Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Česká mediální nudapláž II

$
0
0

Petr Vavruška
28. 10. 2016
Česká mediální nudapláž II je pokračováním článku zde, jehož cílem je poukázat na mediální nahotu uplácených námezdních politiků a publicistů. Protože to nedovedu lépe vystihnout, dovoluji si vypůjčit citát skvělé Terezy Spencerové: „Myslím, že každý soudný člověk si sám pro sebe dokáže odpovědět na otázku, do jaké míry je současný stav ve světě důsledkem konkrétní západní politiky, a do jaké míry je dílem ruské propagandy. Lze totiž snadno vysledovat, že dnešní „kontrapropagandistický“ atak proti Rusku je veden záplavou slov a souvětí, při jejichž čtení nebo poslechu si rychle uvědomíte, že jsou to ve skutečnosti jen prázdné plky“. Citát ale musím doplnit, protože jejich omezenost /nevím jestli si to jejich „tvůrci“ vůbec uvědomují/ se často transformuje až do podpory příprav jaderné války. Je nutno se také ptát – nepíší je potenciální exponenti Českého Majdamu, nebo další barevné revoluce?


Jakub Janda: Je mu 25 let a jako zástupce ředitele think tanku Evropské hodnoty tyto hodnoty prý hájí. Před pár lety točil porno pro gaye /prý šlo o mladickou nerozvážnost/ a dnes útočí na řadu politiků a osobností jako je Jan Petránek, Tereza Spencerová, Ondřej Nef a řadu dalších, včetně prezidenta, a označuje je za agenty Kremlu.

Výroky: „Svět kolem Evropy hoří. Naši spojenci jsou pod největším tlakem za poslední tři dekády“. Janda je zděšen z toho, že „50% české veřejnosti si myslí, že za stovky tisíc syrských uprchlíků, přicházející do Evropy, nesou zodpovědnost Spojené státy a ne Rusko, které dnes bombarduje syrská města. Představě, že USA prostřednictvím NATO kontroluje státy, jako je ČR, věří 57,8 %. A 31,5 %. lidí věří, že rozšiřování NATO představuje porušení slibu Rusku nerozšiřovat se. Skoro čtyři z deseti Čechů za ukrajinskou krizi viní dokonce USA!“ Podle think-tanku jsou to argumenty vytvořené dezinformací šířenou Kremlem. „A my tu máme Husáka naší doby, který slouží pohrobkům KGB“. Janda se snaží už vystupovat jako vrcholový politik a má podle svých slov už i velkou mediální moc a hodně prý v poslední době mluví s lidmi ze zpravodajských a bezpečnostních institucí různých spojeneckých států!! „Nyní už je prý třeba se bavit o tom, jak zajistíme bezpečnost naší země a nenechali si, jako Ukrajina za Janukovyče, Kremlem rozložit své bezpečnostní instituce!

Co je třeba doložit nebo objasnit: Kde se vzala ta podivná figurka o které potenciální prezidentský kandidát Kolář, podobně jako poslankyně Langšádlová prohlašuje, „že je v dnešní době velmi vyzrálou osobností. Ví, co dělá a proč to dělá. Řekl bych, že kdybychom tady měli víc takových aktivních občanů jako je on, tak se nemusíme bát toho, že z toho kopce uklouzneme.“ /Neslyšeli jsme něco podobného už v souvislosti s Koženým?/ Kdo si toho prostituta v pozici morálního mentora vydržuje, kdo ho tlačí do médií? Co má za úkol? Nicméně, jak jsem již minule napsal je tento exibicionista přímo výstavním prototypem pravdění a mediálního a politického naháče se všemi morálními i vizuálními atributy. Není tudíž, i ideálním plavčíkem České mediální nudapláže?

Novinky.cz - zrůdná manipulace serveru

Výrok: 27. ledna 2015 vyšel na serveru „Novinky.cz“, článek „Osvobození Osvětimi si připomínají politici i přeživší“. Uctili 1,5 miliónu zde umučených a 231 rudoarmějců, zahynuvších při osvobozování tábora. Gen. Kramnikov vzpomínal: Když vojáci uviděli první vězně, báli se k nim přistoupit, protože se nepodobali lidem,“ Ale pak jsem se i dočetl, že přeživší Paula Lebovicsová (81let) řekla agentuře: „Mnoho lidí má na to osvobození špatné vzpomínky, ale ty mé jsou dobré. A údajné vyjádření agentury: „Ne všechny sovětské činy byly heroické: došlo i k případům, že sovětští vojáci po osvobození znásilnili židovské ženy, které tábor smrti přežily.“

Vůbec jsem nevěřil, že je někdo schopný takovouto zrůdnou lež, a v takovémto okamžiku piety napsat. Tak jsem si původní článek BBC našel. A nemýlil jsem se. Paula Lebovics dnes žijící v Kalifornii, ve skutečnosti AP News řekla, že si „vzpomíná, jak ji jako malou 11 letou hladovějící dívku se slzami v očích zvedl ruský voják do náručí a něžně ji houpal. Nevím, kdo ten voják byl, ale stále k němu a dalším sovětským vojákům cítí obrovskou vděčnost. Byli naši osvoboditelé“.. Lži ji vložil do úst redaktor serveru „Novinky.cz“, a podobně ani o tom, že sovětští vojáci po osvobození znásilnili židovské ženy, které tábor smrti přežily, není ani zmínka. http://outsidermedia.cz/zrudna-manipulace-novinek/

Co je třeba doložit nebo objasnit: Dovedete si vůbec představit, že když uviděli ty zubožené ženy a děti a pohřbívali své spolubojovníky, měli vojáci takovéto myšlenky? Který z redaktorů, patrně Novinek.cz původní informace takto bezostyšně zmanipuloval a zneužil k tomu i přeživší oběť? Kdo si ten hnus objednal, kdo je řídí, platí a za jakým účelem? Na tyto otázky nikdo z Novinek.cz nereagoval. Nemyslíte si, že je to přímo ukázkový případ toho že takový server patří na mediální nudapláž?

Tomáš Klvaňa, bývalý svazák, dnes námezdní novinář, za peníze ochotný propagovat cokoliv – zdravé americké kuřivo, US radar, který nás prý ochrání proti Iránu a S. Koreji, izolovat nás před „mozkovými úchylkami“ konspirátorů nezpochybnitelné US zprávy o útocích 9/11, či převyprávět historii 2.SVV. Dnes pracuje hlavně pro americkou NY University, je i viceprezidentem pražské pobočky Aspen Institute University, v jehož správní radě je M. Albrightová či C. Riceová. Je financován z prostředků The Rockefeller Brothers Fund a Fordovy nadace, mj. i od Z. Bakaly

Výrok: pro PL: Rudá armáda nás v květnu 1945 dobyla. Nešlo podle mě o žádné osvobození. RA Československo dobyla. Americká vojska garantují mír v zemích, kde působí, zatímco o ruských vojácích toto říct nelze. Američané budou jednou možná za Prahu umírat“!

Co je třeba doložit nebo objasnit: Chápe vůbec ta osoba, že nebýt SSSR, spojence západních armád, který jen kvůli „dobití“ ČSR ztratil 144000 vojáků /Amerika 116/, patrně by tu, vzhledem ke své flexibilitě, sloužil někomu úplně jinému než dnes? Nebo by se spíše, jako příslušník toho českého „ksindlu“, vůbec nenarodil? Nemyslíte si, ptá se signatář Charty 77 Jan Schneider, že „Klvaňa mluví jako nacisté, protože pouze pro ně to nebylo osvobození“? Nebo Merkelová lže, konstatuje-li, že ruští, ukrajinští, běloruští a další vojáci RA osvobodili Berlín a spolu se západními spojenci i Německo od nacistické nadvlády“? Nemyslíte si, že přednáší-li Klvaňa na NY, měl by si doplnit základní vzdělání z historie alespoň na úrovni základní školy.

A jak vojska US garantují mír mj. v Iráku, Afganistánu, Sýrii? Viz. http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/7080-100-otazek-ceskym-medialnim-sniperum-3-dil-ohlednuti-za-genocidnimi-valkami-usa Kolik a které země okupují Rusové? Ať je vyjmenuje. Už viděl někdy mapu 832 amerických vojenských základen ve světě? A jakže budou Američané v jaderné válce za Prahu umírat? A kam se my zbabělci schováme? A kam zaleze Klvaňa? Ať to ten Mediální naháč popíše!

Alexandr Mitrofanov (*1957 Rostov na Donu, Rusko), český novinář ruského původu, komentátor Práva, publicista a překladatel z ruštiny.

Výrok: Jsme i nadále infikováni rudou infekcí, ze které se budeme ještě dlouho léčit. A přímá volba prezidenta je jednou z největších chyb, které se tento doslova ubohý národ dopustil. „Na Ukrajině se bojuje za Prahu. Souhlasím s tím, že „Ukrajina je předsunutou hlídkou civilizace, která ji chrání před barbarstvím z východu. I s tím, že hlídka potřebuje pomoc.“ Jeho další vlastní citát: „Měnit psychologii celých skupin je běh na dlouhou trať bez jistého výsledku. Ruský lid je třeba přimět myslet jinak. Musí se ale změnit atmosféra v Rusku. Změna je možná jen zhoršením hmotných podmínek“.

Co je třeba doložit nebo objasnit: Člověk, který by klidně uvrhnul do bídy a nechal vyhladovět miliony občanů země odkud pochází, a označil prorusky smýšlející obyvatelstvo ČR za krysy, je lidská zrůda. A konstatování Mitrofanova o ubohosti národa, který dopustil přímou volbu prezidenta, je těžká urážka všech občanů ČR. Proč vůbec v letech normalizace emigroval do ČSSR? Mezi politický disent určitě nepatřil. Co zde vůbec ten šílený rusofob dělá? A jak dospěl k tomu, že běžní Američané si chtějí budovat život, běžní Rusové svůj život nenávidí, nevěří v nic a raději jdou střílet“?

Martin Putna univerzitní učitel, křesťan, exředitel Knihovny V. Havla

Výrok: V prosinci 2015 označil na půdě UK politologa Petra Robejška za „ruského švába“ a popsal tímto souslovím letáky zvoucí na Robejškovu přednášku na téma „Vládnutí v chaotickém světě“. Prohlašuje že „Lidé, kteří šíří kremelskou propagandu, jsou zrádci a patří před soud.“

Co je třeba doložit nebo objasnit: Jsem zrádce a patřím před soud šířím-li takovéto informace viz. http://www.novarepublika.cz/2016/10/rozhovor-v-putina-pro-francouzskou-tv.html Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. Slyšel vůbec tento „křesťanský univerzitní učitel“ jeden ze základní postulátů demokracie, který pronesl již Voltaire: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat“. Nejdou na vás mrákoty z toho, jací demagogové mohou v ČR učit na univerzitě

Zaorálek, sociální demokrat, ministr zahraničních věcí ČR, který se během návštěvy ve Washingtonu přerodil na rusofoba.

Výrok:"Rusko se musí přihlásit k roli, jakou chce v dnešním světě sehrávat. Zdali pro nás bude strategickým partnerem nebo se stane strategickým problémem,“ připomněl symbol proamerické servility ministr Zaorálek. "Právě v Sýrii by se Rusko mělo přihlásit ke své odpovědnosti a mělo by pomoci zabránit dalšímu krveprolití,“ zdůraznil žvanil Zaorálek.

Co je třeba doložit nebo objasnit: Jak se může pro nás Rusko stát strategickým partnerem, když trapní Zaorálkové plní zadání svých protektorů a vyzývají k nejrůznějším sankcím i za cenu sebepoškozování hospodářství ČR a celé EU? A jak se hlásí k zodpovědnosti USA a jeho přisluhovači? Rolí USA je ovládnutí celého světa, což neustále neomaleně opakují. Rusko se jednoznačně hlásí k tomu, že je nezbytné zničit teroristy z IS. Je totiž jediné, které za nás a Evropu skutečně bojuje. Neměl by mu za to Zaorálek raději pokorně děkovat? Všimli jste si také, že názvy „teroristé IS“ a Daeš byly už v ČR nahrazeny pojmy „rebelové“ či „odpůrci Asada“, zatím co na území Iráku původní názvy platí? Pak se logicky bombardování Aleppa stává „válečným zločinem“. A totéž se děje v milionovém Mosulu, který bombarduje letectvo americké, kde je během jednoho dne zabito až 900 lidí. Ale to jsou teroristé /jaká trefa!/, kteří před sebou ženou na 800 rodin jako živé štíty /kdo tak úžasnou statistiku sestavuje/? Zde je to ale boj za budoucnost Iráku! Každý ví /i prezidentský kandidát Trump/, že USA Islámský stát založily a za každou cenu se ho snaží v Sýrii udržet s cílem rozšířit svůj protektorát o další zemi. Neměl by si Zaorálek sjednotit názor se zákonodárcem ČSSD Tejcem, který konstatuje že: „Mám zkušenost s tím, že ve jménu lidských práv a budování demokracie už USA a Evropa pomohly rozvrátit Blízký východ a následky máme teď? Lidská práva je třeba hájit, ale pokud už to děláme, musí to být všude. Nelze na jedné straně kritizovat Rusko nebo Čínu a na straně druhé přehlížet, co se děje v Saúdské Arábii nebo Turecku. To ukazuje, že si vybíráme, kterým zemím budeme lidská práva připomínat a kterým ne - to je špatný přístup.“ Já dodávám – to je přístup, který po 20 let praktikoval Václav Havel.

Ivan Gabal, sociolog, poslanec, předseda podvýboru pro obrannou a bezpečnostní politiku za KDU-ČSL

Výroky: Rusko podřizuje svou komunikační strategii vojenským cílům,. Proto je nutné, aby se ruské propagandě zvyšovaly náklady všemi prostředky – mazáním, blokováním a izolováním jejích webových serverů, e-mailových komunikací, Facebooku, aktivních exponentů a agentů až po policejní a justiční kroky, i třeba vzít mu pořádání MS ve fotbale, protože by mu posloužilo k propagaci. A proruské trolly mazat, vůbec žádnou diskusi nevést. Jestliže s nimi budeme diskutovat, účel jejich kampaně ještě znásobíme.“ Existuje prý i scénář sesazení stávající české vlády, jenž má vést prezidenta ke jmenování nového kabinetu bojkotujícího další prodlužování protiruských sankcí.. Na otázku: nedávali bychom ale - byť třeba soudně vypínaným - webům punc šiřitelů potlačované pravdy? Odpověd: „Někomu to tak může vyznít. Ale určitě by taková kritika přicházela z Ruska. Ale to by byl jen další důkaz, že se musíme bránit.. Proč jsou ruská propaganda a ruské tajné služby u nás tak činorodé? Protože už tady měly úspěch - v případě radaru. My je prostě nemůžeme tady nechat volně řádit.

Až dosud jsme vnímali EU jako zařízení, kde bohatí pomáhají chudším. Ale v souvislosti s migrační krizí a válkou na Blízkém východě se to otočilo a bohatí očekávají od nás slabších a chudších v Unii, že prokážeme solidaritu a spoluzodpovědnost v rámci celku. A my se s nimi budeme muset o svoji kondici a bohatství podělit. To je geopolitická výzva a prubířský test naší příslušnosti k Západu. Jako člen NATO bychom se útoku asi nebránili sami. Ale je otázka, co na to naši evropští spojenci, z nichž většina už také odhodila své závazky na obranu Západu http://invisible.cz/novarepublika/index.php/2016/05/02/americky-bridlicovy-plyn-spasa-evropy

Co je třeba doložit nebo objasnit: Na koncilu Kremlin Watch navrhl fanatický rusofob Ivan Gabal, de facto ve funkci pátera Koniáše, hon na čarodějnice resp. na závadné proruské weby, podle již připravených databází. Má to začít označkováním, paušalizováním a pak osočením, že člověk je hlásnou troubou Moskvy /ďábla/. Navrhuje blokovat a mazat weby, pátrat po provozovatelích a kriminalizovat jiné než oficiálně schválené názory http://www.novarepublika.cz/2016/09/cesky-vybor-pro-vysetrovani-neamericke_16.html. To vše jsou osvědčené metody svaté inkvizice, která zároveň s knihami /dnes weby/, pálila na hranici, rovnou i jejich autory případně i čtenáře. Metody těchto civilizovaných, křesťanů inspirovaly další bojovníky za evropské hodnoty ve 20. století z řad bolševiků, fašistů a nacistů. A jak je zřejmé, platí i dnes na Ukrajině. Počet obětí, které v Domě odborů v květnu 2014 upálili a dobili baseballovou pálkou příslušníci Pravého sektoru, dosáhl 48. A podle jednoho z exponentů „Evropských hodnot“ Bartušky „když upálíte nositele jiného názoru, jak to udělali v Oděse - pak máte klid. Slyšel někdy Gabal citát Thomase Jeffersona „Bojovat proti svobodě slova je beznadějné zoufalství těch, kteří ztratili argumenty a veškeré zábrany?“

Deník „Neovlivní“ Tvůrce databáze kremelských ozvěn v Česku, která odhaluje nejen čistou a neskrývanou propagandu, ale i média, která nekomentované Putinovské vidění světa nabízejí mezi standardními zpravodajskými texty. Zpracovává i další podezřelé podněty, zasílané jejich šmírujícími čtenáři.

