Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Čína se zbavila půl bilionu dolarů: "Něco je velmi, velmi špatně"

0
0
Mac Slavo
27.7.2015 Zvědavec

Nedávno jsme informovali, že Čína se připravuje na něco velmi velkého na měnových trzích letos v říjnu. Pak jsme zjistili, že ekonomické modely dvou velmi známých finančních prognostiků předpovídají, že vlády po celém světě zabřednou do závažných problémů asi kolem 2. října tohoto roku. Tyto předpovědi přišly hned po varování ekonomického analytika Michaela Snydera, který říká, že finanční kolaps hrozí bezprostředně během následujících šesti měsíců.


Velké množství důkazů naznačuje, že se něco chystá, protože se ukazuje, že ekonomické ukazatele po celém světě jsou vycucány z prstu. Přesto, navzdory jasně katastrofickému směru, kterým svět míří, politici a mediální žvanilové tvrdí, že jestli kdy byla nějaká nákaza, tak nyní je již zastavena.
Ale šokující zpráva Zero Hedge tvrdí něco jiného. Podle jedné z předních světových finančních internetových stránek zůstaly hlavní bankovní instituce jako JP Morgan Chase a Goldman Sachs v němém úžasu po uveřejnění nových údajů z Číny. Nejde ani tak o zprávu, že Čína nedávno oznámila masivní navýšení svých zlatých rezerv asi o 600 tun, jako o to, že se během posledních 15 měsíců aktivně zbavila amerických státních dluhopisů za stovky miliard dolarů, kdy 224 miliard bylo vypakováno v posledních 90 dnech.
To vedlo mnohé ke spekulacím, že konec světové rezervní měny je blízko.
V pátek, vedle oznámení Číny, že nakoupila přes 600 tun zlata „během jednoho měsíce“, uveřejnila čínská centrální banka (PBOC) další velmi důležitý údaj: výši celkových devizových rezerv, které poklesly o 17,3 miliard, na 3694 miliard dolarů.
My jsme si pak porovnali změnu v čínských devizových rezervách s celkovou držbou amerických státních dluhopisů a čísly u „anonymního“ obchodníka se státními papíry Euroclear (alias „Belgie“) uveřejněná TIC, a zjistili jsme, že dramatický vztah, který jsme poprvé objevili v květnu, přetrval – konkrétně tedy že celá delta u čínských devizových rezerv je tvořena držbou amerických státních dluhopisů Čínou. A ty jsou agresivně prodávány, kdy doposud bylo v r. 2015 odprodáno dluhopisů za 107 miliard dolarů.

Závěr JP Morgan Chase je skutečně ohromující:
Tím se kumulativní odliv kapitálu za posledních pět čtvrtletí dostal na 520 miliard dolarů. Opět, aproximujeme kapitálový tok ze změny v devizových rezervách, mínus bilance běžného účtu pro každé předešlé čtvrtletí, abychom se dostali k tomuto odhadu (obr. 2).
Čirou náhodou je 520 miliard dolarů zhruba trojnásobek toho, co by naznačovaly prodeje amerických státních dluhopisů u odlivu kapitálu z Číny, což znamená, že Čína likviduje také některá další v dolarech denominovaná aktiva, a to horečnatým tempem. Doposud nevíme jaká, ale graf výše a rozsah čínského odlivu kapitálu je určitě tou největší zprávou týkající se této nejlidnatější země světa: to, co se děje na akciovém trhu, je jen odvracení pozornosti.

Čistý odliv kapitálu mohl docela dobře činit -200 miliard dolarů, což je oproti 1. čtvrtletí zrychlení přesahující vše v dosavadní historii.
Připusťme, že je to menší číslo, než 520 miliard JP Morgan, ale je to také za mnohem kratší časové období. Když odliv 224 miliard dolarů v jednom čtvrtletí zprůměrujeme na rok, povede to k bezprecedentnímu odlivu kapitálu z Číny ve výši 1 bilion dolarů. Netřeba říkat, že kapitálový exodus tohoto tempa a rozsahu by naznačoval, že je něco velmi, velmi špatného nejen s čínskou ekonomikou, ale i s jejím kapitálovým trhem, a v neposlední řadě i s její kontrolou kapitálu, která zakazuje jakýkoliv výrazný útěk kapitálu (aspoň obyčejným lidem, politbyro je jasně z regulací pro „obyčejné lidi“ vyňato).
Úplná zpráva s grafy, údaji a analýzou
Zapomeňte na to, co dělají akciové trhy, neboť, jak bylo poznamenáno, je to pouhé odvádění pozornosti. Zaměřte se místo toho na dluhopisové trhy, které jsou v porovnání s akciovými masivní.
Jak můžeme vidět, Čína se aktivně a rychle zbavuje amerických dolarů, kdy poslední tři měsíce zaznamenaly téměř polovinu z tohoto výprodeje.
To není známkou stabilizovaného globálního trhu a docela dobře se můžeme stát svědky začátku masivního celosvětového kolapsu stávajícího ekonomického, finančního a monetárního paradigmatu. Zcela jistě neočekáváme, že se tak stane přes noc, ale jak jsme poznamenali dříve, jsme na vrcholu bezprecedentní události v historii světa.
Podle analytika Grega Mannarino to byl všechen ten nadměrný dluh, co činilo „nekonečný“ ekonomický růst možným. Ale když tato dluhová bublina konečně praskne – a možná vidíme začátek, kdy Číňané rozprodávají aktiva denominovaná v amerických dolarech – budeme též svědky i prasknutí populační bubliny:
Vytvořilo to populační boom… populační boom vzešel z dluhu. Je to neuvěřitelné.
Takže když dluhová bublina praskne, dojde ke korekci u populace. Je to matematická jistota.
Zemřou miliony a miliony lidí po celém světě, až dluhová bublina praskne. A říkám, až, ne jestli…

Když se zdroje stanou stále vzácnějšími, budou spolu země válčit. Lidé se budou rvát … v pesimistickém scénáři… a budou dělat vše ve svých silách, aby přežili… aby zabezpečili svoji rodinu a sebe.
Není z toho cesty ven.
Zdroj: Miliony a miliony budou umírat…
Reálná možnost příchodu této události je to, co tlačí nejen vládu připravit se na scénáře rozsáhlého ekonomického kolapsu a občanské nepokoje, které budou následovat, ale poslala také světovou elitu do jejích úkrytů a bunkrů, ve snaze vyhnout se nevyhnutelnému násilí, které vypukne, až se nedostatek zdrojů stane normou.
Ty, kteří ještě musí u příprav na katastrofu podniknout jisté kroky, upozorňujeme na Řecko, kde došlo k podobné události v menším měřítku. Věci se tak zvrtly, že Řekové hledají jídlo v popelnicích a stojí dlouhé hodiny frontu, jen aby si mohli z bankomatu vybrat vládou povolených 75 dolarů.
Většina lidí – asi 99% -- se nedokázala připravit ani na menší poruchy, jako ty v Řecku.
Jak poznamenává autor Plánu pro připravené Tess Pennington, nebude nijak těžké převrátit společnost naruby, a stejně jako v Řecku, jestli dluhová bublina praskne, bude mít přímý a okamžitý dopad na normální průběh obchodování:
Kolektivně bere většina Američanů systém dodávek základních komodit ve své oblasti jako zaručenou věc. „Systém“, podkladová infrastruktura, která udržuje tok zboží, služeb a obchodu v Americe, vytváří dojem normálnosti a řádu. Jídlo voda, benzín a léky tvoří jen pár položek, u kterých jsou týdně obnovovány zásoby, aby udržely naši závislou společnost v chodu. Mnozí však nechápou, jak křehký systém je a jak rychle může zkolabovat.

Zpráva vysvětluje, že strach a panika spotřebitelů nedostatek zboží umocní. Zprávy o zastavování náklaďáků – ať již na místní úrovni, státní nebo regionální, či celostátní – povedou k syslení a drastickému nárůstu spotřebitelských nákupů základního zboží. Nedostatek se projeví rychle a může vést k občanským nepokojům.
Zdroj: Když se náklaďáky zastaví, systém zkolabuje
Dopravní systémy jsou jen jednou ze součástí klíčového řetězce, závisejícího specificky na dostupnosti úvěru. Pokud dojde k narušení úvěrování kvůli měnovým otřesům nebo ekonomickému kolapsu, mohli bychom čelit Řecku v masivním měřítku v celé Americe, doplněnému o veškeré to násilí, které vzniká, když jsou lidé zatlačeni za kritický bod.
Poučení z posledních odhalení přicházejících z Číny?
Je to jednoduché. Připravte se na bezprostřední kolaps našeho stávajícího paradigmatu. Když tak neučiníte, budete vy a vaši blízcí bojovat doslova o odpadky.


China Dumps Half a Trillion Dollars: “Something Is Very, Very Wrong” vyšel 22. července 2015 na investmentwatchblog.com. Překlad v ceně 475 Kč Zvědavec.

 

Poznámka editora Zvědavce:

Nemám rád tyhle katastrofické předpovědi kolapsu Ameriky. Je to už trošku ohraná písnička, ten kolaps už předpovídali komunisté někdy v padesátých létech a pořád byl "za rohem" a pořád nic. Uveřejňuji ten článek ne proto, že bych věřil autorovi nebo chtěl strašit, ale pro zajímavá fakta, že Čína se v hojné míře zbavuje amerických dolarů, což je fakt, a nakupuje zlato, což je také fakt. Doufejme, že ví, co dělá, protože zlato je v historickém propadu. Důvod, proč je v propadu, je samozřejmě zase někde jinde. Cena zlata je uměle podhodnocená. Možná se tak banksteři snaží odradit Čínu od nákupu zlata, možná je v tom ještě něco jiného. V každém případě na brzké zhroucení SSA nevěřím.

Ukrajinská svodka – JF a jeho výběr ze světového tisku

0
0
vybral, přeložil a sestavil JF
28.7.2015 Kosa zostračili https://vlkovobloguje.wordpress.com/


Předkládám vám pravidelný výběr toho, co se mi podařilo najít na anglofonních
stránkách. K tomu jsem přidal text, složený z několika zajímavostí o „Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva“ a z poslední zprávy mise HRMMU tohoto úřadu na Ukrajině.


Protestující poničili vozidla OBSE na východní Ukrajině
The Associated Press, 24.7.2015 zdroj

Moskva – Protestující poničili vozidla OBSE v Doněcku, městě na východní Ukrajině, ovládaném povstalci. Ruská televize ve čtvrtek ukázala záběry několika desítek protestujících před hotelem, kde jsou ubytování členové OBSE, monitorující průběh konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskou vládou. Někteří protestující, většinou mladí muži s protislunečními brýlemi, posprejovali vozidla OBSE a Mezinárodní komise Červeného Kříže. Alexander Hug, zástupce vedoucího monitorovací komise OBSE na Ukrajině, řekl, že bylo poškozeno celkem 30 vozidel OBSE a dalších mezinárodních organizací. Tato vozidla jsou nyní dočasně mimo provoz.



Hlasování o ustavení tribunálu k MH17 – Rusko jej bude pravděpodobně vetovat
Michelle Nichols, Reuters, OSN, 24.7.2015 zdroj

Rada Bezpečnosti OSN bude hlasovat o ustavení mezinárodního tribunálu k potrestání viníků loňského sestřelu civilního letounu na Ukrajině ale Rusko se vyjádřilo, že pravděpodobně bude výsledky tohoto hlasování pravděpodobně vetovat. Malajsie rozeslala návrh rezoluce k vytvoření tribunálu minulý měsíc. Rusko minulý týden navrhlo jiný text, požadující spravedlnost pro oběti MH17 ale ne vytvoření tribunálu.


Málo jistot rok po sestřelu civilního letadla na Ukrajině
Jim Heintz a Joan Lowy, AP, The Washington Post, 16.7.2015  zdroj

Rok od okamžiku, kdy byl Boeing 777 Malajsijských Aerolinií sestřelen z oblohy nad válkou rozvrácenou východní Ukrajinou, přičemž zahynulo 298 lidí, je stále k disposici jen velmi málo oficiálních slov o nějakém pokroku při určování, co způsobilo sestřel MH17. Jedna ze sond údajně ukazuje na střelu země-vzduch, vypuštěnou z vesnice, ovládané proruskými rebely, ale celé měsíce nebyla zveřejněna žádná oficiální zpráva. Další vyšetřování se vleče bolestivě pomalu a z Moskvy se vynořují vzájemně si odporující teorie. Tragedii stále více zahaluje mlha vášnivých obvinění, makabrózních výroků a samoúčelné rétoriky.


USA – Rusko: Příležitost ke dvoustranným rozhovorům

Stratfor, Geopolitical Diary, 21.7.2015 zdroj
Telefonáty mezi poměrně nízko postavenými diplomaty nejsou za normálních okolností nic nového. Ale pondělní rozhovor mezi Victorií Nuland a ruským náměstkem ministra zahraničí Grigorijem Karasinem o trvajícím konfliktu na Ukrajině je výjimkou. Dvoustranná povaha rozhovoru a jeho načasování mezi vršícími se prohlášeními o porušování příměří ukrajinskou vládou i povstalci jej činí obzvlášt významným. Navíc znovu naznačuje, že vývoj ukrajinského konfliktu, ať už směrem k utlumení nebo k eskalaci, bude určován nikoli Kyjevem ale akcemi a vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.


Okouzlující ofenziva ukrajinské nové policie v Kyjevě
Dmytro Vlasov,  AP, The Washington Post, 24.7.2015 zdroj

Ještě před několika měsíci by se obyvatelé Kyjeva normálně policii vyhnuli místo aby jí pomáhali. Policistům nemělo ceno odporovat a co bylo ještě horší – oni vyžadovali úplatky. To vše už je pryč. Dnes se obyvatelé Kyjeva sbližují s novými policisty, kteří se objevili v ulicích a dokonce je žádají o společné fotografie. Vítají je jako první viditelné výsledky reforem ukrajinské vlády od února 2014.


Biden vítá návrh zóny bez těžkých zbraní pro Ukrajinu
Sandra Maler a Eric Beech, Reuters, Wasington, 25.7.2015  zdroj

Vicepresident USA Joe Biden vítá návrh presidenta Ukrajiny Petra Porošenka na vytvoření 30-kilometrové zóny bez tanků, dělostřelectva a minometů podél linie kontaktu na východní Ukrajině. Ve zprávě z Bílého Domu se říká, že Biden a Porošenko spolu mluvili telefonicky a shodli se na tom, že proruští separatisté stále porušují minské dohody o příměří a o odstranění těžkých zbraní z linie kontaktu.


Vojáci jednotek USA budou cvičit jednotky pravidelné ukrajinské armády
David Alexander, Bill Trott, Bernard Orr, Reuters, Washington, 25.7.2015  zdroj

Americké jednotky začnou později v tomto roce cvičit i jednotky pravidelné armády Ukrajiny jako rozšíření své současné mise, která byla až doposud omezena jen na jednotky ministerstva vnitra. „Toto cvičení je součástí naší dlouhodobé vojenské spolupráce s Ukrajinou a uskuteční se na žádost ukrajinské vlády. Tento dodatečný program zvýší naše celkové náklady na bezpečnostní pomoc Ukrajině od roku 2014 na více než 244 milionů dolarů.“


Ukrajina: USA rozšiřuje svou podporu o výcvik jednotek pravidelné ukrajinské armády
Andrew Siddons, The New York Times, 24.7.2015  zdroj

Armáda USA mírně rozšíří svou vojenskou pomoc Ukrajině, když na podzim tohoto roku začne na západě Ukrajiny cvičit vojáky ukrajinské armády. „Toto cvičení je součástí naší dlouhodobé vojenské spolupráce s Ukrajinou a uskuteční se na žádost ukrajinské vlády.“ řekl novinářům Mark Toner, mluvčí ministerstva zahraničí. V dubnu přijelo na Ukrajinu asi 300 amerických vojáků cvičit vojáky ukrajinské národní gardy, kteří spadají pod ukrajinské ministerstvo vnitra. Jakmile mise skončí, přemístí se cvičitelé k jednotkám ukrajinské armády nedaleko hranice Ukrajiny a Polska.

 
Ruské bombardéry vystrašily USA ale pravděpodobně nenesly jaderné zbraně
Mark Thompson, Time, 23.7. 2015  zdroj

Ale rostoucí asertivita Moskvy zajímá vojáky USA. Špatnou zprávou pro Američany, dost staré na to, aby si pamatovali horečku studené války, že se bombardéry ze sovětské éry Tu-95 Bear objevily poblíž pobřeží USA. Dobrou zprávou pak pro Američany je fakt, že tyto turbovrtulové stroje z 50-tých let stále často havarují. V této kombinaci je velmi nepravděpodobné, řekl někdejší generál USAF, že by ruské bombardéry nesly jakékoli jaderné zbraně tak blízko americkým břehům.


Hej, Putine, viděls kolik Čina investuje na Ukrajině?
Samuel Ramani, The Washington Post, 24.7.2015 zdroj

Dne 6.července oznámil list Finacial Times, že Ukrajina se stane největším vývozcem kukuřice do Číny a tím překoná i Spojené Státy. Bylo to překvapení, protože USA jsou historicky považovány za téměř monopolní dovozce kukuřice do Číny. Od ruské anexe Krymu v roce 2014 zvýšila Ukrajina svůj zemědělský obchod s Čínou o 56 procent. Je to paradox. Na jedné straně Čína výslovně neodsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Dokonce odměnila Rusko za odpor proti Západu zvýšeným nákupem ruské ropy a plynu, i když tyto nákupy vyvážila rozšířením svých energetických zakázek ve Střední Asii. Na druhé straně čínský kapitál pomáhá ukrajinské ekonomice, rozvrácené válkou, svými investicemi a obchodem. Čínský kapitál se rozhodujícím způsobem podílí na oživování ukrajinského, kdysi tak slavného, zemědělství. Hlubší analýza čínské rozporuplné politiky ukazuje, že strategie Číny v postsovětském prostoru zůstává pragmaticky nevyhraněná. Čína zjistila výhody vyvažování svých obchodních vztahů s Ruskem i Ukrajinou a ráda využije levných dovozů z ukrajinské krizí určované ekonomiky. Skutečnost, že Čína stále udržuje oddělené své diplomatické a ekonomické strategie, umožňuje Ukrajině pronikat na čínský trh a hojit tak rány, které její ekonomice uštědřila válka. Čína může usnadnit expansi ukrajinských průmyslových odvětví jako je informační technologie a stavebnictví a poskytnout svůj trh pro ukrajinské zemědělské exporty. Pronikání Ukrajiny na čínské trhy pak může významně snížit její dlouhodobou ekonomickou závislost na Rusku. I když jsou obě země ve válce, Rusko stále zůstává největším obchodním partnerem Ukrajiny. Zvýšená čínsko-ukrajinská spolupráce pak může částečně Západu kompenzovat nutnost nabízet Ukrajině dalekosáhlou ekonomickou pomoc. Konvenční představa, že ukrajinský konflikt způsobil sjednocení Číny a Ruska proti Západu, tedy není správná. Ukrajina se spíše stává polem soupeření mezi oběma velmocemi.


