25. 3. 2016
200 000 lidí na Václaváku jako důkaz definitivního vítězství!
200 000 lidí na Václaváku jako důkaz definitivního vítězství!
Česká hymna se zdviženou pravicí
↧
↧
Ruský důstojník hrdinsky zahynul při plnění bojového úkolu v Sýrii
Důstojník ruské speciální jednotky pro zvláštní nasazení zahynul při plnění bojového úkolu v okolí Palmýry. Informuje o tom Interfax s odkazem na zástupce ruské letecké základny v Hmejmim v Sýrii.
Ruský voják podle jeho sdělení zahynul poblíž obce Tadmor při plnění speciálního úkolu při navádění úderů ruských letadel na cíle teroristů DAEŠ.
Zdroj agentury zdůraznil, že příslušník jednotky pro zvláštní nasazení zahynul hrdinsky, když na sebe přilákal palbu.
"Byl teroristy odhalen a obklíčen", uvedl zástupce základny.
Důstojník, který u Palmýry zahynul, je šestým ruským vojákem, který v Sýrii zahynul při plnění bojového úkolu.
V předvečer velitel skupiny RF v Sýrii generálplukovník Alexandr Dvornikov potvrdil, že na území Sýrie působí ruské jednotky pro zvláštní nasazení.
Sdělil, že příslušníci jednotek plní úkoly při "průzkumu objektů pro údery ruského letectva, zabývají se naváděním letadel na cíle ve vzdálených oblastech, řeší další speciální úkoly". Dvornikov podotknul, že v Sýrii plní různé úkoly i podobné útvary Ozbrojených sil USA a jiných států koalice.
Vysvětlil také, že v SAR také aktivně pracují vojenští poradci z Ruska. Jak generál uvedl, tito důstojníci poskytují syrským vojákům pomoc při plánování a vedení bojových operací proti teroristům, a také při osvojování ruské vojenské techniky.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
Babišův předvelikonoční "biblický" projev v PS
Radim Valenčík 26. 3. 2016 RadimValenčíkPíše
Babišův biblický projev na 43. schůzi poslanecké sněmovny 23. března 2016 byl některými kritizován a odmítnut, jinými přivítán. Myslím, že celkově Babiš příznivce spíše získal, než ztratil. Proč ho nazývám biblickým? Jednak vzhledem k předvelikonoční době, jednak z hlediska role, do které se Babiš situoval, jednak z hlediska biblických úsloví, kterými se dají pojmenovat jeho jednotlivé části. (Mj. málokdo si povšimnul právě této "biblické" logiky, která je do projevu vtělena.)
Proto právě této logice budu věnovat pozornost. Nebudu rozebírat a komentovat text Babišova projevu, protože tím bych jej ochudil o původnost a bezprostřednost projevu. A také proto, že bych tím mohl sklouznout do hodnotících soudů v oblasti polarity "Babiš versus Nebabiš", čemuž se chci vyhnout, protože vyústění mého článku je (jak uvidíte) v něčem úplně jiném.
Ten si přečte či poslechněte sami. Je to důležité a seznámení s ním by mělo patřit k obecné kultuře dnešního člověka. Mj. i proto, ať víme, v čem žijeme, a začneme přemýšlet o tom, co s tím dělat. Zde je xelý text: zde.
1. Podle plodů poznáte je
V první části Babiš hovoří o tom, kolik jeho firmy odvedly na daních státu, Tím chtěl mj. říci, jak zanedbatelná je částka, o které se v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo hovoří. Za povšimnutí stojí mj. tato pasáž: "...zatímco ostatní velké firmy mají svá sídla v daňových rájích, Agrofert sídlí v ČR a také zde platí daně. Za 23 let jsem vybudoval firmu, která má dnes přibližně 35 tisíc zaměstnanců a 205 firem u nás i v zahraničí. Za rok 2015 má nekonsolidovaný obrat 231,5 mld. korun a co je důležité, celý holding má transparentní strukturu a nemá žádné offshore společnosti." Tím se jednak představil jako podnikatel baťovského typu, který má ambici budovat silný stát, jednak vyslal skrytou hrozbu těm, co okrádají výše uvedeným způsobem naši zemi ve velkém. V EU je ovšem takové okrádání legální a kdo ho organizuje, může dokonce povýšit na prezidenta EU.
2. Třísku v oku svého bratra vidíš, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ
Ve druhé části ukazuje jen namátko několik desítek kauz, ve kterých bylo doložitelně ukradeny nikoli desítky miliónů, ale desítky miliard korun. A Poslaneckou sněmovnu to nevzrušilo. Spíše jen trpělivě odmítala všechny pokusy o zlepšení legislativy, které by rozkrádání ve velkém napomohly situaci zlepšit. (A když už se zákony částečně vylepšily, pootevřely se současně dveře k tomu, aby rozkrádání ve velkém mohlo pokračovat.)
Vím, občanovi milión a miliarda tak trochu splývá, ale řádově je to rozdíl jako mezi korunou a tisícikorunou, tj. kauzy, ve kterých se kradou tisícikoruny, se přecházejí, ale z koruny se dělá největší zločin v historii.
Jen namátko některé z desetimiliardových kauz, které Babiš zmínil: Harvardské fondy Koženého, IPB, ČKA, lehké topné oleje, Chemapol, Agrobanka, Bohemia za 20, IZIP, nadhodnocení nevydaného státního majetku při církevních restitucích, solární panely, pokus o privatizaci (a částečné privatizace) Letiště Praha, privatizace karlovarské Becherovky, privatizace OKD... - Vyčísluje částky, uvádí jména těch, kteří se v kauzách prokazatelně angažovali. Stojí zato přečíst a promyslet.
3. O vranách a vlcích
Poměrně zajímavá je část, ve které Babiš ukazuje profil osob, které se v mediální oblasti proti němu angažují: J. Soukup, F. Savov, P. Havlík... Zajímavý pohled na to, jak fungují struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. A jak si vytvářejí svoji ideovou nadstavbu v podobě toho, že se považuje za normální to, co normální není.
4. Čistým je všechno čisté
Teprve návazně na to se podrobně vyjadřuje ke kauze Čapí hnízdo. Věci se poznávají ve srovnáních. Nebo ještě jinak – za dvojím uplatňováním dvojího metru vždy stojí velká lumpárna.
**
A teď to hlavní, ode mě, "nebiblické"
Ponechejme stranou otázku, zda a do jaké míry je Babiš padouch. Položme otázku jinak: Nestálo by zato aplikovat kritéria, které zformulovali jeho nynější sudiči, na všechny ty případy, které ve svém projevu uvedl? A i na řadu dalších, které "vyšuměly". Nestálo by za to, položit si otázku, kdo má tu moc uplatňovat politiku dvojího metru v takovém rozsahu a s takovou razancí, jak to vidíme?
Úplně na závěr
Babišův projev i diskuse k němu jsou velmi výživné. Pokud mně vyjde čas, ještě se k tématu vrátím. A budu reagovat i na případné reakce k tomuto textu.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3277-babisuv-predvelikonocni-biblicky-projev-v-ps.html
↧
Syrská armáda přebírá Palmyru a obklíčila teroristy z ISIS. Podívejte se na videa
 Yoana Manoilova26. 3. 2016 AC24 S tím, jak se bojová linie vládních sil posunuje blíže k vyrvání kontroly nad tímto městem od Islamistického státu, Syrští vojáci znovu dobyli starou citadelu Palmyry s výhledem na město. Syrská armáda spolu s milicemi ve čtvrtek konsolidovala své pozice v citadele v jihovýchodní Palmyře. Středověký hrad na kopci je důležitý, jelikož je z něj přehled přes město a otvírá pro vládní síly značnou část východní Sýrie. Jednotky armády ve spolupráci se skupinami lidové domobrany poté, co teroristům způsobily značné ztráty, převzaly kontrolu nad citadelou Tadmoru (Palmyry),“ ohlásila tisková agentura SANA s odkazem na vojenské zdroje.  Síly loajální k syrskému presidentovi Bashar al-Assadovi jedoucí tankem během ofenzivy k znovudobytí historického města Palmyra na obrázku, který 24. března 2016 poskytla SANA. V pátek brzy ráno začala syrská vojska spolu se skupinami domobrany operaci ke znovu převzetí Hradu Fakhr-al-Din al-Maami, ohlásila tisková agentura SANA. To byla poslední strategická výšina před městem Palmyra. Islamistický stát překvapivě zaútočil ze severu, a ne ze západu, jak se od něj čekalo, což mu zajistilo částečný úspěch této operace. Vládní vojska tento kopec dobyla poté, co zničila poslední úkryty IS a odstranila minové nástrahy, které militanti za sebou zanechali, uvedl zdroj. Někteří bojovníci byli zabiti, zatímco další se stáhli zpět do města, přičemž svou výzbroj nechali za sebou. Následující mapa ukazuje vývoj této operace tak, jak byla 6:26 h v pátek ráno.  Později začala operace k odminování území kolem tohoto hradu. Došlo ke střetům mezi teroristy a Syrskou armádou, kdy obě strany hlásily oběti. Syrské armádě se nakonec podařilo zabrat letiště.  Po této operaci je teď ISIS už Syrskou armádou obklíčená a brzy se očekává obnovení kontroly nad městem Palmyra. Znovudobytí tohoto města bude navíc znamenat největší jednotlivý zisk pro presidenta Bashara al-Assada. Teroristé se tohoto města zmocnili v květnu 2015. IS údajně k pořádání útoků v oblastech, které se už dostaly pod kontrolu syrských vojsk, používá automobilových bomb a sebevražedných bombových útočníků. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyjádřil očekávání Moskvy, že Syrská armáda město Palmyra s podporou Ruského letectva opětovně zabere už brzy. „Pokračujeme v operaci k osvobození Palmyry, kterou právě provádí Syrská armáda s podporou Ruského letectva, aby byla už v nejbližší budoucnosti úspěšně dokončena,“ prohlásil Lavrov. Ruské válečné letouny pokračovaly s podporou Syrské armády a jejích spojenců vedoucích ofenzivu na toto pouštní město, i přes nedávné oznámení Moskvy o stažení většiny svých vojenských sil. Palmyra je od roku 1980 Světovým kulturním dědictvím UNESCO. Její proslulost se táhne už od 13. století a uchovává i některé z nejlépe zachovaných starověkých monumentů.  Militanti Islamistického státu popravují syrské vojáky na pódiu římského amfiteátru v pradávném syrském městě Palmyra. Tato skupina toto město uchvátila v květnu. Od té doby několik monumentů a pradávných chrámů už zničila. Poté, co IS město Palmyra v květnu 2015 zabrala, využívala jej k filmování veřejných poprav. Teroristé IS vyhodili do povětří 2 000 let starý Balův chrám a Vítězný oblouk, což OSN označila za válečný zločin. |
↧
Syrská armáda společně se silami domobrany útočí na letiště v Palmýře
26. 3. 2016 zdroj
Útok vládních vojsk probíhá ze všech stran. Osvobozování starověké Palmýry postupuje etapovitě. 24. března byly syrské jednotky pěchoty vysazeny na cestě M-20. Tato akce teroristy DAEŠ šokovala…
Pěchota zahájila postup k letišti v Palmýře a zaujala na něm pozice. Pod kontrolou teroristů zůstává správní budova a věž, kde se usadili odstřelovači, kteří se snaží zastavit útok syrských sil.
Postup k letišti byl zahájen ze severovýchodu, což teroristé DAEŠ neočekávali. Syrští vojáci však útočí i z jiných směrů a svírají teroristy ve starém městě, které bylo ničeno činností DAEŠ.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
↧
Pravý pravěk
Zbyněk Fiala
26. 3. 2016 Vaše věc
Andrej Babiš není Donald Trump, ale ohlas obou je založen na podobném principu. Lidé odmítají politickou veteš z 80. let, kterou establishment uctívá jako posvátnou krávu. Ani pravicoví voliči už nevěří tomu, že hromadění bohatství u hrstky privilegovaných nakonec prosákne do celé společnosti. Přestávají tolerovat, že za podnikatele mluví hlavně ti, kdo nic reálného nevytvořili a živí se odsáváním renty.
Babiš je nemrava, když sáhl po evropské dotaci venkovských řemeslníků nebo firmičky někoho nadějného. Avšak stačí se podívat do statistik, třeba do vývoje domácích tržeb malých a středních podniků nebo jejich zakázek pro nadcházející období, aby bylo jasné, jaká je to bída. Obírá je kdekdo. Babiš jednal na úkor těch, kdo by stejně nic nedostali.