Výrok: Jak rozpoznat Putinovy agenty? K tomu dává web "NEOVLIVNÍ" tento klíč:
„Teď už jde o život! Měli bychom se poradit, jak se bránit vůči těm, co nemají žádné zábrany a vyzývají k organizovanému teroru“.

Co je třeba doložit nebo objasnit: Kdo bude určovat, co je a co není "reprezentací české zahraniční politiky" a jaké informace musí být vždy patřičně okomentované? Jakže bude teror organizovaný u nás Putinem vypadat? Zatím to nikdo nepopsal. A jak se proti němu budeme bránit? Kdy nastane ta vhodná doba k obraně? A kdo bude ten pravý, který to bude řídit? A bude databáze „Kremelských ozvěn“ stačit k identifikaci tisíců avízovaných podvratných organizací a živlů? Předpokládá server i nadále spolupráci s osobami upozorňující na vše podezřelé? Kde se jeho aktéři inspirovali? U našeho partnera ve zbrani v Turecku?

Helena Langšádlová, poslankyně a místopředsedkyně TOP 09

Výrok: „Kvůli obsazení Pobaltí by mělo jít NATO do války s Ruskem, i jaderné. Bylo by to naší povinností. Byl by to boj i o naši svobodu.“ To přesto, že i podle gen. Pavla, nikde nejsou ani náznaky, že by se Rusko chystalo země v Pobaltí, či kdekoli jinde obsadit. Podle Lankšádlové, prý Rusko vede hybridní válku a podporuje extremisty a islamisty v Sýrii. „Ale dnes Rusko útočí na evropské státy především prostřednictvím své propagandy. Je prokázáno, že financuje Le Penovou, Farage, Pegidu a další hnutí, usilující o oslabení EU. I Brexit, je částečně zapříčiněn ruskou propagandou. Vždyť Farage byl častým hostem na Russia Today.“ Poslankyně hovoří o tom, že se v otázce migrační krize daří hledat řešení. Varuje ale před jiným nebezpečím. O tom, že tady působí několik tisíc ruských agentů, se dlouho hovoří a je pravda, že v minulých letech si někteří lidé mysleli, že tito agenti hájí pouze ruské ekonomické zájmy, ale já jsem přesvědčena, že hájí ruské mocenské zájmy a působí jak v médiích, tak v politických stranách a na vysokých úřadech. Někteří za úplatu, a proto je třeba vědět, že se v takovém případě jedná o zradu, a ČR by to měla řešit jako vlastizradu. A sankce měly přijít mnohem dříve a být silnější. Pokud Evropa nezastaví Rusko, poškodí to bezpečnost i ekonomiku,"

Co je třeba doložit nebo objasnit: Ty směšné bláboly unisono znějící od Langšádlové a jí podobných, nemá cenu už ani komentovat. Ale to, že by NATO mělo jít do války s Ruskem, i jaderné a že by to byl boj i o naši svobodu, je hlas zkorumpovaných válečných štváčů, kteří nás programově připravují na válku, nebo hlasem zaostalých šílenců. Tvrzení evropských politiků o klíčové roli NATO v zajišťování jejich bezpečnosti je, jak to komentuje vojenský analytik Jaroslav Štefec, obří lež. Odmítnutím žádosti o pomoc při zvládání migrační krize hraničním zemím Schengenu dalo vlastním členům jasně najevo, čí zájmy v Evropě zastupuje. EU není schopna bránit ani sama sebe a pro USA se stává jen živým štítem a odbytištěm zbraní pro vojensko-průmyslový komplex. Ten je už tradičně tažným koněm americké ekonomiky. Migrační krize jasně odhalila, že NATO je jen filiálkou USA.

Ve vojenském střetu, ať už by dopadl jakkoliv, by poraženou stranou byla celá Evropa s desítkami milionů mrtvých hned a se stovkami milionů postupně umírajících, v radioaktivně zamořeném území s totálně zničenou infrastrukturou. První obětí jaderných výbuchů by byla veškerá energetika, elektronika a kontaminace vodních zdrojů, bez nichž si dnes nedovedeme svůj život ani představit, dopravní infrastruktura, zdravotnictví, sklady zboží a potravin, což by vedlo v podstatě během jediného dne k totálnímu kolapsu společnosti, protože evropské země nemají armády vycvičené a připravené v případě potřeby převzít roli distributorů pomoci (potravin, léků, lékařů apod.) spolu se zachovanými složkami policie udržujícími pořádek. Na území Evropy by nezbylo jediné místo vhodné pro „normální“ život. Ale to mluvíme jen o Evropě. Válka velké intenzity za použití jaderných zbraní, se podle amerického scénáře, může v desítkách minut rozšířit a na území celého světa a způsobit zánik naší civilizace jak ji známe. A to i na místech přímo nezasažených. Jak by potom odhodlaná Langšádlová bojovala za naší svobodu?

Takto lze identifikovat výroky celé řady dalších mediálních naháčů, často jen směšných, ale mnohdy velmi vulgárních i militaristických. Nechávám na čtenářích posoudit, je-li v tom účelné pokračovat. A pokračovat může přímo i vy, třeba formou jen modifikované diskuze kde se, podobně jako v tomto článku, zvýrazní osoba, výrok a co je třeba doložit a objasnit. V připojené diskusi je třeba dát i příležitost „potrefenému“. Zcela zásadní pro diskusi musí ale být věcná stručnost, a vyloučení vulgárních diskusí, jaké např. na NR spouští pravidelně anonym /nepochybně placený za kus/, s jednoduchým cílem - narušit diskusi, třeba i šest minut po vyjití příspěvku. Jak? Označit ho přívlastkem „mediální naháč“ a dále ho jako takového ignorovat. V budoucnu by bylo ideální např. tlačítko „mediální nudapláž“ na hlavní stránce s přírůstkově značenými a pro orientaci číslovanými příspěvky. Děkuji za vaše názory, případně i inspirace.

Členka Pravého sektoru prozradila, kde se schovávají ti, kdo stříleli na Majdanu

$
0
0
Alexej Filipov
28.10.2016  Sputnik

Členka extremistické organizace Pravý sektor Lilija Kocová, která byla zadržena na území Doněcké lidové republiky, během výslechu prozradila, že na jedné základně hnutí v Doněcké oblasti se nacházejí lidé, kteří stříleli do účastníků protestní akce v Kyjevě v roce 2014.



Příslušný videozáznam výslechu zveřejnilo ve čtvrtek ministerstvo státní bezpečnosti DLR. Videa v ruském originálu:


Pravý sektor slíbil, že vypátrá účastníky kyjevského pochodu gayů „Na základně Pravého sektoru se povídá, že se tu schovávají lidé, přičemž jsou to ti, kdo stříleli do lidí na náměstí Nezávislosti,"řekla Kocová.

21. listopadu 2013 bylo hlavní kyjevské náměstí, majdan Nezaležnosti, obsazeno stoupenci eurointegrace. Stalo se to hned po prohlášení vlády Mykoly Azarova o pozastavení podepsání asociační smlouvy s EU. Později se stal Majdan epicentrem konfrontace pořádkových sil a radikálů.

Výsledkem srážek, během kterých opozice nejednou nasadila střelnou zbraň a Molotovovy koktejly, byly desítky obětí na lidech na obou stranách. Odpovědnost za to uvalila nová ukrajinská vláda na svého politického oponenta, exprezidenta Viktora Janukovyče a speciální jednotku MV Berkut, která byla po státním převratu rozpuštěna.


Na dalších záběrech Kocová popisuje, jak se vtírala do přízně prostých obyvatel Ukrajiny, zjišťovala jejich názory a osoby, které byli proti současné fašistické vládě v Kyjevě a proti Pravému sektoru. Udání na tyto lidi, video a audionahrávky předávala pracovníkům ukrajinského ministerstva vnitra:


a





- - -

Dárek Sněmovny k 28. říjnu. Zrušení demokracie přes agenta-provokatéra

$
0
0
Petr Umlauf 
29.10.2016   E-republika

Haškův hostinský Palivec si to dneska může klidně zopakovat. Agent provokatér udělá případ, soudce mu to zbaští, protože úředník věří úředníkovi. Ten agent-aktivista tam bude fungovat jako korunní svědek placený za naše daně. Poslanci poslali demokracii do hrobu a národ si toho 28. října ani nevšiml.


Marasmus korporátních médií je jasný. Presstituti o pohřbu demokracie psát nebudou, protože právě běží štěkací akce "dajli medajli". Tak se v Česku pochovává demokracie. Nejdůležitější zákon, který likviduje demokracii, nikdo nevzpomene ani slovem. Chceme zrušit občanská práva jen proto, že nějaká korporativní skupina či jiná mocenská skupina, popřípadě politická vlivová skupina podporovaná ze zahraničí, potřebuje policejní stát? Takto jsme se ptali v článku Z agenta-provokatéra bude teroristický aktivista zveřejněném na začátku září.

Tak odpovědi z poslanecké sněmovny jsme se dočkali do 14 dnů a odhlasovaného schválení do měsíce. Takové tempo je nevídané a poslanecká lhostejnost v sněmovně je hodná časů privatizačního průvanu.

 

Co je potřeba říci na začátku.


Role agenta provokatéra je nezbytná především pro boj s organizovaným zločinem, který u nás jen kvete. Viz článek Korupce je u nás především organizovaný zločin. Druhá věc je, že zákon rozšířil pravomoci agenta do politické sféry, kde svou činností může podle nové úpravy dostat nevinné lidi do basy. A tomu říkám "pohřeb demokracie" na způsob Švejka.

V důvodové zprávě k zákonu na straně 62 je Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU. Každý pozorný čtenář pochopí, že požadavky společné legislativy EU jsou z pohledu mezinárodní situace rozumné a potřebné.

Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti těchto úmyslných jednání:
a) vedení teroristické skupiny;
b) účast na činnosti teroristické skupiny, včetně dodávání informací nebo materiálních zdrojů, financování činnosti jakýmkoli způsobem s vědomím, že uvedená účast napomáhá trestné činnosti teroristické skupiny

Česká definice Účastí na teroristické skupině je mnohem širší a obsahuje mnohem tvrdší formulaci:

Účastí na teroristické skupině se rozumí již prosté členství v ní (jedná se tak o ohrožující trestný čin dokonaný ve chvíli, kdy se pachatel stane členem teroristické skupiny, k čemuž postačuje neformální faktické, byť konkludentní, včlenění do teroristické skupiny, a to od počátku její existence). Podmínkou přitom není přímá aktivnější účast na činnosti teroristické skupiny, pravidlem nicméně bude zapojení členů teroristické skupiny do jejích aktivit, ať už jednáním naplňujícím znaky některého jiného úmyslného trestného činu (při splnění podmínek stanovených v § 107 bude namístě uplatnit při ukládání trestu pachateli některého jiného úmyslného trestného činu postup podle § 108), nebo jednáním, které nenaplňuje znaky některého jiného trestného činu (může jít o osobu, která pro teroristickou skupinu, resp. některé její členy, zabezpečuje některé práce nebo služby, např. ekonomické nebo právní poradenství, vytváří zázemí pro její činnost nebo pro ni opatřuje finanční zdroje). Činnosti teroristické skupiny se tak účastní i osoby vykonávající v ní určité pomocné funkce, například funkce řidičů jejích představitelů, bez toho, aby se přímo účastnili jejích trestněprávně postižitelných aktivit.


Vraťme se k původním článku a znovu si projděme celý balík nových pravomocí§ 312c Beztrestnost agenta, které dostane český bretšnajdr. Je to úděsné čtení a k tomu je nutné přidat i "gumové formulace skutkových podstat" jsou následující: účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpora a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).

Výklad potvrzuje že se kriminalizuje účastenství ve formě pomoci jako dokonaný trestný čin a postihuje jednání svou povahou blízká přípravným jednáním. Haškův hostinský Palivec si to dneska může klidně zopakovat. Agent provokatér udělá případ, soudce mu to zbaští, protože úředník věří úředníkovi a nakonec oba jsou přece státní zaměstnaci.

O Novele trestního zákoníku ST886 bylo jednáno 16.9.2016 od 13.00 do 13.30 zde najdete stenozáznam a bod byl přerušen. Na probíhající 50 schůzi sněmovny bylo jednáno 19.10.2016 od 18.00 do 18.30 . Celkem se tématu věnovala jedna hodina rozpravy a bylo odhlasováno zde najdete je stenozáznam závěrečné rozpravy .

Tak se dělá pohřeb demokracie. Poslanec Marek Benda (ODS) jako člen Ústavně-právního výboru hodil první lopatku hlíny na rakev do hrobu. Něco se v něm ale asi hnulo a vzpomněl si na to, že jeho otec byl politický vězeň, a ne celoživotní parlamentní lobbista. Námi placený demokrat si dovolil zapochybovat nikoliv o úloze agenta-provokatéra, historicky dané při vzniku České republiky dne 17. listopadu. Bendův krokodýlí pláč se týkal pouze nevyjasněné definice teroristického činu.

Poslanec Marek Benda řekl:
"Kdo veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činu nebo kdo veřejně schvaluje spáchaný teroristický trestný čin nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let."

Dva roky až deset let. Za situace, kdy se ani v této Sněmovně nejsme schopni shodnout, co vlastně teroristickým trestným činem je a co jím není. Útoky kterých skupin v Sýrii jsou terorismem a kterých nejsou? Útoky kterých skupin v rámci izraelsko-palestinských konfliktů jsou terorismem a které nejsou?

Paní poslankyně Helena Válková (ANO 2011) Bendu uklidnila. Máme přece v trestním zákoníku výčet teroristických trestných činů a proto nebudou tak bezbřehé možnosti někoho za podporu a propagaci terorismu postihovat, nebo dokonce odsuzovat. My jsme spravedlnost sama, a ta se taky bude dělat sama, přes ty agenty-aktivity.

 

Co vlastně prošlo v prvním kole


O klíčové roli policejních agentů nepadlo podstatné slovo. Novela zákona dělá rozšířením beztrestnosti z agenta-provokatéra novou legislativní zrůdu, aneb možného teroristického aktivistu. Tak se vraťme na začátek rakousko-uherských dějin národa českého, tedy těsně před vznik První světové války: "Tajný policista Bretschneider: Pane kolego, poraďte mi! Já se chci dát k anarchistům!"

Haškův hostinský Palivec si to dneska může klidně zopakovat. Agent provokatér udělá případ, soudce mu to zbaští, protože úředník věří úředníkovi a ten agent tam bude fungovat jako korunní svědek placený za naše daně. Poslanci poslali demokracii do hrobu a národ si toho ani nevšiml. Paragraf už mu na to dala sněmovna, alespoň v prvním kole. Beztrestný agent-provokatér po přijaté novele funguje jako teroristický aktivista. Vraťme se k hospodskému Palivcovi a k novým možnostem agenta. Agent nyní bez problémů soudu prokáže, že se přece účastnil pravidelně všech schůzek spiklenců se Švejkem za naše daně. A stejně jako tenkrát za císaře pána to bude postižitelné podle nového § 312d nebo § 312e.

 

Ministr spravedlnosti držel nad rakví demokracie pohřební řeč


Člověk se nestačí divit, kdo nám to na politbyru spravedlnosti vlastně vládne. Pan ministr Pelikán za babišovce (ANO 2011) zhodnotil roli ústavně právního výboru při pochovávání demokracie následovně.

