Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Probouzí se Německo konečně?

$
0
0
Yekta Uzunoglu
1. 12. 2016
Již od 80 tých let Kurdové a jejich přátelé v SRN v rámci svých velice omezených možností poukazovali, upozorňovali, protestovali a někdy i demonstrovali proti tomu, že do Německa proniká nebezpečná turko -islamistická mafie, která může do budoucna ohrožovat celou společnost. 



Místo aby německé úřady tyto apely svědomitých Kurdů, kteří vnímali Německo jako svůj druhý domov, který jim poskytl ochranu, je často německé úřady umístily na seznam "ortodoxních komunistů", "radikálů" apod. Já a Kurdský institut, který jsem zakládal, jsem byl jediný, kdo na tom seznamu nebyl. Bylo to proto, že jsem překládal Bibli a úzce jsem spolupracoval s prezidiem neněmeckého červeného kříže ,církevními institucemi a mezi členy Kurdského institutu jsem získal poslance ze všech, ale skutečně ze všech v Bundestagu zastoupených politických stran, včetně federálního ministra vnitra Gerharda Bauma. Směl jsem tedy vyjádřit své obavy o budoucnost hostitelské země jak v tisku, v televizi, v rozhlase hostitelské země, ale také na akademické půdě, například v Evangelishe akademi Tützing apod. Ostatní to štěstí neměli. Myslel jsem si, že tento laxní postoj německých úřadů vůči turko-islamistům a tvrdý, až nedemokratický postup vůči těm, kteří cítili odpovědnost vůči hostitelské zemi, je způsoben tím, že je Německo rozděleno, že prožívá obrovské trauma a potřebuje, nebo si myslí, že bytostně potřebuje Turecko jakožto člena NATO a "podporovatele" Německa při rekonstrukci země, tím že do Německa posílá své dělníky a z mnoha dalších "objektivních" důvodů. Přitom právo neuznává toleranci při porušení zákona z objektivních důvodů.

 Nicméně toto moje vysvětlení pro tento stav trvalo až do pádu komunismu, po kterém bylo Německo sjednoceno a získalo nejen z východního Německa, ale z celé východní Evropy tolik kvalifikovaných pracovníků, že jich bylo mnohem víc, než vůbec Německo potřebovalo. Z pohledu mezinárodní bezpečnosti mu již nehrozilo vůbec nic, rozhodně zdrojem nějakého bytostného nebezpečí nemohlo být tehdejší Jelciovo Rusko. Přesto ale ta tolerance vůči turko-islamistům nejen že pokračovala, ale dostala se do neuvěřitelných dimenzí.

Navenek se "jen sympatizanti" turko-islamistických struktur začali dostávat do zemských sněmoven, dokonce i do Bundestagu nebo do různých státních či akademických struktur Německého státu. Dnes se již můžeme domýšlet, že důvodem této s právním státem se neslučující se tolerance vůči zločincům, jsou pravděpodobně ekonomické zájmy. Německo je největším obchodním partnerem Turecka vůbec!
Jedna z organizací turko-islamistů, která je evidentně napojena na současnou tureckou vládu Erdogana, je Osmanen Germania (Osmanové Německa), o podezření, že jsou zločinci, Kurdové v SRN píší, apelují a vyzývají již delší dobu.

Teprve 9. listopadu provedlo 1500 policistů v 50 objektech v Německu akci proti členům této organizace a v bytě jednoho z představitelů této organizace Musluma Cavasa našli "velké množství heroinu" a "nebezpečných zbraní" a peníze. Co ještě našli policisté v dalších objektech, to ještě nevíme.To je zatím utajené. Tento Muslum Cavas žil se senátorkou "tureckého původu" v Hamburgu paní Nebahat Guclu!
Máme, můžeme, smíme doufat, že se Německo probouzí a samo sebe vyčistí od zločinců, co jsou nositeli tak nebezpečné ideologie?

Smíme doufat, že zájmy občanů a tím státu budou cennější než zájmy ekonomických subjektů? A že tím eventuálním probouzením a novým postojem k základním zásadám právního a demokratického státu, se Německo stane příkladem i pro další země EU?
Naděje je to poslední, co můžeme ztratit, tak se to říká .....

Fotografie:
1)"Paní" senátorka se zločincem
2) Erdogan a Osmanen Germania
3) Odznak Osmanen Germania
4)Bojovnici Osmanen Germania 





Veřejnoprávní televize podporuje nenávist a násilí!

$
0
0
Radek Rozvoral
1.12. 2016  Rukojmí

Pokud již dává veřejnoprávní televize ve svém hlavním vysílání prostor radikálním islamistům, tak už se nedá mluvit ani o politické korektnosti, nýbrž o propagaci nenávisti a násilí.Britský deník Daily Mail informuje o tom, že by měla televizní stanice BBC 2 v hlavním vysílacím čase vysílat dvoudílnou sérii pořadu s názvem „Muslims Like Us“, který je přezdívaný jako „Big Brother pro muslimy“ a mělo by se v něm objevit deset muslimů, kteří zastávají hraniční pohledy na svět kolem sebe. Na tom by nebylo vůbec nic divného, pokud by hlavní hvězdou unikátní reality show neměl být pětatřicetiletý bývalý boxer Anthony Small alias Abdul Hagg, který v minulosti vyjadřoval veřejnou podporu Islámskému státu. Hagg také udržuje přátelské vztahy se známým radikálním imámem Anjemem Choudarym, který byl letos v červnu obviněn z podpory terorismu.

Na jednom z publikovaných videí Hagg dokonce ospravedlňoval stětí hlavy amerického novináře Jamese Foleyho.

Z počínání televize jsou zděšeni bezpečnostní odborníci, kteří označují výběr účastníků reality show za bezohledný a nebezpečný s tím, že Hagg není někdo, komu by se měla dostávat publicita na obrazovkách televize, kterou financují daňový poplatníci.

To už je svět tak zvrácený, že se dává prostor na televizní obrazovce v hlavním vysílacím čase něčemu, co je tak nenávistné, netolerantní, velice násilné a ženami opovrhující? Kam nás to ta eurounijní politická korektnost ničící svobodu, demokracii a národní svrchovanost, jež podporuje multikulturní ideologii, vlastně žene?

Nevím, zda to někdy v České republice dojde až do takovéto krajnosti, ale myslím si, že by si něco podobného snad Česká televize nikdy nedovolila (i když jak se říká „nikdy neříkej nikdy“). Ve Velké Británii si to možná lidé před několika lety také mysleli. Nemám vůbec pochyby o televizi Nova, ta by po něčem podobném nepochybně „skočila jako slepice po flusu“, jelikož když jde o sledovanost, bulvár a hlavně prachy, tak je do vysílacího programu dobré úplně všechno. Chtěl bych se mýlit, ale po zkušenostech nevím, nevím.

Putinovo Urbi et orbi

$
0
0
Jan Campbell
2.12.2016   Vaše věc


Putinovo již 13 Urbi et orbi (v daném případě Moskvě, Rusku a světu) ve formě ročního poslání Federálnímu shromáždění v Kremlu, neodpovídá papežskému požehnání. Je ale jako papežovo Urbi et orbi spojeno s velkým zájmem světové veřejnosti, nejenom proto, že je přenášeno rozhlasem a televizí, ale kvůli obsahu, formě a důležitosti pro vývoj ve světě. Proto bude obsah Putinova 68 minutového projevu často citován a komentován v Rusku, méně v západních společnostech, ve kterých boj s ruskou propagandou již začal. V příspěvku se pokusím ukázat na několik z mnoha informací, které pro mne vyplývají ze sofistikovaných formulací prezidenta Putina, a harmonické struktury poslání, které představují druhou, méně slyšitelnou stránku poslání. Měly bychom ji znát a brát na vědomí. Týká se nás všech v EU.


Připomínám, že poslání se věnovalo přibližně z 80 procent vnitřním problémům Ruska. Mnohé problémy Ruska jsou západní veřejnosti známé z médií, hodnocené jako slabost a cesta ke konečnému vítězství nad Ruskem. Nebudu se jimi zabývat. Zdůraznit chci tři věci: 1) Projev prezidenta Putina se nesl na vlnách myšlení Alekseje Fedoroviče Loseva (1893 –1988) jednoho z nejvýznamnějších filozofů, filologů a kulurologů 20. století. 2) dnes je to poprvé, co se prezident Putin ve svém poslání zmínil o fundamentální vědě a speciální podpoře mladých vědců a inženýrů. 3) příklad protikladu. Prezident Putin musí v poslání nařizovat úkoly týkající se kvality vesnických škol v Rusku, zatím co český premiér Sobotka se angažuje ve věci nízkých mezd Čechů v českých filiálkách obchodní společnosti členského státu EU. Protiklad dokumentuje stav regionálních a místních lídrů a orgánů v Rusku. V případě mezd v ČR se jedná o konání nadnárodních společností, ve kterých je těžké identifikovat vlastníky. Boj s takovými různými nepřáteli, jakými jsou regionální, místní lídři a anonymní vlastníci korporací, vyžaduje individuální taktiku a strategii. Asi proto nebylo vidět v prvních řadách stratégy a taktiky typu Čubajs, Sečin, Gréf, Kudrin apod.

O strategii Ruské zahraniční politiky se poslání zmiňuje pouze indikativně, ale jasně:
Rusko nehledá a nikdy nehledalo nepřátele, nestrpí ale tlak a bude vytvářet svůj osud samo. Nechceme konfrontaci, nepotřebujeme ji. Na rozdíl od řady zahraničních kolegů, kteří považují RF za nepřítele, nehledáme nepřátele, potřebujeme přátele. Avšak nepřipustíme opovržení našimi zájmy…Prioritou zahraniční politiky bylo a zůstává posílení spolupráce v rámci Euroasijské ekonomické spolupráce.

Protože nabídky Ruska od dob 43. Mnichovské konference o bezpečnosti, která se konala v roce 2007 a během které Putin přednesl 10. 2. dnes již legendární projev, jsou ze strany EU a USA odmítány, vychází ruská strategie z historické zkušenosti dokazující, že role síly ve světě protikladů a nestabilnosti politického a hospodářského systémů se vždy jenom zvětšuje.

Po ukončení poslání prezidenta se uskutečnilo zasedání Rady bezpečnosti RF, jehož obsahem s největší možnou pravděpodobností byla diskuze a úkoly vyplývající 30. listopadu podepsané nové koncepce zahraniční politiky RF. Celý text je přístupný na oficiálním internetovém portálu právních informací. Proto se nebudu rozepisovat o podrobnostech. Za zmínku ale stojí, že RF nepřizná exteritoriální práva USA, která jsou v protikladu s mezinárodním právem a ústavou OSN. Nepřiznání exteritoriálních práv USA ve své podstatě znamená, že Rusko definovalo své národní zájmy, počítá s možností zvýšení konfliktů mezi RF a USA, a současně je přesvědčeno o desintegraci struktur ve službách USA a NATO, na příklad ICC apod. Rusko dává světu jasně najevo, že bezpečnost není výhradou pouze vyvolených – nevolených, ale nás všech. S takovou pozicí a politikou je možné se věrohodně snažit o vybudování integrovaného systému v Eurasii, je možné budovat spolupráci se všemi, kteří nechtějí, nebo nemohou spolupracovat a fungovat v asymetrickém vztahu. V síle se projektuje víra, a vice versa. Viz příspěvek Síla a víra, z 30.11.2016.

