Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Od Turka zajatá, od velkého pána

0
0

Zdeněk Hrabica
20. 4. 2016

Málokdo si povšimnul nedávných slov Vladimíra Putina, že Turecko je dávný přítel Ruska, ale nikoliv z jeho pohledu je přítelem Ruska současná turecká politická reprezentace.
Nevím, proč to druhé nemůže platit nyní i pro nás. Maně si vzpomínám ze své práce v redakci, když na území Turecka došlo před lety k zatčení a věznění dvou mých kolegů – kmenových i externích – Jaromíra Štětiny a Dany Mazalové.


Podařilo se je nejenom jejich úsilím ze vzniklé tyranie dostat; jejich vyprávění mne však dodneška neopustilo. Způsoby tureckého vězeňství, spojené se středověkým mučením, se hodně vzdalovaly od našich, evropských vyšetřovacích metod. Byly, ale naopak hodně a navlas blízké třebas afghánským vězeňským poměrům.

Včera jsem se potkal na pražském Václaváku se skupinou tureckých vysokoškoláků, ozdobených emblémy Turecka a Evropské unie; přijeli na skok do Prahy – ještě na platná víza.

Příště prý už přijedou bez víz. A bude jich i v Praze pořád víc a víc.

Z Prahy je to do Berlína co by dup a tam je Turků už dneska habaděj.

Chovali se ke mně přátelsky, vždyť letecké spojení mezi Českou republikou a Tureckem je podle spojů již nejčetnější, ve frekvenci až třikrát denně.

Mohl jsem jim odpovědět velmi snadno pouze na jedinou otázku, kde se nalézá nejbližší mešita. Podle mých znalostí je až v Brně a sám jsem ji jako novinář nejednou navštívil, nepřipomíná svou podobou sakrální stavbu. Byla a je stavebními omezeními limitována, aby nebyla široké veřejnosti na první pohled příliš patrná.

Kdysi jsem několikrát navštívil a pobýval v bytě představitele českých muslimů v Třebíči a několikrát jsem rovněž v Praze 6 besedoval s překladatelem Koránu do češtiny.


Z obojích setkání jsem si kromě dostatečné znalosti literatury udělal mlhavou představu o Turecku a o poměrech v zemi, která byla přijata do NATO, nikoliv do EU.

Hodně jsem se dozvěděl od svých vrstevníků, spolustudentů - Kurdů, kterým Československo umožnilo vystudovat u nás.

Zatím se jejich svědectví nemusím vzdávat. Spíše se všechna v lecčems, v mnoha ohledech podobají nynější exhibici německého komika - než protestům potrefeného.

Ale jsem už nyní více opatrnější. Podpořit urážku a zesměšnění je poněkud riskantnější, zvláště jde li o jinou hlavu, než hlavu českého prezidenta.

Koncem minulého roku jsem byl spolu s básníkem Karlem Sýsem na setkání v Jihlavě. Pusu jsem si pustil trochu na špacír, nelhal jsem – ale chvíli přítomný kolega z Jihlavských listů - pak upekl článek a vytvořil v Jihlavských listech řádky s titulkem: „Novinář Hrabica: Islamisté jsou již tady. “ Nebo tak nějak.

A autor upozornil své čtenáře, v duchu doby a režimu, že komunisté vždycky jenom straší válkami.

Takovou myšlenku však vyslovil redaktor tamních novin Pavel Bajer, nikoliv Zdeněk Hrabica nebo Karel Sýs.

Budiž, vítězové mají přece vždycky pravdu. Jak to bude už v nejbližší době s Tureckem – se však teprve uvidí. Od pradávna mi blízcí radili, že s Turkem není záhodno si něco začínat.

Konečně záporožští kozáci to tureckému sultánovi napsali daleko srdnatěji, než bych to uměl já.

Psáno pro Novou republiku, Nové slovo a LUK

Jevgenij Satanovskij: Po zprávě o 9/11 svět exploduje

0
0

20. 4. 2016    zdroj
Saúdská Arábie hrozí USA, že přijme opatření na ochranu svých amerických investic, což je téměř 750 miliard dolarů. Prohlášení jsou adresována Kongresu USA, který zvažuje návrh zákona, podle nějž nesou saúdští úředníci odpovědnost za teroristické činy 11. 9. 2001, nebo jak říkají Američané, teroristický útok 9/11. Vyjádření Saúdské Arábie se velmi podobná nezastřenému vydírání, soudí prezident Ústavu pro Blízký východ Jevgenij Satanovskij:


"Nejde o ochranu investic, jde o to, že Saúdové vydírají Američany tím, že rozprodají svá aktiva ve Spojených státech. Je tam dosti slušná částka, asi 750 miliard dolarů. To samozřejmě sníží cenu korporativních a státních cenných papírů USA, které budou okamžitě uvedeny na trh", řekl expert v komentáři pro Pravda.ru.

Zároveň Jevgenij Satanovskij poukázal na dobrou schopnost Američanů chránit svou ekonomiku. "To může být pro Saúdskou Arábii, jak se říká, nepříjemné překvapení", řekl.

Veškerou napjatost tohoto problému způsobuje skutečnost, že přijetí zákona o teroristickém útoku 9/11 zveřejní údaje, které jsou vojenské komunitě a americké politické elitě dlouho známy, vysvětlil korespondentovi Pravda.Ru Jevgenij Satanovskij.

Údaje potvrdí, že saúdské vedení včetně vedení zahraniční rozvědky přímo stojí za teroristickými útoky z 11. září, stejně jako za vytvořením al-Káidy, a ještě za mnohým dalším, ​​s čím Američané museli bojovat v posledních 35 letech, a co je stálo tisíce životů.

V případě zveřejnění těchto dokumentů "nastane skandál a výbuch, který může přijít Saúdskou Arábii velmi, velmi draho," je přesvědčen expert. "Vždyť tím bude všem zřejmé, že vojenské akce proti Afghánistánu a Iráku Amerika prováděla zbytečně, a mělo se, jak svého času říkal Vladimír Putin, "pracovat" se Saúdskou Arábií," rekapituloval Jevgenij Satanovskij.

Předpovídat odvetná opatření USA může v této situaci jen americký prezident osobně, dodal expert v komentáři Pravdě. Ru. Ze stejného důvodu není možné vysvětlit, proč potřeboval být v Saudské Arábii - na 20. dubna, jak je známo, je plánována návštěva Baracka Obamy tohoto teplého království.

Na závěr Jevgenij Satanovskij zopakoval, že v této fázi vztahy mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy "mohou explodovat," což následně zničí "strategické spojenectví, které svého času vzniklo v rámci dohody 44. roku."

"Žádná studená válka nepřinesla Američanům větší škody a ztráty než vztahy s přítelem a spojencem Saúdskou Arábií, to je fakt, rekapituloval Jevgenij Satanovskij v rozhovoru s Pravda. Ru. Americký establishment je značně prolobbován, a rusky řečeno, byl Saúdy po desetiletí jejich komunikace vyplácen. A to velmi dobře chápou."

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Kam kráčí ČSSD?

0
0
Pavel Letko
21.4.2016  E-republika

Dlouhodobá oportunistická politika politiků přináší své ovoce. Sociální demokracie a její představitelé nemají vize ani sny rezonující se současnou českou společností.




Kam má namířeno ČSSD? Dalo by se to vyjádřit celkem krátce a lapidárně. Vzhledem k dlouhé historii a také k tomu, že jde o současnou vládní stranu, zaslouží si však trochu delší úvahu. K té mě také inspiroval jak rozhovor se současným předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou ZDE, tak článek Filipa Outraty v Deníku Referendum ZDE.
 

Čím může současná ČSSD oslovit současné občany ČR?

Svou vnitřní poctivostí, nezkorumpovaností a čestností svých vůdců, kterou již můžeme směle nazývat tradiční? Jako vtip snad, případně pro návštěvníky z Marsu, kteří v této republice posledních 25 let nežili.

Snad důrazem na solidaritu a sociální soudržnost? Tak to těžko. Naši občané o něco takového stojí i díky sociálním demokratům stále méně. Odstředivé tendence způsobené právě probíhající světovou informační válkou nechávají v pomyslném středu politického spektra stále méně občanů. Lidé se radikalizují i díky různým zájmům, které ventilují nenávist tu jedním, tu druhým směrem. Jedni tak vidí i kvůli podpoře médií a vlivných politiků lepší budoucnost České republiky ve vyhnání či eliminaci všech muslimů, jiní ve vyhnání Židů (to je zatím trestné, a proto skryté pod povrchem), cizinců všeho druhu, cikánů, nemakačenků a jiných socek.

Jestli se má podle představ intelektuálů, včetně těch sociálně demokratických, národ stmelovat, pak nikoliv na bázi solidarity a sociální soudržnosti, ale proti Miloši Zemanovi, Proti Rusku, proti Číně, proti komunistům, proti uprchlíkům a konečně proti „vítačům“ uprchlíků. Nenávist k „těm druhým“ kompenzují naši přední sociální demokraté láskou k Ukrajině, Savčenkové a často i k Tibetu. Zdá se mi dost pravděpodobné, že se to v nadcházejících volbách bude zdát občanům ČR trochu málo. Naše ČSSD prostě málo nenávidí a málo miluje.
 

Může být z ČSSD hnutí?

V rozhovoru pro Deník Referendum současný předseda vlády Sobotka přišel s myšlenkou proměny sociálně demokratické strany v sociálně demokratické hnutí. Jako sen je to dobré, ba vynikající. Je však velkou otázkou, zda budou krásné sny sociálně demokratických představitelů stačit k tomu, aby byly v realitě kladně přijímány podstatnou částí voličů. Nic proti snění. Martin Luther King také snil a jeho sen se alespoň částečně splnil, právě proto, že korespondoval s tužbami velkého množství lidí.


Budoucí role ČSSD

Sociální demokracie se bude i vzhledem k současným ekonomickým problémům se splátkou více jak 300 milionů přinejlepším stávat čím dál více marginální stranou, alespoň dokud nedojde k nějakému obratu ve vývoji myšlení a směřování občanů této země. Přitom v silách Bohuslava Sobotky ani dalších představitelů ČSSD není podstatné ovlivnění tohoto směřování. Voliči se prostě přesvědčit nenechají, protože sociální demokracie a její představitelé nemají vize ani sny rezonující se současnou českou společností. Voliči chtějí být bohatí, nikoliv solidární, slyší na nacionalismus, nikoliv na internacionalismus, touží shromažďovat, nikoliv se dělit, rozdělovat lidi různých kultur a víry a nikoliv se spojovat. Navíc takové myšlení je patrné i u mnohých politiků ČSSD. I jejich vinou autentické myšlenky sociální demokracie z diskurzu české společnosti téměř vymizely.

Dlouhodobá oportunistická politika politiků přináší své ovoce. Budoucnost české sociální demokracie tak nevěstí oslnivé úspěchy, a to přesto, že vlády sociální demokracie za posledních 20 let patřily v České republice rozhodně k těm lepším vládám, včetně té současné, Sobotkovy. Ovšem, bude-li mít sociální demokracie štěstí, a my s ní, vymění si jen s hnutím ANO roli a zůstane v příští vládě směřující sice ke korporátnímu fašismu, zatím však s důrazem na ono „korporátní“. Stát bude řízen jako firma, jako korporace, vláda se bude podobat vládě tzv. úřednické, avšak nikoliv postavené a podporované ideologickým prezidentem, ale ustanovené a udržované pragmatickým manažerem. To je asi tak nejlepší, co nás může vzhledem k pravicově extrémistickým alternativám typu TOP09, ODS, či Konviček potkat.



Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 350 Kč. Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme!


Související články:

ORWELLOVSKÝ PŘEVÁDĚCÍ SLOVNÍK POJMŮ 21. STOLETÍ (1)

0
0
Všudybylka
21.4.2016 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

(předefinování pojmů se děje na základě matematicko – filozofického převáděcího algoritmu za předpokladu, že 1984=2016)





fašista
– člověk, který nesouhlasí s opačným názorem

sluníčkář
– člověk, který popírá objektivní fakta a snaží se sebe i druhé přesvědčit, že obrazně řečeno svítí slunce, přestože ve skutečnosti zuří bouře. Předstírá radost z hřejivých paprsků v prudkém dešti a nutí druhé k témuž.

pravdoláskař
– člověk, hlásící se k odkazu V. Havla, jehož oblíbeným výrokem byla věta:“Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“ Tato slova byla zdiskreditována činy, které byly v rozporu s tímto tvrzením. Viz. heslo humanitární bombardování.

preventivní útok
– bezdůvodné agresivní napadení druhého s cílem získat nějakou výhodu.

