Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Stálý zástupce Ruska při OSN: Úskoky USA v Sýrii musí skončit

0
0

26. 9. 2016    zdroj
Rusko nebude souhlasit s jednostrannými kroky ohledně Sýrie, prohlásil stálý zástupce Ruska při OSN Vitalij Čurkin. Stálý zástupce Ruska ve svém projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN o Sýrii poznamenal, že při diskusi k dohodě o příměří v Sýrii vznikl požadavek, aby se předpokladem stalo jednostranné přerušení letů syrského letectva.


"Nejprve bylo řečeno - na dobu tří dnů. Souhlasili jsme. Pak řekli: "Ne, americký prezident si to rozmyslel, je to třeba na sedm dní", řekl Čurkin. "Tyto taktické úskoky nemohou pokračovat do nekonečna. S jednostrannými kroky již nebudeme souhlasit," zdůraznil.

Návrat Sýrie k míru je téměř nemožný úkol, protože v zemi operují stovky ozbrojených skupin a její území bompardují "všichni, kteří nejsou líní,"řekl Čurkin.

Uvedl také, že členy koalice, vedené USA, dosud nebyly neposkytnuty informace o výsledcích vyšetřování útoků na syrské město Manbidž v červenci, při nichž bylo zabito několik desítek civilistů.

K výsledkům zasedání Rady bezpečnosti OSN Čurkin novinářům řekl, že dohoda mezi Ruskem a USA k Sýrii neztroskotala, ale pokud bude Washington neustále měnit svůj postoj, bude obtížné seriózně jednat.

"My jsme formulovali svůj postoj jasně. Potřebujeme seriózní proces, bez podrazů, aniž by lidé měnili své podmínky každé dva dny. Dohoda byla a jediné, co je třeba, je její plnění namísto změny postojů. Pokud to budou i dělat nadále, seriózní proces bude velmi obtížné zachovat,"řekl stálý zástupce Ruska při OSN.

Rusko opakovaně konstatovalo, že pečlivě vybírá cíle pro letecké údery v Sýrii a pro obvinění z toho, že Rusko údajně útočí na civilní cíle v Sýrii, nebyly nikdy nalezeny žádné důkazy.

Rada bezpečnosti OSN jednala v neděli na svém mimořádném zasedání o situaci v Aleppu. Bylo svoláno z iniciativy USA, Velké Británie a Francie v souvislosti s nástupem syrské armády, která z města vytlačuje teroristy Dzhebhat en-Nusry... a takzvané "ozbrojené opozice".

Trump chce nahradiť globalizmus amerikanizmom

0
0

26. 9. 2016  zemavek 
Donald Trump predniesol 15. septembra zásadný prejav na pôde Newyorského ekonomického klubu. Celý by sa dal zhrnúť do jednej myšlienky: Ak sa Trump stane ďalším americkým prezidentom, chce doterajšiu politiku globalizmu nahradiť politikou amerikanizmu.
Foto: youtube.com

Znamenalo by to posilnenie národnej ekonomiky. Väčšie využívanie domácich nerastných zdrojov a menšiu závislosť od ropy z krajín Blízkeho východu. Vytváranie nových pracovných príležitostí štátnymi investíciami do obnovy dopravnej infraštruktúry a obmedzenie presunu pracovných miest z USA do zahraničia. Menšiu angažovanosť USA vo svete, no väčší dôraz na silnú armádu a národnú bezpečnosť.

Treba si uvedomiť, že v súčasnom svete fakticky nedominujú USA, ale nadnárodné elity, pre ktoré sú USA iba nástrojom a svojim vplyvom na americkú politiku sa snažia vytvoriť globálny svet bez hraníc a národnej svojprávnosti. Globalizmus poškodzuje aj americkú ekonomiku, keď firmy presúvajú výrobu do krajín s lacnou pracovnou silou, Američania prichádzajú o prácu, z bývalých priemyselných miest sa stávajú getá, kde sú obyvatelia závislí od potravinovej pomoci, narastá chudoba a s ňou súvisiaca kriminalita.

Trump sa svojim prejavom prinajmenšom slovne postavil na odpor nadnárodným elitám a programu Nového svetového poriadku. Či svoj program bude v prípade zvolenia aj ochotný a schopný napĺňať, to je už druhá vec. Celý prejav v anglickom origináli si môžete pozrieť tu:




Krym patří k Rusku! Prohlásil šéf největší opoziční rakouské strany

0
0
26.9. 2016   První zprávy
Předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Christian Strache prohlásil, že znovusjednocení Krymu s Ruskem by mělo být uznáno, protože s tím souhlasila většina obyvatel Krymu.
"Myslím, že to je politická realita. Referendum bylo demokratické a v souladu se zákonem, "cituje TASS odpověď Stracheho na otázku reportéra Welt am Sonntag o tom, zda je ochoten akceptovat sloučení Krymu s Ruskem.


Politik řekl, že většina obyvatel hlasovala ve prospěch sjednocení Krymu.

"Byli jsme se tam podívat, abychom se ujistili, že spojení s Ruskem je přání většiny populace ... Krym byl vždy ruský a byl nezákonně oddělen Chruščovem. V případě, že většina obyvatel v referendu hlasovala pro návrat do Ruska, tak je to v pořádku,," zdůraznil.

Korwin-Mikke: Jel jsem se podívat na Krym, co se tam vlastně děje

Kromě toho Strache upozornil na západní politiku dvojího metru, "Podívejte se na Kosovo. - Jeho jednostranné vyhlášení nezávislosti je zjevně v rozporu s mezinárodním právem, ale ani Evropská unie, ani Spojené státy nic nenamítaly, tady se uplatňuje ten dvojí přístup"– dodal Christian Strache..
První zprávy,Jiří Kouda

Základem každé americké strategie je provokace

0
0
Leonid Ivašov
26. 9. 2016 Eurasia24

Příčinou toho, co se stalo v Sýrii, je sama podstata americké politické strategie. Její provokativní základ vznikl již dávno – v okamžiku vzniku amerického státu. A s využitím provokací byly zničeny celé civilizace.


Již v roce 1648 budoucí Kongres USA (tehdy to bylo „Shromáždění“) rozhodl o vyhlazení indiánských kmenů, když přijal zákon obviňující Indiány, že jsou bezvěrci, zatímco země patří Bohu Hospodinu, jehož zástupci na zemi jsou Anglosasové.

Je faktem, že také dobytí Jižní Ameriky začalo provokací. Američané tam zinscenovali výbuch a potopení křižníku, obvinili z tohoto činu Španělsko a vyhlásily mu válku. A tímto způsobem probíhá celá historie USA – zinscenovat provokaci a potom porazit a zničit.

Náš problém spočívá v tom, že jak Sergej Viktorovič Lavrov, tak i další naši činitelé působící na úseku zahraniční politiky považují dohody a ujednání s Kerrym, Obamou nebo s Clintonovou za platné. Dohodli se – a tak předpokládají, že Američané se budou chovat jako normální lidé. Ovšem „falešní hráči“ se niky nechovají čestně, tím spíš pak ve vztahu k Rusku. Tak se nechovali nikdy. Dokonce i během druhé světové války, již březnu 1945, kdy jsme byli s USA spojenci, řada amerických generálů plánovala společně s Churchillem útok na sovětská vojska v Evropě. Tento neuvěřitelný plán je dnes odtajněn.

Přesně tak je tomu i dnes: Američané přistoupili k dohodám pouze ze svých vnitřních – předvolebních – důvodů. Trump převzal iniciativu a oznámil, že vstoupí do spojenectví s Putinem a společně s Ruskem zlikviduje Islámský stát. A tak volební týmy Obamy a Clintonové musely ukázat, že zatímco Trump jenom hovoří, ony se již s Ruskem dohodly. A to je ten důvod, proč USA dohody podepsaly.

Hlavním cílem USA, se kterým vstoupily do dění v Sýrii, je ovšem svržení Bašára Asada, a to proto, že Asad nedovolil americkým společnostem vést plynovod z Kataru do Turecka přes území Sýrie. Překazil jim tak obrovský obchod. A tak si dnes Američané ve vztahu k Sýrii jednak plní svoje předvolební úkoly, jednak se snaží zajistit zisky svým, převážně ropným a plynovým, monopolům.

Naplňují tak hned dva cíle spojené s volbami amerického prezidenta: získat podporu příznivců boje s mezinárodním terorismem – a také podporu (včetně finanční) monopolů podnikajících na Středním východě. A to je vše. Příčinou jednání americké společnosti, národa (pokud to tak lze říci) je vlastní prospěch. Všechno ostatní – zásady a normy mezinárodního práva, dvoustranné dohody nebo závazné sliby – to vše je pro Američany až na druhém místě. Nejsou ochotni respektovat principy naplňování dohod. Je proto zapotřebí se zbytečně nevysilovat a Američanům nevěřit ani slovo.

Co je to příměří? Všechny bojující strany – jak teroristé, tak syrské vládní síly a zřejmě i naše vojenské uskupení – potřebovaly od bojů určitý oddych, aby se daly dohromady, doplnily munici a materiál a aby dopřály svým jednotkám odpočinek. A Američané tento okamžik využili, což se během konfliktu v Sýrii nestalo poprvé.

Koordinaci činnosti amerického letectva IS dokládá skutečnost, že akce probíhala plně podle zásad vojenské taktiky: USA provedly letecké útoky na syrská postavení a následně zaútočili teroristé. My to vidíme asi následovně. Občas se (v boji) mohou vyskytnout chyby a omyly, pokud se ale opakují, a pokud se americké velení stále odvolává na to, že rozvědka uvedla chybné údaje, pak jsou to již nesmysly. Nabízíme Američanům poznatky naší i syrské rozvědky. Oni je ale nechtějí.

Na humanitární konvoj zaútočili s největší pravděpodobností ozbrojenci IS nebo Džabhat an-Nusry. Je jasné, že jedni i druzí jsou závislí na Turecku a že je v podstatě řídí Američané. Jsou mezi nimi skupiny, které se nechtějí USA podřizovat, odmítají být jimi kontrolovány, celkově je ale dění v těchto organizacích řízeno z vnějšku.

Bylo (pro Američany) zapotřebí uskutečnit tuto provokaci těsně před Valným shromážděním OSN a z útoku obvinit jako jediné Rusko. „Bohulibá“ lež, která dnes koluje po celém Západě, bude opět silnější než pravda, protože více než 70 % sdělovacích prostředků světa je řízeno americkými oligarchy, tedy vlastně skutečnou americkou vládou. My se svými skromnými informačními možnostmi tomu můžeme jen těžko odolat. Prostě nás „převálcují“. Dá se říci, že provokace se podařila: znovu se podařilo ukázat na Rusko jako na nepřítele míru.

A celá tahle věc začala s příměřím vyhlášeným Lavrovem a Kerrym. Lidé se mě ptají: Proč jsme na to přistoupili? Naši představitelé včetně Lavrova mají oproti nim zcela jiný pohled na chování amerických politiků. Domnívají se, že pokud se s nimi dohodli, budou Američané dohodu také dodržovat. Je možné, že svoji roli sehrálo i chápání situace tak, že Američané jako by nyní všude prohrávali a budou tak nuceni spolupracovat s Ruskem. Ale tak to nebude!

USA si propočítávají všechny možnosti a dělají jen to, co je pro ně výhodné. Momentálně chtějí dohodou s Ruskem získat body proti Trumpovi. Současně se však snaží dosáhnout i druhého cíle – oslabit Sýrii a svrhnout existující vládu, a k dosažení tohoto cíle jsou jim prospěšné současné provokace. A za třetí – je pro ně výhodné obvinit z incidentu Rusko, protože zejména tým dosavadního prezidenta a Hillary Clintonové rozpoutal antiruskou kampaň. Proč USA nezveřejní text dohody? Také to je podřízeno předvolební politice: pokud by byla dohoda zveřejněna dnes, Trumpovi odborníci by v ní začali zkoumat každou čárku či písmenko a hledat v ní nedostatky použitelné proti Clintonové.

My zatím neumíme včas pochopit skutečné cíle našich „partnerů“, a tím, že jim důvěřujeme, znovu a znovu „šlapeme na stejné hrábě“. Erdoganovi jsme vše odpustili. Když v podstatě přilezl po kolenou a přiznal se – no nepusť si ho do postavení sobě rovného! To jen Putin prohlásil, že Erdogan mu vrazil nůž do zad – a ten, kdo útočí zezadu, je vrah. A současně i zrádce. Zpravidla se takoví lidé věšeli – a my si najednou takového zrádce oblíbíme, přijímáme ho v našich palácích a vše jsme mu odpustili: pozvedli jsme ho ze země až k sobě, vedeme s ním rovnocenná jednání atd. Tak se v seriózní politice jednat nedá. I Turek vycítil, že Rusko má velký zájem o spolupráci a přátelství – a hned pokračuje ve své dosavadní špinavé politice v Sýrii.

V našich politicích a značné části obyvatel přežívá až do dnešních dnů syndrom porážky Sovětského svazu a Jelcinem a jeho pomocníky zinscenovaného rozpadu SSSR. Od té doby až do dneška jsme se tohoto syndromu nezbavili. Je zapotřebí, abychom dnes společně s Čínou, Indií a vůbec celou skupinou členských zemí BRICS zaujali aktivnější pozici. Aktivnější ale nejen v dílčích otázkách, jakými je třeba Sýrie – je třeba nabízet nové uspořádání světa jako odmítnutí toho, co vybudovali Američané. Je třeba svolávat a využívat Radu bezpečnosti OSN, organizovat různá mezinárodní setkání, získávat na svou stranu velvyslance a vojenské atašé v Rusku, komentovat a kompromitovat americké zákonodárství – zkrátka, aktivně útočit na všech frontách, a to včetně Valného shromáždění OSN.

Američané konají na základě své vlastní logiky. Již dávno, od okamžiku zániku Sovětského svazu, neuznávají žádné normy mezinárodního práva a potvrzují to i ve svých dokumentech včetně takových, jakým je Strategie národní bezpečnosti USA, přijatá loni v únoru.

Právě Strategie je totiž hlavním dokumentem týkajícím se bezpečnostní a zahraniční politiky USA. Největší pozornost je v tomto dokumentu věnována Rusku jako hlavní hrozbě lidstvu, hlavní hrozbě bezpečnosti USA atd. Rusko v ní (USA) povýšily na démonického nepřítele – a dnes od této teze nemohou ustoupit.

