Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Toto je nejnovější prototyp Suchoje T-50, budoucího krále nebes (FOTO)

0
0
Napsal/přeložil: Geo, mbi

18.12.2016   Eurasia 24
Společnost Suchoj v sobotu 17. prosince uvolnila fotografie sedmého letového prototypu ruského letounu páté generace Suchoj T-50, vyvíjeného v rámci programu PAK FA. Tento letoun má předpoklady stát se skutečným králem nebes až do příchodu strojů takzvané šesté generace.Sedmý letový prototyp PAK FA, označený Т-50-8, vzlétl z tovární letištní plochy v Komsomolsku na Amuru už 17. listopadu, záběry však byly zveřejněny až měsíc poté – po důkladném vyhodnocení.


Navzdory určitému zpoždění oproti původnímu „velkorysému“ plánu a závěrům všemožných samozvaných „expertů“ jde vývoj ruského bojového letounu páté generace dobře, jak nedávno potvrdil sám velitel Vzdušných a kosmických sil (VKS) Ruské federace generálplukovník Viktor Bondarev.

První dodávky T-50 plánované na příští rok budou podle něj realizovány v termínu. „Všechny termíny se daří dodržovat. Testy PAK FA probíhají sedmimílovými kroky,“ uvedl Bondarev.

„Letoun prokazuje vynikající technické ukazatele a letové vlastnosti. Je pro nás, letce, naší budoucností i naší nadějí. Nejen piloti, ale také inženýrský a technický personál si ho osvojují velmi úspěšně,“ prohlásil velitel VKS.

Letoun má potenciál zopakovat obrovský úspěch typové řady založené legendárním Suchojem Su-27, který je ve službě už třicet let a mnoho roků ještě bude – nehledě na přibývající nové zakázky jeho modifikací Su-30SM a Su-35S.

I stroj vzešlý z programu PAK FA bude ve výzbroji mnoho desítek let a velkou část své služby stráví na absolutní světové špičce i v porovnání s ostatními letouny páté generace.

Oproti typu, který bude početně nejrozšířenější, totiž americkému F-35 Lightning II, nabízí dvoumotorový T-50 mnohem lepší poměr tahu k hmotnosti, celkově výrazně vyšší výkon – a například schopnost ustáleného letu nadzvukovou rychlostí bez přídavného spalování – i propracovanější aerodynamiku.

V porovnání s hmotnostně i výkonnostně podobným americkým F-22 Raptor je zase nový Suchoj skutečně víceúčelovým letounem, schopným nést rozměrnou přesnou protizemní a protilodní munici v trupových zbraňových šachtách.

A nový nový čínský Chengdu J-20 sice ruský program časově „o něco předběhl“, ale i čerstvé sériové stroje pohánějí ruské motory řady AL-31F, vyvinuté pro letouny Su-27 a Su-30. Zatím nejsou k dispozici informace o tom, že by Číňané zahájili zkoušky vlastní adekvátní pohonné jednotky pro letadla páté (v Číně čtvrté) generace.
Rusové přitom letos 11. listopadu poprvé spustili vlastní motor nové generace, pracovně označený „Izdělije 30“. Tyto nové pohonné jednotky budou oproti současným nabízet nejen mnohem vyšší výkon, ale i provozní efektivitu a budou pohánět stroje T-50 pozdějších výrobních sérií.

P.C.Roberts: Může americkou demokracii zachránit protipuč?

0
0
19. 12. 2016    PaulCraigRoberts
Dlouhou šňůru zinscenovaných pučů v cizině má CIA za sebou. A nyní se se závratnou rychlostí blížíme k jejímu vlastnoručně provedenému puči doma. Když presstitutky poprvé zveřejnily neověřené a bezzdrojové zpravodajské úniky o vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb, připisované nejmenovaným činovníkům CIA, jak FBI tak i ředitel Domácí bezpečnostní služby prohlásili, že obvinění z Trumpova zvolení coby výsledku ruského vměšování do voleb nesdílejí.


Uběhlo však jen pár dní a máme zde zprávu listu Washington Post, označovaného za nástroj CIA, že FBI i Domácí bezpečnostní služba se s názory CIA a presstitutek o cizím vměšování do amerických voleb ztotožňují. „Ředitel FBI Comey a ředitel Domácí bezpečnostní služby Clapper souhlasí s názorem CIA, že Rusko do prezidentských voleb 2016 zasahovalo, aby tak Trumpovi dopomohlo k získání Bílého domu“, uvádí se v prohlášení, zveřejněném stejného dne, v němž prezident Obama pohrozil Moskvě za její údajné vměšování svými vlastními protiopatřeními.

Pikantní na onom prohlášení Comeyho a Clappera ovšem je ta skutečnost, že se o něm Amerika dověděla ze zprávy, kterou ředitel CIA Brennan poslal listu Washington Post v pátek: „Začátkem týdne jsem se odděleně setkal s ředitelem FBI Comeyem a ředitelem Domácí bezpečnostní služby Clapperem. Výsledkem našeho jednání je náš totožný pohled na rozměr, povahu a záměr ruského vměšování do naší prezidentské volby.“

Důležitý dovětek: Ani Comey za FBI a ani Clapper za Domácí bezpečnostní službu tuto zprávu nepotvrdili

Takže zde máme puč proti zvolenému prezidentovi, založený výhradně na neověřených bezzdrojových prohlášeních, o kterých veřejnost vlastně neví, od koho pocházejí.

Republikán a předseda zpravodajského výboru americké sněmovny reprezentatntů Davin Nunes, který má na starosti dohled i nad CIA, prohlásil, že ani on ani jeho výbor dosud od CIA neviděli žádný důkaz toho, o čem hovoří v médiích. Požádal proto CIA, aby mu své důkazy předložila – ale odpovědi se ještě nedočkal.

Podle listu Washington Post Nunes řekl: „Neobdrželi jsme od agentur Zpravodajské komunity (IC), žádné zprávy, naznačující jakýkoli vývoj v této otázce. Jsem pobouřen faktem, že údajně nové informace pronikají do médií, aniž by byly předloženy Kongresu.“

Z Nunesova prohlášení jasně vyplývá, že CIA využívá presstitutek k vyvolání puče proti prezidentovi, a v tomto tažení hraje svoji vlastní separátní hru. A odvaha ředitele CIA si takto počínat, naznačuje, že on sám věří, že puč uspěje.

A tak jsme se ocitli v bodu, kdy už jedině protipuč proti CIA a silám Hillary Clintonové může americkou demokracii zachránit.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Co jsou to ty Evropské hodnoty?

0
0
Martin Kunštek
19. 12. 2016
No, to nám přece nejjasněji ukazuje jejich nejčastěji citovaný představitel Jakub Janda. Momentálně je hlavní hodnotou Evropské unie prostituce. „Za peníze udělám cokoliv!“ To je krédo evropských politiků. Jakub Janda nám to jen ukazuje v nejméně „přikrášlené“ a nejvíce názorné podobě. Za peníze „ho někomu vykouří“ nebo si „to“ nechá nacpat i do tělní dutiny stvořené přírodou původně k něčemu zcela jinému. Ale chovají se třeba takový Sobotka, Zaorálek, Mládek, Merkelová nebo Holland jinak?


Je snad méně odporné, když afghánští imigranti hromadně znásilňují německé ženy a to jen proto, že je do Německa pozvala Merkelová? Protože si od toho němečtí velkopodnikatelé slibovali zvýšení tlaku na snížení ceny práce.

Nebo když naše vláda podepíše tajnou dohodu s Německem, která z našeho území udělá „Freischießenplatz“ pro německé fízly. Přijde mi to jako salámová metoda na cestě k protektorátu. Hácha za podpis dost podobné dohody - jen trochu rozsáhlejší - dostal trest smrti a od provazu jej zachránilo jen to, že v Pankrácké věznici stihl zemřít dříve, než kat postavil šibenici.

Nelze nevzpomenout ani neslavné prohlášení čtyř našich nejvyšších ústavních činitelů poté, kdy jeden z ministrů současné vlády přijal dalajlámu a čínská ambasáda protestovala. Se stupněm devótnosti si prohlášení – údajně z pera Jaroslava Tvrdíka – nezadalo ani s prohlášeními Gustava Husáka, nebo Vasila Biľaka vůči Sovětskému svazu z dob, kdy u nás sovětská vojska „pobývala dočasně“. Proč to udělali? Proto, aby mohly nerušeně běžet kšefty nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho PPF v Číně. Bylo to zadarmo?

Kreativita sílí: Trump navrhl Putinovi, aby poslouchal zprávy CIA, protože je pro to "nejvhodnější"

0
0
19. 12. 2016    zdroj
Některá média uvěřila zprávě o tom, že zvolený americký prezident Donald Trump jako by navrhl ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, aby pravidelně vyslechl hlášení americké rozvědky. Původcem "kachny" je sloupkař a satirik New Yorker Andy Borowitz. Ve své publikaci Borowitz zažertoval, že Trumpa přehledy zpráv "vůbec nezajímají" a příští viceprezident Mike Pence není k tomu kompetentní ve srovnání s ruským prezidentem.

Sloupkař přisoudil Trumpovi výrok: "Putin je pro tuto práci vhodnější než kdokoliv jiný. Zná se se všemi hráči (na politické scéně - pozn. red.)".

Tímto satirik neskončil a dodal, že přítomnost Putina "podle názoru Trumpa", za prvé, ušetří peníze daňových poplatníků, protože ruský prezident "souhlasil, že bude pracovat zadarmo", a za druhé, napomůže spolupráci mezi oběma zeměmi.