*Adjektivum „preventivní“
slouží jako morální obhajoba, která má vzbudit zdání legitimity a dojmu, že se jedná o nutnou obranu.

pravičák
– hanlivé označení toho, který stojí na špatné straně názorového politického spektra z hlediska levicově orientovaného jedince

levičák
– hanlivé označení toho, který stojí na špatné straně názorového politického spektra z hlediska pravicově orientovaného jedince

nacionalista
– člověk, který hájí národní zájmy, brání právo na sebeurčení, zachovává tradice, nesouhlasí s násilnou instalací jiné kultury do vlastního prostředí

humanitární bombardování
– oxymoron připisovaný V. Havlovi, který se považoval a prohlašoval za humanistu. Termín vznikl při obhajobě legitimity náletů NATO na Jugoslávii na jaře 1999.

rasismus
– projevy nenávisti vůči lidem jiného etnika či rasy. Pojem je zneužíván výhradně proti bělochům, přestože útoky namířené proti této rase jsou čím dál častější a zřetelnější.

demokracie
– pojem, do jehož významu se vejde vše, co podporuje zájmy globálních elit

liberalismus
– faktické zrušení morálních hranic, záměrná destrukce základních etických hodnot

lidská práva
– jednostranně použité imperativy jednání, jejichž porušování by mohlo poškozovat mocenské zájmy

politika
– legitimní nástroj k uplatňování moci a provádění systémových změn na základě osobních priorit a zájmů

spojenec
– dočasný, účelově zvolený partner vhodný k dosažení mocenských zájmů. Vhodnost užití tohoto termínu definuje vždy mocensky silnější subjekt, který zároveň uplatňuje právo kdykoli toto spojenectví odvolat, zrušit, anulovat či vyhlásit opačný postoj.

unie
– původně sdružení subjektů se stejnými právy i povinnostmi. Pokřivení pojmu nastává v okamžiku, kdy se začíná vymáhat plnění povinností bez možnosti uplatnit právo.

migrant
– člověk, jehož cílem je přemístit se do jiné země, zpravidla s lepšími životními podmínkami. Termín je často zaměňován s pojmem uprchlík.

uprchlík (běženec)
– člověk, který nedobrovolně opouští svou zemi ve snaze zachránit si život před pronásledováním, válkou či jinými represemi.

sdělovací prostředky
– media, která veřejnosti zprostředkovávají informace, jejichž užitkovou hodnotu určují jejich majitelé

ochrana občanů
– postupné upírání práv občanů, zejména práva na ochranu soukromých údajů a osobnosti za účelem jejich snadnější ovladatelnosti a manipulovatelnosti. Vhodnou záminkou pro toto plošné porušení základních svobod se stalo riziko terorismu.

terorismus
– vítaný nástroj mocných k vyvolání strachu, občanských nepokojů a nastolení chaosu. Praktická demonstrace hesla „rozděl a panuj“.

Lingvistický překlad: Všudybylka 2016

Tohle vám, pane Šámale, nikdy neodpustím

0
0

Lubomír Man
21. 4. 2016
Ale nejenom vám, jako nejvyššímu šéfovi zpravodajství ČT, ale ani vaší vedoucí zpravodajské ekipě ve složení Mrzena, Kubala, Lutonský a Frank. A co že vám neodpustím? Že jste ze mě udělali kohosi jiného, než jsem byl. Že jste mě obrali o radost těšit ze sedmé hodiny večerní, kdy se v naší zemi vysílaly a vysílají zprávy. 



Poslouchal jsem je pravidelně každý den. „Lubo, jsou zprávy!“, volávali na mě dlouhá léta rodiče, manželka i děti, protože věděli, že kdybych tenhle pořad zmeškal, měl bych po náladě a vyčítal jim, že mě ke zprávám nezavolali. Ovšem teď, co tyhle zprávy, pane Šámale, vedete vy, už o ně nestojím. Teď je pro mě sedmá hodina večerní hodina jako každá jiná, protože na lži a na lháře si nepotrpím. A není to dokonce ani hodina jako každá jiná, protože teď je pro mě sedmá hodina spcifická v tom, že v tenhle čas musí televizor zůstat hluchý.

Samozřejmě, ve zprávách se lhalo i za nacistů i za komunistů, ale propánakrále, tyhle režimy si přece nehrály na svobodná média ve svobodné zemi, jak si na ně hrajete vy. Šlo o totality, které svou totalitu dávaly otevřeně najevo, budeme vám lhát, protože to vyhovuje naší ideologii, říkaly nám ty režimy v řádcích i mezi řádky – a bylo to samozřejmě tragické, ale bylo to v jistém smyslu i otevřeně chlapské. Ale vy, pane Šámale, a celá ta vaše ekipa, nám lžete, ale tváříte se, že nikoliv, že nám říkáte pravdu. Jste licoměrní tak, že z vás ta licoměrnost až kape a jste od ní slizcí.a tou slizkostí od sebe posluchače odpuzujete tak, jak se to v naší moderní historii dosud žádnému médiu nepodařilo.

Nelžete samozřejmě jen tak obyčejně, ale ať už jste si toho vědomi, či ne, lžete podle mustru, který vám a všem dalším svým nástupcům, stanovil Joseph Goebbels. Při čemž jste si z jeho tří zásad nelhat, zakrývat a odvádět pozornost - a zase ať už vědomě či nevědomě o tom, že napodobujete Goebbelse - vyloupli jako zásadu nejúčinnější zásadu zakrývat. To, co se nehodí vám, coby hlásné troubě havlistů a pražské kavárny, prostě zakryjete – a máte prakticky po šichtě. Stanovili havlisté, že všechno na východ od nás je zlé a od ďábla, a vše na západ od nás dobré a šlechetné? Dobrá, pak pro vás není nic posvátnějšího, než všechna fakta, která by této „pravdě“ odporovala, zakrýt, čili zamlčet. Stanovili havlisté, že pravice je darem nebes a levice darem z pekel, dobrá, pak zakryjeme fakta, která této „pravdě“ odporují, a můžeme jít na kávičku.

Tak jste si, pane Šámale, zjednodušili svou službu – a mi a statisícům pravdymilovných - jste otrávili jejich večery, rána i poledne. Ale vy sám jste se svou prací spokojený a cítíte se v ní zřejmě na léta zabezpečený, jak jste před časem prozradil ve svém interview pro ideově spřízněný magazín Reflex. Budu z něj citovat, aby si o vás čtenář udělal svůj úsudek:

„Televizní krize přivedla dvakrát sto tisíc lidí na Václavák. TO JE DOSTATEČNÉ VAROVÁNÍ PRO VŠECHNY“

Takže občané, dejtesi pozor!

Hyeny hybridní války rvou Brazílii na kusy

0
0
Pepe Escobar
21.4. 2016  Zvědavec
Byla to ponurá a odpuzující noc, když se prezidentka 7. největší ekonomiky světa stala kořistí předhozenou lynčovacímu davu hyen provinčního cirkusu Maximus. 367 hlasy pro a 137 proti prošlo odvolání/puč/změna režimu namířené proti Dilmě Rousseff brazilským kongresovým cirkusem a nyní jde do senátu, kde bude vytvořena „zvláštní komise“. Pokud to bude schváleno, bude pak Rousseff odstavena na 180 dní a k moci se dostane najatý tropický Brutus, vice-prezident Michel Temer, než senát rozhodne s konečnou platností.
Tato pochybná fraška by měla posloužit jako budíček nejen pro BRICS, ale pro celý globální Jih. Kdo potřebuje NATO, R2P („zodpovědnost chránit“) či „umírněné vzbouřence“, když můžete dostat svoji kýženou změnu režimu tím, že prostě pokřivíte politický/soudní systém země?

Brazilský Nejvyšší soud neanalyzoval podstatu věci – aspoň ne doposud. Neexistují žádné solidní důkazy, že by se někde Rousseff dopustila „trestného činu“; dělala to, co dělal každý americký prezident po Reaganovi – nemluvě o vůdcích celého světa: spolu se svým vice-prezidentem, uctivým Brutem, byla Rousseff trochu kreativnější s čísly federálního rozpočtu.

Puč byl podporován prokázaným lumpem, předsedou dolní komory Eduardo Cunhou; údajným majitelem několika ilegálních účtů ve Švýcarsku, uvedeným v Panamských dokumentech a vyšetřovaným Nejvyšším soudem. Místo aby poháněl téměř negramotné hyeny v rasistickém, z převážné části krypto-fašistickém cirkusu, měl by být za mřížemi. Nejde na rozum, že Nejvyšší soud nezahájil proti Cunhovi trestní stíhání. Tajemství jeho moci nad gigantickým cirkusem spočívá v gigantické korupci trvající dlouhé roky, kdy korporace přispívaly na jeho kampaně a kampaně dalších.

A to je ta krása změny režimu/barevné revoluce hybridní války, když je zinscenována v tak dynamicky kreativní zemi, jako Brazílie. Zrcadlový sál politické stínohry, před kterým by rozbíječi Jean Baudrillard a Umberto Eco, pokud by žili, zezelenali závistí; Kongres prolezlý blbci/bílímy koni/zrádci/gaunery, z nichž někteří jsou již vyšetřování kvůli korupci, zakonspiroval, aby sesadil prezidentku, vůči které není vedeno žádné vyšetřování pro korupci – a která se nedopustila žádného „trestného činu“.
Návrat neoliberálů

Přesto, bez lidového hlasování, bude pro masivně odmítaná tropická Brutova dvojčata, Temera a Cunhu, nemožné vládnout, ačkoliv budou dokonalým ztělesněním projektu neskutečně arogantní a ignorantské brazilské elity; neoliberální triumf, s příchutí brazilské demokracie“, zadupaný šest stop pod zem.

Je nemožné pochopit, co se tuto neděli stalo v cirkusu Maximus, aniž bychom věděli, že existuje hafo brazilských politických stran, které jsou vážně ohroženy důsledky vyšetřováníkorupčního skandálu Automyčka. Aby si zajistily své přežití, musí být akce Automyčka „zrušena“; a to bude, pod podvodnou záminkou „národní jednoty“, se kterou přijde lokajský Brutus Temer.

Ale nejdříve musí akce Automyčka přinést vysoce postavený skalp. A tím musí být Lula, šoupnutý do basy – v porovnání s čímž je ukřižování Rousseff Ezopovou bajkou. Korporátní média, vedená škodící říší Globo, to budou oslavovat jako největší vítězství, a nikdo se nebude zajímat o odchody ze scény vynucené akcí Automyčka.

Více než 54 milionů lidí, kteří hlasovali pro znovuzvolení Rousseff v r. 2014, hlasovalo špatně. Celkovým „projektem“ je vláda bez hlasování a bez lidí; parlamentní systém brazilského stylu, bez obtěžujících otravných „voleb“, a co je klíčové, včetně pružnosti ve velmi „štědrém“ financování kampaní, aniž by to vedlo k obviňování mocných společností/korporací.

V krátkosti, konečným cílem je dokonale „sladit“ zájmy brazilské výkonné, legislativní a soudní složky a zájmy korporátních médií. Demokracie je pro naivky. Brazilská elita, na dálku řídící hyeny, ví velmi dobře, že pokud Lula bude opět kandidovat v r. 2018, vyhraje. A Lula již varoval; nezbaští žádný blábol o „národní jednotě“; bude zpět v ulicích a bude bojovat s jakoukoliv nelegitimní vládou, která se vynoří.
Nyní jsme otevřeni pro plundrování

Jak to vypadá, Rousseff hrozí, že se stane první velkou obětí NSA zplozeného dva roky trvajícího vyšetřování Automyčka. Prezidentka, údajně nekompetentní ekonomická manažerka postrádající to potřebné pro mistrovského politika, věřila, že Automyčka – která ji prakticky bránila vládnout – k ní nedojde, protože je osobně upřímná. Avšak ne až tak skrytou agendou akce Automyčka byla vždy změna režimu. Koho zajímá, pokud během tohoto procesu se země dostane na pokraj stavu, kdy bude ovládána přesně těmi, kteří byli v proti-korupční kampani vyšetřováni?

Lokajský Brutus Temer – ješitná verze argentinského Macri – je dokonalým kanálem pro provedení změny režimu. Zastupuje mocnou bankovní lobby, mocnou zemědělskou lobby a mocnou odvětvovou federaci ekonomické lokomotivy Brazílie, státu Sao Paolo.

Nový rozvojový projekt pro latinskou Ameriku – který sjednotil aspoň část lokálních elit, investoval do rozvoje vnitřního trhu, ve spojení s třídou pracujících – je nyní mrtev, díky tomu, co lze definovat jako sub-hegemonistický, či periferní, kapitalismus, který se zmítá v krizi po Wall Street vyvolaném debaklu v r. 2008. To znamená, v případě Brazílie, ničivé zvrácení Lulova odkazu; sociální politiky, technologické politiky, snahy expandovat globálně, konkurenceschopné brazilské společnosti, více veřejných univerzit, lepší mzdy.

Ve vzkazu národu Brutus Temer připustil pár věcí; „naději“ že po odvolání dojde k naprosté explozi „zahraničních investic“, které budou moct plundrovat kolonii dle libovůle; zpět do typické historie Brazílie od r. 1500.

Takže Wall Street, americké velké ropné společnosti a příslovečné „americké zájmy“ toto kolo v cirkusu vyhrály – díky, opět příslovečné, lokajské/kompradorské elitě. Ředitelé Chevron již slintají nad vyhlídkami, že se svými prackami zmocní ropných ložisek; již to bylo přislíbeno věrným slouhou v brazilské opozici.

Puč pokračuje. Skutečné hyeny se ještě nechytily. Takže konec je ještě daleko.

