Do Sýrie přiletěla ruská nemocnice

December 3, 2016, 2:54 pm

≫ Next: Lépe chodit bosý a nahý... - Nedělní chvilka poezie v Nové republice

≪ Previous: Nepodařené slouhovství brutální cenzuře na IDnes

$

0

0

An 124 - Ruslan (ilustrační foto)

3.12.2016, zdroj Vesti24

Video o zřízení mobilní nemocnice pro syrské Aleppo naleznete zde, překlad níže.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odhalil podrobnosti svých rozhovorů o Sýrii s odcházejícím, ale stále ještě pracujícím americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ukazuje se, že nyní dali Američané Moskvě návrhy ohledně Aleppa, které se shodují s názory Ruska. A jak jinak, pokud Rusové pracují na místě? V Aleppu se již nacházejí ruští lékaři a sapeři.

Zde je video ke shlédnutí na YouTube:

0:30 Přívalové deště a počasí na hranici létaní nezabránilo provedení úkolu.
"My jsme aviace do každého počasí", říká reportérovi jeden z pilotů.
V intervalu několika minut přistávají letadla vojensko - transportní aviace na letecké základně Hmeymim.
Aeromobilní nemocnici do Sýrie poslalo ruské ministerstvo obrany třemi letadly. Speciálně vybavená lékařská auta, potřebné léky - letadlem "Ruslan", lékaře - dvěma Il-76.
1:14 "Vše podle plánu, při přistání byl silný vítr, ale v principu vše jako vždycky".
Vykládka trvá méně než půl hodiny, nehledě na to, že každé auto bylo spolehlivě zajištěno řetězy.
Většina lékařů - ženy. Mnohé z nich často pracovaly v místech bojů. Nyní je úkolem pomoc obyvatelům Aleppa, obětem útoků bojovníků (IS). Armáda bude pracovat ruku v ruce s ministerstvem pro mimořádné situace.
1:50 "Jsme si vědomi složitosti a odpovědnosti, ale je to naše práce, naše povinnost. Jsme připraveni ji vykonávat v jakémkoliv prostředí, v jakékoliv situaci, k tomu jsme určeni. Nikdo neodmítl účast v této misi" - říká Natalia Bogač, vedoucí zdravotnického oddílu.
Mezi lékaři jsou samozřejmě také pediatři. Součástí nemocničního zařízení - dětské léčebné a chirurgické oddělení. Dětí raněných a potřebujících lékařskou péči jsou v Aleppu, téměř osvobozeného od povstalců - stovky.
Práce v severním hlavním městě Sýrie začne okamžitě.
překlad: Ďouba

v útrobách Ruslana se nacházejí auta mobilní nemocnice

---

Lépe chodit bosý a nahý... - Nedělní chvilka poezie v Nové republice

December 3, 2016, 3:56 pm

≫ Next: Soudruzi teroristé, stala se chyba: Aleppo bude svobodné asi už na konci roku 2016

≪ Previous: Do Sýrie přiletěla ruská nemocnice

$

0

0

Saša Jacenko

4.12.2016, básnička Alexandry Jacenkové v podání autorky, text a překlad

Nad textem by se jistě dalo široce polemizovat. Asi není nejlepším řešením, aby se 7 miliard lidí odebralo "zemřít na nádraží", ne všichni jsou "šediváci" a "neumírají nudou". Autorce je teprve 16 let a jistě bude své vidění světa s přibývajícími roky a zkušenostmi dotvářet. Ale jestli nás básnička přivede k zamyšlení, jak svobodný či nesvobodný život žijeme, pak splnila poslání.

Záložní video a varianty naleznete zde1, zde2, varianta

překlad (nepřebásněno): Ďouba a NV
По мне лучше ходить босой и голой...

По мне лучше ходить босым и голым,
На себе узнать, что такое голод,
Чем продать мечту и свою свободу
Ежемесячному стабильному доходу.
Уж лучше умру где-нибудь на вокзале,
Чем буду знать, что меня сожрали
Офис, дом и очередь в детский садик-
Таков наш маленький, местный адик,
У него много отделений и филиалов,
А также чудных работников-вандалов,
Такой родной и такой паршивый...
Мы все для него регулярная нажива.
Он, в виде сотни других людей,
Диктует правила и делает нас бледней.
Все 7 миллиардов подыхают от скуки,
А ведь ад этот создали человека руки.

Pro mě je lepší chodit bosý(á) a nahý(á),
Na sobě poznat, co je hlad,
Než prodat  sen a svoji svobodu
Pravidelnému měsíčnímu příjmu.
Raději zemřu někde na nádraží,
Než vědět, že mě sežrali
Úřad, dům a řada do mateřské školičky -
Takové naše maličké, místní peklíčko,
V něm mnoho oddělení a poboček,
A také divných pracovníků - vandalů,
Tak blízký a tak prašivý...
Všichni jsme pro něj pravidelný příjem.
On, ve formě stovek jiných lidí,
Diktuje pravidla a dělá z nás šediváky
Všech 7 miliard umírá nudou,
Ale vždyť tohle peklo vytvořily lidské ruce.

По мне лучше ходить босым и голым,
На себе узнать, что такое голод,
Чем спустить мечту и свою свободу
По переполненному мусоропроводу,
Где отсортируют, как какой-то мусор,
Отделят европейцев от индусов,
(и сделают это не для себя, а для вас,
Ведь придумал расизм кто-то из нас)
Как золушка крупы, разделят нации
И нет, никакой дискриминации.
Ее и не может быть, мы все, как один:
Семья, дом, работа, пара машин,
6 дней на работе, один выходной,
Каждый день удивляешься:"как я живой?"
А ты и не жив, ты есть глагол are
И ты кислород зря истреблял.

Pro mě je lepší chodit bosý(á) a nahý(á),
Na sobě poznat, co je hlad,
Než zmenšit sen a svoji svobodu
Za přetékající odpadkové šachty,
Kde roztřídí, jako nějaké smetí,
A oddělí i Evropany od Indů,
(a udělají to ne pro sebe, ale prý pro vás,
vždyť vymyslel rasismus jeden z nás)
Jako Popelka hrách, rozdělí národnosti
Ne, není žádná diskriminace.
Ani nemůže být, jsme všichni jako jeden:
Rodina, dům, práce, dva auťáky,
6 dní v práci, jeden volný,
Každý den žasneš: "jak to žiji?"
A ty snad ani nežiješ, ty jsi sloveso jsou (are)
A zbytečně jsi kyslík spotřebovával.

Потому я лучше похожу босым и голым,
На себе узнаю, что такое голод,
Чем продам мечту и свою свободу
Ежемесячному стабильному доходу.

Proto já raději pochodím bosý a nahý,
Na sobě poznám, co to je hlad,
Neprodám sen a svoji svobodu
Pravidelnému měsíčnímu příjmu.

Soudruzi teroristé, stala se chyba: Aleppo bude svobodné asi už na konci roku 2016

December 3, 2016, 10:51 pm

≫ Next: Herman ministrem zahraničí? Čí zájmy zastupuje pan Herman a řada dalších poslanců?

≪ Previous: Lépe chodit bosý a nahý... - Nedělní chvilka poezie v Nové republice

$

0

0

Václav Umlauf

4.12.2016 E-republika

Fakt, že Kerry hodil teroristickou flintu do žita, je znám až dnes. Ale ještě předevčírem se Kerry s Turky zoufale snažil dodat zdejším demokratům zbraně a střelivo skrze konvoje s humanitární pomocí.


Poslední článek čtyřleté série o Sýrii se jmenoval Vojenská ofenzíva Asadovy koalice, strategické a mediální vítězství Rusů. Z východního Aleppa je osvobozeno 60 % území, SAA a spojenci obsadili klíčové pozice k dalšímu postupu, fronta an-Núsry se zhroutila. Teroristé se seskupili do nové jednotky anglicky zvané Fatah al-Cham. Poslední vývoj ukazuje video South Front zde. Ale pro lepší přehled současných bojů v Aleppu jsem přidal video Al-Masdar News.

Jsem rád, že Youtube už konečně přestal mazat videa South Front, protože zjistil, že jsou dostupná i na jiných kanálech. Tak si Google může na pravdě i trochu přivydělat, tomu se říká korporátní fašismus. Padla i západní Ghúta, kde se povstalci vzdali a předali SAA i těžkou techniku. Líbilo se mi video, kde teroristé alias bojovníci za svobodu vysedli z bévépéčka placeného za mé daně, pak do něj nasedli Asadovci a hned s tím jeli na frontu k Aleppu. A třeba se i vyšetří, kdo ve východní Ghútě zabil stovky nevinných lidí sarinem. Teď na to bude čas, a snad se přihlásí i svědci. Do výřezu jsem dal postup na hlavní ose útoku směrem na Citadelu, kde asi dojde k rozdělení západní části Aleppa na dvě enklávy.

Pád Aleppa je naplánovaný nejpozději na začátek roku 2017. A nyní k panice mezi teroristy a západními politiky, kteří je podporovali. Začněme českými zbraněmi, které se našly u an-Núsry v dobytém Aleppu. Video bylo na Anna News zde (stopáž 9:32). Důležitý doklad o dodávkách české munice teroristům jsem vytáhl do obrázku zde.

Jistěže Zaorálek řekne, že o tom nic neví, protože munice se dodala Jordánsku, Saúdské Arábii nebo dalším "demokratickým" africkým zemím. A odtud se záhadným způsobem dostala až k teroristům do Aleppa. Nemám rád, když se za mé daně vyzbrojují teroristé. Pak totiž jako občan této země nesu morální odpovědnost za vraždy, které tito vrazi českými zbraněmi spáchali. Politickou odpovědnost nyní nese a doufejme, že i jednou ponese česká politická garnitura. Kriminální odpovědnost ponesou ti, kteří české zbraně prodávali s vědomím, že skončí u teroristů v Aleppu. Doufám, že jednou skončí u mezinárodního tribunálu za zločiny proti lidskosti. Budou mít zajímavé parťáky ze zemí západní Evropy, USA, Turecka, Kataru a Saúdské Arábie. Dost možná, že tam bude i Rusko a Asad, ale ti mají již nyní polehčující okolnost - opravdu bojují proti terorismu.

 

Soudruzi teroristé, jak dál?

Tak se ptá znechucený papež teroristů, saúdský klerik Mohammad al-Muhaysini, který musí vědět, co se v Sýrii děje. Jeho mladší bratr totiž zakládal zdejší pobočku an-Núsry, našeho "demokratického" přítele v boji s terorismem. Saúdský papež teroristů je dost skeptický a tvrdí, že Aleppo je prohrané. Zdejší hrdlořezové se totiž v kritické situaci pustili do sebe jako smečka vlků, což je celkem pochopitelné. Zbytek si vzal obyvatele jako živé štíty a za úplatu je pouští do Rusy kontrolované zóny, kde mají bezpečí a humanitární pomoc. Mnozí civilisté byli postříleni přímo na přechodech, je to zdokumentováno. Podle svědků z obklíčeného Mosúlu je výkupné za odchod 500 až 1000 dolarů. V Aleppu to bylo o něco méně, alespoň podle svědectví lidí z již osvobozené části města. A tak Britské listy a britská vláda jako jeden krokodýl pláčou nad Aleppem, kam podle Rusů nedodali ani gram pomoci a ani jednu přikrývku.

Druhý chmurný papež demokracie je John Kerry, který musel konečně kapitulovat a přijmout ruské a Asadovo ultimatum. Spojené státy konečně asi přestanou podporovat teroristy v Aleppu. Zdejší zahraniční žoldnéři jsou zcela obklíčeni a další boj už nemá smysl. Ale čilí Američané a jejich spojenci už vybudovali v kurdské zóně celkem 7 základen s americkými jednotkami. Je celkem zbytečné říkat, že jsou v Sýrii zcela nelegálně. Výsledkem Kerryho kapitulace bude radost mediálních korporátek a presstitutů, že ti oškliví Rusové konečně přijali dobromyslné americké návrhy ohledně příměří v Aleppu. Fakt, že Kerry hodil teroristickou flintu do žita, je znám až dnes. Ale ještě předevčírem se Kerry s Turky zoufale snažili dodat zdejším demokratům zbraně a střelivo skrze konvoje s humanitární pomocí. Zajímavá taktika boje s terorismem, která pro "demokraty" bohužel nevyšla.

 

Tichý zábor Izraele kolem Golan

Turecko také otočilo a už nebude tvrdit, že je třeba svrhnout Asada, protože Putin opět zvedl telefon a Erdogan jako obvykle otočil, zatím jen o 90 stupňů. Asadova SAA se spojila s Kurdy a společně začali první útoky na turecká okupační vojska v Sýrii, jejichž žoldnéři jsou známí demokrati placení z našich daní. Turci se kryjí při záboru skupinami bývalé FSA založené CIA a vojensky podporované stejnou bohulibou vládní organizací, taktéž částečně za mé daně.

