec tyto děti zavazuje a vychovává je podle islámského učení. To nebezpečí je v tom, že zdejší islámisté neříkají, že to jsou peníze z německého státního rozpočtu, ale že to jsou peníze náboženské obce a ty peníze chudým muslimům rozdávají jménem Proroka Mohameda. Děti, když potom vyrostou, vděčí za všechno (za jídlo, lékařskou péči i vzdělání) islámské obci a Prorokovi. A tyto děti jsou potom připraveny vykonat cokoliv ve prospěch obce nebo Proroka !!!

To je důvod, proč islamisté chtějí do Německa. Nejenom, že dostanou peníze od státu, ale mnohem více peněz dostanou od svých imámů, od islámských obcí. Mnoho lidí se vyjadřuje v Česku k Islámu a Německu, ale neznají tyto souvislosti a důvody. Toto je prostě trpělivě, perfektně a smysluplně budovaná hierarchie jejich struktury, která má šanci nás postupně pohltit a později úplně zničit, protože budou přece potřebovat křesťanské psy, jako otroky.

Jejich slova: My máme čas!

Pokud by Německo ukončilo podporu náboženských obcí menšin, tolik migrantů by se rozhodně do Německa netlačilo!

Toto je to kouzlo a táhlo!

Jan Petránek

Rusko pokrylo "Bastiony"Černé a Barentsovo moře

$
0
0
29. 2. 2016   zdroj a zdroj
Severní flotila rozvinula na Kolském poloostrově dvě baterie nejnovějších ruských pobřežních raketových systémů K-300P "Bastion" s nadzvukovými střelami s plochou dráhou letu P-800 "Onyx". Přítomnost těchto zbraní zaručuje ochranu 1,5 tisíce km pobřeží RF před možným vyloděním a zavádí 300 kilometrovou "mrtvou zónu" pro lodě NATO v Barentsově moři.

"Bastion" (podle klasifikace NATO SS-C-05 Stooge) je jedním z posledních know-how ruské armády. Poprvé jej veřejnost viděla ve filmu Andreje Kondrašova "Krym. Cesta domů".

Když Vladimír Putin komentoval komplex v záběru, hrdě prohlásil: "Takové zbraně nikdo nemá". Podle něj právě kvůli "Bastionům" ani USA, ani NATO neriskovaly vplout se svými loděmi do Černého moře. Jeho výskyt ve výzbroji syrské armády také odvrátil zasahování amerického a natovského loďstva do občanské války ve SAR: Pentagon a Brusel neriskovaly odeslání letadlových lodí k syrskému pobřeží kvůli nebezpečí útoku zbraní, proti níž jsou moderní systémy protiraketové obrany bezmocné, psal v pátek deník Izvestija.

Jedna baterie komplexu "Bastion" má 12 odpalovacích zařízení na bázi běloruského tahače MZKT-7930, na jehož korbě jsou uloženy dva transportéry a odpalovací vozidla s nadzvukovými protiloďnými střelami s plochou dráhou letu "Onyx". Na každé je bojová hlavice, vážící 290 kilogramů. Jejím vývojem se zabývalo jaderné středisko v Sarove. I když je to běžný fugas, stačí pouze 2-3 P-800, aby byla potopena loď třídy fregata…Když zůstává v pobřežní hloubce, je komplex pro palubní letectvo nedosažitelný. Rozvine se během pěti minut a okamžitě je připraven k použití. Po rozvinutí je "Bastion" schopen zůstat v plné bojové pohotovosti 3-5 dní, závisí to na stavu zásob paliva.

K cíli raketa P-800 startuje rychlostí, která ji prakticky činí nerozpoznatelnou pro nejnovější radary. Provádí také intenzivní manévry, díky čemuž ji lze spatřit doslova až u paluby lodi, kdy už nemá smysl cokoli dělat. Zvláštnost nadzvukových raket "Onyx" spočívá také v tom, že velkou část letu k cíli absolvují těsně nad mořskou hladinou ve výšce ne více než několik metrů. Intenzivně manévrují, mění směr letu, matou radary nepřítele. Ale nejdůležitější je, že zařízení pracují společně.

Jak zdůrazňují zástupci korporace NPO Mašinostrojenija z Reutova, kde byla raketa P-800 vyvíjena, stroje jsou obdarovány umělým intelektem, blízkým lidskému. Raketa je sama schopna seřadit a vyhodnotit cíle podle důležitosti, zvolit taktiku útoku a plán jeho realizace.

První raketové komplexy"Bastion" dostala Černomořská flotila.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Z konference Kremlin Watch: Je třeba znepříjemnit "pro-kremelským" webům život!

$
0
0
29. 2. 2016     NewWorldOrder
Dnes se Poslanecké sněmovně konala konference think-tanku Evropské hodnoty a projektu Kremlin Watch o tom, jak bránit údajné pro-ruské propagandě, která se šíří českým, resp. evropským internetem. „Nečekaně“ se objevila zpráva o konání této akce i ve vysílání ČRo a ČT. Hlavní výsledek? Požadavek na zkomplikování života pro-kremelským webům.

Hlavní „osobnosti“ na této konferenci byli dle pozvánky poslanci Ivo Gabal (KDU-ČSL) a Helena Langšádlová (TOP09). Sekundovali pornoherec Jakub Janda – Evropské hodnoty a Jakub Kalenský – Stratcom, což je instituce Evropského parlamentu zaměřená mj. na boj s tzv. ruskou propagandou.

Na této konferenci jsem nebyl a ani jsem zatím nenašel nikoho, kdo tam přímo byl a předpokládám, že se tam dostaly je k pořadateli přátelské osoby. Že se časem objeví záznam je sice možné, ale odhaduji, že spíše nepravděpodobné. Avšak ono zatím stačí to, co Ivo Gabal pronesl v ČT.

Za hlavního nepřítele byly u nás označeny tzv pro-kremelské weby a internetem koluje seznam 42 stránek sestavených slovenským demagogem Jurajem Smatanou, na kterém je mj. i náš web nwoo.org. Dříve byly tytéž weby označeny jako nebezpečné kvůli šíření konspiračních teorií.

Už v minulém roce prohlašovali někteří čeští poslanci (např. M. Němcová), převážně z ODS, TOP09 a KDU-ČSL po tom, že jsou tyto weby nebezpečné a volali po jejich zablokování. Zatím se nedělo kromě řečí v médiích prakticky nic. Avšak nyní prohlásil Ivo Gabal, že „konečně se tomuto problému věnuje potřebná pozornost“.

Rusko prý věnuje úsilí pomocí médií rozložit „západní svět“ a jeho hodnoty a získat podporu pro své aktivity ve světě.

To hlavní, co Ivo Gabal prohlásil, bylo to, že by se policie a výzvědné služby měly na weby šířící pro-kremelské postoje zaměřit, zjistit, kdo za nimi stojí, kdo je podporuje, jak jsou financované a začít jim „legálními nástroji“ znepříjemňovat život.

Jak to bude v praxi vypadat, se teprve ukáže, ale už nyní je jasné, že jsme zase o krok blíže totalitnímu systému, jenž se podobá minulému režimu, který různými a často tvrdými způsoby potíral projevy nesouhlasu s fungováním státu a projevoval tak svou zločinnost a pokrytectví. Tenkrát se bojovalo proti imperialistické propagandě, dnes proti té „pro-kremelské“.

Ona proti-ruská propaganda je ve své podstatě stále stejná a omílá stále tytéž fráze, které jste mohli slyšet např. od Kalouska a Koláře v posledním vydání pořadu Máte slovo minulý týden ve čtvrtek. Je to úplně stejné i v dalších amerických a evropských mainstreamových médiích.

Zdá se, že informační válka, ve které se nacházíme, u nás vstoupila do další fáze. Kdo se stane obětí? Kdo přežije? Kdo zvítězí? Bude to Pravda?

Víte dobře, že je to i na vás.

Fčil, hrrrrrr na NĚ!

Kdo a o jaké peníze z EU se má bát kvůli „neinkluzi“?

$
0
0
Jana Maříková
29. 2. 2016
Ministryně školství Kateřina Valachová nám minulý týden z Bruselu vzkázala, že inkluze prostě bude, protože už jsme to měli mít „dávno splněno“. Prý je to nutné - protože nás Brusel opakovaně kritizuje za vysoké procento Romů v praktických školách. Což prý musíme odstranit. Nezapomněla připojit oblíbenou výhružku, že jinak nám Brusel zastaví platby z fondů EU. Jaksi přitom „zapomněla“ dodat, o jakých penězích mluví. Veškeré platby z fondů EU nám totiž v žádném případě nemohou být zastaveny, i kdyby do praktických škol chodili všichni čeští Romové.


První spornou věcí je už tvrzení, že problematické je vysoké procento Romů v praktických školách. Z jakých podkladů tato tvrzení vychází? Podle Listiny základních práv a svobod má každý právo si zvolit národnost, k níž se hlásí. Nežijeme v nacistickém Německu s norimberskými rasovými zákony, podle nichž musel každý prokazovat svůj árijský nebo neárijský původ listinami až do „pátého kolene“. Každý Rom má tedy možnost si vybrat a nechat do dokladů zapsat národnost českou. A nemalá část z nich tak činí. Ani ve školství není povoleno evidovat Romy zvlášť a zpracovávat „romské statistiky“. Takže z jakých zdrojů čerpají oni kritici vysokého podílu Romů v praktických školách? Z „udavačských listů“ našich neziskovek. Těch, kteří žijí z části fondů EU utrácených tu s většími (a mnohem více) s menšími výsledky, za inkluzi (začleňování) Romů do „gadžovské“ společnosti. Kdo pochybuje o výsledcích jejich práce, ať se jede podívat na legendární sídliště Chánov.

Na základě čeho tedy „neziskoví inkludisté“ čerpají svoje data o tom, jak bílí Češi rasově diskriminují Romy tím, že Romové chodí ve velkém počtu do praktických škol? Pokud si odmyslím, že si ta data čistě „cucají z prstu“, tak mě napadá jediný možný způsob jak k nějakým číslům dojít. A to na základě čistě rasistického kritéria „barvy kůže“. Spočítáním „tmavých“ žáků v praktických školách. Jenže to je protiústavní a protizákonný rasismus. Na základě protizákonné činnosti tedy mají být prováděna zákonná opatření. No to je Kocourkov.

I pokud vezmeme takto „rasisticky“ získaná čísla v potaz, tak se dostaneme k jinému, o to však zásadnějšímu problému. Náš vzdělávací systém patří k těm lepším na světě. I když školství za řadu věcí kritizuji (malé platy učitelů, nedostatečná vybavenost), tak při srovnání s většinou zemí světa je to špičková úroveň. Kdo nevěří, ať se jede podívat na školství v Ugandě nebo v Iráku.

I úroveň školství lze do určité míry statisticky měřit. Takovým měřítkem je například míra negramotnosti. U nás je negramotnost (neschopnost část a psát) zcela neznámým jevem. S výjimkou těžce mentálně postižených u nás každý umí číst a psát. Včetně Romů. Kdybych byla rasistka, tak bych mohla argumentovat tím, že přece každý Rom umí vyplnit žádost o sociální dávky. Musí tedy umět psát a přečíst si návod k vyplnění formuláře. Dá se to také říci tak, že umí vyplnit žádost o občanský průkaz. Což je „politicky korektní“ tvrzení. Ani nejbohatší země světa jako Německo, Rakousko, Francie nebo Belgie nedosahují těchto výsledků. Téměř 15% příslušníku menšin (převážně Turci a jiné muslimské národnosti), neumí německy číst a psát. V Rakousku je negramotnost mezi přistěhovalci a jejich potomky v některých oblastech téměř třetinová. A neúspěšně vynakládají velké peníze na zlepšení. Takže v inkluzi to není.

Znovu opakuji, že naše školství není ideální. Od některých západních zemí stále ještě máme co kopírovat. Třeba od Dánů, kteří mají ve státní normě stanovený počet dětí ve třídě maximálně 20. Učitelský úvazek 16 hodin přímé vyučovací povinnosti. Počítá se s tím, že učitel musí mít placený čas na přípravy. Nebo platy v Holandsku. Kolem 3,5 tisíce Eur, což je téměř dvojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. To by u nás dělalo kolem 50 tisíc Kč. Tak to bychom měli v zájmu zlepšení školství a zvýšení jeho kvality přebírat. Ne inkluzi, která pořádně nefunguje ani tam.

Na druhou stranu ne všechno, co jsme v minulosti vytvořili - a na Západě nikoliv - je špatné. Např. systém mateřských školek, jakým jsme měli za „bolševika“ nám Rakušanky a Němky závidí. Chyba je v tom, že jsme ho po „plyšáku“ místo rozvoje destruovali. Speciální školství tak, jak u nás vzniklo ve 20. století, je absolutní světovou špičkou. Systém začal vznikat již za 1. republiky - speciálním školstvím pro slepé a sluchově postižené a později se rozvíjel i pro jiná postižení. Důkazem jeho špičkové úrovně je nevidomý náměstek ministra financí pro správu státního majetku JUDr. Ondřej Závodský, PhD. Je všeobecně ceněn jako kvalitní odborník. Bez speciálního školství by nikdy nemohl vystudovat ani střední školu. Natož universitu.

Systém speciálního školství si zaslouží naši úctu. A rozhodně by do něj mělo jít více peněz proto, aby více nadaných „postižených“ mohlo prožít kvalitní život a najít uplatnění svých vloh jako pan náměstek. Opak je však pravdou. Již 5 let je tato větev školství ministerstvem „utlumována“. Postupně jsou jí škrtány peníze více než normálním školám. V pořadu Máte slovo Michaely Jílkové na podzim veřejnosti jeden z ředitelů takové školy poodkryl „veřejné tajemství.“ Speciální a praktické školy se nesmí hlásit do rozvojových projektů a čerpání grantů EU. Tedy hlásit se mohou, ale nic nedostávají, protože jsou podle MŠMT „určeny k likvidaci“. Sem by přitom měly být peníze EU pumpovány přednostně. Ne do nějakých nesmyslných neziskovek, které na inkluzi a fondech EU parazitují.