Řecko odmítlo žádost Kyjeva o zrušení promítání filmu "Krym. Cesta domů"

0
0

21. 4. 2016    zdroj
Organizátoři festivalu ruského filmu v Řecku popřeli prohlášení ukrajinského velvyslanectví v Aténách o tom, že diplomatické zastoupení dosáhlo zrušení promítání filmu "Krym (film s titulky zde). Cesta domů" režiséra Andreje Kondrašova. 20. dubna to oznámila agentura RIA Novosti .


Tentýž den ukrajinská ambasáda prohlašovala,že promítání filmu bylo zrušeno.

Filmový festival ruských filmů se bude v Řecku konat od 23. do 27. dubna. Zařazení snímku "Krym. Cesta domů" o událostech roku 2014, kdy se Krym připojil k Rusku, do jeho programu, vyvolalo negativní reakci ukrajinského zahraničněpolitického rezortu. Velvyslanectví Ukrajiny zaslalo dopis s požadavkem, aby organizátoři akce zrušili promítání tohoto filmu, ministerstvu zahraničí Řecka, ruskému velvyslanectví v Řecku a primátorovi Athén.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

ORWELLOVSKÝ PŘEVÁDĚCÍ SLOVNÍK POJMŮ 21. STOLETÍ (2)

0
0

Všudybylka 
21.4.2016  Kosa zostračili  vlkovobloguje.wordpress.com

(pokračování)


nevládní organizace
– organizace, které nejsou pod kontrolou vlády, ale jejich financování pochází ze soukromých, často zahraničních zdrojů, které touto formou vytvářejí svou pátou kolonu ve státech, kde byly založeny a prosazují zde své zájmy

xenofob
– člověk, nesouhlasí s masivní migrací cizinců do své vlasti bez bližšího posuzování výběrových kritérií, bez stanoveného limitu jejich kritického počtu a bez jasného programu jejich integrace do společnosti. Bývá často kritizován za to, že vedle uplatňování práv hostitelské země požaduje zároveň plnění povinností, které jsou v souladu s jejími zákony

dotace
– řízené uvolňování finančních prostředků za podmínek, které si určuje poskytovatel dotace. Protihodnotou za takto získaný kapitál je suverenita přijímacího subjektu. Finance z těchto zdrojů podporují a rozvíjejí korupčnost politického prostředí, rozvracejí zdravé ekonomické principy a přirozené konkurenční prostředí. Často se uměle vytváří investiční projekt, jehož hlavním účelem je odliv části prostředků do soukromé sféry (viz. relokace kapitálu). Narušuje nejen ekonomickou, politickou, ale také morální stabilitu.

relokace kapitálu
– eufemismus často používaný při neprůhledných finančních transakcích za účelem osobního zisku

politická korektnost
– rétorická metodika zaměřená ovlivňování kvality informací, de facto skrytá cenzura. Měřítkem kvality informací přestává být jejich objektivita, prioritou se stává ideologická nezávadnost. Selektování informací a postupné nahrazování relevantních pojmů ekvivalenty, které prosazují zájmy vládnoucích elit bez ohledu na práva občanů.

inkluze
– řízený proces snižování vzdělávacích nároků na studenty a žáky ve školách z důvodů plošného začlenění dětí se zdravotním či sociálním hendikepem do běžného vzdělávacího procesu bez ohledu na jejich specifika.

privatizace
– postupné převádění státního majetku do vlastnictví soukromých osob, často za nestandardních a netransparentních podmínek. Podmínkou pro vstup do procesu privatizace je vstupní kapitál a významnou komoditou jsou relevantní informace, což předem zaručuje přístup ke klíčovým zdrojům pouze úzké zájmové skupině občanů. (viz. elita )

intelektuál
– člověk zpravidla vyššího stupně vzdělání, který se považuje, nebo by byl rád považován za intelektně nadprůměrného. Toto přesvědčení o své domnělé či skutečné výjimečnosti ventiluje ve formě vyjadřování se k problémům ve společnosti, často bez sebereflexe a skutečného praktického užitku. Tento postoj často vede k intelektualismu.

(viz. pražská kavárna)

elita
– samozvaná úzká skupina občanů, považující se za hmotně, duševně i duchovně nadřazené. Domnívají se, že tento pocit vlastní výjimečnosti je opravňuje k formování a ovlivňování veřejného mínění. Pohrdají názorem většiny, kterou často nazývají lůzou či plebsem.

indoktrinace
– dlouhodobá, soustavná instalace ideologických doktrín do všech vertikálních i horizontálních vrstev společnosti za účelem dosažení žádoucího myšlenkového směru. Významnými nástroji v tomto procesu jsou popírání kritického myšlení, logické argumentace a věcnosti projevu. Velmi efektivní je tato metoda, pokud je začleněna přímo do výchovně-vzdělávacího procesu.

ideologie
– komplexní ideový soubor zahrnující všechny aspekty základních mechanismů vytvářejících společnost. Hlavním úkolem je kontrola těchto mechanismů za účelem koncentrace moci.

pražská kavárna
– ideově podobně nastavení lidé z velkých měst, převážně liberálního smýšlení, kteří se veřejně vyjadřují k palčivým problémům současnosti. Kavárna odkazuje na prostředí, ve kterém se často scházejí intelektuálové. (viz.intelektuál)

eurohujer

– hanlivé označení devótního člověka, který nekriticky obhajuje politiku EU a bez kritického posuzování bezvýhradně souhlasí s jakýmkoli nařízením a rozhodnutím Evropského parlamentu (viz. vlezdobruselista)

vlezdobruselista– viz. eurohujer

*nacionalista
– pejorativní označení člověka, který hájí zájmy a suverenitu země, jejímž je občanem.

Příměří v Sýrii je velkou chybou a prospívá jen Amíkům a islámským extremistům!

0
0
Ladislav Kašuka
21.4. 2016   zasláno redakci NR
Styl vedení války ve světě se v současnosti změnil. Do každého konfliktu se motají USA a „kecá“ OSN. Bohužel minimálně v 90% stojí na té špatné straně a pod rouškou velkých řečí o demokracii a lidských právech podporují teroristické skupiny proti legitimním vládám suverénních zemí!
Tak probíhalo celé tzv. „arabské jaro“, takový byl ukrajinský převrat na Majdanu, nebo dřívější ukradení Kosova našim srbským přátelům! Úplně stejně je tomu v současnosti v Sýrii!
 Letadla tzv. západní, Američany vedené koalice si nad částí Sýrie létají, jak je jim libo, ačkoli jim k tomu nikdo z legitimních syrských představitelů země nedal povolení a bombardují, nebo naopak technikou a municí zásobují každého, koho se jim prostě zachce!

Američtí politici a diplomaté neustále „kecají“ do toho, koho by rádi viděli, nebo neviděli v čele Sýrie, jako kdyby k tomu měli nějaké právo! Stejné řeči slyšíme z úst vysokých představitelů OSN, nebo EU! Nejhorší na tom všem je, že svět si na to už natolik zvykl, že mu to přijde normální! Všem členům řádu uctívačů bílého washingtonského kapitolu a o něco tmavšího obamova zadku, přijde naprosto normální, že Američané si osobují právo kecat do toho, kdo bude, nebo nebude vládnout jinde a rozhodovat o sankcích proti těm, kteří se jim nelíbí, nebo o pomoci jiným, kteří jim správným stylem lezou do jejich vypasených zadků!

Situaci v Sýrii Američanům a jejich poskokům z EU a OSN sice dost zkomplikovala ruská vojenská pomoc legitimnímu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, nicméně pořád mají dost moci a vlivu na to, aby Asad a Rusové souhlasili s vyjednáváním s teroristy, kteří posledních 5 let se zbraní v ruce bojovali proti legitimní moci v zemi a vraždili civilní obyvatelstvo, které si dovolilo být loajální s Asadem a vládou!

Džihádisti se zatím smějí, přeskupují se a pokud zrovna nebrání některá dříve obsazená území pod vlajkou IS, nebo Nusry, sundají nášivky a označení a klidně se pohybují po celé Sýrii, tvrdíce, že patří k tzv. umírněným, na které se vztahuje současné příměří vnucené Sýrii vychytralým a zkaženým západem! Tito extremisté pak pod rouškou noci útočí i na již dávno osvobozených územích a udržují tak v civilním obyvatelstvu Sýrie pocit marnosti a beznaděje!

Asad a Rusové musí přestat poslouchat kecy a námitky ostatních a začít se chovat tak, jak náleží! V případě Asada tedy jako pán suverénního státu a v případě Rusů jako opravdoví spojenci, kteří přišli do Sýrie pomoci vymýtit terorismus a nastolit v zemi klid, mír a prosperitu! To však nebude možné, dokud si budou americká letadla létat nad Sýrií, jak se jim zachce, Turci budou beztrestně ostřelovat Kurdy na syrském území a syrská vláda bude za souhlasu USA, OSN a Ruska vyjednávat s teroristy, kteří ještě nedávno stříleli do dětí, znásilňovali a uřezávali lidem hlavy!

Věci se mají dělat pořádně a správně a to platí jak o výrobě stolu, tak o vedení války! Pokud to správně neděláte, ze stolu Vám spadnou talíře a v zemi nikdy nenastolíte opravdový mír! Za svobodu je nutné bojovat, když je toho třeba a dle mého je lepší možnost prohrát a zemřít, než žít jako otrok! Není třeba však ztrácet naději a malomyslnět, dokonce i taková vojenská velmoc jako je USA může být zastavena jako v Koreji, nebo dokonce poražena jako ve Vietnamu, nebo na Kubě!

Takže hlavu vzhůru, boj sice ještě neskončil, ale pokud lidé sami nesloží vlajky a nevzdají se naděje, mají šanci vyhrát a nakopat každému, kdo se je snaží zotročit zadek!

Fidel Castro ohodnotil perspektivy komunismu

0
0
21.4. 2016   Sputník
Čtyři měsíce před svými 90. narozeninami využil historický vůdce kubánské revoluce Fidel Castro tribunu VII. sjezdu Komunistické strany Kuby, aby rozmýšlel na téma smrti a budoucnosti komunistických ideálů.

„Brzy mi bude 90 let, nikdy by mě to nenapadlo a nikdy to nebylo výsledkem nějakého úsilí, pouze rozmaru slepé náhody, ale brzy na mě, jako na každého, přijde řada," cituje portál Noticias RSN Castrova slova.

Podle politikových slov se po jeho smrti ideály kubánských komunistů zachovají.

Velvyslanectví Ruska: Kuba se nevzdá svrchovanosti kvůli stykům s USA„To bude důkazem toho, že pokud na této planetě pracujete snaživě a důstojně, je možné vytvářet materiální a kulturní blaho, které lidé potřebují,"řekl Castro starší.

Vůdce kubánské revoluce nevyloučil, že jeho projev na sjezdu může být jeho poslední.

Castro vystupoval vsedě. Tisíc delegátů sjezdu přitom přivítalo jeho slova bouřlivým potleskem.

Castro starší odešel z vedení Kuby v roce 2008, do jehož čela se postavil po revoluci v roce 1959. Všechny oficiální posty přenechal bratru Raulovi.

Turecko otočilo: Chce se spojit s nepřítelem? Strach z Kurdů

0
0
Anna Vlachová
21.4. 2016  Eurozprávy

 Konflikt v Sýrii je i díky velkému počtu zúčastněných stran velmi problematický, stejně jako je obtížně i dosažení diplomatického řešení. Analýza společnosti Stratfor nyní upozorňuje, že turecká vláda začala navzdory předchozím výhradám jednat se syrskou vládou prezidenta Bašára Asada.


Analýza uvádí, že Turecko v rámci svých priorit v Sýrii zahájilo tajná jednání se syrským režimem. Jejich hlavním tématem byly obavy Turecka z Kurdů a jejich úmyslů vytvořit v Sýrii samostatný stát.

„Rozhodnutí Turecka vyjednávat s Damaškem nijak zásadně nemění jeho cíle v Sýrii; pořád chce nahradit vládu Bašára Asada umírněnou sunnitskou vládou, kterou by mohlo ovlivňovat. Ale ukazuje to, že se Ankara více zabývá syrskými Kurdy než syrskou vládou," vysvětluje analýza.

Zisky území syrskými Kurdy jsou podle analýzy v současnosti kromě Islámského státu největší a nejnaléhavější hrozbou. „Turecko v podstatě chtělo svým plánem na vojenskou intervenci v severní Sýrii zabít dvě mouchy jednou ranou. Odsunulo by Islámský stát z hranic a zároveň by obsadilo území držené kurdskými Lidovými obrannými jednotkami (YPG)."

Naděje Turecka na tuto operaci ale podle analýzy skončily v listopadu roku 2015, kdy Turecko sestřelilo ruský letoun Su-14. Rusko tak nyní plány Turecka blokuje.

Hrozba mírových jednání

Analýza uvádí, že se Turecko proto nyní ocitlo ve slepé uličce. Této situace využívá YPG a snaží se obsadit další území u hranice s Tureckem.

Hrozbou pro Turecko jsou podle analýzy v tomto ohledu i mírová jednání vedená Spojenými státy a Ruskem, jelikož se na stole stále častěji objevuje návrh na federalizovanou Sýrii „a Turecko nechce, aby změnou moci v Sýrii vzniknul v podstatě kurský federalistický stát."