Zajímavá situace vznikla kolem Golan, kterým věnujeme trvalou pozornost, protože tam bude další válka. Izrael potichu kapituloval a nechal Hizballáhu Libanon, protože další prohranou válku v jižním Libanonu si už dovolit nemůže. Takže Hizballáhu okopává kotníky tím, že v Sýrii při hranicích dělá nálety na jejich jednotky, které zde bojují a které dodávají kvalitní ruské zbraně svým velitelům do Libanonu, včetně raket. Ale Izrael musí držet nezákonně okupované Golany. Od toho má na území Sýrie jím podporované teroristické skupiny, kterým pomáhá, jak může. Navíc Izrael za pomoci jordánských tajných služeb začal tichý zábor syrských území kolem Golan. Jedná se zejména o zábor vesnice Kfar-Elma v údolí Wadir ar-Rakkad, která leží těsně za hranicí tzv. demilitarizované zóny Golan. Celkovou situaci ohledně Golan ukazuje tato mapa, kterou jsem otočil o 90 stupňů po směru hodinových ručiček pro lepší přehled.

Mapa ukazuje rozlohou teroristické zelené, že Izraeli se prozatím podařilo vybudovat tzv. "buffer zone" za pomocí teroristů, které vozí do svých nemocnic na Golanech. Ale je jisté, že Hizballáh, íránské gardy a SAA tuto situaci nenechají jen tak. Pád Aleppa a západní Ghúty uvolnil asi 10 tisíc vojáků, kteří z velké části půjdou proti Turkovi a proti ISILu na prolomení obklíčení v Deir es Zauru. Ale silný kontingent půjde do Dáráje, kde začne osvobozování území, které je nyní pod kontrolou teroristů podporovaných Izraelem. Proto začala tzv. "syrská opozice" preventivně vykřikovat, že je třeba se spojit s Izraelem v boji proti Asadovi. Reálnou válku musí předcházet metání mediálních dýmovnic, aby se zdejší ovčané masírovaní korporátkami pořádně zmátli. 

 

- - -

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

• Vojenská ofenzíva Asadovy koalice, strategické a mediální vítězství Rusů
• Rusové udeřili, ale Asadovi vojáci do boje nejdou
• Příměří v Sýrii skončilo a ISIL dostal přímou leteckou podporu USA
• Fakta o Sýrii aneb boj o Aleppo a Golany
• Teroristický útok Izraele v Sýrii spustil válku o Golany
• Fakta o Sýrii (V.)
• Válka v Sýrii sbližuje Izrael a Turecko
• Pohyb na frontách v Sýrii (do 15.12. 2015)
• Džihádisté v Sýrii se oficiálně spojili s al-Kájdou v Iráku
• Válka v Saúdské Arábii pokračuje, dobývá se město Najran

Herman ministrem zahraničí? Čí zájmy zastupuje pan Herman a řada dalších poslanců?

December 3, 2016, 11:01 pm

≫ Next: Osvobození celého Aleppa na dosah. Černé válčení a uklízení stolů v Pentagonu. O kapitulaci s "povstalci" jednají Rusové s Turky bez USA. Proč uprchlíci v Sýrii prchají na tu "nesprávnou" stranu?

≪ Previous: Soudruzi teroristé, stala se chyba: Aleppo bude svobodné asi už na konci roku 2016

$

0

0

Pavel Letko 
4.12.2016  E-republika

Ministr kultury Daniel Herman pravil, že ohledně našeho exportu do Íránu si nechal poradit od dvou izraelských ministrů a tedy už ví, jak má hlasovat v českém parlamentu. V českém parlamentu Herman doslova prohlásil: 
 

...při posledním GTG v Izraeli jsem konzultoval tuto otázku a dva ministři izraelské vlády mně řekli, že to znamená určité bezpečnostní riziko a že by nebylo dobré tento zákon schvalovat. To znamená, na vlastní uši jsem slyšel od dvou zástupců vlády našeho strategického partnera na Blízkém východě toto sdělení. Děkuji.

My také pěkně děkujeme pane Hermane. Tento zákon doporučila schválit vláda, ve které je Herman ministrem. Doporučil jej ke schválení také ZDE parlamentní výbor pro obranu. Leč dva ministři izraelské vlády schválit nedoporučili. Zákon tedy nebyl přijat. Čí zájmy tedy zastupuje pan Herman a řada dalších poslanců? Asi zájmy apartheidu. Zájmy jedné z nejkrutějších vlád na Zemi, vlády státu Izrael.

- - -

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 250 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

• Apartheid v Izraeli
• Rozhovor s Jeho Excelencí Khaledem M. Q. Alattrashem, velvyslancem Státu Palestina v ČR
• Izraelští občané přeživší holocaust veřejně odsoudili řádění v Gaze
• Několik tezí o arabsko-izraelském konfliktu
• Oficiální konflikt mezi EU a státem Izrael
• Kolíne, Kolíne
• Úklidová četa českých humanistů
• Apartheid v Izraeli
• Z Prahy do Gazy
• Česko, ostrov uprostřed Evropy

Osvobození celého Aleppa na dosah. Černé válčení a uklízení stolů v Pentagonu. O kapitulaci s "povstalci" jednají Rusové s Turky bez USA. Proč uprchlíci v Sýrii prchají na tu "nesprávnou" stranu?

December 4, 2016, 12:23 am

≫ Next: Oskar Krejčí: Nezapomenutelný el comandante

≪ Previous: Herman ministrem zahraničí? Čí zájmy zastupuje pan Herman a řada dalších poslanců?

$

0

0

Václav Danda
3. 12. 2016  ProtiProud

Václav Danda popisuje poslední vývoj v Sýrii a upozorňuje, že blíž než konečný mír je "evakuace" tisíců džihádistů do Evropy.


Boj o syrské Aleppo se po čtyřech letech blíží ke svému konci. Město, které se stalo symbolem invaze zahraničních jednotek a islamistů, jimž se jej před čtyřmi lety ve spolupráci se západními rozvědkami, Saúdskou Arábií, Spojenými státy, Izraelem a Tureckem podařilo destabilizovat a udělat z něj symbol odporu proti prezidentu Asadovi, bude zřejmě brzy osvobozeno.

I přes nesmírné úsilí a podporu Západu se islamistům město nepodařilo nikdy zcela dobýt. Čtyři roky proto procházela mezi západním a východním Aleppem bojová linie, která oddělovala východní čtvrti ovládané islamisty a západ města, který se dařilo hájit vládním jednotkám.

Město osvobozené do konce roku?

Fronta se za čtyři roky mnohokrát přelila na oba směry a zanechala za sebou město v rozvalinách. Plná odpovědnost za všechny tyto hrůzy padá samozřejmě na ty, kdo se v rámci svých strategických plánů rozhodli vyvolat v Sýrii protiasadovské povstání, jehož součástí bylo i obsazení části Aleppa pestrou směsí zahraničních i domácích islamistů. Netřeba rozvádět, že si obyvatelstvo města za tu dobu prošlo nepopsatelným utrpením.

Syrské vládní síly dobyly tento týden klíčové čtvrti ve východní části města. Podle sdělení syrské státní televize se vládním silám podařilo obklíčenou část rozdělit na dvě. Asadova vojska ve spolupráci s šíitskými jednotkami Hizballáhu a kurdskými milicemi za mohutné podpory ruského letectva rozdrtila odpor islamistů a obsadila klíčové východní čtvrti Haidarija a Sachúr a pokračují v boji o zbývající části města ovládané islamisty.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že i přes podporu, které se stále dostává islamistům ze Saúdské Arábie a Kataru i od Američanů dislokovaných v oblasti je osvobození celého města od posledních zbytků teroristů reálné do konce roku. I přes snahu islamistů dopravit do obklíčených čtvrtí zbraně a posily ustupující od Mosulu se nakonec podařilo tyto trasy teroristů přetnout a odklonit. Významnou roli v této operaci sehrály kromě ruského letectva i íránské jednotky, které Teherán poslal v posledním měsíci na bojiště, i nové posily z libanonského Hizballáhu.

Boje o východní Aleppo pohledem syrské armády

 

Černé válčení a uklízení stolů v Pentgonu

Důležitým momentem pro další vývoj války byla prohra Hillary Clintonové v prezidentských volbách. Lze se důvodně obávat, že v případě jejího vítězství by se Spojené státy zapojily ještě více do útočných operací než se děje dosud a není také vyloučeno, že by se pokusily o zřízení bezletové zóny nad frontovými liniemi, což by jistě nezůstalo bez ruské odpovědi a celý konflikt by mohl přejít do ještě nepříjemnějšího střetu.

Končící Obamova administrativa se dostala do stavu, kdy již není zřejmě schopna efektivně zasahovat přímo na bojišti, neboť zprávy o "černém válčení" by se mohly rychle dostat do ještě širšího povědomí. Tomu odpovídá i zmatek v Pentagonu, kdy se mnozí v očekávání změn snaží spíše "uklidit stůl", než pokračovat v soukromých válkách, na které jim kongres ani senát nedaly povolení.

Rozpaky se v tomto ohledu téměř okamžitě projevily i na syrském válčišti, a to nejen v Aleppu, ale po celé linii syrské fronty. Objevily se dokonce zprávy, že v protiasadovské koalici dochází ke značným rozporům a část jednotek chce boje ukončit výměnou za svůj volný průchod do Turecka. Podle Financial Times došlo tento týden k jednání čtyř vedoucích představitelů protiasadovských jednotek (za účasti Ruska) v Turecku o možnosti kapitulace povstalců v Aleppu. Zajímavé je, že na jednání nebyli přizváni zástupci Spojených států, neboť ani podle jedné ze stran již nemají na dění na bojišti zásadní vliv.

Osvobozování města bolí

"Rusko a Turecko jednají nyní bez USA. Washington je od těchto rozhovorů zcela izolován a ani neví, co se v Ankaře děje,"řekl listu jeden z představitelů protiasadovské fronty. V rozhovorech údajně zatím nedošlo k zásadnímu průlomu, avšak to, že probíhají bez účasti USA, signalizuje zásadní změnu v situaci na Blízkém východě.

Zároveň s vítězným postupem asadovské koalice v Aleppu jsme svědky mediální kampaně, která má za cíl ukázat osvobozenecké jednotky jako hrdlořezy a hlavně situaci civilistů jako humanitární katastrofu obřích rozměrů. Srdceryvné záběry zkrvavených dětí, které se staly obětí náletů a zůstaly pod troskami domu, stejně jako desetitisíce uprchlíků prchajících před postupujícími jednotkami vystavených teroru a násilí nám média servírují dnes a denně.

Ve všech těchto propagandistických záběrech je samozřejmě i kus pravdy, neboť když se dobývají čtvrti obsazené po zuby ozbrojenými teroristickými jednotkami disponujícími raketami a tanky, není možné aby zůstali ušetřeni všichni civilisté, zvláště ve chvíli kdy si je islamisté berou jako živé štíty a za své raketometné a dělostřelecké pozice si vybírají často nemocnice a obytné čtvrti. Šéf OSN pro humanitární záležitosti varoval dramaticky tento týden, že se východní Aleppo proměňuje v "jeden velký hřbitov", protože tam probíhá ofenzíva asadových a ruských vojsk.

Ve východním Aleppu se bojuje s islamisty o každý dům

Kam jen to ti uprchlíci prchají?

Další obehranou písničkou OSN, která se mj. snažila zastavit vládní ofenzívu mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti iniciovaným Francií, jsou statisíce uprchlíků, které údajně město opouštějí. I tady ale naráží západní propaganda na poněkud odlišnou realitu.

Už i některá západní média si v posledních dnech všímají toho, že desetitisíce uprchlíků překvapivě míří do oblastí ovládaných Asadovými vojsky a vítají se s nimi jako s osvoboditeli. Novináři se udiveně ptají, proč téměř nikdo neprchá tím "správným směrem" za svobodou do oblastí, které jsou stále ještě pod kontrolou protiasadovských sil.

Podobná situace panuje i okolo postupu asadovských sil na západním předměstí Damašku u města Khan al-Shin, které tvořilo jednu z nejdůležitějších pevností islamistů a která k sobě do srpna letošního roku vázala obrněné divize syrské armády. Právě porážka islamistů na západních předměstích Damašku umožnila přesunutí posil na frontové linie, kde došlo v posledních týdnech k zásadnímu průlomu.

Tisíce džihádistů do Evropy

Součástí jednání s teroristy na západě Damašku, stejně jako v právě probíhajících jednání o Aleppu, byla dohoda o vzdaní se těžkých zbraní a přesuny i s rodinami k tureckým hranicím. Tisíce ozbrojenců tedy byly odvezeny na turecké hranice a není vyloučeno, že přinejmenším část z nich se vydá plnit své "úkoly" do Evropy. Zvláště ve chvíli, pokud Turecko otevře své hraniční závory pro imigranty, jak Erdogan minulý týden pohrozil.

Naplňuje se tedy černý scénář, kdy teroristé naverbovaní Západem a Tureckem v Africe, na Kavkaze a po celém Blízkém i Středním východě budou nakonec po porážce v Sýrii ponecháni svému osudu, rozhodnou se jednat na vlastní pěst a pokusí se dostat do Evropy pod krytím tzv. migrační vlny. Uvidíme, jak celá tato záležitost bude zajímat Spojené státy pod novým vedením.

Rusko by rádo začalo nové vztahy s Washingtonem s čistým stolem - a pokud by bylo Aleppo osvobozeno ještě před tím, než bude Trump 20. ledna inaugurován, mohlo by to odstranit jeden z problémů, který by se při jednání v okruhu některých neokonů v nové administrativě mohl objevit.

Pochopí Izrael, že mír v Sýrii je i v jeho zájmu?

