Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Nenávist nešíří obyčejní lidé, ale fanatičtí dogmatici. Tupci, co kvůli ideálu kroutí krkem. Historik ukazuje, od jakých zrůd se učí obhájci Bruselu a imigrace - historie a současnost očima Vlastimila Vondrušky

0
0
Vlastimil Vondruška
17. 10. 2016  ParlamentníListy
Nenávist v naší společnosti nešíří lidé, kteří poctivě hledají cestu, jak hájit tradiční hodnoty a bezpečí i majetek lidí, ale nenávistní dogmatici, jež nepřipouštějí jiný názor než ten svůj, který je v základních obrysech probruselský, promigrantský a proamerický. 


Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška poukazuje na to, že když se nedá zdůvodnit, proč je správné trpně nedělat nic a dovolit rozvrat, nastupují ideologové korektnosti, kteří volají po tom, aby politické elity začaly trestat ty myšlenkově nepřizpůsobivé.

Někteří představitelé samozvaných elit přicházejí se železnou pravidelností s varujícím „objevem“, že v české společnosti roste nenávist a netolerance. A že je nutné proti podobným nebezpečným jevům bojovat. Tyhle myšlenky prezentují v podstatě stále ti sami lidé, úzký kroužek spravedlivých a čistých, kteří vidí podle svého přesvědčení dále než my, obyčejní lidé.

Alespoň tak mi to připadá, protože já se stýkám se stovkami normálních lidí, nejen se svými čtenáři, ale i s mnoha lidmi v okolí mého bydliště. Ještě se mi nestalo, aby se mi někdo z nich s tragickým hlasem svěřil s obavou, jak u nás roste nenávist. Svěřují se, to ano, ale spíše s tím, že mají strach z migrantů, války, nezaměstnanosti nebo ze stáří a nemocí. Taky je někdy tísní obava, aby vyšli s penězi do příští výplaty. Ale pojmy jako nenávist a netolerance, ty znají jen z médií, kterým ovšem většinou nevěří, nerozumějí jim nebo jimi – a to je, prosím, fakt – opovrhují. Prostý člověk má totiž velice vyvinutý cit pro to, když z něj chce někdo dělat osla. A to média, která upřednostňují panevropskou ideologii nad objektivitou, dělají masivně.

  Nacionalismus je dnes jako kacířství ve středověku

Jak si vlastně vykládat volání těch, kteří hovoří o růstu nenávisti v české společnosti? Jen zřídka se dozvíme, vůči čemu ta nenávist vlastně roste. Nejvýše se jako dogma k téhle myšlence uvede, že roste xenofobie, islamofobie, romofobie, homofobie a netolerance vůči různým (mnohdy obskurním) menšinám. A to vše je samozřejmě předpeklí, jímž se vstupuje do pekelného ohně nacionalismu. Alespoň tak to vyznívá z komentářů, které jsem v poslední době četl. Uvádět jejich autory je asi zbytečné, zná je dobře každý.

Přemýšlel jsem o téhle podivné konstrukci a mám takový pocit, že dnešní ideologové zacházejí stejně daleko jako ti středověcí a komunističtí. Nacionalismus je dnes všeobjímající ideologický pojem, který ve výsledku zahrnuje snad všechny myšlenkové proudy, které stojí proti oficiální evropanské a lidskoprávní doktríně šťastné budoucnosti. Ve středověku bylo takovým všeobjímajícím ideologickým nepřítelem kacířství. Do něj se také vešlo vše, co se nelíbilo církvi. Za komunistů to byl zase imperialismus. Ten taky mohl ideologicky za všechno.

Ideologové korektnosti volají po trestání myšlenkově nepřizpůsobivých

Je mi smutno, pokud si tohle uvědomím, ale bohužel je to pravda. Jakmile se společnost ocitne v krizi, jakmile mají tzv. intelektuální elity pocit, že je prostý lid málo ctí a poslouchá, nahradí diskusi a toleranci dogmatem. A čím více se dogma vzdaluje od reality, tím nenávistněji plivají zhrzení „hlasatelé pravdy“ jedovaté sliny na všechny kolem sebe, kteří si troufnou namítnout, že je cosi jinak.


Pokud se nedalo přijatelně zdůvodnit, proč nemají prostí věřící přijímat tělo a krev Páně jako v časech prvních křesťanů, nastoupila inkvizice. Pokud se nedalo obhájit, proč je lepší stát v socialistické frontě na banány, než je koupit v kapitalistickém obchodě bez návalu, nastoupila StB a lágry.

Pokud se dnes nedá zdůvodnit, proč je správné trpně nedělat nic a dovolit rozvrat, než bránit tradiční evropské hodnoty, bezpečí a majetek lidí, nastupují ideologové korektnosti. A ti samozřejmě volají, aby politické elity začaly trestat ty myšlenkově nepřizpůsobivé.

(dokončení textu zde)


Putin okomentoval Bidenovy výhrůžky vůči Rusku: ...od "amerických přátel" můžeme očekávat cokoliv. No, asi jsou trochu nervózní

0
0

17. 10. 2016     zdroj
Prezident Ruské federace Vladimír Putin okomentoval nedávné výhrůžky vůči Rusku ze strany viceprezidenta USA Josepha Bidena, který řekl, že americké zvláštní služby připravují kybernetické útoky proti Rusku. Dané prohlášení bylo Putinem učiněno 16. října na tiskové konferenci k výsledkům setkání s vedoucími představiteli zemí BRICS.


Putin poznamenal, že od "amerických přátel" můžeme očekávat cokoliv. Prezident RF také řekl, že Biden nic nového neřekl.

"Co nového vlastně řekl? Cožpak nevíme, že oficiální orgány USA všechny špehují a odposlouchávají?", řekl Putin. Připomněl, že to dlouho pro nikoho není žádným tajemstvím, že Američané sledují přední světové politiky. "Není to žádné tajemství a důkazů o tom je dost, vydávají se na to miliardy dolarů - CIA pracuje, NSA pracuje, ostatní služby také", řekl Putin.

Zdůraznil, že USA sledují nejen své nepřátele, ale i spojence.

Avšak určitá novota v Bidenově prohlášení přece jenom je, poznamenal ruský prezident. "Jediná novinka spočívá v tom, že USA poprvé na tak vysoké úrovni přiznávají: zaprvé - že se tím zabývají, zadruhé - do jisté míry vyhrožují, což samozřejmě neodpovídá normám mezinárodních vztahů."

"No, asi jsou trochu nervózní", řekl Putin.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová 

Britské listy nejsou pro blbečky

0
0

Jiří Baťa
17.10. 2016
Po delší době jsem navštívil „populární“ Britské listy abych, s odstupem času, si na jejich exitenci udělal pokud možno (staronový) objektivní názor. Vzhledem k tomu, že podle pana Čulíka jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy, jsou určené lidem, kteří jsou schopni vnímat fakta. K tomu pan šéfredaktor a vlastník BL dodává, že skrze Britské listy mohou lidé získávat informace a díky jim tak mohou korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.


Ponechám pana Čulíka jak v iluzi o výše citovaném tak o racionálně informativní efektivnosti BL, jen by bylo vhodné, kdyby pan Čulík upřesnil, koho vlastně chce oslovit, resp., komu chce ty „zaručeně nejvěrohodnější informace“ předávat. Při zběžné prohlídce sloupců (článků) sdílených „informací“, které BL nabízí lze usoudit, že BL jako takové jsou určeny pro silně ideově diferencované intelektuály s VŠ, v lepším případě pro lidi s IQ vyšším 130. Notabene s předpokladem, že perfektně ovládají angličtinu, ruštinu, resp. jiný světový jazyk. To proto, že řada článků se odvolává na „více“ nebo jisté „podrobnosti“ na obsah tu v angličtině, tu ruštině či jiném jazyku. To záleží na potřebě prokázání „hodnověrnosti“ obsahu článku. Jinými slovy, už samotné články jsou (pro řadového homo sapiens) těžko srozumitelné a stravitelné a je-li k nim ještě odkaz na originál v cizím jazyce, o čemž se lze domnívat, že tam je samotné „gró“ článku, pak pro obyčejného člověka, tedy „homo sapiens“ (nikoli homo spaiens sapiens, člověka moudrého) jsou Britské listy naprosto nečitatelné. Je to záměr nebo nedopatření? Řekl bych, že hloupost.

V článku Dnešního nebezpečného Putina vytvořila arogance Západu, převzatého z The Times, (zřejmě) pan Čulík informuje, cituji: „Putinova posedlost obnovit pro Rusko status supervelmoci je důsledkem selhání Západu, který nebyl schopen vyřešit problémy vzniklé rozpadem Sovětského svazu, píše v deníku Times Michael Burleigh. Namísto toho, abychom neuváženě odmítli samotného Putina jako nereformovaného tyrana, bychom si měli uvědomit, že jsme ho, v mnoha ohledech, vytvořili sami. Pro utvrzení čtenáře o relevantnosti tohoto textu následuje vyobrazení The Times v originále:


To je vše, nic víc, nic méně. Domníval jsem se, že alespoň v The Times najdu v originále více informací nebo analýz k danému tématu, ale nic. Tak se ptám, nakolik má taková informace smysl, resp. vypovídající hodnotu. Podle mne kdyby tam pan Čulík nedal těch pár vět vyšlo by to na stejno, jako kdyby tam nedal vůbec nic. Nicméně, i těmito několika řádky si pan Čulík ukojil své ego, protože jakkoli toho moc nenapsal, to podstatné tam je.

Jenže by to nebyly Britské listy, aby si dalším článkem neprotiřečily. Na tom má zase zásluhu dvorní kecal BL pan Karel Dolejší, když v článku vlastně říká pravý opak článku předešlého tedy, že : Versailleský systém nestvořil Hitlera. A Západ nestvořil Putina, resp. Bědování nad rozlitým mlékem - aneb Kdybych to byl bejval věděl, tak bysem sem nechodil.(http://www.blisty.cz/art/84060.html). Kromě toho, že pan Dolejší nepřesně reprodukoval slogan o tom, že „Kdybych to....“, kde má být správně „Kdyby sem to věděl, tak bysem sem nechodil“, tak čtenářům intuitivně sděluje, že V. Putina nestvořil Západ, stejně jako Hitlera nestvořil Versallský systém. Je tedy paradoxem, že ve stejný den (14.10.2016) vydání BL jsou proti sobě postaveny dvě navzájem si odporující verze „(ne)vzniku“ Putina. O nic lépe na tom není článek: Ruským médiím důvěřuje jen 27% Rusů. Putinova propaganda je na tom opravdu špatně, kde se v doprovodném textu ještě můžeme dočíst, že Prezidentu Putinovi a armádě však důvěřují hodně. A dál už nic, ani slovo, jen tato tabulka:




Myslím, že to stačí k tomu, učinit si racionální a snad i objektivní obraz informací, analýz, úvah a názorů autorů Britských listů, zvláště jejich vedoucích osobností pana Čulíka a Dolejšího. Upřímně řečeno, ani se nedivím, že v každém vydání tak úpěnlivě „žebrají“ o příspěvek na provoz BL.

Ostatně: Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte... hovoří za všechno. Přesto je nutné objektivně konstatovat, že BL nepaběrkují, protože podle jejich „Hospodaření OSBL“ mají měsíční příjmy více jak nadpoloviční průměru na měsíční výdaje. To ostatní, nad čím pan Čulík hořekuje, už je jejich věc a moje (naše) zbytečná starost.

Na závěr faktická poznámka. Jakkoli jsou články v BL „výživné“, neexistence diskuze k nim je hrubým nedostatkem. Pokud je tak činěno vědomě jako opatření proti nežádoucím invektivám diskutujících, pak jakkoli se Britské listy považují za demokratické, evidentní nepřítomnost diskuze je významně dehonestují. Plamenně mluvit o demokracii a sami ji nepřipustit, tak to už je opravdu síla.

P.C.Roberts: Opravdovou humanitární krizí není Aleppo

0
0

17. 10. 2016    zdroj
Proč nám denodenně buší do očí i uší výraz „humanitární krize“ jen ve spojení s Aleppem a nikoliv s jakýmikoli jinými místy v Sýrii, kde ďábel, ovládající Washington, pustil z řetězu žoldáky Islamského státu (IS), masakrující syrský lid? Proč jediné slovo nepadne o humanitární krizi v Jemenu, kde Washingtonem vedení saudští Arabové zabíjejí jemenské ženy a děti? Proč neslyšíme nic o humanitární krizi v Libyi, kterou Washington rozbombardoval do sutě a zanechal ji v chaosu?


Proč neslyšíme o humanitární krizi v Iráku, která trvá už 13 let? A též nic o humanitární krizi v Afghánistánu, trvající už dokonce 15 let?

A proč tedy slyšíme jen o humanitární krizi v Aleppu?

Odpověď je nasnadě: Krize v Aleppu je krizí, charakterizovanou porážkou, kterou zde syrská armáda a ruské letectvo hrozí Washingtonem podporovaným žoldákům IS. A Obamův režim a západní presstitutky se svým křikem o Aleppu snaží džihádisty před touto porážkou zachránit tím, že ji balí do ambaláže „humanitární krize“

To pokrytectví je pro Washington už tak zaběhnuté, že už je za pokrytectví nikdo ani moc nepovažuje. Jsme uprostřed prezidentské kampaně a nikdo se během ní ještě nezeptal, proč jsou USA tak skálopevně rozhodnuty svrhnout demokraticky zvolenou syrskou vládu, kterou syrský lid podporuje? Nikdo se nezeptal, z jakého důvodu je blázen v Bílém domě zmocněn svrhnout syrského prezidenta tím, že ozbrojuje džihádisty a poté je coby“umírněné rebely“ vysílá na syrské území, aby zde Syřany vraždili?

Ne, nikdo tyhle otázky neklade. A víte proč? Protože by na ně nikdo neodpověděl. A kdo by kladl otázky, na které se neodpovídá?

Vybral a přeložil Lubomír Man

Válka světů: V Sýrii se strhávají masky

0
0
redakce Oriental Review
17.10.2016   Zvědavec

V posledních několika týdnech se, díky bitvě o Aleppo, odhalila pravá a nefalšovaná tvář současné globální politiky. Zákeřný útok amerických vzdušných sil 17. září na syrské pozice u Deir ez-Zoru, hysterická bouře nevole Pentagonu proti Rusku, otevřené hrozby amerického ministerstva zahraničí vůči ruskému kontingentu v Sýrii (ZDE), západní média otevřeně poukazující na dodávky zbraní militaristům z al-Nusry a fantasmagorické drama v Radě bezpečnosti OSN z 8. října, vše z toho ukazuje na jednu věc: V Sýrii neexistuje žádná mezinárodní koalice proti ISIS - je zde pouze ruská armáda se svými spojenci, čelící mezinárodnímu terorismu, který je jako nástroj používán USA a NATO.


Obrysy největšího mezinárodního konfliktu dneška se zřetelně rýsují. Ale pořád ještě ne všichni rozumí jeho jádru a příčinám.

Obecně sdílený názor, že uvadající globální hegemon nebyl schopen exportovat a zavést „demokracii“ ve stabilním národě a nyní neví kudy kam, nám toho mnoho nevysvětluje. Ale proč se kamenem úrazu stala Sýrie, která zcela určitě nepatří mezi nejvýznamnější státy světa? Proč se místem bojů nestal například Egypt, kde se „bojovníkům za demokracii“ z řad Muslimského bratrstva nepovedlo rozhodujícím způsobem zvítězit a museli dokonce ustoupit mocné, a vůči Americe ne příliš přátelské, vládnoucí vrstvě?

Proč je Rusko tou zemí, která se staví na odpor agresorovi? Nakonec, Rusko bylo blízko kolapsu v době nedávno minulé a v žádném případě se nemůže považovat za konkurenta západní ekonomiky. A proč Spojené státy tak zuřivě přilévají oleje do ohně a přivádí planetu na práh 3. světové války?