„Proto Turecko jedná s dalšími kapitalisty v regionu, zejména s těmi, kteří nechtějí, aby nezávislost Kurdů podkopala jejich územní celistvost. Na tom se Ankara shodne s Teheránem, Damaškem i Bagdádem a Turecko doufá, že tohoto společného bodu využije k tomu, aby se alespoň částečně dohodlo s Asadovou vládou."

Cena za spolupráci

Taková spolupráce ale podle analýzy nebude zadarmo, jelikož zastavení Kurdů na severu Sýrie není v současnosti Asadovou prioritou a konfliktům s YPG se doposud vyhýbal. „Syrská vláda si uvědomuje, že má jen malou naději na obnovení kontroly nad celým územím, jakou měla v minulosti, a místo toho se soustředí na upevnění své moci v jádru země," podotýká analýza.

„Podle zdroje Stratforu Turecko po syrské vládě požaduje spolupráci proti YPG a PYD (Sjednocená demokratická strana). Na oplátku syrská vláda požaduje, aby Turecko omezilo svou účast na konfliktu v Sýrii," uvádí analýza.

Zatím však podle ní jednání k žádnému závěru nedošla. „I kdyby se syrská vláda s Tureckem o Kurdech dohodla, syrské jednotky jsou už nyní příliš rozprostřeny ve snaze udržet území, znovu dobýt klíčová města, jako je Aleppo, a přitom držet na uzdě Islámský stát. Dokud Damašek zůstává zranitelný, Turecko se nemůže spoléhat na to, že syrská vláda expanzi Kurdů na severu zastaví. Tak či tak bude Turecko muset svou přítomnost v Sýrii zvýšit."

Na závěr ale analýza dodává, že i tak jde o významný krok k pragmatickému přístupu k řešení konfliktu v Sýrii. „Jestliže Turecko, Sýrie a Írán v otázce omezení autonomie Kurdů naleznou společnou řeč, pak tu je potenciál pro smysluplnější dialog ohledně nového rozdělení moci v Sýrii."

Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/152407-turecko-otocilo-chce-se-spojit-s-nepritelem/

Dobrá vláda se pozná podle štěstí národa, takovou chceme mít: Růst HDP dosažený okradením národa ke štěstí nevede

0
0
Josef Mrázek
22. 4. 2016
Na jižním úbočí Himalájí je maličká země Bhútán a vládne tam osvícený monarcha, který dosud nebyl odstraněn, protože tak malou, chudou a odlehlou zemi se asi nevyplatí obsadit a vykrást. Díky tomu je Bhútán příkladem, že vládnout se dá i podle rozumu a ve prospěch obyvatel. A nemusí to být ani žádná opěvovaná demokracie, která, jak to známe, skutečnou demokracií ani nebývá a vládnou peníze a cizí zájmy.



Tak v tom Bhútánu jsou lidé spokojeni a šťastní, dokonce i přesto, že panovník zakázal kouření, aby neškodilo těm, co kouří, ani jejich bližním. V rozumném uvažování tak překonal mnoho našich poslanců a senátorů. Ale ještě
pozoruhodnější je jeho hodnocení růstu hrubého domácího produktu:Růst HDP dosažený okradením národa ke štěstí nevede.

Naši „odborníci“ vydávají za úspěch, že po znehodnocení koruny vzrostla výroba o několik procent a zcela ignorují to, že přibližně 80 % produkce vyvezeme a vrátí se nám hodnota o asi 15% menší, než kdyby k intervenci ČNB nedošlo. Za zvýšenou hodnotu vývozu dostaneme ještě méně, než za menší objem při předchozím také ztrátovém obchodování. Vláda nemůže ČNB poroučet, ale na závažné porušení zákona o ČNB by měla reagovat.Klamavé jásání, když je důvod k rozhořčení, by bhútánský král odmítl. Ve své zemi hodnotí úspěch vládnutí podle toho, jak vláda přispívá ke štěstí obyvatel země.

Bez zásadních změn volebního zákona není náprava možná

Z výše uvedeného příkladu a podle pohledu na zuboženou republiku vidíme, že pouhá forma vládnutí, například parlamentní demokracie a jí schválená vláda, není zárukou prospěšnosti pro občany. Významná ale může být změna způsobu výběru zastupitelů a hlavně možnost výměny těch, které se nepodaří dobře vybrat a projeví se jako prodejní nebo hloupí. Nic takového zatím k dispozici nemáme. Potíž je v tom, že zatímco dobrý monarcha se může nahodile vyskytnout, složení našeho Parlamentu kolísá mezi špatným a ještě horším po celou dobu trvání České republiky zřejmě zákonitě. Nejsem však monarchista a ani bych nedoporučoval čekat třeba sto let na dobrého panovníka.

Musíme se pokusit změnit zákony o volbách tak, aby se volilo a působilo na zvolené zastupitele zásadně jinak, než dosud. Jak to udělat, to se dá při uvážení hlavních vad platného systému celkem dobře vymyslet. Volit by se mohlo, například, ve větším počtu stejně velkých, na sobě nezávislých, volebních obvodů a to tak, že hlasy by dostávali jednotlivci, nikoliv strany. Nesmělo by záležet na tom, na které kandidátce a na jakém místě je kandidát uveden. Bylo by zakázáno dávat zvoleným zastupitelům pokyny, jak mají jednat podle koaliční dohody. Právě koaliční jednání jsou základem obchodování s politikou. Nový způsob politiky by také umožnil, aby mohly být po určité době vyvolány nové volby v takovém volebním obvodu, kde by o ně požádali voliči, například, v počtu větším, než polovina hlasů připadajících na jednoho zvoleného zastupitele.

Také radikální změna zákona o financování politických stran je nutná

Naznačené úpravy by znemožnily obchodování s hlasy poslanců. A byly by významným krokem k zániku věčného a pro všechny škodlivého soupeření pravicových a levicových stran, jehož dobrý výsledek je vyloučen třetím účastníkem, velkými penězi v pozadí. Pravicové strany se jen tváří, že chrání tradiční hodnoty, slouží však hlavně bohatým a bohatším občanům a domácím i zahraničním držitelům velkých peněz. Na počet voličů je těch, kterým tyto strany opravdu slouží, velmi málo, ale když se koupí media a zaplatí ohlupovací kampaň, požadovaný výsledek se zpravidla dostaví a zastánci zájmů většiny jsou přehlasováni.

K omezení vlivu velkých peněz je nutný zákon redukující příjmy stran, a ten ovšem bude odmítán. Na to nemáme jiný nástroj, než přesvědčit dost občanů, že nesmí volit nikoho, kdo by na změnu nepřistoupil. Potřebujeme tedy vytrvalou rozhodnost občanů.

Je nutné, aby úprava zákona o financování politických stran byla radikální. Zakázat dary od institucí a firem, na minimum omezit dary od jednotlivců. Státní příspěvek za volební výsledek redukovat, ale dávat ho za každý získaný hlas všem zúčastněným, například ve výši 20 Kč. Při novém uspořádání volebních obvodů a volební účasti 40 % by to stát stálo asi 280 milionů Kč, na jednoho poslance by připadlo zhruba 1.5 milionu Kč. Silně by se měly redukovat státní příspěvky na činnost stran, takže na ohlupovací kampaně by moc peněz nebylo.

Tato úprava voleb a financování stran směřuje k oslabení postavení politických stran a to by umožnilo nástup moudrých a spravedlivých zastupitelů.

Prohlídka opevnění Sněmovny PČR a hedání slabých míst

Prosadit změny způsobu voleb je obtížná úloha narážející na výrazný střet zájmů. Volební zákony musí být podle Ústavy ČR přijaty oběma komorami Parlamentu ČR. Chceme napravit hlavně špatné složení Sněmovny, takže Sněmovna by měla napravit sama sebe. Ale ona se naopak pojistila proti jakýmkoliv změnám nedemokratickými pravidly. Zaměříme se proto na hranici 5 % nezdolatelnou roztříštěnými chudými, a odmítneme vklínění stran jako bariéry oddělující voliče a zastupitele.

Ústava ČR nám ve snaze zlepšit složení Sněmovny PČR tak, aby poslanci sloužili obyvatelstvu, moc nepomůže. Podle článku 5 Ústavy ČR je náš politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Podrobná definice politické strany zde chybí a naopak článek 5 připouští, že strany mohou, i když bez násilí, prosazovat jakési své zájmy a ne jen zájmy občanů. Zvůli stran trochu, ne však dost, brzdí článek 2 Ústavy ČR, kde podle odstavce (1) „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní“ a může ji podle odstavce (2) vykonávat i přímo (to jest formou lidového referenda) v případech, pro které to stanoví ústavní zákon. K odmítnutí lidového referenda o čemkoliv tedy stačí dvoupětinová menšina v kterékoliv komoře parlamentu.

Nedostatečnosti a vad ústavní úpravy politického systému dovedly strany využít a během stopadesáti let své existence se většinou proměnily na instituce prosazující zájmy odlišné od zájmů té skupiny občanů kterou původně měla ta která strana hájit a o řešení společných zájmů obyvatelstva se již nedozvídáme nic. Struktura: „voliči – jejich zastupitelé v parlamentu – zákony chránící občany“ se změnila na strukturu: „voliči – kandidáti vybraní stranami – parlament zástupců stran – zákony chránící největší sponzory stran“.

Podle Ústavy ČR voliči odevzdávají moc do rukou stran bez možnosti čelit jejímu zneužívání. Proto vzniklo volání pozavedení odvolatelnosti poslanců, zatím bezvýsledné. Kdyby odvolatelnost byla zavedena bez dalších změn systému, dosáhlo by se jen toho, že poslanec by byl nahražen jiným poslancem, ale podobně špatně vybraným. Zásadnější změnu k lepšímu může odvolatelnost přinést teprve spolu s novým způsobem provádění voleb.

Máme dva nástroje, které pomohou zdolat hradby Sněmovny. Je to zlepšení infomovanosti voličů, které povede k odmítnutí ohlupování, po kterém voliči hlasují proti svým zájmům, a dále je to způsob, jak zdolat bariéru 5 % bez pomoci velkých peněz.

Účinnost prvního nástroje závisí na kvalitě autorů šířeného poučení a na úrovni komunikace s voliči. Druhým nástrojem je postup popsaný v další kapitole.

Společně do Sněmovny PČR přes bariéru 5 % bez balíku peněz

Podle nového volebního zákona žádná bariéra pro vstup do Sněmovny nebude, ale  je třeba tam proniknout již v době, kdy nový volební zákon ještě neplatí, aby se vůbec dal prosadit. A jak víme, parlamentní nováčci, jako Bárta a Babiš, využili existenci velkého počtu nespokojených občanů, ale kdyby neměli k dispozici dost peněz, tak by neuspěli. Ty peníze ale poznamenaly také rozhodování jich samých po volbách.

Na webových stránkách www.spojeni.org  – je návod, jak bez velkých nákladů zřídit spojující občanské politické hnutí pracovně pojmenované SPOJENÍ 12 (není důležitý název, ale cíl),jehož úkolem bude dostat do Parlamentu soubor aktivistů z různých skupin, odhodlaných prosazovat nový volební zákon výše naznačený. Stanovy tohoto hnutí neumožňují, aby jeho vedení získalo a prodávalo moc. Členství v tomto hnutí trvá pouze po dobu, kdy jeho člen jedná v duchu programu, a ten členovi ukládá, aby se snažil umožnit občanským aktivistům, kteří se projevili svou činností pro veřejnost, účast ve volbách a dohlédnout, aby na kandidátkách byli jen občané, kteří odpovídají představě o řádném zastupiteli, řídí se rozumem, sledují prospěch společnosti a úspěšně prošli primární volbou. Typickým členem SPOJENÍ 12 a garantem dobré integrační funkce SPOJENÍ 12 v jednotlivých volebních obvodech by měly být místní morální autority, které samy do Parlamentu nechtějí kandidovat, ale záleží jim na veřejném zájmu.
Bariéra 5% je právě tak vysoká, aby při početnosti podobně budovaných subjektů skoro nikdo neměl dost peněz k překročení prahu Sněmovny. Společnou účastí těch nejlepších z různých iniciativ na kandidátkách SPOJENÍ 12 by se to dalo změnit. Účast na kandidátce by nebyla podmíněnačlenstvím ve SPOJENÍ 12, ani nějakým ideologickým zaměřením, ale jen přihlášením se ke kodexu všeobecných mravních zásad, k programu věcné správnosti a prospěšnosti pro celou společnost a činností, která by zajistila úspěch v obvodních primárkách.Na stejné hodnoty by byl orientován i případný poslanecký klub.  Odmítnutím ideologie by byli aktivisté vedeni k tomu, že musípotlačit své specializovanépředstavy a musí se řídit společným úkolem sloužit národu.
Spolupráci zvolených by usnadňoval program připravený ve formě souboru řešení důležitých problémů a založený na racionálních rozborech, kde kriteriem musí být věcná správnost  a všeobecná prospěšnost místo obvyklých ideologických hledisek. K tomuto programu by se společná kandidátka hlásila.
Volby do Sněmovny PČR podle nového volebního zákona
Projekt nového způsobu voleb byl popsán, například, 7.6. 2015 v článku www.spojeni.org/jm/150607.html. Zde uvedu, jak je jednoduchý a snadno realizovatelný a jaké změny by přinesl do práce Sněmovny PČR.