Baby boom v Moskvě?
Ilan Berman, Foreign Affairs, 8.7.2015  zdroj
Míra porodnosti v Rusku roste ale demografická krize zdaleka ještě není zažehnána. Poslední desítky let byl v Sovětském Svazu a poté v Rusku zaznamenáván sestupný populační trend. Počet úmrtí daleko přečísloval počet narození, věk dožití byl velmi nízký a sociální neduhy, od alkoholismu po neodborné potraty, byly varující. V posledních několika letech se však tento demografický obrázek podstatně vyjasnil. V roce 2012 poprvé od zhroucení Sovětského Svazu převýšil počet narození počet úmrtí. V roce 2013 pak věk dožití dosáhl rekordní hodnoty 71 let.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR)
(Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights)

Úřad OHCHR je agentura OSN, zabývající se dodržováním lidských práv, zaručených mezinárodním právem a vyjádřených ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Declaration_of_Human_Rights)

Úřad byl ustaven usnesením Valného shromáždění OSN dne 20.12.1993

Další podrobnosti lze nalézt na oficiálních stránkách OHCHR, které jsou, stejně jako většina tiskových dokumentů, k disposici v angličtině, francouzštině, španělštině, ruštině, arabštině a čínštině.

14.3.2014 pro potřeby kontroly dodržování lidských práv na Ukrajině ustavena a vypravena speciální mise OSN pro monitorování lidských práv (United Nation Human Rights Monitoring mission in Ukraine, HRMMU) a vyslána na Ukrajinu, kde pracuje dodnes. Mise byla sestavena ze 7 pracovníků OSN a dalších asi 25 místních spolupracovníků na Ukrajině. Sídlo vedoucího mise je v Kyjevě a pracoviště ve Lvově, Charkově, Oděse, Simferopolu a Doněcku. Všechny úplné zprávy této mise lze ve formátu PDF zde.

Zatím poslední zpráva HRMMU byla vydána dne 1.6.2015. Přeložený souhrn této zprávy následuje. Poznámky pod čarou jsem pro zjednodušení a přehlednost zařadil přímo do textu a odlišil kursivou.
 

Zpráva o stavu lidských práv na Ukrajině od 15.2.2015 do 15.5.2015

1.Souhrn

1) Toto je desátá zpráva Úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva při Organizaci Spojených Národů (Office of United Nations High Commisioner for Human Rights, dále jen OHCHR) o situaci ohledně lidských práv na Ukrajině, založená na činnosti Mise Organizace Spojených Národů pro sledování dodržování lidských práv na Ukrajině (United Nations Human Rights Monitoring Mission in Ukraine, dále jen HRMMU. HRMMU byla vypravena 14.března 2014, aby sledovala stav dodržování lidských práv na Ukrajině a poskytovala vládě Ukrajiny a dalším zúčastněným stranám doporučení k jednotlivým případům porušování. Podrobnosti lze nalézt v odstavcích 7 a 8 Zprávy HRMMU ze dne 19.září 2014). Tato zpráva pokrývá období od 16.února 2015 do 15.května 2015.

2) Sledované období pokrývá časový úsek od prvního výročí událostí, které měly dramatický dopad na stav lidských práv na Ukrajině a které vyvolaly jeho následné zhoršení: v únoru 2014 události na Majdanu; tak zvané “referendum” v Autonomní Republice Krym 16.března; počátek bezpečnostních operací vlády ve východních oblastech Doněck a Luhansk 14.dubna, zaměřených na znovuzískání kontroly nad územím a budovami, obsazenými ozbrojenými skupinami v březnu a dubnu 2014, které se setkaly s odporem, údajně podporovaným pronikáním cizích bojovníků a zbraní z Ruské federace; násilí 2.května v Oděse; a tak zvaná “referenda” o samosprávě v Doněcké a Luhanské oblasti 11.května, která odporovala ukrajinské ústavě a mezinárodním normám a standardům (Další podrobnosti lze nalézt v odstavcích 3-6 a 9-10 Zprávy z 19.září 2014).

3) Více než rok se již na Ukrajině projevuje nedostatek ochrany a spravedlnosti pro oběti a přetrvává beztrestnost pachatelů. Stále není vyřešena trestní zodpovědnost ani za hromadné porušování lidských práv spáchané při majdanských protestech, při kterých byli zabito 104 demonstrujících a 13 příslušníků bezpečnostních sil, ani za násilí 2.května v Oděse, kde zemřelo celkem 48 osob. Žádní pachatelé nebyli postaveni před orgány spravedlnosti a vyšetřování těchto případů zůstává pomalé. Přestože Úřad generálního prokurátora prohlásil, že identifikoval všechny vysoké vládní činitele, kteří se podíleli na rozhodování v případě majdanských událostí, není známo, že by byli v tomto případu z něčeho podezíráni nebo obviněni. Až dosud bylo zatčeno pouze sedm osob, podezřelých ze zabití protestujících ve dnech 18. až 20.února, a jen dva z nich byli dosud vyslechnuti. O vyšetřování násilí v Oděse, prováděném Ministerstvem vnitra a Úřadem generálního prokurátora, se všeobecně soudí, že je nespolehlivé, částečně pro neschopnost a neochotu bezpečnostních orgánů přivést před orgány spravedlnosti ty, kdo jsou za násilí zodpovědni. Potrestání pachatelů je údajně ztíženo faktem, že mnozí z nich uprchli z Ukrajiny.

4) Zhroucení práva a pořádku na územích, ovládaných samozvanou “Doněckou Lidovou Republikou” (dále jen DLR) a samozvanou “Luhanskou Lidovou Republikou” (dále jen LLR) je umocňováno trvajícím ozbrojeným nepřátelstvím mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a ozbrojenými skupinami. Nepřátelství je provázeno porušováním mezinárodního humanitárního práva a má devastační účinky na užívání lidských práv přibližně pěti miliony lidí, žijících v této oblasti. V místech, přímo postižených boji, jako jsou Debalceve, Doněck a Horlivka, se lidé k HRMMU obraceli s požadavkem “chceme jen mír”.

5) Současné příměří na východní Ukrajině není plně dodržováno. Bylo uzavřeno 12.února jako součást Balíčku opatření k realizaci dohody z Minsku za účasti zástupců DLR a LLR a vstoupilo v platnost 15.února. Balíček rovněž předpokládá odsunutí těžkých zbraní od linie kontaktu; vytvoření bezpečnostní zóny 50-140 km; odstranění nelegálních a cizích ozbrojených formací z území Ukrajiny; a “úplné a definitivní” propuštění všech “rukojmí a neprávem zadržovaných osob”. Ve své rezoluci 2202 (2015) vyzvala Rada Bezpečnosti všechny strany konfliktu k úplné implementaci Balíčku. Ukrajinská vláda přijala 17.března usnesení, které jsou v souladu s opatřeními Rady Bezpečnosti a Rady Evropské Unie o provedení mírových a bezpečnostních operací na Ukrajině.

6) Ve dnech, následujících po výše uvedené dohodě o příměří, pokračovaly útoky ozbrojených skupin proti ukrajinským jednotkám okolo města Debalceve (Doněcká oblast) až do 19.února a způsobily nové oběti mezi zbývajícím civilním obyvatelstvem, které už několik týdnů přežívalo ve sklepích. Mezi 19.únorem a 10.dubnem bylo příměří obecně dodržováno, ačkoli každý den byly hlášeny ozbrojené střety. Zatímco některé oblasti konfliktu zůstávaly v klidu, jako například Luhansk, jiné se, počínaje 11.dubnem, staly scénami stupňovaného nepřátelství (Avdiivka, Dokučajevsk, Doněck, Horlivka, Hranične, Jasinuvata, Krasnohorivka, Krymske, Luhanske, Olenivka, Opytne, Pisky, Popasna, Ščastje, Širokyne, Slavjanoserbsk, Spartak, Stanično Luhanske, Svitlodarsk, Vesele, Vodjane, Vonovacha, Zolote)

Okolí doněckého letiště a vesnice Širokyne (Doněcká oblast) zůstalo hlavním bojištěm, kde byly intenzivně použity těžké zbraně. Přetrvávají zprávy o nasazení vyspělých těžkých zbraní a ozbrojenců, dodaných Ruskou Federací.

7) Všeobecný pokles intenzity ostřelování obydlených oblastí po 15.únoru vedl k poklesu počtu civilních obětí. Počet obětí na straně ukrajinské armády i na straně ozbrojených skupin nadále roste. Od počátku nepřátelství v polovině dubna 2014 do 15.května 2015 bylo v konfliktu na východní Ukrajině celkem dokumentováno nejméně 6.362 mrtvých (včetně 625 žen a dívek) a 15.775 zraněných (jde o konservativní odhad HRMMU a WHO, založený na dostupných oficiálních údajích. Všeobecně se pokládá za podhodnocený a předpokládá se, že skutečný počet obětí je vyšší). Mnoho osob zůstává nezvěstných a stále se nacházejí těla dalších obětí.

8) Stále jsou hlášeny případy porušování lidských práv a ohrožování a zastrašování místních obyvatel ze strany ozbrojených skupin. HRMMU obdržely nové stížnosti na zabíjení, mučení a hrubé zacházení, případy nelegálního omezování svobody, nucených prací, rabování, vydírání a vybírání výpalného na územích, ovládaných ozbrojenými skupinami. Přetrvává rozšířené trestání a napadání osob, podezřelých z podpory vládních vojsk nebo sympatií k ukrajinské centrální vládě. V některých případech ozbrojené skupiny nepovolily HRMMU navštívit oblasti, kde bylo hlášeno porušování lidských práv, nebo to nebylo možné z bezpečnostních důvodů.

9) Ozbrojené skupiny a tak zvané “vládní struktury” DLR a LLR jsou zdpovědné za porušování lidských práv na územích, které ovládají. Kroky, které DLR a LLR podnikly k ustavení svých vlastních legislativních rámců a systémů “orgánů spravedlnosti” (“policie”, “prokurátoři” a “soudy”) jsou v rozporu s ukrajinskou ústavou a s mezinárodním právem a ohrožují dodržování dohod z Minsku.

10) Obyvatelé oblastí, ovládaných ozbrojenými skupinami, jsou od tak zvaných “voleb”, uspořádaných v DLR a LLR v rozporu s Minskými dohodami a s ukrajinskou ústavou, stále více izolovány od zbytku Ukrajiny v důsledku následného rozhodnutí ukrajinské vlády dočasně přemístit státní instituce a organizace z těchto oblastí a zastavit dodávky a platby (včetně sociálních dávek) institucím a jednotlivcům v těchto oblastech (Podrobnosti viz odstavec 12, Zpráva HRMMU z 15.12.2014). Dne 17.dubna označil ukrajinský parlament tyto oblasti za “dočasně okupované”. Situace nejzranitelnějších vrstev obyvatelstva, zejména starších a postižených osob, rodin s dětmi a osob v ústavní péči, zůstává obtížná, protože mnozí z nich nemají žádné příjmy a jsou omezeni v přístupu k základním sociálním službám. Počátkem dubna se vynořily zprávy, že některé platy a důchody jsou vypláceny orgány DLR a LLR v ruských rublech.

11) Systém povolení, který zavedla svým Dočasným nařízením z 21.ledna 2015 Ukrajinská bezpečnostní služba SBU, nadále významně omezuje svobodu pohybu přes kontaktní linii. Projevilo se to zejména v období nejvyostřenějšího nepřátelství v únoru, kdy se mnozí lidé pokoušeli opustit oblast konfliktu. Ti, kteří se pokoušeli získat povolení, museli čelit korupčním praktikám a až tříměsíčním čekacím lhůtám. Mezinárodní i národní organizace se již přimlouvaly za změnu tohoto systému povolenek ale až dosud bez výsledku.

12) Bezpečnost novinářů v zóně konfliktu zůstává nejistá a během sledovaného období jich několik bylo zabito. Ozbrojené skupiny pokračují v omezování svobody projevu a na územích jimi ovládaných brání v práci mediálních profesionálů. Ukrajinská vláda identifikovala více než 100 mediálních zdrojů (včetně TV kanálů, informačních agentur, novin a internetových zdrojů) z Ruské Federace, kterým nadále, až do konce bezpečnostních operací, není a nebude dovoleno zúčastnit se tiskových konferencí ukrajinských státních činitelů.

13) HRMMU konstatuje, že snahy vlády zabezpečit územní celistvost Ukrajiny a obnovit zákon a pořádek v oblasti konfliktu jsou nadále doprovázeny přetrvávajícími příznaky svévolného a utajovaného zadržování osob, unášení osob, podezřelých ze separatismu nebo terorismu. HRMMU stále dostává zprávy o hrubém zacházení a mučení osob, zadržených ukrajinskou armádou a bezpečnostními agenturami. Konstatuje také, že vyšetřování případů porušování lidských práv ze strany ukrajinské armády a bezpečnostních orgánů teprve musí být provedeno.

14) Více než 1.2 milionů uprchlíků od začátku konfliktu trpí omezeným přístupem k lékařské péči, bydlení a zaměstnání. Upřednostňování armády, nedostatek příležitostí, omezený přístup k lékařské péči a psycho-sociálním službám pro demobilizované vojáky a hluboké obavy z toho, že příměří nebude dodržováno, má vážný dopad na obyvatelstvo a jeho naději na urovnání konfliktu. Další zhoršování celkové ekonomické a finanční situace má vliv na veškerou populaci Ukrajiny.

15) Dne 3.března ustavil president ústavní komisi pro vypracování dodatků k ukrajinské ústavě na bázi širokých veřejných konsultací. Tři pracovní skupiny zahájily svou činnost v dubnu, aby načrtly první návrhy, týkající se státu a jeho institucí, decentralizace, samosprávy, základních svobod a lidských práv. Dne 26.dubna byly přijaty doplňky zákonů, inter alia, k posílení role nejvyššího soudu jako garanta jednotné jurisdikce.

16) Dne 15.května podepsal ukrajinský president balíček čtyř zákonů, které označují komunistický a nacistický režim jako “zločinný podle zákona”, zakazují propagaci těchto režimů a veřejné vystavování jejich symbolů. Tyto zákony také požadují nahrazení komunismem inspirovaných názvů měst, ulic, náměstí a dalších míst jinými názvy, které umožňují vyzvednutí všech osob, “které bojovaly ve dvacátem století za ukrajinskou nezávislost”. HRMMU konstatuje, že existuje vážné nebezpečí, že některé aspekty uplatňování těchto zákonů by mohly omezit svobodu projevu a dále prohloubit existující rozpory ve společnosti.

17) Navzdory mnoha problémům, kterým čelí ukrajinská vláda, existuje jistý pokrok v reformách, týkajících se deregulace obchodu, zasahování státu, vzdělání a boje proti korupci. Dne 18.března byla ustavena Národní agentura pro předcházení korupci, která má za cíl zavést povinnou elektronickou evidenci příjmů a vydání všech veřejně činných osob. Dne 16.dubna byl presidentem jmenován ředitel Národního protikorupčního úřadu, instituce, která má provádět vyšetřování trestné činnosti, spáchané vysokými veřejnými činiteli, včetně soudců a prokurátorů.

18) Situace v Autonomní Republice Krym (dále jen Krym), jejíž status je předepsán v resoluci Valného Shromáždění 68/262, je nadále charakterizována porušováním lidských práv, páchaným de facto autoritami, které zde uplatňují právo Ruské Federace. HRMMU obdrželo informace o hrubém zacházení a mučení někdejších majdanských aktivistů zadržených krymskou “bezpečností”. Pokračuje obtěžování a věznění krymských Tatarů a jiných příznivců “jednotné Ukrajiny”. Krymský “soud” nařídil nápravnou práci pro tři krymské aktivisty, kteří v průběhu povoleného průvodu k oslavě výročí národního básníka Tarase Ševčenka rozvinuli ukrajinskou vlajku s nápisem “Krym je Ukrajina”.

19) Byl posílen dohled nad medii na Krymu, Nejméně sedmi mediálním zdrojům, používajícím jazyk krymských Tatarů, včetně TV stanice a novin, které byly v komunitě krymských Tatarů nejoblíbenější, byla odmítnuta přeregistrace pod zákony Ruské Federace a musely přestat fungovat. Požadavky přeregistrace je ohrožena rovněž svoboda náboženského vyznání. Pouze 51 náboženských komunit má v současném okamžiku legální status podle zákonů Ruské Federace, ve srovnání s více než 1400 komunitami pod ukrajinskými zákony před “referendem” v březnu 2014. Situace některých zranitelných skupin, jako jsou lidé s drogovou závislostí, je dramatická. Kolem 800 je jich v současné době bez možnosti přístupu k životně důležité náhražkové terapii a až 30 jich od března 2014 zemřelo. Poskytovaná péče je nedostatečná, neboť obsahuje jen jednoduchou detoxifikaci a příležitostně následnou rehabilitaci.
Poznámky JF ke zprávě:

– z obsahu zpráv mise HRMMU se dá soudit, že zdrojem informací komise byla pravděpodobně až na výjimky pouze kyjevská vláda,

– z obsahu jiných dokumentů vyplývá, že mise HRMMU byla na Ukrajinu vyslána na žádost Kyjevské vlády nejprve na 3 měsíce. Její činnost byla od té doby několikrát prodloužena,

– pro dosažení svých cílů spolupracuje HRMMU se Zvláštní monitorovací komisí OBSE a s blíže nespecifikovanými „institucemi a programy OSN“, „mezinárodními a regionálními organizacemi“, „nezávislými národními lidskoprávními institucemi a nevládními organizacemi“,

– východoukrajinští povstalci jsou ve všech zprávách důsledně označovaní jako „ozbrojené skupiny“, zřejmě ve snaze vyhnout se použití některým nežádoucích pojmů jako „rebelové“, „povstalci“, „občanská válka“ a podobně. Veškeré ozbrojené akce ukrajinské armády na východě jsou (zřejmě ze stejného důvodu) důsledně označovány jako „bezpečnostní operace“,

– jazyk dokumentu poněkud připomíná jazyk českých normalizačních novinářů po roce 1969 (výrazy „tak zvané referendum“, „samozvaná Doněcká Lidová republika“ atd),

– ze stránek a dokumentů OHCHR je zřejmé, že vhodně použitá agenda lidských práv může být skutečně mocná zbraň …


Vlkova poznámka:

Do té doby než jsem četl tento report mise OSN o Ukrajině, jsem marně přemýšlel nad tím, proč Rusko brání vytvoření mezinárodního tribunálu k vyšetřování sestřelu MH 17.