Přes zjevnou absurdnost zprávy jí někteří přece jen uvěřili. Možná i proto, že dříve média uvedla, že Trump prohlásil, že nevidí žádný důvod, aby denně naslouchal přehledům informací rozvědky.

Andy Borowitz je jedním z nejúspěšnějších a nejznámějších fejetonistů v USA, ale média pravidelně "naletí" jeho satirickým publikacím.

Například některá vážně uvěřila, že senátor John McCain vyzval americkou vládu, aby vyslala vojáky do Švýcarska s cílem zničit ústředí FIFA a že šéf Bílého domu Barack Obama údajně nadával Vladimíru Putinovi na tiskové konferenci během summitu G20.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová 

Nevyhlásíme veřejnou sbírku na multimiliardáře?

0
0

Martin Koller
19. 12. 2016
Třináctého tohoto měsíce jsem zaregistroval vystoupení ministra financí na konferenci Rodinné firmy na rozcestí. Nový spasitel tam uvedl, že rodinná firma není postavena v honbě za ziskem, což mne inspirovalo k sepsání tohoto článku. Především mne udivilo, že tvůrce Kontrolního hlášení a českého ETT, která poškozuje, či vede k likvidaci řadu rodinných firem živnostníků, malopodnikatelů a do budoucna i středních podnikatelů coby konkurence, počínaje oblastí privátního zdravotnictví, vůbec vystupuje na takovém fóru. 



Nelze však vyloučit, že mluvil o vlastním nadnárodním rodinném konsorciu svých firem, které podnikají u nás, v Německu a mají dosah až do USA. Zajímavé jsou rovněž jeho zanedbatelné aktivity na Slovensku, přestože odtamtud pochází.

Nakonec jsem došel k závěru, že nejbohatší podnikatel v naší republice a multimiliardář, opravdový globalistický oligarcha s vlastními médii to pojal jako další část svojí pokrytecké politické kampaně určené pro nemyslící segment voličů. Svůj majetek pravděpodobně získal tak, že se nehnal za ziskem, a to dokonce ani s podporou rodinného klanu ve Švýcarsku a USA.

Žijeme v opravdu zvláštní době, kdy politici bez ohledu na poslanecký či senátorský slib nehájí zájmy vlasti a národa, ale cizí a svoje soukromé zájmy, pornoherec určuje morálku a politickou spolehlivost médií, miliardář se nehoní za ziskem, papež i samozvaný katolický kněz propagují islám, ministr židovského původu se omlouval sudeťákům, kteří posílali jeho rodinu do koncentráku, křesťanský politik ohánějící se morálkou vyzýval české ženy, aby se oddávaly barevným migrantům, herec, který nemá ponětí o vojně vede ministerstvo obrany, děda, který nic neudělal pro tuto republiku byl zahrnut vyznamenáními, cikánský raper s texty překypujícími primitivní sprostotou veřejně a beze studu napadal vlasteneckého zpěváka, agresivní afghánský násilník získával všemožnou ochranu a jeho oběť se stala cílem útoků, lež, podraz, pokrytectví, politická korektnost, hloupost a sprostota jsou společenskou normou v médiích, komedianti, příživníci, povaleči a prostitutky tvoří podle médií VIP společenskou elitu a primitivní agresivní nositelé zvrhlých ideologií jsou označováni za obohacení Evropy. Máme za sebou rok, jaký by ani Orwel nevymyslel. Ale vše je dáno především občany, jejich myšlením a činy. Pokud budou bezmyšlenkovitě podporovat výše uvedené reprezentanty a samozvané elity této země a EU, bude příští rok ještě horší.

Evidentní světlou výjimkou v tristní české realitě je nezištný multimiliardář, který se nežene za ziskem. V jeho stopách kráčejí jeho neméně nezištní nejbližší spolupracovníci v EU i u nás. Stačí se podívat na vývoj výběrových řízení na ministerstvu obrany, ale rovněž na některé stavby pražského magistrátu.

Chudák multimilardář musí samou nezištností a láskou k českému národu doslova strádat. Přitom je zima na krku a jeho neméně nezištní, chudí a nesobečtí spolupracovníci mu asi příliš nepomohou. Kromě toho musí živit zaměstnance svého konsorcia, kteří už samým blahobytem nevědí, co by ještě chtěli.

Proto si říkám, zda bychom neměli uspořádat veřejnou sbírku, aby nezištný spasitel nemusel jezdit sockou, oblékat se u Vietnamců, krmit se prošlými potravinami a geneticky modifikovanými pamlsky nadnárodních potravinářských konsorcií, či přespávat pod mostem. Možná by ocenil, kdyby mu občané, zvláště jemu tak drahé rodinné firmy poslaly nějakou korunu, trochu obnošeného šatstva, nepříliš ošlapaných bot, pochutiny z Agrofertu, hračky pro jeho potomstvo a koloběžku, aby měl na čem jezdit do práce. Možná by se hodily i skládací vidle, kdyby chtěl opět vyrazit na brigádu do ZOO. Aby neměl doma ostudu, bylo by vhodné zasílat sbírku na adresu ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že nezištný multimiliardář, se sobě vrozenou skromností obyčejného člověka, by mohl vracet dárky nazpět, mohli by šlechetní odesilatelé místo vlastní adresy uvádět jako adresu odesilatele některou potřebnou politickou neziskovku, jejíž zaměstnanci dnem i nocí bojují nezištně o naše lepší zítřky, například Think tank Evropské hodnoty. Tak by dárky došly zaslouženého užití i v případě, že by šatstvo multimilardářovi vyloženě nesedlo. Jakub Janda určitě ocení možnost nově se oháknout k hrátkám na ministerstvu vnitra. Co se nestihne poslat do vánoc, udělá radost i v lednu.

Všem čestným a statečným vlastencům a jejich rodinám hezké svátky, ať už slaví jakékoli, pevné zdraví a úspěšný rok 2017.

Ruský nepřítel

0
0
Béda
19. 12. 2016   Outsidermedia

Rusko je západními médii a politiky od jisté doby setrvale prezentováno jako krvežíznivý, po moci lačnící nepřítel, který nemá jiných starostí než se okamžitě vrhnout na svoji slabší NATO-oběť a vojensky obsadit celou Evropu a posléze celý svět. (O idiotismu takovéto úvahy z hlediska početnosti armád, techniky a souhrnu stávajících ekonomických potenciálů Ruska a států NATO ať si udělá svoji představu každý sám.)


Z historického hlediska nic není pravdě vzdálenější než takováto představa Ruska. V minulosti to byl zpravidla „civilizovaný židokřesťanský“ Západ, kdo napadal vojenskou silou území Ruska, kdo měl zájem ovládnout vojensky svého konkurenta a udělat z něj svého vazala. Politické a ekonomické konsekvence (páté kolony, vydírání ekonomickými sankcemi s předkládáním ultimát, vojenské harašení zbraněmi těsně u hranic) dávají tušit, že ani v přítomnosti tomu zřejmě nebude jinak.

Proč, z jakých důvodů se pojelcinovské Rusko zničehonic a najednou, jakoby mávnutím čarovného proutku, stalo tak strašným a krvežíznivým nepřítelem pro Západ přinášející „svobodu, mír a barevnou demokracii“?


Podle mého mínění půjde zřejmě o komplex ekonomických , vojensko-politických a ideologických příčin, mezi kterými ekonomické mají určující roli. Zkusme se na to podívat hlouběji:
Ekonomicko-politické důvody. Kapitalistická ekonomika (a Rusko, ať už si o něm po rozpadu SSSR myslíme cokoliv, je standardní kapitalistickou ekonomikou) je permanentním konkurenčním bojem privátních a státně-kapitalistických subjektů o vliv a zisk, přičemž privátní vlastnictví tvoří základ ekonomiky a má v ní klíčovou roli. Jemu je podřízena tvorba zákonů a také politika (včetně zahraniční politiky) států. Z ekonomického hlediska Rusko představuje významný zdroj světových surovin, potenciální zdroj levné pracovní síly, v některých odvětvích (energetika, vojenství, kosmický průmysl, technické vědy…) je nositelem pokročilého know-how, v oblasti nerostných surovin, obilovin, zbrojní techniky, energií či kosmické techniky je významným účastníkem světového trhu a je také potenciálním trhem pro odbyt zboží a služeb. Za Jelcina se ekonomicky rozpadající destabilizované postsovětské Rusko postupně rozkrádané mafiemi oligarchů zdálo lehkou potenciální kořistí západního kapitálu. Západní média ani politici v té době východního klondajku, kdy si Západ udělal z mezinárodního práva trhací kalendář a Spojené státy diktovaly celému světu silou a výhrůžkami svá pravidla – nijak zvlášť neakcentovaly ruskou hrozbu. Problém nastal až v době, kdy se k moci dostal v Rusku prezident Putin, ruská ekonomika se začala postupně stabilizovat, skončilo období chaosu, s ekonomickou a politickou stabilizací začala opět narůstat vojenská síla a obranyschopnost Ruska a Rusko se začalo na mezinárodní scéně chovat úměrně své velikosti a vzrůstajícímu ekonomickému a vojenskému významu. Přestalo si nechat poraženecky diktovat cizí podmínky, začalo tvrdě prosazovat své národní, suverénní zájmy. Odepřelo poslušnost parazitickému kolonizačně-imperiálnímu přístupu Západu, který naopak padl do těžké systémové krize, jejíž počátek dočasně odsunul rozpad sovětského impéria. Odpor vůči západní dominanci, zablokování proměny velmoci v závislou poddajnou kolonii, vlastní sebeuvědomění, nekompromisní akcentování vlastních zájmů– toto vše se stalo příkladem pro Západem kolonizované státy, (zejména narůstající asijské velmoci) tzv. rozvojového světa, které se začaly postupně sbližovat s Ruskem. Toto je klíčový důvod, proč se najednou Rusko proměnilo z harmonické mafiánské jelcinovské demokracie v zemi ukrutného a krvežíznivého diktátora Putina (podobné proměny předtím anebo poté prodělaly i jiné země (Srbsko – Miloševič, Irák – Husajn, Libye – Kaddáfí, Ukrajina – Janukovyč, Sýrie – Asad). Odepření bezvýhradné poslušnosti a podřízenosti jaderné supervelmoci, globalizační „demokratizaci“ i sabotáž programu pro Nové americké století (PNAC) se staly klíčovými důvody pro proměnu Ruska v „nejstrašnějšího“ nepřítele Západu. „Demokratické“ politické vydírání skrze různá mezinárodní fóra a „humanitární“ politické organizace, pokusy o zinscenování vnitřního politického převratu, zastrašování vojenskou silou, politické konspirace v blízkém příhraničí, vypovídání a nedodržování smluv, očerňování a pomluvy často bez věcného základu, stálý tlak na postupné osekávání ruské sféry vlivu (Ukrajina – ruská vojenská základna na Krymu, Sýrie – ruská vojenská základna v Tartusu), ekonomické sankce (zajímavé, že k těmto donutily dominantní USA pod uměle vykonstruovanou záminkou své evropské vazaly, zatímco s Ruskem samy dál čile obchodují) na sebe nedaly dlouho čekat.

