Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Valerij Korovin: Posledné kopance banderovského režimu

$
0
0

Na snímke nemecká kancelárka Angela Merkelová (vľavo) a ukrajinský prezident Petro Porošenko

5. 2. 2017 HlavnéSprávy

Ruský analytik a expert Valerij Korovin na portáli Novorosinform uviedol, že eskalácia napätia na Donbase a delostrelecké ostreľovanie civilných štvrtí predstavuje zúrivý úder banderovského kyjevského režimu, ktorý prežíva svoje posledné dni.

Porošenka nepotrebuje ani Európa a ani USA. Porošenkovi sa nepodarilo získať audienciu u Donalda Trumpa, ako figúrku v protiruskom boji ho používali len Obama a jeho administratíva a Hillary Clintonová. Porošenkov režim nemá žiadnu legitimitu, k moci sa dostal pomocou štátneho prevratu a jediné čo sa Porošenkovi podarilo, bola banderizácia krajiny, likvidácia ekonomiky Ukrajiny a s pomocou amerických i zahraničných poradcov pripraviť pôdu pre rozpad a rozpredanie celej Ukrajiny.

Porošenko sa ešte môže spoľahnúť na dva faktory. Na banderovských nacionalistov z trestných bataliónov, ktorí metodicky likvidujú civilné obyvateľstvo Donbasa a Angelu Merkelovú, momentálne odchádzajúcu do politického nebytia, ktorá patrí stále zo zotrvačnosti k verným lokajom Obamovej politiky.

Porošenkov príkaz na ofenzívu na Donbase je prejavom kyjevskej agónie, ktorej sa krátia dni. Porošenko sa snaží zabrániť voľbám, chce sa zapáčiť banderovcom svojimi aktivitami voči ruskojazyčnému obyvateľstvu, obáva sa že, vojaci z ATO prídu do Kyjeva a začne nový Majdan. Eskaláciou napätia sa snaží zamestnať aj svojich politických odporcov – najmä Avakova, Turčinova a Timošenkovú. Eskalácia napätia v Donecku mala slúžiť na získanie financií zo zahraničia i na sťaženie komunikácie medzi Vladimírom Putinom a Donaldom Trumpom.

USA a Európa sa postupne preorientovávajú, pre Trumpa je prioritou zlepšenie americkej ekonomiky a boj proti terorizmu, Európa bude servilne nasledovať USA hneď ako sa po voľbách v jednotlivých európskych krajinách vymenia európske elity. Plány Obamu i jeho administratívy, plány Clintonovej a neoconov sa nepodarili, momentálne sa čistí americký priestor a v krajine sa postupne presadzuje Trumpov vplyv.

Bez zahraničných sponzorov a pomoci USA nemôže Porošenko svoje pozície udržať, takže v roku 2017 môžeme očakávať jeho neslávny koniec. Ostreľovanie Donecka je posledným prejavom bezmocnej zúrivosti a zloby kyjevského nelegitímneho režimu, ktorého dni sa krátia, pričom deň spravodlivej odplaty sa blíži.
 
 
Na snímke nemecká kancelárka Angela Merkelová (vľavo) a ukrajinský prezident Petro Porošenko 

Vlámský kněz v Sýrii: „Mediální zpravodajství o Sýrii je největší mediální lží naší doby“

$
0
0


Vlámský Otec Daniel Maes (78) žije v Sýrii v kláštěře Mar Yakub ze šestého století ve městě Qara, 90kilometrů severně od hlavního města Damašku. Otec Daniel byl svědkem „občanské války“ a podle něj jsou západní zprávy o konfliktu velmi zavádějící. Stručně řečeno: „Američané a jejich spojenci chtějí zemi úplně zničit.“

Redaktor: Jste velmi kritický k mediálnímu pokrytí ohledně Sýrie. Co vás trápí?

Otec Daniel: Myšlenka, že se proti prezidentu Asadovi konala všeobecná vzpoura, je zcela nepravdivá. Byl jsem v Qara od roku 2010 a na vlastní či jsem viděl, jak provokatéři ze zemí mimo Sýrii organizovali protesty proti vládě a verbovali mladé lidi. Toto bylo filmováno a vysíláno televizí Al-Džazíra k vyvolání dojmu, že se koná povstání. Ve snaze zasít náboženské a etnické nesváry mezi syrský lid byly na sunnitských a křesťanských komunitách spáchány vraždy. Zatímco podle mých zkušeností byli ve skutečnosti obyvatelé Sýrie velmi jednotní.

Před válkou to byla harmonická země: sekulární stát, ve kterém žily různé náboženské komunity bok po boku v míru. Neexistovala žádná chudoba, vzdělání bylo zdarma a lékařská péče na dobré úrovni. Pouze nebylo možné svobodně vyjadřovat své politické názory, ale o to většina lidí nestarala.

Al-Arabíja: Matka Agnes-Mariam z vašeho kláštera Mar Yakub („Saint Jacob“ -Svatý Jakub) je obviněna z podpory režimu. Má přátele na nejvyšší úrovni.

Otec Daniel:  Matka Agnes-Mariam pomáhá obyvatelům: nedávno otevřela vývařovnu v Aleppu, kde připravuje 5x týdně 25.000 jídel. Podívejte se, je zázrak, že jsme stále na živu. Za to dlužíme armádě Asadovy vlády a Vladimiru Putinovi, protože se rozhodl zasáhnout, když rebelové hrozili převzít moc.
Když se v Qara usadily tisíce teroristů, začali jsme se bát o své životy. Přišli ze států Perského zálivu, Saúdské Arábie, Evropy, Turecka, Libye, bylo tam mnoho Čečenců. Zformovali cizí okupační síly, všechno společně s Al-Káidou a dalšími teroristy. Po zuby ozbrojení Západem a jeho spojenci s úmyslem jednat proti nám, doslova řekli: „tahle země teď patří nám“. Často byli pod vlivem drog, bojovali mezi sebou, večer nahodile stříleli. Museli jsme se na dlouhou dobu schovat do krypty kláštera. Když je syrská armáda zahnala pryč, všichni jsme byli šťastní: syrští občané, protože zahraniční rebely nenáviděli, a my, protože se vrátil mír.

Reportér:Říkáte, že syrská armáda chrání civilisty, přesto existují všechny možné druhy zpráv o válečných zločinech spáchaných Asadovými silami, jako je bombardování barelovými bombami.

Otec Daniel:Vy nevíte, že mediální zpravodajství o Sýrii je největší lží naší doby? Uvádějí o Asadovi čisté nesmysly: ve skutečnosti to byli rebelové, kdo drancoval a zabíjel. Myslíte si, že syrští lidé jsou hloupí? Myslíte si, že tito lidé byli donuceni fandit Asadovi a Putinovi? Jsou to Američané, kdo v tom všem mají prsty, kvůli ropovodům a přírodním zdrojům v tomto regionu a pro záměr škodit Putinovi.

Saúdská Arábie a Katar chtějí v Sýrii založit sunnitský stát, bez svobody náboženství. Proto Asad musí jít. Víte, když se syrská armáda připravovala na bitvu v Aleppu, přišli si ke mě muslimští vojáci pro požehnání. Mezi obyčejnými muslimy a křesťany tady žádný problém není. To jsou ti radikální muslimové, Západem podporovaní rebelové, kteří nás chtějí masakrovat. Oni všichni jsou Al-Káida a IS. Už nejsou k dispozici žádní umírnění rebelové.

Al-Arabíja: Jednou jste zmínil Hillary Clintonovou jako „ďábla ve svěcené vodě“, protože jako ministryně zahraničí úmyslně zhoršila konflikt.

Otec Daniel: Jsem spokojený s Trumpem. Vidí, co chápe každý normální člověk: že by Spojené státy měly přestat podkopávat země, které disponují přírodními zdroji.  Americký pokus zavádět unipolární svět je problémem největším. Trump chápe, že radikální islám je větší hrozbou než Rusko.
Co se budu starat, jestli si občas sundá kalhoty. Pokud Trump praktikuje geopolitiku takovou cestou, jakou slíbil, pak budoucnost vypadá jasně.  Potom bude jeho přístup podobný tomu Putinovu. A doufám, že potom bude řešení i pro Sýrii a vrátí se mír.

Al-Arabíja: Chápete, že vaše analýza je kontroverzní a setká se s množstvím kritiky?

Otec Daniel: Hovořím na základě osobního pozorování. A nikdo mi nemusí věřit, že? Ale jednu věc vím: média mohou buďto přispět k masakru syrského lidu, anebo syrským lidem pomoci tím, že ho budou medializovat.  Bohužel, mezi novináři existuje velké množství sluhů a zbabělců.


Překlad Messin 

Zdroj: http://www.globalresearch.ca/the-media-coverage-on-syria-is-the-biggest-media-lie-of-our-time-interview-with-flemish-priest-in-syria/5571199

Trump bránil Putina, nie je to žiadny 'násilník'

$
0
0


5.2.2017   Pravda.sk
 

Prezident USA Donald Trump vyhlásil, že je lepšie snažiť sa s Ruskom vychádzať, ako sa s ním sporiť. V rozhovore, ktorý televízia Fox News odvysiela v nedeľu večer, okrem toho uviedol, že "ak nám Rusko pomôže v boji s Islamským štátom a islamským terorizmom po celom svete..., bude to dobrá vec". 

Trump súčasne odmietol prirovnanie ruského prezidenta Vladimira Putina k „násilníkovi“, pričom sa novinára spýtal, či si myslí, že „naša krajina je taká nevinná“. Dodal, že Putina si váži, „ale vážim si mnoho ľudí“. Vyhlásil tiež, že „nemá potuchy“, či si s Putinom budú rozumieť.

Trump sa k vzťahom s Ruskom vyjadril aj 27. januára na spoločnej tlačovej konferencii s britskou premiérkou Theresou Mayovou, keď tiež vyhlásil, že nevie, aké budú jeho vzťahy s Putinom. Spresnil, že Putina zatiaľ nepozná, ale vyjadril nádej, že budú mať „fantastické vzťahy“, i keď pripustil, že „možno k tomu ani nedôjde. Uvidíme“.

Putinov hovorca Dmitrij Peskov o štyri dni neskôr na tlačovej konferencii v Kremli odmietol komentovať Trumpa ako nového prezidenta USA. Uviedol, že ide o vnútornú záležitosť USA. Dodal, že „pocit, ktorý vyplynul z nedávneho telefonátu oboch lídrov Putina a Trumpa, u nás vyvoláva spokojnosť“.

Vítězství Le Penové? Utrum pro NATO, stopka migrantům, méně Evropy a silná Francie

$
0
0
5.2. 2017   Eurasia 24
Předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová bude v případě vítězství ve francouzských prezidentských volbách usilovat o vystoupení Francie ze struktur NATO a posílení národních ozbrojených sil.


„Francie by měla odejít z vojenského velení NATO, aby nepřipustila vtahování do válek, které neodpovídají jejím zájmům,“ uvádí ve svém programu Le Penová.    
Slibuje taktéž obnovení francouzského zbrojního průmyslu, zvýšení obranného rozpočtu na úroveň tří procent HDP a zajištění přezbrojení francouzských jaderných sil.

Le Penová má rovněž v úmyslu upořádání referenda o vystoupení Francie z EU, obnovení národních hranic, vystoupení z Schengenského prostoru a zamezení nelegální migraci.

První kolo francouzských prezidentských voleb se bude konat letos 23. dubna. Jestliže žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, bude se hlasovat o dvou kandidátech s nejvyšším počtem hlasů v druhém kole 7. května.

Zdroj: Zvezda

Svět ruskýma očima 388

$
0
0
zajoch


Přetiskujeme další výběr z komentářů, uveřejněných na ruských internetových webech v posledním týdnu. Vybral a přeložil Zajoch, uveřejnila Outsidermedia.

Vojenský politolog Konstantin Sivkov: „Donald Trump se vymkl kontrole“

Galina Sapožnikova
28. ledna 2017

Po mnohaleté neomezené vládě nadnárodního kapitálu nad politickým systémem USA přišel k moci prezident, který je představitelem národních a ne nadnárodních byznys struktur.

Doktor vojenských věd Konstantin Sivkov, člen korespondent ruské Akademie raketových a dělostřeleckých věd, byl ohledně perspektiv třetí světové války, která nám ještě nedávno stála za zády, nejpesimističtější. Jakmile byl místo válečnice Clintonové zvolen prezidentem nepředvídatelný Trump, proběhla beseda s Konstantinem Sivkovem.

Je pravděpodobnost nové světové války menší?

Teprve se začíná zmenšovat, ale nakročeno je. To, co se událo v USA, je možno nazvat revolucí. Je podobná té ve Venezuele, když byl zvolen Chavéz a té v Řecku, když byl zvolen Tsipras. Po mnohaleté neomezené vládě nadnárodního kapitálu nad politickým systémem USA přišel k moci prezident – představitel národních podnikatelských struktur. Vyvolalo to otřes jak v republikánské, tak v demokratické straně, ale i na fóru v Davosu, kde nadnárodní struktury rozhodují o osudech světa. Pokud lze věřit Čubajsovi, tak tam vládla bezradnost a otřes. První, co u Trumpa ohromí, je, že jedná tvrdě a bleskově. Přijímají se výnosy a rozhodnutí, která překreslují globální mapu. Dekret o odchodu USA z Transpacifického partnerství není možné hodnotit jinak.


Chce tedy Donald Trump předělat svět?

Ne, nechce. Jakožto krizový manažer chce obnovit efektivitu Ameriky. Sdružuje v sobě celou řadu vlastností. Částečně je v něm Stalin, který odmítl světovou revoluci a dal si za úkol obnovit potenciál Sovětského svazu na imperiálním základě. Je v něm i kus Hitlera, který přibližně stejně jako Trump mluvil k Němcům. Je v něm i Gorbačov. Podle Sivkova je jeho neštěstím, že staví ekonomiku nad geopolitiku, přičemž je ekonomika ve skutečnosti složkou geopolitiky. Pokud se budou události řítit takovou rychlostí, potom bude odsouvat věci v oblasti geopolitiky a vrátit všechno zpět bude později problematické.


Neukazuje se naopak, že je možnost války větší?

Ne, ta se právě odsouvá tím, že on překazil hru nadnárodním strukturám. Koná dnes tak, že rozbíjí celistvost vojenské organizace západní civilizace – NATO. Tím ji zbavuje možnosti skutečně roztočit třetí světovou válku. Jakýkoliv vůdce státu má k dispozici armádu, letectvo, námořnictvo a zpravodajské služby. Nadnárodní elita to nemá, má pouze jí kontrolované prezidenty. A najednou se klíčový prezident klíčové země vymknul kontrole.

Na jedné straně podle vás Trump odsouvá válku. Přitom se do Polska valí americké tanky a Poláci je nadšeně vítají. V Polsku a v Pobaltí je americký výsadek. Jedná se ještě o kýchnutí Obamy, nebo je jakýsi trojský kůň nasazený Američany do Evropy?

Převelet vojenskou brigádu (5 tisíc lidí, 150 těžkých tanků spolu s nezbytným zbrojním vybavením a municí) potřebuje alespoň rok přípravy. Přepravovat se musí po moři, letecky to nejde. Asi 3 měsíce obnáší nakládání, vykládání a převoz na místo určení. Ke všemu tomu došlo ještě před Trumpem, všechno měl ve své moci Obama. Škrtem pera to nový prezident zvrátit nemůže. Navíc jsou Američané dnes v těžké situaci kvůli Turecku. Na základně Incirlik je 90 moderních jaderných zbraní, které nemohou odvézt, a to je skoro polovina jaderného potenciálu USA v evropské zóně. Všechny vojenské základny v Evropě jsou přípravou k válce, kterou chystala demokratická elita USA v předchozím období. Co může Trump udělat? Geopolitika se nedá měnit bleskově. Rychlé přerušení je možné jen zpočátku. Změna americké geopolitiky bude pomalá. Rychlým přerušením byl podpis výnosu o odchodu USA z Transpacifického společenství.

Zákon, který by zakazoval prezidentovi udeřit preventivním jaderným úderem bez souhlasu Kongresu, je čistě populistická záležitost. Nadnárodní elita chce předvést Trumpa jako monstrum připravující třetí světovou válku. Bohužel je dnes v Senátu i v Kongresu USA většina složená ze zástupců nadnárodních elit. Jak je to s jaderným útokem USA? První možnost: USA se pro něj rozhodnou jen v případě, že nemají bez jeho použití zajištěnou další existenci. Druhá možnost: Pokud americký systém PVO vyhodnotí hromadný start ruských či čínských jaderných střel. Tehdy budou mít za povinnost zahájit odvetný útok. Takže zákon je naprostá zbytečnost.

Ani přítel, ani nepřítel, ale…


Vy si podle svého vyjádření kategoricky nepřejete zničení USA, protože v takovém případě bude Rusko s polomilitaristickou Čínou jeden na jednoho, což je mnohem horší než být proti USA i Evropě. A co kdyby Čína rozmístila balistické mezikontinentální střely DF-41 na hranici s Ruskem?