Nyní už se tomu naprosto nedivím. Ostatně při tomto složení té vyšetřovací komise – Mise byla sestavena ze 7 pracovníků OSN a dalších asi 25 místních spolupracovníků na Ukrajině nelze ani nic jiného čekat! Tudíž Rusové reagovali naprosto logicky. Věřím, že s výstupy pozorovatelské mise OBSE, které díky Mirečkovi Kosa týdně zveřejňuje, žádný větší problém nemají.

Kyrgyzský prezident obvinil USA s podněcování řízeného chaosu, země chce označovat neziskovky za zahraniční agenty

0
0

28.7.2015  Wertyz Report

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambayev v pondělí prohlásil, že Spojené státy chtějí udělením ocenění disidentovi Azmjonu Askarovovi v zemi vyvolat chaos. Etnický Uzbek Azimjon Aksarov byl odsouzen na doživotí kvůli podněcování nepokojů a z účasti na vraždě policisty.


„Tato cena nemůže šokovat a pro Kyrgyzstán znamená etnickou nestabilitu a pokus o vyvolání chaosu,“ Atambayev během tiskové konference v Biškeku. „Je to vzpoura. Někdo chce v Kyrgyzstánu nestabilitu. Někdo chce tento popel doutnat neustále.“

Atambayev dále řekl, že Washington vytvořil předsudek, že pro Uzbeky nebude nikdy v Kyrgyzstánu spravedlnost. Dále prohlásil, že se budou v zemi schvalovat zákony proti neziskovým organizacím placeným ze zahraničí. Jeden zákon by charity placené ze zahraničí označil za zahraniční agenty, pokud budou zasahovat do politiky, a další mají zakázat homosexuální propagandu. „Ty, které dostávají granty od jistých zemí chtějí v zemi chaos a zmatek, my chceme stabilitu,“ řekl.

Kyrgyzstán na protest proti ocenění Askarova zrušil dohodu o spolupráci s USA.

Zdroj: Reuters
Foto: REUTERS/FABRIZIO BENSCH

VIDEO: Ukrajinská policie bije bezdomovce

0
0
28.7.2015  Wertyz Report

Ukrajinská policie nedávno dostala zbrusu nové uniformy (po vzoru newyorské policie, jednoho z nejzkorumpovanějích policejních oddělení v USA), aby se očistila z korupce. USA také začaly cvičit budoucí policisty. A právě absolventi jejich programů na Ukrajině uvedli jako většina policejních oddělení v USA - čtyři lidi s obuškem na bezbranného bezdomovce.


Největším kupcem syrské ropy Islámského státu jsou Turci, odhalily údajně dokumenty ropného cara ISIS

0
0


28.7.2015 Wertyz Report

Pokud vezmeme v úvahu tvrzení USA, že Islámský stát měsíčně vydělává 40 miliard dolarů na ropě, logicky nás napadne otázka, kdo tuto ropu kupuje? Turecká média spekulovala, že v ropném byznysu jedou přepravní firmy syny tureckého prezidenta Recepa Tayipa Erdogana Bilala a také kurdská vláda Masúda Barzáního v severním Iráku. Tato tvrzení potvrdila i nedělní zpráva deníku Observer.


V květnu americká komanda pronikla do Sýrie s cílem zabít Abu Sayyafa, ropného cara Islámského státu. Vysoce postavený Západní činitel Observeru sdělil, že v Sayyafově domě byly nalezeny informace o přímých obchodech mezi tureckými činiteli a členy ISIS. Tento nejmenovaný činitel řekl: „Byly tam zabaveny stovky flash disků a dokumentů. Od půlky roku 2013 byl tuniský bojovník Abu Sayyaf zodpovědný za pašování ropy z východosyrských polí, které skupina ovládala. Černý trh s ropou začal být hlavním pohonem pro zisky ISIS - a turečtí kupci byli jedním z jeho hlavních klientů.“

Bilal Erdogan a členové ISIS (Foto:ufilter.blogspot.com)
Loni turecký nezávislý deník Aydinlik uvedl, že se nelegálního prodeje s ropou účastní také vláda Kurdsitánu v severním Iráku. Deník tehdy uvedl: „Nezpracovaná ropa je rafinována v iráckých zařízeních a smíchána s „legálně získanou“ ropou Severoirácké administrativy. Skrz ropovody je pak poslána do tureckého přístavu Ceyhan, kde je prodávána na světové trhy. Všechny národy pak tuto ropu kupují a nepřímo podporují Islámský stát i přes fakt, že většina zemí organizaci považuje za teroristickou.“
Aydinlik tehdy uvedl i výpověď řidiče kamionu. „A. K., řidič nákladního auta, který dva a půl roku pracoval pro stavební společnost v severním Iráku, novinám Aydinlik řekl: „Přepravní společnost, ve které jsem v Kirkuku pracoval, mi dala dokumenty a tankery. Tyto tankery přejížděly po oblastech ovládaných IS a odtud jsem převážen nezpracovanou ropu do skladů v ropných rafinériích v Kirkuku. I přes to, že v Mosulu tanker kontrolovala IS a v Kirkuku jednotky Pešmarga, nic se nedalo kvůli dokumentům dělat. Ačkoliv jsem se bál, mohl jsem se volně pohybovat. Na stejné cestě pracovaly stovky lidí.“
Je také velice dobře známým faktem, že tohoto byznysu se účastní přepravní firmy syna tureckého prezidenta Erdogana Bilala Erdogana. Bilal jako vlastník několika námořních společností údajně podepsal kontrakty s evropskými společnostmi pro převoz kradené ropy do asijských zemí. Bylo také odhaleno, že Bilalovy společnosti vlastní zvláštní přístaviště v Bejrútu a Cayhanu, kde se ropa nakládá na tankery mířící do Japonska.

Erdogan se s Yasinem al-Qadim setkal minimálně sedmkrát (Foto: Todays Zaman)

Bilal se osobně také setkával se členy Al-Kájdy. Když v létě 2014 vypukl v Turecku korupční skandál a do médií se začaly dostávat záznamy z bezpečnostních kamer a telefonátů o schůzkách tureckého premiéra Erdogana, média zveřejnila záběry, ve kterých je viděn premiér Erdogan a šéf rozvědky MIT Hakan Fidan s finančníkem Al-Kájdy Yasinem al-Qadim. Erdoganovi se s Qadim setkali sedmkrát i přes fakt, že Qadimu bylo zakázáno vstoupit do Turecka.

Zdroje:Todays Zaman, Al-ManarPress TV
Foto:AP

Foldyna si ulevil nad Štětinou: Je to průjem. A nastala kanonáda

0
0

28. 7. 2015 ParlamentníListy

Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) slyšel ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Českého rozhlasu europoslance Jaromíra Štětinu a podle všeho nevěřil vlastním uším. Byl to prý pořádný slovní průjem. A to ani zdaleka nebylo vše.

Europoslanec Jaroslav Štětina byl hostem úterních Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu, kde popsal svou návštěvu na Donbasu. Zavítal i do tří dobrovolnických praporů, které jsou především ruskou propagandou označovány za nacistické. Podle Štětiny v jádru ale o žádné nacisty nejde a aby do tohoto problému mohlo být vneseno světlo, pozval vedoucího činitele praporu Azov na půdu Evropského parlamentu.

Foldyna k tomu poznamenal na sociální síti Facebook jedno. „Mluví, jako by byl jejich táta.“ Hned v úvodu byl ale podstatně ostřejší. „Poslouchám Štětinu na Radiožurnálu, tak to je průjem,“ poznamenal. Další diskutující pokračovali ve stejném duchu. Průjem prý představuje celá TOP 09 a Štětina patří do ústavu. To ale není vše. „Štětina nemluví, on si sere do krku (promiňte mi ten výraz),“ napsal další z diskutujících.

A jak Štětina pokračoval v rozhlasovém vystoupení, Foldyna konstatoval, že je to horší, než si myslel. Další občané zapojení v debatě označili europoslance Štětinu za kariéristu a bývalého komunistu, který převlékl kabát. Štětinu prý také nemá cenu poslouchat, protože je to ztráta času. Jde o duševní zvratky duševního mrzáka. Tak to vidí další z občanů.

Varoufakisův plán B

0
0
Václav Umlauf 
29.7.2015 E-republika

Proč musel ministr financí Řecka krást čísla daňových kont obyvatel vlastního státu? Odpověď. Neměl k nim přístup, protože už nebyly pod jeho správou. Daňová konta Řeků jsou majetkem bankovní Trojky.


V článku o Řecku pod názvem Tsipras kapituloval, Varoufakis odešel čestně, Řecko na odpis jsem napsal, že Tsiprasova vláda neměla plán B pro případ, že jim banksteři z EU a z Trojky zavřou banky a bankomaty a nechají lidi vyhladovět tím, že v rámci bezcharakterního EU-ustanovení zvaného "bail-in" nepustí občany k jejich vkladům. To se také stalo a Řecko po týdnu kapitulovalo. Vítězství banksterů nad občany přijde Evropu draho, ale to teď nechme stranou.

Plán B opravdu byl, dokonce od samého začátku vlády Syrizy, ale podrobnosti vyšly najevo až tento týden. Naše korporátky vykřikovaly, že Varoufakis chtěl udělat něco jako bankovní převrat, kdy chtěl haknout čísla daňových kont řeckých daňových poplatníků, aby je mohl použít pro své operace. Absurdní situace, pro ministra financí vlastní země, že ano. Nad tím se vůbec nikdo nezamyslel. České korporátky zrovna nepodněcují myšlení svých nemyslících čtenářů. Ale nezávislý tisk by si tu základní otázku položit měl. Takže se ptejme: Proč musel ministr financí Řecka krást čísla daňových kont obyvatel vlastního státu? Odpověď. Neměl k nim přístup, protože už nebyly pod jeho správou. Daňová konta Řeků jsou majetkem bankovní Trojky. Teď je jasné, o jaký Absurdistán v případě Řecka vlastně jde.

Předešlé zlodějské socialistické a pravicové vlády prodaly Řecko komplet a zbavily se dokonce i základních dat o výběru daní. Bankovní Trojka si je zprivatizovala a prohlásila je za vlastní majetek. Předešlá kolaborantská vláda zlodějů s tím souhlasila, a dokonce ani nemukla, takže se to veřejně ani nevědělo. Řecké vládě, a tím i jeho lidu, v podstatě Trojka zabavila základní nástroj, jak řídit ekonomiku pod záminkou, že se daně vybírají špatně.

To je stejné, jako když prohlásím, že plýtváte vodou a elektrikou. Pak vám seberu plynoměr a elektroměr. Pak prohlásím, že s takovou sockou, co má odpojený plyn a elektriku, se už nebudu bavit. A pak na ni pošlu exekutora a pro své placené prestituty do vlastních novin vydám prohlášení, že tento občan je značně nepřizpůsobivý, protože při vynášení zabavených věcí kladl odpor mému osobnímu exekutorovi. Ale už je pacifikovaný a za mřížemi, tak se nemusíte bát, vy všichni dobří lidé. Choďte vesele do práce a hlavně plaťte mými bankovními kartami mimo bankovky. Ty totiž patří státu a mají vlastní hodnotu zatím danou mimo můj bankomat. A hlavně sekejte další dluhy z mých platebních karet.
 

Bankovní systém daňových kont pod kontrolou vlády

Jaký plán B měli Tsipras a Varoufakis? Celkem jednoduchý. Už v prosinci 2014 dal Tsipras příkaz, aby se připravoval přechod Řecka na drachmu, pokud z jakýchkoliv důvodů dojde na vystoupení z eura. Nová vláda předpokládala, že ECB zastaví provoz bank a bankomatů v Řecku, což se skutečně stalo. Protože legální vládě už nepatřila ve vlastní zemi ani daňová přiznání vlastních občanů, museli by je hacknout. Tato čísla totiž znamenají, že můžete prakticky všem občanům distribuovat finance přes státem kontrolované banky.

Počítalo se s tím, že se vezmou bankovní čísla daňových poplatníků a tím se získá základní nástroj, jak rozběhnout ekonomiku v momentu, kdy budou banky zavřené. Varoufakis se spojil s vynikajícím americkým ekonomem Jamesem Galbraithem a v úzkém týmu lidí připravovali odchod z eura. Pokud by měli konta daňových poplatníků, při zastavení výplat vlastních úspor Řeků (tj. nikoliv dluhů státu!) stačilo zmáčknout knoflík a použít tato konta k výplatě a k převodům drachmy. Syriza si nedělala o úmyslech ECB a Trojky naprosto žádné iluze od samého začátku vlády a průběh událostí to plně potvrdil.

Proč se plán neprovedl? Varoufakis k tomu jen poznamenal, že jedna věc je držet něco v tajnosti pro 10 lidí a druhá věc je nechat to kolovat v prostředí 1000 lidí. A toto číslo bylo nezbytné pro provedení plánu. V podstatě šlo o pokus, jak dostat pod kontrolu část bankovní suverenity státu. A další věc byly technické potíže spojené s převodem a fakt, zda by takový plán vůbec fungoval. Nezapomeňme, že převod se měl dělat za kritické situace, kdy proti Syrize stálo celé EU a fakticky ve světě neměla aktivní spojence.

A na závěr dodejme perličku z Wirtschaftsnachrichten, najdete to zde. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nabídl řecké vládě při jejím vyjednávání o kapitulaci úplatek, pardon, podporu, 50 miliard euro, pokud okamžitě vystoupí z eurozóny. Z EU se pomalu stává černá komedie.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republiky přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce E-republiky. Děkujeme!

Související články:
Tsipras kapituloval, Varoufakis odešel čestně, Řecko na odpis
Yannis Varoufakis není Zorba a není ani patriot. Vše se odehrálo dle připraveného scénáře
Financování cizího státu je protistátním aktem a znakem vzdání se suverenity (II.)
Co Varoufakis svému lidu neřekl
Financování cizího státu je protistátním aktem a znakem vzdání se suverenity
Francouzský parlament schválil zákon proti nekalé konkurenci Amazonu
Polsko otáčí a chce do eurozóny
NEET, blahobyt a naše svoboda
Kdo vydělal na pádu letadla MH 17 nad Ukrajinou
Volba Ukrajinců: Umřít hlady nebo na bojišti

Mediální manipulace a krize v České televizi v roce 2000

0
0
Doslov k vydané knize do Ladislava Jakla
29.7.2015   Institut Václava Klause

Žijeme v době mediální. Co tato fráze vlastně znamená? Copak člověk v jistém smyslu nežil v „mediálním světě“ odjakživa? Copak vždy nežil v prostředí interpretací, manipulací a zkreslované reality? Ano, to jistě žil. Už od chvíle, kdy spolu s člověkem (nejspíše ve stejný den) vznikla abstraktní komunikace, člověk brzo poznal, že tato komunikace může sloužit k úplně jiným věcem než jen k předávání informací. Může sloužit i k předávání postojových vzorců, k přesvědčování, k získávání druhých pro své vlastní cíle.

Už první šamani a kmenoví čarodějové poznali, jak úžasným nástrojem je například strach a pocit viny. Pokud od svých bližních chtěli získat nějaké výhody, museli je nejdříve vyděsit, vnutit jim pocit, že duchové jsou pohněváni. A pohněvání jsou přece kvůli tomu, že lid porušil nějaká pravidla, to funguje nejlépe. Proto teď lidu hrozí hněv mocných sil. Ale z něj se prý lze vykoupit. Šaman v tom může být ochotným prostředníkem a pomocníkem, potřebuje ale oběti. A vystrašení „viníci“ jsou ti nejochotnější dárci všech možných statků.

Už první sociální struktury, první struktury moci musely těžit jak z hrubé autority, postavené na převaze síly, tak i z autority získané agitací, propagandou, ideologií, přesvědčováním a manipulací. Ale i v běžném interpersonálním kontaktu každý jedinec v rámci maximalizace svého profitu vědomě či pudově selektuje informace, které sděluje druhým, a modifikuje jejich podobu tak, aby vytvořil příznivé klima pro své zájmy.

Proč bychom tedy zrovna nyní měli mluvit o době mediální, když „všechno už tu bylo“? Protože nikdy v historii nebyl poměr mezi informacemi a obsahy získanými vlastní zkušeností a informacemi a obsahy získanými zprostředkovaně (mediálně) tak dramaticky nakloněný ve prospěch oněch zprostředkovaných.

V televizi se objeví zpráva o tom, že uprchlý chovanec psychiatrické léčebny se dopustil znásilnění. Zpráva je přítomna v intimním prostředí každého televizního diváka, u něj doma. A ohromná část žen od dívek po důchodkyně nabude přesvědčení, že uprchlí duševně nemocní násilníci jsou součástí jejich reality, jejich životního obzoru. Navzdory tomu, že v místě, které tvoří rámec jejich skutečného života, se takový případ nestal už sto let a sto let se nestane.

Žantovský k tomu píše: „Novináři jsou přesvědčeni, že jejich činnost jim dává právo zaplňovat média těmi obsahy, jež sami považují za vhodné. Jednoduše se tomu říká, dělat si vlastní politiku’, avšak tento přenesený výraz je nadsázkou jen velmi malou, protože o politiku skutečně jde: novináři mají dojem, že jsou povoláni vstupovat do politických dějů, formovat je, dávat jim směr a obsah. Nestačí jim fakta pouze monitorovat, zaznamenávat, třídit, analyzovat a dávat do souvislostí: mají ambici je vytvářet. Chovají se přesně podle jednoho z Murphyho zákonů: ,Když máš v ruce kladivo, vše okolo ti připadá jako hřebík.‘“

Cokoli marginálního se stane v desetimilionové populaci, může být vybráno a předloženo lidem jako součást jejich běžného světa. A to nemluvíme o věcech, které se staly jen ve fantazii reportérů a propagandistů. Lidé dávno nepoměřují závažnost jevů či událostí podle jejich pravděpodobnosti ve svém reálném životě, ale podle toho, jakou míru závažnosti oněm jevům a událostem přisoudí službukonající editor toho či onoho média.