Vojensko-politické důvody– vytvoření mýtu nesmiřitelného ruského nepřítele umožňuje udržovat u západní veřejnosti fikci o nutnosti existence a vydržování vojensko-politického spolku NATO. Tento po rozpadu SSSR ztratil nejenom obraz původního nepřítele, ale také původní důvody své existence. Západní veřejnost si navíc začala stále častěji pokládat otázky, nač potřebuje vydržovat organizaci, která se transformovala v ryze útočný spolek realizující politický diktát USA a vytvářející stále nové bezpečnostní hrozby ve světě. Vytvoření a permanentní přiživování mýtu krvežíznivého ruského nepřítele bez argumentačního a věcného základu (Rusko Západu nevyhrožuje, nezačalo s ekonomickými sankcemi, Rusko neobkličuje Západ, Rusko nezačalo skrze své páté kolony s podvracením režimů v západních zemích, Rusko neinscenovalo barevné politické převraty v zemích pod vlivem Západu) dalo nový impuls pro zvýšenou militarizaci a postupné zavádění policejního státu v zemích Západu. S vytvářením hrozeb to bylo vždycky přesně naopak. To Západ se k putinovskému Rusku stavěl vždycky jako první s despektem a nepřátelstvím. To Západ vychyloval věci z klidového stavu a uváděl je v chaos. K vojensko-politickým důvodům by ještě stálo za zmínku uvést důvody vojensko-ekonomické. Rusko je tradičně významným konkurentem západních zbrojařů na světových trzích. Ruské zbraně patří v mnoha druzích mezi technicky nejvyspělejší, efektivní, vyznačují se jednoduchostí, spolehlivostí a malou poruchovostí, velkou odolností a hlavně jsou cenově více než konkurenceschopné.
 Ideologické důvody. Vytváření permanentního nepřítele umožňuje odvádění pozornosti veřejnosti od skutečných hlubinných příčin systémové krize a svalování viny za všechno špatné na „zlého Rusa“. (Dnes už zlý Putin prý může dokonce za Brexit, za evropskou migraci, za sexuální násilí v německém Kolíně, za zvolení Trumpa americkým prezidentem, za úniky dat z datové schránky Hillary Clintonové. Jak to tak vypadá, mohl by mít prsty i v globálních ekologických proměnách). Obraz ruského nepřítele– viz současná bruselská, americká kongresová a parlamentní praxe v evropských satelitech USA – ulehčuje zavádění otevřené totalitní praxe v zemích „demokratického Západu. Protože mainstreamem zjevené „pravdy“ velice často přebíjí argumentace alternativncíh médií a sledovanost mainstreamu postupně klesá ve prospěch názorové alternativy, přichází na řadu tradiční náhubkový zákon. Jakákoliv kritika politického establishmentu, systému, rozkrývání pochybení, lží a zjevných nelogičností budou již v blízké budoucnosti trestné, platit bude pouze uzákoněná mainstreamová politicky posvěcená „pravda“, jsou sestavovány černé listiny kritiků a všichni kritici světlých zítřků jsou označováni bez jakýchkoliv věcných důvodů jako ruští agenti. Jak jednoduché. A jak „odlišné“ od kůlu v plotě, který jsme v našich luzích a hájích již v minulosti zažili. Paradoxem je, že čím větší zákaz, tím větší chuť veřejnosti na zakázané ovoce. To je v českých a slovenských zemích známo již od dob předhadrákového disentu. (Černé listiny Evropských hodnot reprezentovaných pornohercem v tomto smyslu slouží jako účinná reklama pro alternativní média.)


Závěrem: Udržování uměle vykonstruovaného mýtu o ruském strašákovi (tento mýtus odporuje historické zkušenosti i současné praxi, kdy Rusko vždy pouze reaguje na západní konspirace) je pro západní politiky velice praktické. Umožňuje Západu házet na Rusko všechny své zločiny a pochybení, zdůvodňovat nutnost další militarizace a pod rouškou ruské hrozby postupně osekávat svobody a zavádět totalitní diktaturu a policejní stát. Má to však i určitá pozitiva. Otevřené nepřátelství Západu donutilo Rusko mobilizovat vnitřní zdroje a hledat mezinárodněpolitické alternativy ve spojení se zeměmi tzv. třetího světa. Unipolarita a monopol americké světovlády se postupně mění v multipolaritu. Ruská zahraniční politika i celková konzistence ruské politiky nastavují zrcadlo západní lžipolitice, která se stává u západní veřejnosti těžko obhajitelnou a udržitelnou.


- - -

Orbán: Rok 2017 bude “rokom revolty” Európski ľudia chcú zostať národmi; sú na ne hrdí, a chcú, aby ich národy boli nezávislé.”

0
0
19.12. 2016  Hlavné správy
Maďarský portál 888.hu prináša interview prezidenta Viktora Orbána s viacerými žurnalistami, ktoré sa ho pýtajú na názor k zahraničnej politike USA, na osobu novozvoleného prezidenta Donalda Trumpa, na politiku Európskej únie...
Viktor Orbán sa pozitívne vyjadril k Trumpovej osobe: “Zmeniť krajinu môže iba osoba, ktorá nie je niečím obmedzená, ktorá môže hovoriť rovno a hovoriť, čo si myslí, a keď niečo povie, to má zmysel. Zmeniť Spojené štáty je gigantickou úlohou dokonca aj z pozície prezidenta (…), ale možno teraz sa to podarí.”

Myslí tým zmenu svetového systému. “Bolo tu status quo, ktorý začalo okolo konca osemdesiatych rokov, a každý si myslel, že je ho nemožné zmeniť. Predpokladalo sa, že bude spočívať na takých nehnuteľných pilieroch, že demokracia môže byť len liberálna. Rusko môže byť iba nepriateľom; medzinárodné organizácie majú vždy pravdu pred národmi; trh má vždy pravdu pred štátom; a politici musia počúvať ideológiou, a nie ľudí. Teraz, čo sa deje, práve tieto zdanlivo nehnuteľné piliere praskajú, sotva vydrží takáto štruktúra.”

O niektorých amerických politikoch vraví Orbán ako o “naozaj nepriateľských k celej strednej Európe, ktorí očakávajú, že tá prijme všetky ich podmienky, ako boli napísané”. Ak nie, snažia sa tam “vytvoriť kompletné typy pritakávačov”. “S využitím NGO (mimovládnych organizácií), nadácií, mediálnych organizácií presadzujú svoje vlastné záujmy,” dodáva Orbán.

Na otázku, čo si myslí o Merkelovej migrantskej politike a jej zákaze burky, Orbán odpovedá: “Myslím, že to, čo vidíme, je zúfalý pokus napraviť vážnu chybu v úsudku. Príliš málo, príliš neskoro.”

Nezabúda ani na kritiku Európskej únie, na jej centralizačné záujmy: “Svet nepôjde takým spôsobom, aby Bruselu nechal diktovať členským štátom. Stále sedia na koni a nemôžu vidieť, že lídri, ktorí idú proti vôli ľudu, jeden po druhom strácajú moc. Európski ľudia chcú zostať národmi; sú na ne hrdí, a chcú, aby ich národy boli nezávislé.”

Orbán verí, že “rok 2017 bude rokom revolty”.

Sliby a dluhy obratu doleva

0
0

Josef Skála
19.12. 2016   Haló noviny
Ta sorta má i povedený název. Zní slibotechna. K tradičním matadorům patří Lidový dům. Právě teď slibuje daňovou revoluci. A generální obrat doleva. Příčinou není jen jasná zpráva, vyslaná v říjnu voliči. Klíčem k tajemství bude i diskusní dokument Úřadu vlády ČR, nazvaný Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření. Podtitul nezní o nic lépe – Příspěvek k debatě o udržitelnosti českého hospodářského modelu.