Ona Strategie je odporná věc – ani Hitler se neodvážil vyhlásit něco podobného! „ Vedoucí postavení USA ve světě nemá alternativu. Nebude žádný multipolární svět. Budeme vojenskou silou hájit svoje zájmy kdekoli na zemském povrchu i mimo něj. Nebudeme se ohlížet na mezinárodní normy, budeme jednat jednostranně a používat vojenskou sílu v oblastech, které to budou zpochybňovat.“ Chápete – to, z čeho byl obviňován Hitler, dnes dělají samy USA.

Mlčeli jsme a nepožadovali svolání Rady bezpečnosti OSN, aby to řešila, třeba jen proto, abychom tím směrem obrátili pozornost světové veřejnosti. Nestáli jsme o to, aby se věc projednala ve skupině zemí BRICS a ŠOS. A Strategie je přitom v podstatě vyhlášení války celému lidstvu.

Mlčeli jsme. Podle toho to dopadlo. A důvod? Poraženecký syndrom, který je v nás dodnes, a to, že na naši elitu (nebo spíš takzvanou elitu), která je dnes u moci, existují nějaké kompromitující materiály. Nejpravděpodobněji v amerických bankách. A tak nás mají (USA) jako na vodítku.


(Pozn. překl.: ŠOS – Šanghajská organizace pro spolupráci – je u nás méně známá mezivládní organizace sdružující Čínu, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Statut pozorovatele mají Mongolsko, Indie, Írán a Pákistán.)



Zdroj: izborsk-club.ru

Islamistický Trojský kůň v Čechách I.

0
0

Yekta Uzunoglu
26. 9. 2016
Když po pádu totality Jiří Dienstbier společně s Hans-Ditrichem Genscherem, v té době ministrem zahraničí a vícekancléřem Německa, teatrálně odstranil hranice Československa, nevěděl vlastně vůbec, co to přinese. V euforii událostí asi věřil tomu, že to, co v dané chvíli činí, je ta nejsprávnější věc pro Československo. Už tehdy ale byly potlačeny některé názory, jako byl například hlas německého velikána Helmuta Schmiedta, tehdejšího spolkového kancléře Západního Německa.  



 Genscherovi šlo jen a jen o zájmy německého kapitálu, Helmut Schmiedt rozhodně nebyl levičák, ale měl svědomí a tušil, že náhlé a nepřipravené odstranění hranic bez odstranění elementárních „starých“ struktur, aniž by existovaly „nové struktury“, nemůže přinést nic dobrého. Toto ale bylo de facto Genscherovi jedno, šlo mu především o brutální zájmy Das Kapitalu a to ostatní nebyla jeho věc. Mimochodem Genscher se tím ani netajil. A proč jsem si vzpomněl právě na Schmidta a na Genschera? Byli těmi, co mohli spolurozhodovat o osudu středoevropských národů po pádu totality a Genscher o budoucnosti také rozhodoval.

Takže náš Jirka Dienstbier v zajetí svého egocentrismu a narcismu vyzýval světová media, aby ukazovala tento spektakulární akt odstranění hranic a aby to bylo dojemné, tak přestřihli ostnatý drát. Dramaturgie byla dokonalá.

Otevřely se hranice bez patřičných opatření, bez zajištění bezpečnosti státu a občanů. Ale toto právě Das Kapital zajímalo nejméně, vlastně vůbec ne.

Od první chvíle stáli za branami Československa kdejací zločinci v různých podobách, to byla země předků, kde nebylo právo a kde nebyl už stát.

Ale v Československu potřebovali především někoho, kdo zná řeč a souvislosti. Do ČSFR přišli tehdy tři Turci, jeden z nich odejel s Jaromírem Johanesem (poslední komunistický ministr zahraničí a zástupce firmy Škodaexport v Turecku) do Turecka jako jeho osobní překladatel a tlumočník – v té době byl na něho v Turecku už dlouho vydán zatykač, ale to zřejmě panu Johanesovi v ničem nebránilo. V ČSFR zůstali pak dva Turci, co tady žili ilegálně, přesněji s falešným pasem. Přijeli do Československa v roce 1985, za hluboké totality studovat, dle všeho ale sloužili tehdejšímu režimu tam, kde byla jejich služba nenahraditelná.


Pravá jména těch dvou Turku neznáme dodnes. Ale tehdy se jeden jmenoval Göksel Otan, pak pod tlakem (až po devíti letech pobytu v Československu a pak v ČR!) sdělil, že se jmenuje vlastně Gürkan Gönen a já měl důkazy, že se jmenuje Mustafa Özer, který byl v souvislosti s atentátem na papeže Jana Paula II. hledán v Turecku. Druhý se jmenuje dodnes Bayram Ježek, ano čtete správně, Turek, který dodnes žije v ČR, se jmenuje Ježek a oženil se tady s Češkou a přijal její příjmení! I 25 let po pádu totality - lépe řečeno po 25 letech tvrzení, že žijeme v právním státě, stále tento člověk vystupuje pod tímto jménem a podniká (!) zde v České republice.

Činitelé jistých státních složek, kteří přece měli a mají právo na “slušný” život, co nelze zajistit pouhým platem, tyto živly potřebovali. Takže tyto osoby vytvořily jakýsi můstek mezi “zájmovými skupinami“, díky tomu začaly do Česka přicházet nejen Interpolem po celém světě hledané osoby, ale i ti, co uměli za svou tváří skrýt islámský kapitál.

Göksel Otan alias Gürkan Gönen alias Mustafa Özer či alias X dle zprávy ředitele inspekce ministra vnitra plk. Nechanického byl práskačem či dodavatelem zákazníků jistému kpt. Horákovi a kpt. Josefu Opavovi, oba sídlili v Nádražní 16 v Praze 5, kde byl šéfem úřadu vyšetřování dnešní plk. JUDr. Václav Kučera, ředitel policie středočeského kraje.

Josefu Klímovi se s mojí podporu podařilo v roce 1998 natočit a odvysílat rozsáhlou reportáž o těchto zločincích a Jaroslavu Kmentovi byly otištěny rozsáhlé články v MF, ale nic se nestalo. Mimo systematické útoky na moji osobu, kdy mimo jiné podpálili můj dům, se nedělo vůbec nic.

Obě nohy trójského koně již v ČR byly, a následujících letech se té skupině podařilo dostat dovnitř i zbývající nohy tohoto koně.

Od srpna roku 2014 jsem začal zajišťovat stav tohoto koně v ČR, následně v lednu jsem byl přepaden ve svém domě na samotě u lesa u Prahy jistým Václavem Faktorem, kterého se mi podařilo dostat z objektu díky jeho alkoholismu, vše jsem ihned nahlásil policii, která spadá pod středočeský kraj, tudíž pod plk. Václava Kučeru. Policie šalamounsky tuto událost otočila proti mně. Aniž bych byl z čehokoliv obviněn, v březnu 2015 provedla tzv. domovní prohlídku v mém domě, kde se zaměřila výlučně na můj kurdský archiv, moje počítače sebrali a odnesli, měl jsem na nich již téměř dokončené schéma islámského trojského koně v Česku.

A od té chvíle police středočeského kraje ví o těch dle všeho zločineckých aktivitách tohoto koně a je jisté, že učinila a učiní vše možné a nemožné k mému umlčení tak, jako to učinila v 90 tých letech, ale s tím rozdílem, že dnes onen šéf úřadu vyšetřování není npor. Václav Kučera, ale již plk. JUDr. Václav Kučera je šéfem celé policie středočeského kraje, který má ve strukturách policie moc jako Napoleon!

V tom islamisty žádaném tažení nestoudně zneužívají moji psychicky labilní bývalou ženu proti mně a moji šestiletou dceru jako rukojmí!

A toto vše se odehrává ve státě, který aspoň navenek bojuje proti ISIS!

Který činí vše, aby islámský trojský kůň byl dobře krmen a nebyl rušen a odhalen nějakým Kurdem, který stále se cítí ke své hostitelské zemi jako ke svému druhému domovu odpovědnost.

Pokračování…

JF a jeho týdenní výběr ze světového tisku

0
0
vybral, přeložil a sestavil JF
27. 9. 2016  Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Předkládám čtenářům Kosy (a Nové Republiky - pozn.NR) další výběr odkazů na články na anglo-amerických stránkách, které mne v uplynulém týdnu zaujaly. Kdyby někomu připadaly formulace v některých článcích hodně podobné, není to náhoda. Opisování je u západních autorů zřejmě hodně rozšířený zlozvyk.

Americká Historie Olivera Stonea: „My nejsme nikým ohrožování. My sami jsme tou hrozbou.“
http://www.globalresearch.ca/oliver-stones-american-history-were-not-under-threat-we-are-the-threat/5546363 James Reinl, Global Research, Middle East Eye, 18.9.2016

Když uváděl svůj nový televizní seriál, nabízející kritický pohled na americké zasahování v zahraničí, řekl filmový režisér, že věci neviděl vždy takto.

Co je za snadným vítězstvím pana Putina
http://www.nytimes.com/2016/09/21/opinion/behind-mr-putins-easy-victory.html?mabReward=A6 Redakce, The New York Times, 20.9.2016
V ruských parlamentních volbách vyhrála strana Vladimíra Putina tři čtvrtiny křesel ve Státní dumě a zbytek získala nepřímo, přes spřátelené strany.

Americká politika a strach
http://nationalinterest.org/blog/the-skeptics/american-politics-fear-17785 Christopher A. Preble, The National Interest, 21.9.2016
V časopise Foreign Policy z minulého týdne otevřel David J.Rothkopf svůj plačtivý článek představením Trumpa jako „symptomu PTSD“ a otázkou „jak se to mohlo stát?“

The Washington Post si přeje ještě větší válku v Syriihttps://consortiumnews.com/2016/09/21/wpost-wants-a-bigger-war-in-syria/ Paul R.Pillar, Consortium News, 21.9.2016
Neokonzervativci ve Washington Post si přejí ještě větší vojenskou účast USA v Sýrii, ignorují zásady mezinárodního práva a předpokládají, že ještě více bomb nějak vyřeší všechny problémy.

Obrat Gruzie k Západu
https://www.foreignaffairs.com/articles/georgia/2016-09-21/georgias-western-turn Dennis Sammut, Joseph D’Urso, Foreign Affairs, 21.9.2016
V minulých letech byla napříč celou Eurasií demokracie na ústupu a v mnoha zemích vidina západního politického modelu úplně vybledla.

Polsko není Maďarsko
https://www.foreignaffairs.com/articles/central-europe/2016-09-21/poland-not-hungary Ireneusz Pawel Karolewski, Roland Benedikter, Foreign Affairs, 21.9.2016
Odpověď na článek „Ústavní krize v Polsku“.

Loutkáři v pozadí ISIS
https://www.foreignaffairs.com/articles/2016-09-21/isis-virtual-puppeteers Bridget Moreng, Foreign Affairs, 21.9.2016
Jak ISIS verbuje a cvičí své „osamělé vlky“.

Riziko a odměna za ně
https://www.foreignaffairs.com/articles/2016-09-21/risk-and-reward Manal Omar, Elie Abouaoun, Foreign Affairs, 21.9.2016
Jak odemknout potenciál, který je skryt v uprchlících.

Rusko dokazuje, že volební podvody se mohou stát úplně všude https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-09-22/russia-proves-vote-fraud-can-happen-anywhere Leonid Bershidsky, Bloomberg View, 22.9.2016
Když Donald Trump v srpnu prohlásil, že presidentské volby by mohly být zmanipulovány, jeho tvrzení bylo odmítnuto milovníky faktů a experty, kteří vysvětlovali, že podvody v takovém měřítku nejsou v USA vůbec možné….V Rusku se ukázalo, že ano.

Ve volbách se všichni semkli okolo Putina
https://consortiumnews.com/2016/09/22/in-election-russians-rallied-around-putin/ Gilbert Doctorow, Consortium News, 22.9.2016
Hlavní americká media shazují parlamentní volby v Rusku, při kterých se jasně ukázala slabá podpora pro Západem preferované „liberály“. Viz předchozí článek. Nicméně jsou i taková, co to vidí úplně jinak a jsou schopna z toho vyvodit rozumný závěr.

Je čas privatizovat imigraci
https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-09-23/can-corporations-help-solve-the-immigration-debate Mihir Sharma, Bloomberg View, 22.9.2016
 Západ zjevně čelí migračční krizi. Napříč celou stárnoucí a stagnující ekonomikou vyspělého světa se lidé bouří proti tomu, co mnozí vnímají jako neřízený vpád cizinců.

Proč najímat právnika, když to zvládne robot? https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-09-22/why-hire-a-lawyer-when-a-robot-will-do Elaine Ou, Bloomberg View, 22.9.2016
Advokáti, pozor! Roboti jdou po vašich pracovních místech!

Zhroucení Rady bezpečnosti OSN
http://nationalinterest.org/blog/the-skeptics/the-collapse-the-un-security-council-17800 Daniel R.DePetris, The National Interest, 22.9.2016
Ačkoli se letošní jednání OSN zdánlivě podobalo všem ostatním za posledních několik let, debaty tento týden přišly v době, kdy je mezinárodní komunita zahlcena problémy téměř ve všech částech světa.

Konečně Rusům došlo, že jakékoli dohody s Washingtonem jsou bezpředmětné http://www.paulcraigroberts.org/2016/09/22/finally-the-russians-have-caught-on-that-negotiation-with-washington-is-pointless/ Paul Craig Roberts, 22.9.2016 Pokud se hlupáci na Západě a zkorumpované politické loutky v EU, Británii, Kanadě, Japonsku a Austrálii neproberou, budeme tu mít válku. Válku, která se nedá vyhrát.

McCain a Corker potřebují lekci ze zeměpisu http://www.theamericanconservative.com/larison/mccain-and-corker-need-a-geography-lesson/ Daniel Larison The American Conservative, 22.9.2016
Ti, kteří včera před volbami, podporovali zbrojní obchody se Saúdskou Arábií, předložili spoustu špatných argumentů, ale to mohla být jen ta nejsměšnější chyba.