Jenže pokud míra nasycenosti „pocitem“ závažnosti určitého jevu přesáhne jistou kritickou úroveň, stává se novou skutečností, stává se opravdovou realitou, kterou lidé vidí v očích těch druhých. A taková realita má už svou velice hmatatelnou motivační sílu, uvádí do pohybu společenské děje, mění priority, obrací hodnotové vzorce. To vše jsou fenomény, které jsou velmi dobře využitelné ve prospěch konkrétních zájmových skupin. A ty tak budou mít vždy eminentní zájem, aby se podílely na „přetlumočení“ reality nepotkané vlastní zkušeností publika do „reality“ přijaté lidmi za vlastní.

Petr Žantovský patří mezi ty žurnalistické analytiky, kteří se těmto praktikám soustavně věnují. A má toho na práci dost a dost. Když dnes nahlédneme do novin nebo si pustíme publicistický pořad v rádiu či televizi, vidíme, že snahou o objektivní informace se už nikdo nezabývá. Žijeme v době permanentního a neskrývaného propagandistického tlaku, jehož cílem je vytvoření takových nálad ve veřejnosti, při kterých by mocným zájmovým silám prošly kroky, za jiných (propagandou nezpracovaných) okolností nemyslitelné a neobhajitelné. Má smysl se tedy vracet k nějaké jiné éře, když dnešek je úplnou školní ukázkovou laboratoří manipulace?

Petr Žantovský si evidentně myslí, že má. A já dodávám, že má pravdu. Vybral si totiž pro demonstraci nejkřiklavějších forem mediální manipulace tzv. televizní krizi z období přelomu milénia. Tehdejší krize kolem České televize přesáhla úrovní znásilnění reality, práva a novinářské poctivosti všechny do té doby představitelné hranice a je dodnes jedovatým pramenem, který otravuje českou žurnalistiku.

Žantovský ale nepíše jen o tzv. televizní krizi samotné. Píše o nás divácích, o nás, kteří si svým vnímáním a chováním o takovou manipulaci říkáme: „Tzv. televizní krize je naprosto exemplární ukázkou porušení všech zásad novinářské profesionality a mediální etiky, přinesla velice destruktivní a znehodnocující tendence do oblasti české žurnalistiky a ukázala, jak občansky nedospělá a tím pádem snadno manipulovatelná je značná část obyvatelstva.“

Možná už trochu zapomínáme, možná i rádi zapomínáme. Stránky této knihy nás ale velmi rázně probudí a vrátí do zoufalé atmosféry tehdejších dnů, kdy brutální lež vítězila nad argumentem, kdy právo ovládli „duchové“ a kdy se veřejnost i politická reprezentace nechala koupit a zastrašit gangsterskými metodami manipulátorů.

Petr Žantovský si dal práci a popsal tehdejší dění krok za krokem. Aktéry jmenuje osobně, přikládá konkrétní fakta a dokumentační aparát, zahrabaný mnohaletým prachem překrucování. Nehraje si na nestranného pozorovatele (i když by někdy větší odstup asi nebyl na škodu), ale dělí se s námi o svá tehdejší východiska.

Televizní krize pro něj nespadla z Marsu, Žantovský ji zasazuje do kontextu „dělostřelecké přípravy“ předchozích epizod boje o moc a ukazuje, že při televizní krizi nešlo o nic menšího než o přepsání výsledku voleb, o zpochybnění základů demokracie. Epizody mocenských bojů v 90. letech vedených prostřednictvím mediálních manipulací předkládá Žantovský jednu po druhé ve vzájemné návaznosti a ukazuje jednotlivé manipulační metody, dávno popsané, ověřené a vyzkoušené, které při těchto pokusech ukousnout větší podíl na moci byly použity.

To je u této knihy jedním ze zásadních přínosů. Mnohé klasické až školní produkty mediálních manipulací zažíváme dnes a denně, jsou nám prezentovány jako běžný život, jsou nám předkládány jako samozřejmá prvoplánová mediální reflexe. Když si je ale s pomocí Žantovského vysvlékneme donaha a objevíme zadní část barevných kulis, všechny ty nastrojené mechanismy, táhla, plátna, prkna a kladky, už se nám mediální obraz vůbec nejeví jako prvoplánový a samozřejmý, ale právě jako rafinovaný produkt propagandy.

O to průhlednější se nám pak jeví všechny denunciační, agitační, mystifikační a dezinterpretační praktiky, které za tzv. televizní krize zažívaly svůj první zlatý věk (protože – jak se obávám – uprostřed druhého takového zlatého věku propagandy žijeme právě nyní).

Autor správně vystihl i zdroj politické manipulace. Tím je politika sama, její slabost, její neúcta k mandátu, její neukotvenost: „Čím vice se politici médií bojí, tím větší jim dodávají sílu a tím znatelněji oslabují sami sebe, svou vůli stát pevně za vlastním přesvědčením, díky němuž je voliči do příslušných institucí zvolili. Selhání parlamentu ve věci České televize v zimě 2000-2001 bylo příznakem selhání celého systému neusazených demokratických procedur v zemi a především selháním osobností, od nichž si občané slibovali konstrukci a stabilizaci, nikoli likvidaci či oslabování demokratických procedur a návyků.“

Žantovský po líčení zápletek televizní vzpoury přikládá některé s časovým odstupem provedené analýzy tehdejších dějů, které nám vítězové televizní vzpoury zatajili. V ten moment ale jeho kniha končí. A kde je nějaké poučení, kde katarze, kde naděje? To už Žantovský neříká. Když už mne ale požádal o tento doslov, řeknu to tedy za něj: jaké rozuzlení byste chtěli? Podívejte se na dnešní stav mediální krajiny! Podívejte se kolem sebe…

Zájemci si mohou knihu objednat pomocí objednávkovéhoformuláře nebo na adrese predplatne@institutvk.cz.

Cena: 100 Kč



Spravedlnost je rovnost

0
0

29.7.2015  Tribun  
         
Už od rána mi hlavě straší tenhle tweet:
'Equality doesn't mean justice.'

Je to totiž ilustrativní (v tomto případě doslova) ukázka stereotypů, které někteří (mnozí?) lidé chovají o rovnosti a spravedlnosti, a neschopnosti rozlišovat rovnost a stejnost, se kterou se tak často setkávám.

Na obrázku vlevo totiž není rovnost, ale stejnost. Rovnost je vpravo, tam, co je spravedlnost. Spravedlnost tu není rovnosti navzdory, ale naopak díky rovnosti – rovnosti postavení. Vlevo je stejnost krabic, vpravo je rovnost výhledu. Vlevo je rovnost rovné daně, vpravo je rovnost příležitostí.

Už zase máme odbory

0
0


Josef Mrázek
29.7.2015



Českomoravská komora odborových svazů (ČMKOS) chce v září vystupňovat tlak na zvyšování mezd. To je zcela správné, jde o jeden ze základních problémů zlodějské ekonomiky založené již v začátcích klausismu. 
Předlistopadové příjmy zaměstnanců totiž pozůstávaly jednak z mezd a platů a dále z benefitů v podobě dotovaných cen nájemného, dopravy, energií, potravin, vody, služeb atd., a při transformaci tyto dotace zanikly a mzdy zůstaly nízké, což se dodnes vydává za cennou konkurenční výhodu. Ve skutečnosti však národní produkt není na trhu uplatňován přiměřeně levněji, ale nevyplácená část zasloužených mezd zůstává zaměstnavatelům jako bezdůvodný zisk. Ve většině případů navíc odchází jako výnos na konta zahraničních majitelů. Z tohoto důvodu vymáhání vyšších mezd nikoho neohrožuje, jde o opravu dřívějších chyb.

V současné době jsou mzdy v ČR podhodnoceny tak, že by měly být ve srovnání s Rakouskem a Německem, i když se přihlédne k nižšímu HDP na hlavu (důsledek zpackané transformace), v průměru aspoň o 45 až 50% vyšší. Toho se nedá rychle dosáhnout, ale je zřejmé, že slibovaná přidání kolem 3% jsou zcela nedostatečná, nezohledňují základní chybu.

Postavení odborů se v ČR po zavedení primitivního kapitalizmu změnilo tak, že se podařilo je rozbít a zbavit většiny členstva a neměly vedení, které by bylo schopné a odhodlané nové situaci čelit. Nevycházelo se z toho, že rozhodující problémy jsou společné pro celou společnost, musí se řešit v tomu odpovídající šíři a podporu při vymáhání změn je třeba hledat v celé společnosti. Čelní odboroví předáci místo rozšíření zástupů, kterým by stáli v čele, šli cestou zajištění vlastního postavení. Vrcholem zklamání byl den 21.4.2012, kdy občané ze setrvačnosti počítali s tím, že něco jako odbory se postaví do čela docela mohutné demonstrace nespokojených, ale náčelník odborů udělal pravý opak, odešel s Kalouskem na pivo.*/

Od září nás dělí již jen necelé prázdniny a tak je potřeba připomenout odborům, že počítáme s tím, že se otázky mezd, která jim vždy byla blízká, skutečně ujmou. Měli bychom podporovat každého, kdo usiluje o zvýšení mzdy. Každý úspěch v tomto směru je úspěchem všech, protože mzdové hladiny všech oborů, i hladiny důchodů a sociálních dávek jsou tak trochu hladinami spojitých nádob. Také proto zasluhuje mzdový boj jakéhokoliv odborového svazu naši podporu, bojují i za nás.


*/ podle informací, které má reakce Nové republiky, byl tehdejší šéf odborů vylákán Kalouskem 'na pivo'právě proto, aby byla pořízena kompromitující fotografie.

Germanofilové a sudetomilové ohrožují naši republiku

0
0
N. Ženeva
29.7.2015  České národní listy

Letošní léto je až příliš „rozmarné“. Kromě nebývalých výkyvů počasí je přeplněno událostmi, které ke klidu nepřispívají. Po rozporech o Ukrajině přicházejí na scénu obavy z terorismu IS, vlny uprchlíků, otřesy státu, který je kolébkou evropské kultury – Řecka atd.

Naše média mají plné ruce práce, aby nás „pravdivě a objektivně“ informovala o všem, co se v tom zlém světě děje a dokazovala nám, jaké máme štěstí, že jsme pod ochrannými křídly EU, NATO a hlavně velkého bratra za mořem. Ten si pomalu, ale jistě spřádá pavučinu, do které chce zaplést celý svět (jenom jak se zbavit toho nepoddajného Putina, který mu maří plány?).

A v zákulisí tohoto světového vření si naše církev katolická v tichosti a v klidu pilně sbírá plody vybojovaných 'restitucí'. Nejsou to maličkosti, o které má zájem. Tak například nyní vede boj o vydání velkolepého obrazu „Madona z Veveří“ faře ve Veverské Bítýšce – malém to městečku u Brna. Toto dílo nevyčíslitelné hodnoty pochází z roku 1350 a je tvorbou jednoho z nejvýznamnějších malířů té doby – Mistra Vyšebrodského. Líbeznou tvář Madony mohou obdivovat lidé celého světa v Národní galerii v Praze, kde je dobře opatrována a střežena. Kam ji chce umístit kardinál Duka, nevím. Můžeme mít jistotu, že třeba neobohatí sbírku nějakého movitého sběratele umění? Bylo nám slibováno, že převádění našeho národního bohatství církvi se ujme speciální komise. Neměli bychom být periodicky informování o její činnosti? Nebo ponecháme církví volnou ruku při vybírání z našich národních pokladů­­? S nenasytností katolické církve máme totiž bohaté historické zkušenosti.
Brno - 20.duben 1939 - brněnští Němci oslavují narozeniny Adolfa Hitlera

Je tu však problém, kterému se stále vyhýbáme, přesto že nám v budoucnu může přičinit velké nepříjemnosti. Již 70 let jsme pranýřováni za „kruté bezpráví a genocidu“, kterých jsme se údajně dopustili odsunem německých občanů z ČSR. Tento odsun, nesprávně nazýván vyhnáním je označován s šokující drzostí za nejhorší zločin 20. století. Za jeho iniciátora je označen náš prezident Beneš. Vyvrátit tato lživá tvrzení je snadné – existuje k tomu spousta dokumentů. Není žádným tajemstvím, že o odsunu bylo rozhodnutu již v roce 1943, kdy v deklaraci o ukrutnostech – částí to deklarace 4 mocností o obecné bezpečnosti je uvedeno, že ze zemí okupovaných nacisty, musí být německé obyvatelstvo převedeno do své mateřské země – Německa, aby se zamezilo jejího dalšího zneužití k rozpoutání nové války. Toto rozhodnutí bylo přijato všemi vítěznými spojenci 2. 8. 1945 v Postupimi. Dekrety, podepsané prezidentem Benešem – tímto „zločincem a vlastizrádcem“, jak si dovolují ho nazývat nejen sudetští Němci, ale i například náš „kníže“ Schwarzenberg – řešily pouze právní a organizační stránku transferu. Toto můžeme opakovat i dokazovat do nekonečna, démonizace neustává, protože promyšleně a plánovitě sleduje jiné cíle. Kampaň proti nám vede sudetoněmecký landsmannschaft (SL), který odsunutí Němci založili krátce po svém příchodu do Německa – hlavně do Bavorska, nalézajícího se v americké zóně. Částmi SL jsou názorová společenství: Witikobund, Ackermann Gemeinde, Seliger-Gemeinde. A další subjekty jako např. Bruna, založena brněnskými Němci. Jejich program je obsažen v tzv. 20 - ti bodech a Eichstättské deklaraci, podepsané 17 - ti usvědčenými nacisty – členy NSDAP, SDP, Freikorpsu a SS. Hlavním požadavkem je „vrácení vlasti“ (zapomínají, jak toužili po „Heim ins Reich“?), a „odčiněni za bezpráví“. Zde je na místě připomenout Pařížskou konferenci ze dne 21. 12. 1945, kde bylo rozhodnuto, že každá signatářská země si ponechá německý majetek anebo jim bude disponovat tak, aby se nemohl nikdy vrátit do německého vlastnictví. Podle této smlouvy německý majetek přešel do vlastnictví státu. Na téže konferenci byl schválen náš podíl na německých reparací, který v současnosti činí 360 miliard Kč (v měně v roce 1938). Toto by si měli uvědomit různí Salmové, Hohenrodové a jiná cizácká šlechta, která se u nás usadila po Bílé hoře, kdy díky Valdštejnem a Lichtenštejnem vyvolanému znehodnocení české měny skupovala „za babku“ majetky naších předních českých rodů, přinucených opustit svou vlast kvůli odmítnutí přestoupit na katolickou víru. Toto bylo opravdové vyhnání v pravém slova smyslu. Zrovna tak jako vyhnání Čechů z pohraničí po mnichovské smlouvě v r. 1938.
Spokojený Posselt mezi brněnskými sudetomily.
Vraťme se však k problémům odsunu, který je každoročně přetřásán na sjezdech sudetských Němců v Bavorsku. Bavorsko je přijalo jako „čtvrtý bavorský kmen“ pod svůj patronát se všemi jeho požadavky. Snad stačí několik citátů. Na loňském sjezdu bavorská ministryně E. Müller pronesla ve své řeči:
„Benešovy dekrety jsou bezprávím a bezprávím zůstanou. Od této historické pravdy se nenecháme odvést. Do Evropy míru a svobody Benešovy dekrety nepatří. Je to bodlina v Evropském společenství hodnot“


Na letošním sjezdu v Augsburku zašel bavorský premiér H. Seehofer ještě dál:
„V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbaveni práv, cti, stali se psanci. Vyhnání z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let…. Vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velikou a obrovskou nespravedlivostí“.

Toto vše si však my necháváme líbit. Ve své benevolenci jsme povolili SL zřídit v Praze svou kancelář, založit českou pobočku německé Ackermann-Gemeinde s předsedou ministrem D. Hermanem a dokonce jsme schválili registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – organizace, která se hrdě hlásí k odkazu SL. Dospěli jsme až tam, že jsme se začali omlouvat za odsun. Přitom zapomínáme, že to nejsou jen prázdná slova. Omluva znamená přiznání viny s nezbytnými právními důsledky: 1. Restituce – návrat odsunutých, 2. Kompenzace za „újmy“, 3. Satisfakce.

To si jistě neuvědomil V. Havel, když se jako první odsunutým Němcům omluvil. Po něm následovala skupina brněnských vysokoškoláků pod vedením O. Lišky, pak pražští vysokoškoláci z Antikomplexu. Korunu všemu však posadili letos radní moravské metropole Brna. V rámci jimi vyhlášenémRoku smíření přijali deklaraci, ve které se omlouvají brněnským Němcům za jejich odsun. Proti této deklaraci vystoupili pouze 4 zastupitelé z KSČM.

Zdali si naši páni konšelé uvědomili, že tímto vlastně uznávají za pravdivé všechny lži o vraždách o ukrutnostech, kterým byli údajně vystaveni Němci během jejich „pochodu smrti“– tak svůj odsun nazývají. Odsun probíhal v době, kdy se město Brno pomalu vzpamatovávalo z hrůz války. Ochromena byla doprava, ochromeno bylo veškeré zásobování. Lidé bloudili mezi ruinami, někteří mezi troskami svých bombami zničených domovů. Do města přijížděly vlaky se zuboženými vězni z kontrakčních táborů, kteří přežili opravdové pochody smrti. Kromě nedostatku potravy lidé trpěli i nedostatkem léků. Přesto však odsun Němců byl provázen sanitkami a lékaři poskytovali pomoc i léky potřebným, zvláště při vypuknutí úplavice, které někteří podlehli. Historky o vraždách jsou nestoudnou lží. Opustit domov jistě nebylo lehké – prožilo to i 170 000 Čechů, když na podzim roku 1938 byli vyhnání z pohraničí. Těm se však nikdo neomluvil.