Zjištění jsou to skandální. Pro dnešek aspoň ta základní. Jsou o následcích transformační recese a stagnace ve druhé polovině 90. let, jak studie říká loupeži tisíciletí. Do země přivábila ipřímé zahraniční investice. Jejich vliv na rozvoj zdrojů v českém vlastnictví však není patrný. Takže objem ekonomiky v domácím vlastnictví zůstal od roku 1995 v reálných hodnotách nezměněn. A celý přírůstek HDP je dán aktivitami v zahraničním vlastnictví. Kdežto tyv domácím vlastnictví se na růstu HDP téměř nepodílely.

Jen švindlem nekalé reklamy zůstal i jiný ráj už tady, na Zemi. Ten, co nám strategičtí partneřiměli nadělit aspoň tam, kde nás vyvlastnili. Nákup kapacit, vydaných do frcu za hubičku, činil plných šedesát procent přímých zahraničních investic. A podniky v zahraničním vlastnictví vykazují nižší podíl na zaměstnanosti, zároveň ovšem paradoxně nižší míru relativní přidané hodnoty na produkci než podniky v domácím vlastnictví. Což i podle studie, zadané vládou, dokládá realizaci výnosů z pokročilých technologií teritoriálně či účetně mimo území ČR. Právě tyto podniky tak vykazují výrazně vyšší ziskovost, přitom však zároveň iproporcionálně nižší podíl na daních z důchodů a zejména na mzdách oproti podnikům v domácím vlastnictví. Trpí i vysokou závislostí na vnějších vstupech v oblasti technologií a know-how.

Jako by nestačilo už to, v posledních deseti letech – a do velké míry nezávisle na globální hospodářské a finanční krizi - se členské země EU ze střední a východní Evropy potýkají s výrazným útlumem přímých zahraničních investic. Dokonce natolik, že objem výnosů, které míří do zahraničí, překračuje objem nových zahraničních investic i reinvestic – nepřetržitě od roku 2005. Následkem je roky tu všelijak tutlaný, tu zase krkolomně překrucovaný fakt, že růst české ekonomiky se plně nepromítá do příjmu české ekonomiky. Takže ani příjmy českých domácností se ne a ne přiblížit (konvergovat) těm ve zbytku EU. A naše ekonomika se – místo slibovaného »návratu do vyspělé Evropy« - víc a víc přibližuje úrovni okolních bývalých zemí RVHP, před nimiž měla na startu nemalý náskok.

Tím víc si mne ruce i Rakousko. Na přílivu zahraničních investic záviselo samo až do konce 80. let. Teprve na trzích transformujících se zemí střední a východní Evropy se dostalo na úroveň ostatních západních zemí i coby investor. Tu roli zde přitom, měřeno startovní čárou po vlně převratů, mohla hrát právě naše země. Po nadílce transformační recese a stagnace je to však vysoce nepravděpodobné.

V letech 1995 až 2013, dokládá citovaná studie, vzrostl podíl provozního přebytku v zahraničních rukou z šesti procent na 58 procent. Podstatně menší je však jejich podíl na vybraných daních. A na všech vyplacených mzdách činí dokonce jen 41 procent (včetně vysoce nadstandardních příjmů zahraničních špiček). Zahraniční firmy jsou navíc krajně vybíravé. Okupují hlavně »přirozené monopoly« i jiné zdroje renty bez tržního rizika. Například v energetice a rozvodu plynu a vody dosáhly v roce 2014 průměrného zisku téměř 39 procent (a v předkrizových letech ještě vyššího). Eldorádem cizího kapitálu je iropná, chemická, pryžová a plastová výroba, automobilový průmysl, ale také potravinářský a tabákový průmysl a finanční služby. Hbitě je dohání i odvětví výroby strojů a zařízení nebo sektor telekomunikací.

Česká republika se tak sice nachází na nadprůměrném místě v high-tech výrobě a exportu středních a high-tech výrobků mezi státy Evropské unie. Náš hrubý národní produkt (HNP) byl však v roce 2013 o zhruba osm procent nižší než HDP, čímž národní ekonomika de facto přišla o užitek zhruba dvanáctiny svého výkonu. Krutě to vychází i v mezinárodním srovnání: míra odlivu výnosů v české ekonomice je dlouhodobě zhruba dvakrát až dvaapůlkrát vyšší, než by to odpovídalo věcným předpokladům (studie jim říká teoretické a empirické).

Tak děsivá obžaloba privatizační kapitulace, vypadlá přímo z vlády, tu ještě nebyla. Sociální demokracie jí předsedá i dnes. Slibotechna má co napravovat. Vylže se z toho zase jen stylem sliby chyby? Kdo jiný tomu má zabránit než právě my?

Kým se stává prezident Miloš Zeman?

0
0
Jana Maříková
19. 12. 2016
„Vláda, která toleruje zloděje, se objektivně touto tolerancí sama stává vládou zlodějů. Vláda, která toleruje tuneláře, je tím sama vládou tunelářů. A vláda, která toleruje podvodníky, se stává objektivně vládou podvodníků“, řekl 21. října 1997 při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1998 tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman. Kým se od té doby stal tentýž Miloš Zeman, když jako prezident republiky toleruje střet zájmů přímo ve vládě? Co hůř - na funkci ministra financí? A když nyní vetoval novelu zákona o střetu zájmů, který měl Babišovi znemožnit čerpat dotace a pak je sám po sobě kontrolovat.


Někdo by mohl namítnout, že nemá možnost jej z vlády vyhodit, pokud mu to nenavrhne předseda vlády Bohuslav Sobotka. To je pravda. První problém nastal už v okamžiku, kdy jej do vlády jmenoval. To udělat prostě neměl. Babiš se před svým jmenováním do funkce nezbavil svých podnikatelských aktivit. Takže nikdy neměl obdržet dekret jmenující jej členem vlády. A své „velkopodnikání“ nezastavil ani poté, kdy se stal ministrem. Babiš je permanentně ve střetu zájmů.

Každý zákon má dopady na jeho podnikání. Navíc je členem vlády, která nakupuje ve velkém právě od jeho Agrofertu. A on na to jako ministr financí uvolňuje peníze. Čímž má zatraceně velkou možnost ovlivnit, od koho se bude nakupovat. Třeba z rozpočtu Správy státních hmotných rezerv, které mohutně nakupují výrobky firem koncernu Agrofert.

Podobný problém je s výjimkami k zákonu o EET. Ministr financí navrhl jako poslanec pozměňovací návrh, která dá výjimku z povinnosti používat ETT novému franšízovému řetězci s rychlým občerstvením, který bude od příštího roku prodávat tepelně opracované masné výrobky výhradně z Babišovy firmy Kostelecké uzeniny a pečivo rovněž z Babišovy firmy Penam. Jako ministr již stánkařům udělil výjimku nezákonným výkladem zákona. A tak je to s ním ve všem.

O tom, že je Babišova firma Čapí hnízdo vyšetřována Evropským úřadem pro podvody OLAF, již bylo napsáno mnoho řádků. V Německu bylo dokonce natočeno několik televizních dokumentů o Babišovi jako podnikateli, který je zároveň jedním z největších příjemců evropských dotací. A zároveň jako ministr financí ovládá kontrolní orgán, který prověřuje správnost čerpání. Střet zájmů větší než nejvyšší věž Pražského hradu. A tím se opět dostáváme k Miloši Zemanovi. Ten mu v létě – v době vrcholícího skandálu s nezákonným čerpáním evropské dotace, jel na Čapí hnízdo „dělat křoví“. Už tehdy nám ukázal, co si myslí o nutnosti, aby se politici vyhýbali rozhodování v případech, kdy jsou ve střetu zájmů.

Vetováním novely zákona o střetu zájmů, která měla Babišovi zakázat kombinaci čerpání dotací jako podnikateli a rozhodování o jejich udělení a kontrole správnosti čerpání, nám jako politik ukazuje, co si asi myslí o rovnosti před zákonem. Mimochodem je to jedna z podmínek právního státu, kterou zakotvuje Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy. Kterou se Zeman složením prezidentského slibu zavázal dodržovat a chránit.

Poprvé jsem se silně podivila, když se Zeman vracel z Číny soukromým letadlem miliardáře Petra Kellnera - hlavního majitele PPF. Pro ty, kteří si už nevzpomínají, co ty tři písmena znamenají – je to První Privatizační Fond. Tento nejbohatší Čech pohádkově zbohatl na kuponové privatizaci, kterou Zeman jako předseda největší opoziční strany odsuzoval coby podvod století. Do soukromého letadla někoho takového si slušný člověk může sednout, jen když mu jde o život. Ale to nebyl ten případ. Údajně spěchal, aby mohl dát vyznamenání siru Nicolasi Wintonovi. Ale ten by několik hodin počkal. Šlo asi spíše o to, podpořit Kellnera v očích Číňanů jako „člověka s těmi správnými konexemi“. U nás to každý ví, že tento muž má kdejakého politika na špagátku. Číňanům se muselo ukázat, že má na háčku i našeho prezidenta. Už to byl pro mě šok.

