Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Srbsko přislíbilo, že nevstoupí do NATO

$
0
0
13. 12. 2016     zdroj
Srbsko nemá v úmyslu vstoupit do NATO. Uvedl to ministr zahraničí Srbska Ivica Dačič na tiskové konferenci po jednání s ministrem zahraničí RF Sergejem Lavrovem. Informovala o tom agentura Interfax. "Nebudeme akceptovat protiruské sankce a vstupovat do NATO, slíbil srbský ministr. Sergej Lavrov nikdy nepřijel, aby vyvíjel na Srbsko tlak, jen aby se Srbsku pomohlo".

Dříve prezident Srbska Tomislav Nikolič Lavrova ujistil, že Bělehrad se nikdy neocitne v protiruském táboře. "Srbsko má ve světě spoustu přátel, konstatoval Nikolič, ale naše přátelství nebylo nikdy nezpochybňováno. V politice, která byla doposud vedena, bylo Rusko pro Srbsko velkou oporou".

Sergej Lavrov je na návštěvě v hlavním městě Srbska, Bělehradu. Přijal jej prezident Tomislav Nikolič, pak ministr jednal se srbským premiérem AlexandremVučičem a také se svým kolegou Dačičem. 13. prosince se ministr zúčastní zasedání rady ministrů Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Pranýř

$
0
0
Jiří Jírovec
13. 12. 2016
Možná by bylo vhodné vzkřísit středověkou tradici. Napadlo mě to, když jsem šel kolem bývalého nádraží Vyšehrad. Je to kulturní památka (zde). Měl by tam být pranýř pro šizuňky, kteří kdysi prodali nádraží jakési společnosti z Vraného s vazbou na Oregon, pak na Dominikánskou republiku a nakonec na České Budějovice. Alespoň hodinu denně by tam měl být uvazován ministr Herman, aby si připomínal, že má dělat, za co je placen, a ne šprechtit u našich "milých krajanů".


Josef (Harry) Jelínek chtěl kdysi prodat Karlštejn. Tenkrát to byl zločin, ale on jen předběhl dobu.

Další pranýř by mohl být u Lidic. V podobě stolku, jaký vídáme v místech, na nichž Venda nikdy nebyl.

Ministr Herman by byl přivázán u počítače s povinnost rozklikávat alespoň hodinu denně jednotlivá jména a fotografie na této adrese: (lidice). U každého obrázku by kolemstojícím vysvětloval, že tuhle holčičku, otce rodiny a vůbec nikoho nezabili naši milí krajané. A možná, že ani Němci. A tak, podle vlastního svědomí až do konečného zblbnutí.

Časy se mění a tak Drank nach Osten vidíme jinak. I ten Hitler a jeho Mein Kampf je již vítán v našich knihkupectvích. Osvěty není nikdy dost. Ještě v roce 2000 byl za jeho vydání souzen český nakladatel. Teď je k dostání jako bestseller. Tedy ta odsuzovaná kniha vydaná prostřednictvím finty zvané komentář. Jenže kolik lidí bude obsáhlé komentáře číst.

Multifunkční pranýř by mohl být postaven pro premiéra. Z jedné strany by vysvětloval, že vláda neměla drápy na byty, které získal Bakala, protože byla v menšině ve společnosti OKD. Otočen o 180 stupňů by stejně přesvědčivě dokládal, že vláda nemůže udělat nic s prodejem bytů, které získal ČEZ při rozkulačení Československých energetických závodů. Teď má sice jeho vláda většinu, ale to víte, holt ten Babiš, ten Babiš, ten Babiš… Po každém desátém Babišovi by ho pranýřovník pokropil studenou vodou, aby se vzpamatoval.

Nebo Barrandov. Na pranýři by mohly být dvě dámy třímající transparent: Soukromý vlastník se o majetek postará lépe než stát.

Což dát pranýř před Fišerovo knihkupectví v Kaprově ulici. Tam by mohli vodit Hermana rovnou od Vyšehradského nádraží. Mohli by ho střídat radními, kteří stejně jako on nechápou, že kulturní památka nevznikne, když se stavba nebo instituce nechá rozpadnout nebo zruší. Knihkupectví tam je necelých 100 let, tak proč by se tyhle prázdné hlavy měly snažit o jeho zachování.

Náměty na další pranýře jsou na čtenářích. Třeba z toho vznikne nové hnutí.

(Ne)naděje dnešní levice

$
0
0
Marek Řezanka
13. 12. 2016    Kulturní noviny
Náš stát má za to, že žijeme v postpravdivé době a jsme obklopeni hoaxy, a tak od ledna zřizuje odbor proti dezinformacím. „Útvar by měl zabraňovat šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy (čti: cizí propagandy).“ (1) Nazveme-li již tuto dobu postpravdivou, nemůžeme se zaměřit toliko na hoaxy v pseudoalternativních médiích, ale v první řadě musíme útočit na hoaxy v otevřeném mainstreamu a mainstreamu, který se tváří jako nezávislá alternativa. Příkladem šel třeba Wolfgang Bittner, když si vzal na paškál německá média, jež soustavně manipulovala a lhala o dění na Ukrajině. (2) Ve velkých českých médiích podobný příklad hledání pravdy „padni komu padni“ nenajdete.
Kupříkladu „nezávislé“ Britské listy („Internetový deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví“) téměř denně lkají nad tím, že žijeme v „postpravdivé éře“, v níž se nevěří establishmentu ani mainstreamovým médiím, a samy se zabývají tím, že šíří oficiální pohled kupříkladu na válku v Sýrii (kde podle tohoto deníku vraždí jen zlí Rusové, nacionalističtí Kurdové a ďábelský Asad, ale o činech jiných bojujících skupin – včetně Daeš – v poslední době taktně mlčí). Jinde Britské listy rezignovaly na popis systému a jeho krize – a zaměřují se na pouze některé symptomy, které však připisují všemu možnému jinému než podstatě stávajícího systému. Pro čtenáře, který by rád věděl, co tím myslím, zde mám celý aparát odkazů (3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10).

Kdysi antiestablishmentové Britské listy jsou také zděšeny, že by mohla padnout smlouva TTIP, a neustále – ať už nadprahově, či podprahově – do svých čtenářů hustí verzi, že prezident Trump rozpoutá jednu válku za druhou. Nepatřím k těm, kdo by k panu Trumpovi vzhlíželi jako ke spáse, neboť žádnou spásou není. Současně si však nemohu nevšimnout, jaká energie se vynaložila (a dosud vynakládá), aby nebyl prezidentem USA. Nelze komentovat, s kým se pan Trump schází a koho se snaží získat na svou stranu, aniž bychom dodali, že je zde pokus přesvědčit republikánské volitele, aby pana Trumpa potopili – voličům navzdory. Kdyby určitým kruhům bylo jedno, zda pan Trump prezidentem bude či nebude (s tím, že si ho zpacifikují), snažily by se až tak moc, jak se evidentně snaží?

Samozřejmě, nelze předvídat, co vše Trump bude realizovat a jakým tlakům (ne)podlehne, je ale poměrně zábavné sledovat, když ti, kdo horují pro tlak na Rusko, varují, že nás právě Trump s ním zavleče do války. Po celý rok můžeme ve stejné intenzitě jak v mainstreamu, tak i Britských listech slyšet poplašné zprávy, že Putin obsadí Pobaltí, což neodpovídá jeho reálpolitice a pro taková tvrzení neexistují hodnověrné důkazy. Toto mlžení však zřejmě mainstream a Britské listy za „postpravdivou rétoriku“ nepovažují.

Levicovou alternativou k Britským listům pak rozhodně nejsou listy Parlamentní, které zase pro změnu podprahově propagují ODS (vědomě to nejde kupříkladu i proto, že se dosud nezapomnělo na propojení Alexandra Vondry s kauzou ProMoPro a Pavla Béma a jeho Opencard), Petra Robejška (jehož ekonomické zázemí tvoří zastánce války s Ruskem – ultrapravicový ekonom Pavel Kohout, 11) či Svobodné.

(NE)NADĚJE LEVICE

Jaké mezinárodní naděje má tedy dnešní levice? Ti, kdo úpěnlivě hledají jakýkoli záchytný levicový bod, často inklinují k vytváření model, aniž jim dochází, že tyto modly představují toliko simulakrum, které se neopírá o konkrétní projekt, podložený realizovatelnými kroky.

Za příklad takového „levicového simulakra“ může být považována řecká Syriza, jež vytvořila vládu s tvrdě pravicovou stranou – Anexartitoi Ellines (ANEL). Řečtí občané tak nebyli podvedeni toliko zahraničním tlakem, kdy bylo jejich NE přetaveno na ANO „reformám“, které zadělaly na více než jednu ztracenou generaci nezaměstnaných a nezaměstnatelných a pro systém nepotřebných. Mnohdy jde o mladé lidi na začátku jejich produktivního věku. Podvedli je též ti, kdo si hráli na něco, čím nejsou. Řecký exministr financí Varoufakis trefně poznamenal: „Tsipras neuspěje a ví to. Já jsem rezignoval, protože jsem nechtěl podepsat program reforem, které nebude možné uskutečnit. Tsipras jasně prohlásil, že k přijetí tohoto programu byl přinucen, i když sám nevěřil tomu, že bude proveditelný. Takže teď se ocitáme v absurdní situaci, kdy mocné instituce Evropy – včetně Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky, německé a řecké vlády – předstírají, že zavádí program, o kterém vědí, že jej zavést nelze. Odmítám se těchto nesmyslů účastnit a to byl důvod mé rezignace.“

Potíž je v tom, že i Varoufakis dal lidem falešnou naději. Jak mohl vstoupit do vlády s někým, kdo popírá jeho ideály (nic na tom nemění jeho následná rezignace)? Stejně tak jen těžko může v jedné větě zmínit, že německá vláda diktuje Řecku něco, co nejde splnit – a ve větě druhé chválit paní Merkelovou: „Jako Evropan jsem čím dál více hrdý na kancléřku Merkelovou za její zásadový postoj k otázce uprchlíků. Je to příklad, jak neoprávněná je kritika Německa coby zdroje problémů v Evropě, což je pohled převažující nejen v Řecku, ale i ve Francii, Itálii nebo ve Španělsku. Jsem přesvědčený, že postoj kancléřky Merkelové může být předzvěstí dobrých věcí pro Evropu.“ (12)

Bernie Sanders zase pro změnu podpořil Hillary Clintonovou, kterou by z logiky své předchozí rétoriky podpořit neměl: „Tato kampaň je o potřebách amerického lidu a je zaměřena na velmi vážné krize, jimž čelíme. A s tím, jak se blížíme k (volebnímu) listopadu, nemám pochybnosti, že Hillary Clintonová je zdaleka nejlepší kandidátkou, která je může zvládnout.“ Hillary Clintonová vzkázala poměrně srozumitelně: „Chci, aby Íránci věděli, že pokud budu prezidentkou, napadneme Írán. Po příštích 10 let, během kterých by mohli dostat ten hloupý nápad zahájit útok na Izrael, bychom byli schopni je zcela vyhladit.“ (13)

V tomto kontextu je potom zajímavé chlubení šéfa britských labouristů Jeremyho Corbyna, že ho měl podpořit Bernie Sanders. (14) Pokud ho skutečně podpořil, vyvstává tu otázka, proč politik vymezující se vůči NATO stojí o podporu někoho, kdo se jednoznačně postavil za Hillary Clintonovou a její intervenční a agresivně protiruskou zahraniční politiku.