A nyní k té hrozbě zastavení všech dotací, kterých čerpáme za desítky miliard. Brusel nic takového neudělá. Je to planá a lživá hrozba „naší“ ministryně směrem k našim poslancům, kteří mají na zítra zahájené schůzi hlasovat o odložení nepřipravené a škodlivé inkluze.

Předně je třeba si uvědomit, že Brusel nic takového ani udělat nemůže. Komise takovou pravomoc prostě nemá. K tak extrémnímu kroku v krajním případě je oprávněna pouze Rada EU (summit šéfů států a vlád). Takovým extrémním případem je nástup fašistické diktatury a la Hitler nebo Pinochet. A je otázka, jestli i v jejich případech by se EU nezbytnou složitou procedurou „prokousala“. V minulosti bylo podobně vyhrožováno bojkotem Rakousku po nástupu do vlády strany Svobodných (dnes již mrtvého předsedy a korutanského hejtmana Jörga Haidera). „Vyhrožováno“ bylo opakovaně i maďarským Orbánovým vládám. Jednou třeba za to, že novelou ústavy porušují politická práva opozice. Podruhé za to, že údajně v rozporu s právem EU zavedly zvláštní daň na telekomunikační a bankovní giganty. A nestalo se nic. Ani v tom druhém případě, kde jde o hodně peněz. A takové nadnárodní korporace jako Erste Bank nebo Deutsche Telekom mají u svých vlád (Rakousko a SRN) i u Evropské komise prostřednictvím svých lobbistů mnohem větší slovo než naši neziskovkáři.

Lidská práva jsou v EU porušována na mnoha místech. A mnohem hůře než se to týká našich Romů. Čímž neříkám, že v jejich případech je vše v pořádku. Jenže jejich situace je „selanka“ ve srovnání s postavením etnických Rusů v pobaltských zemích. Těm je mnoho let upíráno právo na občanství. I když umí žádost o „občanku“ vyplnit v několika jazycích. A tím i řada základních a politických práv zakotvených v mezinárodních a evropských lidskoprávních smlouvách a dokumentech. Estonští nebo Lotyšští Rusové, na rozdíl od našich Romů, nejenže nesmí volit, ale dokonce v řadě případů nesmí vykonávat řadu profesí, nebo nabývat majetek. A nebo studovat určité školy a obory za stejných podmínek jako etničtí Estonci či Lotyši. To je skutečná diskriminace „jak řemen“. Ne studium v praktické škole. Zastavil Estonsku nebo Lotyšsku někdo platby z fondů EU? Nezastavil. A nezastaví.

Evropské platby jsou navíc členěné i druhově. Největší část peněz je na Společnou zemědělskou politiku. Jde o platby zemědělcům (např. na hektar). Na tu má každý zemědělec právo podle přímo aplikovatelných nařízení EU. Náš Státní zemědělský intervenční fond je pouze účtárnou a platebnou pro Česko. Je tu proto, aby každý zemědělec nemusel žádat o nárokové platby přímo v Bruselu a v cizím jazyce. Tak je to ve všech zemích. Dokud má náš SZIF funkční a Bruselem schváleny účetní a kontrolní systém (a to má), tak platby přes něj našim zemědělcům nemohou být zastaveny. Ani kdyby někdo českým Romům přímo zakázal chodit do českých škol. To je princip fungování rozpočtu EU.

Komise vůbec nemá pravomoc trvale zastavit čerpání plateb jako trest za nesprávnou politiku. Může sice v případě rozkrádání (např. formou nefunkčnosti kontrolního a účtovacího systému) pouze platby pozastavit a žádat nápravu. Po odstranění vad však peníze, na něž má stát nárok, musí uvolnit. „Trestat“ může při neplnění nařízení a směrnic pouze Evropský soudní dvůr. Ovšem výhradně v konkrétních případech a pokutou stanovenou v konkrétním rozsudku. Tedy opět nikoliv plošným zastavením dotací. To je prostě lež jako věž. Která doufám nebude platit ani na naše poslance.

O jakých penězích to paní ministryně mluvila? O dotacích vyčleněných jí řízeným ministerstvem z fondů EU na granty na programy inkluze! MŠMT na to vyčlenilo minimálně 700 milionů (téměř tři čtvtě miliardy korun). Možná je to víc (další peníze možná půjdou přes MPSV), ale na tyto peníze jsem na stránkách MŠMT našla inzerci. ZDE. A kohopak to najdeme mezi příjemci jimž je program určen? NNO (nevládní neziskové organizace). Tedy ti „paraziti“ co na nás píší do Brusele udavačské dopisy, že diskriminujeme Romy.

Někdo si možná řekne, že tři čtvrtě miliardy v rámci nákladů na školství zase tak moc peněz. To je pravda. Za to nepořídíte ani do všech škol výtah pro vozíčkáře. Jenže na „krmení darmožroutů“ z neziskovek je to pořádná hromada peněz. Za hanlivým označením si stojím. Zažila jsem řadu akcí placených z fondů EU v souvislosti se zavedením státní maturity nebo školních vzdělávacích programů. Na tyto akce také praskla nějaká ta miliarda (uvádí se kolem 4 miliard – prameny se různí). Učitelé z těch peněz neviděli nic nebo téměř nic. Většina skončila ve „spalovnách peněz“ jako je CERMAT nebo různé neziskovky. Pedagogy s často dvacetiletou praxí na těchto akcích školili lektoři, kteří často neznali ani zlomek toho, co absolvent pedagogické fakulty. Ono totiž „točení peněz“ z EU přes „neziskovky“ může být náramný kšeft.

A TENTO KŠEFT může být ohrožen, pokud bychom inkluzi zrušili. Ale tento velký „kšeftík“ ať EU klidně zatrhne. Mnohem menší škodou, než tyto peníze do Bruselu vrátit, by bylo kvůli nim definitivně zničit naše školství.

Paní ministryně, kdyby byla co k čemu - tak kolegům z Rady pro vzdělávaní i lidem z Evropské komise vysvětlí co je naše speciální školství. A jaké má výsledky. Na rozdíl od „kšeftíčků“ našich neziskovkářů (obchodujících se vzduchem nebo se lží) jde o reálnou existující věc, která má dobré výsledky. Z Bruselu by se klidně mohli přijet podívat „na kontrolu“. Nebo i načerpat zajímavé poznatky.

Jenže to by naši paní ministryni nesměla radit paní Klára Laurenčíková. Bývalá náměstkyně ministra školství za stranu Zelených. Dnes kromě toho, že radí ministryním školství (Valachové) a práce a sociálních věcí (Marksové Tominové), je angažována nejméně ve dvou veřejnými penězi dobře saturovaných „neziskovkách“. Je předsedkyní Agentury pro začleňování a též České společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Střet zájmů jako dům!

Čert ať si klidně vezme tu třičtvrtěmiliardu. Ale ať si na cestu přibalí i „darmozřouty,“ pro něž je určena (jako paní Laurenčkovou). Vzít by to mohl i s paními ministryněmi Valachovou a Marksovou Tominovou, které umožňují roztáčet kola tohoto „skvělého neziskového“ byznysu…

Potupné grilování Zuckerberga v Berlíně. Merkelová: Za naše problémy s imigranty může Facebook! Buď budeš skákat, jak pískáme, nebo tě vypneme. Drsný útok na svobodu šíření informací. Konec se blíží

$
0
0
Jan Mařenka
29. 2. 2016 ProtiProud

Jan Mařenka upozorňuje na agresivní výpad německým politických elit i největšího mediálního domu proti Facebooku a užívá si posledních dní svobodného internetu.


Mark Zuckerberg si už nepamatuje, kdy šel běhat a přitom sněžilo. Tak běžel, obklopen gorilami, mezi vločkami pod Brandenburskou bránou, a smál se. Brzy mu však ztuhl úsměv na rtech.

Německá kancléřka Merkelová, kvůli které úpí Německo pod uprchlickou vlnou, se kvůli strachu ze zničené kariéry snížila k nedůstojnému kroku, kterým je nejbrutálnější útok na svobodu šíření informací všech dob. Děje se tak pod záminkou boje proti šíření nenávisti – aniž by bylo jasné, co ta nenávist přesně je. Jde o dosud nevídaný výpad moci a státem kontrolovaných „nezávislých“ médií proti těm, které dosud pod kontrolou nemá.


Zuckerberg na koberečku

Německá média (v čele s největším vydavatelstvím Axel Springer) o tom, že byl Zuckerberg pozván do Berlína na kobereček, nijak obsáhle neinformovala. Usoudila, že čtenáře nezajímá, že je Zuckerberg v Berlíně zastrašován, vydírán a zesměšňován. Omezila se na to, že je Mark šarmantní, má milou manželku, nosí šedé triko, baví ho ranní běhání, virtuální realita, a plně a ve všem podporuje kancléřku Merkelovou.

Sociální síť Facebook, kterou miliardář Zuckerberg založil a vlastní, je největší na světě – má takřka dvě miliardy uživatelů. Už není jen alternativou velkých vydavatelských domů (jakým jen například Axel Springer s necelými 20 miliony čtenářů). Je mnohem silnější než oni.

Mark Zuckerberg se tak v Berlíně dozvěděl, že pokud nezačne ihned na Facebooku cenzurovat „nenávistné“ příspěvky týkající se imigrantů, může se snadno stát, že má v Německu utrum. Je to prý on a ten jeho Facebook, kdo může za problémy dnešního Německa. Nebýt jeho, byl by klid a média by mohla (nejen o imigrantech) balamutit veřejnost dál a bez zábran jako předtím.

Nejsou to jen plané hrozby. K zákazu Facebooku (či kohokoli na internetu) stačí, aby Evropská unie nařídila firmám, které poskytují připojení k internetu, dát Facebook na blacklist a prostě ho tak pro uživatele vypnuli. A důvod se najde snadno: Facebook šíří nenávist a krade! Dnes ho vypne Německo, zítra celý svět. Žádný strom neroste do nebe, ty kluku ušatá.

Makáte na tom?

Poprvé se kancléřka Merkelová setkala s Zuckerbergem loni v září na obědě během jednání OSN v New Yorku. Část jejich rozhovoru byla omylem zachycena živě na mikrofony – než je vypnuli. Uvádíme doslovný přepis (hovořili spolu v angličtině):

Mekrelová: „Po Facebooku se šíří nenávisné komentáře o uprchlících.
Zuckerberg: „Musíme na tom zapracovat.“
Merkelová: „Opravdu na tom děláte?
Zuckerberg: „Yeah.

Facebook na tom „zamakal“ a minulý týden se pochlubil revoluční změnou: Místo tradičních „like“, tedy palců nahoru, dal uživatelům možnost si vybrat mezi dalšími emotikony: „Palec nahoru“, „Láska“, „Úžas“, „Úsměv“ nebo „To mě štve“. Což tedy rozhodně není to, co měla Merkelová na mysli, když mluvila o šíření nenávisti.

A tak musel Zuckerberg souhlasit s tím, že bude cenzuru Facebooku provádět „nezávislá“ německá firma Bertelsmann (a dokonce jí za to platit). Připomeňme, že Facebook již jakousi autocenzuru má – každý uživatel může nahlásit příspěvek, který považuje za nevhodný – a vnitřní oddělení Facebooku pak stránku podle svého uvážení zablokuje.

Nenávist, kterou cítí Frau Merkel a vydavatelství Axel Springer k Facebooku, má racionální základ (stejně jako ta, kterou cítí „obyčejní“ Němci k uprchlíkům). Nebýt Facebooku, nikdy by se například tak ostudně neprovalil „průšvih“ s letošními novoročními sexuálními útoky v několika německých městech, kdy skupiny imigrantů sexuálně napadly stovky německých žen a dívek. Média – v čele s nejčtenějším deníkem Der Bild (vydavatelství Axel Springer) – to přičinlivě zametla pod koberec, kde to chtěla držet tak dlouho, jak to půjde.

Jenže se všechno okamžitě „profláklo“ na sociálních sítích – tedy především na Facebooku – když se začaly masově hlásit napadené ženy. Objevily se výpovědi svědků, fotografie, videa... Až poté – na nátlak veřejnosti – začala policie jednat (a nevyšetřila zhola nic). Der Bild, který ztratil tvář a zatajováním informací zcela popřel své základní poslání, přišel tři dny po událostech s výmluvou, že útoky proti německým ženám byly nepotvrzené, proto o nich neinformoval.

Cena jako výsměch


Podle německých politických a vydavatelských elit (což je v podstatě totéž) Zuckerberg (možná) nemůže za to, že imigranti znásilňují německé ženy a dívky, ale (určitě) může za to, že se to dostalo ven.

To musí přestat,“ řekla Frau Merkel, jejíž politický osud závisí na přízni médií a především pak vydavatelství Axel Springer (jehož majitelkou je mimochodem také žena - 74letá Friede Springer). Kancléřka Merkelová se již ani nesnaží zastírat, že média tu nejsou proto, aby hlídala politiky, ale aby s nimi spolupracovala – ve jménu zpracovávání mas, ve jménu propagandy. Imigrantská vlna tak s sebou spláchla i iluzi, že demokracie je něco svobodného. Není.

A tak dostal Mark Zuckerberg poté, co si byl zaběhat s gorilami pod Brandenburskou bránu, od vydavatelství Axel Springer, které by ho nejraději hned a na místě v přímém přenosu zardousilo novinami, zajímavý dárek: Cenu Axela Springera za podnikatelské nadšení. Nevím jak vy, laskaví čtenáři, ale já v tom cítím ironii, která je mi odporná.

Při návštěvě Berlína se Zuckerberga chopil nejbližší poradce kancléřky Merkelové, obrovitý pan Peter Altmeier. Šlo o schůzku neformální, plnou žertů a legrace. Pan Almeier pak vesele oznámil novinářům, že je Mark zábavný chlapík a že už si konečně uvědomil důležitost odstranění ilegálního obsahu z internetu. Ano, pan Altmeier řekl „z internetu“ – ne „z facebooku“. Řekl „ilegální obsah“ a ne „nenávistné příspěvky“.