To, že je k míru ještě dlouhá cesta, ukazuje i útok izraelských letadel na vládní jednotky, který se odehrál tento týden na předměstí Damašku. Není úplně jasné, proč izraelské letectvo zaútočilo. Dvě rakety dopadly v oblasti města Sabúra zhruba osm kilometrů od Damašku. Útokem byly kromě vládních jednotek zasaženy jednotky hnutí Hizballáh, který s Izraelem dlouhodobě bojuje. Právě Izrael má z případného míru v Sýrii a porážky protiasadovských sil největší obavy.

Ještě před rokem to vypadalo, že Sýrie bude rozdělena na sektory vlivu a část bude pod nepřímou kontrolou Izraele. Také právě obava z toho, že by Asad mohl vznést nárok na anektované území Golanských výšin, stála před pěti lety u zrodu protiasadovského povstání, které mělo za cíl tohoto ruského spojence v regionu svrhnout.

Dnes, kdy Turecko, které se na celé operaci proti Asadovi významně podílelo, mění pod vlivem zpackaného amerického puče v Ankaře stanovisko - a v obavě před sílícím kurdským separatismem - vyjadřuje ochotu podpořit syrskou územní celistvost, jsou tyto izraelské plány na rozdělení Sýrie v troskách.

Osvobození Aleppa a později i celé Sýrie budou sice v Tel Avivu trávit stejně těžce jako vzrůstající vliv "šíitského půlměsíce" v oblasti, ale v nové geopolitické situaci po nástupu nové americké administrativy a obhájené pozici Ruska v regionu se budou muset přizpůsobit novému rozložení sil v oblasti.

Doufejme, že pochopí, že mír na Blízkém východě, který osvobození Aleppa předznamenává, je i v jejich zájmu.

 - - -

Oskar Krejčí: Nezapomenutelný el comandante

December 4, 2016, 12:32 am

≫ Next: Polský katolický úhel pohledu na imigraci

≪ Previous: Osvobození celého Aleppa na dosah. Černé válčení a uklízení stolů v Pentagonu. O kapitulaci s "povstalci" jednají Rusové s Turky bez USA. Proč uprchlíci v Sýrii prchají na tu "nesprávnou" stranu?

$

0

0

rozhovor s Oskarem Krejčím vedl Jiří Kouda
4.prosinec 2016 První zprávy

Bude se o něm psát jako o politikovi z maličké ostrovní země – a přesto celosvětového významu. Možná nezvítězil, ale určitě nebyl poražen, říká o Fidelu Castrovi politolog Oskar Krejčí. 





PZ: V kubánském Santiagu proběhl pohřeb Fidela Castra. Málokdo dokázal i ve své smrti tak rozdělit naši společnost jako on. Jaký je váš názor na Castra?

Fidel Castro byl poslední z romantiků 20. století. Vkládal do politiky tolik srdce, že se asi vzpíral i vlastnímu poznání. Jeho smrtí končí celá jedna epocha.

PZ: To zní hezky, ale co to znamená? Nebo jinak, co to znamená pro vás?

Každá generace má své hrdiny. Pro levici druhé poloviny 20. století k nim nesporně patřil Castro, nebo jak mu miliony lidí familiárně říkaly – Fidel. Pro nás, dospívající mladou levici v Československu, byl přitažlivý z mnoha důvodů. Byl jiný než naši šediví političtí úředníci, neudělal kariéru hrátkami v kuloárech a kabinetech. Uměl promluvit – od dob Lenina byl první, kdo na Rudém náměstí přednesl projev bez papíru. Tento Fidelův politický styl byl vnímán jako projev inteligence, upřímnosti a odvahy i tolik potřebného temperamentu a zdravého sebevědomí, které se v evropských zemích byrokratického socialismu rychle vytrácelo. A hlavně, hrdinou byl proto, že neváhal kvůli ideálům spravedlnosti riskovat vlastní život. Byl dědicem komunardů, kteří, jak napsal Marx, „šturmovali nebe“.

PZ: Riskoval ale i životy jiných. Kuba se stala pro mnohé příkladem socialistické nesvobody.

Nebe asi nedobiješ, ani když si k tomu zpíváš, že „poslední bitva vzplála“. Otázkou je, zda se to má zkoušet. Možná by se bez prométheovských buřičů – ve vědě, umění i v politice – vytratila vznešenost lidského života.
Hodnocení lidských činů se rozcházejí, protože se rozcházejí pohledy na to, jak vypadá spravedlnost. Kdysi filosofové jako Aristoteles psali o tom, že otroctví je přirozené – a ti méně přizpůsobiví, jako Spartakus, se bouřili. A ničili při tom i krásné domy otrokářů. Což příslušníci národa husitů dobře vědí.

PZ: Uhýbáte od odpovědi. Je Kubánec nesvobodný? Například při srovnání s naším občanem.

Pro věčně tápajícího intelektuála – třeba i nedisciplinovaného socialistu na volné noze, jako jsem já – je více svobody v Česku. Pro bezdomovce a nezaměstnaného, ale i intelektuála cíleně embargovaného nejen veřejnoprávními médii a grantovými agenturami, to však nemusí být tak jednoznačné. A hlavně bychom ve svém pohodlí neměli zapomínat, že – abych použil slova Nelsona Mandely z jeho vystoupení v Londýně roku 2005 – neexistují pouze „vězňové svědomí“, ale i „vězňové chudoby“. A „pokud chudoba přetrvává, není skutečné svobody“.

PZ: No, podle západních médií přivedl Castro Kubu na pokraj ekonomického krachu.

To je jako někomu zpřelámat nohy a pak se mu posmívat, že špatně sprintuje! Spojené státy zahájily částečné ekonomické embargo Kuby v roce 1960. Stalo se to poté, kdy Kuba znárodnila rafinerie. Částečné embargo se změnilo na úplné v roce 1962. Už předtím, v roce 1961, přerušily Spojené státy s Kubou diplomatické styky. Dnes toto embargo hlídá šest amerických zákonů. Pro úplnost připomínám, že sankce z tohoto embarga se nevztahují jen na americké firmy, které by chtěly s Kubou obchodovat – jsou zaměřeny proti každému, kdo by chtěl takto obchodovat. Chce-li někdo z Kanady něco prodávat či nakupovat na Kubě, má zákaz obchodovat v USA. Když porovnáte velikost kubánského trhu a trhu v USA, asi se coby snaživý podnikatel Kubě vyhnete. K velké slávě Fidela přispělo, že za takovýchto podmínek, a to ani po rozpadu Sovětského svazu, embargo Kubu nezlomilo. Už proto začali někteří politici v USA ustupovat a diplomatické styky byly obnoveny. Výsledkem je riskantní kombinace trvajícího ekonomického embarga a oživení ambasády USA v Havaně.

Fidel Castro na své poslední cestě do rodného Santiaga

PZ: Nepřežila Castrova Kuba embargo díky diktátorským metodám, které by si asi nikdo nepřál vidět v Evropě?

Nic takového se do Evropy neblíží. Fidel – to byla především revoluce a její obrana v rozvojovém světě. A přestože naše média vidí jen diktaturu, řada lidí nejen na Kubě vidí také úspěchy.

PZ: A nejsou ty úspěchy jen propagandou?

Někdy jsou obrazy úspěchů skutečně legendou či přáním. Existují ale i objektivní kritéria. Vy jste mluvil o ekonomických problémech Kuby. OSN každoročně vydává Zprávu o lidském rozvoji, ve které přináší charakteristiky jednotlivých zemí na základě indexu lidského rozvoje (HDI). To je souhrnný údaj, který kombinuje tři rozměry kvality života: délku života plus zdraví, přístup ke vzdělání a životní úroveň. Letošní zpráva uvádí HDI u 188 zemí. Kuba je na 69 místě (index 0,769). Srovnávat se má srovnatelné – Mexiko, kde vládne liberálně-demokratický kapitalismus, je na 74 místě (0,756), Dominikánská republika na 101 (0,715). A tak by se dalo dlouho pokračovat.

PZ: A co naše země?

(dokončení textu ZDE)

Polský katolický úhel pohledu na imigraci

December 4, 2016, 12:56 am

≫ Next: Jsme ve válce

≪ Previous: Oskar Krejčí: Nezapomenutelný el comandante

$

0

0

4. 12. 2016
Polský katolický kněz Roman Kneblewski - "Braňme se invazi!" cz titulky

Jsme ve válce

December 4, 2016, 1:10 am

≫ Next: Zdeněk Jemelík, Obžalovaní „potížisté“ (Vitásková, Zadeh...)

≪ Previous: Polský katolický úhel pohledu na imigraci

$

0

0

Stanislav A. Hošek
4. 12. 2016
Ať se to komu líbí, či ne, Štětina má pravdu. Jsme ve válce. Proti své vůli a mimo jiné i jeho osobním přičiněním jsme se do ní dostali. Evropský parlament není přece instituce nedemokratická, je jedinou z orgánů Evropské Unie, jejíž členy volí všichni občané toho superstrátu. Proto jeho závěry, třeba i pouze doporučující, musíme brát vážně. Jedním z nich je nedávno přijatý dokument s předlouhým názvem, jak je u žvanilů obvyklé, cituji: „Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany (2016/2030(INI))“, konec citace. Říkejme dále tomu dokumentu jenom „Rezoluce“.

Pokus o bližší konkretizaci války, ve které se ocitla EU

I přes sáhodlouhou tirádu byrokratického jazyka ve jmenované Rezoluci, se lze i při rychlém čtení dovědět, že EU je ve válce s Ruskem, sice v jakési hybridní, blíže nedefinované válce, v níž je ale Rusko jednoznačně jmenováno jako nepřítel. Takže o tom, že je EU ve válečné pozici, už lze jen těžce pochybovat. Mimo jiné už jenom slovo „bojovat“ v názvu dokumentu má přece válečnickou konotaci.

Jako občany nadstátu s názvem Evropská Unie by nás všechny proto měly zajímat odpovědi na některé otázky související s proklamovanou válkou. Například mne by zajímalo: Kdo ji vyhlásil? Kdy ji vyhlásil? Jestli ji vůbec vyhlásil? Když nebyla vyhlášena, tak jakým aktem tedy byla spuštěna? Kdo konkrétně je našim nepřítelem? A především jakých cílů chceme v této válce dosáhnout?!!

Jde kupříkladu o válku proti terorismu, kterou vyhlásil už na počátku tisíciletí Bush mladší, nebo teprve o válku nositele Nobelovy ceny míru, který zapletl Západ do puče na Ukrajině? Je našim nepřítelem ruský lid, nebo snad jeho pravoslavná církev, či pouze sankcemi stíhaná parta Putinovců, nebo snad dokonce jenom Putin sám, jako byl třeba jediným nepřítelem celých USA Asad? Ptejme se a nenechejme se odbýt, protože přesná identifikace nepřítele nás může možná zachránit před zničením.

Z textu rezoluce se nedovíme kdo, jak a kdy vyhlásil válku, ale lehce z ní lze vyčíst, že válečnou situaci s Ruskem vyvolalo připojení Krymu k Rusku. Vůbec mne v této souvislosti nezajímá, do jaké míry bylo připojení Krymu k Rusku porušením mezinárodního práva. Zajímá mne především, jak se to dotýká Evropské Unie. Přece ani Rusko, ani Ukrajina nejsou jejími členy. Pokud se přesto nikým nevolená reprezentace EU zapletla do konfliktu těchto dvou zemí, tak podle mého soudu propadla mesianistické nákaze šířící se již několik desetiletí z mocichtivé vládnoucí vrstvy v USA. Ta choroba spočívá v touze zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí všude tam, kde z toho plyne pro vládnoucí struktury USA nějaký zisk. Všechny takové války se vždycky bez výjimky vedly a stále vedou pod nějakou falešnou vlajkou, nejčastěji pod posvátnou standartou boje za svobodu lidu, či ochrany lidských práv. Osobně větší pokrytectví, ba mezinárodní podvod, neznám.

Dovoluji si proto uzavřít tento problém tvrzením, že EU je ve válce s Ruskem proto a jenom proto, že se chová jako žoldnéř vládců USA.

Čeho chce EU v předmětné válce vlastně dosáhnout?

Jestliže spouštěčem války je problém Krymu, pak je pravděpodobným cílem snažení EU a USA, jeho navrácení Ukrajině. Jiný cíl při vší snaze nevidím.

Jenže.

Ruský prezident několikrát prohlásil, že problém Krymu je na dlouhou dobu vyřešen. Oprávněně se proto ptám, jak chce EU dosáhnout cíle, kvůli kterému je nyní ve válce s Ruskem? Oprávněnost tohoto dotazu se extremně zesílí, když si připomeneme dřívější Putinovo varování adresované právě EU, že by si měla ve svém nepřátelství laskavě uvědomit, že Rusko je jadernou mocností. Takže se ptám natvrdo. Jsou vůdčí osoby EU ochotny riskovat jaderný konflikt jenom proto, že nějaké necelé dva miliony ruských Ukrajinců se odtrhlo od Ukrajiny a přešlo k Rusku?!

Pokud ano, pak je třeba se jich co nejdříve zbavit, jako chorobného nádoru i třeba násilím. Vždyť přece jde o záchranu nejen Evropy, ale možní celého lidstva. Jsou to totiž potenciálními zločinci nejhrubšího zrna, tedy váleční až genocidní. Zločin, kterého jsou schopni, je totiž bez pochyb tím nejhorším možným. Předcházení takovému zločinu opravňuje proto k jakémukoliv činu. Už kupříkladu jenom z pouhého pudu sebezáchovy.