Ale dnešní čin, kdy Zeman vetoval zákon o střetu zájmů, který nevyhovuje Babišovi, mi zcela vyrazil dech. Kým se proboha ten člověk stal od té doby, kdy jsem jej volila do prezidentské funkce? Mezitím mu prošla rukama řada zákonů, které měly části z hlediska Ústavy minimálně sporné. „Protikuřácký“ zákon má také řadu sporných paragrafů – ale ten vetovat nebude – údajně proto, že jako kuřák je ve střetu zájmů. U Babiše střet zájmů evidentně nevadí…..

Odůvodnění odmítnutí návrhu zákona prezidentem Milošem ZemanemZDE.

Vzpomínání na Václava Havla

0
0
Luděk Prokop
19. 12. 2016
Z osobního setkání po jeho pozvání na „Hrádeček“, v roce 1989, mám jen neurčité vzpomínky se smíšenými pocity. Dnes již mám pocity méně smíšené, zato poznamenané zklamáním mého táty synem, tedy mnou. Dnešním vnímáním reality mne provází lítost nad tím, že jsem tátu zklamal i lítost nad tím, jak moc jsem se mýlil, když jsem odmítal tátovo jasnozřivé vidění budoucích časů a hádal se s ním, že tak jak to vidí on, to dopadnout nemůže, protože to lidi nikdy nedopustí.

 Žel, již mi nemůže říci, vidíš, já ti to říkal. Potvrdil bych mu to s láskou rád a s pokorou. Dopadlo to ještě mnohem hůř a lidi dopustí cokoli - i válku.

Tohle mne ale nepřivedlo k tomuto psaní. Přiměl mne k tomu dokument v ČT2 pod názvem, „Jak odchází prezident“. Při sledování tohoto dokumentu mne napadlo, jak by se asi dál vyvíjela situace, pokud by Václav Havel dodržel svá slova o tom, že chce a bude prezidentem pouze do doby prvních svobodných voleb, aby následně se věnoval oblíbené profesi dramatika. Nestalo se. Václav kandidoval opětovně a zásluhou Slováků neprošel v žádném kole ze dvou, po sobě jdoucích prezidentských voleb. Tím byl iniciován a nastartován proces vedoucí k rozdělení Československa, aby po té, se Václav Havel stal prezidentem Českým.

Hodnotit, zda to bylo špatně nebo dobře v tom světle, co se událo kolem nás – v tom světle, jak snadno se daří politikům plus agentům různých zpravodajských a jiných agentur - ať již domácích, nebo více spíš těch zahraničních, rozeštvat lidi, rozeštvat je až k vzájemné nenávisti ústící do občanských válek s humanitárním bombardováním, úspěšně to hodnotit a správně vyhodnotit, není snadné. O tom, že existovaly i zahraniční zájmy na rozdělení Československa, nemusíme pochybovat. Kamarádi ze Slovenska, zůstali kamarády i po rozdělení republiky a ze smíšených manželství se snad pouze zásluhou toho rozdělení, nerozvedlo žádné. Jediné, co mne při návštěvách Slovenska napadá je to, že se možná máme s těmi Slováky ještě více a upřímněji rádi, než za Československa.

Takže v tomto mém vzpomínání si dovoluji připomenout něco málo z toho, co nezaznělo. Dodržení přísahy věrnosti Československé socialistické republice. Slova Václava Havla – budou vás strašit nezaměstnaností – lžou vám. A ze všech nejhorších jeho slova o humanitárním bombardování. Alespoň tolik by mohl jako ten osvícený, vyznávaný humanista znát, že vůbec žádné bombardování, nikdy, nikdy nemůže být humanitární. A již vůbec ne takové, kdy jsou zabíjeny a mrzačeny nevinné děti s jejich matkami.

Nemíním se nějak moc pozastavovat nad vytvářením kultu osobnosti Václava Havla, za což on sám určitě nemůže. Sotva by plesal nad lavičkou či pisoárem Václava Havla. Možná to letiště by mu mohlo zalichotit. Nevím. Nicméně tohle nepochybně lépe vědí ti, co při tom navrhování těch jmen ulic, náměstí a náměstíček nebo letiště, se zalykají básněním o obrovské skromnosti Václava Havla. Tvůrci kultů, stejní, stejných povah, jako tvůrci kultů Lenina, Stalina, Gottwalda a podobných. Kultů, mezi které by si možná, Václav Havel, být zařazen sám nepřál. Možná. My ovšem, jsme jej tak dobře určitě nepoznali a neznáme, jako ti tvůrci jeho kultu.

Zacharova: "Člověk by si nejraději umyl ruce po jednání se západními partnery"

0
0
19. 12. 2016    zdroj
Oficiální mluvčí ministerstva zahraničí RF Marija Zacharova řekla, že nejednou si přála "si umýt ruce a vyvětrat místnost" během jednání s takzvanými "západními partnery". Napsala to na své stránce na Facebooku. Konstatovala, že se často stydí naslouchat prohlášením "partnerů", zatímco ruští vojáci riskují své životy.


"Ano, za těch několik let jsem se nejednou styděla. Protože když jsem se účastnila jednání a naslouchala partnerům, před očima jsem měla NAŠE, kteří právě v tom okamžiku riskovali své životy, nebo o ně i přicházeli. A v tomtéž okamžiku nám přednášeli o "druhém Afghánistánu", "umírněných teroristech", ukazovali nám zinscenované záběry dětských mrtvol, potom nás prostě strašili a požadovali, abychom "v Moskvě vyřídili, že bude hůř, když", a pak, když se vzpamatovali, apelovali na svědomí, poníženě se zapřísahali. Viděla jsem, jak se expertům, kteří seděli na naší straně, hýbou lícní kosti a kolik úsilí to vyžadovalo, aby ne… Ano, co nadělat - vyvětrat místnost a umýt si ruce chtěl člověk nejednou po těchto jednáních. Protože ruská armáda a námořnictvo, jež v těchto letech doslova svými zády jako živými štíty chrání Svět před světovou válkou, jsou nejen naši jediní spojenci, ale v první řadě lidé. S rodinami, dětmi, cíli, sny, problémy. A mimořádným smyslem pro povinnost", napsala Zacharova.

Podle Zacharové byl pro Rusko princip partnerství s ostatními zeměmi vždy základním principem. "Protože partnerství není pro národní zahraniční politiku prázdný výraz, ale stěžejní princip. V posledních letech však partneři silně "dumpingnuli" na všech frontách a sami v mnohém pojem devalvovali".

Na závěr svého poselství poděkovala ruská diplomatka ruským vojákům za to, co dělají v tak těžké době: "Víc říci nemohu. A samozřejmě, ráda bych žila v éře vítězství celosvětového pacifismu. Ale dopadlo to jinak. A když už je to tak, pak řeknu jediné: Hoši, děkuji, že vás máme. Že jste takoví, jak to odkázali naši dědové. Že se s vámi cítíme bezpečně. Že, i když bych sto miliónkrát zrušila všechny války na světě, jsem na vás hrdá".

Merkelová musí jít!

0
0

Martin Kunštek
20.12.2016
Německá kancléřka Angela Merková má krev „na ústech“. Je zodpovědná za smrt devíti lidí zabitých při teroristickém útoku v pondělí večer v Berlíně. Přímo je sice zabila ruka Pákistánského ilegálního imigranta, který řídil kamion, jimž najel do davu nakupujících na vánočních trzích. Jenže toho stejně jako statisíce dalších – z nichž mnozí páchají kriminální činnost, pozvala do Německa kancléřka Merkelová. Je tedy spolupachatelkou tohoto hrůzného činu. Stejně jako stovek znásilnění německých žen. Stovek tisíc krádeží, které páchají ilegální imigranti. Porušování schengenských zákonů, které řídí pohyb na vnější hranici EU a Dublinských zákonů, které upravují azylovou proceduru, k němuž přímo nabádala, je vedle toho „jakoby banalita“. Jenže právě ona je příčinou bezprecedentního nárůstu násilí a vražd páchaných ilegálními imigranty. A také atentátu v Berlíně.

 
 
Počet mrtvých v důsledku teroristického útoku přitom může ještě vzrůst. Velká část z padesáti zraněných je v době psaní tohoto článku v kritickém stavu. Mrtvý je zřejmě též bratranec Polského majitele kamionu, který vůz řídil před tím, že jej ukradl Pákistánský imigrant. Vrah z náměstí u Gedächtnieskirche V Německu pobýval od jara letošního roku. Přišel v rámci invaze ilegálních imigrantů, které do země pozvala kancléřka Merkelová.

V Berlíně je Gedächtnieskirche nejvýznamnější křesťanská stavba. Asi jako u nás chrám svatého Víta. Vánoční trh na náměstí před Gedächtnieskirche je pro Berlíňany totéž co pro Vídeňáky Kristkindlmark. Součást národní tradice. Pákistáncův útok je tedy aktem agrese proti křesťanství a německé národní tradici. Tradici země, která mu dala azyl. Pro nás zcela odporný čin. Pro něj a obávám se řadu jeho následovníků, je to běžná součást víry. Džihád v praxi.

Nejen to, že jej a řadu jemu podobných, německá kancléřka do země pozvala, ale i zavedení cenzury na informace o imigrantských pachatelích trestných činů, lze hodnotit nejen jako spolupachatelství. Dnes už je díky internetu a facebooku známo, že policie měla nařízeno „tutlat“ stovky sexuálních obtěžování o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem. Stejně tak, že polici je zakázáno informovat o tom, že zjištěné kriminální činy – zejména znásilnění - páchají imigranti. To co Merkelová a její vláda provádí je v podstatě vlastizrada. Merkelová dnes již pro Německo může udělat jen jedinou dobrou věc. Omluvit se německým občanům za všechny kriminální činy a příkoří, které páchají ilegální imigranti. A podat demisi.