Vládnoucím elitám nevadí jen Facebook, ale žere je celý ten nechutně svobodný internet, protože ho nemají pod kontrolou. Avšak – přes veškerou nabubřelost – se pan Altmeier zas až tak nemýlil. Internet užívají tři miliardy lidí, z nichž je na Facebooku více než polovina. Po schůzce s Zuckerbergem pan Altmeier „postoval“ jejich společnou rozesmátou fotku (Peter a Mark) - ehm, na konkurenční sociální síti Twitter. Taková taškařice, Spaß muß sein.


Dnes žalujeme Google, zítra můžeme i Facebook

Na opékací konferenci s Zuckerbergem promluvil také výkonný ředitel vydavatelství Axel Springer, pan Mathias Döpfner, který již dal k soudu Google (vyhledávač s více než dvěma miliardami uživatelů) kvůli tomu, že prý neplatí za „kradený“ obsah. Pan Döpfner jako by mimochodem připomněl, že nejen Google, ale také Facebook šíří cizí obsah bez povolení. Jinými slovy: Pokud Zuckerberg nezačne sofort sekat latinu, dají ho také k soudu – kvůli něčemu jinému.

Pan Döpfner (který je více než o hlavu vyšší než Zuckerberg) současně označil téma duševního vlastnictví za příliš složité, aby se mu ten večer věnoval. Takže se tématu přičinlivě chopil pan Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu. Ten se toho nebál.

Předseda Schulz přednesl návrh, z něhož, jak je prý pevně přesvědčen, mohou profitovat obě strany, tedy Německo i Zuckerberg: „My tady v Evropě se od vás můžeme mnohému naučit. Zejména co se týče vašeho optimismu a vaší inspirující vize budoucnosti. Vy nám ukážete, jak se dotknout hvězd.“

Nebylo jasné, jaké hvězdy měl pan předseda na mysli. Zda hvězdy, co jsou dobře vidět, když nevyjde měsíček, nebo hvězdy na vlajce Evropské unie, které jsou, bohužel, vidět furt.

Schulz pokračuje: „A na oplátku – my se s vámi můžeme podělit o svou dlouhodobou zkušenost s naší kulturní diverzitou a ukážeme vám, jak citlivý je náš postoj k užívání dat a ochraně duševního vlastnictví. Že jde o pilíře naší společnosti.

Yeah,“ pomyslel si Zuckerberg.

Zákaz Facebooku či jakékoli webové služby je snadnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Soudní dvůr Evropské unie například již vydal rozhodnutí v případu sporu filmových společností s rakouským webem Kino.to, který nabízel kopie filmů: „Evropská unie nebrání tomu, aby byl poskytovateli internetového připojení vydán soudní příkaz zabránit svým zákazníkům v přístupu k webu, který porušuje autorská práva.

Jinými slovy: Evropská unie je pro, aby byl vypnut každý, na koho se najde záminka.


Konec se blíží

Firma Facebook se proto pokouší získat u jednotlivých poskytovatelů internetu co největší zastoupení, což je ovšem velký problém kvůli antimonopolním zákonům. Testuje tedy bezpilotní letadla a drony, které budou poháněny sluncem a ze stratosféry vysílat signál – například do oblastí, kde zatím internet není – a samozřejmě i tam, kde už je, ale zprostředkovává ho jiná firma. Je jasné, že dokud Facebook kromě internetu neovládne i zprostředkování signálu, budou ho mít v hrsti. Ze stejného důvodu vypustil Google balóny nad Srí Lankou a díky tomu se lze k internetu připojit i v nehlubším pralese.

Nejen německým vládnoucím elitám a zpřáteleným vydavatelským domům je Facebook a spol trnem v oku. V České republice se o nutnosti zavést cenzuru internetu zmínil například ministr vnitra Chovanec (ČSSD) a drápy ukázal i poskytovatel O2, když vyhlásil, že zvažuje vypínání reklam.

Vše jasně směřuje ke konci svobodného internetu. K zavedení cenzury - a především té politické. Uživatelé (a voliči) si budou stále moci si vybrat co číst - jen to předtím trochu vytřídí někdo jiný a co nevytřídí, to vypne. Do novin si přece také nemůže psát každý, co ho napadne.

V DAEŠ se objevil ženský prapor

$
0
0
1. 3. 2016     zdroj
Vůdce DAEŠ Abu Bakr al-Bagdadi ohlásil formování ženského praporu. Velitelkou oddílu byla jmenována žena, informovala agentura Al Arabia. Terroristka Nada al-Katani bude řídit formaci, kterou tvoří pouze ženy. Její oddíl se bude nacházet ve městě Al-Hasakah na severovýchodě Sýrie.

Al-Bagdadi se setkal s al-Katani dvakrát, v době jednání s vůdci nejrůznějších seskupení, která patří k DAEŠ. Podle zdroje agentury má "silný charakter".

Nada al-Katani se připojila ke skupině a odpřisáhla věrnost DAEŠ v roce 2013. Ve svých sděleních na Twitteru vyzývala ženy, aby vstupovaly do řad DAEŠ, také informovala o svém úmyslu stát se sebevražednou atentátnicí.

Podle údajů britské rozvědky MI6 se pouze za rok 2015 k teroristům DAEŠ připojilo nejméně 60 žen s občanstvím království. Je také známo, že v řadách DAEŠ (organizace v RF zakázaná) bojují ženy z Francie, Německa, Belgie, jiných evropských států, v neposlední řadě ze zemí bývalého SSSR.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Lékaři proti jaderné válce mají jasno

$
0
0
Aleš Macháček 
1. 3. 2016   E-republika

Ze střední Evropy se nemusí stát bojiště o Arktidu, aby příslušníci nové generace byli postaveni před volbu ANO-NE, tak jako moje generace byla postavena před Antichartu. Jako učitelé čelí morálnímu dilema při klasifikaci žáků, tak i doktoři stojí před rozhodnutím, komu bude poskytnuta lékařská péče a za kolik.




Podle mého přesvědčení neexistuje k bezpečnějšímu, zdravotní péči poskytovanému zítřku není cesta lokální sebeobrany, jakkoliv poctivě míněné (viz Marek Obrtel), ale cesta mezinárodní kooperace směřující k míru.

Spřízněné duše v Medicine Conflict and Survival, což je čtvrtletník Medactu a IPPNW (Lékařů proti jaderné válce), se v posledním, 31. vydání pokoušejí společně definovat základní směry mírových iniciativ:

Neil Arya o desátém výročí od zavedení R2P (Responsibility to protect - odpovědnost chránit) na Valném shromáždění OSN a cituje výzvu Pan Ki-muna k mezinárodním akcím k ochraně občanů v době nejtěžší. V kapitole "My change of hart and mind" se autor na základě faktu dosavadního rozporuplného výběru národů či národností k jejich ochraně a s převážnou nedůvěrou k neprozápadním podnětům k vyšetřování, zároveň s poznáním, že se nevěnuje pozornost mechanismům války, ale válce jako důsledku, odklání se autor od další podpory R2P.

Andrew Rigby o vzniku dokumentu The Ammerdown Invitation - Security for the Future. Skupina AG se sešla v Somersetu v roce 2014 s vizí diskuze o zajištění míru a zvýšené bezpečnosti. Ve čtyřech hlavních bodech k diskuzi je uvedeno právo na svobodu od strachu a možnost důstojně žít. Skupina konstatuje, že k tomu není zapotřebí nukleární arsenál nebo mít možnost vojensky zasahovat kdekoliv na světě. Pro většinu z nás je bezpečnost v dostupnosti uspokojení základních potřeb. Upřednostnění vojenského zajištění míru podkopává společnost přerozdělováním prostředků v neprospěch řešení klíčových problémů společnosti, jako jsou změna klimatu a globální nerovnost. V neposlední řadě je zmíněna nedělitelnost míru, kdy britské vojenské intervence mohou podnítit zárodky touhy po pomstě.

Na příkladě výskytu cholery v roce 1831 a nutnosti státní reakce na ni, AG poukazuje na hybatele změn vedoucí k 1848 Public Health Act, počátku přebírání zodpovědnosti vlády za distribuci čisté vody a kanalizace. Cholera, která nerespektovala třídní rozdělení společnosti, přinutila společnost reagovat jako celek. Na tomto příkladu je třeba předefinovat vizi bezpečnosti a zdraví občanů. Zejména se zaměřením na příčiny bídy a nejistoty, nikoliv na jejich symptomy. Závěrem článku je odkaz na A. Bevana, hlavního strůjce národního zdravotního systému a jeho přesvědčení, že nejjistější cesta k mezinárodní prestiži není agresivní diplomacie a vojenské hrátky, ale solidní, o zdraví a bezpečnost svých občanů dbalý stát.

Barry S. Levy a Victor W. Sidel v článku Záporné zdravotní následky vietnamské války rekapitulují ztráty na životech a mentálních nemocí válkou vyvolané. V kapitole Nucená migrace uvádějí, že v jižním Vietnamu bylo nejméně 1,2 milionů nucených migrací a mnoho Vietnamců utonulo na moři při pokusu uniknout válce. V závěru apelují na striktní dodržování neutrality lékařů a jejich důležitost při dokumentaci konfliktů a jejich pomoc při prosazování nenásilných řešení sporů.


K tématu: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/zahynulo-pri-tazeni-zapadu-proti-teroru-1-3-milionu-lidi_337622.html

Zdroj:http://www.tandfonline.com
 

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!

 

Související články:

Modlitba Kalouskova (parafrázi norské modlitby)

$
0
0

Lubomír Man
1. 3. 2016

Ó dej mi Pane, abych v boji, který jde životem,
nepozbyl chtivosti udeřit, rozmáchnout se a udeřit znova.
A mám-li vyhrát, dej, ať se ta výhra změní ve statky,
které mým potomkům nadosmrti nedovolí zapomenout na můj věhlas a jedinečnost.
A mám-li prohrát, dej, ať dokáži nalézt u cesty ostrý kámen,
s kterým pak vítězi, až půjde kolem, srovnám hlavu.

Pražská neziskovka pornoherce Jandy žalovala na Aeronet u „eurofízlů“ kvůli zprávě, kterou ovšem posvětil Berlín a psal o ní i Washington Post. Ivan Gabal vidí Rusa v každém člověku s jiným názorem!

$
0
0

- VK -
1. 3. 2016 AENews

Pražská neziskovka pornoherce Jandy žalovala na Aeronet u „eurofízlů“ kvůli zprávě, kterou ovšem posvětil Berlín a psal o ní i Washington Post. Ivan Gabal vidí Rusa v každém člověku s jiným názorem!

 

Byli jsme upozorněni našim čtenářem žijícím ve Francii, že o našem serveru vysílala informaci francouzská televize France 24 a taktéž uveřejnila tiskovou informaci na svém webu zde. Mimochodem, už vloni stejně tak BBC ve vysílání informovala o našem serveru v podobném duchu. Tentokrát ale France 24 publikovala zprávu evropského útvaru EEAS STRATCOM o tom, že v České republice uveřejnil náš server dezinformaci proti Německu a německé vládě o tom, že Berlín dosáhl dohody s majiteli sociálních sítí, a že bude cenzurovat a mazat příspěvky uživatelů, které budou obsahovat výpady proti migrantům.

STRATCOM, což je evropské centrum pro informační boj s ruskou propagandou, získal tuto informaci od pražské neziskovky Evropské hodnoty, kterou řídí bývalý pornoherec Jakub Janda, a pro kterou pracuje i Roman Máca, to je ten „expert“, který sice umí pracovat s WHOIS záznamy (pan Máca „odhalil“ v pořadu ČT provozovatele webu, který uveřejnil medializované video z demonstrace v Praze ze dne 6. února, kde hlavní roli ztvárnil kriminalista v hnědé bundě), ale nepochopil jejich fungování. Vůbec si neuvědomil, že doménu si lze koupit i pod falešným jménem, nebo dokonce v rámci provokace pod jménem cizí skutečné osoby, třeba Britney Spears nebo Justin Bieber. Nedošlo mu, že provozovatel protimigračního a anti-islámského webu asi opravdu nebude bohatý prominentní Arab, obchodník a manažer. 
 
 
EEAS STRATCOM – Evropské centrum boje proti ruské propagandě a závadným názorům.
  
Pornoziskovka z Prahy fejkuje reporty do Bruselu

Aeronet se prý dopustil dezinformace tímto videem, které jsme převzali od ruské televize RT a já jsem k němu vytvořil české titulky. Ve videu se uvádí, že německá vláda dosáhla dohody s Facebookem a Twitterem o tom, že speciální team bude analyzovat a mazat závadné příspěvky německých občanů proti migrantům. My jsme si informaci ověřili i z jiných zdrojů, než jen od Russia Today. Informaci publikoval i Washington Post zde. Speciální německý tým pod vedením Anetty Kahane bude identifikovat a vyhledávat závadné komentáře na německých mutacích nadnárodních sociálních sítích a bude skrze speciální aplikaci instruovat správce Facebooku, Twitteru a Google, které příspěvky musí povinně mazat, jak určuje dohoda. Psali jsme o tom zde
 
Jakub Janda, šéf neziskovky Evropské hodnoty
 
Redakce AE News již kontaktovala STRATCOM, včetně televize France 24 a budeme požadovat omluvu a stažení našeho serveru z reportu Stratcomu. Jak je možné, že evropský institut zahrnuje do svých reportů hoaxy a falešné reporty? Jediný dotaz na Google by odhalil, že naše informace a video obsahuje zprávy, které uveřejnila i mainstreamová média. Jak je potom možné, že pofiderní neziskovka pod vedením člověka, který v jedné své době točil gay porna, je referentem Stratcomu a zasílá jim dezinformace a žalovací reporty na mainstreamem ověřené zprávy a oni je bianco akceptují? Není to tak trochu výstřel do vlastní nohy? To jako Washington Post je také proruský server?