Když však porovnáme ztrátu, kterou odklonění padesáti milionů roku 2008 způsobilo celkovému rozkvětu naší vlasti, a prudkost debaty, která nápravě neváhá obětovat rozpad vládní koalice a volební období populistického třeštění, zdá se, že to potvrzuje teorii mávnutí motýlího křídla. Nepatrný impulz nad rozkvetlou loukou spustil kaskádu důsledků, na jejichž konci je zničující tornádo úplně jinde.
Toto tornádo však netvoří synchronní zapojení rozčílených hlasivek na úroveň megawattů elektrického výkonu, kdyby si ty televizní plky někdo opravdu pustil. Toto tornádo spíš připomíná kvílející fučík, který se používá k úklidu podzimních prostranství. Duje do volebních preferencí tradičních politických stran a odfukuje je kamsi do mimoparlamentního roští. Moralizující topkaři a lidovci jsou jen krůček od srázu pěti procent. ANO vytrvale vede. Veřejnost si vybrala špatně?
Jsou samozřejmě důležitější věci než volby. Podívejme se třeba na seznam nejbohatších Čechů. Jasně vede Petr Kellner z finanční skupiny PPF. Druhý je Andrej Babiš, který pokrývá prostor od hnojiv, přes kukuřici po párky. Třetí je Roman Vítek,realitní spekulant. Čtvrtý Karel Komárek má extraktivní obor (trocha domácí ropy) a loterie, pátý Pavel Tykač je finančník, který se přesunul do exktraktivního oboru (zmocnil se díry v zemi).
Bráno mechanicky, Kellner má víc než čtyři další dohromady. Když však porovnáme, kolik vzniklo z produkce něčeho reálného a kolik jsou hlavně různé formy renty, je to jedna ku šesti. 2,5 miliardy (Babiš) ku 15 miliardám (ostatní). Dolarů, samozřejmě, beru to z Forbesu.
Naznačuje to, že hlavním zdrojem bohatství v naší zemi je renta. Umět si správně stoupnout, a pak vybírat. Samozřejmě, že pouhý dobrý nápad nestačí. Jsou to stejně komplexní operace jako třeba v chemickém průmyslu, protože to funguje jen tehdy, když se důsledně odděluje to, co se nesmí potkat, a ve vhodný moment a za správného tlaku se pak propojí to, co k sobě patří. Snadno lze udělat manažerské chyby, když někdo nedostane to, co mu podle dohody náleží. Ty však můžete udělat jen jednou nebo dvakrát. Stejně tak nelze dopustit, aby citlivé materiály nebyly exponovány na denním světle a změnily se v třaskavinu.
Proč tak málo schopných lidí dělá něco reálného? Proč kvůli tomu, aby vznikla fabrika, musíme zvát Němce, Američany nebo Číňany? Zdá se, že je to stále důsledek dědičného hříchu privatizace, která vyžadovala, že podnik musí být nejprve rozkraden a zničen. Pak jej bylo možné dát zadarmo, samozřejmě, ne každému hejhulovi, který by si o to řekl. Nebo za úvěr, o kterém bylo jasné, že není třeba splácet.
Ekonomická moc, která tak vznikla, si pak udržovala politické krytí. Výraz ekonomická moc je však zkreslující. Jde jen o proud vyždímaných peněz, určených k rozdělování v malém okruhu. Ekonomie je to však leda za zrcadlem. Kapitál to znehodnocuje, zdroje odčerpává, poptávku doma dusí, proto je taková závislost na exportu firem se zahraničními vlastníky. Cílem těch domácích je někoho takového najít a podnik prodat.
Nejsnáze tedy u nás narazíte na někoho, kdo si říká podnikatel, ale je fakticky jen rentiér. Takoví lidé chtějí všechny problémy řešit jen omezováním mezd a snižováním daní. Kdykoliv otevře pusu nějaký analytik, ozve se právě v tomto duchu. Cokoliv jim zavání rovnou soutěží, je byrokracie a překážka v podnikání.
Všichni podnikatelé nejsou takoví. Avšak ti, kdo takoví nejsou, to těm ostatním kazí. Proto jsou vnímáni jako protisystémoví. Babiš se ani nesnaží tvrdit něco jiného, než že chce tento systém rozbít. Těžko říci, jestli na to má sílu. Nemůže to pojmout moc ideologicky, protože sám je namočen taky. Je však představitelem produktivní ekonomiky. Vytknout se mu dají jen drobnosti.Třeba, že je monopolista. Nemůžeme však chtít všechno najednou.
Pokud by se podařilo přiškrtit rentiérské složky ekonomiky, ochabne i financování politických struktur, které jsou na to odkázány. To přátele nenadělá. Ale jen nahoře. Lidi celkem rychle postřehli, že revolucí je v této zemi už samotné vybrání daní. Výkonné složky státu jsou rozděleny. Část vede ústupový boj s občasnými vzryvy odporu, že by se to snad podařilo strhnout ke starému. Jiní to vnímají jako svobodu, kdy konečně mohou udeřit na nedotknutelné.
Nepléduji za Babiše, je to pravičák. Já mám rád levičáky, kteří zavedou progresívní daně, takže zbyde i na nepodmíněný základní příjem, a dokážou uchopit trend decentralizace a sdílení. Ale chápu, že má smysl nejprve zavést do daní pořádek a nedovolit, aby se veřejné zdroje vyplácaly na okázalé rozhazování.
Babiš je pravičák, který to českým pravičákům kazí. Podobnou roli hraje ve Spojených státech Donald Trump. Také tam zavládlo zděšení nad přeskupováním elektorátu, který už nechce zdvořile kývnout na to, co mu upečou někde ve Washingtonu. Komentáře zjišťují, že má talent naslouchat lidem, ale to nelze označit jen za bohapustý populismus.
Věcně jsou názory Donalda Trumpa dost zmatené, ale jak ukazuje Paul Krugman v New York Times, jeho republikánští konkurenti jsou úplně mimo. Dokládá to například v zaujetí Teda Cruze pro zlatý standard, tedy že lze vydávat jen tolik peněz, kolik máme měnového zlata (v Česku bychom v takové situaci platili mušlemi, protože zlato je dávno fuč). Je to vysloveně škodlivý nápad, soudí Krugman, přílišné soustředění na zlato bylo hlavní příčinou Velké krize 30. let minulého století. Ekonomiku potopila přísná měnová politika, která i ve chvíli, kdy se vše hroutilo, dbala na udržování relativního nedostatku peněz.
Poučení z Velké krize v minulosti uznávali dokonce i Republikáni, jak ukazuje prohlášení ekonomů Bushovy administrativy ještě z roku 2004, že „agresívní monetární politika pomáhá zkrátit a zmírnit krizi.“ Agresívní měnovou politikou pomáhal Fed obnovit chod hospodářství po roce 2008. Nejagresívnější formou bylo kvantitativní uvolňování, které provozoval až do půli minulého roku, a bylo doplněno ještě fiskálními stimuly vlády. Nemluvě o udržování úrokové míry u nuly. Byl to tedy pravý opak zlatého standardu.
Jenže zlatý standard je věc víry, poukazuje Krugman. Předpovědi, že bez něj se dolar propadne a inflace vyletí, se nikdy nepotvrdily, ale to na pevnosti víry nic nezměnilo. Věcí víry jsou u Republikánů i dogmata 80. let z časů Ronalda Reagana, přestože se dávno změnila v nepoužitelnou veteš, upozorňuje další komentátor z tohoto listu David Brooks.
Republikánské vedení se vytrvale drží zejména pohádky o tom, že když se zvedá hladina, stoupají všechny lodě. Že tedy uvolnění prostoru pro ty nejmocnější nakonec přinese prospěch každému. Jenže statistiky mediánového a nižšího příjmu ukazují, že lidé na této úrovni nemají z hospodářského růstu nic nebo skoro nic. To republikánskému establishmentu nebrání v urputném hájení politiky, která zná jen snižování daní nahoře (dovybrat se to dá dole), dále oklešťování pracovního práva a stálé přifukování globalizace.
Trump tato dogmata narušuje, žádá výrazně progresívní daně a větší roli státu při odstraňování nerovností a poskytování veřejných služeb. Odmítá také bezbřehou globalizaci, zejména liberalizační obchodní smlouvy, kterými utíkají pracovní místa do zahraničí. Je proti válečným výpravám.
Z Trumpa lze vzít zjištění, že svět se podstatně změnil. Podle Brookse by Republikánům pomohlo otevřené přiznání tohoto faktu, aby padla omezení pro svobodné hledání alternativ. Pro myšlenkový kvas, který vyústí v nějakou zásadní změnu paradigmatu, jak říkají akademici. Lidskou řečí: Změnu toho, co považujeme za důležité a jak toho dosáhnout.
Uvažujme dobu po Trumpovi, radí Brooks. Ani u nás to není o jednotlivcích, změna je nutná v každém případě. Jedni budou uvažovat o tom, jak ji usnadnit. Jak vybřednout z pravěku, ať už je pravý, nebo levý. A druzí, pochopitelně, jak jim to překazit.
↧
Bezvízový styk s Tureckem aneb „Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“!
26. 3. 2016
Vláda ČR ústy svého předsedy prohlásila, že nebude respektovat usnesení Poslanecké sněmovny PČR proti bezvízovému styku s Tureckem. „Těžko můžeme měnit dohodu, která už byla uzavřená na úrovni všech 28 členských zemí EU“, konstatoval premiér. „Usnesení Sněmovny nemá pro vládu právní důsledek“, podpořil ho Martin Stropnický.
Česká republika však má jistý zákon, který musí respektovat úplně každý. Jmenuje se Ústava ČR a v ní je mj. jasně řečeno, že „Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“. Jak to, že tedy vůli poslanecké sněmovny Vláda respektovat nemusí? Dále se v ní uvádí, že:„Lid je zdrojem veškeré státní moci“. Jenomže právě lid nechce o bezvízovém styku s Tureckem ani slyšet, jelikož se právem obává, že tak otevřeme bránu nekontrolovanému přílivu muslimských teroristů a barbarům, kteří svými „hodnotami“ patří do období tisíce let před naším letopočtem. Ověřit si to může Vláda v referendu. Čí vůli tedy vláda prosazuje, když ne parlamentu a ne svého lidu?
Mají však občané opravdu důvod obávat se něčeho zlého? Inu, pokusme se zamyslet nad několika aspekty bezvízového styku s Tureckem. Turecko, jak prokazují mnozí dopisovatelé a experti na internetu, je totalitním státem trestajícím vlastní žurnalisty za pravdu nepohodlnou sultánovi (prezidentovi) Erdoganovi. Spolu se Saudskou Arábií a CIA patří ke kmotrům ISIS (výcvik, výzbroj, obchod s kradenou syrskou naftou, boj proti Kurdům – jediným bojovníkům proti ISIS, nepočítáme-li ruskou a syrskou armádu). Má tím pádem lví podíl na vzniku uprchlické tsunami drtící Evropu. Jen letos Turecko dokázalo nesmyslně vyhrotit své vztahy s Ruskem, ale i s Bulharskem.
Co lze od takového „spojence“ očekávat? Podle dohody s EU přijme migranty z Řecka, když za každého z nich pošle do Evropy zpátky migranta jiného (údajně ze Sýrie). A ještě za to dostane miliardy Eur. První zásadní otázkou je, proč rovnou nepošle všechny migranty do Saudské Arábie, která má klimatizované stany pro miliony věřících, kde se mluví a píše arabsky, všichni jsou „správné“ víry a mají stejnou kulturu. Proč toto eurozrádci Turkům ani nenavrhli?
Ale budiž. Rostoucí odpor Evropanů však zjevně vede k uzavírání hranic některých států a posléze i Evropy samotné. Jak tedy dostat do EU další migranty, aby mohlo konečně dojít ke spolehlivé likvidaci evropské kultury? Inu, to není problém – buď přes Lybii, nebo přes Ukrajinu. Postačí vrácené uprchlíky poslat z Turecka do Afriky, koupit jim lepší čluny za peníze EU a nechat je odplout do Řecka. Odtamtud budou (možná) opět vráceni a za každého z nich bude Turecko moci poslat další migranty, tentokrát už legálně (nejlépe letecky), do Evropy zpátky.