- - -

Člověče, nenechej ze sebe udělat pouhého voliče

0
0
Radim Valenčík
20. 12. 2016 blog autora

Téměř každý den jsme svědky toho, jak je náš svět stále nebezpečnější a nebezpečnější. A zatím tu není politická síla, která by se k tomu postavila čelem, vyvinula poctivou snahu o pochopení příčin současných problémů.


Všechny politické subjekty, která se připravují na podzimní volby v příštím roce (bez výjimky!), chtějí z člověka udělat pouhého voliče: Nabídnout mu líbivý program, s jehož realizací se to nemíní vážně, a v případě úspěchu se podílet na pokračování tunelování naší země shora a posluhování selhání globální moci (a všechny politické subjekty bez výjimky spoléhají na to, že člověk zredukovaný na pouhého voliče nebude mít na výběr a jeho volba bude volbou nejmenšího zla). Nyní však máme možnost to změnit.

Před pár dny jsem napsal pár řádek k tomu, co by mělo být v programu strany, která by byla volitelná:

Zásady programu pro jakoukoli stranu, která chce uspět v podzimních volbách


Viz: http://radimvalencik.pise.cz/4088-program-strany-ktera-chce-vyhrat-volby.html

Dostal jsem na něj velké množství ohlasů. Poučných. Přesvědčily mě o tom, že existuje zájem na tom, aby strany měly skutečný program a nikoli jen politický kýč. Dokonce mně velmi milým způsobem mailem poděkoval předseda jedné z nikoli bezvýznamných politických stran (hádejte které, uvedu v dalším pokračování, ve kterém budu reagovat na ohlasy). A to aniž bych v této fázi jednotlivé politické subjekty přímo oslovil. Komplexní program zatím v našem týmu intenzivně dopracováváme, ještě je brzo jít s ním přímo do politické arény a oficiálně jej nabídnout (to bude, až dokončíme letošní monografii, někdy v únoru či březnu).

Když už jsem u toho, zde je plný text stávající, velmi nahrubo rozpracovaná verze monografie, která je širším teoretickým zázemím pro program jakékoli strany, která by chtěla uspět:
http://valencik.cz/

Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie

MARATHON
Zvláštní číslo/2016
číslo 141
Teoretický časopis věnovaný otázkám postavení člověka ve světě, ve společnosti, v současném dění

Obsah
1. Úvodní poznámka
2. Ekonomický základ odvětví produktivních služeb

1. Úvod
2. Výchozí teze: Vyhodnocení a doplnění loňských
3. Čím začít, proč a proč a nyní: Plně zásluhová a plně uzavřená
4. Navazující aktivity: Co a jak bude odstartováno na bázi transformace
5. Lázeňský cestovní ruch a prodloužení období produktivního uplatnění
6. Metody myšlení
7. K problematice vývoje finančních trhů z vyjednávání HCC
8. Problém realizace reforem: zde a nyní
9. Závěr


MARATHON
Internet: http://www.valencik.cz/marathon
Vychází od listopadu 1996
Registrační značka: MK ČR 7785
ISSN 1211-8591

e-mail:
valencik@seznam.cz

Uvítám připomínky i zdrcující kritiku, případně jakoukoli formu spolupráce. Nenechejme si vnutit pozici pouhého voliče a pokusme se přimět aspoň některé politické subjekty k tomu, aby si začaly seriózně konkurovat v přípravě programu, který by k něčemu byl. Nenechejme je, aby si konkurovaly jen ve špatnostech a schopnosti podvádět lidi.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4098-clovece-nenechej-ze-sebe-udelat-pouheho-volice.html

Sloupkař Daily Mail: „Reportáže z Aleppa" píší lidé, sedící v Londýně!

0
0
- kou -
20. 12. 2016

Prakticky vše, co britská média hovoří o situaci v Aleppu v posledních době, nebylo ověřeno a potvrzeno skutečností, píše Peter Hitchens komentátor The Daily Mail.

„V posledních několika dnech nás zavalili reportážemi o událostech na východě Aleppa, které byly připraveny lidmi z Bejrútu, který se nachází ve vzdálenosti 180 mil od syrského města (a z jiné země), nebo dokonce z Londýna, který se nachází ve vzdálenosti 2.105 mil (z jiného světa), a řekli nám, že tam (v Aleppu), zabili ženy a děti, a lidi zaživa upálili,"poukázal Hitchens.

Zdrojem těchto informací byli jacísi „aktivisté", ale stále je nejasné, kdo jsou.„Pokud je mi známo, minulý týden ve východní části Aleppa nebyl jediný západní novinář. Ani jeden," poznamenává sloupkař.

Ve stejné době většina britských médií skromně nazývá příznivce Al-Káidy „povstalci"a bývalý premiér David Cameron je nazval „umírněnou"opozicí. Důvody pro takové chování sdělovacích prostředků stále obtížnější pochopit, nebo odpustit. Pokud by tito „rebelové" byli kdekoli jinde na světě - včetně v Británie, média by je nazvala „extrémisty", „džihádisty", „teroristy" a „fanatiky", prohlásil komentátor.

Stačí připomenout Chaleda Abu Sakkara (jednoho z vůdců takzvané Svobodné syrské armády - pozn.), který před kamerou vyřízl a snědl srdce mrtvého vojáka, nebo členy radikální skupiny „Harakat Nur al-Din al-Zenko", která uřezává dětem hlavy. Takovou „umírněnou opozicí" obhajují v britském parlamentu, a z „masakrů" a „válečných zločinů" obviňují syrskou armádu a Rusko. Ale, jak říká Hitchens, o tom ještě neviděl „jediný nezávislý a ověřitelný důkazy".

Komentátor uvedl, že předtím často cestoval po komunistických zemích, a ze všeho nejvíc nesnášel skutečnost, že „každé oficiální prohlášení bylo vědomou lží". V těch dnech byla západní média  jako závan čerstvého vzduchu. Nyní se však„falešné zprávy, podporované státem"šíří v britských médiích, včetně BBC. Hitchense se snaží mluvit pravdu tak hlasitě, jak jen může, protože všichni ostatní mlčí.
 
 
- - -
 
 

Nezaměstnanost v Řecku: Statisíce rodin bez podpory

0
0

20. 12. 2016     zdroj
Podle novinové zprávy nedostává v Řecku již 90 % nezaměstnaných peníze od státu. Ve více než 350 000 rodinách nemá nikdo práci. Vánoce bez peněz v kapse. 90 % nezaměstnaných v Řecku musí vyjít bez státní podpory. Informují o tom athénské noviny „Ta Nea“ s odvoláním na data statistického úřadu (ELSTAT) a institutu nejvyššího odborového svazu v soukromé sféře (INE – GSEE).


Podpora v nezaměstnanosti je v Řecku nanejvýš po dobu jednoho roku. Poté se pro další rok předpokládá měsíční podpora 200 EUR. Kdo zůstane bez práce déle, nedostane již peníze a je odkázán na pomoc humanitárních organizací, církví a obcí. Krize, která trvá více než šest let, učinila z mnohých lidí bez práce dlouhodobě nezaměstnané.

Podle zprávy existuje více než 350 000 rodin, ve kterých ani jeden rodinný příslušník nemá práci.

Míra nezaměstnanosti (poslední stav ze září 2016) činí 23,1 %. To je nejvyšší hodnota v EU. Kvůli dramatické situaci na trhu opustilo zemi více než 300 000 lidí s dobrým vzděláním. Ve věkové skupině do 24 let je 46,9% bez zaměstnání.

Překlad Petr Švestka
Nezaměstnanost osob s vyšším vzděláním 
 
  
Nezaměstnanost a sebevražednost v Řecku
 
 Nezaměstnanost v eurozóně 2016

Nestřílelo se na Karlova, střílelo se na Rusko

0
0

20. 12. 2016   zdroj a zdroj a zdroj
Vladimír Putin sdělil, jak Rusko na vraždu svého velvyslance v Turecku odpoví. Reakce ukrajinského politika na vraždu ruského velvyslance: vrah je hrdina. Vražda ruského velvyslance v Turecku Andreje Karlova byla provedena s cílem ochladit vztahy mezi Moskvou a Ankarou.


Útok na Andreje Karlova byl proveden v předvečer příjezdu tureckého ministra zahraničí Çavuşoğlu do Moskvy na jednání s Íránem a Ruskem o Sýrii.

Podle britských médií uzavírá vražda Andreje Karlova řetězec incidentů, k nimž došlo v poslední době mezi Ruskem a Tureckem. Podle nich se může stát vražda Andreje Karlova začátkem války.

Turecký expert Chatham House Fadi Hakura uvedl při svém vystoupení na Sky News, že útok byl vyprovokován rusko-tureckými vztahy v Aleppu. Podle experta Rusko neponechá atentát bez odpovědi a bude v Sýrii aktivizovat své síly.

Podle BBC byl atentát proveden na protest proti ruské účasti v syrském konfliktu.

Vladimír Putin sdělil, jak Rusko na vraždu ruského velvyslance v Turecku odpoví

Vladimír Putin, prezident Ruské federace řekl, že vražda ruského velvyslance v Turecku je provokace.

Cílem organizátorů zločinu je nové kolo konfrontace v rusko-tureckých vztazích.