Pozvánka na diskusní fórum
 
Ale to není všechno. Ta samá neziskovka totiž včera organizovala na půdě poslanecké sněmovny parlamentu ČR speciální uzavřené fórum pro zvané hosty s názvem Kremlin Watch Fórum, kde jako hosté vystoupili Ivan Gabal (nestr. KDU-ČSL), Helena Langšádlová (místopředsedkyně Výboru pro evropské záležitosti), Jakub Kalenský (český přidělenec u STRATCOMu) a zmíněný Jakub Janda (Evropské hodnoty). Záznam z konference zatím není k dispozici, ale Ivan Gabal poskytl České televizi rozhovor, který lecos odhaluje, viz. hlavní video tohoto článku. Parlamentní listy přinesly zprávu, že na konferenci Kremlin Watch navrhl Ivan Gabal de facto hon na čarodějnice, resp. na pro-ruské weby, zřejmě podle onoho seznamu 42 závadných proruských webů, který sepsal slovenský učitel Juraj Smatana. Navrhuje blokovat weby, mazat weby, pátrat po provozovatelích. No vskutku demokrat, ale na marxistický způsob. 

Neziskovka Evropské hodnoty se svojí dezinformací zaslanou STRATCOMu s cílem poškodit Aeronet dokonce chlubí ve svém portfoliu „zářezů“, jak nás upozornil jeden z našich čtenářů. Čili neziskovka tímto vykazuje činnost, posílá do Bruselu falešné a chybné hlášky o dezinformacích proruských webů, ze kterých se nakonec vyklubou zprávy, které uveřejnil i Washington Post a navíc si ještě neziskovka dovolí pořádat přednášku na půdě parlamentu, kde učí a mentorují ostatní politiky o tom, jak vypadají dezinformace proruských serverů. A nebylo by proto dobré na ten seznam teď zanést i Washington Post?
 
 
Ivanu Gabalovi vadí, že Jelcin v Rusku nedokončil „transformaci“

Kriminalizace jiného názoru, než je ten oficiální, to je cesta diktatury. Pluralita názorů je pro demokracii nezbytná, protože bez plurality nemůže demokratický proces fungovat. Demokracie bez plurality se nazývá jinak, autokracií. To je model režimu, kde zemi neřídí občané, ale autority, které nikdo nesmí zpochybnit. Ani jejich názory. A právě autokratický systém je to, co můžeme spatřovat ve výrocích českých politiků, kteří se líhnou v Pražské kavárně. Ivan Gabal na ČT šíří velmi nebezpečnou a fašizující demagogii, že nad ní zůstává rozum stát. 
 
Ivan Gabal

Ve videu zmiňuje, že v Rusku se nepovedl transformační proces, na rozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy. No blik! Na to Rusové mohou být právem hrdí, pane Gabale! Díky Bohu, že alespoň v Rusku se nepovedl proces tunelování, rozprodávání národního majetku do zahraničí, zadlužování rodin i státu, likvidace armády a obranyschopnosti národa a realizace hlav hluboko zaražených do zadků amerických a bankovních elit, multikulti masírka, pro-migrační sebevražedný akcent politiky a další „výdobytky“ transformačního procesu v Evropě po roce 1989.

Ivan Gabal zmiňuje i let MH17 sestřelený na východní Ukrajině. Jaksi zapomíná, že závěrečná vyšetřovací zpráva jasně sdělila, že nelze určit viníka havárie, kdo letadlo sestřelil, ale ta samá zpráva říká, že nezanedbatelný díl viny nese Kyjev, a to kvůli tomu, že neuzavřel vzdušný prostor nad východem Ukrajiny a ohrozil tak životy cestujících. Rusko nebylo v závěrečné zprávě obviněno, že by mělo na zkáze letu MH17 podíl. Pan Ivan Gabal by si měl nafackovat za šíření bludů a dezinformací. 


Ivan Gabal o Litviněnkovi a Rusku. Za video děkujeme Přerovským strojírnám

Vyhrožování pana Gabala tím, že se budou blokovat a mazat weby je v dnešní době trapným pokusem. V době cloudových řešení, VPN infrastruktury a TORu lze dodat informační obsah na koncové zařízení koncového uživatele a čtenáře přímo na stůl do počítače nebo do mobilu odkudkoliv ze světa. Ale jakýkoliv pokus o cenzuru a blokování bude mít za následek jen posílení odporu proti despotickým krokům vlády, pokud by byla takovým sebevrahem a opravdu začala weby blokovat kvůli odlišným názorům.
 
 
Natírání vlasteneckých webů na ruskou barvu

Aeronet získává v ČR značný vliv a jak je vidět, stále častěji se dostáváme i do evropských médií. Boj mainstreamu a loutkových pro-elitních západních režimů proti národům, proti vlastenectví, je zahalován pod nálepku boje proti proruské propagandě. Oni se bojí bojovat proti vlastencům, proti patriotům, ale když je onálepkují jako proruské aktivisty, tak už je dovoleno všechno. Je to stejné, jako když dáte kuřeti jméno. Když má jméno, už ho nemůžete zabít. Když mu jméno vezmete, je to zase jen kuře, a tak šup s ním do trouby a potom na talíř. 
 
Současná taktika, kdy zfašizovaný marxista (s marxismem ale toto počínání nemá nic společného, už jsme o tom několikrát psali na těchto stránkách, ale autor z Aeronetu je asi nečetl - pozn. red. NR) v roli učitele ze Slovenska sepsal 42 proruských webů v ČR a na Slovensku, aby je onálepkoval a natřel na ruskou barvu, je přesně tahle kuřecí taktika. 
 
 
 
 
France 24 převzala dokument Stratcomu a zmínila Aeronet jako ústřední zdroj proruské propagandy v ČR. Zíráme a nevěříme, protože tu proruskou propagandu nemůžeme nikde najít.

To jsou všechno vlastenecké weby na tom seznamu, snad s výjimkou Sputniku, který je oficiálním ruským médiem. Ale snaha o nalepení flastru na tyto weby jako ruské servery je přesně tou taktikou, že veřejnost nebude protestovat proti zátahu na proruské weby, protože při zátahu na vlastenecké weby by veřejnost začala protestovat. Takže cílem je nejprve falešnou propagandou natřít těchto 42 webů na ruskou barvu, a až budou veřejností akceptované jako „ruské“, tak je odstřelit. To je ten proces zbavení zvířátka jeho jména, aby mohlo jít na pekáč.

Ale my nejsme kuřátko. Pokus o útok proti svobodě informací by se někomu vrátil velmi rychle jako bumerang. Pokud chtějí boj, budou mít válku, kterou nemohou vyhrát. Bojovat proti svobodě slova je beznadějné zoufalství těch, kteří ztratili argumenty a veškeré zábrany. S námi je lid, za námi je lid, před námi jen naši nepřátelé! (Thomas Jefferson).


-VK- Šéfredaktor AE News

Zdroj úvodního videa: Česká televize [1]

Zažil jsem v Česku už dvě hitovky,zvané inkluze;skončí obě fiaskem?Romská i ta školská...?

$
0
0
Břetislav Olšer
1.3.2016   Rukojmí
Slovo inkluze se u nás stalo hitem, na němž si však láme zuby jedna instituce za druhou. Inkluze, z lat. inclusio, zahrnutí, znamená zahrnutí nebo přijetí do nějakého celku; v Ostravě se soužitím s Romy, teď ve školách ČR s ADHD.

Zažil jsem už dvě inkluze a obě patrně skončí fiaskem; u té romské se nebylo čemu divit, ale u té školské je sice řada pochybností, spousta otázek a málo času... Vzniknou třídy a studijní skupiny pro postižené děti, s výukou budou pomáhat stovky asistentů pedagogů a vše bude kontrolovat právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem? Každopádně s tím počítá novela školského zákona a suma není malá; jde o "novinku" za 5,2 miliardy korun. Mentálně, tělesně či jinak postižené děti by se tak měly učit v běžných namísto v praktických školách.

Mámy a tátové jsou nervózní; na jaké děti se tedy má inkluze vztahovat? Na všechny školou povinné, tedy i na ty, které trpí ADHD, resp. hyperkinetickým syndromem s poruchou pozornosti; tyto děti jsou nepozorné, aktivní a impulzivní v míře, která není přiměřená jejich mentálnímu věku a pohlaví. Jednotlivé symptomy vystupují do popředí v situacích, které kladou požadavky na udržení pozornosti a sebekontrolu. Máme ale nový vynález MŠ, novelu školského zákona opět se slovem inkluze, jenž se nyní týká společného vzdělávání v základních školách pro děti zdravé, mentálně i fyzicky postižené.

Rodiče na obou stranách měli naštěstí množnost mluvit rovněž s pragmaticky uvažujícím místopředsedou pražské organizace Asociace speciálních pedagogů (ASP) Stanislavem Drboutem, který je značně skeptický k plošnému prosazování školské inkluze. Je zde šance na úspěch? Nebudou inkluzí v běžné společné třídě ZŠ pro tyto děti "trpět" zbytek spolužáků, kteří jsou zdraví a nemají např. výchovné či pohybové a jiní problémy. Už dnes začlenit dítě s ADHD a poruchou chování skoro nejde. Chování těchto dětí je mnohdy ve třídě katastrofální a zbytek třídy má takové dítě tolerovat? Je jasné, že mentálně postižené dítě ani s pomocí asistenta nemůže zvládnout celý rozsah vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/povinnost-ucit-handicapovane-deti-v-bezne-tride-se-odklada_370542.html

A další ale; kolikrát je možné nechat žáka opakovat jednu třídu? A nebudou mít postižené děti v rámci inkluze nějaké výjimky? Vždyť řada z nich bude mít nejlepší problémy s geometrií, fyzikou nebo cizími jazyky? Nebo je učitelé raději nechají projít, aby se jich zbavili? Vzali "tvůrci" tohoto druhu inkluze v potaz, že postižené děti, u nichž se nejedná o mentální retardaci, nepotřebují výjimky v obsahu vzdělávání ale ve způsobu vzdělávání. A pokud se týká žáků s mentální retardací, budou se učit něco jiného než ostatní. A to během jedné vyučovací hodiny jedné třídy.

A co třeba s autistickým chlapečkem, který je nevyzpytatelný a shodí spolužáka ze židle a zraní ho, byť má u sebe asistentku. Nevylije paní ministryně s vodou z vaničky i dítě, není inkluze návodem k šikaně? Buď budou spolužáci šikanovat postižené, nebo naopak mentálně postižený bude moct beztrestně šikanovat zbytek třídy. Jaké pravomoci budou mít učitelé s problémovými postiženými žáky? Budou je moct vyloučit? Nechat propadnout…? Novela školského zákona sice nemění kompetence učitelů ve vztahu k této popisované situaci, která však nemusí být pravidlem.

A jak to bude s tělesně postiženými a mentálně zdravými dětmi? Dřív je školy nemusely přijmout, pokud jim nemohly nabídnout vhodné podmínky, hlavně bezbariérovost. Když teď bude muset škola přijmout mentálně postiženého a vše mu zajistit, bude muset přijmout i zdravotně postiženého třeba na vozíku? Novela říká, že "je povinností zřizovatele vytvořit ekonomické podmínky k naplnění zákona". Rodiče trápí i jiná věc; jak to bude s hodnocením postižených dětí v běžných třídách? Pokud by bylo spravedlivé, měly by většinou špatné známky.

Kdyby jim ale učitelé »nadržovalli« bude to zase nespravedlivé k ostatním žákům. To se chystá nějaké dvojí známkování? Pokud mentálně postiženému dítěti pomůže v běžné třídě s vypracováním písemné práce asistent, nebude to vlastně podvod? A jak to budou vnímat ostatní děti, kterým nikdo nepomáhá? Pravidla inkluze mají jasno - mentálně postižené dítě nemůže vypracovávat písemnou práci shodnou s ostatními žáky bez mentální retardace. Toho nedocílí žádný asistent, takže se budou muset učitelé pěkně "otáčet", aby vše spravedlivě rozsoudili a posoudili...
Zůstaňme na zemi; absolutní inkluze nikdy, dílčí inkluze neexistuje. Můžeme dosáhnout v odůvodněných individuálních případech smysluplného společného vzdělávání žáků s různými vzdělávacími potřebami, ale vždy jen po odborném individuálním vyhodnocení. Zvláště u žáků se smyslovým a tělesným postižením je společné vzdělávání při vytvoření odpovídajících podmínek nejenom ekonomických velmi efektivně možné. U dětí s mentálním postižením je velmi problematické.

Co je vlastně smyslem inkluze? Vždyť i laikovi musí být jasné, že mentálně postižené děti nebudou stačit tempu třídy. V lepším případě ji budou brzdit, v tom horším se stanou terčem šikany. Smysl inkluze vychází z chybného předpokladu, že společný několikahodinový pobyt žáků s různými vzdělávacími potřebami povede ke zvýšení dosaženého vzdělání a zlepšení vztahů mezi dětmi jako celku. Právo na vzdělání není absolutní, je vždy přiměřené možnostem jedince, který o vzdělání usiluje. Proto i handicapované dítě potřebuje vytvořit podmínky ke svému maximálnímu rozvoji tak, aby dosáhlo na co možná nejvyšší kvalitu svého osobního života, bez ohledu na to, co si instituce o tom myslí.

Inkluze po kanadsky...Snímek z Toronta Břetislav Olšer
Tak jsme probrali tzv. školskou inkluzi, ale máte zde i tzv. romskou fázi inkluze; obě spolu nejen významově souvisí, zvláště když víme, že do škol budou chodit i romské děti, jejichž rodiče ale v té své inkluzi neuspěli. Bylo září, 2008 a v Ostravě byl slavnostně vyhlášen pomocný romský program pod názvem „Ruku v ruce“. Jeho šlechetným cílem, financovaným z peněz Česka i EU, je zaměstnávat Romy, učit je pracovním návykům a pomáhat se vzděláváním romské komunitě, která žije v ostravských deseti ghettech v počtu zhruba deseti tisíc obyvatel.