Ovšem, mnoho odborníku na Blízký východ by přišlo s celou plejádou možných odpovědí na všechna tato „proč“. Ale na základě pečlivé analýzy dojdeme k jasnému resumé, že všechny tyto důvody jsou bezvýznamné a to, o co zde jde, je něco zcela jiného.

První a nejčastěji se objevující argument je ropa a zemní plyn. Byly to údajně bohaté zásoby těchto fosilních paliv, které ze Sýrie udělali lukrativní cíl pro Západ, který, po vzoru Iráku a Libye, mohl počítat se syrskými zásobami, poté co zlikvidoval zdejší vládu. Ale ve skutečnosti je v Sýrii pouze 2,5 miliardy barelů ověřených zásob ropy, což je asi 0,1% celosvětových zásob.

A to je zoufale málo k tomu, abychom jen tím vysvětlili propuknutí teroristických akcí v Sýrii: kdyby šlo Západu jenom o ropu, bylo by logičtější zorganizovat takovýto export demokracie do Venezuely, která kontroluje 17,5% světových zásob ropy.

Další hypotézou je, že důvod pro agresi se dá vystopovat v odmítnutí Sýrie z r. 2009 nechat vést přes svoje území plynovod z Kataru do Evropy. Ale i tohle tvrzení se zdá nadsazené. Syrský nesouhlas by mohl být záminkou pro Katar, ale nikoliv pro Západ. Samotný projekt plynovodu je natolik riskantní, že by mohl posloužit možná jako trik nebo záminka, ale ne jako závažný důvod k odstartování mnohaleté teroristické kampaně proti Asadovi.

V posledních letech se stal populárním trend najít v každém válečném konflikt stopu vedoucí k fosilním palivům a připisovat těmto zdrojům veškeré utrpení, ale tohle je přílišná bagatelizace. Připomíná to zjednodušování v monetární ekonomice, která vše měří jen prostřednictvím kladných a záporných zůstatků.

Z úhlu pohledu globální politiky slouží ropa pouze jako vhodný nástroj (i když důležitý) k prosazování zájmů a geopolitických cílů: Hitler se chtěl zoufale zmocnit ropných polí v Baku ne ani tak pro vlastní potřebu, ale aby odřízl Moskvu a zasadil tak SSSR smrtící úder.

Je nepřijatelné míchat dohromady cíle a nástroje k jejich dosažení - zamlžuje to realitu.

Daleko méně významnými argumenty pro vysvětlení války v Sýrii, která se každou chvíli může přehoupnout do globálního konfliktu, jsou ty, které zmiňují vnitřní rozbroje v Sýrii a vůbec všude v tomto regionu, dále šíření islamismu a zhroucení iráckého státu, který dnes slouží jako líheň extrémistů, nebo konfrontace mezi Sunnity a Šíity a Saúdskou Arábií a Íránem, nebo přelidnění v regionu, nedostatek vody, atd.

Vše z tohoto, v různém rozsahu samozřejmě, přispívá k vážnosti konfliktu, ale v žádném případě to nevysvětluje, proč vojska z desítek jiných zemí, včetně dvou nejmocnějších - USA a Ruska - působí v současné době v Sýrii.

Existuje daleko přesvědčivější vysvětlení soudobého syrského konfliktu, ačkoliv není považováno za dostatečně vědecké.

Totálně zdevastovat tuto zemi je pro globální elity naprostou nezbytností. Jedině tímto způsobem může dojít k žádoucímu rozšíření chaosu na celý Blízký východ, ze kterého se potom tyto destabilizační síly budou moci rozšířit po celé Eurasii a svrhnout alternativní ekonomická centra - zejména Čínu a Rusko.

Federální rezervní systém údajně nemá šanci přečkat kupící se dluh a válka v Sýrii je používána jako nástroj k destabilizaci všech ekonomických soupeřů v tomto střetnutí kdo s koho.

A opravdu, byla to čínská ekonomika, která v r. 2014 předběhla HDP USA a zdá se logické, že mezi těmito dvěma ekonomickými kolosy – jeden chřadnoucí a druhý na vzestupu – musí zákonitě vypuknout vojenská a politická konfrontace. Jak američtí, tak čínští političtí analytikové se v posledních letech k tomuto často vyjadřovali.

Nicméně, během konfliktu v Sýrii, a tohle je nepopiratelný fakt, Čína zůstala a zůstává stranou. Celých pět let, a dokonce i během současných eskalací konfliktu, dodržoval Peking svoji typickou nestrannost, kdy se pouze omezil na bědování nad utrpením Syřanů a odsouzení činů teroristů.

Z ekonomického hlediska Rusko pro USA nepředstavuje vážnou hrozbu, ale v Sýrii je to právě Rusko, kdo je pro Ameriku největší nepřítel - Číňané zde nehrají vůbec žádnou roli.

A když se na to podíváme geograficky, z konfliktu v Sýrii se může nákaza Islámského státu rozšířit do ruského Kavkazu (přímo skrz turecký koridor) daleko rychleji, než řekněme do Ujgurské autonomní oblast Sin-ťiang v Číně. Viděno stejnou logikou, bylo by vhodnější podpořit Islámský stát v Afghánistánu nebo Pákistánu, které poskytují lepší výchozí bod k infiltraci Číny teroristickým chaosem.

Navíc, je nasnadě se domnívat, že pokud by Rusko dnes nebylo tak významným geopolitickým hráčem, Peking by se nezapojil do konfrontace s USA kvůli Sýrii. Namísto toho by se snažil vyjednat se Západem příměří, i za cenu kompromisu, který by byl pro Čínu nevýhodný, kdy by vsadila na historický předpoklad, že západní civilizace se nakonec nevyhnutelně sama vyčerpá.

Ale pro Rusko samotné nemá konflikt se Západem nic společného s ekonomikou. Je bláznivé se domnívat, že ruská ekonomika, nehledě na růst v posledních 15 letech, by mohla představovat nějakou hrozbu americké globální ekonomice, jejíž součásti je stále i Čína.

Ano, geopolitická uskupení, jako např. BRICS, by teoreticky mohla svrhnout současný měnový systém zavedený na konferenci v Jamajce, stejně jako Washingtonský konsenzus, ale znovu, nejde tu o ekonomická soupeření, ale o politicko-vojenskou konfrontaci.

Ale co je jejím jádrem? Proč je Rusko opět ve středu globálního konfliktu, který hrozí, že se utrhne z řetězu? Proč byl ruský stát, který koncem 20. století prošel bolestnou transformací, ze které se ještě úplně nezotavil, donucen čelit útoku hegemona, který diktuje chod světových událostí a disponuje daleko modernějšími prostředky konfrontace?

Abychom pochopili podstatu toho, co se děje, je nutné bezvýhradně uznat fakt, že činy těch, kteří jsou ve špičkách západní civilizace – nikoliv úředníci, kteří se lopotí na ministerstvu zahraničí a v Pentagonu, ale skuteční tvůrci globálního projektu Pax Americana, tito pragmatisté každým coulem – jsou řízeny specifickými ideály a nejvyššími cíli.

Jejich slova o americké jedinečnosti jako ideální svobodné společnosti, majáku demokracie a poslední nadějí světa, jsou více než uhlazenými frázemi a reklamními spoty – reprezentují totiž to, jak vnímají sami sebe, jako elitní hybnou sílu této planety. Bylo to již v 18. století, kdy Jonathan Edwards prohlásil, že Američané nahradili Židy, jako Bohem vyvolený národ. A dokonce i zakládající otcové Ameriky viděli ve svém úsilí jakousi osudovost světových dějin.

Ke konci 20. století, Ronald Reagan, který nazval Sovětský Svaz „impériem zla“, otevřeně mluvil o USA jako o „impériu dobra“. V tomto smyslu, Bušové, Clintonové a Obamové nedělají nic nového, jen používají jiná slova k popsání této mesiášské role USA.

Tato ideologie se přirozeně prezentuje v zahraniční politice moderních Spojených států, coby „exportéra demokracie“ a světového rozhodčího a policajta. Zmocnění se zdrojů (ropa a zemní plyn), stejně jako finančního bohatství, jsou jen bonusy a nástroje, kterými se dosahuje plnění těchto ideálů.

Klíčová koncept je „svoboda“, který je obkládán zbytky konceptu „exkluzivity“. Nazývá se to svobodou člověka (tj. požehnáním), ale vůdcové světa si tohle vykládají jako svobodu kapitálu, jinými slovy, homo economicus má vše dovoleno. Dle jejich konceptu by ideální svět měl být tržištěm pro zboží a služby, ve kterém se lidské bytosti stávají jak jedním, tak druhým. Peníze se chápou jako veškerý projev vesmíru a stejně tak i za jeho samotnou podstatu.

Vše co se nazývá pragmatismem je v podstatě založeno na tomto „monetárním“ konceptu života.

Šíření peněz – v prostorové a spirituální dimenzi – není limitováno dnešními zisky, ale sleduje za každou cenu jeden hlavní cíl, kterým je pohltit celý svět a vyrobit z lidstva finanční mechanismus (tomuto procesu se také říká pokrok, což je analogie pokroku v technologiích).

Má vůbec smysl vysvětlovat, že „svoboda“ a „pokrok“ dle této ideologie je v totálním rozporu s celým, 2000 let starým křesťanstvím, a že je to pro lidstvo cesta do záhuby?

Po pravdě řečeno, v posledních desítkách let se se západní civilizace vydala cestou úplného zavrhnutí křesťanství pod zástěrkou „tolerance“ a začala podporovat nemravnost pod maskou „práv homosexuálů“, zatímco Rusko zůstalo baštou tradičních hodnot a představ.

Je to pouhá shoda náhod, že počátek této grandiózní bitvy mezi „svobodou kapitálu“ a „svobodou duše“ je na spadnutí zrovna na syrské půdě, kolébce křesťanského světa? Křesťanství se zrodilo v této kamenité krajině Blízkého východu při pobřeží Středozemního moře a stovky let poté jsme svědky pokusů o to ho zde taky pohřbít.

Je zajímavé, že ideologové Islámského státu, vycvičení v amerických věznicích jak selektivně zneužívat verše z koránu, si libují v citování hadísu 6924, který popisuje bitvu mezi Dobrem a Zlem v syrském městě Dábik. Jsou si - jako ti, kdo hltají jejich kázání s otevřenými ústy - vědomi toho, že se nechali podvést a jsou pouhým kanonfutrem ďábla v poslední bitvě?

Jsou masy denně krmené bezduchou stravou chrlenou CNN s to pochopit, že historii nepíše ropa nebo prchavé zájmy, ale že je to bitva dvou oponujících principů, dvou sil, které táhnou lidstvo každá jiným směrem - jedna dolů do Gehenny a druhá nahoru do nebe?

Je to zvláštní, ale je to pravda: posledních několik století jen jediná mocnost – Rusko – se stavělo neohroženě do cesty těm, kdo sami sebe nazývali „hotovým požehnáním“, „čistou rasou“, nebo „majákem demokracie“ zatímco se přitom snažili o podmanění lidskosti. Historikové nás mohou donekonečna přesvědčovat, že se Hitler z ničeho nic objevil na scéně dějin a začal se rozpínat na východě a že USA a Velká Británie neprokoukli nacismus a lehkomyslně pomáhali německé ekonomice poskytováním půjček. Ale je více než zřejmé, že Hitler, stejně jako dnešní Islámský stát, byl pečlivě podněcován (http://orientalreview.org/2015/06/06/episode-17-britain-adolf-hitlers-star-crossed-love-i/ )k útoku proti Rusku. A poté, co Sověti rozdrtili Hitlerovy armády, byly (USA a Británie) s to uskutečnit „nepředstavitelné” – napadnout SSSR. K tomu však nikdy nedošlo. Ale v prvních poválečných letech využívaly faktu, že mohou užít jaderný arzenál k zastrašování Moskvy.

Je hloupé ospravedlňovat takovou hanebnost jako pouhý následek patové situace mezi komunistickým a kapitalistickým systémem, jelikož jak jsme viděli po rozpadu Sovětského svazu - komunismus neexistoval, ale Rusko bylo stále nepřítelem.

„Zachránit svět před bujícím zlem“ - takový je světový osud a mise ruského národa a ruského státu, je to historický fenomén. Tento osud si Rusko samo nezvolilo, ale je znovu odhodláno zachránit svět před destrukcí
- jinak by Rusko nebylo Ruskem.

Tohle v žádném případě nepoukazuje na neomylnost nebo výjimečnost samotných Rusů, jelikož sami také válčí, ale ale klade to na jejich bedra zodpovědnost za osud celého světa. Na této misi vidíme iracionální, nespoutanou nenávist vůči Rusům a Rusku, podněcovanou globální „supertřídou“, reflektovanou v tunách militantní propagandy, placené touto třídou, den co den.

Je nezbytné, aby si všichni rozumní obyvatelé na světě uvědomili, že když sledují zprávy ze Sýrie, o co skutečně jde, není Asad nebo Sýrie jako taková, ani národní zájmy nějakého státu. Jde tu o jakýsi metafyzický mrtvý bod, patovou situaci mezi dvěma principy této planety. Je to střet světů, ve kterém se každý člověk bude muset starat především o vlastní přežití.


War of the worlds: masks are ripped away in Syria vyšel 13. října 2016 na orientalreview.org. Překlad Zvědavec.

Renova Group ruského oligarchy Vekselberga financuje Clintonovu nadaci

0
0


Boris Vayner
17. 10. 2016   E-republika

V ruských médiích informovali, že během prohlídek, jež se uskutečnily v kancelářích Renovy v Moskvě, vyšetřovatelé objevili celou dokumentaci týkající se nelegálních sponzorských darů poskytnutých v letech 2015 a 2016 Clintonově nadaci off-shorovými společnostmi ovládanými Viktorem Vekselbergem.

Šokující, a přitom profesionálně zpracovaná investigativní zpráva, kterou o tunelovacím impériu Clintonových nedávno publikoval Jerome Corsi, rozpoutala veřejnou kampaň. Její důsledky znamenají, že je třeba udělat seriózní audit, případně likvidaci kontroverzní nadace Clinton Foundation (CF). Ta byla založena v roce 2001. Nadace měla formálně přidat charitativní šarm k jinak zcela banálnímu obohacování v té době stále ještě mocné značky bývalého presidenta USA Clintona. Podle Daily Wire pouze v letech 2009-2012 tato nadace oficiálně shromáždila více než 500 mil. USD, z nichž na „programové granty“ utratila jen 75 mil. USD, ale více než 400 mil. USD vydala na platy zaměstnanců a na „ostatní náklady“. Nadace byla pod tlakem občanských iniciativ přinucena odkrýt seznam svých sponzorů. Mnoho investigativců pak zveřejnilo velký počet případů jasného konfliktu zájmů během období, kdy Hillary Clintonová vykonávala funkci americké ministryně zahraničí.

Shrňme stručně skandály nadace Clintonových, byly již řádně proprány v nezávislých médiích po celém světě. Viz případy Marca Riche, světově nejproslulejšího neplatiče daní, který obdržel amnestii od Billa Clintona v posledních minutách výkonu jeho presidentské funkce z „humanitárních důvodů“, bývalého libanonského vicepremiéra a sympatizanta Hizballáhu Issama Farese, který Clintonově nadaci poskytl sedmimístné dary, Viktora Pinčuka, ukrajinského miliardáře a zetě bývalého prezidenta Kučmy, který byl jedním z hlavních sponzorů CF a opakovaně porušoval americké sankce proti Íránu.