Jedná se o mezikontinentální střely na pevné palivo s doletem 12 tisíc km. Takové střely mají „mrtvou zónu“ kolem 3 tisíce km. Pokud by Číňané hodlali na Rusko zaútočit, rozmístili by je na jihu země, aby zajistili pokrytí celého Ruska. Jenomže je rozmisťují na severu svého území, to znamená, že tyto střely nepokrývají Dálný východ a velkou část Západní Sibiře. Ale mají možnost zaměřit se přes polární trajektorii na USA a Kanadu a dostup pro střelbu je na celou Evropu. Takže Rusko je v tomto případě jasně mimo.

Obecně je pro Rusko Čína přítel nebo potenciální protivník?

Země nemívají stabilní protivníky nebo spojence. V případě velkých zemí bývají spojenci tehdy, mají-li společné zájmy a společné protivníky. Dnes jsou Rusko a Čína přátelé, protože samotná ani jedna z těchto zemí proti USA nic nezmůže. Pokud by USA a Západní Evropa zmizely z mapy světa, okamžitě by Čína měla zájem o ruskou Sibiř. Odejít jinam by pro Číňany bylo daleko a problematické. Autor podotýká, že si Číny hluboce váží a považuje ji za spojence. Jde o objektivní realitu.

 

Žádný milý dědeček


Jaké jsou našim hranicím nejbližší horké body?

Všechno záleží na silách a prostředcích pro zahájení konfliktu a dostatečně silných regionálních antagonismech. Z pohledu Ruska je pořadí následující: Pobaltí– depresivní region. Zinscenovat tam nějaký pohraniční konflikt je zcela reálné a pokud dojde k domácím neklidům či bouřím, obviní se Moskva, i když bude povaha střetů naprosto neodpovídající. Druhá je Ukrajina Třetí místo zaujímá ruský Severní Kavkaz. Čtvrtá možnost je obnovení gruzínského a abchazského a gruzínského a osetinského střetu. Stejně tak může Náhorní Karabach vyvolat přímý konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Není jistý ani měkký podbřišek Ruska ve Střední Asii – Kazachstán a Kyrgyzie.

Autor netvrdí, že je Donald Trump hodný americký dědeček. Jedná se o to, že mění americkou geopolitiku, nesází na NATO, ale na americkou vojenskou sílu. Chce zvýšit množství amerických pozemních vojsk ze 480 tisíc do 550 tisíc, počet letounů taktického letectva z 1280 na 1500 a počet lodí na 30. Bude se snažit odzbrojit Rusko a usilovat tak nikoliv o nadnárodní, ale o americkou dominanci ve světě. Dominanci i nad Ruskem. Na to musí být Rusko připraveno. Neříkám, že Trump zachrání svět před válkou. Ale bourá infrastrukturu geopolitiky USA. Znamená to, že se možnost světové koaliční války snižuje.

Převzato z Kp.ru

***

 

Válka je válka


Eduard Lozanskij

31. ledna 2017

O tom, co pomůže Trumpovi zvítězit ve válce s globalisty

Svým vítězstvím ve volbách vyhrál Trump jen jednu bitvu, ale ne válku. Ta neutichá. Ti, kteří volili Clintonovou, média a tak zvaný establishment zahrnující elity jeho vlastní Republikánské strany budou hledat jakýkoliv důvod, aby mu přinejmenším neumožnili realizovat reformy, ale ještě lépe, aby se domohli jeho impeachmentu.

Po předešlých skandálech začaly rozsáhlé protesty kvůli jeho výnosu o některých omezeních na příchod běženců a udělování víz občanům sedmi zemí, z nichž může přicházet terorismus. Omezení budou trvat maximálně 120 dní (kromě Sýrie), než budou vypracovány nové metody ke zjišťování potenciálně nebezpečných osob pro USA. O tom hovořil již v předvolební kampani a mohlo by se zdát, že bude podpořen všemi občany, jde přece o jejich bezpečnost.

Nicméně tisk, ve skutečnosti přeměněný na dobře organizovanou opozici, zahájil proti této Trumpově iniciativě divokou kampaň. Demokraté v Kongresu najednou začali vidět porušování lidských práv a Obama, který sám za své vlády nařizoval různá omezení podobného charakteru, teď náhle protestuje. Přitom se nic moc neděje, z více než 300 tisíc lidí denně přibývajících na americká letiště jich bylo k doplňující prověrce zadrženo 109 a poté byli propuštěni.

Hledat tu nějakou logiku je marné. Válka je válka. Protože se zřejmě Trumpovi odpůrci neuklidní, bude muset jeho tým zlepšit vysvětlování a PR. Establishment v něm vidí outsidera, jehož program ohrožuje veškerá privilegia elit. Ideologové globalizace agresivně prosazovali americký model demokracie v zahraničí, aniž by brali v úvahu historická, kulturní, náboženská a další specifika zemí, kterým byl tento model vnucen. Trump takový drahý experiment odmítá a hodlá se zabývat především zlepšením života lidí své země.

Když Rusko odmítlo neustálé kázání Washingtonu, bylo přiřazeno k nepřátelskému táboru. Jenže podle názoru Trumpa je právě ono logickým spojencem, především v boji s terorismem, ale možná i při řešení dalších problémů, týkajících se obou zemí. Před Trumpem je herkulovská práce: musí nejen ustát své, dá se říci že revoluční myšlenky, ale také se postavit na odpor stejnému „washingtonskému marastu“, který se sám chystá „vysušit“. Je možno očekávat složité období střetů a krizí.

Naštěstí jsou na straně Trumpa desítky milionů obyčejných Američanů, kteří chtějí pokračovat s ním. I v Evropě je mnoho jeho příznivců (kromě nenávistných místních elit) a jsou i předpoklady, že se v některých evropských zemích dostanou k vládě.

Ruský faktor, odpůrci Trumpa proti němu využívaný, může sehrát pozitivní roli pro úspěch jeho hlavní myšlenky – o společném úsilí k úplnému zničení hlavních sil mezinárodního terorismu. Pojem „bratr ve zbrani“ nachází odezvu u většiny lidí bez ohledu na jejich politické smýšlení. Stojí za připomenutí, že loni 25. dubna proběhly současně v Moskvě i ve Washingtonu oslavy amerických i sovětských účastníků legendárního setkání na Labi, symbolu ukončení druhé světové války, a to bez ohledu na vyvrcholení protiruské kampaně v USA. Dnes přišel čas na obrodu ducha Labe.

Převzato z Izvestija.ru

***

 

Strmá dráha Trumpa a obavy Evropy


Dmitrij Sedov
3. února 2017

Na tiskové konferenci dne 1. února řekl poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Michael Flynn, že po íránské poslední zkoušce balistické rakety středního doletu si USA berou Írán na mušku. Doplnil, že tato země destabilizuje situaci na celém Blízkém východě.

Dohodu z roku 2015 ohledně íránského jaderného programu, uzavřenou mezi zeměmi „šestky“ (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, Německo), nazývá Flynn „slabou a neefektivní“. Uvedl: „Namísto toho, aby byl Írán Americe vděčný za tyto dohody, cítí se nyní být povzbuzen. Proto jej bereme na mušku.“ Nová administrativa prý bude k Íránu zaujímat tvrdší linii.

Až do uzavření jaderné úmluvy byly zkoušky balistických raket skutečně zakázány RB OSN, ale po podpisu dohody byla rezoluce zmírněna. Írán byl vyzván, aby netestoval rakety, „které mohou být využity jako nosič jaderné munice“. Teherán na to odpověděl, že jelikož nemá program jaderných zbraní, pak zkoušky těchto raket neporušují rezoluci. Íránský ministr zahraničí Zaríf na tiskové konferenci 31. ledna uvedl, že „otázka raket není součástí jaderné úmluvy z roku 2015 a Írán nebude nikdy využívat své rakety k útoku na jinou zemi“. Současně řekl: „K vytvoření vlastní obrany nehodláme čekat na povolení jiných států. Možná, že nová vláda (USA), která se už předvedla na mezinárodní scéně, využije tuto skutečnost, aby vyvolala nové napětí.“

Nová zástupkyně USA v RB OSN Nikki Haleyová oznámila, že íránské testy raket jsou absolutně nepřijatelné a Trumpova administrativa se nehodlá v klidu dívat na činnost Íránu a udělá všechno pro to, aby ochránila Američany a lidi na celém světě. Téhož dne vystoupil Netanjahu a označil íránské zkoušky za porušení rezoluce RB OSN a oznámil, že „íránská agrese nesmí zůstat bez odpovědi“. Plánuje naléhat na Trumpa, aby byly obnoveny sankce proti Íránu a aby byla zrevidována „tato neúspěšná jaderná úmluva“-.

Prohlášení úředníků nové americké administrativy ohodnotila vedoucí Národní íránsko-americké rady (NIAC) Trita Parsi tak, že výroky poradce pro národní bezpečnost Flynna byly neuvážené. Z pohledu Íránu mohou být znevažující, mohou vyvolat odvetnou reakci, která může vyvolat další reakci a všechno to vyvolá cyklus eskalací, který může být zakončen válkou. Vypuštění íránské rakety bylo nepotřebnou provokací, obzvláště s přihlédnutím k impulzivnosti Trumpovy vlády. Za prvé vypuštění rakety neporušilo rezoluci RB OSN a za druhé je tu íránský vliv na húthíe, na který poukazoval ve svém referátu na tiskové konferenci 1. února Flynn, přeceňovaný, což nejednou potvrdily americké zpravodajské služby. USA by se neměly připlétat k válce s Íránem kvůli bezohlednému vměšování Saúdské Arábie do jemenského konfliktu. Je to proti americkým zájmům, vyvolává to humanitární krizi a podněcuje to vzestup al-Kájdy na Arabském poloostrově.

Také v Evropě prožívají obavy, když přemýšlejí o tom, že strmá dráha Trumpa není cestou k dosažení spravedlivého mezinárodního pořádku, ale spíše první náčrt nového obrazu světového řádu po americku. Článek v německém Tagesspieglu z 1. února„Donald Trump a knížata tmy“ charakterizuje klíčové postavy nové americké vlády a závěry jsou pesimistické. Podle autorů mají nejbližší „přístup k prezidentovu uchu“ jeho zeť Kushner, poradce pro strategické záležitosti Bannon a vedoucí administrativy Priebus. Kromě nich ještě generální prokurátor Sessions, poradce pro národní bezpečnost Flynn, viceprezident Pence a tajemník Tillerson. Novináři s obavami uvádějí, že tento tým zastánců tvrdé linie je schopen začít měnit světovou politiku železnou rukou.

Německý uchazeč o křeslo prezidenta Schulz tvrdí, že i pří veškeré úctě k Trumpovi je potřeba mu dát najevo, že jeho systém není náš systém. Ač se vlna komentářů v evropském tisku teprve rozbíhá, ozývají se již ostré hlasy. Zástupkyně německých Die Linken Kippingová říká: „Jmenování kádrů (Trumpem) do klíčových postů ve věcech bezpečnosti jasně ukazují, že na této straně Atlantiku přichází éra autoritářského kapitalismu a izolacionismu. Evropa na to musí odpovědět politikou bezpečnosti, která ctí demokratické normy a lidská práva. Náboženský fundamentalismus a nenávist některých skupin obyvatelstva nelze porazit válečnými opatřeními nebo za pomoci speciálních služeb.“

Vypadá to tak, že jestli budou USA nadále představovat novou „cestovní mapu“ své zahraniční politiky, v níž je dosud na prvním místě Blízký východ, bude transatlantická solidarita zpochybněna.

Převzato z Fondsk.ru

NATO bude!

$
0
0
Pavel Letko 
6.2.2017   E-republika

Jde prostě o to, aby členské země NATO prostřednictvím nákupu zbraní platily vyšší výpalné vítězné mocnosti, Spojeným státům americkým. Zdá se, že lidská nenasytnost a hloupost prostě nemají meze a stejně jak nás přivedly ke světové válce první, tak nás dnes neomylně přivedou i k té třetí.



Naší "pražské kavárně" se tak trochu ulevilo. Nový americký prezident totiž nehodlá rušit NATO, dokonce jej ani upozadit, jak se zdálo z jeho předvolebních i povolebních projevů. NATO bude! Pakt rozsévající demokracii po celém světě prostřednictvím ocelových ptáků, z nichž ovšem nepadají obyčejné výkaly, nýbrž bombové výdobytky naší civilizace, která tak ukazuje svou naprostou převahu nad tmou islamismu a jiné neamerické činnosti, byl, je a bude. To jsme si ovšem oddechli, protože takový pakt zajišťuje stabilitu po celé Zemi, rozuměj, zajišťuje koryta právě těm, co u nich spokojeně mlaskají. Což je samozřejmě dobré pro všechny, i pro ty, co nemlaskají a od koryt jsou poněkud odstrčeni, ovšem jen natolik, aby je mohli našim vedoucím čuníkům pilně plnit. Proč je to dobré i pro lid obecný, pracující a daně platící? Protože střídání u koryt není vždy prováděno sametově, nýbrž často velmi hrubě, ba krvavě. A jak se říká, když se kácí les, lítají třísky. Nikdo si pak nemůže být jist ničím, třísky zasáhnou i pašíky věrné jakémukoliv režimu, bez ohledu na to, z kterého směru přichází. Revoluce se tedy nekoná, NATO nám nadále bude zajišťovat tolik potřebný klid na práci. Budeme jej potřebovat, protože první část prohlášení o telefonátu Trumpa s Merkelovou, kdy se oba shodli na „zásadním významu Severoatlantické aliance pro mír a stabilitu ve světě“ doplňuje část druhá, která je ovšem podstatou celého sdělení:

Členské země by ale měly spravedlivým podílem přispívat k zajištění kolektivní bezpečnosti, uvedli oba státníci ve společném sdělení po telefonátu

Více zbrojení, více válek, více zisků


Jde prostě o to, aby členské země NATO prostřednictvím nákupu zbraní platily vyšší výpalné vítězné mocnosti, Spojeným státům americkým. Jak praví název jedné z knih i heslo laureáta Nobelovy ceny, Miltona Friedmana, Za vším hledej peníze.

NATO je důležitým nástrojem prosazování zájmů USA. A zájmem Spojených států je, abychom od nich kupovali zbraně. Proč by dobří američtí hoši měli střílet na Rusy na tisíce mil vzdálené hranici Ukrajiny či Litvy? A není v zájmu USA to, co vždycky, totiž dodávat zbraně obou stranám konfliktu? Vždyť tato politika jim vynesla první místo ve světě, proč jí tedy opouštět? Evropské vlády budou nakupovat zbraně o to víc, oč menší podporu budou z druhé strany oceánu cítit, to je přece jasné. Ať si bojují s Ruskem především sami, se svými zdroji a se svými lidmi.

A americký daňový poplatník? Jak toho nejprve vystrašíme a pak podojíme. Už jej není třeba strašit Ruskem, pro tento účel tu máme islám, terorismus, uprchlíky... a Čínu. Ta je přece řádným tradičním nepřítelem, neboť je na rozdíl od Ruska věřitelem Spojených států. Trump tedy drží prst na tepu doby a je navíc ztělesněním jak amerického, tak evropského snu. Snu, který se hlásí nejen ke křesťanství, ale i k judaismu, a v němž spolu s Trumpem vymítáme „oheň ohněm“. Snu, v němž jsme bohatí. Snu, v němž panuje náš Řád. Snu, v němž není místo pro chudáky, bezdomovce a přivandrovalce všeho druhu, kteří si za své bezdomovectví a bídu mohou sami. Někteří sice přišli o své domovy díky štědré nadílce ocelových ptáků placených i z naší práce, z našich daní, ale to není samozřejmě „naše věc“. Naší věcí je tvořit společnost zasněných lidí jdoucích vpřed, zpátky ni krok. Tam vpředu a jedině tam, je vysněný ráj, Eldorádo, zlatý důl, prosperita a HDP vyšší o 3,15 %. Meziročně prosím. Ano, až tak daleko to můžeme jako lidé a jako národ dotáhnout. Není to úžasný svět?

Válka bude


Ano, „válka musí bejt“, jak pravil Švejk předtím, než jej odlifrovali do blázince. Ovšem než z něj vylezl, miliony mladých chlapců mašírovaly položit život za císaře pána a jeho rodinu. Bojovali, protože jim to nařídili. Zabíjeli „ty druhé“, protože snili sen vítězů. A nebo se jen prostě báli vzepřít. Ostatně mnozí z těch, kteří se vzepřeli, skončili jako zrádci císaře pána před popravčí četou nebo na šibenici. Těch ovšem bylo opravdu málo, drtivá většina bojovala za císaře pána statečně až do roztrhání těla. Jen Čechů v té první válce bylo více než milion, a tedy mnohem více než třeba Američanů, kteří ovšem stáli na opačné straně zákopů. Přestože za Rakousko-Uhersko, které bylo ve válce i s Amerikou, padlo více než sto tisíc Čechů, kouzelnictvím Tomáše G. Masaryka jsme se stali z vůle Američanů vítězným národem po jejich boku.