Jenomže je tu několik neposlušných států, jejichž občané nechtějí pochopit, že atentáty v metru patří ke svébytné obohacující multi-kultuře muslimů; patří sem Maďarsko, Slovensko, ČR (snad), dokonce už i Polsko, zlobí i Makedonie, Bulharsko a kdoví kdo ještě bude. Dokonce se vzpírají blahovůli Angely Merkelové a smečky jejích predátorů, která požaduje jménem EU přerozdělování uprchlíků podle jimi daných kvót. Plácají něco o svébytnosti států a respektu k vůli jejich občanů. Když to tedy nejde přes kvóty, je nutno hledat cestu jinou. A ta se jmenuje – bezvízový styk s Tureckem! Imigrant s vízem EU (razítko většiny států zahlcených islamisty není problém) se může po Evropě pohybovat, jak chce. Nelze mu tedy bránit ve vstupu do žádného ze států. Nádherná cesta, jak obejít zákony neposlušných zemí na ochranu hranic, udělování víz, či povolování pobytu!
Jak vidno, přístup naší vlády se pohybuje na hranici vlastizrady, ne-li za ní. Dobře si to zapamatujme a až půjdeme k volbám, dejme těm, co nás chtějí prodat Světovládě a NWO, jasně a politicky nekorektně najevo, že naše představy se od těch jejich přeci jen „poněkud“ odlišují.
↧
Primitivní kecy
26. 3. 2016 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Je to pár let zpátky, co holandský buřič Gert Wilders natočil film o pronikání radikálního islámu do Holandska. Byl kolem toho docela solidní poprask, milý Wilders měl ochranku jak americký prezident, žaloba stíhala žalobu, soudy se táhnou dodnes, těch anonymních vyhrožování smrtí, to se snad ani nespočítá. Na jednoho Vidláka to tehdy mělo ten dopad, že jsem si se svojí znalostí němčiny pořídil pár výtahů z radikálních kázání oněch holandských imámů placených ze Saúdské Arábie. Tehdy se mi do náročného německého textu vlastně vůbec nechtělo a tak brožurka skončila v krabici mezi mými básničkami a milostnými dopisy. Dneska by to možná byl důvod k vyšetřování Vidláka za napojení na radikální islám.
Nedávno jsem na brožurku narazil a zapamatoval si, kam jsem ji položil. Pak to bouchlo v Bruselu. Dost pádný důvod si počíst, co to ty mladé muslimské, ale rodilé Belgičany tak bere, že jdou a odpálí se. Jeden večer jsem tomu věnoval.
Víte, myslel jsem si, že narazím na něco extra. Nějakou vyargumentovanou promluvu, dobře postavenou a vypointovanou. Prostě něco, za čím by bylo něco hlubšího, silného a přitažlivého. Ale nic takového jsem nenašel. Kromě opakujících se keců o nenávisti za tím nebylo nic. Snůška hovadin o ničem. Mělo to podobnou hodnotu jako když naši křesťanští faráři mluví o církevních restitucích. Imbecilní bláboly, bez jakékoliv hodnoty. I když se pisatel brožurky snažil a s německou důkladností texty opatřil poznámkami a vysvětlivky, prostě jsem za tím neuměl vidět nic nebezpečnějšího než primitivní plkání. Ostatně, videa najdete na youtube a překladů do češtiny je už dneska víc než potřebujete. Najdete i přímo propagandistická videa všech islámských států a dalších odnoží. Dost pochybuji, že byste po shlédnutí měli dojem, že za tím něco je. Žádný Goebels, jen pitomosti. Žádná promakaná propagandistická mašinérie, spíš pokus o tvrzení, že koupel v žumpě je super.
Češti skinheadi mají svá videa i články tisíckrát promakanější. Kalousek je proti radikálnímu imámovi Svatý Jan Zlatoústý. Dokonce i Kníže Karel mluví smysluplněji než prodloužená ruka saúdského království. Ubohost těch islamistů je fakt srovnatelná jen s ubohostí průměrného osmdesátiletého faráře na kazatelně.
A do toho se ukazuje, že tato primitivní propaganda je dostačující na to, aby Belgičan vzal pás s trhavinou a šel se odpálit. Ne nějaký Palestinec ve třetí generaci v uprchlickém táboře, ale člověk, který jedl každý den všechna jídla, nikdy nespal na ulici, má řidičák a celé dětství chodil do školy, tedy pokud chtěl. Jak asi vypadá skutečná realita muslimské komunity v Bruselu? Co se vlastně muselo stát, aby na mladého kluka zapůsobilo vylízané pako z minaretu?
Všichni ti dnešní teroristi přece chodili minimálně od šesti do čtrnácti let do školy. Do normální belgické školy s normální osnovou s výchovou v liberalismus. Belgie dává na školství určitě daleko víc peněz než Česká republika. A přece ty prachy, učitelé, ministerstvo a celá občanská společnost, kteří na kluka působili minimálně osm let, byli k ničemu. Vyhozené peníze. Klouček přišel do mešity a tam z něj během krátké doby udělali fanatika. Školní docházka se vypařila. Všechny ty předměty občanské nauky a výchovy k toleranci (a těch prachů co to stálo) zmizelo tváří v tvář primitivovi odkudsi z pouště.
Promiňte mi, ale za tím musí být něco víc. Celá slavná integrace a evropský sen musejí být ve velkém kontrastu s realitou života muslimské komunity. Ti musejí mít stále před očima, že jsou méněcenní, tmaví a hloupí. Pokud z jejich středu někdo prorazí, tak se zřejmě ke svým vzápětí už nezná. Jak asi vypadá realita belgického školství, jak hluboko musela poklesnout jakákoliv úcta k vědění a vzdělání, aby postačila mešita a hlasitá reprobedna?
Proč bych si měl myslet, že všichni ti uprchlíci neskončí stejně? Neintegrovaní, zflustrovaní a nachystaní na to, aby se nechali oblbnout i pitomcem? Jak dlouho bude trvat, než jejich potenciál rozpozná skutečná velká demagogická síla? Nebo jsou to ty fotky, které nám Reuters nikdy ve zpravodajství nepustí? Ta mrtvá těla rozstřílená z amerických dronů? Co vede mladé kluky, aby to bylo tak jednoduché? Toto potřebujeme vědět jako první, pak teprve můžeme vymýšlet nějaká opatření. Ale dokud máme systém, který dokáže vyburcovat najedeného a dobře oblečeného kluka k tomu, aby ho zblbnul nějaký saláfista primitivníma řečma o ničem, tak nám žádná armáda, policie ani nic podobného nepomůže.
↧
Státní duma vyzvala poslance zahraničních parlamentů čelit teroru společně. Zeman vystoupil za vytvoření mezinárodní protiteroristické koalice
Státní Duma schválila prohlášení, v němž vyzvala parlamenty ve světě k vytvoření mezinárodní protiteroristické koalice "za účelem obrany míru a bezpečnosti před hrozbou mezinárodního terorismu". Teroristické organizace včetně DAEŠ (arabský název v RF zakázané organizace "Islámský stát") vyhlásily válku celému světu, podotýkají autoři.
Poslanci žádají zahraniční kolegy, aby podpořili v tomto směru snahy RF. Vyjadřují soustrast rodným a blízkým četných obětí nestvůrných útoků teroristů v Belgickém království. V textu prohlášení se hovoří i o teroristických útocích, kterým bylo podrobeno civilní obyvatelstvo Blízkého a Středního východu, severní Afriky, Evropy. Je uveden i úder teroristů na ruské letadlo A-321 na Sinajském poloostrově a na ruské vojenské piloty na území Sýrie.
"Smrt lidí, kteří se ničím neprovinili, vznik atmosféry strachu v ulicích Bruselu a v dalších městech ve světě včetně hlavních měst největších světových velmocí, to všechno znovu potvrzuje životní nutnost přijetí okamžitých opatření, nasměrovaných na sjednocení úsilí civilizovaného světa v boji s mezinárodním terorismem", konstatují poslanci.
"Svět dnes žije ve strašném očekávání: kdo bude příště na řadě? Nesmíme dát teroristům ani možnost odpovědět na tuto otázku, zdůraznila předsedkyně výboru pro bezpečnost Irina Jarovaja. Návrh prezidenta Ruska na vytvoření široké protiteroristické koalice pod záštitou OSN - to je jediná možná a rozumná linie obrany a útoku v boji s hlavní hrozbou lidstva".
"Jediné, co by bylo možné přidat do textu prohlášení, je návrh na vytvoření mezinárodního tribunálu pro otázky mezinárodního terorismu. Tato událost by mohla významně pomoci v boji s terorismem", je přesvědčený poslanec Alexandr Romanovič.
Zeman vystoupil za vytvoření mezinárodní protiteroristické koalice (16. února 2016)
"Nejlépe sjednocuje existence společného nepřítele. Už jsem hovořil o mezinárodním terorismu. To je právě pro nás všechny společný nepřítel. Proto, zdůrazňuji, přerušení styků není k užitku ani pro NATO, ani pro Rusko …. Proč nepřijmout rezoluci o vytvoření mezinárodní protiteroristické koalice", řekl Zeman v rozhovoru pro noviny Izvestija.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
↧
Za Žida, za Rusa i za Číňana
26. 3. 2016
Vepsali mi do kolébky, chcešli to daleko dotáhnout, dbej, aby alespoň jeden z blízkých kamarádů byl Žid. Kolikrát jsem si vzpomněl na tento posvátný odkaz své maminky Vlasty, rozumné, pokřtěné moderní křesťanky. Sociálně spravedlivé.
Za dětských let mé židovské kamarády ve většině Němci zbavili života. Přežili jenom nemnozí díky změněné identitě a změněným rodným dokladům. Také díky zdařilé adopci ze špinavé do čisté rasy. Po válce většinou odcestovali do Izraele nebo do USA. Co zůstali, těch jsem si vážil a vážím pro mnohé vlastnosti – pro znalost jazyků, pro šetrnost, pro touhu po vzdělání, pro podnikavost , pro solidaritu v pomoci jednoho druhému - takřka po čichu; méně již někdy pro sklon k fanatickým zlozvykům a pro vlastní interpretaci věrouky.
Většinou se neoblékali do modráků. Když už, tak se na dílně a na nádvoří fabrik, které jim patřily po předcích, oproti jiným, ohýbali pro ohnutý hřebík. Ve svěráku jej narovnali.
Pro poznání zla jsem se vypravil s blízkými do Osvětimi, do Březinky i do Terezína, do Kounicových kolejí, do Mystřína - Svatobořic. Na všechna místa spjatá s holocaustem.
Kdysi mi kluci z „hájot“ HJ – Hitlerjugend úderem pokřivili nos.
Ve zralém věku mne hospodští antisemitští fízlové ve státních službách v pražské vinárně U Piaristů v Panské ulici, občas v naslouchání mých řečí vyhrožovali a častovali v opilosti výrokem: „Ty žídě zkurvený, stejně tě jednou zašlápnem!“
Dařilo se jim i nedařilo. Avšak zůstalo!
Vedl jsem o té protižidovské české nenávisti po hospodách později dlouhé rozmluvy s Egonem Bondy, alias dr. Zbyňkem Fišerem, údajně podle současného kavaránského podsvětí - agentem StB.
Vnuknutí své maminky však zůstávám napořád věren. Nejmoudřejších si nepřestávám vážit. Nikdy mi vnuknutí nevrtalo hlavou do znepokojení; ani mne nevzrušovala minulá varování, že pokud jsem nepřečetl Feuchtwangerovu Židovskou válku a neobracel stránky knihy Žida Süse a nehraji mariáš, nemám v politice a s perem v ruce na tomto světě co pohledávat.
Čas se nezastavil. Ani svůj kladný vztah k rusofilství, k úžasné ruské kultuře, literatuře, dramatu, k ruské povaze duše po dokonalém poznání široširé Rusi ( i SSSR) jsem nikdy ani v těžkých dobách, nezatajoval. Hluboce jsme se zkamarádili s velkým ruským, nedávno zemřelým spisovatelem Valentinem Rasputinem. Zůstaly dopisy. Zůstala paměť. V tomto ohledu velmi těžko prožívám, nikoliv zbaven kritického hledí, bujarou českou protiruskou až zavilou současnost.