Volby do Sněmovny PČR mají podle Ústavy ČR probíhat podle poměrového systému a je dost důvodů to neměnit. Při většinovém systému by složení Sněmovny bylo ovlivněno jednobarevnými módními vlnami a nákladnými kampaněmi a kromě toho se kvalitní kandidáti nevyskytují rovnoměrně v ploše státu, takže při zhruba dvou stech volebních obvodů by v některých nebyl nikdo vhodný a jinde by někteří z dobrých přišli na zmar. Zdánlivě snadnější odvolávání většinově volených poslanců se dá obstarat v poměrovém systému s nepříliš velkými volebními obvody ještě lépe.Ovšem při čtrnácti volebních obvodech, jako dosud, narážíme na to, že voliči kandidáty nemohou dost znát a také vadí velká rozdílnost velikosti volebních obvodů.
Dobrým a praktickým kompromisem (viz www.spojeni.org)  je 27 rovnocenných a na výsledku voleb v ostatních obvodech nezávislých volebních obvodů, tvořených vždy třemi obvody senátních voleb. V každé trojici by se volilo 7 poslanců, celkem 189. Seznam takových volebních obvodů a jejich sídel je na konci tohoto článku.
Každá volební strana by pro sněmovní volby mohla zaregistrovat kandidátku, například, se jmény 12 kandidátů. Při volbě by volič mohl označit nejvýše 7 jmen, která si vybere ze všech jmen na všech kandidátkách bez ohledu na pořadí. Při vyhodnocování, které by při vhodné podobě volebního lístku se všemi kandidátkami počítač provedl velmi rychle, by se udělal seznam kandidátů každé volební strany v pořadí podle získaného počtu označení a seznam volebních stran podle získaného úhrnného počtu označení jejich kandidátů. Potom by se celkový počet všech označení vydělil sedmi a volební strany, které mají větší počet označení, než tento výsledek, by dostaly mandát, nebo mandáty. Získali by ho ti kandidáti, kteří získali v rámci volební strany největší počet označení. Ani zde by pořadí na kandidátce nemělo vliv. Dále by přidělování pokračovalo podle největších zbytků.
Žádné limity by neexistovaly. Bylo by možné získat platný mandát i jen v jediném trojobvodu. Ničemu by to nevadilo. Nezávislost voleb v jednotlivých volebních obvodech je velkou výhodou nejen při vyhodnocování.Umožňuje uspořádat opravné volby, když by se některý poslanec zpronevěřil svému slibu a občané volebního obvodu by si peticí podepsanou občany v počtu větším, než polovina hlasů, které byly potřeba ke zvolení jednoho zastupitele, vyžádali opravné volby. V nich by napadený poslanec mohl svůj mandát obhájit, nebo ztratit. Skoro nikdy by k opakování voleb v některém z obvodů nedocházelo, protože poslanci by se, vzhledem k hrozbě odvolání, zrádného jednání nedopouštěli.
Co patří do důvodové zprávy

Nový způsob voleb má umožnit voličům, aby volili kandidáty, které znají, jejich práci sledovali již před volbami, a aby jim po volbách zůstala aspoň moc odvolat poslance, kteří zklamali. Především však bude posílen vliv voličů na výběr kandidátů tím, že se nebudou volit strany, neboli celé kandidátky, ale bude se označovat stanovený počet jmen vybraných z libovolných kandidátek. To bude mít dvojí pozitivní vliv. Volební strany se budou muset snažit nabídnout kvalitní kandidáty známé prospěšnou činností a voliči budou vedeni k tomu, aby hledali dobré zastupitele napříč politickým spektrem.

Voliči nebudou omezeni na volbu programu určité strany, ale budou si vybírat kandidáty schopné realizovat programovou představu voličů. O svém odhodlání a schopnosti to dělat, budou muset kandidáti, chtějí-li být zvoleni, přesvědčit voliče svou činností a svým vystupováním během kampaně.

Nový způsob provádění volby umožní zvolit ty nejlepšíze stranických kandidátek a  především ty nejlepší z lidových hnutí, i nestraníky a aktivisty z malých stran, které voliči najdou na kandidátce k tomu určeného integračního občanského politického hnutí.

Závěrem
Navržený způsob voleb je jednoduchý a relativně levný a slibuje velký posun v kvalitě složení Sněmovny PČR. I v rámci stávajících politických stran a politických hnutí by se prosadili jen kandidáti, kteří ukázali své kvality a obstáli v konkurenci s reprezentanty nových aktivit. Nelze ale doufat, že něco tak rozumného by se prosadilo revoluční cestou. Lze však postupovat evolučně a dosáhnout přijetí nového volebního zákona, které je podmíněno získáním většiny v obou komorách Parlamentu ČR, tak, že o jeho potřebnosti nejprve přesvědčíme dostatek voličů. Dokud funguje internet, bylo by možné voliče získat trpělivým vysvětlováním i bez velkých nákladů. Do sněmovních voleb, které proběhnou ještě podle starého volebního zákona, je třeba přihlásit výše popsané spojující, neboli integrační, občanské politické hnutí, které by mělo nový volební zákon jako hlavní bod programu, a doplnit to výzvou, aby nebyl volen nikdo, kdo si přijetí nového volebního zákona do závazného programu nedá. Obdobně je třeba postupovat při senátních volbách. Nový volební zákon by přinesl všem voličům možnost lépe prosazovat vlastní vůli a mohl by proto nalézt příznivce napříč politickým spektrem.Špatné ideologické rozhodování nahraďme hledáním rozumného řešení.

Volební obvody při volbách do Senátu…………… Volební obvody při volbách do                                                                                               Sněmovny
.01 Karlovy Vary, 02 Sokolov, 03 Cheb …………………………….1 Karlovy Vary
04 Most, 05 Chomutov, 06 Louny ………………………………… 2 Most
07 Plzeň-město, 08 Rokycany, 09 Plzeň-město ………………    3 Plzeň
10 Český Krumlov, 11 Domažlice, 12 Strakonice …………….     4 Strakonice
13 Tábor, 14 České Budějovice, 15 Pelhřimov …………………  5 České Budějovice
16 Beroun, 17 Praha 12, 18 Příbram ………………………………6 Příbram
19 Praha 11, 20 Praha 4, 21 Praha 5 ……………………………  7 Praha 4
22 Praha 10, 23 Praha 8, 24 Praha 9 ……………………………  8 Praha 9
25 Praha 6, 26 Praha 2, 27 Praha 1 ………………………………9 Praha 1
28 Mělník, 29 Litoměřice, 30 Kladno ………………………………10 Kladno
31 Ústí nad Labem, 32Teplice, 33 Děčín …………………………11 Ústí na Labem
34 Liberec, 35 Jablonec nad Nisou, 36 Česká Lípa ……….        12 Liberec
37 Jičín, 38 Mladá Boleslav, 39 Trutnov ………………………….13 Mladá Boleslav
40 Kutná Hora, 41 Benešov, 42 Kolín …………………………….14 Kutná Hora
43 Pardubice, 44 Chrudim, 45 Hradec Králové ………………. 15 Hradec Králové
46 Ústí nad Orlicí, 47 Náchod, 48 Rychnov nad Kn. ……….  16 Rychnov nad Kněžnou
49 Blansko, 50 Svitavy, 51 Žďár nad Sázavou ………………. 17 Žďár nad Sázavou
52 Jihlava, 53 Třebíč, 54 Znojmo ………………………………… 18 Třebíč
55 Brno-město, 56 Břeclav, 57 Vyškov ……………………………19 Břeclav
58 Brno-město, 59 Brno-město, 60 Brno-město …………….       20 Brno
61 Olomouc, 62 Prostějov, 63 Přerov ……………………………  21 Olomouc
64 Bruntál, 65 Šumperk, 66 Olomouc ……………………………..22 Bruntál
67 Nový Jičín, 68 Opava, 69 Frýdek-Místek ……………………. 23 Nový Jičín
70 Ostrava-město, 71 Ostrava-město, 72 Ostrava-město.           24 Ostrava
73 FrýdekMístek, 74 Karviná, 75 Karviná ……………………….. 25 Karviná
76 Kroměříž, 77 Vsetín, 78 Zlín …………………………………   26 Zlín
79 Hodonín, 80 Zlín, 81 Uherské Hradiště ……………………… 27 Hodonín


Hlasy z Evropy v dubnu 2016

0
0
- veverka -
22.4.2016Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
 

Zvykli jsme si. Migranti, migrace a její důsledky bezprostřední i budoucí jsou samozřejmě i nadále předmětem pozornosti a námětem mnoha zpráv, jenže události ještě nedávno těžko uvěřitelné se staly běžnou součástí našeho světa. Denně slyšíme o stovkách nebo tisících nových muslimských migrantů vstupujících do Evropy, o postupující islamizaci zejména západoevropských zemí, o exotických nemocech přicházejících s migranty, o sexuálním obtěžování, o krádežích v obchodech atd. atd. Hlava dostává trvale docela slušně zabrat: jak to, že všechno to šílené a absurdní může být a je pravda?! 


Zprávy typu „Po Lipsku je nyní na řadě Chemnitz. Má se tam postavit mešita s typickou kupolí a minaretem. Stavební pozemek o rozloze 1.400 m2 leží ve čtvrti pojmenované po Martinu Lutherovi.“ nám asi nikdy nepřestanou připadat jako novinářská kachna nebo nesmyslný sen, který ráno můžeme s úlevou zapomenout.
(http://www.mmnews.de/index.php/politik/70892-sachsen-immer-mehr-moscheen).

Vybavil se mi v té souvislosti fejeton Ludvíka Vaculíka napsaný poté, kdy Švýcaři v referendu sice povolili stavbu mešit ve své zemi, ale nikoli už minarety: „Se švýcarským hlasováním o minaretech souhlasím. Švýcarsko má vypadat švýcarsky! O cizích národech si zásadně přátelsky myslím, že mají sedět doma: napravovat svět ze svého konce…. Na návštěvě, když si přijdou oddechnout, mají se chovat jako návštěva.“ (Říp nevybuchl, Dokořán 2012, str. 116)

Poznámka: ve vyjádření AfD k plánované stavbě mešity v Chemnitz se mj. uvádí, že „AfD uznává svobodu vyznání, ta je ovšem muslimům v Sasku zaručena i bez vybudování obří mešity. Mešity nelze stavět bez souhlasu místních občanů. Minaret je optickým symbolem islámu (původně měl funkci strážní věže), zatímco architektura saských měst nese rysy křesťanské kultury. Proto je nezbytně nutné, aby se před vydáním stavebního povolení občané mohli v referendu vyjádřit k tomu, zda si mešitu s minaretem ve svém bezprostředním sousedství přejí či nikoli.“
zdroj: http://www.mmnews.de/index.php/politik/70892-sachsen-immer-mehr-moscheen

A znovu Švýcarsko: řada tamějších fotbalových fanoušků začíná váhat, zda se mají vydat na mistrovství Evropy, které ve Francii začíná 10. června – obávají se teroristického útoku. Snaží se pracně získané vstupenky prodat nebo i třeba darovat, ale nedaří se. Rovněž majitelé cestovních kanceláří, které organizují zájezdy na ME, zaznamenali snížený zájem nebo přímo rušení už objednaných cest.
zdroj: http://www.20min.ch/schweiz/news/story/Schweizer-wollen-nicht-an-EM—Angst-vor-Terror-19642398

Problémy jiného druhu zažilo seskupení s názvem Akce za nezávislé Švýcarsko (AUNS), které svolalo shromáždění svých členů na konec dubna do Bernu a pozvalo k vystoupení na něm i paní Frauke Petry, předsedkyni AfD. Následovaly nenávistné reakce, ostrá kritika, vyhrůžky. AUNS nakonec akci přeložila z Bernu do obce Matten u Interlakenu.
zdroj: http://www.20min.ch/schweiz/news/story/Auns-weicht-mit-AfD-Petry-in-den-Mysterypark-aus-23833386

Švýcarsko se obává náporu migrantů, k němuž by mohlo dojít v letních měsících, a připravuje proto vyslání vojska se svou hranici s Itálií. Jak uvedl vysoký policejní úředník, Francie svou hranici už fakticky zavřela, a pokud Rakousko skutečně uzavře Brennerský průsmyk, stane se Švýcarsko jedinou vstupní branou do severní Evropy. Zatím se hovoří o 2.000 vojáků, přijímají se však legislativní i organizační opatření, která by umožnila vyslat na ohroženou hranici další, početnější jednotky. Rakousko mezitím na své straně Brennerského průsmyku pokračuje s výstavbou „hraničního zabezpečovacího zařízení“ (česky plotu). Itálie hlasitě protestuje, ale rakouský ministr obrany Doskozil se nenechal zastrašit a prohlásil, že jeho země v případě „mimořádné situace“ brennerskou hranici zcela uzavře. Italská vláda žalovala v Bruselu – poslala příslušnému evropskému komisaři dopis s naléhavou prosbou o bezodkladné přezkoumání rakouských opatření na společné hranici. EK by podle Italů měla v zájmu ochrany základních hodnot Unie okamžitě zasáhnout. zdroj: https://jungefreiheit.de/politik/ausland/2016/asylkrise-schweiz-schickt-soldaten-an-die-grenze/

Ve Francii může být v létě velmi rušno nejen v souvislosti s fotbalem – pokud ještě zesílí nedávno vzniklé hnutí „Nuits debout“. Zformovalo se v březnu v rámci protestů proti plánovaným změnám pracovního práva a zatím nabývá na intenzitě. Podrobnější informaci lze najít slovensky zde http://www.parlamentnelisty.sk/arena/monitor/Francuzi-sa-nastvali-Nove-revolucne-hnutie-o-ktorom-sa-u-nas-radsej-nepise-266523 Zdroj též http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2016/04/15/schwere-ausschreitungen-von-jugendlichen-in-paris/

Věky prověřená zkušenost našich předků vtělená do přísloví „Kovářova kobyla nejvíc kulhá“ a „Pod svícnem bývá tma“ samozřejmě stále platí. Už před březnovými útoky v Bruselu se vědělo o nedostatcích v zajištění bezpečnosti na letišti, kde pracovalo na 50 přívrženců islámského státu. Belgickou ministryni dopravy to nakonec stálo funkci.
zdroj: http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2016/04/15/bruessel-ministerin-tritt-wegen-sicherheit-am-flughafen-ab/http://www.parlamentnelisty.sk/arena/monitor/Ministerka-odstupila-Tlak-bol-velky-vaz-jej-zlomili-vazne-nedostatky-v-bezpecnosti-266602

Poznámka: nevím, zda a v jaké míře nedostatečné zajištění bezpečnosti na letišti zavinilo smrt řady lidí. Paní bývalá ministryně ale skoro jistě žádnou újmu neutrpí a brzo dostane jinou funkci.