A proč tyto známé skutečnosti připomínat právě nyní? Protože sen, který sníme, nás vždy neomylně přivedl k válce. K válce, která nespadla z nebe, ani jí nezpůsobil či nedopustil zlý bůh, ale kterou jsme vedli navzdory Bohu, navzdory člověku, proti Zemi a celému lidstvu. K 1. světové válce, proti níž předem bojovali tisíce osvícených pacifistů, mezi nimiž měla významné místo i první nositelka Nobelovy ceny, pražská rodačka Bertha von Suttner, rozená hraběnka Kinská. Jejím nejúspěšnějším dílem byl román „Odzbrojte!“, jehož název přesně korespondoval s úsilím kolem ní shromážděných pacifistů, i když byl v rozporu se stanoviskem mnoha jiných lidí usilujících o mír, například jejího přítele Alfréda Nobela. Ten se naopak domníval, že míru lze dosáhnout díky odstrašujícímu efektu zvýšeným zbrojením a vynálezy děsivějších zbraní. Nobel a jeho názorově spřízněný okruh si myslel, že světová válka je prakticky vyloučena, protože je jasné, že by si vyžádala statisíce a možná i miliony obětí. Ukázalo se však, že i když se některým státům a jejich mocnářům do války nechtělo, stali se nakonec obětí svých snů a svého řádu věcí a válka vypukla. Odstrašující efekt prostě nefungoval, nebyl dost silný. Zdá se, že lidská nenasytnost a hloupost nemá mezí a jak nás přivedla ke světové válce první, tak nás dnes neomylně přivede i k té třetí. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne a tak dlouho se zbrojí, tak dlouho se soupeří, tak dlouho se sní o bohatství a vítězství, až přijde válka, Armagedon. A zbude-li čas na otázku „Kdo to způsobil?“, nabídne se sama odpověď „Kdo, ne-li my, kdy, ne-li teď?“





Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


Související články:

Občan Snowden - nepřehlédněte

Islamistický kůň v ČR - XIV

$
0
0
Yekta Uzunoglu
6. 2. 2017
Bylo to někdy kolem roku 2006, kdy jsem dostal pozvánku od Golem Club v Praze. Golem Club založil hned po revoluci Martin Kratochvíl, znal jsem ho ještě jako student lékařské fakulty UK ze 70 tých let. Tehdy vedl hudební skupinu Jazz Q a jak víme, v době totality byli jazzmani pronásledováni stejně tvrdě jako chartisté. Nám se tehdy dokonce podařilo na Koleji 5. Května ve Slavíkově ulici 22 v Praze 3 zorganizovat pro Jazz Q koncert a navíc Martin Kratochvíl byl bývalým spolužákem a přítelem mého přítele Tomáše Vrby. 



V těch letech jsem dostával pravidelně pozvánky od Golem Clubu, každý týden byla pozvána nějaká osoba či osobnost k určitému tématu. Párkrát jsem tam byl, když byla třeba pozvána Renata Vesecká, nejvyšší státní zástupkyně ČR, nebo Ladislav Jakl, ředitel politického odboru Hradu za prezidenta Václava Klause. Jednou jsem se z pozvánky dozvěděl, že je pozván Jiří Komorous, policista, šéf Národní protidrogové centrály. Po nahodilém setkaní s mladým Turkem v eskortním vozidle, byl jsem s ním tehdy v roce 1996 eskortován, protože po tom všem, co jsem pro svůj druhý domov ve svém životě učinil, zacházeli se mnou "strážci zákona" - na objednávku - jako největším zločincem…

Tehdy mi mladý Turek vykládal o svém "osudu" a já jsem zjistil, že islamističtí Turci tady operují a obchodují s drogami a Česko využívají jako operační centrum pro středoevropské země… To bylo téma přímo pro Komorouse, protože on vedl jak v 90 tých letech, tak i později dlouhá léta, tuto složku Policie! Mohl jsem se ho přímo dotázat na věci, pro které jsem při nejlepší vůli nemohl najít vysvětlení.

Komorous přišel, v klubu bylo tak nejvíce 15 osob, takže po jeho referátu bylo dost prostoru na otázky. Celou dobu Komorous dlouhosáhle vyprávěl o úspěších své centrály, jak museli na začátku honit zločince žigulíkem, zločinci jezdili bavorákem a přece je dohnali… Projev Komorouse byl plných reprezentativních superlativů o úspěších jeho protidrogové centrály, zdálo se, jako by neměl konce.

Po té, co jsem musel vyslechnout téměř všechny superlativy českého jazyka během jedné hodiny, jsme konečně měli možnost klást mu otázky.

Moje první otázka byla: jak je možné, že mají podle jeho vyjádření tak neuvěřitelné úspěchy v boji proti pašerákům a výrobcům drog, když po revoluci téměř ještě žádné drogy v ČSSR nebyly, nyní za 16 let jsme dosáhli úrovně Holandska, že je to snad jediná oblast, kde jsme po revoluci dosáhli úrovně konzumace, prodeje a výroby drog stejné jako na západě. Na to mi Komorous odpověděl něco v tom smyslu, že pašeráci, výrobci, distributoři si Česku republiku vybrali právě kvůli jeho geografické poloze, jsme přece srdci Evropy, že? Prostě jeho odpověď byla naprosto zcestná, lidově česky se říká, že plácal samé hovadiny.

Tak jsem se ho zeptal, zda ví něco o islamistických Turcích napojených na "dovoz" a "distribuci" toho nejnebezpečnějšího jedu pro mládež, pro další generaci, která by měla zaručit kontinuitu naší evropské, v tomto případě české, civilizace. Komorous už odpověděl nervózně a naštvaně, že o ničem neví, že ví jen o Albáncích.... Jeho nervozita a naštvanost, už když jsem mu kladl otázky, mi stačila, už to samo o sobě leccos naznačovalo.

A následně jsem mu položil poslední otázku: zda ví o Turcích, kteří údajně vlastní obchod s křišťály přímo v srdci Prahy a to přímo v americkém Hotelu Hilton a zda jsou majitelé propojeni na dovoz z Turecka, na islamistickou část obchodníků s tvrdými drogami a ještě jsem dodal, že vzdušnou čarou Hilton leží od budovy Golem Club, kde jsme se nacházeli, nejvíc tak 2-3 km daleko a tak že bych očekával, že by o tom mohl něco vědět, nebo aspoň vyvrátit toto tvrzení.

Na toto už Komorous odpověděl razantně, že tam není od toho, aby mluvil o "citlivých" případech či něco v tomto smyslu.

Tehdy totiž skutečně turečtí "obchodníci" fakticky vlastnili obchod s křišťály přímo v Hotelu Hilton, právní formu obchodu neznám, nevím, jestli byla nájemní smlouva uzavřena na ně nebo na nějakou jejich českou manželku či přítelkyni, či jak se říkávalo v době totality na "družku". Dle všeho jim obchod patřil, oficiální právní stránku neznám, ale to není ani u těch druhů obchodu rozhodující, rozhodující je, kdo byl faktickým bossem.. Tito Turci si tady vesele žili, "podnikali", na relaxaci měli své české manželky či přítelkyně. Nevíme, co tedy činila Národní protidrogová centrála financovaná z našich peněz, už tehdy měla nejen služební vozy, ale veškerou potřebnou techniku včetně zbraní na stejné úrovni, jako jejich kolegové na západě. Národní protidrogová centrála už tak neměla žádné argumenty pro svůj alibizmus bezmocnosti před zločinci!
I po setkání s Jiřím Korousem zločinci na pojení na turecké islamisty "podnikali" vesele dál, prodávali jed našim dětem přímo v srdci Evropy, v srdci zlatého města Prahy a rozhodně to nebyli jen Albánci, jak tvrdil Komorous v případě tzv. tvrdých drog.

Pro faktické bossy obchodu s křišťály, na který jsem se ptal Jiřího Komorouse, se nic nezměnilo, dál v klidu žili a vesle tady "podnikali". Nakonec byli zadrženi, ale v Polsku, polskou policií a odsouzeni na dlouhá léta! V Polsku se o jejich zločinech vědělo, tak jak to pravděpodobně věděla Národní protidrogová centrála (nejpozději ode mne v Golem Clubu), ale policie i Komorous zůstali nevysvětlitelně nečinní a dle všeho by bývali zůstali i nadále nečinní, ale naštěstí nejsou všechny policejní složky v Evropě tak tolerantní vůči zločincům a bossové obchodu s křišťály byli zadrženi v Polsku! Přitom je paradoxní, že tito bossové nežili v Polsku, ale obchodovali tady, to jest v Česku. Česko tudíž o nich mělo vědět daleko více, než sousední Polsko, které pro ně asi bylo JEN dalším odbytištěm! Toto je transparentní příklad toho, jak česká policie buď z nedbalosti, nebo úmyslně tyto zločince dle mého pohledu přinejmenším tolerovala!

Pochopil jsem, že každý šéf nějaké velké policejní složky v ČR je už novodobým „panovníkem“ (ve středověku a v novém věku šlechticem) ve svém rajonu a dalšího „panovníka“ do svého rajonu nenechá zasáhnout. Jestliže se něco podobného stane, pak se o tom dozvíme z medií jako tzv. válce policistů, jako v 90 tých letech. Nyní jsou už hranice rajonů „panovníků“ jasně definované a vzájemně "respektované"! Je to i v osobním zájmu jednotlivých „panovníků“, je to nepsaný řád, který nemá a nemůže mít oporu v žádném právním systému (možná snad v islámském právu šaría). Vše se děje na úkor našich civilizačních hodnot, na úkor civilizace samotné. Nebylo, není a nebude síly, která by v plné míře dostala do života Parlamentem schválené zákony, vyhnala pryč řady novodobých „panovníků“ se státními odznaky. Jsou to regionální symptomy civilizace, které už delší dobu i s jinými symptomy ukazují jasně jevy, co s neuvěřitelnou rychlostí rozkládají jednu kdysi významnou civilizaci.

V Trumpově agendě není pro Evropskou unii místo

$
0
0
Igor Pšeničnikov
6. 2. 2017      Zdroj
Evropa ustrnula. Evropské elity, které ještě nedávno šly vstříc „světlým zítřkům“ ve stopách Spojených států amerických, jasně cítí, že dnes nad Evropou jako Damoklův meč visí otázka: Co bude s Evropskou Unií?
Ve vystoupeních Donalda Trumpa během volební kampaně a v jeho prohlášeních po inauguraci je EU jako celek zmiňována s urážlivou vzácností. Jednotlivé členské země – to prosím ano. Ale EU jako struktura, jak to vypadá, vůbec není zahrnuta do agendy nového prezidenta, nebo tam má jen velmi nevýznamné místo.


Vztahy USA a EU se do poslední chvíle jevily jako nedílné spojení dvou hlavních hráčů západního světa, jako jeho vojenský a finančně – ekonomický základ. Ale nový americký prezident dal najevo, že Evropská unie ho nezajímá.

Italský deník Politico například píše: „NATO a EU byli 60 let jádrem transatlantických bezpečnostních a obchodních vazeb. Soudě podle rozhovorů, které Trump dává, už to tak není.“

„Další země vystoupí z EU.“ 

Do stavu paniky Evropu přivedla Trumpova slova z poloviny ledna řečená ve společném rozhovoru pro britské The Times a německý Bild o tom, že příklad Velké Británie, jejíž poddaní v referendu hlasovali pro odchod z EU, budou následovat další země EU.

„Předpokládám obtížnou budoucnost. Lidé, země, chtějí vlastní identitu a Velká Británie chtěla vlastní identitu také. Jestli chcete znát můj názor, myslím, že i další státy vystoupí (z EU),“ uvedl Trump.

Co si mají evropské státy myslet o slovech „myslím, že i další státy vystoupí“ z EU? Předpokládám, že v Evropě nepovažují Trumpa za věštkyni, která předpovídá budoucnost. Tato slova jsou přijímána jednoznačně tak, že nová americká administrativa nepodporuje EU, nevidí žádné její perspektivy a nezačleňuje Evropskou unii do kontextu své politiky.

Deník Politico píše: „V evropských hlavních městech si dnes kladou jednoduché otázky: Je Trump prezident, na kterého můžeme spoléhat? Můžeme se s tímto prezidentem do něčeho pustit?“

Jedním slovem, Evropa pochopila, že Trump s ní nejde stejnou cestou. Z toho pochází ten pocit strachu. Toto přesvědčení je posilováno tím, že Trump ukazuje svůj zájem pouze o jednotlivé státy západní Evropy, především o Velkou Británii a Německo, s jejichž lídry už vedl rozhovory v prvních dnech svého prezidentství. S britskou premiérkou Theresou Mayovou osobně a s německou kancléřkou telefonicky.

Výhodný trh pro prodej amerických energonosičů, ale ne konkurent. 

Nový ministr zahraničí USA Rex Tillerson prakticky nemluví o perspektivách spolupráce USA a EU. Zmiňuje se o Evropské unii pouze v souvislosti se sankcemi proti Rusku. A to v tom smyslu, že tyto sankce nemají překážet spolupráci podniků spojených s Ruskem. Nebo nahlíží na Evropu jako na výhodný trh pro prodej amerických energonosičů.

Nezapomeňte, že mezi těmi, kteří pomáhají Trumpovi jako zprostředkovatelé ve vztazích s Ruskem, je i bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger. A Kissinger vystupuje proti přeměně Evropy v oblast se silným postavením. Krom toho, mezi Kissingerovými myšlenkami se vyskytla i ta o transformaci Severoamerické smlouvy o volném obchodu (NAFTA), jejímiž členy jsou USA, Kanada a Mexiko, v Severoatlantickou smlouvu, ve které pro Mexiko už nebude místo a nahradí ho Velká Británie. Cílem této rošády je „konsolidovat anglo-atlantickou zónu namísto bývalé EU.“ (zvýrazněno překladatelem)

NATO půjde také „pod nůž?“

A nezesiluje Trumpovu nevšímavost k EU jeho prohlášení o tom, že členové NATO musí sami platit za svou bezpečnost? EU a NATO byly až do dnešní doby dvěma oporami jedné struktury pod označením „kolektivní Západ.“ Jednoduše, členství v EU se zeměmi, které nejsou současně členy NATO, bere tak, že nad nimi už je rozevřen „bezpečnostní deštník“ NATO.

Co znamená, že členové EU – Finsko, Švédsko a Rakousko – nejsou členy NATO? Jejich postavení mimo pakt je dnes pod velkým otazníkem. Bylo by naivní předpokládat, že pokud by byly tyto tři země zataženy do nějakého konfliktu, že „kolektivní Západ“ představovaný NATO by před tím zavřel oči. A naopak, co znamená, že staří členové „klubu západní civilizace“, Norsko a Island, nejsou členy EU? Avšak jsou stráží NATO na severu Evropy.

Bývalý ministr obrany Norska z 90. let Jorgen Kosmo řekl švédským novinářům (v přítomnosti autora tohoto článku) zhruba toto: Švédsko si může dovolit nebýt členem paktu jenom proto, že její soused Norsko členem NATO je, Norsko zajišťuje neutralitu Švédska.

Je zřejmé, že NATO čekají velké změny spojené s výrazným omezením financování této aliance ze strany USA. A to jenom přispěje k posílení odstředivých sil v Evropské unii. A naopak, jako při řetězové reakci, rozpadání EU způsobí křeče v NATO. Jedno s druhým je neoddělitelně spojeno.

Vybuduje EU svojí armádu?

V roce 2015 předseda eurokomise Jean-Claude Juncker prohlásil, že Evropská unie vytvoří vlastní armádu. „Evropská unie armádu nepotřebuje, aby ji hned použila, ale aby naznačila Rusku, že jsme vážně odhodláni hájit hodnoty Evropské unie,“ uvedl Juncker pro německý časopis Welt am Sonntag. Nyní Trump znejisťuje tyto „hodnoty“, když požaduje, aby Evropané sami platili za svou bezpečnost.

Samozřejmě, že pro evropské metropole, které 70 let Washingtonu odezíraly ze rtů každé slovo, je urážlivé až děsivé tohle slyšet, když samy sebe přesvědčily o „ruské hrozbě.“ Proto se dá očekávat, že Junckerovy ideje opět vyplavou na hladinu, až se omezení americké finanční podpory pro NATO stane realitou.

I když na druhou stranu, pokud má Trump pravdu a EU se rozpadne, pak společná armáda nutná nebude. Stane-li se vůdkyně Národní fronty Marine Le Penová francouzským prezidentem, pravděpodobně ukončí členství své země v EU. Potom se EU zhroutí a osud NATO, jak bylo uvedeno výše, se v důsledku řetězové reakce stane ještě nejasnějším. Devízu okrašlující jednací sál NATO v Bruselu „Animus in consulendo liber“ („Duch se může svobodně rozhodnout,“ „Mysl otevřená možnostem“) může rychle nahradit výkřik z potápějící se lodi: „Zachraň se kdo můžeš!“ Byť Rusko nikoho neohrožuje.

Koupit si lístek na Titanic 

Ale vraťme se k Evropské unii. Pokud jde o EU, onen výkřik se už stal heslem pro Brity, kteří odhlasovali odchod z EU. Po Brexitu a po zřejmém signálu od Trumpa, že EU nepřežije, o opuštění tohoto „Titanicu“ otevřeně mluví politici v dalších zemích Evropské unie, chystající se převzít vládu.