Zastávám názor, odkazuji jej potomkům: kdo chce v tomto světě něco znamenat, udržuje hřejivou známost s otevřeným hledím, alespoň s jedním Číňanem. Už dvě desetiletí takové, až rodinné, známosti máme. Je to jeden z nejpozitivnějších jevů naší nové doby.
Naši „rodinní“ Číňané umějí úžasně pracovat, jejich vztahy, zejména mládí ke stáří, jsou pro nás dříve nepoznané. Staří nesmějí a nemají obdarovávat mladé, mladí mají být štědří ke starším. Číńané nás nabíjejí nepředstavitelnou energii. Jenom ten, kdo chodí v botě, jenom ten ví, kde jej bota tlačí.
Hanební Češi, kteří Číňany do hloubky jejich jiných mravů uráželi ( i s Janem Rumlem na happeningu před pražským Hlavním nádražím) a urážejí, nám energii berou. Britská královna si čínskou hlavu státu vezla ve zlatém kočáře. Starosta Prahy 6 – a nejen on – i univerzitní profesor se diví, proč cesta z pražského letiště (schválně neuvádím, jak se nyní jmenuje) bude lemována čínskými a českými vlajkami až na Pražský hrad.
Jakoby za „totáče a za bolševika“.
Zlaté kočáry nemáme. Zloby máme nadbytek.
Po stejné cestě k bývalým ruzyňským kasárnám, po které pojede čínská hlava státu, vlály ještě nedávno vlajky USA a třepotaly se uvítací transparenty Army USA, tehdy, když tudy projížděly kolony – Dragounů.
Pravda, to byla triumfální cesta potomků chrabrých osvoboditelů, tentokrát vedla z německé základny, nedaleko od hranic České republiky,všechno co se seběhlo, bylo spontánní. I když tentokrát na ruzyňském kasárenském dvoře ,u pomníku zastřeleným československým důstojníkům a studentům v roce 1939 nevlála jediná česká ani americká vlajka a na pamětních deskách a piedestalu účastníci nehorázně hodovali pivem a občerstvovali se hamburgry.
A na návštěvu sem ke spojencům přijel předseda vlády s ministrem obrany.
Tentokrát však jistě čínsko-český protokol určitě pochází nejpíše od prezidenta Miloše Zemana a ani předseda vlády Bohuslav Sobotka s připravovaným způsobem uvítání nemá problém.
Na Velký pátek na Evropské třídě muž na štaflích ustřihl dvě čínské vlajky ze stožárů lemujích bulvár. Policie ČR jej zadržela, zatím neví jestli se jedná o přestupek nebo o trestný čin.
↧
Kdo vyhraje: Babiš, nebo Bělobrádek?
26. 3. 2016 blog autora
Novinky uveřejnily 25. března článek nazvaný "Politologové: Babiš promarnil šanci oslovit voliče, udělal ze sebe Paroubka". Nejde jen o to, že je svědectví dalšího pokusu vyzkoušet proti Babišovi všechno, co se dá. Dokonce i přes Paroubka.
Pozoruhodné je hodnocení Babišova projevu ze strany "politologů" i Bělobrádka. Ne tím, že je (v intencích Novinek resp. Práva) zaměřeno proti Babišovi. Ale tím, že ani "politologové" (mj. proto je píšu v uvozovkách) ani "politik" neřekli: BABIŠ NEMÁ PRAVDU V MILIARDOVÝCH KAUZÁCH, O KTERÝCH HOVOŘÍ. Nebo měli říci: BABIŠ NEMÁ PRAVDU V MILIARDOVÝCH KAUZÁCH, O KTERÝCH HOVOŘÍ a od toho odvodit své závěry. Nebo měli aspoň naznačit, že je složité posoudit, do jaké míry měl Babiš pravdu, když hovořil o tom, v jaké realitě žijeme.
Jaký to má důsledek? Oni nevědomě (s omezeností vyplývající ze slouhovství současnému typu moci) potvrdili Babišovu charakteristiku současné společnosti! A současně s tím potvrdili i to, že oni (vybraní "politologové" a vybraný "politik") to považuji za normální. Považují za normální stav společnosti to, co normální není. A považují za normální dokonce i tak zjevné a exemplární používání dvojího metru, jak se snaží předvést organizátoři diskreditační akce.
A teď se budou divit, že lidé takový pohled na společnost nepřijmou a budou se (nevím, zda oprávněně) obracet k Babišovi jako možné naději. Ukáže se to už v nejbližších volbách. Přijde další trest udělený voliči "klasickým stranám" za systematické lhaní a krytí rozkrádání společnosti ve velkém a shora. Za politiku, která vede do slepé uličky.
Zde je pro ilustraci článek "Politologové: Babiš promarnil šanci oslovit voliče, udělal ze sebe Paroubka" (podtržené a zvýrazněné mnou):
Projev, v němž vicepremiér Andrej Babiš (ANO) v úterý před poslanci vysvětloval kauzu Čapí hnízdo, nehodnotí politologové a odborníci na marketing jako podařený. Babiš podle nich promarnil šanci oslovit voliče před krajskými volbami. Přímý přenos Babišova proslovu podle údajů České televize sledovalo průměrně 348 tisíc diváků starších 15 let.
Jan Jirák, který se na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy specializuje na média a novinařinu, nevnímá Babišovo vystoupení jako zajímavé. Spíše než jako projev racionálně zaměřený na potenciální voliče hnutí ANO vidí asi devadesátiminutový proslov jako snahu ministra financí definovat svůj pohled na svět.
"Myslím, že to byla široko daleko jediná příležitost v nějakém souvislejším vystoupení se pokusit tu situaci pojmenovat," uvedl Jirák. "Ten podtón ukřivděnosti je nepříjemný. Ten, myslím, je marketingově nezvládnutý," dodal. Citelné podle něj v projevu byly i Babišovy emoce. Nemá přitom za vyloučené, že ministr skutečně čelí tlaku na odchod z funkce.
Politolog a odborník na politický marketing Jan Kubáček považuje Babišovo vystoupení za promarněnou příležitost. Předseda hnutí ANO podle něj nevyužil šanci přebít rozruch kolem Čapího hnízda jiným třeskutým materiálem a připravit si půdu pro blížící se krajské volby.
"Měl možnost mluvit první a nastolit agendu, využít toho nekonečného přímého přenosu,"řekl Kubáček. "Očekával jsem, že půjde do protiútoku a udělá z toho výkop kampaně hnutí ANO před krajskými volbami," podotkl.
Podle Kubáčka ale Babiš sklouzl ke stylu, který již česká veřejnost zažila u jiných politiků, když nepřesvědčivě vysvětlovali své majetkové poměry. "Bylo to upachtěné, nevěcné, rozplizlé. V podstatě se trochu přiřadil ke všem těm politickým matadorům, kdy vystoupil a nic neřekl," poznamenal politolog. Babiše porovnal s bývalým premiérem za ČSSD Jiřím Paroubkem. "Připomínalo to velmi průměrná vystoupení, sice dobře připravená, ale průměrná vystoupení Jiřího Paroubka," podotkl.
Kubáček dodal, že pokud by Babiš udržel tento styl komunikace, mohlo by mu to uškodit. Pro voliče je totiž atraktivní i tím, že jeho vyjadřování se lišilo od mlžících projevů zkušených politiků.
Z Babišova vystoupení bylo podle Kubáčka patrné, že se na něj vicepremiér připravoval s týmem poradců. Je podle něj ale možné, že se sešlo víc různých pohledů a výsledek proto působil rozpačitě.
Babiš v úterý předstoupil před poslance, aby vysvětlil okolnosti udělení evropské dotace společnosti Farma Čapí hnízdo. Podle některých médií Babiš zakryl vlastnictví Čapího hnízda, aby na dotaci dosáhl. Šéf hnutí ANO v proslovu řekl, že anonymní akcie farmy vlastnili, v době kdy dostala dotaci, členové jeho rodiny. Podle opozičních politiků jde o dotační podvod.
Předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek ve čtvrtek řekl, že Babiš potvrdil podezření, že majetek přepsal účelově. Situace je podle něj vážná a snižuje kredit vlády i Babiše samotného. Předseda vlády Bohuslav Sobotka opakovaně prohlásil, že je třeba vyčkat na výsledek vyšetřování, které vede česká policie i evropský úřad proti podvodům.
K tomu jen velmi stručně:
Ad Jirák: Byla to snaha definovat "babišův pohled na svět", nebo popis světa, popis reálného stavu věcí?
Ad Kubáček: Jaký třeskutý materiál by ještě chtěl? To už je tento "politolog" skutečně tak otrlý, že považuje za normální to, na co Babiš ve svém projevu upozornil a co popsal? (Mj., pokud by Babiš "třeskutý materiál" měl – a v některých pasážích naznačil, že má – rozhodně udělal dobře, pokud si ho uchoval a nepoužil.)
Ad Bělobrádek: Všechno to, co popsal Babiš, je normální a neškodí vládě. Ale to, že existuje podezření, podle kterého přepsal účelově majetek na někoho, vede k tomu, že situace je vážní a snižuje kredit vlády. No to je úvaha hodná skutečného "politika".
Hoši, hoši! Až voliči vystaví účet, zamyslete se nad sebou. Do jakého perverzního způsobu vidění světa jste spadli a jak jste se rozešli s lidskou normalitou, s používáním rozumu!
Novinky uveřejnily 25. března článek nazvaný "Politologové: Babiš promarnil šanci oslovit voliče, udělal ze sebe Paroubka". Nejde jen o to, že je svědectví dalšího pokusu vyzkoušet proti Babišovi všechno, co se dá. Dokonce i přes Paroubka. Pozoruhodné je hodnocení Babišova projevu ze strany "politologů" i Bělobrádka. Ne tím, že je (v intencích Novinek resp. Práva) zaměřeno proti Babišovi. Ale tím, že ani "politologové" (mj. proto je píšu v uvozovkách) ani "politik" neřekli: BABIŠ NEMÁ PRAVDU V MILIARDOVÝCH KAUZÁCH, O KTERÝCH HOVOŘÍ. Nebo měli říci: BABIŠ NEMÁ PRAVDU V MILIARDOVÝCH KAUZÁCH, O KTERÝCH HOVOŘÍ a od toho odvodit své závěry. Nebo měli aspoň naznačit, že je složité posoudit, do jaké míry měl Babiš pravdu, když hovořil o tom, v jaké realitě žijeme.
Jaký to má důsledek? Oni nevědomě (s omezeností vyplývající ze slouhovství současnému typu moci) potvrdili Babišovu charakteristiku současné společnosti! A současně s tím potvrdili i to, že oni (vybraní "politologové" a vybraný "politik") to považuji za normální. Považují za normální stav společnosti to, co normální není. A považují za normální dokonce i tak zjevné a exemplární používání dvojího metru, jak se snaží předvést organizátoři diskreditační akce.
A teď se budou divit, že lidé takový pohled na společnost nepřijmou a budou se (nevím, zda oprávněně) obracet k Babišovi jako možné naději. Ukáže se to už v nejbližších volbách. Přijde další trest udělený voliči "klasickým stranám" za systematické lhaní a krytí rozkrádání společnosti ve velkém a shora. Za politiku, která vede do slepé uličky.
Zde je pro ilustraci článek "Politologové: Babiš promarnil šanci oslovit voliče, udělal ze sebe Paroubka" (podtržené a zvýrazněné mnou):
Projev, v němž vicepremiér Andrej Babiš (ANO) v úterý před poslanci vysvětloval kauzu Čapí hnízdo, nehodnotí politologové a odborníci na marketing jako podařený. Babiš podle nich promarnil šanci oslovit voliče před krajskými volbami. Přímý přenos Babišova proslovu podle údajů České televize sledovalo průměrně 348 tisíc diváků starších 15 let.
Jan Jirák, který se na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy specializuje na média a novinařinu, nevnímá Babišovo vystoupení jako zajímavé. Spíše než jako projev racionálně zaměřený na potenciální voliče hnutí ANO vidí asi devadesátiminutový proslov jako snahu ministra financí definovat svůj pohled na svět.
"Myslím, že to byla široko daleko jediná příležitost v nějakém souvislejším vystoupení se pokusit tu situaci pojmenovat," uvedl Jirák. "Ten podtón ukřivděnosti je nepříjemný. Ten, myslím, je marketingově nezvládnutý," dodal. Citelné podle něj v projevu byly i Babišovy emoce. Nemá přitom za vyloučené, že ministr skutečně čelí tlaku na odchod z funkce.