Laxní přístup k vlastní bezpečnosti má i Evropský parlament: u dvou jeho řidičů se nalezla CD s propagačním materiálem IS. Oba (jeden v Bruselu, druhý ve Štrasburku) pracovali pro soukromou společnost, zajišťující přepravní služby pro EP. Existuje navíc podezření na kriminální minulost dalších šoférů téže společnosti; vedení Evropského parlamentu se proto rozhodlo zaměstnávat jednotlivé řidiče přímo a rezignovat na služby soukromých přepravních společností. V současnosti využívá EP pro svých 751 poslanců celkem 65 řidičů v Bruselu a 85 ve Štrasburku, všechny prostřednictvím soukromých podniků, a přímo zaměstnává 23 šoférů.
zdroj: http://www.mmnews.de/index.php/politik/71081-isis-fahrdiensthttp://www.hlavnespravy.sk/spiegel-u-vodicov-europskeho-parlamentu-sa-nasiel-propagandisticky-material-is/768805

Jeden z pařížských atentátníků zřejmě plánoval útok na německé středisko atomového výzkumu v Jülichu; ve svém bytě v bruselské čtvrti Molenbeek měl shromažďovat důležité údaje o výzkumné instituci. Prezident německého Úřadu na ochranu ústavy o tom prý už koncem března informoval některé členy kontrolního výboru Bundestagu. Údajně se našly vytištěné články z internetu a fotografie předsedy představenstva výzkumného střediska. Úřad německé kancléřky i ministerstvo vnitra sdělily, že k věci nemají žádné informace.
zdroj: http://www.mmnews.de/index.php/politik/70804-2016-04-13-20-36-53

Ministerstvo pro životní prostředí spolkové země SRN Badensko – Würtembersko dočasně zakázalo provoz atomové elektrárny Philippsburg 2, která patří koncernu EnBW. Důvod: podvody při prověřování bezpečnosti. Podle zemského ministra pro životní prostředí „jde o první případ, kdy se předepsané ověření bezpečnosti v atomové elektrárně pouze předstíralo. Je to nanejvýš znepokojující a nepřijatelné.“ Ministr požádal provozovatele atomové elektrárny o rychlé a vyčerpávající vysvětlení události. Koncern EnBW v odpovědi sdělil, že v prosinci 2015 jeden externí pracovník elektrárny pouze předstíral, že prověřoval zařízení měřící ochranu proti záření. Elektrárna o tom informovala ministerstvo životního prostředí 5. dubna. Státní zastupitelství nyní zkoumá, zda byl spáchán trestný čin a zda neprovedená měření mohla mít následky pro životní prostředí. O věci bylo informováno i spolkové ministerstvo pro životní prostředí.
zdroj: http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2016/04/14/baden-wuerttemberg-stoppt-betrieb-von-philippsburg-2/

Čím dál častěji asi uslyšíme o ´negativních úrocích´. Pojem je poněkud eufemistický, protože nejde o úroky (tj. o zisk, který máme z peněz uložených v bance), nýbrž o poplatek, který bance zaplatíme za to, že jí své peníze svěříme. Viz např. https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/02/23/hlasy-z-evropy-sbohem-bankovky/

Zavádění negativního úroku naráží na rostoucí kritiku v Evropě i například v Japonsku. Odpůrci negativních úroků upozorňují na zákonité následné oslabení měn (konkrétně EUR a YEN), bank i střadatelů. Negativní úrok má odradit od ukládání peněz v bance a banky samotné přimět k intenzívnějšímu poskytování půjček. Hlavní námitky kritiků: půjčovat není komu a – hlavně – dříve nebo později budou banky nuceny tyto poplatky / sankční „úroky“ přenést na své zákazníky. Výsledkem bude snaha střadatelů orientovat se na ukládání peněz v hotovosti, mimo banky. A skutečně už lze pozorovat zvýšený zájem o bankovky zejména vyšších hodnot, a to konkrétně ve Švýcarsku a v Japonsku. V Německu sílí hlasy proti zavedení negativního úroku, argumentují přitom mj. následným výrazným zhoršením situace pro střadatele obecně a pro zabezpečení lidí na stáří zejména.
zdroj: http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2016/04/17/massiver-schaden-negativzinse


V červnu vyprší povolení používat v EU pesticid glyfosat (vyrábí Monsanto, USA). Kritikové glyfosatu jej chtějí zakázat, neboť jak WHO, tak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny chemikálii uvádějí jako možnou příčinu rakoviny. Naproti tomu Evropská komise nevidí žádný důvod k zákazu a odvolává se přitom na doporučení EFSA (úřad pro bezpečnost potravin). Odpůrci glyfosatu utrpěli nedávno výraznou porážku, protože vláda SRN souhlasila s jeho dalším používáním v EU.
zdroj: http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2016/04/12/deutschland-knickt-vor-monsanto-ein-zustimmung-zu-glyphosat/

Stejným směrem míří i rozhodnutí Evropského parlamentu, který odsouhlasil další používání glyfosatu a naprosto pominul podstatné a odůvodněné výhrady odborného výboru. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění přitom většina obyvatel EU pesticid odmítá. Podle sdělení Evropského parlamentu se spotřeba glyfosatu v posledních letech zvýšila 260x, a to z 3.200 tun v roce 1974 na 825.000 tun v roce 2014. V samotném Německu se glyfosat aplikuje na zhruba 40 % orné půdy.
zdroj: http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2016/04/13/eu-parlament-stimmt-mit-klarer-mehrheit-fuer-glyphosat-neuzulassung/

A jako kdyby toto všechno nestačilo, přišla zpráva ze Švýcarska: před několika týdny byly v různých druzích piva v Německu nalezeny zbytky pesticidů a nyní se stopy herbicidu glyfosat našly ve 12 vzorcích švýcarského piva ze 30 zkoumaných. „Zlato“ získalo pivo Prix-Garantie-Bier z Coop s 21 mikrogramy glyfosatu / l, zatímco „stříbný“ Guinness Draught obsahoval 13 mikrogramů / l. Pivovary samozřejmě okamžitě reagovaly ujištěním, že se jedná o dávky zanedbatelné, které zdraví spotřebitelů nemohou ohrozit. Podle německých úřadů obsah do 30 mikrogramů glyfosatu /l není nebezpečný, tím by se pro dospělou osobu stal až při spotřebě 1.000 l piva za den.
zdroj: http://www.20min.ch/schweiz/news/story/Der-Unkrautvernichter-im-Schweizer-Bier-24141986

Nejsem chemik, proto citát z wikipedie:

Glyfosát se používá jako totální herbicid k odstranění nežádoucích keřů a dřevin na zemědělských i nezemědělských plochách. Přípravek je v zemědělství používán ovšem i na defoliaci, urychlení zrání a sušení, zpomalení růstu a podobně. Glyfosát je ve světě rozšířen, proto jsou s opatrností sledována jeho zdravotní a ekologická rizika. Výrobce uvádí, že dokonce ani stonásobek expozice, ke které dochází při běžném používání glyfosátu, nepředstavuje nebezpečí pro lidské zdraví Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC však v březnu 2015 zařadila glyfosát mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka. Výrobce Monsanto toto rozhodnutí zlehčuje a zpochybňuje s odkazem na odborné studie i názor jiných regulačních institucí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glyfos%C3%A1t

Dobrá zpráva na závěr: i dnes ještě vyšlo slunce, jarní tráva je krásně zelená a ptáci zpívají.


Miluji ropu! - dárek kulturního referenta našemu věrnému trollovi

0
0

22. 4. 2016, Petr Ďoubalík, písnička Ropa - Smash & Vengerov & Bobina feat. Matua & Averin & Marina Kravec, hudba, video, text, překlad, procvičení ruštiny


Počátkem tohoto týdne se světové ropné velmoci pokusily kvůli nízkým cenám dospět k dohodě o zmrazení úrovně těžby. 

Katar - Dauhá, schůzka představitelů 17 zemí, které produkují polovinu světové ropy. Jednání o zmrazení úrovně produkce ropy nedospěly k dohodě. Kdo se zajímá o tuto problematiku, ten ví, že...


- že se zmar dohody připisuje Saúdské Arábii, jmenovitě princi a ministru obrany Saúdské Arábie Mohamedu bin Salmánovi
fotozdroj: http://cz.sputniknews.com/nazory/20160419/2857260/
financial-times-jednani-dauha-zmareni-saudsky-princ.html

- že pondělku předcházelo náročné nedělní dvanáctihodinové jednání a byla naděje na dohodu nebo alespoň několik částečných řešení - ale nic z toho se nepovedlo. Řada zemí (všichni OPEC) - Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt - rozhodla, že přinejmenším musí kartel k dohodě dospět jednomyslně
- že v Dauhá nebyl nikdo z Libye a Íránu, dobré by bylo rozšířit okruh účastníků také o Norsko a Kolumbii
- že v důsledku toho ceny ropy v následujících hodinách klesly, první reakce byla, jako obvykle, velmi emocionální - ropa klesla o 6,5% na téměř 40 dolarů za barel. Ale pak šla nahoru, k poledni byla většina ztrát dohnána
-že ceny ropy jsou prostředkem politických tlaků a jejich výsledkem. Tak nějak zvláštně ruku v ruce s neviditelnou rukou trhu...

Ceny ropy jsou jistě součástí útočného arzenálu hybridní války, "do série" s mediální manipulací a propagandou, sankcemi, pátými kolonami, neziskovkami, barevnými revolucemi - státními převraty, exportem "demokracie" tam či onde, když to nejde něžně, tak bombami...

Ceny ropy samozřejmě trápí Rusko, jehož rozpočet láci ropy bolestivě pociťuje. Živě se tam diskutuje o nutnosti změn, snížení závislosti na exportu surovin, a nejen diskutuje, poslední dva roky se zdá, že "nouze učí Dalibora housti". Výsledkem sankcí a cen ropy je sice momentální oslabování ekonomiky Ruska, ale současně dochází, obrazně, k "vysazování domácích jabloňových sadů", které by brzy měly přinést první úrodu. A již se řeší, v předstihu, otázka: sankce nebudou trvat věčně, ropa se vrátí k normálu - co bude pak? Na pulty se vrátí zboží zahraničních výrobců - a co bude s ruskými, pro které byly sankce a slabý rubl impulzem k odstartování podnikání. Jak se do toho má a může vměšovat stát? 
Často je slyšet posměch na adresu Ruska, že kdyby nemělo tak bohaté přírodní zdroje, bylo by namydlené. Je dobré si položit otázky: kdyby na území České republiky odpradávna z každého místa, kam zapíchnete hůl, tryskala ropa a plyn, vypadala by Česká republika jak vypadá? Asi ne. Dokud je něčeho dostatek, lenost vítězí. A lenost je součástí lidské přirozenosti. Jaký světový význam by měl třeba Katar či Saúdská Arábie bez ropy? Z tohoto pohledu jsou rekordně nízké ceny ropy v poslední době pro Ruskou federaci něco jako potřebné preventivní očkování, vedoucí k léčení nebezpečně vysoké závislosti na vývozu surovin. Jako vždy: všechno špatné pro něco dobré a co nezabije, to otužuje.
 
Vlastně jsem chtěl napsat jen kratičký úvod k písničce "Ropa", která se sice nestane hudebním pokladem lidstva, zato však může obveselit jedny a hnout žlučí druhým. Do které skupiny se kdo zařadí, je jeho věc. Já se smál. Milujete víc ropu nebo plyn?... 