Jak funguje US propaganda v syrské válce
https://consortiumnews.com/2016/09/23/how-us-propaganda-plays-in-syrian-war/ Rick Sterling, Consortium News, 23.9.2016
Tvůrci zahraniční politiky USA udělali pokus s naroubováním propagandy do sociálních sítí a poté jejich citováním jakožto důkazů, které měly podporovat jejich cíle.

Rusko a Spojené státy poskytují svým syrským příměřím lekci z propagandy
http://www.unz.com/pcockburn/russia-and-us-provide-a-lesson-in-propaganda-over-syrian-ceasefire/ Patrick Cockburn, UNZ News, 23.9.2016
Letecké útoky, které zasahují nesprávné cíle, jsou vždy pachateli ospravedlňovány nebo odmítány bohatou snůškou lží a pokrytectví.

Letecké útoky, mlžení a propaganda v Sýrii
http://www.counterpunch.org/2016/09/23/airstrikes-obfuscation-and-propaganda-in-syria/ Patrick Cockburn, Counterpunch, 23.9.2016 Letecké útoky, které zasáhnou špatné cíle, bývají vždy ospravdlňovány nebo odmítány s použitím široké škály lží a pokrytectví.

Kdo se bojí „Russia Today“?
https://www.thenation.com/article/whos-afraid-of-russia-today/ Adam H.Johnson, The Nation, 23.9.2016
Tabuizovaný přátelský přístup Donalda Trumpa k Rusku uvádí odborníky k šílenství. Každý den se objeví nějaký nový článek, tvrdící, že Trump je ve skutečnosti agentem Ruska.

Dvě politické strany pro všechny americké voliče nestačí https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-09-23/two-parties-aren-t-enough-for-all-u-s-voters Leonid Bershidsky, Bloomberg View, 23.9.2016
Miliony Američanů se v listopadu chystají volit někoho jiného než Hillary Clintonovou nebo Donalda Trumpa.

Harvard dělá obchody, jaké byste nikdy neměli dělat https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-09-23/harvard-does-a-trade-you-should-never-make Barry Ritholtz, Bloomberg View, 23.9.2016
Společnost The Harvard Management Co., která dohlíží na nadace a investice Harvardské Univerzity, právě vydala svou výroční zprávu za rok 2016. Je to truchlivé čtení.

Ti co jsou hodní odsuzouzení
(Les Deplorables) http://www.counterpunch.org/2016/09/23/les-deplorables/ Pepe Escobar, Counterpunch, 23.9.2016
Šokované veřejné mínění je neustále bez dechu nad tím, co všechno je americká „demokracie“ ještě schopná vyčarovat.

Mohou lidé Západu pomoci uprchlíkům z válkou rozbitých zemí? http://www.counterpunch.org/2016/09/23/can-westerners-help-refugees-from-war-torn-countries-2/ Louis Yako, Counterpunch, 23.9.2016
Je to deset let, co jsem přijel do USA, právě v době, kdy vrcholily hrozné následky okupace Iráku. Od té doby jsem se zúčastnil mnoha rozhovorů a přednášek na univerzitách, v kostelech i jinde.

Snahy o příměří na Ukrajině se pohnuly kupředu
http://www.larouchepub.com/pr/2016/160923_ukraine_ceasefire.html Executive Intelligence Review, 23.9.2016
Příměří v Sýrii je sice asi mrtvé ale na Ukrajině se, jak se zdá, věci pohnuly kupředu.

Trump míří za vítězstvím, říká profesor, který se za posledních 30 let v předpovědi amerických presidentů nezmýlil
https://www.washingtonpost.com/news/the-fix/wp/2016/09/23/trump-is-headed-for-a-win-says-professor-whos-predicted-30-years-of-presidential-outcomes-correctly/?tid=pm_pop_b Peter W.Stevenson, The Washington Post, 23.9.2016 Nikdo neví jistě, kdo 8.listopadu zvítězí, jen jeden člověk si je velice jistý – profesor Allan Lichtman.

I za nejtěžšího bombardování za celou dobu války syrská vojska postupují v Aleppu
http://abcnews.go.com/International/wireStory/million-people-aleppo-running-water-42324460 Bassem Mroue, Associated Press, 24.9.2016
Syrská vojska obsadila v sobotu dosud povstalci držené území na okraji Aleppa a zatlačila na opozicí držené sousedství, i po bombardování, které místní obyvatelé označili za nejtěžší za celých pět let občanské války.

Trump říká, že jako president udělá pro ženy daleko víc než Clintonová http://abcnews.go.com/Politics/wireStory/trump-hell-women-president-clinton-42336649 Jill Colvin, Associated Press, 24.9.2016
Republikánský kandidát na presidenta Donald Trump řekl v sobotu, že je schopen z Bílého domu daleko lépe pomáhat ženám než celoživotní přebornice v oboru práv žen Hillary Clintonová, která by se mohla stát historicky první ženou v pozici presidenta USA.

Válka proti Assadovu režimu není „válkou ropovodů“
http://original.antiwar.com/porter/2016/09/23/war-assad-regime-not-pipeline-war/ Gareth Porter, AntiWar, 24.9.2016
Důvod k válce proti režimu Bašára Assada, protlačovaný Obamovou administrativou, totiž, že se snaží zachránit lid Sýrie před utrpením a smrtí z Assadových rukou, není vůbec důvěryhodný.

Válka jako obchodní příležitost
https://www.antiwar.com/blog/2016/09/24/war-as-a-business-opportunity/ William J.Astore, AntiWar, 24.9.2016
Jeden můj známý uveřejnil ve Forbesu z minulého měsíce článek, nadepsaný výstižně: „US armáda se bojí, že do pěti let pravděpodobně vypukne válka – ale nemá peníze na přípravu na ni.“ A to i přesto, že Spojené Státy vydají na obranu a na války v zahraničí každoročně 700 miliard dolarů.

Proč je poškození životního prostředí, způsobené válkou, považováno za předmět, o kterém se nesmí mluvit?
http://www.blacklistednews.com/Why_Is_Environmental_Damage_Of_War_Considered_A_Taboo_Subject%3F/54280/0/38/38/Y/M.html Diane Mantzaris, Brandon Turbeville , Blacklisted News, 24.9.2016
Zatímco tak zvaná levice v Austrálii nepřestává pokřikovat o poškozování životního prostředí, působeného naší planetě a o vlivu klimatických změn, nadále považuje za „příliš obtížné“ začít volat po ukončení účasti Austrálie na špinavé válce USA v Sýrii, ačkoli škody na životním prostředí, způsobené touto válkou jsou obrovské a nepřehlédnutelné!

Vrávorání USA a Turecka ke světové válce v Sýrii http://www.informationclearinghouse.info/article45550.htm Finian Cunningham, Information Clearinghouse, SCF, 24.9.2016
Po hvězdném výstupu amerického presidenta Obamy před Valným shromážděním OSN a po jeho hodinové litanii lží před očima celého světa, byla řada na tureckém presidentu Erdoganovi, aby urážel inteligenci lidstva.

Špičkový generál USA varuje, že „bezletová“ zóna v Syrii znamená válku s Ruskem http://www.informationclearinghouse.info/article45555.htm Bill Van Auken, Information Clearing House, WSWS, 24.9.2016
Vynucování „bezletové zóny“ v Sýrii by znamenalo válku USA s Ruskem a Sýrií, řekl Joseph Dunford ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené síly.

Vaši místní příslušníci „1 procenta“ nemusí být tak bohatí, jak si myslíte
http://www.nytimes.com/2016/09/25/business/your-local-1-percenters-may-not-be-as-rich-as-you-think.html Robert Frank, Karl Russell, The New York Times, 24.9.2016
Hillary Clintonová řekla, že za zvýšení daní může ono jedno procento: „Není to proto, že nesnášíme úspěch, ale proto, že 90 procent zisků zmizí u toho horního jednoho procenta. Tam jsou ty peníze.“

Sýrie požaduje mezinárodní vyšetření útoku na konvoj do Aleppa
http://www.veteranstoday.com/2016/09/24/425737/ GPD, Veterans Today, 24.9.2016
Ministr zahraničí Lavrov řekl, že je pro objektivní vyšetření incidentu s útokem na humanitární konvoj třeba nalézt a prozkoumat použitou munici.

Příběh o dvou příbězích: staré triky jsou významným ukazatelem o tom, jak funguje informační válka
http://www.activistpost.com/2016/09/story-2-stories-old-tricks-powerful-indicator-information-war-works.html Bernie Suarez, Activist Post, 25.9.2016 Podívejme se na dva různé příběhy, které dnes běží ve zprávách. Pardon, ve skutečnosti je korporátními medii prezentován jen jeden příběh a o tom druhém se nemluví vůbec.

Jak se hroutí syrské příměří
http://www.activistpost.com/2016/09/syrian-ceasefire-collapses.html Tony Cartalucci, Activist Post, 25.9.2016
Když Liz Sly z The Washington Post uveřejnila svůj poslední zavádějící a zčásti předpojatý článek „Zběsilý útok na Aleppo naznačuje, že se Spojené státy mohou mýlit” chtěla vyvolat dojem, že se Spojené státy v Sýrii snaží o mír. Přitom zamlčela otevřené přiznání vlády USA, že se už roky před vypuknutím konfliktu snažila svrhnout legální vládu v Damašku.

Otázky, které by měly být položeny Clintonové a Trumpovi https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-09-25/the-questions-that-clinton-and-trump-should-be-asked Albert R.Hunt, Bloomberg View, 25.9.2016
Spojené státy stále bojují v Afghánistánu, jejich jednotky jsou v Iráku, jaderná dohoda s Iránem je hrozbou, Severní Korea vypouští rakety, Islámský stát je oslaben ale stále hrozí, Rusko porušuje mezinárodní pravidla a Čína má roztahovačné plány.

Americký Circus Maximus, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu http://www.blacklistednews.com/America%27s_247_Circus_Maximus/54299/0/38/38/Y/M.html Pepe Escobar, Blacklisted News, 25.9.2016
Překvapená americká veřejnost zadržuje dech nad cirkusem, který je americká demokracie schopná vytvořit.

Bitva o Aleppo: Povstalci podporovaní USA zavřeli vodovod pro 1.5 milionu civilistů.
Kdo zaváhá, je ztracen – a Rusko zaváhalo http://www.informationclearinghouse.info/article45557.htm Paul Craig Roberts, Information Clearing House, 25.9.2016
Ruská vláda oklamala sama sebe, když uvěřila, že Rusko a Washington mají společné zájmy v boji proti ISIS.

Jak Putin obnovuje zhroucené sovětské imperium.
http://europe.newsweek.com/how-putin-restoring-fallen-soviet-empire-501555 Lukas Trakimavičius, Newsweek, 25.9.2016
Putin používá kulturní, ekonomické a linguistické nástroje ke tvarování vnímání svých ruských spoluvlastenců.

Al-Moallem před Valným shromážděním OSN: od roku 2011 přišlo do Syrie 360.000 zahraničních bojovníků.
http://nsnbc.me/2016/09/25/al-moallem-at-un-general-assembly-360000-foreign-fighters-entered-syria-since-2011/ nsnbc international, 25.9.2016
Náměstek syrského premiéra a ministr pro zahraniční věci a přesídlence oslovil 71.Valné shromáždění s přímým sdělením, zaměřeným na nesprávné interpretování války v Sýrii a proti Sýrii.

Co když muslimští imigranti nechtějí být „jako my“? http://nationalinterest.org/blog/the-skeptics/what-if-muslim-immigrants-dont-want-be-us-17824 Leon Hadar, The National Interest, 25.9.2016
Když odborníci diskutují o imigrační politice, nemusí nutně ukazovat liberální předpojatost nebo levičácký světonázor. Jak by asi John Locke, Adam Smith nebo Karl Marx reagovali na současné debaty?

Proč se útočí na pracovníky humanitární pomocí
http://nationalinterest.org/feature/why-humanitarian-aid-workers-are-under-attack-17822 Benedetta Berti, The National Interest, 25.9.2016
Mezinárodní komunita musí volat k zodpovědnosti stejně protivládní povstalce jako vládu.

Proč by Donald Trump neměl být presidentem
http://www.nytimes.com/2016/09/26/opinion/why-donald-trump-should-not-be-president.html Redakce, The New York Times, 25.9.2016
Donald Trump je muž, který se utápí v předsudcích, jalových výkřicích a falešných slibech.

Další fáze mezinárodního terorismu
http://www.veteranstoday.com/2016/09/25/the-next-stage-of-international-terrorism/ Ian Greenhalgh, Veterans Today, 25.9.2016
Zatímco svět žije ve stále temnějším stínu, ICT oslavilo své 20-tí výročí simulací chemického útoku džihádistů na evropská města.

Co uchystaly Rusko a Turecko v Sýrii?
http://www.veteranstoday.com/2016/09/25/what-have-russia-and-turkey-prepared-in-syria/ Gordon Duff, Veterans Today, 25.9.2016
Nové ujednání Ruska a USA o klidu zbraní vstoupilo v platnost 12.září. Předpokládalo se, že do týdne bude utvořeno spojené velící středisko, které umožní USA a Rusku koordinovat údery proti Jabhat al-Nusra, ISIS a dalším skupinám. Ale žádné struktury nevznikly.

Bitva o Aleppo: Povstalci podporovaní USA zavřeli vodovod pro 1.5 milionu civilistů
http://www.veteranstoday.com/2016/09/25/battle-for-aleppo-us-backed-rebels-shut-off-water-for-1-5-million-civilians/ GPD, Veterans Today, 25.9.2016
Tak zvaní „umírnění povstalci“ vypnuli vodu pro 1.5 milionu civilistů, žijících v Západním Aleppu, jako odvetu za údajný útok syrské armády na Východní Aleppo.

Zbyněk Fiala: Malí budou velcí

0
0

corbyn pestZbyněk Fiala
26.9.2016  Vaše věc
Corbynův úspěch při obhajobě funkce předsedy zároveň ukázal možnost změnit stranu na skutečně masovou. Labour Party by mohla mít do roka milion členů a zvednout tak šance v případných předčasných volbách.