V kontextu napsaného se mi proto jeví myšlenka pana poradce Vladimíra Špidly, spojit národní zájmy ČR s jádrem EU, prohlášená na dnešní konferenci jako omyl. Nejenom, že EU, a Evropa jako taková, není jednotná, ale i proto, že je těžko představitelné definovat národní zájem, když není definován národ, a zakotven například v ústavě. To se již nerozepisuji o jednom z mnoha aspektů boje proti ruské propagandě, také obsažený v poslání: ignorování skutečnosti, že éra ideologie založená na zradě tradičních hodnot národů, končí. Zástupní hledání viny u druhých nemůže být úspěšné bez přiznání své části viny. Jestliže má být v demokracii povolena práce pouze západních institucí typu Goethe Institut, British Council, Institute (Alliance) Francaise nebo Istituto Italiano di cultura, a ne Ruský mír nebo Ruské středisko vědy a kultury, nebo dokonce Konfuciův institut, tak si demokracie dokazuje sama sobě, že slabý může pouze zlobit. Zlobící slabý ale nemá zdravé jádro. Nemůže přinést zdravé plody, které potřebuje nemocný. Jádro EU, které si dovolilo otevřít diskuzi o koupi, podle mého vědění, neexistujícího občanství EU Brity, kteří chtějí mít starou vazbu na EU, patří také do kategorie omylů. V době, kdy v Itálii se veřejně hlásí pro odchod z EU 53%, ve Francii 47%, v SRN 43, Španělsku 39%, v Polsku, kde si korunovali vedle prezidenta za krále Ježíše Krista 38%, v době, kdy se nejenom svět a technologie, ale priority občanů-voličů rychle a denně mění, si vzpomínám na román italského spisovatele Giuseppe Tomasi di Lampedusa (1896 - 1957) Il Gattopardo (česky Gepard). Román vede k poznání potřeby se neustále měnit, abychom se nemuseli změnit. Při vzpomínce na čtení románu, posmrtně vydaného 1958, zfilmovaného Luchinem Visconti (v hlavních rolích Burt Lancster, Claudia Cardinale a Alain Delon) a oceněného Zlatou palmou v Cannes 1963 se mi jeví definice jednoty národa prezidentem Putinem - Připravenost pracovat pro Rusko, upřímná starost o něj, tohle je základem onoho sjednocení, ve spojení s citátem Alekseje Fedoroviče Loseva během poslání, a při srovnání s posláními evropských elit, jako zdravé jádro zdravého rozumu.
Souhlasu netřeba.

Že by přece jen "trochu" nevyváženost? Odpověď Rady Českého rozhlasu (Č. j. 016CRO0137886) paní Evě Novotné: "...Podle našeho názoru došlo k porušení Kodexu ČRo v čl. 7.1..."

$
0
0
2. 12. 2016
Vážená paní Novotná,
ve své stížnosti máte pravdu v tom, že tvrzení bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky, na které upozorňujete, nebylo pravdivé. Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství ČRo. Dává Vám v oné věci nepřímo za pravdu.


Rada ČRo si uvědomuje, že živé pořady patří v Českém rozhlasu mezi moderátorsky nejnáročnější. Na veřejné schůzi konané 26. 10. 2016 radní apelovali na vedení Českého rozhlasu, aby zvláště u podobně závažných témat byli moderátoři ČRo faktograficky velmi dobře připraveni a byli díky tomu schopni náležitě reagovat na případný omyl dotazovaného odborníka.

V uvedeném pořadu ČRo podle našeho názoru došlo k porušení Kodexu ČRo v čl. 7.1, který od moderátorů vyžaduje, že tam, kde není v rozhlasové diskusi přítomen zástupce relevantního názorového proudu, „musí roli kvalifikovaného oponenta sehrát moderátor nebo jím pozvaný host, především uváděním protikladných argumentů nezastoupených v diskusi.“ Moderátor Libor Dvořák ve Vámi uvedeném pořadu místo toho uvedl velmi silné výroky na adresu organizace Ne základnám a i dvě místa, v níž je slyšet moderátorův smích, svědčí o jeho jednostrannosti v dané věci.

Rada ČRo v této souvislosti připomíná i důležité ustanovení Kodexu ČRo o zákazu diskriminace ‒ v čl. 18 se mj. uvádí: „18.1 Český rozhlas se musí vyvarovat toho, aby v posluchačích vyvolával nebo utvrzoval představu, že si lidé náležející k určité rasové, národnostní, etnické nebo sociální skupině zaslouží pro tuto svoji skupinovou příslušnost jiné postavení ve společnosti než ostatní. Český rozhlas je povinen zdržet se stereotypů v popisování konkrétních skupin, respektive jejich příslušníků. 18.2 Český rozhlas nebude při svém provozu nebo v programu nikoho diskriminovat, zejména ne z důvodů pohlaví, věku, rasy, sexuální orientace, národnosti, etnické příslušnosti, náboženství, názorů nebo příslušnosti k určité sociální skupině.“ Relevantní je v dané problematice i písmeno „c“ Preambule Kodexu uvádějící, že ČRo „podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství zvláště se vyvaruje kulturní, sexuální, náboženské, rasové či politické diskriminace a společenské segregace.“

Vážená paní Novotná, děkujeme Vám za zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu.

S pozdravem,

jménem Rady Českého rozhlasu, Hana Dohnálková, předsedkyně Rady Českého rozhlasu

Co na to, když jsme v NATO?

$
0
0

Zdeněk Hrabica
2. 12. 2016
Dlouhá léta života jsem se přátelil se Srby; Černohorci, Chorvaty, Makedonci, zkrátka – tenkrát s Jugoslávci, což mnohé po prožitých tragediích nyní silně irituje. Těžko jsem nesl přelety bombardovacích letadel na Bělehrad v nedávných letech, krátce poté, kdy jsme se stali členy NATO. Proklínal jsem všechny, kdo si v tomto díle namočili prsty. Proklínal jsem později všechny, kdo uznali nezávislost Kosova.


V tragických dnech srpna 1968 jsem komunikoval s prof. Stipe Šuvarem, sociologem vesnice, členem ÚV Svazu komunistů Jugoslávie. S ním jsem sdílel v šedesátých letech měsíční studijní pobyt v hlavním městě Ázerbajdžánu, v Baku. Byli jsme spolu na výstavě výtvarného umění, na níž převažovaly portréty, fotografie a sochy Nikity Sergejeviče Chruščova. Stipe tehdy kriticky a veřejně prohlásil, že Sovětskému svazu chybí v kultuře a umění více cynismu – čili i nový Dostojevský. To byl oheň na střeše. Když jsem se v den 21.8. 1968 probudil, obdržel jsem řádky solidarity ze Záhřebu. Ne pro sebe, pro nás, pro všechny. Když jsme se rozhodli – jíti s pumami na Bělehrad, opětoval jsem dávnou podporu a solidaritu. Hluboce jsem se styděl i za prezidenta, který na celé čáře selhal a nebyl sám. Ve veřejném prostoru nebyl skoro nikdo, kdo by hlasitě zvedl hlas za ty, kdo nám tolikrát pomohli. A přece takoví byli, několik poslanců parlamentu i skupina umělců z Unie českých spisovatelů, nebudu je jmenovat, někteří by se asi nyní po sprše doby distancovali.

Včera jsem si zájmem přečetl slova srbského prezidenta Srbska, pana Tomislava Nikoliče. Se zájmem čtu: „Srbsko ukázalo vztah k Česku – Československu nejenom v Kragujevci, kde je památník věnovaný československým vzbouřencům z první světové války, kteří odmítli páchat zvěrstva na straně rakousko-uherské armády a Němců. Vzbouřili se a byli tam zabiti, zastřeleni a jsou tam pochováni... i svým postojem v roce 1938, i v roce 1968. V roce 1968 se to znelíbilo velkému Rusku, tehdejšímu Sovětskému svazu, a dlouho pak trvalo, než se vztahy urovnaly...“

Hodně slov věnovala hlava Srbska Evropské unii, zájmu o spolupráci v ní. Hodně slov věnoval srbský prezident svému vztahu k českému prezidentovi, panu Miloši Zemanovi.: „...Miloš Zeman je netypický politik, nezapadá do žádných stereotypů nebo vzorců. Nemá rád Evropskou unii, byl proti bombardování Srbska, byl proti uznání Kosova a Metchie. Stejně tak nyní, kdy je prezidentem, svobodně vyjadřuje své postoje. Naopak v době bombardování v roce 1999 především tehdejší prezident Havel, kterému Srbsko věřilo a kterého si vážilo pro jeho tvůrčí dílo, k nám byl nemilosrdný.“

Nad postojem naší země ke Kosovu, projevila hlava Srbska lítost, vyjádřil přesvědčení, že jsme to udělat museli, z jakého příkazu je zcela zřejmé.

Hodně zajímavý rozhovor v elektronických Parlamentních listech a hodně zajímavých odpovědí, tolik v rozporu se vším, co se kolem nás léta odehravá. A srbský prezident otevřeně naznačil, kolik toho zatím neznáme – kolem bombardování Bělehradu a kolem uznání samostatnosti Kosova, kde jako suverénní stát nemáme dosud ani velvyslance; srbský prezident nemlčel ani ke vztahu k nově zvolenému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Neoplýval ani slůvkem žádnou překypující radostí nad jeho budoucností, ale přiznal, že by si dovedl představit, k čemu by vedlo vítězství Clintonové, jíž jsme již u nás chystali oslavný ohňostroj.

Stejně jako ve vztahu k Rusku existuje podle Nikoliče i ve vztahu k Trumpovi, šance.

Tak co, pánové v nerozborném svazku, co k tomu řeknete, když tak dohromady ve většině hrobově mlčíte?

A hlavně, co budete hlásat už zítra?

Děkuji „kavárně“, jejím mainstreamovým médiím i Paroubkovi

$
0
0

Luděk Prokop
2. 12. 2016
„Kavárně“ děkuji za řadu poznání, které by mne, nebýt jejího úsilí nezištně podporovaného mainstreamovými médii, zcela minuly. Děkuji kavárně za změnu mého déle trvajícího nenávistného posrpnového postoje z roku 1968, vůči Rusku, kdy zásluhou protiruské rétoriky médií, jsem pozorněji začal sledovat heroickou minulost ruského lidu, při obraně (tehdy ještě) Leningradu a Stalingradu, s následným vyhnáním do té doby vítězících německých vojsk a s konečným osvobozením Prahy i většiny území Československa. 



Děkuji za změnu v posuzování ruské okupace ukrajinskými vojáky, při porovnání dění v době normalizace, s děním v době současné. K tomu všemu mohu připočíst i řadu záznamů z vystupování prezidenta Putina, k jejichž sledování nejspíš, bez mediálního tlačení jednostranných protiruských informací, bych se vůbec nepřiměl. Nemohl bych pak porovnávat význam obsahu sdělení V. Putina, opakovaně nabízejícího ostatním zemím spolupráci rovnocenných partnerů, s obsahem stručného sdělení prezidenta nově bratrské země, B. Obamy o tom, jak USA musí mít tu nejsilnější armádu na světě, aby mohly případně zkroutit ruce zemím, které nebudou dělat to, co USA chtějí a potřebují, aby dělaly. Takže mohu napsat, že v případě mého postoje vůči Rusku, došlo k naplnění známého hesla V. Havla - k vítězství lásky nad nenávistí.