Ruský prezident řekl:

"Tento zločin je provokace, jejímž cílem je narušit normalizaci vztahů Ruské federace a Turecka a průběh mírového procesu v Sýrii".

Podle ruského vůdce může Moskva odpovědět na vraždu Andreje Karlova jediným způsobem: zesílením boje proti mezinárodnímu terorismu.

Podle Putina se tento zločin stal ještě další známkou toho, že mezinárodní společenství potřebuje zesílit boj proti teroristům, a to také bude jediná adekvátní odpověď na to, co se nyní ve světě děje.

Reakce ukrajinského politika na vraždu ruského velvyslance: vrah je hrdina

Prezident Ukrajiny Petr Porošenko nevěnoval pozornost zprávě o vraždě ruského velvyslance Andreje Karlova.

Vladimír Parasjuk, ukrajinský lidový poslanec na své stránce na Facebooku napsal, že považuje vraha ruského diplomata za "hrdinu".

"Když je člověk schopen za cenu svého života jít až za nejzazší mez, za pravdu, myšlenku, pak je možné tvrdit, že je to hrdina", napsal Parasjuk.

Stojí za zmínku, že dokonce i země, která "pod svými křídly" Ukrajinu kryje, vyjádřila upřímnou soustrast a bezvýhradně odsoudila vraždu, ale ukrajinští politici se chovají, mírně řečeno, podivně.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Proč se Němci nevzbouří?

0
0

Jana Maříková
20. 12. 2016
Včera dávala německá televize ARD historický film „Das Geheimnis der Hebamme“ (Tajemství porodní báby). V době jeho vysílání byl spáchán kamionový atentát na vánoční trh v Berlíně. Televize vysílání filmu přerušila mimořádným zpravodajstvím. Během zpráv jsem si kladla otázku: Proč tohle Němci trpí a Merkelovou nevyhodí z kancléřství oknem do Sprévy? Zprávy skončily a film pokračoval. A v něm byla skryta i odpověď.


Děj filmu se odehrával ve 12. století v Míšeňsku. To je země na opačné straně Krušných hor. Film má dvě ústřední postavy. Mladou porodní „bábu“ s léčitelskými schopnostmi - Martu a rytíře Christiana. Marta je dcera léčitelky, kterou ve Švábsku utopili jako čarodějnici. Christian je jeden z předních bojovníků míšeňského markraběte, který odměnou za válečné služby dostal ke kolonizaci neobydlenou oblast v Krušných horách. Zajel si do Švábska pro nové kolonisty, kterými by obydlel získanou půdu. Marta se k němu přidala cestou, když pomohla vyléčit několik raněných nebo nemocných členů putující karavany.

Po příjezdu do markaběcího sídla si Christina vyhlédl jako nepřítele „hlavní padouch“, rytíř Randolph. Jištěn skupinou svých zabijáků se pokusil s Christianem vyprovokovat souboj přímo na hradě markraběte. Souboji zabránil jeden ze členů markraběcí „ochranky“. Dávný Christianův přítel, který v tu chvíli kulhal v důsledku problémů s bederní páteří. Záda mu napravila Marta, což se záhy po hradě rozkřiklo. Martu si předvolala markraběnka, aby vyléčila jejího synka, který trpěl „střídavou horečkou“. Zřejmě malárií. Marta nestihla budoucího markraběte ani pořádně diagnostikovat. Nařídila vyhodit pijavice, které dítěti přikládal medikus. Ten si však šel stěžovat k markraběti. A Marta nekončila stejně jako její matka jen proto, že se jí zastal Christian. Všichni kolonisté však byli markrabětem nazvání chátrou, kterou je nutno hlídat.

Po příjezdu na novou půdu si kolonisté zbudovali vesnici a začali obdělávat pole. Během zemědělských prací však narazili na stříbronosnou rudu. I začali těžit stříbro. Rytíř Christian dostal glejt na výhradní těžbu. S tím, že část získaného stříbra si může nechat, ale většinu musí odevzdat markraběti. Vesnice – nyní již horní - se úspěšně rozvíjela. Jednoho dne přivezla za Martou těžce nemocného synka sama markraběnka. Marta při jeho prohlížení díky svému darupoznala, že do roka zemře. Vždy, když narazila na nemocného, kterého nemohla vyléčit, tak se jí v duchu zjevila její matka, kterou dav topí jako čarodějnici. A stejně tak tomu bylo i v případě markraběcího syna. Sice jej pomocí léčivých mastí dostala z akutní horečky. Markraběnce však řekla, že synek zemře.

Pak vypuklo další kolo válek mezi rody Welfů a Štaufů o korunu německého krále. Markrabě svolal družinu – mezi jinými i Christiana a Randolpha - a chystal se vyrazit do boje. Hlavní padouch však mezi tím od markraběnky přijal úkol zabít markraběte. Resp. dohlédnout na to, aby se markrabě z války nevrátil živý. Splnění tohoto úkolu si však zhatil, tentokrát již úspěšným vyvoláním souboje, s hlavním mužským hrdinou. „Potrestán“ byl kupodivu tím, že do války nesměl jet. Takže aby si ukrátil volnou chvíli, přepadal vesnice rytířů, kteří do války museli. A také znásilnil spolu s kumpány Martu. Pokud Vám to připomíná chování tzv. „uprchlíků“, tak jde zřejmě opravdu, ale opravdu „pouze o shodu náhod“.

Markrabě se z války vrátil. Ale zchudlý. Stál na straně, která momentálně nevyhrávala. Před čímž mimochodem Marta Christiana varovala před odjezdem do války . O problémech jel „přemýšlet“ na lov, kde na něj padouch Randolph přichystal léčku. Použil medvídě chycené do želez jako návnadu na markraběte, na něhož poté zaútočila matka medvědice a těžce jej zranila. Christian sice svého lenního pána zachránil. Marta jej ošetřila a vyléčila z fyzických zranění. Markrabě však začal naslouchat falešným rádcům…... a na radu Randolpha nařídil zvýšit těžbu stříbra o odvody do markaběcí pokladny.

Vesničané „makali“ tak tvrdě, až zanedbávali bezpečnost práce. Při práci došlo k neštěstí. Na těhotnou ženu kováře spadla kláda. Žena začala předčasně rodit. Martě se při komplikovaném porodu podařilo zachránit matku, ale dítě se narodilo mrtvé. Z neštěstí obvinila rytíře Christina, protože lidi přetěžuje. Nad hrobem dítěte se rytíř „slitoval“ a nařídil snížit tempo práce. Resp. Jel požádat markraběte o povolení ke snížení odvodů. Opilý markrabě mu řekl, že je buď zloděj, který si stříbro krade pro sebe, nebo že je neschopný. A postavil jej pod kuratelu Randolpha, kterému dovolil povolat další „posily“ na práci. Randolph místo horníků sebral z jiných říšských zemí různé zloděje, vrahy a rváče. Nově příchozí místo aby pomohli s prací, raději v táboře za obcí chlastali a vyvolávali rvačky s domácími. Podobnost s dneškem je zřejmě opět čistě náhodná.

Při jedné ze rvaček byl zraněn i rytíř Christian. O to přesně padouchovi Randolphovi šlo. Chtěl vyvolat fingovaný „souboj“ v němž by oslabeného zabil. A pak zabral jeho majetek. Těsně před soubojem však do vsi přijel posel, který povolal Christina na markraběcí hrad. Byla to však léčka, kterou měl být Christian odlákán ze vsi. Což zjistil až na Hradě. V době jeho nepřítomnosti Randolph nehal zmrskat kováře, který se dožadoval zaplacení práce za okování rytířova koně,i s clapcem, který mu chtěl pomoci. Až do konce filmu mi vrtalo hlavou proč se vesničané nevzbouřili, když byli v početní přesile. Společnou akcí by rozsekali rytíře Randolpha a jeho „pohůnky“ na cucky. Místo toho jen koukali, jak týrá jednoho z nich. Zmohli se pouze na to vyslat posla za svým rytířem, aby se vrátil a zastal se jich. To je zřejmě ukázka té legendární německé poslušnosti k vrchnosti a k pořádku, který vrchnost prosazuje.

Při víře v to, že je „jejich“ vrchnost ochrání před zvůli, když jsou přece v právu, se však šeredně spletli. Christian se sice vrátil, když zjistil, že šlo o léčku. Místo aby ozbrojil své horníky, nebo aby za získané stříbro najal žoldnéře a zabil Randoplha, šel padoucha pokorně prosit, aby ztýraného kováře vyprostil z klády. Nabídl, že za to vydá všechno své stříbro. Poté se nechal od Randophových pochopů spoutat jako zloděj stříbra. Spoutanému Christianovi, který Martu miloval, se poté Randolph vysmíval a mimo jiné mu řekl, že ji se svými kumpány znásilnil, zatímco byl ve válce. Pak nenásledoval žádný řádný soud s Christianem jako údajným zlodějem, ale „souboj“ zraněného Christina s lépe ozbrojeným Randoplphem jištěným třemi kumpány. Christian byl lepší bojovní, ale protože měl z války ještě nezahojené zranění, začal padouch vyhrávat. Vesničané na to jen koukali. Pomoci Christianovi se odhodlala pouze Marta. Když chtěl padouch zabít odzbrojeného rytíře ležícího na zemi, tak mu skočila na záda. Padouch ji však setřásl a zranil. Christiana za zraněné rameno dýkou přišpendlil k zemi. A řekl mu, že se bude dívat, jak tu čarodějnici utopí. Martu topil a její sousedé tomu jen přihlíželi. Na pomoc ji přišel pouze její manžel, který byl probodnut kopím jednoho z Randophových bojovníků. Těch bylo celkem asi pět.