Pokud ne, pak je nutné se jich ptát, proč vlastně šermují šavličkami, když válčit ve skutečnosti nechtějí. V zájmu koho zvyšují napětí, šíří strach, vytváří obrovské riziko z náhodné lidské chyby a v neposlední řadě hodlají změnit ve vlastních zemích politický systém demokracie na demokraturu, ba diktaturu.

Selektivní postup veřejnosti vůči reprezentantům EU

Tak, jako mocní v EU a jejích jednotlivých zemích si hodlají budovat instituce na sledování názorů občanů, tak by si občané měli za pomocí sítí vybudovat databázi škodlivých činů svých politiků. Jedním z takových je kupříkladu i přijetí Rezoluce, o které je tento text. Víme, že ne všichni ji odhlasovali. Veškerá veřejnost EU by proto měla znát všechna jména těch, kdo pro ni hlasovali. Ještě pečlivěji by si veřejnost měla pamatovat a nikdy nezapomnět, jména těch, kdo při té příležitosti tvrdili, že jsme ve válce s Ruskem.

Specielně bychom měli všichni znát iniciátory Rezoluce, také všechny, kdo ji doporučili z výborů EP k odsouhlasení plénem. Jsou to totiž politici, kteří ohrožují naše životy, což už nelze tolerovat. Dejme jim to konečně jasně najevo.

---

Zdeněk Jemelík, Obžalovaní „potížisté“ (Vitásková, Zadeh...)

December 4, 2016, 2:19 am

≫ Next: Fidel Castro

≪ Previous: Jsme ve válce

$

0

0

Zděněk Jemelík
4. 12. 2016      jemelíkzdeněk
Z pohledu pozorovatele zvenčí je trestní řízení bojem se vším všudy. Stojí v něm proti sobě na straně jedné orgány vynucování práva, jež dávají v sázku pouze svůj profesionální prestiž, na straně druhé obvinění, jimž jde o osobní svobodu, majetek či kariéru, v následcích o zachování rodinných, společenských, obchodních a jiných vztahů.

Někteří obvinění bojují, i když si jsou vědomi, že se trestné činnosti skutečně dopustili. Do vězení se nikomu nechce. Případy, kdy obviněný svěsí hlavu, vzdá boj a pokorně přijme trest, jsou nesmírně vzácné. Pouze z mediálních zpráv a amerických detektivek se dovídáme o možnosti dohody obviněného se soudem, která mu zajistí nižší trest a orgánům vynucování práva čas, ušetřenou námahu a náklady, spojené s usvědčováním.

Obě strany využívají k dosažení cíle všech prostředků, které mají k disposici. Obviněný má právo hájit se libovolnými prostředky, což paradoxně vede i k tolerování zapírání a lži jako legitimních nástrojů. Orgány vynucování práva jsou zavázány trestním řádem vést dokazování ve prospěch i neprospěch obviněného s použitím nástrojů, vymezených zákonem. Obvykle ale na zájem obviněného zapomínají a jdou mu jednostranně po krku.

V zápalu boje, ve snaze dosáhnout svého za každou cenu, bez ohledu na mravnost a právo, obě strany občas překročí zákonem vymezené hranice svého počínání. Poměrně častým vybočením z pravidel férové hry na straně obviněných bývají pokusy o korumpování protistrany, ovlivňování svědků či opatřování falešných důkazů. Takové počínání je trestné. Vůči orgánům činným v trestním řízení je zákon vstřícný již tím, že nabídkou postavení spolupracujícího obviněného mohou zkorumpovat obžalovaného k jednání v jejich prospěch. Je to zákeřné, nemravné, ale legitimní. Nejen nemravné, ale i nezákonné je použití nátlaku, případně spojeného s fyzickým násilím, vyhrožováním či nabídkou poskytnutí nedosažitelných výhod (na kterou se po dosažení cíle rychle zapomene), zastrašování hrozbou uvalení vazby či uložení nepřiměřeně přísného trestu. Zpracování svědka, aby vypovídal ve prospěch obžaloby, a to třeba i křivě, je protiváhou k ovlivňování svědků obviněnými. Na rozdíl od postihu za ovlivňování svědků neznám žádný případ stíhání policistů a státních zástupců za nezákonné „zpracování“ svědků. Policisté mají ostatně naději, že státní zastupitelství odebere jejich vyšetřování Generální inspekci bezpečnostních sborů a svěří je k zneškodnění „správně se orientující“ policejní součásti.

Některé procesy provází psychologická válka, v které mají orgány činné v trestním řízení obvykle převahu. Mají možnost vyvolávat v obviněných pocity strachu a udržovat je v napětí, ničit jim životy dlouhotrvajícím stresem. Obvinění mohou sice zpochybňovat své pronásledovatele medializací jejich nekorektních postupů či při vystupování před soudem, a tím je popouzet, ale to je tak vše. Mohou v napadených vyvolat hněv, ale přivodit jejich postih se jim touto cestou nepodaří téměř nikdy.

Povahu psychologické války má například pronásledování předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen: ERÚ) Aleny Vitáskové, do kterého se vedle orgánů činných v trestním řízení zapojila část presstitutů, podnikatelé v solárním byznysu, někteří politici i vládní úředníci. Lovnou zvěří je od nástupu do funkce v srpnu r.2011, tlak na ni postupně zesílil do nesnesitelnosti a stále jej někdo přiživuje, aby neustal. Rok po nástupu, v srpnu r.2012, přichází nejdříve jako svědkyně do styku s policií v kauze chomutovských fotovoltaických elektráren. Tlak se stupňuje: přichází sdělení obvinění, obžaloba, dne 2.června 2014 zahájení hlavního líčení u Krajského soudu v Brně. Dříve než dospělo k rozsudku, policie zahájila další trestní stíhání kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Jeho významnou částí byly „policejní manévry“, při nichž si do úřadoven ERÚ přišlo pro jmenovací dekret Renaty Vesecké zhruba 30 policistů, shodou okolností právě v den, kdy v ERÚ probíhala důležitá porada představitelů významných obchodníků s energiemi. Soud dosud nenařídil hlavní líčení a trestá tak paní obžalovanou prožitkem času v napětí. Následovaly pokusy vypudit Alenu Vitáskovou z úřadu uplatněním zmetkové novelizace energetického zákona nebo jejím podřízením služebnímu zákonu. Posléze dospělo dne 22. února 2016 řízení u Krajského soudu v Brně k ústnímu vyhlášení nepravomocného rozsudku s trestem osm a půl roku trestu odnětí svobody. Od té doby žije Alena Vitásková v napjatém očekávání rozhodnutí odvolacího soudu. Je obdivuhodné, že dosud neskončila v psychiatrické léčebně.

Dvě obžaloby k jejímu zlomení nestačily. Do ERÚ, nezávislého na vládě, nadále přicházejí policisté, vyžadují si různé listiny včetně zápisů z porad vedení a zvou si úředníky ERÚ na své služebny na podání vysvětlení. Poslední návštěva policistů se uskutečnila v den konání významné tiskové konference; její časování působí dojmem úmyslu ukázat předsedkyni ERÚ moc ve chvíli, kdy by potřebovala klid na vystoupení na konferenci. Mzdové náklady na pokrývání požadavků policistů jdou do desítek tisíc Kč ročně. Vedení nezávislého ERÚ nemá žádné oficiální informace o důvodech policejní zvědavosti. Působí to obavy, že policisté hledají v útrobách ERÚ záminku pro další obvinění Aleny Vitáskové, která jejich zájem vnímá úkorně.

Mimo standardních úkonů obhajoby odpovídá Alena Vitásková prostředky psychologické války, které jsou ve srovnání s počínáním jejích pronásledovatelů bezzubé. Využívá každé příležitosti, aby přesvědčovala veřejnost, že všechna obvinění proti ní jsou mstou za přivření některých penězovodů od občanů a podniků k různým tunelářům. O tom, jak se žije obviněné pod stálým tlakem ohrožování jejího postavení a posléze i hrozby ztrátou svobody, vypovídá v brožuře „Na prahu vězení“. Podala trestní oznámení kvůli podezření na nezákonné sestavení soudního senátu a také žalobu na ochranu osobnosti na soudce Aleše Novotného, který ji urazil při vyhlášení rozsudku důkazy nepodloženým tvrzením, že jí do čela ERÚ pomohla Jana Nečasová, dř. Nagyová. Je málo pravděpodobné, že by tyto akce dokázaly zvrátit dosavadní nepříznivé výsledky trestního řízení. Nicméně státní zástupci a soudci nejsou zvyklí na to, že obžalovaní vykazují takový nedostatek pokory před jejich majestátem, jako tato vysoce postavená vlivná dáma. Zcela jistě ji vnímají jako potížistku.

Ještě tvrdším oříškem je pro ně Shahram Abdullahzadeh,běžně známý jako Zadeh, kultivovaný, sebevědomý a nebojácný obžalovaný, který ledaskoho dráždí již tím, že je Íránec a vystavuje na odiv podnikatelskou úspěšnost a bohatství. Ke své obhajobě se staví z výšin přesvědčení o své nevině a rozhořčení nad nepravostmi, jichž se proti němu dopouštějí orgány činné v trestním řízení. Ty završily jeho „převýchovu“ v nemilosrdného protivníka zvláště zatčením bezprostředně po propuštění z útěkové vazby, z které se vykoupil složením neslýchané kauce ve výši 150 milionů Kč. Pokleslým představitelům státu se zachtělo podržet si kauci i obžalovaného za mřížemi. Jejich zločinný záměr sice zmařil čestný soudce, ale Shahram Zadeh na něj nikdy nezapomene.

Způsob, jímž se Shahram Zadeh obhajuje, je zcela neobvyklý. Podává stížnosti na soudce a na žalobce a trestní oznámení a ústavní stížnosti kvůli sebemenším procesním přešlapům. Jmenovitě útočí na předsedu senátu Aleše Novotného a žalobce Aleše Sosíka. Připomíná jim jejich společné neúspěchy, spočívající v rušení přísných rozsudků vyššími soudy. Aleše Sosíka jistě neobyčejně „potěšil“ upozorněním, že pod jeho dozorem během trestního řízení vzrostla škoda krácením daní o 2,25 miliard Kč. Předložil návrh na vyloučení soudce Aleše Novotného z řízení pro podjatost, na jehož přednesení potřeboval pět soudních dnů. Pan soudce určitě během své kariéry nevyslechl tak tvrdou komplexní kritiku svého jednání, jako v tomto případě, ale nesměl proud Zadehovy výmluvnosti zastavit. Jak soudce, tak žalobce jistě při poslechu jeho vývodů trpěli. Navázal prohlášením obžalovaného, jímž se pokouší o „demontáž obžaloby“, čili o vyvrácení obvinění. Po dvou a půl dnech přerušil nedokončený přednes a pokračovat bude až v únoru.

Zadehův způsob obhajoby je nepochybně neobvyklý, ale je výrazem jeho osobního výkladu zákonného práva obviněného na volbu prostředků obhajoby.

Jeho kritika nevyvádí orgány činné v trestním řízení z pocitu nadřazenosti a nezbavuje je chuti ztrpčovat panu obžalovanému život. Skutečně s ním nezacházejí v rukavičkách od nepříjemného probuzení v časných ranních hodinách vpádem do jeho apartmánu v hotelu Hilton, přes uvalení vazby místně nepříslušným znojemským soudem, přes prodlužování vazby, spojené s vyděračským vyšroubováním kauce do výše 150 milionů Kč až k výše zmíněnému zatčení bezprostředně po propuštění z vazby. Vedle toho postupují orgány při získávání důkazů svérázným způsobem. Ze zřejmého spolupachatele Petra Pfeifera a Zadehova dlužníka si vytvořily korunního svědka, jemuž ani nesdělily obvinění. Někteří spoluobžalovaní si stěžovali, že ještě po podání obžaloby se je policie pod dohledem žalobce snažila přimět k podání křivého svědectví proti Shahramu Zadehovi.

Při sledování vystoupení Shahrama Zadeha v soudní síni jsem si všiml, že žalobce si při vynesení ostrých výroků dělá poznámky a přemýšlel jsem, zda může odpovědět nějakým protiútokem. Nebyl jsem proto příliš překvapen, když jsem četl anonymní varování, zaslané neznámým čtenářem mého článku na mou adresu, že se připravuje nové uvalení vazby na pana obžalovaného. Nicméně jsem nepovažoval za pravděpodobné, že by se mstivost orgánů činných v trestním řízení promítla až do rozhodnutí poslat novomanžela Shahrama Zadeha do vazby zrovna přes Vánoce, svátky míru a rodinné pohody. Spíše jsem dopis považoval za provokaci nebo výron pocitu důležitosti grafomana.

Žel, stalo se a na pozadí scénáře akce lze předjímat, že soud návrhu na uvalení vazby vyhoví. Mezi advokáty se totiž udržuje přesvědčení, že státní zástupci občas spouštějí proces uvalení vazby tak, aby k rozhodnutí došlo v neděli, kdy slouží jim známý a vůči jejich návrhům vstřícný žurnální soudce.

Považoval bych za nerozumné, ale nepřekvapilo by mě, kdyby se Shahram Zadeh skutečně pustil do ovlivňování svědků. Je vůči orgánům činným v trestním řízení v nerovnoprávném postavení, neboť vyvíjejí snahu jej usvědčit i za cenu použití nečistých důkazů. Ovlivňování svědků by mohl chápat jako vyvažování převahy státní moci.