Naší páni radní si zřejmě neuvědomili, že se omlouvají těm, kteří 15. 3. 1939 v Brně nadšeně vítali německá vojska a upadali do euforie, když se na balkoně brněnské radnice objevil A. Hitler se svým doprovodem. (Členem Hilerova doprovodu byl i R.Heydrich, proslulý svou vizí o„konečném řešení české otázky: poněmčení české sebranky…české země musí být německou zemí. Čech tu nemá co pohledávat.“ Toto jsou citáty z jeho proslovu ve funkci zastupujícího říšského protektora). Radní Brna se omluvili těm, kteří strhávali české nápisy a rozbíjeli výkladní skříně českých obchodů. Omluvili se i těm, kteří neodolali pokušení podívat se na popravy Čechů v neblaze proslulých Kounicových kolejích, vykonávaných na tzv. Písečku, aby se nemuselo stále umývat krev popravených. Zapomněli, že jsou představitelé města, které bylo velmi postižené nacistickou hrůzovládou, bylo citadelou Gestapa a místem mnoha utrpení českých vlastenců. Zapomněli……

Jejich rozhodnutí však bylo přijato s nadšením na 66. sjezdu sudetoněmeckého Landsmannschaftu konaném v Augsburku 23. května tohoto roku, a to hlavně mluvčím a dlouholetým aktivistou SL B. Posseltem. Ve svém emocionálním projevu po srdečném díkuvzdání svým přátelům P. Bělobrádkovi, A. Marksovi a biskupskému vikáři Eliášovi a po konstataci, že vyhnání bylo chladně plánovaným zločinem, Posselt se věnoval Brnu. Překypoval chválou nad postojem vedení města, které „odsuzuje vyhnání a žádá za to o odpuštění“ (citát z jeho projevu). Informuje o slibu primátora Vokřála, že spolu s R. Landrockem z Bruny uspořádá pietní vlak, který pojede z Drasenhofenu a Pohořelic do Starého Brna, kde bude připomenuto 70. výročí „brněnského pochodu smrti, v němž bylo zabito tisíce Brňanů“ (opět citát z projevu B. P). Zároveň slibuje, že SL bude v příštích letech rozvíjet v Brně ještě více aktivit, o kterých je již jednáno s vedením města. (To jistě nebude problémem, když Spolková vláda slíbila německým menšinám v ČR podporu ve výši 137 000 €. Od roku 1990 do roku 2014 tato podpora činila 14 295 000 €.

Vedení města svůj slib splnilo a zapojilo se do uspořádání velkolepé slavnosti v zahradě starobrněnského kláštera. Tato slavnost konána 30. 5. 2015 byla připomínkou odsunu. Zahájil jí primátor Vokřál, přítomni byli velvyslanci Německa a Rakouska a četní vysoce postavení hosté. Mezi všemi radostně poletovala, rozdával úsměvy na výsost spokojený samotný „Vůdce“ – B. Posselt.

Tímto nějak Rok smíření v Brně skončil, na Mistra Jana Husa už nezbyl čas. Zůstala jen hořká příchuť ponížení, kterému nás svým počínáním radní města vystavili.

Ing. N. Ženeva, Brno


Nová turecká válka proti Kurdům

0
0
Kurdská bojovnice v Sýrii
- dav -
 29.7.2015  AltPress

Specialista na Blízký východ a jeden z mála západních odborníků ovládajících arabštinu slovem i písmem Juan Cole píše o tom, že masivní úder tureckých sil proti džihádistům z Islámského státu (Daeš) se záhy proměnil na útok proti Kurdům, tradičnímu nepříteli Ankary. 

Turecko se dlouhodobě snaží potlačovat snahy "svých" Kurdů o nezávislost
To, co bylo zprvu oznámeno jako ofenziva Ankary proti silám extrémistů ze samozvaného chalífátu, se celkem brzy změnilo na letecké útoky na pozice kurdských sil. Podle dostupných zpráv uskutečnily tuto sobotu turecké letecké síly desítky náletů na základny příslušníků Kurdské strany pracujících (PKK) v Iráku, nedaleko od tureckých hranic. Na druhou stranu jen čtyři z úderů tureckých válečných letounů cílily na pozice fanatických islamistů v Sýrii.
Turecko útočí proti jedné z nejefektivnějších sil stojících proti Daeš

Zničíme toho, kdo může porazit Islámský stát?

Cole se s předstíranou dávkou naivity podivuje nad skutečností, že Ankara útočí na kurdské jednotky v regionu, které představují jedinou skutečně efektivní sílu v boji proti Islámskému státu (s výjimkou šíitských milic v Iráku). „Takže“, ptá se trefně Cole, „jestliže chceme zahájit účinnou vojenskou kampaň proti Daeš, uděláme to tak, že zničíme jejího nejzatvrzelejšího nepřítele v poli?“

V neděli ráno turecká policie rozprášila stovky kurdských demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti bombardování, a zatkla asi 550 z nich. Headliny tureckých médií hlásaly, že kurdští protestující odmítají, aby Turecko vedlo vzdušnou kampaň proti pozicím Daeš, avšak tito lidé rozhodně neoplývají sympatiemi pro fanatické řezače hrdel; ba naopak, jak dokazují jejich „comrades“ přímo v poli. Jde tedy o lživou propagandu vanoucí z Ankary, a to se zjevným úmyslem poškodit Kurdy jako celek, v čemž jsou jednotlivé turecké vlády pěkně kované.

Sbohem, míre
Kurdové čelí jak džihádistům z Islámského státu, tak i náletům tureckých letade

Turecko a Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci, avšak turecká vláda především se silnou vojenskou a diplomatickou podporou administrativy amerického prezidenta Billa Clintona vedla proti tureckých Kurdům doslova genocidní kampaň, která vyvrcholila na konci 90 let minulého století: 30 000 usmrcených osob, 2 až 3 milióny násilně vysídlených, 3500 zdevastovaných vesnic a městeček. PKK před dvěma lety uzavřela s tureckou vládou příměří, nicméně mluvčí Kurdské strany pracujících v sobotu oznámil, že klid zbraní je kvůli agresi proti nim ten tam. Bohužel se tak zmrazuje i celý mírový proces.


Pohřeb padlých Kurdů

Celý článek zde

Tribunál OSN k vyšetření tragédie MH/17: Fraška a pokrytectví. Viníci chtějí zahladit stopy. Strach z ruských důkazů. Možný vrah vyšetřuje a má právo veta. Byly to izraelské rakety?

0
0

- redakce - 
30.7 2015 Proptiporud

Redakce Protiproudu přináší nové informace holandského novináře o zametání stop po pachateli masové vraždy nad Doněckem prostřednictvím "mezinárodního tribunálu", který se právě pokoušejí ustavit Spojené státy a jejich vazalové v OSN.  
 
Právě dnes má Rada bezpečnosti OSN hlasovat o návrhu na zřízení mezinárodního tribunálu, který by stíhal osoby, podezřelé ze sestřelení malajského boeingu MH - 17. Stroj se zřítil minulý rok na Ukrajině a stal se záminkou k rozpoutání největší krize mezi Východem a Západem od skončení studené války. S návrhem přichází Holandsko, Belgie, Austrálie, Malajsie a Ukrajina. Všeobecně se čeká, že Rusko návrh vetuje.

Tribunál jako zástěrka

Sám návrh ovšem řádně smrdí. Proč vlastně táž falanga, kterou před rokem pověřili vyšetřováním, aniž rok po katastrofě dokázala přijít s jakýmkoli závěrem ze své práce, navrhuje vytvoření speciálního tribunálu Spojených národů? Co by měl takový tribunál vlastně dělat? Taky se vám zdá, že by byl naprosto zbytečný?

Rusko těžko pasivně přijme jakýkoli závěr, s nímž Nizozemský úřad pro bezpečnost vyrukuje. Zvláště pokud nebude podpořen solidními důkazy.

Samozřejmě, že hlasování samo bude velmi užitečné pro Holandsko: světová média budou hovořit o tom, že Amsterodam, mohutně podporovaný Spojenými státy, Francií a Británií, chce tento hnusný zločin vyšetřit, ale Rusko se, jak je jeho špatným zvykem, opět staví do cesty.

Moskva má samozřejmě plný důvod zpochybňovat motivaci navrhovatelů a vetovat zřízení tribunálu pouze z tohoto, řekněme politického, důvodu. Je však ještě důvod jiný, možná důležitější: existence tribunálu jako taková by byla  protiprávní. Je totiž neoddiskutovatelným faktem, že podle Charty Spojených národů nemá Rada bezpečnosti žádné soudní pravomoci. Jako taková tudíž jakémukoli „tribunálu Spojených národů“ nemůže delegovat pravomoci – které nemá.

Nespravedlivé instituce

Je pravdou, že v devadesátých letech 20. století Rada obdobným způsobem vyčarovala dva další „mezinárodní soudy“ – jedním byl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a druhým Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Samotný fakt, že to tehdy členům Rady bezpečnosti OSN prošlo, ovšem nečiní existenci ani jednoho ze soudů (z nichž se oba, mimochodem, ukázaly jako nespravedlivé instituce, prosazující velmi spornou politickou linii) o nic méně protiprávní.

Jediný platný způsob, jak zřídit mezinárodní soud, jenž bude mít jurisdikci nad suverénními státy, je totiž mezinárodní smlouva. Rusko to jistě ví a mělo by to tuto středu světu připomenout.*/

Zdroj


Zoufalý pokuse zakrýt odpovědnost Kyjeva

V této souvislosti je dobré připomenout si slova holandského experta, zabývajícího se problematikou katastrofy Boeingu. Novinář a blogger Joost Niemoller nazval ve svém článku „Jak šachista Putin vyhrál hru jménem MH-17“ pokus o vytvoření tribunálu „zoufalým pokusem zakrýt odpovědnost Kyjeva“.

A Niemoller ví, o čem mluví. O katastrofě boeingu MH-17 napsal a v říjnu 2014 vydal knihu, nazvanouDe Doofpotdeal, neboli Jak zakrýt pravdu(přesněji Dohoda o tom, jak zakrýt pravdu, pozn. překl.). Název poměrně přesně shrnuje klíčové argumenty, které Niemollerova kniha předkládá. Její záložka vysvětluje:

Nizozemí převzalo vyšetřování případu až poté, co se tajně dohodlo s Kyjevem na společném postupu. Stalo se tak pěšákem v mezinárodní politické šachové partii. Jaká partie to je? V současné době se na mezinárodní scénu vrací nezakrytá studenoválečná rétorika. Putin je představován jako dokonalý padouch. Cokoli, co řekne, je západními médii označeno za jedovatou propagandu. Současně se zdá, že všichni vyšetřovatelé trpí tunelovým viděním. Můžeme za těchto podmínek vůbec předpokládat, že vyšetřovatelé odvedou nestrannou a objektivní práci?


Donekonečna odkládaná zpráva vyšetřovatelů 


Ve svém nedávném článku si pak Niemoller stěžuje na chyby Nizozemského bezpečnostního úřadu (Dutch Safety Board), pověřeného vyšetřováním tragédie. Říká, že nechápe, jak je možné vydání konečné zprávy stále odsouvat. Konečná zpráva vyšetřovatelů má být přitom podle posledních zpráv vydána na konci roku, tedy rok a půl po tragédii, avšak ani tento termín není jistý.

„Kdy mají státy, spolupracující v rámci Společného vyšetřovacího týmu (SVT, v originále JIT, Joint Investigation Team, pozn. překl.) předložit konečné závěry ze svého zkoumání, se neví. Někdo pustí do tisku ‚na konci roku‘ a všichni to hned opakují. Ale jaký bude právní rámec zveřejnění? Nikdo neví. Za jakých podmínek? Také nikdo netuší. Jak se bude odehrávat spolupráce ukrajinské strany s SVT a holandskou stranou? Ani to není jasné. Vše je vágní a utajené. Tak by tomu v případě takto závažného vyšetřování vůbec být nemělo.“

Niemoller staví do kontrastu přístup Moskvy:

„Rusko minulý rok navrhlo provést mezinárodní studii. Ta měla být postavena na výzkumech, provedených OSN – a ne zřízena pomocí tajného ujednání několika zemí, z nichž jedna, která je možným viníkem katastrofy, tedy Ukrajina, má právo veta.“

Holandský občan Niemoller říká, že přístup jeho vlastní země je přinejmenším sporný – zvláště uvážíme-li, že byla jedním ze států, jež katastrofa postihla nejvíce. 193 z 298 obětí tragédie byli Holanďané.


Rusko drží v celé záležitosti nejsilnější karty


„Kupodivu však víme jistě jen to, že Nizozemí už od samého počátku intenzívně spolupracuje s Kyjevem. Také víme, že se snaží vyšetřování především uzavřít pro Rusko a že spolupracuje na obviňování Putina.“

Jak však Niemoller vysvětluje, Rusko drží v celé záležitosti nejsilnější karty – a Kyjev a spol. v ruce nemají nic: 
„Když ruská strana prohlásila, že by odpálení BUKu separatisty jistě zaregistrovala na svých radarech, naznačila současně, že ví o celé věci mnohem více, než dosud říkala.

Po roce jsme stále ještě neviděli jediný důkaz odpálení údajného separatistického BUKu. Výzkum, provedený nezávislými novináři z Bellingcatu, jehož závěry by pochopilo i tříleté dítě, je systematicky ignorován. A nikdo se nepokusil na Donbasu žádný BUK hledat.“
Ruské vyšetřování by bylo pro kyjev katastrofou

Niemoller volá po tom, aby si veřejnost uvědomila, že Rusko těžko pasivně přijme jakýkoli závěr, s nímž Nizozemský úřad pro bezpečnost vyrukuje. Zvláště pokud nebude podpořen solidními důkazy. Upozorňuje, že Rusko vytvořilo vlastní vyšetřovací orgán, který je jistě připraven vyvrátit jakékoli nedůvodné obvinění, vznesené proti separatistické domobraně. A jak tvrdí,„vyšetřování, které provádí ruská Rada pro výzkum (Research Council) bude pro ukrajinské a holandské úřady naprostou katastrofou.“

Ani Washington není ve vztahu ke katastrofě ve zrovna dvakrát příjemné pozici:

„Američané mlčí o možném ruském podílu na katastrofě, ačkoli měli nejprve Putina plná ústa. I „jestřábice“ Victoria Nulandová při nedávné tiskové konferenci v Kyjevě užívala ohledně MH-17 velmi opatrných slov. V zásadě naznačila, že o věci nemá co dalšího říci. Ale situace může skončit pro Američany a jejich spojence ještě trapněji.
Stály za tragédií supermoderní izraelské rakety?

Mezitím se totiž vynořila anonymní zpráva z ruského prostoru, která tvrdí, že boeing sestřelily supermoderní izraelské rakety. Jsou také zprávy, potvrzené bývalým agentem CIA jednomu ukrajinsko-izraelskému oligarchovi, že Ukrajina má k dispozici moderní izraelské zbraně.

Tentýž bývalý zpravodajec údajně prohlásil, že dosavadní americká politika – tedy obviňování Ruska – by nutně vedla k odhalení amerického zapojení do problému. To Spojené státy nehodlají připustit, a proto se nadále soustřeďují jen na místní příčiny katastrofy.

Jde o velmi sofistikovanou hru, v níž si Rusko může dovolit čekat. Jak říká Niemoller, náhlé volání po tribunálu Spojených národů má tedy značně jednoduché vysvětlení:

„Momentálně je třeba neztratit tvář – především tu americkou. A americká diplomacie v poslední době s ničím novým nepřišla. Je to Rusko, kdo neustále konstatuje, že má informační převahu.“

Co se týče katastrofy malajského letadla, platí tedy stále, že nic nevíme – a pravdu se, alespoň z oficiálních zdrojů, nedozvíme buď nikdy, nebo až za hodně dlouho, až to už nebude důležité. Přesto, či právě proto, je třeba na případ nešťastného letu MH-17 nezapomenout. Diplomatické tahanice, které se kolem vyšetřování rozvíjejí, totiž ukazují o realitě jak katastrofy, tak celého konfliktu více, než někteří aktéři tuší.

Zdroj.


*/ Rusko tuto skutečnost dnes připomnělo, leč 'naše' veřejnoprávní média to před českou veřejností zatajila.



Na Protiproudu psali:

Ron Paul: Kápu leteckých masakrů učarovaly internační lágry

0
0

Ron Paul
30.7.2015 zdroj
Generál tam vidí i „lidi, co se radikalizovat asi budou“
„Generál Wesley Clark, velící NATO v době americkéhobombardování Srbska, minulý týden navrhl, že ´neloajální Američané´ patří ´po dobu konfliktu´ do internačních táborů,“ píše Ron Paul, dřív letitý kongresman i uchazeč o Bílý dům.

Clark, inkasující luxusní penzi, si vzal za záminku nedávný incident v Chatanooga. Podobných zvěrstev zažívá Amerika rok co rok desítky. Tentokrát mu však padlo za oběť pět vojáků. Generál, masakrující Srbsko hlava nehlava, propadl rázem nostalgii k časům, za něž se osvícenější Amerika stydí.

A sice - Ron Paul ho cituje doslova – k „internací amerických občanů, jež byli ze sympatií s nacismem třeba jen v podezření“. „Poslali jsme je do lágru“ - a jejich „svoboda projevu“ byla vedlejší. Právě po tom by podle Clarka měla sáhnout i dnešní vláda. „Identifikovat lidi, co se radikalizovat asi budou.“ „Utnout to v samém zárodku“.

Clark kandidoval roku 2004 na prezidenta. Stát se jím, jsme na tom ještě hůř, píše Paul s odkazem na generálův poslední vrtoch. Teď to však, všímá si hned dál, bere jeho stopou i Donald Trump, žhavý kandidát na příští hlavu státu. Například „svým nedávným výrokem, že whistleblower NSA Edward Snowden je velezrádce a jako s takovým s ním třeba naložit“. A „vláda by ho tedy měla zabít“.

Všechna „podobná prohlášení jsou jen odrazem rozčarování, jemuž Washington propadá po 15 letech války proti teroru“. Války, „co ne a ne cokoli vyhrát“, takže „ve skutečnosti jsme na tom ještě hůř, než dokud nezačaly“. Problém přitom není v tom, co poutá „hašteření o změnách taktiky“. Je jím „sama strategie intervencí, na níž se nemění zhola nic“.

„Armádní generál ve výslužbě Mike Flynn, šéf Vojenské zpravodajské služby (DIA) za amerických válek v Afghánistánu a Iráku, se tento týden vyjádřil na Al-Džazíře, že americké drony zplodily teroristů víc, než kolik jich pobily.“ Že „oč víc nasazujeme zbraní a shazujeme bomb, tím víc celý konflikt jen živíme sami“.

Ron Paul v tom vidí i velké domácí riziko: „Je totiž téměř nevyhnutelné, že vztek válečných jestřábů se obrátí dovnitř, proti Američanům samým, kterým je z drahých válek, co nemají konce, nanic. Z toho, že Spojené státy prohrály vietnamskou válku, viní také mnozí ty, kdo proti ní protestovali doma, místo šílenství války samotné, jíž vedla v prvé řadě ruku lež.“

„Doufejme jen, že Clarkovy a Trumpovy výhrůžky nejsou pokusný balónek, kam až se naše svobody dají přiškrtit. Důvodů k obavám je totiž hned několik.“ Čerstvě k nim přibyl i návrh zákona z minulého týdne. Ministru zahraničí dává neomezené právo, aby lidem, co podle jeho názoru „poskytli ´podporu´ či ´pomoc´ teroristické organizaci, odebral americký cestovní pas. Komu je odebrán pas, ten ztrácí právo cestovat, což je také internační tábor svého druhu.“ Aniž má postižený „nárok na odvolání či regulérní soud“, kdežto úřady si své arbitrární kroky i důvody mohou zamknout za sedmero západy.