 

Clintonová se paktuje s ruskými oligarchy


Příběhu lobbistické aféry Clintonové s ruským oligarchou Viktorem Vekselbergem se už také dostalo patřičné pozornosti v amerických médiích. Jejich pozornost však byla především zaměřena na průšvih s uniklými soukromými e-maily Clintonové z roku 2012. Nejpodrobnější zprávu From Russia With Money zabývající se kamarádíčkováním Clintonové s Rusy vypracoval letos v srpnu Peter Schweitzer, předseda Government Accountability Institute. Podle této zprávy obhajovala Hillary Clintonová v letech 2010-2012 mnohamiliardové americké investice do Vekselbergova technologického projektu Skolkovo (ruského Silicon Valley), jež se zabývaly např. vývojem nadzvukových motorů pro rakety s plochou drahou letu, radiolokátorů či vozidel pro výsadkové jednotky.

Další rozměr tomuto příběhu dodává fakt, že v září bylo v Rusku proti Renova Group Viktora Vekselberga zahájeno trestní řízení kvůli obvinění z mnohamilionového uplácení několika ruských regionálních představitelů. V ruských médiích informovali, že během prohlídek, jež se uskutečnily v kancelářích Renovy v Moskvě, vyšetřovatelé objevili celou dokumentaci týkající se sponzorských darů poskytnutých v letech 2015 a 2016 nadaci Clintonových off-shorovými společnostmi ovládanými Viktorem Vekselbergem v hodnotě daleko převyšující objemy oficiálně publikované na webových stránkách CF. A protože Clintonová má jako prezidentská kandidátka zakázáno přijímat dary ze zahraničí, byly peníze z Vekselbergem ovládané Metcombank posílány prostřednictvím řetězce soukromých amerických účtů v Deutsche Bank Trust Company.

Tento případ ukazuje, že Hillary Clintonová má trvale promiskuitní zálibu v přijímání darů od kohokoliv. Ironií též je, že přijímá peníze od ruských zločinců a současně veřejně označuje Rusko jako zkorumpovanou zemi. To je v rozporu s pozadím stále se stupňujícího skandálu kolem Clintonovy nadace, jež je americkým tiskem označována jako zločinné spolčení velkého rozsahu a stínový fond pro podvodníky. Nově odhalená fakta o „propojení na Renovu“ přijdou téměř jistě presidentskou kandidátku Clintonovou v posledních týdnech její kampaně hodně draho.

Zdroj: Oriental Review
Pro e-republika.cz přeložil Stan


Na foto: Vekselberg a Clintonová

Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Svět ruskýma očima 373

0
0
zajoch
16. 10. 2016 Outsidermedia

Další porce výběru z ruského internetu, který vybral a přeložil Zajoch pro Kosu zostra: 



Kdo zradil svatou válku proti Rusku

Ljubov Ljulko
10. října 2016

Jednání Světového energetického kongresu v Istanbulu mohou urychlit sblížení nejen Moskvy a Ankary. Washington pohlíží na celý region jako na spotřební materiál pro svatou válku proti Rusku a vůdci zemí do konfliktu zavlečených to začínají chápat. Geopolitika je kombinace hospodářských, politických a vojenských pák vlivu. Čeho je v tomto plánu schopno Rusko?

Energetika je nástrojem politiky

Vladimir Putin se zúčastnil Světového energetického kongresu, což je nevládní nekomerční organizace sdružující šéfy hlavních energetických společností, představitele státních regulačních orgánů, vědeckovýzkumných a ekologických organizací z devadesáti zemí světa. Putin se setká nejen s prezidentem Erdoganem, ale také s vůdci Ázerbájdžánu, Venezuely a zástupci arabských monarchií Perského zálivu.
Upevnění spolupráce v energetické sféře může prohloubit politické partnerství Ruska a hlavních zemí OPEC, především členů Rady  pro spolupráci arabských zemí Perského zálivu (Bahrajn, Katar, Kuvajt, Sjednocené arabské emiráty, Omán a Saúdská Arábie). Pokud se Rusku podaří vytvořit součinnost především se Saúdskou Arábií a Katarem v energetice, může to přispět ke sblížení politických postojů k Sýrii, Iráku a ostatním problémům. Přítomnost prezidenta Putina bude hrát ekonomickou, jakož i politickou a diplomatickou roli.

Zájmy Ruska a Turecka jsou shodné

Bašár Asad se před válkou nespojil s arabskými monarchiemi, protože předpokládal spolupráci s Íránem. Nyní by se dalo vrátit k projektu, podle něhož by mohl být přepravován katarský plyn do Evropy za výhodných podmínek přes území Sýrie. Přineslo by to uznání jeho legitimity sunitskými režimy. Tím spíš, že Gazprom se již strategicky přeorientoval z evropského trhu na trh čínský. Hlavním hráčem při přepravě katarského plynu se tak jako tak stane Turecko. Právě s ním je Moskva velmi blízko k uzavření velkých energetických kontraktů – projektu Turecký proud a Jaderného energetického zařízení Akkuyu.
Je možné porovnávat, jaké je místo Turecka v syrském konfliktu s postavením Pákistánu při řešení afghánského problému. V současnosti nemá Erdogan žádné neshody s Ruskem. Zato s USA má Ankara nejeden, ale hned více takových kamenů úrazu. Je to chránění Gülena v Americe a převrat na základně Incirlik, ale též spojení Američanů s Kurdy v Sýrii z Kurdské strany pracujících, které Erdogan považuje za „teroristy“. Pentagon si znepřátelit Kurdy nemůže dovolit, protože kurdské ozbrojené útvary jsou jediným spojencem v celé syrské akci.
Kurdský problém odsunul Putin na jinou dobu. Proto Erdogan nekritizuje Rusko za to, že dobývá osídlené obce na severu Sýrie jednu za druhou. Rusko nepotřebuje kurdskou autonomii, později se o ní jednat může, jenže nikoliv s Američany, ale s Asadem. Asad může Kurdům poskytnout autonomii, nikoli Američané.

V jakých souvislostech se bude Sýrie projednávat?

Poslední zprávy uvádějí, že všechny „umírněné“ skupiny opouštějí své pozice v Aleppu a stahují se k turecké hranici. Na podnět z Ankary oznámila stejně orientovaná Moskva, že je připravena „evakuovat“ bojovníky an-Nusry z Aleppa a zastavit tam boje. Je to de facto rozdělení a vytvoření bezpečné zóny na severu Turecka, takto fixní idea Erdogana.
Syrské téma bude projednáváno jako upevnění statu quo a další vývoj situace ve směru potřebném pro Rusko. K tématu se připojují i arabské monarchie. Na setkání se projedná především spolupráce po osvobození Aleppa syrskou armádou, jak jsou regionální hráči připraveni spolupracovat s Ruskem a co může Moskva navrhnout na oplátku.

Kdo vypadl ze „svaté války“ proti Rusku

Je jasné, že všechny blízkovýchodní země neztratí svoji tvář, pokud Rusko provede svoji akci úspěšně. Nikdo z jejich vůdců se nepřipravuje odsoudit Rusko za „válečné zločiny“. Nemohou nechápat, že se Rusko v Sýrii usadilo nadlouho, že Putin je solidní partner, který stojí vždy na straně legitimních vlád a není schopen vrážet někomu dýku do zad. Rusko umožňuje nejen kontrolovat toky energií, ale také vzít pod kontrolu rozsáhlé regiony, neboť má přístup k několika mořím. Jedná se o Severní Afriku, Blízký a Střední východ i Přední Asii. Mezi nimi jsou antagonistické protiklady, přetrvávající mezi klíčovými hráči. Ve věci Tureckého proudu je docela dobře možné, že budou nejdřív vybudovány první nitky směřující k tureckému spotřebiteli. Je také možné, že se během dvou let situace v Evropě změní a Turecký proud bude žádán i Evropany.
Rusko má v regionu spojence. Kromě Sýrie je to především Írán, který tam realizuje své projekty. Dále Irák, jehož vláda se snaží distancovat se od Západu a na vztazích s Ruskem má zájem. A také Egypt, který spolu s Čínou a Venezuelou podpořil ruskou rezoluci při hlasování o Aleppu v RB OSN. Jordánsko je ještě potřeba přesvědčit, že se nemusí Ruska obávat. Ostatně pokud se nepodaří udržet Sýrii celistvou, bude další obětí Washingtonu král Abdalláh II.

Převzato z Pravda.ru


***

Rada bezpečnosti OSN a Sýrie: Dva návrhy, dva cíle

Alexandr Mezjajev
14. října 2016

Situace při hlasování v RB OSN o Sýrii dne 8. října byla unikátní, neboť byly předloženy dva návrhy rezoluce RB a žádný z nich neměl šanci být přijat. Vitalij Čurkin to označil za „jednu z nejpodivnějších inscenací v historii RB“. Texty obou návrhů byly zveřejněny až několik dní po zasedání. (2)
Francouzský návrh (3) dostal 11 hlasů (1), 2 byly proti (Rusko a Venezuela) a 2 se hlasování zdrželi (Čína a Angola)

Ruský návrh obdržel 4 kladné hlasy (Čína, Egypt, Rusko a Venezuela), proti byly Francie, Japonsko, Malajsie, Nový Zéland, Senegal, Španělsko, Ukrajina, Británie a USA, zdržely se Angola a Uruguay.

Francouzský návrh měl 12 bodů. Nejpodstatnější v něm byly dva požadavky a dva apely. Návrh požaduje, aby všechny strany syrského konfliktu, zejména syrská vláda, okamžitě splnily své závazky ve shodě s normami mezinárodního humanitárního práva ve věci lidských práv, a to i ve všech obklíčených a těžce dostupných územích. Krom toho se požadovalo, aby jednotlivé strany okamžitě ukončily veškeré letecké bombardování Aleppa a všechny vojenské lety nad ním. Návrh dále vyzýval k okamžitému ukončení bojů a k okamžitému zajištění bezpečného a volného humanitárního přístupu po celé Sýrii a rovněž vyzýval všechny strany nepřipustit, aby se materiální a peněžní pomoc dostávala osobám, skupinám, podnikům a organizacím napojeným na al-Kájdu nebo Islámský stát (DAIŠ) a jiným teroristickým skupinám. (4)

Stojí zato poznamenat, že text francouzského projektu byl sestaven tak, aby podtrhl odpovědnost za těžkou situaci výhradně na vládu Sýrie. Zcela tam byl pominut fakt, že v Aleppu byla humanitární krize vyprovokovaná uměle, když bojovníci v srpnu a v září odmítli propustit humanitární konvoje a vyhrožovali palbou proti nim. Návrh současně ignoroval úkoly rychlejšího zahájení syrského politického procesu, který sabotují zejména ti, o které důsledně pečuje Západ.

Ovšem ve francouzském návrhu je podstatné, že pod rouškou bezletové zóny se jeho sponzoři snažili zajistit krytí teroristům Džabhat en-Nusra a skupinám na ně napojeným. Tak byl francouzský projekt otevřenou a hrubou provokací: chtěl rezoluci RB OSN zneužít ve prospěch teroristů a navíc pomocí nezákonné ideje bezletové zóny, která je v rozporu se všemi mezinárodními normami. Vzdušný prostor nad státem je součástí jeho území a nemůže být nikým uzavírán, ani RB OSN.

Ruský návrh rezoluce je mnohem kratší a ve své osnově má přitom francouzský text. Například první a třetí požadavek ruského návrhu opakuje stanoviska francouzského i s poukázáním na to, že syrská vláda má plnit povinnosti podle mezinárodního humanitárního práva. V ruském návrhu byl i bod o zajištění bezpečného a volného humanitárního přístupu po celé Sýrii. Jestliže francouzský návrh hovořil o jakési abstraktní humanitární pomoci obyvatelům Aleppa, ruský návrh uvedl, že je nutné plnit dohody v tomto smyslu již uzavřené.
Jediným skutečným rozdílem obou návrhů byl vztah k teroristům. Paragraf ruského textu praví, že je prioritou oddělit umírněné opoziční síly od Džabhat en-Nusra a žádat, aby všechny strany bránily předávání materiální a peněžní podpory jednotlivcům, skupinám, podnikům a organizacím napojeným na al-Kájdu, IS nebo Džabhat en-Nusra a dalším v Rusku zakázaným teroristickým skupinám. (5) Takováto podpora je hlavním cílem západních „partnerů“ Ruska.
Nedávno poodhrnul oponu Lavrov: 


Převzato z Rusvesna.su
„Máme mnoho ‘odposlechů’ – tyto možnosti máme. Když se posuzovalo třídenní příměří v Aleppu bez toho, aby se oddělovali ‘dobří’ od teroristů, byl éter plný optimistických řečí o tom, že ‘Američané Rusy na vyhlášení příměří umluví a my rychle získáme zbraně i munici a všechno bude OK.’Potom bez problému vyloučení bude jakékoliv rozhodnutí RB OSN bezcenné, stejně tak i bez toho, jasně řečeno, aby všichni, kteří blokují syrský politický proces, museli s tím skončit. Takto jsme si promluvili s Francouzi.“
V ruském návrhu bylo jasné, že skutečné uklidnění současné krize v SAR může být docíleno jen na základě inkluzivního a Syřany provedeného politického procesu, založeného na Ženevském komuniké ze dne 30. června 2012 a schváleného v rezolucích 2118 (2013), 2254 (2015) a 2268 (2016) RB OSN a odpovídajících prohlášení Mezinárodní skupiny pro podporu Sýrie.

Důležitým rozdílem mezi ruským a francouzským návrhem je existence stálého poukazování na již uzavřené dohody o Sýrii, které položily základní principy politického usměrnění. Do textu ruského návrhu byly zařazeny ve formě příloh.
I přesto, že Rusko navrhovalo výhradně konstruktivní změny, byl jeho návrh zamítnut. Proč? To řekl ruský prezident Putin. Dne 12. října vystoupil na fóru „Rusko vyzývá!“ a oznámil, že historie s francouzským návrhem „má  nepříjemný pach“. Řekl, že když se připravoval francouzský návrh, Rusko oznámilo, že proti němu nebude hlasovat, jestliže tam budou zahrnuty jeho opravy. „Francouzský ministr zahraničí přijel do Moskvy a ujistil: „Ano, samozřejmě, nechceme se střetávat s žádným vetem.“ Co bylo dále?

Francouzský ministr odletěl z Moskvy do Washingtonu, příští den vyšel s panem Kerrym a společně obvinili Rusko ze všech smrtelných hříchů. Nikdo s námi o ničem nejednal, nic neposuzoval a tuto rezoluci vrazili do RB, jasně očekávajíce naše veto.“

Slova Putina ohledně politiky Francie jsou velmi zajímavá: „…ale je to tak jednoduché obsluhovat zahraniční zájmy a může být, že i vnitropolitické zájmy svých spojenců, v tomto případě USA. Nevím…“
Tato poznámka dává zřejmě vědět o těch, kteří objednávají i realizují „podivné inscenace“ rozehrané v RB OSN dne 8. října.

Převzato z Fondsk.ru


***

„Nová“ politika EU: sebevražda kvůli USA

Grigorij Ignatov
14. října 2016

Nové sankce proti Rusku mají být odůvodněny situací v Sýrii. Píše o nich The Wall Street Journal s odkazem na evropské diplomaty.

Sankce se budou nejpravděpodobněji týkat ruských úředníků, kteří mohou doplnit již existující seznam. 

Země EU nejspíš posoudí sankce dne 17. října. Americký ministr zahraničí plánuje setkání s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. Poté odcestuje do Londýna na jednání s evropskými úředníky. Jaké sankce budou, se zatím neví, rozhodnutí se dělalo ve velkém spěchu bez promyšlené a uvážené strategie. Kerry se chystá setkat s Lavrovem ohledně Sýrie a potom pojede do Londýna na jednání s Evropany. Ale proč do Londýna? Co Brexit? Evropanům udělí pokyny, jak se správně zachovat. Přiveze balík instrukcí. Nejdříve se pokusí postrašit Lavrova „hrozným evropským hněvem“, takže div že nehrozí přerušení diplomatických styků a potom postaví Evropu před hotovou věc: „Rusům jsem napovídal co všechno uděláte, tak to nemeškejte splnit“.