V Londýně teď probíhá série zásadních politických jednání o budoucnosti Labour Party potom, co Jeremy Corbyn znovu výrazně vyhrál přímou volbu předsedy strany. Vzhledem k tomu, že za vítězství vděčí obrovské mobilizaci členské základny a nových členů a podporovatelů, chce, aby hlasy členů měly větší váhu i v běžném řízení strany. Chce stranu obrátit z hlavy na nohy - místo shora by nyní měla být budována zdola.

Má to zásadní význam pro budoucnost. Příliv členů do strany, která se stále vzpamatovává z loňské drtivé volební porážky, znamená změnu orientace a obnovuje naději pro nové volby. Corbyn je přesvědčen, že ani současných 650 tisíc členů není konečné číslo a že do roka by jich mohl být milion.

Je přitom možné, že v příštím roce Británii čekají předčasné volby. Podle většiny odhadů by mohly proběhnout buď v květnu, nebo v říjnu. Byl by to jakýsi reparát za Brexit, protože vláda nechce sama rozhodnout o formálním vyhlášení odchodu z EU a v Dolní sněmovně je převaha stoupenců setrvání v Unii. Mohla by to být příležitost, jak labouristy vrátit k moci.

Příliv členů je reakcí na to, že Corbyn oslovil nové části britské veřejnosti, které zaujalo jeho výrazně levicové myšlení. Obrat od dosavadního modelu, kde klíčové páky drželi v rukou poslanci a zejména ti, kteří měli funkce ve stínové vládě, tak znamená také odchod od jejich centristické politiky, oné třetí cesty Tonyho Blaira.

Vede se několik bitev současně. První je o vedení strany. Corbyn potřebuje doplnit stínovou vládu, která se mu prakticky rozutekla. To byl spouštěč nejakutnější fáze stranického rozkolu. Jedno řešení nabídl místopředseda Thomas Watson. Stínová vláda by měla být doplněna osobami, které zvolí poslanci. Argumentuje tím, že by to umožnilo některým vzbouřencům návrat ke spolupráci s předsedou „bez ztráty tváře“. Jenže by to mohlo vést i k pokračování předsedovy izolace ve vedení strany.

Corbyn má zájem o další spolupráci s řadou vzbouřenců, jsou to významné osobnosti a jejich odlišné názory jsou důležité pro rozvíjení debaty a tříbení rozhodnutí. Avšak stínovou vládu by si rád postavil sám. Mohla by stát na třech nohách – třetinu by si zvolili poslanci, třetinu zástupci členské základny, nové lidé mimo parlament, a třetinu by si jmenoval sám a nejspíš by sáhl po poslancích ze zadních lavic (backbenchers).

Stínová vláda totiž sedí ve sněmovně v předních lavicích a řadoví poslanci v těch zadních. Strana tak projde dvojí přeměnou, jak podle bible: malí budou velcí (větší role základních organizací a budování strany zdola), a kdo byl vzadu, bude vepředu.

Dalším orgánem vedení je 33 členný Národní výkonný výbor (NEC), kam by měli být doplněni také delegáti ze Skotska a Walesu. Současné vedení labouristické strany v těchto částech Spojeného království však patří mezi Corbynovy protivníky. Proto se předseda snaží prosadit návrh, aby zástupci Skotska a Walesu do NEC byli voleni členstvem zvlášť. Ostatně, vedení skotské Labour může těžko někoho poučovat, když v loňských volbách obhajovalo 41 mandátů a obhájilo jeden. Navrhu rozšířit NEC ještě o další 4 členy zastupující odbory a místní samosprávu.

Poslanci z poraženého křídla Labour Party se pochopitelně bojí o svoji budoucnost. Mohli by například ztratit podporu místních organizací, bez jejichž doporučení nemohou znovu na kandidátky. Udílení tohoto doporučení je obvykle formální záležitostí. V Británii mají většinový systém pro volby do Dolní sněmovny. Probíhá to tedy tak, jako u nás při volbách do Senátu. Stávající poslanec má obrovskou výhodu před novými uchazeči, proto i vedení strany dává přednost prodlužování mandátu.

Kdyby však vedení strany sdělilo, že poslanec nemá jeho podporu, může být s kariérou konec. V angličtině pro to mají výraz „deselection“, vyřazení z kandidátky. Je známo pár případů z minulosti, ale vždy šlo o jednotlivce a mělo to charakter konfliktu v místě. Zatím se nestalo, že by se touto cestou spustila plošná čistka skupiny odpůrců.

Corbyn se do toho nehrne. Většiny poslanců by se to prý netýkalo, těm navrhuje pokračovat ve spolupráci ve smyslu, „vraťte se, vše odpuštěno“. Odbory, tvořící přidružené členstvo Labour, jsou přísnější a „deselection“ proti vzbouřencům by použili. „Řekli si o to,“ prohlásil generální tajemník odborového sdružení Unite. Problém však rozštípne někdo jiný, volební reforma. Mění se volební obvody, a to znamená, že prakticky všichni kandidáti budou vybíráni znovu.

V Damasku oznámili, že disponujú nahrávkou z ktorej vyplýva, že vojaci USA koordinovali svoj letecký útok s teroristami IS a riadili ich následný útok

0
0
27. 9. 2016 Hlavné správy

Damask má informáciu o rozhovoroch amerických vojenských príslušníkov s bojovníkmi IS pred ofenzívou teroristov u Dajr az-Zaur po leteckom útoku na sýrsku armádu, vyhlásila v pondelok predsedníčka Ľudovej rady SAR Chadíja Abbasová.


Lietadlá medzinárodnej koalície “proti Isil” zasadila 17. septembra štyri údery vojakom sýrskej regulárnej armády, ktorí sú v obkľúčení IS v okolí letiska Dajr az-Zaur. Zahynulo 62 vojenských príslušníkov a asi 100 ich bolo zranených. Ústredné velenie leteckých síl USA vyhlásilo, že USA uznávajú fakt leteckého útoku americkej koalície u Dajr az-Zaur a ospravedlnilo sa, pričom malo ísť o chybu v koordinátoch.

“Sýrska armáda odpočúvala rozhovory medzi Američanmi a ISIL pred útokom na Dajr az-Zaur … Americké sily poslali ISIL do útoku na pozície sýrskych vojsk po tom, čo uskutočnili tieto údery,” vyhlásila Abbasová v Teheráne.

Abbasová, ktorú cituje libanonská televízna stanica Al Mayadeen, povedala, že Damask má dôkazy zámerného útoku Američanov na pozície sýrskej armády v Dajr az-Zaur.

Detaily budú zverejnené neskôr, povedala poslankyňa.


Džebhat an-Nusra: USA nám dodávají bojovou techniku a vojenské odborníky

0
0


27. 9. 2016   zdroj
Teroristé otevřeně hovoří o podpoře ze strany USA a jeho satelitů. Bojovníci teroristické organizace Džebhat an-Nusra (organizace, jejíž činnost je v RF zakázána), která bojuje v Sýrii, oznámili, že americké úřady jim předaly protitankové systémy a také jim poskytly vojenské poradce. Uvedl to polní velitel Džebhat an-Nusry...Abu al-Ezz v rozhovoru s německými novinami Kölner Stadt-Anzeiger, který byl zveřejněn 26. září.


Polní velitel oznámil, že dříve USA nedodávaly zbraně a poradce přímo, ale přes země, které otevřeně an-Nusru podporují... Zejména skupina obdržela tanky a raketová odpalovací zařízení z Libye přes území Turecka. Washington teroristům také poskytuje finanční podporu prostřednictvím zemí, jako jsou Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt.

Ab al-Ezz také uvedl, že přímo Američané teroristům předali protitankové řízené střely TOW a také jim poskytli vojenské poradce. Co se týká vojenských poradců, jde o odborníky v oblasti využívání družic, raket, průzkumných aktivit a termovizních kamer.

Kromě amerických odborníků bojují na straně al-Nusry...poradci z Turecka, Kataru, Saúdské Arábie a Izraele.

Je třeba poznamenat, že bezprostředně po zveřejnění dané publikace si americké ministerstvo zahraničí pospíšilo vazby s al-Nusrou popřít... Moskva již dříve poukazovala na to, že takzvaná americká protiteroristická koalice zasahuje pouze proti cílům teroristické skupiny DAEŠ (organizace, jejíž činnost je v Rusku zakázána), ale neútočí na al-Nusru...

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Srbi v Bosne si ubránili sviatok. Moslimsko-okupačná koalícia sa im chce mstiť Mohorita

0
0
Vladimír Mohorita
27. 9. 2016   Hlavné správy

V Republike srbskej, ktorá je súčasťou federatívnej Bosny a Hercegoviny, sa v nedeľu konalo referendum o slávení 9. januára ako Dňa republiky srbskej. Práve 9. januára 1992 bola vyhlásená Republika srbská ako reakcia na chorvátske a moslimské snahy opustiť Juhosláviu a „po svojom“ riešiť národnostné i konfesionálne záležitosti. O niekoľko mesiacov v RS teda budú sláviť 25. výročie jej existencie.


Výsledky ukazujú, že referendum bude právoplatné, účasť bola nadpolovičná. Drvivá väčšina hlasujúcich sa vyslovila za slávenie 9. januára, ktorý je podľa pravoslávneho kalendára zároveň sviatkom svätého prvomučeníka Štefana a tretím dňom vianočných sviatkov, za Deň RS. „My bojujeme za svoj deň, za Deň Republiky srbskej – a nikoho o nič neukracujeme. 9. január – to je v priebehu mnohých rokov svätý deň pre Republiku srbskú. My všetci dnes dokazujeme, že Bakir Izetbegovič (moslim, „Bosniak“, predseda moslimskej Strany demokratickej jednoty, predsedajúci prezídia Bosny a Hercegoviny) a cudzinci nebudú určovať deň zrodu Republiky srbskej,“ povedal Milorad Dodik, prezident Republiky srbskej.

Na začiatku príbehu bolo rozhodnutie Ústavného súdu Bosny a Hercegoviny v novembri 2015, ktorým bola označená za neústavnú časť zákona „O sviatkoch Republiky srbskej“ vo vzťahu ku Dňu Republiky srbskej 9. januára. Voči tomuto rozhodnutiu sa parlament Republiky srbskej, prirodzene, odvolal. No v septembri tohto roka, teda len nedávno, Ústavný súd Bosny a Hercegoviny odvolanie zamietol, a to so smiešnym odôvodnením, že Deň Republiky srbskej pripadá na pravoslávny cirkevný sviatok – Deň svätého Štefana, a slávenie sviatku republiky tak údajne ukracuje na právach iné religiózne skupiny. Je to niečo podobné, ako keby občania Slovenskej republiky, ktorí používajú v svojom náboženskom živote juliánsky kalendár – žiadali označiť oslavovanie štátneho sviatku Slovenskej republiky 1. januára, teda v deň jej vzniku, za protiústavné, pretože 1. január pripadá na nový rok a oni vtedy nový rok nemajú…

Proti uskutočneniu referenda a za vyhlásenie jeho výsledkov za nelegitímne aktívne vystúpili predseda prezídia Bosny a Hercegoviny, moslim Bakir Izetbegovič a, ako inak, aj západní takzvaní predstavitelia medzinárodného spoločenstva v Bosne a Hercegovine, teda okupačná správa štátu. Obrazne povedané – Lajčákovi vnuci. Moslim i západní dozorcovia už vystrašene kričia, že nasledujúcim krokom Banja Luky môže byť nastolenie otázky o oddelení sa Republiky srbskej od Bosny a Hercegoviny, v ktorej by tak ostal iba prazvláštny tandem moslimov a Chorvátov. Federálne štruktúry Bosny za podpory a nie bez inšpirácie Washingtonu a Bruselu už začali posudzovať možnosť trestne stíhať osoby, ktoré nerešpektovali moslimsko-okupačné rozhodnutie ústavného súdu a referendum zorganizovali.

Rusko podporilo možnosť Srbov v Bosne vyjadriť svoj postoj. Veľvyslanec Ruskej federácie v Sarajeve Pjotr Ivanov povedal, že „obyvateľstvo Republiky srbskej – jednej z dvoch častí Bosny a Hercegoviny – má právo slobodne vyjadriť svoj názor v otázke preň dôležitej“, čím len zopakoval stanovisko ruského prezidenta Vladimira Putina.

K všeľudovému hlasovaniu sa vyjadril aj svetoznámy filmový režisér Emir Kusturica, ktorý podčiarkol, že referendum je stelesnením boja celého srbského národa za svoju slobodu a zachovanie národnej kultúry: „Najprv bol podniknutý pokus zrušiť názov i výročie sviatku Republiky srbskej a až potom bola nastolená otázka o konaní referenda. Ak by to bolo naopak, iba v takom prípade by bolo možné hovoriť o nesprávnom postupe prezidenta Republiky srbskej. Takí ako on (Milorad Dodik, prezident RS) musia brániť slobodu nášho národa. Obrana slobody je dnes aktuálna tak, ako vždy, ak vnímame skutky Bakira Izetbegoviča, ktorý ide po stopách svojho otca,“ povedal Kusturica.



Foto: Prezident Republiky srbské v Bosně a Hercegovině Milorad Dodik v hlasovací místnosti



Deutsche Bank stojí před bankrotem řízeným z USA

0
0
Václav Umlauf
27. 9. 2016   E-republika
USA vesele zkasírují banku a koupí si za babku její aktiva. Evropany v klidu a legálně ožebračí v rámci bail-in, který bude zařizovat za ECB bývalý zaměstnanec banky Goldman Sachs, Mario Draghi.


Tichá obchodní a bankovní válka mezi USA a EU vesele pokračuje. USA nejprve potřebovaly zlikvidovat automobilovou konkurenci, viz aféra Volkswagen, která de facto zavedla ochranářské opatření v USA. Navíc Němci platili tučné odškodné vládě USA za reálné podvody. Testy na dieselové škodliviny manipuloval kde kdo, ale schytala to jedna určitá firma. EU kontrovala tím, že zavedla daň pro firmy jako Google a Apple, kteří v EU zemích vydělávají miliardy, ale platí za rok méně daní, než párkařský stánek ve Vídni. Načež vznikla další aféra typu Panama-leak, viz náš článek Panama Papers: Čím teď jsou, a čím mohou být. Tentokrát vznikly Bahama-leaks, aby se černé peníze z daňových rájů rychle dostaly do USA. Kupodivu nebyl na prvním místě hříšníků Putin, jako v prvním případě, ale bývalá EU-komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová. Kupodivu tam nebyl předseda EK Jean-Claude Juncker, který si praní nezdaněných peněz zařídil pro celou zemi, viz heslo Junckergate.