„Chce to si vynutit, aby byl šíleným válkám, o nichž už připouští i experti, že věci mění jen k horšímu, konec. Silnou obranu potřebujeme určitě, provokovat nenávist jiných drony, bombami a podněcováním změny režimů v zahraničí bychom však neměli.“

„A tady doma své občanské svobody před vládnoucími elitami, které v nás vidí nepřítele stále víc, ubránit musíme.“

ČT má strach z útoku Ruska na ČR

0
0

Lubomír Man
30.7.2015 
Ano, k takové absurditě už ve svém protiruském štvaní dospěli zpravodajci ČT, když v úterních Událostech nechali moderátorské dvojici Železný – Písařovicová oznámit české veřejnosti, že republikou budou zas na svých bojových vozidlech projíždět američtí vojáci, a to ani ne tak proto, aby se někam přesunuli, ale aby nás upokojili o tom, že po posledním přesunu nikam daleko neodtáhli, ale že zde jsou, buď poblíž, anebo dokonce znovu trdlují přímo na našich silnicích, a činí tak prý hlavně proto, aby nás zbavili strachu z ruského přepadu. 


Protože pochopitelně, když tady američtí bojs jsou, Rusové se sem neodváží ani zatelefonovat, ale kdyby se naopak od nás trošku vzdálili, vpadnou sem Rusáci natotata. Ale žádný strach, teď, když si US Army už z naší silniční sítě udělala běžnou průjezdnou trasu, můžeme spát klidně, pokud nás ovšem ze spánku nevzbudí právě rachot těch přesunujících se US válečných auťáků.

Ale prosím vás, co je takové probuzení proti unášejícímu pocitu, které se vám rozlije tělem hned po tom probuzení: díky bohu za to, že mi amíci za oknem řinčí a dávají mi klid v tom smyslu, že aspoň tuhle noc se ruskému vpádu vyhnem.

A teď pozor: Je mi jasné, že tahle šílenost nevznikla v ČT, ale že si ji US Army vymyslela pro zdůvodnění pohybu svých vojenských kolon po Evropě a možná i po celém světě. Co ale uráží je skutečnost, že ve zpravodajské redakci ČT usoudili, že bude dobrá a stravitelná i pro nás.

Ernestova týdenní ukrajinská svodka 21.7.2015 – 27.7.2015

0
0
vybral, přeložil a sestavil Ernest
29.7.2015 Kosa zostračili https://vlkovobloguje.wordpress.com/


Ostřelování obytných čtvrtí Doněcka a dalších východoukrajinských měst těžkými zbraněmi ukrajinské armády pokračuje, pěchotní boje a další mrtví vojáci i civilisté, podezření mise OBSE ze špionáže pro Ukrajinu,
Východní Ukrajina – přehled zpracován podle vk.com/strelkov_info

21.7.2015
Doněck– samochodnými houfnicemi byl ostřelován rajon Kyjevskij a Kujbyševskij (přímý zásah obytného domu, raněna dívka), tanky od Opytnogo a Avdějevky bylo ostřelováno sídliště Putilovka, osada Spartak, oblast letiště, jasinovatský kontrolní bod a samotná Jasinovataja. Od Marinky byly ostřelovány rajony Kirovskij a Petrovskij. V oblasti Písků probíhal pěchotní boj ručními zbraněmi a granátomety, další pěchotní boj proběhl u Staromichajlovky na západ od Doněcka. Gorlovka – z více směrů z ukrajinských pozic u obcí Kodem, Dilijevka,Kurdjumovka, Majorsk, Dzeržinsk, byla ostřelovány samochodnými houfnicemi 152mm a houfnicemi D-30 severní část města –Zajcevo, Golmovskij, Nikitovka, Rumjancevo, šachta 6/7, Mičurino. Dále byly ostřelovány obce Lozovoje, Novolaspa, Železnaja Balka, Nikolajevka, Dokučajevsk, Kalinovka, Logvinovo, Žabičevo. Na jižním úseku fronty k útokům nedocházelo, pouze byly ostřelovány přilehlé obce. Na odvedení techniky domobrany do týlu o tři km ukrajinská strana nereagovala a pokračovala v ostřelování. Rozvědka zjistila u obce Novokalinovo palebné pozice dvou ukrajinských samochodných houfnic 152mm „MSTA-B“ a v oblasti Kamenky samochodné houfnice „Gvozdik“.

V oblasti Makejevky byla v noci z 20. na 21.7.2015 zlikvidována diverzní skupina nepřítele, která se skládala ze tří lidí. Tito lidí měli k dispozici minomet a prováděli ostřelování obytných oblastí Doněcka.

LLR– došlo k pěchotnímu útoku s podporou minometů, dělostřelectva a tanků v oblasti Stanici Luganskoj, domobrana odpověděla stejně. Jinak pouze obvyklé ostřelování minomety z obce Bolotěnoje osad Chrjaščevky a Christovoj. Na Bachmutce obvyklé přestřelky v oblasti 29. kontrolního bodu. Ztráty za poslední den na tomto úseku fronty: Domobrana – 12 raněných, silně poškozeny dva tanky. Ukrajinci – 3 padlí,18 raněných, zničeny-  jedno BTR a jedno BMP, poškozeny - 1 BTR, 1 BMP a 1 tank.

Během jednání třístranné kontaktní skupiny pro řešení konfliktu na východě Ukrajiny bylo dosaženo dohody o odvedení zbraní ráže menší než 100 mm.

22.7.2015
Doněck– od Avdějevky a Opytonogo byl ostřelován rajony Kujbyševskij a Kyjevskij, kde byl přímým zásahem poškozen obytný dům, sídliště Putilovka a osada Spartak . Oblast letiště byla ostřelována z minometů. Jasinovataja a jasinovatský kontrolní bod jsou rovněž ostřelovány. Od Marinky byly opět ostřelovány rajony Petrovskij a Kirovskij.V ukrajinských pozicích byl zaregistrován start neznámého létajícího objektu, který byl zlikvidován ve vzduchu u Makeevky protivzdušnou obranou. Na severozápadě u obce Staromichajlovka, u sídliště Trudovskych, osady Písky a rovněž u Marinky proběhl pěchotní boj s použitím ručních zbraní. K dalšímu střetnutí pěchoty došlo u obce Luganskoje (mezi Svetlodarskem a Děbalcevem). Gorlovka – oblast šachty Glubokaja a její halda, Kurganka a oblast Širokoj Balky byly ostřelovány protiletadlovým kanonem a kulomety. Později se přidalo těžké dělostřelectvo od Dzeržinska. Majorska, Šumů. Dokučajevsk – od obce Berezovoje byla ostřelována osada Jasnoje z minometů a těžkých děl. Domobrana odpovídala palbou na nepřátelské baterie.

LLR– na úseku fronty mezi Popasnoj a obcí Zolotoje probíhaly intenzivní pěchotní útoky s podporou minometů a granátometů. Z ručních zbraní byla rovněž ostřelována osada Christovoj, kde byl zabit jeden domobranec. U obce Želtoje, které kontroluje domobrana (oba břehy řeky) provedla diverzní skupina ukrajinské armády útok na domobranu. K dalšímu útoku, který trval téměř 5 hodin, došlo u Stanici Luganskoj. Nepřítel používal všechny druhy zbraní (včetně těžkých), kromě raketometů. Při potlačení byly zničeny tři ukrajinské tanky a několik dalších těžce poškozeno. Ztráty na frontě v LLR: Domobrana – 18 raněných, zničeno jedno BMP, další technika byla poškozena ostřelováním. Ukrajinci – 6 padlých, 15 raněných, zničeny už zmíněné tři tanky, dalších 3 až 5 tanků bylo poškozeno, zničen protiletadlový kanon.

– Občané v Doněcku podezřívají pozorovatele mise OBSE z toho, že provádějí špionáž pro kyjevské síly, protože místa, která navštíví pozorovatelé, jsou po jejich odchodu ostřelována ukrajinským dělostřelectvem.

– V Stanici Luganskoj hlídky ukrajinské armády dělají prohlídky domů a bytů a kontroly na ulicích a „loví“ brance a doručují jim mobilizační předvolání.

– U města Štěstí ukrajinské síly zahájily palbu z kulometů na civilní pracovníky, kteří opravovali plynovod u obce Obzornoje. Domobrana vyvedla opraváře z palby, nikdo nebyl zraněn.

23.7.2015
Doněck– od Avdějevky a Opytnogo probíhalo ostřelování doněckých rajonů Kyjevskij a Kujbyševskij, osady Okťjabrskij a Spartak a oblasti letiště a od Marinky rajonů Kirovskij a Petrovskij. V oblasti Písků byla odvetnou palbou domobrany zničena dělostřelecká baterie nepřítele. Od Avdějevky byla rovněž ostřelována Jasinovataja. V oblasti letiště, osad Spartak, Písky a u Marinky probíhaly také pěchotní útoky a je zde stálé ostřelování velkorážnými kulomety a minomety. Gorlovka – dělostřelecké ostřelování Kurganky a osad Šašurino, Zajcevo, Mičurino, Golmovskij, Ozerjanovka a Širokaja Balka, palba byla vedena jako vždy z osady Novogorodskoje, Dzeržinska a Majorska. Domobrana odpovídala palbou podle možností. U Širokoj Balky a v oblasti šachty Glubokaja došlo i k pěchotnímu boji. Od Svetlodarska (osada Luganskoje) Ukrajinci ostřelovali pozice domobrany u osad Moločnoje a Krasnoje z minometů. Když domobrana minomety potlačila palbou, začal zde pěchotní boj. Dokučajevsk – severní část je ostřelována z oblasti osad Taramčuk a Signalnoje. Ostřelovány byly dále osady Kalinovka, Lozovoje, Alexandrovka, Uglegorsk na západě a Sachanka a Naběrežnoje na jihu.

LLR– u Stanici Luganskoj probíhal pěchotní boj s použitím granátometů a techniky. Nepřítel ostřeloval pozice domobrany z samochodného děla „Nona“, tříštivotrhavými granáty a z houfnic MSTA-B ostřeloval pozice domobrany u osady Želobok. Odvetnou palbou z tanků a minometů bylo zničeno 9 palebných postavení nepřítele, ve kterých byly umístěny automatické granátomety a protitankové řízené střely. Nepřítel podnikl dva pěchotní útoky – jeden v oblasti Stanici Luganskoj (u mostu u osady Bolotěnoje), druhý u Popasnoj. Ztráty na luganském úseku fronty: Ukrajinci – 6 padlých, 23 zraněných, zničen jeden tank, jedno BTR a jeden protiletadlový kanon. Domobrana – 27 raněných, poškozeno několik kusů techniky.

– Do Makejevky přijel 33 humanitární konvoj z RF a přivezl 33 tisíc tun humanitárního nákladu.

– Nebylo možné zahájit opravy poškozeného vodovodního potrubí u Gorlovky, pro stálé ostřelování. Pozorovatelé mise OSN, kteří zde měli být přítomni opravám, se nedostavili. Nikdo zde nebyl zraněn.

24.07.2015 
Doněck – od Avdějevky byly ostřelovány rajony Kyjevskij a Kujbyševskij, osada Okťjabrskij a sídliště Putilovka z minometů. Odvetnou palbou byla zničena nepřátelská baterie u osady Písky. V osadách Písky, Spartak a v oblasti letiště probíhal pěchotní boj za použití ručních zbraní, velkorážných kulometů a minometů. Od Marinky byly ostřelovány dělostřelectvem doněcké rajony Kirovskij a Petrovskij a probíhaly zde tvrdé pěchotní boje, ve kterých bylo raněno deset příslušníků domobrany. Na úseku fronty mezi Krasnogorovkou a Staromichajlovkou probíhaly boje s proměnnou intenzitou. Gorlovka – na západě od města probíhaly pěchotní útoky za použití ručních zbraní ze směrů od Dzeržinska, Majorska a osady Novogorodskoje. Z Dzeržinska, z oblasti šachty Južnaja a osady Kurdjumovka byla dělostřelectvem ostřelována severní a severozápadní část města (šachta Glubokaja, sídliště Komsomolec). Ukrajinským odstřelovačem byl zabit civilista. Podle sdělení obyvatel z obce Novogorodskoje a obyvatel osady u šachty Južnaja, po sobě pálily navzájem ukrajinské baterie, které mají palebné pozice v těchto místech. Na jižním úseku doněcké fronty se situace také neměnila, byly ostřelovány obce poblíž linie fronty – Telmanovo bylo ostřelováno těžkým dělostřelectvem od osady Granitnoje, Starognatovka je ostřelována od Volnovachy, od obce Novotrojickoje je ostřelována Styla, ale útoky neprobíhaly. Domobrana odpovídala palbou na potlačení nepřátelských baterií podle svých možností. V oblasti Širokino a Gnutovo vypukly krátké přestřelky z ručních zbraní.

LLR– v noci z 23 na 24.7 proběhl boj u Stanici Luganskoj (most Bolotěnoje – Sizoje) a u města Štěstí, ráno v oblasti Popasnoj a obce Sokolniky. V oblasti osady Krymskoje Ukrajinci podnikli pokus o pěchotní útok s podporou minometů, krátké přestřelky proběhly z ručních zbraní proběhly na úsecích Zolotoje – Orechovo a Veselaja Gora – Štěstí. Ostřelovány dělostřelectvem byly obce Veselaja Gora (od Štěstí), Zolotoje a Želobok (od Popasnoj – Novotrojickoje), a pozice domobrany u památníku knížete Igora (od Stanici Luganskoj) a dále Obzornoje, Pervomajsk, Sokolniki, Bachmutka, Želtoje a Lobačevo. Průzkumníci domobrany LLR zničili baterii houfnic D-30 v oblasti obce Krymskoje. Domobrana na palbu odpovídala. Ztráty na tomto úseku fronty: Domobrana – 1 padlý, 21 zraněných, zničeno jedno BTR, několik kusů techniky poškozeno. Ukrajinci – 8 padlých, 26 raněných, zničeno jedno BTR a jedno BMP, poškozen jeden tank.

– Přišly neověřené zprávy o obnovení bojů v náhorním Karabachu s Arménií.

25.7.2015 
Doněck– od Avdějevky a obce Opytnoje byly ostřelovány rajony Kyjevskij a Kujbyševskij z těžkých děl,osady Písky, Spartak a oblast letiště z velkorážných kulometů a z minometů a probíhaly zde pokusy o útok pěchoty. Z ukrajinských pozic u Písků Ukrajinci používají zápalné miny při ostřelování osady Okťjabrskij. Od Marinky Ukrajinci ostřelovali opět rajony Kirovskij a Petrovskij a osadu Alexandrovka a z tohoto směru proběhaly rovněž pokusy o průlom pěchotou s podporou minometů a děl. V oblasti Starobeševa byly likvidovány dvě diverzní skupiny nepřítele, celkem 7 osob. Z toho tři osoby byly zabity, dvě zajaty a dvěma se podařilo uprchnout a byly zajištěny dva minomety a automobily. Gorlovka – těžkým dělostřelectvem byly ostřelovány Kurganka, 5. čtvrť, Kalinovka, Bessarabka a osady Ozerjanovka, Golmovskij, Zajcevo, Širokaja Balka, Železnaja Balka, Nikitovka, Rumjancevo, Rtutnyj a oblast šachty Glubokaja ze směrů od Dzeržinska, Majorska a osady Novogorodskoje. Sídliště Strojitěl je bez elektřiny. Rozvědka DNR odhalila u Dzeržinska, cca 5km od fronty, palebná postavení šesti houfnic D-30 a dvou samochodných houfnic. Domobrana zahájila odvetnou palbu na nepřátelské baterie. Několik děl nepřítele bylo zničeno. Na jižním úseku doněcké fronty nepřítel ostřeloval z oblasti osady Granitnoje telmanovský rajon – osadu Styla. Ostřelovány byly i osady Sachanka Naběrežnoje, Starolaspa, Novolaspa, Kalinovka. U obce Staroignatěvka proběhl pěchotní boj.

LLR– ostřelovány byly obce Želtoje, Želobok, Slavjanoserbsk a pozice domobrany u památníku knížete Igora z ukrajinských pozic u obcí Trechizbenka, Novotoškovskoje, Lobočevo a Stanica Luganskaja. Na úseku fronty Zolotoje – Orechovo nepřítel podnikl rozvědku bojem a po krátkém střetnutí ustoupil.

– Podle neověřených zpráv od obyvatel, opustil Pravý sektor pozice v Avdějevce.
Kamarádi českého europoslance Štětiny z Pravého sektoru

26.07.2015 
Doněck– byly ostřelovány rajony Kyjevskij, Kujbyševskij, osady Písky, Spartak, Žabunki a oblast letiště. Od Marinky byly ostřelovány pozice domobrany u Krasnogorovky, Staromichajlovky a u šachty Avakumov. Na jižním úseku doněcké fronty byla z tanků a minometů ostřelována osada Styla, Bělaja Kamenka a Komsomolskoje. V noci se nepřítel pokusil o útok přes brod od osady Granitnoje, ale byl odražen. Přišla zpráva, že Ukrajinci obsadili osadu Pavlopol, která donedávna byla neutrální zónou. Gorlovka – byly ostřelovány sídliště Strojitěl, 5. čtvrť, Zajcevo, šachty Rumjanceva a 6/7, osada Golma. Palba byla vedena z oblasti Dzeržinska, Majorska, Novogorodskoje a Šumů z houfnic D-30. Na frontě v oblasti Zajcevo – Nikitovka -Golma a u Krasnogo Partizana probíhal pěchotní boj. Rozvědka DNR zjistila, že k Avdějevce (5 km od fronty) přisunuli Ukrajinci 27 ks houfnic D-30 a k obci Vodjanoje jeden raketomet „Grad“ a protitankové dělo „Rapier“.
Další Štětinův kamarád z batalionu Azov

LLR– domobrana obklíčila město Štěstí a dali ukrajinským silám ultimatum, aby opustily do rána město. Podle Minských dohod dal president Porošenko příkaz praporu Ajdar, který byl dislokován ve Štěstí, aby jej opustil, ale uposlechla jenom část bojovníků a část zůstala na pozicích. Asi 30 bojovníků dosud brání základnu Ajdaru ve městě, policejní školu a pozice na elektrárně TES. TES je strategický objekt a je zaminován 80 tunami výbušniny. TES dodává elektřinu celé luganské oblasti. Podle minských dohod se Štěstí má stát demilitarizovanou zónou. K útoku na pozice domobrany došlo rovněž na úseku fronty Zolotoje – Orechovo a k dalšímu u Stanici Luganskoj (most u osady Bolotěnoje). Domobrana na ostřelování reagovala odvetnou palbou. Ztráty na tomto úseku: Domobrana – 1 padlý, 12 raněných, silně byl poškozen jeden tank a mnoho techniky mělo malá poškození. Ukrajinci – 7 padlých 34 raněných, zničeny 2 BTR a 1 BMP.

