Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Herec-dřevorubec, co (ne)rozumí politice

$
0
0
Jiří Baťa
21. 2. 2017
Ne že bych měl o herci Pavlu Novém nějaké mimořádně pozitivní mínění, přesto jsem jej považoval do doby, než jsem si přečetl jeho rozhovor pro PL.cz zde za rozumného, umírněného a lidu prostého člověka. Teď si to už nemyslím. Pan Nový v rozhovoru poměrně obšírně, možno říct že skoro fundovaně, avšak kriticky okomentoval situaci okolo pozměňovacího návrhu k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, které prý, podle něj, znamenají popření smyslu čtyř národních parků. 

Jsem v této oblasti naprosto nezainteresovaný a bez sebemenších vědomostí, nehodlám se k jeho názorům v této věci vyjadřovat. Pan Nový, jak ve svém rozhovoru také poznamenává, je odkojený přírodou a to až tak, že kdysi (časově neupřesněno) vykonával práci dřevorubce. To jej ctí, o přírodě a lesích snad i něco ví, proto je oprávněný (na rozdíl ode mne) se k zákonu vyjadřovat.

Jenže pan Nový se v rozhovoru vyjádřil i k věcem, kterým evidentně ne příliš rozumí a vyjadřuje se, či spíše papouškuje všeobecný názor a mínění, kterým disponuje tzv. Pražská kavárna .s.r.o. (společnost rektálních osvícenců) snažící se veřejnost přesvědčovat o něčem, co nemá racionální opodstatnění. V podstatě jen silnými slovy kritizují stav společnosti, která prý začíná strádat na demokracii, poukazují na nedostatky, které jsou důsledkem politiky pravicových a středo levých politických stran, tedy stran a politiků, které oni sami ve volbách preferovali. Kromě toho se výrazně, silácky a často velmi nevhodně, vymezují proti prezidentovi Miloši Zemanovi, kterému dávají za vinu stav a situaci ve společnosti. Tu prý místo spojování rozděluje. Omlouvám se, že se o rétorice Pražské kavárny stále nudně opakuji, ale to proto, že ani pan Nový si neodpustil virtuálně kopnout do prezidenta a že v rozhovoru zmiňuje věci, které by si měl dříve, než je vyřkne, nechat projít hlavou.

Abych byl konkrétní, tak např. pan Nový seriozně konstatuje, že prezident Zeman má velmi zkreslené představy o tom, jak má fungovat stát. Už prý jako ministerský předseda tady zavinil spousty nepravostí, které se táhnou až do dnešních dnů. Na otázku PL.cz, co mu na M. Zemanovi osobně vadí, odpověděl:

„Řekl bych, že už skoro všechno. Když v jiných státech lidé volí svého prezidenta, tak tam musejí kandidáti prospívat nejen v tom, že jsou výřeční a že si umějí zvolit silnou P.R. agenturu, ale musejí to také ustát zdravotně. A to, zdá se, v České republice neplatí. Kuřák a alkoholik je prezidentem? Mám velký otazník v tom, co se za tím skrývá.“ Na faktickou poznámku, že kuřákem a alkoholikem býval i Václav Havel, pan Nový pohotově odpověděl:„Ale když to s Vaškem seklo, tak přestal být i tím kuřákem. A pokud vím, tak v důležitých momentech své funkce určitě nepřicházel na veřejnost opilý. Prostě neměl žádnou „virózu“ . Nechápu, proč když je pan Nový tak otevřený v kritice vůči prezidentovi a je-li tak chytrý a sám ví, jak má stát fungovat, panu prezidentovi neporadí? Třeba by na jeho rady M. Zeman dal!

Pozoruhodný výrok pana Nového je však na otázku, co mu osobně na prezidentovi vadí. Odpověď je hodna člověka, který má snad dobré znalosti o kvalitě piva, či složení kravské mrvy, ale už méně o potřebné kvalitě kandidáta na post prezidenta. Pokud se pan P. Nový domnívá, že pan prezident Zeman není v dostatečné zdravotní kondici, pak bych mu chtěl připomenout, že prezident k výkonu své funkce potřebuje především hlavu a zdravý selský rozum. Obávám se však, že pan Nový asi nebude vědět, o čem je řeč, protože omlouvat alkoholika a kuřáka Havla tím, že „když to s ním seklo, tak přestal být kuřákem“, resp. že pokud ví, tak v důležitých momentech své funkce nepřicházel na veřejnost opilý, prostě prý neměl „virózu“, může říkat jen hňup. Prezident Zeman má zřejmě smůlu, že to s ním ještě „neseklo“, jinak by možná také přestal kouřit. Pan Nový rádoby důvěrně poznamenává, že „pokud ví“, tak Havel nechodil na veřejnost opilý, ale zda chodil opilý v době, o které však on „neví“, nemá co říct. Je tedy otázka, kolik toho ví a kolik naopak ne.

Je hodně trapné, když bez bližších znalostí a vědomostí (pokud ovšem nejde o zlý úmysl pomluvy a ten je víc než zřejmý) papouškuje to trapné tvrzení, že prezident Zeman chodí na veřejnost opilý a že to vymlouvá na virózu. Od pana Nového je to o to trapnější, když sám konstatuje, že „k stáru nabývají vrcholu naše horší vlastnosti“. Mezi ty vlastnosti lze započítat i zdraví a celkovou kondici. Myslím, že v tomto případě mluvil i sám o sobě protože pokud vím, pan Nový ač o dost mladší, sám prodělal řadu zdravotních problémů, kdy chodil o berlích. Jenže, pan Pavel Nový je loajální svým kavárenským kolegům, naivně s nimi drží basu a proto se nemůže k prezidentu Zemanovi vyjadřovat jinak, než v kritickém či negativním tónu. Jakkoli si myslí, že tímto svým osobním, snad i „hrdinným“ vyznáním si posílí své ego, je na omylu. Byl, je a nadále zůstane hercem, jak se na šaška a komedianta z Pražské kavárny sluší a patří. Tož asi tolik.

Kauza MLÁDEK vyvrcholila postmoderní fraškou

$
0
0
Radim Valenčík
21. 2. 2017         RadimValenčíkPíše
Závěrečná fáze likvidace Mládka se změnila v postmoderní frašku. Sobotka (za pomoci svých mediálních a dalších poradců) se nechal vystrašit pořadem 168 hodin (který brutální kampaň rozjel týden před tím) a patrně pod vlivem tohoto pořadu se rozhodl, tak, jak se rozhodl. Příslušná část pořadu týkající se Mládka je zde. Pořad patří do sbírky ukázkové manipulace. Nafouknutý a nekvalifikovaně podaný problém, vhodně sestříhané (i vynechané) Mládkovy odpovědi. Bělobrádek střižený mimo kontext. Nasazena smečka "expertů", kteří prezentovali účelové názory. Na Sobotku uvězněného v pasti svých "poradců" to stačilo.