Písnička je věnována především trollovi, který byl přidělen našemu webu a slouží do roztrhání klávesnice, jako pravý stachanovec, 24 hodin nonstop. Zprvu nás docela prudil, ale postupně jsme si ho zamilovali. Jeho práci budiž čest! On je opravdu šikovný. Správně volenými urážkami, vulgaritami, absurdním štítkováním autorů, mazaným odváděním pozornosti od tématu..., tím vším stále ještě vítězí nad některými našimi čtenáři, kteří se neovládnou a dávají se s ním do předem prohrané slovní bitvy - a to samo o sobě je jeho vítězstvím. Tak mu ho přiznáváme a místo medaile posíláme písničku. 

Překlad pro Novou republiku: Ďouba (proč nejsou texty všech písniček tak jednoduché...)

Miluji ropu
Holčička: Dej!
Ona: Miluji ropu!
Ona: Když je v Rossii ropa, v Miláně jsem já, jestli v Miláně jsem já, to znamená - v Rossii je ropa. (Ropa), (Ropa)
Miluji ropu!
nápis Ropa frčí
Miluji ropu!
Hudba nefrčí, ropa frčí
nápis "Banka Ropa"
On1: Miluješ mě?
Ona: Miluji ropu.
On1: Já jsem ropa.
Ona: Já miluji tebe.
On2: Já jsem plyn.
Ona: Já miluji plyn.
On1: Ty přece miluješ ropu!?
Ona: Já miluji ropu... ropu? Plyn? Ropu? Plyn?! Ropu!? Plyn!!? Ropu!!? Plyn? (nebo) Ropu?... Já miluji Rossiu!!!
Dokud je v Rossii ropa, v Miláně jsem já, jestli v Miláně jsem já, to znamená - v Rossii je ropa. Když je v Rossii ropa, v Miláně jsem já, jestli v Miláně jsem já, to znamená - v Rossii je ropa. Ropa. Ropa. Já miluji ropu!


Я люблю нефть
Пока в России есть нефть, в Милане есть я
Если в Милане есть я, значит в России есть нефть
Нефть
Я люблю нефть
Музыка не качает, нефть - качает
Ты меня любишь?
Я люблю нефть
Я - это нефть
Я люблю тебя
У меня есть газ
Я люблю газ
Ты же любишь нефть
Я люблю нефть
Нефть? Газ? (5x)

Я люблю Россию!

Пока в России есть нефть, в Милане есть я
Если в Милане есть я, значит в России есть нефть

Нефть
Я люблю нефть





P.C.Roberts: USA berou britskou suverenitu útokem

0
0

22. 4. 2016    PaulCraigRoberts
Washingtonská elita má za to, že Britové by měli sloužit jejímu zájmu a nikoliv zájmu svému. Aby jim to bylo dáno na vědomí snesitelnější formou – i když se jedná o tototéž – přiletěl Obama do Londýna s tím, že Britanie musí zůstat v EU. Zajímá vás, proč je pro Washington tak důležité, aby Britové předali svou národní suverenitu Evropské unii? Ne? Ale zajímat by vás to mělo.


Pro Washington je snadnější i lacinější řídit vládu EU, než řídit 28 vlád jednotlivých v EU sdružených. Jestliže např. Washington chce, aby se Evropa plně otevřela americké nadnárodní společnosti MONSANTO, produkující a vyvážející zemědělské produkty, je pro něj snažší zkorumpovat vládu EU, než ve stejném duchu jednat s 28 vládami - a s každou z nich zvlášť. Zvláště pak proto, že Evropská komise se občanům Evropy nezodpovídá, zatímco občanstva 28 jednotlivých zemí EU by o svých případných námitkách proti takovémuto kroku daly svým vládám asi vědět. Avšak Evropská komise může MONSANTU otevřít dveře bez zodpovědnosti komukoliv.

Jestliže Britanie odejde z EU, další země mohou udělat totéž. A tento trend by se mohl uchytit i v NATO, v kterémžto případě by nejen mizela hegemonie Washingtonu nad Evropou, ale mizela by i jeho schopnost ohrožovat a destabilizovat Rusko.

Na něco takového odmítají američtí neokonzervatisté i jen pomyslet, natož aby to snesli jako fakt.

Stejně jako Američanům, byly i Britům vymývány mozky a byli obelhávání a podváděni po tak dlouhá léta, že je s podivem, že tak velká jejich část touží EU opustit. Což jen dokazuje, že vzdor vší propagandě si jsou Britové vědomi faktu, že být pohlcen EU je totéž, jako být pohlcen Němci, čemuž se Britové v obou světových válkách tak bojovně a vášnivě snažili vyhnout.

Podplacení britští politikové však chtějí washintonskému přání vyjít vstříc. Zda ovšem nebude nutné ještě kdesi a komusi připlatit – to je nejpradvěpodobněji smysl Obamovy návštěvy Londýna.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Proč Obama upřednostňuje sesazení Assada před porážkou syrských džihádistů

0
0

Eric Zuesse
22.4.2016  Zvědavec

Dr. Christina Lin, přední odbornice v oboru džihádistických skupin, zahajuje svůj komentář z 8. dubna v Asia Times takto: 


V důsledku zpackané situace plynoucí z dodání protiletadlových raket Stinger mudžahedínům v Afghánistánu v 80. letech jsou nyní cestující civilních letů ohroženi syrskými džihádisty vyzbrojenými přenosnými raketami země-vzduch (MANPADS).

Zprávy uvádí, že některé Američany podporované džihádistické skupiny jsou vybaveny americkými MANPADy. Existují náznaky, že tyto moderní zbraně obdržely buď přímo či nepřímo od USA nebo jejich spojenců na Středním východě, v souvislosti s nedávnou eskalací bojů v Sýrii.

2. dubna vypukly boje mezi Západem podporovanými skupinami Al-Kajdy a syrskou armádou, které ukončily syrské příměří. Ke skupinám, které porušily příměří, patří Al-Kajda v Sýrii (al-Nusra), čínská Ujgurská islámská strana Turkistánu (TIP), Brigáda Levanty, Svobodní muži Sýrie (Ahrar al-Sham), divize 13 a další džihádistické skupiny. Podle AP USA vycvičená a vyzbrojená divize 13 nyní bojuje po boku al-Nusry a Ahrar al-Sham. Posledně jmenované jsou součástí Dobyvatelské armády podporované Tureckem, Saudy a Katarem.

Zpráva dále dokládá, v podstatě, že americký prezident Barack Obama nadále usiluje o nahrazení jediného sekulárního nesektářského režimu na Středním východě, vlády strany Ba‘ath, která vždy byla jedinou ne-náboženskou stranou v arabském světě – všechny ostatní v Arábii byly fundamentalistickými sunity, aspoň do jisté míry. (Zamyslete se nad tím: po 9/11 americká vláda pomáhá Al-Kajdě! Americká vláda je více proti Rusku, než proti džihádistům – ačkoliv Rusko USA nikdy nenapadlo a komunismus je pryč!).

Dr. Lin cituje saúdského představitele, který uvedl (v německém Spiegel):
 „Věříme, že dodání raket země-vzduch do Sýrie změní rovnováhu moci na zemi… stejně jako rakety země-vzduch v Afghánistánu byly schopny změnit rovnováhu moci tam.“ 
Narážel na toto z r. 1979, kdy Obamův přítel Zbigniew Brzezinski vysvětlil, proč Američané a Saudové dodávají SAM mudžahedínům, kteří se stali Al-Kajdou, a narážel také na toto z r. 1998, kdy Brzezinski, na dotaz, jestli si myslí, že vyzbrojení těchto fundamentalistických sunitů je chyba, řekl, že zcela určitě ne. Obama pokračuje v těchto způsobech. Brzezinski stále mluvil, jako by Rusko bylo SSSR, rovná se „nepřítelem“. Obama jedná ze stejného úhlu pohledu – který skončí buď třetí světovou válkou, nebo kapitulací Ruska před aristokracií USA.

Podle jejich názoru není mezi koncem komunismu a koncem Sovětského svazu, a koncem sovětské Varšavské smlouvy (která byla protějškem amerického NATO) rozdíl, a Sýrie by měla být řízena džihádistickými skupinami, protože současná vláda je spojena s Ruskem, a Rusko se vždy pokouší zabíjet džihádisty, nikdy si z nich nedělá spojence (tak, jako USA).

Obama svrhl k Rusku přátelskou vládu na Ukrajině a nahradil ji proti-ruskou vládou; také vedl bombardování NATO, které svrhlo k Rusku přátelského vůdce Muammara Kaddáfího v Libyi; a pokouší se neustále dělat totéž v Sýrii Assadovi.

Dr. Lin pokračuje:

Nyní, pokud se ukáže, že skupiny Al-Kajdy v Sýrii jsou skutečně vyzbrojeny MANPADy, bude se to rovnat tomu, co bývalý ředitel CIA Petraeus nazval „nejhorší noční můrou“. Tyto rakety by více než jen zlepšily vojenské schopnosti teroristů při vedení budoucích útoků.

Studie RAND z r. 2005 také došla k závěru, že džihádisté sestřelující civilní letadla by dočasně zmrazili letecké cestování po celém světě a vedlo by ke ztrátám pro světovou ekonomiku ve výši 15 miliard dolarů.

Dr. Lin to považuje za hrubý Obamův omyl na základě předpokladu, že Obama si není vědom škod, které způsobuje tím, co dělá; ale stejný den zpráva Janes (specializované stránky na záležitosti vojenství), včetně šokující dokumentace, jasně dokládá, že Obama je odhodlán svrhnout Assada, děj se co děj, bez ohledu na následky.

Anonymní blogger „Moon of Alabama“ uveřejnil 8. dubna na Global Research: „USA dodávají 3,000 tun zbraní a munice Al-Kajdě a spol. v Sýrii“. Je tam ukázán „zjednodušený zásilkový seznam zbraní pro prosinec 2015“, které byly odeslány. Anonymní blogger vysvětlil:

Jedna loď s téměř tisícem tun zbraní a munice opustila přístav Konstanta v Rumunsku 5. prosince. Zbraně pochází z Bulharska, Chorvatska a Rumunska. Plula do Agalar v Turecku, kde je vojenské kotviště, a pak do Aqaby v Jordánsku. Další loď s více než 2000 tunami zbraní a munice odplula na konci března, po stejné trase, a byla zaznamenána na své cestě do Aqaby 4. dubna.

Již jsme věděli, že „vzbouřenci“ v Sýrii dostali spoustu zbraní během oficiálního příměří. Věděli jsme také, že tito „vzbouřenci“ pravidelně posílají polovinu zbraní dodaných jim z Turecka a Jordánska Al-Kajdě v Sýrii (alias Jabhat al-Nusra):

Fanatičtí islamisté ve frontě Nusra dlouho převládají nad více sekulárními, nacionalistickými a Západem podporovanými vzbouřenci. Podle důstojníků FSA Nusra běžně přebírá polovinu zbraní dodaných Přáteli Sýrie, spolkem zemí nepřátelských Assadovi…

USA a Tureckem podporovaní „vzbouřenci“ se zúčastnili nedávného útoku na Tal al-Eis proti syrským vládním silám, který byl zahájen třemi sebevražednými bombovými útoky Al-Kajdy v Sýrii. Bylo to nepopiratelné porušení dohody o příměří vyjednané mezi Ruskem a USA. Je velmi pravděpodobné, že v tomto útoku byly použity některé zbraně a munice dodané USA v prosinci.

Obama je tedy jasně odhodlán dodávat zbraně džihádistům, dokud nezvítězí. To není „omyl“. Je to odhodlání porazit Putina, děj se co děj. Má to následky nejen pro USA a Rusko, ale i pro země, které Amerika napadla, nebo jejichž vlády Amerika svrhne. Zde jsou tyto následky:

„Zpráva o globálních emocích 2016“ (2016 Global Emotions Report) společnosti Gallup, vycházející z průzkumu názorů více než 1000 lidí v každé ze 140 zemích, zjistila, že doposud lidé v Sýrii mají „nejnižší pozitivní zkušenosti na celém světě“, lidé tam jsou na tom mnohem hůř, než v jakékoliv jiné zemi. 36 z možných 100. Druhá a třetí nejhorší země dostaly 51: Turecko kvůli přituhující diktatuře, neboť Turecko se stalo jedním z klíčových Obamových spojenců při svrhávání Assada; Nepál, kvůli zemětřesení. Pak na 54 byly tři země, čtvrté, páté a šesté nejhorší místo k žití: Gruzie, která se stále nezotavila z USA podporovaných válek proti Abcházii a Jižní Osetii, kde se většina chtěla připojit k Rusku; Srbsko, kde je většina proti kroku vlády vstoupit do NATO; a Irák, který se stále nezotavil z Bushovy invaze v r. 2003. Na 55 je pak pět zemí, na osmém až jedenáctém místě: Jemen, kde americký spojenec Saúdská Arábie shazuje americké bomby na šíitské čtvrti; Bosna a Hercegovina, která se stále nezotavila z občanské války a amerického bombardování; Litva, kterou ožebračila MMF vnucená ekonomická úsporná opatření, která zabránila ekonomickému zotavení; Bělorusko, které bude zřejmě poslední zemí na světě, která se zřekne marxismu; a konečně, na 11 nejhorším místě, Ukrajina, která před americkým pučem byla méně zbídačená, než 29 zemí, a dosáhla 60 bodů, o 5 bodů více než dnes – Obamův puč tam Ukrajince totálně ožebračil (nemluvě o vyhnání milionů lidí a zmasakrování tisíců při etnických čistkách proti obyvatelům bývalého regionu Donbas).