Podle zpráv místních obyvatel byla včera večer Stanica Luganskaja (pod kontrolou ukrajinské armády) ostřelována z ukrajinských pozic z obce Makarovo z minometů.

– Ukrajinské zpravodajské služby formují diverzní teroristické skupiny pro Krym z vojáků, kteří sloužili na Krymu a z nacionalistických sil jako je „Pravý sektor“, Trizub“ a podobných. Prohlásil to zástupce presidenta v Krymském federálním okruhu (KFO) Vladimír Bobrovskij.

– Jeden z velitelů pluku „Azov“ – Jaroslav Babič – spáchal sebevraždu oběšením.

– Delegace OBSE, vedená koordinátorem kontaktní skupiny pro humanitární otázky Tonim Frischem, byla ostřelována minomety z ukrajinských pozic u města Štěstí a dvě hodiny se ukrývala v kanalizačních trubkách u cesty a poté se vrátila do Luganska. Viz video:

http://vk.com/video-57424472_171470853?list=43244356e7c2efb689

http://vk.com/video-57424472_171470857?list=0d6a19f550e7c12ebc

– U města Štěstí došlo ke střetnutí bojovníků pluku Ajdar a vojáků 92. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády. Nejprve došlo k přestřelce z ručních zbraní, později došlo i na minomety.

27.7.2015 
Doněck– ostřelování z obce Opytnoje rajonů Kyjevskij a Kujbyševskij (osada Okťjabrskij) v Doněcku a pozic domobrany v oblasti letiště a osady Písky. V oblasti letiště a osady Písky probíhaly rovněž přestřelky z ručních zbraní a velkorážných kulometů a pokusy o průlom linie fronty. Rajony Kirovskij (osada Staromichajlovka – zasaženo 9 domů), Petrovskij (zasažen jeden dům) a Alexandrovka (zničen jeden dům) byly ostřelovány od Marinky a Krasnogorovky. Ostřelována byla i Jasinovataja a osada Spartak. Domobrana zahajovala palbu na potlačení nepřátelských baterií. Gorlovka – byly ostřelovány osady Nikitovka, Zajcevo, Golmovskij, Kalinovka z ukrajinských pozic u Dzeržinska, Kodema, Majorska a od Šumů těžkým dělostřelectvem a z tanků. Dělostřelectvo domobrany odpovídá odvetnou palbou na baterie nepřítele. V Zajcevu došlo i k přestřelce z ručních zbraní. V oblasti na severu Gorlovky byl pozorován pohyb pěchoty, pravděpodobně diverzních skupin, které ostřelují Gorlovku z minometů ze směru od Bachmutky. V Nikitovce byli zraněni dva civilisté, z toho jeden těžce. Nočním ostřelováním byla poškozena gorlovská filtrační stanice. Opravy nemohly být zahájeny pro neustálé ostřelování a budou zahájeny až za přítomnosti pozorovatelů mise OBSE. Dále byly ostřelovány osady Nikolajevka, Kalinovka a Žabičevo. Na jihu trestní prapor Donbas dostal rozkaz opustit Širokino. Pozice na západ od Širokina v rámci rotací zaujala námořní pěchota. Večer 27.7. proběhl krátký pěchotní boj u Krjakovky v oblasti města Novoajdar.

LLR– u Stanici Luganskoj (most u osady Bolotenoje) proběhly dva útoky za použití ručních zbraní a granátometů, chvíli se zapojilo i dělostřelectvo a tanky. Jeden útok proběhl u města Štěstí a další u Popasnoj. Od města Štěstí byly ostřelovány i obce Obzornoje a Veselaja Gora a pozice domobrany u památníku knížete Igora. Ztráty na luhanské frontě: Domobrana – 14 raněných, silně poškozen byl jeden tank a jedno BMP, lehčí poškození utrpělo dalších 12 kusů obrněné techniky. Ukrajinci – 8 padlých, 21 raněných, zničen jeden BTR. Polovinu padlých a raněných má na svědomí střetnutí mezi ukrajinskými jednotkami – mezi praporem Ajdar a 92. samostatnou mechanizovanou brigádou ukrajinské armády. Byly upřesněny informace o včerejších událostech ve Štěstí. Do města vstoupil speciální oddíl domobrany a rychlým útokem zlikvidoval dva opěrné body Ajdaru a kontrolní bod u mostu přes Severský Doněc. Krátce nato velká část Ajdaru odešla z města. Speciální oddíl domobrany se z města rovněž stáhl. Zbytek praporu Ajdar, který odmítl opustit město byl obklíčen ukrajinskými vojáky 92. samostatné mechanizovaní brigády se kterými se střetl.

Dvěma granáty byla zasažena uglegorská elektrárna, Světlodarsk a Mironovskij (oba pod kontrolou ukrajinské armády) jsou bez elektřiny. Ostřelování je vedeno od Artěmovska a Kodema.

– Za dobu od 14.7 do 24.7. bylo ostřelováním z ukrajinských pozic zabito 13 civilistů, z toho 2 ženy a se střepinovými zraněními bylo hospitalizováno 18 lidí.

– minulý týden se v ukrajinských sdělovacích prostředcích objevila zpráva, že ukrajinská armáda se ozbrojila děly D-44 z roku 1946, ráže 85mm s dostřelem 16 km, která minské dohody zatím nezakazují.



Ostatní Ukrajina heslovitě:


Delegace europoslanců navštíví poprvé po anexi Krym
(zdroj)

Francouzský ministr zahraničí reagoval na nesouhlasně na plány politiků na návštěvu Krymu.


DNR oznámila odvod techniky ráže do 100 mm

(zdroj)

Kontaktní skupina pro Ukrajinu se dohodla o odvodu zbraní
Ruský servis DW (zdroj)

V dohodě bude stanoven postup, „ověřování“ odvodu techniky.
Během jednání třístranné kontaktní skupiny pro řešení konfliktu na východě Ukrajiny bylo dosaženo dohody o odvedení zbraní ráže menší než 100 mm. V úterý 21.července to oznámil předseda OBSE Ivica Dačic, který se zúčastnil na setkání v Minsku.


„Pravý sektor“ předložil řadu požadavků a odmítl volby
(zdroj)

„Pravý sektor“ bude požadovat referendum o nedůvěře k parlamentu, vládě a prezidentovi.

S námi je Bůh a samopal. Jak proběhlo setkání Pravého sektoru
(zdroj)

Strana Dmitrije Jaroše se odmítla zúčastnit se místních voleb a požadovala referendum o nedůvěře vládě, parlamentu a prezidentovi.


V DLR ukázali, jak stahují vojenskou techniku

(zdroj)


Média: Evropa zpřísňuje vízový režim s Ukrajinou

(zdroj)


Na hranici s Donbasem postřelili ruské bezpečnostní úředníky
(zdroj)

Neznámí vystřelili na pohraniční stráž po žádosti o předložení dokumentů.

Ukrajina předá Britům celnice na západní hranici

(zdroj)


Evropa dala Ukrajině 600milionů eur na reformy

(zdroj)


Porošenko dal pokyn urychleně vytvořit nárazníkovou zónu v Donbasu

(zdroj)


V Záporoží rozehnali demonstraci u budovy prokuratury

(zdroj)

Rozehnali akci mužů v maskovacích uniformách s odznaky a vlajkami pravého sektoru, regionální organizace PS popírá, že se toho zúčastnili.


Ředitelem Ukrnafty se stal Brit

(zdroj)


Paříž považuje návštěvu Krymu poslanci za porušení mezinárodního práva

(zdroj)


Ukrajina dostala v Evropě nový úvěr

(zdroj)


Ve Lvově, se konalo antisemitské shromáždění
(zdroj)

Účastníci shromáždění požadovali odstranit od moci Židy.


Hlavní odměna za válku. Jak účastníci ATO získávají pozemky

(zdroj)


V oblasti Sumy v dobrovolnickém autobusu byla nalezena munice

(zdroj)

Ukrajina doufá, že obdrží druhou tranši od EU na konci roku

(zdroj)

Ruští pohraničníci zadrželi ukrajinský tanker u pobřeží Krymu

(zdroj)

Jaceňuk by měl odejít na vlastní přání – poslanec

(zdroj)

V jiném případě výsledky práce ministerského předsedy donutí, odvolat jej „pro neschopnost“, myslí si v „opozičním bloku“.
Poslanec z „opozičního bloku“ Jevgenij Murajev nabízí premiérovi Arseniji Jaceňukovi, aby odstoupil dobrovolně, kvůli selhání ve své práci, jak to dělají civilizovaní politici na Západě.

„Činnost Jaceňuka jako premiéra je jedno velké selhání. Nejbanálnější čísla – ceny (podle oficiálních statistik) se za půl roku zvýšily o 75%, státní dluh se zvýšil třikrát, průměrná mzda klesla ze 408 na 177 dolarů, průměrný důchod z 184 dolarů na 74. Možná se v některých sektorech ekonomika zlepšila? Nejlepší odpověď – čísla. Průmyslová výroba klesla o 26%, zemědělství – o 7%, a i v bankovním sektoru, v kterém by měl být Jacenjuk expertem, objem vkladů klesl o 15% v hřivnách a o 57% v dolarech, které tolik země potřebuje „- řekl Muraev.

Poslanec dodal, že na tomto pozadí se ukazatele ještě zhoršují: podle jeho informací za první pololetí 2015 se export snížil o 36% a HDP za šest měsíců roku o 17%.

„Moje rada „manažerovi“, který pohřbil zemi, je odejít, dokud není příliš pozdě, „na vlastní žádost“. Je nepravděpodobné, že zachrání politickou kariéru, ale zachrání si kůži. Protože když do sedmého patra budovy na Gruševského přijdou ti samí nezaměstnaní, jejichž počet podle vlády klesá, nebude kam utéct. Odvolání 'pro neschopnost' je velmi bolestivé“ – řekl poslanec.

Stažení zbraní v Donbasu: PR kampaň, nebo skutečnost
(zdroj)

Strany konfliktu vyhlašují svou připravenost odvést zbraně v Donbasu, ale v praxi, nespěchají to udělat.


Rusko chce obnovit testy raket Satan bez účasti Ukrajiny – média
(zdroj)

Pokračování testů raket Satan začne kvůli potřebě modernizovat mezikontinentální balistické střely.

Viditelné výsledky reforem lze očekávat za 3-5roků – APU

(zdroj)

Rusko je připraveno zabavit zahraniční aktiva
(zdroj)

BBC Russian Service
Dmitrij Medveděv řekl, že Rusko má právo přijmout odvetná opatření v případě zabavení jeho aktiv v zahraničí rozhodnutím soudů.


V západní Ukrajině zapálili kancelář Pravého sektoru

(zdroj)


Legendárnímu podniku Južmaš vypnuli elektřinu pro dluhy

(zdroj)
Moje poznámka: V podniku Južmaš se vyráběla raketová technika a kosmická zařízení a je zde skladováno jedovaté raketové palivo při nízké teplotě – hrozí zde ekologická katastrofa.

Default se nekoná. Ukrajina zaplatil 120 milionů dolar za Eurobondy

(zdroj)



Ministerstvo spravedlnosti zakázalo třem komunistickým stranám účast ve volbách
(zdroj)
Moje poznámka:Ó, ta demokracie – LEGÁLNÍ strany se nesmějí zúčastnit voleb!



Francouzští poslanci: Návrat Krymu k Rusku je zákonný
(zdroj)

Delegáti NS z Francie slíbili přivézt domů „jiný obraz Krymu.“

Generální štáb oznámil novou vlnu mobilizace

(zdroj)

Navzdory všemu. Komunisté se zúčastní voleb

(zdroj)


Rusko nedá Ukrajině dodatečnou slevu na plyn
(zdroj)


Ukrajina požádala Bělorusko, aby povolilo tranzit plynu z Litvy

(zdroj)


Elektromajdan dosáhl Moldavsko. Demonstranti vyšli do centra města Kišiněva

(zdroj)

Občané nejsou spokojeni s nárůstem tarifů elektřiny o 37 procent.


Ve Lvově protestovali proti zvýšení tarifů na bydlení a vládě
(zdroj)

Demonstranti vyzývali k odpovědnosti Porošenka a Jacenjuka.

Rusko je připraveno ukončit tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu – Medveděv
(zdroj)

To se stane, ne však dříve než 1. ledna 2020.


MFA: Události v Mukačevě neohrozí bezvízový režim

(zdroj)

Bezpečnostní úředníci čtyř zemí přijdou na Ukrajinu kontrolovat pašování

(zdroj)

Ukrajina zakáže vstup francouzským poslancům, kteří navštívili Krym

(zdroj)


Rusko se pochlubilo, rychlostní železniční stavbou obchvatu Ukrajiny

(zdroj)

Porošenko připustil jmenování cizince vedoucím policie

(zdroj)


Nový gubernátor Luganské oblasti je proti konání místních voleb
(zdroj)



Platy a důchody je nutné indexovat do konce roku – Porošenko

(zdroj)

Mise OBSE potvrdila ostřelování u Štěstí
(zdroj)

Evropští pozorovatelé se dostali pod minometné ostřelování ukrajinské armády v oblasti Luganska.


Jeden z velitelů praporu Azov byl nalezen oběšený – poslanec Babič
(zdroj)

Babićovo tělo bylo nalezeno v jeho vlastním bytě.

V Doněcku po ostřelování hoří domy

(zdroj)
Dvě budovy v Doněcku již shořely.

Na jednom z volebním obvodu v Černigově se zabarikádovali členové volební komise
(zdroj)

Policie upozornila na možný útok na budovu.

Ústřední volební komise nezaznamenala významné porušování během voleb v Černigově

(zdroj)


Policie napočítala 50 porušení zákona ve volbách v Černigově

(zdroj)


Ukrajina počítá s novou schůzku o plynu v srpnu

(zdroj)

Na Ukrajině reálná mzda klesla o čtvrtinu

(zdroj)

Je lepší neplatit. Jak se má chovat Ukrajina k dlužníkům

(zdroj)

Profesor Krejčí o katastrofickém kapitalismu, fašizaci společnosti i západních politických elitách, které zvětšují hrozbu války

0
0
Rozhovor s prof.Oskarem Krejčím
30. 7. 2015  ParlamentníListy
„Živelný způsob spravování planety. To je na kapitalismu katastrofické.“ Vývoj i předpoklad budoucnosti kapitalistické éry analyzuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz politolog Oskar Krejčí. „V určité fázi se systém může stát neudržitelným, protože sociální napětí bude vyžadovat změnu, ale tou změnou může být fašizace,“ uvedl také profesor Krejčí, který varuje: „Při intelektuální úrovni politických elit na Západě hrozba války spíš narůstá než klesá.“ Zároveň uvádí velmi zajímavá čísla: „Vloni v Číně vznikalo 10 400 nových podniků denně.“

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali?

Krize, která vypukla v roce 2008, ukázala velmi slabá místa současného kapitalismu. Na první pohled to vypadalo jako úvěrová nebo bankovní krize. Ve skutečnosti se ukazuje, že způsob podnikání, kterým pracuje Západ, má výrazné limity. Vždy potřebuje oblast, ze které může vysávat dodatečné prostředky. Existují ekonomové, kteří tvrdí, že kdyby se nezhroutil socialistický blok v roce 1989, a Západ tak nezískal obrovské miliardy, sám by dospěl ke krachu, protože rezervy neměl. V současné době se odhaduje, že je přibližně 1000 bilionů peněz, které nejsou kryté. Jsou to samozřejmě jedničky a nuly, ale v konkrétním účetnictví, kdybyste je dala na trh… Nikdo neví, co s kapitalismem dělat. I proto se dějí expanze do volných oblastí; existuje snaha vysát tu Rusko, tu Čínu. Jde o klasické rozpínání kapitálu, které naráží na své hranice.

Jak se dařilo zvládat finanční krizi v podmínkách volného trhu?


Vidíme dva pokusy o řešení krize z roku 2008, americký pokus a ten Evropské unie. Amerika nalila ze státních peněz na záchranu bank přibližně 1,7 bilionu euro, z toho 1,4 se vrátilo a v podstatě se podařilo americké banky zachránit. Evropská unie nalila více – a stále vidíme, že peníze chybí, máme slabou úvěrovou politiku, potřebujeme stabilizaci EU. Stále vidíme snahu bank tahat peníze z Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie, tedy z jižní periferie Evropské unie. Ti, kteří říkají, že státy, které nejsou schopny splácet dluhy, by měly být vyhnány z EU, ti velice riskují, protože když banky nebudou moct vysávat jižní periferie, budou vysávat východní.

K tomu je potřeba připojit obrovskou sociální diferenciaci, která narůstá. Údaje se různí. Velmi dobrý radikální ekonom František Nevařil propočítal, že 0,01 procenta lidí na planetě vlastní dvě třetiny všeho majetku. Při technologickém pokroku, kdy se koncentruje majetek a narůstají příjmy, to znamená, že se vytváří armáda produktivně nepoužitelných lidí. Ve Španělsku máme přes 50 procent mladých lidí nezaměstnaných. Zatím jsou v EU zdroje na sanování těchto sociálních problémů a na jejich zklidnění, ale jak to bude vypadat v budoucnu? Navíc se problém dostává do globálních rozměrů. Často jsou problémy skryté.

Když se podíváte na migraci, je spojena s tezí o úpadku Afriky. A proto prý lidé utíkají do Evropy. Podíváte-li se ale na konkrétní čísla, ekonomický růst Afriky je větší než Evropské unie. Dokonce subsaharská Afrika vykazovala loni pětinásobný ekonomický růst ve srovnání s Evropskou unií. Samozřejmě, že životní úroveň EU je vyšší a v Africe je divočejší sociální diferenciace, ale růst ekonomiky o něčem svědčí. Tlak nevyvolávají jen ekonomické, ale většinou i politické problémy. Tyto věci je potřeba brát v úvahu, nemluvě o demografických problémech. Máme obrovský nárůst obyvatel v Africe a arabských zemích, kromě Libye a Sýrie, kde se válčí. Egypt dnes vykazuje třikrát větší růstovou dynamiku než Čínská lidová republika. To vše se promítá do celého toho ekonomického zmatku, který kapitalismus vytváří. Zorientovat se v něm a přijmout nějaké rozumné rozhodnutí je téměř nemožné.