K těm jednotným ceníkům služeb telefonních operátorů. Z teoretického hlediska se jedná o zajímavý problém. Na jeho řešení jsou různé názory. Podle toho, jak to podal "náš" mediální mainstream, vůbec neví, o co jde. Umožnit vyjednávání individuálních cen v dané oblasti je podstatným způsobem ovlivněno tím, co se nazývá "asymetrie informací" mezi poskytovatelem statku (služby) a jejím odběratelem. Zde teorie doporučuje, aby stát stál na straně odběratele a požadoval transparentní uveřejňování informací o cenách, za jaké služby prodává (včetně případně množstevních slev). V opačném případě jsou znevýhodněni ti, co mají horší přístup k informacím. (Těmi jsou zpravidla ti sociálně slabší.)Uvedený problém obsahuje i další zajímavé aspekty z hlediska uplatnění teorie. Ale ze žádného nevyplývá, že by transparentnost zveřejňování cenových sazebníků měla vést k omezení konkurence a svobody smluvních vztahů. Když připomenu, že právě toto byl jeden z vrcholů kampaně proti Mládkovi, je zřejmé, že šlo o jeho záměrnou likvidaci.
Ovšem kdo a proč by měl mít na Mládkově likvidaci zájem? Sám Mládek se domnívá, nebo aspoň uvádí, že Babiš (viz dále). Podle mě se v tomto mýlí. Je to spíš pod "Babišovu rozlišovací úroveň", jak by řekl klasik. Babiš sice ví (na rozdíl od Sobotky), že odvolání Mládka ČSSD ve volbách velmi poškodí, ale ona si škodí všestranně i jinak a Babiš s ČSSD po volbách nepočítá. Mládek jako ekonom schopný otevírat cesty k mezinárodní spolupráci by mu spíš v nějaké, třeba i opoziční funkci vyhovoval. Proto Babišovo vyjádření k odvolání Mládka (viz dále) se zdá být docela upřímné. Nemá s tím nic společného. Okořenil to i tím, že Mládek je spíše obětní beránek ČSSD. Asi ví, o čem mluví.
Kdo tedy prosadil účelovou kampaň proti Mládkovi dotaženou až k jeho likvidaci? Podle mého názoru právě ta kasta, kterou nazývám "slouhové slouhů současné globální moci". Např. Gazdík, Niedermayer. Ti se angažovali jako první, kdo kampaň rozjeli. Prouza mezi ně evidentně patří. Cíl? Spojit "příjemné s užitečným":
1. Využít prostor k dotunelování ČSSD prostřednictvím obsazení její politické pozice k tunelování společnosti shora a ve velkém.
2. Zlikvidovat politika, který si uchoval kritický nadhled, kontakt s odbornou veřejností (prostřednictvím např. diskusního fóra Fontes Rerum) a který se mimořádně angažoval v rozvíjení exportních možností ČR, např. do Číny, ale nejen tam, tj. který vždy odmítal politiku jednostranné ekonomické orientace a zpolitizování ekonomiky.
K tomu jako podklad pár vybraných pasáží z aktuálních článků v mainstreamu:
"Rozhodl jsem se udělat změnu v obsazení ministerstva průmyslu a obchodu. Navrhuji ke konci února odvolat ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka," oznámil Sobotka.
Uvedl, že ve čtvrtek žádost předá prezidentovi. Miloše Zemana chce zároveň jako prvního seznámit s tím, kdo by měl Mládka nahradit. Spekuluje se o tom, že novým šéfem průmyslu by mohl být státní tajemník pro evropské záležitosti a vládní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza.
Sobotka v pondělí řekl, že Mládek odvedl za více než tři roky velký kus práce. "Nicméně v poslední době nejsem jako předseda vlády spokojen s tím, jak ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje. Zejména se jedná o postoj ministerstva, pokud jde o zlepšení situace spotřebitelů na trhu mobilních služeb," zdůraznil Sobotka.
Mládek se "proslavil" několika aférami. Poslední se týkala právě mobilních operátorů. Do zákona o elektronických komunikacích chtěl prosadit paragraf, který by spotřebitelům znemožnil vyjednat si u operátora individuální tarif.
Před několika týdny sklidil kritiku kvůli prohlášení, že roaming je elitářská záležitost pro pět procent lidí. Domnívá se, že tři milióny Čechů jedou do zahraničí jednou ročně, většina z nich do Chorvatska na pobřeží. "To se dá doložit. Další tři milióny jsou ta elita, která jezdí pořád – služebně, na dovolenou, furt," prohlásil Mládek.
Další problém kvůli cenám za mobilní data vyvolal Mládkův náměstek Lubomír Bokštefl, který lidem vzkázal, že pokud chtějí ceny za mobilní služby, jako mají v Polsku, ať tam odjedou. Kvůli přehmatu dostal náměstek důtku, vyhazov dostal ředitel komunikace Roman Prorok, který prý Bokštefla dostatečně nepřipravil.
Nejznámější Mládkův výrok je asi ten z roku 2013, kdy ještě jako stínový ministr financí při projevu na sjezdu ČSSD v Ostravě řekl, že živnostníci nepřispívají do systému sociálního pojištění, a parazitují tak na zaměstnancích. Za výrok se poté omluvili on i Sobotka.
Šéf průmyslu měl také problémy kvůli vysokorychlostnímu internetu. Ministerstvu průmyslu se totiž dlouho nedařilo vypracovat klíčový dokument, aby Česko mohlo čerpat 14 miliard na rozvoj sítí nové generace.
Mládek už svoji funkci nabídl premiérovi loni na podzim po volbách, když neuspěl jako kandidát do Senátu. Sobotka rezignaci nepřijal – uvedl, že to pro něj není téma a že Mládek je zkušený ministr.
Rozhodnutí premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) odvolat šéfa průmyslu a obchodu Jana Mládka samotného ministra překvapilo. Mládek na pondělní tiskové konferenci odmítl, že by dělal kroky, které jsou v rozporu s vládní politikou, jak uvedl předseda vlády. Ministr rovněž řekl, že proti němu ministr financí Andrej Babiš (ANO) vede mediální kampaň.
"Ministerstvo průmyslu a obchodu nedělalo žádné kroky, které jsou v rozporu s vládní politikou. Neselhal jsem. Je proti mně vedená mediální kampaň," prohlásil Mládek na tiskové konferenci, kterou uspořádal chvíli poté, co premiér ohlásil své rozhodnutí.
Na dotazy novinářů ohledně toho, kdo proti němu vede kampaň, odvětil, že Andrej Babiš. Na otázku proč tomu tak podle něj je, odpověděl: "Kdybych byl nedůležitý ministr, tak by ji neměl důvod vést."
Sobotka v pondělí oznámil, že chce vystřídat ministra průmyslu. Vadí mu, jak Mládek postupoval ohledně situace s mobilními operátory.
Mládek kritiku odmítl. Podle něj to, co je mu předkládáno jako selhání, není v kompetenci jeho resortu, ale v kompetenci Českého telekomunikačního úřadu a antimonopolního úřadu. "Premiér rozhodl podle svých PR poradců,” podotkl Mládek.
Na tiskové konferenci se ještě stihl pochválit. "Před nástupem jsem měl jasné cíle a většina byla splněna. Hlavním bylo nastartovat hospodářský růst, zahraniční investice, což se podařilo. Nezaměstnanost je nejnižší v rámci celé EU. To se nestalo náhodou, ale velkým úsilím," prohlásil Mládek.
Šéfa průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) by měl podle informací Novinek ve funkci nahradit státní tajemník pro evropské záležitosti a vládní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza. Současného ministra chce ke konci února odvolat premiér Bohuslav Sobotka.
To, že se skloňuje jméno Prouzy, potvrdil Novinkám zdroj ze Strakovy akademie.
Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka z ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) udělal obětního beránka. Právu to v pondělí řekl ministr financí Andrej Babiš s tím, že k odvolání došlo jen kvůli volbám. Podle Babiše měl Mládek ve skutečnosti od soc. dem. zadaný úkol hatit snahu omezit mobilní operátory.
Podle Babiše měl Sobotka odvolat Mládka už po prohraných senátních volbách loni na podzim. Tehdy v druhém kole Mládka vyřadil starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský (za ANO). Mládek tehdy nabídl Sobotkovi svou demisi, premiér ho ale podržel.
"Mládek je jen veřejnosti předhozený obětní beránek za zmatky kolem mobilních tarifů. Jsem však přesvědčen, že ČSSD a pan Sobotka schválně nahrávali mobilním operátorům. Ve skutečnosti Mládek měl politické zadání ten problém nikdy neřešit, ale protože se to ukázalo jako neudržitelné a blíží se volby, tak ho premiér raději obětoval,"řekl (Babiš) Právu.
"Pan ministr byl dlouho v hledáčku. Kromě jeho neobratnosti, hraje nepochybně svou roli i to, že jako ekonomický ministr se dostával do konfliktu s vicepremiérem vlády,"řekl Právu Dolejš.
Původně Ovčáček napsal, že jméno možného Mládkova nástupce vůbec nechce komentovat.
Poté ale vyšlo najevo, že vlastně chce. Rozhodl se totiž zanalyzovat jeho práci tajemníka pro evropské záležitosti, respektive upozornit na chyby, kterých se měl dopustit.
O Prouzovi se přitom mluví jako o možném příštím ministrovi průmyslu a obchodu. Hradu je ale trnem v oku a není jasné, jestli by prezident jeho jmenování podepsal.
Má k němu totiž vícero výhrad. Vyčítá mu například to, že si loni spletl frontu na Hrad, které se tam začaly tvořit po zavedení bezpečnostních prohlídek, s výměnou stráží.
Mluvčí Hradu vyčetl Prouzovi i solidaritu s uprchlíky.
Zde jsou Ovčáčkový výroky k Pouzovi:
Jiří Ovčáček ‏@PREZIDENTmluvci 16 hpřed 16 hodinami
Loni použil T. Prouza FAKE NEWS, kdy přihlížející při střídání stráží vydával za frontu čekající na vstup do Hradu.
Jiří Ovčáček @PREZIDENTmluvci
Připomeňme si také, jak loni horoval T. Prouza za přijetí 100 000 migrantů: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Sokujici-vyroky-na-akci-CSSD-Zvladli-bychom-100-tisic-migrantu-At-Chovanec-odejde-ze-strany-Vetsi-strach-jde-z-Cechu-Demokracie-ano-ale-440690 ...
6:08 PM - 20 Feb 2017
Photo published for Šokující výroky na akci ČSSD. Zvládli bychom 100 tisíc migrantů. Ať Chovanec odejde ze strany....
Šokující výroky na akci ČSSD. Zvládli bychom 100 tisíc migrantů. Ať Chovanec odejde ze strany....
Česko by za jistých okolností mohlo přijmout 50 až 100 tisíc migrantů. Na akci ČSSD o migraci to řekl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Před čtrnácti dny se v Lidovém domě uskutečnil seminář o...
parlamentnilisty.cz
Prouza vystudoval ekonomii, diplomacii a žurnalistiku. Dříve působil jako náměstek ministra financí. V USA pracoval jako expert Světové banky pro oblast finančních služeb a regulace v týmu pro Evropu a střední Asii.
V květnu 2016 ho česká vláda jmenovala koordinátorem digitální agendy ČR.
Doporučuji též UK ČT 24 20. 2.:
Poslechněte si plkání o Mládkovi bez Mládka v tomto pořadu. Postmoderní fraška tím vyvrcholila. Vyčítat Mládkovi například to, že se neorientoval na podporu proexportní politiky všemi směry, je prostě absurdní. Argumentovat poklesem exportu do zemí mimo EU, aniž by se uvedlo, že příčinou není Mládek, ale embargo na Rusko (proti kterému Mládek je) a následné embargo Ruska na nás těmi, co embargo podporují, je... - nevím, jak to slušně nazvat. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, se Mládka zastal. Ocenil ho a zdůraznil, že to byl právě Mládek, kdo podporoval proexportní politiku. Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie postmoderní frašku dokonal. Odvolání Mládka zdůvodnil dopadem na volby a doplnil to skvělým výrokem: "Nesáhl (Sobotka) po něm (Mládkovi), ani v době (kdy musel odejít ministr Dienstbier  a Němec), když horko těžko hledal ministry, které by odvolal."Mládka pochopitelně nepozvali. Chápu. Po zkušenosti z UK ČT24 pár dní před tím, ve čtvrtek 16. 2. od 22. minuty pořadu, viz:
Mládek tam snadno všechny argumenty týkající se ceníku operátorů vyvrátil. Jenže to se jaksi nehodilo. A tak i nyní je tato část pořadu UK decentně skrytá pod označením "Stav českého hospodářství" bez uvedení účinkujícího. Jen se podívejte.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4277-kauza-mladek-vyvrcholila-postmoderni-fraskou.html

Pohled na české biatlonisty z druhé strany

$
0
0
"Ty špatně skončíš!"
tak nám vyhrožovali,
řekl Ondřej Rybář

22. 2. 2017, Petr Ďoubalík, video s titulky


Biatlonové mistrovství světa pomalu odplouvá do zapomnění, ale může být zajímavé se ještě podívat, jak některé momenty vnímali ti "z druhého tábora".

Je škoda, že naše skvělá Gabča řekla, že v ruském týmu už nevěří nikomu a současně nepřipojila informaci, doposud doslova utajenou českým fanouškům, že 22 ruských biatlonistů, osočených z dopingu, bylo zcela očištěno. Halasně se nakydá špína, ale omluva se pak tutlá.
Udělal jsem titulky ke krátké zprávě, jak zazněla v ruské televizi. Bývá cenné se na sebe občas podívat očima druhého:


"Biatlonová reprezentace ČR obvinila Gubernieva z vyhrožování Gabriele Koukalové"

PS: když jsem poslouchal činovníky našeho biatlonu, jak pomocí komentářů v sociálních sítích či údajných SMS (anonymních?) vytvářejí dojem, že jim vyhrožuje snad celý ruskojazyčný svět, uvědomil jsem si, jak snadno lze formovat veřejné mínění. Když to přeženu, pak stačí, abych si sám takový komentář poslal nebo dokonce vymyslel (kdo se bude tou záplavou internetových výkřiků zabývat, že?) a mohu šířit do světa cokoli. Stačí se začíst do komentářů u nás na Nové republice a hned je jasno! Kolik nenávisti vyhřezává do diskuse, každý den, ke každému tématu. Nelze je ale vybrat a udělat z nich "veřejné mínění" a troubit ho do televize. Vlastně lze, vždyť kdo chce psa bít, ten si na netu hůl najde...

Za sexuální zneužití šestileté holčičky dostal Pakistánec podmíněný trest, otec holčičky za napadení Pakistánce na místě zastřelen. Jak se správně chovat k imigrantům?

$
0
0
22. 2. 2017     zdroj a původní zdroj
Za znásilnění dívky v azylovém domě si migrant tedy neodpyká žádný trest. Dostal pouze dvacetiměsíční podmínku. Podle soudu měl Pákistánec Tayyab M. vylákat dívku do azylového domu, kde ji měl sexuálně zneužít. Matka oběti, když uslyšela verdikt, se rozplakala a zvolala v soudní síni: „Jak je to možné? Měl by být zavřený na místě, kde to nemůže udělat znovu! Zničil mi život!“

U soudního líčení Tayyab vypověděl, že je mu jedno, zda má sex s dítětem či dospělým. Pro něho bylo důležité vlastní uspokojení. Řekl, že jeho jednání bylo spontánní a neměl v plánu předtím dívku sexuálně zneužít.

Syrský migrant, který byl v době činu s Tayyabem M, v azylovém domě, soudu řekl, že nic zpočátku nenasvědčovalo tomu, že dojde k sexuálnímu zneužití. Obžalovaný měl pouštět dívce hudbu z mobilního telefonu. Pak ale najednou dvojice zmizela a Syřan našel Tayyaba M., jak na dívce, která byla svlečená, leží. Musel prý obžalovaného z dívky doslova setřást. Posléze zalarmoval ochranku azylového domu, která pak zavolala policisty.

Když policie vedla Tayyaba M.z místa činu pryč, zaútočil na na něho otec zneužité dívky s nožem. Policie jej namístě zastřelila, protože podle ní ignoroval výzvy, by přestal útočit.

Matka dívky se po verdiktu soudu zhroutila a rozsudku odmítala uvěřit. Soud vysvětlil, že vynesl mírný trest proto, neboť násilník přiznal svůj zločin a navíc byl útok „velmi krátký“. V takových případech jsou prý podmíněné tresty normou.

Násilník přišel do Berlína v roce 2015 jako politický uprchlík. Není jasné, zda Německo má v úmyslu jej deportovat zpět do vlasti.

 ------------------
Evropské oficiální struktury vydaly názorné pokyny, jak se správně chovat k imigramtům.
Také imigranti dostali instrukce...   Zdroj  Tolerancí proti násilí!











Česko je schopné přijmout až 100 000 „uprchlíků“,prohlásil Tomáš Prouza. Je úzce spřízněn s neziskovými organizacemi, které útočí na prezidenta Zemana a v neposlední řadě lobují za přijetí migrantů do Česka....Zřejmě bude ministrem...

$
0
0
Petr Cvalín
22.2. 2017   Rukojmí
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek odchází ze své funkce. Premiér Sobotka pana Mládka v očích veřejnosti odvolal neočekávaně.Myslím, že premiér Sobotka už by neměl žádné ministry odvolávat, neboť to stejně nemá žádný význam. Pozitivní zprávou pro obyvatele by bylo, kdyby Sněmovna 120 hlasy rozhodla o svém rozpuštění.

Je možné, že funkci po odcházejícím Mládkovi převezme státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Politik, který loni v Lidovém domě prohlásil, že Česko je schopné přijmout až 100 000 „uprchlíků“ ze zemí islámského světa. A není také tajemstvím, že Tomáš Prouza je úzce spřízněn s neziskovými organizacemi, které útočí na prezidenta Zemana a v neposlední řadě lobují za přijetí migrantů do Česka.