Politolog a odborník na politický marketing Jan Kubáček považuje Babišovo vystoupení za promarněnou příležitost. Předseda hnutí ANO podle něj nevyužil šanci přebít rozruch kolem Čapího hnízda jiným třeskutým materiálem a připravit si půdu pro blížící se krajské volby.
"Měl možnost mluvit první a nastolit agendu, využít toho nekonečného přímého přenosu,"řekl Kubáček. "Očekával jsem, že půjde do protiútoku a udělá z toho výkop kampaně hnutí ANO před krajskými volbami," podotkl.
Podle Kubáčka ale Babiš sklouzl ke stylu, který již česká veřejnost zažila u jiných politiků, když nepřesvědčivě vysvětlovali své majetkové poměry. "Bylo to upachtěné, nevěcné, rozplizlé. V podstatě se trochu přiřadil ke všem těm politickým matadorům, kdy vystoupil a nic neřekl," poznamenal politolog. Babiše porovnal s bývalým premiérem za ČSSD Jiřím Paroubkem. "Připomínalo to velmi průměrná vystoupení, sice dobře připravená, ale průměrná vystoupení Jiřího Paroubka," podotkl.
Kubáček dodal, že pokud by Babiš udržel tento styl komunikace, mohlo by mu to uškodit. Pro voliče je totiž atraktivní i tím, že jeho vyjadřování se lišilo od mlžících projevů zkušených politiků.
Z Babišova vystoupení bylo podle Kubáčka patrné, že se na něj vicepremiér připravoval s týmem poradců. Je podle něj ale možné, že se sešlo víc různých pohledů a výsledek proto působil rozpačitě.
Babiš v úterý předstoupil před poslance, aby vysvětlil okolnosti udělení evropské dotace společnosti Farma Čapí hnízdo. Podle některých médií Babiš zakryl vlastnictví Čapího hnízda, aby na dotaci dosáhl. Šéf hnutí ANO v proslovu řekl, že anonymní akcie farmy vlastnili, v době kdy dostala dotaci, členové jeho rodiny. Podle opozičních politiků jde o dotační podvod.
Předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek ve čtvrtek řekl, že Babiš potvrdil podezření, že majetek přepsal účelově. Situace je podle něj vážná a snižuje kredit vlády i Babiše samotného. Předseda vlády Bohuslav Sobotka opakovaně prohlásil, že je třeba vyčkat na výsledek vyšetřování, které vede česká policie i evropský úřad proti podvodům.
K tomu jen velmi stručně:
Ad Jirák: Byla to snaha definovat "babišův pohled na svět", nebo popis světa, popis reálného stavu věcí?
Ad Kubáček: Jaký třeskutý materiál by ještě chtěl? To už je tento "politolog" skutečně tak otrlý, že považuje za normální to, na co Babiš ve svém projevu upozornil a co popsal? (Mj., pokud by Babiš "třeskutý materiál" měl – a v některých pasážích naznačil, že má – rozhodně udělal dobře, pokud si ho uchoval a nepoužil.)
Ad Bělobrádek: Všechno to, co popsal Babiš, je normální a neškodí vládě. Ale to, že existuje podezření, podle kterého přepsal účelově majetek na někoho, vede k tomu, že situace je vážní a snižuje kredit vlády. No to je úvaha hodná skutečného "politika".
Hoši, hoši! Až voliči vystaví účet, zamyslete se nad sebou. Do jakého perverzního způsobu vidění světa jste spadli a jak jste se rozešli s lidskou normalitou, s používáním rozumu!
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3278-kdo-vyhraje-babis-nebo-belobradek.html
↧
Odsouzení Dr.Radovana Karadžiče na 40 let...
26. 3. 2016
Mezinárodní Trestní Tribunál v Haagu pro válečné zločiny v někdejší Jugoslávii (ICTY), dostal na Západu brzy po svém vzniku (1993), pro řadu svých závažných prohřešků, nelichotivou přezdívku KLOKANÍ SOUD. Podle Websterova slovníku (1966) je klokaní soud takový soud, který je charakterizovaný nezodpovědnými a neoprávněnými postupy, soud bez právního postavení; že je to výsměch soudu, ve kterém jsou základy zákona a spravedlnosti zneužívány, pošlapávány.
Pro své politické zaměřeni, dvojakost měřítek, apriorní stanovení viny, chybění presumpce neviny, nekonečné držení ve „vyšetřovací vazbě“ některých vězňů (například srbský profesor Šešelj téměř 12 let bez rozsudku!), se ICTY v Haagu tomu „klokanímu soudu“ skutečně v něčem podobá. Při vzniku ICTY byl nicméně vyloučen trest smrti. Zde možno připomenout, že zatím zemřelo 13 vězněných Srbů v zařízeních ICTY. Několik jich zemřelo nebo tč. několik umírá na zhoubné nádory. Srbský předák Sima Drljača byl dokonce zavražděn (1997) při zatykání vojáky „elitní jednotky SAS“ v Bosně.
Dr.Radovana Karadžiće osobně znám, naposledy jsme se viděli v dubnu 2014, když jsem navštívil v Scheveningenu (Haag) vězněného generála Mladiće. Tehdy jsem se tam seznámil i s Goranem Hadžićem, bývalým prezidentem Republiky Srbská Krajina. Bylo to zvláštní setkání s třemi muži, kteří doslova zachránili srbský lid před novou, ale skutečnou, genocidou, v Bosně a Hercegovině (BaH) a v Chorvatsku, kterou Srbové prodělali v minulosti už za války 1941-45 od chorvatských ustašovců a části bosensko-hercegovských Muslimů v tehdejším tzv. Nezávislém Státě Chorvatsko. Jednalo se tehdy o mnoho set tisíc povražděných a oloupených Srbů.
Dr.Karadžić měl radost, že jsem si zapamatoval, co mi řekl, když jsem ho 29.září 1996, jako prezidenta Republiky Srbské (BaH), navštívil se svou paní Dobrou v Pale, jako předseda Českého nadačního fondu přátel Srbů a Černohorců. Bylo to v době základního, dalo by se říci trestuhodného počínání Západu i jeho médií v souvislosti s děním v někdejší Jugoslávií, kdy platila jeho úplná jednostrannost a systém dvojího měřítka, svalování viny ze všeho pouze na srbskou stranu a při tom nikdo nebyl zcela bez viny v tamní občansko-etnicko-náboženské válce, v nemalé míře podporované Západem (např.Německem). Tehdy mi Radovan v Pale řekl:-„Je neuvěřitelné jak nás západní media vylíčila v absolutně jednostranných, tendenčních zprávách - z neznalosti a za peníze. A po pravdě řečeno, to zabíjení začala muslimsko-chorvatská tlupa, která 1.března 1992 (tedy ještě před odtržením Muslimů-Bosňanů a bosenských Chorvatů z Jugoslávie, které se uskutečnilo až 6.dubna 1992) přepadla u starého pravoslavného kostela v Sarajevu srbskou svatbu, zabila starého svata (ženichova otce ?), těžce zranila kněze, střílela na svatební srbský prapor. V Sarajevu se začaly stavět barikády. Karadžić tehdy velmi pomohl uklidnit situaci.
Když jsme se v Scheveningenu s Karadžićem loučili, řekl mi asi toto: -„Prosím tě, přečti si znova moji proklamaci Muslimům v Bosně v roce 1992, kdy jsem jim připomínal, že jsme přece bratři stejné krve, že se nesmíme nechat kvůli tomu, že jsme jiné víry, mezinárodním ZLEM vmanévrovat do války proti sobě…“ Tu bratrskou proklamaci jsem si znova přečetl, vždyť jsem o ni i psal v jedné ze svých knih, kde jsem ji doslova citoval. Je skutečně krásná.
Rozsudek nad Dr.Radovanem Karadžićem si nutno podrobně prostudovat, než se o něm začne diskutovat.. Zločiny se děly, znova podotýkám, že nikdo nebyl zcela bez viny. Jedna věc tam v rozsudku (jak jsem ho slyšel rozhlasem) jaksi nesedí. Při sdělení údajů o údajně 8 000 povražděných mužích a chlapcích, Muslimech - Bosňanech kolem Srebrenici v červenci 1995, kteří byli údajně zavražděni - popraveni, zřejmě z „velitelské viny“ prezidenta Dr.Karadžiće, to hrozné číslo je ale svým způsobem zcela sporné. Řada těch mrtvých totiž padla jako ozbrojení příslušníci 28.muslimské divize ze Srebrenici, kteří se nevzdali, v těch dnech v bojích stále ještě trvající občansko-etnicko-náboženské války, když se probíjeli ze Srebrenici těch 60-65 km do Tuzly. A o mrtvých v bojích se v souvislosti s těmi údaji o 8 000 vůbec nikdo nezmiňuje, jako by v bojích nikdo nezahynul. Číslo v bojích padlých členů 28.divize udával v té době v BaH přítomný např.švédský diplomat Carl Bildt do 4 000, podobné číslo předpokládal i západní vojenský znalec Richard Butler. Každý zabitý, popravený zajatec představuje zločin. Ale háček je v tom, že ICTY chce trestat jenom jednu, tedy srbskou stranu, jako by stejný nebo podobný zločin bosenského (muslimského) nebo chorvatského vojska, nebo kosovsko-albánských teroristů nebyl trestuhodným. a při tom Bosenské velení nešetří velikými čísly a ICTY je v tom podporuje, i kvůli tomu, aby se mohlo mluvit o genocidě, vymýšlí se různé teorie, například i to jak jsem slyšel, že vdovy po padlých. Muslimech nemohou (nesmí ?) mít už děti, tím že vzniká genocida (!?).
A tady se ICTY dopustil řady svým způsobem nesprávných, trapných rozhodnutí, do nebe volajících zcela dvojitých měřítek. Stačí několik příkladů. Za občansko-etnicko-náboženské války v BaH proslul svou krutostí muslimský velitel 28.divize v Srebrenici Nasir ORIĆ a také vychloubáním jak byli vražděni jeho srbští zajatci (někdy je nechával i „vyhazovat do povětří“ výbušninami, jindy podřezávat). Psala o tom dost i západní média. Byl chvíli i vězněn, pak ho propustili. Velitel chorvatského vojska za operace Bouře a Záblesk v srpnu 1995 generál Ante GOTOVINA, byl nejdříve odsouzen na 24 let vězení, pak ho najednou ICTY propustilo, jako nevinného, i když pod jeho velením bylo z Chorvatska vyhnáno a oloupeno hodně přes 200 000 tamních Srbů a přes 1 000 jich bylo při tom zavražděno. Gotovina neměl „velitelskou odpovědnost„? A jak je možné, že skutečného zabijáka z UÇK Ramuše HARADINAJE, nechali v klidu opakovaně odejít po celkem nedlouhém uvěznění. Paní Carla del Ponte, jako hlavní prokurátorka ICTY, psala ve své „tlusté knížce“ ,kterou mám (v srbském překladu „Paní žalobkyně“), nejen o Haradinajovi a dalších zabijácích, ale dokonce i o Hashimu Thacim, nynějším novopečeném prezidentovi Kosova, a o jeho zločinech. Psala i o zločinech Srbů.
Ale nikdo z oficiálního Západu nekritizoval ničení, vylupování a vyvražďovánï srbských vesnic východní Bosny, v širokém okolí Srebrřenici, kde bylo povražděno až několik tisíc srbských obyvatel. Některými takto zničenými vesnicemi se i projel, jako ,prezident ¨českého nadačního fondu přátel Srbů a Černohorců“. Když vystupoval jako svědek francouzský general P. Morillon při soudu s bývalým prezidentem Miloševićem a když se ho zeptali, proč Srbové zabíjeli Bosňany-Muslimy, odpověděl jednoznačně, že z pomsty za své vyvrácené, oloupené a vyvražděné vesnice. Tehdy to vyvolalo doslova zuřivou odezvu přítomných Muslimů…
A když se k tomu přidá to, co říkal Muslimský předák ze Srebrenici Hakija Meholjić a co nedávno prohlásila i bývalá prezidentka Republiky Srbské (BaH) paní B.Plavšićová, že prezident Clinton v 1993 prý navrhoval Aliji Izetbegovićovi, prezidentovi bosenských Muslimů, aby pustil do Srebrenici Srby, kteří tam zabijí 5 000 Muslimů a pak do toho Amerika USA vojensky zasáhne. Izetbegović to prý podle Meholjiće odmítl, vyšel o tom i článek v sarajevském časopise Dani („5000 bosenských hlav za vojenskou intervenci“, 22.června 1998). O trapné situaci v Srebrenici a o vládě bosnsko-muslimské tamní mafie (včetně Oriće) psal další významný Srebrenický předák Ibran Mustafić (Die Junge Welt, 27-28.července 1996). Možno ještě doplnit tím, že necelý měsíc před pádem Srebrenici do srbských rukou odvolali Oriće a další tamní významné funkcionáře do Sarajeva.