Zároveň bych připočetl mainstreamu k dobru i to, že při obezřetnosti k jednostrannému informování, získané a zažité již v době normalizace a v době současné, mainstreamem dokonale vytříbené, zásluhou sledování informačních alternativních zdrojů, pravděpodobně došlo v mém vědomí i k naplnění oné hlášky o vítězství pravdy nad lží. V každém případě si troufám tvrdit, že v normalizační době, bez neustálého holedbání a vychloubání režimu co se demokracie a svobody týká, zejména svobody slova, bylo nesouměřitelně méně pokrytectví a falše, než v době současné. Nebo jinak - když už je ta svoboda slova, že v době současné, je pokrytecké falešnosti neuvěřitelně mnohem více, než v době předchozí.

Panu Paroubkovi děkuji za to, že zásluhou jeho článku o slavnostním vyhlášením ankety, Český slavík, ankety která dle slov Jiřího Paroubka, téměř nikoho nezajímá a ve které také téměř nikdo nehlasuje. (Což se, soudě dle článku, který tomu věnoval, jeho konkrétně až tolik netýká). Tedy pokud napsáním článku nesledoval nějaké své politické cíle. Takže, děkuji mu za to, že jsem se i jeho zásluhou, přiměl k poslechu skupiny Ortel po dobu téměř tří hodin. Nemohu tvrdit, že bych řičel nadšením, nicméně jsem nebyl nikterak zklamán. To, při názoru, že za „něco“ ty hlasy, řadící je na druhé místo, nepochybně dostat museli. Každý máme nějaký vkus a troufám si tvrdit, že druhé místo dostali oprávněně, aniž by to příznivci vkusu, jimž vyhovuje drmolení vulgárních sprostot, měli jakkoli napadat. Neřku-li, aby zhrzenost vulgárního rapera vrcholící ztrátou ovládání, pískotem a neslušným demonstrativním odchodem, měla být později pokrytecky vydávána za projev jakéhosi politického protestu proti nacismu.. Budiž, jak jsem již podotkl, každý máme nějaký vkus. (Včetně zlaté slavice Lucie Bílé, která za její vyjádření v záležitosti vkusu byla částí "umělecké fronty" a dalších paskřivců, pranýřována a ostouzena. Takže ono jim už nestačí, že máme mít všichni stejné názory jako oni, ale dokonce bychom měli mít i stejný vkus podle nich).

Nemohu si odpustit poznámku, kde byl Bonga a všichni ti jeho příznivci, nositelé antifašistické morálky, v době nejbrutálnějších projevů ukrajinského fašismu, provázeného upálením lidí v domě odborů v Oděse a zabití dalších na Dněpropetrovsku, kde je prostě zahrabali v příkopech u silnice, aby měli klid.

Z pohledu J. Paroubka, chování R. Bangy bylo zcela pochopitelné a logické a z morálního hlediska nesporně správné. Já tedy nevím, může být, že i vulgárně sprosté texty onoho Bangy, jsou pro Jirku z morálního hlediska nesporně správné. (Navíc mohou rozvrkočit leckterou ženu, jak vidno z návrhu na cenu od pražského magistrátu). Dle vyjádření jiných, se jim z těch textů zvedá žaludek. Ale jak jsem se již zmiňoval, všechno je to věc vkusu a je ke smůle každého, kdo by chtěl svůj vkus nařizovat ostatním.

On, Jirka Paroubků, v jeho podivně zvláštním příspěvku ujíždí v řadě jiných věcí. Ale to již v tomto poděkování nebudu rozebírat. Snad jenom jeho nálepkování, typu „nepříliš zakuklení náckové“, které je tolik podobné tomu z kavárenských kruhů, stojí za zmínku. Jsem téměř přesvědčen, že nedal poslechu inkriminované skupiny ani třetinu času, který jsem dík jeho článku věnoval já dnes a slíbil sám sobě, že už nikdy, v žádném článku se jej nezastanu, protože máme ten tolik rozdílný vkus, co se nálepkování od boku, slušnosti a morálky týká.

Závěrem již jen podotýkám, že mé poděkování „kavárně“ i Jiřímu Paroubkovi v názvu i úvodu tohoto článku, je míněno minimálně tolik upřímně, jako je i upřímný jejich vztah k demokracii a morálce.

Kandidát na prezidenta Rakouska Norbert Hofer vyzval, aby byl Krym uznán jako součást Ruska

$
0
0

2. 12. 2016    zdroj
Vyzval, aby byla respektována vůle Krymčanů, kteří se chtěli spojit s Ruskem. "V březnu roku 2014 referendum na Krymu ukázalo, součástí které země se lidé cítí. Tuto problematiku je rovněž třeba vidět v historickém kontextu, tedy vůli voličů (v referendu - RT) je nutno uznat", řekl v rozhovoru s agenturou ANA*. Dříve Hofer oznámil, že v případě vítězství se chystá Rusko navštívit jako jeden z prvních států.
 

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
*Athens News Agency je jedna ze dvou největších mediálních agentur Řecka

P.C.Roberts: Srovnejme Putina s válečnicko-kriminálními režimy Obamy, Bushe ml. či Clintona

$
0
0

P. C. Roberts
2. 12. 2016

Ve svém čtvrtečním výročním slově k národu v ruském federálním shromáždění promluvil prezident Putin o domácích a zahraničních záležitostech, o důsledcích globální finanční krize, o mezinárodní spolupráci i o vyhlídkách jednotlivých odvětví národního hospodářství.


K východní politice:

Znovu zdůrazňuji, že ruská východní politika není motivována dočasnými oportunistickými úvahami či ochlazením vztahů se Spojenými státy a Evropskou unií, ale vychází z dlouhodobých národních zájmů a tendencí globálního vývoje. Očekáváme vysoký kvalitativní vývoj vztahů s naším východním sousedem Japonskem, a vítáme úsilí těch vlád států, které chtějí rozvíjet vztahy s Ruskem uskutečňováním společných projektů a programů. Spolupráce rusko-čínská slouží jako jedinečný příklad vztahů, založených na vzájemných ohledech a zájmech každého z těchto dvou států spíš než na dominanci jednoho či druhého.


K rusko-americkým vztahům:

Doufám, že společným úsilím s USA v boji proti skutečným a nikoliv imaginárním hrozbám a proti mezinárodnímu terorizmu budeme úspěšní. Rusko je připraveno spolupracovat s novou americkou administrativou. Je důležité normalizovat a rozvíjet bilaterální vztahy na základě rovnosti a oboustranné výhodnosti. Spolupráce Ruska a USA ovlivní globální i regionální řešení sporů na celém světě. Společně sdílíme odpovědnost za zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability.


Ke spolupráci s EU:

Ruský plán na vytvoření mnohaúrovňového integračního modelu Euroasie považujeme za velmi zajímavý. Zahájili jsme o něm diskuzi na mezinárodních i regionálních úrovních. Jsem si jist, že tato diskuze je možná i s těmi zeměmi EU, ve kterých sílí požadavek nezávislé politické a hospodářské politiky.


Ke Studené válce:

Dlouhodobě prosazujeme přátelské mezinárodní vztahy založené na zásadě dialogu rovného s rovným a se zdůrazněním principu spravedlnosti a vzájemného respektu. Jsme připraveni vést vážnou debatu o vytvoření stabilního systému mezinárodních vztahů pro 21. století. Bohužel, celá desetiletí, jež uplynula od konce Studené války, byla – pokud jde o toto - promarněna.


K cenzuře:

Jsme stále kritizování za údajné zavádění cenzury – a to v čase, kdy cenzuru praktikují samy západní země.


K nukleárním zbraním:


Rád bych zdůraznil, že pokusy narušit strategickou rovnováhu nukleárního vyzbrojení jsou extrémně nebezpečné a mohou vést ke globální katastrofě. Ani na minutu se nesmí na tohle zapomínat.


Překlad: Lubomír Man

(Pozn. překladatele: Tento článek je nejvýmluvnějším příkladem naší nové havloidní „svobody“ i naší „neexistující“ cenzury. O obsahu výročního projevu vedoucího státníka naší doby se čeští čtenáři nemohou dovědět jinak, než z anglického textu tohoto projevu, zaslaného nám soukromou cestou americkým politikem a novinářem zpoza Atlantického oceánu. Tak dlouhá je tedy dnes cesta za naší informovaností.)


Se Sobotkou na smetiště dějin!

$
0
0
Marek Řezanka
2. 12. 2016
Byla-li by vypsána cena Zlatý obrtlík na politické scéně, myslím, že vítěz by byl jasný předem. Před časem jsem na tomto webu upozorňoval na neuvěřitelnou proměnlivost (a tedy naprostou nedůvěryhodnost) postojů B. Sobotky zde. Od té doby u něho došlo ještě k mírné gradaci. Když jedná s prezidentem Zemanem, posteskne si, že nemůže odvolat ministra z jiné strany – ve zjevné narážce na ministra Hermana. Pár dní nato ale téhož ministra hájí a velebí.


Nemělo by nám unikat, že to byl ministr Herman, který obhajoval neobhajitelné, a sice že z pozice ministra jednal s představitelem zájmové organizace, která hrubě zkresluje dějinná fakta – a zpochybňuje tak oficiální česko-německé vyrovnání, jež je uzavřenou kapitolou:

„Já jsem mluvil s panem prezidentem přímo, když jsem byl pozván na oběd v rámci oslav 700. výročí narození Karla IV. Měl jsem možnost s panem prezidentem hovořit přímo o všem, o své návštěvě v Norimberku a pan prezident mi řekl: Ano, sudetoněmecký Landsmannschaft dal ze svých stanov pryč jakékoliv zpochybňování majetkoprávních jistot občanů České republiky, to je naprosto v pořádku.“

Miloš Zeman se tehdy proti ministrovým slovům ohradil:

„S panem ministrem Hermanem jsme na toto téma mluvili asi dvacet vteřin, když jsem ho míjel ve frontě a teď už ani nevím při jaké příležitosti. On mi říkal, že jede do Německa na Sudetoněmecké dny a já jsem odpověděl, že sudetoněmecký spolek tím, že změnil svoje stanovy, se stal neškodným krajanským spolkem, a to bylo všechno. Absurditu tohoto tvrzení lze prokázat velmi jednoduše. Já nemám panu ministru Hermanovi co schvalovat, to schvaluje česká vláda v čele s premiérem Sobotkou.“

Neuplynula zase až tak dlouhá doba – a pravda je na světě. Premiér Sobotka uvedl, že pan Herman cestoval do Norimberku s jeho souhlasem.

„Návštěva pana ministra Hermana byla oceněním pozitivního procesu", nechal se slyšet předseda vlády. Takže zahraničně politického faux pas se nedopustil toliko ministr, ale i jeho premiér – který ministra brání, i když ten hrubě pochybil i v dalším případě, a to když přijal dalajlámu na půdě oficiální, ministerské, třebaže ho ministr zahraničí žádal, aby tak nečinil.

Premiér Sobotka tímto dává občanům jasné znamení, že svou vládu nebere vážně a že jeho stanoviska vyslaná do zahraničí (ale ani směrem k vlastním občanům) nemají cenu zlámané grešle.

Když se již Bohuslav Sobotka pustil do toho chválení, zahrnul do své přízně i ministry Mládka a Chovance.

Milan Chovanec přitom občany uklidnil svou vizí svobody projevu: „Kdybych teď řekl, že bych chtěl, aby každý uživatel internetu byl identifikován, tak se na mě vrhnou všichni. Ale podle mě nastala doba k debatě, jak se tímto směrem posunout.“

Jan Mládek zase pro změnu vyjevil své (a)sociálně (ne)demokratické cítění podporou TTIP, jež by, kdyby byla schválena, nejspíš oslabila postavení a práva zaměstnanců na trhu práce: „Sjednání dohody TTIP je naopak velice důležité proto, aby si Evropská unie zachovala pozici klíčového hráče ve světové ekonomice."