Nicméně na základě dostupných údajů mám k argumentaci státního zástupce nedůvěru. Popisuje konkrétní jednání údajných spolupachatelů, ale u Shahrama Zadeha zůstává na obecných tvrzeních. Navíc terčem ovlivňování má být svědek, na jehož nevěrohodnost upozorňovala obhajoba již ve vazebním řízení: zásadní změna jeho názoru by byla nevěrohodná, tedy snaha o ovlivňování by byla neúčelná. Patrně ale přesto nezbude, než Shahramu Zadehovi přát, aby aspoň na únorová a další pokračování hlavního líčení nemusel přicházet v doprovodu eskorty.

Oba zde zmínění „potížisté“ se vymykají z běžného průměru obžalovaných. Jsou přesvědčeni o své nevině, mají zkušenosti, rozhled, rozsáhlé společenské styky a finanční prostředky na obhajobu. Nedosáhnou-li zproštění u národních soudů, s největší pravděpodobností se obrátí k Evropskému soudu pro lidská práva. Žalobci i soudci by měli přemýšlet, jaké světlo na poměry v naší vlasti bude vrhat jejich postup se všemi již dnes pojmenovanými procesními poklesky.

Fidel Castro

December 4, 2016, 2:28 am

≫ Next: Hasta Siempre - tip kulturního referenta

≪ Previous: Zdeněk Jemelík, Obžalovaní „potížisté“ (Vitásková, Zadeh...)

$

0

0

Zdeněk Hrabica
4. 12. 2016
K málokomu se slétlo v okamžiku konce života, završení díla, smrti - tolik názorových krkavců, jako v těchto dnech k zesnulému představiteli Kubánské republiky – Fidelu Castrovi. U jeho jména a přijmení se střídala označení - revolucionáře, hrdiny, katolíka, komunisty, zlosyna, diktátora a dokonce i masového vraha. Třikrát jsem se při mládežnických festivalech – v roce 1978 při IX. světovém festivalu mládeže a studenstva a v roce 1979 při Festivalu kubánské a československé mládeže ocitnul spolu s jinými v jeho blízkosti. 


Fidelovi bylo tehdy dvaapadesát let, měl skvělou duševní i fyzickou kondici. Sám často řídil svůj džíp, dokázal náhle přeskočit „nůžkami“ v těžkých vojenských botách zábradlí – což mohu dosvědčit. Vyznal se podle mého kubánského kamaráda ze studií Reginalda Sebeda jako doktor práv ve veškerém právu. Byl i vynikajícím střelcem ze všech ručních zbraní. V Santiagu de Cuba při milionové demonstraci na něho vystřelil jeden z účastníků z rychlopalné pistole. Fidela střela nezasáhla. Tenkrát comandante při svém rituálním mnohahodinovém řečnění duchapřítomně po atentátníkovi vystřelil a zasáhl jej přímo do čela. Na jeho oslavu vypukl v ulicích města karneval.

Na Kubě jsme se dostali i do blízkosti Castrova bratra, tělem i duší rolníka. Ten velel krocaní farmě a přes embargo neamborgo prodával do USA krocany na americký vánoční a novoroční stůl.

Nikdy nezapomenu, kolik toho věděl vůdce kubánské revoluce a porážky nad diktátorem Batistou o české a slovenské národní historii, od Přemyslovců po rok 1968. S jakým obdivem vzpomínal na svou návštěvu Československa a na její obyvatele. To konečně už docela dlouho po roce 1989 potvrdil Petr Pithart, když jel orodovat k Fidelu Castrovi za dva naše „humanitární pracovníky“ – Pilipa a Bubeníčka, zadrženými v Havaně. Obdivoval se Castrově hlubokým znalostem o našich národních dějinách. Nyní se k tomu vrátil v televizním pořadu prof. Milan Šamánek, který pomáhal na Kubě při zřízení dětského kardiologického centra a nešetřil chválou na adresu vzdělanosti Fidela Castra. Ještě bych mohl z posledních dnů připojit hodnocení diplomata Hynka Kmoníčka, který v souvislosti s lavinou urážek na Castrovu adresu připomněl, že na osobnost je nutno vždy pohlížet v několika vrstvách, nikoliv odděleně.

Několikrát jsem byl u toho, když Fidel Castro sdílel radost ze setkání se skvělými českými a slovenskými umělci – herci, zpěváky a muzikanty a projevil vůči nim zcela neoficiální vztah při poskytnutí jim možnosti nahlédnout do svého státnického i soukromého života. Když jsem tyto okamžiky popisoval pro své budoucí dvě knihy Jak jsem je potkal a Jak jsem je poznal (2001) dojednoho tyto okamžiky zatloukali, aby nebyli nařčeni ze setkání se zlosynem. Někteří z nich pak bohužel sehráli divadlo na pražském Václavském náměstí s politiky, když se do železné klece oblékli do vězeňského a napodobovali kubánské dizidenty.
O to více mne nyní těší prohlášení kubánského prezidenta při loučení s Fidelem Castrem, že Kuba nikdy nedovolí, aby se po Fidelu Castrovi cokoliv pojmenovávalo – náměstí, ulice, letiště, aby se vztyčovaly jeho sochy a památníky.

Příklad jistě hodný následování i pro nás.

Hasta Siempre - tip kulturního referenta

December 4, 2016, 3:30 am

≫ Next: Alternativní média vracejí úder mainstreamovému tisku za prezentaci černé listiny zpravodajských stránek

≪ Previous: Fidel Castro

$

0

0

4.12.2016, Petr Ďoubalík

Fidel Castro (1926-2016), píseň "Hasta Siempre", video - text - překlad

Lidé na Kubě se právě definitivně loučí s Fidelem Castrem. Je možné, že mu zpívají i píseň z roku 1965 "Hasta Siempre", kubánského skladatele Carlose Puebla (1917-1989).



Název písně je druhem pozdravu (rozloučení) - znamená "vždy věrný", přímo přeloženo "navždy". Text oslavuje roli Che Guevary v kubánské revoluci a v závěru se zpívá "Y con Fidel te decimos: Hasta siempre Comandante" - "A s Fidelem říkáme: Navždy, veliteli!" Píseň je docela známá po světě a někteří zpěváci v závěru zpívají "Y con Cuba te decimos..." - "A s Kubánci říkáme...". Tato úprava textu je nyní jistě aktuální.

Vybral jsem několik verzí. Ve "zmodernizované" podobě ji zpívá Nathalie Cardone (1967, Francie), omluvte obrazovou kvalitu videa, lepší jsem nenašel:

Stejná interpretka, verze z koncertního vystoupení:

V podání autora písně - Carlose Puebla:

Zpívá Victor Jara (1932-1973), chilský zpěvák, básník, skladatel. Po pravicovém vojenském puči v roce 1973 byl zatčen, mučen a zastřelen. Po smrti se stal symbolem boje za lidská práva v Chile a dalších zemích Latinské Ameriky:

Zpívá Silvio Rodriguez, dobové fotografie zachycují Fidela Castra a Che Guevaru v dobách revoluce:

Hasta Siempre
Aprendimos a quererte
Desde la histórica altura
Donde el sol de tu bravura
Le puso cerco a la muerte.

[Estribillo]:
Aquí se queda la clara,
La entrañable transparencia
De tu querida presencia,
Comandante Che Guevara.

Tu mano gloriosa y fuerte
Sobre la historia dispara
Cuando todo Santa Clara
Se despierta para verte.

Vienes quemando la brisa
Con soles de primavera
Para plantar la bandera
Con la luz de tu sonrisa.

Tu amor revolucionario
Te conduce a nueva empresa
Donde esperan la firmeza
De tu brazo libertario.

Seguiremos adelante
Como junto a tí seguimos
Y con Fidel te decimos
Hasta siempre Comandante.

překlad bez záruky: Ďouba

Navždy
Naučili jsme se tě milovat
Z historické výšky,
Kde slunce tvé odvahy
Přivedlo k obklíčení smrti.

Tady zůstává jasná,
Okouzlující otevřenost
Tvá drahá přítomnost
Veliteli Che Guevaro.

Tvé slavné a silné ruce
Zažehly historii
Když všichni lidé v Santa Clara
Se probouzejí aby tě viděli.

Přišel jsi, spalující vánek
S paprsky jarního slunce
Zasadit vlajku
Se zářícím úsměvem.

Tvoje láska k revoluci
Ta vede do nové společnosti
Kde očekávají, že pevnost
Tvé paže vede k osvobození.

Půjdeme vpřed,
Jak jsme šli s tebou
A s Fidelem říkáme:

Navždy, veliteli!

Fidel Castro

Nathalie Cardone

Che a Fidel Castro

Fidel Castro

Nathalie Cardone, obal singlu Hasta Siempre

Pro zájemce další videa, rozšiřující obzory:

Fidel Castro y Silvio Rodríguez - Revolución Es... (La Canción Del Elegido), od 1:20 hlas Fidela Castra:

Gracias, Fidel (Děkuji, Fideli) - Carlos Puebla:

Y en eso llegó Fidel (Že přišel Fidel), zpívá Carlos Puebla, 1976:

Videa k úmrtí kubánského vůdce:

Krátký dokument ruské televize:

V některých našich médiích se pokoušeli rafinovaně bagatelizovat význam Fidela Castra,  psali hlavně o lidských hyenách, které smrt člověka dovedou oslavovat, a v odhadu počtu lidí, kteří přišli uctít památku revolučního vůdce, předvedli propagandistické mistrovství, napsali: "desetitisíce lidí..." (tedy max. asi 99 999) - ve skutečnosti jich jen v Havaně bylo přes milión

Alternativní média vracejí úder mainstreamovému tisku za prezentaci černé listiny zpravodajských stránek

December 4, 2016, 6:07 am

≫ Next: Současná kvalita potravin – skrytá genocida českého národa – 2. díl

≪ Previous: Hasta Siempre - tip kulturního referenta

$

0

0

4.12.2016 NWOO

List Washington Post minulý týden poskytl prostor pro tvrzení stínové, anonymní organizace, která osočuje tucty webů alternativních médií v USA, kritických k současnému směřování politiky establishmentu, že jsou „rutinními šiřiteli ruské propagandy“. Článek WaPo s titulkem „Snahy o ruskou propagandu podle expertů pomáhaly šířit během voleb ‘falešné zprávy’“ cituje zprávu z webu, který si říká PropOrNot, a tvrdí, že miliony Američanů byly tento týden klamány v masivní ruské dezinformační kampani.


Zpráva stínové skupiny předkládá seznam domnělých proruských dezinformačních mediálních kanálů, který zahrnuje alternativní zpravodajské zdroje jako Drudge Report, Zero Hedge, Infowars, Activist Post, a The Ron Paul Institute. Mnohé z webů uvedených v seznamu jsou levicově orientované stránky s kritickým postojem ke Clintonové, libertiánská fóra, kritici zahraniční politiky USA a kanály, které se pouze snaží zjistit pravdu.
Zde je úplný seznam webových stránek, které PropOrNot označil jako dezinformační:

Toto má být již druhý seznam pranýřovaných alternativních médií, puštěný v tomto měsíci do oběhu mainstreamovými médii od té doby, co se „falešné zpravodajství“ dostalo do hledáčku po prezidentských volbách.
Podívejme se, co si některé z těchto alternativních hlasů v médiích myslí o nálepce ruského propagandisty, kterou jim dala tato organizace ?
„Za prvé, představa, že Activist Post je jakýmkoliv způsobem zaměřen na podporu Ruska, je absurdní“, řekl zástupce ActivistPost.com Planet Free Will (PFV). “Můžeme se jen dohadovat, že to je snaha o zastrašování nezávislých hlasů, aby se naladily na stejnou vlnu jako korporátní média.

Activist Post je dlouhodobě provozovaná alternativní zpravodajská stránka, která si zakládá na tom, že odhaluje dezinformace mainstreamových médií a bez pozlátka předkládá svým čtenářům současnou zahraniční politiku USA.
Populární webová stránka, která má na Facebooku přes 540.000 lajků, dále sdělila PFV, že tento způsob skandalizování alternativních médií je projevem autoritářství.

„To nemá se skutečnou žurnalistikou nic společného. Skutečná žurnalistika klade těžké otázky a nabízí alternativní perspektivy. Jestliže se tato koncepce stane tak nebezpečnou pro zájmy korporací nebo vlády, že bude muset vydávat „seznamy“ delikventů, znamená to, že si zvolili cestu k autoritářství. Je hanebné zaujímat takovou pozici a přitom hlásat, že jsou objektivními podpůrci svobody tisku a projevu“, řekl nám zástupce Activist Post.

Tim Brown z FreedomOutpost.com, webové stránky, která byla také uvedena v seznamu PropOrNot, řekl Planet Free Will, že pokus o špinění nezávislých zpravodajských serverů signalizuje umíráček korporátních médií.
„Podle mne to signalizuje fakt, že staří dinosauři z korporátně kontrolovaných plátků a televizí jsou v agonii a čelí výzvám občanských žurnalistů“, řekl Brown. „Přestože některé servery ze seznamu tu a tam umisťují na své stránky ošklivé titulky a nepíšou tak, jak slíbily, mnohé z uvedených webů mají podloženo to, co píší, a často  přitom poukazují na tytéž lidi, kteří je napadají.“

Brown je přesvědčen, že tento způsob skandalizace je pokusem mainstreamových médií a smetánky zamaskovat své vlastní pokrytectví.
„Vypovídá to o tom, že těmto lidem se nelíbí odhalení jejich přetvářky“, řekl Brown PFV. Takže, místo toho, aby se čestně hlásili k propagandě, na které pracují, ukazují prstem na ty, kteří skutečně odhalují korupci a kriminalitu v ústřední vládě…tedy to, co je součástí jejich práce.“

Některé ze serverů na seznamu vnímají nálepku ruských propagandistů jako poctu a se zaujetím.