Zamyslel jsem se nad účinností podobných akcí, jež sice mají bohulibý záměr, který však zatím vždy po několika měsících aplikací vzal za své. A to se v nich srdnatě angažuje už řadu let indický človíček jménem Kumar Vishwanathan, jenž si vybral za své svaté poslání zachraňovat cikánské soukmenovce v nouzi. Přesto se Česko snažilo a dál snaží vyjít Romům vstříc. Od 1. února 2012 mají třeba povinnost všichni v Ostravě se řídit heslem dle inkluze: „Lepší život s rodinou – lepší soužití s většinou“. Inkluze totiž znamená naplnění rovněž dalšího hesla: „Musíme je vzít mezi sebe“ a přitom si uvědomit, že každý člověk je jiný.

Byl to lakmusový papírek, který ostravský Magistrát ponořil do romské pracovitosti. Nic jiného nezbývalo; v každé romské demonstraci se nad hlavami hrdých potomků Indů nesly transparenty: “Chceme práci!” Tak ji dostali. Výplatu mezi 13 až 16 tisíci korunami hrubého mohli brát ostravští nezaměstnaní Romové, kteří neměli dlouhodobě práci. Dostali proto rekvalifikaci a nabídku práce v těžkém strojírenství, sociálních službách a ve stavebnictví. Město Ostrava se v rámci v Česku unikátního programu Sociální inkluze praštila přes kapsu.

Ovšem ouha: Našim romským spoluobčanům to ale bylo málo a nastoupit do práce odmítli. Lakmusový papírek se prudce zbarvil do kysela. Akce a proto přišla reakce; razantní krok a čtyři romské rodiny byly z programu vyškrtnuty, dvě z nich i musely opustit městský byt. Dobrovolně se pak vystěhovala z městského bytu do severních Čech čtvrtá romská rodina. Přitom 16 tisíc hrubého dostanou lidé, kteří nastoupí na ostravský magistrát na referentská místa. A podle ministerstva práce a sociálních věcí bere takový plat v Česku téměř šest procent nekvalifikovaných lidí, především v oblasti pomocných prací. Na Ostravsku za necelých 16 tisíc pracují ale i lidé se vzděláním, a to hlavně ve službách a obchodě.

Proromskými hesly jsou nadšeni zejména obyvatelé ostravských čtvrtí Mariánské hory a Hulváky, kde se občané už stejnou dobu snaží přijmout do své společnosti místní Romy. Platí na ně ze svých daní, aby se měli co nejlíp. Každé ráno vstávají a jdou do práce, aby „inkluzovaní“ nepřizpůsobiví spoluobčané, v Ostravě je jich přes šest tisíc, měli po bouřlivé noci nerušený ranní spánek a pohodu bez stresu. Ani osoby, které byly ze společnosti dočasně vyloučeny, nesmí přijít zkrátka. Je to zvláštní, asi český zlozvyk či tradice, ale poznal jsem dva politiky, co zásadním způsobem podle zákona dali základ pro řešení romské otázky a stali se rázem nepřáteli „lidu“. Lumpové a rasisté… Jiří Čunek, opět starosta Vsetína, a Liana Janáčková, ex senátorka a nynější starostka ostravského obvodu Mariánské hory a Hulváky.

Společně tak teď spolupracuje Magistrát města Ostravy, městské obvody, nevládní organizace, Městská i státní policie, soukromí investoři a církevní organizace. K tomu prostředky z EU, k dispozici příručka v češtině a angličtině pod názvem Sociální inkluze, aby navázali na evropskou dekádu inkluze pro Romy ze čtrnácti ostravských ghett. Nejvíc se na inkluzi těšili všichni spoluobčané ze sídliště Bedřiška, jistě tuto zázračnou metodu přivítají i ve Vítkově, bezesporu se zapojí rovněž obyvatelé v Chánově a na Šluknovsku. A ke všemu mají ostravští Romové ještě Sri Kumara Vishwanathana, indického aktivistu, co všude rozkřikuje, jak jsou Romové v Ostravě na Bedřišce a jinde diskriminováni, že jim nikdo nechce platit, když nic nedělají a ještě si “vybydlují” své zadlužené byty…

A nejen „inkluzování“, ale i Dža dureder – Pokračuj II., což je podpora romských středoškoláků, aby se hlásili na vysoké školy. Organizuje ji sdružení Slovo 21. K tomu je i Katalog sociálních služeb, opět z peněz EU… Každá pětičlenná nepřizpůsobivá rodina dostává měsíčně tisíce korun na přídavcích a sociální podpoře, aniž by někdo z této rodiny pracoval. Proč by to také dělal, když minimální mzda v Česku byla nižší, než podpora v nezaměstnanosti…

Proč pracovat, když jde brát podporu a ještě dělat „na černo“ nebo krást? Přes 150 krádeží a vloupání měl v Ostravě za sebou Rudínek, jak říkali policisté nepřizpůsobivému 14letému mladíkovi, který nešel "inkluzovat" ani jedním z výše jmenovaných způsobů. Ten často utíkal z výchovných domovů a diagnostických ústavů, aby vykrádal automobily. Celkem za pět roků svého “zbojničení” způsobil škodu za více než 2,5 milionu korun. Chlapec je vlastně hrdina, „mladý zbojník socialista“, který bohatým bral, chudým dával. A Rudínek byl nepostižitelný, jelikož byl nezletilý. Novináři se báli vyřknout jeho etnickou příslušnost, aby nebyli obviněni z rasové nesnášenlivosti, či dokonce z xenofobie. Mladý Jánošík z Ostravy je návodem pro ostatní nepřizpůsobivé, jak nerespektovat zákon a „inkluzovat“ do většinové společnosti. Chlapec zůstal na svobodě, kde ho pospolitá a početná rodina dokonale in(ex)kluzivně kryla.

Dnes je výsledek ostravského „inkluzování“ velmi tristní. Ze třinácti sociálně vyloučených rodin, které v Ostravě do programu začlenili, tak nyní zůstává devět rodin a dva jednotlivci, kterým se všichni snaží pomoci vrátit se zpět do společnosti. Z celkem dvaapadesáti osob jich v současnosti v sociálním programu zůstává pětatřicet. Šest z nich práci od města přijalo a už normálně pracují. Další dva procházejí rekvalifikací a brzy do zaměstnání nastoupí… Prý…

Inkluze po islámsky...

Češi jsou však trpěliví; viz. příklad z dnešního Přerova, kde dlouhodobě nezaměstnaní, kteří byli v evidenci úřadu práce třeba i celé roky, dostanou šanci. Tamní radnice hodlá v příštích měsících za minimální mzdu zaměstnat až 300 lidí - buď v technických službách, nebo v Povodí Moravy.

Pokud ovšem odmítnou, sníží se jim dávky. Z šedesáti adeptů, kteří jsou celé roky závislí na penězích od státu, vybralo vedení města dvanáct lidí. Někteří byli v evidenci nezaměstnaných i dvacet let. Přidělí jim úkoly, které zvládnou bez vzdělání i bez kvalifikace. Kdyby ale nabídku odmítli, hrozí jim zkrácení sociálních dávek. Ovšem, dopadlo to jako v Ostravě. Když probíhalo výběrové řízení, přihlásilo se podle radnice daleko méně lidí, než by chtěla. Někteří prý argumentovali tím, že mají ekzémy, že se jim točí hlava, když se sehnou, anebo že nemohou na slunce. Byly tam i takové věty, že když se rozvádí, je ve stresu a nemůže pracovat...

Jak je to s uchazeči o zaměstnání nejen z řad Romů v okrese Přerov? V roce 2013 jich bylo 8626, o rok později již 8859 a letos zatím tři měsíce před koncem roku 7269, Sdělil Úřad práce ČR v Přerově. Jak už jsem uvedl, nejde o první pokus zaměstnat lidi, kteří dlouhodobě nepracují. Za exministra Drábka to chvíli bylo jasné; když lidé nepracovali, přišli o dávky. Jak jsem již uvedl, Ústavní soud ale tuto veřejnou službu prohlásil za nezákonnou a srovnal ji s nucenými pracemi. Přerovští radní věří, že jejich pilotní projekt bude úspěšnější. Pokud se osvědčí, mohl by se ujmout i v dalších regionech. Ústavní soud, neústavní soud a navzdory jeho kategorickému rozhodnutí by se do Česka mohla znovu vrátit i placená veřejná služba. O její obnovení usiluje i ministryně práce a sociálních věcí. Návrh v tuto chvíli leží v Poslanecké sněmovně.

Závěrem ještě slova prezidenta Miloše Zemana na téma inkluze: ..."Hrozně miluju multikulturalismus, já si myslím, že si to vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, a když, tak do ní nakoukli na půl hodiny a ještě se jim předváděla Potěmkinova vesnice. Jsem proti inkluzi a vím, že multikulturalisté mě napadnou, že jsem rasista. Vůbec ne. Z hlediska duševní pohody těch dětí je daleko lepší, když budou existovat… ono se tomu říká praktická třída, protože to je méně dehonestující než předchozí známý název. Takže chcete-li znát můj názor, vůbec se mi to nelíbí a jsem proti tomu."

Ministerstvo školství a tělovýchovy nakonec změnilo svůj záměr s novelou školského zákona o inkluzi, která by už neměla být pojata plošně; sláva, hurá, ať žije další vítězství ducha nad hmotou. A město Ostrava však chce přesto v programu Sociální inkluze, který ji už stál hodně přes tři milióny korun, pokračovat i v příštím roce… Komu není rady, tomu není dost ani eur z Bruselu… Inu, také někdy prožívám inkluzi, když jedu v tramvaji a se mnou moji romští spoluobčané, když mi v uších zní ledasco, tak si raději v duchu opakuji: „Musíme je vzít mezi sebe a přitom si uvědomit, že každý člověk je jiný... A občas zaregistruji pomocný romský program pod názvem „Ruku v ruce nebo v mé tašce, a čorkat, kde se dá..."

Stratégové NATO připravují válku s Ruskem již zcela otevřeně: Pobaltský gambit - inspirace Hitlerovou “Operací Barbarossa" Sen o jaderné bezpečnosti je pryč .

$
0
0
Christopher Black
1.3.2016   Protiproud 
Bubny propagandy duní naplno. A jak vše souvisí s 11. zářím?
V  pátek 26. února, pouze den před tím, než mělo v Sýrii začít platit částečné příměří, vydal jeden z předních think-tanků NATO zásadní zprávu. Je zaměřena na to, zda je NATO připraveno bojovat a vyhrát válku s Ruskem - ačkoli se tváří přesně opačně. “Bojištěm” mají být pobaltské státy (ano, právě ty, kam ministr Stropnický chce vyslat i naše jednotky, pozn. PP).


Christopher Black , slavný odborník na mezinárodní trestní právo a advokát u Mezinárodního trestního tribunálu, zkoumá zprávu, vydanou Centrem Brenta Snowcrofta pro potřeby NATO a jeho válečné mašinerie, a dochází k hrozivým závěrům Když má armáda dítě s byznysem

Zpráva, nazvaná “Aliance v ohrožení”, má podtitul “Posílení evropské obrany ve věku turbulence a soutěživosti”. Vrstvy polopravdy, překroucení faktů, přímých lží i fantastických představ zakrývají především základní problém - že je to v prvé řadě NATO a jeho členové, kdo způsobují “turbulence” od Blízkého Východu po Ukrajinu. Ovšem podle oné zprávy NATO není zodpovědné za nic, jen “chrání mír”. Agresorem je prý Rusko, jehož hlavním cílem je podkopat evropskou bezpečnost, dokonce zaútočit na Evropu - tedy “existenční ohrožení”, kterému musí být NATO připraveno čelit.

Kdyby Rusko hodilo Spojeným státům rukavici a začalo volat po oboustranném odzbrojení, Amerika by to jistě odmítla. Pak by ale bylo jasné, kdo je skutečně agresorem

Zajímavost první: hned pod titulem září logo Airbusu, vyvedené stejně velkým fontem, jako titul sám, spolu s prohlášením, že publikace je společně vydána Centrem Brenta Snowcrofta pro mezinárodní spolupráci a jeho partnerem, společností Airbus. Tady to máme - propletení velkého byznysu a americké vojenské mašinerie. Dokonalá charakteristika novodobého západního fašismu, pro který je vzájemná závislost velkých korporací a armády typická.
Podivný případ Brenta Snowcrofta

Zajímavost druhá: Snowcroftovo centrum se jmenuje po generálu Brentu Snowcroftovi. Mezi jinými byl poradcem pro věci národní bezpečnosti za prezidentů Forda a Bushe, později radil i prezidentu Obamovi a byl dlouholetým spolupracovníkem Henryho Kissingera. To ale není jediné, co je na panu Snowcroftovi zajímavé. Naopak. Možná nejzajímavější epizoda jeho života, alespoň z našeho hlediska, se odehrála 11. září 2001. Tehdy se generál Snowcroft nacházel na palubě vojenského letadla Amerického letectva E-4B, jinak známého jako Létající generální štáb (National Airborne Operations Command Center).

E-4B je militarizovaná verze Boeingu 747, něco docela jiného, než slavný Air Force One. Jeho posláním je sloužit jako zázemí pro amerického prezidenta, viceprezidenta a generální štáb, z něhož by bylo lze řídit válečné operace i chod vlády během jakéhokoli stavu nouze.

Co dělal civilista v generálním štábu?

Tohle letadlo tehdy "náhodou" sedělo na ranveji na letecké základně Andrews v těsném sousedství Washingtonu D. C. a zrovna se chystalo vzlétnout a zamířit na základnu Offcutt v Nebrasce, kde je velitelství Strategického velení vzdušných sil. V tom okamžiku narazilo do věží Světového obchodního centra v New Yorku první letadlo.

Co vůbec letadlo E-4B dělalo ve Washingtonu? Údajně se účastnilo předem naplánovaného vojenského cvičení jménem “Globální strážce”, které zahrnovalo nácvik na jadernou válku. Jen pár minut poté, co letadlo odstartovalo, zasáhl úder ze vzduchu i Pentagon a E-4B ze cvičení hladce přešlo do akce, když se stalo velínem americké vlády. Poté pokračovalo na původní cíl, základnu Offcutt, kde se Snowcroft i zbytek posádky přidali k osazenstvu Národního velícího střediska (National Command Center), jak bylo původně plánováno. Později toho dne se k nim připojil i prezident Bush a jeho tým.