Možná se Bohuslav Sobotka rozhodl vést kampaň za propad ČSSD na smetiště dějin. Jako takový bude nejspíše jednou i hodnocen. Pro levicového voliče je ale nesmírně frustrující vědomí, že z voleb v roce 2017 nemůže vzejít nic dobrého. Protože žádná relevantní levice zde nebude, strany nepoučitelné z krajských voleb (ČSSD a KSČM) dostanou svá zasloužená vysvědčení – a lidem se lépe nepovede, neboť žádná smysluplná alternativa není na dohled.

To jenom Bohuslav Sobotka bude mluvit o moderní levici, tedy jakémsi stokrát dobrém dortu, ze kterého bude špatně voličům napříč politickým spektrem.

Trestní oznámení na J. Štětinu

$
0
0
2.12.2016   CFP

Trestní oznámení
OZNÁMENÍ O SKUTEČNOSTECH NASVĚDČUJÍCÍCH TOMU, ŽE BYL SPÁCHÁN TRESTNÝ ČIN


NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ
odbor mezinárodní
Jezuitská 4
Brno 660 55


Já, níže podepsaný Jiří  B a ť a  tímto podávám oznámení
na skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace podle
§ 315 tr. Zákoníku, odst 1,  
„Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost anebo poškodit mezinárodní organizaci, ač je pověřen zastupovat Českou republiku nebo mezinárodní organizaci, jejíž je Česká republika členem, nebo vyjednávat s cizí mocí anebo jinak chránit zájmy České republiky nebo mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, při jednání s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci, zneužije své pravomoci jednat za Českou republiku nebo uvedenou mezinárodní organizaci, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let“, 
resp.
§ 315 tr. Zákoníku, odst 3, bod b)
„Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky nebo postavení mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem“, 
kterého se opakovaně dopustil Ing. Jaromír Štětina
t.č. europoslanec v Evropském parlamentu za politickou stranu TOP 09 tím, že
ohrozil národní bezpečnost a poškodil zahraniční politiku České republiky v Evropském parlamentu. Ing. Štětina prohlásil, že Evropa je ve válce s Ruskem. Tento výrok okamžitě převzala všechna ruská média a zaznělo stanovisko, že normalizace vztahů s USA nemusí znamenat zrušení ruských protisankcí proti vybraným evropským zemím, v čele s Českou republikou.
Výrok ing. Jaromíra Štětiny byl vyhodnocen jako potvrzení nepřátelského postoje české vlády k Ruské federaci a to i navzdory tomu, že Jaromír Štětina je jen europoslancem za politickou stranu TOP 09 a nemá s koaliční vládou Bohuslava Sobotky nic společného. Nicméně jeho výrok byl EU jako takový akceptován a byly z něj vyvozeny příslušné závěry.
Ing. Jaromír Štětina tak těmito výroky doslova vykonává medvědí službu své zemi. Na Štětinův výrok ihned reagovali europoslanci z Itálie a Řecka, kteří projevili hlasité projevy nesouhlasu. Tato forma politiky přivádí Českou republiku do hluboké izolace, ze které se nemusí po normalizaci vztahů mezi USA a Ruskem dostat.
Ing. Jaromír Štětina mj. v nejkritičtějším období událostí na Ukrajině jezdil do Kyjeva do centrály batalionu Azov, kde vyvolával a podporoval militantní atmosféru a členy toho polofašistického uskupení podporoval v jejich majdanské a protiruské činnosti.
Výše uvedené skutečnosti nasvědčují tomu, že
Ing. Jaromír Štětina se dopustil vědomého závažného trestného činu zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace podle§ 315 odst. 1 a odst. 3, bod b) trestního zákoníku a tím se dopustil závažného ohrožení mezinárodního postavení České republiky nebo postavení mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, v tomto případě Evropské unii.
Na základě výše uvedených skutečností jsem přesvědčen, že zde jsou důvody k zahájení úkonů trestního řízení směřujících k objasnění a prověření uvedených skutečností, které důvodně nasvědčují spáchání závažného trestného činu. Tímto zároveň
žádám,
aby mne státní orgán Nejvyššího státního zastupitelství v zákonné lhůtě od podání tohoto oznámení vyrozuměl o výsledku šetření a přijatého opatření..
V Holešově, 30. listopadu 2016                                                                                                   
Jiří  B a ť a    v.r.

Potvrzeno: na Krymu jsou raketové systémy Antej (VIDEO)

$
0
0
ea24
Potvrzeno: na Krymu jsou raketové systémy Antej (VIDEO)

V souvislosti s raketovými střelbami ukrajinské armády, naplánovanými na tyto dny do blízkosti Krymu, se objevila řada informací, že Rusko na poloostrově kvůli ukrajinské provokaci rozmístilo protiraketové systémy Antej-2500. 


Tuto skutečnost potvrdily záběry masivních přesunů ruské vojenské techniky v ulicích přístavního města Kerč na východním cípu Krymu. V kolonách je možno spatřit zakryté komponenty komplexu S-300V4, verzi protiraketového systému Antej-2500 zařazenou v ozbrojených silách Ruské federace.





P.C.Roberts: Srovnejme Putina s válečnicko-kriminálními režimy Obamy, Bushe ml. či Clintona

$
0
0

2. 12. 2016    PaulCraigRoberts
Ve svém čtvrtečním výročním slově k národu v ruském federálním shromáždění promluvil prezident Putin o domácích a zahraničních záležitostech, o důsledcích globální finanční krize, o mezinárodní spolupráci i o vyhlídkách jednotlivých odvětví národního hospodářství.


K východní politice:

Znovu zdůrazňuji, že ruská východní politika není motivována dočasnými oportunistickými úvahami či ochlazením vztahů se Spojenými státy a Evropskou unií, ale vychází z dlouhodobých národních zájmů a tendencí globálního vývoje. Očekáváme vysoký kvalitativní vývoj vztahů s naším východním sousedem Japonskem, a vítáme úsílí těch vlád států, které chtějí rozvíjet vztahy s Ruskem uskutečňováním společných projektů a programů. Spolupráce rusko-čínská slouží jako jedinečný příklad vztahů, založených na vzájemných ohledech a zájmech každého z těchto dvou států spíš než na dominanci jednoho či druhého.

K rusko-americkým vztahům:

Doufám, že společným úsilím s USA v boji proti skutečným a nikoliv imaginárním hrozbám a proti mezinárodnímu terorizmu budeme úspěšní. Rusko je připraveno spolupracovat s novou americkou administrativou. Je důležité normalizovat a rozvíjet bilaterální vztahy na základě rovnosti a oboustranné výhodnosti. Spolupráce Ruska a USA ovlivní globální i regionální řešení sporů na celém světě. Společně sdílíme odpovědnost za zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability…

Ke spolupráci s EU:

Ruský plán na vytvoření mnohaúrovňového integračního modelu Euroasie považujeme za velmi zajímavý. Zahájili jsme o něm diskuzi na mezinárodních i regionálních úrovních. Jsem si jist, že tato diskuze je možná i s těmi zeměmi EU, ve kterých sílí požadavek nezávislé politické a hospodářské politiky.

Ke Studené válce:

Dlouhodobě prosazujeme přátelské mezinárodní vztahy založené na zásadě dialogu rovného s rovným a se zdůrazněním principu spravedlnosti a vzájemného respektu. Jsme připraveni vést vážnou debatu o vytvoření stabilního systému mezinárodních vztahů pro 21. století. Bohužel, celá desetiletí, jež uplynula od konce Studené války, byla – pokud jde o toto - promarněna.

K cenzuře:

Jsme stále kritizování za údajné zavádění cenzury – a to v čase, kdy cenzuru praktikují samy západní země.

K nukleárním zbraním:

Rád bych zdůraznil, že pokusy narušit strategickou rovnováhu nukleárního vyzbrojení jsou extrémně nebezpečné a mohou vést ke globální katastrofě. Ani na minutu se nesmí na tohle zapomínat.

Překlad: Lubomír Man
(Pozn. překladatele: Tento článek je nejvýmluvnějším příkladem naší nové havloidní „svobody“ i naší „neexistující“ cenzury. O obsahu výročního projevu vedoucího státníka naší doby se čeští čtenáři nemohou dovědět jinak, než z anglického textu tohoto projevu, zaslaného nám soukromou cestou americkým politikem a novinářem zpoza Atlantického oceánu. Tak dlouhá je tedy dnes cesta za naší informovaností.)

Nejen Tomáš Ortel smýšlí a tvoří v hnědém odéru. Pavel Novotný je jeden z předních interpretů velmi neslušných, ještě lépe řečeno sprostých, vulgárních a hanlivých výrazů a urážek na prezidenta Zemana.

$
0
0
Jiří Baťa
2.12.2016   Czech Free Press
Jak dlouho ještě bude „ taky novinář“ Pavel Novotný veřejně kálet svými ústy extrementy do řad slušné společnosti občanů? Nelze nevidět, že tento člověk, který si říká bulvární „novinář“, jím není ani náhodou. To není novinář, to je prach sprostý nevychovaný spratek, resp. produkt bulvární ho společenského odéru a atmosféry liberálního šovinismu. Je s podivem, že se proti jeho „novinařině“ neozvou a neohradí opravdoví a slušní novináři, kterým tento pseudonovinář evidentně kazí profesionální novinářské renomé.


Pavel Novotný je ale výplod liberálně pojatého principu české demokracie, kde (na rovněž na české podmínky) je totálně zneužíván jeden ze základních rysů demokracie a tím je svoboda slova, resp. právo na svobodné vyjadřování názorů a myšlenek. To se také stalo podnětem pro předložení poslaneckého návrhu na znovu zavedení trestu za urážku hlavy s možností až jednoho roku odnětí svobody.

Pavel Novotný je jeden z předních interpretů velmi neslušných, ještě lépe řečeno sprostých, vulgárních a hanlivých výrazů a urážek na prezidenta Zemana. Tyto a mnohé jeho další podobné projevy „náklonnosti“ k našemu současnému prezidentu republiky vyslovuje s lehkostí básníka, opěvující krásno všedních dnů. Žel v případě, že by na této funkci byl jím a mnoha dalšími milovaný Karel Číro Schwarzenberg, pak by zcela jistě něco podobného ze své nevymáchané huby rozhodně nevypustil. Jenže jeho patologická nenávist, hraničící až s xenofobií, je důsledek indoktrinace, nesplněného přání některých našich elit, věrolomných vlastenců, falešných liberálních demokratů, pro které jsou hnací myšlenkou neomezená lidská práva a z nich vyplývající produkt ve zneužívání svobody slova.


I taková událost, jako bylo předávání Českých slavíků neušla pozornosti P. Novotnému, aby se s „etikou jemu vlastní“ nevyjádřil k některým věcem, které vyvolaly celou řadu nevole mezi zúčastněnými. Hlavní „rozbuškou“, které vybičovaly emoce do horentních výšin, byla v této anketě také účast hudební skupiny Ortel a jejího zpěváka Tomáše Ortela, považována za naprosto skandální, protože má ve svém portfoliu xenofobní a rasistické texty. Že se k tomu kriticky vyjádřila celá řada osobností, k mému velkému údivu např. i antizemanovsky zaměřený aktivista Tomáš Peszynski jen dokazuje, že portfolio Ortelu skutečně zasluhuje nejen kritiku, ale i odsouzení. Byť to sám zpěvák skupiny T. Ortel považuje za irelevantní s tím, že jeho tvorba a poslání kapely ORTEL bude pochopeno později a přijde doba, kdy jeho texty lidé ještě ocení. No k tomu snad ani není co dodat. Nicméně jak již výše zmíněno, k ocenění se originálně vyjádřil i Pavel Novotný. „ Ortel právě tím, že nezahajloval, promrdal mediálně životní šanci,“ reagoval na průběh celého slavnostního ceremoniálu bulvární novinář Pavel Novotný.