Rusko je ve světě záměrně marginalizováno, má zakázáno zapojovat se do jakéhokoliv důležitého uzlu světové politiky. Sýrie je příkladem toho, jak se Rusko snaží řešit otázky své vlastní bezpečnosti bojem s terorismem mimo svoje hranice. Dnes je taková celosvětová praxe. Avšak všichni to můžou, jenom Rusko ne. Kdyby kdekoliv bojovalo proti terorismu, třeba v africkém Čadu, uvalily by se na něj sankce.

Přitom je jednání Evropy minimálně podivné: Rusko bojuje s islámskými radikály, jimiž trpí především EU.

Za prvé: K teroristickým útokům dochází hlavně v Evropě, ne tak v USA. A aby teroristům nepřekážela v rozmachu, chce Evropa zkrotit Rusko. Podivná logika.
Za druhé: Zavedení nové etapy sankcí zazvoní umíráčkem na zmírnění vztahů Ruska s Evropou. V první řadě to znamená, že i ruské sankce proti evropským společnostem potrvají. Oni sami však nejednou oznámili, že mají z politických šarvátek mnohamilionové ztráty. Pro USA je to výhodné nejen pro oslabení Ruska, ale symetricky i pro oslabení ostatní Evropy. Dvouletý sankční maraton byl nejen protiruský, ale v nemenší míře i protievropský.

Amerika usiluje o zničení pilíře systému evropské ekonomiky – konkrétně Deutsche Bank.  
„Co je činí hysterickými při jejich snaze ji utopit? Proč se má neodkladně zničit evropská ekonomika  a rovněž současně neodkladně sebrat někomu (není důležité komu) stovky miliard? Není to proto, že samo americké hospodářství je na hranici krachu?“

Nové sankce proti Rusku hrají do ruky Americe v její akci potlačit svého spojence – konkurenta.

Evropu na Rusko poštvali, aby si na něm nejdřív vylámala zuby a potom dostala další Marshallův plán, definitivně  ztrácejíc  zbytky svéprávnosti, tentokrát ekonomické. Opět se potvrzuje, že při politické závislosti není možno zůstat nezávislý ekonomicky.

Převzato z Rusvesna.su

Maďarsko: Referendum o kvótách pro migranty Orbána posílilo

0
0
Vladimír Meier
17.10.2016   Česká pozice
Maďarské referendum o kvótách pro migranty, jež se konalo 2. října a nebylo platné, možná vstoupí do dějin jako hlasování plné paradoxů. A západní média, politici i bruselští úředníci by se nad ním nejprve měli důkladně zamyslet, než ho označí za „prohru maďarského premiéra Viktora Orbána“. Opak je totiž pravdou. Píše Vladimír Meier.

Pro západoevropské státy a bruselskou elitu jsou kvóty stále živé a aktuální, například pro Evropský parlament z 15. září: „Členské státy musejí splnit svou povinnost, převzít zodpovědnost za uprchlíky v Evropě a přijmout 160 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie.“ Bruselští úředníci nadále vedou statistiky relokace, neboli přerozdělování migrantů podle kvót, a řada evropských států je podle nich přijímá – mezi27. zářím a 4. říjnem se počet migrantů relokovaných z Itálie zvýšil z 1196 na 1268 a z Řecka z 4455 na 4602, celkem z 5651 na 5870.
Stále živé

Evropská komise28. září uvedla: „Zvýšené úsilí členských států při relokaci během uplynulých měsíců – více než 1200 jen v září – ukazuje, že se relokace může urychlit, bude-li politická vůle a smysl pro odpovědnost. Úspěch společného postoje v posledních měsících je podstatný pro úspěch všeho ostatního, včetně postupného návratu k dublinskému systému a normálně fungujícímu Schengenu. Relokace se musí podařit.“
Pokud i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a šéf Evropské komice Jean-Claude Juncker nadále vyžadují po členských státech EU větší solidaritu, pak kvóty jsou stále živé a jejich odpůrci by se neměli radovat

Pokud i předseda Evropského parlamentuMartin Schulza šéf Evropské komiceJean-Claude Junckernadále vyžadují po členských státech EU větší solidaritu, pak kvóty jsou stále živé a jejich odpůrci by se neměli radovat.

Maďarský premiér Orbán bere kvóty vážně, a proto 24. února 2016 oznámil, že hodlá uspořádat v Maďarsku referendum o kvótách pro migranty – zda s nimi občané souhlasí, nebo nesouhlasí. Jeho datum pak stanovil prezident János Áder na 2. října. Během léta Orbán odstartoval mediální kampaň na podporu referenda.
Mediální kampaň

Maďarsko zaplavilymodré bilboardy, na kterých bylo nahoře napsáno „věděl jste, že“ a pod tím „překvapivá“ informace o migrantech nebo migrační krizi. Všechny domácnosti dostaly 20stránkovou brožuru na křídovém papíře s informacemi, jak migrační krize ohrožuje Maďarsko i Evropu, všechny televizní stanice vysílaly vládní spoty s výzvou hlasovat proti migraci.
Všechny domácnosti dostaly 20stránkovou brožuru na křídovém papíře s informacemi, jak migrační krize ohrožuje Maďarsko i Evropu, všechny televizní stanice vysílaly vládní spoty s výzvou hlasovat proti migraci

Kritici Orbánovi vytýkají, že kampaň byla jednak přemrštěná, a proto řadu lidí odradila, jednak předražená – podle nejnovějších informací vydal stát jen na kampaň 8,604 miliardy forintů, asi 760 miliónů korun! Otázka v referendu zněla: „Chcete, aby Evropská unie mohla i bez souhlasu parlamentu předepisovat povinné přesídlení nemaďarských občanů do Maďarska?“ Vládní kampaň doporučovala hlasovat „ne“.

Podle maďarské ústavy, v níž je na rozdíl od Česka možnost celostátního referenda zakotvena už od devadesátých let, je referendum platné, zúčastní-li se ho aspoň polovina všech voličů, a závazné, když alespoň čtvrtina odpoví na otázku shodně.
Zapeklitá situace pro Brusel

Po sečtení 99,98 procenta hlasů byly zveřejněny výsledky:
Celkem voličů: 8 272 625 ; 100 procent

Celkem odevzdaných hlasů: 3 561 734; 43,91 procenta

Platných hlasů: 3 418 387; 41,32 procenta

Neplatných hlasů: 224 668; 6,17 procenta

Hlasy „ano“: 55 163; 0,67 procenta – 1,66 procenta platných

Hlasy „ne“: 3 362 224; 40,64 procenta – 98,36 procenta platných


A zde začínají paradoxy. Za prvé referendum není platné, za což si však může vládní strana Fidesz sama. Novou ústavou v roce 2011 totiž změnila podmínku pro platnost referenda. V předchozí ústavě stačilo, aby aspoň čtvrtina všech voličů odpověděla na otázku shodně. Vládě se pochopitelně nelíbí, když jí občané předepisují, co má dělat, ale vypíše-li sama referendum, může si jako v tomto případě „naběhnout na vlastní vidle“.

Za druhé, aby referendum bylo platné a závazné, by stačila účast o deset procent vyšší, a to i voličů, kteří by hlasovali jakkoli, třeba proti většině. Menšina tedy určitým způsobem většině vnutila svou vůli.
Kdokoli zlehčuje výsledek letošního referenda o kvótách pro migranty, pak i referendum o vstupu Maďarska do EU, což je pro Brusel zapeklitá situace

Za třetí, voliči, kteří nesouhlasili s vládou, neměli žádnou možnost, jak svůj nesouhlas dát najevo. Pokud hlasovali „ano“, přispěli k platnosti referenda. Pokud nehlasovali, přispěli k drtivému vítězství vládní skupiny. Pokud odevzdali neplatný hlasovací lístek, jak například navrhovali „pasivisté“ z recesistické Strany dvouocasého psa, byl výsledek prakticky stejný, jako by se hlasování nezúčastnili, protože neplatné hlasy se poněkud nelogicky nepočítaly do volební účasti.

Jediný efekt by byl, kdyby volební účast byla třeba 52 procent, vláda by se několik hodin radovala, že referendum je platné, než by se zjistilo, že řada hlasů je neplatných, a tudíž podmínka volební účasti splněna nebyla. Jelikož už dopoledne bylo zřejmé, že volební účast nebude dostatečná, odpadl i tento efekt.

Za čtvrté, hlasů „ne“ bylo 3 362 224, což je o deset procent více než 3 056 027 hlasů pro vstup do EU v referendu v roce2003, jež by ani podle současné ústavy neplatilo, protože platných hlasů bylo jen 44,5 procenta. Kdokoli tedy zlehčuje výsledek letošního referenda o kvótách pro migranty, pak i referendum o vstupu Maďarska do EU, což je pro Brusel zapeklitá situace.
Drtivé vítězství

Viktor Orbán vyšel paradoxně z neplatného referenda o kvótách pro migranty posílen. To, že nebylo platné, by bylo podstatné, kdyby ho vypsala opozice, protože by nemohla vládu k něčemu přinutit. Pokud však referendum vypíše sama vláda, není pro ni jeho platnost důležitá, zejména když jako v tomto případě hlasů „ne“ bylo víc než potřebných 25 procent.
Výsledky referenda o kvótách pro migranty nelze interpretovat jinak než jako drtivé vítězství Viktora Orbána a jeho strany Fidesz

Orbán může argumentovat i tím, že mezi voliči, kteří nehlasovali, by byl podobný poměr mezi „ano“ a „ne“, takže kdyby se referenda zúčastnilo víc voličů, byla by podpora pro vládní návrh stejně drtivá.

V minulých parlamentních volbách dostala Orbánova strana Fidesz 2 264 780 hlasů, v referendu hlasovalo pro vládní návrh 3 362 224 voličů – o 48 procent více. Pro vládní návrh v referendu o kvótách pro migranty bylo 98,36 procenta platných hlasů. Tyto výsledky nelze interpretovat jinak než jako drtivé vítězství Viktora Orbána a jeho strany Fidesz.


Na velitele opolčenců Pavlova byl spáchán atentát

0
0

Jiří Baťa
17. 10. 2016  
 V Doněcku byl zavražděn velitel opolčenců Arsen Pavlov, známý pod přezdívkou „Motorola“. Zahynul v důsledku teroristické akce po výbuchu výtahu v domě, ve kterém žil. Pavlov zahynul (byl zavražděn) v dob, kdy spěchal ve výtahu domů ke své rodině. Ve výtahu bylo umístěna výbušnina, která byla odpálena v době Pavlova pobytu ve výtahu. Podle ministerstva obrany samozvané DNR má tuto vraždu na svědomí ukrajinská diverzně-průzkumná skupina.


MVD (ministerstvo vnitra) smrt Pavlova potvrdilo. Oficiální představitel Artem Ševčenko na svém Facebooku napsal stručně: „ Pavlov-zničen!“ Současně odpovědnost za zabití velitele batalion„Sparta“ Pavlova, vzali na sebe neznámí nacionalisté v maskách a pod žluto modrou vlajkou.

Ukrajinské SMI obviňují velitele oddílu „Sparta“ Pavlova ze zastřelení zajatců ukrajinských vojáků. V telefonním rozhovoru měl Pavlov údajně prohlásit, že „ Já jsem 15 zajatců zastřelil, když chci, zabíjím, když nechci, tak ne!“ Představitel samozvané DNR Alexandr Zacharčenko považuje zabití Pavlova „výzvou celé republice“ a připomněl, že s jeho vrahy nebudou mít žádné slitování. „Chápu to tak, že Petr Porošenko porušil příměří a tím nám vyhlásil válku“, citují Zacharčenka agentury. Ten dále řekl, že vládě je již známo, kdo vraždu objednal a po vykonavateli se usilovně pátrá.

Arsen Pavlov, alias „Motorola“ se zúčastnil bojů v Ilovajsku, doněckém letišti Debalcevo. Za svoje hrdinství byl oceněn Georgijevským křížem DNR.

(Zdroj BFM.RU, překlad Jiří B a ť a )

Zacharova okomentovala situaci s uzavřením účtů RT v Británii

0
0

17. 10. 2016   zdroj
Oficiální mluvčí ministerstva zahraničí Ruska Marija Zacharova okomentovala na své stránce na Facebooku informace o tom, že všechny účty televizního kanálu RT ve Velké Británii byly zablokovány. "Zdá se, že při svém odchodu z EU zanechal Londýn v Evropě všechny své závazky ohledně svobody projevu. Jak se říká, do nového života bez škodlivých návyků," napsala zástupkyně ministerstva zahraničí RF. 17. října oznámila v Twitterušéfredaktorka televizního kanálu RT (v minulosti Russia Today) a mezinárodní informační agentury "Rusko dnes" Margarita Simoňjan, že účty televizní společnosti byly zcela zablokovány britskými bankami.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová  

Lenka Procházková: Text proslovu na tiskové konferenci (17. 10. 2016) svolané autory petice požadující referendum o vystoupení ČR z NATO.

0
0
Lenka Procházková
18.10.2016 
MOTTO:

Ti, kdo vás přinutí věřit absurditě, vás donutí i páchat ohavnosti.
(Francois Voltaire)
Za tzv. normalizace byla cenzura oficiální skutečností a šíření odlišných, tedy kritických názorů, bylo trestné. Takže většina lidí vnějškově držela basu s vládnoucím trendem a jeho metrem, a pouze v soukromí si občané hledali informace o stavu světa z jiných než státních zdrojů. 


 Propaganda strany a vlády měla své nudné jednobarevné billboardy vysázené téměř všude, ale téměř nikdo už je nevnímal, natož aby se jimi dal inspirovat. Vlastně šlo o tichou dohodu režimu s občany ve smyslu: My budeme předstírat, že vám říkáme pravdu a vy budete předstírat, že nám to věříte. Tato dohoda dnes už neplatí.

Naše stále mladá demokracie totiž už při svém zrodu odstřihla cenzuru jako pupeční šňůru, která už nikoho neuživí. Autocenzura je mnohem praktičtější, protože podporuje tvůrčí přístup každého, kdo si s ní začal. A tak se rukou společnou za pouhých 27 let naše mladá demokracie propracovala v umění dezinformace a manipulace s lidmi k úspěchům, kterých církev svatá v Čechách nedosáhla ani za několik století, i když její metody byly mnohem brutálnější. Dnes se manipuluje se svědomím lidí tak sofistikovaně, že si toho často ani nevšimnou, jednoduše tu operaci prospí a probouzejí se do nového světa, kde i staré dějiny jsou přepsány podle požadavků této proměněné doby. Naše děti se měnit nemusí, už od školky jsou tvarované v universální tvory, bioroboty, naprogramované ke zneužití pro cokoliv.

Neochota hledat pravdu je v naší zemi historicky novým jevem, který postihuje všechny generace, protože televizi má doma téměř každý. Šalebný obraz světa, který nám veřejnoprávní média předkládají, se usazuje v našich mozcích jako matrice. A tak mnoho občanů v ČR je pevně přesvědčeno o tom, že NATO je obranná aliance, která je garantem našeho bezpečí. Goebelsovské úsloví, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou je pořád dobrým receptem, jak lidi přivést k poslušnosti, a přitom jim ponechat iluzi, že se řídí svými vlastními poznatky a vědomostmi. Kam to vymývání mozků povede? Začne v dalším vývoji platit i to, že stokrát opakovaná pravda se stane lží? Budou snad demonstranti a signatáři petic stíháni jako nepřátelé demokracie? Vznikne výbor vyšetřující protiamerickou činnost? Novelizace některých zákonů, diktovaná bruselskou administrativou, k tomu směřuje.