Jako houby po dešti nám rostou politici s určitým typem rétoriky, jež se ovšem neopírá o pravdivý postoj a širší programové zázemí – a nemá tak šanci na to, stát se čímkoli jiným než reklamním spotem. Stávajícímu systému musí vyhovovat, když může své rádobyodpůrce prodávat na tričku a přidat si je na polici svých trofejí – jako něco, co ho rozhodně nemůže ohrozit.

„Lidé se v Aleppu se loučí se životy,“ píše ČTK. A tohle jsou skutečné záběry z města po osvobození

$
0
0
ea24
14. 12. 2016
 
Mediální mainstream se snaží vylíčit osvobození syrského Aleppa od Západem podporovaných teroristů jako tragédii pro tamní obyvatele, kteří „vzdorují režimu Bašára Asada“. Záběry přímo z města bezprostředně po jeho osvobození však ukazují docela jiný obrázek.


Pokusy západních médií útočit na emoce čtenářů a diváků byly v posledních hodinách tak „okaté“, že působily až bizarně. ČTK například šířila informaci o tom, že se „lidé ve východním Halabu (Aleppu) na sociálních sítích loučí se životem“ a odkazovala na jakési twitterové účty.

V mainstreamu se běžně uvádí, že syrští vojáci v Aleppu „zabíjejí“ nebo dokonce „vraždí civilisty včetně dětí“.

Jak vypadaly ulice Aleppa v úterý 13. prosince 2016 večer? Zde jsou záběry íránské Press TV:



Syrská armáda rozpoutala peklo! Přinášíme nelidské záběry z dobytého Aleppa (+ video)

$
0
0
Antonín Seruti 
14. 12. 2016    Freeglobe
Z českých médií hlavní stoky jsme se mohli dozvědět, že syrská armáda, která na rozdíl od Američanů neosvobozuje, ale dobývá, rozpoutala v dobytém Aleppu krvavá jatka. Jako důkaz přinášíme řadu nelidských záběrů, při nichž tuhne krev v žilách:







Putin vyhrál volby v USA

$
0
0
Zbyněk Fiala:
14. 12. 2016    Vaše Věc
Vyšetřování nabourané pošty volebního štábu Demokratů a jejich šéfa sice nijak zvlášť nepokročilo, nemáme žádné nové údaje, jen sprostě podezřelé okolnosti, ale téma kyne. Působí dojmem, že jde o poslední hurá poražené strany předtím, než volitelé, kteří vzešli z nepřímých voleb prezidenta Spojených států, budou v pondělí hlasovat o konečném výsledku. Souběžně se široce debatuje o tom, že volitelé vlastně nejsou povinni respektovat rozhodnutí voličů, takže v pondělí se může vlastně začít úplně od nuly.



Zvolený prezident tomu moc nevěří, ale zpravodajské agentury Spojených států a dvě hlavní politické strany zápolí v mimořádném veřejném sporu o tom, zda existují důkazy, že ruský prezident Vladimír Putin zašel za hranice pouhé špionáže a úmyslně se pokusil podlomit americkou demokracii tím, že vybral vítěze voleb prezidenta, píší New York Times.

Je to jasné. Sledujte tu stopu:
1) Wikileaks jsou řízeny ruským prezidentem Vladimírem Putinem.
2) Ve volbách amerického prezidenta Wikileaks škodily Hillary Clintonové, a pomohly tak Donaldovi Trumpovi.
3) Americké volby tedy vyhrál Putin.

Co udělá příště, když je Amerika před jeho vlivem naprosto bezbranná!?

Tohle píšou moje milované New York Times (poté, co jim nejspíš ruplo v bedně):

„Nedostatečná reakce FBI způsobila, že ruští hackeři mohli sedm měsíců volně brouzdat po síti národního výboru Demokratické strany (DNC), než jeho funkcionáři zbystřili a přizvali odborníky na kybernetickou bezpečnost, aby jejich systém ochránili. Hackeři se však mezitím přesunuli k cílům vně DNC, ke kterým patřil také John Podesta, šéf volební kampaně Clintonové, jehož mailový účet byl háknut o pár měsíců později. Ale závažnost tohoto hákování plně nepochopil ani Podesta, který přitom roku 2014 napsal zprávu o kybernetickém soukromí pro prezidenta Obamu.“

Autor zprávy pro prezidenta se v hákování nevyzná? Pak se divěj, že se jim v tom někdo hrabe.

Hillary Clintonová je právem smutná, že přišla o šanci díky podrazu, spočívajícím ve zveřejnění svého podrazu na hlavního konkurenta v primárkách Bernie Sanderse ve spolupráci se zmíněným vedením Demokratické strany. Šéfka DNC Wasserman Schultzová pak musela odstoupit. Další svinstvo, které poškodilo kandidátku Demokratů, pak spočívalo ve zveřejnění záznamu jejího vystoupení před bankéři z Wall Street, které poučila, že jim ráda ve všem vyhoví, přestože před blbými voliči musí tvrdit pravý opak.

Kolegové novináři v hlavních amerických médiích, včetně NYT, nyní tlačí na pilu a popisují otřes základních hodnot. Voliči byli svedeni na scestí, protože kdyby o těch svinstvech nevěděli, zvolili by správně Hillary. Američané, aniž by to tušili jak oni sami, tak jejich počítačoví experti, FBI, CIA a kdokoliv další, jsou hříčkou jediného Putinova prstíčku, kterým prostě šťouchne do klávesnice a je vymalováno. Nevyslovená je otázka, kam se poděla americká technologická převaha…

Pokud jde o samotnou politiku, je opravdu na pováženou, když někdo zneužije ke špinění konkurenta to, že ctil základ demokratických voleb, kterým jsou podrazy a falešné sliby. Ale bezmoc Spojených států vůči ruským hackerům je závažnější.

Moje milované NYT tuto myšlenku formulují jinak, byť se v zásadě shodujeme:

„Mnoho nejbližších spolupracovníků Clintonové věří, že ruský útok měl hluboký vliv na proběhlé volby, ale připouštějí, že výsledek mohly významně ovlivnit i další faktory – kampaň ukázala slabiny Clintonové, její soukromý mailový server, veřejná vystoupení ředitele FBI Jamese Comeye o jejím zacházení s tajnou poštou.

Přestože však nemáme jistotu o dopadu tohoto háčku na konečný výsledek, jedno je jasné: Rusko má vysoce účinnou lacinou zbraň, kterou už vyzkoušelo ve volbách od Ukrajiny po Evropu a nyní nasadilo ve Spojených státech s devastující účinností. Rusko s neduživou ekonomikou a jaderným arsenálem, jehož použití by hraničilo se všeobecně zničující válkou, objevilo v kybernetickém útoku dokonalou zbraň: levnou, obtížně zpozorovatelnou a sledovatelnou.“

Když sejdeme ze strategických výšin, vidíme, že to, co zatím bylo zjištěno, je prostý fishing, jakého má každý plnou schránku v šuplíku, kam to počítač sám uklízí jako spam. Varování jsou všude, každý to zná, jen prosťáček naletí. Ale možná, že si teď mnozí hrajou na prosťáčky, protože necky nemusely téct zásahem z Moskvy, ale v důsledku vnitrostranických třenic ve Washingtonu. Obyčejný inside, varování lidí s píšťalkou, whistleblowers, na kterém jsou Wikileaks postaveny.

NYT to hrají na zásah z Moskvy.

Jak píší, jakýsi zvláštní agent FBI Adrian Hawkins, kterého nikdo neviděl (jen telefonoval, nepsal), zavolal najatému správci sítě DNC, že je napadli „Dukes“. O těch píše antivirová společnost F-Secure na svém webu, že je to „dobře vybavená, vysoce koncentrovaná a organizovaná skupina kybernetické špionáže, která pracovala pro ruskou vládu a od roku 2008 shromažďovala zpravodajství na podporu rozhodovacích center zahraniční a bezpečnostní politiky“.

Byli to Dukes? Třeba jo, ale zmíněný správce Yared Tamene přes všechny pokusy nic nezjistil. Tajemný hlas z FBI volal znovu a znovu, vyžádal si zprávu, ale Yared nic neposlal, protože nic nenašel.

To byl tedy první jasný důkaz ruského vlivu – nic se nepodařilo zjistit, a tak to umějí jen oni.

Tamene si dokonce nedokázal ověřit ani to, zda je Hawkins opravdu z FBI. Co kdyby nebyl, a on mu poslal nějaké údaje? Není blbý. Ale ani z FBI nikdo nepřišel, aby na to dohlédl. Teď na ně prší výtky, že to podcenili, což komentují mlčením, neboť někdy je to lepší než zatloukat.

Potom se začaly denně objevovat na Wikileaks dokumenty z útrob kampaně, které rozhodně Clintonové nepomohly. Ale co když je vynášel někdo ze sympatizantů Sanderse, kterému vadilo, jak s ním slavná centrála Demokratické strany zametla?

Další útok zaznamenal Billy Rinehart, dřívější pracovník DNV, který nyní pracoval ve štábu Clintonové. Prý dostal o Googlu varování, že někdo ukradl jeho heslo a musí si je změnit. Byla noc někde na Havaji, počítač pípnul, ozvala se hláška, klepnul na ni a v polospánku, jak dnes říká, heslo změnil. A měli ho. Prý to byli ruští hackeři. Ledaže by to byl on sám, kdo heslo pustil, a teď se dětsky brání.

Nic určitého se zatím neví. Jen to, že je za tím Putin. Tak do něj, a ono se mezitím něco určitě zjistí.

NĚMECKO: „Plán náhrady populace je skutečností“ – Christina Baum (AfD)

$
0
0
14. 12. 2016     NWOO
Christina Baum, povoláním zubařka, je místopředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Nazývá multikulturní úsilí mainstreamových stran za plán na „náhradu populace“ a „zánik německého lidu“. Ve svém projevu z 30. listopadu 2016 upozorňuje, že následky celého multikulturního běsnění jsou nezvratné. Citovala studii vydanou Münsterskou univerzitou, která zjistila, že v mnoha západoněmeckých městech 55 až 70% dětí ve věku do 6 let jsou cizinci. Tato realita se již nedá zaobalit tím, že se označí za konspirační výmysl xenofobů a ultrapravičáků.


Zatímco němečtí občané ztratí část své domoviny každý den, politici se starají jen o výsledky příštích voleb. Vytrvale tlačí na hlasovací právo pro nelegální přistěhovalce (na něž odkazují jako na „nové občany“) za účelem zajištění hlasů pro levicové strany.

Baden-Württemberg je známá pevnost Strany zelených, která se pokusila o legalizaci pedofilie a neomezené masové imigrace do Německa od samého počátku jejího rapidního nárůstu.

Ve Freiburgu, městě, kde byla 19 letá Maria Ladeburger znásilněna a zavražděna afghánským ilegálním přistěhovalcem, Strana zelených dosahuje téměř 40% hlasů. Volí ji především muslimští cizinci, levicově-liberální studentíci, protekční fakani a netáhla z neziskovek a Němci, kteří se nenávidí za to, že jsou Němci.
Demografická proměna, která nejen Christině Baum dělá obavy, je denně oslavována médii a levicovými poskoky placenými úzkým okruhem mocensky orientovaných zájmových seskupení a osob (Ahoj, Georgi Sorosi, chcípni).

Například politička Strany zelených Stephanie von Berg řekla, že fakt, že s Němci stanou menšinou ve vlastní zemi, je „dobrá věc“ - 

Zelená předsedkyně zemského sněmu BW je turecká žena, Muhterem Aras.