Diskuse o tom, co se skutečně dělo v Srebrenici, kolik kde Bosňanů zahynulo a kdo je zabil (a kolik jich se m e z i sebou, a nemálo zlikvidovalo, jak hlásil Ibran Mustavić) a kdo napáchal víc zločinů se zřejmě veřejnost bude postupně dovídat, jen aby ICTY nemlžila. Sám Ibran Mustafić přežil v Srebrenici dva atentáty, jeden z nich sotva přežil. Tady na konec ještě poznámka, že se řada významných dokumentů z války v BaH a na Kosovu a Metohiji jaksi v ICTY ztratila.
↧
Polemika o tváři úpadku ČSSD
Luděk Prokop 27. 3. 2016
Vážený Lubomíre Mane, dovoluji si dodatek k Vašemu článku, „Tváří úpadku ČSSD je tvář Zaorálkova“, přestože nemíním, ani nemohu a nechci vyvracet jeho obsah. Tvář Zaorálka je a vždy bude taková, jaká je tvář ČSSD. Nikdy naopak. Úpadek ČSSD spočívá v tom, že před volbami lapají a chytají se přání svých voličů, slíbí, že je hodlají plnit a pak otočí a věrolomně ty sliby zradí.
Sliby ohledně církevních restitucí a následná koalice s lidovci, předem vylučující jakoukoli možnost plnění předvolebních restitučních slibů, je toho velice názorným dokladem. Úpadek ČSSD se teprve dostaví. A sice z toho důvodu, že potentáti z vrcholového vedení ČSSD, ve své bohorovnosti a zaslepenosti podporovanými členskou základnou a dosavadní voličskou setrvačností, se nejenže nenamáhají sondovat, (zjišťovat) názorové smýšlení svých voličů, (tedy pokud není krátce před volbami), hlavně však a především proto, že pravidelně a zatvrzele jednají a konají v příkrém rozporu a přímo proti - většinovému smýšlení svých voličů. Netvrdím, že i proti smýšlení řadových straníků. Není známo nic o tom, že by členská základna ČSSD se rozpadala, takže lze pouze s údivem sledovat, že stále ještě dost lidí za věrolomnou politikou ČSSD, jsoucí v protikladu s názory voličů této strany, oficiálně stojí a podporují její politiku svým členstvím.
Konkrétněji k té socdemácké politice. Postoje a sočení vrcholového vedení ČSSD vůči přímo zvolenému prezidentovi, mnohdy nejapné napadání prezidenta pod jakoukoli záminkou. A sice bez ohledu na fakt, že mnoho voličů prezidenta bývalo zároveň i voličstvo ČSSD, což lze považovat za ignorantství hrubého zrna. Dalším takovým ukazatelem je příznivý postoj ČSSD vůči ukrajinskému fašismu, ne-li přímo podpora ukrajinských fašistů, viz podpora bezvýsledných sankcí proti Rusku, bez ohledu na možné poškození naší ekonomiky. Ba co více, dokonce Zaorálkovsky - Hujerovské, nicméně nevyslyšené (jinak řečeno z ostudy kabát), návrhy na rozšíření sankcí, při již tradičním ignorování skandálních okolností souvisejících s případem „pilotky“, příslušnice dobrovolnického, nechvalně proslulého fašistického praporu Ajdar.
Poslední tečkou za úpadkem ČSSD, by mohlo být tragikomické, trapné lavírování plytkých, bezzásadových postojů kolem imigrantské invaze. Nic si nenamlouvejme ale od ČSSD, se Sobotkou a Dienstbierem, v této brzy zničující záležitosti, nelze očekávat nic dobrého, ani povzbudivého či nadějného. Závěrem již jen tolik. Zaorálkovu tvář lze považovat za výstavní tvář ČSSD. Tváří úpadku ČSSD je však více, jenom namátkou lze zmínit Sobotku a Dienstbiera. V první řadě je to však její politika podlézavosti k potentátům EU, řízeným z USA a ženoucím Evropu do záhuby.
↧
↧
Uprchlíci, slzák a policejní manévry
27. 3. 2016
26. března se v Praze na Václavském náměstí konala demonstrace „Za Českou republiku“, kterou pořádalo hnutí Za naši kulturu a bezpečnou zem a Národní demokracie. Akce začala v 14:00. Po úvodním projevu Lucie Haškové (ZNKaBZ) vystoupil Adam B. Bartoš (ND). Bartoš ve svém projevu ostře kritizoval souhlas vlády s vyděračskou dohodou EU s Tureckem. Když na adresu vlády řekl: „To už není jenom nějaká liknavost nebo neschopnost vlády, to už je vědomé budování rozvratu země. To je vlastizrada. To je vlastizrada, která musí být potrestána trestem nejvyšším,“ byl namístě zajištěn policií (v 14:42) a odveden na nedaleké oddělení policie v Krakovské ulici.
Zadržení Bartoše pobouřilo část demonstrantů, kteří se jali policii následovat. Lucie Hašková vyzvala demonstranty k zachování klidu. Policie přehradila vstup do Krakovské ulice dvěma vozy a utvořila kordon z těžkooděnců. Protestující se nesnažili prorazit kordon, ani policisty neohrožovali, ale přesto proti nim jeden těžkooděnec použil slzný plyn. Zasažen do obličeje jsem byl i já. Není tedy pravdivé tvrzení mluvčího policie Jana Daňka, že policie použila slzný plyn pouze v Bartolomějské ulici. Je třeba zdůraznit, že obdobný výrok pronesl Bartoš již 6. února na demonstraci na Loretánském náměstí. Tentokrát na adresu premiéra Sobotky: „Přes 90 procent národa nesouhlasí s tím, co dělá a vnímá to jako zradu na národu. A vlastizrada se vždy trestala trestem nejvyšším.“ Tehdy však policie nijak nezasáhla. Nabízí se tedy otázka, proč byla nyní tak horlivá?
V 15:00 Lucie Hašková akci na žádost úředníků magistrátu oficiálně ukončila. Před čtvrtou hodinou vyzval Jiří Černohorský demonstranty, aby se přesunuli do Bartolomějské ulice, kde bylo podáno trestní oznámení na velitele policejního zásahu a úředníky magistrátu za zneužití pravomoci úřední osoby a omezování shromažďovacího práva.
Já jsem se vydal směrem k Lidovému domu, kde se konal trucpodnik „Za silnou a zdravou společnost aneb diskuzí proti nenávistným pochodům“, který organizoval spolek Idealisté.cz ve spolupráci s mládežnickou organizací Mladí sociální demokraté. Když jsem dostal stranickým mailem pozvánku na tuto akci, napsal jsem odpovědné osobě z MSD mail, ve kterém jsem upozorňoval, že pochod k Lidovému domu byl ZNKaBZ a ND řádně nahlášen již v únoru. A vyjádřil jsem obavu, aby nedošlo ke zbytečným střetům. To jsem však netušil, že je celá věc vymyšlena jinak. Policie vytvořila kordon jak u ČNB, tak u Dlážděné, takže se Hybernská ulice před Lidovým domem prakticky vylidnila. Z 20 000 členů ČSSD akce oslovila asi 20 lidí a nějaké idealisty, kteří stáli uprostřed Hybernské jako kůl v plotě. Plánovaná diskuze s občany se moc nekonala, takže účastnici diskutovali alespoň mezi sebou. Rozdali nějaké růže, většinou turistům, a jedli koláče. Já jsem tam oslovil dva sympatické členy MSD. Mluvil jsem s nimi o uprchlické krizi, financování uprchlíků Saúdskou Arábií přes pobočky Western Union, nešťastné dohodě s Tureckem, migračním večerníčku a Sarrazinově knize „Německo páchá sebevraždu“. Nakonec z nich vylezlo, že jsou vlastně také kritičtí k přijímání uprchlíků.
Celkově si myslím, že události z 26. března ČSSD příliš nepomohly. Posuďte sami. Stranická či polostranická akce před Lidovým domem byla (pravděpodobně nezákonně) povolena magistrátem, kde spoluvládne ČSSD, ačkoli na stejném místě byla s předstihem ohlášena akce konkurenčních uskupení. A policie pod vedením sociálně-demokratického ministra zadržela předsedu konkurenční politické strany, což bylo záminkou k rozpuštění celé akce. Myslím, že jsme u potenciálních voličů skutečně zabodovali.
Autor je člen ČSSD
↧
Čemu se učit od lidové Číny
27. 3. 2016
Nadcházející historická návštěva čínského presidenta v Praze dostává do varu tzv. Havlův sirotčinec a pod palbou kritiky je zejména president Zeman za svůj dřívější výrok o tom, že se chce od Číny učit. Čína má totiž podle „lidskoprávních“ ideologů sloužit jen jako odstrašující příklad.
Kdyby se ovšem Česká republika dokázala z čínské hospodářské, vízové a imigrační politiky poučit, nemohlo by se stát, že by do země zvala tisícovky vetřelců z muslimských zemí nebo cizí kapitalisty (s krycím názvem „investoři“), jimž pod bičem arbitráží umožňuje lacino vytěžit přírodní i lidské zdroje země. Pokud by se česká vláda podívala na postavení milionů čínských živnostníků, nemohla by nikdy ani pomyslet na šikanu zvanou „elektronická evidence tržeb“. Absence tzv. svobodných voleb je tíživá, vládne-li státostrana špatně, je však osvobozující tehdy, kdy vládne dobře. V Číně proto mají daleko menší prostor zájmové skupiny, které na tzv. Západě ve skutečnosti o všem rozhodují. Právě v tomto smyslu je lidová Čína skutečně svobodným světem.
Nemá totiž předpisy s nespočetnými zákazy a povinnostmi, počínaje povinnými zimními pneumatikami a konče třeba posuzováním vlivů na životní prostředí. Současná Čína také dokáže dát svým občanům naději na hospodářský vzestup. Vždyť řada dnešních milionářů tam začínala někde na ulici. V údajném tržním prostředí Západu jednotlivec spíše vyhraje hlavní výhru v loterii, než aby pod diktaturou korporací a zájmových skupin dokázal z nějakého obchůdku či dílničky vybudovat cokoli většího. Inspirací může být i časové omezení vlastnického práva. Pokud totiž lidová Čína vydrží dostatečně dlouho, nemůže se stát, že se jí zmocní dynastie domácích nebo zahraničních Rotschildů a Rockefellerů.
Možná i proto, že se Evropská unie od Číny v ničem učit nechce, otevírá zrušením vízové povinnosti občanům Turecka dveře dalším milionům nevzdělatelných (avšak bojovných) Mustafů a Ahmetů. Krvavému genocidnímu sultanátu hodlá platit miliardové výpalné a dokonce s Tureckem jedná o členství. V Haagu pak dál vydržuje tzv. mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii (ICTY), proti jehož rozsudkům resp. záhadným úmrtím ve vazbě je kterýkoli čínský soud vzorem korektnosti. Za takové situace proto kritika „nedodržování lidských práv“ v Číně znamená jen pravidelnou rituální koupel v západním oceánu lži a pokrytectví.
Pavel Křivka,
bývalý politický vězeň a amatérský sinolog
bývalý politický vězeň a amatérský sinolog
↧
Je to k pláči nebo k podělání?
Zdeněk Hrabica 27. 3. 2016
Vzhledem k současné dramatické a výbušné teroristické situaci v Evropě a zejména v Belgii a ve Franci, přijala Bezpečnostní rada státu České republiky a vláda řadu opatření a vyhlásila první bezpečnostní stupeň.Co tento stupeň znamená je veřejnosti již známo.
Na stanici metra Muzeum na pražském Václavském náměstí jsem narazil na čtyři příslušníky moci, na jednoho policistu a na jednu krásnou policistku, blondýnu. A k nim patřili i dva „paragáni“ v červených baretech s dlouhými samopaly. Nic zajímavého, ani slovo Blondýna mne příliš nezaujalo, konečně spatřil jsem jej i na státní poznávací značce mercedesu před panelákem, kde bydlím.