Tou dobou Snowcroft šéfoval Poradnímu výboru pro zahraniční rozvědky (Foreign Intelligence Advisory Board) a byl poradcem a osobním přítelem prezidenta Bushe. Naopak nebyl vojákem - dávno byl v penzi. Co dělal civilista v letadle E-4B?

Později to byl právě Snowcroft, kdo vystupoval proti tomu, aby Američané napadli Irák samostatně a prosazoval vytvoření “koalice”, která poskytovala americké invazi krytí a zdání legitimity. A to se také stalo. Přítomnost tohoto “stínového muže” na palubě E-4B těsně před událostmi jedenáctého září - při údajném cvičení pro případ nukleární války - nebyla nikdy uspokojivě vysvětlena.

Bubny propagandy

Promiňte, že odbočuji. O zas tak velkou odbočku ovšem nejde - spíše o vysvětlení pozadí událostí. Mám totiž podezření, že se NATO nyní v Pobaltí pokusí o sérii provokací za použití metod hybridní války, nebo jednoduše vyrobí televizní záběry, jež budou posléze použity k tvorbě nového mýtu. Mýtu, který posléze ospravedlní válku, mýtu o tom, že se Rusko pokouší dobýt Pobaltí.

Zpráva Centra Brenta Snowcrofta je totiž vytvořena především proto, aby vládám států, kterých se vše nejvíce týká - Británie, Francie, Německa, Itálie, Polska a Norska - dala základnu propagandy, kterou budou posléze moci cpát do hlav svých občanů přes mediální kanály. Výsledkem bude nárůst výdajů na zbrojení a armády, které budou ospravedlněny takzvaně "hrozící válkou s Ruskem”.

Na straně 6 se ve Zprávě píše:

“Ruská invaze na Krym, podpora separatistů a invaze na východní Ukrajinu v konečném důsledku roztrhaly na cáry uspořádání Evropy, jak se vytvořilo po konci Studené války. Prezident Vladimír Putin rozbil jakékoli naděje na strategické partnerství Ruska s NATO. Namísto toho je dnešní Rusko de facto strategickým protivníkem NATO.

Co je horší, jde potenciálně o existenční hrozbu, protože Putin vykonstruoval sled událostí na mezinárodní scéně, který by potenciálně mohl vést ke střetu jeho země s NATO. Tento střet by se patrně týkal velkých, rusky mluvících menšin v pobaltských státech - jejichž údajné zájmy Kreml používá jako prostředek k ospravedlnění vlastních agresívních akcí v regionu. A vzhledem ke článku 5 Washingtonské úmluvy, jež zakládá NATO, by jakýkoli pokus dobýt pobaltské země silou vedl k válce, potenciálně válce jaderné, vzhledem k tomu, že Rusové integrují jaderné zbraně do všech aspektů vlastního vojenského plánování.”

Chystá NATO Barbarossu 2?


Zpráva tedy potvrzuje varování, jež přicházela od nezávislých komentátorů s ohledem na NATO a jeho pohyb v Pobaltí již celý loňský rok. Sám jsem v několika dalších esejích na toto téma konstatoval, že NATO nepochybně bude chtít provést několik hybridních operací pod falešnou vlajkou. Analýza z dílny NATO, zaštítěné “centrem” Brenta Snowcrofta podobné domněnky podporuje už tím, že volá po tom, aby “si k zabránění narušování pobaltského území ze strany Ruska NATO v Pobaltí vybudovalo stálou přítomnost… aby zabránilo možnosti bleskové války provedené Ruskem…”

Celý elaborát je zaměřen na jediné sdělení: nepřítelem je Rusko. Sepsalo jej několik expertů na vojenské analýzy z již zmíněných zemí, ale obsahuje jen propagandu, která se dá shrnout jednoduše: Evropa je zranitelná a brzy podlehne zběsilým ruským hordám.

Zdá se, že pánové “experti” očekávají, že je jejich publikum dosti hloupé - protože dokument je už na první pohled buď výplodem choré fantazie, nebo zločinného úmyslu. Jakýkoli inteligentní člověk, který si podobnou zprávu přečte, ji okamžitě zahodí do popelnice. Ještě inteligentnější člověk ji pak ovšem zase vytáhne a přečte si ji znovu. Ne proto, aby se dozvěděl, co udělá Rusko - ale co udělají autoři sami a ti, kdo za nimi stojí.

Posilování přítomnosti NATO především ve východní Evropě má totiž zcela zjevně jisté společné prvky s pohyby, které předcházely nacistickému pokusu o dobytí Ruska, nazvanému operace Barbarossa. V zásadě sledujeme Barbarossu 2.

“Mluv a bojuj”: Pobaltský gambit

Nejnovější zpráva z dílny NATO podporuje mou teorii, že se bude právě NATO snažit v Pobaltí vyvolávat nebezpečné situace, z nichž posléze obviní Rusko. Není vůbec náhodné, že byla vydána právě v okamžiku, kdy mělo vstoupit v platnost syrské příměří. Spojené státy, které zjevně intelektuálně, strategicky i vojensky podlehly Syřanům, Rusům, Íráncům a jejich spojencům v Sýrii, byly donuceny příměří akceptovat. Už teď ale mluví o svém plánu B - pokusu Sýrii rozparcelovat, což měly v úmyslu už od začátku.

Můžeme očekávat, že budou dělat vše pro to, aby křehké příměří nevydrželo. Jde o taktiku “mluv a bojuj”, která bude udržovat Rusko stále zaměstnané: dosud se tak dělo v Sýrii, rozdmýcháváním napětí na Donbase i obtěžováním ruských spojenců, především Číny a Íránu. Teď ale můžeme očekávat otevření další fronty, té v Pobaltí. Nevíme ještě přesně, jaký druh otevření hry NATO na této šachovnici zvolí, jisté ale je, že půjde o tah, známý od té doby jako Pobaltský gambit.

Jsme na počátku světové války?


Znovu zopakuji - podobné činy jsou v rozporu s mezinárodním právem, přesněji Chartou Organizace spojených národů, která předepisuje závazný postup pro urovnávání sporů. Podle Římského statutu by se “analýza” z dílny NATO, o níž jsem hovořil, dala považovat za důkaz proti jejím autorům v soudním řízení, jehož předmětem by bylo spiknutí za účelem spáchání válečného zločinu. Ale vsadím se, že si vrchní žalobkyně při Mezinárodním trestním soudu nevyžádá kopii a nepodá žalobu. Koneckonců se vše děje přímo před jejíma očima už dlouho - a zatím neudělala nic.

Nejděsivějším momentem zprávy ale je ta část, která volá po jaderné “modernizaci” - čili novém vyzbrojení a zvýšení produkce nukleárních zbraní - těmi samými zeměmi, které již dlouhé měsíce verbálně napadají Severní Koreu, že se snaží o totéž. Člověk musí uznat, že naše elity mají pro strach uděláno. Problém pro nás všechny ostatní je, že mají té odvahy trochu moc - až se zdá, že docela zešílely.

Co může Rusko dělat? Koneckonců se mu podařilo odhalit americký podvod v Sýrii, tak proč nezapojit stejnou taktiku? Svět nikdy nebude mít mír, pokud bude jiná cesta, jak prosazovat zájmy velkých hráčů. Jedinou zárukou míru, kterou si dokážu představit, je eliminace jaderných zbraní, protože pak si národy navzájem nejsou takovou hrozbou. Francouzská část zprávy přitom vesele žvatlá o tom, jak protijaderné občanské iniciativy ve Francii slábnou a už se ani neobtěžují protestovat. Platí to nejen ve Francii, ale na celém světě.

Kdyby Rusko hodilo Spojeným státům rukavici a začalo volat po oboustranném odzbrojení, Amerika by to jistě odmítla. Pak by ale bylo jasné, kdo je skutečně agresorem. Jenže pokud se to nestane - bude stejně jistě následovat Pobaltský gambit. A vše ostatní, co po prvním tahu ve válce následuje.

Christopher Black je odborník na mezinárodní trestní právo z kanadského Toronta. Je členem Law Society of Upper Canada a je proslulý řadou materiálů na téma lidská práva a válečné zločiny. Píše především pro magazín New Eastern Outlook.

Zdroj. 

Sýrie je schopna se sjednotit za prezidentem Bašárem Asadem

$
0
0

Tereza Spencerová(rozhovor)
1. 3. 2016 Literární noviny

.... Za dobu od vaší poslední publikace na PL jsme zažili několik summitů EU, slyšeli mnoho, mnoho prohlášení o uprchlické krizi, brexitu, ochraně hranic a Schengenu, problémech Řecka či reformách EU. Češi jsou vůči EU extrémně skeptičtí. V jakém stavu tato instituce je a jak vážně berete nervózní varování, že se může rozložit?

Když to řeknu hodně stručně, z mého pohledu už EU v plném rozsahu neexistuje. Byrokracie sice „jede“, ale to je tak nějak všechno. Neschopnost dohodnout se na čemkoli racionálním, produkování kočkopsích řešení, naprosto rozplizlých kompromisů, které problémy jen prohlubují…

A pak je tu onen strach o Brexit (odchod Británie z EU - pozn.red. NR), ale v době, kdy je podle mého větším problémem to, že Unii už zcela nedemokraticky vládne Německo v tandemu s Francií. Zkrátka, ať z Bruselu zazní cokoli, výsledkem jsou čím dál tím významově vytunelovanější slovní obraty. Je to surrealistická podívaná. Podle mého je škoda, že to končí takhle divně. Vždyť v jednotě je síla, ne?

Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš, Jiří Dienstbier, Milan Chovanec… A kdokoliv další: Jak obstáli při řešení uprchlické krize? Jaký koncept jejího řešení po skoro roce jejího trvání preferujete?

Moje řešení je pořád stejné – zastavit války v Sýrii a Iráku porážkou Daeše a spol. Přestat bojovat v Afghánistánu s Tálibánem, který jen tak mimochodem splňuje všechny „syrské“ parametry pro „umírněné rebely“. Investovat do infrastruktury nebo vzdělávání, což neplatí jen pro Sýrii, ale především pro subsaharskou Afriku… Prostě zkoušet vytvářet kdesi „tam daleko“ takové životní podmínky, aby lidé nemuseli kvůli holému přežití prchat do Evropy. Vyšlo by to levněji, a navíc v rámci byznysu by to mohlo přinášet i zisky. Potíž je ale v tom, že už nás v Africe i na Blízkém východě s investicemi předběhli Číňané a Rusové, a tak nám nezbývá než trpět to, co naši ideologicky zcela zaslepení politici nadrobili…

Vaším smutným hobby je sledování situace na Ukrajině. Událostí je nepřeberně, jak v Kyjevě, tak už asi i, bohužel znovu, na Donbase. K jakému vektoru to vše směřuje?

Nebýt desítek milionů ukrajinských občanů, jimž se každým dnem komplikuje život, tak řeknu, že je to obrovský svátek pro cyniky – Západ už podruhé po oranžové revoluci z roku 2004 zkusil převzít moc na Ukrajině a znovu se vše zvrhlo ve vítězství tamní totálně zkorumpované oligarchie a politiky. Některá západní média už zcela vážně volají po dalším Majdanu, který by svrhl ten nepovedený hezký, demokratický, protiruský a teprve dva roky starý Majdan. Je to vlastně podobné Sýrii – tam už jsme zmatečně „těkali“ tak dlouho, že dnes proti sobě na život a na smrt bojují skupiny svorně vyzbrojované ze Západu. Na Ukrajině jen namísto teze o „umírněných teroristech“ pořád mluvíme o „reformátorech“, ale ne a ne je najít. Je mimochodem zvláštní, že si v castingu na „změny režimů“ neustále vybíráme ty největší psychopaty a sociopaty. Hodně to vypovídá o schopnosti „našich elit“ reálně hodnotit situaci a nežít jen podle ideologických manter, o jejichž významu a smyslu dnes nikdo ani nechce přemýšlet. Čili vypovídá to o neschopnosti našich lídrů být alespoň v triviálním styku s realitou. Naposledy jsem podobnou diagnózu vnímala u Ústředního výboru KSČ v 80. letech minulého století…

Celý článek najdete v Literárních novinách

Švýcarsko: povolávací rozkaz pro 5000 vojáků

$
0
0

Udo Ulfkotte
1. 3. 2016  NWOO

Během pouhých několika dní, by se EU mohla rozpadnout. To netvrdí konspirační teoretici, ale eurokomisař. Švýcarsko na to reaguje tím, že připravuje armádu a vojenské prostředky na ochranu hranic. 5000 vojáků dostalo povolávací rozkaz a švýcarská armáda mění vyhlášku. Propagandistická média v Německu se radši dívají stranou a šíří hesla o tom, jak všechno vydržet.


Znáte Dimitrise Avramopoulose? Pravděpodobně jste nikdy jeho jméno neslyšeli. Dimitris Avramopoulos je od listopadu 2014 evropským komisařem pro migraci. Jeho šéf je Jean-Claude Juncker. Dimitris Avramopoulos na tiskové konferenci řekl, že již běží odpočítávání kolapsu stávajícího systému ochrany hranic v EU.

Ještě deset dnů a mohlo by to prasknout, všechno se to rozpadne.Člověk musí sledovat zahraniční média, aby věděl, co pan komisař řekl a co přesně má na mysli. Je to konec Schengenské dohody, konec otevřených hranic v Evropě. A to asi za deset dní.

Naše hlavní média nám mezitím poskytují velmi odlišné „informace“. Dne 7. března v Baden-Badenu obdrží generální tajemník OSN Pan Ki-mun německou mediální cenu za rok 2015. Od 7. března v Rakousku v mediální propagandě nastanou změny. A 7. března oslavíme „Den zdravé výživy“. V současné době dostáváme všechny možné zprávy, které nám lžimédia prezentují, ale o možném kolapsu našich hranic za deset dní, o tom neslyšíme nic.