Nejde o pravdu nebo lež, jde o moc vyvolených

$
0
0
Jan Urbach
14. 12. 2016  Vaše věc

V Německu začali diskutovat o potřebě trestání za šíření "falešných zpráv, které by mohly destabilizovat stát". Pro tisk s tímto nápadem vystoupili straničtí kolegové kancléřky Angely Merkelové poslanci Patrick Sensburg a Ansgar Haveling. Ostatně i kancléřka sama se nedávno ve Spolkovém sněmu dožadovala zavedení nových způsobů regulace informací.



Ze všech vyjádření je jasná obava, aby se neopakovala volební situace z USA, kde navzdory politickému establishmentu Donald Trump porazil Hillary Clintonovou. Nejen v Americe, ale i v Evropě, Merkelová je toho jasným příkladem, dodnes takový výsledek politické elity jen s obtížemi rozdýchávají.

Těžko se vysvětluje, proč podle těch, co spolu mluví, tak skvělá osobnost, prohrála se strašným dítětem americké společnosti Donaldem Trumpem. Nevolili třeba Američané proti vytváření politických dynastií a předurčenců vládnutí? Nevadili jim všechny nejasnosti okolo financování nadace rodiny Clintonových? Nemají dost zneužívání administrativy ve vlastní prospěch politiků? Lhaní, které je dovoleno neomylným vyvoleným? Etc, etc, …

Německá péče o pravdivost informací má souvislost s volbami do Spolkového sněmu příští rok. Nejde snad o obavu, že navzdory nepochybnému zapojení manipulativních sdělovacích prostředků nebo průzkumů veřejného mínění by se mohla opakovat americká lekce?

Poslanec Haveling rovnou dezinformační snahy po vzoru amerických demokratů přičítá Rusku. Na jednu stranu zábavné. Ovšem zvláště z Německa takové hledání nepřítele zní děsivě. Není třeba nic dodávat.

Kdo bude určovat, co je pravda a co lež? Toto není televizní pořad, ale návrat do hlubokých temnot totality a vytváření světa nikoli jen podle George Orwella. Jsou i horší alternativy, ke kterým můžeme naši cestu nasměrovat.

Kdo ovšem zabrání v záměrném uvádění v omyl ze strany politiků z té dobré, tedy neruské strany? Nelhal snad celému světu americký ministr zahraničních věcí Colin Powell, když v Radě bezpečnosti, tedy na dost váženém fóru, hovořil o zbraních hromadného ničení v rukou Saddáma Husajna. Kde byly? Kolik lidských obětí a neštěstí taková lež přinesla a dokonce i dnes přináší? A kdo a podle jakého zákona potrestá generála Powella?

- - - 

P.S. redakce Nové republiky:Potlačování svobodného informačního prostoru na internetu začíná i u nás. Samozřejmě v tom jedou individua jako Jakub Janda a partička presstitutů z Evropských hodnot, ale dnes večer se přidali i redaktoři rozhlasového Radiožurnálu "veřejnoprávního" rozhlasu. A ČRo šel ještě dál a na svých internetových stránkách uveřejňuje i jakýsi seznamu. Opět přichází doba seznamů, nesvobody, doba "jediné správné pravdy". Občanská společnost si to zatím nechá líbit. Jak dlouho?

Ministr Chovanec si začal aférku s pornohercem. Zvrhlosti a svinstvo. Miloš Zeman promluvil a toto nám řekli Bělobrádek, Okamura či Keller...

$
0
0

14. 12. 2016  ParlamentníListy

ANKETA Prezident republiky Miloš Zeman řekl v neděli na Frekvenci 1 o odboru proti dezinformacím (jenž má hlavně sloužit v boji proti ruské propagandě), který na ministerstvu vnitra zavádí ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD, že je to návrat do totality a svinstvo.

„To je takové svinstvo. To je návrat do totality. Já budu posuzovat, které názory jsou správné, které nesprávné? A přitom posuzovatelem bude totální blb,“ řekl prezident Zeman.
 
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o slovech prezidenta o novém odboru na Chovancově ministerstvu myslí. Poměrně velká část z nich se Zemanem souhlasí a varuje, že jde o návrat k totalitním praktikám.

Evropské elity mají lidi za nepřemýšlející stádo

Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz nereagoval.
 
„Myslím si, že s dezinformacemi je nutné bojovat. Tajné služby České republiky to potvrzují,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip neodpověděl.

„Za tak hutnou zkratku si prezident zaslouží klobouk až k zemi. Sám jsem se k tématu veřejně vyjádřil už několikrát. A to i v kontextu nedávné rezoluce Evropského parlamentu, která staví ‚ruskou propagandu‘ na roveň mediálním zvrhlostem Islámského státu. A vedle už existujícího ‚ministerstva pravdy‘ EU vytváří i ‚Task Force‘ pro ‚strategickou komunikaci‘. Že to, co produkuje značná část privátních i veřejnoprávních redakcí, je propagandou nejhrubšího zrna, soudí už roky celá osvícenější veřejnost. Prestiž i sledovanost těchto médií se rychle propadají. Hlídací pitbulové, řízení policejní vachcimrou jako za časů Alexandra Bacha, ten sešup jen dál urychlí. Tím varovnější je ovšem harašení, mající zastrašit. Chce to dvě věci: vozovou hradbu bránící svobodu projevu – a co možná detailní mozaiku toho, kdo všechno a jakými sumami si kupuje propagandu zvlčilé rusofobie, která nás žene do střetu s jadernou velmocí,“ sdělil místopředseda KSČM Josef Skála.

„Byť s panem prezidentem ve většině věcí nesouhlasím, v tomto naopak ano. Stále více se ukazuje jako pravdivé moje tvrzení, že socialisté a evropské elity mají lidi za nepřemýšlející stádo. Oni jsou přesvědčeni, že jejich posláním je organizovat nám životy a usměrňovat myšlenky. Vůbec si neuvědomují, že lidé toho mají plné zuby,“ říká první místopředsedkyně ODS Aleksandra Udženija.

„Jsem přesvědčena, že ve svém věku nepotřebuji, aby mi někdo vysvětloval a schvaloval, čemu mám věřit a čemu ne. Ministerstvo Pravdy považuji za nesmysl. Propaganda nepochybně existuje, je třeba se zorientovat a vzdělávat se, jak to jen jde. Nejsem ale přesvědčena, že se nesmí upozornit na chyby, které se mohou objevit i na západ od našich hranic. Pokud se objeví vady v systému, které vedou k takovým nešťastným případům, jako je případ Evy Michalákové, je třeba na ně upozornit. A pan prezident takto v rozhovoru pro Pressklub učinil,“ říká místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková.




Protiruské a protitrumpovské manipulace tu jsou již roky

„Ona hlavně celá myšlenka je blbá, pokud se tváříme, že žijeme v demokracii. Pokud někdo prokazatelně lže, dehonestuje nebo dezinterpretuje informace, pak by tu měl být standardní nástroj, jak se mediální manipulaci bránit. Tím nástrojem není nějaký odbor, ale systémové řešení – tedy prosazení práva na pravdivé informace a zavedení povinností pro všechna profesionální média, aby informovala pravdivě a nezkresleně – a tato povinnost musí být kontrolovatelná a vymahatelná, protože pravda je, že dezinformační kampaně tu běží již mnoho let a bohužel za nimi nestojí Rusové, ale našinci, a jejich orientace je většinou spíš protiruská či protitrumpovská, protizemanovská, protiokamurovská. A pravda je, že není reálná možnost se domoci objektivity nebo vyváženosti, a to zejména u veřejnoprávních, tedy veřejností placených médií,“ říká předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.



Odbor proti dezinformacím bude podle předsedy poslaneckého klubu Úsvitu Marka Černocha odborem cenzury. „Na sociálních sítích se občas nepravdivé informace objevují, ale to žádná cenzura nevyřeší. A chyba je úplně někde jinde. Kdyby média informovala pravdivě a vyváženě, nemuseli by lidé na sociálních sítích informace hledat. Neměl by spíš někdo řešit vyváženost médií? Nevím, koho tím blbem prezident myslel a kdo má být tím ‚arbitrem pravdy‘. A opravdu, kdo posoudí, co je pravdivá informace a co je dezinformace? Podle jakého měřítka? Podle toho, co se líbí, nebo nelíbí vládě? Pravda je jen jedna a na tu mají lidé právo. Jakákoli cenzura přinese jen další napětí do společnosti, lidé o to víc přestanou médiím věřit a budou si zprávy sdílet. Média mají lidem přinášet pravdivé informace a pak ať si každý udělá názor sám,“ vysvětluje Černoch.



„Nejsem příznivcem zřizování stále nových a nových úřadů, odborů a tak dále. Nicméně v tomto případě si myslím, že jde o záležitost nikoli umělou, ale opodstatněnou a vážnou. Výrok pana prezidenta mě nepřekvapuje, silná slova, silný odsudek, jasno v tom, jakou úroveň zřejmě bude mít posuzovatel. Zbývá už jen dodat, že žádná propaganda neexistuje, a proto není proti čemu bojovat,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda strany Jiří Mihola.



„Opravdu nevím, který odborník či odborníci budou posuzovat, zda servery jsou cílenou propagandou, či nikoli. Nicméně stát je tu od toho, aby zajistil bezpečnost svých občanů. Je také pravda, a bezpečnostní zprávy českých zpravodajských služeb to dokládají, že je ČR v hledáčku agentů i propagandy cizích mocností. A zdaleka nejde pouze o Ruskou federaci. Cílená propaganda je součástí hybridní války a má za cíl ovlivňovat veřejné mínění proti demokratickým vládám či mezinárodním institucím. Nejde o návrat před listopad 1989, protože ochrana země vychází z platné Ústavy České republiky i z české legislativy. Rozhodně tato ochrana není zaměřená proti názorové pluralitě v naší společnosti,“ domnívá se místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.



Sílící vliv lživé ruské propagandy

„To už v této zemi bylo, a proto se musí udělat vše pro to, aby se záměr ministra Chovance s tichou podporou premiéra Sobotky... (celý text ZDE)

Prezident M. Zeman v portugalském Lisabonu bavil české novináře Bakalovým Respektem...Reakce na uvedené dezinformace byla vpravdě „zemanovská“ !

$
0
0
14.12. 2016 Parlamentní listy (výňatek z článku) Rozvoj česko-portugalských obchodních vztahů s českými novináři v portugalském Lisabonu rozebíral Miloš Zeman. Při komentování svého zdraví Zeman rozjel estrádu a jal se vyprávět, jak nepoznává už ani své nejbližší spolupracovníky.Novinářský dotaz směřoval na Zemanův zdravotní stav. Některá média totiž v poslední době spekulovala o tom, že se kvůli zhoršujícímu zdravotnímu stavu hlava státu spíše kloní k tomu, že podruhé již kandidovat nebude. Reakce byla vpravdě „zemanovská“.
„Měl jsem teď vánoční besídku se zaměstnanci Hradu, paní redaktorko, a říkal jsem: tak čtu v novinách, konkrétně v Bakalově Respektu, kde jinde, že ano, že můj zdravotní stav se zhoršil natolik, že například už ani nerozeznávám svoje spolupracovníky. Dovolte, abych vám říkal Radime (v reakci na předchozího tazatele, reportéra PL – pozn. red.), protože novináři mají vždycky pravdu!“ rozesmál celou delegaci Zeman.