Když Marta přestala klást odpor – zdánlivě utopená - tak Christin vytrhl dýku z ramene a vrhl se na padoucha. Martu volně plavoucí řekou obličejem ve vodě teprve nyní začali sousedé zachraňovat. Boj mezi Christianem a Randolphem přerušil příjezd oddílu markraběcí ochranky, jemuž velel onen bojovník, jemuž Marta napravila záda. Nařídil Christianovi, že Randolpha nesmí zabít. A ten kupodivu poslechl.

Velmi divný byl pak i „happy end“. Markrabě odsoudil Randoplha nikoli k trestu smrti, ale k účasti na křížové výpravě. Během jejího konání je podle tehdejšího práva chráněn majetek křižáka. Poddaní z vesnice byli povýšeni na svobodné město. A Christian si vzal vdovu Martu. Z milosti markraběte, který ji povýšil na šlechtičnu.

Dokud si Němci nechají do hlav vtloukat takovéto vzory, tak si muslimští teroristé budou moci v jejich zemi beztrestně páchat jakékoli zločiny.

V Egyptě byl zatčen fotograf za fejkové vytváření snímků "zraněných dětí z Aleppa"

0
0

20. 12. 2016   zdroj
Oblečení a hračky malých aktérů inscenovaných snímků byly potírány červenou barvou, simulující krev. Egyptská policie zadržela v provincii Port Said muže za vytváření inscenovaných záběrů se zapojením dětí, pošpiněných červenou barvou, která simulovala krev. Je to uvedeno na stránce egyptského ministerstva vnitra na Facebooku.


Na záběrech se děti objevovaly na pozadí zničených budov. Fotografie dětí ve věku 8 a 12 let pak byly vystavovány na internetu a vydávány za záběry ničení a zraněných lidí v syrském Aleppu.

Na ministerstvu vnitra země bylo řečeno, že na padělání se kromě asistentů fotografa podíleli rodiče malých herců.

Záběry byly prováděny na pozadí budovy, která byla nelegálně postavena v blízkosti hydrotechnických staveb u Suezského průplavu a stržena rozhodnutím úřadů.

Skupinu se dvěma dětmi odhalila místní policie.

Egypťané záměrně špinili děti a jejich hračky červenou barvou, která imitovala krev. Jedna z dívek měla na předloktí obvaz, její bílý medvídek byl také zamazán "krví".

Fotograf byl zadržen na čtyři dny na dobu vyšetřování. Ostatní účastníci fiktivního focení byli propuštěni na kauci, informoval televizní kanál "360".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

To je mazec: kanadská novinářka Bartlett na půdě OSN zmasakrovala norského novináře!

0
0
21. 12. 2016     SkrytáPravda
To není hoax či fake news - Allepo - To, co nesmíte slyšet!
Hluboká, hluboká poklona kanadské novinářce, která jasnými a konkrétními odpověďmi - důkazy - smetla nadutého zastánce jediné pravdy a nikdy jinak novináře Christophera Roneberga z deníku Aftenposten z Norska. A to, co se dozvídáme z OSN a z Kanady potvrzuje důkazy, které nám předkládá Tereza Spencerová, naše " odstavená" nejlepší novinářka!


Protože to není schválená mainstreamová zpráva, která se hodí oficiální propagandě, zaštiťující to ČTK, mohl by někdo zpochybnit namluvené, které není profesionální. Proto je ještě jednou možné ověřit v autentickém znění s titulky.

Toto je to ve slovenštině, ale měl by to vyposlechnout každý slušný, soudný člověk!


Prostě masakr na lži: hluboká poklona ještě jednou!

A zde to najdete v originálu bez překrytí včetně jednoho ze zdrojů

Eva Bartlett o propagande a mainstreamov

A všimněte si dalších důkazů. Když jsme psali: ještě pod názvem Pařát dnes o tom, co je vlastně SOHR, bylo to tenkrát bráno jako český hoax a fake news, jak se dnes honosně píše. Nyní to říkají oficiálně i na půdě OSN a je zajímavé, že nikdo z CNN., BBC, New York Times a dalších ze "zaručeněpravdivýchnehoaxů" nevyšle svůj štáb, aby se do Coventry podíval. Ale místo toho připravuje ministerstvo propagandy tým, který má těmto informacím zakroutit krkem!

Proč nevyrazí Česká televize do Coventy a nevyvrátí, že je to jeden člověk, který si píše, co ho napadne a sbírá to na internetu? Jak je možné, že to i v Kanadě, dokonce v OSN vědí, ale u nás to v České televizi nikdo neřekne? A co pornoherec Jakub Janda z Evropských hodnot nic neví?
Nesmí zapadnout! Kdo zpracovává v Londýně zprávy pro BBC a Bloomberg o Rusku?

Naopak když USA bombardovaly nemocnice, dokonce Assange nabízel 50 000 dolarů tomu, kdo předloží důkazy. Jinak OSN a mainstream byl němý!
50 000 dolarů za video amerického masakru nemocnice nabízí WikiLeaks

Vyhlásili válku na pravdu. Jak vidíte, stačí předkládat důkazy a jsou v koncích. Pak už zbývá jediné: zablokovat vše jako to zkouší Facebook či iDNES.

Nedovedu si představit, že špatně připravený zákon podepíše moudrý prezident ! Novela zákona o střetu zájmů je kocourkovská rovina..

0
0
Blanka Langerová
20.12. 2016  
Odpověď na článek Jany Maříkové,, Kým se stává prezident Miloš Zeman?"
Veto prezidenta k novele zákona o střetu zájmů. Vedly prezidenta  Miloše Zemana při rozhodnutí následující  pochybení a nedostatky v připravovaném  zákoně?  Podle profesorky z VŠE V. Dvořákové  by mohly vést k tomu, že ústavní soud dá za pravdu právě  prezidentovi...
Polemika  k článku autorky Jany Maříkové 
Kým se stává prezident Miloš Zeman? článek zde

Když půjdeme do detailu zákona:
Pochybení v nově připraveném zákoně  :

1)Premiér by nesměl vlastnit média a další firmy, to je v pořádku...
   Na prezidenta by se však toto ustanovení v novele nevztahovalo...např  Babiš by mohl být prezidentem a vlastnit co chce.... A profesorka Dvořáková  dodává:,,Je to snad snaha  postavit Babiše proti prezidentovi? "

2)Novela zákona by se v otázce vlastnění médií vztahovala na širokou politickou veřejnost. Např. starosta  ve městě vydává místní časopis, jakýkoliv třeba o vaření, nebo informativní časopis a tudíž nemůže působit v politice, protože by byl ve střetu zájmů...To je regulace aplikovatelná v této nově připravované podobě na početnou politickou reprezentaci...

3) Zákon by měl vstoupit  v platnost do 15 dnů po podpisu. To je lhůta nesplnitelná pro kohokoliv, zbytečná a nelogická...

Jestliže prezident  Miloš Zeman se obrátí na ústavní soud, pak dle profesorky Dvořákové to z těchto výše uvedených důvodů neschválí. A nebude žádný zákon !
 Můžeme si položit otázku, nebyl to záměr naší politické  garnitury?.
Doporučení pro příští emotivní redaktorské vyjádření k osobě  prezidenta České republiky.
1) nastudovat příslušný problém,který chci kritizovat
2) přinést nové řešení
3) pak teprve vzít tužku do ruky a začít psát bez emocí....
Pro doplnění problematiky k zákonu je možné si poslechnout dnešní Jak to vidí  na ČRo.
20.12. 2016 ČRo
Připravila Zita Senková (od 11:23)
Host: Vladimíra Dvořáková. Témata: teroristický útoky v Berlíně, vražda ruského velvyslance v Turecku, veto prezidenta zákona o střetu zájmů, sbližování prezidenta s Andrejem Babišem? A co je za obrovskou kauzou obviněných komunálních politiků ČSSD a ODS?

Několik komentářů z řad čtenářů NR( je to přetištěné):
...Že bych špatně četl a slyšel?Ano,Zeman sice vetoval zákon,ale proč?Nezdály se mu určité pasáže paragrafů!Po předělání a zpracování chyb,jej schválí.Nic víc,nic míň.Podlehli jste dezinformacím.Nakonec i autorka článku... Kým se stává prezident?

...Si děláte prču?Jakej střet zájmů chcete v ČR řešit? Kdo z těch hajzlů není ve střetu zájmů? Dobře Zeman udělal, že ten debilní, účelovej zákon vetoval, Nevolil jsem Babišovce a volit je nebudu. Ani socany, ani lidovce, ani Gazdíkovce, ani Trapáky - přeju si jen jejich jednu společnou fotku v novinéch - fotku toho gangu v pruhovaném. Ale proč jen Babiše, to mi hlava nebere. Ste tak dlouho bojovali s havloidskou pražskokavárenskou žumpou, že ste trochu načichli. Nebuďte stejná pakáž, jako oni. Tenhle zákon smrdí čertovinou, že v něm musej bejt amorálni giganti vod Sobotky a lidovecký lucifeři. Předvolební boj, do kterého politický gangy tahaj zákon - aby se plebs nažral a koryta zústala těm, co to tady kurví už pětadvacet let...

...a proč se zlobíš na pošťáka, že donesl špatné zprávy ? Raději napiš, jestli to je pravda a nebo není, případně proč ..
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live