Ale vracím se k meritu věci, po zuby ozbrojená skupina ve stanici metra se vesele a vesela bavila kolkolem krásné policistky s dlouhým ohonem. Je přece jaro. Přišlo mi to docela úsměvné, když jsem poznal, že jaro vlezlo i na tuto čtveřici.
Byl jsem také mladý, ale jako voják základní strážní služby, bych si asi v době poplachu a ještě k tomu v centru Prahy ani na okamžik nic podobného strachem nedovolil.
Nebyly tenkrát kamery.
Ale hořekuji nad něčím úplně jiným; ze čtvrtka na Velký pátek jistý muž se štaflemi poničil dvě čínské a české vlajky, které zdobí pražskou Evropskou třídu. Policie ČR zatím oznámila, že neví, jak čin kvalifikovat, zda jako přestupek nebo jako trestný čin.
Ve větším měřítku se stejné – stalo na předpokládané trase cesty čínského prezidenta z ruzyňského letiště na Pražský hrad. Stalo se v noci z Velkého pátku na Bílou sobotu. Starosta Prahy 6 již skutek vcelku ocenil a kdyby to bylo v jeho kompetenci, asi by udělil pachatelům určitě nejméně Řád Kulatého náměstí nebo Řád Domu U kaštanu, v němž vznikla Česká strana sociální. Obě místa totiž patří do stejné měské části metropole.
Policie ČR po pachatelích stále ještě pátrá.
„Kníže“ – jinak Karel Schwarzenberg nedávno veřejně ronil slzy nad tím, že okolí Pražského hradu se proměňuje v execírák. Nové skutky ukazují, že opět střelil pořádně vedle...Podle něj by se možná rudé trenýrky měly zatřepotat opět na sídlem českých králů a prezidentů.
Když ne nic jiného se již nestane a nevyšetří a nekvalifikuje, Společnost pro postavení pomníku Václava Havla si vše vynahradí megalomanským bilbordem, barevnou fotografií na plátně, zobrazující Václava Havla s Dalajlámou. Zavěsí jei na Bursíkově domě, nedaleko od budovy Parlamentu České republiky!
Těšme se a radujme se, „kavárna“ má zcela jiný bezpečnostní stupeň než česká vláda a bezpečnostní rada státu.
Psáno pro Novou republiku, Nové slovo a LUK.
↧
National Interest: Hrozba atomového terorismu se týká všech
Není důležité, kde a kdy se odehraje teroristická akce s použitím atomové bomby, důležité je něco úplně jiného... Teroristický útok s použitím jaderných zbraní bude událostí globálního rozsahu, protože lidstvo žije ve světě bezprecedentního propojení.
Nehledě na to, že mnozí obyvatelé zemí, které nepatří ke kolektivnímu Západu, předpokládají, že hrozba atomového terorismu se jich netýká a že úkol odvrácení použití atomových nebo špinavých bomb teroristy je výhradně věc jaderných mocností, hrozba použití smrtonosných zařízení teroristy je aktuální pro každého obyvatele planety, píše Togžan Kasenova pro National Interest.
Za prvé, v případě takového teroristického útoku budou narušeny systémy zásobování. Společnosti a výrobní linky po celém světě jsou závislé na rozvětvené síti dodavatelů a mezinárodních trasách dodávek nákladů. Dokonce bezvýznamná porucha dopravních cest a zásobování v jedné zemi způsobí vlnový efekt, který se projeví na mnohých ekonomikách ve světě.
Analytické středisko RAND Corporation nějak provedlo simulaci atomového teroristického útoku v přístavu Long Beach ve státě Los-Angeles. Závěrem expertů bylo, že s velkou pravděpodobností budou po teroristickém útoku v takovém přístavu na dlouhou dobu uzavřeny všechny přístavy USA, což povede k vážným následkům pro globální obchodování.
Za druhé, atentát s použitím jaderných zbraní povede k chaosu na globálních trzích. Pokud se teroristický útok odehraje ve velkém finančním centru a zničí burzovní ústavy cizích zemí, projeví se to v každé velké bance na celém světě…
Za třetí, je třeba respektovat vliv na celá odvětví hospodářství a průmyslu. Jak upozorňoval jeden vysoce postavený pracovník pohraniční služby USA, pokud teroristé odpálí atomovou bombu uvnitř dopravního kontejneru, bude zničeno velké množství nákladů, což přinese miliardové ztráty ekonomikám zemí. Nemluvě o tom, že samotné jaderné odvětví se ocitne pod vydatnějším úderem, než tomu bylo po Fukušimě.
A není třeba čekat, až se odehraje něco podobného, aby se potvrdily obavy expertů: existuje velký počet menších co do rozsahu incidentů, které narušily normální chod našeho vzájemně propojeného světa.
Po událostech 11. září se růst světové ekonomiky zpomalil ze 4,1% v roce 2000 na 1,4% v roce 2001. V oblasti letecké přepravy se odehrály významné změny - od kovových dveří v kabinách letadel po zpřísnění kontrol cestujících při nástupu.
Erupce islandské sopky Eyjafjallajökull narušila letecké spojení po celém světě, kvůli čemuž utrpěli letečtí dopravci škody ve výši 1,7 miliardy dolarů. Kvůli rozptýlenému popelu ve vzduchu bylo zrušeno více než sto tisíc letů, deset milionů osob se nemohlo dostat do svého cílového místa. A všechno toto bylo vyzváno sopečnou erupcí v malé zemi EU, nikoli odstřelením atomové bomby na velkém letišti.
Proto není důležité, kde a kdy se odehraje teroristický útok s použitím atomové bomby, jedno je zřejmé - projeví se na nás všech, píše autorka.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
↧
The Guardian: Jordánský král hovořil s kongresmany USA o roli Turecka při teroristických útocích v Evropě
Jordánský král Abdalláh II. oznámil v konfidenciální besedě členům Kongresu USA, že prezident Turecka Recep Tajip Erdogan navrhuje "radikální islámistické řešení" problémů v regionu a že pronikání teroristů na území Evropy je "součástí turecké politiky". Řekl také, že od začátku roku 2016 jsou do operace v Libyi nasazeny síly Zvláštní letecké služby Velké Británie. Mimo to byli britští vojáci zapojeni také do formování mechanizovaného praporu na jihu Sýrie, který bojoval proti silám vlády Bašára Asada. Novinám The Guardian se podařilo se s obsahem rozhovoru seznámit.
V období od 11. do 17. ledna 2016 informoval král Jordánska Abdalláh II. členy Kongresu USA o tom, že od začátku roku byly v Libyi dislokovány Zvláštní letecké služby (SAS) Velké Británie, píše list The Guardian, kterému se podařilo seznámit se se záznamem obsahu besedy. Jak noviny tvrdí, o situaci v Libyi byl informován mezi jinými kongresman John McCain. Monarcha také americké politiky upozornil na nebezpečí, které představuje turecký vůdce.
Jordánský král prohlásil, že turecký prezident Recep Tajip Erdogan "věří, že problémy v regionu lze řešit v duchu radikálního islamismu". Jordánský monarcha poznamenal, že "fakt, že teroristé směřují do Evropy, je součástí turecké politiky, Turecko za to pleskají po rukou, ale tomu to beztrestně prochází".
Když hovořil o rozmístění britské armády v Libyi, Abdalláh II. sdělil, že síly zvláštního nasazení budou v Libyi působit "spolu s britskými SAS". Dodal také, že jednotce pro zvláštní nasazení z Londýna je nutná pomoc jordánských vojáků, poněvadž "jordánský slang se podobá libyjskému".
Král také podotknul, že britští vojáci byli tak či onak zapojeni do formování mechanizovaného praporu na jihu Sýrie. Je sestaven z bojovníků místních kmenů, vystupujících proti prezidentovi Bašáru Asadovi.
Abdalláh II. americkým kongresmanům oznámil, že jordánská vojska jsou připravena spolu s Británií a Keňou "přejít hranici" a nanést údery skupině aš-Šabáb v Somálsku.
Jordánský král také shromážděným řekl, že "problém mnohem rozsáhlejší než DAEŠ je třetí světová válka", v níž křesťané, židé a muslimové "bojují se zločinci".
The Guardian zaslal dotaz britskému obrannému resortu, avšak tam bylo odmítnuto se vyjádřit. Jeden ze zdrojů listu v americkém senátu však potvrdil skutečnost setkání s králem, ale odmítl sdělit, čeho se rozhovor týkal.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
Поехали!
Připomeňme si dnešní výročí tragické smrti prvního kosmonauta Jurije Gagarina.
Jurij Alexejevič Gagarin, narozen 9. 3. 1934, let do vesmíru odstartoval 12. 4. 1961, zahynul při cvičném letu na Mig15 dne 27. 3. 1968. Letos by mu bylo 82 let. V závěru příspěvku publikujeme jednu z méně známých teorií o možných příčinách havárie J. Gagarina v r. 1968.
Na startu historického letu Gagarin vykřikl: "Поехали!" (čti "Pajéchali!" - Jdeme na to! Jedeme!). Vzniklo mnoho filmů a dokumentů o Gagarinovi. Jeden z posledních (z r. 2013) zachycuje celý jeho "vesmírný příběh" od příprav, přes start až po přistání. Vedou se spory, že nebyl prvním, kdo provedl oblet Země, protože nepřistál v modulu, ale na padáku. Proto se také asi film jmenuje "Gagarin - první ve vesmíru" - prvenství ve vesmíru mu snad nebude nikdo odpírat.
Film je, dle mého, zpracován velmi pěkně a stojí za shlédnutí. Našel jsem ho i s českými titulky, např. ke stazeni zde
Sestřih záběrů z tohoto filmu, které se týkají samotného letu (od startu po přistání) je ve vynikající obrazové kvalitě (20 minut, původní znění, 1080dpi) zde (v čase 6:57 zazní ono slavné "Pajéchali!"):
Vzniklo také mnoho dohadů a tedy i dokumentů a pořadů o jeho smrti. Díky internetu se k nim dnes snadno dostaneme. Jeden zajímavý pořad z poslední doby ("J. Gagarin - tajné materiály") je např. zde:
Jednoho "skutečného" Gagarina můžeme vidět a slyšet třeba na archivním videu ze 14. 4. 1961 zde:
Závěrem bych chtěl přiložit jeden názor na to, jak mohlo dojít k tragické nehodě při cvičném letu Gagarina v roce 1968. Poslal mi ho pan Rostislav Sáček - pilot z Kladna. Přikládám včetně naší emailové korespondence (kráceno):
 |
| Rostislav Sáček |
Blíží se výročí skonu kosmonauta Jurije Gagarina. (27. 3. 1968) Jeho smrt nebyla dosud objasněna, bylo zveřejněno mnoho verzí. Některé zdánlivě pravděpodobné...
V mém článku v Kladenském deníku je stručně vysvětlen můj názor. Článek byl zaslán několika odborným redaktorům, ale bez jakékoli reakce, kromě čestného předsedy Svazu letců, který můj názor připustil. Máte-li zájem o podrobnější informace...
Pro objasnění: V letech 1958-59 jsem létal jako učitel létání v Leteckém učilišti na UTI mig15. Na stejném typu, rovněž vyrobeném v Avii Letňany se Gagarin zabil...
Při jednom letu, kdy žák, sedící v přední zakryté kabině, cvičil let podle přístrojů, se řídicí páka prudce přestavila do krajní polohy “těžký na hlavu”. Letoun přešel do strmého klesání téměř kolmo k zemi. V tom okamžiku měl v rukou řízení jenom žák. Chytil jsem řídicí páku oběma rukama a vší silou tahal k sobě. Teprve po použití elektrického vyvážení se letoun srovnal do horizontu. Okamžitě jsme let přerušili a závadu ohlásili. Stroj byl odstaven. Po prohlídce nezjištěna žádná závada. Měli jsme štěstí, že se to stalo v dostatečné výšce a krásném počasí. V mracích bychom dopadli jako Gagarin a Serjogin. Vybírání nezvyklé polohy v mracích podle přístrojů je obtížné a trvá déle. Vloni jsem mluvil s bývalým pilotem Standou Babicou (11. slp), kterému se stal podobný případ v roce 1963: Za letu, bez zásahu do řízení, náhlý přechod do strmého klesání. Druhý pilot se okamžitě katapultoval, Babica posléze rovněž. Je řada katastrof UTI Mig15, které zůstaly bez objasnění. Nikdo z autorů, včetně ruských (např. gen. Kamanin), tuto možnost nepřipouští. Můj zážitek byl tak silný, že nepovažuji jiné verze za věrohodné.