Vstup ČR do NATO se uskutečnil v březnu 99. Bez referenda. Nebylo vypsáno nejen proto, že výsledek byl nejistý, ale především z časových důvodů. Novým spojencům ve zbrani šlo o naše nebe, kudy prolétaly jejich bombardéry na Bělehrad. My jsme se nestali členem Aliance kvůli našemu bezpečí, ale kvůli naší strategické poloze na mapě Evropy, kvůli přeletům a vojenským přesunům přes naše území, kvůli skladištím zbraní, kvůli cvičením útoků proti Rusku.

Negativní vztah většiny našich současných politiků a novinářů k Rusku je takříkajíc jejich povinnou profesní výbavou. Nevypovídá o jejich rozhledu a analytických schopnostech, pouze dokumentuje jejich ochotu plnit vyšší zadání. Reminiscence na srpnovou invazi roku 1968 vyvolávané při každé debatě démonizují RF jako nepolepšitelného agresora, který ohrožuje světový mír a touží po cizích územích. Přitom Rusko má největší teritorium na světě a disponuje zdroji na tisíce let. Jako nástupnický stát Sovětského svazu se Rusko vzdalo někdejší komunistické ideologie a tudíž nemá potřebu ji agresivně šířit. Ani nedávné připojení Krymu nebylo agresí, ale defenzívním činem, který proběhl nekrvavě a v souladu s referendem krymských občanů. Na rozdíl od USA patří Rusko historicky i kulturně k Evropě a v poslední světové válce za její osvobození od nacismu a fašismu prolilo mnoho krve. Letos v květnu jsem se v Petrohradě zúčastnila pochodu Nesmrtelného pluku. Šlo nás půl miliónu a všichni nesli fotografie svých padlých nebo zraněných za poslední války. Tito lidé opravdu žádnou další válku nechtějí. Ale jsou odhodláni svou vlast bránit, tak jako jejich předkové ve Velké vlastenecké válce. Připravují se na obranu. Při nedávném celo ruském nácviku CO se jej zúčastnilo 40 miliónů lidí. Všichni obyvatelé velkých měst přesně vědí, kde jsou protiatomové kryty.

V Praze zní každou první středu v měsíci v pravé poledne sirény. Trvá to dvě minuty. Říká se tomu zkouška sirén. A co když jednou zazní pražské sirény v pátek, třeba ve tři odpoledne? Co bude dál? Kde jsou v našich městech kryty? Kdo nám sdělí, co máme dělat, pokud ty kryty neexistují? Kde vyfasujeme jodové tablety?

Řeší tohle naši politici, zajímají se o to naši novináři? Uvědomují si vůbec, že jsme ve spolku agresora, který přepadá cizí země, aby z nich mohl pumpovat energii pro svou nekonečnou spotřebu?! Americká armáda už hodně dlouho nic nevyhrála, i k loupežným výpravám potřebuje spojence, spolupachatele. K tažení za ruskými zdroji si jako vojenské nástupiště připravila Ukrajinu, kde zaplatila a koordinovala násilný puč proti legitimní vládě a ve jménu demokracie dosadila fašistickou juntu a vyvolala tím občanskou válku. Ukrajina, to už je předsíň k ruskému domovu, stejně tak jako pobaltí, kde se hromadí vojáci a zbraně Aliance. NATO posiluje i své základny v Německu.

Minulou sobotu, tedy před týdnem, se v Berlíně konala velká demonstrace proti NATO. Informovala o tom česká média? Přesto i u nás už se občané probouzejí z mediální plošné narkózy. Důkazem je tato petice. V jednom z bodů požaduje vypsání speciálního referenda na vystoupení naší republiky z NATO. Setrvávat ve spolku agresorů je nejen proti smyslu našich dějin, ale i proti naší mírové budoucnosti. A pokud se naše děti nedokážou zorientovat, je naší povinností jednat i za ně a přinutit naše nezodpovědné politiky, aby se začali chovat realisticky a moudře a přestali hrát roli tupých slouhů v cizí mocenské hře.

Dobu, v níž žijeme, lze nazvat střídáním epoch. Taková doba, kdy se hegemon agresivně brání svému odchodu ze scény, taková nebezpečná doba vyžaduje zdravý rozum a notnou dávku odvahy. Zůstat v takové době pasivně na straně agresora je nejen zpozdilé, ale i zničující. Naopak možnost, že jako první stát z Aliance vystoupíme, může odstartovat dominový efekt, který Evropské státy osvobodí z pozice rukojmích.

Proto apeluji na naše novináře, aby přestali sloužit cizím pánům a zájmům a začali místo jejich diktátu naslouchat hlas svého svědomí a rozumu. Zločiny proti míru jsou nepromlčitelné a polehčující okolnost, že byly učiněny v dobré víře, dnes, v době internetu, neplatí. Co se týče našich politiků, ti sice spoléhají na svou imunitu, ale nevím, zda ta je ochrání, pokud se sirény rozhoukají v pátek ve tři odpoledne...


- - - 
 


Petice pro vystoupení z agresivního paktu NATO:



Petici možno vytisknout, zaplnit podpisy spoluobčanů a poslat na adresu kteréhokoli z členů petičního výboru.

Političtí technologové Clintonové popletli zpěváka Lva Leščenka s ruským miliardářem

0
0

17. 10. 2016    zdroj (včetně propagandistického videa)
Předvolební štáb kandidátky na prezidentku USA Hillary Clintonové zveřejnil v Twitteru videoklip, v němž se tvrdí, že kampaň jejího rivala Donalda Trumpa sponzorují ruští podnikatelé. Uživatele, kteří video shlédli, překvapilo, že se na něm objevil zpěvák Lev Leščenko. Leščenko se neočekávaně objevuje v záběru na začátku páté minuty. Je zřejmé, že političtí technologové si ho spletli s miliardářem Arasem Agalarovem. Ve videoklipu tiskový mluvčí štábu Clintonové Brian Fallon uvádí, že podnikatel údajně financuje volební kampaň republikána. V době, kdy se zpěvák objevuje v záběru, mluví Fallon o tom, jak v roce 2013 Trump přivezl do Moskvy soutěž Miss Universe. V klipu se konstatuje, že Agalarov zaplatil Trumpovi několik milionů.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová  

Trápení Kalouskem v České televizi

0
0

17.10.2016 NWOO

Takže si to pro ČT o Kalouskovi shrňme: Až do krajských a senátních voleb z minulého týdne nebylo snad jediného dne, aby nás ČT vstoupením tohoto svérázného politika neoblažila. Takže třeba cizinec bez znalosti o rozvrstvení politických sil u nás, který by si představu o onom rozvrstvení chtěl udělat z toho, jak často se zástupci jednotlivých našich politických stran na monitorech českých televizorů objevují, by musel dojít k závěru, že právě strana tohoto na ČT tak frekventovaného muže je u nás nejen nejsilnější, ale určitě též strana s minimálně 50 procentní podporou našich občanů – čili strana obr. Třeba něco jako Korejská strana práce v Severní Koreji.



Právě proběhnuvší krajské volby tu sílu ukázaly: 3, 40%.


Takže: Jestliže se ČT bude chtít polepšit a být politicky za všech okolností objektivní a nestranná, jak je to v její chartě tak ušlechtile vyjádřeno, měli by se napříště politici strany ANO objevovat na obrazovkách ČT pětkrát až šestkrát častěji než politici TOP 09 – nu a jelikož za tuto stranu hovoří vlastně jen sám Kalousek – pak tedy pětkrát až šestkrát častěji než Kalousek. Politici ČSSD by pak měli být na obrazovkách čtyřikrát až pětkrát častěji než Kalousek, KSČM zhruba třikrát častěji než Kalousek, ODS zhruba dvakrát častěji než Kalousek, SPD zhruba jeden a půlkrát častěji než Kalousek, a STAN zhruba jeden a čtvrtkrát častěji než Kalousek.

Jelikož se ovšem přechod ušlechtilosti ČT ze slov do činů jejich redaktorů nedá očekávat, bude Kalousek i v čase budoucím kralovat na obrazovce ČT stejně bezkonkurenčně, jak na ní kraloval až dosud. A příčina tohoto tvrdošíjného lpění právě na jeho osobě?

Už jsem to podezření kdysi vyslovil – a zdá se, že dosavadní vývoj mi dává za pravdu. Že totiž ve zpravodajské redakci ČT působí – samozřejmě v utajení – jistá levičácká a možná i trockistická skupina, která právě co nejčastějším uváděním Kalouska na obrazovku ČT sleduje cíl přivést pravicovou politiku u nás tzv. zu grund. Čili ji z naší politické mapy víceméně vymazat.

Řekl bych, že pokud je tahle stopa správná, pak je třeba se před usilováním téhle rozvratnické partičky hluboce poklonit. Dělá svou práci na sto procent.

Jenomže, proboha, za jakou to cenu? Copak tahle věc, jakkoli ušlechtilá, může převážit duševní utrpení, které s Kalouskem na obrazovce každodenně prožíváme?

Takže, pane Šámale, pane Mrzeno! Snažte se ty levičáky u vás dostat do lochu! A to co nejdřív. Držíme vám palec!



Srbský prezident řekl, že jeho země „nikdy nevstoupí do NATO“

0
0
18.10.2016  Messin

Srbský prezident Tomislav Nikolič uvedl, že Srbsko nikdy nevstoupí do NATO, protože to nepotřebuje. Oznámila agentura Beta citujíc ruskou tiskovou agenturu TASS. 

 


Srbsko nikdy nevstoupí do NATO; to nezáleží na Evropské unii, to záleží na Srbsku. Rozhodnutí vstoupit do NATO je rozhodnutím připojit se k vojenské alianci, což není to, co potřebujeme,“řekl Nikolič během své návštěvy Petrohradu.

Srbský prezident řekl, že Rusko nikdy nedělalo Srbsku problémy kvůli jeho spolupráci a vztahu s NATO, kvůli čemuž nevidí důvod, proč by si EU nebo NATO stěžovaly na spolupráci s Ruskem.

„Evropská unie a Rusko jsou oba přátelé Srbska. Přítel nemůže narušit přátelství s dalším. Pokud jste mým přítelem, nechte mě vybrat si mé přátele. Zdá se mi, že vztah mezi Východem a Západem se stává nestabilním a Srbsko je někde uprostřed. Musíme to využít a nebýt ani na Západě, ani na Východě,“řekl Nikolič.

O regionálních vztazích Nikolič uvedl, že Srbsko bylo jediným faktorem stability, nabízející usmíření každému, poukazujíc na Chorvatsko, které Srbsko nikdy nezpomalovalo na jeho cestě do EU, i když tam mohlo učinit kvůli četným případům porušování lidských práv, práv menšin a ohrožení demokracie.

„Chorvatsko není dost velkým státem na to, aby zastavilo Srbsko. Ale nabízí šanci těm, kteří se škodolibou radostí oponují spolupráci. Upřednostňujeme spolupráci, a to především kvůli Srbům, kteří tam žijí a stávají se obětí obtěžování, když se vztahy stávají napjatými,“ vysvětlil Nikolič.

Nikolič rovněž uvedl, že Černá Hora udělala v posledních pár letech několik chyb, z nich vybral například rozhodnutí země připojit se k protiruským sankcím.

„Je to rovněž nezacházení se Srby v Černé Hoře odpovídajícím způsobem a neustálé obavy, že by srbský prvek mohl opět zvítězit, vzhledem k tomu, že povědomí o existenci černohorského jazyka a církve zatím nezapustilo kořeny,“ řekl.


Zdroj: http://www.b92.net/eng/news/politics.php?yyyy=2016&mm=10&dd=17&nav_id=99412

Volyň dokládá genocidní zrůdnost banderovců

0
0
18. 10. 2016     zdroj
Asi desetiletého chlapce popadnou uprostřed noci muži, pevně ho sváží snopy obilí a ty zapálí. Chlapec křičí bolestí a muži udržují živou pochodeň v kruhu, dokud chlapec neskoná v příšerných mukách. Ti muži jsou Ukrajinci a chlapce zabili jen proto, že je Polák.


Tak vypadá jeden z nejsilnějších momentů filmu Volyň, který se začal promítat v polských kinech. Místní kritici ho označují za jeden z nejlepších historických snímků. Tak příznivých recenzí se ovšem od Ukrajinců nedočká, napsala stanice BBC na svém ukrajinském webu.

O filmu o etnických čistkách z dob 2. světové války, během kterých zahynuly desítky tisíc lidí, se začalo hovořit dlouho před premiérou. Historici obou zemí dosud nedokázali dospět ke společnému pohledu na události ve Volyni v roce 1943. Letos jim »pomohli« politici: polský Sejm podle ČTK označil tehdejší události za genocidu spáchanou ukrajinskými nacionalisty.

Sotva se dá divit, že řada polských i ukrajinských expertů se obávala, že film Wojciecha Smarzowského ještě zhorší vztahy mezi oběma státy. »Smarzowski je proslulý uměním zobrazovat temné dno lidské duše, ponurost, beznaděj, nenávist a podlost,« napsala jedna z kritiček. Na zářijovém festivalu v Gdyni, kde se film promítal poprvé, někteří diváci vybíhali ze sálu, když se na plátně objevily naturalistické scény vraždění a mučení.

Film začíná scénou ze svatby mladé Polky s ukrajinským vrstevníkem: zpívá se dvojjazyčně a všichni si skvěle rozumí. Pak vypukne válka, do vsi vtrhnou Sověti, Němci - a začíná peklo. Bandy Ukrajinské povstalecké armády (UPA; banderovců) za podpory místních Ukrajinců přepadají polské vsi a Poláci sahají ke kruté odvetě. Ve víru smrti a nenávisti se nevěsta Zosia snaží zachránit sebe a své děti.

Umění není učebnice?

Smarzowski se radil s historiky, nicméně říká, že film je uměleckým dílem, a ne učebnicí dějepisu. Omlouvá to řadu (údajných) historických nepřesností?

Například v jedné z nejsilnějších scén ukrajinský kněz světí sekyry, srpy, vidle a kosy, se kterými se chystají vraždit polské sousedy. Záběry vypadají úžasně, ale jeden z polských znalců volyňské tragédie Grzegorz Motyka připouští, že podobná svědectví nejsou. Anebo »bandy UPA« vypadají ve filmu jako mnohem větší zlo než nacisté a zejména Sověti. Chybí i širší historické souvislosti a vysvětlení, co vedlo k tomu, čemu na Ukrajině říkají volyňská tragédie a v Polsku genocida.

Volyň z úvodu filmu je idylické místo, kde Ukrajinci, Poláci a Židé žijí v míru a bez problémů. Jestli něco pobuřuje, tak že prý Poláci dostali lepší půdu, jak tvrdí Ukrajinci při popíjení. Stačí to ke zrození vlny nenávisti s desetitisíci mrtvých? Divák si má zjevně myslet, že ano.

Je Volyň protiukrajinským filmem? To si Smarzowski určitě nepřál. Přiznává, že hledal mezi Ukrajinci spoluautora, ale nikdo nereagoval. »Několika skvělým ukrajinským hercům nabídli role. Když si je přečetli, tak odmítli s tím, že je to opravdová škola nenávisti,« napsala polská verze časopisu Newsweek. V důsledku část banderovců hovoří s výrazným polským přízvukem.

Až na výjimky se Ukrajinci zobrazují stereotypně, občas jako karikatury. Až na pár postav vypadají jako odlidštěný dav, který vraždí Poláky, radostně vítá všechny nové vládce a křičí »Sláva Ukrajině, sláva hrdinům!« Nešlo se obejít bez scén, které působí až groteskně? ptají se recenzenti.

Film má být mostem

Režisér tvrdí, že film pomůže ke smíření. »Snímek má být mostem, a ne zdí. Za čas film přispěje k očištění vztahů,« tvrdí. Volyň podle něj není proti Ukrajincům, ale proti nacionalismu.