Jinak pro ty z vás, kdo u toho nebyli, protože nejsou z ústavněprávního výboru nebo se tou problematikou nezabývají, my jsme se snažili si odpracovat to zrychlené projednávání. Se všemi poslanci zainteresovanými jsme hovořili a všem jsme dali prostor k připomínkám. Pan poslanec Benda správně říká, že dokonce ovlivnil výsledek, pokud jde o ty sazby.

K tak důležité a zásadní změně není oficiální stanovisko. Ústavně právní výbor jako garanční výbor žádné oficiální stanovisko nedal. Jednalo se pod tlakem, a také se tak rozhodlo. Skutečná debata hodná tohoto jména neproběhla. Kalousek a jiní hlasem silní ochránci občanských svobod a parlamentních tradic mlčeli. Asi se už připravovali na státní svátek. Ten je v pátek, a to je prosím dlouhé volno, jak všichni víme. A také je třeba plivat na prezidenta, je přece 28. října. A to všechno se musí dobře připravit.

Tož tak, milí ochránci lidských práv a demokratických svobod. Nemáme sice hospodu jak Palivec, ale máme web jménem e-republika. A to je v případě schvalování a podpory terorismu přitěžující okolnost. Na tahu je Senát a nakonec ostré pero pana prezidenta. Doufejme, že aspoň někdo bude mít rozum.
-



Související články:

Iniciativa hájící v České republice oprávněné zájmy zákazníků odebírajících elektrickou energii, Maloodběratelé elektrické energie z.s., poslala dne 25. 10. 2016, České tiskové kanceláři následující prohlášení:

$
0
0

29. 10. 2016
My, členové a sympatizanti výše uvedené iniciativy, prohlašujeme, že způsoby stanovení dílčích složek ceny za elektrickou energii pro maloodběratele v České republice jsou, v závislosti na nepromyšlených změnách, zavedených Ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem, velmi deformované a diskriminační. Tyto způsoby stanovení ceny jsou proto v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a zákonem na ochranu spotřebitele.


První takovou změnu uskutečnil Energetický regulační úřad od 1.7.2001 zavedením rezervovaného příkonu na základě velikosti jističe před elektroměrem do stanovení ceny za distribuci pouze pro maloodběratele. Tato změna diskriminuje zákazníky v pěti oblastech:

a/ U velkoodběratelů se rezervovaný příkon určuje smluvně mezi dodavatelem a zákazníkem, a je to přibližně dvojnásobek průměrného skutečného příkonu. U maloodběratelů se rezervovaný příkon určuje podle velikosti jističe před elektroměrem, a je to přibližně 32násobek až 96násobek průměrného skutečného příkonu.

b/ Zákazníkovi, který má z důvodů úspory místa a úspory pořizovacích i udržovacích nákladů, svoji domácnost na dvou nebo třech místech, je cena za stejné náklady způsobené dodavateli počítána z velikosti dvou nebo tří jističů proti zákazníkovi, který má svoji domácnost v jednom místě.

c/ Zákazník, jehož elektroinstalace je připojena třífázovým způsobem, platí za stejné náklady způsobené dodavateli přibližně třikrát více než zákazník, připojený jednofázovým způsobem.

d/ Zákazníkům, kteří jsou připojeni ve společných objektech, určuje rezervovaný příkon, velikost pojistek ve společné skříni, nikoliv velikost jističe před elektroměrem. Zákazník, který má pouze svou přípojku, jež není společná jako například bytový dům, má pojistky s vyšší hodnotou a rezervovaný příkon je dán jističem.

e/ Zákazníkům, kteří šetří, je používáním velikosti jističe snižováno procento ceny, které mohou ovlivnit.

Druhou takovou změnu uskutečnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novelizací Energetického zákona a Zákona na podporu obnovitelných zdrojů od 1.1.2016.Většina zákazníků o ní ještě neví.

Novelizací Energetického zákona byla deformována složka ceny na činnost Energetického regulačního úřadu. A tak od 1.1.2016 bude řadový občan vlastnící panelový byt a 50m vzdálenou garáž, který má z činnosti ERÚ 50000x nižší zisk než majitel železáren, platit 2x tolik než majitel železáren.

Novelizací Zákona na podporu obnovitelných zdrojů byla deformována složka na dotaci pro neefektivní výrobce elektrické energie. Zásahem poslanců se cena pro maloodběratele nezvyšuje 15x, jak požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale velkoodběratelům se snižuje cena přibližně o 50%. Domníváme se, že proto Energetický regulační úřad deformoval od 1.1.2016 zbývající dvě složky elektrické energie, které zákazník platí za činnosti operátora trhu. Což způsobilo zvýšení ceny elektřiny domácností v České republice.

Všechny tyto deformace složek ceny za elektrickou energii jsou namířeny proti základnímu oprávněnému zájmu maloodběratelů elektrické energie „Platit za oprávněné náklady dodavatele.“ Tím porušují právo občanů České republiky na spravedlivou cenu od monopolního dodavatele. Ve spolupráci s právníky připravujeme podklady pro ústavní stížnost. S tímto návrhem se budeme obracet na poslance a senátory s žádostí, aby skupina 41 poslanců nebo 17 senátorů podala jménem poškozovaných občanů, kteří je zvolili ve volbách, ústavní stížnost s návrhem na zrušení protiústavních částí obou zákonů (a jejich novel) a na ně navazující protiústavní rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Cílem výše uvedené iniciativy je tento trvale neudržitelný stav napravit. Proto se obracíme na odpovědné složky veřejného života, zástupce tisku a volené zástupce občanů s požadavkem na spojení našich sil, který by vedl k systémovému řešení. Všechny nabídky spolupráce, dotazy, připomínky nebo slovní podporu můžete posílat na naši e-mailovou adresu: smaee2016@gmail.com.

Ing. Václav Marek v. r.
Miroslav Neubauer v. r.
Jaroslav Otýpka v. r.

Nové ústavy marx-leninismu na českých univerzitách

$
0
0
nemo
29.10.2016  Nautilus II

Bývalé ústavy marxismu – leninismu, tedy centra „vědeckého“ přístupu k momentálně platné státní ideologii, byly plně a důstojně nahrazeny. Jejich místo zaujaly humanitní fakulty našich univerzit. Jejich náplň, šířit státní ideologii a indoktrinovat studenty a veřejnost zvrácenou propagandou pod počestnou hlavičkou vysokoškolského vzdělávání, to se nezměnilo.


Prosím seznamte se s některými „obory“ a předměty zkoumání moderního českého vysokého školství. Zapomeňte prosím na chvíli, že takto vzdělané úspěšné absolventy budete do smrti živit. Zapomeňte na to, že budou do smrti pracovat nejen proti Vám, ale i proti celé naší civilizaci. Zapomeňte na chvíli, kolik peněz daňových poplatníků se spláchne do záchoda a z kolika mladých lidí to udělá pokřivené ignoranty. Místo toho si popřejte tu kratochvíli a zasmějte se při čtení oduševnělých, vážně míněných textů našich humanitních ideologů:

Kritická analýza diskurzu a gender
Genderová struktura české společnosti
Metody prosazování genderové rovnosti
Postkoloniální studia z hlediska genderové analýzy
Genderová studia
Gender ve filozofické antropologii
Feministická kritika současné vědy,feministická epistemologie
Humanitní enviromentalistika

Hra o Českou republiku započata

$
0
0

Luděk Prokop
29. 10. 2016
Oslavy vzniku neexistujícího státu máme pomalu za sebou. Někomu by v dnešní době takové oslavy mohly připadnout jako nepřístojná před příprava k oslavám v budoucnu, kdy ze zbytku, z torza státu, jehož vznik je slaven a opěvován, již nezbyde nic. Kdy z něho bude slavnostně vytvořena spolková země Německa, jak již naznačil vizionář, náš ministr Herman u milých přátel, na sjezdu sudetských Němců. Moto prvního krůčku k naplnění vize o Česku v podobě Spolkové země Německa, by mohlo znít – zbavme se českého prezidenta.


Přiznejme si, že heslo zbavme se českého prezidenta, mohlo by být za význačné podpory monopolu veřejnoprávních sdělovacích prostředků, (včetně televizních stanic státních i zprivatizovaných), považováno za ústřední heslo letošních státních oslav.

Zvláště pak oslav protestních, na Staroměstském náměstí. Jak zde, tak již před tím, vystoupili svobodomyslní zástupci někdejší i současné umělecké fronty. Některé z nich ku podivu pamatujeme, jako nomenklaturní herecké kádry z doby takzvaně totalitní. K tomu lze podotknouti – nic nového pod sluncem.

Vzhledem ke skutečnosti, že mnoha lidem, stejně jako bezcharakterním „investigativním“ novinářům, analytikům a reportérům, evidentně uniká zřejmá souvislost.

Souvislost mezi zmínkou našeho ministra Hermana o vizi Česka, jako Spolkové zemi Německa, souvislost s kaskádou informací a s nezastavitelnou průtrží masážních praktik monopolu veřejnoprávních sdělovacích prostředků, namířených proti našemu přímo volenému prezidentovi, potažmo státu.

Souvislost s mediální masáži týkající se lží kolem „zlovolného neudělení“ medaile, strýčkovi Hermana, masáži spjaté s neprokazatelným a nedokázaným vydíráním svatého Hermana, „zlotřilým prezidentem“ České republiky.

Kardinální otázkou v časech příštích, otázkou plynoucí z výše zmíněných skutečností, může se stát, zda jim, (aktérům podílejícím se na prosazování ústředního hesla - zbavme se českého prezidenta), zda jim má být odpuštěno, protože nevěděli, co činí.

Těžko tomu bude uvěřit, když výše uvedené souvislosti jsou tolik zřejmé.

Z těchto souvislostí plyne například i přání vyslovené politickým důchodcem Rumlem, aby parlament zbavil přímo voleného prezidenta funkce. Z těchto souvislostí a zřejmě i z nevíry ve volební konkurence-schopnost , kohokoli z kavárenských kruhů. Včetně velmistra hazardu Horáčka, plyne i několikrát vyřčené přání, aby Miloš Zeman již nekandidoval. Ze záběrů „masové účasti“ a z plytce trapných vyjádření aktérů protestních oslav ze Staroměstského náměstí, přes veškerou tu podporu umělecké národní, respektive protinárodní, protistátní fronty lze vyvodit, že přání, aby Miloš Zeman již nekandidoval, je pro naplnění cíle pro přeměnu torza našeho státu ve Spolkovou zemi Německa, našeho již rozbitého státu, jehož vznik je kontraproduktivně oslavován, velice důležitý. A sice přesto, že mají v rukou sdělovací monopol na jeden názor a na totalitní propagandu jedné volby. Volby usnadňující za pomoci „nového“ prezidenta, přeměnu Česka ve Spolkovou zemi Německa.

Z útržků volebního úsilí Horáčkovo kabaretu a jeho hostů (tlučhuby Pitharta a nedostižné soudružky Němcové soudím), že hazardní král se do vkusu kavek na oškubání, výjimečně netrefil. Snad jen do vkusu těch kavek z nejhloupějších. U nich si nepochybně přízeň získat mohl. Myslím, že soudruzi chystající transformaci Česka, do spolkové země, mají co napravovat.

Zároveň se obávám, že mnohokrát vyznamenaný a oceněný strýček Hermana, celou tu slávu kolem něho protrpěl jen v nepochopení toho, co se to všechno kolem něho děje.

Možná i samotný, velice snaživý Horáček, jako hazardní velikán musel cítit, že ten tyátr pro tupé kavky, není to pravé ořechové.

Závěrem již jen tolik. Hra o Českou republiku a její podobu samostatné republiky započala. Mnohé nasvědčuje tomu, že jde o její přeměnu v zemskou zemi Německa. (Odkladiště imigrantů). A tato hra započala již těmito letošními oslavami. Oslavami vzniku zlikvidovaného státu. Nyní, zdá se být největší překážkou kýžené transformaci v přeměnu Česka, prezident Miloš Zeman. Jak s tím naložíme, bude jen a jen na nás samotných. Vynechme při úvahách plytké kydy o slušnosti a o demokracii, o tom jak patříme k západu, který nás již tolikrát zradil. Začněme uvažovat o západním pokrytectví a o západní lstivosti, vábící nás neustále a falešně do hazardu kavek, chtějících získat vidinu výhry za cenu, že prohrají všechno, co mají.

Trojský kůň globalistů

$
0
0

Martin Koller
29. 10. 2016
Někomu se může zdát neuvěřitelné, že v Evropě se cvičí islámští teroristé, ale je to bohužel pravda. Situace je horší, než si běžný občan ohlupovaný propagandou z ČT 24 a miliardářského mediálního impéria uvědomuje. Článek by se rovněž mohl jmenovat „Trojský kůň americké demokracie v Evropě.“


Problém začal už někdy v šedesátých letech minulého století, kdy Sovětský svaz a země tehdejšího socialistického bloku cvičily arabské teroristy, především k boji proti Izraeli, ale rovněž některým proamerickým režimům na blízkém a středním východě a v Africe. Stačí připomenout „slavnou“ Zastávku u Brna. Leckterá dívčina nezatížená morálkou si tam vydělala tvrdou valutu a jako bonus někdy i exotickou chorobu. Za války v Afghánistánu v osmdesátých letech naopak USA, Británie, Saúdská Arábie a Pákistán cvičily islámské teroristy v boji proti sovětské armádě a prosovětskému režimu v Afghánistánu.

Rozdíl byl v tom, že socialistické země cvičily spíše arabské nacionalisty, oficiálně levicové, kteří měli daleko k islámu, zákonu šaria a saláfistickému tažení za dobytím světa. Islám správně považovali za politickou konkurenci bránící modernizaci zaostalých zemí, dříve tureckých, britských a francouzských kolonií. Výsledkem jejich činnosti byly levicově a vlastenecky orientované státy jako Irák, Sýrie nebo Libye, které sice nebyly demokratické z pohledu současných pokryteckých evropských humanitářů, ale z hlediska Američany omílaných lidských práv byly na vyšším stupni než Saúdská Arábie, Írán nebo Turecko, o Afghánistánu ani nemluvě. Navíc reálně brzdily islámské agresivní tendence, především saláfisty ve své oblasti. Obohacující dopad jejich likvidace americkými globalisty a jejich evropskými spojenci na současnou Evropu je opravdu nepřehlédnutelný.

Naopak USA a jejich spojenci cvičili a podporovali fanatické muslimy, jejichž myšlení se zakonzervovalo ve středověku. Nejnovějším plodem jejich podpory je islámský stát se svými takzvaně umírněnými filiálkami. Rozpad sovětského bloku na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století posílil globální pozici USA a jejich islámských chráněnců. Aktuální otázkou je, kdo je v současné mezinárodní politice čí šéf, spojenec, chráněnec, či poskok.

V devadesátých letech se naplno rozjel starý plán na rozbití a rozparcelování sovětského svazu na malé státečky, rozkradení nerostného bohatství privatizacemi a zotročení jeho obyvatel oligarchy podporovanými z USA. Zároveň byla zahájena likvidace zemí, které měly k SSSR a později Rusku přátelské vztahy. Jednalo se především o Jugoslávii, Irák, Sýrii a Libyi. Jugoslávie má strategickou polohu, Irák, a Libye suroviny a Sýrie byla dlouhodobý spojenec Ruska disponující poměrně bojeschopnou armádou, hostící zároveň ruskou základnu v přístavu Tartus a překážející turecké a saúdské expanzi.

Je třeba dodat, že žádná z uvedených zemí se neprofilovala jako nepřítel USA. Pouze se snažily vykonávat nezávislou, všestranně přátelskou zahraniční politiku, stejně jako například náš současný prezident. Jenže pro americké globalisty existují pouze dvě skupiny států, a to kolonie poníženě plnící rozkazy z Washingtonu a nepřátelé USA, kteří jsou tak drzí, že nechtějí být koloniemi. Kdo nechce být otrokem v kolonii řízené nějakým miliardářským oligarchou, je pro USA, EU a jejich média porušovatel lidských práv, nepřítel svobody, fašista, rasista, xenofob, islamofob, homofob, levičák, komunista, poskok Moskvy, totalitář, hloupý, starý, nevzdělaný, ožralý….