Je politováníhodné, že premiér Sobotka umí odvolat jen ministry sociální demokracie. Proč v minulosti neodvolal například ministra kultury Daniela Hermana? Vždyť kroky, které podniká ministr Herman, by žádnému členovi vlády nemělo být tolerováno. Stačí zmínit jen to, jaké má pan Herman vřelé styky se sudetskými Němci, kteří si neustále nárokují majetky v ČR.

Za tři týdny čeká ČSSD sjezd. A na tomto sjezdu se může stát cokoli. Premiér Sobotka bude obhajovat svůj stranický post a na ministru Mládkovi asi chtěl ukázat, jaký je lídr. A ano, ukázal jak slabým je lídrem.
Pokud opravdu Jana Mládka nahradí Tomáš Prouza, tak si sociální demokracie vykope ještě větší hrob, než jakým doposud disponuje .


Bitevníky Su-25 v akci nad Sýrií. Podívejte se, jak rizikovou práci mají jejich piloti (VIDEO)

$
0
0

Napsal/přeložil: Geo
22.2. 2017  Eurasia24

Zatímco se v médiích v posledních týdnech objevují záběry ruských dálkových a strategických bombardérů likvidujících teroristické cíle, bez jakékoliv publicity pokračují v Sýrii ve své práci piloti bitevníků Su-25.








A to v práci velmi rizikové, jak dokazují čerstvé záběry z útoku dvou Su-25 na cíle u vesnice Hbit v provincii Idlib: ruský stroj čelí intenzivní protiletadlové palbě ze země, přesto provede „nerušeně“ útok neřízenými střelami z velmi malé výšky.

Ruská média loni v březnu široce informovala o odletu bitevních strojů zpět do vlasti. Už v září loňského roku se začaly objevovat indicie, že tyto letouny jsou v Sýrii zpět.

Letouny Su-25 jsou specifické stroje uzpůsobené pro provádění útoků při nízkých rychlostech a v malých výškách. Disponují například pancéřovou ochranou palivových nádrží a kabiny pilota.

Progresivní daň a soudnost politiků

$
0
0
Jiří Jírovec
22. 2. 2017
Interview ČT24 předložilo divákům hádanku: Je hloupější Světlana Witovská, nebo kdosi v pozadí pořadu? V rozhovoru (zde) s Jaroslavem Zavadilem
šlo o návrh ČSSD na progresivní zdanění fyzických osob.
Witovská do omrzení lpěla na propagandistické lince: Progresivní zdanění trestá lidi, kteří se víc snaží, protože nejsou líní.

Výpočet daně byl zjevně zcela mimo její chápání. Na představě, že se vždy používá nejvyšší daňová sazba založila úvahu, že se více vydělávající člověk přestane snažit, protože zaplatí na dani víc než ten méně snaživý. (Můj příklad založený na jejím tvrzení: Příjem 49999 bude celý zdaněn 25% (celková daň 12500), kdežto 50001 32% (celková daň 16000).

Zavadilovi chvíli trvalo, než pochopil způsob jejího uvažování a alespoň částečně zareagoval. Možná si pomyslel cosi o blondýnách. Režie ale od Witovské zjevně nechtěla víc než diskreditovat myšlenku progresivní daně. K tomu nepotřebovala vlastní mozek, tak ji nekřivděme.

Ministr Babiš byl v pořadu citován: "Navržená reforma může demotivovat některé fyzické osoby od ekonomické aktivity." To je ale jen přibližná pravda. Pokud někdo vydělá 500 000 nad horní daňové pásmo, zaplatí daň 32% to je 160 000. Z 5 000 000, bude daň 1 600 000. V prvním případě bude zisk 340 000, ve druhém 3 400 000. Možná, že to někomu bude připadat málo a dojde k demotivaci. To pak ale můžeme
napadat jakoukoli daň. Někoho bude demotivovat i ta současná 15%.

V Ontariu existuje progresivní daň (nejvyšší sazba, zahrnující federální a provinční daň, je 50%). Nezdá se, že by někoho demotivovala. Nikdo se se nepozastavuje nad myšlenkou, že by ti bohatší neměli přispět víc do společné pokladny. Nenajdete tam nápady, že by chudí měli platit za pobyt v nemocnici, aby bylo víc na personál a lékaře. Je to země velmi tvrdého kapitalismu, ale jistou soudnost tamní politici přece jenom mají a proto nesahají na solidární programy.

ČSSD potřebuje Zemana s jeho 56 %

$
0
0
Erik Best
22. 2. 2017      EB
Může si předseda středolevé strany s 19% preferencemi dovolit otočit se zády ke středolevému prezidentovi s 56% preferencemi? Ne, pokud chce strana s 19 % vyhrát volby. Bohuslav Sobotka se snaží působit důrazně a přesvědčivě, nemůže se ale rozhodnout, zda podporovat kandidaturu Miloše Zemana na znovuzvolení. 



Pohrává si s myšlenkou, že by Zemana zařadil do vnitrostranického referenda. Premiér by se tím dopustil té samé chyby jako Kroměřížská výzva. Ta zveřejnila seznam 25 možných kandidátů v preferovaném pořadí, a odradila tím skoro všechny zúčastněné. Úspěšní politici jsou marniví lidé, kteří se chtějí cítit jedinečně. Pokud se Sobotka rozhodne Zemana vtěsnat do společnosti více rádoby kandidátů, prvním instinktem současného prezidenta bude poslat Sobotku někam a zakázat mu, aby ho do referenda zahrnul. Sobotkovi v současné situaci zbývá už jen jedna možnost - na březnovém kongresu aklamací vyhlásit, že i přes několik výhrad je Zeman s 56 % kandidátem ČSSD s budoucími 30 %.

Petr Schnur: Plánují vykastrovat Donalda Trumpa. Vy nevíte, kde je zapojen Martin Schulz? Varuji vás, mezi Ruskem a Německem to bude jinak

$
0
0
rozhovor s Petrem Schnurem
22. 2. 2017   ParlamentníListy

Pitbullové kolem Donalda Trumpa vydávají prohlášení, která nového prezidenta spíše politicky a diplomaticky svazují. Podle historika Petra Schnura, rovněž sociálního psychologa a publicisty žijícího v Hannoveru, Německo dál kráčí „přes mrtvoly“ i proti své ústavě k ovládnutí Evropy a může nejen za bombardování Srbska, ale i za současnou situaci Kosova, Bosny, za kyjevský majdan. Je na čase, aby se naši politici probudili, varuje rodák z Brna v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.


Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se poprvé setkali zástupci nové americké administrativy s evropskými politiky. Vidíte nějakou naději na další rozvoj transatlantických vztahů?

Promiňte, pane redaktore, úvodem malou, leč zásadní otázku: Když hovoříte o „naději“, chcete tím naznačit, že by transatlantické vztahy mohly stagnovat, nebo dokonce být narušeny, že bychom se o jejich existenci měli strachovat? Nerad bych, aby naše otázky dostaly stejný hábit jako současné „diskusní“ pořady německé televize, ve kterých se pečlivě vybraní hosté hádají o to, kdo bude stát na čele transatlantického „humanitárního“ šiku, jestli EU nebo USA... Takže pojďme k věci.

Podle mého tohoto strašáka vytáhli ti, kteří tyto vztahy v podobě, kterou dostaly po rozpadu východního bloku, chtějí nerozborně svázat na věčné časy do svěrací kazajky. A Trump je nástroj neskutečné manipulační politicko-mediální mašinérie. Že za ní musí stát velmi mocné oligarchické struktury dokazuje to, že je o něm možné říct a napsat cokoliv, aniž by někdo přišel s oblíbeným politickým pendrekem tzv. antiamerikanismu. Metoda je – nebo by alespoň měla být – známá: kromě útoků z pozadí hrají důležitou roli pittbullové v přímém okolí prezidenta, v jeho vládě a administrativě. Ti hlídají, aby neprováděl „hlouposti“ a vydávají prohlášení, která následně i prezidenta politicky a diplomaticky svazují. Příklad z nedávné minulosti: nejpozději v okamžiku, kdy byla Hillary Clintonová jmenovaná do funkce ministryně zahraničí, bylo jasné, že Obama bude všechno možné jen ne Martin L. King a J. F. Kennedy, jak to Američanům a světu sugerovaly předvolební plakáty.

Dělat prognózy jsou momentálně ošemetná záležitost. Jednak nevíme přesně, co Trump v předvolební kampani myslel vážně; a nevíme, jestli mu to, co vážně myslel, mccainovsko-clintonovské struktury s celým svým mocenským pozadím a prorostlými kvazistátními strukturami dovolí. Vše, a nejvíce tato konference, naznačuje, že dělají všechno, aby jakémukoliv nebezpečí ztráty vlastního vlivu od samého počátku zamezily. A pokud Trump samotný nebyl součástí této hry, potom se velmi pilně pracuje na jeho politické neutralizaci. Kdo tento frontální, masívní útok ze všech stran nevidí, je buď slepý, nebo nevyléčitelně naivní. A vše nasvědčuje tomu, že pacifikace Trumpa v základních otázkách, jakými jsou vztah k Rusku, americké vojenské intervence a TTIP, se bude stupňovat, byť by mnohé z „mrtvol“ zůstaly v zákulisí moci.

Takzvaná Mnichovská bezpečnostní konference byla setkáním expanzionistických transatlantiků, kteří mají jediný cíl: udržet status quo unipolárního světa, jak se jim na věčné časy jevil po rozpuštění Varšavské smlouvy. Kam tento spolek směřuje a jak hluboce klesla politická kultura Západu a především Evropy, demonstruje nejlépe účast jednoho z největších amerických politických jestřábů, senátora McCaina. Ten nejenže byl pozván, on již požívá statut politické hvězdy a naděje všech „demokratů“! V 60. až 80. letech by u veškeré politické reprezentace evropských států platil za nebezpečného šílence, který by neměl opustit půdu Spojených států. Dnes již nevadí ani Zeleným. A z německé strany mu přizvukuje spolková ministryně permanentní války Ursula von der Leyenová, která se stala symbolem i výkonným orgánem nového německého militarismu.

Příkladů transatlantické ofenzívy by bylo nespočet, za všechny tato perlička. Bill Gates a německá vláda chtějí společně působit na africkém kontinentu, prý aby zlepšili přístup tamních obyvatel ke kontům a účtům. Nová kolonizace pod praporem lidských práv a sluníčkářských frází. Tak daleko již sahá imperiální cynismus etablované transatlantické elity, na kterém se bez sebemenších zábran podílejí sociální demokraté. A toto všechno fatalisticky a zcela nereflektovaně bere na vědomí a považuje za normální takzvaná občanská společnost. Jestliže se válečný štváč McCain strachuje o budoucnost Západu, tady máme odpověď, kdo bude jeho civilizačním hrobařem: on a jemu podobní.


Jak vidíte další rozvoj americko–německých vztahů, zvláště nyní, za nového německého prezidenta?


O „rozvoj“ americko–německých vztahů, jak říkáte, nemusíme mít obavu. Německo jede po dvou kolejích, a to velmi chytře. Na jedné využívá strachu USA, respektive amerických transatlantických jestřábů, ze ztráty dominantního postavení ve světě – na druhé instrumentalizuje démonizovaného Trumpa k zabetonování vlastního vůdcovství v Evropě skrze instituce EU. Proto ty fráze o nutnosti dalšího „semknutí Evropy“, další „integrace“ včetně vojenské, ve které by bundeswehr fakticky převzal „velení“ plánované euroarmády. Němci vědí, že si Amerika nemůže dovolit Evropu pustit, pokud si chce zachovat naději na světový primát. Jakákoliv forma spolupráce Německa a západní Evropy s Ruskem by znamenala oslabení amerického vlivu, proto ta Ukrajina a nekonečné provokace NATO, které bylo a je spolehlivým nástrojem Washingtonu, jak držet Evropany na uzdě. To věděl dříve například takový De Gaulle, který vojenský pakt opustil. USA naopak věděly, proč podporovaly Sarkozyho, který Francii do generálního štábu paktu vrátil, a jak cenná je taková von der Leyenová.

Zároveň USA vědí, kam Němci směřují, a musí tuto hru hrát co nejlépe. Na jedné straně Německo potřebují, na straně druhé ale určitě nechtějí, aby  ...

(celý text zde)

Šojgu: Rusko a USA mohou zahájit společnou akci útokem na Rakku

$
0
0


22. 2. 2017        zdroj
Rusko a USA jsou schopny zahájit společné akce proti mezinárodním teroristům útokem na syrskou Rakku, řekl ministr obrany RF, armádní generál Sergej Šojgu, uvádí RT. V syrském městě Rakka "je všechno jasné, všechno zřejmé, nejsou žádné rozpory o tom, kdo tam je". "Naším úkolem je sjednotit úsilí. Máme pro to všechny možnosti. Máme společného nepřítele - mezinárodní terorismus. My i Američané jej uznáváme za nepřítele", zdůraznil Sergej Šojgu.