Neoliberálně na věc, aneb případ Deutsche Bank


Z EU bude hospodářská kolonie USA jen tehdy, pokud se EU banky dostanou pod přímou kontrolu amerických velkobanksterů. Když se chcete dostat v Česku k bohatství, tak necháte firmu jít přes legálně provedené zlodějny do insolvence. Přitom se napakujete, a za drobný peníz z nakradeného si zbankrotovanou firmu koupíte, nejlépe přes uplaceného konkurzního správce a soudce. Tento neoliberální podnikatelský postup lze v malých obměnách použít i pro likvidaci velkých hráčů, jako je německá Deutsche Bank. A od toho máme ECB, aby to zařídila.

EU banky jsou známy tím, že mají minimální bankovní rezervy a po krizi 2008-9 přišly v USA o značnou část kapitálu. To, co Němci sebrali doma lidem na platech a celé společnosti díky systému extrémně nízkého zdanění podnikatelů, to bylo vyvezeno do USA a zde prošustrováno. V hypotéční krizi 2008/9 pochopitelně nikdo za špinavé kšefty zavřený nebyl a US-banky platily celkem směšné pokuty. Hezkým a povzbudivým příkladem pro bankéře je šéf Wells Fargo, kterého před bankovním výborem Senátu grilovala minulý týden Elisabeth Warrenová, viz tento přepis. Ta mluvila o "zlodějnách" (scum) a divila se, jak to, že John Stumpf není zatčený. On naopak odchází na zasloužený odpočinek s drobnou výslužkou 185 miliónů dolarů. Celý postup jeho zlodějen najdete v citovaném textu, právnička Warrenová se na senátní slyšení velmi dobře připravila. Viz náš článek Warrenová: Jak to, že žádný bankéř není v base? Selektivní spravedlnost v USA tedy netrestá své vlastní velkobanky, které jsou příliš velké na to, aby mohly padnout. A nyní se ukazuje, že jsou dokonce dostatečně vlivné na to, aby se vyhnuly i trestnímu stíhání. Zato na EU-banky, které jako Deutsche Bank jely v podobných kšeftech, na ty musí být přísnost. Co by znamenal pád Deutsche Bank, to ukazuje tento obrázek.




Banka má jako pokutu za nezákonné obchodování v USA zaplatit jako pokutu na kšeftech v hypotékách celkem 14 miliard dolarů. Banka tyto peníze nemá, a pokud bude poker pokračovat, pak musí do konkurzu. Kdo ji bude zachraňovat, toť otázka, viz tento článek. V každém případě to budou v systému bail-in její střadatelé, a nejspíš i daňoví poplatníci.

Vyloupit banky a koupit podnikatelská aktiva


USA vesele zkasírují banku a koupí si za babku její aktiva. Evropany v klidu a legálně ožebračí v rámci bail-in, který bude zařizovat za ECB bývalý zaměstnanec banky Goldman Sachs, Mario Draghi. Ten se v podobných operacích vyzná, protože podle stejného scénáře ničil banky a penzijní fondy v Itálii. A přitom ještě zbankrotují různé německé menší firmy, a to také není špatné. Američané si tisknou dolary přes enter a skrze tzv. "kvantitativní uvolňování" si přes banky skoupí všechny potřebné dluhopisy německých dlužníků a podniků.

A to je ideální stav pro udržení dolaru jako světové měny. Euro bude ožebračené, penzijní fondy a finanční rezervy zplundrované, díky výkupu dluhopisů tzv. "bad bank" jako je teď Deutsche Bank. Euro půjde na úroveň dluhového dolaru. Ten si FED natiskne stihnutím nuly na PC a za tento bezcenný papír si v EU koupí po bankrotu velkých bank, na co jen ukáže prstem. Už teď to za ně dělá ECB skupováním dluhopisů bank v rámci tzv. "kvantitativního uvolňování". A pak už ani nebude třeba podepisovat smlouvy typu TTIP a CETA, protože EU bude kompletní bankovní a ekonomická kolonie USA. Pád dolaru je třeba odvrátit za každou cenu. USA už ožebračená je. Teď je na EU, aby prokázala tzv. "transatlantickou solidaritu". Zatím se do této sebevražedné mise v Německu hrne jen bývala svazácká aktivistka Angela Merkelová.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


Související články:

Den státnosti – 28. září nebo 28. říjen?

0
0
Stanislava Kučerová
27.9.2016  České národní listy

Strůjci neomluvitelného historického zločinu, kterým bylo rozbití společného státu Čechů a Slováků r.1992, přiřkli zbytkové České republice jako den státnosti 28.září – den památky sv. Václava. Státností míníme vědomí původu a smyslu státu, jeho osobitosti a jeho zaměřenosti. Právem se tedy ptáme, čím uvedený světec k ustavení naší státnosti přispěl? Pokusme se určit jeho místo v dějinách nejstaršího českého státu koncem 9. a v 10.století.



Po zániku Velkomoravské říše přesunulo se jádro budoucího západoslovanského státu do Čech. Maďarský vpád oddělil od nás Slováky, kteří v maďarském područí zůstali po dlouhá století. Čechům se tehdy podařilo vytvořit samostatný stát, který střídavě sílil a slábl ve stálém potýkání s mocnými sousedy. Stát vznikl úsilím knížecího rodu Přemyslovců, který mezi ostatními kmenovými knížaty nabyl převahy. Svůj původ odvozoval od mýtického Přemysla-Oráče. Prvním historicky doloženým vládcem byl kníže Bořivoj. Dobrovolně přijal křesťanství, aby se chránil před násilnou kristianizací, která v té době ideologicky zaštiťovala feudální výboje západních sousedů (Franků, Bavorů, Sasů) pod heslem šíření křesťanské víry a vymycování pohanství. (V bojích pod touto záminkou zanikly četné slovanské kmeny na Labi i v Pobaltí.) Bořivoj přijal křest kolem roku 880 z rukou Metodějových. V Praze zavedl křesťanství východního ritu, kněží je šířili jazykem staroslověnským. Avšak maďarský vpád do Uher nezpůsobil jen zánik Velké Moravy, ale přerušil i spojení její západní části s Byzancí. České křesťanství bylo obráceno na ritus západní, ovládaný Římem a latinskou liturgií. (Slovanská bohoslužba dožívala u nás tu a tam do 12.stol. Karel IV. se pokusil obnovit ji ve 14.století v klášteře Emauzy.) Bořivojovi nástupci osvědčovali diplomaticky sebezáchovnou křesťanskou orientaci stavbou kostelů, zakládáním klášterů, přízní kněžím, reverencí církvi. V úsilí o založení pražského biskupství (stalo se r. 973) lze spatřovat úspěšné dovršení snahy získat vyšší správní centrum a tím vyšší míru nezávislosti na cizích církevních hodnostářích a jejich světských spojencích a ochráncích. Lze si představit tehdejší rozporuplné utváření feudální společnosti v naší zemi, sváry zájmových skupin světských i církevních o účast na moci a majetku, formování různých politických postojů a názorů i pod vlivem věrnosti tradicím či přijímání nové víry, demonstraci vztahů k feudálním trendům mocenským i náboženským, chování loyální i opoziční, konformitu upřímnou i jen předstíranou.

Do tohoto období spadá i život knížete Václava (922 – 929 nebo snad 935), čtvrtého Přemyslovce na pražském knížecím stolci. O jeho skutečném životě víme málo. Existuje vlastně jediná krátká zpráva saského kronikáře mnicha Widukinda, že asi r. 929 obnovil poplatnost české země Jindřichu I. Ptáčníkovi, zakladateli saské vládnoucí dynastie. Jak k tomu došlo a v čem ta poplatnost spočívala, nevíme. Vykřičenou dodávku „120 volů a 500 hřiven stříbra“ uvádí až Kosmas (+1125) a ten ji zná jen z doslechu. Doklady o tom chybějí. Historicky vzato, skutečný význam pro českou státnost té doby měli další dva Přemyslovci, Boleslav I. a Boleslav II., tím, že rozšiřovali a upevňovali stát. O skutečných úmyslech a činech knížete Václava nemáme historicky hodnověrné zprávy. Autoři dramat o Václavovi a jeho bratru Boleslavovi, o jejich sporu a násilné Václavově smrti, se sice snažili vystihnout charakterové rysy obou hrdinů, jejich vlastnosti a motivy, ale jsou to jen básnické fikce. Ve skutečnosti o tom nevíme nic.

Sv. Václav je hrdinou oslavných a svatořečivých legend, básnických výtvorů, které ho podávají jako zvláště horlivého šiřitele křesťanství, světce a mučedn****A vznikl tak stát republikánský a demokratický, zrušil monarchii, dynastické nároky a šlechtická privilegia. Zavedl principy demokratické rovnosti, svobodomyslnosti a sebevědomé hrdosti, podložené poctivou prací, samozřejmou komunikací se světem a oprávněnými kulturními a hospodářskými ambicemi. Tato státnost byla po 2.světové válce a okupaci obnovena a tato státnost a nic jiného nemůže být základem jakékoli myslitelné státnosti novodobých Čechů a Slováků, i když se dnes ocitají v různých státních útvarech.**** íka. Zastával prý politiku nenásilí a míru, křesťanské pokory a lásky. Nejstarší legendy o jeho životě a umučení (podobně jako o životě a umučení jeho babičky Ludmily) byly skládány staroslověnsky, další již latinsky. Byly to prostředky tehdejší účinné propagace, církev jimi získávala v českém prostředí na větší vážnosti. Zvláště v osobě sv. Václava a jeho kultu získala vynikající postavu mučedníka pro víru, světce a nejvyššího patrona v přímém spojení s nebesy. Kult se účelově šířil v době kolem založení pražského biskupství (973) a v době působení biskupa Vojtěcha Slavníkovce (+997).

Je zajímavé, že gloriola světce, která obklopila čtvrtého Přemyslovce, měla svůj význam nejen pro církev, ale i pro světskou moc, pro dynastickou politiku vládnoucího rodu. Zakladatel rodu – Přemysl Oráč - byl sice dokladem rodové starobylosti, nikoli však zárukou křesťanských ctností a svatosti, pro danou dobu určujících.

A tak se stal sv.Václav i patronem, ochráncem a zprostředkovatelem boží milosti pro vládnoucí Přemyslovce. Ocitl se na mincích, na pečetích, na korouhvích. Vyvrcholením kultu bylo gesto Karla IV., který královskou korunu a korunovační klenoty svěřil přímé světcově ochraně a propůjčil jim tak kouzlo nadpřirozené moci .

Shodou okolností v knížeti Václavovi našel svého hrdinu i národ. V působivém chorálu, patrně za zlých let braniborských ve 13. stol., se k němu obrátil s prosbou o božskou přímluvu a pomoc. Chorál byl doplněn dalšími slokami v době husitské: „Nedej zahynouti nám ni budoucím...“ . A „vévoda české země, kníže náš“, není zpodoben jen v nezapomenutelné dávné skladbě hudební, kterou citují ve svých dílech naši klasičtí skladatelé nové doby (např. A. Dvořák nebo J. Suk), ale známe jej i v nejednom zpředmětnění výtvarném. Po malířích J. Mánesovi a M. Alšovi vytvořil jeho postavu sochař J.V. Myslbek. Jeho kníže sedí na statném koni na Václavském náměstí, obklopen českými světci. V.V. Štech upozornil, že to není exaltovaný světec-mučedník, ale člověk zdravý na těle i na duchu. Není to válečník, dobyvatel, ale rytíř, ochránce. Má základní povahové vlastnosti a ideály svého národa. Je statečný, opravdový, spolehlivý, věrný, prozíravý. Je hrdinou z nutnosti, na válečného oře sedá jen k obraně cti a práv svého lidu. Má magickou sílu a moc. Pověst vypráví, že se kníže Václav ukrývá se svými bojovníky v nitru Blaníka. A odtud vyjede na bílém koni, až bude naší zemi nejhůř ... Je s námi v době hladomorů a válek, v době nejtemnějšího temna jako symbol národa a vlasti.

V posledním roce první světové války, za času úzkosti a bolesti, vydal Karel Toman sbírku „Měsíce“, poselství naděje. Ocitujme měsíc „Září“: „ Můj bratr dooral a vypřáh koně, a jak se stmívá, hlavu do hřívy rodnému druhu položil tiše, pohladil mu šíji a zaposlouchal se, co mluví kraj... Zní zvony zdálky tichým svatvečerem, modlitba vesnic stoupá chladným šerem. Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest - v jediný chorál slily se a letí k věčnému nebi. Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím.“ A týž básník vítá verši T.G.Masaryka po návratu do vlasti r.1918 a pak se s ním loučí r.1937. Po obakrát opakuje refrén: „Žehnej ti svatý Václav a mistr Jan.“ A do třetice připomeňme výzvu Františka Halase z r.1938: „Myslete na chorál, malověrní, myslete na chorál...kůň Václavův, kůň bronzový se včera v noci třás, a kníže kopí potěžkal...“ Sledujíce tradici knížete Václava v našich dějinách, nemůžeme opomenout ani její dezinterpretaci a falzifikaci v době tzv. druhé republiky.

Na základě Mnichovské dohody (30.9.1938) obsadila nacistická vojska naše pohraničí. Ztratili jsme jednu třetinu území s 1,250.000 obyvatel české a slovenské národnosti, 40% všeho průmyslu a většinu surovinových zdrojů, přervány byly dopravní spoje, zničen obranný systém. Ale horší než materiální ztráty byly ztráty morální, rozklad politického a ideového systému l. republiky. President E. Beneš pod nátlakem abdikoval, na jeho místo byl zvolen představitel nové státní ideje, E. Hácha. Veřejný prostor se naplnil hrubým štvaním, hanobením a tupením předchozího dvacetiletí, obou presidentů a jejich díla, budování samostatného státu, ideálů občanské demokracie, humanity, svobody a rovnosti. Zvedla se vlna nenávisti k všemu demokratickému a vlasteneckému, k národním tradicím, l. odboji, legionářům, socialistům, komunistům. Ideálem se stala přízeň mocného souseda, spokojenost s vlastní podřízeností, pýcha na příslušnost k velikému celku Velkoněmecké říše. Josef Čapek v listopadu 1938 napsal: „Co jste štváči, traviči, spekulanti bez svědomí udělali z národa, z lidu Masarykova pohřbu, Všesokolského sletu, mobilizace. Ne ztracené území, ale toto je národní katastrofa“. Uštván zmíněnými „traviči“ o měsíc později skonal jeho bratr, Karel Čapek.