A to nebylo všechno. „V každém případě jsem pak říkal kancléři: zdravím tě, Ivo Velíšku (šéf Správy Pražského hradu – pozn. red.)! Ivo Velíškovi jsem pak říkal: zdravím pana doktora Pelikána, což je ředitel našeho právního odboru. Takže vás mohu ujistit, že i když špatně slyším, což přiznávám, můj zdravotní stav je stabilizovaný. Na dálku vidím perfektně. A dopoledne čtu bez brýlí a odpoledne mám dvě dioptrie. To je, pokud jde o oční stav. Na Seznamu.cz jsem se dozvěděl, že jsem právě prodělal těžkou ledvinovou operaci. Ano, je to opět pravda. Bohužel jsem si toho ale nevšiml, protože jsem byl v hluboké narkóze. Protože novináře pokládám, paní redaktorko, dílem za pitomce a dílem za lháře, nejčastěji obojí, tak tyto dvě události týkající se mého zdravotního stavu jenom dokazují, že mám jako vždy pravdu,“ zakončil rozesmátý prezident svůj obsáhlý komentář ke svému zdraví.

Vyjádřil se rovněž k návrhu, aby hanobení prezidenta republiky bylo trestné, což dnes vláda odmítla. Zeman připomněl, že stanovisko vlády není nijak závazné pro sněmovnu, která tedy teoreticky normu může klidně schválit.

„Nebyl jsem ani autorem, ani iniciátorem tohoto návrhu zákona. Vzal jsem na vědomí, že zhruba 60 poslanců má nějaký názor, tento názor plně respektuji, a jak už jsem řekl, protože se týká nejenom mě, ale jakéhokoli dalšího budoucího prezidenta, nechci se z tohoto důvodu k tomu dále vyjadřovat,“ doplnil prezident Zeman.

„Hněv Eufratu“ útočí na Rakku: proč USA přisunuly do Sýrie další vojáky

$
0
0
Napsal/přeložil: A. Zakvasin, V. Smirnov
14.12. 2016   Eurasia 24
Americký ministr obrany Ashton Carter oznámil, že se do Sýrie přesunuje 200 dalších příslušníků speciálních sil. Úkolem těchto amerických posil má být pomoc protivládním silám, které v rámci operace „Hněv Eufratu“ útočí společně s Kurdy na Rakku. O plánech Pentagonu na osvobození „hlavního města“ Islámského státu informuje RT.

„Nenápadná“ spoluúčast

Podle oficiálních informací je po přesunu dalších 200 příslušníků speciálních sil v Sýrii kolem 500 amerických vojáků. Prvních 50 příslušníků námořní pěchoty se na severu Sýrie objevilo v druhé polovině listopadu 2015. Jednotka překročila syrské hranice z Turecka přes kontrolní bod Baynar a přidala se k oddílům kurdské domobrany.

Na konci dubna 2016 oznámil prezident Barack Obama, že USA posílí vojenskou přítomnost v Sýrii a schválil současně vyslání kontingentu 250 důstojníků s úkolem napomoci syrským opozičním skupinám v boji proti IS. Až do současnosti americká vláda tvrdí, že tito vojáci působí v Sýrii jako vojenští poradci a bojů že se přímo neúčastní.

Gordon Daff, šéfredaktor amerického webu Veterans Today, se nicméně domnívá, že Washington svým tvrzením uvádí mezinárodní společenství do omylu. Prvního července letošního roku tento odborník informoval, že den před tím se američtí a britští příslušníci speciálních sil společně s protivládními povstaleckými jednotkami pokusili vypudit IS z letiště ve městě Abú Kamal poblíž syrsko-irácké hranice. Útočící jednotky se však dostaly do obklíčení.

Podle Daffa cca 80 syrských povstalců a příslušníků speciálních jednotek USA a Velké Británie zajali teroristé z IS – ařada pozorovatelů bojovou akci s účastí zahraničních vojáků potvrdila. SOHR ovšem uvedla, že letiště se podařilo osvobodit. Washington ani americké sdělovací prostředky tyto informace nekomentovaly.

V květnu se na internetu objevily fotografie zachycující americké „speciály“ poblíž Rakky. Dobře vyzbrojení američtí vojáci na sobě měli uniformy kurdské domobrany, jak o tom svědčily nášivky YPG (Yekîneyên Parastina Gel – lidové obranné jednotky – ozbrojené křídlo Sjednocené demokratické strany v Rojavě – PYD; pozn. překl.). Fotografovi pózovali na pick-upu Toyota, který měl na korbě namontován granátomet Mk 47 Striker.

Do dnešního dne byla v řadách americké jednotky v Sýrii oficiálně přiznána pouze jedna ztráta. 24. listopadu zemřel na následky zranění způsobeného výbuchem podomácku vyrobené bomby 42letý Scott Dayton. Příslušník námořní pěchoty byl těžce zraněn v blízkosti osady Ain Issa v severní Sýrii, kde na jaře a v létě probíhaly těžké boje.

„Hněv Eufratu“

Přesun pozemních sil USA probíhal v rámci operace „Nedílné odhodlání“, která byla zahájena v srpnu 2014 s cílem zničit IS. Pentagon oficiálně bojové akce se syrskou (vládní) armádou nekoordinuje. Americké ministerstvo obrany si za svůj úkol vzalo letecké útoky na IS a dále pak podporu protivládních povstaleckých sil a kurdských dobrovolnických oddílů.

Šestého listopadu ministr obrany USA Ashton Carter oznámil, že v rámci „Nedílného odhodlání“ bude zahájena operace směřující k „osvobození Rakky“. „Stejně jako v Mosulu nebude boj snadný, čeká nás těžká práce. Naše koalice však udělá vše, co bude v jejích silách, aby pomohla místním ozbrojeným silám v Iráku a Sýrii přivodit Islámskému státu drtivou porážku,“ prohlásil. Kurdové pak operaci na dobytí Rakky nazvali „Hněv Eufratu“.

Město Rakka, správní středisko stejnojmenné provincie, obsadil Islámský stát v dubnu 2013. Společně s Mosulem se Rakka stala jedním z hlavních opěrných bodů teroristů z IS. O rozvinutí mohutného útoku na město se USA pokoušejí od konce loňského roku. Média opakovaně uvedla, že dobytí „hlavního města“ IS je prvořadým cílem odcházející administrativy prezidenta Baracka Obamy.

K dnešnímu dni, jak se zdá, se podařilo USA sjednotit různorodé opoziční síly a nalézt kompromis s Tureckem, které má negativní postoj k americké pomoci Kurdům. 6. listopadu prohlásil mluvčí opozičního sjednocení „Syrské demokratické síly“ (SDF), že na útoku proti Rakkce se kromě YPG podílejí také oddíly Arabů a Turků žijících v severní Sýrii.

Sedmého listopadu pak šéf Sboru náčelníků štábů Ozbrojených sil USA generál Joseph Dunford sdělil o existujících dohodách s Ankarou následující: „Turecko a mezinárodní koalice proti IS vedená Spojenými státy uskuteční dlouhodobý plán na osvobození Rakky, její udržení a na její správu.“

Obtíže útoku

Útočící síly mají v plánu Rakku obklíčit a odříznout IS od zásobovacích cest. Jednotky Syrských demokratických sil (SDF) představují asi 10 000 lidí a zdá se, že nedostatku lidských i materiálních zdrojů jsou si ve Washingtonu vědomi. Podle dostupných informací se koncem listopadu síly Kurdů a povstalců zastavily cca 20 km od Rakky a dosud se jim nepodařilo osvobodit ani osady v okolí Rakky.

Osmého prosince plukovník letectva USA John Dorrian ohlásil vytvoření nové jednotky „umírněné opozice“ určené k útoku na Rakku. „ Nové bojové uskupení vytvořené na severu Sýrie a známé pod názvem „Syrské elitní síly“ je z 90 % složeno ze syrských Arabů,“ doplnil. Celému uskupení velí podle jeho slov jakýsi Ahmad al-Djarva, který je „schopen zmobilizovat místní síly k podpoře útoku“.

Téhož dne Obama na žádost Cartera dočasně zrušil omezení na dodávky munice a materiálu všem silám „podporujícím speciální operace USA při boji s terorismem v Sýrii“. Rozsah amerických dodávek není znám, ale z Obamova nařízení vyplývá, že podpora vojenských spojenců v Sýrii „má pro národní bezpečnost USA mimořádný význam“.

O odboru proti dezinformacím (jenž má hlavně sloužit v boji proti ruské propagandě), který na Ministerstvu vnitra zavádí ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD

$
0
0

Luděk Prokop
15. 12. 2016
Tak jsem si přečetl v Parlamentních listech článek o tom novém odboru MV, jak má hlavně sloužit v boji proti ruské propagandě. Jak už jsem na štíru s vírou v cokoli, co tvrdí někdo z ČSSD, (výjimky, jakou je např. Foldyna lze pominout), okamžitě mi naskočily pochybnosti. Jsem totiž přesvědčen, že záplavou lží a dezinformací, nelze bojovat s žádnou propagandou, byť by si tu a tam nějakou tou lží a dezinformací ta ruská, občas vypomohla. A sice, v daných souvislostech ani v případech, kdy bude záplava lží a dezinformací podepřena jakoukoli cenzurou informací ať již pravdivých, nebo méně pravdivých.

 
A protože mne vedení ČSSD naučilo nevěřit naprosto ničemu z toho, co vyhlašuje, nemohu uvěřit tomu, že nový odbor má sloužit pouze boji - proti ruské propagandě.
Jaký boj proti ruské propagandě, když existují nevyvratitelná fakta o rozšiřování paktu NATO, (přesně v opačném trendu, než bylo, (v souvislosti se sjednocením Německa), slibování o nerozšiřování paktu NATO, notabene když existují nevyvratitelná fakta ohledně obkličování Ruska základnami NATO, fakta o rostoucím počtu provokačních cvičení jednotek NATO, poblíž ruských hranic?
Jak lze donutit občany, aby uvěřili tomu, že agresivní nárůst počtu provokačních cvičení poblíž ruských hranic, má sloužit ryze obraným účelům pro zastrašení agresora?  A každá reakce Ruska, ve formě posílení obranyschopnosti svých hranic, že dle posuzovatelů ze západního „tolik mírového tábora“, je agresí? Že posílení obranyschopnosti vlastních hranic znamená agresi?  Na to sotva postačí jakýsi odbor proti dezinformacím. Raději ani nezmiňovat vměšování paktu NATO do záležitostí cizích států. Kdy korunovanou propagandistickou perlou od ikony naší demokracie - bombardování cizího území, bylo nazváno bombardováním humanitárním.
Tak na tohle všechno nemůže stačit ani deset odborů proti dezinformacím, ať již v boji proti ruské propagandě, nebo v boji proti jakékoli jiné propagandě.
Předpokládejme, že není tolik nakumulované blbosti v ČSSD, aby vše co je výše uváděné nebralo její vedení v potaz. Tož se zamysleme, o co tak asi zřízením odboru proti dezinformacím, může ve skutečnosti jít. Vyjdeme-li při tom z výsledků krajských voleb a z průzkumů volebních preferencí, stále více stresujících pro samotnou ČSSD, která ne a ne se z pádu preferencí vymanit, dojdeme k logickému závěru.
Zřízení odboru proti dezinformacím, při „šikovném“ jeho využití (o čemž v aspektu šikovnosti lze předem úspěšně pochybovat, vzdor nespornému úspěchu s vnitrostranickým pučem, takhle to mimo stranu opírající se o stranické kádry, jinak kariéristy, ve veřejném prostoru prostě nefunguje).  Může v chorém myšlení a v scestných představách vůdců ČSSD posloužit, jako prostředek pro získání voličů při volebním klání, v zajetí myšlenky, že je nezbytné zvítězit za jakoukoli cenu, bez ohledu na kohokoli a cokoli. Mohlo by dobře posloužit i pro případné švindlování při sčítání hlasů. Nevím, v tomhle našem demokratickém systému je možné cokoli.
Dezinformační odbor vlády ČSSD, proti dezinformacím. Podobně na tom může být TOP09, s níž nachází ČSSD, zásluhou upadání volebních preferencí na cestě do ztracena, čím dále více, (určitě potají), podstatný, společný styčný bod - volby. Gazdíková parta prchá z potápějící se lodi, (jako všechny krysy), a bude se snažit distancovat.
Dále si dovolím uvést výběr z řady vyjádření politiků k zřízení odboru MV proti dezinformacím, s malým komentářem.