Režisér uspořádal předpremiéru pro ukrajinské diplomaty. Reakce byla chladná. Ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Andrij Deščycja prohlásil, že film nevystihuje dění ve Volyni a že nejspíše poslouží k rozněcování nenávisti mezi Ukrajinci a Poláky »třetí silou«, čímž (tendenčně) mínil Rusko.

Ukrajinští komentátoři určitě nazvou Volyň další polskou ranou do zad zemi, která vede hybridní válku s Ruskem. Sotva akceptují jako omluvu, že Smarzowski začal na filmu pracovat ještě v roce 2012.

Známý polský kněz Tadeusz Isaakowicz-Zaleski po jednom promítání Volyně prohlásil, že heslo »Sláva Ukrajině!« zní jako »Heil Hitler!« Vzhledem k viděnému na to měl právo, ale zní to prý jako voda na mlýn Kremlu. »Co s tím má Rusko společného? Jsou to naše dějiny - naše a vaše. Musíme znát pravdu, tak sem netahejte Rusko,« zní ovšem logická reakce diváků Volyně. »Desítky let jsme dělali vše, aby si Ukrajinci o nás proboha nemysleli nic špatného, abychom je neranili. Nosili jsme je na rukou, vyhýbali jsme se všemu bolestnému. Kvůli Rusku. Tento film nám pomáhá z toho vyrůst a jinak se podívat na nás a naše priority,« prohlásil publicista Piotr Skwiecinski.

Příliš černo-bílé?

Podle ukrajinského historika Jaroslava Hrycaka se to nejhorší, co se mohlo v ukrajinsko-polských vztazích stát, už stalo, a tak škoda není nijak kritická. Jinou věcí je, jak Volyň ovlivní situaci Ukrajinců žijících v Polsku. »Film mě zklamal. Je to černobílý obrázek, ve kterém jsou Ukrajinci příliš černí a Poláci příliš bílí,« říká učitelka Katarzyna, která jako jedna z mála diváků byla po premiéře ochotná hovořit s ukrajinským novinářem. Má ve třídě i pár ukrajinských žáků a chtěla udělat třídní výlet do kina. Teď připouští, že to není nejlepší nápad...

(rom)

Pořád ještě nevidíte žádné nacisty?

0
0

18.10.2016   Zvědavec
Ukrajinští neonacističtí „nacionalisté“ zorganizovali v Kyjevě masivní pochod
Několik tisícovek ukrajinských ultranacionalistů se v pátek vydalo do ulic Kyjeva, připomenout si den Ukrajinské povstalecké armády (UPA) k 74. výročí založení této organizace, kolaborující za 2. světové války s německým nacismem.Dle ukrajinských médií se akce zúčastnilo až 5000 radikálů z různých organizací, včetně Azovského regimentu, Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), Pravého sektoru a Strany svobodných, kteří se shromáždili k oslavě události, která se kryje s oslavami Dne ukrajinských kozáků a se dnem Obránce Ukrajiny, který byl zaveden v r. 2014, jako náhrada za Den obránce vlasti, který se slavil v postsovětských republikách 23. února.

Nacionalisté procházeli ulicemi s pochodněmi a světlicemi, házeli dýmovnice a provolávali nacionalistické slogany. Nesli ultranacionalistické a neonacistické vlajky a doprovázeli to vše bubnováním.

Pronacistická Ukrajinská povstalecká armáda byla zformována na podzim 1942. Bojovala proti Rudé armádě při (i po) jejím osvobozování sovětské Ukrajiny od nacistické okupace. UPA, OUN a další nacionalistické skupinky se během války snažily o etnicky „čistou“ Ukrajinu, přičemž vyhladily desetitisíce Poláků a asistovaly nacistům při vraždění Židů, Cikánů, sovětských válečných zajatců a ukrajinských antifašistů.

V r. 2015, navzdory faktu, že více jak šest milionů Ukrajinců sloužilo za války v Rudé armádě, zatímco v UPA jich bojovalo asi sto tisíc, vláda propůjčila této gerilové organizaci status „bojovníků za ukrajinskou nezávislost“ a prohlásila jejího zakladatele, Stepana Banderu, za „hrdinu Ukrajiny“.

Azovský regiment, dobrovolnická bojová jednotka, zformovaná po majdanském převratu v únoru 2014, a která se stala součástí Národní gardy Ukrajiny, byl již několikrát obviněn ze sympatií k neonacismu. Spolu s dalšími ultranacionalistickými dobrovolnickými bojůvkami byl obviněn ze spáchání válečných zločinů na civilistech ve východní Ukrajině. Od r. 2014 Rusko několikrát obvinilo postmajdanský Kyjev z kolaborace a úzké spolupráce s radikálními nacionalisty, kteří jsou používáni k politickým a vojenským účelům, včetně občanské války na východě Ukrajiny.

Bohužel, mnoho západních vlád, které podporují Ukrajinu, se snaží bagatelizovat roli těchto skupin, nebo jejich existenci prostě ignorují.

Babiše může porazit téměř kdokoli, ale Sobotka jistě ne!

0
0

Jiří Vyvadil
28.10. 2016   Rukojmí
Příští volby budou stranickými orgiemi každý s každým, či pokaždé s někým jiným
Volby do krajských zastupitelstev, následné vyjednávání a konečně završení senátních voleb debaklem ČSSD a ANO a vítězstvím často absolutně neznámých kandidátů jsou fakt skvělou inovací… Platí, že neplatí nic. Zvítězit může téměř každý a spojit se také téměř s každým…

I když každý…
Dostal mě – jako vždy Bohuslav Sobotka, který by a bez ochranky měl nyní lézt kanály, když sebejistě prohlásil, že senátní volby ukázaly, že Andrej Babiš je porazitelný.


Tak asi ano. Ve věcech, na kterých Babišovi fakt nezáleží zřejmě jistě… A nebo ještě jinak: V dílčích záležitostech je porazitelný od kohokoliv, ale rozhodně ne od Bohuslava Sobotky… Ten už si nasadil špidlovsko – šaškovskou masku a směřuje po vzoru svého předchůdce ve straně i vládní funkci směle k 11% podpory ve státě, což už jednou ČSSD zažila a musel přijít buldozer Paroubek, aby ji znovu vytáhl na 32 %.
Ale o to už dnes vlastně nejde.

Dnes nevytrhne ČSSD ranař jako kdysi. Tehdy věci stále ještě měly polohu pravo-levého uspořádání společnosti. A tak decimace ČSSD prakticky automaticky vedla k dramatickému nárůstu podpory komunistů tentokrát s ranařem Grebeníčkem v čele a naopak.

Ten svět se změnil a hlavním tématem nejen u nás, ale v celém našem civilizačním prostoru, je boj přežilého s novým, nárůst protestních stran, body pro rebely v jednotlivých uskupeních a odstraňování starých struktur.

A tak ČSSD zbyl jediný autentický a poctivý rebel Jiří Zimola, ale ten do toho nechce jít a jinak ČSSD už nikoho nemá, protože provařený Chovanec rozhodně už nic pozitivního představovat nemůže.

U STAN zvítězila podvodem novátorská jaderná bába Drábová, která, jak se ukázalo, nakonec hejtmankou ani být nechtěla. Naopak hejtman v Liberci Púta, za totéž uskupení, stíhaný za velmi zvláštních okolností vysoce bodoval a každý slušný člověk mu musel držet palce... A ještě více bodoval lidovec Čunek odkopnutý svou bývalou stranou a brousící si zuby na nejvyšší stranický post zastávaný proamerickým nemakačenkou Belobrádkem. Ten jediný ve svém kraji skutečně triumfálně zvítězil…

A vytvářejí se koalice a spřádají plány do budoucna a to skvěle:

Ve středočeském a zlínském se utváří dle slov jejich lídrů (Jermanová, Čunek) pravicová koalice, která zahrnuje na čele mimo jiné i Fialou a Kalouskem poplivané ANO s hejtmankou v čele, jinde se prosazuje polovládní uspořádání ANO s ČSSD a opět skupinou STAN, jinde naopak antibabišovská koalice v plzeňském, pardubickém, královéhradeckém kraji

Takové orgie, každý s každým a v každém kraji s někým jiným, tato země ještě nepoznala…

Jakoby byli všichni vězni propuštěnými z lapáku a chtějí si to na ostro s každým zkusit.

Samozřejmě, že je v mém textu jistá ironie, ale zároveň jde o cosi racionálního.
To, že Babiš zcela logicky získá největší počet hlasů v příštích volbách se zdá být jasné.
To, že ČSSD se Sobotkou v čele je bez šance je jistě také jasné. Nicméně z nostalgie a jako levicový srdcař od svých 14 let mi vlastně jde už jen o to, zda bude vůbec někomu stát za to, aby jí v příští vládě vzal do party.
Bez nadsázky lze dnes říci, že je ohledně složení příští vlády naprosto možné všechno.
Mimochodem : Stačí, když Čunek vystrnadí Bělobrádka a Sobotka může na jakékoliv úvahy o koalici s KDU-ČSL zapomenout. Jermanová už teď rozbila Kalouskům protibabišovský klub TOP 09 ve Středočeském kraji, atd…
V jistém smyslu, jako by Česká republika pro příští volby začala od nuly…

A tak to má být.

V příštích volbách to v podstatě půjde znovu na čisto…

Nudy už bylo příliš…

Schueftan: Jak Evropa páchá sebevraždu

0
0
18. 10. 2016
(samozřejmě nesouhlasíme s každou jednotlivou tezí...)


JF a jeho týdenní výběr ze světového tisku

0
0
vybral, přeložil a seřadil JF 
18.10.2016  Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Přináším čtenářům Kosy (a Nové republiky - pozn.red.) další výběr odkazů na články v anglofonním internetovém tisku. Jak se blíží termín třetí presidentské debaty a samotných voleb, článkům o předvolební kampani v USA se lze jen těžko vyhnout.


Války a zbrojení

Vyšinutost neokonzervativců a „politické bláznovství“: Hillary Clintonová a nebezpečí jaderné války
http://www.globalresearch.ca/neocon-insanity-and-political-madness-hillary-clinton-and-the-dangers-of-nuclear-war/5550172 Joachim Hagopian, Global Research, 10.10.2016
Elity velmi spěchají s instalací Hillary k moci. Jak se v posledním měsíci před letošními presidentskými volbami ukazuje, nad stále se zvyšujícím tempem dramatických světových událostí zůstává rozum stát.

Patnáct let afghánské války: znají vůbec Američané pravdu? http://www.ronpaullibertyreport.com/archives/fifteen-years-into-the-afghan-war-do-americans-know-the-truth Ron Paul, Ron Paul Liberty Report, 10.10.2016
Minulý týden proběhlo patnáctileté výročí invaze USA do Afghánistánu a začátku nejdelší války v americké historii. A nekonaly se žádné přehlídky ani společné fotografování s afghánskými předáky.

Je čas zbystřit pozornost – za posledních 48 hodin se lidstvo opět posunulo na pokraj světové války
http://www.activistpost.com/2016/10/time-pay-attention-last-48-hours-humanity-just-moved-brink-world-war.html Claire Bernish, Activist Post, 12.10.2016
Po měsících znepokojivého a zbytečného stupňování napětí mezi Spojenými Státy a Ruskem v Sýrii a v asijsko-tichomořské oblasti se za posledních 48 hodin proces horečně zrychlil až k otevřenému nepřátelství – a je nejvyšší čas věnovat tomu pozornost.

Co vlastně o tom vědí? Pentagon zveřejnil zlověstné video, varující před „nevyhnutelnou“ dystopickou budoucností
http://www.activistpost.com/2016/10/know-pentagon-releases-ominous-video-warning-unavoidable-dystopian-future.html Claire Bernish, Activist Post, 12.10.2016
Slovo peklo nejlépe vystihuje obraz budoucnosti velkých měst v neodbytném a velmi alarmujícím videu, který od Pentagonu získala redakce listu The Intercept.


Více spojenců znamená více války?
http://www.theamericanconservative.com/articles/more-allies-more-war/ Eric S.Margolis, The American Conservative, 12.10.2016
Jak výstižně a cynicky poznamenal Henry Kissinger, je často nebezpečnější být spojencem Ameriky než jejím nepřítelem.

Spojené státy stupňují v Jemenu proxy válku proti Iránu
http://www.boilingfrogspost.com/2016/10/13/newsbud-exclusive-us-escalates-proxy-war-with-iran-in-yemen/ Kurt Nimmo, Boiling Frog Post, 13.10.2016
 Rozmístění íránských válečných lodí v Adenském zálivu je jen odpovědí na vojenskou aktivitu USA v Perském zálivu a na přímou účast na válce Saudů v Jemenu.

Varování před novou světovou válkou

https://consortiumnews.com/2016/10/14/the-warnings-of-a-new-world-war/ Gilbert Doctorow, Consortium News, 14.10.2016
Konfrontace mezi Spojenými státy a Ruskem ve věci Ukrajiny a nyní i Sýrie je daleko nebezpečnější, než jak je pojímána předními analytiky v USA, protože Rusko poskytuje jasná varování, která jsou však většinou ignorována.

CIA se připravuje na možnou kybernetickou válku proti Ruskuhttp://news.antiwar.com/2016/10/14/cia-prepping-for-possible-cyber-strike-against-russia/ Jason Ditz, Consortium News, 14.10.2016
Podle nové zprávy z NBC News CIA aktivně vyhledává cíle pro případ, že Bílý dům nařídí spustit „utajený“ kybernetický útok proti ruské vládě, se speciálním zaměřením na obtěžování ruských vedoucích činitelů.

Pentagon musí přestat se zneužíváním rozpočtu na obranuhttp://nationalinterest.org/blog/the-skeptics/the-pentagon-must-stop-abusing-the-war-budget-18046 William D.Hartung, The National Interest, 14.10.2016
Po dlouhých letech tvrzení, že rozpočet na obranu je příliš omezený na to, aby z něj mohly být kryty konflikty v zahraničí, Pentagon konečně přiznal, že z něj platil miliardy dolarů na účely, které neměly vůbec nic společného s vedením válek.

Jak Britanie platí „umírněnou ozbrojenou opozici“ v Syrii (neboli teroristy s lidskou tváří) http://www.globalresearch.ca/how-britain-funded-syrias-moderate-armed-opposition-aka-terrorists-with-a-human-face/5551093 Felicity Arbuthnot, Global Research, 14.10.2016
Dokument, který v minulém prosinci vznikl v britském úřadu pro zahraničí a společenství národů, je nadepsán „Humanitární pomoc Spojeného království jako odpověď na syrský konflikt“ a poskytuje velmi zajímavé čtení.



Velvyslanec Ruska: Napětí mezi Ruskem a Spojenými státy je asi nejhorší od roku 1973
http://abcnews.go.com/US/wireStory/russia-envoy-tensions-us-worst-1973-42822802?cid=clicksource_4380645_7_hero_headlines_headlines_hed Edith M.Lederer, Associated Press, 15.10.2016
Ruský velvyslanec u OSN Vitalij Čurkin řekl, že napětí mezi Spojenými státy a Ruskem je největší od doby války na Středním východě v roce 1973. Vztahy velmocí během 40 let studené války se však od dnešního stavu značně lišily.

Válka se stává nákazou
http://www.defenseone.com/ideas/2016/10/war-goes-viral/132233/?oref=d-river Emerson Brooking, Peter W.Singer, The Atlantic, 15.10.2016
Sociální media napříč celým světem jsou doslova prosycena zbraněmi.

Zastavte všechny intervence a nechte lidi, aby sami rozhodli o své budoucnosti http://www.informationclearinghouse.info/article45680.htm Lindsey German, Information Clearing House, 15.10.2016
Je těžké poslouchat parlamentní debaty o zahraniční politice, aniž by člověk měl stále silnější pochybnosti o těch co je vedou.