Snažil jsem se změnit negativní obraz J. Gagarina v očích naší veřejnosti, který vytvořili naši “odborníci”. Například P. Toufar, K. Pacner atd. Nabízel jsem svoji verzi Gagarinova pádu několika odborným časopisům, odpověděly pouze Kladenský deník a Neviditelný pes. Z odborníků jenom plk.vv. Josef Pavlík, čestný předseda Svazu letců, který moji verzi připustil.
Srdečně zdraví Rostislav Sáček.
Zde je článek R. Sáčka, zdroj zde (autor R. Božovský):
 |
| ROSTISLAV SÁČEK je bývalým vojenským pilotem a instruktorem. Na dobovém snímku u stroje MiG. Autor: archiv Rostislava Sáčka Zdroj: http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/byvaly-pilot-z-kladna-rika-asi-vim-jak-zahynul-gagarin-20151018.html |
Bývalý pilot z Kladna říká: Asi vím jak zahynul Gagarin
Kladno – Smrt prvního kosmonauta Jurije Gagarina je stále předmětem diskusí a spekulací. Zahynul při pádu letadla spolu s Vladimirem Serjoginem dopoledne 27. března 1968 při cvičném letu. Šlo o Gagarinův poslední let s instruktorem na stroji MiG-15UTI. Bývalý vojenský a poté i civilní pilot Rostislav Sáček z Kladna je přesvědčen, že za tragickou nehodou stojí technická závada. I on totiž na stejném typu stroje vyrobeného v Československé socialistické republice v podniku Aero Vodochody prožil horké chvíle.
Kladno – Smrt prvního kosmonauta Jurije Gagarina je stále předmětem diskusí a spekulací. Zahynul při pádu letadla spolu s Vladimirem Serjoginem dopoledne 27. března 1968 při cvičném letu. Šlo o Gagarinův poslední let s instruktorem na stroji MiG-15UTI. Bývalý vojenský a poté i civilní pilot Rostislav Sáček z Kladna je přesvědčen, že za tragickou nehodou stojí technická závada. I on totiž na stejném typu stroje vyrobeného v Československé socialistické republice v podniku Aero Vodochody prožil horké chvíle.
O deset let dříve než zahynul Gagarin působil jako vojenský instruktor létání. „Jednou jsme se žákem letěli na stoji MiG-15UTI při cvičném letu. Bylo nádherné počasí, viditelnost asi dvacet kilometrů. Letěli jsme horizontálně. Najednou se stalo, jako když někdo kopl do řídící páky. Ta zůstala nadoraz v přední poloze. Nastalo záporné přetížení, ve kterém jsme se řítili k zemi," vzpomíná dnes už penzionovaný pilot.
Páka nereagovala. Rostislav Sáček se snažil vyrovnat letoun přepínačem vyvážení, tedy ploškou umístěnou na výškovém kormidle, která je ovládána elektromotorem. To se mu naštěstí podařilo.
 |
| TEORIÍ o Gagarinově smrti je několik. Podle Rostislava Sáčka mohly být příčinou problémy se řízením. Foto: Deník/RobertBožovský |
„Let jsme přerušili a událost oznámili nadřízeným. Letoun byl odstaven, ale nebyla objevena žádná závada,"říká Rostislav Sáček.
Na letounu MiG-15UTI se stalo několik katastrof, které dodnes nebyly vysvětleny. „Nedávno jsem hovořil s bývalým pilotem Stanislavem Babicou, jemuž se stal podobný případ v roce 1963. Po prudkém přechodu do klesání se okamžitě jeden z pilotů katapultoval. Babica se snažil stroj zachránit, ale došel k závěru, že nelze přistát, proto byl naveden nad Doupov, kde se také katapultoval," popisuje Rostislav Sáček.
Na rozdíl od Gagarina měl Sáček štěstí v tom, že jeho cvičný let byl za velmi dobré viditelnosti, zatímco Gagarin a jeho instruktor Serjogin letěli v mracích. Pravděpodobně ve strmém klesání překročili rychlost zvuku. Svědkové uvádějí dvě silné rány. První by odpovídala rázové vlně při překročení rychlosti zvuku, druhá nárazu stroje na zem.
„Letoun MiG15-UTI není konstruován pro nadzvukovou rychlost, proto došlo k destrukci krytu kabiny, odtržení krytu fotokulometu a tak dále," popisuje Rostislav Sáček.
Letadlo bylo po nárazu na zem zcela zničeno. Piloti se ani nepokusili o katapultáž. Žádná z dosud zveřejněných teorií příčin smrti Gagarina a Serjogina, a to včetně těch, které poukazují i na možné technické problémy letounu, nekoresponduje s možnou závadou na řídícím systému, o které je Rostislav Sáček přesvědčen. „Kdyby se mi naše problémy při cvičném letu staly rovněž v oblacích, byly by následky také tragické," konstatuje.
Teorie publikované ruskými vyšetřovateli o možném zhasnutí motoru při průletu mrakem nebo nedovřeném vyrovnávacím ventilu v kokpitu se mu na základě svých zkušeností zdají nepravděpodobné. „Mám mnoho důvodů, že jsem své myšlenky nezveřejnil dříve. V minulém režimu to prakticky nešlo. Po Sametové revoluci jsem zveřejnění své teorie dlouho odkládal,"říká Rostislav Sáček.
„Přemýšlím ale nad příčinou pádu Gagarinova letadla delší dobu. V poslední době se znovu začalo mluvit o smrti prvního kosmonauta, navíc se u nás objevil stále létající MiG-15 – UTI zakoupený od sběratele ze Spojených států amerických, rovněž vyrobený v Aeru Vodochody. Současní čeští majitelé ho předvádějí při leteckých dnech. Jeho prohlídka by možná mohla napomoci k definitivnímu objasnění homu leteckému neštěstí," dodává.
„Čestný předseda svazu letců, plukovník ve výslužbě Josef Pavlík, který už dříve sepsal velkou práci o Gagarinovi, nedávno připustil i moji teorii. Budu velmi rád, když bude na základě mých úvah vyvolána diskuse k celému případu. Jsem o svém názoru pevně přesvědčen," uvedl závěrem Rostislav Sáček.
Rostislav Sáček, narozen 18. března 1934.
Bývalý pilot stíhaček a také civilních dopravních letadel.
Létal na C-105, C-2, IL-10, MiG-15, MiG-19, MiG–21 F a PF, C-11, L-29, IL-18 a IL-62. Rostislav Sáček je ženatý. Má jednoho syna, který se věnuje hlasové syntéze (elektronické předčítání textů z počítačů a mobilů). Fotografuje, filmuje, natočil několik audio CD orchestrů a country skupin. Zajímá se o vojenskou historii a zbraně. V padesátých letech získal první třídu v rychlopalbě z pistole na olympijské siluety (18.10.2015)
Na letounu MiG-15UTI se stalo několik katastrof, které dodnes nebyly vysvětleny. „Nedávno jsem hovořil s bývalým pilotem Stanislavem Babicou, jemuž se stal podobný případ v roce 1963. Po prudkém přechodu do klesání se okamžitě jeden z pilotů katapultoval. Babica se snažil stroj zachránit, ale došel k závěru, že nelze přistát, proto byl naveden nad Doupov, kde se také katapultoval," popisuje Rostislav Sáček.
Na rozdíl od Gagarina měl Sáček štěstí v tom, že jeho cvičný let byl za velmi dobré viditelnosti, zatímco Gagarin a jeho instruktor Serjogin letěli v mracích. Pravděpodobně ve strmém klesání překročili rychlost zvuku. Svědkové uvádějí dvě silné rány. První by odpovídala rázové vlně při překročení rychlosti zvuku, druhá nárazu stroje na zem.
„Letoun MiG15-UTI není konstruován pro nadzvukovou rychlost, proto došlo k destrukci krytu kabiny, odtržení krytu fotokulometu a tak dále," popisuje Rostislav Sáček.
Letadlo bylo po nárazu na zem zcela zničeno. Piloti se ani nepokusili o katapultáž. Žádná z dosud zveřejněných teorií příčin smrti Gagarina a Serjogina, a to včetně těch, které poukazují i na možné technické problémy letounu, nekoresponduje s možnou závadou na řídícím systému, o které je Rostislav Sáček přesvědčen. „Kdyby se mi naše problémy při cvičném letu staly rovněž v oblacích, byly by následky také tragické," konstatuje.
Teorie publikované ruskými vyšetřovateli o možném zhasnutí motoru při průletu mrakem nebo nedovřeném vyrovnávacím ventilu v kokpitu se mu na základě svých zkušeností zdají nepravděpodobné. „Mám mnoho důvodů, že jsem své myšlenky nezveřejnil dříve. V minulém režimu to prakticky nešlo. Po Sametové revoluci jsem zveřejnění své teorie dlouho odkládal,"říká Rostislav Sáček.
„Přemýšlím ale nad příčinou pádu Gagarinova letadla delší dobu. V poslední době se znovu začalo mluvit o smrti prvního kosmonauta, navíc se u nás objevil stále létající MiG-15 – UTI zakoupený od sběratele ze Spojených států amerických, rovněž vyrobený v Aeru Vodochody. Současní čeští majitelé ho předvádějí při leteckých dnech. Jeho prohlídka by možná mohla napomoci k definitivnímu objasnění homu leteckému neštěstí," dodává.
„Čestný předseda svazu letců, plukovník ve výslužbě Josef Pavlík, který už dříve sepsal velkou práci o Gagarinovi, nedávno připustil i moji teorii. Budu velmi rád, když bude na základě mých úvah vyvolána diskuse k celému případu. Jsem o svém názoru pevně přesvědčen," uvedl závěrem Rostislav Sáček.
Rostislav Sáček, narozen 18. března 1934.
Bývalý pilot stíhaček a také civilních dopravních letadel.
Létal na C-105, C-2, IL-10, MiG-15, MiG-19, MiG–21 F a PF, C-11, L-29, IL-18 a IL-62. Rostislav Sáček je ženatý. Má jednoho syna, který se věnuje hlasové syntéze (elektronické předčítání textů z počítačů a mobilů). Fotografuje, filmuje, natočil několik audio CD orchestrů a country skupin. Zajímá se o vojenskou historii a zbraně. V padesátých letech získal první třídu v rychlopalbě z pistole na olympijské siluety (18.10.2015)
↧
Odminování osvobozené Palmýry se ujmou i ruští ženisté
Prezident Ruské federace Vladimir Putin oznámil v telefonickém rozhovoru předsedkyni UNESCO Irině Bokovové, že příslušníci ruského kontingentu v Sýrii se účastní odminování města Palmýra, osvobozeného od teroristů. Řekl to dnes Dmitrij Peskov, tiskový mluvčí ruské hlavy státu.
Putin zároveň v telefonickém rozhovoru poblahopřál syrskému prezidentu Bašaru Asadovi k osvobození Palmýry. Stejné blahopřání k osvobození Palmýry od teroristů vyjádřil i ředitelce UNESCO Bokovové.
„Putin informoval Bokovovou o tom, že společně se syrskými vojáky se odminování historického starého města Palmýry zúčastní i příslušníci ruského armádního kontingentu v Sýrii, a to na příkaz vrchního velitele ozbrojených sil RF,“ - řekl Peskov.
Podle jeho slov „ruský prezident a výkonná ředitelka UNESCO“ se dohodli, že UNESCO, Rusko a Sýrie podniknou brzy kroky k posouzení škod, které byly způsobeny teroristy jakož i vypracují plány úplné obnovy tohoto starobylého Uneskem chráněného města.
Bokovová Putinovi poděkovala za jeho podporu a plně potvrdila ochotu UNESCO spolupracovat, uvedl Peskov.
Velení syrské armády v neděli oficiálně oznámilo vyhnání militantů Islámského státu z Palmýry za podpory národního vojenského letectva a Vzdušných a kosmických sil Ruské federace. Starověké rozvaliny Palmýry, jednoho ze šesti Uneskem chráněných míst v Sýrii, byly pod kontrolou bojovníků IS od května 2015.
Překlad vd
↧
More Pages to Explore .....