V Bulharsku byl nedávno zvolen národně naladěný prezident Raděv a to hlavně proto, že pro něj hlasovali tamní prorusky orientovaní voliči požadující vystoupení Bulharska z EU a NATO. V zemích ucházejících se o členství v EU politické body nabírají euroskeptici – vezměme třeba Moldávii.

A pouze figury neschopné nabídnout liberálnímu Západu nic kromě vlastní rusofobie typu Porošenka na Ukrajině nebo Djukanoviče v Černé Hoře pokračují ve rvačce o lístek na potápějící se loď.

Překlad: CROIX
Igor Pšeničnikov je poradce ředitele Ruského institutu strategických studií, pro RIA Novosti

Deset Trumpových dnů, které otřásly Amerikou, ... aneb kdo je za zády amerického prezidenta?

$
0
0

Vladimír Dobrynin
 6. 2. 2017       zdroj
Donald Trump udělal na Ameriku dojem. A nejen na ni: na evropské partnery, kteří náhle zůstali bez povšimnutí zámořského ochránce a zcela nepřipravení na svobodu rozhodování, která se na ně neočekávaně sesypala, také. Trump všechny ohromil svou neobvyklostí a nelogičností: nezapomněl na to, co před volbami nasliboval. Pustil se do plnění slibů, což nebylo obvyklé ... pro jeho předchůdce v prezidentském křesle. Tvrdě, autoritářsky, ostře. Demokratická veřejnost a jí placená manifestační sešlost zavyla: "Trump získává do svého týmu tytéž příznivce "železné ruky", jako je on sám!"...


Vytí přešlo v hysterické ječení, když se v týmu Trumpa na postu politického poradce objevil Stephen Bannon.

"Klamavější vzhled, než má Bannon, je obtížné vymyslet: načechraný, jako čerstvě upečený chléb, obličej, na němž se jako nápadná skvrna vyjímá červený nos, požvýkané oblečení, jako by měl ve zvyku v něm spát ... Podobá se agentovi-provokatérovi, kterého poslali pravicoví extremisté do řad týmu současného prezidenta schválně proto, aby tisk vycházel se zabijáckými titulky a diskutoval o jeho vzhledu, a neměl možnost soustředit se na zákony nynější administrativy USA, které píše", dělí se o své dojmy z toho, co se děje, svým způsobem zmateně, newyorský dopisovatel španělského El Confidencial Arhemino Barra.

Překvapivě se ukázalo, že pod zevnějškem shovívavého dobráka se skrývá nejen přívrženec železné ruky, ale sám o sobě železný muž. Zákaz muslimům ze sedmi zemí navštěvovat Spojené státy, který byl v posledních dnech realizován, byl jeho nápad. Bylo rozhodnuto bleskurychle, bez tradičních dlouhých příprav na zařazení projektu k projednání, k nekonečným diskusím a přijetí v n-tém počtu čtení. Řečeno, provedeno. Další Trumpův poradce, Steven Miller byl stejně ostrý ve svých činech: nepočkal na vysvětlující dokumenty, jak aplikovat nařízení. Prostě se rozhodl je splnit. A na letištích se začaly klást překážky muslimům. Není pochyb o tom, že i nadále to všechno bude stejné. Není-li tvrdší. Následné dekrety (postavit zeď na mexické hranici, aktivizovat vyhledávání a zadržování imigrantů, kteří pobývají v USA nelegálně, deportování zadržených) ukazují, že v americké administrativě bude převládat tvrdá linie, zosobňovaná Bannonem".

Trump se tvrdě, podnikatelsky chopil všeho, co by mohlo zpochybnit jeho vedoucí pozici, poznámenává autor. 45. prezident USA přivedl Bannona do Národní bezpečnostní rady, zároveň z ní odstranil náčelníka sboru náčelníků štábů a ředitele národní rozvědky, kteří budou nyní připuštěni k účasti na zasedáních Bezpečnostní rady státu pouze v případech, kdy se budou posuzovat záležitosti, spadající do jejich působnosti.

"To je prostě šílenství", napsala na svém Twitteru Susan Rice, bývalá poradkyně pro národní bezpečnost bývalého prezidenta USA. A sarkasticky dodala: "Cožpak může někdo potřebovat pomoc vojenských odborníků a rozvědčíků při plánování politiky ve vztahu k DAEŠ (struktura v Rusku zakázaná, pozn. IA REGNUM), Sýrii, Afghánistánu nebo Severní Koreji?"

"Střetáváme se s obrovskými hrozbami a nemůžeme si dovolit politizovat rozhodovací proces, týkající se národní bezpečnosti, napsal na svém Twitteru bývalý člen Rady pro národní bezpečnost a bývalý pracovník ministerstva zahraničí USA Michael Ortiz. Mnohokrát jsem byl na zasedání Rady a nikdy jsem neviděl, aby to tam řídil politik. Je to nemyslitelné a nepřijatelné!"

Vysoce postavený pracovník rezortu diplomacie v éře George Bushe mladšího Eliot Cohen označil výše uvedené rozhodnutí Trumpa jako "nebezpečné a přinášející Americe velmi temné vyhlídky".

"Je to důsledek povahy a temperamentu Trumpa a zlepšení se zde nedá neočekávat, dodal. Být spojený s touto osobou bude znamenat pro ty, kteří nejsou extrémně silnou osobností, morální sebedestrukci".

"Za pouhých 10 dní vlády Donalda Trumpa se vnímání Ameriky ve světě dramaticky změnilo. Nyní se jeví být zemí, obsazenou skupinami zlostných tetovaných Latinos a napadanou gangy radikálních islamistů, kterým není s to čelit bezmocná korumpovaná elita. Ten samý obraz, který vyobrazil Bannon ve svém vydání Breitbart News před čtyřmi lety, se mu nyní podařilo uvést do života. Díky tomu, že je majitelem prezidentova ucha, které již neslyší nikoho a nic. Bannon, který byl ještě v roce 2012 považován za náruživého machistu, sexistu a zastánce nadřazenosti bílé rasy, se nakonec stal vším, čím se dříve představoval", domnívá se výše zmíněný Arhemino Barra.

Historii podmanění ucha budoucího prezidenta Bannonem máme před sebou jako na dlani. V letech 2015 a 2016 novinář (budoucí prezidentský poradce) a podnikatel (budoucí prezident) často společně v rozhlase diskutovali o událostech, které probíhaly ve státě (i mimo něj, ale za účasti Spojených států). Bannon chytře předkládal své představy o budoucím uspořádání země a její zahraniční politice, Trump do toho pronikal a pravidelně souhlasil.

Jednou měl Stephen nápad, aby byli verbováni mezi muslimy konfidenti, kteří by informovali o tom, co se děje v mešitách. Myšlenka uvízla ve vzduchu bez komentáře. A zůstala tam až do listopadu 2015, kdy zahřměly v Paříži teroristické útoky. "Takže ty jsi říkal, že by nebylo špatné vytvořit síť informátorů?" vrátil se k tématu Trump. V samotné formulaci otázky bylo vidět, že by chtěl dát na konci fráze namísto otazníku tečku. "Cožpak jsi ochoten připustit, aby se vnitřní nepřítel pokusil vyhodit do povětří tvou zemi?" odpověděl otázkou na otázku Bannon. Podobných příkladů je možno posbírat několik desítek, možná i víc.

Hlava Breitbart se stal vedoucím volební kampaně v létě 2016. Týden po vyhlášení Trumpa vítězem bitvy o prezidentské křeslo se stal Stephen Bannon "šéfem strategií Bílého domu".

"Můžeme mluvit sebevíc o autoritářství Trumpa, jeho nezávislosti a ostrosti při rozhodování, ale při hlubším pohledu do vztahu Bannon - Trump si uvědomíme, že jeho síla a jistota je vytvářena a zaměřována Bannonem. Trump rád diktuje podmínky a dopřává si i formulace a obraty, jež se v diplomatickém slovníku nenajdou. Ale on si ani neuvědomuje, že je řízen a usměrňován, domnívá se korespondent El Confidencial. Bleskově rychlé propuštění generální prokurátorky Sally Yates, která zpochybnila zákonnost dekretu o blokování víz, bylo Trumpovi napovězeno právě Bannonem. Když stovky pracovníků ministerstva zahraničí podepsaly memorandum o neústavnosti tohoto dekretu, Trump jim navrhl, aby odstoupili. Tisku poradil, aby "mlčel a poslouchal", prostě slušněji citoval svého poradce (Bannona), který přímo pojmenoval novináře opoziční stranou a který navrhl této straně, aby držela hubu".

Západní média (nejen americká), otřesená prvními deseti dny pobytu Donalda Trumpa v Oválné pracovně, hledají možnost, jak své čtenáře "převlékat", a snaží se kritizovat první osobu Ameriky méně a přesouvají důraz na jiné postavy. "Král je dobrý, rádcové špatní. Král neví o problémech lidí". Asi tak. S tím, že prezident je eventuálně schopen okamžitě propustit prakticky kteroukoliv vysoce postavenou osobu s "opoziční strany" a nebude mít zvláštní slitování. Kritika vůdce USA přestala být zlostná, pěny u úst je méně. Je lepší se soustředit na svého bývalého kolegu pera: vidíte, možná on to právě "od železné ruky" schytá.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Světová ekonomika pohledem prostého pobíječe much

$
0
0

Vladimír Balhar
6. 2. 2017
Dlouhou dobu jsem pracoval jako prostý pobíječ much u jedné velké nadnárodní společnosti, v baráku v Praze, kde se bez přístupové karty nedostanete ani na záchod. K dnešku jsem povýšil, a jsem manager všech pobíječů much. Proto, z výšin své funkce, si dovoluji podat tuto zprávu ze světa vrcholného byznysu. Vše je jinak, i ty mouchy dnes létají rafinovaněji, asi jsou to kolektivní drony nasazené do naší velkofirmy podlou konkurencí. Vše je jinak, jak řekl kdysi moudrý rabín na smrtelné posteli. Ani ten dolar není to, co býval.


Začněme tedy dolarem.

Byly doby, kdy dolar byl kryt zlatem. Ovšem co je to zlato? Mrzký kov, který nutně potřebují jenom marnivci, milenky některých premiérů a polovodičový průmysl. Dolar již dávno není kryt zlatem, je kryt něčím podstatně důležitějším, a to je ropa. Ropa je taky zlato, ale černé. Černé zlato je cennější a důležitější, než zlaté zlato. Surovinový rasizmus. Taky, zlata je málo, ale ropy je nekonečně.

Jak to funguje? Jednoduše, je to primitivní, leč kolektivně nepochopené. Máte ropné pole, prodáváte miliony barelů denně a vytváříte zisk, který celá vaše země nespotřebuje ani za 100 let. Máte zisk bilion dolarů ročně. Co s tím? Uložíte ho do amerických vládních dluhopisů. Kam jinam. Co s vašimi dolary udělá americká vláda? No utratí je. Ve prospěch amerických firem a amerických nezaměstnaných. Třeba. Americká vláda vám za vaše dolary dá směnku a 1% z bilionu ročně.

No a to je celé, ono geniální věci jsou jednoduché. Takže někdo těží ropu a američané utrácejí tržby.

Platí to i tehdy, když třeba něco vyrábíte a vyvezete to do Ameriky. Zaplaceno vám bude v dolarech. Ovšem, co s dolary, když je nechcete? Tak raději vyrábíte méně a američané pak řeknou, že je krize.

Na světě, zdá se, zbyly pouze dva státy, které tomuto schematu vzdorují. Rusko a Čína. Do dolaru neukládají, dolar drží velmi neochotně. Naopak kupují zlato, i když je to mrzký kov. Jsou to zlobiví, oškliví hošani. Ale jsou velice silní, nelze je zničit, jako třeba plukovníka Kaddáfího, budiž mu písek lehký. Co s tím? Američané nevědí.

Co udělá pan prezident Trump? Nevíme. Jeho úkolem je zajistit, aby zlobiví hošani začali držet dolar. Ale to je úkol nadprezidentský. Pokud se mu to nepovede, Amerika přestane fungovat. Jak tak koukám, už to začíná.

No a to je všechno. Ostatně, co byste chtěli více od prostého pobíječe much. Nestudoval jsem vše, takže vám nemohu prostou pravdu popsat zlatými ekonomickými termíny. Spíše černou lidovou mluvou. Tak mě omluvte.

Vzkaz ČT – pýcha předchází pád...Bomba z průzkumu, ČT je manipulativnější, než alternativní internetová média či sociální sítě!

$
0
0
Adam Mikulášek
6.2. 2017   Rukojmí
Ačkoli nejsem čtenářem Sputniku, Russia Today apod., velmi mě potěšil výsledek výskumu agentury PPM factum research, dle něhož více lidí považuje ČT za manipulativnější než „proruská“ média. Viz např: https://www.mediaguru.cz/2017/02/media-jsou-podle-názoru-cechu-manipulativní/ http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Šok-Češi-hodnotí-Russia-Today-lépe-než-Českou-televizi-A-další-neskutečná-zjištění-474452

Nejhůř dopadly ve výzkumu televize soukromé, tomu naprosto rozumím, zjm. Z hlediska historického vývoje a logicky bulvárnějšího charakteru zpravodajství. Většina lidí ještě patrně nedocenila skutečnost, že „bulvarita“ je v některých situacích „menším zlem“, než propaganda zabalená do „seriózního hávu“, kde je důležitější to, co se zamlčí, než to, co se řekne.

Do značné míry to kladu za vinu i přemrštěné regulaci soukromých TV ohledně „objektivity“ a „vyváženosti“. Toto by se mělo striktně vyžadovat po veřejnoprávních médiích, která si povinně platíme, takže z principu by měla sloužit nám všem a nikoho nezvýhodňovat ani neznevýhodňovat. Naopak u médií soukromých je přirozené, že mají „svůj vlastní úhel pohledu“, třeba v USA mají „konzervativní“ a „liberální“ TV stanice a považuji to za naprosto v pořádku. U nás se obávám, že soukromé TV působí jako sice bulvárnější, ale přece jen součást systému, nedělají dost proto, aby divákům ukázaly, že mají odvahu se euro-propagandě skutečně vzepřít, než aby bojovaly s diktátem politické korektnosti, uchýlí se ke zvířátkům a černé kronice, proto asi utrpěly tak špatný výsledek.

Naproti tomu považuji za skvělou zprávu, že veřejnost podle zmíněného průzkumu považuje Českou televizi za manipulativnější, než alternativní internetová média či sociální sítě. Je to tím, že alternativní média jsou právě proto alternativní, že informují „z jiného úhlu pohledu“, než je to mu u médií „hlavního proudu“. Je to signál, že se nejedná o „zblbnutí se do charizmatických populistů“, „buranů“ či „antipolitiků“..., ale že politicko-intelektuální, a samozřejmě i mediální „elity“ už se před veřejností natolik znemožnily svým odtržením od smýšlení většiny obyčejných lidí, že veřejnost přirozeně hledá jiné informační zdroje.

Že na internetu již z jeho podstaty také najdeme spoustu dezinformací, lží a různých nesmyslů, to je pravda, vzhledem k tomu, že internetové noviny si může založit v podstatě kdokoli, nepotřebuje k tomu žádnou licenci a může si do nich psát, co ho napadne. Na druhé straně díky téže vlastnosti internetu se tam dá nalézt mnoho pravdivých a důležitých informací, které západní mediální „elity“ přehlížejí, ať už záměrně nebo se jim už jen „nevešly do seznamu“. Každému je tak dána nesmírná svoboda samostatně posoudit a vybrat si, jakým informačním zdrojům důvěřovat bude, jakým nebude, případně je bude „brát s rezervou“, ať už jde o média jako celek, autory článků či blogů nebo osoby, které něco pošlou na Facebook, Twitter nebo jinou sociální síť. Ukázalo se, že svobodný internet může posilovat demokracii a svobodný charakter společnosti ne jen v režimech totalitních či autoritativních, ale i v zemích „západních“, označovaných za „liberální demokracie“.

Tak jen houšť a větší kapky, takových výzkumů by bylo třeba povíc, aby zpravodajcům, publicistům a reportérům mainstreamových televizních stanic konečně „docvaklo“, že když kvůli ničemu jinému, tak minimálně ze sebezáchovných důvodů je nezbytné provést „očistnou terapii“ a změnit charakter toho, jakým způsobem dnes tyto stanice (dez)informují veřejnost.

Inferno na Donbasu: Ostřelování a vzájemné obviňování. Kyjev rozehrál krvavou hru na Trumpův účet. Jsou Minské dohody mrtvé? Banderovské blouznění a Doněcká realita

$
0
0
Ľubomír Huďo
6. 2. 2017  ProtiProud
Ľubomír Huďo - redaktor slovenského Protiprúdu - analyzuje obnovení bojů na povstaleckých územích Ukrajiny jako Porošenkův cynický tah na ovlivnění nové administrativy Bílého domu a udržování protiruské hysterie na Západě.


Během státního převratu (Euromajdanu) byl Ukrajincům slibován ráj, přišlo však peklo: vytoužené německé platy a důchody byly, zůstávají a zůstanou pro východní Evropu, opilou podvodnou bájí o evropské integraci, pouhou chimérou. Tedy až na úzkou vrstvu "vyvolených" podvodníků, tunelářů a spekulantů. Typické je to právě na Ukrajině, kde si oligarchové hrabou na úkor všech ostatních, stále však přesvědčují svět i domácí veřejnost o novém směřování státu.