Nová státnost potřebovala ikonu, obraz, ideál, osobnost, která by ji personifikovala a přispěla k její legitimizaci a adoraci. Tuto osobnost si dramaturgové 2.republiky našli v knížeti Václavovi. J.Rataj zrození svatováclavské tradice druhé republiky (a poté protektorátu) líčí takto:


„Třicátého listopadu 1938, po svém zvolení presidentem Česko-Slovenské republiky, Emil Hácha vkleče před stojícím pražským arcibiskupem kardinálem Karlem Kašparem políbil lebku sv. knížete Václava. O den později nově jmenovaná Beranova vláda po složení ústavního slibu zahájila svou práci katolickou mší a společnou svatováclavskou modlitbou ministrů. Oba akty, za konfesijně neutrální první republiky nemyslitelné, vyzdvižením sv.Václava na státní piedestal demonstrovaly konzervativně autoritářskou a tradicionalistickou orientaci nového režimu. Státnost druhé republiky tak programově zpřetrhala kontinuitu s moderními svobodomyslnými hodnotami Washingtonské deklarace z r.1918, z nichž vycházela prvorepubliková idea státu.“ Sv. Václav měl nám pomáhat „být dobrými Čechy a spolehlivými příslušníky Říše.“ Posun této státoprávní ideje za okupace spočíval v hlubší identifikaci Čecha s říšskou myšlenkou a nacistickým evropanstvím. Kníže Václav se proměnil „v nelítostného vůdce, který vede své árijské Čechy do boje proti židům, československé vládě v Londýně, odboji, Velké Británii, USA a Sovětskému svazu“ (J.Rataj).

Zneužití Václavova jména a jeho údajného poddanského smiřlivectví vyvrcholilo ustavením řádu Svatováclavské orlice, který se udílel za zásluhy jako vyznamenání kolaborantům a zrádcům.
Odmítáme hrubé, urážlivé a zcela účelové dezinterpretace svatováclavských tradic a ztotožňování mírumilovného postoje s horlivostí podrobit se cizím uchvatitelům. Ale i když zůstaneme jen u pozitivních tradic, které jsou spjaty s jeho jménem, musíme se ptát znovu: Čím se kníže Václav zasloužil o českou státnost? Co má společného středověký dynastický světec českého knížectví a poté království a posléze bájný ochránce podrobeného národa v době ztracené samostatnosti s naší současnou státností v 21.století? On je přece typickou součástí teokratického systému vlády, vlády z boží milosti, která je z boží vůle vládnoucí dynastii propůjčena, a proto je posvátná, nedotknutelná, nezměnitelná. Podvrhovat nám dnes svatováclavskou tradici znamená vytvářet zcela falešnou představu o základu novodobé české státnosti.

Pravým základem našeho současného státu je 28.říjen 1918. Tento den symbolizuje vznik Československa jako vítězné dovršení předchozích procesů národního obrození. Ne od smrti pokorného mučedníka, ale od zápasů a vůle lidu, který bojoval nejen perem, ale i se zbraní v ruce, datujeme svou novodobou státnost. Několik generací tvořivých osobností u nás i na Slovensku položilo postupně svým dílem základy naší novodobé kultury i politiky. Podařilo se jim vrátit obě etnika, odsouzená k zániku, mezi evropské národy. Podařilo se to dík obětavosti, vzájemnosti a hrdinství Čechů a Slováků, kteří se na vzniku nového státu podíleli. A vznikl tak stát republikánský a demokratický, zrušil monarchii, dynastické nároky a šlechtická privilegia. Zavedl principy demokratické rovnosti, svobodomyslnosti a sebevědomé hrdosti, podložené poctivou prací, samozřejmou komunikací se světem a oprávněnými kulturními a hospodářskými ambicemi. Tato státnost byla po 2.světové válce a okupaci obnovena a tato státnost a nic jiného nemůže být základem jakékoli myslitelné státnosti novodobých Čechů a Slováků, i když se dnes ocitají v různých státních útvarech.




Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.




Literatura:


Čapek J., Psáno do mraků. Praha 1947
Herben. J., Masaryk. Praha 1947
Kozák, J.B., TGM a vznik Washingtonské deklarace v říjnu 1918
Krofta, K., Dějiny československé. Praha 1946
Masaryk, T,G., Světová revoluce. Praha 1925
Pekař, J., O smyslu českých dějin. Praha 1990
Pešek, J., Matka vlast. Praha 1924
Rataj, J., Politické proměny symboliky svatováclavské tradice a tradice 28.října v moderních čsl. a čs. dějinách. Praha, Masarykův ústav AVČR 1999
Štech, V.V., J.V.Myslbek. Praha 1952

Tak kde je vlastně právo, potažmo právní stát?

0
0

Jiří Baťa
27. 9. 2016  
Kolem výroku prezidenta Zemana, že novináře Peroutku označil za autora článku "Hitler je gentleman", je opět dusno. Kancelář prezidenta republiky oznámila, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu (NS) kvůli rozhodnutí, podle kterého se Peroutkově vnučce pí. Kaslové má Česká republika prostřednictvím KPR omluvit. 



Ponechám stranou všechny okolnosti, proč tomu tak je, ale chci poukázat na názory ústavního právníka Jana Kysely, který snad oprávněně a v souladu se zákony říká, že Kaslová by tak mohla požádat o výkon pravomocného rozhodnutí a nutit kancelář PR k omluvě cestou exekučního úřadu pokutami.

No, snad i tento způsob je z hlediska právního v pořádku, jen by bylo dobré, kdyby pan Kysela také objasnil, proč se v jiných případech, kdy se jde o zdaleka intenzivnější porušení zákona, nejedná stejně, resp. se také nevyjadřuje podobným způsobem a sice, že v případě spáchání přestupku či trestného činu, má být litera zákona naplněna. To se však neděje. Dám příklad, kdy se bez velkých řečí smetly ze stolu snad desítky trestních oznámení na neznámého, ale i známého pachatele hrubé a vulgární pomluvy (dříve urážky hlavy státu, V. Havlem však upraveno na normu jako pomluva), vedené proti prezidentu republiky. Pokud je mi známo, žádná taková žaloba nebyla realizována, přesněji řečeno, akceptována tak, aby se dostala k soudu, protože orgány činné v trestním řízení je označily za neopodstatněné.

Může právník Kysela vysvětlit občanům, proč v případě urážky, alias pomluvy, jak je kvalifikován výrok prezidenta Miloše Zemana vůči Peroutkovi, je tak vehementně vymáháno právo na omluvu, ale hrubé, vulgární a sprosté nadávky, směřující k žijící hlavě státu, jako např., že prezident je hovado, ožralec, kretén, debil nebo vlastizrádce apod., nejsou, resp. nesmí být stíhány, potažmo trestány? Notabene, mj. Pronesené i lidmi z politických kruhů, poslanci atd. Je to snad proto, že i takové, Havlem proklamované tendence demokracie, jsou v souladu nejen s polistopadovým právem, ale i svobodou slova, morálkou a všeobecnou úctou k hlavě státu?

Zaznamenal jsem také názora krajského zastupitele za ALTERNATIVU (Karlovy Vary) pana J. Kotka, že jeho očekávání s polistopadovým vývojem se naplnila mírou vrchovatou v možnostech, které se otevřely, např. osobní volnost a svoboda v mluvení, cestování, podnikání i na trhu. I on se k prezidentu republiky vyjádřil, je-li o tom řeč, že je to starý, nemocný člověk přelitý alkoholem, navíc s velmi nebezpečnými projevy ohrožujícími demokracii a svobodu republiky. Jsou tato slova hodny projednání jako pomluva? Domnívám se, že ano, ale výše uvedené slova pana Kotka (případně jiných) považuji za pravé důvody, proč nejsou slovní urážky na prezidenta republiky našimi trestními a právními orgány akceptovány.

Nemýlím-li se, pak ani za života Václava Havla, ani po jeho smrti jsem nezaregistroval tak ostré, lépe řečeno hrubé a vulgární výpady vůči němu jako prezidentovi, ani jako soukromé osobě. A nelze říct, že by k tomu nebyly důvody. Mám-li však být upřímný, čas od času lze slyšet nebo číst názory, že V. Havel byl těžký alkoholik, případně jeho jiné negativní charakterové vlastnosti, s čímž se lze setkat především v anonymních diskuzích na různých internetových portálech jako reakce na Havlovu přetrvávající glorifikaci rovnající se kultu osobnosti, jeho pravdoláskařské téze apod. Nemýlím-li se, pak něco takového však nebylo publikováno ve veřejných mediích, nebo oficiálních internetových stránkách. To proto, že toho času si to prostě vzhledem k „vážnosti osoby“ Václava Havla nikdo nedovolil.

V případě prezidenta Miloše Zemana se však již takovým výrokům meze nekladou, natabene nejsou akceptovány ani jako trestný čin, ale ani jako přestupek přesto, že by v jinak slušné společnosti a právním státě (např. v Německu, V. Británii a pod.) takové urážky nebylo možné považovat za nic jiného, než za krajně nevhodné, hrubé a sprosté pomluvy (dříve urážky) hlavy státu, zasluhující bez ohledu na svobodu slova či svobodné vyjádření názoru, patřičné potrestání. Ať se to pravdoláskařům a sluníčkářům líbí nebo ne. Třeba už proto, že jak říkal bodrý člověk Švejk: „Pořádek musí bejt“! O slušnosti lidí a mravním pořádku ve společnosti by to mělo platit dvojnásob, pokud lze v tomto případě o takové (notabene naší) společnosti vůbec mluvit.

Exprezident Policie ČR Stanislav Novotný: Přihlížíme vlastní záhubě!

0
0
27. 9. 2016   Parlamentní listy (rozhovor, zasláno redakci Stanislavem Novotným)
 Bývalý ředitel České křesťanské akademie, policejní exprezident, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB a nyní podnikatel Stanislav Novotný říká, že současná EU nemá právo pokračovat ve své existenci a měli bychom být připraveni na její rozpad. „Tady jde o vzpouru proti systému, který lže v tolika ohledech, že musí být změněn,“ míní Novotný. NATO nás nebrání, používá nás a chce naši krev a peníze.


Rakouský kardinál Christoph Schönborn pronesl varování v neděli při příležitosti křesťanského svátku Jména Panny Marie, který je připomínkou a vděkem za vítězství nad Turky v bitvě o Vídeň před 333 lety. Podle informací z vídeňské arcidiecéze kardinál řekl: „Dojde k islámskému dobytí Evropy? Mnoho muslimů po tom touží a tvrdí, že s Evropou je konec.“ Kardinál Schönborn požádal Boha o smilování nad Evropou a jejími obyvateli, kteří podle něj jsou „v nebezpečí zániku křesťanského dědictví“. Souhlasíte s ním? Je „saracén“ opět hrozbou?

Hrozbou jsme především my sami sobě. Církev není schopna obhájit v Evropě vlastní učení, obhájit blahodárnost křesťanské víry. Nic proti modlitbě, činů je však nyní třeba. Kardinál Schönborn varoval před tím, co měli dávno hlásat katoličtí duchovní ze střech. Ale pozor! Příčina dále tkví v příšerné politice Evropské unie a již téměř odnárodněných států, jež jsou ve vazalském postavení k USA. Společně jsme rozbíjeli státy, které zadržovaly invazi muslimů, škodili jsme ve jménu hrstky nadnárodních oligarchů, kteří bohatnou válkami a vykrádáním cizích zdrojů, a dnes lamentujeme. Navíc si sami necháváme tunelovat vlastní rozpočty, abychom z nich podporovali vlastní záhubu.

Co říkáte výsledkům posledních zemských voleb v Německu a tomu, jak se k nim staví Angela Merkelová?
Jestli někdo čekal, že se Angela vzdá trůnu jen proto, že jí lidé nedůvěřují, přepočítal se. Dělala kariéru v NDR a pro SSSR jí bilo srdce jako zvon. Dnes ji vlastní Washington, a tak mu musí vyhovět stejně radostně a bez důstojnosti jako tehdy. Třetí politický život ji už nečeká. Hraje tedy na výdrž. Vyprovodí ji voliči a vlastní straníci.

Někteří evropští politici začínají brát částečně zpátečku a tu více a tu méně začínají vystupovat proti migraci.Také hovoří o tom, že je třeba otevřeněji komunikovat s občany a brát na ně více zřetel. Viz například poslední neformální summit EU v Bratislavě. Co je k tomu vede? To zázračně prozřeli, nebo se bojí lidí?

Taktizují, bojí se. Názorová změna ze dne na den vždy signalizuje křivý charakter. Politik musí být čitelný. Musí vám být schopen skrze činy vysvětlit, že ta svoje „rozhodná“ momentální stanoviska myslí vážně. Unavuje-li vás však pouze prohlášeními, usneseními, mediálním smogem, nevěnujte mu vůbec pozornost.

A změní se podle vás něco v migrační politice EU i v jiných oblastech? Je vůbec EU schopná nějaké sebereflexe a zásadní změny k lepšímu? Lidé důvěřují EU stále méně, přesto Brusel a Berlín volají po větší centralizaci a vytvoření evropské armády... A směrnice, nařízení, předpisy, kvóty, výhrůžky pokutami za nepřijetí uprchlíků chrlí dál...
Byl bych velmi rád, kdyby se Evropská unie proměnila ve společenství suverénních národních států, ale nevěřím, že je toho schopna. Co je vlastně Evropská unie? Nikým nevolená Evropská komise (vláda), která má k ruce zástupy úředníků a Evropský parlament, jenž nemá ani zákonodárnou iniciativu. Všichni aktéři sami sebe nehorázně přeplatili (de facto zkorumpovali) a národní státy, jež jim posílají peníze, vydírají přerozdělováním jejich vlastních prostředků. Naprostá většina těchto zbytečných lidí nebude dělat nic jiného než přemýšlet, jak si svoji pozici upevnit. Migrace je zlatý důl, ale zaplatit všem těm obchodníkům s humanitou musíme ve finále my, občané národních států.