„Všechno mě to velmi nabudilo, a zvažuji, že pošlu ruské ambasádě fakturu na velkou částku“, svěřil se Planet Free Will Ezra Levant z populárního kanadského zpravodajského serveru TheRebel.Media. Doufám jen, že Rusové se nebudou dívat na tucty našich videí, které kritizují Putinovu invazi a anexi Ukrajiny a zneužívání monopolu Gazpromu v Evropě.“

Michael Krieger, jediný zástupce serveru LibertyBlitzkrieg.com, říká, že je svým zařazením na černou listinu poctěn.

„Musím přiznat, že jsem docela poctěn, když vidím, že Liberty Blitzkrieg byl zařazen na seznam nejvýznamnějších, nejvlivnějších a nejúspěšnějších alternativních zpravodajských webů na této planetě“, napsal Krieger ve svém článku z minulého týdne.

Krieger říká, že seznam a jeho prezentace v oficiálním tisku představuje „mrhání prostředky kvůli alternativním zpravodajským segmentům, které jsou považovány za nejefektivnější v potírání dusných, nesmyslných pro-Hillaryovských verbálních projevů neúnavně propagovaných falešnými mainstreamovými zpravodajskými médii“.
Krieger píše:

Zajímavé na tomto seznamu není ani tak to, že se hrstka anonymních fňukalů rozhodla démonizovat úspěšné kritiky šílené, nehumánní a eticky neobhajitelné politiky vlády USA, ale spíše ten fakt, že Washington Post (WaPo) se rozhodl plýtvat celým článkem kvůli takovému směšnému, absurdnímu seznamu. To ještě více potvrzuje skutečnost, která se rychle dostává do obecného povědomí mezi těmi občany USA, kteří používají k myšlení dostatek mozkových závitů. Skutečným zdrojem „falešných zpráv“ jsou mainstreamová média.

Způsob, jak článek WaPo hodnotí Michael Krieger, je v souladu s tím, který o víkendu napsal Glenn Greenwald z The Intercept v tomto znění:

Tato zpráva Postu byla jedním z nejrozsáhleji publikovaných článků s politickou tématikou na sociálních sítích za posledních 48 hodin, který byl oslavován tucty, možná stovkami amerických novinářů a vědátorů na široké platformě jako světoborné vystoupení. Byl to po svém zveřejnění nejčtenější článek na celém webu Postu.
Tento článek nicméně oplývá zjevně lehkovážnými a neověřenými dohady a je od základu formován podřadnou, plíživou novinářskou taktikou. Nebylo žádným překvapením, když, jak poznamenala Sheera Frenkel  z BuzzFeed (soukromá internetová společnost se sídlem v NYC), „spousta reportérů tento příběh předávala dál“. Na první pohled vykazuje hrubé vady. Ale Post s ním radostně vyrukoval a pak ho agresivně propagoval pod vedením odpovědného redaktora Martyho Barona:

Ultrapopulární stránka finančního zpravodajství Zero Hedge, která se řadí mezi 100 předních mediálních vydavatelů v USA, popisuje mainstreamová média jako „zoufalá“ a „křečovitá“ v jejich úsilí  nálepkovat nezávislé hlasy jako ruskou propagandu.
Zero Hedge píše:

Zatímco tento poslední obrat v takzvaném „příběhu“ jistě vyvolá zpětnou reakci a urychlí agonii úsilí mainstreamových médií o udržení hodnověrnosti a kontroly nad myšlenkovými pochody Američanů – o které bolestně přišla svým lhaním v prezidentské kampani – a to nepočítáme příjmy z „počtu shlédnutí“ a inzerce, stojíme u vytržení nad neustálým strašením takzvaných „liberálních levičáků“, že Trump zahájí masivní útok cenzury „svobodného tisku“, když „svobodný tisk“ dělá vše, co je v jeho silách, aby potlačil hlasy disentu. K tomu můžeme dodat jen tolik, že je dobře, že řečené „síly“ každým dnem slábnou.

V ‘děkovném’ sloupku dal Zero Hedge svým čtenářům minulý týden jasně najevo, že tento portál „nemá a nikdy neměl žádné finanční, politické ani jiné propojení nebo vztahy s externí entitou nebo organizací“ a nepřijímá žádné peníze od KGB. Zero Hedge tvrdí, že jeho cílem je naopak objektivně zprostředkovat svým návštěvníkům zpravodajsky hodnotné informace.  

PlanetFreeWill.com se také nedávno ocitl pod útokem mainstreamových médií, když  se New York Times minulý týden snažil zdiskreditovat článek od reportérky PFW Stefanie MacWilliamové, který se zabýval vyšetřováním aféry „Pizzagate“ na základě veřejně přístupných zdrojů a diskuzí na fórech napříč Internetem.

Článek MacWilliamsové byl onálepkován jako „falešné zpravodajství“ za to, že uváděl fakta v souvislosti s kontroverzí “Pizzagate”.
V článku na téma útoku New York Times jsem psal:

Je zřejmé, že probíhá válka mezi prodejným oficiálním tiskem – který se totálně zdiskreditoval v průběhu prezidentské kampaně šířením dezinformací a neustálého proudu podvratné skupinové politiky – a sílícím nezávislým tiskem, který se rodí z Internetu.
Když uvážíme, že pouhých 6% Američanů má důvěru ve sdělovací prostředky jako New York Times, je zřejmé, že nálepka „falešného zpravodajství“ udělená portálům jako Planet Free Will, Zero Hedge, Infowars, Breitbart, Activist Post a dalším je součástí taktiky diskreditace soutěže, ze které mainstreamová média vycházejí jako zastaralá.

Zdá se, že cílem skandalizace a celkové snahy o diskreditaci těchto alternativních hlasů v médiích není jen brzdit jejich budoucí činnost. Skutečnost je taková, že většina z nich přijímá hanlivou nálepku „ruská propaganda“ a „falešné zpavodajství“ s hrdostí a poznává, že přispívá k úpadku prolhaných mainstreamových médií, a zároveň bude nepochybně a sebejistě pokračovat v započatém díle: říkat pravdu v době všeobecného klamu.

Říkat pravdu v době všeobecného klamu je revoluční čin                                                                                George Orwell

Současná kvalita potravin – skrytá genocida českého národa – 2. díl

December 4, 2016, 6:13 am

≫ Next: Předvánoční dopis Karlu Gottovi... Vstávej, lide můj, tmu z očí střes...

≪ Previous: Alternativní média vracejí úder mainstreamovému tisku za prezentaci černé listiny zpravodajských stránek

$

0

0

Martin Hyroš
4.12.2016   CFP

Czech Free Press pokračuje v informování o hrozbách skrytých v potravinách, které nám obchody nabízejí a které nejsou našimi státními orgány dostatečně kontrolovány. V prvním dílu se autor věnoval dusičnanům čili nitrátům v zelenině. V druhém dílu se autor věnuje pesticidům.


Pesticidy

jsou přípravky a prostředky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů a domů. Používají se na 95 procentech zemědělské půdy.

Zdravotní hledisko:

Pesticidům, popř. jejich nebezpečnějším produktům rozpadu, bylo v lidském těle prokázáno toxické a hormonální působení, některé jsou podezřelé z karcinogenity (rakovina), teratogenity (poškození lidského plodu) a mutagenity (poškození genetického materiálu), způsobují neplodnost.

Obzvláště zranitelnou skupinou jsou děti. Znepokojivé důkazy o toxicitě pesticidů u dětí vychází z dlouhodobých studií sledujících účinky insekticidů, známých jako organofosfáty.

Organofosfáty jsou základem mnoha insekticidů, herbicidů a nervově paralytických chemických zbraní.

Bylo prokázáno, že při vystavení těmto chemikáliím i při velmi nízkých expozicích dochází u dětí k poškození nervové soustavy, což může mít i vliv na vývoj mozku.


Pesticidy v potravinách v ČR

Pesticidů je cca 800 druhů a testy na jejich přítomnost v potravinách se provádí na cca 400 z nich.


Tedy zhruba na 50% druhů pesticidů se vůbec netestuje.

Přesto byly pesticidy nalezeny u cca 70% testovaných potravin. Pokud by se testovalo na přítomnost všech pesticidů, zřejmě by se nenašla zelenina a ovoce, která by v sobě neobsahovala mix těchto látek.


Výsledky kontroly pesticidů

Jak dopadly kontroly na pesticidy, se můžete podívat v níže uvedené tabulce „tabulka Zjištěné nálezy reziduí pesticidů v rámci monitoringu CL v potravinách v letech 2003 – 2012“

Zde více než jinde platí, že můžeme věřit pouze statistikám, které si sami zfalšujeme.

Podívejme se na výsledky z roku 2006.

Celkový počet testovaných vzorků 1100.

Počet vzorků s pozitivním nálezem 332.

Takže zpráva z roku 2006 zněla optimisticky: „Pouze 30% vzorků mělo pozitivní nález“.

A nyní se podívejme na rok 2012

Celkový počet testovaných vzorků je téměř stejný – 1017.

Počet vzorků s pozitivním nálezem již bylo 668. To je nárůst o 100%.

Takže zpráva z roku 2012 nezní optimisticky: „66% vzorků mělo pozitivní nález“.

Skutečnost je mnohem horší. Nárůst byl zapříčiněn pouze zvýšením počtu sledovaných pesticidů. V roce 2006 se testovalo na 184 pesticidů, v roce 2012 to již bylo 405 druhů pesticidů.

Jenže druhů pesticidů je mnohem více. Minimálně na 50% druhů pesticidů se jejich přítomnost v potravinách vůbec netestuje.

Z výše uvedeného vidíme, že skutečnost by byla zhruba dvakrát tak špatná, než jsou uváděné výsledky z roku 2012. A ty jsou sami o sobě velmi špatné.

- - -

Knihu si můžete koupit zde: http://detoxikace.tv
Sledovat na facebooku můžete zde: https://www.facebook.com/detoxikacetv
Předchozí díl najdete zde: http://www.nwoo.org/2016/04/24/soucasna-kvalita-potravin-skryta-genocida-ceskeho-naroda-1-dil/

Předvánoční dopis Karlu Gottovi... Vstávej, lide můj, tmu z očí střes...

December 4, 2016, 7:30 am

≫ Next: Berijev Be-200

≪ Previous: Současná kvalita potravin – skrytá genocida českého národa – 2. díl

$

0

0

4.12.2016   zasláno redakci NR

Biskupové-sekretáři Byzantského katolického patriarchátu
Drahý Karle,
v neděli 27. listopadu byla první adventní neděle, kterou začíná předvánoční doba vrcholící Štědrým večerem, svátkem Narození Páně. Vánoční svátky, při nichž si připomínáme právě narození našeho Spasitele, Pána Ježíše Krista v chudém chlévě betlémském, jsou spojeny s vánoční poezií, do které se vepsal nejen český hudebník Jakub Jan Ryba, ale do níž ses vepsal i Ty, originálně nazpívanými koledami. Vznikly v době ateistické totality, shrnuty v kolekci pod názvem „Vánoce ve zlaté Praze“. Mnozí křesťané i nekřesťané, čeští občané, kteří budou slavit Vánoce ať ve svém českém domově či daleko za mořem, jak v Americe, Kanadě, Austrálii a jinde, si rozhodně o Vánocích pustí Tvé koledy, které stále promlouvají a zasahují srdce upřímných lidí.

Česká veřejnost se loňského roku dozvěděla o Tvém boji s nebezpečnou chorobou. Boj pokračoval i v tomto roce, když jsi prošel křížovou cestou chemoterapií. Jsem přesvědčen, že mnoho Čechů, zvláště žen, do jejichž srdcí ses vepsal svými písněmi a koledami, skvostem českého umění, vznášeli prosebný hlas k nebi za Tvé uzdravení. S radostí slyšeli zprávu, že krizový moment Tvé nemoci byl překonán. Vyjádřil jsi to slovy: „Pán Bůh mě ujistil, že opět stál při mně.“ Ta slova byla jako balzám a poděkování mnoha nejmenovaným duším, které se z a Tvé uzdravení modlily.
video zde

V říjnu vzbudila velký rozruch kontroverzní návštěva tibetského dalajlámy, který je údajně 14. převtělení nějakého pohanského božstva. Zákulisní elity mu vytvořily celosvětový image, a to v politické i náboženské oblasti. Kontroverzní kněz Halík spolu s odpadlým knězem Hermanem, nyní ministrem kultury, i s už zesnulým Václavem Havlem, s ním tvoří duchovní jednotu. Energie, kterou tento spolek vnáší do společnosti, v žádném případě není pozitivní. Dalo se předpokládat, že nějakým způsobem budou chtít kompromitovat znám&eacu te; české osobnosti, mezi něž patříš i Ty. Přišli v citlivém momentu, kdy proces uzdravování je už na dobré cestě, ale není ještě zcela završen. Tato návštěva se velmi bolestně dotkla všech těch, kteří s napětím a v modlitbách sledovali Tvůj zdravotní stav. Při návštěvě dalajlámy rozhodně na Tebe žádná pozitivní energie nepřešla, ale negativní. Máme obavy, aby se zdravotní stav znovu nezhoršil a nepřišly velmi vážné komplikace. Když dalajláma navštívil kardinála Tomáška a dal mu věnec přátelství jako chomout na krk, brzy na to kardinál zemřel. Toto setkání naprogramoval už tehdy kněz Halík. Tehdy jsem volal kardiná lovi, abych ho varoval, ale už bylo pozdě. Halík svůj plán prosadil. On ví, jak prolomit strategické body. Z hlediska duchovního nešlo pouze o život kardinála, ale o tragedii pro křesťany v Česku. Stali se duchovně slepými, mnozí duchovně mrtvými. A to je horší než smrt. Pokud se upřímně ptáš: A co mám teď dělat? Mohu Ti ze zkušenosti poradit. Prvním nutným krokem je: před dvěma svědky se odřekni ducha, který na Tebe přešel z dalajlámy. Pokud to učiníš a obrátíš se pokorně k Bohu, On Ti dá svého Ducha života a ukáže další kroky. V Kristových ranách je Tvoje uzdravení (Iz 53). S vírou vzývej jméno Ježíšovo ve svém srdci a zakusíš Jeho moc i to, že znovu stojí při Tobě.