Ministr obrany RF poznamenal, že pro začátek práce na boji proti teroristům v Rakce "je nutné, aby nás slyšeli a chápali ... Je nutné zastavit se, sednout si a začít normálně mluvit".

Dříve Sergej Šojgu uvedl, že v nejbližší době budou dokončeny práce na mapě Sýrie s údaji o dislokaci nesmiřitelných teroristů a umírněné opozice, která se připojila k příměří.

Stojí za zmínku, že 21. února agentura Reuters oznámila, že Washington zmrazil program pomoci ozbrojeným skupinám, které organizačně patří k takzvané Svobodné syrské armádě. V rámci tohoto programu dostávaly nezákonné ozbrojené skupiny finance, absolvovaly výcvik na zacházení se zbraněmi, včetně s protitankovými řízenými raketovými systémy americké výroby.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová 

Stopy zaniklého socialismu

$
0
0

Yekta Uzunoglu
22. 2. 2017
Socialistický blok už víc než 26 let neexistuje, ale lidské stopy v severní Africe jsou pořád všude přítomné a pomáhají jako jediné přežít těm nejchudším. Jezdím po Egyptě, zastavíme někde v jakési chudé vesnici nedaleko Nilu a tam vidím, jak v arabském vesnickém kroji oblečený vesničan s tmavou pletí řídí traktor BELAROUS se dvěma návěsy plnými štěrku, štěrk může vážit nejméně 40 tun a přitom Belarous, který má už tak 40 let, jede jako buldozer. O kousek dál další Belarous "nebe dosahující" nakládá cukrovou třtinu na odbočce železniční tratě, kde čekají nákladní železniční vagony sovětské výroby. Pravda, barvu vagonu už nelze ani rozeznat, ale jedou... 



Jedou nejméně právě tolik let jako ty Belarousy...

A hele! Při foceni Belarouse jede kolem mně motorka Jawa, ano Jawa! Kdysi světoznámá česká značka, ta Jawa, která byla snem každého kurdského kluka... Jak dlouho jsem musel pokaždé prosit svého staršího bratra, aby mně nechal řídit jeho Jawu! Jawa, jejíž odštěpný závod v Istanbulu vyráběl víc, než mateřský podnik, Jawa, která byla obětována tak, jako celý český průmysl jako odměna za demokracii.....

Požádal jsem své průvodce, abychom navštívili továrnu na přízi. Egyptská, Nilská bavlna byla a je nejcennější bavlnou, co příroda dala a už tisíce let se z ní vyrábí nejkvalitnější oblečení. Dorazíme do továrny, všude jsou letité, ale funkční stroje z východočeského kraje, jehož ředitele jsem ještě krátce před svým nezákonným zatčením potkal v hotelu Diplomat. Tehdy jsem ho ze všech sil prosil, aby továrnu neprodávali Švýcarům, že trh na tyto stoje je a bude, pokud bude svět rozdělen mezi vyspělé a rozvojové země, ty "rozvojové země" budou vždy vděčny za robustní, ale téměř nezničitelné mechanické stroje, než nějaké finančně nedostupné, na údržbu technicky náročné, křehké, elektronické stroje ze Švýcar.... Nepomohlo ani to, že jsem mu nabízel tzv. "strategického partnera", který kdysi vykupoval pohledávky českých podniků zahraničních obchodů za stroje vyvážené do Súdánu a že se v obchodu s textilními stroji vyznal jako málokdo... prodali i tuto továrnu. Dar za demokracii.

Kolem Asuánu jsou všude jen pole s cukrovou třtinou a je doba sklizně. Tisíce nákladních aut, traktorů Belarous, vozí třtinu k nákladním vagonům. Ptám se průvodce, kde je cukrovar, odpoví, že je na cestě, a za pár minut skutečně projíždíme kolem jednoho obrovského, starého, ale stále na plné obrátky jedoucího a funkčního cukrovaru. Ptám se na stavitele, opět odpověď zní tak, jak jsem očekával, že cukrovar postavili Sověti, kteří už neexistují...

Socialistické země jsou již někde v historii, ale jejich stopy jsou však tady všude přítomné, stále slouží těm nejchudším jako jejich věrný doživotní přítel.

Boj o matematiku? = Boj o zdravou společnost!

$
0
0
Radim Valenčík
22. 2. 2017     RadimValenčíkPíše
Kdo by čekal, že spor o tom, zda by měla či neměla být maturita z matematiky povinná či nikoli, se tak vyhrotí a bude doprovázen takovými vášněmi? A kdo by čekal, že se do tohoto sporu zapojí tolik hlav? – Ale pokud se tak stalo, nemůže to být samo sebou, musí za tím něco být. Ale co?Schválně jsem čekal až další vlna společenské diskuse na pokračování (nepochybně nás čekají další) dozní, než se vyjádřím. Zajímalo mě totiž, zda v diskusi promluví někdo přímo o podstatě věci. Proč je daná otázka ze své samotné podstaty tak kontroverzní.


Ono je to totiž tak:
Znalost matematiky (ne počítání, ne zapamatování vzorečků, ale její jednoznačně testovatelné pochopení) je nejlepším ukazatelem toho, do jaké míry si člověk osvojil kritické myšlení.

Opakem je (a teď asi mnoho lidí rozzlobím, ale pokud někdo pocit naštvání pocítí, měl by se opravdu nad sebou zamyslet):
Nechuť k matematice je prakticky vždy spojena s touhou dělat si sám o sobě neopodstatněné iluze, žít v sebeklamu práva svého sebeprosazování se na úkor druhých, přisvojením si práva nadřazenosti nad ostatními (z iluze či pocitu své výlučnosti založené na pozici rodičů, na uvědomění si své přednosti spočívající v podpoře ze strany mocných, na vybavení inside informacemi, na schopnosti překračovat zábrany uznávání morálních pravidel atd.).

Prosté platí toto:
- Zařazení osvojování matematiky (zejména matematické představivosti) do vlastního životného programu vzdělání a sebevzdělání je cesta
   k poctivosti vůči sobě i svému okolí a cesta k osvojení kritického myšlení.
- Snaha obejít matematiku, neposlouchat to, co její testovatelné zvládnutí vypovídá o mé přípravě, o mé systematičnosti, o mé poctivosti, to je
  cesta těch, co hledají vedlejší cestičky, které jim umožní prosadit se na úkor druhých a schopnějších, je to cesta slouhů čekajících na
  příležitost, jak podrazit kohokoli i ty, kterým slouží, je to cesta uctívání prázdných ikon pokrytců a excesů vydávaných za tvůrčí přínos.

Právě proto je spor o povinnosti zavedení matematiky tak vyostřený. Je to spor o tom, jak zdravá bude společnost (ve všech aspektech tohoto slova), jaké morální základy bude mít společnost, jakou pozici budou mít lidé kritického myšlení a jakou roli budou mít podrazáci a slouhové.
Vím, že teď mně mnoho lidí namítne, že přeháním. Vždyť bylo spousta vynikajících osobností, géniů, kteří měli s matematikou problémy. Ano, ale ti, kteří brojí proti zabezpečení vyšší míry testovatelné matematické erudovanosti, mezi tyto génie nepatří. A ten, kdo má základní matematickou erudici (pochopení základů matematiky a vytvoření určité matematické představivosti), tem bude mít vždy k "nematematickému géniovi"úctu. A vždy mu pomůže, podpoří ho. Na rozdíl o toho, kdo si vybral lehčí cestu odmítnutí systematičnosti, dřiny spojené s poctivým poznáním, cestu kritického myšlení.

Prý některé matematické vzorečky nepotřebujeme celý život. Ano. Ale osvojování matematických vzorečků není matematika. Rozhodující je matematická představivost. Matematika je naprosto základní nástroj rozšiřování našeho představivostního úložiště, ve kterém se nové komnaty otevírají nečekanými formami zobecnění, která jsou zakódována jich v samotných přirozených číslech. A naše myšlení je na tvorbě představ založeno. Proto když někdo řekne, že matematiku nepotřebuje, prostě neví, o čem mluví.

Slovo k povinné maturitě z matematiky na gymnáziích

$
0
0

Lubomír Man
22. 2. 2017
Uvedu k problému příklad studenta, kterého jsem velmi dobře znal, protože jsem jím byl já sám. Byl ve většině předmětů žákem průměrným, jedním z nejhorších však v matematice, kterou od kvinty prolézal vždy se čtyřkou a nepropadal z ní jen proto, že jinak to s ním víceméně šlo. V češtině např. psal v posledních dvou letech kompozice většinou na jedna, taky další jazyky (latina, ruština a angličtina) byly jak takž, ale kupodivu nejlepší ve třídě byl na biologii. 



Dokonce tak dobrý, že jej vyučující a současně i ředitel školy doporučil na studium medicíny, a to jako jediného z pěti zájemců o toto studium, kteří ve třídě byli, a to s tímto dobrozdáním: „Vřele doporučuji pro studium lékařství“.

Další čtyři zájemci od Dr. Štěpánka doporučení na studium medicíny nedostali, a z nouze nejvyšší se uchýlili na veterinu. Onen student, o kterém píši, nakonec vzdor uvedenému biologickému privilegiu na medicinu nenastoupil, protože z celé republiky skákal v dorostenecké kategorii nejdál do dálky, a třídní profesorka, shodou okolností randící tehdy s tělocvikářem, usoudila, že tak skvělý skokan by měl studovat tělesnou výchovu (jen tak to prý může dotáhnout až na olympiádu), ho během hodiny filozofické propedeutiky přemluvila, aby medicinu ve své přihlášce na vysokou školu škrtl namísto ní tam napsal TV.

Maturitou tenhle hoch prošel jedině proto (bylo to v roce 1949), že maturita z matematiky nebyla pro žáky tehdejší tzv. humanitní větve na gymnáziích povinná, povinná zato byla latina. Kdyby tomu bylo naopak, onen hoch by se na vysokou školu nedostal, a jen Bůh ví, co by ve svých dalších letech dělal a čím by se protloukal.

To je všechno, celý příběh.

A co jsem jím chtěl říct? To už nechávám na čtenáři a na lidech, kteří o povinné maturitě na gymanáziích dnes debatují a rozhodují.

Projev prezidenta republiky Miloše Zemana při 55. schůzi Poslanecké sněmovny...

$
0
0
21. února 2017   Hrad
Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci, předstupuji před vás proto, abych podpořil senátní verzi návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny, které se zpravidla říká zákon o národních parcích. Nemohu být podezírán z toho, že miluji Senát. Ale nikdy mě nezajímalo, kdo co říká, ale co kdo říká. A chtěl bych na základě informací, které jsem měl po velmi dlouhou dobu více než deseti let k dispozici, vás seznámit se svým stanoviskem a samozřejmě ponechat vašemu rozhodnutí, zda tato informace ovlivní vaše rozhodnutí.


Dovolte mi, abych začal tím, že nevidím žádný důvod, proč by měl existovat speciální set zákonů o jednotlivých národních parcích. Považuji za naprosto přirozené, jestliže národní parky a pravidla jejich fungování budou upraveny stejným návrhem zákona, ale protože prakticky 100 % diskuse o tomto zákoně se týká Národního parku Šumava, dovolte mi, abych se zaměřil právě na tuto problematiku.

Před týdnem jsem se vrátil z návštěvy Královéhradeckého kraje, na jehož území, jak víte, je Národní park Krkonoše. Nesetkal jsem se s jakoukoli kritickou poznámkou vůči vedení tohoto národního parku, nesetkal jsem se, snad s výjimkou drobného konfliktu, který se týkal lanovky na Sněžku, s tím, že by existovaly konflikty mezi samosprávami a Krkonošským národním parkem, a tak si kladu velmi prostou otázku. Proč, když řešíme problematiku národních parků obecně, se vždy a všude soustřeďujeme pouze na šumavský národní park.

Pokusím se vám nabídnout svoji odpověď, ale tuto odpověď řeknu až na konci, nikoli na začátku.