A myslíte si, že evropským elitám lidi – zatím jen verbální změnu postoje – uvěří? Může se vůbec současná částečně zdiskreditovaná „elita“ typu Junckera, Schultze, Merkelové nebo Hollanda zachránit? Nenehradí je spíš „populisté“ typu Le Penové, Hofera...? Nebo někdo jiný?

Doufám, že současnou prohnilou „elitu“ nic nezachrání. Nerad slyším o populistech či pravicových a levicových extremistech. Tady jde o vzpouru proti systému, který lže v tolika ohledech, že musí být změněn. A tady je správná každá výměna figur, protože ten, co tam seděl doposud, musí vědět, že odešel, protože urážel svou arogancí voliče. Nejbližší je mi samozřejmě rozumné vlastenecké hnutí, které si bude vážit vlastních kořenů, rodiny, jazyka... a chcete-li i hranic, za kterými máme právo na svůj svět a kde budeme ostatním národům přát totéž. Ale není to tak jednoduché. Musíme se zároveň naučit, co je naším národním zájmem v místním, regionálním i globálním smyslu.

Hovoří se o možném rozpadu EU. Myslíte si, že k němu dojde? A bylo by to dobře, nebo špatně?

Současná EU nemá právo pokračovat ve své existenci, neboť není schopna demokratické proměny. Všechny evropské národní státy fungují na demokratičtějších principech než sama EU. Věřím, že k rozpadu dojde; a my bychom měli být připraveni. Upravit nově vztahy ke svým nejbližším sousedům podpisem a realizací nových bilaterálních smluv. Nově porozumět střední Evropě a velmocenským zájmům.

A co Visegrád plus jako alternativa? Mohla by se přidat část Balkánu, Pobaltí... V minulosti sehrávalo v prostoru mezi Ruskem a Německem určitou stabilizující a bezpečnostní roli po určitou dobu habsburské soustátí. Není tedy alternativou vytvořit zde nějakou alianci suverénních států a zónu volného obchodu?
Berete mi to z úst. Visegrád je šancí, ale je to projekt pro státníky. Máme je? Dát něco takového dohromady, to je stavba Cheopsovy pyramidy. Je to pěkný sen. Vytvořit společenství středoevropských států, které by obstojně odolávalo vměšování do vlastních vnitřních záležitostí na všechny světové strany. Dnes by rádo do Čtyřky vstoupilo i Rakousko a Slovinsko. Tyto snahy podporujme, ale zároveň hledejme lidi, kteří by mohli tak složitý propletenec dát dohromady. S rostoucím vlivem Polska a starými resentimenty monarchie se musí popasovat lidé s rozhledem a nadhledem.

Jak bychom se za současné situace měli stavět k Rusku, k NATO, USA a TTIP?
Od našeho vstupu do NATO se, bohužel, neustále účastníme nekorektních útočných válek, které přinášejí pouze pochybný zisk americkým banksterům. Války vyvolaly mimo jiné uprchlickou krizi a když Evropa potřebovala NATO při obraně schengenské hranice, tak nehnulo prakticky ani prstem. K čemu je nám tedy tato obranná aliance? Nebrání nás, používá nás a chce naši krev a peníze. Nedodržuje vlastní Washingtonskou smlouvu.

K Rusku i USA se musíme stavět pragmaticky. Například realizací protiruských sankcí jsme postihli naši ekonomiku, ale Američané bleskurychle obrovsky zvýšili objem exportu do Ruska. To je přece nádherný příklad naší pitomosti. Uvolnili jsme prostor za to, že pár našich lokajů bylo poplácáno po tvářičce. S Ruskem i USA musíme umět jednat, nikdy však nesmíme zapomínat na prospěch země a na vlastní důstojnost.

TTIP? O obsahu smlouvy se pouze spekuluje. Nikdy nebyla oficiálně zveřejněna tak, aby o ní mohli Evropané seriózně diskutovat. Tento samotný fakt znamená povinnost odmítnout TTIP! Co je šeptem, to je čertem.

Řekl jste, že se musíme naučit, co je naším národním zájmem. Jaký je dle vás český národní zájem?
Slušně přežít v zemi, kde jsme doma. Obhájit tento prostor politicky, ekonomicky i kulturně. Bojovat chytře, a ne prvoplánově, nechovat se devótně vůči cizí moci, ale domlouvat spolupráci v duchu umění možného.

Evropě hrozí zánik helénsko-křesťanské kultury, jejímiž nositeli byli zejména původní romanizovaní obyvatelé a stali se jimi i přišedší Germáni a Slované. My jsme se stali součástí západořímské kultury, ale zůstala nám schopnost chápat lépe než naši západní sousedé slovanský východ, popřípadě i Balkán. Chopme se příležitosti! Komunikujme a vytvářejme pro sebe prostor a možnosti.

Bezpečnostní analytik chartista Jan Schneider k Sobotkovu a Chovancovu "bezpečnostnímu auditu" Propagandistický boj proti propagandě


Bezbřehá humanita či lidskost (je to totéž) jsou jen kroky k naší záhubě!

0
0
Nic jiného. A to platí jak v malém, tak ve velkém. Ve velkém jsme si to prožili loni, kdy, „z humanitárních důvodů“ bylo nejen v roce 1999 bombardováno Srbsko (to už ale bylo dávno, ještě na života propagátora těchto věcí).A hlavně pak v loňském roce, kdy jsme si jako hloupý domácí psíček lehli na záda a bezbranní jsme očekávali nápor miliónu běženců, kteří, nebo spíš jejich převaděči, začichali jedinečnou příležitost a po stotisícových jednotkách pronikali přes hranice EU.
Celá ta záležitost se podobala nechtěnému kabaretu, kdy je potřeba pomoci a její poskytování tím nejhrubším způsobem karikováno. Protože, co si jako laik myslím pomoci bližním? Dle mého, „komunismem“ zkresleného mínění, mají pomoc dostat nejprve lidé zmrzačení válkou.

Lidé, kteří jsou válkou oslabení a nemocni, sirotci. matky vdovy s osiřelými dětmi a samozřejmě také stařří lidé. A co nám to vloni táhlo Balkánem až do Německa? Možná nějaké matky s dětmi, ale hlavně mladí a zdatní muži.

Tací muži, kteří vlastně zabrali místo v Německu těm starým, válkou oslabeným, nemocným, sirotkům atd, protože ti by se na takovou dlouhou cestu nikdy nevypravili a pokud by to udělali, tak by patrně vůbec nedošli k cíli.

Takže, celé to humanitární gesto vyznělo stejně směšně a také naprázdno, jako kdyby někdo v pivnici hlučící jako úl vykřikl: Kdokoli z vás, kdo má potíž vypít za hodinu tři piva, za mnou. Takovým lidem Německo poskytuje pivní azyl. A už by se hrnuly davy.

A nejsměšnější na celé té věci je, a tím se asi současné Německo opravdu od toho nacistického Německa liší, je, že zatímco když Maďarsko loni na podzim začalo, celkem opožděně? stavět ploty a kameramanka, která zabránila běženci v útěku před policií. Tedy udělala správnou věc.

Tak, jak ty ploty, tak ta kameramanka byly vysmíváni a proklínáni po celé pravdoláskové Evropě. tak letos probíhá ta stavba různých plotů bez komentářů a připomínek hlavně z Německa. Ale, kdyby ty ploty stály už loni, tak celá situace vypadala jinak.

A co v malém? Tam je to ještě horší. Tam nás naše bezbřehá humanita vzala do kleští a my jsme rukojmími mladých, resp. dětských vrahů. Vím, že jich není mnoho, ale o to spíše bychom se měli starat o to, aby takto deviantní jedinec byl izolován od společnosti.

Kdysi to byl dětský vrah z Kmětiněvsi, který do dospělého života odešel s naprosto čistým trestním rejstříkem a papírová MF DNES psal o dalším čtrnáctiletém vrahovi, který musí být být ve dne v noci ve Výchovném ústavu v Boleticích střežen, aby neublížil spolubydlícím.

Mladí vrazi, kterým bylo v době spáchání té vraždy na dítěti necelých 11 let, byli odsouzeni za vraždu v roce 1993 a propuštěni na podmínku v roce 2001.

A to mělo tu zcela nepochybnou výhodu, že to byli propuštění vrazi, o kterých byl jasný záznam toho, co spáchali, zatímco naši dětští vrazi jdou do života s rejstříkem čistým, jak „dětská prdelka“.

Zeman-Fico-Orbán na Rhodosu: O čem budou jednat?

0
0
Radim Valenčík
27. 9. 2016      RadimValenčíkPíše
Právě jsem na Rhodosu. Jak jsem se dozvěděl, 30. září až 1. října zde v hotelu Sheraton (je odsud vidět Turecko, což je svým způsobem symbolické) bude jednat trojka visegrádských představitelů (Zeman, Orbán, Fico, ale bez polského) o migrační krizi.


Místo je to krásné. Zde je pohled na celou zátoku:



Dokonce i Turecko je odsud na dohled:



Jsou zde tradičně na pozvání ruského podnikatele a spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Jakunina. Zeman svou účast na konferenci letos neplánoval, ale jeho názor změnila účast slovenského a maďarského premiéra. S těmito členy V4 by totiž Zeman rád prodiskutoval migrační krizi i uprchlické kvóty, které přijala Evropská unie, zejména to, jak čelit obnovenému tlaku Bruselu na přijímání muslimských migrantů.

Viz: http://www.lidovky.cz/prezident-zeman-se-zucastni-kontroverzni-konference-na-rhodosu-pxn-/zpravy-domov.aspx?c=A160809_163941_ln_domov_ele

Mezitím se ukazuje, že tlak na země střední Evropy (pokrývající zhruba prostor bývalého Rakouska-Uherska) je koordinovaný a je veden přímo z centra globální degenerující globální moci prostřednictvím jejích figurek. Mám na mysli:

1. Bezprecedentní vystoupení Obamy "proti zdem" v OSN, který "zapomněl", že naprosto největší, nejvyšší a života nejnebezpečnější je protiuprchlická zeď v USA. A to z Mexika přicházejí jen ti, co chtějí respektovat americké zákony a pracovat. Úplně jiní migranti, než jaké nám chce vnutit. Obamovo brojení proti zdi má stejný cíl jako destabilizace Libye, o kterou se zasloužila před časem Clintonová. Vytvořit podmínky pro použití organizovaných migračních vln tak, aby instituce zemí EU nezvládaly nápor a podlehly v úsilí o integraci uprchlíků na základě dodržování zákonů zemí EU.

2. Součástí tohoto koordinovaného tlaku je i nehoráznost, se kterou přišla britská premiérka Theresa Mayová. Navrhla "vytvoriť nový fond – Emerging Countries Joint Support Resettlement Fund, ktorý bude fungovať za podpory OSN. Fond sa bude zaoberať presídlením utečencov z problémových regiónov do ďalších bezpečnejších krajín, vrátane krajín centrálnej a východnej Európy. Pre začiatok do tohto fondu Veľká Británia vloží 2,5 milióna libier... Spojené štáty podporili plán vytvorenia britského fondu a prisľúbili, že tiež vytvoria podobný fond a pre začiatok doňho investujú 11 miliónov dolárov."

Viz: http://ceskoaktualne.cz/2016/09/zpravy-ze-sveta/mayova-navrhuje-vytvoreni-noveho-fondu-na-presidleni-migrantu-vychodni-evropy/

3. A za naprostou šílenost lze považovat toto: "Paul Romer, nový hlavní ekonom vlivné Světové banky představil cestu, jak by se Švédsko mohlo bez větších problémů a finančních nákladů vypořádat s velkým počtem migrantů. Země by podle něj mohla vytvořit stát ve státě. "Chtělo by to miliony lidí, kteří by se o sebe postarali, a nebude to nic stát... Je důležité, aby tato volná zóna byla považována za nezávislou, tedy s vlastními zákony a pravidly, a nikoli za součást Švédska.(Mj. "volná zóna by byla od zbytku země oddělená zdí bez zdi?! – To máme dobré hlavní ekonomy.) Ti, kteří by tam žili, by neměli být švédští občané, ale měli by žít své životy zcela odděleně od zbytku společnosti," vysvětloval možné řešení migrační krize v severské zemi ekonom."

Viz: http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/169424-dejte-migrantum-vlastni-stat-kde-nebudou-platit-vase-zakony-navrhuje-vlivny-ekonom/

Mj. všimněte si, jak se postupně klube šídlo z pytle ven a jak se v tom angažují figurky degenerující globální moci.

Pro ty, kdo nečetli, připomínám, že jsem ji popsal třeba zde:

"Podstata současné moci - úvaha k výročí 28. 10."

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

Bylo to před rokem, tak brzy (k témuž výročí) připravím něco novějšího.

Myslím, že tváří v tvář těmto hrůzám (vlastně otevřenému vyhlášení migrační války) mají naši visegrádští představitelé o čem jednat.

K tomu dávám pro inspiraci pár poznámek z textu k posílení spolupráce v rámci bývalého rakouskouherského prostoru:

Obnova rakousko-uherského ducha, která bude mít nejen ideový charakter, ale postupně se přetaví i do vytváření tomu odpovídajících institucionálních struktur, je patrně z řady důvodů neodvratná. Pokusím se uvést proč:

1. Degenerace současné vydíratelné a manipulovatelné euroreprezentace je proces, který nelze zastavit a který bude pokračovat poměrně rychle, povede k tomu, že se tato euroreprezentace bude chovat stále více agresívně a diskriminačně k těm zemím EU, které nepatří mezi "vyvolené" a které chápe jako země "druhé kategorie".

2. Hrubou chybou stojící v samotných ideových základech EU je, že nebyla adekvátně připomenuta zkušenost státních (v určitém smyslu i nadstátních) útvarů, které vzniku EU předcházely a na jejichž zkušenost mohla navazovat. Jde zejména o mimořádnou zkušenost Rakouska a později Rakouska-Uherska jako mnohonárodního, mnohojazykového, mnohonáboženského celku, který byl po staletí efektivně spravován. Na něj částečně navázala i bývalá Jugoslávie, jejíž zkušenost EU nejen nevyužila, ale aktivně se podílela na jejím zničení.