Prezident Zeman:To je takové svinstvo. To je návrat do totality. Já budu posuzovat, které názory jsou správné, které nesprávné? A přitom posuzovatelem bude totální blb,“…. Toto jeho vyjádření lze považovat za zcela adekvátní danému problému. Dlužno dodat, že aspekt pravděpodobné souvislosti s možností ovlivnění voleb, není prezidentem žádoucím způsobem zmíněn.

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o slovech prezidenta o novém odboru na Chovancově ministerstvu myslí. Poměrně velká část z nich se Zemanem souhlasí a varuje, že jde o návrat k totalitním praktikám.
Tak se podívejme jak kdo a podle čeho.
Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip odpověděl. „Za tak hutnou zkratku si prezident zaslouží klobouk až k zemi. Sám jsem se k tématu veřejně vyjádřil už několikrát. A to i v kontextu nedávné rezoluce Evropského parlamentu, která staví ‚ruskou propagandu‘ na roveň mediálním zvrhlostem Islámského státu.
KSČM tomuhle problému rozumí velice dobře.
První místopředsedkyně ODS Aleksandra Udženija:
Byť s panem prezidentem ve většině věcí nesouhlasím, v tomto naopak ano. Stále více se ukazuje jako pravdivé moje tvrzení, že socialisté a evropské elity mají lidi za nepřemýšlející stádo. Oni jsou přesvědčeni, že jejich posláním je organizovat nám životy a usměrňovat myšlenky. Vůbec si neuvědomují, že lidé toho mají plné zuby,“.

ODS se snažit musí, chce-li nějaké hlasy získat. Navíc k vyvolené dvojce ČSSD - TOP09, zřejmě v daném konkurenčním prostředí nenáleží.

Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
„Ona hlavně celá myšlenka je blbá, pokud se tváříme, že žijeme v demokracii. Pokud někdo prokazatelně lže, dehonestuje nebo dezinterpretuje informace, pak by tu měl být standardní nástroj, jak se mediální manipulaci bránit. Tím nástrojem není nějaký odbor, ale systémové řešení – tedy prosazení práva na pravdivé informace a zavedení povinností pro všechna profesionální média, aby informovala pravdivě a nezkresleně – a tato povinnost musí být kontrolovatelná a vymahatelná, protože pravda je, že dezinformační kampaně tu běží již mnoho let a bohužel za nimi nestojí Rusové, ale našinci, a jejich orientace je většinou spíš protiruská či protitrumpovská, protizemanovská, protiokamurovská. A pravda je, že není reálná možnost se domoci objektivity nebo vyváženosti, a to zejména u veřejnoprávních, tedy veřejností placených médií“.

Opět „jen“ vyjádření „populistické“, což jako vždy při populismu, znamená vyjádření toho, co si mnozí lidé již dávno myslí a uvědomují. V daném kontextu, je to silná stránka Tomio Okamury, mainstreamem zhusta a velice pokrytecky napadaná.

Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz nereagoval. Může být, že v zajetí příznivých průzkumů preferencí, při vlastnictví některých médií, se něco takového zařadilo pod jeho rozlišovací schopnosti.

A tak se dostáváme k dalším preferenčním propadlíkům z TOPO09.
Senátor TOP 09 Tomáš Czernin.Pociťuji sílící vliv lživé ruské propagandy a cítím potřebu demokratických zemí se tomu bránit. K osobním útokům mezi jednotlivými politiky se nebudu vyjadřovat. To není cesta ke zlepšení politické kultury“. Typicky od Top 09 - v souladu s výše uvedenými slovy o problému s volebními preferencemi, kdy kráčí ruku v ruce s ČSSD do ztracena, tak to začíná být jejich společný boj.
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, co by zástupce lidovců, vždy vysoce loajálních s jakoukoli vládní stranou, včetně KSČ: „Myslím si, že s dezinformacemi je nutné bojovat. Tajné služby České republiky to potvrzují,“ K tomu lze po nepochopitelném úspěchu v krajích dodat - tradice je tradice. Výjimku potvrzují záležitosti jako revize církevních restitucí, nebo bratrský souzvuk s neskonalou přízní sudetskému lancmančaftu. (Což vládní straně, ani lidovcům a jejich voličům, vůbec nevadí při společném škození ČR a po zavedení odboru proti dezinformacím, nejspíš ani vadit nikterak ani nemusí).

Vyjádření válkychtivého kariéristy, vysoce postaveného potentáta NATO, s evidentní zeleně psychickou stupiditou, která velí a nařizuje, že propaganda je povinna označovat válečného agresora za obránce míru a naopak, toho, kdo válku evidentně rozpoutat nechce, musí označit za válečného agresora. Pro takový případ válečného horlení je z MV připravovaný odbor proti dezinformacím, nanejvýš žádoucí. Přestože žádnou věrohodnost pro většinu, co válku nechce, tomu žádný nový odbor MV nedá. Hlavně když jinak smýšlející bude možné podchytit a případě eliminovat. Prostě po vojensku.

O nic přeci nejde, jenom o přípravu spravedlivého konečného řešení existence lidstva. A lidé nechť dají požehnání závěrečnému aktu. Může být, že Petr i Pavel si namlouvají, jak báječně se jim bude žít bez toho Ruska. My s ohledem k našim dětem i jejich dětem, to vnímáme holt jinak než generálové a žádné nově zřizované odbory MV, proti dezinformacím, to změnit nemohou.

Neziskovka Česká spořitelna jako kompas na cestě k diktatuře

$
0
0
Ivan David
15. 12. 2016
"Česká spořitelna si už nebude platit reklamu na dezinformačních webech. Chce sloužit jako kompas." Tuto pozoruhodnou zprávu přinesl "informační web" Aktuálně zde. Jinými slovy, Česká spořitelna podporuje křivou propagandu, tedy desinformaci webů jako je Aktuálně a samozřejmě ukradených "veřejnoprávních"ČT a ČRo. Ti, kteří se těchto hlavních sdělovadel zmocnili, s nimi nakládají, jako by byly jejich. To je definice krádeže. Českou spořitelnu vlastní rakouská Erste bank AG. Tedy rakouští oligarchové jdou v čele zavádění cenzury. Nadnárodní kapitál se rozhodl přestat předstírat demokracii.



Otázkou je, zda se jedná o intuitivní přístup v rámci mezinárodní solidarity hyperburžoazie, nebo za to "Česká spořitelna" očekává od držitelů moci v takzvané České republice konkrétní výhody.
Logickým krokem každého skutečného demokrata, jemuž svoboda vyjadřování musí ležet na srdci, je zrušení podpory České spořitelny například přechodem k jinému peněžnímu ústavu.

Zavádění cenzury dokonce pomocí likvidace nepohodlné konkurence propagandy držitelů státní moci ve skutečnosti není projevem síly, ale slabosti. Dokazuje, že oficiální propaganda je neúčinná protože je nevěrohodná. Projevem slabosti je i to, když jako hlavního hlasatele oficiální pravdy a lásky není režim schopen sehnat nikoho věrohodnějšího než pornoherce Jandu.

Oficiálně šířené lži natolik přesahují míru únosnosti, že média hlavního proudu propagandy musí neustále zúžovat okruh spolupracovníků a "expertů", které mohou přizvat ke spolupráci, cizím výstižnějším slovem - kolaboraci. Toto zúžování okruhu přizvatelných "odborníků" bude pokračovat. Je naivní věřit, že když budou lidé mít k dispozici jen jeden zdroj propagandy, budou jí věřit.

Nejnovějším příkladem tohoto zoufalství je cenzurní zásah proti dlouholetému budovateli současného režimu Ivanu Hoffmanovi, nositeli Ceny Ferdinanda Peroutky. Ten si totiž ve svém pravidelném komentáři pro Český rozhlas Plus dovolil konstatovat, že pokud Trump nepůjde cestou směřující k válečné konfrontaci s Ruskem, pak vystupňovaná protiruská propaganda nedává smysl: „Pomine-li konfrontace, ztratí smysl i americký, evropský či tuzemský hon na takzvané proruské weby a změní se i rétorika protiruských médií...“ zde. V tom se ovšem mýlí. Tažení proti údajně "proruským" webům bude i bez přípravy války v Evropě pokračovat, protože je jednak režim i bez přípravy války nucen lhát, aby zakryl svoje selhávání, jednak přeměna dosud alespoň formálně demokratického státu na oligarchát vyžaduje potlačení nezávislých informací.  Komentář Ivana Hoffmana zmizel z archivu Českého rozhlasu. Následujícího dne se nový komentář neobjevil a zřejmě se už neobjeví ani Ivan Hoffman, který špatně zpíval píseň toho, čí chleba jedl.


Webová stránka "Českého rozhlasu" samozřejmě podpořila tažení proti informacím na jejichž falšování se sama nepodílí. Oznámila zde, že "think-tank" pornoherce Jandy "Evropské hodnoty" prováděl v červnu jistě zcela nezištně šetření, ve kterém tato nádoba myšlení zjistila, že weby, které nešíří evropsky hodnotnou propagandu mají inzerenty z velkých firem. Aby dokázala, že míří na Západ, využila zkušenosti z pronásledování neschválených myšlenek v rámci slovenského projektu Konspirátori.sk. Prestituti hovoří o "konspiračních webech". "Con spiro" znamená doslova "dýchat s někým", slovo konspirace obvykle znamená "spiknutí". Přitom úplatní vykonavatelé tažení proti svobodě projevu, jednomu ze základních politických práv, jsou spiknutím proti demokracii. Ta je nemyslitelná bez svobodného šíření informací.

Web jejich "Českého rozhlasu" zděšeně tvrdí, že "desinformace vítězí nad fakty". Prestitut, který je autorem tohoto mezititulku zjevně nechápe dosah vlastního tvrzení. Co je to za "pravdu", které lidé nevěří? Proč to, co nazývají "desinformací" je pravdě podobnější než "informace", které šíří? Protože se jejich "pravda" nedá spojit s naší zkušeností. Protože my používáme jeden metr a oni dvojí.

Režim se chová nerozumně, když dělá ze svých nedávných spolupracovníků opět disidenty. Nevýhodnost takového počínání je zřejmá a svědčí o jednání v tísni. Zoufalci se ve svém velikášství rozhodli bojovat proti "protrumpovským webům"zde, bojují proto nově zvolenému prezidentovi USA. Brzo se začnou podobat "Radiu Tirana", které v šedesátých a sedmdesátých letech bojovalo proti všem imperialistům - od amerických, přes sovětské až po čínské. Za přispění amerického oligarchy Söröse a peněz z našich daní se nás spiklenci snaží přípravit o svobodu projevu.