Je těžké vyjádřit, co si o tomto člověku myslet, jak jej hodnotit, jak či kam jej zařadit. Na jednom diskusním fóru jsem na téma osoby Pavla Novotného četl velmi pozoruhodný výrok, který s prominutím budu doslovně citovat, jak byl uveden:„Kdo to hovno vysral, že jej po sobě neuklidil“. Nezní to příliš beletricky, ale myslím, že to vystihuje podstatu a charakter Pavla Novotného. Rád bych však znal názor jeho otce Petra Novotného, který ač také často nejde pro nějaký ten tvrdší výraz daleko, přece jen je z jiného těsta. Proto nechápu, proč svému synu dává tolik prostoru se takovým hrubým způsobem vyjadřovat. Nemyslím si, že to jemu, resp. jeho rodině dělá zrovna dobrou reklamu, o reputaci nemluvě.

Chápu, že Pavel Novotný je dospělý, samostatný člověk a je za sebe také zodpovědný, nicméně jsou situace, kdy i rodiče, v tomto případě jeho veřejně známý otec, by měl jeho hulvátské vyjadřování poněkud korigovat či umravňovat, když už zřejmě ve své náročné profi kariéře zapomněl svému synovi při jeho výchově také vysvětlit, co je to morálka, mravnost a společenská etika. Zvláště, vydal-li se na novinařinu. Možná mu křivdím, možná že se snažil, ale víme, že ne vždy „jablko nespadne daleko od stromu“. V případě Pavla Novotného se od stromu svého táty jablko zatoulalo setsakramentsky daleko – do svérázného liberálního prostoru demokracie, kde se na nějaké to obhroublé slovíčko zas až tak nehledí.


Jenže Pavel Novotný se v případě skupiny Ortel vyjádřil ani ne tak sprostě (což je jeho standard) jako spíše ideologicky. Je otázka, zda si vždy uvědomuje co říká, ale v tomto případě, kdy se odvolává na „nezahajlování“ Ortela (jen doufám, že měl na mysli zpěváka Ortela, ne celou skupinu Ortel), je zřejmé a vědomé našlápnutí do hnědého prostředí, tedy přesně tam, kam také směřují Ortelovy texty písní. Byl to úmysl nebo se zase chtěl se svou „nevymáchanou hubou“ zviditelnit? Buď jak buď, Pavel Novotný byl, je a zřejmě i zůstane výše zmíněným novinářským exrementem, které bohužel nikdo, ani jeho vlastní otec, z veřejného prostoru neuklidí. To vše v rámci naší svobody slova, v rámci nám „tolik drahé“ české liberální demokracie!

Jiří B a ť a , 30. 11. 2016

Do Středozemního moře vpluly dvě výsadkové lodě vojenského námořnictva USA

$
0
0
2.12. 2016   Sputník
Univerzální výsadková loď Wasp a výsadkový transportní dok Whidbey Island amerického vojenského námořnictva se čtyřmi tisíci vojáků na palubě propluly Suezským průplavem a vpluly do Středozemního moře, oznámilo Vojenské námořnictvo USA.

 Lodě budou „podporovat misi mořské bezpečnosti ve Středozemním moři", prohlásil kapitán druhého stupně Byron Ogden, který velí lodi Wasp. Podrobněji o cílech a úkolech operace neinformoval. Wasp, vlajková loď flotily, je 257 metrů dlouhá a nese na palubě vojensko-námořní vrtulníky všech druhů včetně konvertoplánu. Obě lodě pobudou ve Středozemním moři asi tři měsíce.

Číst dál: https://cz.sputniknews.com/svet/201612024238834-Stredozemni-more-vysadkove-lode-USA/

Za vše hovoří Černého slovní zásoba: „Zamrdaná zkurvená kupa hoven a sraček na hradě, vytlemený prasečí držky, ať už konečně chcípnou v ošklivejch a táhlejch bolestech. Zmrdi smradlavý, zkurvysyni vyjebaný, tupý debilové. I s tou bandou kreténů čuráckejch, co to navrhujou. Do nejhlubší prdele s váma, vy hovnožrouti!"

$
0
0
Břetislav Olšer
2.12. 2016   Rukojmí
Inu, za schizofrenií Davida Černého, trpícího stihomamem, že je sochařem, může být mindrák z dětství, možná sexuální zneužívání, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což vyústilo až k nejvyššímu stupni sociální degradace… A proto už kvůili takovým nebezpečným psychopatům by měl vejít v platnost paragraf zákona, jenž praví: Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci...Co vy na to?

Jakákoliv forma nenávisti končí životní prohrou; za vším lze hledat v takových případech velký mindrák z dětství, v mnoha případech zaviněný sexuálním zneužíváním blízkým příbuzným, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což ho přivedlo až k nejvyššímu stupni sociální degradace.










Vzrušuje ho, když může po sobě číst, co napíše, vlastně vyzvrací ze svého nitra, aby bylo v jeho „alejích zase neblito“… Negramotný člověk má strach z autority a sklony hledat si populistického vůdce, který ho jako idol povede, nebo obráceně, kterého naopak může veřejně vulgárně urážet, což u mnohých vyvolává erekci, takže jen v těchto okamžicích se může ukájet…

V roce 2000 odmítl Černý převzít cenu Jindřicha Chalupeckého v Národní galerii do doby, dokud z jejího vedení Milan Knížák neodejde. Ten ho nechal po sporu o instalaci jeho díla vyvést a ocenění Černému následně předal pravdoláskový prezident Václav Havel na chodníku před Veletržním palácem. Na otázku, proč Knížák nechal Černého vyvést, „umělec“ odpověděl: „Protože je to čurák… Nafoukanej, kriploidní čurák… To je úplně jednoduchý, ne? To přece víme všichni…“ Černý se o Knížákovi vulgárně vyjadřoval v dokumentu ČT. Knížák po něm marně žádal odškodnění ve výši 150.000 korun a po televizi půl milionu... Je přece svoboda slova, nebo snad ne...?






Od toho, co je uvnitř, se pro jistotu distancujeme. Foto Günter Bartoš • Autor: Respekt

David Černý proto exhibuje, co nejčastěji. Má na svém kontě například sochu sv. Václava, sedícího na břiše mrtvého koně, v roce 2003 pro pražskou galerii Futura ve smíchovské Holečkově ulici dokončil kontroverzní plastiku. Kdo vylezl po žebřících do řitního otvoru předkloněných soch, mohl na obrazovkách vidět dva lidi v maskách Václava Klause a Milana Knížáka. Jasný případ, kdy se mu v choré mysli evokuje vzpomínka na své výše vzpomínané zneužívání v dětství...











Pak to byla další Černého vzpomínka, kdy si za horkých nocí představovat velký ztopořený falus, pak vytvořil ruku se vztyčeným prostředníčkem, který z Vltavy ukazoval směrem k Pražskému hradu.
Čas ale oponou trhnul a chystala se velká sláva, od níž si nejvíc sliboval Saša Vondra, že si třeba srovná svůj pokřivený pohled na svět. Uvěřil sobě i podobně libovému frajerovi, co ze sebe též dělal, co není – Davidu Černému, vydávajícímu se za výtvarníka.

Domluvili se spolu na “sochařském” díle, co by oslavilo naše předsednictví EU, které mělo nejdražší audiovizuální ozvučení na světě, známé z Vondrovy kauzy zvané ProMoPro. Podepsali smlouvu o vytvoření Entropy, o níž David Černý původně tvrdil, že onu Entropu vytvoří umělci ze všech 27 členských zemí Unie. Nakonec se ukázalo, že autorem trapné slátaniny je on sám, s několika kolegy, ostrými hochy, kdy si realizoval další vzpomínku na své dětství, kdy si jen tak plácal něco z plasteliny. Stát za projekt zaplatil 1,9 milionu korun a za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát Černému 1,2 milionu. Dalších 10,3 milionu korun pocházelo ze sponzorského daru Bakalovy těžařské společnosti NWR.






David šel prostě s kámoši z mokré čtvrti do hospody a domluvil s nimi při pivu, že to udělají úplně sami. Víc hlav, víc peněz, ale hlavně pro ně. Proč dělit miliony sedmadvaceti? Tedy podvod, kdy vytvořili falešný seznam evropských tvůrců, kteří o tom samozřejmě neměli ani zdání. Prostě v duchu českých podfukářů, kteří se řídí heslem: že se všechno smí a nic nemusí… Vypadalo to prý slibně. V britském deníku Independent o nich psali a všechno jim “zbaštili i s navijákem”. Opsali jen vymyšlená jména autorů. Ti kluci, co spolu mluví, se prostě chtěli podívat do Bruselu, aby tam završili svoji taškařici za cizí prachy.

Ovšem, co by se stalo, kdyby se neozvala dánská výtvarnice, jež byla uvedena mezi sedmadvaceti umělci, co se měli na výrobě Entropy podílet, která prohlásila, že s tím nemá nic společného a že se o této nepovedené taškařici dozvěděla až z médií…? Třeba si „černý“ Černý myslel, že zbohatne, když infikuje Evropskou Unii českou švejkovinou. Na nečekané odhalení podvodu Úřad vlády ČR reagoval prohlášením, že umělec vládu podvedl. Ministři kultury EU chtěli na jaře 2009 vědět, kdo je autorem „ostudně proslavené“ provokativní plastiky Entropa.

Nechali proto na svou pražskou konferenci pozvat jejího tvůrce – výtvarníka Davida Černého, a ten je nezklamal. V hlasitém komentáři před mnoha přihlížejícími znectil prezidenta Václava Klause; prostě mindrák z autorit Prezident Zeman nebyl sám.... ”Co jsou moje bulharské záchody ve srovnání s tím hajzlem, co máme na Hradě,” řekl před svědky Černý... Pak přišla ostuda, trapasy, stížnosti a omluvy. Až se virtuální umělec a hochštapler rozhodl, že s Fischerovou vládou nemá nic společného a skládačku, podobající se plastelinové práci žáčka ZUČ a zachycující urážlivě symboly všech zemí sedmadvacítky, rozebere už 11. května místo stanoveného konce června 2009.







A další veledílo? Stačilo koupit „doubledecker“ – dvoupatrový londýnský bus z roku 1957 od nizozemského majitele a jednomu ze symbolů britské metropole přimontovat dvě obří paže, přidat elektrický motor, funění a hekání ze zvukového záznamu, evokující prý mj. též sportovní úsilí, a na světě bylo „umění“ – česká šestitunová atrakce pro letní olympijské hry v Londýně. Milan Knížák tvrdl, že klikující autobus by se určitě hodil pro Matějskou pouť a navrhuje tímto rodině Kočků, či jiným významným kolotočářům, aby tuto pouťovou atrakci zařadili do svého arzenálu.