Média hlavního proudu raději informují o tom, že se vedoucí představitelé EU sejdou 7. března na mimořádném summitu s Tureckem kvůli uprchlické krizi. Setkání se bude konat v poledne ve formě pracovního oběda, řekl ve středu jeden úředník EU. Cílem je „ohodnotit“ vyjednanou spolupráci s Tureckem ohledně uprchlické krize. Mezitím velká mainstreamová média píší o tom (např. Bild), že uprchlíci do Německa již skoro nepřicházejí. Pro občany tam venku to znamená, že kancléřka Angela Merkelová má na situaci s přehledem pod kontrolou.

Pravda to ale není. Pravda je taková, že Německo očekává dalších 3,6 milionu uprchlíků a díky přistěhovalectví se stane dvoutřídní společností. To znamená, že se Německo společensky zcela rozpadne. A nyní hrozí, že se ještě rozpadne Evropa. Asi před pěti lety vedoucí politici takovou situaci předpovídali. Téměř všichni se jim smáli.

Bývalý polský ministr financí Jacek Rostowski očekává ve střednědobém výhledu válku v Evropě, kdy se Evropská unie rozpadne. Rostowski o tom informoval vedoucí představitele EU v soukromém rozhovoru v roce 2011, spolu s bývalým kolegou z varšavského ministerstva financí, který je nyní výkonným ředitelem velké polské banky.

Tehdy šlo o krizi eura. Říkal, že „tyto ekonomické a politické turbulence přicházejí zřídka tak, že se o deset let později dá ještě zabránit katastrofální válce. Myslím to zcela vážně, že si pro mé děti zažádám o Greencard ve Spojených státech.“ Také tehdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso válku v Evropě očekává. Tehdy se jednalo o euro, dnes se navíc jedná o gigantické proudy žadatelů o azyl.

Již v roce 2009 měla Spolková zpravodajská služba (BND), německá zahraniční zpravodajská služba, k dispozici tajnou studii. Poukazovala na to, že celosvětová hospodářská krize a migrační toky, mohou obsahovat také potenciál k případné světové válce. Tehdy následky hospodářské krize a proudy uprchlíků nebyly tak dramatické, jako je tomu v současné době. Tento scénář byl uveden jako jedna z mnoha možností.

Tehdy se to nedalo zjistit z žádných německých novin hlavního proudu. Lžimédia tak nedostala psí náhubek, jen mlčela. Evropská tajné služby již mnoho měsíců mluví zcela otevřeně o možnosti blížící se války. Do Evropy se v tomto roce vrátí krize eura, stále více a více bank volá o pomoc Evropskou centrální banku EZB.

Obrovské toky žadatelů o azyl představují zároveň ohromné riziko, Evropě hrozí anarchie. Ve Švýcarsku se právě učinila taková opatření, kterým německá hlavní média nevěnují žádnou pozornost, jako je povolávací rozkaz na švýcarské hranice pro 5000 vojáků. Švýcarská pohraniční stráž a armáda v současné době provedla ke krizové situaci, která může vzniknout během několika hodin, určitá opatření.

Švýcaři se zcela zbláznili nebo jednají racionálně a realisticky? Jedno je jasné. Pravděpodobnost válečných scénářů v srdci Evropy se během posledních týdnů stala reálnější. Na jedné straně nikdo nechce uprchlíky platit a přizpůsobit se jim. A na druhé straně chtějí občané EU od ostatních občanů EU získat své peníze, které mají svěřené od evropského kapitálového trhu – ty totiž nedostanou.

Profesor Michael Hudson, hlavní poradce lotyšské vlády v ekonomických otázkách, v roce 2010 jako první evropský úředník hovořil o rýsující se „válce kvůli dluhům v Evropě“. Tehdy se mu vysmáli, a to nejenom v Bruselu. Hudson zcela střízlivě předpověděl kolaps eurozóny, náhlé ožebračení občanů a záměrné odvedení pozornosti vyprovokovanými válkami.

A to všechno uprostřed Evropy. Není to všechno ve vzdálené budoucnosti, ale je to celkem blízko. V roce 2010 se zdálo, že je Hudson blázen. Od té doby, se dala do pohybu nezastavitelná spirála brutálních zájmových střetů kvůli ještě neskončené krizi okolo eura a teď kvůli uprchlické krizi.

Z milionů Evropanů se nyní stávají zuřiví občané, kteří jdou do ulic sxnepředvídatelnými politickými důsledky. Evropská unie se ve svých základech zatřese a rozpadne se to, co k sobě nepatří.

Také z Mekky zvané Německo, kam proudí masy žadatelů o azyl, se stane oblast neklidu. Švýcaři se připravují povolávacím rozkazem pro 5000 vojáků.


Zdroj: info.kopp-verlag.de
Vyšlo na: NWOO.org

TOP 09 ukazuje svou bezradnost v plné síle

$
0
0

top 09
1. 3. 2016   Vaše věc
 
M. Kalousek se minulý týden, když pražští zastupitelé schválili, že Praha se stane partnerským městem Pekingu, prohlásil, že den, kdy bylo toto partnerství schváleno, je mezinárodním dnem hanby pro Prahu. Vedení TOP 09 nyní vyzvalo celostátní vedení ČSSD a ODS, aby se jejich strany oficiálně distancovali od hlasování pražských zastupitelů svých stran. To už rozum zůstává stát. 
 

Vedení TOP 09 očividně neví, kudy kam. Preference strany jsou podle posledního průzkumu na 6,5 procenta a TOP 09 tak pokračuje v celkem razantním sešupu směrem dolů. Ještě v březnu loňského roku by stranu volilo 10,3 % občanů, dnes by jí však (už druhý měsíc po sobě) volilo méně lidí než konkurenční pravicovou ODS.

TOP 09 byla zvyklá stále dokola brnkat na protikomunistickou notu a hovořit o návaznosti na tzv. "havlovskou" linii. Komunistožroutství udělala čáru přes rozpočet uprchlická krize, a tak TOP 09, jejíž vedení je evidentně líné nebo neschopné zaměřovat se na skutečně problémy, zesílilo své antikomunistické šílení.

I M. Kalousek však jistě dobře ví, že ani V. Havel nikdy nezpochybňoval jednotnost Číny a její politiky a koneckonců ho nezpochybňoval ani K. Schwarzenberg coby ministr zahraničí v Topolánkově (za Stranu zelených) i v Nečasově vládě (za TOP 09).

Partnerskými městy Pekingu jsou například také Berlín, Paříž, Brusel, Madrid, Řím, Amsterdam, Washington, New York. Tokio či třeba Tel Aviv. Někdejší nejlepší ministr světa M. Kalousek a jeho strana se však zřejmě domnívají, že pro Prahu není takovéto partnerství dost dobré a že úkolem českých politiků a pražských zastupitelů není dělat politiku, a hájit nejlepší zájmy občanů své země a obyvatel svých měst, ale poučovat ostatní státy o lidských právech. Samozřejmě velmi výběrově. Naši kamarádi je porušovat mohou, ti ostatní ani náznakem.

Podle vývoje volebních preferencí se však zdá, že bývalí voliči TOP 09 mají na věci jiný názor než M. Kalousek. Pokud bude TOP 09 pokračovat nadále stejným směrem, může se stát, že již po krajských volbách, které se budou konat tento rok, jí zbydou jen oči pro pláč, protože nepřekoná ani v jednom kraji hranici 5% hranici.

Pokud se chce TOP 09 takovému scénáři vyhnout, mělo by se vedení této strany soustředit na formulaci programu strany a na jeho prezentaci občanům, nikoli na rozesílání hloupých výzev, kterým pouze dál obnažuje svou bezradnost a dunivou prázdnotu.

Obyčejně je vše složitější aneb zkusme tentokrát i zrcadlo...

$
0
0

Jaromír Habr
1. 3. 2016
Všimnul jsem si, že Petr Hartman ZDE opět volá o pomoc. Nejprve tedy podstatné: tento stát selhal v jedné ze svých základních úloh a stal se asociálním. A to bez ohledu na použité ideologické hledisko. Stačí porovnat pracovní místa nabízená a poptávaná, a uvědomit si, že už zbavit člověka možnosti cítit se užitečným se, až na výjimky, rovná mentální popravě.


K nápravě by stačilo zákonem upravit pracovní dobu (řeči o důvodech, proč to nejde, beru pouze jako výmluvy maskující skutečnost, že vládnoucí podnikavecké lobby to právě takto vyhovuje, neboť: „Kdo chce, hledá způsoby, kdo ne, důvody“). A dále, i kdybychom přistoupili na variantu kompenzovat nemožnost pracovat a získávat prostředky k existenci formou dávek, při bližším zkoumání zjistíme, že i v této části systému jsou vady, i takové, které mohou člověka přivést do existenční nouze zcela nezaviněně. Přesto považuji za velmi nevhodné, jestliže situaci pojímáme jako „my = oběti“ a „oni = viníci“ (jistě - ne každý je ochoten či schopen přijmout svět v celé jeho složitosti, aniž by si to přijetí neusnadní zjednodušováním a schematizováním, načež přímo úměrně míře onoho zjednodušení se výsledný obraz odlišuje od reality a mnohé z ní se pak stává neviditelným). Tomu samozřejmě napomáhá obvyklá lidská tendence - personalizovat a lokalizovat viníky, nejlépe všeho existujícího zla, výhradně do “oni“. Ať už proto, že pro vlastní pochybení máme prostě vyšší míru pochopení, či proto, že si spoluvinu neuvědomujeme. A protože zjednodušováním reality v různé míře trpí i mnozí z těch, kteří nesobecky hledají, jak ze současné situace ven, zkusím nyní pohled jiný, přesto, že bude mnohem méně populární, než „To oni!“ či „To levičáci!“, recipročně „To pravičáci!“, neboť půjde o pohled do zrcadla, a to bez růžových brýlí.

Obecně:

Zkusím za tím účelem vyhrábnout z paměti něco vlastních skromných znalostí mykologie: na i pouhou jedinou nevelkou plodnici připadá mnoho metrů čtverečních podhoubí. Navzdory tomu, že je většinou neviditelné, bez podhoubí by plodnice vyrůst nemohla. Což, aplikujeme-li tuto skutečnost na naši lidskou společnost, přináší dvě pozoruhodné otázky:

- Mohli by vyrůst globální nenasytní pošetilci bez vhodného podhoubí?
- Mohli by existovat globální nenasytní pošetilci bez naší permanentní podpory v podobě vlastní nenasytné pošetilosti?

A řadu stejně pozoruhodných podotázek:
- Mohli by existovat potažmo velmi dobře prosperovat banksteři bez naší neochoty vyčkat s nákupem chtěného, dokud si na to nevyděláme?
- Mohl by existovat potažmo velmi dobře prosperovat konzumně - tržní systém profitující na nadspotřebě bez naší pošetilé nezvládané tendence nakupovat, a to bez ohledu na skutečnou potřebu kupovaného?
- Může jakýkoli společenský systém dlouhodobě stabilně fungovat, pokud nepřestaneme maximalizaci vlastnictví považovat za smysl života?
- Má náš živočišný druh šanci přežít, pokud nepřestaneme v úsilí co možná nejvíc existujících zdrojů získat pro osobní potřebu?
- Je opravdu nemožné pochopit, že mezi „mít“ a „být šťastný“ není přímá úměra?
- Je opravdu až tak obtížné pochopit, že šťastným je ten, kdo se o to zasloužil vlastním úsilím, a to přímo úměrně tomu, kolik úsilí pro to vynaložil, a že pokusy obejít toto naše antropologicky/vývojově dané nastavení, pevně vtisknuté do lidské genetické výbavy, vždy končí rozčarováním, podobně jako u narkomana, který si bere, co předem nezaplatil, co si předchozím úsilím nezasloužil (na rozdíl například od sportovce, který se musí hodiny dřít a potit, aby si užil endorfinového blaha) a který, aby uniknul rozčarování po návratu z opojení do reality, už jen vytlouká klín klínem?
- Je opravdu nemožné pochopit, že veškerým úsilím soustředěným na nabývání selektivního prospěchu způsobem asociálním, tedy společensky škodícím, včetně snahy lépe zabezpečit potomky, jim ve skutečnosti dáváme to nejhorší, co můžeme, když jim říkáme, že podvádět je normální, a když svět jim nastavujeme a následně předáme nikoli jako kooperující společenství, ale jako množinu bezohledně si konkurujících jedinců či smeček, přičemž jako jedinci ani jako malé smečky nemůžeme dlouhodobě přežít?


Odpovědi ponechám na Tobě, vážený čtenáři. Za sebe jen stručnou úvahu: vinní (stejně jako hloupí) jsme všichni. Lišíme se pouze mírou (spolu)viny a charakterem: kdo má alespoň nějaký, usiluje svoji spoluvinu minimalizovat, kdo nemá žádný, je mu to lhostejné (a pak se mnohem víc, než člověku, podobá stroji, naprogramovanému na maximalizaci vlastních výhod, bez ohledu na způsob jejich nabývání). Nicméně můžeš zůstat klidný, vážený čtenáři: až na naprosté výjimky lze v práci na sobě být úspěšný. Stačí jen více chtít. A tomu může napomoci znovu uvěřit (navzdory tomu, že neoliberálně cinknutý mainstream nám už dvacet let sofistikovaně podsouvá opak), že slušnost není hloupost.

Konkrétně (a jmenovitě - odkaz na tento svůj příspěvek zasílám Petru Hartmanovi emailem):

Pane Hartmane, skutečně jste žádal o příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí navýšený o výdaje zvýšené o zdravotní postižení, a doplatek na bydlení a všechny Vám byly zamítnuty? Vašemu „Věřte, že sem vyzkoušel všechny rady a možnosti českého sociálního systému.“ totiž, jako člověk, který je na tom velmi podobně, příliš nevěřím. A Vaše: „Vzhledem k tomu, že pracuji, nemám na žádnou další sociální pomoc nárok.“ už je velmi pravděpodobně nepravdou, neboť nárok na dávky, pokud je mi známo, nezávisí na tom, zda jste v pracovním poměru, ale odvozuje se od výše Vašeho měsíčního příjmu.