Ekonomické živoření a občanská válka jsou výsledkem hledání evropské cesty a transatlantického spojenectví. Na vině je "samozřejmě" Moskva, Putin a ruskojazyčné obyvatelstvo - kdo také jiný? Představa o Velké Ukrajině, hýčkané Bruselem a chráněné Washingtonem na vítězném protiruském tažení, dostává stále větší trhliny. Pochod přes mrtvoly mění těžce zkoušenou zemi v chronicky hnisavou ránu celého evropského prostoru.

 

Dohody, příměří a palba


Ve stínu Brexitu a protitrumpovské kampaně ustoupilo dění na Ukrajině do pomyslného pozadí, přestože stále hraje klíčovou roli v evropsko-ruských a americko-ruských vztazích. A tak netrvalo dlouho a opět je zabíjení a ostřelování na Donbasu v centru pozornosti. Po krátkém zimním spánku od Vánoc do konce ledna nastalo aktivní míchání geopolitických karet na úkor civilního obyvatelstva na východě Ukrajiny. Tam si navzájem nic nedarují na jedné straně ukrajinská armáda a prokyjevské dobrovolnické sbory - a na druhé straně ruskojazyční Ukrajinci - povstalci proti diktatuře pučistické vlády instalované Západem.

Od vypuknutí bojů na jaře 2014 bylo již v rámci dohod z Minsku ohlášeno několikero příměří, vždy však byla porušována, dokonce s rostoucí intenzitou. Stejně dopadlo i poslední zastavení palby z konce minulého roku, z čehož se zúčastněné strany nyní obviňují navzájem. Konflikt si dosud vyžádal téměř 10.000 lidských životů.

Průmyslové město Avdijivka, které je pod kontrolou ukrajinských vládních sil, leží asi deset kilometrů od severního okraje Doněcka, hlavní povstalecké bašty proruské domobrany. Nejnověji se stalo dějištěm nejkrvavějších bojů od vyhlášení posledního příměří. Armáda a povstalci se vzájemně obvinili z nasazení těžkých zbraní, zhoršením situace v Donbasu se zabývala i Rada bezpečnosti OSN.

Povstalci uvedli, že ukrajinská armáda ostřelovala Doněck taktickými raketami Uragan - jde o raketomet se šestnácti raketami, které dopravují do vzdálenosti 35 kilometrů bojovou hlavici o váze až 100 kilogramů. Povstalecká agentura DAN oznámila, že ukrajinská armáda ostřeluje z těžkých zbraní město Jasynuvata, přičemž miny a granáty zasáhly i severní obvody Doněcku. Podle ukrajinské agentury Unian ukrajinští vojáci zajali v Avdijivce ozbrojeného povstalce, přičemž v oblasti prý působí ruští vojáci a instruktoři.

Kate Byrnesová, zástupkyně USA v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v tom měla okamžitě jasno a prohlásila: "Rusko a jeho separatisté vyprovokovali konflikt v Avdijivce. Žádáme Rusko, aby zastavilo násilí, ctilo podmínky příměří, stáhlo své těžké zbraně a ukončilo pokusy o obsazení nového území za kontaktní linií."

Podle Moskvy naopak ukrajinská strana záměrně vyprovokovala konflikt, neboť se obává zlepšení vztahů mezi novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem. Ruský prezident během návštěvy Budapešti v souvislosti s událostmi na Donbasu konstatoval, že ukrajinská vláda se snaží zatáhnout novou americkou administrativu Donalda Trumpa do krize na východě země a není ochotna uplatňovat mírové dohody z Minska. Zároveň se válkou snaží mobilizovat veřejnost, roztrpčenou hospodářskými a sociálními nezdary.


Dva různé výklady


Palba ve východoukrajinském městě Avdijivka a jeho okolí vypukla krátce po prvním telefonickém rozhovoru mezi Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem. Nová americká administrativa dala najevo, že by ráda navázala lepší vztahy s Ruskou federací, než tomu bylo za bývalého prezidenta Baracka Obamy. Podle bezpečnostních analytiků kritických k Rusku může jít o promyšlený krok ze strany Moskvy. V rámci telefonátu prezidentů se hovořilo i o situaci na Ukrajině a byla vyjádřena snaha obou stran pomoci zlepšit a stabilizovat situaci.

Dobré vztahy se Spojenými státy chce však udržet i Ukrajina, která počítá s podporou i nového amerického vedení. Padl dokonce návrh na setkání Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem ještě v únoru. Nyní se tedy Moskva ofenzívou na Ukrajině rozhodla prověřit Trumpa a využít jeho domácích problémů při nástupu do Bílého domu. Mezitím dosáhnout územních zisků v oblasti bojů a zaujmout pozici silného hráče s vlivem na rozsáhlé území - včetně Ukrajiny. To je pohled komunity bezpečnostních analytiků, pro které je Rusko permanentním viníkem a nebezpečným taktikem.

Donald Trump v telefonickém rozhovoru s Petrem Porošenkem, který byl jejich prvním kontaktem, slíbil, že USA budou prosazovat obnovení míru na ukrajinsko-ruské hranici. Zdůraznil, že Bílý dům chce spolupracovat stejně s Ukrajinou i s Ruskem. Porošenko po telefonátu mluvil o strategickém partnerství mezi USA a Ukrajinou a "náhle ho napadlo", že řešení situace na Donbasu vyžaduje politické a diplomatické prostředky. Že by Porošenko po telefonátu s Trumpem pochopil, že řinčení zbraněmi a sny o Velké Ukrajině na novou administrativu nepůsobí - a zbývá diplomatické řešení?


Nekonečné taktizování


Jiný pohled nabízí německý deník Süddeutsche Zeitung (SZ) s odvoláním na své zdroje v německé vládě. Podle nich se ukrajinská armáda snaží pohnout demarkační linií ve svůj prospěch. Německé vládní kruhy se domnívají, že Kyjev chce zvýšit napětí v naději, že eskalace konfliktu pomůže "demobilizovat" amerického prezidenta, při jeho plánech na dohodu s Moskvou. Podle SZ v Berlíně prý s nelibostí pochopili, že Porošenko udělá cokoliv, aby znemožnil zrušení sankcí proti Rusku. Zároveň se německá vláda obává, že taktizování může vést i k opačnému efektu - prezident Trump zmírní sankce proti Moskvě, Rusko z toho může vytěžit - a konflikt vzplane ještě s větší silou.

Jak taktizuje Moskva a Kyjev, zůstává otevřenou otázkou pro znepřátelené tábory obhájců i kritiků popřevratového ukrajinského vedení. Faktem zůstává, že Porošenova klika, vládnoucí v Kyjevě z milosti americké diplomatky Nulandové a dosavadní Obamovy politiky vnitřního ovlivňování euromajdanských akcí, nepřežije bez podpory Bruselu a Washingtonu.

Tlak na Rusko a americko-evropskou protiruskou hysterii potřebuje jako živou vodu pro svou další existenci. Potřebuje jakýmikoli prostředky udržet dosavadní geostrategii Nového světového řádu s cílem odstavit Rusko a Čínu od vlivu na světové dění. Ukrajina se svými historickými křivdami, dávkou šovinismu a bojovým duchem plně vyhovuje jako destabilizující faktor při ruských hranicích i za cenu jejího vlastního sebezničení.

 

Visí ve vzduchu další Majdan?


Jenže Kyjev má více problémů. Poslanec Nejvyšší rady a velitel "banderovského" pluku Azov (tzv. Národní garda Ukrajiny) Andrij Bileckij prohlásil, že současná vláda může být kdykoliv svržena: "Vláda si musí uvědomit, že jí nedůvěřuje 90 - 95% obyvatel země. Stačí jedna zápalka, aby došlo k výbuchu. Zápalkou může být cokoli, třeba nějaká hloupost, jako že vládní auto srazí babičku."

Podle něj se v takové chvíli prezidenta Porošenka nikdo nezastane: "Nejsou žádní vojáci, kteří budou tři měsíce stát na Majdanu. Máme kritické množství nespokojených lidí mezi veterány z bojů. Člověk, který prošel válkou a vrací se do dnešní reality, nemůže být samozřejmě šťastný." Již dříve se objevily zprávy, že strana Julije Tymošenkové (Otčina) připravovala v Kyjevě další Majdan. Protesty mělo spustit zvýšení tarifů komunálních služeb.

A ruská karta? Pokud by Rusko projevilo skutečně své domnělé imperiální choutky, které mu připisují mainstreamová média a politici, tak podle Bileckého budou ukrajinské ozbrojené síly na Donbasu okamžitě zničeny: "Pokud bude Rusko chtít, tak všechno změní v průběhu jedné sekundy. Toto vědomí demoralizuje naše vojáky ... Pokud, nedej Bože, se Rusko rozhodne pro radikální řešení, tak se vykoupeme ve vlastní krvi a nic tomu nezabrání."


Poučení z historie


Tragédie spočívá v tom, že ukrajinské vedení blouzní v duchu banderovců o tom, jak znovu obnoví Velkou Ukrajinu a navrátí pod Kyjevskou kuratelu Donbas i Krym. Poučení z historie Jen těžko však může počítat s dobrovolnou kapitulací proruských povstalců za cenu průhledných a dočasných ústupků a jazykových, či samosprávných nabídek, s nimiž mělo přijít už dávno, ještě před rozpoutáním občanské války. Prolilo se již mnoho krve a na povrch vyplulo příliš mnoho nenávisti. Dnes už je řešením buď jen vzájemné zabíjení se do úplného konce a posledního muže, nebo dohoda o vzájemné koexistenci, k němuž by ovšem musel Kyjev dotlačit ten, kdo všechno začal: Spojené státy a EU. To ale s "banderovským blouzněním" půjde těžko. I když pokusy tu jsou.

Známý ukrajinský historik Jaroslav Hrycak během přednášky pro novináře na Ukrajinské katolické univerzitě ve Lvově řekl, že je nutno najít osoby a symboly, které by mohly spojit Ukrajince v celé zemi. Podle něj by takovým symbolem mohl být kozácký hejtman Bohdan Chmelnickij: "Ten je přijatelný jak pro ukrajinskou část země, tak i pro rusky hovořící populaci."Z ukrajinského pohledu Chmelnickij představuje národního hrdinu, někteří ho vnímají dokonce jako otce vlasti. Radikálové mu však vyčítají uzavření spojenectví s Ruskem.

Času k řešení rychle ubývá. Buď bude ukrajinské vedení dotlačeno ke skutečnému hledání nekonfliktní budoucnosti se silným sousedem a s vlastními ruskojazyčnými občany na východě země, nebo se bojem na život a na smrt zcela pohřbí.

V nové konstelaci po zvolení Donalda Trumpa snad začíná tušit, že v takovém případě ji nespasí ani vojska NATO, ani eurobyrokrati, protože ti nyní budou mít úplně jiné problémy. Pokud to Porošenko po telefonátu s Trumpem nepochopil, budeme mít problém všichni. Pak už se stát může cokoli.

Šok ve vysílání: bojovník z ATO řekl v ruské televizi, že Ukrajinci zabíjejí vlastní lidi!(video z vysílání)

$
0
0
ea24
6.2. 2017   Eurasia 24


Šok způsobil ve vysílání ruské televize bývalý ukrajinský účastník operací na Donbasu Alexandr Medinskij. Řekl, že Ukrajinci zabíjejí vlastní lidi a otevřeně promluvil o válce v Rovenské oblasti. Medinskij dostal slovo v pořadu 60 minut televize Rossija 1 v pátek 3. února. Ostatní hosté se nestačili divit – v úvodu uctivě pozdravil ruské diváky, vyzval obě strany konfliktu k míru a k uctění památky padlých na obou stranách.

Řekl také, že ukrajinská vláda využívá ve svůj prospěch složitou situaci v zemi a „samozřejmě“ nehovoří o značných obětech probíhající války.

„Celá ta situace více a více otevírá lidem oči, aby viděli, kdo jsou naši vládcové a co se děje v naší zemi,“ řekl Medinskij, který bojoval v ATO (trestná operace proti Donbasu) v letech 2014 a 2015.

Neopomenul tvrzení, že „Rusko pomáhá Novorusku“. „Ale my zabíjíme z velké části i naše spoluobčany a to mě jako občana znepokojuje,“ řekl Ukrajinec v přímém přenosu a hovořil o snaze umlčet ty, kteří chtějí říkat pravdu.

Ke zděšení proukrajinských účastníků debaty ve studiu pokračoval v popisu situace v zemi: „Na Ukrajině není jen jedno ATO, je jich tam několik (...) Je to takzvaná Burštynová (či Jantarová) republika v Rovenské oblasti, tam těží nelegálním způsobem jantar, to je supervýhodný byznys.

Tam probíhají každý den boje, ztráty jsou srovnatelné s oběťmi v zóně ATO (…) To vše se děje pod krytím války. Probíhá ohromné vykrádání země,“ řekl rusky Medinskij. „Narazil jsem na systém plánované likvidace občanů Ukrajiny. Rozhodl jsem se opustit armádu, demobilizovat se a dostat k lidem, co se děje v naší zemi,“ sdělil.



Zápas o demokracii v USA: Propukne po sto letech nová VŘSR? Tajné služby urvané ze řetězu. Růžová Akce Soros spuštěna. Jediná Trumpova šance: Udeřit protivníka jako první. Bude vyšetřen zločin tisíciletí?

$
0
0

The Saker
6. 2. 2017 překlad a komentář ProtiProud

The Saker zkušeným okem člověka z branže hledí na americkou politickou krajinu, na níž se odehrává smrtelný zápas tajných služeb, a upozorňuje na nepředstavitelná nebezpečí, která skrývá nejen pro americkou demokracii, nýbrž i pro celý svět


Vyprávěl se posledních pár let v Rusku takový docela hezký vtip. Zněl asi takhle:

Otázka: Proč nemůže být ve Spojených státech barevná revoluce?

Odpověď: Protože ve Spojených státech není ambasáda USA.

Je legrační, to ano. Problém je, že to není pravda. Jsem toho názoru, že pokus o americkou barevnou revoluci právě sledujeme v přímém přenosu.


Vrátí Trump úder?


Zdá se, že si to myslí i deník Politico. Na jedné ze svých nedávných titulek má policejní kordon, ruku s hořící dýmovnicí a slova: “Vzkaz Americe od arabského světa: Vypadáš teď jako arabská země. Vítej do klubu!”

Ačkoli jsem předpovídal, že “Amerika bude čelit nejhorší krizi své dosavadní historie” už v říjnu, měsíc před prezidentskou volbou, musím říci, že jsem sám překvapen a udiven rozměrem zápasu, který se nám právě odehrává před očima. Je zjevné, že neokoni vyhlásili Trumpovi válku. Jsou komentátoři, jako třeba Paul Craig Roberts, kteří tvrdí, že Trump jim to vrací stylem půjčka za oplátku. Doufám, seč jen můžu, že mají pravdu.


Jak vyšetřovat šéfa


Podívejme se na jeden příklad za všechny: Americké tajné služby právě vyšetřují svého vlastního šéfa! Ano, přesně tak. Podle nedávných zpráv právě FBI, CIA, NSA a ministerstvo financí zkoumají telefonní rozhovory mezi generálem Flynnem a ruským velvyslancem Sergejem Kislykem. Podle Wikipedie generál Flynn přitom během své kariéry zastával funkce:
  • ředitele Vojenského zpravodajství (Defence Intelligence Agency)
  • velitele Spojeného komponentního velitelství pro zpravodajství, sledování a průzkum (Joint Functional Component Command for Intelligence, Surveillance and Reconnaisance)
  • předsedy Rady pro Vojenské zpravodajství (Military Intelligence Board)
  • zástupce ředitele Národního zpravodajství (National Intelligence)
  • vrchního zpravodajského důstojníka pro Spojené velitelství zvláštních operací (Joint Special Operations Command)

Kromě toho všeho je Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost. Jinými slovy, stupeň jeho bezpečnostní prověrky je tak vysoký, že nejspíš dosahuje až někam do stratosféry. A navíc brzy bude tajným službám velet. Přesto ho tytéž tajné služby vyšetřují kvůli kontaktům s ruským velvyslancem.


Tohle nešlo ani v SSSR


To je naprosto neuvěřitelné. Dokonce ani ve “starém, zlém” Sovětském svazu nemohla údajně všemocná KGB vyšetřovat člena Ústředního výboru Komunistické strany bez povolení Politbyra (což byla podle mého názoru vlastně velká chyba, ale to je na jiný výklad). Znamenalo to, že zhruba pět nejvyšších představitelů sovětského státu KGB nemohla vyšetřovat vůbec. Kromě toho byla KGB natolik podřízena Straně, že krom kriminální oblasti bylo KGB zapovězeno vyšetřovat vůbec kohokoli ze sovětské nomenklatury, což činilo v té době zhruba tři milióny lidí (a to byla ještě větší chyba).

