Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Chceme další protektorát? Dokud jsme v NATO, máme na rukou krev. Lenka Procházková a Josef Skála rozbouřili při výročí okupace Klárov

0
0
REPORTÁŽ
16. 3. 2017   ParlamentíListy a občanská iniciativa Ne základnám

Místo, aby média sčítala lidi zavražděné kvůli záchraně petrodolaru, mluví o omylech, vedlejších ztrátách nebo dokonce o uhynulých, jako by to byl morový virus, který kosí ty, co si nemyjí ruce!“



„Místo, aby média sčítala lidi zavražděné kvůli záchraně petrodolaru, mluví o omylech, vedlejších ztrátách nebo dokonce o uhynulých, jako by to byl morový virus, který kosí ty, co si nemyjí ruce!“ pronesla emotivně spisovatelka a aktivistka Lenka Procházková s apelem, že dokud je naše země v NATO, máme na rukou krev. Místopředseda KSČM Josef Skála pak běsnil, že takovou hanbu naše země ještě nenesla. Takové a další výroky zazněly ve středu na demonstraci proti opakování historie z roku 1939 a proti NATO.

Tóny písně Karavana mraků v podání Karla Kryla mohli z reproduktorů slyšet kolemjdoucí, kteří ve středu v podvečer procházeli pražským Klárovem. Před malým improvizovaným pódiem pak uviděli desítky klidně stojících lidí. Při pozornějším pohledu poznali, že někteří z nich nesměle drží v rukou české vlaječky. Až teprve pokud svůj zrak zaměřili na pódium, poznali, co se tu děje. „Zas necháme sebou orat, chceme další protektorát?“ hlásal nápis pod ním. V den 78. výročí německé okupace Iniciativa Ne základnám ve spolupráci s dalšími sdruženími svolala demonstraci proti opakování historie z roku 1939 od heslem „Ne cizím vojskům, ne cizím základnám“.

To, co demonstrující přimělo přijít, je údajná snaha ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a poslankyně Jany Černochové (ODS) co nejrychleji prosadit změnu 43. článku Ústavy České republiky. Ten určuje, že vláda může rozhodnout o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území ČR na maximální dobu 60 dní. Stropnický a Černochová prý chtějí toto omezení zrušit a v případě vysílání českých vojáků do zahraničních misí chtějí zrušit podmínku, že mise musí být mírová podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a se souhlasem přijímajícího státu.

„Sešli jsme se tu dnes v den výročí okupace Československa německou armádou,“ zahájila po skončení písně Karla Kryla demonstraci mluvčí Iniciativy Ne základnám Eva Novotná.
„Byla to forma nelegální anexe. Ale z pohledu Německa šlo o legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení české a německé vlády ze dne 15. 3. 1939.“ 
Tato slova podle Novotné sice patří minulosti, ale při poslechu dnešních mainstreamových médií z nich prý mrazí. 
„Když sečteme, kolik mrtvých tato okupace stála, kolik bylo zavražděno lidí v německých koncentračních táborech, podle směrnice o zvláštním zacházení, tedy bez soudu, je třeba si tyto dny připomínat.“ 
Novotná pak vyjádřila obavu, že se naše armáda stane nástrojem agrese v zájmu cizích mocností.

Spisovatelka Lenka Procházková na tribuně na pražském Klárově (15.3.2017)

Střední Evropa nepatří ani na Západ, ani Východ

S exkurzem do dějin vystoupila historička Marie Neudorflová a přítomným připomněla historické kontexty mnichovské zrady, německé okupace a poválečného vývoje. Litovala toho, že země střední Evropy nevyužily příležitost k důstojnější existenci, kterou dostaly v roce 1989. „Vývoj mohl jít jinou cestou, kdyby země více spoléhaly na svůj zdravý rozum, na svoji důstojnost, pozitivní tradice, své možnosti a síly a hlavně vzájemnou spolupráci.“ Podle Neudorflové musí střední Evropa pochopit, že nepatří ani na Západ, ani na Východ. 

„Bylo by dobré si uvědomit myšlenku, která se po skončení války objevila v Německu: Cíle Hitlera ano, ale bez Hitlera. Ekonomicky,“ dodala varovně.
...,
....
....

Procházková: Mimozemšťani, letadla i ptáci

S posledním projevem pak přišla spisovatelka a aktivistka Lenka Procházková (text projevu Lenky Procházkové ZDE). Své literární nadání nezapřela a do svého vystoupení nazvaného „Varování před lhostejností“ vnesla prvky sci-fi. „Z pohledu mimozemské vesmírné lodi se naše planeta může jevit jako ráj,“ překvapila přítomné změnou žánru dosavadních vystoupení. Planeta Země prý nabízí vše potřebné pro existenci inteligentního života a pozemšťanům tak nabízí útulný a bezpečný domov. Z mimozemské vesmírné lodi pak přestoupila na pozemská letadla: „Na letecký přelet Evropy stačí odpoledne.“ Nehodlala ale zůstat u techniky a nakonec ji uchvátila sama příroda: „Ptáci tu štreku překonávají mnohem déle, zato mohou ze své perspektivy zaznamenat každý strom, dokonce i brázdu na poli.“ A kladla si otázku, zda ptáci dokážou přemýšlet o lidech a o jejich užitku pro společně užívanou planetu. „Neberme v potaz pštrosy, kteří se k problémům otáčejí zadkem. Mysleme na méně exotické ptáky, třeba na labutě. Ty se prý v ojedinělých případech dožívají až sta let,“ pokračovala v přírodopisu a pokládala si otázku, zda labutě dokážou vyvodit něco z obou světových válek, které stoleté labutě prožily. „Asi ne,“ odpověděla si. 
„Vždyť i lidé, jejichž mozky jsou daleko větší než ty ptačí, se dosud z tragických konfliktů předchozích generací nepoučili víc než směšní pštrosové.“

Zdůraznila, že nemluví o lidech obecných, ale o těch, kteří se pasovali na bohy.
....
....
....
....

(celý text reportáže ZDE)

Kalousek + Babiš = zatraceně dobrej tým

0
0
Erik Best
16. 3. 2017    EB
Včerejší virtuální debata mezi Miroslavem Kalouskem a Andrejem Babišem (ten měl důležitější věci na práci a nechal za sebe mluvit ostatní) na půdě poslanecké sněmovny byla překvapivě věcná. Diváci, kteří netušili, jak finanční žraloci vyvádějí majetek z jimi ovládaných společností, dostali od Miroslava Kalouska názornou lekci (i když se dopustil chyby tvrzením, že nákupy akcií firmou lze odečíst z daňového základu). 

Babiš zase divákům připomněl, jak důležití jsou při transakcích se spřízněnými stranami soudem jmenovaní znalci (i když přešel fakt, že zrovna ocenění je problematickým místem v kauze OKD, kterou tak kritizuje). Kalousek také podotkl, že pokud si někdo dělá z tunelování byznys, je záhodno mít pomoc lidí na správných místech (GFŘ, ministerstvo financí, atd.). Kalousek a Babiš by se svými znalostmi tvořili ve vedení ministerstva financí skvělý tým: jeden druhému by přišli na všechny triky.

Hoax? Kdo tady vlastně lže? Deník SME se snaží dát odhalené skutečnosti jinou "lepší" interpretaci... Snaží se z pravdy vylhat. Takto budou mainstreamová média odhalovat "hoaxy"...

0
0
16. 3. 2017
Sloven
ský deník SME tvrdí, že zpráva o připravované výstavbě americké základny na území slovenska je hoax zde. Jde prý jen o "plánovanie a dizajn vojenských zariadení, plánovanie, rôzne topografické mapy a prieskumy na území Slovenskej republiky". "Ministerstvo obrany už vysvetlilo, že Američania majú záujem pomôcť pri modernizácii už existujúcej infraštruktúry v rámci slovenských ozbrojených síl." 
Jenže portál "Zem a vek"zde, konstatuje, že: Vládny web Federal bussines opportunities pred niekoľkými týždňami zverejnil zákazku americkej armády za päť miliónov dolárov, ktorá má byť zrealizovaná na Slovensku.

Napriek tomu, že v predmete zákazky sa píše o „plánovaní a projektovaní vojenských zariadení na Slovensku“, naše ministerstvo obrany tvrdí, že Američania nejdú budovať žiadny nový objekt, len zafinancujú rekonštrukciu letiska Kuchyňa."

Tedy, deník SME, který hlásá, že "odhalil hoax", nás chce přesvědčit, že Američané jen tak pro radost hodlají investovat do vojenského letiště na Slovensku....

Denník N tvrdí, že Američania „zo svojich peňazí financujú hlavne tie veci, ktoré môžu potrebovať v prvom rade pri nasadení vlastných jednotiek“. A práve na nasadzovanie jednotiek zahraničných armád na našom území je slovenská verejnosť mimoriadne citlivá. Po prísľube prezidenta Kisku postaviť v Poprade logistické centrum NATO v septembri 2014 sa sformovalo protestné hnutie proti aktivitám NATO na slovenskom území, ktoré je aktívne dodnes. Najbližší protest odporcov NATO je avizovaný na štvrtok 30. marca v Bratislave.

Ambasáda USA v Bratislave ani Ministerstvo obrany SR na naše otázky dosiaľ nereagovali."

"Hlavné správy"zde k tomu podotýkají: " Jednou z podmienok bolo, že stavbu vybuduje americká spoločnosť. Nevedno, či americká armáda vôbec požiadala o súhlas so zriadením základne slovenskú vládu. Položil som na to otázku premiérovi Ficovi podľa zákona o slobodnom prístupe k informáciám. Zatiaľ som odpoveď nedostal, keď ju dostanem, budem informovať. Výzva v nadpise má logiku. Robert Fico vyhlásil v septembri 2014: „Aj keď sme v NATO, neznamená to, že musíme mať na svojom území základňu s cudzími vojakmi. Keby nás do toho niekto nútil, vyvolal by som referendum“ (Pravda 13. 9. 2014).

Budovanie americkej základne na našom území znamená najskôr zaťahovanie Slovenska do vojny na území Ukrajiny, neskôr možno do vojny proti Rusku. V každom prípade do vojenského obkľučovania Ruska. Ak si ruskí generáli vložia základňu – iba základňu? – do zoznamu cieľov svojich jadrových úderov, bude to mať zase vojenskú logiku."

Co by na dnešní americký mccarthismus, tvrdící, že kdo není pro válku s Ruskem, ten je vlastizrádce, říkal Voskovec, obviněný v USA z „předčasného antifašismu“ a držený skoro rok na ostrově Ellis Island…?

0
0
Břetislav Olšer
16.3. 2017   Rukojmí
Jeden z mužů Donalda Trumpa, republikán Jeff Sessions a nyní po boji ministr spravedlnosti, čelil proto minulý týden dvě hodiny podrazáckým dotazům členů kongresového výboru jen proto, že nepřiznal banalitu, jak loni v létě přijal ruského velvyslance ve Washingtonu Sergeje Kysliakova na jeho žádost ve své kanceláři v senátě a později se s ním pozdravil na nějaké recepci…



Sessions se pro jistotu vzdal účasti na práci výboru FBI, pověřeného vyšetřováním údajného ruského zasahování do prezidentských voleb a údajných hříček mezi Trumpem a jeho týmem s Kremlem. Když se prezident dozvěděl, že ztratil svého muže ve výboru, jehož nález může mít pro něj existenciální význam, přešel do protiútoku.

Nebral si servítky, prostřednictvím svého prezidentské týmu označil vše za nový mccarthismus; zdá se, že dnes jeho duch bloudí Washingtonem a straší novou inkviziční otázkou, přizpůsobenou jiné době a jiné situaci: Máte nyní, nebo měl(a) jste styky s ruskými vládními představiteli?

Trump na oplátku sám obvinil Charlese Schumera, vůdce demokratické menšiny v Kongresu, ze styku s prezidentem Vladimirem Putinem. A ukázat fotografie, na níž si pochutnávají na koblížkách při otevření ruské benzinové čerpací stanice na Manhattanu v roce 2003, kdy Putin navštívil New York.

A též dal co proto demokratce Nancy Pelosiové, předsedkyni Kongresu, že poobědvala na ruském velvyslanectví ve Washingtonu s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. A přidal fotografii na níž jsou všichni pospolu... Zkrátka, v Kongresu USA se opět vedly řeči o tom, že mráz jde i v roce 2017 z Moskvy a "kdo nechce válku s Ruskem, je vlastizrádce"... http://literarky.cz/politika/svet/23839-bloudi-duch-mccarthyho-washingtonem

Jako by nestačilo, že americký Národní bezpečnostní archiv odtajnil již v 50. letech seznam více než 1200 míst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu; jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních. Šlo o systematickou destrukci městských a průmyslových cílů včetně výslovného zaměření na civilisty měst. .

Záměrné útoky na civilisty byly navíc v rozporu s už tehdy platnými normami mezinárodního práva. Praha na 61. místě měla určeno 69 cílů určenými ke zničení; o nic by nepřišli ani v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném či ve Štěchovicích. Zkrátka, co statečná US Army u nás nestačila zničit poslední dny 2. sv. války, to mělo následovat bezprostředně poválečných letech.

Po tragické „konsolidaci vztahů“ s Japonci po 2. světové válce si totiž USA uvědomily, že pokud chtějí být i nadále světová velmoc, musí zastavit pronikání komunismu a postavit se mu čelem. Následovala tzv. Dullesova pyramidová teze, že padne-li za oběť komunistického tažení další země, vyvolá to lavinovou reakci, jejíž konec by měl pro světovou stabilitu nedozírné následky. Ataké že měla...

(John Foster Dulles byl americký diplomat a politik, v letech 1953–1959 za vlády presidenta Eisenhowera ministr zahraničí Spojených států. Byl rozhodným odpůrcem komunismu a jedním z hlavních architektů Studené války…)



Současnost je jako za starých dobrých časů pět let po 2. sv. válce, kdy v USA řádil vedle Dullese též opilec a senátor Josepf McCarthy, předseda Komise pro neamerickou činnost, jež měla vyšetřovat komunisty ve státní správě. Super svoboda projevu, když i dnes jen stačí říct o někom, kdo není pro válku s Ruskem, že je velezrádce. Znovu nejhorší podoba mccarthismu, jaká byla kdy možná...

Chcete vědět víc o tomto zákulisí 50. let, tak jak jsem to učinil já? Doporučuji navštívit na pomezí amerických států New York a New Jersey ostrůvek jménem Ellis Island, který je sice malý rozlohou, ale zato obrovský svým historickým významem. Byl totiž místem, kde se nacházelo imigrační středisko pro přístav New York. Od roku 1990 slouží budovy bývalého imigračního úřadu jako Muzeum přistěhovalectví – Ellis Island Museum of Immigration. Nedávno tam byla zpřístupněna databáze, která obsahuje údaje o více než 22,5 milionech lidí, kteří od roku 1892 prošli tímto imigračním střediskem...

New York - socha Svobody.... Snímek Břetislav Olšer

Před budovou památníku je umístěna tzv. Stěna Cti – Wall of Honor, na níž jsou vyryta jména tisíců imigrantů. Jejich příbuzní sem mohou neustále přidávat další a další jména. K nejznámějším osobám, které mají v této databázi záznam, patří například český hudební skladatel Antonín Dvořák, spisovatel Rudyard Kipling, operní zpěvák E. Caruso, doktor Sigmund Freud, herec Charlie Chaplin, americký prezident W. Wilson, podnikatel Walt Disney, fyzik Albert Einstein a mnoho dalších.

Dnes je národní památník na Ellis Islandu ve vlastnictví federální vlády a je součástí Sochy Svobody, což však nebrání v tom, abyste se dozvěděli, jak to v únoru 1950 na mítinku ve městě Wheeling (Západní Virginie) všechno rozjel právě senátor Josepf McCarthy, když oznámil, že má v ruce seznam 57 komunistů, kteří pracují na Ministerstvu zahraničí USA, přičemž Trumanova vláda je tam trpí a ignoruje bezpečnostní riziko, jež představují. Nešlo pouze o politické přesvědčení, ale o zjištění, zda se mezi imigranty také někdo neinfiltroval; ne však jako terorista, nýbrž jako levicový element...

Vzápětí se tedy McCarthy stal předsedou Komise pro neamerickou činnost, jenž měl komunisty ve státní správě vyšetřovat... Resumé několikaletého fungování tzv. mccarthismu? Dvě popravy, dvě vraždy ve vězení, 3 politické vraždy, 6 úmrtí po obvinění, 15 sebevražd, 11500 propuštění z práce, 12000 demisí ve státní službě, 300 filmových umělců na černé listině, několik desítek exulantů a sledovaných osob (mezi nimi Charlie Chaplin, Joseph Losey, Leonard Bernstein, Arthur Müller i Robert Oppenheimer), 145 zatčených pro komunismus, miliony prověřovaných…

Místo Voskovcova 11měsíčního pobytu na Ellis Islandu... Foto: Reuters...

„Miliony osob měly svůj spis a vyskytovaly se na seznamech Komise pro neamerickou činnost, FBI, CIA a Pentagonu….“ píše ve své knize mimo jiné Marie-France Toinetová. „Z celkového počtu 65 milionů v roce 1953 pracujících Američanů se prověrky týkaly asi 13,5 milionů…“Americké knihovny prošly velkou očistou, někde padla za oběť i díla Thomase Paina, Dos Passose, Hemingwaye, Thomase Manna či autorů, kteří podepsali třeba Stockholmskou výzvu.

Když byl autor již mrtvý, musel nakladatel v jeho zastoupení přísahat, že autor – třeba Thomas Jefferson – nebyl komunista. O funkci hlavního McCarthyho poradce hodně stál Robert Kennedy, později ministr spravedlnosti ve vládě svého bratra, prezidenta Johna F. Kennedyho (1961-63) a demokratický senátor za stát New York (1964-68); v 50. letech všichni Kennedyové podporovali McCarthyho, jak víme, všichni na to dojeli…

Po více než šesti desítkách let od těchto „demokraticky svobodných“ opatření je svět na počátku třetího tisíciletí v mnohem horším stavu, než kdy tenkrát byl. Likvidace komunismu globálně selhala v tom smyslu, že pod záminkou boje proti němu je nyní planeta Země v tom nejdezolátnějším stavu. Musím se hlavně hořce smát sám sobě pro svůj několik desetiletí trvající antikomunismus, který mně a lidství všeobecně přinesl prd, řeknu-li to polopaticky - kulové s přehazovačkou, včetně stamilionů zabitých v brutálních válkách… Stb a CIA

Zde by mohl vyprávět svůj příběh Jiří Voskovec, který v roce 1948 získal místo jako filmový expert UNESCO v Paříži a posléze emigroval do Spojených států. Pro emigraci měl několik důvodů; jeho manželka, Američanka Anne Gerlette, v Praze nechtěla žít, s Werichem nedokázali obnovit autorskou spolupráci. Sláva se ale nepočítala; jeho cesta do USA byla komplikována udáním katolického kněze Chudoby, jenž Voskovce označil za komunistu. Proto byl při vstupu do USA zadržen imigračními úředníky a 11 měsíců strávil na Ellisově ostrově...

Voskovec však odpřisáhl, že nikdy nebyl komunistou a je to jistě pravda, ovšem kdyby ale někdo citoval před Komisí pro neamerickou činnost dialogy V+W o SSSR, nebo prozradil rozsah jejich spolupráce s komunistickými umělci, Voskovec by na černé listině určitě skončil, američtí spisovatelé byli často pronásledováni za mnohem menší prohřešky. Tvrdil, že „do emigrace jej nadobro vyhnalo vítězství komunistické strany (v roce 1948)“, byť sám předtím řekl, že se k odchodu z ČSR rozhodl již v létě 1947.

Voskovec si musel nasypat hodně popela na hlavu i mimo jiné, když psal dopis Ferdinandu Peroutkovi, v němž téhož přesvědčoval, že nebyl nikdy komunista. (Přečtěte si dopis Voskovce z dočasného pobytu v "sídle s výhledem na sochu Svobody" Peroutkovi ve vydané Korespondenci V+W, kde se Voskovec poníženě obhajuje. Nebýt Voskovcova přítele advokáta v NY, který zvrátil prvotní rozhodnutí, tak ho poslali šupem do Evropy…) A mezi námi, Voskovec na černé listině byl a ne že ne… Většina jeho a Werichových předválečných věcí byla klasifikována jako komunistická propaganda.