Pane Hartmane, nepřijde Vám iracionální v existenční tísni, je-li taková, jak ji dlouhodobě popisujete, se o potravu dělit se psem? A nepřijde Vám nefér žádat o příspěvek pro sebe, když je pravděpodobné, že ve skutečnosti byl na psa (mimochodem - nepíše se mi to snadno, protože právě psa mám z celé živočišné říše nejraději...)? Já si pořídit psa, taky bych nevyšel.

Pane Hartmane, před cca třemi léty, v souvislosti s mým názorem publikovaným na Britských listech ZDE, jsem se Vás ptal, koho jste volil. Zeptám se nyní znovu: ještě stále volíte pravici? Protože pokud ano, i kdybych byl v situaci, která by mi umožňovala Vám přispět, pravděpodobně bych neudělal nic víc, než co činím nyní. Neboť jednak finančně dostatečně přispět všem zotročeným technicky nelze, a dále, protože jsem přesvědčen, že mnoho lidí přiměje k pochopení reality a opuštění absurdních ideologických předsudků, žel, až bezprostřední existenční tíseň. A mírnění té tísně jen oddaluje vytvoření podmínek, nutných k odstranění příčiny.

Obecný závěr:

Na základě významného množství indicií docházím k závěru, že nenasytných pošetilců, kvůli kterým svět upadá, není hrstka, ale několik miliard (přesněji tolik, kolik se jich ocitlo ve stavu, kdy už nejsou nuceni kumulovat zdroje kvůli pouhému přežití, ale kdy naopak nezvládají snadnou dostupnost zdrojů, například v podobě nadspotřeby, obezity, a kdy nadále usilují o „mít co nejvíc“ jen proto, aby demonstrovali svoji schopnost zabezpečit tlupě dostatek zdrojů, ovšem způsobem vhodným do pravěku, kdy tyto naše dispozice byly žádoucí a kdy se nám vtiskly do genů). A dále, že se snahou zastavit všeobecný globální úpadek je žádoucí začít neprodleně, ale především u sebe. Jestliže pak levice má ambice být pouze tím nejvlivnějším pošetilcem s úmyslem pošetilost společensky nanejvýš solidárně nivelizovat, pak i ona musí se změnami začít u sebe.

Nevím, zda ještě máme šanci. Ale jsem si jist, že pouhou náhradou jedněch pošetilců u moci jinými nevyřešíme nic.

An-Nusrá připravuje provokace v Sýrii. Američané mlčí

$
0
0
1. 3. 2016 Vaše věc

Člen militantní organizace An-Nusrá uvedl v rozhovoru pro německý Die Welt, že An-Nusrá je připravena vyprovokovat Rusko k porušení příměří v Sýrii.


Abu Musab al-Siri, jak se terorista představil, uvedl, že věřit v příměří prosazené v Sýrii 27. února Ruskem a Spojenými státy je hloupost a hovořil o tom, že An-Nusrá je připravena přinutit bojující strany k obnovení nepřátelství. A její strategií je vyprovokovat Rusy.

Džihádisté mají podle rozhovoru v Die Welt v plánu zahájit útok na syrské vládní síly, aby ruské letectvo zahájilo protiúder. V tom případě se totiž pod palbou ocitnou i „umírněnější“ rebelové, jichž se vyhlášené příměří týká, a tak příměří skončí.

Občanská válka může podle Abu Mussaba al-Siriho skončit jen tehdy, když bude svržen B. Asad. Totéž si přeje také Turecko, které včera bez ohledu na příměří ostřelovalo sever Sýrie s tím, že ostřeluje pozice Islámského státu. Syrská organizace pro lidská práva však Ankaru obvinila, že tak jako před zahájením příměří bombardovala především pozice syrských Kurdů…

Bylo by plně na místě, aby se k chystaným provokacím a k porušování příměří ze strany Turecka, tedy partnera USA v NATO, vyjádřil americký prezident Obama. Ten však při příležitosti zahájení příměří pouze apeloval na syrskou vládu a Rusko, aby příměří dodržovaly. Podle postoje, který svým vyjadřováním B. Obama ukazuje, nebude pro teroristy z An-Nusrá ani tak těžké, aby bojující strany nepřátelství obnovily a aby zhoustlo napětí mezi USA a Ruskem…B. Obama dělá, jakoby se tento konflikt vůbec netýkal Spojených států, jakoby USA neudělaly vše pro to, aby tento konflikt vznikl a udržoval se. Sekulární a až do války stabilizovaný Asadův režim se jim však na kolena srazit nepodařilo… Je v zájmu EU, aby syrský konflikt dále pokračoval? Určitě ne, protože mír v Sýrii bude znamenat zastavení toku uprchlíků z této ozbrojeným konfliktem po pět let sužované země.

Děti jsou v první linii boje za zničení národa

$
0
0

Vladimíra Vítová
1. 3. 2016
Současné zneklidňující téma inkluze českého školství je POUHÝM detailem v naplňování OFICIÁLNÍCH plánů, jak zničit český národ. Není to nic „osobního“, jak vám řeknou „odborníci“, jde prostě jen o zničení naší země – stejně jako všech okolních zemí - které je plánované. Jede se podle harmonogramu EU a OSN.

 
Podívejme se na vše podrobněji a pro větší nadhled v pouhých sedmi bodech, které dokonale odhalují komplexní plán genocidy národů.
1.                  Richard Coudenhov-Kalergi, rakouský politik s československým občanstvím (1894-1972) založil v roce 1922 hnutí „Panevropan“, které předjímalo nastolení Nového světového řádu, založeného na Federaci národů řízené Spojenými státy. Sjednocení Evropy mělo být prvním krokem k jediné světové vládě. Podstata plánu spočívá v tom, že obyvatelé budoucích „Spojených států evropských“ již nebudou původními národy, ale bude to druh zvířeckých podlidí vzniklých míšením ras. Tvrdil, že je nezbytné „křížit“ evropské národy s asiaty a černochy, aby vzniklo mnohaetnické stádo bez specifických vlastností, snadno ovladatelné elitami u moci. Je pokládán za otce Maastrichtu a multikulturalismu. Na jeho počest byla ustanovena Evropská cena a jako první ji získala Angela Merkelová v roce 2010. Teze prosazující genocidu evropských národů pomocí masové imigrace tvoří základ oficiální politiky evropských vlád - a tedy i té naší.

EU zahájila již v roce 1995 postupnou imigraci 50 až 80 milionů muslimů ze Středozemí do roku 2050. Projekt se jmenuje „Euro-Med“ a  byl připravován s vyloučením veřejnosti. Počet „potřebných“ imigrantů do Evropy odhaduje Eurostat - pod záminkou, aby prý bylo z čeho živit evropské důchodce.

ZDROJ:

2.                  Thomas Barnett, poradce bývalého amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, již v roce 2002 sdělil toto: „Konečným cílem globalizace je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali.“ Tyto teze jsou součástí oficiálních materiálů Pentagonu.
ZDROJ:

3.                  OSN prosazuje oficiálně genocidu svým neustálým vybízení k přijímání miliónů uprchlíků, aby se „kompenzovala nízká porodnost v Evropě“. Zpráva OSN z roku 2000 má název „Migrace k náhradě původního obyvatelstva: řešení pro stárnoucí a upadající populace“ a uvádí, že Evropa bude v roce 2025 „potřebovat“ 159 miliónů imigrantů.
ZDROJ:

4.                  Projekt OSN „Agenda 21“, kterou ČR podepsala v roce 1997, je komplexní plán akcí, jak vytvořit celosvětovou vládu a ukončit dosavadní suverenitu národních států. Jak říkají autoři projektu: „Je pouze nutné, aby stát ukradl jednu generaci dětí a následně je indoktrinoval.“ V této souvislosti je důležitá právě inkluze, která má za cíl dělat i z normálních dětí analfabety. Podle dokumentů Agendy 21 ve škole nemají platit ani přírodní zákony – vše má být pouze věcí „konsensu“. Jak praví inspirátoři těchto metodických textů: „Více vzdělaní lidé mají větší příjmy a spotřebují více zdrojů, než ti chudí s nižším vzděláním.“ Příkladem naprosté degradace vzdělávání je norská škola - literatura tam není, historie není, fyzika není, chemie není, zeměpis není. Ve školách visí oznámení typu: „Jestliže tě rodiče nutí dělat úkoly, zavolej nám. My ti pomůžeme zbavit se od takových rodičů.“  Pro lidstvo Agenda 21 plánuje život bez soukromého vlastnictví a počítá se zrušením rodiny – děti mají patřit vládě.
ZDROJ:

5.                  Pilotní projekty státního odebírání dětí rodičům nyní probíhají v Norsku i v ostatních severských zemích a postupně se rozšiřují do Anglie, Německa a dál a dál. Norská Barnevern, finská Lastensuoelu, německá Jugendamt atd.  - proti rodičům a dětem působí dobře organizovaná světová kriminální síť. Čísla odebraných dětí: 200 tisíc v Norsku, 300 tisíc ve Švédsku, 250 tisíc ve Finsku – takové obrovské množství svědčí o ukradeném pokolení!
ZDROJ:

6.                  V Evropě existují tzv. „sexuální standardy“, v nichž je přímo napsáno, že rodiče jsou povinni spolu s dětskými vychovateli učit maličké děti „různým druhům lásky“ a konstatují, proč mají rodiče a vychovatelé ve školkách učit děti masturbovat a to do čtyřech let a v žádném případě ne později – protože novorozenec musí prý poznat svoji „pohlavní identitu“.Přikázanou sexuální osvětou je nutné už v době porodu zjistit, kdo to vlastně je: gay, lesbička, bisexuál, transsexuál nebo transvestita. Z rovnoprávnosti pohlaví jsou vyňata slova „muž“ a „žena“, „otec“ a „matka“. Jaký je cíl? Například materiály sociologů Ministerstva mládeže v Norsku „plánují“, že k roku 2050 bude Norsko z 90 % homosexuálním státem.
ZDROJ:


1.                  Velký propagátor a realizátor celosvětového očkování Bill Gates v roce 2010  otevřeně přiznal, že vakcíny a současná zdravotní péče mají za cíl depopulaci planety. Řekl: „Dnešní svět čítá 6,8 miliard lidí. Spěje k devíti miliardám. Jestliže odvedeme velký kus práce díky novým vakcínám, zdravotní péči a reprodukčnímu zdravotnictví, mohli bychom to snížit možná o deset nebo patnáct procent.“ Gates dále tvrdil, že očkovací látky mají sloužit k tomu, aby se snížil počet obyvatel, čímž se sníží i emise CO2. Stejný cíl má podle něj i současný systém zdravotní péče a reprodukčního zdravotnictví. Mimochodem, poslední novinkou je očkování těhotných žen.
G. Brock Chisholm, bývalý ředitel Světové zdravotnické organizace řekl: "Co lidé musejí všude rozvíjet, to je kontrola porodnosti a smíšená manželství (mezirasová), za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě, závislé na centrální autoritě.“ 
Nejprve jsou schváleny zákony, že očkování je povinné a všechny děti ho musí podstoupit. Potom jsou vyrobeny vakcíny, které pomalu usmrcují. Mentalita světové „elity“ vychází z toho, že je to „fér“, neboť údajně mají přežít jen ti nejodolnější. Problém je ovšem v tom, že se to musí provést tak, aby proočkované generaci již nebylo pomoci. Proto se neustále zkracují očkovací termíny. Dnešní kojenec dostane tři dávky hexavakcíny již v prvním roce života. Je to zásah, který zabrání přirozenému rozvoji imunitního systému dítěte v samém zárodku. Farmaceutický průmysl tak získává svého celoživotního klienta a systém moci trvale poškozeného otroka, který předčasně zemře a vyklidí prostor těm, kteří si planetu chtějí přivlastnit jen sami pro sebe. Například Norsko je první země na světě, která sleduje sebevraždy dětí od 0 do 7 let. Jak ale může být novorozenec vůbec schopný ukončit svůj život? Jestliže děti skutečně umírají, pak to orgány oficiálně svedou na „sebevraždu“. Ti lidé nemají duši a asi proto věří, že jim to projde.
ZDROJ:

Pohoršujeme se nad agresívním chováním ilegálních migrantů, ale oni jsou skutečně jen pouhým nástrojem OFICIÁLNÍCH A DLOUHODOBÝCH plánů na likvidaci evropských národů a tedy i naší země. A jako vrchol všeho všechny ty zničující direktivy EU a OSN naše vláda i náš parlament postupně naplňují!!!!! Copak jsou všichni šílení? Copak nevědí, že se to týká také jejich dětí?

Minolovka "Kovrovec" zkontroluje syrské vody ohledně nebezpečí min

$
0
0

1. 3. 2016   zdroj
Minolovka Černomořské flotily "Kovrovec" směřuje k břehům Sýrie v souvislosti se zveřejněnou informací o obsazení skladu s mořskými minami teroristy DAEŠ (v Rusku zakázaná teroristická organizace). 29. února to RIA Novostem sdělil vojensko-diplomatický zdroj.


"Máme informace o tom, že teroristé zabrali sklad s dnovými minami. I když bez minonosek "daešáci" sotva zaminují přístupy k mořským základnám, přesto je naplánováno pravidelné lovení min u pobřeží Sýrie. I když se informace nepotvrdí, lovení min se stane normou pro zajištění bezpečnosti lodí a jejich posádek", upřesnil účastník jednání s agenturou.

19. února velitel Černomořské flotily Alexandr Vitko oznámil, že malé raketové lodě projektu 21631 "Bujan-M", vybavené raketovým komplexem "Kalibrus", budou ve stálé pohotovosti v sestavě Středomořské flotily VMF Ruska, která je zapojena do zajištění syrské operace.

14. února proplula nejnovějších raketová loď Černomořské flotily "Zelený Dol"černomořskými průlivy a zamířila do východního Středomoří ve struktuře skupiny ruského námořnictva, která je dislokována u břehů Sýrie. Spolu s ní se ze Sevastopolu vydala i minolovka "Kovrovec". Po splnění zadaných úkolů vymění "Zelený dol" analogická loď "Serpuchov".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live