Ale případ Flynn nám ukazuje, že ve Spojených státech se může hned několik bezpečnostních služeb rozhodnout, že bude vyšetřovat muže, který by podle všech měřítek měl patřit zhruba mezi pětku nejvyšších amerických státních představitelů, a jemuž zjevně věří nový prezident země. A ještě ke všemu to nikomu, zdá se, vůbec nevadí!

Kdyby postupovaly podle stejné logiky, musely by všechny ty agentury na tři písmenka vyšetřovat i Trumpa - právě si totiž zatelefonoval s Vladimírem Putinem osobně.

A když o tom tak přemýšlím, podobné vyšetřování na sebe možná nenechá dlouho čekat…


Revoluce chodících vagín


Je to naprosto jednoznačně šílené. Dokazuje to, že americká zpravodajská komunita se vyrvala z kořenů. Momentálně jí nevelí prezident, ale neokonské základy administrativy (v originále hluboký stát, neboli “deep-state”, pozn. překl.). Momentálně dokonce všechny služby jednají proti prezidentovým zájmům.

Mezitím se Sorosova banda dokonce dohodla na barvě. Je jí nepřekvapivě růžová. V ulicích teď vidíme počátky “revoluce čičinkových čepic” (v originále pussyhat revolution; pussyhat je žertovně míněná přesmyčka ze slov pussycat - kočka, číča, štramanda - a hat - čepice; vykládat ho však lze podobně přisprostle, jako třeba název v českých kavárnách oblíbené punkové kapely Pussy Riot, pozn. překl.). Vysvětleno je to na téhle stránce organizátorek “revoluce”, které mimo jiné spískaly všechny ty ženské pochody solidarity ve Washingtonu a jinde.

Jestli si myslíte, že jde jen o pár šílených feministek, jste na velkém omylu. Šílené samozřejmě jsou - a pro ty nejšílenější je i takzvaně “rafinovaná” narážka na “čičinku” moc rafinovaná - viz ženu na obrázku, která o sobě evidentně chce prohlásit přesně to, co (krásou nechtěného) také říká.



Velmi ošklivý vtip

Všechno by to bylo vlastně docela vtipné - takovým tím způsobem, který člověku trochu zvedá žaludek - kdyby ovšem nebylo faktu, že za celým hnutím “100 dní odporu proti Trumpovi”, kterého se feministky účastní na předních místech, stojí celý Hollywood, média a taky Kongres. Celá akce začala - a teď cituji - “velmi teplým tanečním večírkem”, konaným před domem nového viceprezidenta Mikea Pence.

Jak říkám, celé by to byla dobrá anekdota. Jenže při čem trochu mrzne úsměv na rtech, je mediální zastřelovací příprava, které se celé téhle směšné šarádě dostalo. Jinak by “protesty” byly samozřejmě ubohoučké. Dobrý příkladem bylo, jak nadšeně o celé věci referuje “mluvící hlava” na obrazovce celonárodní stanice MSNBC.

Ve videu vystupuje Michael Moore, dokumentarista a bojovník proti (zřejmě kterémukoli) establishmentu. Víte, co říká přesně, když udeří druhá minuta videa? Že budou protestující “oslavovat fakt, že Obama je stále prezidentem Spojených států”. A presstitutka mu odpovídá “ano, to je” - ne jednou, ale dokonce dvakrát!

O čem to mluví?! O faktu, že je Obama stále prezidentem?!

Jak je možné, že ministerstvo vnitra dávno nevyšetřuje MSNBC a Moorea za vzpouru a vlastizradu?


Dítě z Aleppa na Twitteru


Protesty zatím nejsou nijak rozsáhlé - ale objevily se v řadě amerických měst a mají především velké mediální pokrytí. A nemylme se - podobné protesty jsou stejně málo spontánní, jako byly ty ukrajinské. Někdo to všechno platí, někdo to všechno nutně musí organizovat. A ten někdo hraje se všemi esy, které má v rukávu. Podívejme se na další příklad:

Pamatuje si ještě někdo pěknou tvářičku Nayirah, kuvajtské zdravotní sestry, která před Kongresem vypověděla, jak viděla irácké vojáky vyhazovat naše americká miminka z kuvajtských inkubátorů - a která, jak se později ukázalo, byla čirou náhodou dcerou Saúda al-Sabáha, kuvajtského velvyslance ve Spojených státech? Pamatujete si stejně krásnou dívku Nedu, která takzvaně (a samozřejmě nahraně) “zemřela” v Íránu?

Dovolte, abych vám teď představil Bana Alabe - holčičku, která prý napsala dopis prezidentu Trumpovi. “Dopisu” se samozřejmě okamžitě chytila média a udělala z ní “hlas syrských dětí”.


Titulky jsou dojemné: ‘“Musíte něco udělat pro děti v Sýrii!” píše holčička, která se proslavila twitterovými zprávami z Aleppa.


Trump, Putin a Osvětim


Chcete další důkazy toho, co se děje? Pak můžete kliknout sem a prohlédnout si sbírku anti-trumpovských karikatur, které sesbíral ten dobrák, plukovník Cassad. Některé z nich vážně stojí za zmínku. Z této nechutné sbírky vybírám dvě ukázky.


První obviňuje Trumpa z toho, že je Putinovou loutkou - a druhá z něj dělá Hitlerova dědice, který zjevně restartuje provoz Osvětimi. Přeloženo do srozumitelné angličtiny, znamená to jediné: Trump není legitimním prezidentem USA a navíc je to vtělené zlo.

Podobné satiře nebyl podroben ještě žádný americký prezident - alespoň ne občany vlastní země.

Mluvím o tom všem z jediného důvodu - abych ukázal, že úřednická klika, která ovládá Washington, zatím rozhodně neuznala porážku. Momentálně se zabývá výrobou plnohodnotné barevné revoluce, která pro ni může mít jen tři vyústění: impeachment, svržení, nebo smrt Donalda Trumpa.


CIA a MI6: Partnerství zn. Špína


Jedna z pro nezúčastněného pozorovatele nejpřekvapivějších charakteristik této revoluce je, že jejím organizátorům ani za mák nesejde na tom, jak moc poškodí s Trumpem i samotný úřad prezidenta Spojených států. Nebo Spojené státy samotné. Další zdánlivě nevysvětlitelná věc pak je, jak špinavou hru hraje celou dobu Velká Británie. Všechna nejhorší špína, kterou zatím na Trumpa kdo vytáhl, je nakonec vysledovatelná do Spojeného království.

Proč? Odpověď je jednoduchá. Vzpomínáte si ještě, že - alespoň formálně - vše bylo dříve zřízeno tak, že CIA a NSA nesměly sledovat vlastní státní příslušníky, a MI6 a GCHQ, britské tajné služby, to měly stejně? Obě strany našly jednoduchou “obezličku” - prostě si “vyměnily role”. CIA a spol sledovaly Brity a MI6 a spol. sledovaly Američany. Informace si pak v rámci “partnerství” předaly.

Je fakt, že co se k vládě dostal Obama, podobné skrupule dávno přestaly platit a kdokoli může sledovat kohokoli. Ale mechanismy zůstaly. Američtí neokoni a “deep-state” teď britské kontakty používají k vytváření špíny, kterou mohou poté prohlásit za “zpravodajská data” a učinit ji předmětem vyšetřování Kongresem. Pěkně, čistě provedeno. Tleskám.


Proč korupce nestačí

Pointa celé věci je tato: Prezident Trump je ve skutečnosti neustále v obrovitém nebezpečí, že bude svržen vlastním státem. Jen jediná šance na přežití je rychlý a efektivní protiúder.

Bude toho schopen? Jak to provede?

Dosud mě napadalo, že by bylo výhodné napadnout všechny ty neokonzervativce přesně stejně, jako si to Putin vyřídil s oligarchy v Rusku - tedy skrze (naprosto solidní a prokázaná) obvinění z korupce, daňových úniků a tak dále. Američtí státní úředníci podobné věci samozřejmě také dělali, a to celé desítky let. “Třípísmenkoví” a ti z Pentagonu budou nejspíš nejzkorumpovanější partičkou úředníků na zeměkouli - prostě proto, že je ještě nikdo nedokázal napadnout. Chrání je samozřejmě řada zákonů o utajení a podobných věcech, ale Michael Flynn by si možná jako bývalý ředitel DIA a současný bezpečnostní poradce mohl cestu najít.


Otevře nový prezident kauzu tisíciletí?


Začínám si ale myslet, že stará dobrá korupce nebude stačit. A napadá mě, zda bude chtít v takovém případě Trump hrát kartu zvanou jedenácté září.

Ať už Trump o věci věděl od začátku nebo ne, teď mu radí lidé jako Michael Flynn, který už o tom, že 9/11 byla operace pod falešnou vlajkou, ví celá léta. Operace samotné se sice nepochybně účastnila jen relativně malá skupinka lidí - ale množství lidí, kteří dali svou politickou a morální podporu udržování oficiální lži, je daleko větší.

Jinými slovy: ačkoli 9/11 byla operace provedená výhradně hlubokými strukturami “deep-state” (a pravděpodobně “outsourcovaná” k provedení Izraeli), celá washingtonská “bažina” se stala komplicem ex-post, protože pomáhala udržovat kulisy, postavené na místě činu. Pokud se celá věc skutečně vyšetří, skončí celé tisíce politických kariér. Šlo o kolektivní zločin par excellence. Zločin (nového) tisíciletí.

Kdyby Trump otevřel vyšetřování kauzy jedenácté září - muselo by ovšem podléhat ministerstvu spravedlnosti a ne Kongresu - mohl by tím vlastně spoustě politiků přiložit pomyslnou pistoli ke spánku. Potřeboval by na to samozřejmě dokonalého šéfa FBI (nebo šéfku - podívejme se na ruskou žalobkyni, Natálii Poklonskou).


Udeřit první


Naprosto rozumím tomu, že co tady říkám, je téměř nemožné, protože by to znamenalo okamžitý a zničující protiúder neokonů v tajných službách, celého úřednického aparátu a všech ostatních. Prostě mě zajímá, zda by nebylo dobré se zařídit podle hesla, které v jednom rozhovoru jednou použil Vladimír Putin:  

“Pokud víte, že ke rvačce dojde v každém případě, udeřte protivníka jako první.”
Uvědomme si, co je v sázce. Trumpova budoucnost jako prezidenta. Jeho svoboda. To, že na něj Kongres jinak okamžitě nechá otevřít několik různých vyšetřování, aby ho mohl vydírat, pokud se nepřizpůsobí “agendě”. Důvěra v úřad prezidenta USA, o němž už teď vlastní Kongres jinými slovy prohlašuje, že mu není co věřit kolem nukleárních zbraní (že by stejné zbraně klidně svěřil tetě Hillary, a že by Trump coby prezident, kdyby chtěl, mohl odstartovat jadernou válku použitím konvenčních zbraní například k útoku na Kreml, o tom se už nemluví). Kongres jinými slovy říká, že prezident je blázen, kterému není co věřit - v čemkoli. A v neposlední řadě také americká demokracie - a světový mír. Kdyby byl Trump svržen, šance na rozpoutání třetí světové války vzrostou skutečně raketovým tempem.

Pokaždé, když myslím na Trumpa, a pokaždé, když vidím jakékoli zprávy, napadá mě: Má ten člověk dost inteligence a zkušeností na to, aby si uvědomoval rozsah útoku, jenž je proti němu veden. A bude mít dost odvahy, aby se postavil dostatečně tvrdě na odpor?

Odpověď popravdě neznám.


Generál, nebo televize


Do generála Flynna vkládám velké naděje. Jsem si jist, že dokonale rozumí situaci a ví, na rozdíl od nás, naprosto přesně, co se děje. Nejsem si jen jist, jestli má dostatečnou páku vůči zbytku ozbrojených sil, aby je v případné krizi udržel na své straně. Všeobecně platí, že vojáci moc lidi z tajných služeb nemusí.

Doufám, že Flynn má loajální spojence na SOCOMu (Velení zvláštních operací) a v JSOC (Spojené velení zvláštních operací), a že to nakonec jsou oni, kdo má poslední slovo co se týče nájemnického poměru v Bílém domě. Dobrá zpráva je, že rozvědky a velení zvláštních operací se obvykle naopak rády mají (zatímco “obyčejní” vojáci oba typy “kolegů” nesnášejí). SOCOM a JSOC by také mohly zajistit, že se CIA úplně neurve ze řetězu.

Mojí největší nadějí ale je, že Trump použije stejné zbraně, kterou použil Putin - a tou je podpora vlastního lidu. Jenže k tomu mu Twitter nestačí. Chtělo by to jít “cestou RT” a založit vlastní televizní kanál. To je samozřejmě nákladné a stojí to čas - možná by pro začátek stačila internetová televize. Ale pokud má dost peněz, nic mu v tom nebrání. Nejlepší by bylo, kdyby, stejně jako RT šlo o televizi mnohonárodní, politicky různorodou (tedy zahrnující politické figury z “imperiální opozice”, které Trumpa nepodporují), která má ve své stáji pár celebrit.


Projde jim to znovu?


Kromě toho by se mohl poučit ze špatných příkladů. Jedna z největších Janukovyčových chyb spočívala v tom, že si nedovolil využít všechny legální nástroje, které měl k dispozici, aby zastavil neonacisty. A pokud je použil, pak katastrofálně špatně (jako když policie zmlátila demonstrující studenty). Nikdy už se nedozvíme, jestli ho limitovaly skutečně morální ohledy, nebo prostá zbabělost. Faktem ale je, že nechal dav převzít vládu. A vláda davu ve skutečnosti neexistuje. Vždycky vládnou ti za ním, ve stínech, kteří dav pustí ze řetězu vždy právě na tak dlouho, než dosáhnou svého.

Síly, které se momentálně snaží o impeachment, vraždu či sesazení prezidenta Trumpa, jsou, abychom použili ruský termín, “nesystémová” opozice. Opozice, která stojí proti politickému systému jako takovému, protože nerespektuje výsledky voleb.

Nejsem americkým občanem (mohl bych být, ale nehodlám skládat předepsanou přísahu věrnosti) a jediná loajalita, kterou vůči USA mám, je loajalita hosta. Přesto se mi obrací žaludek, když vidím, jak jednoduché bylo obrátit milióny Američanů proti vlastní zemi.

Hodně na svém blogu píšu o rusofobii. Kolem sebe ale vidím i hlubokou amerikanofobii - “USofobii”, dalo by se říci - v podání těch, kteří dnes říkají, že Trump není jejich prezident. Pro ně je jejich mikroidentita - to, že jsou homosexuálové, nebo liberálové, nebo “Afroameričané” - mnohem víc, než základní principy, na nichž byla jejich země vystavěna.

Když vidím podobné lidi, napadají mě myšlenky o Anglosionistckém impériu nebo plutokracii, která se maskuje jako demokracie. Co ale vidím především, je obrovitá nenávist vůči tomu, co bych nazval “prostou” nebo “každodenní” Amerikou - lidem, mezi kterými jsem se naučil žít a respektovat je, a o kterých Clintonovi vždycky přemýšleli jen jako o “zoufalcích”.

Fascinuje mě, jak titíž lidé, kteří po léta démonizovali Putina, teď totéž dělají Trumpovi - přesně týmiž metodami. A jestli přitom mají zlikvidovat zemi, na které celé ty roky parazitovali - tak ať!

Přesně to udělali Rusku v roce 1917. Přesně před sto lety.

Doufám, že jim to o sto let později neprojde.

Znovu.



Volby17/003 do PS ČR: Co říká vývoj preferencí,dle Radima Valenčíka...

$
0
0
6.2. 2017...R.V. píše   
Jedním z témat, kterému budu pravidelně věnovat pozornost, je vývoj volebních preferencí. Vím, že dnes se zveřejňují jen modely a že prostřednictvím zveřejňování preferencí může docházet k různým manipulacím, ale i tak lze z toho, co různé agentury poskytují, leccos vyčíst. Pokud se k tomu opíráme o dobrou teorii.

STEM zveřejnil lednový volební model vztahující se k říjnovým volbám do Poslanecké sněmovny. V komentářích jsem často narazil na to, že se jedná o typický příklad "preparovných" (tj. cinknutých) preferencí, který má za cíl ovlivnit voliče. Myslím si, že tomu tak zcela není a že letos jsme všichni tak trochu ve zvláštní situaci. Pokusím se k ní vyjádřit v několika bodech. Nejdříve připomenu výsledky modelu STEM:


Volební model podle STEM (v procentech)
Volební model
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4231-volby17-003-co-rika-vyvoj-preferenci.html

Volební model podle STEM (v procentech)
strana
9/2016
 10/2016
 12/2016
1/2017
ANO
24,6
29,7
29,7
29,9
ČSSD
20,7
14,4
 16,3
14,6
KSČM
14,3
14,6
13,8
12,6
ODS
7,0
9,0
7,5
9,8
KDU-ČSL
6,7
6,7
6,9
7,8
TOP 09+
8,4
5,1
5,2
4,6
STAN
-
2,0
4,1
2,9
SPD
2,5
5,2
4,7
4,9
Piráti
3,0
4,7
3,3
4,1
Úsvit
3,0
1,8
2,1
1,4
Zelení
2,5
1,7
1,9
2,1
roj: http://radimvalencik.pise.cz/4231-volby17-003-co-rika-vyvoj-preferenci.html

K tomu několik mých poznámek:

1. Dnes normální volič nenachází stranu, která by byla aspoň trochu volitelná. Platí to i pro ty, kteří model dělali. Růst hlasů pro Babiše není ani tak projevem jejich sympatií k Babišovi, nebo toho, že by byli Babišem koupeni, ale reakcí na strategii "všichni proti Babišovi", která se vrací jako bumerang. Volič stranám establišmentu (oprávněně) nevěří, a tak tíhne k tomu, proti komu establišment jde. Babišovo ANO se navíc tak trochu veze i na Zemanově popularitě, která je také jedním z bumerangových výsledků zoufalé politiky současného establišmentu.