Skutečný příběh skutečné nemocnice a skutečného masakru v Aleppu

$
0
0
MN
15. 12. 2016   Eurasia24
 
Boje v Aleppu chýlí ke konci a propaganda jak „zlí Rusové“ či syrská armáda (SAA) vybombardovala „poslední“ nemocnici v Aleppu už nestačí. Začíná tedy nové kolo o tom, jak vraždí nevinné civilisty.

Viz například tento článek na IDNES.cz:

Chtěl bych vám vyprávět jeden skutečný příběh o skutečné nemocnici, který skončil hromadnou popravou.

Tento příběh je jeden z mnoha příběhů odvahy a cti vojáků Syrské arabské armády.

Příběh nemocnice Kindi.

Nemocnice Kindi, byla nejstarší a největší nemocnice v Aleppu.


Od roku 2012 byla obklíčena teroristy.


Na mapě je označena červeným kroužkem.

Tuto nemocnici bránilo okolo stovky vojáků SAA. I přes nepříznivou situaci se nevzdávali. Nemocnice byla strategicky umístěna na kopci, a tak teroristé neměli snadnou pozici pro její dobytí.

Přesto podnikali útok za útokem. Tanky, těžké kulomety, protitankové řízené střely, vše bylo použito na zlomení hrdinné obrany vojáků SAA.

http://www.liveleak.com/view?i=ef5_1386279387

Rok se vojáci SAA bránili, den za dnem, měsíc za měsícem. Nemohli tušit, že osvobození toho, co z nemocnice zbylo, přijde až za další tři roky.

Ke konci roku 2013 bylo jasné, že zbytky vojáků již dlouho nevydrží. Většina z nich byla zraněná, docházela munice a jídlo.

Zásobováni byli pouze s pomocí padáků.

http://www.liveleak.com/view?i=46d_1386620021

Teroristé chystali poslední útok. Ten přišel 22. prosince 2013. Dvě auta naplněná stovkami kilogramů výbušnin, obě řízená sebevražednými řidiči, se dostala až těsně k nemocnici.

http://www.liveleak.com/view?i=39c_1392700230

Vojáci, kteří tyto výbuchy přežili, se bránili ještě několik hodin. Po vyčerpání munice se některým podařilo projít na území ovládané SAA. Ostatní teroristé zajali.


Po jejich zajetí je západem podporovaní a vyzbrojovaní teroristé popravili střelou do hlavy a jejich těla vozili po Aleppu.

Celý příběh s anglickými titulky najdete na tomto skvělém videu„Heroesof Al-Kindi hospital“ od Anna news.

Toto je jen jeden z mnoha příběhů odvahy a hrdinství SAA na jedné straně, brutality a zvěrstva teroristů na straně druhé.

Že se z Aleppa „ztratí“ pár stovek či tisíc teroristů. Že skončí mrtví v nějaké díře pod zemí? No a co má být? To že je USA, Velká Británie a Francie vyzbrojovaly a cvičily, neznamená, že se nejedná o středověké barbary, co vám klidně uříznou hlavu.

Jejich zločiny nemohou a nesmí být zapomenuty. Nebo bychom je snad chtěli v Evropě?

Další analýzy bojů v Sýrii a ostatní informace o Sýrii najdete a sledovat nás můžete na facebooku:

https://www.facebook.com/Podporujeme-sekul%C3%A1rn%C3%AD-S%C3%BDrii-1107521122656944/

nebo na twitteru:

https://twitter.com/podporujeme_SAA

NM

Už jim to nikdo nevěří

$
0
0
Vidlák
15. 12. 2016 Kosa zostračili  vlkovobloguje.wordpress.com


Pamatujete kdysi v roce 1994 na Sarajevo? Běžela tehdy i sbírka. Hrozné srdcervoucí záběry… SOS Sarajevo… S lidmi to tenkrát cloumalo. Byl to myslím dobový rekord v dobročinnosti. Frontové město v občanské válce…
A zaznamenali jste zprávy o tom vyvražďovaném Allepu? Ty srdcervoucí tveety a statusy na facebooku o genocidě a konci svobody? Pár aktivistů má plné huby keců, ale nikdo nesbírá peníze, nikdo nedemonstruje. Prakticky nikdo tomu už totiž nevěří. 



Tweety z města, kde si novináři stěžují, že nemají jiný signál, než satelitní telefon. Allepo je prý rozstřílené na hadry, ale kupodivu internet stále bezvadně funguje. Fronta je prý pár metrů daleko, nejsou nemocnice, není voda, není elektrika, ale stále je možné dávat zprávy na Twitter. Ve stejné době ukazuje Íránská televize obrázek radujících se osvobozených civilistů.

Rusové už půl roku každý týden vybombardují tu už úplně nejposlednější nemocnici. Pak se ukazuje, že tam zase nějaká zbyla. Stejné je to i se školami. A teď Rusové ukazují záběry, že přece jenom něco z města zbylo a ne zase tak málo.

Vidíte – ono je snazší uvěřit Íráncům a Rusům než těm našim. Za pár týdnů bude ticho po pěšině. Takhle daleko to ta svobodná média dotáhla. Nikdo už jim nevěří ani nos mezi očima a brzy už jim nikdo neuvěří, ani kdyby se náhodou rozhodla mluvit pravdu.

Dovedu si živě představit, jak takový pouliční boj v tom Allepu vypadá – střílí se po všem co se pohne a samozřejmě na jednoho mrtvého vojáka nebo džihádistu připadá pět žen a deset dětí… klasika. Určitě si tam žádná strana nedělá servítky, střílí na všechno co se pohne a vsadím se, že si tam už vyřizují účty i mezi sebou.. a že se jich za čtyři roky války nahromadilo. Kolaboranti, agenti, partyzáni… to bude dokonalá mela. Celá ta svinská válka je určitě stejně hnusná jako ta co byla kdysi v Rusku, Španělsku nebo teď v Iráku.

Nikoho to už nebere. Sarajevo, to ještě dělalo dojem, dokonce jsme tehdy měli k dispozici více záběrů než dneska v době digitalizace. Teď, teď už má málokdo nějaký kredit, aby se mu věřilo a nepomůže ani foťák ani kamera. Už je toho totiž trochu moc. Reportéři vidí obrovské ruské kolony na Ukrajině, ale vyfocené jsou třicet kilometrů v ruském vnitrozemí. Rusové už před dvěma roky šturmovali na Berlín, ale hranice je stále tam někde za Donbasem. Dokonce Putin ovlivňuje volby v USA tak, že vlastně vládne on, aniž by to někdo v té nejsilnější a nejbohatší zemi světa mohl zachránit. FBI i CIA jsou nahrané. Respektive ve sporu - CIA tvrdí, že RUS vlastně zvolil Trumpa, náčelník FBI ve stejném okamžiku říká, že o tom jeho instituce nemá žádné důkazy…

Putin zařídil Brexit, spiknul se s Tureckem, má pod palcem Trumpa a poslední, kdo mu ještě vzdoruje je Merkelová. Ale i na tu, podle posledních informací už mají ruští hackeři políčeno, tedy na německé volby. A samozřejmě i na francouzské a holandské… Mainstream o tom denně referuje , takže jen černočerná budoucnost! Naštěstí ta německá herdekbaba má plán, že nás zachrání afghánská migrace. Minimálně tím, že ženský nebudou trajdat po nocích, ale budou pěkně sedět doma a tkát si čádor.

Jo, teď už všem těm Evropským hodnotám nepomůže ani pravda. Navíc, už brzy všichni dostanou nové americké noty. I Trump totiž velmi ocení ten celý aparát neziskovek,kontaktů na velvyslanectvích a vůbec všechny ty páté kolony, co v potu tváře vybudovaly předchozí administrativy. I on bude mít svoje požadavky a zájmy. I on bude chtít důkazy loajality a bude chtít mít připravenou půdu v cizině pro své záměry. Myslím, že se docela nasmějeme.

I ty původně nezávislé Britské listy budou stále závislejší na americkém rozpočtu od Madlenky Korbelové Albrightové. Dobrovolných dárců jim rapidně ubývá, ale tento penězovod je v podstatě nevyčerpatelný. Brzy i oni začnou lhát o svých příjmech. Dvacet let práce Jana Čulíka a stačily dva roky a jedna stará bába z US ministerstva a nezávislý deník stojící na straně občanů se pěkně zařadil do společnosti těch, kterým se apriori nevěří a pokud se uvěří, tak po velmi velmi dlouhém ověřování všude jinde.

Pravda nemusí vítězit, ta prostě zbude až se všechno ostatní prošustruje. Už jsme tomu na dosah.
 

Vlkův dodatek: 

Snad mi Vidlák promine. Ale nemohu jinak a navíc, aby šel jeho příspěvek hned na sklo, odsunul jsem, na zítra, svůj vlastní, docela zásadní text. Tak by snad mohl strpět „újmu“, že k jeho textu, který žádný dodatek nepotřebuje, přeci jen dodatek přidám. Naprosto ilustrativní.

Pokud jste se zajímali o dění v Sýrii a Allepu zvlášť, nemohly vás minout srdcervoucí tweety asi tak 8-9tileté syrské dívčinky z východního Allepa jménem Bany Alabed. Byl jich plný mainstream celého světa a to včetně toho českého.

Psala výbornou angličtinou a já vždy žasl nad jejími naprosto vybroušenými a údernými sděleními o max. 140 znacích. ...  Jednak proto, že sám stručnost postrádám, ale taková pregnantnost u žačky 3. nebo 4. třídy?

Na serveru aktualnikonflikty.eu, v sekci Sýrie jsem objevil následující příspěvek, který se jí týká. Úsudek si udělejte sami:













Zkrátka, ona ta holčinka, pokud vůbec existuje, jaksi neumí arabsky…. Tedy správce jejího twitterového účtu! To jsou věci!!!

A tamtéž jsem našel ještě screenshot z aktuálního vysílání CNN o situaci v Allepu.

 

Zkrátka islamisté v Allepu, pardon povstalci, bojující proti diktátorovi Assadovi za svobodu, demokracii a lidskou důstojnost, kteří ovládají podle informací sdílených už také všemi autoritativními západními medii, už jen poslední malou městskou enklávu o rozloze 3 kvadrátní kilometry – tedy 3 miliony metrů čtverečních , mají na tom malém flíčku 100 000 lidí!!!

Přiznávám, že něco takového je prostě mimo mojí fantazii. Když uvážím, že nejsou soustředěni někde na k tomu přizpůsobené volné ploše, ale ve městě v ruinách…

Ale udělejte si svoje vlastní závěry!

Nenechte si ujít! Břetislav Tureček,zahraničně politický analytik u mikrofonu k aktuální situaci v Sýrii, v Allepu i ve světle zájmů všech zúčastněných v konfliktu...

$
0
0
15.12. 2016ČRo

Jak to vidí : Břetislav Tureček u mikrofonu K.Koubové 
Občanská válka v Sýrii , boj o Allepo a jeho další vývoj...Kdy skončí válka v Sýrii, dokončí se evakuace obyvatelstva ve městě a okolí,změní se postoj Američanů v Sýrii po novém pravděpodobném  ministrovi zahraničí... a další otázky 


"Palmýrská recidiva": Nové hrozby pro mír

$
0
0


Dmitrij Nersesov
15. 12. 2016 zdroj

Opakované obsazení Palmýry teroristy DAEŠ (organizace je v Rusku zakázaná) vyvolává řadu otázek. Je to důkaz slabosti syrské armády, která nebyla schopná čelit neočekávanému náporu teroristů? Nebo je úspěch DAEŠ výsledkem působení odcházející administrativy USA?