Do jaké míry by pak bylo pro amerického prezidenta upřímné říct toto:

Ochota Ameriky uplatňovat sílu po celém světě je poslední pojistkou proti chaosu, a neschopnost Ameriky jednat tváří v tvář syrské brutalitě nebo ruským provokacím nejen trápí naše svědomí, ale vybízí k eskalaci agrese v budoucnu… Na Ukrajině nedávné akce Ruska připomínají dny, kdy sovětské tanky vjížděly do východní Evropy. Ale toto není studená válka. Naše schopnost utvářet světové mínění pomohla izolovat Rusko okamžitě. Díky americkému vůdcovství svět okamžitě odsoudil ruské akce: Evropa a G7 se k nám připojily při uvalení sankcí; NATO posílilo náš závazek vůči východoevropským spojencům; MMF pomáhá stabilizovat ekonomiku Ukrajiny; kontroloři OSCE nasměrovali oči světa na nestabilní části Ukrajiny. A tato mobilizace světového mínění a mezinárodních institucí posloužila jako protiváha ruské propagandy a ruských jednotek na hranicích a ozbrojených bojůvek v kuklách.“

Tyto „ozbrojené bojůvky v kuklách“ jsou, čirou náhodou, žoldáci najatí USA-CIA. Musel to vědět, prostě lhal.


Why Obama Prioritizes Ousting Assad Over Defeating Syria’s Jihadists vyšel 16. dubna 2016 na Strategic Culture Foundation. Překlad v ceně 557 Kč Zvědavec
.

Seminář o referendu 26. dubna 2016 v Poslanecké sněmovně

Jed z Metra

0
0

Karel Sýs
23.4.2016

„Praha to jsme my!“
Když čtete Metro, nepotřebujete číst nic jiného.
Vskutku, co vše se vejde do jediného čísla!
Tak třeba 22. dubna:


- „Soud potvrdil starou křivdu.“ Totiž nevydání zámku v Opočně hraběnce Colloredo-Mansfeldové. Šlechtické tituly byly zrušeny již za Masaryka. Zámek připadl státu díky prezidentu Benešovi. Gottwald paní hraběnku vyštval do Němec. Kolik prezidentů se musí v hrobě obrátit?

- „Zeman. Třídenní návštěva stála 300 tisíc.“ Metro straší důchodce částkou, kterou stál „výlet“, totiž prezidentova pracovní návštěva Středočeského kraje. Na takový výlet by neschrastili peníze ani prduši!

- „Ruské filmy mají utrum.“ Metro si libuje, že se „Ukrajina brání ruské agresi i na poli kultury“. Inu, banderovci se svobodou umělecké tvorby umějí zatočit!

- „Sochař slaví 90. narozeniny.“ Režimní umělec Olbram Zoubek se dožil trefné kritiky: „Mezi jeho nejslavnější díla patří posmrtná maska Jana Palacha nebo Pomník obětem komunismu na Újezdě.“ Tož to je dílo skutečně celoživotní, výš už nemůže!

- „Ze Svatoplukovy udělali Jamrtál.“ „Perfektní noční práce aktivistů či recesistů zamotala ráno hlavu několika cestujícím.“ Aktivisté a trenkaři mohou dělat, co se jim zlíbí. „Podařilo se nám iniciovat změnu názvu zastávky Odborů na Novoměstskou radnici,“ pochvalovala si starostka Prahy 2 Jana Černochová. Já vám dám odbory!

- „Pražské náledí řešil ústavní soud.“ Co byste mysleli? Šlo o stížnost muže, který uklouzl na chodníku a dožadoval se odškodnění. Ještě že neporušil ústavu.
- „Kde se dobře vaří i v noci.“ Reklama na restaurace, kde můžete žrát bez přestávky. Ano, užrat se k smrti, to je oč tu běží. V Czechii se přece nikdo nebude užírat nudou.

- Láďa v Brně.“ Slavný vařič přijede popovídat si o „vychytávkách“ a možná představí právě tu „vaši“ a splní vám tak celoživotní sen.

- „Temná přiznání Karla IV.“ Co se dozvíme v nějaké nové knize, ve filmu, v divadle, nebo prostě v Metru? „Proč Karel IV. pletl košíky.“

- „Aplikace pro všechny.“ „Nevíte, co dělat přes víkend, co nakoupit nebo když jste v nouzi?“ Nezoufejte, pomůže vám chytrý telefon. Tak třeba v aplikaci „Miluji vaření“ vás zahrne celkem 60 tisíci recepty! To tedy za bolševika nebylo, jedlo se podle norem, a kdo je nesplnil, musel do hladomorny.

- „Krásné ráno.“ „Každý den v ranních hodinách na metru Kobylisy přebírám z rukou kamelotky váš deník. Vždy je velmi ochotná, dá mi ho do ruky a popřeje hezký den. Když náhodou Metro vybaluje a není ve stojánku, velmi se omlouvá.“ A pak že samochvála nesmrdí!

Boj o přerozdělování majetku důchodců: USA proti Evropě

0
0

Květa Pohlhammer Lauterbachová
23.4.2016  E-republika

Je naprostá iluze, že by se většina obyvatel české kotliny mohla zabezpečit na stáří ze svých úspor. V Německu již přišli střadatelé o víc jak 180 miliard eur.


Čtenáři alternativních médií jistě postřehli, že si Barack Obama zavolal na kobereček šéfku Fedu Janet Yellen ve snaze přesvědčit ji, aby zvýšení úrokové sazby, které Fed již dříve avízoval a které bude mít neblahé dopady na životní úroveň Američanů, bylo posunuto až na podzim. Sociální revoluce před prezidentskými volbami je totiž to poslední, co by si elity přály. Zvýšení úrokové sazby Fedem by pořádně zahýbalo ekonomikou a znamenalo by insolvenci měst a obcí, podobně jako se tomu stalo v případě kdysi bohatého Detroitu. Viz náš starší článek Detroit - anatomie nevyhnutelného bankrotu.

Díky hospodářské a finanční politice chybí v současné době v americkém penzijním systému podle Financial Times celkem 3,4 biliónu dolarů. Problém penzí hrozí přerůst v národní katastrofu. Ale nejenom ten, poněvadž existuje další spouštěč tsunami, a to nesplácené studentské půjčky. Vývoj studentských půjček od roku 2010 má nárůst na 167 % během pěti let. Přitom se splácí pouze 37 % studentských půjček a Barack Obama zvažuje odpuštění velké části těchto dluhů. Podívejte se na náš článek Kolik doopravdy stojí školné v USA. Stále přibývá vysokoškoláků, kteří po skončení studia neseženou jinou práci než tu, která odpovídá pozici mizerně placeného číšníka.
   

V globálním měřítku hrozí konflikt zájmů mezi americkými a evropskými penzijními fondy. Američané investují úspory svých klientů převážně do akcií, zatímco evropské fondy spíše do státních dluhopisů. U Američanů nemá negativní úroková sazba takový dopad, protože institucionální držitelé, jako jsou např. penzijní fondy, nedrží prakticky žádnou hotovost a peníze na účtech.

Proč došlo k vytvoření černé díry v americkém penzijním systému? Především proto, že penzijní pojišťovny a fondy založily své účetnictví na premise, že dosáhnou ročních výnosů 7-8 %, což se stalo díky nastavené úrokové sazbě iluzí. A protože státu chybí peníze na všech stranách, usiluje o dodatečné daňové příjmy a zvyšování odvodů. To ovšem není možné vzhledem k sílícímu zhoršení ekonomické situace širokých vrstev.


Evropa a důchody

Evropské penzijní fondy jsou díky nízkým úrokovým sazbám ve ztrátách. V Německu si lidé spoří na stáří formou vkladů a pojištění nejvíc v Evropě. Proto patří spořitelny a pojišťovny (včetně zdravotních) k největším kritikům politiky ECB. Jde o všechny instituce, které shromažďují vklady. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dokonce nedávno prohlásil, že kvůli politice ECB budou němečtí daňoví poplatníci stále více proti euru a postupně bude sílit i odpor proti samotné EU. Je zajímavé, že to říká právě on. Země z jihu eurozóny tlačí na společné ručení za vklady obyvatel eurozóny, protože doufají, že například v případě pádu italských bank, což je na pořadu dne, se sáhne na peníze střadatelů z jejího severu.

Jak spoří obyvatelé Evropy: Graf znázorňuje hrubou kvótu úspor domácností k disponibilnímu příjmu v procentech.






Jen na okraj. Míra úspor k disponibilnímu příjmu obyvatelstva se v České republice pohybuje pod deseti procenty. Co to ale znamená ve skutečnosti? Kolik a za co ze své mzdy mohou utratit za „nezbytné uspokojení svých potřeb“ Holanďané, Dánové nebo Němci a kolik si mohou dovolit Češi? Spotřeba v České republice je tažena dluhy a spotřeba domácností na dluh se v posledních letech prudce zvyšuje a činí již přes 30 % HDP. Jak vidíte, ukazatel HDP je ukazatelem vhodným akorát tak k matení lidí. Že by se většina obyvatel české kotliny mohla zabezpečit na stáří ze svých úspor, je naprostá iluze. V Německu již přišli střadatelé o víc než 180 miliard eur, viz roční ztráty v grafu dr. Jahnkeho.

  

Strana vládní koalice, bavorská CSU, se vyjádřila, že příští šéf ECB musí být Němec. Dalšího Draghiho, jehož politika vedla k masívnímu propadu důvěry ECB, si Evropa prý dovolit nemůže. Podle poslance CSU Hans Petera Uhla „potřebuje EU na špici německé finanční specialisty“.

ECB však slouží někomu jinému, než Německu a těžko lze upřít Mariu Draghimu, že by nebyl expertem. On totiž přesně ví, co dělá. Politika ECB je také jednou ze součástí cíleného útoku proti Německu. A o tom, kdo bude šéfem ECB po roce 2019, až skončí mandát Maria Draghiho, budou těžko rozhodovat Němci. Nemají totiž sílu vystoupit na svoji obranu, protože by to především znamenalo opustit euro.

Ovšem naděje, že by dolar mohl být zachráněn přesunem kapitálu z Evropy a spuštěním Armagedonu v hospodářství Evropy, je lichý. V úterý poprvé zahájila obchodování šanghajská burza zlata, první ocenění činilo 256,92 yüanu za 1 gram zlata, což média nijak zvlášť nekomentovala. A přitom jde o důležitý zlom ve finanční světové architektuře a prakticky pomalé zavedení zlatého standartu. Znamená další oslabení petrodolaru, poněvadž fixace na yüan bude znamenat postupný nárůst obchodu s komoditami právě v této měně. Tématu se budeme věnovat příště.

Ze všech souvislostí lze však vytušit, že pád bankovního domina je nastartován v Evropě. Italské banky již ztratily polovinu své hodnoty a investoři se obávají o svých 360 miliard nesplácených půjček. Zachraňování maličkého Řecka bolelo, a to se jednalo až o 44. ekonomiku světa. Itálie je svou výší HDP na 8. místě. To je důvod mít mnohem větší obavy než v roce 2009.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webuE-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme!


Související články:

Další ostuda americké armády: tři HMMWV šly k zemi volným pádem (video)

0
0

- ea24 -
23. 4. 2016 Eurasia24
Americkým vojákům se grandiózně nepovedl další výsadek. Tentokrát se tak stalo v německém Hohenfelsu při cvičení 173. vzdušné výsadkové brigády americké armády. Z transportních Herculesů se nepodařilo správně shodit nikoliv jeden, ale rovnou tři vozidla HMMWV.


Hummery se uvolnily z padáků a k zemi se dostaly volným pádem. Pokud chcete vidět, co z vozidel zbylo, klikněte sem. Celou zoufalou akci natáčel přihlížející voják, který na mizérii svých kolegů reagoval příslovečně americky – od plic se „vzdušnému výsadku“ smál.

Jak připomíná blog BMPD, okolo dvou set vojáků 173. brigády se v září 2014 účastnilo cvičení Rapid Trident nedaleko ukrajinského Lvova. Loni v dubnu se tito výsadkáři na Ukrajinu vrátili, aby „pomáhali s přípravou“ ukrajinské armády. Společné foto příslušníků 173. brigády spolu s americkým velvyslancem na Ukrajině a tamním prezidentem můžete vidět zde.



V posledních měsících nejde o jediný trapas americké armády v hlavní roli s vozidly HMMWV. Američtí mariňáci si utrhli ohromnou ostudu při nácviku vylodění z výsadkových vznášedel na pláži v Portugalsku. Hummery v písku neujely ani már metrů k pevnému břehu a k tomu zablokovaly další techniku. I tento „výsadek“ byl natočen na video.
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live