2. Klesající preference pro KSČM by se mohly vykládat jako snaha potlačit význam této "zapovězené" strany. Ale proč by to někdo dělal tak dlouho před volbami? Myslím si, že hlavním problémem KSČM je, že nemůže fungovat jinak než jako programová strana, která aktivizuje svoji členskou základnu k propagování svého vidění reality. A tady KSČM výrazně selhává. Je programově vyprázdněná, není schopna srozumitelně sdělit svým potenciálním příznivcům, v čem vidí příčinu současných problémů a jak tyto problémy řešit. Místo toho promrhává svůj historický étos nastolováním zástupných témat. Navíc témat, se kterými přišel současný (rozpadající se a odcházející) globální establišment právě proto, aby zakryl podstatu současných problémů (příčin své degenerace a selhání). Tím neosloví ani nespokojené voliče a ani své, převážně konzervativní, tradiční voliče.

3. ČSSD se chová víc než iracionálně. Dělá vše pro to, aby ještě do voleb srazila své preference pod hranici volitelnosti. Tady si myslím, že ji STEM neubližuje, ale naopak spíše trochu nadceňuje, protože (očima těch, co model dělají) přece není možné, aby se ČSSD tak propadala. Jenže ČSSD dává tak otevřeně až nestydatě najevo to, jak posluhuje odcházející zdiskreditované a zdegenerované moci, že do voleb může stihnout i své vlastní vymazání se z politické mapy. Choroba ideového, morálního i vnitropolitického rozkladu zasáhla ČSSD komplexně: Od neschopnosti omezit vliv krajských mafií vytvářených křižmo mezi stranami až po zcela nepochopitelné zřízení mccarthyovské instituce.

Z toho pro mě vyplývá následující závěr:

Pokud by nějaká strana byla schopna srozumitelně, ale s pochopením věci vysvětlit, o co dnes jde, proč stávající (a doufejme alespoň dočasně odcházející) establišment zdegeneroval a selhal, čím je společnost rozdělována a jaká je realistická akční i dlouhodobá vize, za kterou se tomu, kdo má rozum, stojí postavit, může zabodovat víc, než si vůbec dovedeme představit a než STEM dokáže namodelovat.Stranám, které uvízly v politice establišmentu, to může pomoci otočit nepříznivý až fatální vývoj preferencí, stranám okrajovým to může přinést prudký nárůst preferencí. Patrně toho ale v nejbližší době nevyužijí ani ti, ani ti. Budou se ještě nějakou dobu přesvědčovat o tom, že to nakonec dopadne dobře. Ale v květnu se mohou začít dít věci. A to bude do říjnových voleb ještě hodně daleko.


Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4231-volby17-003-co-rika-vyvoj-preferenci.html

Nový film Olivera Stona „Ukrajina v ohni" o tom, jak to před čtyřmi roky začalo.Obvinil v něm USA a CIA ze sesazení Janukovyče a střelby do protestujících na Majdanu!

$
0
0

Břetislav Olšer
6.2. 2017   Rukojmí
Není to zase až tak obvyklé, aby Američan říkal na rovinu pravdu; Oliver Stone, držitel čtyř Oscarů,  to v novém filmu udělal... Kdysi moje milované náměstí Nezávislosti zůstane už jen krvavým Majdanem, byť by ho uklízeli každý den.

Napřed státní převrat, tendence pro zrušení ruštiny, střelba majdanových sniperů do civilistů, pak výkřiky Tymošenkové, že osm milionů rusky mluvících občanů prostě vystřílí atomovými zbraněmi a toho šmejda Putina také odstřelí. Za všechny komentáře stačí její rozhovor s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Nestorem Šufryčem.




“Jsem připravena chopit se zbraně a střelit toho šmejda (prezidenta Putina) do hlavy. Je třeba se chopit zbraní a jít vystřílet ty zatracený Rusáky. Kéž bych tam mohla být, dostali by místo Krymu h..vno. Doufám, že jakmile budu moci, tak zapojím všechny své styky a vyburcuji celý svět, aby z Ruska nezbylo než spáleniště.“ Na otázku Šufryče, co dělat s osmi milióny Rusů na Ukrajině, když jsou to všechno vyvrhelové, Tymošenková odpověděla: „Měli bychom po nich ksakru pálit atomovými zbraněmi…“http://video.idnes.cz/?idVideo=V140325_092028_tv-zpravy_krr

Spojené státy mají své Oscary, které neuděluji jen tak někomu. Oliver Stone je amerických chlapík, co píše a natáčí filmy, ve kterých se velmi často dotýká citlivých míst amerického národního cítění jako je vietnamský syndrom – ČETA, NAROZEN 4. ČERVENCE, prezidenti – NIXON, J. F. K. a nebo taky o hrdinech amerického fotbalu – VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ. Bojoval ve Vietnamu, byl oceněn Bronzovou hvězdou a Purpurovým srdcem za zranění.

Za scénář k filmu THE MIDNIGHT EXPRESS získal Zlatý glóbus a Oscara. V několika desítkách jeho filmů hráli mj. Al Pacino, Tom Cruise, Angelina Jolli, Madona, Antonio Banderas… „Zdá se být jasné, že takzvaní ‚střelci‘, kteří zabili 14 policistů, zranili na 85 a zabili 45 protestujících civilistů, byli vnější provokatéři třetích stran,“ poznamenal Stone a dodal, že pokusy o vraždu přinutili Banderovci a spol. Janukovyče k útěku, čímž potvrdili, že šlo o státní převrat… https://www.youtube.com/watch?v=HNIuZofwglg

Belfast Telegraph, nejprodávanější severoirské noviny, připomínají, že Oliver Stone během natáčení dokumentárního filmu „Ukrajina v ohni", kde se mluví o ukrajinské „revoluci" roku 2014, působil jako producent. V tomto filmu je rovněž rozhovor se svrženým ukrajinským lídrem Viktorem Janukovyčem, kromě toho se v něm také uvádí, že se Janukovyč stal poslední obětí převratu podníceného USA. "Spojené státy mají „velkou odpovědnost“ za konflikt na východě Ukrajiny", řekl režisér Oliver Stone pro Belfast Telegraph a nazval za „lživé" zprávy o tom, že za současné vypuknutí násilí na Ukrajině může Rusko. Oznámil to na promítání svého filmu „Ukrajina v ohni" v Los Angeles.https://www.youtube.com/watch?v=8CKXapWpAfQ




"Upřímně, dnes jsem šokován: oni zveřejnili lživé zprávy o tom, že Rusko zhoršuje situaci, zatímco ztráty má Doněck," podotkl Stone.
Podle něj tvrzení o tom, že Rusko zhoršuje situaci v zóně boje, neodpovídají skutečnosti. Přitom zdůraznil, že USA mají „velkou odpovědnost" za pokračování konfliktu, využily ukrajinský konflikt, aby očernily Rusko a zachovaly NATO. Oliver Stone také vyjádřil naději, že prezident USA Donald Trump bude schopen zlepšit vztahy s Ruskem.„USA a Rusko rozhodně musí být spojenci," oznámil.

Připomeňme si rovněž, že dokumentární kanál Spektrum uvedl v české televizní premiéře kontroverzní dokumentární cyklus Neznámé dějiny Spojených států. Diváci Spektra uviděli všech deset epizod o moderní historii USA, jak ji interpretuje oscarový režisér a veterán z Vietnamu Oliver Stone. V dokumentárním seriálu z roku 2012 si Stone vytyčil úkol ukázat nejdůležitější události historie USA 20. a 21. století v alternativním světle, z pohledu, který se diametrálně liší od přístupu "oficiální" historiografie. Jeho vyhraněný, vůči oficiální americké administrativě silně kritický postoj vyvolal mezi veřejností i novináři bouřlivou diskusi.




"Od počátku jsem se díval na tento projekt jako na odkaz pro mé děti a způsob, jak pochopit dobu, v níž jsem žil. Doufám, že seriál přispěje k širšímu pohledu na americkou historii," vysvětlil Stone. Několik epizod cyklu: Neznámé dějiny Spojených států měli diváci možnost zhlédnout již v létě 2013 na filmovém festivalu v Karlových Varech, televize Spektrum ale poprvé na tuzemských obrazovkách odvysílá všech deset epizod.

Novináři i pořadatelé nestačili zírat, když nesmlouvavý americký režisér Oliver Stone místo vyprávění o svém filmu, začal s politickými názory v duchu komunismu. Neopomněl Čechům vyčinit za omezenost a politickou stádnost.„Kdo vám poradil, abyste vstoupili do NATO, proboha?“ hřímal.




Foto: isifa.com a profimedia.cz

"Líbí se mi, že umíte kriticky pohlížet na vlastní historii. Američané ne, mají své nedotknutelné mýty. Třeba Hirošima, Nagasaki. Atomové pumy, které jsme „museli“ shodit. Čas otupil hrany, lidé si pro hrůzný čin vymysleli obhajobu. Ve škole se učí, že nám atomové pumy zachránily život. Že by Japonci nikdy nekapitulovali a že to bylo jediné možné řešení. V dokumentu Nevyřčené dějiny Spojených států jsme se proto podívali pod povrch legendy. Představte si, že ty pumy vůbec shozeny být nemusely, šlo jen o mocenskou hru. USA potřebovaly ohromit Stalina..."

Vraťme se však k nejčerstvějšímu dokumentu, jehož autorem je Stone - "Ukrajina v ohni", připomeňme si, z čeho tento americký režisér mohl čerpat. Třeba, že mnozí Ukrajinci byli posedlí revolucí, totálně řízenou EU, CIA, USA a hlavně vnučkou Brežněvovou, zcela oddanou NATO, kteří byli přímo v centru dění, Obama měl a má jasno: Putin za Krym musí zaplatit, ministr Kerry zase považuje údajné násilí na Majdaně za “nestydaté”.

Bývalý prezidentský kandidát McCain je z Putinovy "agresivity" rovněž v šoku a chce, aby se znovu začala stavět protiraketová základna v Brdech, náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová na uniklém záznamu rozhovoru s americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffreym Pyattem hovořila o americké představě budoucí ukrajinské vlády a o řešení, jak toho dosáhnout, čímž by USA “vyjebaly s EU”, anglicky “Fuck the EU”.




Šéf senátního podvýboru pro Evropu demokrat Chris Murphy zase chtěl, aby USA rozpracovaly plán, jak by se US Army zúčastnila ihned, co dostane od Tymošenkové zvací dopis, své další války… Za vším zkrátka nehledej Janukovyče, nýbrž Catherine Ashtonovou a německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho; ti všichni byli přímo na barikádách a provokovali nepokoje a nepřímo i vraždění snipery. Měly jim přece brzy začít létat pečení holubi do huby… Ukrajinští politici už byli na vraždění připraveni: Kličko vyhrožoval Janukovyčovi, že ho čeká smrt jako Kaddáfího nebo Ceaucesca,


Už tedy víme, kde bral Stone inspiraci a kdo stojí za vražděním na Majdanu; masakr vyvrcholil 20. února 2014 v ulici Institutskaja u hotelu Ukrajina, kde padlo na sto lidí, mezi nimi desítky policistů, kteří byli jak štvaná zvěř na odstřel. Prý i na straně demonstrantů byli zbraně. Samozřejmě, že byly i kulovnice, zápalné láhve, železné tyče… http://www.youtube.com/watch?v=ie0rj0l85Q4

O děsivosti budoucna Ukrajiny svědčí právě Pravý sektor, militantní skupina s jádrem zhruba 300 členů ultraradikálních fanoušků fotbalového klubu Dynama Kyjev. Slovo „sektor“ v názvu organizace je odvozeno od pojmenování jednotlivých oddělení na tribunách fotbalového stadionu. Jsou to ti zločinci, kteří si za dolary, za pár stovek hřiven týdně kupovali nájemné vrahy, jež byli za desítkami vražd civilistů a policistů kolem Majdanu. Jejich zbraněmi byly lovecké pušky s řezanými hlavněmi, zápalné láhve, dlažební kostky a železné tyče.

A nad tím vším “bděly” nacistické symboly a děsí fakt, že extremisty z Pravého sektoru poznali i členové české radikální Dělnické strany sociální spravedlnosti. Pravý sektor byl pozván na návštěvu do České republiky s odůvodněním, že právě oni “sehráli rozhodující roli v protestech, které se snaží přivlastnit si proevropští kolaboranti v čele s Kličkem či Tymošenkovou”. DSSS totiž mluví o vývozu ukrajinské revoluce i do Česka.http://www.youtube.com/watch?v=DlQDczz80XE

Co byste řekli na toto mírumilovné chování vzorné mládeže z Majdanu? http://www.youtube.com/watch?v=qtqQeJ315nw

Majdan, to nebyla revoluce, ale krutý masakr; v polovině března 2014 promluvil Oleksandr Jakimenko, bývalý šéf SBU (Služba bezopeki Ukrainy), ukrajinské bezpečnostní služby. Přišla řeč i na střílení do lidí v Kyjevě ze střechy Filharmonie. Jakimenko uváděl, že bezpečnostní síly byly na útěku, pronásledovali je lidé s Majdanu, ale palba zasáhla obě strany. Nestříleli lidé Janukovyče, ale žoldáci těch, co byli denně v kontaktu s velvyslanectvím USA – Porošenko, Kličko, Porubij. Ti, co byli mezi hlavními sponzory Majdanu.

A právě Andrej Porubij byl podle Jakimenka v oddílu na střeše Filharmonie. Žádná zbraň ani náboj se tam nemohly dostat bez jeho schválení. Za krveprolití tedy nese odpovědnost on, bez ohledu na to, zda měl nad střílejícími plnou kontrolu, nebo ne. Dnes Porubij a spol. zametají stopy tím, že kácejí stromy, v nichž uvízly zrádné kulky, důkazy o směru smrtících střel… http://www.czechfreepress.cz/evropa/majdan-zameta-stopy.html

Ovšem nyní se vše definitivně potvrdilo; promluvil totiž jeden ze střelců; uvedl, že ho den předtím kontaktoval muž, který mu nabídl, aby si vybral jednu ze dvou zbraní, brokovnici ráže 12 ga (cca 18,5 mm) a loveckou puškou Sajga, což je automat kalašnikov AK-47 upravený pro lov. Vybral si druhou, kterou ukryl v budově pošty vedle konzervatoře. Obě budovy byly pod kontrolou demonstrantů. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/361502-na-majdanu-jsem-zacal-ostrelovat-policisty-priznal-se-demonstrant.html

Mnohé napověděla i porada „kyjevského vedení“, jež se týkala plánování Oděského masakru; deset dní před útokem v Oděse se setkali předseda ukrajinského parlamentu Alexandr Turčinov, ministr vnitra Arsen Avakov, vedoucí SBU Valentyn Nalyvajčenko a tajemník Národní bezpečnostní a obranné rady Andrej Porubij. Nechyběl ani gubernátor Dněpropetrovského regionu Igor Kolomojskij. Ten je spolu s Avakovem obviněn pro podezření ze spáchání vraždy a vedení války zakázaným způsobem. Na 40 ruských vyšetřovatelů již vyslechlo přes 2400 očitých svědků, z nichž 1470 je pokládáno za zraněné. Je mezi nimi i 280 dětí… http://www.rukojmi.cz/clanky/1603-dva-roky-po-nejzhuverilejsim-zlocinu-majdanske-svoloce-v-odese-2-kvetna-2014-zahynulo-v-tamnim-dome-odboru-48-lidi

Majdan má pár kilometrů čtverečních, skoro tisícinu rozlohy velkého Kyjeva, v němž žije většina obyvatel, kterým nic neschází a jen trnou strachy, aby nepřišli o práci, o byt, aby měli co jíst a aby se něco nestalo jejich dětem; nepletou se prostě zbytečně tam, kde by mohli přijít k újmě na zdraví. Nejsou vůbec zbabělí, ale jen navýsost zodpovědní.