Na pozadí úspěchů syrské armády při osvobození Aleppa je naprostým překvapením opakované obsazení Palmýry teroristy DAEŠ. Podle zpráv médií byl však počáteční útok teroristů odražen ruskými VKS; ale islamisté byli schopni se rychle přeskupit a rychlým úderem přinutit syrské síly, aby opustily město. Uvádí se, že postupující skupiny čítaly čtyři tisíce mužů a jejich akce se vyznačovaly velkou obratností a sladěností.

Bylo by chybou podceňovat význam této události. Není pochyb o tom, že úspěch DAEŠ bude využit samotnými teroristy a prozápadní syrskou opozicí, ale také Západem jako názorná ilustrace teze o neúčinnosti Asadova režimu. Jeho rozvědka a jeho armáda přehlédly pohyb teroristů, jejich soustředění, nevydržely nápor, dokonce nehledě na to, že jejich první údery byly zmařeny ruskými VKS.

Samozřejmě, Palmýra bude znovu osvobozena. Ale za jakou cenu, včetně té politické? Bude Asad po tomto s to prohlašovat, že jeho režim je schopen samostatně kontrolovat situaci, rozhodovat o budoucnosti Sýrie? Že nepotřebuje žádnou koalici s ostatními silami ozbrojené opozice, ať už s Kurdy či Svobodnou syrskou armádou?

Vzniká dojem, že ozbrojené síly Damašku jsou na zemi schopny samostatně působit pouze jedním směrem. To znamená, že pro reálnou kontrolu země jich není dost, je potřebný ještě někdo. Kdo? Možná by se měly vyzbrojit a tak či onak integrovat do ozbrojených sil síly "loajální" opozice (například skupiny, jako je Hmeymim, Zítřek Sýrie, Moskva - Káhira - Astana)? Ale nakolik to ona samotná chce? A má vůbec dostatečný potenciál? Nebo by měl Asad přistoupit na užší spojenectví s Kurdy? Ale nebude se jim za to muset zaplatit uznáním autonomie? A jaký to bude mít vliv na vztahy v trojúhelníku Damašek - Ankara - Moskva?

Tak či onak, ale zdá se, že situace kolem Palmýry vyvolává otázku o nutnosti, aby Asad rozšířil vlastní vojenské a politické základny. Jinak mohou být veškeré strategické úspěchy, včetně osvobození Aleppa, příliš křehké.

Ale i když se Asad rozhodne pro koalici s těmi nebo jinými opozičními skupinami - jak to provést? Nemá vhodné mechanismy. Jedinou platformou, na níž je veden mezisyrský dialog, je ženevský proces. Ale v jeho rámci jsou pokusy Asada o přiblížení jedněch oponentů a pokračování v izolaci jiných neproveditelné: ženevské rozhovory pro to nemají mandát.

Takže je potřebný jiný mechanismus, další platforma. V zásadě je připravena takovou možnost poskytnout Moskva. V současné době probíhají jednání o uspořádání v Moskvě nějaké konference zástupců řady syrských opozičních sil. Je možné, že změna situace po obsazení Palmýry teroristy DAEŠ urychlí tento proces a vytvoří podmínky pro rozšíření základny Asadova režimu díky politikům, blízkým Moskvě. Ale i když se to uskuteční, budou i nadále trvat velké obtíže při získávání mezinárodního uznání těchto rozhodnutí.

Druhým důležitým momentem, kterému by měla být věnována pozornost při analýze situace v Sýrii na pozadí událostí v Palmýře, je schopnost DAEŠ naplánovat a provést úspěšnou operaci takového rozsahu. Islamistům nezabránila ani silná reakce ze strany ruského letectva, ani boje v Aleppu, ani nutnost připravovat se odrazit útok prozápadních syrských sil na Al-Bab a Rakku.

Působení DAEŠ v Palmýře dokazuje, že skupina je daleko od porážky, disponuje značným bojovým, výzvědným a organizačním potenciálem.

V této souvislosti bych chtěl uvést následující. Za prvé, neměli bychom vylučovat, že útok na Palmýru byl výsledkem posílení skupiny DAEŠ v Sýrii odvedením jejích bojovníků z Iráku (o této možnosti se hovořilo od zahájení útoku na Mosul).

Za druhé, úspěch DAEŠ se jeví nemožným bez pomoci (výzvědné, technické, organizační) ze strany vysoce kvalifikovaných odborníků, zejména západních. Neměli bychom v této souvislosti připomenout, že podle mnohých zpráv médií se v teroristy okupovaných částech Aleppa ocitli v obležení západní vojenští instruktoři? Je možné, že útok na Palmýru měl oddálit pád posledních bašt teroristů v Aleppu a umožnit jejich rádcům opustit hru?

Za třetí, nesmíme zapomínat, že několik dní před útokem DAEŠ na Palmýru americký prezident Obama zrušil veškerá omezení na dodávky smrtících zbraní nesmiřitelné syrské opozici. Pokud byly tyto dodávky zahájeny, o jaké zbraně a o jaké konkrétní skupiny jde, není přesně známo. Faktem však zůstává, že omezení byla zrušena - Palmýra padla.

Je možné předpokládat, že opakované obsazení starobylého města bylo organizováno s pomocí Západu, zejména USA? Každopádně se to nezdá být nepravděpodobné.

Jde o to, že zmaření strategie Ruska v Sýrii, která zahrnuje zničení teroristických organizací, jako jsou DAEŠ a její spojenci, a vytvoření podmínek pro co nejširší mezisyrský politický dialog, zmaření této strategie, zdá se, bylo hlavní prioritou v činnosti odcházející administrativy USA. Obama už nic konstruktivního nemůže udělat. Ale je docela možné uškodit. A uškodit nejen Moskvě, ale i svému nástupci Trumpovi.

Nyní je realitou perspektiva úplného osvobození Aleppa, což by mělo posílit Asadův režim, otevřít nové možnosti pro formování základů budoucí stability. Operace v Palmýře může do značné míry znehodnotit tyto úspěchy, znovu mnohanásobně zkomplikovat situaci. Zdá se, že to je přesně to, čeho chtěl Obama dosáhnout. Na tom, jak rychle a efektivně bude překonána "palmýrská recidiva", záleží, zda se mu to podaří.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Štěstí je... když nám tentokrát nesmažou video

$
0
0

15. 12. 2016, Petr Ďoubalík


Před 4 dny jsem v příspěvku Štěstí je... odkazoval na video, které bylo pro článek stěžejní. Teď jsem zjistil, že odkaz nefunguje a to mě mrzí. 


Nechci spekulovat, co za tím vězí, jestli jsem použil odkaz na video, které publikoval někdo jiný než autor nebo zda už zahájil činnost náš slavný útvar pro boj s ruskou propagandou, to je teď jedno. Vyhledal jsem video na jiném kanálu a zkusím štěstí ještě jednou.




odkaz na video nefunguje, YouTube hlásí, že video je soukromé

























Text a překlad písničky "Čáp na střeše" najdete v původním článku.

Pokud by to ani teď nefungovalo, doporučuji přímo do vyhledávače YouTube zadat:

Песенный флешмоб «Счастье – это…»

A pro zpestření ještě čápi jako pódiová skladba moderních gymnastek:


Obamův odchod - nikoliv s pompou, ale s fňukáním

$
0
0

Pepe Escobar
15.12.2016    The Sacer a Zvědavec

Tímto způsobem končí Obamova vláda - neslavně a s žalostným kňučením

Kampaň královny války Hillary “Přišli jsme, viděli jsme a on umřel” Clintonové – plně podporovaná prezidentem Obamou – stála neuvěřitelných 1,2 miliard dolarů a skončila potupně v amerických prezidentských volbách. Takže Obama se rozhodl, že cenou útěchy bude, když nařídí „zpravodajské komunitě“, aby provedla „úplnou revizi“ toho, jak se zlomyslným Rusům podařilo předat „hlavní cenu“ Donaldu Trumpovi.


Královna války během své kampaně slavně prohlašovala, že „17 amerických zpravodajských sužeb“ potvrdilo, že Rusové se nabourali do Podestových e-mailů, které pak byly, kapku po kapce, uvolňovány na WikiLeaks. Odhaleny tak byly nechutné praktiky Demokratického národního výboru (DNC). Ve skutečnosti žádné hlášení rozvědky neexistovalo, jen jakýsi komentář zdiskreditovaného šéfa Národní rozvědky Jamese Clappera (DNI), který postrádal jakékoliv důkazy.

Nevalné kvality a idejemi neokonzervativců prolezlé noviny Washington Post Jeffa Bezose (majitele Amazonu) - kdysi důvěryhodný zdroj informací - plácají o senzačním manévru CIA, kterým donutila Rusy dosadit Trumpa do prezidentského úřadu.

A tohle se objevilo přímo poté, co ten samý novinový plátek, v McCarthyho stylu, zveřejnil předlouhou černou listinu webových stránek/zpravodajských agentur, včetně Sputniku, kde je označil za zrádce propagandisty. Tím si jen zhoršil, již tak nízkou důvěryhodnost, kterou se snaží vylepšit bláboly neokonzervativců/neoliberálů na stránkách s hlavními komentáři. Washington Post do dnešního dne nestáhl tuto slabomyslnou a nepravdivou „informaci“.
To, že dojde k protnutí se nového mccarthirismu a CIA ve Washington Post je sotva překvapující. Koneckonců, Bezosův Amazon je hlavním dodavatelem CIA, činící z Washington Post klíčové aktivum amerického státu ve státu. Takže tady máme seriózní washingtonské noviny, který zveřejňují černou listinu (vydanou americkou vládou) amerických a zahraničních novinářů.

Přehršel operací pod falešnou vlajkou 


Pokud se jedná o zpravodajský průlom CIA, má to co dělat se souslovím „vysoký americký představitel“, kdy je americká veřejnost ujišťována, že „převládající názor“ „zpravodajské komunity“ je ten, že „osoby s kontakty na ruskou vládu“ poskytly WikiLeaks Podestovy e-maily. WikiLeaks však uvedly věci na pravou míru již v říjnu.

Představte si jak CIA „tajně“ špehuje brífink senátorů v Kapitolu minulý týden a jedním dechem dodává, že to dělají Rusové. Ale i Washington Post musel ve své brakové reportáži uvést sousloví „vysoký americký představitel“, když uvedl, že „došlo k drobným neshodám....co se týče závěrů zpravodajských služeb - což znamená, že neexistují žádné pádné důkazy, že by Kreml instruoval konkrétní osoby, aby předaly e-maily demokratů WikiLeaks.

Takže tohle je v podstatě jen stará, na pravou míru uveden, ničím nepodložená zpráva, sloužící jako stěžejní důkaz, nastrčená CIA do kdysi renomovaného washingtonského novinového plátku. Není proto divu, že Trumpův tým - vedený stratégem Bílého domu Stevem Bannonem - si náležitě rýpnul do CIA: „Tohle jsou ti sami lidé, kteří tvrdili, že Saddám Husajn měl zbraně hromadného ničení.“ Hra skončila. Běžte domů.

Každé dítko školou povinné ví, na základě jednoduchých historických faktů, že vlády USA, stejně jako CIA, jsou specialisté v non-stop lhaní. Někdy lži navazují jedna na druhou, jindy se vzájemně vylučují. Vezměme se útok sarinem ze srpna 2013 v Ghútě, který téměř přivedl americkou vládu k obnovení útoku na Sýrii.
Američtí zpravodajci si byli jisti, že Džabhat an-Nusrá, také známá jako Al-Káida v Sýrii (nebo „umírnění rebelové“ - dle washingtonského konsenzu), byla schopna sarin vyrobit. A přesto Obama trval na tom, že to má na svědomí Bašár al-Asad, čímž porušil jeho (Obamovy) hloupé podmínky. Přesně podle scénáře, s jakým neokonzervativci vyrukovali na Irák, se Obama opřel o informace rozvědky, k ospravedlnění útoku.