Poté, co vydělaly na prodeji zbraní a bombardování Jemenu, volají Spojené státy po uzavření příměří http://www.commondreams.org/news/2016/10/16/after-profiting-weapons-sales-and-bombing-yemen-us-calls-ceasefire Nika Knight, Common Dreams, 16.10.2016
Spojené Státy, Velká Británie a mírový vyslanec OSN v Jemenu vyzvali v neděli k uzavření nepodmíněného příměří v Jemenu „během několika hodin“.

Víc než propaganda. Jaderný konflikt – podvod nebo skutečná hrozba? Pentagon: preventivní jaderný útok proti Rusku je stále oprávněný http://www.globalresearch.ca/going-beyond-propaganda-nuclear-conflict-deception-or-real-threat-pentagon-a-preemptive-nuclear-strike-against-russia-is-still-valid/5551335 Federico Pieraccini, Global Research, 16.10.2016
Události na Středním východě, v Syrii a v Aleppu jsou ve středu světového zájmu. Málokdy může nějaká bitva mít takové důsledky na válku a na osudy stamiliónů lidí po celém světě.

Zamýšlejí Spojené státy zahájit kybernetickou války s Ruskem? http://www.veteranstoday.com/2016/10/16/us-intends-to-start-a-cyberwar-with-russia/ Ian Greenhalgh, Veterans Today, 16.10.2016
Vicepresident Joe Biden ignoroval poznámky, že Bílý Dům selhal ve věci reakce na vměšování Rusů do voleb v USA a tajuplně prohlásil, že by Washington měl Moskvě poslat „zprávu“ týkající se jejího údajného hackování.

Ekonomika

Bankéři, kteří už dávno měli sedět ve vězení, znovu škodí ekonomice https://larouchepac.com/20161010/bankers-who-should-have-gone-jail-are-wrecking-economy-again Interview, Executive Intelligence Review, 10.10.2016 Bývalý výkonný ředitel MMF pro Japonsko a současný ředitel výzkumu na Canon Institute, Daisuke Kotegawa, hovoří s Mike Billingtonem o nadcházející finanční krizi.

Překvapující pravdy o daních a nerovnosti
https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-13/the-surprising-truth-about-taxes-and-inequality
Bloomberg View, 13.10.2016
Například: snížení daní nemusí nevyhnutelně zhoršovat nerovnost.

Čas libertariánství přišel a zase odešel
https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-14/libertarianism-s-time-has-come-and-gone Noah Smith, Bloomberg View, 14.10.2016
Stanfordský historik Ian Morris rád říká, že „každý věk dostává myšlenky, které vyžaduje“. Podle toho byly myšlenky jako osvícenství, komunismus nebo dokonce křesťanství pouze produkty ekonomických a politických okolností své doby.

Globální podnik: a kam teď?
https://www.foreignaffairs.com/articles/2016-10-14/global-enterprise Sam Palmisano, Foreign Affairs, 14.10.2016
„Žádná alternativa ke globální integraci není přitažlivá“ - platilo před deseti lety. Tehdy se nový ekonomický model teprve rodil. Dnes stojí svět na další křižovatce, popsané v článku.

Topí se v dluzích: 35 procent všech Američanů má dluhy více než 180 dní po datu splatnosti http://www.activistpost.com/2016/10/drowning-debt-35-percent-americans-debt-least-180-days-past-due.html Michael Snyder, Activist Post, 15.10.2016 Více než třetina Američanů není schopna splácet své dluhy. Je to šokující číslo.

Neobtěžujte se posloucháním dlouhodobých předpovědí ekonomů https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-15/don-t-bother-listening-to-economists-long-term-forecasts-iuaz30bg Bloomberg View, 15.10.2016
Velká Věc: další recese přichází. Nevšímejte si chmurných zvěstí Wall Street Journalu.

Ke komu to Podesta mluvil? V lednu 2008 řekl, že ekonomika „jde do kytek“
http://www.blacklistednews.com/Who_Was_Podesta_Talking_To%3F_In_January_2008_He_Said_%22Economy_is_Going_in_the_Shitter%22/54713/0/38/38/Y/M.html Economic Policy Journal, 16.10.2016
Tohle je zvlášť fascinující. Současný předseda presidentské kampaně Hillary Clintonové 2016 John Podesta věděl už na počátku roku 2008, že ekonomika míří do problémů.

Přeměna hospodářského světa, jak jsme ho znali, na vznešené iluze
http://www.blacklistednews.com/The_Transformation_of_the_Economic_World_as_we_know_it_into_a_Grander_Illusion/54704/0/38/38/Y/M.html Ash Bunsee, Blacklisted News, 16.10.2016 Ekonomický systém se po finanční krizi roku 2008 tiše proměnil na jakýsi novější světový pořádek. To, co je z něj dnes, je jen stín starého kapitalistického systému.


Nejúspěšnější americké společnosti inkasují subvence 2 miliony dolarů na každé pracovní místo ve svých datových centrech
http://www.commondreams.org/views/2016/10/16/americas-most-prosperous-companies-get-2-million-job-subsidy-their-data-centers Kasia Tarczynska, Common Dreams, 16.10.2016
Google, Microsoft, Amazon, Apple a Facebook, americké neznámější obchodní značky a nejúspěšnější firmy, požadují po státech a místních úřadech stále rostoucí subvence na podporu svých datových center.

Media

Moderátorka presidentské debaty překroutila syrskou realitu https://consortiumnews.com/2016/10/11/debate-moderator-distorted-syrian-reality/ Robert Parry, Consortium News, 11.10.2016
Lidem v Americe je servírována velmi překroucená představa války v Sýrii – daleko víc propaganda než pravda – dokonce i moderátorkou druhé presidentské debaty.

Opora CNN varuje: Vaše prohlížení WikiLeaks je nezákonné http://www.washingtonexaminer.com/cnn-anchor-warns-illegal-for-you-to-look-at-wikileaks/article/2604697 Rudy Takala, The Washington Examiner, 16,10,2016
Stránky WikiLeaks na sebe v neděli opět přitáhly pozornost po poznámce, kterou pronesl Chris Cuomo ze CNN. Varoval v ní, že pro všechny diváky mimo media je nahlížení do emailů předsedy kampaně Hillary Clintonové „nezákonné“.

Odhalení pravé povahy zpravodajství západních medií o válce v Sýrii http://www.globalresearch.ca/debunking-the-western-medias-coverage-of-the-war-on-syria/5551325 Daniel Espinosa Winder, Global Research, 16.10.2016 Nejprestižnější noviny v Peru nejsou nic jiného než další hlásná trouba světové moci. To však nemůže překvapit nikoho, kdo je trochu obeznámen s propagandistickou rolí hlavních medií ve společnosti.


Kritika zpravodajských medií nabývá hrozivějšího tónu

http://www.nytimes.com/2016/10/17/business/media/criticism-of-the-news-media-takes-on-a-more-sinister-tone.html Jim Rutenberg, The New York Times, 16.10.2016
Pracovat pro konspiraci globálních korporátních medií je vyčerpávající. Ty hodiny, i během víkendu, jsou hrozné a nikdy dopředu nevíte, co si na vás vaši loutkáři zase vymyslí.


Proč je podpora novin důležitější, než si myslíte
http://uk.businessinsider.com/do-newspaper-endorsements-matter-2016-10 Agustin Casas, André Trindade, Yarine Fawaz, The Conversation, 17.10.2016 Co asi mají The Houston Chronicle, The Dallas Morning News, The Cincinnati Enquirer a The Columbus Dispatch společného? Všechny se odklonily od své tradice prosazování republikánských kandidátů a podporují demokratku Hillay Clintonovou.



Politika

Vojenské operace USA jsou největší motivací pro amatérské domácí teroristy https://theintercept.com/2016/10/11/us-military-operations-are-biggest-motivation-for-homegrown-terrorists-fbi-study-finds/ Murtaza Hussain, Cora Currier, 11.10.2016
Tajná studie FBI zjistila, že zlost nad zahraničními vojenskými operacemi USA byla nejvíc uváděným motivem u osob, které se dopustily „domácího“ terorismu.

Jaderné odzbrojení: chybějící spoj v multilateralismu
https://www.chathamhouse.org/publication/nuclear-disarmament-missing-link-multilateralism Patricia Lewis, Beyza Unal, Sasan Aghlani, Chatham House, 12.10.2016
Jaderné zbraně představují smrtelné nebezpečí pro globální bohatství, rozvoj, životní prostředí, sociální struktury a lidská práva. Je čas tyto oblasti propojit a nastolit přežití a bezpečnost lidstva jako ústřední téma v mezinárodním rozhodování.


Zvládnutí Brexitu – odchod za dobrých podmínek
https://www.foreignaffairs.com/articles/united-kingdom/2016-10-12/managing-brexit Brendan Simms, Foreign Affairs, 12.10.2016
Každý rozvod je těžký. A je o to těžší, když partneři nevědí, co chtějí.


Potíže s referendy
https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-13/the-trouble-with-referendums Clive Crook, Bloomberg View, 13.10.2016
Několik nedávných událostí přineslo významné argumenty proti referendům. Británie volila odchod z EU, Kolumbie odmítla dohodu o ukončení konfliktu s revolucionáři FARC, Maďarsko odmítlo kvóty na uprchlíky. Všechno to byly špatné volby.

Jednejme s Ruskem jako s mezinárodním jedem, kterým skutečně je https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-13/treat-russia-like-the-international-poison-it-is Eli Lake, Bloomberg View, 13.10.2016
Ruský velvyslanec ve Washingtonu Sergěj Kisljak je zklamán. Přes velké možnosti spolupráce prý obě naše země zabředly do „nepřátelských diskusí“.

Neúspěšné dogma neoliberalismu
https://consortiumnews.com/2016/10/13/the-failed-dogma-of-neoliberalism/ Sam Ben-Meir, Consortium News, 13.10.2016
V osmdesátých letech označili britská premiérka Thatcherová a americký president Reagan neoliberální neboli „volnotržní“ kapitalismus za ideální systém a toto dogma přetrvalo až dodnes.

 
Obama znovuzavádí neoliberalismus do Latinské Ameriky https://consortiumnews.com/2016/10/13/obama-re-imposes-neoliberalism-in-latin-america/ Ted Snider, Consortium News, 13.10.2016
Největším „úspěchem“ presidenta Obamy v Latinské Americe nebylo znovunavázání diplomatických styků s Kubou, bylo jím opětné nastolení „neoliberální“ ekonomické ortodoxie v oblasti s využitím osvědčené strategie „změn režimu“.


Původci, agenti provokatéři a odpůrci v uprchlické krizi http://www.boilingfrogspost.com/2016/10/14/the-generators-agent-provocateurs-opportunists-of-the-refugee-crisis/ Sibel Edmonds, Boiling Frog Post, 14.10.2016
Uprchlická krize: je uměle vyvolaná? Jak, proč a komu prospívá?

Je snad už minuta po půlnoci?
http://www.larouchepub.com/hzl/2016/4342hzl_past_midnight.html Helga Zepp-LaRouche, Executive Intelligence Review, 14.10.2016
Schyluje se k dokonalé bouři: Damoklův meč hrozícího kolapsu transatlantického finančního systému visí nad světem a strategická konfrontace mezi USA a Ruskem může každým okamžikem přerůst v přímou vojenskou konfrontaci.


Vládní školy pro děti + vládní media pro dospělé = … http://www.ronpaullibertyreport.com/archives/government-schools-for-kids-government-media-for-adults Chris Rossini, Ron Paul Liberty Report, 14.10.2016
Dávka emailů Johna Podesty na WikiLeaks obsahovala mimo jiné i velmi přesvědčivý email od Billa Iveyho, který byl předsedou National Endowment for the Arts za Billa Clintona v letech 1998 až 2001.

Nejednotné Státy Americké http://www.theamericanconservative.com/dreher/disuniting-states-of-america/ Rod Dreher, The American Conservative, 14.10.2016
Plody úpadkové a nekompetentní vládnoucí třídy – a věci, které ani pro podřízenou třídu neznamenají nic dobrého. Federalista Ben Domenech říká, že pokud Trump prohraje, nelze v Republikánské straně čekat žádné větší změny.


Realisté by měli dbát na morálku
http://nationalinterest.org/feature/realists-should-care-about-morality-18048 Ted Galen Carpenter, The National Interest, 14.10.2016
Každý moudrý realista v zahraniční politice má také svou silnou morální stránku.


Elity „nemají tušení“ a společnost je blízko kritického bodu http://www.informationclearinghouse.info/article45682.htm Chindit13, Information Clearing House, Zero Hedge, 15.10.2016
Dnes je nejvíc překvapující, že zasvěcenci a elity nemají ani tušení, co probublává těsně pod povrchem. Možná jejich arogance vytváří svou vlastní mlhu, takže není překvapením, že nic nevidí.


Absurdní nová protiruská propaganda The New York Times https://consortiumnews.com/2016/10/16/nyts-absurd-new-anti-russian-propaganda/ Robert Parry, Consortium News, 16.10.2016
List The New York Times je tak úporný ve vyrábění nenávisti proti Rusku, že ztratil úplně všechna žurnalistická měřítka. Označuje dokonce i náborové plakáty z druhé světové války jako jednoznačné zlo.


Co si Ukrajina nutně musí ubránit sama
http://europe.newsweek.com/what-ukraine-urgently-needs-defend-itself-509558 Andrew Radin, Lynn Davis, Newsweek, 16.10.2016
Není to možné vyřešit jednoduše tím, že jí dáme zbraně, aby mohla čelit ruské hrozbě. Mnoho lidí věří, že Spojené státy by měly podniknout další akce, aby se Ukrajina mohla ubránit sama.

 
Oprava kursu http://nationalinterest.org/feature/course-correction-18062 Dimitri K.Simes, Pratik Chougule, Paul J.Saunders, The National Interest, 16.10.2016
Amerika potřebuje zahraniční politiku, která opustí triumfalistická klišé, chybné předpoklady a předem určené důsledky ve prospěch faktů a vážné analýzy.

Opustí Italie Evropskou Unii? Sledujte tok peněz!
https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-17/will-italy-leave-the-eu-follow-the-money Mark Whitehouse, Bloomberg View, 17.10.2016
Bude Itálie následovat příklad Spojeného království a opustí Evropskou unii? I když se taková možnost zdá být vzdálená, toky kapitálu napovídají, že někteří lidé nečekají, až se to dozví.


Volby v USA


Memo ukazuje, co sponzoři jako Goldman Sachs od demokratické strany požadují
https://theintercept.com/2016/10/11/warren-goldman-dccc/ Lee Fang, Zaid Jilani, The Intercept, 11.10.2016
Nové dokumenty o finanční podpoře ukazuje, že donátoři z Wall Streetu využívají svých finančních vztahů s Demokratickou stranou k ovlivňování směřování strany.


Skuteční ubožáci
http://www.theamericanconservative.com/articles/the-real-deplorables/ Michael Tracey, The American Conservative, 12.10.2016
Elity jako Hillary zhoršují život milionům Američanů.



Republikán, který může zastavit Trumpa
https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-13/mitt-romney-the-republican-who-might-have-stopped-trump Ramesh Ponnuru, Bloomberg View, 13.10.2016
Zatímco psal George Will svůj článek, ve kterém stojí, že „je asi nečestné nominovat jedovatého šarlatána“, nové obvinění Trumpa z nevhodného sexuálního chování ho přesvědčilo, že Trumpova nominace je morální a politické neštěstí.

Nejhorší přítel Hillary Clintonové
https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-10-14/sidney-blumenthal-is-hillary-clinton-s-worst-friend Eli Lake, Bloomberg View, 14.10.2016
V obou debatách proti Hillary Clintonové vytáhl Donald Trump na světlo jméno novináře a bývalého úředníka Bílého domu, který nezastával žádnou vysokou funkci a většina voličů ho ani nezná v zajímavých souvislostech.

Nenávist vládnoucích kruhů k Trumpovi je jiná než ta vaše http://www.counterpunch.org/2016/10/14/the-ruling-classs-hatred-of-trump-is-different-than-yours/ Paul Street, Counterpunch, 14.10.2016
Mnoho, možná většina z korporátních, finančních a vládních vládnoucích kruhů nesnáší Donalda Trumpa. Zde se dozvíte co je toho příčinou.

Demokratický podvod: Hillary nebo Trump?

http://www.counterpunch.org/2016/10/14/the-democratic-swindle-hillary-or-trump/ Luciana Bohne, Counterpunch, 14.10.2016
„Myslíte, že by bylo lépe pod Hillary nebo pod Trumpem?“ ptali se členové mé skupiny na první říjnové schůzce. „Není to otázka buď/nebo. Nelze poskytnout stručnou odpověď.“ Ta delší odpověď je obsahem článku.

Trumpovy elity: proč rozzlobená, nikoli pracující třída podporuje Trumpa
http://www.counterpunch.org/2016/10/14/the-trump-elite-why-angry-not-working-class-whites-are-supporting-trump/ Barbara Koeppel, Counterpunch, 14.10.2016
Slyšeli jsme mnoho o mužích rozzlobené bílé pracující třídy s vysokoškolským vzděláním, kteří podporují Donalda Trumpa. Ale jak ukazují průzkumy, základna je mnohem širší.


Horší než sahání do rozkroku
http://www.counterpunch.org/2016/10/14/its-worse-than-pussy-grabbing/ Missy Comley Beattie, Counterpunch, 14.10.2016
Odpuzováni Trumpovým saháním do rozkroku, rozlézají se republikánští politici na všechny strany jako švábi, když na ně posvítíte. John Cain řekl, že „je nemožné poskytnout i jen částečnou podporu jeho kandidatuře“. Připomeňme si tedy chování McCaina ke své ženě po návratu z Vietnamu.


Falešná akce Hillary odhalena, volby v USA ohroženy! http://www.prisonplanet.com/hillarys-false-flag-uncovered-us-elections-in-peril.html Prison Planet, 15.10.2016
Hillary nemá žádnou podporu, takže se chystá k pokusu volby ukrást!


Trump a post-náboženská práva
http://www.theamericanconservative.com/dreher/trump-post-religious-right/ Rod Dreher, The American Conservative, 15.10.2016
Ross Douthat učinil důležité a nutné prohlášení, že ne všichni zbožní konzervativci jsou s Trumpem na jedné lodi. Amerika potřebuje náboženská práva. Možná, že ne ta, která už má. Ale Trump ukázal, jak to dopadne, když odtrhnete křesťanství od konservatismu.

Jak se volební štáb Hillary Clintonové vyrovnává s emaily, zveřejněnými WikiLeaks http://www.csmonitor.com/USA/Politics/2016/1015/How-Clinton-s-campaign-is-dealing-with-WikiLeaks-email-releasesDavid Iaconangelo, The Christien Science Monitor, 15.10.2016
WikiLeaks začal vypouštět získané emaily, jakmile presidentská kampaň zabrousila do spodního prádla. A štáb Hillary Clintonové udeřil v jestřábím stylu.


 

Co si o týden později voliči myslí o uniklé Trumpově nahrávce?http://www.csmonitor.com/USA/Politics/2016/1016/A-week-later-what-do-voters-think-of-the-leaked-Trump-tape Amanda Hoover, The Christien Science Monitor, 16.10.2016
Průzkumy ukazují, že týden poté, co Trump musel čelit největšímu problémů ve své politické kariéře, Hillay Clintonová před ním vede o 4 procenta.

Úředníci bojují proti tvrzením Donalda Trumpa o volebních manipulacíchhttp://www.nytimes.com/2016/10/17/us/politics/donald-trump-election-rigging.html Jonathan Martin, Alexander Burns, The New York Times, 16.10.2016
Předáci republikánů a volební úředníci z obou stran se pokoušeli bojovat proti tvrzením Donalda Trumpa, že volby jsou manipulovány proti němu.

Když Trump zakopl, uvažuje Clintonová o způsobu dalšího útoku https://www.washingtonpost.com/politics/as-trump-stumbles-clinton-weighs-a-striking-choice-expand-the-map-or-stick-to-the-plan/2016/10/16/f0f77470-93a7-11e6-bb29-bf2701dbe0a3_story.html John Wagner, Abby Phillip, Jose A.DelReal, The Washington Post, 16.10.2016
Hillary Clintonová se může rozhodnout, zda rozšířit svou snahu do oblastí, kde demokraté dosud nevítězili, nebo zůstat v původním kursu a potvrdit tak své vítězství.

 
V uzavřeném prostoru konspirací, ublíženosti a jedovatostí Donalda Trumpa https://www.washingtonpost.com/politics/inside-donald-trumps-echo-chamber-of-conspiracies-grievances-and-vitriol/2016/10/16/1c3c6a72-921e-11e6-9c85-ac42097b8cc0_story.html?hpid=hp_hp-top-table-main_echochamber-810pm%3Ahomepage%2Fstory Philip Rucker, Robert Costa, The Washington Post, 16.10.2016
Káže k přesvědčeným. Bičuje každého, kdo není naprosto loajální. Odtahuje se od institucí amerického politického života.

 
Další maňásek CIA se pokouší pošpinit Hillary a Obamu http://www.veteranstoday.com/2016/10/16/busted-another-cia-sockpuppet-tries-to-smear-hillary-and-obama/ Ian Greenhalgh, Veterans Today, 16.10.2016
Uniklé dokumenty ukazují, že Hillary Clintonová poradila Baracku Obamovi, aby poskytl zbraně kurdským pešmergům, pokud chce vláda skutečně porazit ISIS.



Jak povzbudit demoralizované voliče
http://www.nytimes.com/roomfordebate/2016/10/17/how-to-energize-demoralized-voters The New York Times, 17.10.2016
Letošní presidentská kampaň je nejrozhádanější v našich dějinách. Ale všechny ty sváry neznamenají pro mnoho Američanů vůbec nic, zvlášť když jsou oba dva kandidáti tak nepopulární.

Naše skvělá blbá nálada…

0
0
Ladislav Žák
16. 10. 2016     Vaše věc
 

Vypadá to tak, že jsme se dokázali propracovat k zvláštnímu absurdnímu stavu společnosti. Lidé přijali současný způsob individuální a společenské nejistoty, generovaný rozporuplnými, často zprostředkovanými informacemi při současném potlačování osobní, bezprostřední zkušenosti, jako systémový stav společnosti. Jako nový řád věcí, který je třeba nejen přijmout, ale i ochraňovat.


Jde o projev prastarého způsobu lidského chování, které všemožným způsobem ochraňuje status quo aktuálního společenského pořádku a když dojde k jeho náhlé změně, začne se stejnou dojemnou péčí ospravedlňovat nový pořádek a konejšit všechny, kterým se to ještě tak úplně nezdá. Tentokrát tento projev začíná ovšem nejen u nás nabývat poněkud absurdního rozměru.

Jakkoliv bylo v nedávných dnech Václava Havla v mediálním prostoru dost a dost, dovolím si připomenout jeho legendární úsloví „blbá nálada“ a zejména jeho projev z prosince 1997, kde mimo jiné popisoval atmosféru skepse ve společnosti a možná východiska. Je stále vysoce aktuální, byť podle mého názoru jinak, než to nedávno viděl Petr Pithart, aniž bych chtěl jeho pohled nějak zlehčovat.

Dnes je dosaženo stavu, který ani Václav Havel nepředvídal, stavu, kdy si „blbou náladu“ a s ní nejistotu, která ji utváří, ochraňujeme, rozvíjíme a pěstujeme právě jako žádoucí jistotu. Každý, kdo s tím chce něco dělat, je napadán jako populista a fašista, který přichází s jednoduchým řešením toho, o čem přece všichni víme, jak je to hrozně složité, nemožné a v zásadě neřešitelné. Jde to tak daleko, že jakékoliv řešení je už dopředu podezřelé, protože už jsme přece v náruči úpadku a čekáme už jenom na kolaps, kataklyzma nebo rovnou soudný den, kdy se svět úpadku promění v rajskou zahradu. Zkrátka a dobře, úpadek a „blbá nálada“ jsou dnes chráněným status quo.

Nepříjemný pocit nejistoty a následný stres mají svůj původ v čemsi, co je nazýváno v odborné literatuře „kognitivní disonancí“. Jde o rozpor dvou nebo více současně zpracovávaných a přitom protichůdných informací. Nejde jen o informace zprostředkované, například mediální. Kognitivní disonance má obzvláštní „drajv“ všude tam, kde se přijímané informace nebo vlastní hluboké přesvědčení, víra v nějakou věc nebo proces či vlastní dlouhodobá zkušenost dostávají do přímého rozporu s vlastní pravidelně pozorovanou skutečností. Připomeňme si starý vtip, kdy pacient tvrdí lékaři, že musí být blázen, protože jeho oči nemohou zahlédnout to, co slyší jeho uši. Zároveň se zamysleme nad tím, je-li ten vtip opravdu jenom starý. Adoptováním stavu krize a úpadku, jejich aktivním ospravedlňováním a konejšením těch, kterým se to pořád nějak nezdá, protože „nemohou uvidět to, co slyší“, dochází k velmi absurdní a nebezpečné situaci, která doslova paralyzuje jakékoliv úsilí o nápravu věcí.

Dnes dochází k prapodivným reakcím, kdy se ospravedlňování mísí s konejšením a mnozí z nás, kteří nejsme v daném systému zrovna ti úspěšnější, podobně jako Tolstého „mužik“ konstatujeme, že to byla od nás nehoráznost, troufalost a drzost, když jsme uhnuli před pánovou ranou holí do našeho hřbetu, protože jsme si ji určitě zasloužili, protože náš pán přece ve své nekonečné moudrosti a laskavosti dobře ví, co dělá, a co je pro nás nejlepší. Tento způsob uvažování je samozřejmě pro privilegované pravým požehnáním. Je radost ovládat společnost, ve které neprivilegovaní jsou připraveni obvinit spíše sami sebe, než by obvinili samotný systém nebo dokonce jeho protagonisty. Nedávné volby ukázaly až absurdně masové přilnutí českých mužiků k pánově holi. Zřejmě si myslí, že až začne pán mlátit, nebude to tak bolet, když se budou držet hole nebo s ní dokonce splynou.

Pokusím se ukázat jednoduchý model. Představme si, že jako status quo přijmeme úsloví „jde to s námi s kopce.“ Jde o nakloněnou rovinu, po které všichni pomalu, ale jistě kloužeme někam dolů. Dílem věříme, že to všechno skončí nějakým větším nebo menším pádem, dílem jsme přesvědčeni, že můžeme narazit na nějakou tu zeď, dílem doufáme, že tam někde dole nic takového není a nakloněná rovina končí výběhem po rovině nebo do protisvahu. Daný systém, to, co je předmětem ospravedlňování a konejšení, je právě ten pomalý sešup samospádem dolů. Z dětství si pamatujeme ten sladký pocit, když to jede samo z kopce a je celkem jedno kam. V dospělém věku bychom měli dělat všechno proto, abychom ten sešup měli pod kontrolou nebo alespoň věděli, co je na jeho konci. Ale jak je patrno, většina z nás dospělých je horší než děti. Nejde jenom o klasické negativní myšlení či „blbou náladu“, která se nám vrací podle klasické poučky, že tak jak smýšlíme o svém prostředí, tak naše prostředí smýšlí o nás. O vlivu negativního myšlení na naše osudy toho bylo napsáno opravdu mnoho. Tady se nám ovšem začíná, alespoň podle mého názoru, projevovat málo zkoumaný fenomén pozitivního smýšlení o negativním smýšlení, což je nebezpečná sebeposilující se dvojice chování a jednání, která směřuje ke katastrofě.

„Bejt na tragickej život pes…“ se u nás nenosí. Přitroublé a dětinské „kdo neskáče, není Čech…“ se tady přetavuje do poněkud obludného „kdo chce něco řešit, není Čech…“ Tato pozitivní vazba negativního smýšlení dokáže docela spolehlivě zničit, doslova rozložit jakoukoliv společnost, protože se projevuje u jednotlivců prohlubujícím se pocitem ztráty perspektivy rozvoje, zvyšující se neochotou udělat něco ve prospěch druhých a obhajobou vypjatého individualismu. Přitom se tak paradoxně často děje za situace, kdy u jednotlivce dochází k vysoké saturaci individuálních potřeb i přání. Právě vysoká saturace individuálních potřeb a přání na jedné straně přináší pocit nezávislosti a na druhé straně ztěžuje jednotlivci nalezení další individuální perspektivy, což s negativním myšlením brání tomu, aby si jednotlivec uvědomil, že cesta dál vede právě přes život pro druhé, přes sdílení své individuální existence s druhými. Namísto toho, aby se individuálně více méně saturovaný jednotlivec stal daleko více člověkem společenským, založil rodinu, vytvořil síť přátelských vztahů a pracoval ve prospěch bližních, obce, státu nebo nějakého spolku, přeje si být stále více a více osamělým vlkem a konec konců si přeje být jím i svým bližním. Stará moudrost říká, abychom si dávali pozor na svá přání, protože by se nám mohla vyplnit.

Čím více si budou lidé přát sledovat stopu individuální svobody a zároveň krmit v sobě vlka individualismu, tím blíže jsou riziku, že budou ovládnuti nějakým obludným mechanismem vládnutí, mechanickým strašidlem. Jde o hrozbu skutečné vlády strojů, které budou mechanicky spravedlivě distribuovat nespravedlnost, bezmoc a s nimi možná také příděly základních životních potřeb. 28. prosince 1948 napsal dominikánský mnich páter Dubarle v deníku Le Monde recenzi na dnes již klasickou knihu Norberta Wienera „Kybernetika“. Mimo jiné v ní uvádí následující úvahu:

Pokud to lze vůbec posoudit, mohou zde pouze dvě podmínky zaručit stabilizaci v matematickém smyslu slova. Jednou z nich je značná neznalost u většiny hráčů, z které může těžit zkušený hráč a navíc může plánovat, jakým způsobem paralyzovat vědomí mas. Druhou z nich je ochota přenést kvůli stabilitě hry své rozhodování na jednoho nebo několik hráčů, kteří pak mají výsadu, že mohou nezávisle rozhodovat. To je tvrdá lekce střízlivé matematiky, která vrhá světlo na dobrodružství našeho století: kolísání mezi bouřlivým vírem lidských záležitostí a příchodem báječného Leviathana. Ve srovnání s ním byl Hobbesův Leviathan jen neškodnou hříčkou. Dnes nám hrozí nebezpečí obrovského světového státu, kde vědomá a uvážená primitivní nespravedlnost může být jedinou možnou podmínkou statistického štěstí mas: světa, který bude pro každou jasně myslící hlavu horší než peklo.

Dnes stroje dokážou to, o čem se před sedmdesáti lety myslitelům ani nezdálo, a lidé radující se individuálně na šikmé ploše z toho, jak jim to pěkně ujíždí neznámo kam, jsou ideálním materiálem pro ovládnutí. Možná místo nakloněné roviny poslouží pomalu se otáčející velký válec, jehož vnitřní plášť bude tvořit onu nakloněnou rovinu a na podstavy se budou promítat tu zábavné, tu strašné obrazy, ale po většinu času to budou jen vlastní stíny samovolně se donekonečna radostně klouzajících lidí, kteří se ani nepokusí podat ruku bližnímu. Člověk by řekl, že je to svět a ona je to vlastně konzerva…

A na závěr rada klasika: Pěstujete si blbou náladu…?!? Kupte si medvídka mývala…!!!
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live