Před více než deseti lety jsem byl požádán skupinou svých přátel, abych pomohl při řešení problematiky Šumavy, protože tito přátelé se domnívali, a myslím si, že se domnívali právem, že Šumava je ničena zelenými fanatiky. Úmyslně říkám zelenými fanatiky, nikoli ekologickými fanatiky, protože ekologové alespoň vědí, co je to biomasa. A tak jsem prostudoval ne desítky, ale stovky, a za těch deset let už to budou tisíce stránek, mimochodem, neustále přibývají, takže posledních padesát z nich jsem před týdnem předal ministru životního prostředí, a tak jsem se stal obětí informačního tlaku místo toho, abych podlehl dojmům, podlehl emocím a místo pečlivého studia odborných podkladů poslouchal názory novinářů, kteří píší každý den o něčem jiném, aniž by čemukoli rozuměli, anebo názory některých představitelů takzvané kulturní fronty, kteří se chtějí zviditelnit a kteří říkají to, co pokládají za populární.

Dovolte mi, abych začal od začátku. Před zhruba deseti lety jsem se svýma bolavýma nohama vystoupil sedm kilometrů na Plešné jezero spolu s několika desítkami mých přátel, mezi nimiž byli i dva bývalí ministři životního prostředí, paradoxně jeden z nich ze sociální demokracie, Miloš Kužvart, a druhý z Občanské demokratické strany, František Benda. Oba šli spolu se mnou protestovat proti ničení šumavské přírody.

Kromě toho jsem se proletěl spolu s televizí Prima helikoptérou nad obrovskými územími uschlých šumavských lesů. Jedná se minimálně o 60 tisíc krásných stromů. Kolegyně a kolegové, když někdo vykácí alej, tak se stává předmětem kritiky. Když někdo zničí 60 tisíc stromů, tak se těm Bursíkům nic nestane. Přemýšlejte o tom.

A kromě jiného jsem se setkal několikrát s téměř všemi starosty šumavských obcí. A kromě jiného si vzpomínám na setkání s tehdejším starostou obce Lipno, který mi na otázku, jak je možné, že prosperujete, jak je možné, že tady máte sjezdovky, vleky, teď tam dokonce přibyla i nejdelší bruslařská dráha v Evropě po zamrzlé hladině Lipenské přehrady, jak je všechno toto možné, odpověděl, hlavní důvod je, že Lipno není na území šumavského národního parku. Tak jsem se zamyslel a začal jsem přemýšlet sine ire et studio, aniž bych byl předem zaujat pro jakoukoli verzi sporu, který se i dnes zde v této Poslanecké sněmovně odehrává.

A začal jsem od začátku. Bože, jak je to těžké a jak lehké je přečíst si jeden novinový článek a zastávat pevný názor.

Historie Šumavy a šumavských lesů je stará několik set let. Byly to hospodářské lesy, schwarzenberské lesy. Byly to lesy, které bohužel byly smrkovou monokulturou, a já sám se v zájmu ochrany životního prostředí domnívám, že by bylo lepší, kdyby se tato monokultura postupně doplňovala smíšeným porostem, ale o tom teď primárně nediskutujeme, protože to je věc na desítky a desítky let. Tyto hospodářské lesy byly využívány k těžbě dřeva a zpracování dřeva. Vznikaly výrazné industriální stavby, jako byl např. Schwarzenbergův plavební kanál. A co se stalo? Zatímco dříve v šumavském podhůří i na Šumavě samotné existovaly továrny na zpracování dřeva, nyní se vyváží surové dřevo do Rakouska nebo do Německa.

Ve Volarech existovala dřevozpracující fabrika. Víte, co je tam dnes? Solární elektrárna. Chápu, v šumavském podhůří je počet slunečných dnů tak vysoký, že se solární elektrárny vyplácí, zvláště když, jak jsem upozornil při svém projevu k rozpočtu, dotace na solární energetiku je patnáctinásobně vyšší, než je dotace, nebo spíše tržní cena běžné silové elektřiny. A na Šumavě zanikly pily, zanikly dřevozpracující podniky. Chceme-li dovézt nábytek, dovážíme ho z Finska, místo abychom si ho vyrobili sami, a pak se divíme, že ze šumavských obcí, například z Nové Pece, odešlo 30 % obyvatel, 30 % obyvatel, a to převážně mladých lidí.

Ale vraťme se k začátku. Existují klášterní lesy na rakouské straně hranic. A v těchto klášterních lesích neřádí kůrovec. Proč řádí a řádil na české straně? Vysvětlení je jednoduché, ale mnohé z vás pobouří. Existovaly tři ztepilé smrky na jednom ze šumavských hřebenů. Tyto tři ztepilé smrky napadl kůrovec. V hospodářských lesích bylo po staletí zvykem, že když byl strom napaden kůrovcem, tak byl pokácen, oloupána kůra, kůra spálena a dřevo odvezeno. Někdy to bylo dokonce i rezonanční dřevo, kvalitní dřevo. To byla takzvaná dobrá praxe.

Ale tehdy, za vlády Martina Bursíka, přítele kůrovce, jak se sám označil, se k těmto třem ztepilým smrkům připoutaly tři neméně ztepilé dívky z hnutí Duha. A když tam přišli dřevorubci, tyto dívky bránily dřevorubcům v pokácení těchto stromů. A místo toho, aby je tito dřevorubci přeřízli, pardon, mám tím samozřejmě na mysli ty stromy, nechápu, proč se smějete, aby je ti dřevorubci přeřízli, tak odešli. A studovali jste někdy mechanismus rojení kůrovce? Víte, co je to geometrická řada? Kůrovec je schopen se vlastními silami pohybovat na dosah několika set metrů, a když je příhodný vítr, tak i na dosah několika kilometrů. Jestli si někdo z laiků myslí, že kůrovcovou kalamitu způsobil orkán Kyrill, tak je na omylu. A víte proč? Protože při orkánu stromy padají. Při kůrovcové kalamitě stromy schnou. A to je zatracený rozdíl. Takže v důsledku této zdánlivě nepatrné příčiny se během několika let na území Šumavy, ano, vytvořila divočina.

A teď přecházím k tomu odpornému pojmu divočina. Jsou dva druhy divočiny. Divočina, která vzniká přirozenou cestou, historickým dědictvím, jako je třeba Yellowstone a mnoho dalších národních parků. A je divočina, která vzniká uměle. Tak trochu to připomíná neoromantické zříceniny hradů z 19. století, které ovšem měly tu výhodu, že neničily podhradí. Vytvoření bursíkovské umělé divočiny zničilo 60 tisíc krásných stromů. A já jsem ve svém pokročilém věku jen málokdy zažil smutnější pohled na obrovský uschlý les.

Dovolím si vám uvést tři fakta, nikoli pomluvu, která se plíží kuloáry, ale fakta, která byla pronesena na tiskové konferenci dvou tehdejších ředitelů národních parků, Jana Stráského a Jiřího Mánka. Minimálně Jana Stráského většina z vás dobře zná. Bývalý úspěšný politik, předseda Klubu českých turistů, milovník Šumavy, autor knihy Zelená, nikoli hnědá Šumava. A tam Stráský popisuje hnědou Šumavu, popisuje zelený mordor, který vytvořili fanatici z tehdejší Strany zelených vedení tehdejším ředitelem Šumavského národního parku, panem Krejčím. Tak tedy tři fakta pro vaši informaci.

Fakt číslo jedna. Víte, kde je pramen Vltavy, nejkrásnější české řeky? Neexistuje. Pramen Vltavy zanikl v uschlém šumavském lese. V tom lese, který chtěli Bursíci chránit, kde bojovali za datla tříprstého nebo tetřeva hlušce. Ale jak datel tříprstý, tak tetřev hlušec se z uschlého lesa dávno odstěhovali. A odstěhoval se tím i pramen Vltavy. Zpočátku nákladem 800 tisíc korun k němu byla vybudována taková dřevěná lávka. Byl jsem u toho, viděl jsem ji. Ale protože uschlé stromy padají, tak na tuto lávku dopadaly uschlé stromy, a proto byl její provoz uzavřen. Co se stalo? Pramen Vltavy byl operativně přesunut a vytvořen pramen nový včetně romantické sošky, která původní pramen doprovázela. Fakt číslo jedna. A předesílám, všechna tři fakta, která vám nyní sděluji, byla veřejně publikována na tiskové konferenci a nikdo je nedementoval.

Fakt číslo dvě. K tomu novému prameni Vltavy přicházeli návštěvníci. A bylo jim trochu divné, jak je možné, že je kolem tolik uschlých stromů. A tak tehdejší vedení Šumavského národního parku objednalo vysokozdvižnou plošinu a ruční pilu. Ruční pilu proto, aby se mohly přeříznout tyto stromy zhruba v polovině, aby tam byly zuby, nikoliv hladký řez, a aby se turisté mohli domnívat, že jde o důsledek polomu, a nikoliv o důsledek uschlého stromu.

A konečně fakt číslo tři. V noci za svitu reflektorů byly pod uschlé stromy dováženy čerstvé sazenice. A v noci se vytvářela iluze, že se příroda krásně omlazuje přirozenou cestou. Nu a když reflektory zhasly a noc skončila, tak různí Špidlové a další naivní politici přišli na denní světlo a radovali se z přirozeného omlazování. Dokonce je ani netrklo, že občas pod uschlým smrkem vyrašil čerstvý javor.

Přiznávám se, že nemám rád, když někdo vytváří potěmkinovské vesnice, a pokládám ho za podvodníka. Ale člověka, který věří potěmkinovským vesnicím, pokládám za hlupáka. A právě proto bych vás ve svém vystoupení chtěl poprosit, nevěřte zeleným fanatikům. Nevěřte těm, kdo z jednoho z nejkrásnějších koutů české přírody dělá své experimentální pole. Už toho zničili dost. A myslím si, že pokud nedojde k nápravě a pokud se budou dále zvětšovat bezzásahové zóny, tak se setkáme s tím, když ne my, tedy naši potomci, že už uschne i ten zbytek Šumavy.

Když jsem všechno tohle viděl, chtěl jsem si spravit chuť. A tak jsem si vyjel na rakouskou stranu, kde, protože Rakušané jsou zaostalí, nemají národní park. Ta rakouská strana se jmenuje Hochficht. Mají tam vleky, lanovky, sjezdovky. Já sám jsem se projel po dobře upravené běžkařské trati. Pak jsem si zajel do skvělé hospůdky. Byla tam strašná spousta návštěvníků, všichni byli spokojeni, včetně Čechů. A Češi se pak vraceli zpátky po rozbitých silnicích kolem vybydlených obcí a poloprázdných penzionů. Takže Češi nechali vydělat Rakušanům, místo aby nechali vydělat našim podnikatelům. A tak jsem si říkal, proč proboha ti, kdo zničili stovky hektarů lesa, bojovali proti tomu, aby na Třístoličník nebo kamkoli jinam byla postavena lanovka a vybudována sjezdová dráha. A to říkám jako běžkař, který hluboce pohrdá sjezdaři, neboť sjezdaři jsou ti, kteří si nevyšlapou poctivě svůj kopec, zatímco my běžkaři pracujeme. Ale přesto jsem tolerantní vůči sjezdařům.

Dámy a pánové, byli jsme svědky zločinu. Byla vytvořena fiktivní divočina, nikoliv přírodní divočina. Byla vytvořena poušť. Co byste řekli člověku, který v polovině Šumavy vytvoří poušť? Kdyby se hájil tím, že je zapotřebí dezertifikace, tedy rozšíření pouště, tak byste ho poslali do blázince. Proč jste neposlali do blázince Martina Bursíka? To je ta nejprostší a nejjednodušší otázka, kterou vám mohu položit.

A tak bych svoji výzvu chtěl uzavřít prosbou. Není nic smutnějšího, než když umírají stromy. Když umírají v důsledku fanatiků, kteří si přáli umělou, nikoliv přírodní divočinu. Nemám nic proti rašeliništím na Šumavě. Ale o tom teď přece proboha nemluvíme. Mluvíme o obrovském lesním masivu, který byl našimi předky po staletí řádně spravován. Mimochodem, sousední les, les v Boleticích, to jsou vojenské lesy, je řádně spravován i nadále. Rakouský les jakéhosi kláštera je rovněž spravován řádně.

Ano, ministr životního prostředí má pravdu, když říká, že Šumava není jenom pro obyvatele šumavských obcí. Plně s tím souhlasím, když říká, že Šumava je pro všechny občany, kteří tam chtějí přijet a rekreovat se. Tak jako do jakéhokoli místa v naší krásné zemi, do jakýchkoli jiných hor, nikoliv do zeleného či hnědého mordoru. Ať tam přijíždějí jako turisté a ať mají možnost využít běžné turistické infrastruktury jako všude jinde. A máte-li opravdu pocit, že chcete chránit přírodu, jak vznešené heslo to je a jak krásně zní, je opravdu ochranou přírody zničení lesa? A nemyslíte si, že jednou ze součástí ochrany přírody je i ochrana živočicha, který se jmenuje Homo sapiens sapiens, tedy člověk moudrý?