Nejen Tvé koledy, ale i Tvé vyjádření o iluminátech už v prvních dnech třetího tisíciletí, byly odvážným a pravdivým slovem, za které Ti patří poděkování. Už tehdy jsi řekl: „Běh světa řídí vysoké nadstátní kruhy, ilumináti nebo osvícenci a lóže. Přichází nová totalita a světovláda, možná přijde doba, třeba se jí ještě dožiji, kdy budeme nostalgicky vzpomínat na minulé totality. V každém případě, když už se tehdy nedalo dělat vůbec nic, tak si aspoň lidé mohli pro sebe nechat sv&eacut e; myšlenky a názory.“ Podobně jsi jasně ukázal na manipulaci masmédií s cílem islamizovat český národ. I za to byl na Tebe vytvořen určitý tlak, aby síla tohoto pravdivého hlasu znějícího do svědomí národa, byla utlumena. Hlas pravdy v současnosti ubíjejí autority, které zradily své svědomí i morální hodnoty. Na prvním místě mezi ně patří velmistr vatikánské lóže – František Bergoglio. Ten pokrytecky prosazuje celoplošnou islamizaci Evropy a bojkotuje do nebe volající zločiny tzv. uprchlíků. V centru Paříže islamisté vystavěli barikády a zorganizovali svůj majdan, těžce při tom zranili policistu. V Sýrii tyto dny islamisté v pekaÅ ™ských strojích na míchání chleba zvěrsky zmasakrovali 250 malých, křesťanských dětí ve věku od 4-10 let. Každý ví o leteckém teroristickém útoku nad Egyptem, o teroristických útocích v Paříži, v Bruselu, islamisté sami natáčejí rituální řezání krků mladým křesťanům, pokud odmítají přijmout islám (Egypt, Etiopie, Libye...), masakrování křesťanů v Nigerii za křiku „Alláh akbar“. Prosazovat islám do Česka za dolary a pod tlakem nadnárodních globalistů, je znakem zrady svědomí a ztráty rozumu. Český národ má křesťanské kořeny, a přestože prošel etapou ateizmu, dále si brání své křesťanské hodnoty.

Nyní je doba předvánoční a v tomto roce i mimořádně historická. Jako křesťané se chceme zamyslet nad tajemstvím Boží lásky k nám, lidem. Tyto Vánoce čekáme s nadějí, že Bůh skrze nového prezidenta v Americe dá světlo pravdy a čisté lásky do srdcí mnohých a nastane postupné vítězství Kristova království nad silou temnoty a zla. Kéž si alespoň na několik sekund při poslechu Tvých krásných vánočních koled, které nám zní ze zlaté Prahy, uvědomíme Boží lásku. Ježíš mě, Tebe, miluje a kvůli nám sestoupil z nebe, aby nakonec svou krví očistil naše duše a otevřel nám bránu do věčné slávy, do věčného království.

„Zní nad Betlémem Gloria, co ten zpěv znamená? V jeskyni chudá Maria na klíně dítě má.

Archandělé se radují a slavně nám všem zvěstují, že podle dávných proroctví ve chlévě malý Spasitel spí.

Před tímto slavným Gloria uléhá všechen žal. Kde svítí Hvězda Maria, tam vládne Kristus Král.

Ať křesťané se radují a všemu světu zvěstují, že podle dávných proroctví nastává Boží království.

O letošních Vánocích, po historickém zlomu, který tyto dny v Americe nastal, chceme věřit, že „podle dávných proroctví nastává Boží království“ i zde na naší zemi.

„... ve chlévě malý Spasitel spí“ je znakem pravdivé pokory přiznat si, že duše českého křesťana není čistým nebem, ale spíše chlévem. Bůh se ale ve své pokoře a lásce narodil ve chlévě, v Betlémě. „Těm, kteří Ježíše přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12)

„Tichá noc, přesvatá noc, půlnoc odbila, město šlo spát, zdřímli dávno i pastýři stád, /: jen Boží láska ta bdí :/.

Tichá noc, přesvatá noc, náhle v ní jásot zní: Vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen jest, /: z lásky se člověkem stal :/“.

I v českém Betlémě, před více než 600 lety, se zrodil Bůh v srdcích mnoha upřímných Čechů. V Betlémské kapli slyšeli živé Boží slovo. Ježíš, zrozený v Betlémě, umírá na potupném golgotském kříži za hradbami Jeruzaléma. Podobně i hlasatel českého Betléma umírá na potupné hranici za hradbami české země. Kristus byl ale svou Božskou mocí vzkříšen! Nastane duchovní vzkříšení i českého národa skrze pravdy evangelia, hlásané v českém Betlémě? Za to se budeme modlit v nové kapli, vybudované z b&yacu te;valého velkého chléva v malém městečku u Olomouce, kde letos poprvé ve svaté noci zazní staroslověnská liturgie uprostřed českých vánočních koled.

Drahý Karle, Ty ses jako český zpěvák nesmazatelně vepsal do vědomí svého národa. V atmosféře ateistického režimu byly Tvé koledy něčím duchovně uchvacujícím. Hloubka koled spojená s darem hlasu, který Ti Bůh dal, tehdy i nyní povznáší duši k nebeským výšinám. Kéž to, co jsi nazpíval, hluboko pronikne znovu i Tvou duši a duše upřímných Čechů, a ať se vpravdě naplní: „Vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen jest, /: z lásky se člověkem stal :/ !“

Požehnané letošní Vánoce přeji Tobě i Tvé rodině

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

Berijev Be-200

December 4, 2016, 8:08 am

≫ Next: Apartheid v Izraeli

≪ Previous: Předvánoční dopis Karlu Gottovi... Vstávej, lide můj, tmu z očí střes...

$

0

0

Be-200 na přehlídce

4.12.2016, Petr Ďoubalík, obojživelná letadla Be-200 hasila požáry v Izraeli

Zdroje zde, zde2, wikip

Dnes v Ruské federaci vyznamenávají nejlepší záchranáře. Mají ministerstvo pro mimořádné situace (MČS Rossii - МЧС России - Министерство по чрезвычайным ситуациям) a jeden z oceněných řekl, že zkratku MČS lze vysvětlit i jako "My Čestně Sloužíme (Rossii)". Celý obřad měl spád, důstojnost, úroveň.



Minutou ticha uctili záchranáře, kteří při výkonu služby zahynuli. Nebylo jich málo, inu velká země - hodně mimořádných událostí.

Veselejší chvilkou bylo vyznamenání nejlepšího záchranáře - kynologa, když na pódium přišel i s čtyřnohým kolegou a oba dostali medaili.

Vyznamenány byly děti - hrdinové a spolky dobrovolných záchranářů. Když byla řeč o hasičích, vzpomněl jsem si, že se před chvílí z Izraele vrátila zpět do Ruska 2 letadla Be-200. O požárech v Izraeli jsme z našich masových sdělovadel slyšeli. Pomozme jim teď a doplňme, co sdělit zapomněli: S hašením významně pomáhali Rusové.

Be-200 nabírá za letu vodu

Přiletěli s obojživelnými letadly Be-200. Dovedou plout na hladině a nabírat vodu za letu.
V operaci v Izraeli byla nasazena dvě letadla MČS - obojživelníci Be-200. Během 7 výletů bylo shozeno na oheň 264 000 litrů vody. Pojďme se na letadla podívat. Zde je několik videí, která demonstrují jejich schopnosti a také informace z akce v Izraeli.
Video z přehlídky:

Video náhodných pozorovatelů u řeky Ob:

Informace o akci v Izraeli v oblasti Jeruzaléma, 26.11.2016:

Akce v Izraeli - mise splněna, 30.11.2016:

Rychlost letu: 560 km/h
Maximální rychlost: 700 km/h
Hmotnost: 27 600 kg
Dolet: 3 300 km
Rozpětí křídel: 33 m
Typ motoru: Ivčenko D-436
Výrobci: Korporace IRKUT, Berijev
Berijev Be-200 je ruský obojživelný létající člun z druhé poloviny devadesátých let 20. století. Vzlet prvního prototypu se uskutečnil 24. září 1998 a o rok později byl stroj představen v Paříži.

Dnešní vyhlašování nejlepších záchranářů MČS

---

Apartheid v Izraeli

December 4, 2016, 9:00 am

≫ Next: P.C.Roberts: Stojí za falešným mediálním útokem na Trumpa vláda?

≪ Previous: Berijev Be-200

$

0

0

Pavel Letko

4.12.2016  E-republika
Všichni bychom měli odmítnout lokajský nedůstojný přístup naší vlády k současnému Státu Izrael a důsledně vyžadovat rovná práva pro všechny.

V posledních dnech byl na návštěvě České republiky Gideon Levy, novinář prestižního izraelského listu Haaretz.

Vystupoval při příležitosti Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem 28.listopadu v Masarykově koleji v Praze a dále na FAMU a v Brně. Co jsme se dozvěděli?

 

V Izraeli vládne apartheid

Izrael je státem apartheidu, který uděluje práva podle rasy. Vláda a právo Izraele rozlišuje mezi izraelskými občany židovského původu, ti mají rovná demokratické práva, občanům Izraele arabského původu jsou jejich práva ze zákona krácena a nakonec přicházejí Palestinci, kteří nemají práva prakticky žádná. Lhostejno, zda jde o křesťany či muslimy. Prostě nejsou Židy, nemají tedy židovská práva. Podobně jako černoši v JAR neměli stejná práva jako běloši.

Tento rasistický režim státu Izrael beztrestně mučí a zabíjí palestinské ženy a děti po stovkách a tisících. Izraelskými kriminály prošel milion Palestinců. Gaza je v současné době největší klecí pro lidi na této Zemi. Je židovským experimentem, v němž se ověřuje, co může vydržet člověk. Židé, kteří v minulosti tolik trpěli v Evropě, nyní trýzní Palestince v Palestině. Umožňuje jim to vymývání mozků jak v židovské populaci, tak v celém světě. Židé vidí sami sebe jako vyvolený národ, kterému je dovoleno vše. Doslova vše. Palestince pasují do jakýchsi podlidí. Ostatní národy a lidi je zajímají jen do té míry, nakolik slouží jejich věci. Navíc židovští politici utrpením minulých generací ospravedlňují zločiny generace současné.

Stát Izrael nikdy nestál o dvoustátní řešení a mírové soužití s nějakým státem „Palestina“, ale dělal vždy maximum možného, aby vznik takového státu znemožnil. Proto Izrael podporoval a podporuje vznik nelegálních židovských osad na ukradené palestinské půdě. Situace je tedy jasná. Na jedné straně mocný okupant vybavený nejmodernějšími zbraněmi a na druhé straně lid jemu ukradené země. Na jedné straně zloději a na druhé okradení. Na jedné straně vrazi, na druhé jejich oběti. Věc je černobíle jasná.

O tom všem a ještě o mnohém jiném hovořil Gideon Levy. On sám může v Izraeli téměř svobodně publikovat v mainstreamovém Haaretzu, protože svoboda pro Židy zatím skutečně existuje. On sám se narodil v Tel Avivu uprchlíkům z Československa. Podobně jako on smýšlí řada aktivistů v Izraeli i ve světě. Jsou však v menšině. Gideon Levy však má vizi, má tedy naději. Ne dva znesvářené státy, ale jeden demokratický stát.

Gideon Levy o jednom státu rovných práv

 

K tomu mohu poznamenat, že jsem pro takový stát s rovnými právy pro všechny obyvatele Palestiny. Takovou otázku jsem položil i na závěr rozhovoru s Jeho Excelencí Khaledem M. Q. Alattrashem, velvyslancem Státu Palestina v ČR, který jsme uveřejnili ZDE.

Řekl bych, že dnes už je taková otázka opravdu na pořadu dne. Stejně jako v Jižní Africe bylo odzvoněno apartheidu, musí být ukončena brutální okupace Palestiny a existence apartheidu státu Izrael. Je na čase, aby zvítězili skuteční přátelé Židů a demokratického svobodného státu Izrael a militantní zločinci ohrožující celý svět byli odzbrojeni. Židovský národ si nezaslouží takové vedení, nezaslouží si takové ponížení, které ho řadí mezi zločince. Je-li vyvolen, pak jedině k tomu, aby šel příkladem rodině ostatních národů a ne, aby v současnosti následoval jejich nejtemnější skutky minulosti.