Díla Davida Černého jsou vždy jen honba za popularitou celebrity na jedno použití a posedlost udělat něco skandálního a hlavně hodně viditelného. V duchu rčení: Světská sláva, polní tráva. A ještě vytunelovat spoustu prachů. Při vzpomínce na skutečné umění, které reprezentovalo na světových výstavách Expo české umělce, je třeba považovat toto děti děsící monstrum Černého za ostudnou českou švejkovinu, kterou koupil znalec umění Andrej Babiš za devět milionů. Že by si založil svoji 251 kolotočářskou firmu...?

Minule mu podvod s Entropou zaplatil ze státní kasy ministr obrany Vondra. Kdo to je dnes, co dá peníze daňových poplatníků za tuto ostudu Česku, jež se naštěstí chlubí i skutečnými kumštýři – Janem Zrzavým, Špálou, Myslbekem, s uměleckými výtvory – Kinoautomatem (Expo 67 Montreal) či broušeným sklem (Dar vystavený v hale OSN) nebo Zlatou slzou (Expo 2010 Šanghaj – dílo propojující lidské slzy, jednu z mála kapalných látek, s níž se neobchoduje, zlato jako symbol emocí, moci i válek a smutku…)



Mám skvělý nápad pro Davida Černého, jemuž právě dělám velkou reklamu, třebas negativní, někoho blaží i taková; o kom se nemluví, ten jakoby nežil. Což tak přemalovat místo sovětského tanku na růžovo Sochu svobody v New Yorku a znectít symbol symbolů. Tanky se už dneska nenosí a na rozdíl od Česka, mají Spojené státy bezpočet volných míst ve svých věznicích, a komfortnějších než v Litoměřicích…

Inu, za schizofrenií Davida Černého, trpícího stihomamem, že je sochařem, může být mindrák z dětství, možná sexuální zneužívání, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což vyústilo až k nejvyššímu stupni sociální degradace… A proto už kvůili takovým nebezpečným psychopatům by měl vejít v platnost paragraf zákona, jenž praví: Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci...

Narodil se mediální hlídací pes EU! Bude nyní „čelit ruské propagandě“a používat způsoby „upozorňování uživatelů internetu na podvodné informace“!

$
0
0
Finian Cunnigham
2.12. 2016   Zvědavec 
EU odhlasovala, že si občané budou financovat výplach mozku ze svého!
Nově vytvořená skupina Evropskou komisí, údajně k tomu, aby čelila „ruské propagandě“, má dostat další veřejné zdroje a finance. Evropští občané budou financovat mechanismus k prosazování jejich ignorance a šíření desinformací.Tento týden Evropský parlament ve Štrasburkuodhlasoval těsnou většinou finanční injekci určenou k rozšíření činnosti mediálních hlídacích psů „odhalujících ruskou propagandu“.
Tato málo známá mediální skupina, skládající se údajně z 11 „diplomatů“, byla zřízena před rokem všemocnou, avšak nikým nevolenou, Evropskou komisí. Tato organizace proto nemá žádný voličský mandát. Potenciálně bude dohlížet na to, jak bude 500 milionů občanů EU schopno v budoucnu získat přístup ke zprávám a veřejným informacím.

Obzvláště evidentní je, že uvedený mediální program EU je motivován extrémní rusofobií a podjatostí. V tandemu s touto skupinou bude pracovat další klika složená ze sedmi členů parlamentu, vedená zuřivě protiruskou polskou poslankyní Annou Fotyga. Tato 57letá členkapravičácké Aliance konzervativců a reformistů v Evropě v rámci Evropského parlamentu pravidelně obviňovala Rusko z „agrese“ na Ukrajině a vůči Evropě obecně.

Samozvaná mediální skupina Fotygy, ovládaná východoevropskými protiruskými zájmy, vyplodila počátkem roku zprávu s názvem „Strategická komunikace EU s ohledem na čelení propagandě“. Ta hystericky obviňuje ruské zpravodajské sítě RT a Sputnik, že jsou to nástroje propagandy Kremlu, s cílem vyvolat rozkol a neshody mezi členskými státy EU.

Zpráva uvádí: „Ruská vláda používá širokou škálu nástrojů, jako mozkové trusty (…), mnohojazyčné televizní stanice (např. Russia Today), pseudo-zpravodajské agentury a multimediální služby (např. Sputnik), sociální média a internetové trolly, aby zpochybňovala demokratické hodnoty, rozdělila Evropu, získala domácí podporu a vytvořila dojem zkrachovalých států ve východních částech EU“.

Byla to převážně tato tendenční „studie“, co utvořilo základ rezoluce Evropského parlamentu tento týden, o rozšíření financování mediálního programu na „odhalování ruské propagandy“.

Kolik dalších peněz bude do tohoto mediálního hlídacího psa nalito není jasné. Ale zcela jistě to bude financováno občany EU, z jejichž daní jdou finanční příspěvky členských vlád do Bruselu.

Zejména hlasování Evropského parlamentu tento týden nebylo zdaleka přesvědčivé. Asi 304 členů parlamentu hlasovalo pro dodatečné finance na „protiruskou propagandu“, zatímco 179 členů hlasovalo proti. Dalších 208 se zdrželo. To naznačuje široké chápání poslanců ohledně funkce a důvěryhodnosti „odhalování ruské propagandy“.

Takže zde máme výsledek, kdy zanedbatelná skupina nevolených byrokratů bez tváře a ideologií poháněných politiků, kteří evidentně touží štvát proti Rusku, je schopna utvářet klíčovou oblast zahraniční politiky pro celý blok EU a dále výrazně zasahovat do práva veřejnosti na svobodný přístup k informacím.

Obvinění týkající se „ruské státem financované propagandy“ bylo spuštěno nedávnými tvrzeními západních vůdců, jako amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkel, že „podvodné zprávy“ podkopávají západní demokracii. Tato tvrzení přišla po měsících zpráv od různých na NATO napojených mozkových trustů tvrdících, že ruské zpravodajské agentury jsou nastrčené organizace s cílem šířit Kremlem posvěcené desinformace.

Nyní je vyvíjen politický tlak na poskytovatele internetu a sociálních médií, jako Google a Facebook, aby zakázali „podvodné zprávy“ na svých sítích. Merkel dokonce tento týden prohlásila, že hodlá přijít se zákony, které budou nutit společnosti poskytující internetové služby „regulovat podvodné zprávy“.

Není jasné, jak daleko tento vývoj zajde. Západní internetové společnosti mohou získat a uplatnit právo na hromadnou cenzuru. Další otázkou je, jaká jsou omezení u označování nějakých informací a zdrojů za „podvodné“.

Západní vůdci, na NATO napojené mozkové trusty, a nyní i členové Evropského parlamentu jsou poháněni politickou atmosférou rusofobie, a stávající líčení ruských zpravodajských kanálů jako RT a Sputnik jako „nelegitimní zdroje“ vytváří půdu pro zákaz ruských médií.

Ve svých zprávách tento týden mediální hlídací pes EU, který bude nyní i „čelit ruské propagandě“, uvedl, že bude používat způsoby „upozorňování uživatelů internetu na podvodné informace“. Podle všeho k nim bude patřit i najímání on-line komentátorů (trollů), kteří budou přidávat zlehčující a pohrdavé komentáře u zpráv považovaných za propagandu Kremlu. Zatím se neobjevily kroky, kdy by bylo po poskytovatelích internetu požadováno, aby mazali obsah. Ale zdá se, že tato totální cenzura je za rohem, vzhledem k neutuchající protiruské atmosféře a tvrzením západních vůdců o tom, že „podvodné zprávy“ nahlodávají demokracii.

Zákeřná povaha těchto probíhajících věcí je ilustrována údajným incidentem, kdy belgické letouny NATO bombardovali minulý měsíc Sýrii. 18. října byla vesnice Hassadjek v Aleppo údajně bombardována, kdy podle místních zdrojů zamřelo šest civilistů.

Několik zpravodajských agentur, včetně Reuters, následně uveřejnilo zprávy, ve kterých ruské ministerstvo obrany obvinilo Belgii z provedení náletů, coby součást USA vedené koalice, která údajně bombarduje Sýrii v rámci boje s džihádistickými teroristickými skupinami.

Ukázalo se, že ruské informace byly skutečné, kdy byly poskytnuty údaje o letech a z radaru, identifikující belgická vojenská letadla. Belgický velvyslanec byl v Moskvě povolán, aby vysvětlil, proč belgická vláda tvrdošíjně popírá, že její letectvo bylo zapojeno do smrtícího útoku.

A znepokojivé je, že právě tyto zprávy o belgickém útoku na venkovské oblasti Aleppa minulý měsíc byly popsány mediálním hlídacím psem EU během hlasování v parlamentu tento týden, aby se získalo pro tuto skupinu více financí, jako příklad „podvodných zpráv“.

To má obrovské zlověstné dopady. Jakákoliv zpráv nebo analýza – bez ohledu na to, jak podložená či faktická – která bude urážet politickou přecitlivělost a pověst vlád EU, tak bude muset být označena za „podvodnou“. A proto bude muset podléhat cenzuře.

A co zprávy o tom, že západní vlády zásobují džihádistické teroristické skupiny zbraněmi? Nebo zprávy o tom, jak západní média jednají ve shodě s teroristickými propagandistickými útvary jako Bílé helmy na vymýšlení obvinění, že Rusko páchá zločiny při osvobozování obléhaného syrského města Aleppo?

Všechny takovéto zprávy lze ověřit a doložit. Ale protože nejsou v souladu s oficiálními tvrzeními Západu ohledně jeho zapojení v Sýrii, lze takovéto „urážlivé“ zprávy prostě smést jako „ruskou propagandu“.

To je odrazem drzé libovůle evropských a amerických úřadů, poskytujících si imunitu před mediální kritikou a přezkumem – prostě tím, že se budou dovolávat subjektivního zpolitizovaného tvrzení, že ruské zprávy jsou „podvodné“ a „propagandistické“.

Mezitím byl tento týden vůdci EU uvítán v Bruselu ukrajinský prezident, který varoval: „Evropská unie se nachází pod nebezpečným útokem Ruska.“

Evropská média a vlastní mediální hlídací psi EU evidentně nic netuší o tom, že Porošenkovy únavné výpady jsou zářným příkladem „podvodných zpráv“. Blíží se dystopická budoucnost, ve které občané EU budou povinni financovat nevolené hlídače médií, kteří je připraví o kritické zprávy a informace, zatímco budou občany zaplavovat tou nejvytříbenější protiruskou propagandou.

Výsledkem je, že občané EU jsou postupně nuceni platit si za výplach vlastního mozku.

Není divu, že stále více občanů se odcizuje oligarchické vládě EU. Ta jedná jako diktatura, kterou je třeba rozbít.


EU Votes For Citizens To Fund Their Own Brainwashing

Hlavní teze Putinova projevu k Federálnímu shromáždění: «Budeme budovat svoji budoucnost»

$
0
0
2.12. 2016   New World Order Opposition
Rusko bude budovat svoji vlastní budoucnost na základě svých národních zájmů, řešit svoje vnitřní problémy a zlepšovat kvalitu života svých občanů, řekl ve svém výročním projevu k Federálnímu shromáždění prezident Vladimír Putin. Stav ruské ekonomiky a dopad západních sankcí, budoucnost daňového systému, péče o vědu, nezbytnost rozvoje IT sektoru, vytvoření příznivého prostředí pro podnikání, problémy životního prostředí (ekologie), boj s korupcí, jakož i práce ruské armády bojující s mezinárodním terorizmem –RT shromáždil základní teze Putinova projevu před parlamentem.
Úvodem svého projevu Vladimir Putin řekl, že tentokrát bude věnovat větší pozornost ekonomice, sociálním otázkám a vnitřní politice země.