Chtěl bych vás tedy závěrem vyzvat, přemýšlejte o tom, abychom neopakovali zločin, doslova zločin, který se v minulosti na šumavské přírodě odehrál. Každý může udělat chybu. Ale jestliže tuto chybu opakuje, pak mu není ani rady, ani pomoci.

Přeji vám moudrost ve vašem rozhodování. Děkuji vám za vaši pozornost.

Šojgu: Operace VKS RF v Sýrii přetrhla řetěz "barevných revolucí"

$
0
0


22. 2. 2017     zdroj
Ministr obrany RF Sergej Šojgu při zahájení druhého všeruského mládežnického fóra "Mezinárodní vojensko-politická a vojensko-ekonomická spolupráce: současné trendy" v MGIMO konstatoval, že se zahájením operace VKS RF v Sýrii byla na Blízkém východě zastavena řada "barevných revolucí".


Podle něj byl vyřešen geopolitický problém: "byl přerušen řetěz "barevných revolucí", šířených na Blízký východ a do Afriky". Když mluvíl o vztazích mezi státy, Šojgu poznamenal, že jsou stále napjaté.

K narůstání chaosu vedou pokusy západních zemí v čele s USA "o zpomalení procesu nastolování nového a spravedlivějšího světového uspořádání".

Ve světě se zostřuje boj i o ovládání zdrojů i o kontrolu tras jejich přepravy, poznamenal Šojgu. Připomněl také, že v Sýrii Rusko nejen zbavuje zemi od teroristů, ale také neumožňuje teroristům proniknout do Ruské federace.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová 

Každý vítěz kdo projel cílem - tip sportovního referenta

$
0
0
Dojeli všichni

22. 2. 2017, Petr Ďoubalík


V Lahti odstartovalo MS v klasickém lyžování. Už dlouho jsem se tak nezasmál. Teď zpytuji svědomí, zda nejsem příliš škodolibý, něco na tom bude, určitě i kus závisti, vždyť sám jsem kdysi toužil na MS startovat, ale nebyl jsem tak dobrý. Věřím však, že záběry z tratě vykouzlí úsměv i na vaší tváři. Hlavním hrdinou je Venezuelan Solano, na něhož si komentátoři sázeli, zda dojede do cíle. Dojel. A s úsměvem. Přeji pěknou podívanou.






video má název: To jsem ještě neviděl. Venezuelan se stal hvězdou na MS:

"Bezpečné zóny" v Sýrii: požehnání nebo mazaný plán? / "Safe Zones" in Syria: blessing or a cunning plan?

$
0
0
Anna Jaunger
22. 2. 2017
Není tajemstvím, že dne 25. ledna 2017 prezident Donald Trump navrhl vytvoření takzvané "bezpečné zóny" v Sýrii. Kromě toho, nedávno řekl, že státy Perského zálivu by za ni měly  zaplatit. V současné době není jasné, zda tyto plány směřují ku prospěchu  syrského lidu, nebo je to jen další manévr k odložení procesu mírového urovnání syrské krize. Donald Trump zdůvodňoval svůj návrh záměrem omezit masivní příliv uprchlíků ze Sýrie a Iráku do EU. Podle něj jsou "bezpečné zóny" schopny bránit Evropany před teroristy, kteří se dostávají do Evropy převlečeni za migranty.

Podle agentury Reuters Trump očekává, že Pentagonu a ministerstvo zahraničí v nejbližších dnech přijde s plánem zón. Nicméně, není jasné, k čemu mají tyto Trumpovy bezpečné zóny sloužit. Buď se má jednat o území, na nichž by mělo civilní obyvatelstvo zaručenu bezpečnost, nebo tento plán zahrnuje vytvoření bezletové zóny, jak spekulují zahraniční média.

Kromě toho ochrana těchto oblastí bude pravděpodobně vyžadovat nasazení armády USA v regionu. Barack Obama se tomu jednou pokusil vyhnout z obavy, aby nezabředl do syrského konfliktu. Zdá se, že v žádném případě nevudou zřizovány takové zóny v místech, kde je syrská armáda provádí bojové operace proti teroristům.

Tím se vyloučí možnost účinného boje proti extremistům, kteří by se mohli úkryt před leteckými údery v těchto oblastech. Avšak iniciativa prezidenta USA směřující k vytvoření "bezpečných zón" byla podporována Tureckem. Kromě toho, podle spolehlivých zdrojů, před několika dny, Spojené státy a Turecko pracovaly na spojování úsilí k vytvoření takových zón.

Stojí za zmínku, že král Saúdské Arábie, Salman bin Abdulaziz Al Saud, během telefonického rozhovoru s Donaldem Trumpem, rovněž podpořil zřízení "bezpečných zón" v Sýrii a Jemenu. Takže, proč Saudská Arábie podporuje tuto myšlenku? Jaký je skutečný cíl?

Je známo, že Saúdská Arábie financovala ozbrojené teroristy v Sýrii v průběhu celého konfliktu. Zdá se, že myšlenka "bezpečných zón" je jen zdánlivě krokem zaměřeným na řešení otázky uprchlíků. Ve skutečnosti existuje mnoho úskalí, o kterých administrativa USA nechce mluvit. Je dost možné, že návrh na zřízení "bezpečných zón" byl předložen ve snaze podpořit touhy některých zemí nadále poskytovat podporu nezákonným ozbrojeným skupinám a zpomalit proces politického urovnání syrské krize. Je možné, že zavedení těchto zón může znamenat vytvoření enklávy, kde bojovníci a teroristé budou pod ochranou svých mocných patronů na území Sýrie.

"Safe Zones" in Syria: blessing or a cunning plan?

It is not a secret that on January 25, 2017, U.S. President Donald Trump proposed to set up so-called "safe zones" in Syria. In addition, recently, he said that Gulf States would pay for them.

Nowadays, it is unclear whether these plans are directed to the benefit of the Syrian people, or it is just another maneuver to delay the process of the peaceful settlement of the Syrian crisis.

Talking about the reasons of his proposal, Donald Trump confined himself to a massive influx of refugees from Syria and Iraq in the EU. According to him, "safe zones" are able to defend Europeans from terrorists, who sneak into Europe disguised as migrants.


According to Reuters, Trump is expected to order the Pentagon and the State Department in the coming days to come up with a plan for the zones. However, it isn't clear, what these safe zones mean for Trump. If this is the territory, in which the civilian population would be guaranteed safety, it is one matter. If this plan includes the establishment of no-fly zones, it is a different one.

After Trump's statement about his plans to establish a so-called "safe zone" in Syria, foreign media reported that Donald Trump intends to establish no-fly zones in it. In addition, the protection of these areas is likely to require the deployment of the U.S. military in the region. Barack Obama once tried to avoid this for fear of getting bogged down in the Syrian conflict.

Apparently, in any case, it is not allowed to set up such zones in places, where the Syrian Army conducts combat operations against terrorists. This will eliminate the possibility of effective fighting against extremists, who may take shelter from the air strikes in these zones.

However, the initiative of the U.S. president on the establishment of "safe zones" was supported by Turkey. In addition, according to reliable sources, a few days ago, the United States and Turkey made arrangements for joining efforts to establish such zones.

Meanwhile, it should be mentioned that the King of Saudi Arabia, Salman bin Abdulaziz Al Saud, during a telephone conversation with Donald Trump, also supported the establishment of "safe zones" in Syria and Yemen. So, why did Saudi Arabia support this idea? What is its real aim? It is known that Saudi Arabia financed and armed terrorists in Syria throughout the conflict.

Apparently, the idea of "safe zones" only seems like a step aimed at the settlement of the issue of refugees. In fact, there are many pitfalls, which the U.S. administration prefers not to talk about.

It's most likely that the idea about the establishment of the "safe zones" was suggested because of the desire of some countries to continue to provide support to illegal armed groups, and to slow down the process of political settlement of the Syrian crisis as much as possible. It is possible that the establishment of such zones means that it can actually be created an enclave, where militants and terrorists will be under the protection of their powerful patrons on the territory of Syria.

Sny o Trumpovi versus realita o Trumpovi – ještě je dovoleno doufat!

$
0
0
The Saker
22.2.2017  překlad Zvědavec

Pro mnoho Trumpových příznivců byl minulý týden dosti bolestivý. Ať již někteří z nás reagovali zcela panicky či jiní předstírali, že se nic nestalo, musím konstatovat, že něco se opravdu stalo a bylo to něco velkého: „třípísmenkovým agenturám“ se de facto podařil skvělý tah proti Donaldu Trumpovi, neboť ho dotlačily k tomu, aby propustil svého nejdůležitějšího zahraničně-politického poradce a zároveň muže, který se odvážil prohlásit, že chce reformovat „nafouklou“ a do značné míry neefektivní americkou zpravodajskou komunitu.


Neexistuje žádný způsob, jak statečně čelit tomu, co se stalo. Nejen proto, že se ukázalo, že Trump není loajální k těm, kteří jsou loajální k němu, ale proto, že tato epizoda docela hodně zničila to, co bych nazval „snem o Trumpovi“. Zvolil jsem svá slova opravdu pečlivě. Hovořím zde o „snu o Trumpovi“ v kontrastu s realitou o Trumpovi. Vysvětlím vám to.

„Sen o Trumpovi“


Když Trump vyhrál volby, rozsah nadějí na jeho činy a jednání byl velmi široký. Pohyboval se od nadějí typu „Trump jednou pro vždy zreorganizuje mezinárodní systém, ukončí nadvládu impéria a přinese Americe mír a prosperitu“, až po „nikdy nebude tak špatný, jako Hillary, bez ohledu na to, co udělá“. Na následující škále je to, co bych označil jako klíčové prvky „snu o Trumpovi“:
  1. Napravit problémy ve federální vládě: vykopnout neokonzervativce na úplné dno, odkud se před 24 lety vyplazili, reformovat americkou zpravodajskou komunitu, případně dokonce rozpustit CIA nebo přinejmenším ji podřídit, včetně sboru náčelníků štábů, prezidentovi.
  2. Uzavření míru s Ruskem a vyjednání „velké dohody“, která by jasně stanovila, jak by se USA a Rusko měly chovat vůči sobě navzájem a jak by si měly počínat společně proti obecným hrozbám. Přinejmenším by to znamenalo dohodu o Ukrajině a Sýrii.
  3. Spolupráce s Ruskem na vytvoření nového evropského bezpečnostního systému, který by zachoval NATO jako politickou organizaci, ale který by ji „přeměnil“ do nového bezpečnostního rámce, rozkládajícího se od Portugalska po Ural, který by zahrnoval verzi smlouvy z 21. století o konvenčních ozbrojených silách Evropy.
  4. Zastavit proudění miliard dolarů do impéria a přesměrovat ohromné ​​prostředky, které jsou v současné době vynakládány na války, agresi a podvratnou činnost, zpět do Spojených států a použít je na rozpadající se infrastrukturu, zdravotní péči, vzdělání, podporu malých firem, atd. Až doposud byly hlavními ziskovými sektory americké ekonomiky buď vojensko-průmyslový komplex, nebo finanční sektor. Příznivci Trumpa doufali, že nastartuje „skutečnou“ ekonomiku: výrobu zboží a vytváření služeb.
  5. Ukončit to, co bych nazval „diktaturou menšin“, a nahradit ji obnovením suverenity amerického lidu v zemi. Investigativní novinářky typu „Rachel Maddowové“, které bývávaly „odbornicemi na ideologii“ anglo-sionistického režimu, by byly jemně vytlačeny a nahrazeny lidmi, s nimiž by se většina Američanů mohla ztotožnit.
  6. V USA by byl znovu obnoven zákon a pořádek a neřízený příliv imigrantů by byl, alespoň do určité míry, konečně regulován.
  7. A v neposlední řadě by se Trump neměl řídit nesmyslnou, kontraproduktivní a předem odepsanou protiíránskou a protičínskou rétorikou. Nezapomeňte – to, co zde uvádím, není realistickým zhodnocením toho, co by Trump mohl jednou udělat, jakmile bude mít tu moc, ale tím, co jsem záměrně nazval „sen o Trumpovi“, s důrazem na druhé slovo. Jistě, mohou být i tací, kteří chtějí, aby Trump splnil své výhrůžky a možná dokonce začal válku s Íránem nebo Čínou, ale dosud jsem takové lidi nepotkal. (Ale opakuji znovu, to nejsou lidé, v jejichž blízkosti bych rád pobýval). Ještě jednou, toto je můj subjektivní a osobní koncept toho, co si mnozí (většina?) Trumpovi podporovatelé vysnili, nic víc.