Všichni bychom měli odmítnout lokajský nedůstojný přístup naší vlády k současnému Státu Izrael a důsledně vyžadovat rovná práva pro všechny. Situace bude vyřešena, až Židé uznají rovná práva s Palestinci. Rovná práva, to je to, oč tu běží. Pokud podporujeme současný Stát Izrael s jeho rasistickou politikou, jsme slovy Gideona Levyho takoví „přátelé“, kteří závislému na drogách podávají drogu či alespoň prostředky na ní, místo toho, aby jej poslali na léčení…

Gideon Levy s českými titulky: 

Gideon Levy na FAMU: 

 - - -

 

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

 

Související články:

• Izraelští občané přeživší holocaust veřejně odsoudili řádění v Gaze
• Rozhovor s Jeho Excelencí Khaledem M. Q. Alattrashem, velvyslancem Státu Palestina v ČR
• Herman ministrem zahraničí?
• Několik tezí o arabsko-izraelském konfliktu
• Spor mezi EU a Izraelem ohledně okupovaných území
• Herman ministrem zahraničí?
• Česko, ostrov uprostřed Evropy
• Kolíne, Kolíne
• Z Prahy do Gazy
• Úklidová četa českých humanistů

P.C.Roberts: Stojí za falešným mediálním útokem na Trumpa vláda?

December 4, 2016, 9:28 am

≫ Next: Glosa k článku „Nepodařené slouhovství brutální cenzuře na IDnes“ (dodejme mimo ten článek - a k prorežimnímu patolízalství).

≪ Previous: Apartheid v Izraeli

$

0

0

4. 12. 2016      PaulCraigRoberts
Eric Zuesse upozornil v těchto dnech veřejnost na fakt, že pracovníci amerických bezpečnostních služeb umístili na web Buzzfeed, sloužící Demokratické straně, text, podle něhož ruská vláda s přispěním falešných informací dopomohla Ronaldu Trumpovi k získání amerického prezidenství. V tomto textu se uvádí: "Pracovníci amerických bezpečnostních služeb mají za to, že Rusko pomohlo rozšiřovat falešné zprávy a propagandisticky zpracované zpravodajské materiály s cílem ovlivnit a vážně narušit prezidentské volby. Toto prohlásily dva zdroje zpravodajských služeb."

„Je známým faktem, že toto Rusové podnikají kontinuálně“,řekl jeden z pracovníků zpravodajských služeb, a s ohledem na citlivost diskutovaných problémů si pro sebe vyžádal anonymitu. „To už je ovšem za hranou pouhé propagandy, jak já ji rozumím“,řekl druhý pracovník a dodal, že toto cizí úsílí pravděpodobně obsahovalo i šíření zcela vymyšlených příběhů. První z pracovníků zpravodajských služeb pak připodokl: „ V souhrnu lze konstatovat, že se Rusko pokusilo americké volby ovlivnit, a že se mu to do značné míry i podařilo.“

Na otázku redaktora proč tohle Rusové vlastně podnikli, jeden z pracovníků zpravodajských služeb odpověděl též otázkami, ale otázkami nadmíru návodnými: „Protože milují Trumpa? Anebo protože nenávidí Hillary Clintonovou? Anebo protože chtějí podkopat západní demokracie?“

Kdo jsou tito pracovníci zpravodajských služeb, kteří vykreslují nového prezidenta USA coby loutku a nástroj Ruska? Až nastoupí do úřadu,musí Trump takovéhle nepřátelské elementy, zcela jasně usilující o dehonestaci nového prezidenta i milionů občanů, kteří jej za prezidenta zvolili, řádně vyšetřit.

Jak k případu jeden ze čtenářů poznamenal: Ti, kteří se vysmívají „konspiračním teoriím“, čili vysvětlením, která se jim nelíbí, šíří dnes konspirační teorie sami. Podle nich využil tedy prezident Putin americké webové stránky, aby na ně umístil falešné zprávy, které pak vedly ke zvolení Trumpa prezidentem. A pouze prý voliči v několika velkých pobřežních městech prokázali být vůči těmto falešným informacím imunní.

Vyjádřeno jinak: Prostitujíci se americká média ztratila nad americkými dušemi kontrolu – a uzmul si je Putin.

Otevřete si jeden řádek nad Zuessovým článkem a podívejte se na obálku časopisu Time. Ta obálka ve všem všudy prezidetské volby delegitimizuje. Která americká bezpečnostní agentura ten obrázek na časopis Time umístila?

Prezident Trump musí tento útok vlády, vedený prostřednictvím zpravodajských služeb, vyšetřit. A Kongres, a to jak sněmovna, tak senát, by měli okamžitě odpovědné redaktory časopisu Time předvolat a podrobit je šetření pod přísahou. Protože vměšování zpravodajských služeb do amerického politického života je nezákonné. A ti, kdo zákon porušili, musí být zjištěni, usvědčeni a odsouzeni. Jinak informace vymyšlené zujmou místa faktů, a Američané se ocitnou v sevření Matrixu.

390 oponentů americké ústavy ve sněmovně reprezentatntů schválilo návrh zákona, který zbavuje platnosti dodatek ústavy o právu amerických občanů být pravdivě informování. A zcela nově tedy platí, že ty webové stránky, které se neúčastní démonizace Ruska a prezidenta Putina, se stávají podezřelými, a budou v neblahém duchu McCarthyho obviněny.

Jestliže tento návrh zákona se stane i zákonem, bude použit k označení všech zastánců pravdy jako agentů cizích zpravodajských služeb. Řečeno jinak: Jestliže budete o našich lžích debatovat, jste cizím agentem, určeným k uvěznění či k eliminaci.

Toto je stav demokracie v Americe dneška. Víc než kterákoli jiná země potřebuje být osvobozena.

Může Trump tohle dokázat?

Vybral a přeložil Lubomír Man

Glosa k článku „Nepodařené slouhovství brutální cenzuře na IDnes“ (dodejme mimo ten článek - a k prorežimnímu patolízalství).

December 4, 2016, 9:39 am

≫ Next: Klub "Nová republika" - 13. prosinec 2016

≪ Previous: P.C.Roberts: Stojí za falešným mediálním útokem na Trumpa vláda?

$

0

0

Luděk Prokop
4. 12. 2016
 
S Radimem Valenčíkem polemizovat nemusím. Když spolu souhlasíme vůbec, ani když spolu nesouhlasíme, při absenci argumentů, z jedné či z druhé strany. Dle mého soudu je správné to respektovat. Nyní si dovoluji nepolemicky reagovat na článek „Nepodařené slouhovství brutální cenzuře na IDnes“.


Vzhledem k minulostní mé reakci na článek, (dle mého mínění), chronického prorežimního patolízala vládních mediálních směrů, (dovoluji si předpokládat, že za jakéhokoli režimu), jehož je Lubomír Stejskal dokonalým představitelem, nedá mi to, abych si k článku Radima Valenčíka nepřiložil polínko.

Lubomíra Stejskala osobně považuji za pokrytce prvního řádu, vždy podlézavě oddaného těm, kdo mají hlavní slovo, jedno v jakém režimu.

Nejprve k oné minulostní výměně názorů, kdy jsem v úžasu četl nejapně rozhorlený „výlev“ morálně, pořádně rozhořčeného dědečka Stejskala o tom, jak s malým vnoučkem poslouchali, nikoli pohádku - ale hovory z Lán. V nich náš prezident dokonale přeložil název avantgardní umělecké skupiny „Pussy Riot“, aby lépe vešla ve známost charakteristika vyznamenávané skupiny umělkyň. Jistě většina rodičů pamatuje neodbytnost malých dětí při neustálém opakování jejich otázek - co je to a proč a proč. Takže pan Stejskal s jeho decentním vyjadřováním, zásluhou toho, že místo pohádky s malým vnoučkem naslouchali hovorům z Lán, v moralistním rozhořčení nedokázal odpovědět na jednoduchou otázku vnoučka - co je to ta kunda dědečku? A veškeré morálně oprávněné rozhořčení, přenesl ze sebe, na pana prezidenta a neváhal o tom sepsat tendenční moralizující příspěvek, jdoucí s duchem doby a odsuzující prezidenta. Já tehdy reagoval politováním vnoučka, se zamyšlením nad výchovou s nahrazováním pohádek, nějakými takovými rozhovory z Lán.

Musím přiznat, že některé z názorů Lubomíra Stejskala na práva majitelů zpravodajských serverů sdílím i s tím, že ti majitelé i bez jakýchkoli kodexů nemusí uveřejnit cokoli, co se jim nezamlouvá. Významem to samé, jsem sdělil i Čulíkovi z BL s tím, že zároveň využívám mého práva BL nadále nečíst a nadále nezasílat do nich příspěvky.

V daném případě je pak zásadní problém ve vysokém pokrytectví v otázce svobody slova, kdy arbitra morálky pana Stejskala, z jedné strany pranic neruší záplava vulgárních sprostot protinacistického bojovníka Bangy, aniž by o takovou snůšku sprostých vulgarit slovem zavadil, aby z druhé strany vyzdvihoval respektování kodexů, potažmo elementární lidskou slušnost. Toť pokrytecké mistrovství - lze říci. O tom, zdali lze pokrytectví považovat za součást elementární lidské slušnosti, bylo by možné v řadě případů s úspěchem pochybovat.

V případě soukromých médií tu máme k dispozici brilantní argumenty Lubomírů Stejskalů vyjádřenou jednodušeji, srozumitelněji a lapidárně. Určovat a poměřovat přípustnou míru svobody slova, je výhradně právem majitelů médií, ať již internetových, nebo ostatních.

V případě státních médií lze konstatovat, lež vítězí nad pravdou - lžou nám ještě více, než nám kdy lhali a nezbývá než se s tím smířit. Stejně v demokracii, jako za totality.

Přiznejme si, že za totality naprosto hloupě vyřadili z mediálního prostoru a ignorovali důležitou funkci pojistných ventilů, pro odpuštění názorových přetlaků obyvatelstva. Vždyť by tehdejším vládcům bohatě stačilo přejmenovat se na demokracii a řádně usměrňovat odpouštění onoho přetlaku stejně, ne-li ještě méně, než se děje dnes.

- - -

Klub "Nová republika" - 13. prosinec 2016

December 4, 2016, 9:57 am

≫ Next: National Interest: Nastal čas přemýšlet o Rusku nově

≪ Previous: Glosa k článku „Nepodařené slouhovství brutální cenzuře na IDnes“ (dodejme mimo ten článek - a k prorežimnímu patolízalství).

$

0

0

4. 12. 2016

National Interest: Nastal čas přemýšlet o Rusku nově

December 4, 2016, 1:11 pm

≫ Next: Kašuka:Šťastnou cestu soudruhu Castro… a pozdravuj Che Guevaru!

≪ Previous: Klub "Nová republika" - 13. prosinec 2016

$

0

0

Maxim Isajev
4. 12. 2016     zdroj
USA nemohou ponechat vztahy mezi Moskvou a Washingtonem v nynějším stavu.
Během předvolební kampaně hovořil nově zvolený prezident Donald Trump o připravenosti přezkoumat důležité aspekty vztahů s Ruskem, což by mohlo být výbornou příležitostí k přehodnocení kurzu samotných USA a také by to dalo novému šéfovi Bílého domu možnost, aby jasně a důrazně vyjádřit své názory na zahraniční politiku, píše Timothy James Colton v článku pro National Interest.

Autor uvádí, že za posledních deset a půl roku se na obou stranách nahromadilo velké množství vzájemných křivd, proto má smysl začít s hlubokým přehodnocením těchto vztahů ze strany USA, toho, co se dělo, a možností jejich zlepšení po zbytek dekády.

Za tímto účelem je nutné sestavit tým nezávislých odborníků z vědeckých kruhů, analytiků a také oficiálních vládních úředníků USA. Je velmi důležité zajistit pluralitu názorů a nezaujatost tohoto týmu, který by měl předložit zprávu začátkem léta 2017.

Autor doporučuje, aby se nový prezident USA setkal se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem, kde budou navrženy jedna nebo dvě společné iniciativy, jež mohou ukázat cestu k užší spolupráci. Podle autora je také třeba obnovit nějakou variantu pracovní skupiny, která byla vytvořena za odstupující administrativy a jejíž činnost byla pozastavena v roce 2014. Skupina může klidně změnit název, pokud to bude účelné z politického hlediska.

Tam, kde jde o klíčové zájmy a principy USA, jsou všechny důvody tvrdě se držet své pozice. Ale tvrdost se změnila na rigiditu ve většině otázek. A to platí i pro zahraničněpolitický establishment mnoha přátel a spojenců USA. Například, dlouho zavedená praxe, aby se bývalé sovětské republiky rozhodly, zda budou přítelem Západu nebo Ruska. Tento přístup je již dávno načase přehodnotit a upravit.

Je velmi pravděpodobné, že Rusko projeví určitou pružnost, pokud Trump bude zkoumat možné způsoby spolupráce. Nehledě na skutečnost, že mnohé v činnosti Ruska je možné a mělo by být kritizováno a je čemu odporovat, USA příliš často odmítaly brát vážně obavy Ruska o svou bezpečnost. Proto nastal čas pro nové a realistické myšlení ve vztazích s Ruskem, jež USA samozřejmě nemohou ponechat v současném stavu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová