Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Article 2

$
0
0
6. 12. 2016    zdroj
Situaci, jež se vyvíjí kolem Sýrie po zvolení prezidentem Spojených států Donalda Trumpa, a postoj k Sýrii jejích nejbližších sousedů, komentoval v autorském pořadu "Neobvyklý týden"šéfredaktorky Pravdy. Ru Inny Novikovoj vojenský expert a bývalý šéf izraelské zpravodajské služby Nativ Jakov Kedmi.

Obama vydal pokyn na likvidaci pohlavára Al-Nusry...

Spojené státy jsou vcelku demokratickou zemí. A když bude k dispozici oficiální sdělení od těch, kteří mluví jménem orgánů, že byl tento pokyn vydán, pak to bude možno považovat za pravdu. Zatím o tom mluví nějaké agentury, které již nejednou vydaly zprávy, ale pak se zjistilo, že všechno, co řekly, není zcela přesné. Proto bych byl opatrný v souvislosti s takovými informacemi. Vážná zpráva vyžaduje potvrzení oficiálních amerických úřadů.

Je překvapivé, že agentury vydávají vážné zprávy bez potvrzení.

Říkají to, co je pro ně výhodné. Pro ně je důležitá sledovanost, odpovědnost přece nemají. Neslyšel jsem, že by někdo z těch, kteří šíří chybnou informaci, někdy nesl odpovědnost. Dostali jsme tuto informaci, sdělili jsme ji. My jsme ji přece nevymysleli, nám ji sdělili, kdosi zatelefonoval a řekl, my jsme ji vydali. Oč jde? Zákon jsme neporušili.

Pokud zveřejní padělaný dokument, který je údajně od prezidenta nebo ministra obrany nebo ministra zahraničí, a bude dokázáno, že tento dokument padělali, pak budou souzeni. Ale v případě, že otiskli padělaný dokument, musí být dokázáno, že jej padělali – jinak je to také beztrestné. A v tomto případě dokonce žádný dokument není.

Pozorný čtenář musí věnovat pozornost zdroji této informace, do jaké míry tato informace odpovídá skutečným prohlášením orgánů. Zatím tomu tak není. To znamená, že zdroj se odvolává pouze na jakési neznámé anonymní kruhy. Takže takto je nutné tuto zprávu chápat.

Rád bych slyšel vaše prognózy o Sýrii. Je možné, že s příchodem Trumpa USA trochu změní názor a že dospějeme k tomu, že budeme společně bojovat proti teroristům?
Dívám se na to takto: pokud to bude možné - pak uvidíme, ale teď tomu tak není, je třeba jednat v podmínkách, které existují. To znamená, že boj proti terorismu, který dnes probíhá, musí pokračovat v tom rámci, v němž je prováděn. V jiných podmínkách je možno použít jinou taktiku. Když zafunguje politický faktor, pak bude možné se rozhodnout, kde použít politiku a kde vojenskou sílu. Zatím politický faktor nefunguje, takže je nutné používat vojenskou sílu.

Premiér nebo prezident Iráku (nepamatuji si kdo) řekl, že akce na hranici mezi Irákem a Sýrií budou vymezovat se syrskou vládou. To znamená, že tím de facto říká, že budou hovořit s vládou Sýrie a vláda v Sýrii je jen jedna, není jiná moc v Sýrii než moc Bašára Asada. A když to říká hlava sousedního státu, ví, že bude jednat právě s touto mocí.

Mimochodem, nikdo nevěnoval pozornost prohlášení tureckého premiéra.

Co řekl?

Že jejich letadla nelétají přes Sýrii. Turecké letectvo na syrské obloze nepůsobí. Proč to řekl? Turecké letectvo na obloze Sýrie nelétá. V Iráku na obloze ano, ale na obloze v Sýrii ne. To znamená, že bez povolení syrských orgánů nelétají nad Sýrií. A pokud Turecko začalo respektovat svrchovanost Sýrie nad Sýrií, je to první krok k tomu, aby Turecko pak začalo respektovat svrchovanost Sýrie i na syrské zemi.

Nedávno byl u nás novinář, kolega ze Sýrie, a ten konstatoval, že si nesprávně představujeme situaci u nich v zemi. Každý říká, že Sýrie je zničená, že je v troskách. Ale ve skutečnosti v Damašku hrají divadla...

Pokud si někdo myslí, že Sýrie je to, co se děje v Aleppu, tak to není celá Sýrie. Tam, kde neprobíhají boje, lidé žijí. Až boje skončí, začne obnova Sýrie.

Lidé se zvedli, opustili domovy ne proto, že někdo napsal nějaký příspěvek na internetu. Šli do Turecka a Evropy, protože neměli kde bydlet. Válka skončí a země se vrátí k normálnímu životu. A lidé se sami vypořádají s tím, kdo bude tuto zemi vést. Syřané mají na to dost vlastního rozumu.

Besedovala Inna Novikova, k publikování připravil Sergej Valentinov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Putin schválil novou doktrínu informační bezpečnosti Ruska

$
0
0
6. 12. 2016     zdroj
Ruský prezident Vladimír Putin podepsal dekret o schválení nové Doktríny informační bezpečnosti Ruska. Dokument byl zveřejněn v úterý 6. prosince na oficiálním internetovém portálu právních informací. "Schválit navrhovanou Doktrínu informační bezpečnosti Ruské federace", je uvedeno v textu dekretu, který vstoupil v platnost dnem podpisu.

Bylo také uvedeno, že Doktrína informační bezpečnosti Ruské federace č. Pr-1895, schválená hlavou státu 9. září 2000, pozbyla platnost.

"Doktrína je systém oficiálních názorů na zabezpečení národní bezpečnosti Ruské federace v informačním prostředí", je uvedeno v dokumentu.

Podle doktríny je jedním ze zaměření v oblasti informační bezpečnosti předcházení válečným konfliktům, které mohou vzniknout při použití informačních technologií. Strategickým cílem Ruska je formování "stabilního systému nekonfliktních mezistátních vztahů v informačním prostoru".

Dokument také upozorňuje na tendenci nárůstu "objemu materiálů, které obsahují předpojaté posuzování státní politiky Ruské federace v zahraničních médiích". Zvyšuje se informační tlak na obyvatelstvo Ruska, především na mladé lidi, "z cílem eroze tradičních ruských duchovních a morálních hodnot".

Rada bezpečnosti Ruska zveřejnila návrh této doktríny 24. června. Nová verze dokumentu rozšířila počet hrozeb, spojených s informačními sítěmi. Je upřesněno, že kromě nepřátelských zemí stojí proti Rusku v informačním prostoru "náboženské a etnické organizace a organizace "ochránců" lidských práv" a také teroristické a extremistické komunity. 

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Čína vyzvala Británii, "aby neotravovala atmosféru" v Radě bezpečnosti OSN. Sýrie poděkovala Rusku a Číně za vetování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Aleppu

$
0
0
6. 12. 2016    zdroj a zdroj
Stálý zástupce Číny při OSN Liu Jieyi požádal svého kolegu z Velké Británie Matthewa Rycrofta, aby přestal "otravovat atmosféru v Radě bezpečnosti", píše agentura Reuters.
Stalo se tak poté, co Čína spolu s Ruskem hlasovala proti rezoluci o příměří v Aleppu. Britský stálý zástupce prohlásil, že veto nebylo uloženo kvůli nedokončené práci stran, "ale kvůli dlouhodobé víře v tyrana, který zabil statisíce svých vlastních lidí".


Liu Jieyi zároveň poznamenal, že dokument vyžaduje dopracování a požádal britského kolegu, aby si dával pozor na své připomínky. Podle čínského stálého zástupce toto hlasování nepodpoří práci diplomatů na vyřešení konfliktu v Sýrii, avšak "Rada bezpečnosti musí být jednotná v otázce řešení syrského problému".

Dříve agentura EADaily oznámila, že Ruskem a Čínou byl zablokován návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, zpracovaný Egyptem, Španělskem a Novým Zélandem, který počítal s výzvou k příměří v syrském Aleppu po dobu 7 a více dní.

Sýrie poděkovala Rusku a Číně za vetování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Aleppu

Sýrie poděkovala Moskvě a Pekingu za vetování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o situaci v Aleppu. V úterý 6. prosince o tom informovala agentura RIA Novosti.

"Sýrie vyjadřuje uznání Ruské federaci a Číně za použití práva veta k návrhu rezoluce, která vyhlašuje příměří, ale nepředpokládá odchod teroristů z východního Aleppa. Teroristům to tak neumožní přeskupení a opakování jejich zločinů", píše se v prohlášení syrského ministerstva zahraničí, jež agentura cituje.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Jiří Ovčáček: Prezident Zeman pojede do Bílého domu na pozvání Donalda Trumpa!

$
0
0
6.12.2016  Parlamentní listy
„Oba představitelé se shodli na tom, že ideální příležitostí bude konec dubna příštího roku, kdy má prezident republiky v USA obdržet ocenění významných židovských organizací, které již v loňském roce ocenily Donalda Trumpa. Prezident republiky též pozval nového prezidenta USA k návštěvě České republiky a toto pozvání bylo přijato. Oba státníci dále diskutovali společná stanoviska v oblasti boje proti islámskému terorismu. Hovořili spolu též o dalších oblastech politické a ekonomické spolupráce, které naše obě země spojují,“ dodal Ovčáček.

Zeman má s Trumpem stejný pohled na problematiku masové migrace a islámský terorismus, což zdůraznilběhem projevu, v němž republikánovi těsně po zvolení gratuloval.

„Mám velikou radost z výsledku amerických prezidentských voleb a chtěl bych srdečně blahopřát panu Donaldu Trumpovi. Jak víte, 28. září jsem vyjádřil veřejnou podporu tomuto kandidátovi a byl jsem jeden z mála evropských politiků – a to z toho důvodu, že souhlasím s jeho názory jak na migraci, tak na boj proti islámskému terorismu. Domnívám se, že americké volby prokázaly vůli amerického lidu nenechat sebou manipulovat sdělovacími prostředky,“ prohlásil tehdy mimo jiné prezident Zeman.

D. Herman nikdy neměl být ministrem české vlády

$
0
0
Ogňan Tuleškov
7.12.2016  České národní listyKoaliční jednání při sestavování vlády však často nejsou jednoduchá. Pokud pan P. Bělobrádek, předseda kádéuáků, naordinoval vládě léčbu Hermanem na postu ministra kultury, nebylo asi ani zbytí. Nesmíme však zapomínat, že bratrem v Kristu je Bělobrádkovi a Hermanovi i sám pan premiér B. Sobotka. O to bylo člověka jako je Herman snadnější propašovat do vlády ČR.

Předseda vlády, i kdyby chtěl, na KDU nedosáhne. Pakliže by přesto chtěl tvrději sáhnout na Hermana, narazil by na koaliční smlouvu a mohl by tak riskovat existenci své vlády. Tak to vypadá na první pohled. Ale ve skutečnosti je to asi zcela jinak. My přece víme, že dlouhodobé a stále opakované hermanovské paktování se sudety, které čeští národovci zcela zásadně odmítají, pan Sobotka v Poslanecké sněmovně PČR dokonce i obhajoval. Dělá to již delší dobu.

Kdo jiný by to měl provádět prosudeťácké aktivity na úrovni vlády, než právě D. Herman? Všichni víme, že tento pán je předsedou Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG), jež je sice podle registrace samostatným spolkem v republice zapsaným, ale ze struktury mnichovské Ackermann-Gemeinde (AG) však vyplývá, že SAG je organizační složkou AG, jež jako celek je součástí „sudetoněmeckého landsmanšaftu“. A tak jsme trefili, pokud předmětné internetové údaje jsou v pořádku, do černého. Pak Herman není jen dlouholetým přítelem „sudetoněmecké věci“ (SL), ale zřejmě, s největší pravděpodobností, je i členem SL.

Svůj k svému! A tak jezdí za svými soukmenovci, paktuje se s nimi. Mluví k nim na jejich sjezdu. Dalo by se říci, že zastupuje jejich zájmy v české vládě. Resort kultury tuto jeho bohatou činnost nepokryje. To je zjevné. Ale samozřejmě P. Bělobrádkovi ani B. Sobotkovi to nevadí. Ba, naopak jej v tom nejen neomezují, ale i podporují a hájí, v případě Sobotky dokonce nepravdivými argumenty, pravděpodobně až lživými.

Ano, můžeme konstatovat, že D. Herman by neměl být dále ministrem vlády ČR. Ale podobné důvody, které jsou neslučitelné s funkcí ministra, jíž zastává D. Herman, jsou i na straně P. Bělobrádka a B. Sobotky. Ano, je to tak! Požadovat dnes jen odvolání mistra Hermana, je pro české vlastence, již málo. Stále více si uvědomujeme, že by měl být odvolán i P. Bělobrádek. Vedení ČSSD, pokud má ještě pud sebezáchovy, by se mělo co nejdříve postarat o Sobotkovo uvolnění z funkce ministerského předsedy a rovněž i z funkce předsedy stran. V našich očích je současná vláda protinárodní. Poškozuje i naší státnost.

Sobotka republiku pozemšťuje. Je až směšné, pokud by to nebylo k pláči, že vláda ČR jedná dokonce i se spolkem sudetů. Naplnění jeho platného programu znamená nový Mnichov. Odmítáme jakékoliv kontakty se SL na vládní úrovni. S tímto pochybným spolkem, o němž dr. E. Hahnová řekla, že je nositelem henleinovských tradic, může jednat jiný čs. spolek či spolky, nikoliv však vláda. Ale asi takováto jednání v Českém svazu bojovníků za svobodu, v němž ne dávno doporučoval D. Herman B. Posselta jako člověka, kterého, když by poznali, by si i oblíbili, směřující do náruče SL, neuspěla.

Spolkovatět vládu nenecháme! Vláda se má starat o státní a národní záležitosti a ne pečovat o „sudetské“ Němce. Tato vládní politika poškozuje nejen republiku, ale i křesťanství, jímž se D. Herman, P, Bělobrádek spolu se Sobotkou a dalšími, ohánějí. Jejich prosudetoněmecké aktivity nemají s křesťanstvím co dělat. Odpuzují mnohé z nás od „křesťanství“, které tito pánové představují.

Měli bychom již zcela otevřeně říci, že se nespokojíme jen s odvoláním D. Hermana, ale že požadujeme odchod celé vlády. Čím dříve k němu dojde, tím lépe! Další její aktivity by mohly být pro nás katastrofou.

Dr. O. Tuleškov

Sněmovna v tichosti schválila návrh zákona proti „ruské propagandě“

$
0
0
Tyler Durden
7.12.2016  Zerohedge a Zvědavec

30. listopadu, týden poté, co deník Washington Post spustil hon na čarodějnice svým článkem „Falešné zprávy ruské propagandy“, Sněmovna reprezentantů poklidně přijala počtem 390 hlasů autorizační zákon o výměně informací - H.R. 6393 Intelligence Authorization Act pro fiskální rok 2017“, který navrhl republikánský reprezentant za stát Kalifornii Devin Nunes (jehož třetím největším sponzorem za rok 2016 je společnost Google parent Alphabet, Inc). Jde o návrh zákona, který se zabývá řadou sporných otázek, vztahujících se k výměně informací, včetně ruské propagandy, nebo spíše toho, co vláda nazývá propagandou, a navrhuje potenciální přísná opatření pro „provinilce“.


Zběžným pohledem na tento návrh zákona zjistíme ze „Záhlaví V – Záležitosti, týkající se zahraničních zemí“, že se v sekci 501 žádá po vládě, aby „čelila aktivním opatřením ze strany Ruska vyvíjet skrytý vliv... prováděný v koordinaci s politickými lídry nebo bezpečnostními službami Ruské federace, nebo na jejich příkaz, a kdy role Ruské federace byla skryta nebo nebyla veřejně potvrzena.“

V sekci se uvádějí následující definice mediální manipulace:
  • Založení nebo financování nějaké čelní skupiny
  • Utajované vysílání
  • Mediální manipulace
  • Dezinformace a padělky
  • Financování vlivných agentů
  • Podněcování a ofenzivní kontrarozvědka
  • Atentáty
  • Teroristické činy

Jak zpravodajský server ActivistPost správně poznamenává, je již nyní jasné, jak by tento zákon, pokud bude schválen Senátem a podepsán prezidentem, mohl být použit k tomu, aby byly vybrány za terč, zastrašovány či eliminovány webové stránky s „falešnými zprávami“, které jsou uváděny na listině, jež je využívána k tomu, aby libovolně definovala jakoukoliv webovou stránku nebo blog, který nesdílí stejnou náklonnost, jakou mají mainstreamová média, sloužící coby opora pro vytváření vztahů s veřejností, sloužící dané vládě.

Je zajímavé, že návrh zákona, který byl schválen 30. listopadu, byl předložen 22. listopadu, tedy dva dny předtím, než Washington Post publikoval 24. listopadu článek, v němž citoval „experty“, kteří tvrdili, že ruská propaganda pomohla Donaldu Trumpovi k tomu, aby byl zvolen prezidentem.

Jak jsme oznámili minulý týden, v článku, který byl hodně zatracován, WaPo napsal, že „dva týmy nezávislých výzkumníků zjistily, že Rusové využívají v Americe vyrobené technologické platformy, aby mohli zaútočit na americkou demokracii v obzvláště zranitelné chvíli, jako povstalecký kandidát, ovládaný širokou škálou pocitů křivd a vymáhající odškodnění od Bílého Domu. Propracovanost ruských taktik by mohla zkomplikovat úsilí Facebooku a Googlu, které vynakládají k tomu, aby zakročili proti ‚falešným zprávám‘, jak se k tomu zavázali poté, co se masivně rozšířily stížnosti na tento problém.“

Noviny citovaly PropOrNot, anonymní webové stránky, které zveřejnily černou listinu alternativních webových stránek, včetně Zero Hedge, Drudge Report, Activist Post, Blacklisted News, the Ron Paul Report, a mnoho dalších. Glenn Greenwald patřičně reagoval o dva dny později v článku „Washington Post hanebně podporuje McCarthyovskou černou listinu, získanou od nové, utajované a velmi podezřelé skupiny.“

Web PropOrNot prosazoval konspirační teorie, a to bez jakýchkoliv skutečných důkazů, že webové stránky, které jsou na listině, využívají Rusové, a to buď přímo, nebo skrytě, k šíření své propagandy.

Zatímco sněmovnou prošel návrh zákona drtivou většinou hlasů, není známo, zda a kdy zákon projde Senátem a bude uzákoněný, ačkoliv by se zdálo, že má mnohem větší šance na přijetí, pokud je prezidentem Obama, než by tomu bylo s nově zvoleným prezidentem. Není také jasné, zda bude zákon využit k tomu, aby byly webové stránky odstaveny anonymně, přičemž by byly charakterizovány jako „užiteční idioti“ nebo podvratné elementy, využívané při šíření údajné ruské propagandy.

Ti, kdo se o tuto problematiku více zajímají, si mohou přečíst návrh zákona „H.R. 6393 Intelligence Authorization Act pro fiskální rok 2017“, na jehož základě se může brzy začít prohlašovat, že hodně věcí na internetu je trestná „ruská propaganda“, v celém znění zde v tomto odkazu.

- - -


House Quietly Passes Bill Targeting "Russian Propaganda" Websites vyšel 3. prosince 2016 na zerohedge.com. Překlad v ceně 229 Kč Zvědavec.

Stropnický s dalším poslaneckým výkvětem je zpět se Steel Rose! Změna ústavního zákona udělá z českých vojáků expediční sbor pro použití ve válkách po celém světě. Na obranu vlasti už nezbylo v zákoně místo! Z Česka se stane cvičební polygon americké armády?

$
0
0
Myslimír  
7.12.2016  AENews

Stropnický s dalším poslaneckým výkvětem je zpět se Steel Rose! Změna ústavního zákona udělá z českých vojáků expediční sbor pro použití ve válkách po celém světě. Na obranu vlasti už nezbylo v zákoně místo! Z Česka se stane cvičební polygon americké armády?


Redakce AE News přináší článek a závažné informace z Poslanecké sněmovny. V tichosti a bez pozornosti médií se chystá změna ústavního zákona o vysílání českých ozbrojených sil do zahraničí a o povolování využití území ČR pro operačně-taktické přesuny cizích vojsk, včetně poskytnutí území ČR pro cvičení cizích vojsk na území v ČR, bez specifického ustanovení, že musí jít nezbytně o společná cvičení s Armádou ČR. Zákon de facto povoluje volný pohyb cizích operačních svazů na území celé České republiky, a to bez apriorního souhlasu parlamentu, pouze na základě rozhodnutí vlády. Dochází tak paradoxně k opakování podoby Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a Sovětským svazem z května roku 1970, která umožňovala sovětskému kontingentu volný pohyb vojenského tělesa s označením CA (Советская Армия) po území Československa na základě oznamovacího aktu federální vládě ČSSR. Stejně jako dnes navrhovaná novela, i tehdy mohlo federální shromáždění vyjádřit nesouhlas až ex-post ve chvíli, kdy vláda souhlas vydala.

Martin Stropnický, ministr obrany ČR.

V tichosti a bez povšimnutí médií tak skupina níže uvedených poslanců se snaží prosadit změnu ústavního zákona do takové flexibilní podoby, aby republikou mohly projíždět cizí vojenské svazy, aby mohla cizí vojska na území ČR cvičit a zároveň, aby vojska mohla převážet jakékoli zbraně, včetně nukleárních. V návrhu novely není ani mandatorní klauzule o zákazu přesunu vojsk s nukleárními hlavicemi, takže jakýkoliv přesun cizích vojsk s těmito zbraněmi nebude pod kontrolou České republiky. Novela rovněž umožní určovat způsob povolování takových přejezdů a cvičení, takže takovým způsobem může být např. oznámení na diplomatické úrovni ve chvíli, kdy vojska překročí státní hranice ČR. Novela umožní vládě libovolně tento souhlas vydat tak, jak bude zrovna potřeba, např. emailem, telefonicky anebo dokonce bianco šekem s platností na 1 rok, kdy cizí vojska mohou vyrazit na silnice kdykoliv, během platnosti tzv. „waiveru“. Stejný model je používán v Německu na přesuny amerických vojsk, které dostávají na dobu 1 roku vždy povolenku k přesunům na území Německa.

Novela je zjevnou přípravou na válku s Ruskem


Je s podivem, že se natolik spěchá s takovým zákonem ještě předtím, než se v USA ujme úřadu nový americký prezident. Kam chtějí poslanci vysílat české vojáky, když budou muset za ně už brzy platit veškeré náklady v zahraničí, protože Donald Trump už nebude NATO sponzorovat? Kde je jaká sebereflexe poslanců tomu, že v českých muničních skladech není dostatek samopalů a výzbroje pro případ plošné celonárodní mobilizace? Čím budou v případě mobilizace chránit vlast povolaní muži? Klacky? Proč se v tichosti vyváží skladové zásoby po bývalé ČSLA do zemí bývalého Sovětského svazu a na Blízký východ a doma to málo, co zůstane ve skladech, je pro jistotu „nešťastnou náhodou“ vyhozeno do povětří? Proč se neustále likviduje schopnost sebeobrany ČR? Proč se hledají cesty, jak vysílat české vojáky do ciziny a jak umožnit cizím vojskům pohyb po českém území, když nikde není ani náznak koncepce o sebeobranu státu? Český voják má snad sloužit jako „kanonenfutter“ pro cizí armádu?
Mapa cvičení Ample Strike 2016 v ČR. Letecká mapa ukazuje, že americká armáda si udělala z ČR válečný polygon na rozsáhlém území Čech a Moravy. Pozn. VK.

Níže uvedený článek jasně ukazuje, že změna ústavního zákona má naplnit cíle útočné doktríny NATO Steel Rose v původní podobě a skutečnost, že v USA se dostane k moci nový prezident, vůbec jakoby nehraje v hlavách českých poslanců roli.

Komentář -VK- 

Novela ústavního zákona udělá z České republiky vojenský protektorát


Za poslední dobu se několikrát na Novinkách a idnes.cz objevila zpráva o tom, že několik poslanců (Jana Černochová, Ivan Gabal, Jan Hamáček, David Kádner, Martin Stropnický, Marek Ženíšek) přišlo s návrhem změny ústavního zákona týkajícího se vysílání vojáků České republiky na zahraniční mise [1]. Podle předkladatelů novely je třeba zajistit, aby mohla vláda ČR dostatečně pružně reagovat na aktuální potřeby ČR, našich spojenců, případně zachraňovat občany ČR, jež jsou například uneseni ve třetích státech, viz. zde. Vysvětlení, proč je tato novela potřeba, je v předkládaném textu spousta, ale autoři se nějak zapomněli soustředit i na možné zneužití zákona. Protože jsem nabyl dojmu, že ta novela může zásadně ohrozit naši budoucnost a jelikož vláda návrh hned nesmetla ze stolu a mainstreamoví novináři se tématem hlouběji nezabývají, je to důvod se o navrhovanou novelu podrobně zajímat právě na alternativě.

Přesuny amerických vojsk po silnicích v ČR.

Nebudu chodit dlouho okolo horké kaše. Navrhované změny zákona jsou následující (staré znění přeškrtnuto, nové tučným písmem):

Platné znění částí ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Čl. 43

(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.


(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.

(5) Vláda dále rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky

a) o průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky, jejich přeletech nad územím České republiky a o způsobu povolování jednotlivých průjezdů a přeletů,
b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.


(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda bez zbytečného odkladu obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

Sice je asi každému celkem jasné, co tím chtěli poslanci říci, ale pojďme si uvést explicitní příklady rozhodnutí vlády podle jednotlivých bodů.

Bývalý prostor Milovice po sovětské armádě je armádou tipován jako budoucí kasárna americké skupiny vojsk ve Střední Evropě v případě konfliktu s Ruskem. Pozn. VK.

Ad 4) nově by mohla vláda vyslat vojáky na misi bez souhlasu parlamentu (což doteď není možné díky bodu 3) a bez mandátu rady bezpečnosti OSN. Ze zákona také vypadla klauzule o obraně (své a spojenců) proti napadení. Takže se klidně může stát, že vojáci budou vysláni na útočnou misi (jelikož v navrhovaném zákoně taktéž chybí nutnost vyjádření souhlasu onoho státu, kam budou vojáci vysláni). A to už je dle mého dosti silná káva.

Ad 5) vláda si sama bez souhlasu parlamentu rozhodne, kdo bude jezdit a létat přes naše území. Prakticky může vydat bianco šek na neomezenou dobu a neomezené množství „průjezdů“. V kombinaci se 60 denní lhůtou by u nás klidně mohly nějaké posádky projíždět po neomezeně dlouhou dobu.

Cvičení Ample Strike v září tohoto roku bylo první zkouškou využití české kotliny pro úlohu přeskupování sil NATO v případném konfliktu s Ruskem. Pozn. VK.

Ad 6) zde je cítit ta drobná nuance ve formulaci „neprodleně“ (bez prodlení, ihned) a bez „zbytečného odkladu“. Proč se snaží poslanci změnit zrovna toto, když by vláda měla jednat v zájmu ČR? Pak by neměla mít problém s tím co nejdříve informovat parlament a senát. Co když vláda usoudí, že odklad informování parlamentu není zbytečný, a rozhodnutí o poslání vojáků na útočnou misi si nechá pro sebe třeba několik dní, než bude hotovo a naše země bude ve válce a ještě k tomu agresorem?

Tato novela zákona je dle mého extrémně nebezpečná a mohla by mít pro naši zem absolutně devastační účinky při jejím možném zneužití. S ohledem na obsazení vlády lidmi jezdícími si pro notičky do USA, dle mého, by nebylo takové zneužití úplně nemyslitelné. Stropnický byl s minulým branným zákonem vyhozen dveřmi, ale vrací se oknem se stejně nebezpečným zákonem (pokračování Steel Rose [2]). Tato novela nesmí projít za žádnou cenu, aby se z České republiky nestal agresor. Jelikož je celkem zřejmé, proti jaké zemi by nás „páníčkové“ poštvali, tak by to byl zároveň náš konec. A to nesmíme dopustit!

Die Welt: Veľký kapitál je na Putinovej strane

$
0
0
7.12.2016   Die WeltVoltairNet

Noviny to vysvetľujú víťazstvom Donalda Trumpa v amerických voľbách a tiež úspechom Françoise Fillona vo francúzskych primárkach. Moskve sa podarilo presvedčiť investorov, že títo lídri sú schopní nadviazať vzťahy s Ruskom a zrušiť sankcie - a tak vznikol veľký dopyt po ruských akciách a dlhopisoch, píše Die Welt.

"Vladimír Putin je dnes považovaný za najúspešnejšieho svetového virtuóza v geostratégii," hovorí sa v článku.

Ruský trh cenných papierov MMVB predviedol v posledných dňoch viac než 18 percentný nárast od začiatku roka a obnovil historické maximum. Index RTS stúpol ešte viac, o 34 % oproti minulému roku.

Zmena geopolitickej situácie po Trumpovom víťazstve vyvolala u západných bánk eufóriu. "Sankcie? Aké sankcie?" - uvádza denník reakciu Deutsche Banky, ktorá sa domnieva, že Trump môže jedným mávnutím ruky zrušiť obmedzujúce opatrenia.

O zlepšenie vzťahov s Ruskom sa usilujú tiež európske štáty: Bulharsko, Taliansko, Rakúsko, Maďarsko. Francúzsko pravdepodobne takisto zmení kurz po očakávanom víťazstve Françoisa Fillona.

"Ruský trh má z týchto zmien najväčšie výhody," konštatuje stratég Bank of America Merrill Lynch Karen Kostanian. Odporúča klientom, aby sa poobzerali po ruských akciách a dlhopisoch.

Vývoj ruského akciového indexu Micex podle americké agentury Bloomberg










Ministerstvo zla

$
0
0
Vladimír Pelc
7.12.2016 Vaše věc

Na ministerstvu vnitra vzniká odbor specializovaný na boj proti „hybridním hrozbám a propagandě“. Má být součástí Centra boje proti terorismu. Úředníci mají zabraňovat šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy. Data budou předávat policii, armádě a tajným službám.


Kolem poloviny 90. let mě syn, po příchodu z výuky v páté třídě základní devítileté školy, překvapil otázkou: „Tati, co ty vlastně jseš? Pravičák nebo levičák?“ Myslel politicky – levicově smýšlející či pravicově smýšlející. „Učitelka nám dnes říkala, že levičák čte Právo a pravičák Mladou frontu. A ptala se, co čtou rodiče, a jestli tedy jsou napravo nebo nalevo. Ty ale čteš všechno? Co jí mám říct?“

Nechám stranou, že učitelka, která v hodině zeměpisu (žáci však tuto výuku nazývali „hodina antikomunismu“) vykládala tyto blbosti, byla nebetyčná kráva (já vím, to se o ženách říkat nemá, ale co si mám počít), která se snažila najednou si zlepšit svůj dříve kádrový, nyní personální posudek na druhou stranu, když si ho předtím průběžně mnoho let zlepšovala na stranu první. Podstatný byl způsob myšlení – kádrování člověka podle toho co čte, co sleduje. A hlavně absolutní neochvějné přesvědčení o tom, že podle toho, co čte, lze usoudit na politickou orientaci tohoto čtenáře.

Několikrát jsem přečetl Mein Kampf Adolfa Hitlera (mám tři vydání z různých let), překlad Koránu od doktora Hrbka mám někdy z roku sedmdesát, přečetl jsem hejno tzv. liberálních ekonomů, marxistů, antimarxistů… − a přitom jsem proti nacismu a fašismu, nejsem vyznavač islámu, o liberální ekonomii si myslím, že není perspektivní, neomarxismu nefandím…

Pravda − papírové noviny a časopisy dnes nečtu, protože všechny jsou už den předtím, než vyjdou, staré; pokud jde o informace. A na komentáře zvědav nejsem – intelektuálně obsažné zpravidla nejsou, málokdy obsahují alespoň tři deka myšlenek a jsou většinou mainstreamové. Na internetu je informací (i komentářů), z nichž si můžete vybírat, přehršel.

Synovi jsem tehdy řekl, že učitelka je mimoň (to bylo žákovské označení osoby, která byla silně mimo správné chápání problému, zkrátka je mimo) a ještě jantar (to bylo žákovské označení osoby silně intelektuálně natvrdlé; jantar je tvrdý) a že když se bude ptát, tak aby řekl, že tatínek je normálně inteligentní. Proto čte všechno. Že nepotřebuje mainstreamové primitivně návodné komentáře. Vlastní názor si vytvoří sám.

Ale současní politici nepotřebují normálně inteligentní občany, kteří by si svůj názor vytvářeli sami. Proto ministerstvo zla zřizuje uvedený dohlédací, spíše však cenzurní a práskací odbor. Za naše peníze. Proti nám, normálním občanům.

Akademie prezidentských kandidátů

$
0
0
Petr Vavruška 7. 12. 2016
Nesmíme jen trpně přihlížet vnucování stokrát stejných a prázdných prezidentských kandidátů či ambiciozních umělců, žijících ze stokráte opakovaných falešných frází o pravdě a lásce a zaklínající se „jejich“ demokracií, kteří za 25 let nic pozitivního této zemi nepřinesli a již nepřinesou. V dnešní vyhrocené politické situaci, kdy jde doslova o Evropu, potřebujeme prezidenta respektovaného v zahraničí a zřetelně prosazujícího zájmy ČR. Navrhněme si takové kandidáty sami a prezentujme je v „Akademii prezidentských kandidátů“.


V září 2016 jsem publikoval dvojčlánek „Český výbor pro vyšetřování neamerické činnosti“, který se zamýšlí nad funkcí a financováním stávajících a nově zřizovaných státních i nestátních organizací, inspirovaných letitou praxí přátelského zahraničí. Cílem je prý odstranění vlivu informační války na státní aparát a nevědomou českou veřejnost, ze strany nezpochybnitelného nepřítele - Ruska. Tomu má zamezit zejména Chovancovo „Ministerstvo pravdy“.
www.novarepublika.cz/2016/09/cesky-vybor-pro-vysetrovani-neamericke.html 1.díl www.novarepublika.cz/2016/09/cesky-vybor-pro-vysetrovani-neamericke_16.html 2.díl
Další dvojčlánek Česká mediální nudapláž, reaguje na doporučení, aby se prý občané smířili s tím že budoucí česko-americké vztahy budou stále více utvářeny jinými hráči, než jsou vlády. To ztvrzuje i řada militantních prohlášení jako „politoložky“ Šiklové: „lepší mýlit se s USA, než mít pravdu s Ruskem“, varující kam až lze „pravdu“ generovanou mainstreamem posunout. Alternativní média nemají bohužel prostředky na vyvracení lží uplácených námezdních politiků a publicistů. V článcích jsem navrhl cca 18 adeptů na titul „Mediální naháč“ a tento zástup jsem hodlal ještě dále rozšířit. Časy se ale mění doslova ze dne na den a musím volit jiné priority.
www.novarepublika.cz/2016/10/ceska-medialni-nudaplaz.html 1.díl www.novarepublika.cz/2016/10/ceska-medialni-nudaplaz-ii.html#comment-form 2.díl
Je paradoxní že stačí, když Trump jen naznačí, že už nechce vést vojenské intervence způsobující jen chaos a destrukci a že se chce férově dohodnout s Ruskem, tak je rázem označován Evropským vedením a maistreamem za riziko pro světový mír. To platí v plné míře i u nás, kdy váleční štváči typu gen. Pavla, Langšádlové, Štětiny, Gabala, Klvani a mnohých dalších, kteří si založili svoji kariéru na té nejprimitivnější rusofobii. A nás formou „Ministerstva pravdy“ hodlají přesvědčovat, že pro ČR je mnohem větším nebezpečím Rusko než islámský exodus do EU a stále přilévají olej do doutnajícího jaderného konfliktu mezi USA a Ruskem. Ti omezenci nechápou, že se čeká pouze na první provokaci a že se mohou stát spoluviníky katastrofy, podobně jako prezident Havel, který tehdy z bezpečí Pražského hradu vyzýval USA k napadení Iráku. Lživá záminka pak odstartovala celosvětový terorismus a dlouhý řetězec současných genocid s miliony mrtvých, které nemají řešení. Dnes už ale nejsme v závětří a hrozí nám jaderná válka, která by vymazala Evropu z mapy během 10 minut! Ale i Američani by jásali tak cca 15 minut. Pak by již žádné řešení pro celý svět nebylo třeba….

Proto musíme doufat v určitou normalizaci vztahů mezi USA a Ruskem. Jediné, jak tomu můžeme napomoci, na rozdíl od „mediálních naháčů“ v ČR i ve světě, kterým začnou vysychat finanční zdroje, je vytváření klimatu dorozumění v duchu bonmotu prezidenta Zemana „chci být přítelem ruského, amerického i čínského prezidenta“. I srbský prezident Nikolić prohlašuje, že Zeman je přítel jeho země. K tomu potenciální rusofobní prezidentský kandidát Petr Kolář uštěpačně dodává „Možná se v Praze dočkáme summitu Putin - Trump organizovaného Zemanem“. Ptám se, nebylo by skvělé pane Koláři, kdyby se Praha stala místem pro akce sbližující Rusko a Západ? Jste skvělý prognostik – prvním krokem je, že se právě prezidenti ČR a USA dohodli na oboustranné návštěvě v dubnu 2017!
To co ale opravdu dosud nemá řešení a s čím se budeme muset my na našem kontinentu v blízké budoucnosti potýkat, definoval na summitu Evropská vize v Lisabonu nový šéf OSN António Guterres, portugalský politik působící dosud jako Vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Podle něho je v současné době na útěku 19,5 milionu uprchlíků ve 33 zemích, a existuje i dalších 38 200 000 vnitřně vysídlených osob." Cituji jeho vysoce alarmující prohlášení: „Migrace je nevyhnutelná a nezastaví se. A představa, že její správa je záležitostí národní suverenity, je extrémně omezená. Evropské národy nemají žádné právo kontrolovat své hranice, naopak musí převzít ty záplavy nejchudších lidí světa. Musíme Evropany přesvědčit, že migrace je nevyhnutelná a že jsou to právě multietnické společnosti, které jsou multikulturní a multi-náboženské, kdo tvoří bohatství.“ A Guterres trvá na tom, že každý národ EU musí být nucen „se podílet na břemeni“ masové migrace. K tomu dojde formou „vypracování legálních migračních příležitostí jako jediného způsobu boje proti zločinným sítím, dnes migranty přivážející“. Na zákonodárce a tvůrce evropských politických rozhodnutí naléhal, aby upřednostnili „hodnoty“ před respektem k přáním voličů. To i když ví, že to s veřejným míněním odmítajícím přesvědčení příchozích, že Evropa je dar od Alláha, nebude vůbec snadné…

Už dnes je zřejmé, že se vyděračskému tlaku států, kteří jsou přímými spoluviníky současné humanitární krize postihující EU, neubráníme. Nepomůže nám jen tupé odmítání kvót ani servilita námezdních politiků a pisálků exibujících na uprchlické krizi. Takové ignorujme. EU nepochybně uvalí sankce, které nás na vzniku krize nezúčastněné, budou chtít trestat. Jsem přesvědčen, že v ČR lze nalézt politiky s mezinárodním renomé, kteří se přestanou ohýbat v roli lokajů. Kteří rezolutně ale distinguovaně poukáží na skutečné viníky, na jejich materiální i morální zodpovědnost před světem a navrhnou i smysluplné angažmá ČR v této krizi i v reformách EU /o tom příště/.

Pozn. red. I.D. Redakce se neztotožňuje s úsilím autora hledat bez zřejmého důvodu náhradu za prezidenta Miloše Zemana.

Začněme u volby prezidenta. Nečekejme ani na rozhodnutí opakované kandidatury Miloše Zemana, které může být ovlivněno skutečnou nebo ziscenovanou aférou, či jeho zdravotním stavem. Musíme být připraveni i na jiné alternativy. Náš kandidát musí mít přirozenou autoritu podloženou širokým rozhledem a praxí, dnes zejména s důrazem na mezinárodní právo, umět reálné vize i zájmy republiky komunikovat v diplomacii, ve styku s nejširší veřejností i s médii. V době, kdy např. Švýcarsko pořádá cvičení simulující zásahy v případě rozpadu EU, musí být schopen reagovat ve prospěch republiky, na politická zemětřesení v Evropě i ve světě... Předkládám 3 první návrhy. Aplikujme můj oblíbený brainstorming - mobilizujme mozky. Zvažujte, dejte si práci a podobnou formou s ověřenými informacemi, navrhujte další kandidáty ze skutečných osobností. Třeba již v diskusi k tomuto článku. A např. z pokračování „Akademie prezidentských kandidátů II“ již vytvořme platformu pro jejich trvalejší prezentaci. Pokládejme jim nové otázky, a pokusme se některé z nich oslovit. Zmíněná „Akademie“ se může stát zdrojem schopných lidí, vybíraných mimo nepočetné stranické aparáty a to nejen pro volbu prezidenta.

PaedDr Hynek Kmoníček 1962.

Je znám jako mediálně obratný a na veřejnosti často vystupující kariérní diplomat, který se nevyhýbá složitějším a citlivým případům. Vystudoval arabistiku, znalec islámské teologie. Zaměřuje se na tu část diplomacie, která generuje nové obchodní příležitosti jak v EU, tak na nových neevropských trzích. Říká, že je potřeba, aby si ČR přestala dávat vlastní branky a vrátila se k tomu, co umí. V každé zemi, kde zatím působil, se podařilo do asi dvou let obchodní výměnu s Českem takřka zdvojnásobit. Kromě toho, že dokonale ovládá několik světových jazyků byl též již zmíněným velvyslancem ČR při OSN v New Yorku a mezi r. 2006 - 2009 pak velvyslancem ČR v Indii, Bangladéši, Nepálu, na Maledivách na Srí Lance a v Austrálii. Podívejme se ve stručnosti na jeho názory:

Dřívější dvojpolární svět se rozpadem Sovětů stal světem jednopolárním, americkým, kde se zdálo, že už nebude nic překvapivého. „Kromě USA a státu-nestátu nazvaného Evropská unie vznikají další centra moci, která spolu ekonomicky, ale i bezpečnostně budou soutěžit. Namísto toho, abychom měli dva velké imperiální celky, nám vzniká pět, šest, sedm, regionálních center moci. „Z vědomí vlastní velikosti a geopolitického pohledu můžeme být v mnohapolárním světě součástí jen jednoho regionálního centra, což je v našem případě EU, i když ani ta neví do čeho se změnit

My musíme vzít na vědomí, že „Euroatlantický prostor ztrácí konkurenceschopnost; demografické výhody a veškerá skutečná ekonomická moc nám přešla do Asie z atlantického do pacifického prostoru. To nám vytváří nové a nové příležitosti, jak si dát vlastní branky. Stále nechápeme, že jde o nezadržitelný proces. Nechceme skončit v bezvýznamnosti.. Problém také je, že moc národního státu se pomalu zmenšuje. Roční obraty mnoha korporací s neindetifikovatelným vedením jsou vyšší váhové kategorie než jakýchkoliv ze 194 států OSN. A my zatím nevíme, co v budoucnu národní státy nahradí. Kdybychom měli definovaný český národní zájem, což nemáme, měli bychom odpověď na důvod, proč máme tento stát. A jako takové by se to odrazilo ve školních učebnicích a všichni by věděli, že odpověď je právě to. Základem musí být přežití hry velmocí, udržení bezpečnosti a naší vlastní existence..

Migrační krize - celosvětový trend směřuje k multikulturnosti a my brzděně též. Myslím si, že gros lidí, kteří přišli po dálnici do Německa, není pro asimilaci u nás tento způsob použitelný. Jsme po tisíci letech relativně majoritně monokulturní stát a takových je na světě poměrně málo. Dnes ale u nás žije už kolem 430 tis. cizinců.“ Jsme typičtí tím, že se jim tu žije dobře, mají nás rádi a my je také. S nimi nemáme problémy a naší největší komunitě, což jsou Ukrajinci, neříkáme migranti. A to jsou ti, které potřebujeme na našich pracovních místech, které nedokážeme obsadit. A oni jsou rádi, že neskončí v ukrajinské armádě. Tudíž neběžíme do Bruselu, že bychom je chtěli přerozdělit.

Největším nebezpečím jsou nadnárodní, nebo nestátní aktéři. Třeba al-Káida nebo IS. Rozleptání evropského míru není analytiky považováno za ruský strategický záměr. Evropské spory přece dříve nebo později končily válkou a v ní Rusko obvykle získávalo území a ztrácelo lidi, peníze a schopnost vlastní změny. Naše dějiny jsou samozřejmě poučením, že Rusko nelze podcenit a vždycky bude součástí našich rovnic. A stejně nejde podcenit ani Německo, Polsko, Maďarsko. S nimi všemi jsme měli násilné konflikty od r. 1918, a přesto některé z nich nejsou ani maličkou součástí naší bezpečnostní obsese!!

Naše budoucnost je podle Kmoníčka dobrá. Podceňovaným vkladem do budoucnosti je, kromě jiného, že jsme prý ve statistikách uváděni zhruba na 6. místě nejbezpečnějších zemí na světě. Pokud to udržíme, stáváme se bezpečným ostrůvkem, do kterého se najednou stěhují Francouzi, Italové, Španělé a další. Pro porovnání se stačí podívat na západ od nás a bezpečnostní situaci zhoršenou i migrační krizí.

www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kmonicek-uhranul-studenty-diplomacie-Prozradil-jim-skutecny-pocet-imigrantu-v-nasi-zemi-465332

Stanislav Motl 1952 Ústí nad Orlicí

Vystudoval střední ekonomickou školu, posléze Fakultu žurnalistiky UK v Praze. Jako novinář působil 10 let na počátku 70. let v regionálních novinách. Později byl reportérem v časopisech Svět v obrazech, Signál, Reflex. Znám je zejména knihami s historickou tematikou, které se převážně týkají období 2.SVV. Od r. 1995 byl jedním z reportérů investigativního pořadu Na vlastní očitelevize Nova. Od r. 2010 připravuje v ČRo 2 svůj autorský pořad s názvem Stopy, fakta, tajemství[1], který dostal i tv podobu.

V minulosti byl reportérem v několika válečných konfliktech. Věnuje se pedagogické a přednáškové činnosti. Editor souhrnného díla Jiřího Muchy (vyšlo v nakladatelství Eminent). Je autorem 17 knih a scénářů k filmovým dokumentům např.: Živý mrtvý, Ozvěny lidické noci, Sláva a prokletí Lídy Baarové, Mraky nad Barrandovem, Nacisté pod ochranou. Je nositelem celosvětové ceny The AIB International Media Excellence Awards. Toto ocenění udělované v Londýně, které je považováno za rozhlasového Oskara, získal v letech 2010 a opakovaně v roce 2011. V ČR obdržel mimo jiné hlavní cenu festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran (2003) a hlavní cenu E. E. Kische (2011). Disponuje platným lustrační osvědčení č.ID-16384/1-016/1-LU-91, vydaným MV v r. 1995. Od r. 1994 sám odhalil 15 válečných zločinců. To navzdory v r. 1990 zrušené „komunistické“ vládní komise pro stíhání nacistických zločinců, i přes desítky zdokumentovaných a „poztrácených“ případů.

V práci je celoživotní nesmírně pracovitý sólista. Sám si hledá v archívech, věci důkladně analyzuje a sám po nich jde. K tomu vlastní obrovský archív. V současnosti intenzívně přednáší doma i v zahraničí. Zlézal hory, potápěl se v mořích, procestoval svět. Největší dobrodružství nalezl nakonec v archivech.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Motl

PaedDr Eva Filipi 1943
Světově respektovaná česká diplomatka, Je vdaná a má jednu dceru. Hovoří anglicky, arabsky, turecky, francouzsky a německy. V letech 1962-7 vystudovala obor Blízkovýchodní studia na Filozofické fakultěUniverzity Karlovy v Praze. Svému oboru se pak věnovala i při zahraničních pobytech v letech 1967 a 1979 na Bourghiba institutu cizích jazyků na Univerzitě v Tunisu a v r. 1968 na německé Univerzitě v Münsteru. V r. 1981úspěšně složila rigorózní zkoušku na FFUK v Praze a získala titul PhDr. Kariéru začínala v r,1968 jako novinářka se specializací na česko-arabské vztahy. Mezi lety 1969-72 působila jako výzkumný pracovník na Orientálním institutu ČSAV. Následně se opět vrátila k novinařině a v letech 19721981 byla novinářkou se specializací na česko-arabské vztahy v ČTK. Po odchodu z ČSTK se živila až do r. 1991 jako překladatelka a tlumočnice na volné noze, zároveň publikovala.

Od r. 1991 pracuje pro MZV. Byla chargé d'affaires v Iráku19911996. V letech 19972002 zastávala pozici mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ČR v Libanonu. Následně se na dva roky vrátila domů a v letech 2002-4 byla ředitelkou Odboru Blízkého východu a severní Afriky na MZV ČR. Její třetí diplomatickou misí byla v letech 2004-10 funkce mimořádné velvyslankyně ČR v Turecku. V r. 2010 stala mimořádnou a zplnomocněnou velvyslankyní ČR v Syrské arabské republice, Na začátku r. 2015 vstoupil v platnost služební zákon, podle kterého měli ke konci roku 2015 skončit ve funkci velvyslanci, kteří již dosáhli 70 let. To se mělo upravit novelou. Tu však do konce r. 2015 nestihli schválit, a tak Filipi od 1.1. 2016 pracuje na dohodu o provedení práce . V r. 2016 obdržela Medaili za zásluhy I. stupně.

Evy Filipi zůstala navzdory trvajícímu konfliktu jako jeden z mála diplomatů přímo v Damašku Ambasádu totiž zavřela z obav teroristických útoků,celá řada států. Má exkluzivní postavení a už čtvrtým rokem zastupuje nejen zájmy občanů EU, ale i USA.. Když se Američané či Britové ocitnou v Sýrii v úzkých, jejich blízcí i vlády spoléhají na její pomoc. Je mimořádně inteligentní, umí jazyky a zná lidi. Jako žena je také lépe přijímána. Na tomto místě zmítaném brutálním konfliktem je nenahraditelná. Kombinace odvahy, osobních kvalit a aktuálního postavení i ve vztahu k Washingtonu z ní činí výjimečnou osobnost.

S médii Eva Filipi, s poukazem na citlivost současné situace v Sýrii, v poslední době prakticky nehovoří. Nicméně - přesně jako málokdo, dokáže identifikovat zdejší informační válku: „Krizová situace v Sýrii trvá už nějakou dobu a vedla mne až k postoji - co nevidím, tomu nevěřím. Těch informací je tolik, a tak konfliktních, že musíte mluvit s jednotlivými aktéry. Jak s opozicí, tak s těmi, kdo jsou v dnešním establishmentu. A pak k tomu musíte dodat svůj cit. Když už ten region hodně znáte, dokážete vytušit, co by asi bylo blíže pravdě a co ne“. A skromě dodává: „Cítím to tak, že mohu udělat něco pro Evropu, něco pro naši zemi.“ /Poznámka autora – zhlédněte následující video a zkuste pochopit, proč poslanec a „křesťan“ Gabal z KDÚ navrhuje naši ambasádu v Sýrii zrušit./

https://www.youtube.com/watch?v=z6kWfDJr2IY

P.C.Roberts: Vítr začíná foukat proti oligarchům

$
0
0
7. 12. 2016   PaulCraigRoberts
Vládnoucí oligarchie a její presstitutky začínají jevit nervozitu z toho, že najednou začínají ztrácet vládu nad myšlením Američanů. A jako reakci na takovýto vývoj spouštějí útok na všechny nezávislé internetové žurnalisty, mezi něž mám čest se též počítat, jako na domnělé ruské agenty, šířící prý falešné zprávy. Poslední legislativní jednání sněmovny reprezentantů, seznam 200 údajných ruských agentů, či útoky na zvoleného prezidenta přímo z ústředí tajných služeb vydávají svědectví o tom, že tlak na vykladače pravdy sílí.



Jejich zájem jsem upoutal i já sám, a že www.paulcraigroberts.org je na onom seznamu 200 nepřátel oigarchie je pro mě – a jistě též pro vás – zdrojem hrdosti. Kdyby mě přinutili k sázce, dal bych všechny peníze na to, že seznam pořídila CIA za dolary získané z daní a drog, Národní nadace pro demokracii za dolary z daní, a George Soros za dolary uloupené Britům skrze jeho měnové manipulace.

Jeden ze čtenářů mi napsal, že jsme jako Thor ze starých norských bájí, který pohnul vesmírem. A onehdy jsem si přečetl zprávu, že víc Američanů zprávám svých presstitutek nevěří, než věří. Takže se éra ohlupování klamaných amerických čtenářů skutečně nachyluje.

Pochopitelně, oligrachii znepokojuje fakt, že 200 webů dnes vede ve vysvětlování věcí a událostí – a to aniž by vlastnily jakékoli páky moci. Nicméně je třeba k tomu připomenout, že je-li pero mocnější meče, moc se k lidem zas vrátí, budeme-li pravdou lidi i nadále pilně zásobovat.

Web, který právě čtete, má 400 000 čtenářů, a mé články přebírají mnohé další weby jak v USA, tak v cizině, kde se překládají do mnoha jazyků včetně čínštiny, ruštiny a němčiny. A jeden z čtenářů mi prozradil, že všechno, co napíši, se pravidelně objevuje na 17 webech z oněch 200 proskribovaných, o nichž už byla řeč.

Děkuji mnohým čtenářům za jejich vyjádřené přání, abych se stal ministrem financí v Trumpově vládě a děkuji i Rahlovi Monchandovi, který mi tutéž poctu vysekl ve Zprávách pro veterány dnes (Veterans News Now).

Co k tomu říct? Oligarchie neprohrála volby zas až tak moc, abych tuhle naději měl. Ale kdybych ji náhodou dostal, uvedl bych na ministerstvo lidi jako jsou Michael Hudson, James Galbraith, Herman Daly, Pam Martens a Nobi Prins. A Dave Kranzlera bych postavil do čela odboru finanční regulace, kde bych ho nutil skoncovat se současnou džunglí na trhu se zlatem. A podpořil bych kampaň Ellena Browna za rozvoj veřejných soukromých bank. A zkoumal bych i možnosti, jak zvýšit váhu ministerstva financí zrušením Federálního rezervního fondu

Jak už jsem řekl, americké voličstvo nechalo oligarchii ještě dost podpory, než aby se větší změny daly uskutečnit. Jestliže však bude Trump své slovo držet, podpořme jej a budujme nový hybný moment pro příště.



Vybral a přeložil Lubomír Man

Roosevelt to věděl

$
0
0
Jan von Flocken
7.12.2016  Compakt

75 let prolhaného falšování dějin: japonský přepad americké základny Pearl Barbor poskytl americkému presidentovi záminku, aby porušil svůj nejdůležitější volební slib a zatáhl svou zemi do druhé světové války.



Dewey J. Short, kongresman za stát Missouri pronesl 28. listopadu 1944 tato slova:
„Americký lid nezná pravdu o Pearl Harboru. Ale chce ji znát. Má na to nárok ve jménu živých i mrtvých. A ten den přijde.“ 

Jenže už 75 let se tvrdohlavě hlásá legenda, že vláda Spojených států byla „přepadem“ Japonců v Pearl Harboru naprosto překvapena. Proč se tato lež falšující dějiny udržuje?

Na podzim roku 1941 vzplála mezi USA a Německem nevyhlášená válka. Obsazením Islandu v červenci 1941 americké ozbrojené síly zasáhly do konfliktu doposud víceméně evropského. Americký president Franklin D. Roosevelt dělal od roku 1939 všechno, co bylo jen možné, aby podpořil Velkou Británii jakožto protivníka Německa. Po svém znovuzvolení roku 1940, které si „vyšvindloval“ slibem, že udrží Ameriku mimo válku, přistoupil v rozporu s ústavou i k vojenským opatřením proti Německé říši. Již od srpna 1941 podporovaly americké válečné lodě řadu britských konvojů v severním Atlantiku, který Roosevelt vyhlásil oblastí amerických zájmů. Přitom nutně docházelo k opakovaným konfrontacím.

Příprava pasti na myši

Ačkoli již zuřila válka de facto, nepodařilo se Rooseveltovi a štábu jeho poradců, který se nezodpovídal žádnému parlamentu („braintrust“), dosáhnout svého cíle. Německé vedení se k vyhlášení války vyprovokovat nenechalo a ani americké obyvatelstvo nevykazovalo ochotu být zataženo do konfliktu. Z reprezentativních průzkumů vyplývalo, že 85% Američanů vstup své země do války striktně odmítalo. Proto tehdy Roosevelt vytáhl japonskou kartu. Vyhlásil proti ostrovnímu státu několik hospodářských embarg, přičemž na seznamu zakázaného exportu byla vždy především ropa.

Vedení v Tokiu muselo nakonec s rostoucími obavami konstatovat, že jeho válečné námořnictvo nebude mít do dvou let žádné palivo a Japonsko se tím pádem stane bezbranným. Cílem japonských vojenských představitelů proto bylo dostat se z amerického obklíčení a současně obsadit existující ropná pole na Dálném Východě. Toho se ale dalo dosáhnout jedině vojenským prvoúderem, který by co možná nejúčinněji poškodil útočný potenciál Ameriky.

Vláda ve Washingtonu musela být nejpozději od 27. ledna 1941 varována, protože tehdy ji americký velvyslanec v Tokiu informoval o tom, že Japonsko
má v úmyslu podniknout překvapivý útok na Pearl Harbor vši silou a všemi dostupnými prostředky“. 

Pevnost Pearl Harbor na Havaji byla od roku 1919 ústřední pacifickou základnou amerického vojenského námořnictva. V době letecké války a letadlových lodí ale taková vojenská základna neměla hodnotu, pokud by nebyla dostatečně chráněna. Na toto nebezpečí presidenta osobně upozornil již na konci roku 1940 velicí admirál v Pacifiku, John Richardson.
Naše lodi v Pearl Harboru může nepřitel ze vzduchu vyzobat jako hnízdící kachny“ a nazval přitom Pearl Harbor „zatracenou pastí na myši pro naše námořnictvo“. O měsíc později Richardson přišel o místo.

Ke slovu se hlásili další odpovědní důstojníci jako například oba velitelé vzdušných sil z Dálného Východu, Frederiki Martin a Patrick Bellinger. Vyhodnotili příslušné vojenské cvičení tak, že základna Pearl Harbor bez ochrany by byla japonskému útoku z letadlových lodí vydána do značné míry na pospas. Dne 20. srpna potvrdil plukovník William Farthing, šéf leteckých sil na Havaji, jaké zničující následky by nepřátelský útok na Pearl Harbor měl, pokud se Washington konečně nepostará o dostatečnou ochranu bombardéry s dlouhým doletem. „ Jsem pro systém pevných obranných postavení bezprostředně na pobřeží a pro pravidelnou leteckou rozvědnou službu a pro rozsáhlé kontrolní plavby skupin torpédoborců v severním Pacifiku.“ Ovšem všechny tyto varovné zprávy rychle zmizely v propasti zapomnění. Místo toho vedení námořnictva odvelelo čtyři ze sedmi letadlových lodí z Pearl Harboru do Atlantiku.

Četná varování

Mezitím se stalo něco rozhodujícího: tajné služby armády USA a vojenského námořnictva získaly schopnost rozšifrovat hlavní vojenské i civilní šifrovací kódy Japonců. I nejkomplikovanější z nich s krycím názvem „purpur“ bylo možné od 15. září 1940 číst jen s nepatrným časovým prodlením. Navíc byla zachycena hlášení japonského špióna, který od března 1941 podrobně přímo z Havaje informoval o situaci leteckých a námořních jednotek, které tam byly umístěny.

Poté, co se indicie o japonské akci proti Pearl Harboru na podzim roku 1941 stále více a více hromadily, vydalo 27. listopadu ministerstvo válečného námořnictva USA „všeobecné válečné varování“ pro pacifickou oblast Bornea, Guamu, Samoy a Filipín. Pouze Havaj se ve válečném varování nevyskytovala – velící admirál v Pearl Harboru, Husband Kimmel, byl nadále ponechán na nejnižší poplachové úrovni. Mezitím měl ze tří zbývajících letadlových lodí k dispozici již jen dvě, protože třetí loď Saratoga se nacházela na západním americkém pobřeží v docích při údržbě. Kimmel pak musel 28. listopadu vypravit ještě zbývající dvě lodě pryč, loď Enterprise k Atolu Wake a loď Lexington k ostrovu Midway. Takže nakonec nebyla v Pearl Harboru ani jediná letadlová loď! Skutečnost, že admirál proti tomuto zjevnému obnažení vlastních bojových sil neprotestoval, lze vysvětlit především systematickými dezinformacemi, kterých se mu dostávalo z Washingtonu.

Japonská invazní flotila vyrazila od Kurilských ostrovů směr na Havaj dne 1.xprosince. Útok se měl odehrát ráno dne 7. prosince. Na své 8.500 km dlouhé nástupní trase dálavami Pacifiku byl svaz japonských lodí spíše náhodou lokalizován 4. prosince jedním holandským torpédoborcem. Od něho se australská tajná služba dozvěděla, že Pacifikem uhání maximální rychlostí velká flotila směrem na jih. O 24 hodin později už bylo jasno: Úder míří na Pearl Harbor. Robert Casey, velvyslanec Austrálie ve Washingtonu tedy 6. prosince v 16 hodin místního času vyhledal Roosevelta a před hrozícím nebezpečím jej varoval. Avšak president nepodnikl nic.

O několik hodin později rozšifrovala tajná služba válečného námořnictva alarmující dokument, podle nějž mělo ráno 7. prosince dojít k japonskému útoku. Rooseveltův zastupující námořní přidělenec Lester Schulz donesl tento dopis osobně do Bílého domu po 21 hodině. V té době ještě bylo možné, aby se v Pearl Barboru přijala všechna potřebná opatření, zejména v oblasti protiletadlové obrany. Rooseveltova reakce na tento dokument se skládala z věty: „To znamená válku“!. Seděl tehdy v oválné pracovně se svým nejbližším poradcem Harry Hopkinsem, který zalitoval, „že jsme neudeřili jako první a tím mohli veškerá překvapení vyloučit“. K naprostému ohromení Lestera Schultze vládla i poté naprostá nečinnost.
Když jsem sklapl svoje desky, otevřel Roosevelt znovu svoje album s poštovními známkami a velice zainteresovaně si jeho obsah prohlížel velkou lupou. A Hopkins vypadal, že se právě zasnil.“

Porážka obětních beránků

Teprve ráno 7. prosince, několik hodin před útokem, se ve Washingtonu šéf flotily Stark od tajných služeb dozvěděl to, co Roosevelt už znal. Také on prohlásil „To znamená válku“, ale podnikl stejně tak málo jako George Marshall, velitel americké pěchoty. Ten dal raději přednost vyjížďce na koni, po které se vydatně osprchoval. Když se v 10:20 objevil ve své kanceláři, připravovali již Japonci svá letadla na letadlových lodích ke startu. Stark a Marshall se rozhodli, že Pearl Harbor konečně varují, avšak nikoli transpacifickým telefonním kabelem zajištěným proti odposlechu, nýbrž telegramem s nejnižším stupněm naléhavosti!

Když admirál Kimmel na Havaji tuto zprávu obdržel, vládlo na ostrovech již dvě hodiny ohnivé peklo, desítky křižníků a bitevních lodí shořelo, explodovalo nebo se v přístavním bazénu potopilo, 2400 lidí bylo zabito a dalších 1200 zraněno. Za tuto vysokou cenu dostal Roosevelt konečně svoji žhavě vytouženou válku, protože Německo jako spojenec Japonska teď i oficielně do konfliktu vstoupilo. Obyvatelstvo Ameriky fikci zcela překvapivého přepadu uvěřilo a semklo se ve válečném odhodlání za svým presidentem.

Jako cynický závěr aféry Pearl Harbor byli admirál Kimmel a pěchotní velitel na Havaji, generál Walter Short, kteří byli úmyslně ponecháváni v úplné nevědomosti, postaveni před válečný soud za „závažné zanedbání povinností“ a propuštěni z armády. Pozoruhodná dohra se udála o téměř šest desetiletí později. Dne 25. května 1999 schválil americký Senát usnesení v poměru hlasů 52 ku 47, podle něhož byli admirál Kimmel a generál Short ohledně katastrofy v Pearl Harboru zbaveni všech obvinění. Senát veřejně připustil, že oběma velitelům byly odepřeny rozhodující informace, které měla vláda ve Washingtonu k dispozici.

Americká novinářka Clare Boothe Luce, v roce 1953 první ženská velvyslankyně své země, dospěla k závěru, že
„neexistují naprosto žádné pochybnosti o tom, že nás president Roosevelt do války velhal“.
- - -

Poznámka redakce: Německý časopis Compakt, který vydává Jürgen Elsesser, blízký nacionalistické straně AfD, v tomto článku opomíjí jednu důležitou stránku 2. světové války, a to boj proti německému nacizmu, o který prezidentu Rooseveldtovi šlo především, ale v kterém mu bránilo americké veřejné mínění. Američané na přelomu 30. a 40. let prostě nechtěli USA vtáhnout podruhé do války v Evropě. Tato poznámka se spíš týká pohledu na věc a ne skutečností, které jsou v článku popsány správně.

Z německého měsíčníku COMPACT 12/2016 přeložil Pavel Křivka
https://www.compact-online.de/

Zeman na univerzite v Brne vystúpiť nesmel. Gay pornoherec áno, je analytikom “Evropských hodnot”

$
0
0

Katarína Hanzlíková 
7. 12.2016  Hlavné správy

Keď chcel na brnenskej Masarykovej Univerzite vystúpiť český prezident Miloš Zeman, škola pod vedením rektora Mikoláše Beka vystúpenie nepovolila s odôvodnením, že škola odmieta podporu politických akcií. Tento týždeň bolo však na univerzite naplánované vystúpenie zástupcu politického think-tanku „Evropské hodnoty“. Prednášateľom za organizáciu bol mladý analytik tejto organizácie, ktorý si pred tým privyrábal ako pornoherec v gay porne. 



Na snímke vľavo ako herec pre gay-porno, vpravo ako analytik pre Európske hodnoty, Jakub Janda

Táto mimovládna organizácia si kladie za cieľ „čeliť agresívnym režimom, radikalizácii uprostred spoločnosti, šíreniu autoritárskych tendencií a extrémistických ideológií, vrátane islamizmu.“ Organizácia takisto „sleduje a hodnotí” politikov a predkladá im „odporúčania“. Z výročnej správy think-tanku za rok 2015 vyplýva, že je z veľkej časti financovaný z verejných zdrojov, avšak najväčší podiel tvoria súkromné dary. Jedným z najväčších prispievateľov je Sorosova Open Society Foundation, na zozname figuruje i ambasáda USA a inštutúcie EÚ. Kľúčovú časť výdajov tvoria položky na „Výskumný projekt o náraste extrémizmu v otázke menšín a imigrantov“ a „Iniciatíva pre Európske hodnoty“, vo výške takmer polovice ročného rozpočtu. Organizácia dostáva veľký priestor v českom mediálnom mainstreame, bojuje proti „dezinformačným“ médiám a ostro sa vymedzuje voči prezidentovi Zemanovi.

Na Masarykovej Univerzite mal vystúpiť zástupca riaditeľa tejto organizácie pre politické záležitosti a zároveň člen správnej rady Jakub Janda, na tému ruskej propagandy v českých médiách. Jakub Janda má na zástupcu riaditeľa organizácie a človeka, ktorý ma prednášať študentom univerzity zaujímavý morálny profil, kedže ide o bývalého pornoherca z gay pornofilmov a človeka, ktorý nedokončil vysokoškolské vzdelanie na Karlovej Univerzite kvôli plagiátorstvu, za ktoré okrem iného dostal pokarhanie dekana fakulty, ako informuje český týždenník Týden.

Študenti a učitelia Masarykovej Univerzity však nemajú pochopenie pre to, že univerzita dáva priestor človeku s takýmto morálnym kreditom. Týden informuje, že rektorovi poslali otvorený list, v ktorom sa okrem iného píše: “Tým, že je takejto skupine umožnené používať pôdu Masarykovej Univerzity, je ohrozená mravná výchova mládeže a pošliapané meno T.G.Masaryka.“ K verejnej prednáške Jakuba Jandy sa vyjadrujú aj študenti na sociálnych sieťach: „Prezident nám vadil, pornoherec nie?

Univerzita však trvá na svojom, žiadny problém nevidí a verejnú prednášku odmietla zrušiť.

- - -

 

Kdo může za Jaromíra Štětinu?

$
0
0

Lubomír Man
7. 12. 2016
Člověk má nutkání odpovědět, že on sám snad ani ne. Protože on je jenom nemocný. A to nenávistí k zemi, bez níž by se jako možný syn českých rodičů nenarodil. Takže se nám už na počátku našeho pojednání vynořuje klasická freudovská otázka: Není ona nenávist k předmětné zemi (Rusku), vlastně přetavenou nenávistí Štětiny sama k sobě? Ke své vlastní existenci? Vždyť kdyby nebylo Ruska a Rusů, kteří zmařili Hitlerův sen o vymýcení Čechů hned po Židech, on by se býval nenarodil a nemusel by se teď obtěžovat vysvětlovánim, jakou osobou to třeba pro STB vlastně byl? Jestli pověřovanou nebo prověřovanou? 



Nebo proč, u paroma, tu jeho přezdívka Plavec z jeho osobního spisu někam nezakopali? A proč vůbec celý ten spis, krucinálfagot, idioti včas nespálili? Prokristapána, vždyť času na to bylo habaděj, ne? A teď se do toho samozřejmě vrtá, jak do kopky hnoje. Nejdřív ten spratek Pecina, co to z jakýchsi zapadlých zpravodajských útrob vykopal na světlo boží, a Grebeníček po tom samozřejmě rafl a mazal s tím do rozpravy parlamentu. Ale dobrá, od komunisty se to dalo čekat, ale že se toho chytí i lidi z vlastního hnízda, jako třeba Hučín nebo Rejžek, a začnou s tím oblažovat jeden internetový web za druhým (ještě že mainstream zůstal pevný), to už bylo na tehdy jen senátora, zrozeného pro útok a ne pro obranu, trochu moc.

A k tomu ještě ty kecy, že od roku 1959 do sametu podnikl dvanáct cest do Sovětského svazu, při kterých procestoval Sibiř křížem krážem, což prý si ze všech sovětských občanů i cizinců mohli dovolit jedině členové KGB - nebo jejich spolupracovníci. Na což senátor odpovídal – a samozřejmě zas jen tou nenáviděnou obranou – že tomu tak není, že to prý mohl každý cizinec. Stačilo prý jen dát úřadům adresu člověka, u kterého budete bydlet, a vše bylo v pohodě. Což bylo vysvětlení, které mělo jedinou vadu: A to tu, že mu nikdo nevěřil.

A tak se ze všech těch stresů zrodila tehdy stále ještě jen v senátorovi přehluboká nenávist k zemi, díky níž se nakonec přece jen narodil, ale teď za ni dokonce sklízel i útoky za to, že v ní mohl to, co v ní ostatní nemohli. Teď v něm už tedy ta nenávist byla pevně usazená a vedla jej logicky až na kyjevský Majdan, kde burcoval Ukrajince k boji proti nenáviděnému Rusku a Rusům. A to tak úspěšně, že se k němu hned - jako ke svému - hlásili nejen ještě žijící příslušníci 14. ukrajinské granátnické divize zbraní SS, ale i jejich mladší pokračovatelé z pluku Azov. Ano toho, kterému i americký Kongres odmítl poskytnout pomoc finanční i personální pro „jeho otevřenou podporu nacizmu a fašizmu“.
Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina, Berndt Posselt a Marek Ženíšek (rakouský lesník, resp. český křiváček, resp. šéf sudetoněmeckého landsmašaftu, resp. politolog a místopředseda TOP 09)

Ale co je pro americký Kongres otevřeně nacistické, je pro našeho, dnes už dokonce poslance Evropské unie, skvostné, skvělé, nádherné a hodné následování. A to včetně znaku pluku, který je zřetelnou obměnou hákového kříže, a pluk Azov, aby bylo hned jasné, kam patří a k jakým kořenům se hlásí, jej sakumprásk převzal od nacistické organizace werwolf. Ano té, která měla teroristicko- nacisticky fungovat i po prohrané válce.

A teď pozor, protože ten znak použijeme pro zjištění duševního stavu našeho posuzovaného a tedy i pro zodpovězení oné otázky z úvodní části našeho článku: je-li totiž europoslanec J.Š.za své činy zodpovědný, či nikoliv.

Takže J.Š. si pozval fotografa, aby ho vyfotografoval v následující figuře. V ruce před sebou napřažené bude držet onen znak pluku Azov, a hlava portrétovaného bude za tím znakem naladěna do výrazu a lá Adolf , jak je zobrazena na jedné z předních stran knihy Mein Kampf.

A teď rozhodnětě: Udělá tohle člověk duševně zdravý a za své činy zodpovědný? Který dobře ví, kolik životů ve jménu toho púvodního znaku vyhaslo? A jaké hrůzy se v jeho doprovodu ve světě odehrávaly? Nemluvě už o tom, co by k němu - v ruce českého politika - řekli všichni zabití a umučení Češi a Slováci, ať už na frontě domácí či zahraniční, kteří v boji i proti pojednávanému znaku přinesli oběť nejvyšší?

Ne, toho člověka soudit nemůžeme, ten za své činy nezodpvídá! A kdo je tedy zodpovědný za Jaromíra Štětinu?

Ta strana a ty strany, které jej po léta umisťovaly na svých kandidátních listinách do parlamentních voleb a nakonec strana poslední, která jej delegovala až do parlamentu evropského.To byla TOP 09 a starostové. Čili Schwarzenberg, Kalousek a Gazdík. Těm se tedy jevil J.Š.jako kandidát vhodný a pro Evropu potřebný. A to právě pro onu svou kvalitu, pro kterou je dnes obtížné jej brát jako člověka plně duševně zdravého a a tím za své činy i právně zodpovědného.

pozn. red. I.D.: Pan Štětina není duševně nemocen, jde "jen" o těžkou charakterovou vadu (charakter je soubor osobnostních rysů, které souvisí s morálkou)

Aleppo padne brzy, Ukrajinci zaútočili na turecké fanoušky a další krátké zprávy

$
0
0
Napsal/přeložil: Božena Weitingerová
7.12. 2016   Eurasia24
Aleppo může být dobyto už v příštích dnech, Američané bojují proti rasismu zákazem Marka Twaina a USA výrazně krátí vojenskou pomoc Ukrajině. Více ve svodkách ...

1; Aleppo: Zoufalý protiútok teroristických band skončil krvavým neúspěchem. Po posledních dvou týdnech obranných bojů ozbrojenci zahájili mohutný útok na čtvrti Al-Meiser, Al-Katerdži a Zabdíja.

2; Připravuje se k vydání dokumentární film v upomínku na Motorolu s názvem „Jeho Batalion“. Už jsou sestříhány dvě hodiny unikátní dokumentární kroniky o životě batalionu Sparta a jeho legendárním veliteli.

3; Rok 2017 bude rokem posílení Ruska, říká Stratfor. Situace v Evropě a změny v extablishmentu USA hrají do karet Rusku. Moskva si upevní pozice v postsovětských zemích.

4; Erdogan ratifikoval dohodu o Tureckém proudu. Prezident Turecka Erdogan podepsal zákon o ratifikaci dohody s Ruskem o výstavbě plynovodu Turecký proud.

5; Putin potvrdil novou Doktrínu informační bezpečnosti. Příslušný výnos byl zveřejněn na oficiálním internetovém portálu právních informací. Hlavním směrem nové Doktríny informační bezpečnosti Ruské federace je odvracení vojenských konfliktů.

6; Ve školách USA zakázali Marka Twaina kvůli rasismu. Proč je Huckleberry Finn tak nebezpečný a jak může tréning jógy vyvolat kulturní genocidu?

7; Avakov je přesvědčen, že zůstane ministrem vnitra. Arsena Avakova neudivil návrh na jeho odvolání z funkce, zaregistrovaný v Nejvyšší radě.

8; Hasiči a vozy záchranné služby budou mít povoleno poškodit nesprávně zaparkovaná auta. Řidiči operativních služeb nebudou odpovědni za poškození zaparkovaných osobních vozů.

9; Ukrajinská armáda ostřelovala teritorium Ruské federace cíleně, říká Vyšetřovací výbor Ruské federace. Úřad zdůraznil, že zmíněné útoky nemohly být náhodné a byly dobře zkoordinované.

10; Ciao euro! Potopí Italové evropskou měnu? Po neúspěchu referenda v Itálii vyvolává budoucnost jednotné měny stále více otázek.

11; Systém plynovodů Ukrajiny ztratí po spuštění Severního a Tureckého proudu svou hodnotu, říká šéf Naftogazu. Cena plynovodného systému Ukrajiny se sníží na pětinu, pokud na něm bude zastaven tranzit ruského plynu do EU.

12; Ve vojenské nemocnici vyprávěli o lékařkách, které zahynuly v Aleppu. Dvě ruské lékařky byly vyslány do Sýrie 30. listopadu. Předtím už v Sýrii pracovaly po dobu tří měsíců.

13; Ostřelování měst Doněcké republiky. Byly poškozeny dva domy, vystřeleno 250 nábojů a min. Kromě toho během dnešního rána vystřelili 57 tankových nábojů a min na teritorium průmyslové zóny poblíž Jasinovaté.

14; Stíhačky z Admirála Kuzněcova mohou být redislokovány na základnu Hmeimim, píší média. K tomu dojde, pokud se v nejbližší době nepodaří zajistit spolehlivost používání lana záchytného zařízení, píše Kommersant.

15; EU požaduje po Ukrajině zrušení zákazu na vývoz dřeva. Evropská unie vyzvala ukrajinské úřady, aby zrušily moratorium na export kulatiny.

16; Nezaplatíte-li, vyhodíme vás na ulici. Dluhy Kyjevanů za spotřebovanou energii jsou předávány exekutorům (vymahačům). Obyvatelé ukrajinského hlavního města si stěžují, že je na ně vyvíjen tvrdý nátlak a dokonce vyhrožují vyhnáním z bytu.

17; Řecko odmítlo vydat Turecku vojáky podezřelé z pokusu o puč. Předtím ministr obrany Turecka vyjádřil naději, že Řecko jako „spojenec Ankary v NATO“ vydá uprchlé vojáky.

18; Hollande jmenoval nového francouzského premiéra. Bývalý šéf vlády Manuel Valls opustil svůj úřad, aby se mohl ucházet o funkci prezidenta země.

19; V Kyjevě neonacističtí ultras napadli turecké fanoušky. Turecké fanoušky zbili v centru města v předvečer zápasu Dynamo – Beşiktaş.

20; Porošenkova ochranka vyhrožovala prostřelením nohou nepohodlným novinářům. Skupinu akreditovaných novinářů nevpustili na ceremoniál otevření televizní věže u Slavjanska.

21; Ozbrojenci, kteří odmítnou opustit Aleppo, budou zlikvidováni, říká Lavrov. Toto prohlášení učinil ruský ministr zahraničí na základě výsledků rozhovorů s generálním tajemníkem Rady Evropy.

22; Dřevěná socha za 750 tisíc dolarů otrávila 17 agentů FBI. Na demontáž nebezpečné konstrukce musel americký úřad utratit dalších 412 tisíc dolarů. Příčinou otravy byla alergie na prach z dřeva zeravu (túje).

23; Co bylo ve skutečnosti důvodem příjezdu tureckého premiéra do Ruska? Turecký premiér Binali Yıldırım přijel do Ruska na pracovní návštěvu, ale mnoho expertů má tendenci spojovat jeho příjezd s nedávným neopatrným Erdoganovým vyjádřením o „svržení Asada“.

24; Centrální ulice Lvova jsou přeplněné odpadky. Chodníky v nejevropštějším městě Ukrajiny nikdo nečistí ani od sněhu a výjezdu z města se válí opuštěná technika na úklid sněhu.

25; Palmýra: Další noční můra Západu. Stejně jako v Palmýře vojenská operace v Aleppu uskutečňovaná syrskou armádou za podpory ruského letectva už dávno prokázala svou efektivnost.

26; U Nejvyšší rady protestovali „černobylci“, studenti a stánkaři. Nikdo z poslanců k demonstrantům nepřišel.

27; Medveděv rozdal dotace nejlepším regionům. Během pracovní schůzky s vládou premiér Dmitrij Medveděv podepsal výnos o rozdělení dotací regionům.

28; Nejvyšší rada může obnovit status jaderné mocnosti Ukrajiny. Příslušný návrh zákona byl předložen do parlamentu.

29; Prozření Evropy: EU je připravena vyčlenit peníze na obnovu Sýrie, ale není na to již pozdě? Evropská unie se nalézá na hraně rozpadu.

30; Lavrov: USA neočekávaně stáhly své návrhy ohledně Aleppa. Předtím tyto návrhy předal ruské straně státní tajemník USA John Kerry.

31; Teroristé se budou zodpovídat. Aleppo bude dobyto v nejbližších dnech. Dmitrij Sablin: „Syrští vojáci, se kterými jsem hovořil, jsou přesvědčeni, že dokážou osvobodit zbytek Aleppa už v nejbližších dnech“.

32; Merkelová: Německo musí přehodnotit vztahy s NATO a Ruskem. Podle slov německé kancléřky to vyžaduje situace ve světě.

33; Ledový dopravní kolaps v Kanadě. Na internetu koluje hudební videoklip. Autobusy, sněžný pluh a hlídkové auto s neodvratnou nevyhnutelností sjížděly ze zledovatělého kopce, narážely do sebe a vytvářely obludnou harmoniku.

34; Ukrajinský Kanonenfutter mdle pochoduje na přehlídce. Dnes na Ukrajině „slaví“ den ozbrojených sil.

35; Ukrajinská armáda zahájila palbu na jižní obce Doněcké republiky. V poledne byla ostřelována i obec Sachanka.

36; Strana Parnas hlasovala za protiruské sankce. Kasjanovova politická síla, která v nedávných volbách do Státní dumy získala ostudných 1,2 %, přemlouvá Západ k pokračování tlaku na Rusko.

37; Ozbrojenci Azova vykradli čerkasský supermarket a zbili ochranku. Incident se dostal na bezpečnostní kamery.

38; Ukrajinská vojska v Donbasu se skládají z narkomanů, alkoholiků a zločinců, říká voják ukrajinské armády Oleg Popov, který přeběhl na stranu Luganské republiky.

39; Zacharčenkovo prohlášení o vyjednávacím procesu v Minsku. Ukrajina předstírá zájem o obyvatele Donbasu a odmítá řešit politickou část dohod.

40; Ukrajinská armáda totálně zdegenerovala, říká bývalý voják. Ukrajinské ozbrojené síly se nacházejí na úrovni 30. až 40. let.

41; Ozbrojenci v Aleppu mají v úmyslu bojovat až do konce. Rozhovory mezi zástupci Ruské federace a opozičních uskupení o odchodu ozbrojenců z Aleppa skončily bez výsledku.

42; Idiotské rozhodnutí. Putin komentoval zákaz vstupu soudcům Ústavního soudu do Litvy. Ruský prezident nevychází z údivu nad rozhodnutím Litvy, která má pocit, že soudci Ústavního soudu Ruské federace pro ni představují hrozbu.

43; Ukrajinského nacionalistu Karpjuka převezli do Vladimirské oblasti. Druhý obviněný Stanislav Klych zůstává zatím v Grozném.

44; Ministerstvo financí hodlá provádět privatizaci při růstu cen ropy. Rozpočet Ruské federace v letech 2017 až 2019 může získávat každoročně zhruba 300 miliard rublů v rámci obnoveného programu privatizace.

45; Sýrie poděkovala Rusku a Číně za veto uplatněné na rezoluci Rady bezpečnosti OSN ohledně Aleppa. Damašek je vděčný Moskvě a Pekingu za jejich rozhodnutí uplatnit veto v Radě bezpečnosti vůči návrhu rezoluce o zastavení palby v Aleppu.

46; Prokurátor Lucenko sprostě vynadal advokátovi. Ke slovním urážkám se Lucenko uchýlil po skončení zasedání ústavně-právního výboru Nejvyšší rady.

47; V generálním štábu ukrajinské armády zveřejnili ztráty „ve válce s Ruskem“. Byl zveřejněn počet vojáků, kteří zahynuli v Donbasu.

48; Na Sibiři dopadl meteorit. Ohnivá koule proletěla nad městem Sajanogorsk.

49; Porošenko: V Moskvě trochu ztratili nervy kvůli raketovým střelbám. Prezident Ukrajiny Petr Porošenko prohlásil, že kvůli těmto cvičením v Rusku poněkud zneklidněli.

50; Podařilo se vyhnout prosincovému oslabení rublu. V prosinci si Rusové už zvykli na pravidelné oslabení rublu, které letos nenastalo.

51; V Rusku budou vyvinuty podvodní roboty pro využití Arktidy. Prototypy podvodních robotů se mohou objevit už v roce 2018.

52; Více než polovina příjmů Ukrajinců je utracena za potraviny. Obyvatelé Ukrajiny jsou nuceni vydat na potraviny více než polovinu svých příjmů. Vyplývá to z informací RIA Rating.

53; Uprchlý poslanec Oniščenko zveřejnil kompromitující materiál na Porošenka. Uprchlý poslanec dal souhlas se zveřejněním části audionahrávek s prezidentovými vyjednavači.

54; V Lipecku byl odhalen památník věnovaný pilotu Olegu Peškovovi, který zahynul v Sýrii. Expozice věnovaná památce pilota Su-24 byla otevřena v lipeckém muzeu Bojové slávy.

55; V Dněpropetrovsku podnikatelé protestují proti vládě. Byl zablokován hlavní prospekt. Posádky policie, které přijely na místo, zorganizovaly objízdnou trasu pro automobily a veřejnou dopravu.

56; Obrana teroristických band se hroutí. Syrská armáda osvobodila sedm čtvrtí v Aleppu.

57; Tlupa nacistů v Kyjevě přepadla tureckou restauraci a rozmlátila a zapálila směnárnu vlastněnou tureckými občany.

58; Porošenka odepsali. Ukrajinu čeká projekt „Národní prezident“ nebo nacionalistický Říšský kancléř. Už se píše o tom, kdo Porošenka nahradí.

59; Dobytí Aleppa syrskou armádou válku v Sýrii neukončí, říká Kerry. Státní tajemník USA John Kerry si myslí, že dobytí Aleppa syrskými vojsky neukončí válku v Sýrii.

60; „Pohřbít Turčinova“ a „Sláva Rusku!“ Obyvatelé Doněcka komentují porušování Minských dohod ze strany Ukrajiny. Proč Ukrajina neplní Minské dohody? Tuto otázku položili novináři obyvatelům Doněcka, který je nadále podrobován pravidelnému ostřelování ze strany ukrajinské armády.

61; Další zrada: USA zkrátí vojenskou pomoc Ukrajině o 30 %. USA přijaly rozhodnutí zkrátit pomoc obrannému sektoru Ukrajiny.

62; V Kongresu schválili dodávku protivzdušného raketového komplexu syrským ozbrojencům. Sněmovna reprezentantů Kongresu USA schválila harmonogram dodávek raketových komplexů takzvané syrské opozici.

63; Mednikov: Svět je v rukou nového pokolení – mediální generace. Mediální byznys se chystá fungovat v nových podmínkách. Od „generace adaptace“, která si zvykla používat vědecké vynálezy minulého století a pracně si osvojuje elektronické vymoženosti, směřujeme k nové éře.

64; Písňový flashmob v Podněstří: V Tiraspolu zazpívali „Ach, ty stěp širokaja“. Po Ukrajině, Rusku a Donbasu se písňového flashmobu ujalo i Podněstří.

65; V ukrajinském městě Sumy se ozbrojení školáci pokusili přepadnout sklad zabavených věcí. Všichni zadržení jsou žáci jedenácté třídy, žáci jedné z místních škol. Dvěma z nich je sedmnáct, jednomu šestnáct let.

66; Obama se překotně snaží co nejvíce zkazit vztahy s Ruskem, píše Express. Barack Obama, který opouští funkci prezidenta USA, využívá poslední týdny k tomu, aby co nejvíce poškodil vztahy s Ruskem.

67; Ukrajinská armáda využívá kulomety Maxim. Řada jednotek ukrajinské armády v zóně ATO používá jako zbraně kulomet Maxim z roku 1910.

Zdroj: rusvesna.su


Trest za podnikatelský úspěch II.

$
0
0
Zdeněk Jemelík
7.12.2016

V pátek 2.prosince 2016 dospělo u olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě k třetímu prvostupňovému rozsudku trestní řízení, vedené na základě obžaloby z 20.srpna 2007 proti trojici akcionářů úspěšné obchodní akciové společnosti. Od sdělení obvinění již uplynulo 13 let, pro obžalované 13 let života v nejistotě.

O kauze jsem psal naposled 30.ledna 2013 pod názvem „Trest za podnikatelský úspěch“. Článek je stále dostupný např. v archivu internetových novin Neviditelný pes. Pak se dlouhou dobu nic viditelného nedělo. Aby případný laskavý čtenář neztratil niť, v úvodu zopakuji základní informace.

Předcházely rozsudky z 12. dubna 2010 a z 30.ledna 2013 a ně navazující rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího. Důležitým datem je 16.prosinec 2015, den rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který vyhověl dovolání obžalovaných a vrátil věc obecným soudům k novému projednání. Včasným zásahem zachránil předsedu představenstva akciové společnosti před nástupem trestu. Kdyby policie sdělila obžalovaným obvinění o 29 dní dříve, dne 1. ledna 2013, v den vyhlášení amnestie, by již měli nárok na zastavení trestního stíhání abolicí.

Z prvního rozsudku vyšli obžalovaní poměrně dobře: s jedním podmíněným trestem a dvěma „zprošťáky“. Vázán právními názory odvolacího soudu v druhém rozsudku soud nadělil obžalovaným nepodmíněné tresty v rozpětí od pěti do šesti a půl roku vězení. Výsledek z 2.prosince je příznivější: podmíněné tresty v rozsahu 2,5-3 roky, ovšem spojené se zákazem činnosti ve statutárních orgánech, který společnost zasáhne na citlivém místě. Zmírnění trestů není jen reakcí na mimořádnou délku řízení, ale také odpovídá vypuštění části skutkové podstaty obvinění, která již byla souzena v zahraničí a řízení bylo zastaveno pro promlčení (věc jednou rozsouzená nesmí být souzena znova a unijní právo zajišťuje účinnost rozsudků soudů jiných států Evropské unie).

Předpokládám, že se odsouzení znova odvolají, takže proces může pokračovat možná i několik let. Děsivou délku řízení nezavinili obžalovaní ani soud 1. stupně. Z větší části je důsledkem účasti zahraničních svědků, jejichž předvolávání bylo administrativně náročné a jejich nedostavení vždy vyvolalo odročení o několik měsíců. Částečně se na délce řízení podepsala i formálně právní složitost skutkové podstaty, která měla za následek zásadní rozpory mezi obhajobou, soudem 1.stupně, státním zástupcem a odvolacím soudem při posuzování některých dílčích skutečností. Tak např. se obsáhle řešila otázka, zda je možno padělat neplatnou akcii, zda vydání opravené podoby neplatné akcie je paděláním, atp. Státní zástupce a s ním následně odvolací soud hodnotili všechny skutečnosti zásadně v neprospěch obžalovaných.

Skutková podstata kauzy je ale nejméně stejně děsivá jako délka procesu. Akciová společnost obžalovaných přijala v letech 2002 a 2003 dva úvěry od České spořitelny, každý ve výši téměř 50 milionů Kč. Tehdy ještě trvalo období „bankovního socialismu“, kdy banky lily do soukromých podniků peníze ve formě úvěrů, s jejichž splacením si dlužníci z velké části nedělali starosti. Obžalovaní jsou v tomto směru čestnou výjimkou: oba úvěry splatili, a to dokonce předčasně. Bance nevznikla žádná škoda, což výslovně potvrdila soudu pro toto třetí kolo soudního řízení. Přesto je žalobce obžaloval, protože trestného činu úvěrového podvodu se dopustí také ten, kdo peníze z úvěru bez výslovného souhlasu banky použije k jinému účelu, než k tomu, který uvedl v žádosti o úvěr. Obžalovaní si nedělali s tímto požadavkem finanční discipliny starosti: svých investičních záměrů dosáhli, ale dílčí části, které chtěli hradit z úvěru, zaplatili z jiných zdrojů a peníze z úvěru použili sice k témuž základnímu účelu, ale na jiné než původně oznámené dílčí operace. Vybudovali veřejnosti prospěšné dílo, jež stojí a slouží plánovanému účelu. V tomto ohledu si troufám jako laik tvrdit, že toto trestní řízení jde přímo proti zdravému selskému rozumu. Nikomu nevznikla škoda, naopak vzniklo dílo, sloužící občanům, ale jeho tvůrci jsou již třináct let vláčeni orgány vymáhání práva ulicí hanby a ohrožováni odnětím osobní svobody.

Vedlejším proviněním je použití akcií společnosti k okrajovému dozajištění úvěru, jinak v hlavní části zajištěnému nemovitými zástavami. Orgány se nakonec sjednotily v názoru, že předložené listiny nebyly pravé akcie, ale padělky.

V této souvislosti mi jako laikovi vadí přehlížení subjektivní stránky trestného jednání obžalovaných, tedy úmyslnosti a uvědomělosti jednání. Jednoznačně prokazatelný je úmysl vybudovat společensky prospěšné zařízení. K tomu směřovaly všechny úkony obžalovaných a také se jim podařilo jej naplnit. Kladu otázku: za co je stát trestá ?

Další je otázka vědomostní. Soud předpokládá, že jejich právní povědomí v letech 2002-2003 muselo být nejméně na stejné úrovni, na jaké je právní povědomí právníků v talárech v r. 2016, když ostatně ani právníci v r. 2016 nejsou jednotní v názoru na pravost jejich akcií. Soud přehlíží okolnost, že právnicky nevzdělaní podnikatelé byli ve svých krocích vedeni právníkem, jemuž důvěřovali a správné posouzení zákonnosti právních úkonů bylo mimo možnosti jejich vědomostní výbavy. Právník, který je řídil, s nimi na lavici obžalovaných nesedí a nebyl slyšen ani jako svědek.

Obžalobu pro úvěrový podvod jako laik považuji za příklad rigidního výkladu zákona. Pochopil bych, kdyby obžalovaní za úvěrové peníze nakoupili např. drogy (přeháním pro názornost), ale ve skutečnosti je to tak, že pouze ve svém cash-flow provedli vnitřní výměnu úvěrových prostředků a prostředků z jiných zdrojů, přičemž šli stále za stejným cílem.

Toto řízení by měl jako nepřiměřeně dlouhé a v podstatě nesmyslné zastavit prezident republiky aboličním rozhodnutím. Vím, že to neudělá, i kdyby mu to ministr spravedlnosti navrhl, protože rigidní lpění na slibu voličům nadřazuje nad zájem o stav právního prostředí České republiky a o utrpení nespravedlivě stíhaných občanů.

Ne základnám: Naše území není vlastnictvím spolku ochotných

$
0
0
7. 12. 2016
Stížnost na záměnu zpravodajství ČT za propagandu, kopnutí ocelovou botou do obličeje občanské společnosti
Zpravodajství ČT by mělo zprostředkovávat vyvážené a objektivní zpravodajství, vyjadřující i názory společnosti. To, že se  poslanci z výboru pro obranu usnesou s dalšími a  zplodí sněmovní tisk č.956 s rozhodnutím,  přenechat suverenitu našeho státu ku prospěchu cizí mocnosti, zruší naší suverenitu neznamená, že s tím souhlasí veřejnost.

Jejich jednání je reakcí na protesty společnosti, je to šlapání ocelovou botou do jejich obličejů. Předložená změna Ústavy ČR je totalitní, je řešením k odebrání práva občanům a jejich názoru o obsahu Ústavy ČR.  

Občané ČR mají právo rozhodovat o Území ČR. Naše území není vlastnictvím spolku ochotných, který prezentují jména Jana Černochová, Ivan Gabal, Jan Hamáček,  David Kádner, Martin Stropnický, Marek Ženíšek.

Zpravodajství ČT nepravdivě informuje diváky, Jan Hamáček není členem výboru pro obranu. 

Protestujeme proti tomu, jak zpravodajství ČT manipuluje s diváky.  Přikládáme porovnání textů změny Ústavy ČR, které z militantních důvodů zpravodajství ČT nezveřejnilo, o protestu společnosti nemluvě.

za Iniciativu Ne základnám
Eva Novotná, mluvčí

Platné znění částí ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

                                                                                                          Čl. 43
(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(3) Parlament vyslovuje souhlas 
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů,
jde-li o a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.

(5) Vláda dále rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,

a) o průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky, jejich přeletech nad územím České republiky a o způsobu povolování jednotlivých průjezdů a přeletů,

b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda bez zbytečného odkladu obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.


Žádost o poskytnutí informace dle zákona č.106/1999 Sb.

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
Jan Hamáček
předseda Poslanecké sněmovny
Sněmovní 4
118 26 Praha 1 - Malá Strana
Věc: Žádost o poskytnutí informace dle zákona č.106/1999 Sb.
              Na základě výše citovaného zákona Vás žádáme o splnění Vaší povinnosti, ke které uplatňujeme právo o svobodném přístupu k informacím a to, kdo je jmenovitě předkladatelem sněmovního tisku č.956/0, kdo jsou zástupci předkladatelky, které výbory Poslanecké sněmovny uvedený sněmovní tisk projednaly, jaká přijaly usnesení. 
Vláda ČR tento sněmovní tisk  projednala dne 6.12.2016 a přijala usnesení č.1540/16. Stanovisko vlády bylo Poslanecké sněmovně odesláno dne 6.12.2016, sněmovní tisk č.956/1.
Naší žádost zároveň opíráme i o Vaše prohlášení:
Mým cílem je maximálně otevřít Poslaneckou sněmovnu veřejnosti. Přál bych si, aby každý občan měl dokonalý přehled o tom, jak v praxi funguje přijímání zákonů a další rozhodování poslanců, které má vliv na život v naší zemi.

S pozdravem

za Iniciativu Ne základnám
Václav Novotný, předseda
IČ:285 58 324
Vondroušova 1197/53

Jan Hamáček PS                                                                                                                 6.12.2016

Vážený pane Novotný,

veškeré Vámi požadované informace jsou (jako u každého zákona) k dispozici na webu PS, v tomto případě zde


S pozdravem

Jan Hamáček

Sent from my iPhone

Reakce:

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace dle §16a odst.1 písm.a), zákona o svobodném přístupu k informacím č.106/1999

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
Jan Hamáček
předseda Poslanecké sněmovny
Sněmovní 4
118 26 Praha 1 - Malá Strana                                                                                                               Praha 7.12.2016
Věc: Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace dle §16a odst.1 písm.a)
 
Byla nám zaslána odpověď bez uvedení odkazu na zákon č.106/1999 Sb., pravděpodobně byl myšlen §6 odst. 1) a 2).
Naší stížnost opíráme o ustanovení §16 odst .1) písm c), tj.  kdy byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí.

K tomu uvádíme: 
Předkladatel - Skupina poslanců (Jana Černochová, Ivan Gabal, Jan Hamáček, David Kádner, Martin Stropnický, Marek Ženíšek) předložila sněmovně návrh zákona 7. 11. 2016. Zástupce navrhovatele: Černochová J.a další.

Naše žádost byla srozumitelně směřována k poskytnutí informace, kdo jsou ti další.
Byla nám poskytnuta částečná informace.

Zároveň je nemožné, aby sněmovně návrh zákona předkládala skupina poslanců.
Návrh zákona ať poslance, poslanců, vlády atd. se předkládá předsedovi sněmovny viz. § 87 
(1) Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny. Ten jej postoupí organizačnímu výboru.

Žádali jsme poskytnutí informace, které výbory návrh zákona projednaly, jaká byla přijala usnesení. Zaslaný odkaz http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=956 požadované informace neobsahuje.
Byla nám poskytnuta částečná informace.

Zpravodajství ČT, které vždy informuje objektivně, pravdivě uvedlo, že návrh zákona byl projednán ve Výboru pro obranu PS. Zaslaný odkaz  tuto informaci neobsahuje, v usnesení Výboru pro obranu taková informace neexistuje viz níže výpisy usnesení Výboru pro obranu.

Zaslaná odpověď nedokládá, kdy předseda sněmovny postoupil návrh zákona Organizačnímu výboru PS viz. usnesení ORGV.
Byla nám poskytnuta částečná informace.

S pozdravem

za Iniciativu Ne základnám
Václav Novotný, předseda
IČ:285 58 324
Vondroušova 1197/53
163 00 Praha 6 Řepy



Usnesení Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny ČR od 1.1. 2016 do 6.12.2016

č. 136, ke složení delegace výboru pro zahraniční služební cestu do Kazachstánu (8. ledna 2016) 
č. 137, k Informaci o působení nasaditelného spojovacího modulu v operaci NATO „Joint Enterprise“ v Kosovské republice (sněmovní tisk č. 662) (3. února 2016) 
č. 138, k 4. doplňku k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2015 /sněmovní tisk č. 665/ (3. února 2016) 
č. 139, k rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2016 /sněmovní tisk č. 695/ (3. února 2016) 
č. 140, k právnímu rámci schvalování vysílání ozbrojených sil České republiky do zahraničí, projednání Analýzy článku 43 Ústavy České republiky z pohledu Ministerstva obrany (3. února 2016) 
č. 141, k Informaci o současnosti a budoucnosti letiště Přerov - Bochoř (3. února 2016) 
č. 142, k přehledu všech projektů a nadnárodních bojových uskupení, ve kterých je AČR zahrnuta a rezervuje na ně kapacity osob, prostředků a financí /včetně doby trvání, využití, perspektiv, odpovědnosti a velení/ k celkovému přehledu o expozici OS ČR s potencionálním zapojením, možnosti zapojení do případné mírové ad hoc operace na Blízkém východě za rámec obligátních podpůrných obranných chemických nebo zdravotních kapacit (3. února 2016) 
č. 143, ke stavu připravenosti Chemického vojska AČR k plnění úkolů v rámci mezinárodní spolupráce a k plnění úkolů na teritoriu ČR (3. února 2016) 
č. 144, k Informaci o průběhu a předběžných výsledcích čerpání rozpočtu rezortu Ministerstva obrany v roce 2015 /z hlediska objemu a strukturálních parametrů/ (3. února 2016) 
č. 145, k Informaci k aktivním zálohám (3. února 2016) 
č. 146, ke změně návrhů záměrů zahraničních služebních cest výboru pro obranu v roce 2016 (3. února 2016) 
č. 147, ke složení delegace výboru pro zahraniční služební cestu do Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu (3. února 2016) 
č. 148, k termínu a pořadu příští schůze výboru pro obranu (3. února 2016) 
č. 149, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 119/ 2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk č. 677/ (31. března 2016) 
č. 150, k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2016 /sněmovní tisk č. 703/ (31. března 2016) 
č. 151, k Informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2015 /sněmovní tisk č. 735/ (31. března 2016) 
č. 152, k Informaci o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky za období červenec až prosinec 2015 /sněmovní tisk č. 748/ (31. března 2016) 
č. 153, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/ 2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 250/ 2014 Sb. /sněmovní tisk č. 570/ (31. března 2016) 
č. 154, k Informaci k výstupům z kulatého stolu na téma: „Právní rámec schvalování vysílání ozbrojených sil České republiky do zahraničí / čl. 43 Ústavy České republiky (31. března 2016) 
č. 155, k termínu a pořadu příští schůze výboru pro obranu (31. března 2016) 
č. 156, k návrhu závěrečného účtu státního rozpočtu České republiky za rok 2015 kapitola 308 – Národní bezpečnostní úřad (27. dubna 2016) 
č. 157, k návrhu závěrečného účtu státního rozpočtu České republiky za rok 2015 kapitola 307 – Ministerstvo obrany (27. dubna 2016) 
č. 158, k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2017 a 2018 s výhledem na rok 2019 /sněmovní tisk č. 786/ (27. dubna 2016) 
č. 159, k rozhodnutí vlády o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace NATO v roce 2016 (sněmovní tisk č. 760) (27. dubna 2016) 
č. 160, k návrhu na působení Leteckého poradního týmu rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2018 v celkovém počtu do 35 osob/sněmovní tisk č. 761/ (27. dubna 2016) 
č. 161, k návrhu doplnění zahraničních služebních cest výboru pro obranu v roce 2016 (27. dubna 2016) 
č. 162, k termínu a pořadu příští schůze výboru pro obranu (27. dubna 2016) 
č. 163, k současné situaci v letadlovém parku vládní letky, výhledu rozvoje, požadavkům AČR, servisním smlouvám (11. května 2016) 
č. 164, k prezentacím VTÚ, s. p., VVÚ, s. p., spolupráci s Ministerstvem obrany a AČR, procesům rozvoje, výroby a zavádění do armády, spolupráci se soukromým sektorem, možnostem rozvoje (11. května 2016)
 č. 165, k posouzení vojenské a obranné spolupráce ČR v perspektivě EU, stavu příprav a perspektivy využití EU Battlegroup, přípravě Evropské bezpečnostní strategie (11. května 2016) 
č. 166, k posouzení vojenské a obranné spolupráce ČR v perspektivě NATO (11. května 2016) 
č. 167, k pozici České republiky a záměry pro Summit NATO ve Varšavě (11. května 2016) 
č. 168, k termínu a pořadu příští schůze výboru pro obranu (11. května 2016) 
č. 169, k vládnímu návrhu zákona o bezpečnostní činnosti /sněmovní tisk č. 495/ (1. září 2016) 
č. 170, k návrhu zákona o zrušení zákona č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr /sněmovní tisk č. 226/ (1. září 2016) 
č. 171, k 1. doplňku k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2016 /sněmovní tisk č. 802/ (1. září 2016) 
č. 172, k Informaci o nasazení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2015 /sněmovní tisk č. 835/ (1. září 2016) 
č. 173, Vyhodnocení cvičení Hradba 2016 (1. září 2016) 
č. 174, k termínu a pořadu příští schůze výboru pro obranu (1. září 2016)
 č. 175, k Zprávě o zajištění obrany České republiky za rok 2015 (6. října 2016)
 č. 176, k pravidelnému hodnocení obranyschopnosti a bojeschopnosti jednotek AČR za rok 2015 a v porovnání s rokem 2014 (6. října 2016) 
č. 177, k informaci o čerpání rozpočtu MO na rok 2016 včetně pololetních výsledků k přípravě rozpočtu na rok 2017 (6. října 2016) 
č. 178, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 153/ 1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk č. 855/ (6. října 2016) 
č. 179, k 2.doplňku k účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR v roce 2016 /sněmovní tisk č. 904/ (6. října 2016)
 č. 180, k Informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2016 /sněmovní tisk č. 913/ (6. října 2016) 
č. 181, ke složení delegace výboru pro zahraniční služební cestu do Turecké republiky (6. října 2016) 
č. 182, Různé – situace letiště Plzeň - Líně (6. října 2016) 
č. 183, k termínu a pořadu příští schůze výboru pro obranu (6. října 2016) 
č. 184, k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v rámci podpory boje proti tzv. Islámskému státu/sněmovní tisk č. 933/ (19. října 2016) 
č. 185, k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2017 – kapitola 308 – Národní bezpečnostní úřad (2. listopadu 2016) 
č. 186, k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2017 – kapitola 307 – Ministerstvo obrany (2. listopadu 2016) 
č. 187, k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2017 – kapitola 307 – Ministerstvo obrany (2. listopadu 2016) 
č. 189, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk č. 931/ (2. listopadu 2016) 
č. 190, k hodnocení obranyschopnosti a bojeschopnosti jednotek AČR za rok 2015 a v porovnání s rokem 2014 - pokračování projednávání přerušeného bodu v obecné rozpravě (2. listopadu 2016) 
č. 191, k situaci letiště Plzeň - Líně (2. listopadu 2016) 
č. 192, k záměrům zahraničních služebních cest výboru pro obranu v roce 2017 (2. listopadu 2016) 
č. 193, k termínu a pořadu příští schůze výboru pro obranu (2. listopadu 2016) 

Usnesení ORGV
č. 234, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (7. ledna 2016) 
č. 235, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (7. ledna 2016) 
č. 236, k návrhu termínu a pořadu 39. schůze Poslanecké sněmovny (7. ledna 2016) 
č. 237, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (7. ledna 2016) 
č. 238, k návrhu termínu a pořadu 48. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (7. ledna 2016) 
č. 239, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (20. ledna 2016) 
č. 240, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (20. ledna 2016) 
č. 241, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (20. ledna 2016) 
č. 242, k informaci předsedy Poslanecké sněmovny a členů organizačního výboru – k volbě ověřovatele organizačního výboru (20. ledna 2016) 
č. 243, k návrhu termínu a pořadu 49. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (20. ledna 2016) 
č. 244, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (27. ledna 2016) 
č. 245, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (27. ledna 2016) 
č. 246, k návrhu Pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2016 (27. ledna 2016) 
č. 247, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (27. ledna 2016) 
č. 248, k návrhu termínu a pořadu 50. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (27. ledna 2016) 
č. 249, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (18. února 2016) 
č. 250, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (18. února 2016) 
č. 251, k návrhu termínu a pořadu 42. schůze Poslanecké sněmovny (18. února 2016) 
č. 252, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (18. února 2016) 
č. 253, k návrhu termínu a pořadu 51. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (18. února 2016) 
č. 254, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (2. března 2016) 
č. 255, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (2. března 2016) 
č. 256, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (2. března 2016) 
č. 257, k návrhu termínu a pořadu 52. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (2. března 2016) 
č. 258, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (9. března 2016) 
č. 259, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (9. března 2016) 
č. 260, k návrhu časového harmonogramu pravidelných akcí Poslanecké sněmovny na 2. pololetí 2016 (9. března 2016) 
č. 261, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (9. března 2016) 
č. 262, k návrhu termínu a pořadu 53. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (9. března 2016) 
č. 263, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (31. března 2016) 
č. 264, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (31. března 2016) 
č. 265, k návrhu termínu a pořadu 44. schůze Poslanecké sněmovny (31. března 2016) 
č. 266, k návrhu časového harmonogramu pravidelných akcí Poslanecké sněmovny na 2. pololetí 2016 (31. března 2016) 
č. 267, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (31. března 2016) 
č. 268, k návrhu termínu a pořadu 54. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (31. března 2016) 
č. 269, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (13. dubna 2016) 
č. 270, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (13. dubna 2016) 
č. 271, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (13. dubna 2016) 
č. 272, k návrhu termínu a pořadu 55. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (13. dubna 2016) 
č. 273, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (20. dubna 2016) 
č. 274, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (20. dubna 2016) 
č. 275, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (20. dubna 2016) 
č. 276, k návrhu termínu a pořadu 56. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (20. dubna 2016) 
č. 277, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (12. května 2016) 
č. 278, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (12. května 2016) 
č. 279, k návrhu termínu a pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny (12. května 2016) 
č. 280, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (12. května 2016) 
č. 281, k návrhu termínu a pořadu 57. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (12. května 2016) 
č. 282, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (25. května 2016) 
č. 283, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (25. května 2016) 
č. 284, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (25. května 2016) 
č. 285, k návrhu podvýboru organizačního výboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (25. května 2016) 
č. 286, k návrhu termínu a pořadu 58. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (25. května 2016) 
č. 287, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (1. června 2016) 
č. 288, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (1. června 2016) 
č. 289, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (1. června 2016) 
č. 290, k návrhu termínu a pořadu 59. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (1. června 2016) 
č. 291, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (9. června 2016) 
č. 292, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (9. června 2016) 
č. 293, k návrhu termínu a pořadu 48. schůze Poslanecké sněmovny (9. června 2016) 
č. 294, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (9. června 2016) 
č. 295, k návrhu termínu a pořadu 60. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (9. června 2016) 
č. 296, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (29. června 2016) 
č. 297, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (29. června 2016) 
č. 298, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (29. června 2016) 
č. 299, k návrhu na udělování Pamětní medaile „Za zásluhy o parlamentní demokracii", vyznamenání Poslanecké sněmovny PČR (29. června 2016) 
č. 300, k návrhu termínu a pořadu 61. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (29. června 2016) 
č. 301, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (13. července 2016) 
č. 302, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (13. července 2016) 
č. 303, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (13. července 2016) 
č. 304, k návrhu termínu a pořadu 62. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (13. července 2016) 
č. 305, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (25. srpna 2016) 
č. 306, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (25. srpna 2016) 
č. 307, k návrhu termínu a pořadu 49. schůze Poslanecké sněmovny (25. srpna 2016) 
č. 308, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (25. srpna 2016) 
č. 309, k návrhu termínu a pořadu 63. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (25. srpna 2016) 
č. 310, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (7. září 2016) 
č. 311, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (7. září 2016) 
č. 312, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (7. září 2016) 
č. 313, k návrhu termínu a pořadu 64. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (7. září 2016) 
č. 314, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (14. září 2016) 
č. 315, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (14. září 2016) 
č. 316, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (14. září 2016) 
č. 317, k návrhu termínu a pořadu 65. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (14. září 2016) 
č. 318, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (6. října 2016) 
č. 319, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (6. října 2016) 
č. 320, k návrhu termínu a pořadu 50. schůze Poslanecké sněmovny (6. října 2016) 
č. 321, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (6. října 2016) 
č. 322, k návrhu termínu a pořadu 66. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (6. října 2016) 
č. 323, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (19. října 2016) 
č. 324, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (19. října 2016) 
č. 325, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (19. října 2016) 
č. 326, k návrhu časového harmonogramu pravidelných akcí Poslanecké sněmovny na 1. pololetí 2017 (19. října 2016) 
č. 327, k návrhu termínu a pořadu 67. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (19. října 2016) 
č. 328, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (26. října 2016) 

č. 329, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (26. října 2016) 
č. 330, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (26. října 2016) 
č. 331, k návrhu termínu a pořadu 68. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (26. října 2016) 
č. 332, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (15. listopadu 2016) 
č. 333, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (15. listopadu 2016) 
č. 334, k návrhu termínu a pořadu 53. schůze Poslanecké sněmovny (15. listopadu 2016) 
č. 335, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (15. listopadu 2016) 
č. 336, k návrhu termínu a pořadu 69. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (15. listopadu 2016) 
č. 337, k návrhu na zařazení návrhů zákonů a mezinárodních smluv do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny (30. listopadu 2016) 
č. 338, k návrhu na přikázání došlých návrhů k projednání výborům Poslanecké sněmovny a na určení zpravodajů pro prvé čtení (30. listopadu 2016) 
č. 339, k návrhu na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců (30. listopadu 2016) 
č. 340, k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny o způsobu přihlašování se k ústním interpelacím prostřednictvím elektronického informačního systému Poslanecké sněmovny (30. listopadu 2016) 
č. 341, k aplikaci elektronického systému tvorby právních předpisů podle zákona č. 222/2016 Sb. v podmínkách Poslanecké sněmovny a Kanceláře Poslanecké sněmovny (30. listopadu 2016) 
č. 342, k návrhu termínu a pořadu 70. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny (30. listopadu 2016) 

Včera a dnes

$
0
0

Luděk Prokop
7. 12. 2016
Vladimír Pelc popisuje v článku „Ministerstvo zla“ vlezlost dnešní propagandy s jejími projevy na škole, kam chodil jeho syn. Cituji z jeho článku: Kolem poloviny 90. let mě syn, po příchodu z výuky v páté třídě základní devítileté školy, překvapil otázkou: „Tati, co ty vlastně jseš? Pravičák nebo levičák?“ Myslel politicky - levicově smýšlející či pravicově smýšlející. „Učitelka nám dnes říkala, že levičák čte Právo a pravičák Mladou frontu. A ptala se, co čtou rodiče, a jestli tedy jsou napravo nebo nalevo. Ty ale čteš všechno? Co jí mám říct?“ Dlužno dodat že šlo o předmět „zeměpis“. Článek vyvolal vzpomínky na dobu mladosti, v tuhé totalitě.


Jó soudružky, co se chtěly zavděčit (dnes, v době nezaměstnanosti zřejmě chtějí, ještě více než kdysi) a tehdy tak škodily i samy sobě. Dnes, v rozvinuté demokracii, už si přepjatou režimní uvědomělostí, nejspíš uškodit nemohou, to by mohlo být zle. Dříve ale občas dostaly „lepáka“ od rozumnějších kolegů, za zbytečně trapnou horlivost, často zesměšňovanou žáky. Vzpomínám, že na večerním studiu jsme rozplakali soudružku vyučující nás občanské nauce. (Těžko vysvětlovat přímým účastníkům pracovních procesů o tom, jak probíhají). Tenkrát ta snaživá chuděra vyběhla s pláčem ze třídy a místo ní pak nastoupil zástupce ředitele pro večerňáky. Komunistický ražák. Dal nám takovou sodu, že jsme ani nepípli. Jeho výklad býval na tom nejvyšším stupni razance i uvědomělosti.

Tápali jsme, zda je skutečně tolik moc blbý, nebo zda si z nás nedělá nehoráznou prdel. Rozuzlení se dostavilo záhy. Dva naši spolužáci vedli spolu na zastávce u školy rozhovor, jak už bývalo naším zvykem, výrazně protistátního charakteru. Jeden z kolemstojících, (tehdy vysoce uvědomělý občan republiky reálného socialismu, dnes by nepochybně byl vysoce uvědomělým občanem státu rozvinuté demokracie), oslovil naše spolužáky. Ti pitomci mu sdělili svá jména a potvrdili, ze které jsou školy. Jak už to s vysoce uvědomělými občany chodí, bývají zároveň i uvědomělými udavači. Ani ten ze zmíněné zastávky nebyl výjimkou a spěchal do školy oznámit zjištěnou informaci o protistátních živlech v řadách žáků školy. Pro příjemce takového udání to není žádná legrace, již vzhledem k tomu, že u udavačů lze očekávat, že si ověří, jak dotyčný naložil s oznámením.