«Tyto problémy musíme řešit ve složitých a mimořádných podmínkách, jak už se v historii častostalo. Ruský lid opakovaně přesvědčivě dokázal, že je schopen reagovat na náročné výzvy, bránit a chránit národní zájmy, svrchovanost a nezávislost země», řekl prezident.

Také poděkoval občanům Ruska za to, že se sjednotili kolem vlasteneckých hodnot, navzdory potížím a problémům.

«Ale je tu uvědomění si příčin problémů a nejdůležitější je víra, že je společně překonáme», dodal Putin.
O sociální soudržnosti a otřesech v minulosti

Prezident připomněl, že příští rok uplyne 100 let od Říjnové revoluce roku 1917 a poznamenal, že «je třeba poučení z historie a to zejména pro usmíření».

«My dobře víme, jaké jsou následky tak zvaných velkých otřesů», řekl Vladimír Putin a zdůraznil, že nelze spekulovat o tragédiích, které se prakticky dotkly každé rodiny.

«Mějme na paměti: jsme jedinečný národ, jeden národ a Rusko máme jedno», řekl.

«Je možné dosáhnout důležitých strategických cílů ve fragmentované společnosti? Je možné odpovídajícím způsobem se rozvíjet na vratké půdě slabého státu a ovládaného slabou mocí, která ztratila důvěru svých občanů? Odpověď je jasná: samozřejmě, že ne», – řekl prezident.

Zároveň vyjádřil znepokojení nad rostoucími vnitřními konflikty v poměrně prosperujících zemích na základě náboženských, etnických a sociálních rozdílů.
O medicíně a demografii

Podle Putina, smyslem politiky realizované v zemi je «péče o lidi a násobení lidského kapitálu jako hlavního bohatství Ruska». V této souvislosti prezident upozornil na pozitivní trendy v demografickém obraze země.

«Přirozený růst populace roste. V roce 2013 byla míra porodnosti v Rusku 1,7 – vyšší než ve většině evropských zemí. V roce 2015 byla ještě vyšší, 1,78», řekl.

K problematice zdravotnictví řekl Putin, že občané stále čelí frontám u lékaře i jiným potížím, nicméně v průběhu posledních 10 let se objem high-tech ve zdravotnické péči v Rusku zvětšil patnáctkrát.

Dle mínění hlavy státu je nutné lékaře osvobodit od administrativní rutiny, hromady hlášení a papírů, státní správa musí posílit kontrolu nad životně důležitými léky a bránit zvyšování jejich cen.
O vzdělávání

V projevu před Federálním shromážděním Putin zdůraznil, že děti se musí učit v komfortních moderních podmínkách a je třeba odstranit ze škol třetí směny.

Věda a byznys, univerzity a byznys – tyto struktury se musí připojit k vytváření výukových technologických parků v Rusku, dodal.

«Vidím v mladé generaci nadějnou oporu Ruska», řekl a zdůraznil, že základem celého systému vzdělávání je jeho založení na základním principu, že každé dítě je nadané.
O dobrovolnících a dobročinnosti

Putin také doporučil odstranění všech bariér rozvoje dobrovolnictví a vyzval «nebýt lakomý» při podpoře dobrovolnického hnutí.

Úředníkům doporučil «neskrývat se v kancelářích» a setkávat se s občanskými iniciativami.
O ekologii

Prezident zdůraznil nezbytnost zabývat se čištěním kontaminovaných ploch po celé zemi a sdělil, že vláda dostala pokyn připravit v následujícím roce program ochrany Bajkalu a Volhy.
O ekonomice a sankcích

Podle Vladimíra Putina hlavní problémy ruské ekonomiky jsou důsledkem problémů vnitřních.

«Před dvěma lety jsme byli konfrontováni se závažnou ekonomickou výzvou, se sankcemi, kterými se nás snažili donutit tančit při cizí muzice a zanedbat naše základní národní zájmy. Nicméně opakuji – hlavní příčiny zpomalování ekonomiky spočívají především ve vnitřních problémech», řekl.

«Není zla bez dobra», – okomentoval Putin skutečnost, že západní sankce ve velké míře pomohly ruským zemědělcům.

Prezident také poznamenal, že v Rusku došlo k růstu průmyslové produkce a pokles HDP v roce 2016 bude činit jen asi 0,2%.

Přitom, pokud nevyřešíme základní problémy ekonomiky, může «se zadrhnout na celé roky», zdůraznil.

Nicméně, podle něho, se v Rusku podařilo zajistit makroekonomickou stabilitu a udržel finanční rezervy.
O podnikání a daňové reformě

Jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví v Rusku, dle slov Vladimíra Putina, je IT průmysl. V souvislosti s tím navrhuje prodloužit výhody pro ruské IT firmy až do roku 2023.

Zároveň s tím připomněl, že daňový systém musí stimulovat podnikatelské aktivity a doporučil posoudit návrhy na její reformu

«Doporučuji posoudit detailně a všestranně návrhy na nastavení daňového systému a to během příštího roku. Toto je nutné dělat za účasti podnikatelských sdružení», řekl Putin.

Prezident také řekl, že je třeba snížit počet kontrol podnikatelů a zrušit «instrukce, které nemají vliv na kvalitu služeb, ale svazují ruce i nohybyznysu»

Kromě toho řekl, že doporučil vyřadit ze zákona popis nezákonných činností občanů samostatně výdělečně činných.

«Není třeba lpět na těchto popisech na základě vykonstruovaných záminek. Aby takových záminek více nebylo, prosím během následujícího roku jasně definovat právní postavení osob samostatně výdělečně činných, které jim umožní normálně a v klidu pracovat» – řekl ruský prezident.
O boji s korupcí

Prezident zdůraznil, že žádná pracovní pozice, ani kontakty by neměly být krytím pro bezohledné úředníky.

Nicméně poznamenal, že nelze zvyšovat informační šum kolem tzv. rezonujících případů. Nelze o nikom říkat, že je vinen do rozhodnutí soudu, řekl Putin.

«Boj proti korupci – to není show», – dodal prezident.
O nových technologiích a kybernetických hrozbách

Chceme-li dosáhnout vyšší úrovně, země potřebuje vlastní pokročilý vědecký výzkum a vývoj, řekl prezident. Zároveň připomněl, že nové technologie, kromě velkých výhod, jsou plná vážných rizik. Jako příklad uvedl Vladimír Putin hrozby v kyberprostoru.

«Je nezbytné posílit ochranu proti kybernetickým hrozbám. Měla by být výrazně posílena stabilita všech prvků infrastruktury finančního systému a systému veřejné správy», řekl ruský prezident.

Současně, jak míní Putin, musí Rusko zahájit rozsáhlý systém rozvoje digitální ekonomiky.

«To je otázka národní bezpečnosti, technologické nezávislosti Ruska, naší společné budoucnosti», zdůraznil.
O vědě

Téma špičkových technologií přímo souvisí s vědou, proto se prezident soustředil i na tuto sféru.

«Mocným faktorem akumulace podkladů pro ekonomický růst a sociální rozvoj musí být základní výzkum», řekl Putin. Zároveň zdůraznil nezbytnost komercializovat vědecký výzkum.
O cenzuře a informační válce

Podle Vladimíra Putina, objednané informační kampaně a mentorování od těch, kteří mají ve svých zemích zavedenou cenzuru, spíše unavují.

«My budeme utvářet svoji současnost i budoucnost bez různých výzev a nevyžádaných rad», řekl prezident.

«Usilujeme o přátelský, rovnoprávný dialog, o schválení principů spravedlnosti, jsme připraveni k vážnému dialogu o vybudování stabilního systému mezinárodních vztahů 21. století. Bohužel, v tomto ohledu byla promarněná desetiletí od ukončení studené války», dodal Putin.
O dopingu

Prezident nevynechal jedno z hlavních témat tohoto roku – dopingovou aféru. Podle Putina tato těžká zkušenost umožní Rusku vytvořit nejpokrokovější systém boje s nelegálními přípravky tj. drogami.

«Jak už jsem řekl, není zla bez dobra. Tak zvaný dopingový skandál, pevně věřím, nám umožní vytvořit pokrokový systém pro boj s tímto zlem. Domnívám se, že národní program pro boj proti dopingu bude připraven na začátku příštího roku», řekl.
O vztazích s Východem

Ruský prezident také poukázal na to, že aktivní východní politika Moskvy je diktována dlouhodobými národními zájmy, «a ne nějakými náhlými současnými prospěchářskými důvody»

Zdůraznil, že spolupráce s Čínou je vzorem «vztahů světového řádu, postaveného ne na myšlence nadvlády jedné strany, a na harmonickém respektování zájmů všech států».
O Trumpovi

Vladimír Putin opět zopakoval, že Kreml je připraven ke spolupráci i s novou americkou administrativou, pokud tato spolupráce bude oboustranně výhodná.

«Spolupráce mezi Ruskem a USA v řešení globálních i regionálních problémů je v zájmu celého světa. Máme společnou odpovědnost za zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability», řekl prezident.
O ruské armádě

Na konci svého projevu prezident poznamenal, že ruská armáda a námořnictvo v Sýrii dokázaly, že mohou efektivně pracovat i daleko od míst stálého nasazení.

«Vidíme, jak dělá svoji práci tým speciálních služeb a ostatních útvarů, máme tam i ztráty. To vše si samozřejmě uvědomujeme. Budeme v této práci pokračovat a chci poděkovat celé naší armádě za profesionalitu, velkorysost, odvahu a statečnost, za to, že vy, ruští vojáci, si vážíte své cti i cti své země», řekl Putin.
O zvolené cestě

Na závěr Vladimir Putin řekl, že když národ cítí správnost této zvolené cesty, jde po ní sebevědomě dál. Prezident připomněl těžké časy, které již Rusko muselo přežít, ale dodal, že tyto zkoušky učinily zemi pouze silnější.

«Tyto zkoušky pomohly lépe a jasněji definovat ty cíle, ke kterým je nutné směřovat ještě více houževnatě a důsledně», dodal.

Zdroj: https://russian.rt.com/russia/article/337678-putin-poslanie-federalnomu-sobraniyu-tezisy

"Změna koncepce zahraniční politiky je spojena s požadavkem doby"

$
0
0

2. 12. 2016    zdroj
Prezident RF Vladimír Putin podepsal dekret o schválení Koncepce zahraniční politiky Ruska. Nová koncepce zahraniční politiky Ruska, kterou schválil prezident RF, je spojena s požadavky doby. Jak 1. prosince informoval zpravodaj IA Regnum, konstatoval to člen výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti Sergej Železňak (Jednotné Rusko). Koncepce také souvisí se zabezpečením potřebné úrovně zachování národních zájmů a bezpečnosti země v podmínkách současné mezinárodní situace, poznamenal poslanec.



"V koncepci zahraniční politiky Ruska jsou potvrzeny klíčové oblasti činnosti naší země na mezinárodní úrovni v nadcházejícím období, které byly také zveřejněny při projevu prezidenta k Federálnímu shromáždění", řekl poslanec.

Připomněl, že prezident zdůraznil, že Rusko nevyhledává nepřátele, ale hledá přátele, připravené k otevřenému rovnoprávnému dialogu, založeném na vzájemném respektu a dodržování mezinárodního práva. "Zajištění stability ve světě závisí na všech aktérech mezinárodních vztahů, zejména na takových klíčových hráčích jako Rusko a USA. Proto budeme vždy adekvátně reagovat na případné pokusy porušit vojenskou paritu a rovnováhu sil ve světě", řekl Železňak.