Vzhledem k událostem z minulého týdne bych řekl, že se z větší části tento sen rozplynul, zvláště body 1,2,3 a 5; body 6 a 7 stále ještě mají nějakou šanci na přežití a pouze bod 4 zažívá jakousi zimnici a rýmu, ale stále žije.

Samozřejmě, že klíčový je bod č. 1: Napravit problémy ve federální vládě. Jinými slovy, odebrat sílu neokonzervativcům a americkému „státu ve státě“ a uvést ji zpět tam, kam patří: do rukou prezidenta s mandátem většiny amerických občanů. To je bohužel největší ztráta, kterou jsme minulý týden utrpěli: muž, který měl napravit problémy ve vládě, utržil ponižující ránu od „státu ve státě“, omámeného svou vlastní, nekonečnou drzostí. Největším problémem není to, že byl vyhozen Flynn, i když to je také velký problém, ale skutečnost, že „stát ve státě“ donutil Trumpa, aby veřejně zradil Flynna a propustil ho, místo toho, aby propustil všechny ty, kteří byli zapojeni do tohoto palácového převratu (včetně samotného Pence).

To, co „stát ve státě“ tento týden předvedl, je, že všichni ve výkonných funkcích neslouží k potěše prezidenta, ale k potěše „státu ve státě“, pravděpodobně včetně samotného Donalda Trumpa.

Přerušením Trumpova bodu č. 2 neokonzervativci nyní ukázali světu, že vše ostatní (body č. 3, 4, atd.), a možná i č. 1, existuje pouze do té míry, do jaké je oni sami, tedy neokonzervativci, nechají. Osobně jsem přesvědčen, že pokud Donald Trump v sobě nenajde dost odvahy a nezahájí velký protiútok, neokonzervativci si najdou způsob, jak ho vyštvat z Bílého domu ještě předtím, než skončí jeho volební období. To je jejich typický styl: posílání „zpráv“ a „vytváření příkladů“.

Pokud se Trump bude „chovat slušně“, možná ho nechají splnit něco z bodů č. 6 (zákon a pořádek) a č. 4 (přesměrování nějaké finanční sumy do americké vlasti). Pokud jde o bod č. 7 (úder Íránu a Číně) - to je jediná část jeho programu, který budou nadšeně podporovat (čímž rovněž ukončí ideály o něm, neboť se nebudou řídit tímto bláznivým nesmyslem).

Tak jo, je to špatné, a pokud se nestane zázrak, sen je opravdu u konce.

Nicméně pojďme tomu dát reálný náhled.
 

„Realita ohledně Trumpa“


Pokud se tedy sen rozplynul, není to ještě důvod k tomu, abychom klesali na mysli nebo tvrdili, že podpora Trumpa byla chyba. Prosím, vždy mějte na paměti, jaká byla alternativa: Hillary Clintonová.

Jeden z mých oblíbených ruských novinářů Ruslan Ostaško to vyjádřil brilantně, když řekl:
Žádný rozumně uvažující člověk neočekával, že Trump dá najevo věrné přátelství či lásku k Rusku, nebo že okamžitě uzná Krym (jako součást Ruska). Naše radost ze zvolení Trumpa souvisela s jedním faktorem: pokud by byla zvolená Clintonová, neměli bychom žádnou šanci, vůbec žádnou, se na čemkoli dohodnout. Kdyby nyní seděla v Bílém domě Clintonová, vůbec bychom nediskutovali o problematice uznání Krymu nebo o budoucnosti amerických sankcí. Pokoušeli bychom se odhadovat, kdy začne jaderná válka, studovali bychom mapy protileteckých krytů, učili bychom se, jak používat Geigerův počítač (detektor ionizujícího záření, pozn. překl), a jak správně dávkovat jódové tablety.

Samozřejmě, že má naprostou pravdu. Ještě zde uvedu přesně to, co jsem napsal 9. listopadu hned po volbách:
Takže se to stalo: Hillary nevyhrála! Prohlašuji to takhle, namísto toho abych říkal, že „vyhrál Trump“, protože se domnívám, že ta první věta je dokonce ještě mnohem důležitější. Proč? Protože nemám ani tušení, co udělá Trump. Avšak mám zcela jasnou představu o tom, co by udělala Hillary: vyhlásila by Rusku válku. Trump to s největší pravděpodobností neudělá.

Nikdy jsem si nedělal o Trumpovi iluze. Pouze jsem jen v Trumpa „doufal“ - tím míním, že jsem choval naději, že Trump bude nejen lepší, než Hillary, ale že by mohl splnit alespoň některá ze svých „snových“ poselství.

Ale v případě, že bych si měl vybrat mezi tím, že neokonzervativci poníží Trumpa nebo že dojde k termonukleární válce - pak bych si s vděčností vybral to první.

Kromě toho, jakkoliv může být tato myšlenka nepříjemná pro mnoho Američanů, je nepopiratelným faktem, že Spojené státy jsou v současné době hostitelem, na němž parazitují anglosionisté, a kterého tento parazit využívá k tomu, aby si podmanil celou planetu.

V současné době došlo k tomu, že se neokonzervativcům a americkému „státu ve státě“ podařilo znovu převzít kontrolu nad svým hostitelem, ale pouze za cenu velkého oslabení tohoto hostitele. A to je objektivně dobré pro naši planetu. Stejně jako převrat v Turecku skončil čistkou ve vojenských a bezpečnostních službách, čímž byla výrazně omezena jejich schopnost ovlivňovat dění v Sýrii (to je zčásti důvod, proč si Erdogan nyní notuje s Rusy a Íránci), probíhající barevná revoluce proti Trumpovi oslabuje moc amerického hostitele a tím i anglo-sionistického parazita. Za prvé, celý politický establishment je uvnitř USA tak hluboce zapojený do boje o moc, že zbývá jen velmi málo byrokratické energie, která by se mohla vypořádat s čímkoliv jiným. Kromě toho, pokud jde o politiku, „nepostradatelný národ“ a „město na kopci“ jsou nyní terčem posměchu na této planetě. Příště až nějaký propagandista ministerstva zahraničí začne papouškovat obvyklou snůšku propagandistických falešných řečí o demokracii, lidských právech a spravedlivých volbách, bude uvítán s hysterickým smíchem a výkřiky „lékaři, uzdrav se sám!!“. A upřímně řečeno, jen Bůh ví, kam až nás tento proces může zavést. Já bych naopak rozhodně nevyloučil možnost občanské války v USA. A předtím, než se toto prohlášení setká s posměšky a obvyklými argumenty ad hominem, dovolte mi, abych vám připomněl, že jsem předpovídal občanskou válku na Ukrajině, kdy to téměř všichni ostatní popírali (viz: Pro Ukrajinu se otevírají brány pekelné, napsáno 20. 11. 2013). V tomto okamžiku nepředpovídám občanskou válku v USA, ale říkám, že reálná možnost tu je.

Ať už občanská válka bude, nebo ne, všichni neokonzervativci a americký „stát ve státě“ jen spěchají s urychlováním nevyhnutelného kolapsu USA jako světového hegemona. Je pravda, že Trump tomu nemohl zabránit, ale mohl o tom vyjednávat, a přitom využít stále ohromnou sílu Spojených států, aby se co možná nejlépe dohodl s dalšími velkými herci. Jestliže někdo vypadne z mrakodrapu, neexistuje žádný způsob, jak zabránit pádu na zem – ale pokud bude mít padák, bude v přistání velký rozdíl. A to je právě to, co Trump mohl udělat – „přibrzdit ve zlomových situacích “. Schopnosti, které jsou k tomu zapotřebí, jsou: realismus, ochota vyjednávat, schopnost porozumět tomu druhému, odvaha vzdát něco, co není dlouhodobě udržitelné, atd. To je přesně ten rozsah schopností, které neokonzervativcům zcela chybí. Jediné, co mohou ještě udělat, je, že budou znovu srážet k zemi, a potom ještě znovu a znovu. Tento druh šíleného postoje však vždy vede ke katastrofě.

Ať už je to jakkoliv, tento velký příběh bude v dohledné budoucnosti pokračovat bojem zblízka uvnitř amerického „státu ve státě“. Proč bojem zblízka? Protože Trump je také součástí „státu ve státě“, nejen, že se náhle vynořil odnikud ex nihilo, ale měl, a stále má, mocné podporovatele. To jsou ty, relativně vzato, dobré zprávy. Špatnou zprávou je, že frakce „státu ve státě“, která podporuje Trumpa, se zdá být tou slabší. A mírně řečeno, Trump sám o sobě není zrovna rytířem v zářivé zbroji. Nicméně když si představíme, že na základě nějakého souhrnného měřítka moci tvoří protitrumpovské síly uvnitř „státu ve státě“ nějakých, ach, 70%, a Trumpovi příznivci tvoří tedy pouze 30%, boj zblízka mezi 70% a 30% ponechá velmi málo energie k tomu, aby kterákoliv ze stran jednala s Ruskem, Čínou nebo Íránem.

Není to sladká ironie, že zrovna velcí přívrženci divide et impera si tohle udělali jeden druhému navzájem?

Závěr


Je ještě příliš brzy na to, abychom byli skleslí. Ano, „sen o Trumpovi“ je pravděpodobně pryč, po celou dobu trvání byl krásný, to ano, ale nyní přichází do centra pozornosti „realita o Trumpovi“ a my všichni se musíme naučit, jak fungovat v tomto novém kontextu. Musíme pečlivě a systematicky studovat tuto novou realitu a pečlivě analyzovat všechna její rizika a příležitosti, které nám předkládá. A existuje spousta skvělých příležitostí, spolu s velmi reálnými riziky, které ještě budou objeveny. Už jen ta skutečnost, že se vůdci impéria obrátili proti sobě, je Božím požehnáním! Využijme to na maximum.

Ať už je to náhoda, nebo ne, na webu “the Duran“ je zpráva, že generál Joe Dunford, předseda sboru náčelníků štábů armády USA, a generál Valerij Gerasimov, náčelník ruského vojenského generálního štábu, se setkali v Baku. Jedná se o první takové setkání od ledna 2014, a konalo se v „srdečné atmosféře“. Ve skutečnosti Dunford ujistil Gerasimova, že neexistují žádné plány na nasazení amerických pozemních jednotek v Sýrii (samozřejmě, že na území Sýrie je již několik tisíc amerických vojáků, obě strany to také vědí, ale obě strany také vědí, že Dunford měl na mysli pravidelné ozbrojené síly).

Dovedete si představit takové setkání v čele s Hillary?

To, co se stalo, je opravdu jednoduché. S volebním vítězstvím Trumpa neokonzervativci utrpěli drtivou porážku a trvalo jim méně než jeden měsíc, aby se přeskupili a vykleštili Trumpa. Je to špatné a „sen o Trumpovi“ je u konce. Ale my - ti, co vzdorují impériu - jsme stále ve formě. Koneckonců, Trump nikdy nebyl „náš“ kandidát, byl kandidátem části zástupců „státu ve státě“, kterého jsme my, odpůrci amerického „státu ve státě“ in toto, podporovali jako menší zlo: a měli jsme pravdu – on byl a stále je menším zlem. Kromě toho ta strana, která opravdu ztratila nejvíce, je část „státu ve státě“, která podporovala Trumpa, ale které zbyla dostatečně velká síla (10, 30 nebo 45 procent – na tom opravdu nezáleží) na to, aby se přeskupili a vzdorovali. Jestliže/když se začnou bránit, stále je budeme muset podporovat, a to jednoduše proto, že je to morální a pragmatické. Právě nyní Trump vypadá jako Janukovyč, doopravdy. Ale myslím si, že je také mnohem chytřejší a mnohem čestnější člověk, než Janukovyč. Klidně si říkejte, že jsem naivní, ale můj vnitřní pocit mi říká, že Trump se stará o USA, a že chce udělat správnou věc. Můžu se plést, samozřejmě. Ale aspoň dosud nevidím jasné znaky celkové hniloby a korupce, které měl Janukovyč po celém obličeji. Kromě toho se zdá, že Trump se učí. To je velmi důležité. Během své poslední tiskové konference, Trump konečně ukázal skutečnou kuráž a podnikl protiútok proti médiím, a to velmi efektivně, řekl bych. A pamatujete si, jak rychle se Trump poučil od své první porážky, kterou utrpěl v debatě s Hillary? Trump se zřejmě velice rychle učí, a je-li tomu skutečně tak, pak by si mohl vzít velmi užitečné ponaučení z celého debaklu s Flynnem.