Faktem je, že se sarin dostal k an-Nusře za pomoci nechvalně známého Bandara Bushe, který byl tehdy pověřen dynastií Saúdů, aby vyprovokoval změnu režimu v Damašku za každou cenu. Bandar byl ale ve skutečnosti daleko více vlivný, než CIA. Přímo se podílel na distribuci tun bankovek a vyzbrojování džihádistů v Sýrii, stejně jako na organizaci operací pod falešnou vlajkou, jako ta v Ghútě. A tohle vše poté, co sám Obama na začátku 2012 nařídil CIA vybudovat „krysí stezku“ na turecko-syrské hranici, pro přepravu libyjských zbraní do rukou „umírněných rebelů“.

Stěžejním faktem je, že nositel Nobelovy ceny Obama, s ústy plnými lží, jako pravý neokonzervativec, byl na samém prahu rozpoutání totální války proti Sýrii, kvůli „zločinu“, pro který ale neexistovaly žádné důkazy.
A lži se začaly kupit, jakmile se plány Obamovy vlády začaly bortit v „stalingradském kotli“ východně od Aleppa. Takhle (v arabštině) byli vyhnáni „umírnění rebelové“, současně je vidět, jak Damašek vytěžil z informací rozvědky, kdy početné skupinky „rebelů“ bojovaly mezi sebou. Jde zde zobrazeno, co se skutečně děje - na rozdíl od neutuchající americké propagandy o zlých Rusech bombardujících nemocnice.

Ufňukaná Obamova vláda stále kope. Očekávejme od CIA více husarských kousků, více démonizace Ruska, další vyzbrojování „umírněných“ syrských „rebelů“ a občas i další akce pod falešnou vlajkou.



Obama Out Not With a Bang, But a Whimper vyšel 13. prosince 2016 na thesaker.is. Překlad v ceně 330 Kč Zvědavec.

Bašár Asad mluví jako vítěz – fakty drtí Západ a odsuzuje k zániku západní média. Čtěte jeden z nejpřímějších rozhovorů se syrským prezidentem

$
0
0
Napsal/přeložil: lin
15.12. 2016   Eurasia 24
Syrský prezident Bašár Asad poskytl televizi RT jeden ze svých dosud nejotevřenějších rozhovorů. Hovoří přímočaře, pevně, z pozice vítěze. Odhaluje přímé souvislosti mezi osvobozením Aleppa a aktivizací teroristů u Palmýry a neostýchá se spojovat Západ s Islámským státem. Hovoří také o kooperaci s Ruskem – jak tato spolupráce funguje skutečně, nikoliv v podání západních médií.

Začneme od Aleppa. Poslední boje byly nejtěžšími za šest let války v Sýrii. Ale západní politici a masmédia informují o tomto postupu syrské armády většinou velmi negativně. Co si myslíte – proč? Přijímají snad porážku teroristů u Aleppa jako svou vlastní?
První tři roky války bylo jejich heslem „osvobodit Damašek od provládních sil“. Když utrpěli porážku – přesunuli se na Homs. Když ani tam neuspěli – vrhli se na Aleppo. To se stalo jejich vysokou kartou, se kterou mohli ještě hrát na syrském bitevním poli. Samozřejmě, že teroristi stále ještě zůstávají v některých syrských oblastech – ale Aleppo je naše druhé nejvýznamnější město a porážka teroristů právě zde má ohromný význam politický, vojenský ekonomický a také morální. Porážka teroristů zde představuje, upřímně řečeno, porážku těch, kteří přes ně působí. Takže porážka teroristů v Aleppu představuje porážku těch zemí, které nad teroristy dohlížely a velely jim – zejména jde o USA, ale také o Francii a Velkou Británii.

Takže si myslíte, že to přijímají jako svou porážku?

Přesně tak. Porážka teroristů je pro ně jako jejich vlastní porážka, protože teroristi ve skutečnosti hrají roli jejich vlastních armád na místě. Tyto země nevtrhly do Sýrie přímo, ale udělaly to nepřímo – rukama teroristů. Pokud chceme být nyní realisty, pak se musíme na dnešní situaci dívat přesně takto – bez ohledu na jejich rétoriku.

V jiném problémovém regionu se nachází Palmýra. Nedávno teroristi město znovu obsadili. Nicméně – „ze světa“ není kvůli tomu slyšet žádné rozhořčení. Stejná příčina?


Ano. Kdyby se Palmýra nacházela pod kontrolou vlády, světová veřejnost by vyjadřovala „znepokojení“ nad osudem kulturních památek. Pokud osvobodíme Aleppo od teroristů, uslyšíme z oficiálních míst a médií, jak moc se obávají o osud syrských občanů. Ale nikoho z nich nezajímá, když teroristi vraždí civilisty nebo útočí na Palmyru a ničí přitom kulturní odkaz, náležející nejen Sýrii, ale celému lidstvu. Pokud se zaměříme na čas útoku na Palmýru, uvidíme, že úzce souvisí s tím, co probíhá v Aleppu. Jde o odpověď na postup syrské armády. Teroristi chtěli útokem na Palmýru odlákat vojska z Aleppa a tím zabránit jeho osvobození. Neuspěli.

Říká se, že útok na Palmýru je spojen nejen s událostmi v Aleppu, ale souvisí také se situací v Iráku. Podle dostupných informací koalice, ve které je na sedmdesát zemí světa pod vedením USA, umožnila teroristům z IS opustit Mosul a podpořit tak síly IS v Sýrii. Je to možné?

Nejen možné. Ale to vše jen proto, aby si američtí politici mohli umýt ruce a zbavit se odpovědnosti za útok s tím, že „kvůli útoku irácké armády na Mosul se teroristi IS přesunuli do Sýrie“. Jenže tak to vůbec není. Proč? Protože k Palmýře se teroristi hrnuli v takové síle a s takovými zbraněmi, jakých nikdy dřív nebylo. Rozvinuli svůj útok na frontě dlouhé desítky kilometrů – a takto může útočit pouze skutečná armáda! Toto mohli teroristi udělat pouze za podpory z vnějšku – podpory od jiných zemí. Ne jedné země, ale několika jiných zemí! Měli naprosto jinou výzbroj, než doposud. A k tomu vyzbrojení mohlo dojít pouze v případě, pokud se přes poušť přesunovali pod ochranou „koalice“ USA. Tato by správně měla na teroristy útočit, ale neudělali to. Buď úplně ignorovali přípravu a přesun IS, nebo – a tomu spíše věřím – přesvědčili teroristy jít na Palmýru. A šli z Rakky a Dajr az-Zauru, kam se přesunuli pod záštitou americké „aliance“.

Jak silný je ještě IS?

Je natolik silný, na kolik mu pomáhá „Západ“ a některé síly zde v regionu. Pokud bychom posuzovali IS jako izolovaný případ, pak není vůbec silný, protože nemá přirozenou sociální podporu (obyvatel) – a bez ní žádní teroristé sílu mít nemohou. Jenže oni mají jinou podporu. Peníze, investice do ropných polí, leteckou podporu od amerických „spojenců“. To znamená, že jsou silní tak, jak jsou silní ti, kteří je podporují a řídí.

Státy „Západu“ se nejednou obrátily k Rusku a Íránu, aby vás donutily „zastavit násilí“. Zrovna před nedávnem se o to šest zemí znovu pokusilo – aby byl v Aleppu znovu nastolen režim neútočení.

Ano.

Jak se na to díváte? Vždy v době, kdy vaše armáda dosahuje bojových vítězství, oni volají po režimu příměří.

Přesně. V politice je vždy třeba číst mezi řádky a nebrat řečené doslova. Nemá žádný význam, k čemu oni vyzývají. Ve skutečnosti žádají Rusko, aby zastavilo postup armády na teroristy. To co říkají, je ve skutečnosti: „Zašli jste příliš daleko v tom svém boji s terorismem. Oni nesmějí být poražení. Musíte Syřany donutit, aby zastavili svou armádu. Potřebujeme, aby teroristi přežili, aby byli zachránění.“

A Rusko se nikdy, opravdu nikdy, ani v sovětských dobách, nesnažilo vměšovat se do našich rozhodnutí. Pokud má jiný názor nebo nějaké doporučení, vždy je zakončuje slovy „… ale je to vaše země, takže poměry znáte lépe než my, takže rozhodnutí je na vás, Syřani jste vy a ne my…“. Rusko se vždy drží realismu a úcty k naší suverenitě – a vždy vystupuje na obranu naší suverenity. Nikdy jsme nepocítili nějaký nátlak – a ani nepocítíme. Rusko se tak nechová.

Před pár dny Obama odvolal zákaz na dodávku zbraní pro některé protivládní bojové organizace v Sýrii. Jak se to může, podle vás, odrazit na situaci v Sýrii? Může to nějak teroristy posílit?

Za prvé – nevěříme, že zákaz odvolal v ten den, kdy to vyhlásil. Je docela možné, že zákaz byl sňatý už dříve a nyní se tím vyhlášením jen dodala „legitimnost“. Za druhé – je důležité si uvědomit, kdy tento zákaz odvolal, a bylo to přesně v den, kdy teroristi začali útok na Palmýru. Mezi těmito událostmi je přímá souvislost, takže otázka zní: komu se budou zbraně dodávat? Do čích rukou se zbraně dostanou? Do rukou teroristů z IS a an-Nusry. Snětí zákazu je úzce svázané s útokem na Palmýru a podporou teroristů u Aleppa. Takže úkolem tohoto vyhlášení je zasít ještě větší chaos. USA vždy vytvářejí chaos, aby ho pak mohly řídit. A řízením tohoto chaosu se snaží hrát na různé faktory tohoto chaosu, využívajíc všechny strany konfliktu, vnitřní i vnější.

Nyní k médiím a jejich roli v syrském konfliktu. Prakticky všechny zúčastněné strany se obviňovaly ze smrti civilistů, ale západní média prakticky úplně zamlčovala zvěrstva, které spáchaly protivládní síly. Jakou roli v tom všem hrají média?
Západní média a stejně smýšlející politici „Západu“ především trpí morálním rozkladem. Žádné mravní principy již nemají. Vše, o čem mluví, na co upozorňují a chrlí přes obrazovky – např. lidská práva, osudy civilistů, osudy dětí – je jimi používáno výlučně k dosažení vlastních politických cílů. Jejich úkolem je vzbudit ve společnosti konkrétní emoce, aby společnost souhlasila s vojenským zásahem nebo jiným násilným politickým zásahem. Řeknu to takhle: západní společnost neví vůbec nic o realitě v našem regionu. Ale do určité míry ví, že jim média lžou v zájmu vlastních politických cílů. Proto si nemyslím, že by vládnoucí média nadále mohla podstrkovat světu své příběhy. Z tohoto důvodu právě nyní probíhá válka za jejich přežití. Při všech těch obrovských zkušenostech, při ohromných penězích, politické podpoře a zdrojích jim chybí to nejdůležitější – nemají důvěru společnosti. Ztratili ji. Proto se nyní chovají tak zbaběle. Proto se bojí právě vašeho kanálu. Bojí se každého pravdivého vyjádření, protože odhaluje jejich podvody.

Zdroj: rt.com
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live