Zástupce ředitele pro večerňáky uvědomělý sekerník s tím naložil následovně. Před třídou povolal oba provinilé na stupínek, objasnil problém a dal jim, co se do nich vešlo. Podivil se, jak je možné při takové inteligenci úspěšně studovat a zároveň oznamovat komukoli, kdo požádá, své jméno. Prověřil, zda jejich rodiny mají co jíst (jeden z hříšníků byl viditelně obtloustlý), ptal se, zda jim někdo nějak ubližuje a spustil hromobití o nevděčnosti za to, že jim dělnická třída umožňuje studovat při zaměstnání. (Ve svatém zápalu opomněl fakt, že oba dotyční náleží k té dělnické třídě). Vzdor vážnosti situace jsme měli z hříšníků bžundu. V duchu jsem si tehdy řekl, až to zakončí s tím, že ještě jednou a oba letí ze školy, končím s hodinami občanské nauky (bývaly poslední v rozvrhu). A skutečně se tak i stalo. Snažil jsem se odcházet před příchodem toho zástupce ředitele, a když už ojediněle jsme se potkali, pozdravili jsme se slušně ve vzájemném respektu. Z občanské nauky jsem pravidelně na vysvědčení dostával dvojku.

Náš nezapomenutelný třídní učitel, na téže škole, si jednoho dne dal doprostřed stupínku židli a volně jsme si povídali o všem, co přišlo na přetřes. Po hodině vstal a oznámil nám, tak jsem si zkusil, co to udělá, když prokecáme hodinu a na škole je inspekce.

Moji laboratorní práci uzavíranou slovy, pokud je výsledek chybný, pak chyba není na lidském činiteli ale na zastaralých laboratorních přístrojích, tentýž učitel vyhodnotil slovy, pouze klasifikační řád mi brání ohodnotit tuto práci vyšším stupněm než pět. Dlužno dodat, že na vysvědčení jsem od něho dostával za jedna, dle jeho slov z toho důvodu, abych jej po hospodách nepomlouval, že mne bere ostře.

Nevím, jak zmiňovaní pedagogové, kterých jsme si vážili a měli je v oblibě, jak dopadli po roce 1990. Ani to vědět raději nechci. Pouze, zásluhou článku Vladimíra Pelce jsem zavzpomínal na mladá léta, abych se pokusil nastavit možnost porovnání onoho kdysi s dneškem, dle mnou zažitých skutečností. Porovnání jak možnosti mladých, v době předchozí, s jejich možnostmi v době současné. Tak porovnání míry svobody v době totalitní s mírou svobody doby současné. Nebáli jsme se vyslovit své názory ani v zaměstnání, ani ve škole. Dnes se mladí bojí, vím to od mých dětí, včetně zdůvodnění proč si to či ono vyslovit nedovolí. Nestačím se divit a nevyčítám jim to. Chápu je a vím tolik. Dříve byla svoboda, byla i pro kverulanty, vždy se našli lidé, u kterých nalezl člověk, takzvaný kverulant, vysoce účinné zastání, dnes ale již něco takového - ani náhodou.

Dobíjíme, zatím nezabíjíme!

$
0
0

Zdeněk Hrabica 
7. 12. 2016
Nedávno jsme byli svědky honu na čarodějnice, ten hon běžel na plné obrátky ve věci europoslance KSČM Miloslava Ransdorfa. Hon dovedený k smrti. Ať byl posléze zesnulý jaký byl, to co se kolem něho odehrálo, bylo přinejmenším podpásovkou. Dluhy jsou jistě nemilé, přesto jsou dluhy hodně soukromé. Tečku všemu běsnění dala nyní ve svém ocenění nejvyšší česká fotosoutěž Czech Press Photo fotografii s pobryndaným a uštvaným Miloslavem Ransdorfem.


O co jde? Namítne u nás mnohý - vždyť šípy zacílili na komouše.

I Václav Havel nosil tričko s nápisem Fuck of KSCM! Pijeme kávu v kavárně s nápisem: „Nevolím komunisty!“ Slitování? Ani nápad. To se přece může, dobrý komunista je přece mrtvý komunista. Ale přece jenom si pořád myslím, že se to ve slušné společnosti, která se ústy nejednoho urousaného politika holedbá právem a demokracií, přece jenom nedělá.

Řada příjde brzy i na jiné, nejenom na komouše.

Teď běží jako na filmovém pásku jiný příběh – příběh hradního protokoláře Jindřicha Forejta. Už mu zapečetili i dveře hradní kanceláře.

Dobít? Ze zákulisí se ozývá: Zabít! Co jiného?

Už dávno přece nežijeme ve slušné společnosti. Ze zákulisí – kdesi od Myslbekovy sochy svatého Václava zní revoltující říkánka Jiřího Dědečka – o praseti na Hradě.

A co má být? Kupředu, pravá! Co když i na naší ulici, na níž se asi k smrti brzy ubavíme, bude konečně svátek? To bude rachot!

Jsme svědky vynálezu nejmocnější zbraně v dějinách lidstva!

$
0
0

8.12.2016, Petr Ďoubalík


Zarážející je, že převratný vynález učinili Rusové a současně Ukrajinci. Nová zbraň je založena na principu, který není vůbec nový, byl dlouhodobě rozpracováván v bývalém SSSR, ale teprve s využitím nejnovějších digitálních technologií přišel jeho čas.


Rovnováha sil ve světě je nyní narušena. Zbraň může být použita v kterémkoli okamžiku na libovolném místě planety, zachvacuje živou lidskou sílu v masovém měřítku, neživé předměty však neničí. Zbraň je koncipována jako "humanitární", obrana před ní je ale prakticky vyloučena. V posledních dnech byla vyzkoušena v několika ukrajinských a ruských městech, ale naše i světová média z pochopitelných důvodů mlčí.



První větší posun ve vývoji technologie prý nastal, když svět s pomocí českého vynálezce Václava Havla objevil "bombardování z humanitárních důvodů" v Jugoslávii. Ta myšlenka nasměrovala úsilí vědců nadějným směrem. Zkoušeli nové a nové bomby, až jednoho dne vyrobili takovou, která opravdu neublíží ani mouše. Vojáci jim ale řekli, že takovou bombu si můžou strčit někam a projekt ztroskotal. Na pokračování nebyly peníze. Vývojáři se ale nevzdali. Bylo jasné, že musí vyloučit vše, co je finančně nákladné. Škrtli letadla, hned poté, logicky, i bomby. Octli se v nouzi. Nouze je naučila housti. Když se náčelník vzdálil, hráli a zpívali. A také se radovali z písniček na YouTube. A jednoho dne tam našli FLASHMOB! V tu chvíli jim bylo jasné, že nová zbraň musí létat internetem, mířit na mozek a bombardovat duši. Z dob SSSR mají k dispozici plné zásobníky zlidovělých písní. Je to dokonalé. Zbraň má 2 pojistky: bude fungovat, jen pokud budou lidé chtít. A když bude fungovat, nebude zabíjet. Právě naopak. Je to zbraň - od slova "bránit se". Je to píseň, píseň bojující. Přátelští lidé všech zemí, spojte se!
V dlouhodobém horizontu by zbraň měla zásadně potlačit moc a blbost politických karierních nenažranců, působení krvežíznivých zrůd, neutralizovat prolhaná média a ztížit práci rozeštvávačům.

Flash mob, často psáno i Flashmob (dále jen FM), wikip fm
je blesková zábavná akce, při níž se náhle vyskytne vícero lidí, spojených nějakou společnou myšlenkou (případně i stejným oblečením, chováním apod.) v předem určený čas na předem určeném místě.

Pro vysvětlení je možná nejlepší tento článek (zdroj zde):

Rusové a Ukrajinci "zpívali" k zlosti neonacistům
Zatímco Kyjev přijímá zákony o "omezení ruské kultury", na nádražích Ukrajiny a Ruska probíhají FM se zpěvem písní v ruštině i ukrajinštině. Jak píše německý list Der Freitag, právě účastníci akcí "lidového zpívání", proti kterým ukrajinští neonacisté tak běsnili, vystupují za mír mezi Rusy a Ukrajinci, proti válce a "vynucené ukrajinizaci".
"Již několik dní na Ukrajině a v Rusku probíhají FM. Na nádražích na Ukrajině se zpívají známé ruské a sovětské písně a na nádražích v Rusku - ukrajinské a kozácké písně" - píše Der Freitag.
Německý list připomíná, že ruské kanály na Ukrajině jsou zablokované. Krom toho jsou zakázána představení mnoha umělců z Ruska a prodej mnoha ruských knih. "Proti lidovému písňopění jsou ale ukrajinští policisté a nacionalisté bezmocní" - konstatuje Der Freitag.

Na text o FM z Der Freitag se odvolává i TV Antifašist, např. zde

FM 25.11.2016, ve videu od 0:00 - 1:00

nebo zde, od 0:00 - 1:58

FM shromažďuje na svém kanálu Grishin Anton, odkaz najdete na konci příspěvku. Tam jsem také objevil text od Larisy Ratič, předkládám překlad:
Na vztek prolhanému tisku - rodí se protestní vlna
Zazpívali "Smugljanku" (název písně) v Oděse - podpořilo ji celé nádraží.
I v Charkově, i v Záporoží -
Někde "Kljon" (Javor - název písně) zazpívají, někde "Vesnu" (Jaro - název písně)...
Je to to, co je nám nejdražší: Pamatujeme velký stát!
Ano, Ten drahý, svatý, co svět od fašismu zachránil.
Ač se rusofobové vztekají, stejně píseň naději zažehla!
...Pojďte, blízcí, pojďte!!!
Zazpíváme na Dněpru! Na Něvě!
A "chlopci, koněj rozprjagajtě!" (název ukrajinské písně) - v odpověď zazpívali v Moskvě!
Na Kyjevském starém nádraží, pod ruský temperamentní tanec - v hlavním městě "Marusju" hráli,
Poslouchajíc příkaz duše.
...Zase jak partyzáni najednou vyšli z temných lesů...
Nevěříme na ty Majdany, zato věříme v dobro a lásku!
Tak co, SBU?!! (Bezpečnostní službo Ukrajiny?!!)
Tu píseň nejde ani chytit, ani zabít.
To se víra svatá vzkřísila!
Maestro řekl: "Budeme žít!!!"
Vždyť my - od narození umělci a píseň - lidové vystoupení:
Slavjanští (slovanští?) "separatisté",
Zpívají " kolorady" (hanlivé označení proruských bojovníků), zpívají!!!
Zpívají a zpívají, třeba pukni vzteky
A kdo to zakáže? - Nikdo!
Tady všichni - průzračně a čestně: hle lidé, hle - píseň.
A co?!
Všichni slyší?!!
Jsme blízko. Jsme spolu.
My - děti velkých otců.
A naše nesmrtelná píseň - znak borců a tvůrců!

Kišiněv (Moldavsko), 6.12.2016:

Kyjevské nádraží v Moskvě
V Záporoží a Charkově proběhl písňový FM, my ve městě Moska přijímáme štafetu a předáváme ji dalším městům. A ještě, chceme předat všem bratrům a sestrám, těm, kdo se účastnili podobných FM, těm, kteří budou dělat podobný FM: bratři a sestry, my vás velmi milujeme a pamatujte, není nic lepšího než sjednocovat se písněmi, hudbou, a vědět o naší bratrské lásce. A navždy!!!

Info o FM na ruském "prvním kanálu"
...a normální lidé Ukrajiny se postupně uzdravují z otravy nacionalismu, kterou do nich nalila současná kyjevská vláda. Zajímavé akce probíhají na nádražích v Moskvě i v Kyjevě. V Moskvě zpívají ukrajinské písně a v Kyjevě ruské (v komentářích na YouTube lidé poznamenávají, že zpívají sovětské písně - pozn. překl.)

Záporoží (Ukrajina), 13.11.2016

Doněck (DLR) odpověděl:

Souhrn na NovorossiaTV
Doněck se připojil k masivní písňové štafetě jednoty, míru a přátelství. Obyvatelé naší republiky zazpívali "Podmoskevské večery".
Připomenu, že Luhanští studenti na rozbitém mostu přes Severskyj Doněck, po kterém prochází linie dotyku, udělali FM, zazpívali píseň "Spí mohyly temné"...
A dřív ve městech Ukrajiny proběhla série FM, při kterých zazpívali písně ze sovětských filmů. První taková akce byla na nádraží v Záporoží..., potom nápad vzali charkovčané..., pak se připojili oděsité..., v budově Dněpropetrovského nádraží prodloužili vlnu FM, probíhající v Ukrajině. 27. listopadu v Moskvě na Kyjevském nádraží se nečekaně ozvala slova ukrajinské písně "Rozpřahejte chlapci koně", to obyvatelé RF odpověděli přátelsky na FM probíhající v Ukrajině:

Tiraspol (hlavní město neuznané Podněsterské moldavské republiky) se připojil k velkému mezinárodnímu FM, ve kterém již přijali účast desítky měst, mezi nimi Moskva, Doněck, Oděsa, Kišiněv. Na nádražích lidé sborem zpívají lidové písně a nejen rusky. Tiraspolská mládež dlouho vybírala písně pro vystoupení, rozhodli, že jedna by měla být určitě lidová a druhá posvěcena Velké vlastenecké válce. Nakonec zazněly písně "Och ty step široká" a "Och cesty". FM organizovali v městském vlakovém nádraží, asi 100 účastníků, zpíval ten, kdo zná tyto písně z dětství i ti, kdo se s nimi teprve seznámil.
"Molodci!" (chlapíci!), "Rossia!"...

Záporoží 13.11.2016
Charkov, odpověď nacisticko-banderovské "vládě"
V konci videa:
Toma Gomar, viceprezident strategického rozvoje Francouzského institutu mezinárodních vztahů: V září 2014 na zasedání Valdajského klubu jste popsal vztahy RF a Ukrajiny následovně: 2 země, 1 národ. Jak byste dnes popsal vztahy mezi těmito 2 zeměmi?
Vladimír Putin: Víte, já teď nebudu mluvit o tom, kdo má na čem vinu, ale já považuji, tak, jak jsem považoval, že Rusové a Ukrajinci jsou určitě jeden národ. U nás máme lidi krajně nacionalistických názorů, jak u nás, tak v Ukrajině, ale v celku, většině, je to jeden národ, jedné historie, jedné kultury, velmi etnicky blízký. Nejprve nás rozdělili a pak poštvali proti sobě. Ale my sami na tom máme vinu a my sami musíme najít východ z této situace a věřím, že zdravý rozum zvítězí a my ten východ najdeme...

Luhansk (LLR) 2.12.2016
Kde začíná vlast?
2:00 To je štafeta míru od mladých pozitivních lidí. Naše mládež dnes podpořila písňovou štafetu písní na text velkého básníka, našeho rodáka Matusovského "Kde začíná vlast?" Děkuji mládeži, že se účastní takových patriotických akcí za sjednocení jednoho velkého Ruska.
Zúčastnili jsme se v tom FM, protože máme moc rádi město, město Luhansk. Milujeme Luhansk!:

Písnička "Pojď, zakouříme" z koncertu v Doněcku, ke zpěvákům se připojuje i premiér DLR Alexandr Zacharčenko. To není sice FM, ale to nevadí:
Samozřejmě se najdou i "praví vlastenci", kterým asi nevraživost, dovedená k válčení, vyhovuje, při FM musejí nutně mávat banderovskou vlajkou, a nemohu si pomoci, ale chybí mi ta vlídná a veselá jiskra v očích. Mám pocit, že v jiných FM žádné vlajky ani trikolory nikdo nemá. Někdo zpívá, aby usmiřoval a spojoval, ale jak vidět, lze zpívat a mít cíl opačný:

Na hnutí FM reaguje i známý bloger Anatolij Šarij. Rozebírá, jak se patriotičtí Ukrajinci snažili zpívat nějakou píseň, která by neměla spojitost s Ruskem či SSSR, ale nic je nenapadalo, tak zazpívali to, co teď slyší pořád, do omrzení - hymnu:

Blahověščensk je ruské město, administrativní centrum Amurské oblasti. Nachází se 7985 km východně od Moskvy:

Jevpatorija (Krym):

Moskva, Kaťuša, publikováno 4.12.2016:
Svaz politických uprchlíků a politických vězňů Ukrajiny z Moskvy podpořil FM na Ukrajině.
Moskva podržela písňový FM  Ruska a Ukrajiny, předvedla na Běloruském nádraží písně ze stejnojmenného filmu "Běloruské nádraží" a "My potřebujeme jen jedno vítězství" nebo "Desátý náš výsadkový prapor." Kdo bude další?

Každý den se objevují nová videa, nové FM, teď už i z malých vesniček, lidé zpívají třeba na autobusové zastávce, před "sámoškou"... Přemýšlím, že moje generace (1960) ještě zná stovky krásných českých písniček (a snad i pár ruských), ze kterých by se dalo vybrat, kdybychom chtěli rozeznít nádražní halu. Mladší ročníky už mívají u táboráku docela problém a současné děti? Zdá se mi, že znají víc anglických než českých a aby nějakou uměli všichni...? No, snad se pletu.

Tak kdo zvedne štafetu v ČR?
Mějte se pěkně, Ď.

slíbený odkaz na shromaždiště videí s FM:
Grishin Anton
grishin
kanal yt

překlady z mluveného i psaného slova: Ďouba a NV

Viewing all 19126 articles
Browse latest View live