Při rozbití Jugoslávie se nechtěli američtí globalisté špinit ruce. Proto pověřili vyvoláním konfliktu svoje islámské spojence z Afghánistánu a Saúdské Arábie. Občanská válka v Bosně probíhala od března 1992 do prosince 1995. Jugoslávská policie a armáda chránila integritu země v souladu s mezinárodním právem a dohodami z Helsink (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975). Do války se na straně muslimů zapojily především Německo, Británie a USA a výsledkem byla etnická čistka proti Srbům. Bosna dodnes není stabilní ani hospodářsky životaschopná a vládne tam nenávistné napětí mezi vítěznými muslimy a křesťanskými Chorvaty. Zároveň došlo na obou stranách fronty k pobíjení civilistů a zajatců. Dokonce i statistika OSN potvrzuje, že za válek v bývalé Jugoslávii tvořily většinu zavražděných a vyhnaných z domovů Srbové. O tom samozřejmě korektně mlčí, protože to neodpovídá demagogické propagandě globalistů o zločinných Srbech.

Vrcholem prolhané propagandy byl takzvaný masakr v Srebrenici, který měli spáchat srbské ozbrojené síly. Mělo se jednat o vraždu více než 8 000 zajatých muslimů. V praxi se jedná o obrovský mediální podvod, včetně vybudování památníku obětem a jeho otevírání za přítomnosti amerického prezidenta Clintona. Podle dosažitelných informací a odborného rozboru bylo srbskými strážemi pravděpodobně pobito 200 až 300 zajatců, kteří se údajně vzbouřili. Do Srebrenice byli poté sváženi padlí z nedalekého bojiště, z různých koutů Bosny a dokonce i povraždění Srbové, aby se pro média vyrobilo dost obětí. Kolem poloviny údajných obětí masakru se o dva roky později zúčastnilo voleb. Nikoho v EU to neudivilo.

Tisíce islámských teroristů z Afghánistánu, Alžíru, Súdánu, Pákistánu a Jemenu, včetně Usámy bin Ládina dostalo bosenské pasy od prvního tamního prezidenta a evropského demokrata Aliji Izetbegoviče. Bosna je dodnes chudý stát závislý na všemožné pomoci z EU a islámských zemí. Podílí se na tranzitu drog, zbraní a teroristů z Kosova do Evropy. Prostor Bosny ovládaný muslimy tvoří odpočinkovou a výcvikovou základnu islámských teroristů a zároveň místo pro jejich ekonomické aktivity.

Válka v Kosovu probíhala od února 1998 do července 1999. Rozpoutala ji muslimská teroristická organizace UCK, která byla vedena jako teroristická i v registru ministerstva zahraničí USA a takto ji rovněž na počátku bojů označil americký velvyslanec. Následně se z nich stali bojovníci za americkou demokracii. Jako první bylo zavražděno několik stovek muslimů, kteří se nechtěli zapojit do teroru. Ve spolupráci a především americkým, ale rovněž německým a italským letectvem a speciálními jednotkami z USA a Británie byla islámskými teroristy z UCK provedena etnická čistka proti Srbům. Na počátku vojenské akce stála rezoluce OSN č. 1244, která měla zastavit etnické násilí, přičemž Kosovo považovala za nedílnou součást Srbska. Zajatí Srbové byli používání jako zdroj orgánů, což potvrdilo i vyšetřování EU a OSN. Na bojích se podíleli i příslušníci Al Kajdy a dalších teroristických organizací sponsorovaných ze Saúdské Arábie.

Zásadní podporu dostali islámští teroristé, narkomafiáni a obchodníci s lidskými orgány z USA. Především od tehdejší ministryně zahraničních věcí USA Allbrightové, velké přítelkyně svatého spasitele českého národa Václava Havla a jeho reinkarnace, nového spasitele českého národa Andreje Babiše vyrobeného americkým týmem volebních poradců a globalistickou propagandou.

Současné Kosovo pohlcuje každoročně bez efektu miliardy EUR všemožné pomoci z Bruselu a má zároveň nezaměstnanost kolem 60%. Práce tam ostatně není preferovanou činností, stejně jako ve většině zemí ovládaných saláfisty a jinými agresivními muslimy. Už v době Jugoslávie vždy vydatně parazitovalo na státním rozpočtu. Prosperují pouze firmy zabývající se stavbou mešit sponzorovaných ze Saúdské Arábie. Kosovští Albánci zato ovládají podle regionu 75 až 90% obchodu s heroinem v rámci Evropy o čemž se v celé EU a samozřejmě i naší ČT 24 korektně mlčí. Narkomafiáni spolupracují s islámskými teroristickými organizacemi a muslimy usazenými v evropských zemích. Zde můžeme opět připomenout podivnou (oficiálně) sebevraždu mladé Češky 13 bodnými ranami v bytě libanonského narkomafiána v Praze. Libanon prolíná s údolím Bekáa, kde je jedna z největších pěstíren drog využívaná palestinskými a syrskými teroristy. Kosovo dále slouží jako tranzit při pašování zbraní do Evropy, pračka špinavých peněz z obchodu s drogami a provozuje velkoobchod s lidskými orgány. Islámští teroristé si tam kupují nemovitosti a válčí spolu na ulicích automatickými zbraněmi. O tom se rovněž zarytě mlčí.

V Kosovu je identifikováno pět výcvikových táborů islámských teroristů. Oficiálně stovky, ale pravděpodobně podstatně víc obyvatel Kosova či držitelů tamních pasů bojuje v rámci islámského státu a dalších saláfistických organizací v Sýrii. Není žádnou novinkou, že základním prostředkem pro financování islámského terorismu jsou drogy. Jeden z teroristických táborů je na dohled od hlavního prostoru americké základny Bondsteel nedaleko hranic Makedonie. Podle obtížně prokazatelných zahraničních informací přistávají na letišti základny letouny z Afghánistánu, které přivážejí surové opium, případně už hotový heroin. Po vítězství americké demokracie v Afghánistánu vzrostla jeho výroba o 300 %. Vzhledem k tomu, že heroin nevozí do Evropy přímo dragouni z US Army, nelze přehlédnout spolupráci a kosovskými narkomafiány. Na obchodu s drogami se podílí údajně i některé americké banky, a to praním peněž. Konkrétně je uváděna Citygroup, která financuje ekonomické aktivity našeho ministra financí a nového spasitele českého lidu.

Miliardy z obchodu s drogami a praní takto vydělaných peněz jsou příjemné pro krachující americkou ekonomiku a samozřejmě pro CIA a další služby. Konec konců, CIA financovala drogami svoje operace už za války ve Vietnamu v šedesátých letech minulého století. Na kššeftech s drogami se podílejí i další tajné služby v Africe a Asii. Jejich kontakty a peníze likvidují veškeré pokusy evropských politiků a silových složek po efektivním boji narkomafií. Drogy nejen plní konta teroristů a multikulturalistů, ale rovněž rozvracejí a ničí evropskou společnost, kterou je třeba všemi způsoby oslabovat až do úplného zblbnutí, islamizace a zotročení. Nesmíme zapomínat, že o ovládání společnosti pomocí drog se pokoušela FBI v USA již v šedesátých letech minulého století, tehdy s pomocí LSD, která je levná. Píše o tom bývalý agent CIA Timothy Leary, který se na programu podílel. Americká společnost podle toho vypadá. Přesto, či proto v roce 2012 začala tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová prosazovat přijetí Kosova, státu, jejž neuznává více, než 100 zemí světa do NATO. Tím by se vytvořil další krok k volnému pohybu kosovských Albánců a jejich teroristů a drog do Evropy. Podle našich policistů jsou kosovští Albánci nejhorší zločineckou organizací na našem území. Je to až komické, ale můj letitý předpoklad, že se dočkáme teroristů z Al Kajdy v uniformách NATO je velmi reálný.

Závěrem bych připomněl, že do vězení v Haagu byli odvlečení srbský prezident Miloševič, který nedělal nic jiného, než bránil svoji vlast a generál Mladič, který plnil svoje povinnosti v souladu s přísahou. Ani jednomu z nich nebyl prokázán podíl na nějakém válečném zločinu. Miloševič zemřel za podivných okolností ve vězení, než mohl přednést před soudem svoji obhajobu odhalující zločiny globalistů a saláfistů v Jugoslávii. Nedávno byl potichu zproštěn viny. Kdyby se měřilo všude stejným metrem, muselo by skončit před mezinárodním soudem a ve vězení několik amerických prezidentů za vyvolání protiprávních konfliktů po celém světě a podporu islámského terorismu. Bosna a především Kosovo je americkým trojským koněm v boji za rasovou multikulturní kolonizaci Evropy.

Lenka Procházková: Hra zrádců a ochotníků

$
0
0

Lenka Procházková
29.říjen 2016

Přesto ani stát, který má svobodu slova zaručenou ve své ústavě a deklaruje, že demokracie je dialog, nemůže tolerovat, aby v této „vnitřní debatě“ sílily monologické hlasy dirigované zvenčí. Lidem, kteří intrikují proti vlastnímu státu ve prospěch cizí moci, se říká pátá kolona. Před zavedením tohoto názvu měli jednoznačnější označení – zrádci.


Pokud útokům na prezidenta, vyvolaným intrikou ministra kultury a podpořeným skupinou politiků a veřejně známých osob sekundují i mainstreamová média včetně veřejnoprávních, lze mluvit o koordinovaném ataku vůči demokraticky zvolené hlavě státu. Můžeme se dohadovat, kdo je autorem námětu a jaká tvůrčí skupina zpracovala a za pochodu koriguje scénář, můžeme pevně věřit, že časem se zákulisí odhalí, momentálně však čas pracuje proti nám. Autoři a aktéři hry už v předstihu určili datum a rezervovali si i plac pro svůj tyátr.

Staroměstské náměstí v Praze posloužilo jako kulisa mnohým dějinným zvratům, zažilo stínání vzpurných hlav, střelbu, bourání soch i stavění pomníků, nesčetné demonstrace a volební mítinky, národní tryzny i pouťové a hokejové veselice. Je to ideální místo i pro policejní zásahy. Jako pamětnice vím, jak nepříjemným kotlem se tento rynek může stát, když ústupové ulice jsou náhle uzavřeny, zatímco z policejního megafonu drnčí hlas: Rozejděte se! Nikdy mi nevymizí obraz z 28. října roku 1988, kdy řada mužů a mladíků držících se vzájemně za ramena vydržela dlouhé minuty ve stoje odolávat proudům ledové vody v ústí zatarasené Železné ulice. Tehdy jsem své prožitky ze státního svátku zachytila pro samizdatové Lidové noviny v článku „My máme pravdu, vy máte psy!“

Dnešní Lidovky a další média dávají prostor politikům, akademikům a jiným mágům, kteří vyzývají občany, aby se v den státního svátku vypravili na Staroměstské náměstí a svou aktivní účastí podpořili demonstraci proti prezidentovi. Mohou však „neohrožení“ vyzyvatelé svým komparzistům zaručit bezpečné ústupové koridory, pokud se shromáždění „spontánně“ zvrhne v řádění „pražských“ majdanistů?

Svolavatelům a dalším „rebelujícím“ řečníkům zřejmě úrazy nehrozí, mohou se i z kotle pod ochranou městské policie včas přemístit a schovat na radnici, ostatně krajan pan Jiří Brady dostal už v předstihu od primátorky klíč. Ale kdo v chaosu, který může vzniknout provokací, ochrání nepřipravený lid obecný? Česká policie? Nebo i spřátelená policie německá, která dle čerstvé smlouvy smí zasahovat při protestech a násilnostech na celém území NAŠÍ republiky?

Bývalý kancléř Mathé po letech prozradil: Premiér Zeman Havlovi vetoval vyznamenání. Asi pro Javiera Solanu - šéfa NATO v období "humanitárního" bombardování Jugoslávie

$
0
0
29.10.2016 Kosovo on line
Ivo Mathé a Erik Best diskutovali s redaktorem Jiřím Kubíkem (Hovínka.cz pardon Novinky.cz) v zákulisí studia Seznamu.
Udělení vyznamenání podléhá takzvané kontrasignaci předsedy vlády, to znamená, že bez jeho předchozího souhlasu nelze řád či medaili udělit.



Bývalý kancléř prezidenta Václava Havla Ivo Mathé včera večer, po skončení živého přenosu Seznamu, zavzpomínal, že Zeman v době, kdy byl premiérem, dokázal své právo nepodepsat využít.
„Premiér Zeman nekontrasignoval jednu zahraniční osobnost,“ řekl zcela nečekaně Mathé, který byl hostem Seznamu společné s bývalou předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS) a americkým novinářem žijícím v Praze Erikem Bestem.
Mathé ještě dodal, že tuto nepříjemnou epizodu se tehdy naštěstí podařilo utajit, takže nevzniklo diplomatické faux pas: „Vůči tomu člověku by to bylo velmi trapné.“

Šlo o medaili pro Solanu?

Mathé naznačil, že spor mezi Havlem a Zemanem se tehdy týkal názoru na bombardování Srbska jednotkami NATO, neboli že spor proběhl v roce 1999. O koho konkrétně šlo, říct nechtěl.
Z kontextu ale vyplývá, že mohlo jít o vyznamenání pro tehdejšího generálního tajemníka NATO Javiera Solanu.
Zásadní spor mezi Havlem a Zemanovou vládou tehdy byl o to, zda NATO, jehož jsme byli v době leteckých úderů na Jugoslávii (v březnu-červnu 1999) členy teprve pár dnů, mělo, či nemělo právo zaútočit na srbské cíle. Tamní režim Slobodana Miloševiče v tu dobu vedl brutální boj proti etnickým Albáncům, kteří žádali osamostatnění Kosova.
„Argument Miloše Zemana byl tehdy směšný. On byl milovník Srbů,“ uvedl včera Mathé.

- - -


(Poznámka redakce Kosovo on line:
Ivo Mathé jako nekritický obdivovatel Havla a milovník politického kýče se samozřejmě velice mýlí. Zeman správně rozhodl neodměnit vraha Srbů Solanu a nepodpořit tak agresivní válku NATO na Balkáně a vnější síly, které režírovaly a financovaly krvavý rozpad Jugoslávie. Nešlo tedy o nějaké přátelství se Srby ale o elementární úctu k mezinárodnímu právu a neúctu k agresorům a hromadným vrahům.

Byla to také reakce na lhaní, podvádění a hrubý nátlak, kterého se dopustilo na české Zemanově vládě vedením NATO v čele s J. Solanou při "zdůvodnění"žádosti o přelety bojových letounů NATO ze základen přes české území k cílům v Jugoslávii.

Ostatně Solana prokázal svůj cynismus i při pogromu Albánců na srbské obyvatelstvo Kosova a Metochije v březnu 2004. Okupační armády NATO (KFOR) rozmístěné na Kosovu tehdy svou nečinností násilí tolerovaly.)

P.C.Roberts: Jak oligarchové plánují ukrást volby

$
0
0

29. 10. 2016    PaulCraigRoberts
Jsem nezvratně přesvědčen o tom, že oligarchové, ovládající dnes Ameriku, zamýšlejí prezidentské volby ukrást. V minulosti jim bylo lhostejné, který kandidát vyhraje či prohraje, protože vlastnili oba. Dnes ale nevlastní Trumpa.


Možná nevíte, že z toho, co Trump na svých shromážděních lidem říká, se v médiích neobjeví ani slovičko. Důvod? Oligarchům se to nelíbí. To stačí. A stačí to i k tomu, aby Trumpa nenáviděli.

K mé jistotě o tom, že tito lidé skutečně zamýšlejí volby ukrást, přispívá nebetyčný rozdíl mezi tím, jak presstitutky o volbách referují, a mezi tím, jaká je skutečnost. Podle presstitutek vede Hillary nad Trumpem o tak obrovské sáhy, že je naprosto zbytečné, aby se voliči Trumpa do volebních místností vůbec obtěžovali jít. Protože Hillary je jasným vítězem voleb už před volbami. Vždyť presstitutky už ohlásily její vítězství ziskem 93 % všech hlasů.

Zprávy, které se ke mně dostanou, dokazují ovšem pravý opak. Volební shromáždění Hillary jsou navštěvována velice chudě, zatímco Trumpova praskají ve švech - a velká část lidí, kteří by se jich chtěli účastnit, odcházejí neuspokojeni domů. Toto je dopis od ženy, která služebně cestuje po končinách Floridy:

„Všude na silnicích vidím jen transparenty s obrazem Trumpa. Včera jsem večeřela v mexické restauraci a ženy u vedlejšího stolu mluvily o tom, že chtěly vidět Trumpa na jeho volebním mítingu v Talabassee. Odešly proto dřív z práce, a na místo mítingu, jehož začátek byl naplánován na šestou hodinu, dorazily už ve čtyři. Ale sál byl už v tu dobu natolik přeplněn, že je pořadatelé poslali domů. Sdělili jim, že dav před vchodem do sálu byl už ve dvě hodiny tak početný, že museli otevřít vchody a lidi do sálu vpustit.“

Paní, která mi tuto zprávu poslala, znám velmi dobře a za její hodnověrnost ručím. Ostatně, podobné zprávy dostávám i z jiných koutů USA.

Média, soustředěná v rukou hrstky korporací, se rozhodla přesvědčit nejen Ameriku, ale též svět o tom, že Trump je tak nepřijatelným kandidáten, že ztratil všechny volební naděje už dlouho předtím, než volby začaly. A protože vědí, že ti, kterým ty volby budou ukradeny, nemají v médiích žádné zastání, chystají se jim jednoduše oznámit, že Hillary měla přece volby nad ženy a imigranty nenávidějícím Trumpem vyhrány už předem. Liberálně laděné obecenstvo si oddechne a Hillary nás zavede do nukleární války.

Že oligarchie má skutečně v úmyslu volby ukrást, bylo oficiálně prokázáno fungovám volebních přístrojů už při předčasných volbách v Texasu. Ty zde byly totiž naprogramovány tak, aby i hlasy pro Trumpa měnily v hlasy pro Hilary. Ti z voličů, kteří volili Trumpa, ale jejich hlasy vyšly z přístroje jako hlasy pro Hillary, u činovníků voleb protestovali. Ti přístroj prohlédli a oznámili poruchu, spočívající v tom, že přístroj vedl papírovou pásku jen jedním směrem.

Ale kdo tu pásku dokáže sledovat u voleb finálních? Zjištěná porucha způsobila, že hlasy pro Trumpa šly k Hillary – a nikdy naopak. A cožpak tomu může být 8. listopadu jinak?

Dnes, kdy jsou v mnoha směrech rozhodující volby už prakticky v běhu, ani jedinou důležitou otázku nevznáší ani Hillary, ani presstitutky. Což dokazuje fatální krach demokracie ve Spojených státech.

Trump má pravdu. Američané musí obnovit zodpovědnost vlády vůči svým občanům.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Čas šancí vykřičených pokrytců a mlčenlivé důvěřivosti hlupáků

$
0
0
PPK
29.10.2016    Outsidermedia
Blíží se další z výročí posledních desetiletí tohoto státu a politicko-mediální scéna zejména televizně bublá. Na obrazovkách se vaří pokrmy hněvu údajných poctivců, přičemž cítíme zápach připálené politické polívky přetvářky a touhy po moci pokrytců.


Křiklouni žvaní o „hodnotách“ a „svobodách“ a nikdo z nich nepřizná, že svobodami a hodnotami myslí jen nároky na prebendy pro sebe. Co chtějí? Nic méně, než nároky na zisky a požitky – na úkor práva druhých na klidný a poctivý život, přičemž „hodnotami“ myslí podrazy a války predátorů politické džungle a vnucování vlastních výmyslů druhým jako pravidel budoucích zákonů.

Ale co chce normální obyčejný člověk? Ten, který vůbec nepotřebuje, aby ho kdekdo považoval za prvek elit národa? Nechce nic víc, než institut státu, občanskými národy vytvořený už před staletími a dnes – v 21.století – splňující alespoň nejzákladnější atribut svého statusu – existenci života většiny lidí v pořádku a v bezpečí, bez násilí a bez válek. Života všech v obecné a sociální spravedlnosti.

Co však dělají ti pokrytci hlásání výmyslů tak zvaných práv a svobod? Křičí o požadavcích a nárocích zejména na svůj volný pohyb kamkoliv a kdykoliv a zároveň na svobodu vlastnit jakýkoliv majetek. Nuže dobrá – ale co když ten „jejich majetek“ bude například pozemek, kam jinému právě ten svobodný pohyb oni vejít budou chtít zakázat? A když někdo něco proti tomu řekne, tak mu zakážou i mluvit? Má to logiku? A není to snad poněkud chucpe?

Požadují svobodu podnikání včetně toho „podnikání“ skrytě i otevřeně nepoctivého a zároveň si nárokují beztrestnost svých podvodů zejména na starých, postižených a neznalých v byznysu s výmluvou, že „to přece nebylo ve smlouvě“. Nechtějí podnikat především za své, ale chtějí to mít naopak s dotačními podporami státu z daní, vybraných z peněz všech ostatních poplatníků. Není to už zas jen další obyčejné chucpe, vytvářet si výmysly práv a svobod pro sebe a povinnosti a pomoc pak požadovat po jiných?

Jak dlouho má ještě trvat ten čas šancí starých pokrytců a hloupé důvěřivosti mladých hlupáků? Čas, kterému právě ti staří pokrytci s takovou oblibou říkají demokracie zastupitelů? Je snad smyslem takové demokracie, nutit většinám sobecké a společensky destruktivní výmysly a požadavky menšin, falešně vydávané za svobody a práva? A proč vlastně nás ti lidé neustále nutí jen do nepříjemností, sporů a konfliktů a do povinnosti mlčet k nesmyslům a k bezpráví?

Nebylo snad už asociální přetvářky samozvaných elit dost? Nebylo toho lhaní, korupce, podvádění, lichvy, rozkrádaček a násilí už také dost? Uvědomují si ti papíroví a televizní bojovníci za pseudo-hodnoty a pseudo-práva, že tím, že neumějí vládu věcí veřejných systémově organizovat a umí stále jenom žvanit, tak že tu nakonec především oni sami vytvoří ryze kriminální stát? Pochopí vůbec někdy, že když k tomu jednou už zase dojde, že to pak bude už jen obyčejný fašismus, který právě stvořili? A že ten fašismus je samotné nakonec spolehlivě existenčně zabije?

Jsme svědky pokusu o státní převrat ?

$
0
0
Ludvík Smýkal
29. 10. 2016
V předvečer, při a po udílení státních vyznamenání na Pražském hradě k 98.výročí vzniku samostatné Československé republiky jsme byli svědky řady událostí, které rozhodně stojí za pozornost. Návštěva údajného duchovního vůdce Tibeťanů v Praze, právě nyní, zřejmě nebyla vůbec náhodná. Lidé, kteří se na její organizaci a uskutečnění podíleli, se i v minulosti opakovaně pokoušeli o znevážení tohoto státního svátku k rozpoutání útoků na prezidenta České republiky Miloše Zemana. K jeho dehonestaci se neštítili a neštítí zneužít, s podporou některých médií, neziskových organizací a části akademické obce, i jiných příležitostí.


Společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky z 18. října 2016 využili k útokům i na další ústavní činitele – předsedu vlády a předsedy Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zarážející je, že k nim, v těchto útocích, připojili i někteří členové vlády, senátoři a poslanci.

„Neudělení“ státního vyznamenání, příbuznému jednoho z nich, se pro tyto lidi stalo podnětem k rozpoutání hysterické, nepřátelské kampaně s cílem znevážit oslavy Státního svátku České republiky a udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

Jejich dosavadní činnost zatím vyvrcholila 28.10.2016 svoláním shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze a následném pochodu po trase Staroměstské náměstí – Karlův most- Hradčanské náměstí. Pořadatelem shromáždění na Staroměstském náměstí zřejmě byla, dle webu Magistrátu Hl.m.Prahy, obchodní společnost KUDYKAM, s.r.o., jednatel Michal Horáček (na webu Magistrátu pouze „KUDYKAM“), s uvedeným účelem shromáždění „Oslava svátku 28.10.“ Pořadatelem pochodu na Hradčanské náměstí byl zapsaný spolek Politika a Svědomí, z.s., se sídlem v Praze – Čakovicích, zapsaný do rejstříku 12.7.2016, s uvedeným účelem pochodu „Uctění památky 28.10.2016“.

Shromáždění na Staroměstském náměstí, moderované Michalem Horáčkem, se zúčastnili a vystou- pili se svými projevy, ministři vlády ČR Daniel Herman a Marian Jurečka (oba KDU-ČSL) , místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (STAN), který „před pár dny svolal tuto akci,“, poslankyně Miroslava Němcová (ODS), bývalý český premiér Petr Pithart, rektoři některých vysokých škol a další.

„Na náměstí stojí pódium s fotkami s dalajlámou a Václavem Havlem. Nechybí ani transparenty s nápisy „Čína ven z ČR! Bolševik Miloš Zeman s nimi. Free Tibet“. Zatím na náměstí postávají stovky lidí. Chtějí prý vyjádřit nesouhlas s počínáním prezidenta Zemana. Toho bez obalu označují za „komunistu", „proruského zrádce" a tak podobně. „Zeman čínský červ!"„Zeman ruský šváb! „Zeman je lhář!"„Jsme západ!" Tato hesla jsou k vidění na dalších transparentech.“

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Ostuda-Ostuda-Ostuda-kricel-zaplneny-Staromak-Nemcova-se-pustila-do-Zemana-a-rozbourila-masy-lidi-460425

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Stovky-odpurcu-Hradu-na-Staromaku-Ten-Pi-Tchus-Rude-trenky-s-prasetem-Bolsevik-Zeman-460422

Po skončení shromáždění oslav na Staroměstském náměstí „vyrazilo několik set lidí, za organizovaného skandování protizemanovských hesel, na pochod na Hradčanské náměstí, kde protestní akce proti prezidentu Zemanovi vyústila předáním plastiky představující Miloše Zemana jako jako exkrement. Kolorit akce dotvářely transparenty s protizemanovskými hesly, červené trenýrky či česká vlajka“.

Dle informace mluvčího prezidenta republiky „Vrcholem těchto oslav nenávisti, které byly zároveň zahájením prezidentské kampaně pod patronací pánů Horáčka a Gazdíka, byly pokusy o "uličky hanby" pro ty, kteří odcházeli z Hradu“.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/VIDEO-Vylez-srabe-Odpurci-Zemana-v-cele-s-vysokoskolskym-pedagogem-radili-u-Hradu-460438

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dozvuky-bourliveho-patku-Ovcacek-informuje-o-ulickach-hanby-pro-odchozi-z-Hradu-Horacek-se-dusuje-ze-na-Staromaku-nepadlo-o-Zemanovi-slovo-460461

Zajímalo by mne, co na uvedenou plastiku zobrazující prezidenta ČR, hanlivé nápisy, urážky vrchního velitele ozbrojených sil, pokusy o napadání odcházejících hostů ze slavnostního shromáždění na Pražském hradě, nedodržení účelu shromáždění a pochodu, atd., "říkají" pánové Sobotka, Chovanec, Stropnický,a., kterým v minulosti tak vadily, zřejmě oprávněně, tykadla nebo makety šibenic ?

Kde byli 28.10.2016 úředníci Magistrátu Hl.m.Prahy, Policie ČR, Městské policie, apod., když jim v jiných případech k zákazu, rozpuštění, příp. „rozehnání“ demonstrací, stačilo a stačí mnohem méně ? Věřím, že mají vše, tak jako v jiných případech, pečlivě zdokumentováno .....

Kde jsou příslušné orgány činné v trestním řízení, které v jiných případech porušení zákona při demonstracích, neprodleně jednají ?

Otázkou je, zda si všichni výše jmenovaní vůbec uvědomují, že svou nečinností, mohou napomáhat přípravě a rozpoutání státního převratu v České republice, se všemi následky s tím souvisejícími ?

Tereza Spencerová: Světové dění tentokrát „zaplácl“ Hermanův příbuzný

$
0
0

Tereza Spencerová
29. 10. 2016  Literárky
 
Tereza Spencerová se s pobavením vyjádřila k tématu Jiřího Bradyho, které otřásá naší současností. Následně se ve svém pravidelném shrnutí týdenních událostí a již ve vážnějším tónu se věnovala dění v Sýrii, Iráku, Libyi či na Ukrajině.
Jen stručně, protože by vypadalo divně, kdybychom to nezmínili: Má naše země skutečně takovou celosvětovou ostudu díky nevyznamenání přeživšího holocaustu Jiřího Bradyho? Psalo se o tom i v Americe… A vůbec, jaký dojem na vás celá věc dělá?

Ostuda? Určitě! Celý svět přece večer usíná a ráno vstává s myšlenkami na Českou republiku, protože není globálně důležitějšího tématu! Ne, vážně, všechny takové ty „strachy“ z ostudy v zahraničí jsou přece jen názornou sázkou na maloměšťácké uvažování typu „Co si o nás kdo pomyslí?“ Jakmile s tím zase někdo přijde – a přichází se s tím pravidelně – tak dotyčného přestávám číst a poslouchat, protože je jasné, že má sice puzení promluvit při současné absenci argumentů. A to, že se o tom zmínily americké noviny? Víte, mě mnohem víc trápí, že jsme obohatili rovnou anglický slovník o pojem „tunnelling“, čili tunelování. A spousta z těch, kteří se dnes tak bojí o naši pověst ve světě, u onoho tunelování svítila…

Osobně pro mě „kauza Brady“ skončila ve chvíli, kdy tři Hermanovi „svědci“, dva ministři a slovenský velvyslanec, jeho tvrzení popřeli. Co dál? U normálního soudu by se kleplo kladívkem a basta a před budovou soudu by se ještě někdo možná i pohoršil, že ministr chtěl protekci pro svého příbuzného. A když pak kanadská ambasáda konstatovala, že žádný dopis avizující cenu pro pana Bradyho nedostala, bylo to už druhé „basta“. U nás se ale místo toho rozjel neuvěřitelný politický cirkus, v němž se hraje už úplně bez pravidel, a z pana Bradyho, jednoho z tisíců autorů, kteří kdy popsali prožitou tragédii, se stala hvězda zavalená nejrůznějšími medailemi a klíči. Ještě si mohl užít včera u Krause na Primě, kam byl – jistě jen kvůli vyváženosti a objektivitě – pozván i jeho Herman a v hledišti vestoje aplaudoval dav známých antizemanovců, ale Prima pořad neodvysílala – a zadělala si na malér. Vzduchem už létají obvinění z cenzury… A když už si na cenzuru stěžují i ti, kteří ovládají mainstreamová média a mají do různých studií prakticky volný vstup, tak to už je na pováženou, co říkáte?

V každém případě – až pojede pan Brady (obtěžkán medailemi, klíči a náhlou, ale o to vřelejší láskou) domů, tak si jistě řekne, že na podobném tripu ještě nikdy nebyl.

Jaký dojem to na mě dělá? Myslím, že platí úsloví o psu a holi. Miloš Zeman očividně znervózňuje své protivníky čím dál víc a nervy praskají, jako kdyby „komusi“ už hrozily nějaké časové lhůty nebo mu cosi hořelo za patami a byl nucen běžný demokratický proces nějak „urychlit“. Když jsou kvůli tomu loutkovodiči a jejich politici a „osobnosti“ (a jejich myšlenkoví i bezmyšlenkovití souputníci) ochotni rozštěpit lidi během nejvýznamnějšího svátku naší republiky, budiž. Na druhou stranu si ale podle mého musejí uvědomit, že tím pádem ztrácejí v očích značné části veřejnosti poslední zbytky legitimity, se všemi důsledky, které pro ně z tohoto faktu vyplývají pro případné praktické vedení státu.

Nyní již k jiným věcem. Že je v českých médiích ticho o Ukrajině, jsme si již zvykli. Nyní ale z prvních stran zmizel i vývoj v Sýrii a Iráku. Nejprve tedy, co bojiště Mosul? Považujete za potvrzené zvěsti o účasti českých vojáků na místě, byť tedy ne v roli bojovníků? Kdo všechno se tam za ten týden vlastně vyloupl a jak slavné je to s odhady, že Daešáci vezmou nohy na ramena do Sýrie? A kam až dojely Erdoganovy tanky, které sice nikdo nezval, ale stejně přijely?

Nejprve k oněm údajným českým vojákům u Mosulu. Pokud by se opravdu účastnili ostrých bojů, byla by to pro naši armádu svým způsobem premiéra v celé historii NATO. Osobně bych nijak nepřeceňovala mosulské blogery, protože – a to se vlastně vztahuje i k té předešlé otázce – si nedělám žádné iluze. Kdysi jsem káhirskému taxikáři řekla, že jsem z Česka, a on vyjekl radostí, jak skvělá země jsme a že nás skvěle zná. A aby to dokázal, pochválil mě: „Ten váš Ceausescu, to byl taky frajer!“ Čili, Češi mohou být v povědomí iráckých vojáků zaměnitelní s kýmkoli.

Osvobozování Mosulu obecně trochu drhne, protože Daeš přistoupil k taktice, jejímž smyslem je tříštit útočící šiky. Tu podnikne sérii pumových útoků v Kirkúku, ondy zaútočí na Rusbá a málem město obsadí, a irácká armáda se šíitskými milicemi musejí řešit tyto operace, takže se k samotnému, údajně až milionovému Mosulu, který americké letectvo bombarduje a odkud uprchlo necelých 10 tisíc lidí, zase nepřibližují až tak rychle, jak bylo asi v plánu.

Důležitější je ale chování Kurdů. Pešmergové totiž oznámili, že na rozkaz prezidenta iráckého Kurdistánu Masúda Barzáního postupovat na Mosul ani nebudou a zastavili se u města Búšiká, hodně kilometrů před cílem. A nejen zastavili, přivezli si rovnou i bagry a buldozery a začali rýt příkopy, které mají do budoucna určovat hranici Kurdistánu vůči Iráku. Irácká vláda Kurdy předem varovala, aby osvobozování Mosulu nepojímali jako další kapitolu záboru iráckých území, ale Barzání je jedním z nejvěrnějších vazalů Turecka, dostává z Ankary pravidelně spousty milionů dolarů „dotací“ a dokonce schvaluje i turecké masakry tureckých a syrských Kurdů… A najednou se pešmergové „zastaví“ a jen tak sami, mýrnyx dýrnyx, zabojkotují osvobozování Mosulu? Přímo se vnucuje vysvětlení, že takto Recep Erdogan prostřednictvím „svého“ Barzáního ukazuje Bagdádu, kdo že je v oblasti skutečným pánem, a současně i Američanům, že přestane bořit jejich snahy výměnou za vydání Fethulláha Gülena a za podíl na mosulském triumfu. Myslím, že spory mezi USA a Tureckem eskalují, protože americká strana cítí potřebu zdůrazňovat „pokračující spojenecké svazky“, což by asi zdůrazňovat nemusela, kdyby vše běželo, tak jak má…

Když to shrnu, bitva pokračuje, papež František se modlí za přibývající civilní oběti (převážně amerického) bombardování, asi tři sta příslušníků Daeše prý se z Mosulu dostalo až do syrského Dejrizoru. Mosul jistě padne, ale jak a co bude dál, to se teprve uvidí. V každém případě ale osvobození Mosulu nebude znamenat konec Daeše, jak si pochvalují někteří západní činitelé. Teroristická organizace jen přejde k jiné formě boje, zatímco její dceřiné organizace od Nigérie až po Indonésii „pojedou“ dál bez jakýchkoli změn…

Posuňme se k bojišti Aleppo. Pomohlo chvilkové humanitární příměří, které vyhlásila Moskva, k tomu, aby se i zbytky nebohých obyvatel z rozsekaného města dostaly pryč? Zmenšuje se část města kontrolovaná rebely? Přičemž, jak se to v té Sýrii vlastně přeskupuje a přelévá... Stále platí, že jednotlivé skupinky a skupiny, které kontrolují třebas jednu vesnici, za úplatu přejdou od vládních jednotek k Daeši, pak za ještě větší úplatu k „umírněným rebelům“... Jak se přebíhalo v poslední době? S tím souvisí také často zmiňovaná úvaha, že Bašár Asad v zásadě už nemá mnoho vlastních jednotek a že za něj bojují zejména íránské šíitské milice. Je tomu tak?

Humanitární příměří, které nakonec trvalo snad tři dny, nebylo k ničemu, protože džihádisté ve východním Aleppu – až na pár jednotlivců -- odmítli kapitulovat a odejít, násilím nepustili ven ani civilisty, a ostřelováním přístupových cest zabránili i OSN, aby do oblasti dovezla humanitární pomoc. Takže se zdá, že během příměří se uprchnout podařilo snad jen asi padesáti lidem.

Nicméně, Rusové tvrdí, že – dnes už desátý den -- na východní Aleppo ze vzduchu neútočí, a kdo prý tvrdí opak, má o tom doložit důkazy. O to víc se bojuje přímo v terénu. Syrská armáda se svými spojenci proniká do města, obsazuje strategické body kolem a stahuje „smyčku“ přetínáním pašeráckých zásobovacích tras, ale že by hlásila nějaký zásadní průlom, po němž už by vše bylo „na spadnutí“, tak to nikoli.

Vámi zmíněné přeplácení milicí z různých lokalit nejspíš stále funguje, nicméně v poslední době se – především kolem Damašku a v provincii Homs – na stranu vlády „vrátilo“ dalších skoro deset významných džihádistických bašt, takže si troufnu odhadnout, že přeplácení sice stále běží, ale v čím dál menší míře směrem k rebelům. Lidé jsou už unavení, vidí, na jakou stranu se konflikt kloní, a džihádu beztak docházejí peníze.

Je tu ale znova „ten“ Erdogan. Vedle Mosulu si totiž klade „historické nároky“ i na Aleppo a tvrdí, že je jeho „dějinnou povinností“, aby turecká armáda došla také až tam. A tím se dostává do střetu s Ruskem, které jasně dalo všem kolem najevo, že východní Aleppo si osvobodí – spolu se syrskou armádou – samo a nikdo jim do toho nebude mluvit, a ani hystericky pokřikovat, jak to aktuálně činí západní politici. Ruské a turecké tajné služby si mění informace, nejspíš existuje i nějaká dohoda, která by měla zabránit otevřenému střetu tureckých vojsk postupujících ze severu k Aleppu s ruskou armádou, ale ta syrská už začala turecký předvoj – tvoří jej oddíly Syrské svobodné armády – bombardovat. Takže se za pochodu vymezují pravidla hry i tady. Uvidíme.

O tom, že Asad už nemá skoro žádné vojáky, se spekuluje přinejmenším dva tři roky. Je jasné, že vojáci ve válce umírají, ale nahrazují je noví, i když často vstupují spíš do lokálních provládních oddílů, které v daném, obvykle jejich rodném regionu, nahrazují roli pravidelné armády. Ve výsledku tak lze říci, že početní stav řádné armády se snižuje, ale celkový početní stav provládních sil nikoli. A stejně platí, že různé šíitské oddíly, ať už z Libanonu, Íránu nebo Iráku, bojovaly po boku syrské armády skoro od začátku, takže to také není žádná novinka, spíš jen snaha hledat na té rusko-syrské straně nějaké mouchy a pak je přifukovat. Útok na východní Aleppo prostě podniká podobně pestrá koalice, jako je tomu v případě Mosulu, rozdíl ale vidím v tom, že ta „aleppská“ je v zásadě jednotná, zatímco „mosulští“ se sice většinou shodují v nepřátelství proti Daeši, ale po jeho potlačení v ní propuknou ostré spory ohledně politické budoucnosti regionu. 
 
. . .   . . .   . . .
 

Antizemanovskou oslavu 28. října na Staromáku zaplatil Gazdík z peněz daňových poplatníků /STAN dostává státní příspěvek/. Zaplatil ji Horáčkově agentuře, která zajišťovala produkci,tvrdí Michal Hašek

$
0
0
29.10. 2016 Parlamentní listy
Narážel tím na zprávu serveru Seznam.cz, kde se občané mohou dočíst, že oslavy platila Palackého univerzita v Olomouci a Starostové a nezávislí v čele s Petrem Gazdíkem. Obě tato uskupení získávají finanční prostředky i ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků.

Ivo Mathé v rozhovoru pro Seznam.cz prozradil, že Miloš Zeman jako premiér vetoval jedno vyznamenání, které se chystal udělit prezident Václav Havel. Ačkoli nevyslovil žádné jméno, zkritizoval Miloše Zemana za to, jak v roce 1999 hájil Srbsko v době náletů NATO na tuto zemi.
. On byl milovník Srbů, takže když došlo k bombardování Srbska, tak to považoval za nepřijatelné.

Hašek předestřel zcela opačný pohled. „Kosovo uznala vláda ČR bez mandátu Poslanecké sněmovny na návrh Karla Schwarzenberga. Argument pana Mathé o tom, že Miloš Zeman měl rád Srby, je ve skutečnosti bodem PRO Miloše Zemana, bombardování Jugoslávie NATO považuji za jednu z největších chyb, které NATO pod vedením USA udělalo v Evropě v 90. letech, připomínám mj. pozdější osvobození Slobodana Milosevice mezinárodním trestním tribunálem a kšefty bývalých amerických generálů a politiků v Kosovu...,“ napsal končící jihomoravský Hejtman.



Porošenko píchá Putoranu - tip turistického referenta

$
0
0

29. 10. 2016, Petr Ďoubalík


Znak vojenské rozvědky Ukrajiny, Plato Putorana (Krasnojarský kraj, RF), videa

zdroje: zde1zde2

Ukrajinci už neví, jak by souseda provokovali. Teď vyrukovali se znakem vojenské rozvědky, který v několika detailech rozhodně není náhodný. Informaci o tom jsem převzal ze Sputniku, možná vás to bude zajímat. Ale! Hlavním důvodem je to, že v posledních dnech zkoumám jednu nádhernou lokalitu uprostřed RF - Plato Putorana. A ten "Porošenkův meč" píchá právě do Plata Putorana. Věřím, že Putorana potěší oko všech turisticky založených čtenářů NR.



Nejprve informace o znaku rozvědky:

Porošenko promluvil na pozadí emblému se sovou probodávající Rusko mečem
Ukrajinský prezident Petro Porošenko promluvil na pozadí nového emblému vojenské rozvědky Ukrajiny, na němž je zobrazena sova, která probodává mečem mapu Ruska. Fotografie byla zveřejněna na oficiálních webových stránkách hlavy státu.
Podotýká se, že v průběhu svého vystoupení představil Porošenko nového náčelníka hlavní správy rozvědky MO generálmajora Vasilije Burba. Na emblému je také heslo „Ukrajina nade všechno!" a latinský výrok "Sapiens dominabitur astris", což v překladu znamená „Moudrý bude vládnout hvězdám".

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin ostře zkritizoval novou symboliku Hlavního ředitelství rozvědky ukrajinské armády.
„Obracím pozornost na debilní symboliku ukrajinské armády," podotkl Rogozin při komentáři fotografií na webu prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka, kde Porošenko vystupuje na pozadí plakátu se znakem struktury. Na plakátu je zobrazena sova, která mečem propichuje území Ruska a nápis „Ukrajina — Nade vše." Rogozin také upozornil na podobnost mezi tímto sloganem a prvním řádkem „Písně Německa", která byla použita jako hymna Třetí říše.

A teď to příjemnější - Plato Putorana
Označení "Putorana" znamená evenkijsky "jezera se strmými břehy". Oblast se nachází přibližně v místech, kam píchá špička Porošenkova meče. Horské plato je protkáno hluboce zaříznutými říčkami a jezery. Nejvyšší horou je Kámen (1710 m). Prosím, seznamte se:





















všimněte si, že pro méně chápavé je území RF ve znaku dokonce vybarveno
Podzim na jezeře Ajan (Plato Putorana), video Vasilij Sarana (2016):


Zima na jezeře Ajan, video Vasilij Sarana (2016):


Spřátelit se s vlky (1. díl), video Vasilij Sarana:



Hledání snímku snů, video Vasilij Sarana (2016):



Plato Putorana, splutí řeky Ajan, video Andrej Sotnikov (2015):



Pro případné další hledání na internetu se může hodit název Plato Putorana v azbuce:
Плато Путорана
A maličká poznámka na závěr. Radujme se z nádherných záběrů, nevšedních ptačích pohledů, pořízených novodobou technikou (minikamera + kvadroptéra). Naše generace je asi poslední, která nad takovými záběry žasne. Brzy to bude úplně běžné.
Zdravím všechny turistické duše na NR, Ďouba.


Menší než malé množství demokracie a tolerance

$
0
0

Ondra Hála
29. 10. 2016
Výzva pražských herců k občanským nepokojům a protestům proti prezidentu republiky, sraz pražské kavárny v pořadu pana Krause a další veřejná prohlášení „všech slušných lidí“ odhalilo pravou podstatu věcí, protože jak praví písmo svaté:“…podle skutků poznáte je.“


Profesionální propaganda a emoční masáž obyvatelstva naší země v posledních dnech dosáhla pomyslného vrcholu. Poslední kapkou pro mě byl článek na titulní stránce dnešního Práva (tj. 29.10.2016). Staroměstské bylo plné. „Tisíce lidí včera večer zaplnily Staroměstské náměstí v Praze i další veřejná prostranství v zemi….“ Mainstream by rád vzbudil v lidech iluzi, že akce několika málo opozičních politiků, politických vysloužilců a herců či zpěváků, je akcí masovou s plnou podporou veřejnosti. Opak je pravdou. Pokud by někdo zveřejnil skutečný počet zúčastněných, nemělo by to takový efekt.

Stále opakovaný důraz na slušnost, má vzbudit falešný dojem legitimnosti požadavků úzké skupiny lidí. Skupiny lidí, která pokrytecky a bez mrknutí oka toleruje alkoholické excesy, vulgaritu a dokonce i fyzické násilí bývalého ministra financí pana Kalouska.

Prohlášení pana Bartošky a pana Dyka, je jen dalším pokračováním klipu Přemluv Bábu, který uráží starší a venkovské voliče (jak jinak než ústy „slušné a tolerantní“ Kláry Issové a Jirky Mádla). V tomto směru nás bohužel čeká nechutná několika týdenní mediální smršť. Mainstream už ukázal, v jakém duchu se tato kampaň ponese.

Závěrem bych rád vzkázal panu Bartoškovi, že znám spoustu opravdu slušných lidí, kteří volili Miloše Zemana a budou ho volit znovu (pokud bude kandidovat).

Na konání pochodňových průvodů čas ještě nedozrál. Ale již zraje

$
0
0

Luděk Prokop
30. 10. 2016
Jsme svědky a zatím jen pouhými diváky dění, kdy obranou demokracie přeplněné řvoucí tlamy, za úporné a vydatné pomoci mediálního monopolu, postupně kypří a připravují „půdu na setbu pro výměnu plodin“. A sice pro kýženou náhradu „vadnoucí plodiny“, která ne a ne se ujmout, jinak vyjádřeno, náhradu chatrné a nemocné demokracie. Pozvolný osev již klíčícími semeny, byl pomalu ale jistě započat. V podobě nové plodiny má být na místo zmíněné chatrné a nemocné demokracie, vypěstován silný, zdravý a odolný fašismus.


Obrazně vyjádřeno, proces výměny „plodin“ započal již sociálnědemokratickou a následně i vládní podporou nástupu i rozvoje fašismu na Ukrajině.

Zesílení „obrodného“ procesu má pokračování v odmítání výsledku přímých voleb prezidenta. V dlouhodobém podrývání jeho pozice a v permanentní dehonestaci jeho osoby. Ve vynalézání skandálů kolem prezidenta, kdy z hustě nafukovaných nepodstatných bublinek, respektive „prkotin“, jsou tvořeny „podstatné“ vele-problémy, přeplňující mediální prostor. To se děje v úzkém propojení s překrucováním a falšováním jak skutečností, tak relevantních, souvisejících informací. Zároveň s tím vším jsou připravovány hrátky s červenými kartami, hrátky s všemožnými protesty různého druhu, včetně „humorných“ akcí s hanobením i ničením státních symbolů.

K tomu všemu je nezbytné připojit i přípravu proti-prezidentských provokací, včetně transparentů s hanlivými nápisy a hesly. Včetně svolávání odpůrců prezidenta, mimo jiné přes sociální sítě. Například u příležitosti toho či onoho významného výročí, nebo státního svátku. Vše se děje za mlčenlivého, nejspíš i souhlasně shovívavého přihlížení nejen vládních politických stran. Neustálé stupňování zmiňovaných záležitostí, evidentně směřuje k vyprovokování přívrženců prezidenta k reakcím. Málo platné ale jeho voličů bylo více než voličů protikandidáta a pokud by měli být stejně agresivního naturelu, jako ti co punktují proti-prezidentské akce s nejapnými urážkami, mohlo by to dopadnout dost zle. Otázkou je, zdali to není záměrem organizátorů i řady těch, co tolik moc řvou o nutné obraně demokracie, jejíž zásady sami ignorují a nerespektují. Aniž by ti hloupější z nich přemýšleli o tom, že právě takové počínání je pro demokracii likvidační.

Vyhlašování týdne neklidu, demonstrační a netajené, dokonce i veřejně vyhlašované snahy o odstranění zvoleného prezidenta. Gradování sprostot a vulgarit, falšování a zkreslování informací. To všechno při zneužívání různých výročí a při stupňování urážek a provokací výše uvedených, patří mezi ryze fašounské metody. Pravda, pro konání pochodňových průvodů zřejmě čas ještě nedozrál, stejně jako pro ně nejspíš ještě nedozráli ani zneužívaní lidští maňásci. (Tedy aspoň snad většina z nich).

Vyvrcholení popisovaného „obrodného procesu“ nevyhnutelně skončí obrovským úžasem lidských maňásků, zneužitých k vítězství fašistické revoluce a opětovným, ještě silnějším nářkem: "ale tohle jsme my přeci nechtěli". Už se v jiné podobě ono - „ale tohle jsme my přeci nechtěli“ - už se to jednou stalo a výročí toho se blíží.

A zase budou poučením nedotčení maňásci vyřvávat proti prezidentská hesla se svrháváním prezidenta z funkce, aby později mohli hořekovat a lkát. „Tohle jsme přeci nechtěli, to jsme přeci nemohli vědět, že to takhle dopadne“.

To už pak ale může být, pozdě na dlouhou dobu. Tolik pozdě, že již nebudeme muset mít tu možnost, vyjadřovat zklamání ani při volbách, ani nijak jinak. Dokonce ani při těch manifestačních.

Nyní ještě snad není tolik pozdě. Jenom je nutné vzít na vědomí, že demonstračně revolučním svržením řádně zvoleného prezidenta, proces přeměny demokracie ve fašismus skutečně začíná a mnohdy bývá provázen silným řevem o nezbytně nutné obraně demokracie.

Výzva k občanské bdělosti! (Podobnost čistě náhodná?)

$
0
0
Jaroslav Čejka
30.10.2016   blog autora

Tak nám pánové Bartoška a Dyk zabili státní svátek! Vyhlásili Týden občanského neklidu. Nevím, jak komu, ale mě to připadá jako další krok k pokusu o státní převrat. A tak využívám své občanské právo a vyzývám k občanské bdělosti!

Ale teď vážně. Můj problém je v tom, že jsem malého Vojtu Dyka vozil kdysi dávno v Tatrách na sáňkách a že Jiří Bartoška koncem 80. let recitoval na Pražském hradě básně z mé Kapesní sbírky zákonů, vět a definic. Bylo to při přijetí delegace Československého svazu žen soudružkou Kabrhelovou, Gustávem Husákem a dalšími představiteli strany a vlády mužského pohlaví. Zlí jazykové této elitě své doby přezdívali Alibaba a čtyřicet loupežníků.

Ani nevím proč, ale vzpomínka na onu blasfémii se mi vybavila včera při pohledu na politické apoštoly střídající se na tribuně vybudované panem Gazdíkem na Staroměstském náměstí. Neviděl jsem je všechny, ale tu paní, která nemůže strávit, že jí svého času Zemanovou vinou o fous uniklo premiérské křeslo, jsem viděl dobře. I toho pána, který v roce 2003 pro změnu neuspěl v prezidentské volbě. Ten kdysi začínal svou životní dráhu jako synek prominenta a mladý komunista, ale později se stal chartistou, ofčákem, členem Občanského hnutí a nakonec i lidovcem - prostě politickým turistou.

Ale zpět k Bartoškovi a Dykovi. Jsou to herci - a dobří herci. Ale herci většinou hrají jen přidělené role a nepíšou. A když už píšou, tak nerežírují. I když výjimky potvrzují pravidlo. Včera v divadle La Fabrica však o žádné autorské divadlo nešlo. Včera jen přečetli - a ne moc dobře - to, co jim napsal pan Karel Steigerwald, který kdysi proslul svými Dobovými tanci. Stejně zručně zvládl i ten svůj včerejší dobový taneček. Kdo ví, jestli by také nechtěl kandidovat na Hrad jako pan Michal Horáček. Ten tam byl, jestli se nemýlím, také. Michala Horáčka znám rovněž. V roce 1989 jsem pomáhal jemu a Michalu Kocábovi k publikování jejich výzvy Most v týdeníku Tvorba. Ale nakonec svou výzvu stáhli. Před mostem dali přednost politickému buldozeru, který všechno srovnal se zemí. Tedy v politickém slova smyslu.

Jenže já znám i Karla Steigerwalda. Kdysi mi na záchodě během přehlídky Divadelní mládí v Českých Budějovicích řekl, že lidé, jako jsem já, by se měli věšet. A to jen a jen kvůli mé básni Kulisáci, kterou jsem den předtím otiskl ve festivalovém časopise a která končí verši:

Na začátku vždycky byla tma
Divadlo je jako zrnko obilí
Místo slupky ve tmě praskne opona
A zázrak stokrát obehraný znovu tiše vzklíčí
Aby zajizvil i naše omyly

Od té doby Karlu Steigerwaldovi nevěřím ani pozdravení. Utvrdil mě v tom, když po roce 1989 napsal o Jiřině Švorcové, ke které se - dokud mu mohla být užitečná - choval jako glycerínový čípek, článek "Jiřina Švorcová lže i mluví pravdu".

Od jisté doby se už nespoléhám na to, že dobré divadlo zajizví i naše omyly. A mám se velice na pozoru před dobrými dramatiky, kteří bývají špatnými politiky. A ke stejné bdělosti se teď dovoluji vyzvat své spoluobčany, pokud to ovšem cítí podobně jako já!

Nikoho k tomu však nenutím. ("Malé věci řešte ruky mávnutím!" radí můj oblíbený klasik, jenže já si myslím, že o malé věci už nejde.) Stejně tak nebudu odsuzovat nikoho, kdo mě slušně pošle do háje. Právo na vlastní názor a jeho vyslovení nám přece zaručuje Ústava ČR.

Ale na sprosté diskusní příspěvky a podpásovky reagovat nebudu, to ať se na mě nikdo nezlobí! Anebo třeba i zlobí. Nějak se s tím už vyrovnám :-)

Tragédia letu MH17 a otvorené otázky vyšetrovania

$
0
0
Branislav Fábry
30.10.2016   Nové slovo (sk)


Dňa 28. septembra 2016 vystúpil tzv. Medzinárodný vyšetrovací tím (JIT) so správou, ktorá sa týka pádu malajzijského lietadla letu MH17 na východnej Ukrajine. Podľa očakávania negatívna bola najmä reakcia Ruska, jeho postoj sa však dal očakávať. Na dôvody ruského postoja sa však treba pozrieť z nadhľadu a zamyslieť sa, ako by v budúcnosti mali podobné vyšetrovania vyzerať.

Jednostranný vyšetrovací tím


V médiách sa často zdôrazňuje, že na vyšetrenie tragédie lietadla MH17 bol zriadený medzinárodný vyšetrovací tím. Problém „medzinárodnosti“ však spočíval v tom, že na jeho práci sa zúčastnili vyšetrovatelia zo selektívne určených štátov. Výber zúčastnených krajín bol až príliš jednostranný a prozápadný – participovalo v ňom Holandsko, z ktorého pochádzalo najviac obetí, ale aj ďalšie štyri štáty: Belgicko, Austrália, Ukrajina a Malajzia.

Holanďania pri celom vyšetrovaní zohrávali vedúcu úlohu a v zásade rozhodovali aj o tom, koho do vyšetrovania priberú. Pokiaľ ide o zloženie JIT, tak najviac asi prekvapuje účasť Ukrajiny a súčasne neúčasť ľudových republík či Ruska. Od začiatku bolo pritom jasné, že sa objaví spor o tom, či lietadlo zostrelili Ukrajinci alebo bojovníci ľudových republík. V takejto situácii bola voľba jedného z hlavných podozrivých do vyšetrovacej komisie prinajmenšom neseriózna. Keby tam pribrali aj predstaviteľov ľudových republík alebo Ruska, dalo by sa to chápať ako určitá snaha o vyváženosť. Keďže sa do vyšetrovania zapojil iba jeden z podozrivých subjektov a ostatné zostali mimo, museli o objektívnosti celého vyšetrovania vzniknúť pochybnosti.

Zvláštny bol aj výber Belgicka ako člena JIT. Išlo síce o jednu z krajín, odkiaľ pochádzali obete letu MH17, no nepatrilo medzi krajiny s najvyšším počtom mŕtvych. Holandsko, Malajzia a Austrália vykazovali najviac obetí, za nimi so štvrtým najvyšším počtom však nasledovala Indonézia (12 mŕtvych), nie Belgicko (4 mŕtvi). Napriek tomu však bolo ako člen JIT vybraté Belgicko, nie Indonézia. Tento krok zo strany Holandska bol problematický i preto, lebo Holandsko a Belgicko koordinujú svoju zahraničnú politiku vo viacerých oblastiach. Vieme, že vzťahy Holandska a Indonézie sú komplikované už pre koloniálnu minulosť. Aj v roku 2015 existovali viaceré nevyriešené otázky medzi oboma štátmi a z dôvodu problému trestu smrti pre občana Holandska nastala i pomerne tvrdá diplomatická roztržka. Dá sa očakávať, že Indonézia, ktorá proti Rusku sankcie za MH17 nevyhlásila, by pri vyšetrovaní postupovala opatrnejšie než Belgicko.

Pomerne zaujímavý bol postoj JIT voči Malajzii. Keďže išlo o malajzijské lietadlo a po Holandsku mala Malajzia druhý najvyšší počet obetí, Malajzia do JIT jednoznačne patrila. Napriek tomu sa však značná časť vyšetrovania odohrávala bez účasti malajzijských vyšetrovateľov. Ostatné štyri krajiny sa rozhodli ešte na konci roku 2014 Malajziu dočasne vylúčiť a až po tvrdých vyjadreniach a ústupkoch Malajziu znovu pribrali v neskoršej fáze vyšetrovania. Je to neuveriteľné, lebo lietadlo bolo malajzijské a podľa toho malo byť i vyšetrovanie malajzijské. Za zmienku stojí i fakt, že Malajzia voči Rusku dodnes sankcie kvôli letu MH17 nezaviedla.

Problém bol aj s nezávislosťou vyšetrovania. Vyšetrovatelia síce o sebe tvrdili, že sú „nezávislí“, ale to bola iba oficiálna formulácia. Boli totiž nominovaní svojimi politickými predstaviteľmi a tí už pred zriadením vyšetrovacieho tímu učinili závažné kroky. Austrália, Belgicko i Holandsko zaviedli proti Rusku sankcie tesne po tragédii MH17. Postoj ukrajinských vyšetrovateľov bol ešte jasnejší a nezávislosť ani nepredstierali. Vlády všetkých uvedených krajín mali o vinníkovi jasno už pri zavádzaní sankcií a určite nemali záujem, aby sa niekedy neskôr dokázalo, že zavedenie sankcií voči Rusku bolo z ich strany nespravodlivé.


Právna zodpovednosť Ukrajiny


Pri uvedenom jednostrannom zložení JIT neprekvapuje, že sa zjavilo obvinenie Ruska. Mnohým západným politikom to bolo „jasné“ hneď od začiatku, a preto ešte v júli 2016 schválili sankcie proti Rusku. Naopak, o zodpovednosti Ukrajiny za pád lietadla podozrivo mlčali tak západní politici, ako aj západné médiá. Ukrajinská vina je pritom nado všetku pochybnosť.

Podľa medzinárodného práva je štátne územie trojrozmerné a súčasťou štátu je aj vzdušný priestor. Zo suverenity nad týmto vzdušným priestorom štátu vyplývajú práva i povinnosti. Na jednej strane, musia letecké spoločnosti, ktoré lietajú nad územím určitého štátu, platiť poplatky za prelet. Tieto poplatky tvoria zaujímavý príjem pre každý štát, pretože na ich získanie štátne orgány nemusia vynaložiť až tak veľa úsilia. Najdôležitejšou úlohou štátu je garantovať bezpečný prelet cudzieho lietadla nad svojim územím. Poplatky za prelet cez oblasť Donbasu pritom smerujú pre štátnu firmu Ukraeroruch do Kyjeva a zvyčajne ide o sumu až do 200 miliónov dolárov ročne.

Keďže tieto poplatky dostáva Ukrajina, a nie ľudové republiky, majú práve ukrajinské orgány voči cudzím lietadlám povinnosť garantovať im bezpečný prelet. Je pochopiteľné, že nie vždy možno bezpečný prelet cudzieho lietadla garantovať, najmä keď na štátnom území prebieha ozbrojený konflikt. Práve vtedy musí štát rozhodnúť, či cudziemu lietadlu vstup do bojovej zóny povolí alebo nie. Štát má tiež povinnosť cudzie lietadlo na nebezpečenstvo tragédie upozorniť. Ak by pritom Ukrajina poskytla lietadlu primerané varovanie, pilot by určite zvolil inú trasu preletu cez Ukrajinu.

Paradoxne, na území bojov v roku 2014 Ukrajina zakázala prelety lietadlám až do výšky 30 000 stôp, teda asi 10 km. Pri tragédii lietadla MH17 si však Ukrajina nesplnila svoju povinnosť voči lietadlám lietajúcim vyššie a prinajmenšom ľahkovážne vpustila malajzijské lietadlo do oblasti ozbrojeného konfliktu. Ukrajina pritom ešte aj v júli 2014 umožnila cez zónu konfliktu prelet niektorým lietadlám. Tým si síce od nich zabezpečila príjmy za prelet, avšak tiež zvýšila riziko tragédie. Práve za porušenie uvedených povinností žalovali Ukrajinu príbuzní obetí letu MH17.

 

Medzinárodný trestný tribunál pre MH17?


Jedným z hlavných argumentov, ktoré proti Rusku pri probléme MH17 vznášali médiá, bol fakt, že Rusko v roku 2015 vetovalo v Bezpečnostnej rade OSN zriadenie medzinárodného trestného tribunálu pre prípad malajzijského lietadla letu MH17. Lenže dôvody pre ruské veto sa už v médiách nespomínajú. Ešte v decembri 2014 totiž Rusko a ďalšie krajiny (napr. Malajzia) navrhovali, aby vyšetrovanie viedla OSN a práve Holanďania to vtedy odmietli. Keď ale Holanďania odmietali odovzdať vyšetrovanie orgánom OSN, prečo by mali Rusi súhlasiť so zriadením trestného tribunálu OSN v tej istej veci? Rusi mali podozrenie, že by išlo o súdne konanie na základe toho, čo z dôkazov pri vyšetrovaní Holanďania odovzdajú alebo neodovzdajú trestnému tribunálu OSN.

Nielen ruská otázka tiež znela, prečo treba samostatný súdny tribunál pre prípad MH17, keď v iných obdobných prípadoch sa takto nepostupovalo. Vo vojne na Ukrajine prišlo k mnohým zločinom a niet dôvodu, aby sa v OSN spomedzi všetkých zločinov riešil iba prípad MH17. Ľudové republiky napr. žiadali, aby sa vytvoril medzinárodný trestný tribunál na vyšetrenie vojnových zločinov počas ukrajinskej Antiteroristickej operácie (ATO) v Donbase. Ak teda treba zriadiť nejaký trestný tribunál, tak taký, ktorý by sa zaoberal všetkými zločinmi, od Majdanu cez Odesu až po MH17.

Komplexný trestný tribunál pre pomajdanskú Ukrajinu však Kyjevu a jeho spojencom nevyhovuje. Ukrajina totiž stále neratifikovala Rímsky štatút a neuznáva pôsobnosť Medzinárodného trestného súdu (ICC). Preto nemožno očakávať, že by prijala špeciálny medzinárodný trestný tribunál len pre seba. Otázkou je aj to, či vôbec treba špeciálny trestný tribunál OSN pre Ukrajinu, keď sa podobný orgán nezriaďoval ani v prípade Líbye, Iraku či Jemenu. Zriaďovanie špecializovaného tribunálu ku každému vojnovému zločinu by rýchlo presiahlo možnosti OSN. Mimochodom, stále existujú možnosti, ako využiť medzinárodné právo. Ak nesie na tragédii MH17 nejakým spôsobom vinu Rusko, je možné ho zažalovať na Medzinárodnom súdnom dvore (ICJ). Holandsko alebo Malajzia to na základe existujúceho práva môžu urobiť a tento súd má právomoc Rusko odsúdiť.

Na Západe si to mnohí síce neuvedomujú, ale práve terajšie jednostranné postupy a nevyvážené zloženia orgánov s rozhodovacími právomocami, od výsledkov vyšetrovania letu MH17 až po rôzne športové komisie, spochybňujú dôveryhodnosť rozhodovacích orgánov v medzinárodných vzťahoch vôbec. Preto je potrebné nájsť nový modus vivendi Západu a zvyšku sveta aj v oblasti formovania rôznych komisií a orgánov s rôznymi kompetenciami.

Oskar Krejčí: Jak svrhnout prezidenta Zemana

$
0
0

- rozhovor -
30.10.2016   První zprávy

Lidu se nedá věřit: ten nevzdělaný a zlomyslný dav by ho přece mohl znovu zvolit. Volby jsou velké a zbytečné riziko a proto je třeba Zemana znemožnit ještě před volbami, říká politolog Oskar Krejčí.
PZ: Vím, že jsme se původně chtěli bavit o situaci kolem Sýrie a Iráku, ale nedá mi to, abych se nezeptal na váš názor týkající se útoků na prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s neudělením vyznamenání Jiřímu Bradymu. Jak vnímáte tuto situaci?

Ve světě i u nás žije jistě mnoho set lidí, kteří si zaslouží uznání. Jiří Brady patří mezi ně. Nedůstojné zmatky kolem vzniklé situace ale zakrývají závažnější problém. Již delší dobu je patrna rostoucí nervozita některých západních politiků z vůle veřejnosti vyjádřené ve svobodných volbách. Neochota uznat výsledky demokratického hlasování, když se to nehodí, přerůstá v aktivity, jež směřují k zrušení volebního výsledku. Toto „hnědnutí liberalismu“, návrat k jeho elitářským kořenům, patří k projevům narůstajícího chaosu a krize západního modelu demokracie.

PZ: Není to příliš velké zobecnění?

Ve středu upozornil na serveru Parlamentních listů režisér Jiří Svoboda na hrozbu naší verze ukrajinského Majdanu. Ukrajina není jen ukázkou pohrdání demokracií, ale také příkladem nenávistné netrpělivosti – vše přece nasvědčovalo tomu, že příští volby Viktor Janukovyč prohraje, přesto byl násilně svržen (2014).

PZ: V čem je podle vás problém? Proč tolik nechuti vůči zvoleným státníkům?

Je to podobné jako v Sýrii. Jak rozlišíte umírněnou opozici od džihádistů? Nejde to ani podle zbraní, ani podle užívaných metod boje, ani podle náboženství. Rozdíl je jinde. Umírněná opozice jsou ti, kteří bojují stejně jako islamisté, ale orientují se na Spojené státy, případně na Turecko. Na Ukrajině nebylo cílem svrhnout oligarchu, ale mít na prezidentském stolci někoho prozápadně orientovaného. A vůbec nevadí, že je to opět oligarcha, jen když je protiruský, ač má stále v Rusku výnosné podnikání. Jenže problém je mnohem širší: jde o obecnou tendenci.

PZ: V jakém smyslu?

Především je tu zklamání z „hlasu lidu“. Nejde pouze o „nepřijatelné“ výsledky prezidentských voleb v Česku či na Ukrajině. Připomeňme si francouzské a nizozemské referendum o Ústavě Evropské unie, přesněji řečeno o Smlouvě o Ústavě pro Evropu (2005). Výsledek nebyl jen nečekaný, hlavně byl  nežádoucí pro vládnoucí elitu. Obdobně neočekávaný a nemilý byl pro iniciátory referenda ve Velké Británii Brexit (2016). Náladu politické elity přesně vyjádřil předseda  Evropského parlamentu Martin Schulz, poslanec za Sociálnědemokratickou stranu Německa, který aspiruje na funkci kancléře. Jeho údajná moudrost „Britové porušili pravidla. Není filosofií Evropské unie, aby dav rozhodoval o jejím osudu“ obletěla celý širý svět. Přidejte k tomu nizozemské referendum, které zamítlo asociační dohodu s Ukrajinou (2016), a vlámské blokování obchodní dohody s Kanadou… Nebylo by lepší řešit vše v klidu za zavřenými dveřmi kanceláří a na recepcích, a neplést do toho nějakou demokracii? Když už není možné, abych citoval Bertolda Brechta, aby „vláda rozpustila lid a zvolila si nový“.

PZ: Převrat na Ukrajině ale není zrovna typický příklad pro dění ve světě. Mluvil jste o dvou rozměrech tendence k narušování demokratických principů. Jaký je ten druhý?

Letošním pozoruhodným vylepšením barevných revolucí se stal ústavní puč. Začátkem dubna se uskutečnil pokus svrhnout jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu pomocí vyslovení nedůvěry v parlamentu. Tento impeachment se nezdařil, na rozdíl od Brazílie, kde byla koncem srpna ústavním pučem svržena Dilma Rousseffová. Teď je na řadě venezuelský prezident Nicolás Maduro. Ti všichni byli řádně zvoleni, ale mají nesprávnou zahraniční politiku.

A pak se vynořil problém se zatím největším letošním volebním překvapením. Tím  bezesporu je nový filipínský prezident Rodrigo Duterte. Ten vzápětí poté, kdy Stálý rozhodčí soud rozhodl žalobu Manily týkající se Jihočínského moře v neprospěch Pekingu, oznámil příklon Filipín k Číně a Rusku. A sdělil světu, že do dvou let bude jeho země bez zahraničních vojáků. Přitom jediné správné, tedy pravdoláskovské pojetí požaduje od demokracie pokorný obdiv k zahraniční politice USA. Je tudíž navýsost jasné, že lid představuje v demokracii rušivý, někdy přímo škodlivý element.

PZ: Podle některých komentátorů, i těch, kteří jsou k Miloši Zemanovi neutrální či k němu chovají sympatie, si ale Miloš Zeman způsobuje většinu problémů sám.

Mnohé jeho výroky a postupy jsou trefné a správné, jiné opravdu, ale opravdu nešťastné. Navíc politický amaterismus řady jeho spolupracovníků zvyšuje přitažlivost škodolibých knížecích rad a komentářů. To ale nic nemění na faktu, že Zeman byl zvolen ve svobodných volbách a vůli většiny veřejnosti by demokraté měli ctít i v případě, když jim to nevyhovuje.

PZ: Pojďme si zahrát hru. Kdybyste byl na straně oněch extremistů, kteří si přejí svrhnout prezidenta, jak byste postupoval?

No, nevím. Především se ukazuje, že Zeman je pravděpodobně dostatečně zdráv na to, aby mohl znovu kandidovat. A lidu, jak bylo výše ukázáno, se nedá věřit: ten nevzdělaný a zlomyslný dav by ho přece mohl znovu zvolit. Volby jsou velké a zbytečné riziko. Je třeba Zemana znemožnit ještě před volbami – nejlépe tak, aby byl odstaven před vypršením mandátu. A zabránit mu, aby mohl kandidovat znovu. Třeba formou zákazu vykonávat veřejné funkce.

Představme si třeba horký podzim, řekněme od svátku do svátku, od 28. října do 17. listopadu. Pak se nabízejí dva scénáře barevné revoluce: tvrdý, durový (vzor Janukovyč) a měkký, molový scénář (vzor Rousseff). Pro Česko se lépe hodí molový projekt. I když určitě za ideál by někteří nadšenci pokládali variantu kancelářského řešení v duchu seriálu TV Nova Atentát: v něm přičinliví scenáristé nechali českého prezidenta abdikovat poté, kdy se prokázalo, že je ruský agent.

PZ: Dobře, vraťme se od fikce k realitě. Existuje cesta odvolání prezidenta prostřednictvím toho, co jste nazval ústavní puč? 
...V Česku je tato možnost dána článkem 65, odstavce (2) a (3) Ústavy. Důvodem ztráty prezidentského úřadu může být „velezrada nebo… hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Žalobu podává Senát na základě rozhodnutí třípětinové většiny přítomných senátorů, což následně vyžaduje souhlas tří pětin všech poslanců. Žalobu pak projedná Ústavní soud.

PZ: To zní poměrně komplikovaně.

V současnosti by to vyžadovalo souhlas značné části sociálnědemokratických poslanců a senátorů. Pokud jde o hnutí ANO, jeho šéf 28. října naznačil znesvářeným stranám, že není vlastně až tak důležité, co se netýká Agrofertu. A jednal podle zásady neodvážných, „kdo uteče, ten vyhraje“. I pak je ale žaloba téměř neprůchozí přes současné složení Ústavního soudu.

PZ: Je to tedy nereálné?

Museli byste vytvořit velký tlak na Parlament a Ústavní soud. Tlak z médií a následně z ulice. Jako v Brazílii či ve Venezuele. Abyste vytvořili dostatečný nátlak ulice na Parlament a Ústavní soud, nepotřebujete hlas většiny – potřebujete odhodlanou menšinu sjednocenou umně zacílenou emocí. Znovu se tak vracíme k moci aktivistické České televize, její schopnosti vytvářet masové politické akce. Zaplnit náměstí i podněcovat hromadné petice.

A potřebujete celý zápas personifikovat. Musíte mít připravenou tvář, která by mohla být místo Zemana na poštovních známkách. Tvař-symbol sjednocující opozici.

PZ: Myslíte si, že například Michal Horáček je volitelný?

Proč ne? Začnu zeširoka. Česká politika často se zpožděním napodobuje tu slovenskou, ať už jde o strany na jedno či dvě použití, nebo rozkladný útok na privatizační pravicové strany SDKU a ODS (napřed kauza Gorila v Bratislavě, pak kauza Naďová v Praze), nebo přechod na přímou prezidentskou volbu a podobně. Současný slovenský prezident Andrej Kiska kandidoval se štítem beze skvrn z politiky posledních desetiletí a s penězi získanými vlastním podnikáním; peníze jsou důležité především na mediální agentury a ovládnutí sociální sítě, které nahrazují strany. Jako Michal Horáček.

Horáček se na Staroměstském náměstí sice ukázal jako neohrabaný moderátor a špatný táborový řečník, ale je také kultivovaný diskutér, velmi dobrý textař a zkušený novinář. Navíc se v době sametové revoluce dotkl vrcholové politiky – a prokázal jak odvahu, tak rozvahu. Což samozřejmě nestačí. Připomeňme si rozdělení umírněné syrské opozice a islámistů. V tomto zorném úhlu Michal Horáček vykazuje potřebné množství jednoduchých ideologických předsudků vůči Východu. Byl by kompatibilní, slučitelný s Hillary Clintonovou. Horáček nebo někdo jiný, jen ne Zeman.

PZ: Vrátím-li se k textu Ústavy, klíčové slovo tam je „velezrada“. Myslím, že to se u nás zatím neužívá, ale často se mluví o tom, že Miloš Zeman představuje bezpečnostní riziko. Je podle vás současný prezident bezpečnostním rizikem?

Bezpečnostní riziko se stává zaklínadlem. Představa o něm existuje v trojí podobě. Především, a to je první verze – každý, ať již student, nebo poslanec, si může vytvořit svoji vlastní definici bezpečnostního rizika. Takováto subjektivní vymezení se mohou užívat v aktivistické propagandě. Pak existuje druhá verze bezpečnostního rizika, která má oficiální charakter. Je obsažena v dokumentech, jako je strategie národní bezpečnosti či v analýzách předkládaných zpravodajskými službami. Do této definice je často namíchaná představa obrany zájmů vládnoucí skupiny, jejího pojetí obecných i osobních priorit. Když například Barack Obama mířil poprvé do Bílého domu, měl v programu „odpolitizování zpravodajských služeb“. Ty totiž pod nátlakem některých lidí z Bushovy administrativy upravovaly zprávy o zbraních hromadného ničení v Iráku. Třetí verzi bezpečnostního rizika přináší objektivní analýza státních zájmů.

PZ: Dobře, nechme teoretizování. Představuje podle vás prezident Zeman bezpečnostní riziko?

Bezpečnostním rizikem je podle některých propagandistů jeho politika vůči Číně a Rusku. Koukněte se na mapu, kde je Čína a kde my! Vzájemné ekonomické propojování je v podmínkách globalizace jediným správným způsobem hledání bezpečnosti – izolace vede ke konfrontaci. Když se podíváme na dnešní největší bezpečnostní rizika týkající se Česka – některé migranty a terorismus –, může za to Čína? Skutečně je čínská politika v pozadí zvýšení rizik v bezpečnostním prostředí Česka? Nejsou tou příčinou naši spojenci? Do kolika válek nás už naši spojenci zavlekli? Počínaje bombardováním Jugoslávie, našeho partnera ve zlomových chvílích dějin. Kdekdo se v minulých dnech zaklínal svým pokorným vztahem k 28. říjnu 1918. Co takhle si při této příležitosti vzpomenout, jak Srbové pomáhali Masarykovi v emigraci (Masaryk měl dokonce srbský pas) a jak on pomáhal Srbům...

PZ: Trochu odbíháte. Co Rusko jako bezpečnostní riziko? V médiích se čerstvě objevily obrázky kružnic ukazujících, jak daleko doletí rakety Iskander, čerstvě Moskvou rozmisťované v Kaliningradské oblasti.

Hezký příklad! Rusko mnoho měsíců varovalo, že v případě amerického rozmístění raket v Polsku zareaguje tímto způsobem. Varšava i Washington varování ignorovaly a rakety Iskander dosáhnou z Kaliningradské oblasti na tyto nové americké základny.

Vidět Iskandery jako bezpečnostní riziko lze na základě první i druhé verze pojetí tohoto fenoménu. Především je to naivní či záměrně prostoduché pojetí, které se soustřeďuje pouze na prostý fakt rozmístění raket Iskander a ony vámi zmíněné kružnice, jak to prezentuje například Česká televize. Bez jakéhokoliv kontextu. Verze číslo dvě: Hrajeme své vlastní geopolitické hry, chceme mít americké rakety v Polsku, neboť americký zájem je důležitější než evropský a vyhovuje nám růst napětí. Nejsmutnější na tom je, že většina politiků a vojáků sice vůbec nechápe konečné důsledky vypovězení smluv o protiraketové obraně Washingtonem a vytváření předsunuté strategické obrany USA v Evropě, avšak velmi dobře ví, jaká byla historie tohoto bezpečnostního problému – kdo začal a kdo až poté reagoval. Pravda je ale nezajímá, používají téma bezpečnostního rizika jako propagandistické kladivo. Zastrašují obyvatelstvo vlastních zemí, aby bylo ovladatelnější, poslušnější.

PZ: Strach je opravdu nebezpečný. Nedovedu si však představit, že v našem tak trochu švejkovském a kondelíkovském Česku by svržení prezidenta bylo možné. Vy ano?

Praxe i teorie barevných revolucí se formovala při boji proti slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi. Těch, kteří za oceánem dokážou rozlišit Česko a Slovensko, není zas tak moc.

PZ: Myslíte tedy, že svržení prezidenta Zemana je reálné?

Je to možné. Začít se dá třeba pod heslem „Proč to nezkusit“. Na druhé straně čím více se o tomto nebezpečí bude včas mluvit, tím menší je pravděpodobnost, že se naplní.


Za První zprávy rozhovor vedl Jiří Kouda
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live