A co jeho kontakty s Adolfem Hoffmeistrem, spisovatelem a karikaturistou, který v USA pracoval jako redaktor v Úřadě pro válečné informace a zároveň byl v roli hlasatele Hlasu Ameriky. Rovněž byl v kontaktu s ministrem Kopeckým či sovětskou kulturou, však taky proto Voskovcův osud na Ellis Island visel na vlásku. Hoffmeister strávil s V+W dosti dlouhou dobu v Americe ve společné domácnosti, když se tam za nimi dosti složitě dostal z Francie. Když byl ve francouzském vězení a hrozilo jeho vydání Němcům, podnikla Werichova manželka Zdenka zdánlivě předem ztracenou akci: napsala manželce presidenta Roosevelta, že hledá pomoc pro kamaráda; a bylo to... http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2015/76-26-2015-1-cervence-2015/739-sto-deset-let-jiriho-voskovce

Popírání vlastní minulosti, které lze u Voskovce chápat jako pragmatický tah, odrážející další možné útoky v období Mccarthyho honu na čarodějnice, vedlo mimo jiné k jeho odsouzení Werichova Císařova pekaře a Pekařova císaře (aniž film viděl) i vlastních her tohoto období. Mluví třeba o zasrané Baladě z hadrů. Werich mu na to napsal „Jiříku, neser na své dílo z úhlopříčky“, tedy „nepoužívej Broadway jako měřítko“.

Inu, co by emigrant a přičinlivý americký herec Jiří Voskovec, dvanáctý rozhněvaný muž, obviněný v USA z „předčasného antifašismu“ a držený téměř rok na ostrově Ellis Island, říkal na dnešní mccarthismus, jenž tvrdí, že kdo není pro válku s Ruskem je vlastizrádce…?

Kam kráčí ČSSD po sjezdu?

0
0
Pavel Letko        
16.03.2017 e-republika
Místo toho, aby si zvolili pozici levého křídla současné vládní koalice, vybrali si raději úlohu prvosledových jednotek Kalouskovy armády extrémní pravice. Není tedy překvapením, že si přítel Votava notuje s neuvěřitelným hulvátstvím Stanjury (ODS) a Kalouska (TOP09).



Výsledky letošního předvolebního sjezdu České strany sociálně demokratické jsou stejné jako vždy před volbami. Strana se semkla kolem svého vůdce. Rozkolníci ani jiní reptalové nemají šanci, ať už mají pravdu nebo ne. Nože přátel zůstávají v kapsách, ovšem tak, aby mohly být efektivně vytaženy vteřinu po vyhlášení výsledků voleb. Strana také jako obvykle vyhlásila razantní úkrok doleva, aby po případném volebním úspěchu vykročila neomylně vpravo. Levicová rétorika je potřebná jen při lovu levicových voličů, tj. hejlů, kteří volí pravicové milionáře v oranžových tričkách s růží v ruce. Současní sociální demokraté si neváhají přisvojit sto let staré zásluhy sociálních demokratů, anarchistů, komunistů a dalších bojovníků za práva pracujících, z nichž do dnešní doby společnost těží, přičemž z jejich statečnosti nemají zhola nic a z idejí jen slabounký odvárek. Častá sebechvála delegátů s odvoláním na tradice tak vyzněla pochopitelně trapně, neboť statečnost předků těžko může ospravedlnit a legitimizovat oportunismus a zbabělost potomků.