Kyjev... Snímek Břetislav Olšer

Takový byl skutečný Kyjev, jaký jsem během svých mnoha pobytů na Ukrajině poznal. Žilo v něm z téměř tří milionů obyvatel na 900 kilometrech čtverečních též spousta mých známých i se svými rodinami, které nejvíc doplatili na eurošpás Bruselu. Možná obyčejní Kyjevané nadávají jako každý z nás na politiky, volby je zajímají jen tak z poloviny, ale nikdy by po nikom nehodili zápalnou láhev či dlažební kostku, na nikoho by nevytáhli kulovnici.
Demonstrovat sice byli, ale jen do fáze, než se vše zvrhlo v chaos, zapalování pneumatik, brutální rvačky a ve vraždění. Nejsou to totiž neonacisté, snipeři, rowdies, nacionalisté, neonacisté a fašističtí chuligáni, ti “praví banderovští bojovníci” z barikád na Majdanu, ale obyčejní dělníci, lékaři, učitelé, vědci, řidiči, prostě všichni slušní lidé, co musí každé ráno zodpovědně vstávat do práce…Žádná porošenkovská svoloč…

Do pořadu Michaely Jílkové „Máte slovo“ byl pozván i Alexandr Barabanov, muž žijící v Kyjevě, který je však národností Rus. Ten ruský nátlak odmítl, naopak zkritizoval ty, kteří způsobili řadu demonstrací, jež vyvrcholily mimo jiné odjezdem Viktora Janukovyče ze země. Podle Barabanova na Krym Rusové nevtrhli – to by totiž znamenalo, že došlo k násilí. A to odmítá, dokládá to názory místních. „Nesmíte to srovnávat s rokem 1968, ale s rokem 1945,“ vysvětloval v pořadu. Podle něj na Ukrajině působí mnoho nacionalistických stran, které usilují o život menšinám, například i volyňským Čechům.



Kyjevu prý momentálně vládnou fašisté. „Vím jako jediný z vás, co to znamená, když fašisté řádí v ulicích,“ řekl Barabanov. V tom se ho zastal i bývalý vicekancléř Hájek. Podle něj na Majdanu byli i nezaměstnaní, kteří dělali fašistům „křoví“. Inkasovali za to pak „plat“ v eurech. Kdo je ale poslal? „Když to jsou eura, tak je dost možné, že to jde z Evropské unie,“ míní Hájek. „Jste důstojnými zástupci agresorů už jen v tom vyjadřování,“ opřel se do obou diskutujících Kalousek. „Nejsem zástupcem agresorů,“ odvětil mu však Barabanov. „Jsem občanem Ukrajiny a ta válka se odehrála pod mými okny.“https://www.youtube.com/watch?v=Mnl6qv885ds

„Bavil jsem se na Krymu s majitelem jedné stavební a realitní firmy a ten vyprávěl, jak musel za dob Ukrajiny dávat dohromady víc než stovku razítek, všude se uplácelo, co razítko, to úplatek, a dnes po připojení k Rusku těch razítek pro stavbu domu nepotřebuje ani čtyřicet. Tím pádem se tam víc než dvakrát zmenšil prostor pro korupci. Ptal jsem se taxikáře, jestli tam je u nějaké skupiny lidí vidět nespokojenost. On řekl, že pouze úředníci, kteří si za dvacet let vybudovali systém uplácení, tak teď se jim to najednou zhroutilo, protože ruské zákony jsou mnohem jednodušší, přehlednější a není tam tolik mezer a zádrhelů jako v ukrajinské legislativě,“ říká.

Proti fašismu a extrémnímu nacionalismu na Ukrajině demonstrovali na pražském Václavském náměstí příznivci Ruska. Promluvil i Barabanov: “Všichni jste jistě viděli, jak na kluky z Berkutu, kteří bránili město, demonstranti v Kyjevě házeli zápalné lahve, stříleli po nich. A ti, co z Berkutu to peklo přežili, dnes musí utíkat pryč, protože vláda po nich jde a jde i po jejich rodinách. Museli opustit domovy a ti, co byli těžce zraněni, se bohužel do nemocnic v Evropě nedostanou, protože tady léčí někoho úplně jiného,“ narážel na převoz zraněných demonstrantů z Kyjeva do Prahy...

Inu, Ukrajina si vykoledovala dalšího kritika; americký scénárista a režisér Oliver Stone, držitel čtyř Oscarů, obvinil USA a CIA ze sesazení Janukovyče a střelbu do protestujících na Majdanu; po světových hereckých hvězdách jako jsou Depardieu či Seagal se tak k Rusku přidal i Stone...

Americký dron létal deset hodin nad Donbasem.

$
0
0
6.2.2017  RusskajaVesna

V neděli 5. února létal nad Donbasem americký bezpilotní letoun a přeletěl hraniční čáru mezi Donbasem a Ukrajinou. Podle Ruské Vesny to uveřejnily západní weby, které sledují aktivity vojenských letadel.


Ruská Vesna poznamenává, že strategické bezpilotní letadlo US Air Force RQ-4A Global Hawk, se značením UAVGH000 a s transpondérem na palubě, v nadmořské výšce 15.500 metrů se pohybovalo od severu k jihu podél tzv. dělící čáry mezi Ukrajinou a Republikami Donbasu.

Dron startoval z letecké základny v Sigonelle na Sicílii, pak vstoupil do ukrajinského vzdušného prostoru z Rumunska a letěl nad regiony Kirovograd a Dněpropetrovsk, pak vstoupil do vzdušného prostoru Luganské a Doněcké lidové republiky (LLR a DLR), a letěl nad územími pod dočasnou okupací ukrajinskými orgány.

Vzhledem k tomu, že použitý dron má schopnost provádět průzkum do hloubky až 300 kilometrů, není důvod se domnívat, že během letu byl schopen sledovat nejen celé území LLR a DLR, ale i příhraniční regiony Ruské federace.
Russkaja Vesna uvádí, že dříve tento typ dronu byl na nebi nad Donbasem zaznamenán 15. října, 14. listopadu a 2. a 16. prosince loňského roku.

 - - -

Překlad a úprava textu vd



Porošenkov plán pri Avdejevke sa nepodaril, teraz začne na Ukrajine cirkus

$
0
0
6.2.2017 Hlavné správy

Andrej Pinčuk, bývalý veliteľ rozviedky Doneckej republiky potvrdil, že Porošenkovi sa nepodarilo vyprovokovať armádu Donecka a Luhanska na protiútok a teraz začnú kyjevskému režimu veľké nepríjemnosti. Interview s Andrejom Pinčukom zverejnil portál Warfiles.




Ilustračné foto:Tanky ukrajinskej armády medzi domami na sídlisku v meste Avdijivka na východe Ukrajiny

“Ukrajinci majú veľký problém. Posledný útok Ukrajincov bol totálny nezmysel. Oni nechceli prejsť do seriózneho útoku, to by zaútočili na jednom mieste a s veľkou silou. Oni však útočili s malými skupinami na viacerých miestach. Ich cieľom bolo vyprovokovať veliteľov Donecka a Luhanska, aby prešli do protiútoku. Protiútok by Porošenko politicky zúročil a vykreslil by nás ako tých, čo nedodržiavajú Minské dohody.

Problém pre Porošenka je v tom, že jednotky DNR a LNR to už nie sú emotívne naladení dobrovoľníci z roku 2014, vyzbrojení loveckými zbraňami, ale skvele vycvičené a disciplinované jednotky s výborným velením. Všetci vedia, že protiútok by Ukrajinci utopili v krvi a všetci chápu politické plány kyjevského režimu. Takže Ukrajincov rozstrieľali a do protiútoku nešli. Odskákala si to najmä 72. brigáda,” uviedol Andrej Pinčuk.

Andrej Pinčuk potom poukázal na Porošenkovu návštevu v Nemecku. Podľa jeho slov sa máloktorý politik rozhodne prerušiť jednodňovú oficiálnu návštevu, ide o totálny diplomaticky škandál. Porošenko sa však k tomuto kroku rozhodol a zinscenoval svoj odchod z Nemecka kvôli “ruskej ofenzíve”. Ukázalo sa že ide o totálny nezmysel, takže sa mu podarilo iba urobiť zo seba totálneho hlupáka a uraziť Angelu Merkelovú. Takisto McCainove a Bidenove plány sa nepodarili a Kyjev pravdepodobne nezíska ani protitankové americké Javeliny.

Podľa Pinčuka sa už Porošenkovi nepodarí dlho udržať vojakov na línii frontu v ATO. Je len otázkou, kedy sa vojaci rozhodnú vrátiť do Kyjeva, debaty o treťom Majdane sa vedú neustále a Ukrajinci sa pomaly, ale iste dostávajú do varu. Strata sponzorov zasadila Porošenkovi tvrdú ranu, situácia sa bude pre kyjevskú bandu ešte viac zhoršovať – postupne vo voľbách v roku 2017 v krajinách EÚ skončí politická garnitúra, ktorá podporovala servilne Obamu a nastúpia noví lídri, ktorí Porošenka absolútne nepotrebujú, potrebujú však ruské trhy. Ukrajina pôjde rýchlo a tvrdo cez palubu.

Andrej Pinčuk sa na záver vyjadril aj k téme útoku na Kyjev. “Provokujú nás, aby sme zaútočili na Kyjev, pretože Ukrajinci ostreľujú civilné oblasti a vraždia nevinných ľudí. Všetci naši vojaci túžia likvidovať banderovcov, vieme o ich zločinoch a čaká ich spravodlivý trest. No my vieme, že z vojenského hľadiska by bol momentálne útok na ukrajinské pozície nezmyslom. Pod Doneckom a Luhanskom je skoncentrovaná 100 tisícová ukrajinská skupina. Ak máme preraziť front, potrebujeme približne 2,5 – 3 x viac vojakov sústrediť na úzkom mieste. Utrpeli by sme kolosálne straty, a ak by sa aj operácia skončila vojenským úspechom, politicky by sme prehrali. Nemá význam útočiť teraz, keď je už Ukrajina na hranici mohutného vnútorného výbuchu a konfliktu, ktorý zmetie súčasný kyjevský režim. My si ešte chvíľu počkáme, čas hrá pre nás”



 - - -

Nenapravitelný ministr Herman omlouvá sudetskou vinu nehistorickými nesmysly

$
0
0
Jiří Jaroš Nickelli
6.2.2017 České národní listy
 
Kdyby ministr kultury pan Mgr. Daniel Herman žil v době loudunských procesů v katolické Francii, asi by musel být podroben exorcismu neboli vymítání, a to pro neustálá nesmyslná tvrzení. 

Jaká že to jsou nesmyslná tvrzení pana ministra?

Pan ministr na kritiku mnoha oponentů sudetských Němců neustále omílá jedinou ideologickou mantru - že prý nelze ztotožnit všechny alias sudetské čili československé Němce s nacismem.

Pan ministr ovšem dobře ví, že tento pseudoargument je holá nepravda. Nikdy nikdo z československých kritiků alias sudetských Němců netvrdil, že všichni českoslovenští Němci jsou zatíženi nacistickou vinou. Netvrdil to ani president Beneš, ani londýnská exilová vláda, ani Msgre Šrámek, představitel lidové strany, ani pováleční kritikové československých Němců. Všichni tito Češi, a také exiloví Slováci, vyslovovali pouze jednu jedinou pravdivou oprávněnou kritiku, jež praví toto.

Drtivá většina alias sudetských Němců, cca 90 procent ze 3 milionů, se
a) přihlásila k henleinovskému nacismu, ztotožnila se s III. reichem

b) uloupila československé historické pohraniční území, lživě nazývané "Sudety"

c) vyhnala 250 tisíc Čechů z pohraničí a 100 tisíc Čechů z vnitrozemí

d) vedla ozbrojený boj proti Čechům půl druha milionem ordnerů a 70 tisíci freikorpsy

e) téměř zničila antifašistickou menšinu československých Němců, dala ji napospas III.reichu. To vše zakládalo zločiny vlastizrady a velezrady vůči I. ČSR. A to zločiny kolektivní, nejen individuální.

Jen naprosté minimum alias sudetských Němců - asi 20 tisíc veřejných antifašistů - komunistů a sociálních demokratů - se přihlásilo k loajalitě s I. ČSR a k odporu proti Hitlerovi! Toto minimum sice zasluhuje veškerou čest a úctu antifašistů Evropy, ale naprosto neomlouvá kolektivní vinu drtivé většiny alias sudetských Němců, kterou prohlásil i Norimberský soud! (Viz Ečer, Norimberský soud, I.vyd.,Orbis, Praha 1946, s.102ad., 159ad. aj.


Nacisté nebyli národnostně nehmotní. Alias sudetští Němci zplodili ze svých řad mnoho válečných zločinců a kolaborantů III. reichu, počínaje vyškovským Planettou, bestiálním vrahem rakouského kancléře Dolfusse, pokračuje různými sudetskými poslanci, provokujícími zločiny vůči Čechů, jako byli poslanci Krebs, May, různými funkcionáři jako byli Judex, Czerny, Folta, Schwabe, Pfitzner, Wostry, a konče esesáckými vrahy z řad alias sudetských Němců, jako byli Herbert Kuka, K.H.Frank, Ernst Frank, nebo mezinárodně hrůzně proslulý Seyss-Inquart. Toto vše je třeba panu ministrovi v jeho nepochopitelné antihistorické sklerose připomenout, stejně jako Hitlerovo vyznamenání jednomu milionu sto dvaceti šedesáti tisícům šesti stům sedmnácti alias sudetských Němců za velezrádný zločin uloupení čs.pohraničí!

Pan ministr ve svém sklerotickém zapomnění opomíjí dějinný fakt, že statisticky každý třetí dospělý alias sudetský Němec byl vyznamenán Hitlerem za vlastizrádný zločin rozvrácení a zničení I.ČSR, za uloupení čs.pohraničí a I.vyhnání Čechů! Toto v moderních dějinách má jen jedinou hypotetickou analogii - jako kdyby předáci nelegitimního pastátu Kosovo vyznamenali jeden milion Albánců za zločin uloupení Kosova Srbsku!(I když dnes v rozvrácené Evropě ani tuto drzost nelze vyloučit.) Nakonec dodejme - Hitler přikládal tomuto vyznamenání takový význam, že jej udělil i arcivrahovi Čechů, katanu Heydrichovi.

Již z těchto důvodu naprosto nelze omlouvat zločiny alias sudetských Němců na českém národě a na republice hrdinným odporem minima loajálních sudetských Němců. Zde se monotonní tvrzení pana ministra Hermana tak fatálně rozchází s historickými fakty, že to nelze neustále ignorovat. A politická strana, která ústy svého předáka podporuje pana ministra v tomto nesmyslném konání, přímo jde proti odkazu svého otce zakladatele Msgre Šrámka, vrcholného člena Benešovy exilové londýnské vlády! Msgre Šrámek se musi obracet v hrobě nad jednáním pana Bělobrádka a Hermana, ničících odkaz a domnívám se, že i každý poctivý a slušný lidovec se musí s odporem odvrátit a zaplakat nad tímto protinárodním, protilidovým a protistátním jednáním svých dnešních předáků.

Pan ministr Herman neustále napadající presidenta Beneše, podle něhož prý "pro Beneše není pardonu", podle něhož byly dekrety "etnická čistka, msta ve stínu Moskvy", nemá pro omluvy většiny alias sudetských Němců a jejich individuální a kolektivní zločiny žádný relevantní argument. proto jen neustále šermuje konstrukty , jako házení válečné viny jen na "národnostně nehmotné" nacisty a umělé oddělování nacistů od alias sudetských Němců, což jsou všechno antihistorické totální nepravdy. Pan ministr doufá ve dvě věci, které mají znovu nahrát politickému postavení jeho strany ve volbách.

Za první to je spoléhání na ztrátu historické paměti národa u většiny voličů, na zapomínání sudetských zločinů a vlastizrady. Za druhé je to obvinění Čechů z kolektivní poválečné msty na alias sudetských Němcích, což je druhá antihistorická nepravda, doslova lež. Například ani jeden dekret o německém a maďarském občanství nevylučoval možnost nabytí čs.občanství při šetření loajality. Dekrety nebyly žádným aktem msty. Dekrety byly obranným opatřením proti nositelům nacismu a nevyháněly nikoho pro německý či maďarský jazyk a národnost! Proto mohlo po válce zůstat v ČSR asi 220 tisíc ČSR loajálních Němců. I toto pan ministr zatlouká ve své antihstorické sklerose, která vyvolává dojem účelového zamlčování faktů.

Zkrátka a dobře - žádný vlastenec, ctitel I.ČSR, presidenta Beneše a poválečného uspořádání, prostě nemůže volit strany vzniklé koalice KDU-STAN, protože její předáci vyjadřují antirepublikánské, antibenešovské postoje, jež jsou v rozporu s postoji i samotného otce zakladatele původní lidové strany. Možná pánové z KDU-STAN nestojí o hlasy vlastenců, kterými pohrdají. Možná jsou pro ně prosudetské mantry jejich předáků důležitější, než pravda dějin, než názor prostých občanů České republiky, kteří nesouhlasí s neustálým obviňováním českého národa, zatracováním zakladatelů ČSR, a omlouváním té většiny alias sudetských Němců, která zničila I. ČSR. Čestná menšina loajálních německých antifašistů s tím vůbec nemá co činit. Tím, že ministr Herman neustále zakrývá touto menšinou zločiny sudetské většiny, tuto menšinu de facto dehonestuje a uráží, stavěním do stejné řady s jejich nacistickými soukmenovci.

Volby ukáží, jak daleko to dospělo s republikou, zdali republika podlehne takovým státoborným stranám a jejich vábení, anebo voliči konečně prohlédnou.


Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I
autor je pozůstalý po oběti gestapa, příbuzný obětí Osvětimi
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live