Dne 30. července vychází kniha Postkapitalismus od Paula Masona a některé úryvky už byly zveřejněny. Autor tvrdí, že vstupujeme do „postkapitalistické éry“. Změny, které nastanou, podle něj způsobují informační technologie, nové způsoby práce a sdílení ekonomiky. Bude trvat dlouho, než staré způsoby zmizí, ale je načase uvažovat utopisticky, argumentuje Paul Mason. Měnou postkapitalismu by mohl být volný čas nebo zesíťované činnosti. Mason také upozorňuje na „ekonomiku sdílení“. Co si o této vizi myslíte?

Abych byl upřímný, přál bych si nějaký postkapitalismus, ale nemám nejmenší tušení, jakým způsobem toho stadia dosáhnout. Po pravdě řečeno, varianty budoucnosti jsou dramaticky odlišné. Kdysi to dobře popsal Aron, když říkal, že u dobrého vynálezu nevíte, jestli bude využit v medicíně, nebo v koncentračním táboře. Každý vynález dokáže politický systém využít, nebo zneužít. Když se uvolní čas díky růstu produktivity práce, ještě to neznamená, že bude uvolněn k tvořivé činnosti. Navíc se dostáváme do problému, který dnes nikdo neumí prognózovat. Často se to shrnuje pod hlavičkou klimatických změn. Ve skutečnosti jde o posuny v oblasti biosféry, a nikdo neví, co to znamená. Víme, že žijeme ve znečištěném ovzduší, ale zda má vliv na klimatické změny, nevíme, ale je jisté, že se otepluje.

Když se průměrná teplota zvedne o tři procenta, bude to mít katastrofální důsledky, vzniknou záplavy v největších přístavech. Přitom současná civilizace je oceánská a preferuje dopravu přes moře. Dochází k neuvěřitelným posunům, uvolňování metanu, vyčerpávání podzemních vod ve Spojených státech. Současná civilizace žije na úkor budoucnosti. Změny jsou tak výrazné, že by se lidstvo mělo na to připravovat, ne se snažit tomu zabránit, protože nevíme, zda jde o klasické kosmické procesy. Když čtete Diamondovu knihu Kolaps, tak z kolapsů civilizace, které popisuje, zmiňuje, že lidstvo v Grónsku vyhyne, protože není schopné se zbavit kulturních stereotypů. Tohle všechno pravděpodobně prožíváme. Místo toho, abychom sedli a mluvili o tom, že ubývá orné půdy, či jak zacházet s nedostatkem vody, pereme se o Ukrajinu, vymýšlíme nesmysly v Iráku a soutěžíme s Číňany o Afriku, místo toho, abychom se s nimi dohodli, jak ji pozvednout. To je na kapitalismu katastrofické, živelný způsob spravování planety, což nemůže dopadnout dobře.

Vnější šoky moderní doby, o kterých mluvíte, jako jsou vyčerpávání energetických zdrojů, klimatické změny a migrace podle Masona „proměňují dynamiku kapitalismu a činí jej dlouhodobě nefunkčním“. Když tuhle myšlenku připustíme, jaké jsou další varianty?
 
Co to je nefunkčnost? Kapitalismus prospívá vrchní vrstvě populace. V určité fázi se systém může stát neudržitelným, protože sociální napětí bude vyžadovat změnu, ale tou změnou může být fašizace. Horní vrstva pak použije páky na politický systém a udělá ho takovým, že zklidní spodní vrstvy a nebude možné dosáhnout žádné sociálně spravedlivé změny. I když se kapitalismus změní, stále nevíme, zda k lepšímu, nebo k horšímu. Z toho, že existuje potenciál na změnu, není jasné, zda změnou nebude válka. Je potřeba o tom mluvit i v těchto variantách, protože jinak se těm válkám třeba zabránit ani nedá. Při intelektuální úrovni politických elit na Západě hrozba války spíše narůstá, než klesá. Že je nebezpečí reálné, je potřeba otloukat politikům dnes a denně o hlavu. Změna je zákonitá. Ale zda bude k lepšímu, nebo k horšímu...

Profesor Milan Zelený v rozhovoru pro Českou pozici upozorňuje na nabuzení válečné psychózy a investic do zbrojení. „Budou investovat do zbrojení a mylně se domnívat, že to takzvaně nakopne ekonomiku, ale tu nelze nakopnout, protože to není stroj; ona se adaptuje.“ Jak moc nakopáváme ekonomiku zbrojením?


Jednak se tím zklidní společnost, jednak umožníte, že nadbytečné peníze se umrtví, protože spotřeba neprobíhá formou koupě; zvýší se zaměstnanost, přicházejí inovace. To vše militarismus přináší; bohužel na jeho konci je zabíjení. Rezervy přitom existují. Kromě miliard na zbrojení tu máme šedou ekonomiku a obrovskou korupci. Odhady říkají, že jen na korupci v Evropské unii padne ročně 300 miliard eur. To jsou šílené peníze. Máme přibližně 1000 daňových rájů a z toho 50 nebo 60 procent pod britskou jurisdikcí; to jen abychom si uvědomili, kdo je tu největší pokrytec. Vnitropodniková kriminalita se v EU odhaduje na více než jeden bilion euro. To jsou strašidelně obrovské peníze, které by mohly být využity produktivněji. Jenže někomu vyhovuje, že vše funguje právě takto. Merkelová proti daňovým rájům před pěti nebo šesti lety zaútočila a vydrželo jí to rok, než ji zklidnili.

Profesor Zelený rovněž zmiňuje, že jsme vyčerpali čtyři oblasti: zemědělství, průmysl, služby, stát; a že nikam dál se už ekonomika transformovat nemůže. „To, co prožíváme, není cyklická krize, která se čas od času opakuje, ale transformační změna, jakou byla průmyslová revoluce.“ Hovoří o zacílení na lokální ekonomiku. Je to reálné?


Musel bych více vědět, co myslel lokální ekonomikou. Faktem je, že po krizi v roce 2008 se situace v jednotlivých oblastech světa vyvíjí odlišně. Máme tu stagnaci Západu, ale i dynamiku BRICSu, ovšem s výjimkou Ruska, které je více Západem a které se spolu s ním ekonomicky propadlo a až teď si zvyká na východní vítr. Vloni v Číně vznikalo 10 400 nových podniků denně. Tedy rodí se něco úplně nového. A co to udělá s budoucím pojetím globalizace? To nevíme. Číňané zdůrazňují, že nejsou pro nikoho vzorem. Už počtem obyvatel nemohou být vzorem, protože ten jim dává zcela jiné možnosti. Strhávají další regiony jako Latinskou Ameriku či Afriku k jinému pojetí významu peněz a investic, ale ne „tomu postkoloniálnímu“, které prezentuje Západ. Pozoruhodné je, že oni mají dostatek finančních prostředků. Je to jiný model.

Z celé problematiky vydělme otázku neustále se zvyšující automatizace a robotizace ve výrobě. Jinými slovy, k výrobě bude podle některých odhadů třeba tak málo lidí, že je volný trh nebude moci zaměstnat. A pokud nebudou moci zůstat bez prostředků, bude se o ně muset postarat stát, třeba tím, že jim práci zařídí. Pak ale bude muset razantně zvednout daně. Co říkáte celé této konstrukci? Ještě radikálnější zastánci této teorie naopak tvrdí, že nadbytek lidí se vyřeší pouze a jedině válkou.

To je malthuziánská vize; říká se, že první malthuziánská válka byla Rwanda – masakry z přelidnění, jak říkají někteří lidé. Zpět ale k robotizaci. Ta přináší zvýšení produktivity práce jako dříve průmyslová revoluce. Nasycenost ekonomiky roboty je ale podstatně nižší, než předpokládaly základní modely na konci minulého století. Není to akutní záležitost. Současný typ automatizace už ale přináší produktivitu, která uvolní čas. Nemusíte uvolňovat lidi, stačí jim dát například kratší pracovní dobu. Mělo by to přinést větší míru svobody, ale jen ve spravedlivém uspořádání. Pokud si někdo z výdobytků v podobě automatizace a robotizace utrhne 99 procent, samozřejmě sociální diferenciace a nezaměstnanost narostou. Pak je s tím spojeno i odkulturnění civilizace. Protože: „Na co potřebuješ vzdělání, když budeš stejně nezaměstnaný?“ To jsou hrozivé modely. Pak existuje ještě jeden velký problém. Pokud někde postupuje robotizace rychle, tak je to vojenství. Před deseti dny Američané testovali přímo naváděnou bombu s jadernou náloží. V Iráku už bylo 60 procent náloží, které letěly ze vzduchu na zem, dálkově řízených. To je dnes nejrychlejší směr robotizace s cílem umožnit zbrani, aby válčila, i když je přerušen kontakt s velitelstvím.

Myslíte si, že se v současné době trochu mění vztahy mezi Amerikou a Ruskem? Jsou některé signály, které by vás zaujaly? Mám na mysli například to, že Rusko nezablokovalo dohodu o íránském jaderném programu.

Rusko hrálo svou hru velmi promyšleně a důsledně. Automaticky za tím nemůžeme vidět nějaké zlepšení ve vztazích. Před deseti nebo čtrnácti dny vydaly Spojené státy novou vojenskou strategii, ve které se říká, že dochází k přesunu pozornosti v oblasti ozbrojeného násilí, které používají organizované skupiny, zpět na státy. To znamená, že prvořadým problémem přestávají být nejrůznější al-Káidy, ale jsou to opět státy. Spojené státy je vyjmenovaly, a to v tomto pořadí: Rusko, Írán, Severní Korea, Čínská lidová republika. Tyto čtyři státy jsou v tom dokumentu vyjmenovány jako vojenský problém číslo jedna.

Je to otázka priorit, když si řekneme Islámský stát je největším nebezpečím, ztráta pitné vody na planetě je největším nebezpečím, pak se dohodneme s Ruskem velmi snadno. Když si řekneme, že Rusko je největším nebezpečím, pak se s Ruskem nedohodneme. Evidentně ve Spojených státech hlásá jedno ministerstvo jednu pravdu, druhé jinou a Obama není schopen vytvořit ucelenou jednotnou strategii. To počká až na dalšího prezidenta.



Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí


ParlamentníListy na podobné téma psaly:

Dokumenty a flash disky dokazují vazby mezi Tureckem a ISIS jsou teď už "nepopiratelné"

0
0

30. 7. 2015  AC24
Bojovník ISIS prochází kolem černé vlajky patřící Islamistickému státu, zatímco vozidlo Turecké armády zaujímá pozici u syrského města Kobani, zobrazeno 7. října 2014 od turecko-syrské hranice u jihovýchodního města Suruc v provincii Sanliurfa. USA vedený přepad na areál Islamistického státu se sídlem jeho „finančního ředitele“ poskytl důkazy, že turečtí činitelé přímo jednali s vedoucími členy ISIS, referoval nedávno Martin Chulov z Guardian.
Tento činitel Islamistického státu zabitý při přepadu Abu Sayyaf odpovídal za vedení ropných a plynových operací této teroristické armády v Sýrii. Islamistický stát (čili ISIS, ISIL či Daesh) vydělává až 10 milionů $ měsíčně prodejem ropy na černém trhu.

Dokumenty a flash disky zabrané při přepadu Sayafa údajně odhalují vazby mezi Tureckem a ISIS, a to „tak jasně a nepopiratelně“, že „by mohly nakonec přinést hluboké politické důsledky pro vztahy mezi námi a Ankarou,“ řekl Guardian vedoucí Západní činitel obeznámený s tímto ukořistěným zpravodajstvím.

Člena NATO Turecko experti, Kurdové a dokonce Joe Biden už dlouho obviňovali, že umožňuje fungování ISIS, když během probíhající Syrské války zavírá oči nad rozsáhlými pašeráckými sítěmi zbraní a bojovníků.

Krok vládnoucí strany AKP byl zjevně součástí probíhajících pokusů zařídit pád režimu syrského presidenta Bashara Assada.

Ankara oficiálně skončila s politikou volné hranice loni, nikoliv však před tím, než se z jižní hranice stal tranzitní uzel pro levnou ropu, zbraně, zahraniční bojovníky a naloupené starožitnosti.


V listopadu řekl bývalý člen ISIS Newsweeku, že tato skupina v podstatě od Turecké armády dostala volnou ruku.

„Velitel ISIS nám řekl, ať se ničeho nebojíme, protože s Turky je plná spolupráce,“ řekl tento bojovník. „ISIS pohlížela na Tureckou armádu jako na svého spojence, zvláště pokud šlo o útoky na Kurdy v Sýrii.“

Ale jak to údajné uspořádání progresivně rostlo, tak Turecko této skupině umožnilo zřídit si v této zemi významnou přítomnost – a to samo o sobě vytvořilo obrovský problém.

„Čím déle to trvalo, tím těžší se pro Turky ukazovalo to (ISIS) rozdrtit, protože existují rizika, že by jim to vybuchlo do tváře přes protiúdery,“ vysvětloval v listopadu Business Insider bývalý proti-teroristický analytik US ministerstva financí Jinathan Schanzer.

„Teď už máte v Turecku spoustu lidí, kteří investovali do businessu s extremisty,“ dodal Schanzer. „Když to začnete zpochybňovat, vyvolá to nepříjemné otázky zda“ ti militanti, jejich patroni a jiní váleční šmelináři budou takové potlačování tolerovat.


REUTERS / Osman Rosal – Ozbrojený muž, o němž se věří, že je to militant ISIS spatřený 29. ledna 2015 u severosyrského města Abyad zobranený z tureckého pohraničního města Akcakale v jihovýchodní provincii Sanliurfa.

Západní diplomat promlouvající v únoru s The Wall Street Journal, vyjádřil podobný sentiment: „Turecko je teď v pasti – vytvořilo monstrum a teď neví, jak si s ním poradit.“

Ankara začala tento problém řešit o něco poctivěji – když v posledních šesti měsících zatkla 500 podezřelých extremistů, když přecházeli hranici a provedla razie do domovů dalších – když 20. července sebevražedný atentátník spojený s ISIS zabil na tureckém jihovýchodě 32 aktivistů.

Turci následně vyšli do ulic, aby protestovali proti vládní politice, o které cítí, že ten útok umožnila.


REUTERS / Sertac Kayar – Demonstranti během protestům proti pondělnímu bombovému útoku v Surucu v jihovýchodní turecké oblastní metropoli Diyarbakir s převahou Kurdů pálí 21. řervence 2015 pneumatiky, aby zablokovali ulici.

Edogan uprostřed protestů skandujících „AKP kolaborující s vražednou ISIS,“ nakonec minulý čtvrtek souhlasil s přistoupením k US vedené kampani proti ISIS s vysláním bojových tryskáčů do Sýrie a s přidělením klíčového letiště na jihovýchodě pro strategické využití US k zahájení náletů.

Turecko spolu s tím začalo bombardovat příbytky a sklady kurdské PKK v severním Iráku, ohlásila AP s poukazem, že AKP pořád ještě pohlíží na postup Kurdů jako na významnou – pokud ne rovnou největší – hrozbu, přestože Kurdové v severní Sýrii dosahují na bojišti proti ISIS úspěchů.

„To není revize jejich myšlení,“ řekl Západní činitel v Ankaře Guardian. „Je to více reakce na to, s čím byli konfrontováni Američany a ostatními. Je v tom přinejmenším uznání toho, že ISIS teď už není pákou proti Assadovi. A s tím se musí vyrovnat.“

Překlad: Miroslav Pavlíček


Zdroj: businessinsider.com

Jak Američané dodržují mezinárodní dohody…

0
0
30. 7. 2015  TV Russia1

Tahle země vedena zločinnou vládou, která nutí jiné státy přísně dodržovat pravidla mezinárodních dohod, si dovolí v tomto případě porušit dohod hned několik. Stačí už jen v úvodu porušená úmluva o mezinárodním civilním letectví…
V Rakousku na letišti zadrželi skupinu ozbrojených Američanů, kteří byli posláni na Ukrajinu.

Rakouské orgány nepovolili vycestovat na Ukrajinu skupině amerických vojáků se zbraněmi. Ti byli zadrženi na letišti ve Vídni. Uvedli to rakouské noviny "Kurier". Podle jejích údajů, se 9 vojáků snažilo propašovat ve svých zavazadlech pušky M-16 a pistole. Příslušná povolení u sebe neměli.

Přišlo se na to náhodou, když vojáci opustili tranzitní prostor kvůli problémům s návaznými lety, na základě čehož museli projít novou kontrolou. Podle deníku byli vojáci zadrženi a posláni k výslechu, během kterého se ukázalo, že byli vysláni na misi na Ukrajinu z Washingtonu.

Žádné dokumenty, které by potvrzovali tuto verzi, ovšem nebyli schopni předložit. V důsledku toho, je poslali Američané nejbližším letem domů, bylo jim dovoleno vzít s sebou i zbraně, upřesňují noviny.

Známý německý politik a bývalý předseda SPD Oskar Lafontaine v interview pro časopis Der Spiegel vyzval ke zřeknutí se společné evropské měny

0
0

Německý politik: euro  zkrachovalo, nemáme si dělat iluze

30. 7. 2015 Sputnik
„Euro už zkrachovalo, nemáme si dělat iluze", prohlásil a označil společnou evropskou měnu za „krok zpátky v rámci historického projektu evropské integrace". Z hlediska politika, hlavní chybou při založení jednotného měnového svazku bylo, že mu nepředcházelo vytvoření nového politického sdružení.


„Euro už zkrachovalo, nemáme si dělat iluze", prohlásil a označil společnou evropskou měnu za „krok zpátky v rámci historického projektu evropské integrace". Z hlediska politika, hlavní chybou při založení jednotného měnového svazku bylo, že mu nepředcházelo vytvoření nového politického sdružení.

„Bez evropské ekonomické vlády nemůže společná měna fungovat", podotkl politik a dodal, že Německem vnucená nezaměstnanost „nemůže být základem evropské jednoty".

Lafontaine měl na mysli mj. krizi v Řecku, která byla podle názoru mnoha analytiků podněcována tvrdými úspornými opatřeními, která vnutila SRN.

Z hlediska Lafontainea, zavede-li Řecko znovu svou vlastní měnu, bude moci se postavit na nohy. „Je zcela jasné, že Řecko nemůže dosáhnout ekonomického pokroku v nynějších tvrdých podmínkách společné měny", vysvětlil.

Viewing all 19126 articles
Browse latest View live