Naděje stále žije :-)


Takže naděje stále žije. Nikoli žádná očekávání - ta jsou vždy špatná. Ale rozumná naděje, kompatibilní s realitou. Stejně jako všichni lidé, i politici se mění. V případě, že se neokonzervativcům nepodaří Trumpa obvinit, možná jim ještě, jak se říká, nakope zadek. A pokud se jim ho podaří obvinit, budou tím nadále oslabovat impérium. Takže celkově bych to zhodnotil tak, že i když jsme měli velmi špatný týden, jsme stále ve formě.


Trump Dreams vs Trump Reality – Hopes Still Permitted! vyšel 19. února 2017 na ICH. Překlad v ceně 867 Kč Zvědavec.

Veliteľ Azova Bileckij: Ukrajinu umyjú krvou

$
0
0
Arťom Kolčin
22. 2. 2017 politexpert, překlad Hlavné správy
 

Politexpert publikoval článok Arťoma Kolčina, v ktorom ruský odborník analyzoval vystúpenie Bileckého, veliteľa neonacistického dobrovoľníckeho bataliónu Azov, ktorého členovia patria k elite ukrajinských ozbrojených síl. V zostave bataliónu slúži aj množstvo zahraničných žoldnierov a pravicových extrémistov z európskych krajín.

Bileckij uviedol, že situácia na Ukrajine je veľmi zlá. Ukrajinským jednotkám sa nepodarilo preraziť obranu separatistov, väčšina ukrajinských expertov je presvedčená, že na strane separatistov bojuje regulérna ruská armáda, pretože obyvatelia Donecka a Luhanska predsa nemôžu odolať útokom regulérnej ukrajinskej armády a dobrovoľníckych bataliónov. Podľa názoru Ukrajincov, ak by nebolo ruskej pomoci separatistom, už dávno by ukrajinské batalióny prevalcovali separatistov a zastavili by sa až na rusko-ukrajinských hraniciach


 


Ukrajinci majú evidentne príliš vysokú mienku o úrovni svojích ozbrojených síl a rozkladne na nich pôsobí aj fantazmagória, že bojujú proti ruskej elite. Ak si ukrajinskí vojaci priznajú, že ich útokom odolávajú bežní ruskojazyční obyvatelia Donecka a Luhanska, ktorí ich porazili v Ilovajsku alebo Debalceve, zníži to ukrajinský bojový rating a bude to mať negatívny dopad na ich bojovú morálku.

Ak Ukrajinci budú aj naďalej veriť tomu, že bojujú proti ruskej armáde a Specnazu a preto sa im nedarí – aj naďalej sa bude v ich radoch šíriť fatalizmus a beznádej. To predstavuje ďalšiu psychologickú výhodu pre separatistov a obrovskú nevýhodu pre Ukrajincov.

Vojaci Donecka a Luhanska sú vysoko motivovaní, pretože bránia svoje domovy. V prípade ak proti nim stoja dobrovoľnícke batalióny a neonacisti z Pravého sektora či Azova, vyburcujú sa doneckí a luhanskí vojaci k nadpriemerným výkonom, pretože ich nenávisť k ukrajinským neonacistom je naozaj genetická a hlboká. Vojakov ukrajinskej armády a Národnej gardy až tak negatívne separatisti nehodnotia.

Bileckij v interview pre ukrajinský portál Apostrof uviedol, že Ukrajine hrozí veľké nebezpečenstvo. Podľa neho, ak separatisti zaútočia, majú reálnu šancu preraziť ukrajinské línie a Ukrajina sa umyje v krvi svojích vojakov. Momentálne je podľa Bileckého najťažšia fáza vojny, pretože ukrajinskí vojaci umierajú na frontovej línii a žiaden úspech nevidia, pričom ich znervózňuje aj zhoršovanie politickej či ekonomickej situácie v krajine. V ukrajinskej armáde sa podľa Bileckého slov šíri apatia a únava.

Bileckij vo svojom interview otvorene povedal, že ukrajinská armáda nemá dostatočnú kapacitu, aby odolala útoku ruských jednotiek. Poukázal na fakt, že Ukrajinci si verili v roku 2014, prišiel Ilovajsk, verili si v roku 2015 a prišlo Debalcevo. Ukrajina verila, že má silnú armádu, ukázalo sa však že na ruskú armádu Ukrajinci nestačia. (Ak sa defétizmus šíri u Bileckého a Azova, je to len dobre).

Vojenskí odborníci Donecka a Luhanska už niekoľko krát uviedli, že “útok do plných” proti Ukrajincom neprichádza do úvahy. Momentálne by stál príliš veľa životov vojakov Donecka a Luhanska, mal by aj negatívny politický dopad, pretože by bol porušením Minských dohôd. Bileckého slová sa dajú vnímať aj ako provokácia, ktorá má za cieľ navodiť pozitívne separatistov k priamemu útoku, ten by sa mohol skončiť pre separatistov fatálne. (Načo útočiť a strácať životy, keď stačí ešte chvíľu vyčkať až ukrajinský režim ešte viac zoslabne).

Arťom Kolčin sa na záver pokúsil bez predsudkov ohodnotiť Bileckého ako ukrajinského politika i vojaka. Podľa neho je Bileckij jednoznačne ukrajinský nacionalista so sympatiami k Banderovi a s neonacistickými sklonmi, ktorý považuje Rusko za nepriateľa.

Na druhej strane však patrí naozaj k dobrým vojakom a má zmysel pre reálne videnie situácie, ktorý mnohým ukrajinským politikom chýba. Bileckij chápe, aké nebezpečenstvo Ukrajine hrozí a nemá veľkú chuť angažovať sa v krvavom konflikte, v ktorom podľa neho bude Ukrajina “ťahať za kratší koniec a umyje sa krvou”.

Bileckij pravdepodobne za Ukrajinu neumrie, ale v prípade nutnosti emigruje, prípadne zostane žiť v oblastiach, kde nebude dosahovať priamo ruský vplyv. Voči viacerým členom Azova existujú vážne obvinenia kvôli ich činnosti v zóne ATO.

- - -

Poznámka redakce:neonacista Bělecký je oslavován českým europoslancem Jaromírem Štětinou, který se s tímto náckem nejen rád fotografuje ale i přátelí. Za tuto skutečnost můžeme "poděkovat" voličům volebního obvodu č.22 - tj Praha 10 bez Vinohrad plus voličům z Dubče a Štěrbohol.

Generál McMaster – výstražný signál Rusku i světu. Názor (z Ruska)

$
0
0
Alexandr Chrolenko
22.2.2017  Sputnik

Americký prezident Donald Trump v pondělí informoval o tom, že byl jmenován do funkce poradce pro národní bezpečnost Herbert Raymond McMaster, a řekl, že je to talentovaný, zkušený a vážený člověk.


Americký armádní generálporučík v činné službě Herbert Raymond McMaster se narodil 24.července 1962 ve Filadelfii, stát Pensylvánie. V roce 1980 ukončil vojenskou akademii Valley Forge, v roce 1984 akademii ve West Pointu, vysokou školu pozemních vojsk USA.

Získal vědecký titul doktora vojenské historie na Univerzitě Severní Karolíny. Je autorem kritické knihy o válce USA ve Vietnamu: "Dereliction of Duty: Johnson, McNamara, the Joint Chiefs of Staff, and the Lies That Led to Vietnam".

V různých letech sloužil na vojenských základnách v Německu a USA. Během války v Perském zálivu sloužil v bojové skupině Eagle. V letech 2003-2004 sloužil v Ústředním velení USA, v letech 2007-2008 byl speciálním pomocníkem velitele mezinárodních koaličních sil v Iráku.

Od roku 2014 současně vykonával povinnosti zástupce velitele pozemních vojsk a vedoucího centra pro integraci sil a prostředků pozemních vojsk USA.

V Pentagonu ho považují za jednoho z hlavních myslitelů-stratégů pozemních vojsk. Co můžeme očekávat od podobného jmenování?


Nové koncepce


Do jaké míry bude Americe užitečný generál McMaster ve funkci prezidentova poradce pro národní bezpečnost, je zatím těžké posoudit. Ale pověst tohoto vojenského náčelníka už je „vytesána do žuly".

Americký časopis Politico uvádí: „Generálporučík Herbert Raymond McMaster má hladce vyholenou hlavu a bojového ducha, což pouze upevňuje jeho pověst předního vojenského intelektuála americké armády, často citujícího slavného pruského generála a vojenského teoretika Carla von Clausewitze. <…> Po ohromném úspěchu údajně tajného vpádu Ruska na Ukrajinu se McMaster bez zbytečného hluku postavil do čela speciální skupiny, která se snažila pochopit, jak se americká armáda může přizpůsobit této nové ruské hrozbě. Částečně se to stalo tichým přiznáním neúspěchů americké armády a státu celkově".

McMaster je ochoten napravovat americké chyby, plány snižování pozemních vojsk z 490 000 na 450 000 vojáků a už asi 10 let pracuje na nových koncepcích vedení války a komplexní strategii protipartyzánské války v Iráku a v Afghánistánu, nehledě na konzervativní odpor v Pentagonu.

Herbert McMaster jako první upozornil: „Zatímco naše pozemní vojska bojovala v Afghánistánu a Iráku, Rusko prozkoumalo americké možnosti a nedostatky a zahájilo ambiciózní a v podstatě úspěšný program modernizace".

A nejen zkritizoval kolegy, ale popsal průzkum ukrajinské scény vojenských akcí „Ruská válka nové generace" (Russia New Generation Warfare).

Generál prosazuje taktiku „protknuté palebné síly" (cross domain fires), s jejíž pomocí pozemní vojska budou mít možnost zasahovat širší spektrum cílů. V senátním výboru pro věci Ozbrojených sil McMaster řekl:
„Rusko má k dispozici nejrozmanitější řízené i neřízené rakety a také dělostřelecké systémy, které dosahem a efektivitou překonávají dělostřelecké systémy pozemních vojsk USA a střelivo k nim".

Výmluvné porovnání, vždyť Rusko a USA se nikdy nesetkaly na válečném poli jako protivníci. McMastera také znepokojuje termobarická munice, systém aktivní ochrany tanku T-90, přenosné protiletadlové raketové komplexy, integrované s mobilními radary, efektivní spojení bezpilotních létajících strojů, útočných kybernetických prostředků a nejnovějších systémů radioelektronického boje ruské výroby (které generál nebo jeho pomocníci bezprostředně zkoumali na Ukrajině).

Dnes se v Pentagonu domnívají, že úsilí Ruska, týkající se modernizace jeho jaderných sil, a události na východě Ukrajiny a v Sýrii způsobí vážné změny v pozemních vojskách USA. A nový poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost dokáže přidat značný impuls militarizaci země.


Hybridní válka


Velitel brigády McMaster se roce 2005 v Iráku účastnil vývoje strategie „Čisti, opevňuj se, zvětšuj úsilí". Podle této strategie americká vojska za podpory letectva obsazují obydlenou oblast, opevňují se tam a vytvářejí bezpečnostní síly z místních obyvatel, přičemž tam zůstávají do té doby, než tyto místní síly nebudou připraveny zajišťovat bezpečnost na periodu formovaní místních vládních orgánů.

McMaster zmínil, že protipartyzánská válka počítá i s bojovými činnostmi, i s mnohaletými kampaněmi na vybojování „mozků a srdcí". Pentagon ovšem neplánoval zdržet se na Blízkém východě po desítky let.

Ukrajinské reálie navracejí McMastera k vojenským koncepcím a protipartyzánským strategiím na úplně jiné úrovni — činění zahraničně-politických rozhodnutí. Cílem je přímé i zástupné vojenské „zadržování" Ruska bez zatahování USA do třetí světové války.

Na jaře roku 2016 v Centru strategických a mezinárodních výzkumů generál Herbert McMaster vystoupil s projevem, ze kterého vyplývalo, že Rusko je nepřítelem USA a američtí vojáci tajně působí v konfliktu v Donbasu.

Pokud extrapolujeme mnoholetou vojenskou zkušenost poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Herberta McMastera jeho pohledy na zahraniční politiku, tak je možné s velkou přesností prorokovat na nejbližší roky nové ozbrojené konflikty v různých částech planety. Předpokládám, že ministr obrany USA James Mattis podpoří hybridní koncepce a vojenská rozhodnutí svého myšlenkového souputníka.



Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce (Sputniku).
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live