"Rusko je také připraveno se i nadále účastnit řešení globálních problémů civilizace, zejména těch, které vyžadují společné úsilí", dodal.

Prezident RF Vladimír Putin podepsal dekret o schválení Koncepce zahraniční politiky Ruska. Příslušný dokument byl zveřejněn 1. prosince na oficiálním internetovém portálu právních informací.

V koncepci je také uvedeno, že "Ruská federace se důsledně snaží odvrátit závody ve zbrojení ve vesmíru prostřednictvím rozpracování a uzavření mezinárodní dohody a v podobě přechodného opatření prosazuje, aby státy přijaly povinnost o nerozmísťování zbraní ve vesmíru jako první".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Jsme na cestě k novému Mnichovu. To je důvod k oslavě Dne německé jednoty?

$
0
0
J. Skalský
2.12.20165  České národní listy
 

Když se začalo mluvit o sjednocení Německa, postavil se francouzský prezident F. Mitterrand i M. Thatcherová, britská premiérka, důrazně proti těmto představám. M. Gorbačov přesto prosadil své, bez ohledu na Francouze a Angličany. Již v předstihu jednal o svém zamyšleném kroku s některými německými činiteli, dokonce i s F. J. Straussem. Sjednocení vlastně proběhlo tak, že Západní Německo spolklo východní NDR, někteří východní Němci mluvili o anexi. Tak bylo Německo sjednoceno. Gorbačov se stal čestným Němcem roku. Německo rázem zmohutnělo.

Gerbačov možná měl dobré úmysly, ale naplňoval je tak, že jeho mnohé praktické kroky představovaly nebezpečí pro budoucnost. Zásadně se nezdržoval uzavíráním mezinárodních smluv. Po strejcovsky se domluvil s některými německými politiky, pochybnostmi Francie a Anglie se vážně nezabýval, s Američany jednal opět jen ústně. Byl si jist, že dobře udělal. Brzy jsme se přesvědčili, že se hluboce mýlil. Když se v nedávných letech Gorbačov dovolával toho, že NATO, jak se údajně ústně domluvil se západními státníky, se nebude dále šířit na východ, zjistil, že ho nikdo neposlouchá. Dokonce jeho tvrzení o nešíření NATO na východ bral Západ s lehkostí sobě vlastní. Bylo, nebylo! NATO je dnes na ruských hranicích. Čas jasně ukázal, že Gorbačov se mýlil. Měli pravdu M. Thetcherová a F. Mitterrand. Bycha honit je již dávno pozdě. Gorbačov se svou lehkomyslností, s níž dělal mezinárodní politiku, pohořel a ohrozil Evropu a dokonce i svou vlast, Rusko. Tam se šíří hlasy, že Gorbačov by měl být postaven před soud a souzen. Buďme realisty. Situace je taková, jaká je, a jen síla a moc Ruska může zastavit agresivní kroky NATO. Nebo to bude Trump, který novou mezinárodní politikou situaci alespoň zmírní?

A jaký zájem mohla mít ČR na sjednocení Německa? Snad byl jeden tady byl. Představitelé Německa nám od 70. let minulého století slibovali, mezi nimi byl W. Brand a později H.- D. Genscher, že jakmile se Německo sjednotí, zaplatí nám reparace. To se nestalo. Právě naopak Němci po sjednocení s námi o reparacích odmítali a odmítají mluvit. Od vzniku jednotného německého státu byl naopak cítit jeho rostoucí tlak i u nás. Po listopadu 1989 mu vyšel vstříc V. Havel a jeho učedníci. Dokonce se svého času mluvilo i o tom, že Německo stálo v pozadí dezintegrace České a Slovenské federativní republiky.

Vždy, když Německo zesílilo, měl s ním český stát problémy. Němci byli agresivní. Pudově je to táhlo dále na Východ. Drang nach Osten se tomu říkalo a dosud říká. Historie o tom přináší mnohá svědectví. Němci se k nám válečně vypravili někdy i více než jedenkrát za rok. Museli jsme s nimi bojovat. Hájit své. Když Německo bylo slabší, zvláště když mělo své vlastní vnitřní problémy, germánský tlak na nás někdy i přestával. Mohli jsme si oddechnout. A tak se vztahy mezi námi a Němci pohybovaly jako na houpačce. Německá politika se však snad vždy řídila zásadou, že na hranicích Německa by neměl existovat žádný silný stát. Německá politika pronikání na východ potřebovala prostupné hranice a vlídné a přístupné politiky, slabší a maximálně vstřícné nejen v sousedních státech. K tomu Němci pracovali a u nás byli a jsou celkem úspěšní, zatím.

Vlády M. Topolánka, P. Nečase a následně i vláda B. Sobotky, po domluvách z Bavorska, intervenci, nebo intervencích(?) A. Merkelové, nastoupily proněmeckou cestu, jíž se sobotkovci dodnes drží. Tzv. strategický dialog mezi ČR a SRN, který nyní probíhá, nás má dovést, jak říkáme my, do německého chomoutu. Současně se zřejmě od nás očekává, že se vyrovnáme s tzv. sudetskými Němci, které jsme, jak říkají oni, okradli a vyhnali. Sudety prohlásil premiér Sobotka za naše spojence. Co jsou však za spojence, když jejich programové cíle se v řadě bodů blíží nebo jsou dokonce téměř totožné s těm henleinovskými? Henleinovci s podporou hitlerovského Německa rozbili Československou republiku, ukradli nám pohraničí, vyhnali naše lidi z jejich domovů. Ve službách nacismu se henleinovci podíleli na vykrádání, ničení republiky a také i na vyvražďování našeho národa. Proto jsme je na základě rozhodnutí Postupimské dohody přesídlili do Německa, ostatně jak sami již dříve chtěli.

Zažili jsme mnichovskou katastrofu. Při vzpomínkách na ni, na zradu, která ji umožnila, pláčeme, smutníme. Ale cožpak si neuvědomujeme, že naplnění cílů tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), znamená nový Mnichov? Stačí si přečíst programové body SL. Přesto však některé „české“ politické strany, KDU, TOP 09, ODS, Zelení, část ANO, ČSSD, jakoby ztratily soudnost. Jejich činnost někdy přímo vzbuzuje dojem, že primární jsou pro ně „sudetské“ a německé cíle a teprve potom cítí k ČR jakousi mírnou loajalitu. Nastoupili jsme cestu k novému Mnichovu. Je nutné se zastavit, zásadně přehodnotit dosavadní orientaci a vrátit se k tradičním spojeneckým svazkům. Němci mezi naše spojence, a sudeti již vůbec ne, nepatřili a podle své politiky vůči nám ani dodnes k nim nepatří.

Naši "spojenci", lépe řečeno spojenci předsedy vlády, B. Sobotky, a snad i většiny jeho ministrů, nikoliv tedy naši, spolu se svými patrony, různými ochránci, prostě s přáteli „sudetoněmecké věci“, se na naši adresu již dlouhodobě a často vyslovují hrubě urážlivě. Ostatně posuďte sami. Na 66. sjezdu SL, který se konal v květnu 2015 promluvil i Horst Seehofer. Jak o nás mluvil, nejlépe vystihuje několik vět z jeho projevu.

„70 let od války také znamená 70 let od počátku vyhnání. Vás, sudetské Němce, to zasáhlo s plnou silou. V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbaveni práv, cti, stali se psanci. Vyhnáni z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let. Zasáhlo to ženy, děti, starší osoby. Násilí v Ústí a Brně se staly symboly nelidskosti, utrpení, mučení a smrti. Dovolte mi, abych se vyjádřil velmi jasně: vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností. Krátce po válce přijely první vlaky ze sudet do Bavorska. Náhodní ztroskotanci, bez bytu, bez práce, domov jim byl ukraden. Ale přinesli věci, které jim nemohli vzít: podnikatelské dovednosti, odvahu a tvůrčí sílu. A především: Vzali jim domov, ale ne jejich identitu, ne jejich hrdost..." 

A tento pán mluví o přátelství mezi Bavoráky a Čechy. Jeden druhého haní a ten pohaněný musí sklonit hlavu. Skutečně musí? Musí držet krok a mlčet? To je nějaké přátelství nebo smiřování?

Na témže sjezdu, kdy nám do „duše“ promluvil pan H. Seehofer, k nám byl i B. Posselt mírnější. Obvinil nás jen z válečných zločinů, přestože jindy bývá vůči nám mnohem útočnější. Rakouští landsmani se sešlí v září 2015 na Dni vlasti v Klosterneurburgu. A tam „sněmovali" pod mottem „Dne vlasti 2015: Před 100 lety genocida Arménů - před 70 lety sudetských Němců“. Takže z nás udělali genocidní zločince. Pod tím mottem vystupovali i někteří rakouští ústavní činitelé. Žádný z nich se neohradil. Snad zbývá dodat, že na uvedených akcích sudetů byli i naši diplomaté. Myslíte, že protestovali? Nikoliv. Mlčeli, protestního hlásku nevydali. Na některých podobných akcích dokonce popřáli hodně zdaru, nechť se dílo podaří. Je samozřejmě, že spíše bychom čekali námitky od Čechů zde přítomných. Ale i ti mlčeli. Neřekli jediného slova na obranu republiky, našeho národa, na obranu pravdy.

Věděli o tomto „spojeneckém a přátelském jednání“ alespoň někteří z těch, co dorazili na německé velvyslanectví? Proč tolik Čechů na německém velvyslanectví slavilo Den německé jednoty? Proč tam promluvil druhý nejvyšší ústavní činitel ČR, pan Štěch? Co takováto sláva, s hojnou českou účastí, měla znamenat, jaké poselství našemu národu měla přinést? Vždyť nešlo ani o kulaté jubileum. Tedy co nám Němci, sudeti a jejich čeští přátelé oslavami Dne německé jednoty v Praze chtěli říci?

J. Skalský

Téměř neuvěřitelné – Trump: USA nebudou „svrhávat režimy" jiných zemí!

$
0
0

Téměř neuvěřitelné – Trump: USA nebudou „svrhávat režimy" jiných zemí!

- kou  -
2. 12. 2016  RIA - překlad První zprávy

Americký prezident zvolený Donald Trump potvrdil, že jeho administrativa nebude usilovat o zahraniční politiku zaměřenou na „svrhávání režimů" v jiných státech.



"Nebudeme svrhávat režimy a vlády. Pamatujete na šest bilionů dolarů na Středním východě? Naším cílem je stabilita spíše, a ne chaos. Proto chceme přebudovat naši zemi – konečně!" 
prohlásil Trump ve svém projevu v Ohiu, na svém prvním mítinku po vítězství v prezidentských volbách 8. listopadu.

Politik tak zopakoval své tvrzení z kampaně, že Spojené státy „utratily šest bilionů dolarů na válku na Středním východě, a do té doby se naše země ocitla v naprosté zkáze".

Ruští politici ovšem reagovali spíše opatrně a s jistou ironií. Podle nich například Trump nehovoří o snížení vojenských nákladů, což může znamenat, že se jeho administrativa klidně vrátí ke své praxi. Ironicky poznamenali, že„tradice americké zahraniční politiky jsou příliš silné a příliš očividné“.

A je také skutečností, že dosluhující prezident Spojených států dostal Nobelovu cenu míru za slib "bezjaderného světa". Poněkud předčasně.

Nová americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem se dostane k moci po inauguraci 20. ledna.


Viewing all 19126 articles
Browse latest View live