3. Přehlíženy jsou i mimořádně cenné historické zkušenosti (a to nejen ty institucionalizované, ale i hayekovsky rozptýlené a uchovávané na základě mezigeneračního přenosu ze vzdálenější a bližší minulosti) z koexistence s islámským světem a s přímým kontaktem s děním na Balkáně. Absence této zkušenosti u "vyvolených" zemí EU se projevuje zcela zřetelně.

4. Na integraci středoevropského prostoru výrazně ovlivněného rakousko-uherským duchem bude mít i vliv dění na Ukrajině, zejména pak vývoj nálad podstatné části ukrajinského obyvatelstva. Obyvatelstvo na Ukrajině pociťuje a bude stále intenzivněji a realističtěji pociťovat, kdo ho vyprovokoval do neuvážených dobrodružství nereálnými přísliby a jaké tím sledoval cíle, resp. komu tím sloužil. Pochopí, že od "vyvolených" zemí EU nemůže nic očekávat. Na rozdíl od toho obdobné historické zkušenosti, a to dokonce pod stejnými státními a nadstátními útvary se středoevropskými zeměmi v EU, mohou vést k podstatnému sblížení s institucionálními systémy, v nichž bude pokračovat rakousko-uherský duch.

5. Posilování spolupráce ve středoevropském eurounijním prostoru bude mít podstatný vliv i na vývoj v severní Itálii (Jižních Tyrolách) jazykově i jinak spřízněných s Rakouskem. A nepochybně umožní i Bavorsku provádět mnohem nezávislejší a mezinárodně významnější politiku.

EU nemusí zaniknout, může se postupně obnovit na mnohem zdravějším základě, přičemž současná zdegenerovaná euroreperezentace, která ztratilo schopnost vlastní reformy a ve které budou nahrazovány zprofanované figury ještě horšími, postupně vyšumí právě tak, jak rychle vyšuměla např. reprezentace bývalého Sovětského svazu.

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/3826-sobotka-x-hofer-obnova-rakousko-uherskeho-ducha.html

Pro úplnost, zde je mapka s vyznačením hotelu Sheraton, kde bude jednání probíhat:



A zde je pohled na hotel. Je to ten až za Hotelem Rhodeský Palác (obrovský palác v popředí) a pod tou hroznou stavbou nahoře na kopci (to je nemocnice).


Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3866-zeman-fico-orban-na-rhodosu-o-cem-budou-jednat.html

Rusko pozabíjalo amerických, britských a izraelských vojakov v sýrskom Aleppe

Británie pohrozila, že zablokuje vytvoření celoevropské armády

0
0
27.9. 2016   Sputník
Britská vláda vystupuje proti veškerým plánům, týkajícím se vytvoření celoevropské armády nebo jednotného vedení ozbrojených sil. V Bratislavě na setkání ministrů obrany EU o tom informoval zástupce Velké Británie Michael Fallon, uvádí v úterý 27. září Reuters.
Ve Spojeném království se domnívají, že hlavní roli v zajištění evropské bezpečnosti má hrát NATO a ne Evropská unie. Londýn bude vystupovat proti vytvoření jednotných evropských ozbrojených sil do té doby, dokud země neodešla z Evropské unie, zdůraznil Fallon. Řekl, že podobný názor má i Švédsko, Nizozemí, Polsko, Lotyško a Litva.Evropa je i bez toho posetá všelijakými štáby. Další nepotřebujeme", řekl. francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian a německá ministryně Ursula von der Leyenová řekli, že o vytvoření jednotné armády nejde. Paříž a Berlín navrhují, aby byly zvýšeny náklady na vojenské mise a společné projekty vojenské techniky, včetně vrtulníků a bezpilotních letadel, zvýšena účast ve vojenských misích v zahraničí a upevněna kybernetická bezpečnost. 14. září Francie a SRN vystoupily s iniciativou generální obnovy obranné politiky Evropské unie. Tehdy Fallon také vystoupil s kritikou tohoto návrhu. Řekl, že nová struktura bude kopií NATO, a slíbil, že vyhlásí veto na projekt vytvoření jednotné armády. Reforma má být ukončena do roku 2018.




Základem každé americké strategie je provokace

0
0
 napsal/přeložil Leonid Ivašov
27.9. 2016   Eurasia 24

Příčinou toho, co se stalo v Sýrii, je sama podstata americké politické strategie. Její provokativní základ vznikl již dávno – v okamžiku vzniku amerického státu. A s využitím provokací byly zničeny celé civilizace.Již v roce 1648 budoucí Kongres USA (tehdy to bylo „Shromáždění“) rozhodl o vyhlazení indiánských kmenů, když přijal zákon obviňující Indiány, že jsou bezvěrci, zatímco země patří Bohu Hospodinu, jehož zástupci na zemi jsou Anglosasové.


Je faktem, že také dobytí Jižní Ameriky začalo provokací. Američané tam zinscenovali výbuch a potopení křižníku, obvinili z tohoto činu Španělsko a vyhlásily mu válku. A tímto způsobem probíhá celá historie USA – zinscenovat provokaci a potom porazit a zničit.

Náš problém spočívá v tom, že jak Sergej Viktorovič Lavrov, tak i další naši činitelé působící na úseku zahraniční politiky považují dohody a ujednání s Kerrym, Obamou nebo s Clintonovou za platné. Dohodli se – a tak předpokládají, že Američané se budou chovat jako normální lidé. Ovšem „falešní hráči“ se niky nechovají čestně, tím spíš pak ve vztahu k Rusku. Tak se nechovali nikdy. Dokonce i během druhé světové války, již březnu 1945, kdy jsme byli s USA spojenci, řada amerických generálů plánovala společně s Churchillem útok na sovětská vojska v Evropě. Tento neuvěřitelný plán je dnes odtajněn.

Přesně tak je tomu i dnes: Američané přistoupili k dohodám pouze ze svých vnitřních – předvolebních – důvodů. Trump převzal iniciativu a oznámil, že vstoupí do spojenectví s Putinem a společně s Ruskem zlikviduje Islámský stát. A tak volební týmy Obamy a Clintonové musely ukázat, že zatímco Trump jenom hovoří, ony se již s Ruskem dohodly. A to je ten důvod, proč USA dohody podepsaly.

Hlavním cílem USA, se kterým vstoupily do dění v Sýrii, je ovšem svržení Bašára Asada, a to proto, že Asad nedovolil americkým společnostem vést plynovod z Kataru do Turecka přes území Sýrie. Překazil jim tak obrovský obchod. A tak si dnes Američané ve vztahu k Sýrii jednak plní svoje předvolební úkoly, jednak se snaží zajistit zisky svým, převážně ropným a plynovým, monopolům.

Naplňují tak hned dva cíle spojené s volbami amerického prezidenta: získat podporu příznivců boje s mezinárodním terorismem – a také podporu (včetně finanční) monopolů podnikajících na Středním východě. A to je vše. Příčinou jednání americké společnosti, národa (pokud to tak lze říci) je vlastní prospěch. Všechno ostatní – zásady a normy mezinárodního práva, dvoustranné dohody nebo závazné sliby – to vše je pro Američany až na druhém místě. Nejsou ochotni respektovat principy naplňování dohod. Je proto zapotřebí se zbytečně nevysilovat a Američanům nevěřit ani slovo.

Co je to příměří? Všechny bojující strany – jak teroristé, tak syrské vládní síly a zřejmě i naše vojenské uskupení – potřebovaly od bojů určitý oddych, aby se daly dohromady, doplnily munici a materiál a aby dopřály svým jednotkám odpočinek. A Američané tento okamžik využili, což se během konfliktu v Sýrii nestalo poprvé.

Koordinaci činnosti amerického letectva IS dokládá skutečnost, že akce probíhala plně podle zásad vojenské taktiky: USA provedly letecké útoky na syrská postavení a následně zaútočili teroristé. My to vidíme asi následovně. Občas se (v boji) mohou vyskytnout chyby a omyly, pokud se ale opakují, a pokud se americké velení stále odvolává na to, že rozvědka uvedla chybné údaje, pak jsou to již nesmysly. Nabízíme Američanům poznatky naší i syrské rozvědky. Oni je ale nechtějí.

Na humanitární konvoj zaútočili s největší pravděpodobností ozbrojenci IS nebo Džabhat an-Nusry. Je jasné, že jedni i druzí jsou závislí na Turecku a že je v podstatě řídí Američané. Jsou mezi nimi skupiny, které se nechtějí USA podřizovat, odmítají být jimi kontrolovány, celkově je ale dění v těchto organizacích řízeno z vnějšku.

Bylo (pro Američany) zapotřebí uskutečnit tuto provokaci těsně před Valným shromážděním OSN a z útoku obvinit jako jediné Rusko. „Bohulibá“ lež, která dnes koluje po celém Západě, bude opět silnější než pravda, protože více než 70 % sdělovacích prostředků světa je řízeno americkými oligarchy, tedy vlastně skutečnou americkou vládou. My se svými skromnými informačními možnostmi tomu můžeme jen těžko odolat. Prostě nás „převálcují“. Dá se říci, že provokace se podařila: znovu se podařilo ukázat na Rusko jako na nepřítele míru.

A celá tahle věc začala s příměřím vyhlášeným Lavrovem a Kerrym. Lidé se mě ptají: Proč jsme na to přistoupili? Naši představitelé včetně Lavrova mají oproti nim zcela jiný pohled na chování amerických politiků. Domnívají se, že pokud se s nimi dohodli, budou Američané dohodu také dodržovat. Je možné, že svoji roli sehrálo i chápání situace tak, že Američané jako by nyní všude prohrávali a budou tak nuceni spolupracovat s Ruskem. Ale tak to nebude!

USA si propočítávají všechny možnosti a dělají jen to, co je pro ně výhodné. Momentálně chtějí dohodou s Ruskem získat body proti Trumpovi. Současně se však snaží dosáhnout i druhého cíle – oslabit Sýrii a svrhnout existující vládu, a k dosažení tohoto cíle jsou jim prospěšné současné provokace. A za třetí – je pro ně výhodné obvinit z incidentu Rusko, protože zejména tým dosavadního prezidenta a Hillary Clintonové rozpoutal antiruskou kampaň. Proč USA nezveřejní text dohody? Také to je podřízeno předvolební politice: pokud by byla dohoda zveřejněna dnes, Trumpovi odborníci by v ní začali zkoumat každou čárku či písmenko a hledat v ní nedostatky použitelné proti Clintonové.

My zatím neumíme včas pochopit skutečné cíle našich „partnerů“, a tím, že jim důvěřujeme, znovu a znovu „šlapeme na stejné hrábě“. Erdoganovi jsme vše odpustili. Když v podstatě přilezl po kolenou a přiznal se – no nepusť si ho do postavení sobě rovného! To jen Putin prohlásil, že Erdogan mu vrazil nůž do zad – a ten, kdo útočí zezadu, je vrah. A současně i zrádce. Zpravidla se takoví lidé věšeli – a my si najednou takového zrádce oblíbíme, přijímáme ho v našich palácích a vše jsme mu odpustili: pozvedli jsme ho ze země až k sobě, vedeme s ním rovnocenná jednání atd. Tak se v seriózní politice jednat nedá. I Turek vycítil, že Rusko má velký zájem o spolupráci a přátelství – a hned pokračuje ve své dosavadní špinavé politice v Sýrii.

V našich politicích a značné části obyvatel přežívá až do dnešních dnů syndrom porážky Sovětského svazu a Jelcinem a jeho pomocníky zinscenovaného rozpadu SSSR. Od té doby až do dneška jsme se tohoto syndromu nezbavili. Je zapotřebí, abychom dnes společně s Čínou, Indií a vůbec celou skupinou členských zemí BRICS zaujali aktivnější pozici. Aktivnější ale nejen v dílčích otázkách, jakými je třeba Sýrie – je třeba nabízet nové uspořádání světa jako odmítnutí toho, co vybudovali Američané. Je třeba svolávat a využívat Radu bezpečnosti OSN, organizovat různá mezinárodní setkání, získávat na svou stranu velvyslance a vojenské atašé v Rusku, komentovat a kompromitovat americké zákonodárství – zkrátka, aktivně útočit na všech frontách, a to včetně Valného shromáždění OSN.

Američané konají na základě své vlastní logiky. Již dávno, od okamžiku zániku Sovětského svazu, neuznávají žádné normy mezinárodního práva a potvrzují to i ve svých dokumentech včetně takových, jakým je Strategie národní bezpečnosti USA, přijatá loni v únoru.

Právě Strategie je totiž hlavním dokumentem týkajícím se bezpečnostní a zahraniční politiky USA. Největší pozornost je v tomto dokumentu věnována Rusku jako hlavní hrozbě lidstvu, hlavní hrozbě bezpečnosti USA atd. Rusko v ní (USA) povýšily na démonického nepřítele – a dnes od této teze nemohou ustoupit.

Ona Strategie je odporná věc – ani Hitler se neodvážil vyhlásit něco podobného! „ Vedoucí postavení USA ve světě nemá alternativu. Nebude žádný multipolární svět. Budeme vojenskou silou hájit svoje zájmy kdekoli na zemském povrchu i mimo něj. Nebudeme se ohlížet na mezinárodní normy, budeme jednat jednostranně a používat vojenskou sílu v oblastech, které to budou zpochybňovat.“ Chápete – to, z čeho byl obviňován Hitler, dnes dělají samy USA.

Mlčeli jsme a nepožadovali svolání Rady bezpečnosti OSN, aby to řešila, třeba jen proto, abychom tím směrem obrátili pozornost světové veřejnosti. Nestáli jsme o to, aby se věc projednala ve skupině zemí BRICS a ŠOS. A Strategie je přitom v podstatě vyhlášení války celému lidstvu.

Mlčeli jsme. Podle toho to dopadlo. A důvod? Poraženecký syndrom, který je v nás dodnes, a to, že na naši elitu (nebo spíš takzvanou elitu), která je dnes u moci, existují nějaké kompromitující materiály. Nejpravděpodobněji v amerických bankách. A tak nás mají (USA) jako na vodítku.
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live