Import idejí z dávnověku

Kdo měl na sjezdu největší úspěch? Podle mediálního mainstreamu a sociálně demokratických přátel sklidil největší ovace slovenský premiér Robert Fico. Velký úspěch mělo zejména jeho vyznání, že „je třeba opustit ono biblické: on po tobě kamenem, ty po něm chlebem“. Podle Fica je třeba se vrátit někam do doby kamenné, minimálně ovšem 3.000 let nazpět. Neboť Ficovo krédo, tedy krédo premiéra „křesťanského“ Slovenska zní „on po mně jedním kamenem, já po něm kameny dvěma“. Nevrací nás tedy před křesťanský Nový zákon, ale rovnou i před ten židovský, Starý. Není divu, že za takovou „moudrost“ sklidil od přátel z ČSSD bouřlivý potlesk. Ano, kamenů je třeba, agrese je ve společnosti a v politice zjevný nedostatek. Zvláště teď, když naši přátelé mají pod palcem silové ministerstvo vnitra se zbrusu novým Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám. Existuje tak velká naděje, že nějaké obdoba „Kubiceho zprávy“ nedopadne tentokrát na sociální demokraty, ale na konkurenční hnutí ANO. Modré straky kdysi hodily kámen na tehdejšího předsedu ČSSD Paroubka, dnešní přátelé oranžových pořádků na oplátku hodí kameny dva po Andreji Babišovi. Tak to má být a tak je to správně.


Plán „B“

Pro případ, že by kameny nestačily a naši demokraté skončili v opozici, mají podle mainstreamu již připravený plán „B“. ČSSD je totiž stranou tradiční, a tak hned ví, co se patří. Sesadit předsedu a demokraticky zvolit nového. Tím má být Lubomír Zaorálek, našim mainstreamem bůhví proč označovaný jako levicový intelektuál. Podle mne spíše dostatečně prokázal, že je agilním oportunistou, tedy své názory hájí o to důrazněji, oč jsou mu prospěšnější. S takovou charakterovou výbavou je samozřejmě kvalifikován pro českou politiku více než dostatečně.


Hulváti nebo jen přátelé hulvátů?

Pokud nějaký příznivec sociálních demokratů dočetl až sem, nechť přijme mou gratulaci. Dostane se mu tak útěchy, že přes všechno výše uvedené považuji současnou Sobotkovu vládu za tu nejlepší za posledních 25 let. Je jen škoda, že místo toho, aby si zvolili pozici levého křídla současné vládní koalice, vybrali si raději úlohu prvosledových jednotek Kalouskovy armády extrémní pravice. Není tedy překvapením, že si přítel Votava notuje s neuvěřitelným hulvátstvím Stanjury (ODS) a Kalouska (TOP09) ZDE. Kam až jsou ochotní tito lidé zajít? Jak je vidět, brzdy nemají žádné, jezdí bez nich. Navzdory tomu, že jsou nebezpeční jak sobě, tak celé společnosti, budou opět zvoleni. Je to možné jak působením různých „umělců“, komediantů, presstitutů a šašků ve službách loutkovodičů těchto psychopatů, tak kvůli nízké volební účasti způsobené znechucením veřejnosti.

- - -

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


Související články:

Jak hospodařil prezident Obama

0
0

Václav Umlauf 
16.3.2017   zdroj

Grafy ukazují, kdo a jak vydělal za vlády demokratického a levicového prezidenta Obamy.


 
Miliardář Trump svých sto dní na hájení nedostal a pustili se do něj zdejší levičáci a miliardáři globálních korporací. K tomu viz článek První kroky Trumpa. Těm finančně šlape na paty, protože Trump na rozdíl od globální elity platil legální daně v USA. Náš článek Apple platil ze zisku 36,8 miliard dolarů daň 1,9 % ukázal, kolik na daních platí v USA ti, kteří teď kritizují Trumpa. A milý a hodný Obama globálním korporacím toto neplacení zařídil, takže o svém dobrodinci tito majitelé světového tisku taktně mlčí. Proto se podívejme v grafech, jak levicový Obama za 8 let ožebračil Ameriku. První série grafů mluví za vše a je vzata z oficiálních statistik USA. Pokud chcete grafy zvětšit, klikněte si na toto PDF. Některé z těchto grafů jsme komentovali už v článku Skutečný stav USA po Obamovi v grafech psaným před rokem.



Statistiky se týkají všech klíčových ukazatelů ekonomiky: dluhu ze studentských půjček, federálního dluhu USA,růstu žebračenek na jídlo pro nejchudší, tisku inflačních dolarů, nákladů na zdravotnictví, podílu americké pracovní síly ve zdejší ekonomice, podílu pracujících na vytvořeném zisku, průměrného rodinného příjmu domácností a počtu majitelů vlastních domů. Obama tedy jasně ožebračil Ameriku. To ukazuje i nulový růst platů a mezd, což přesně odpovídá české korporátní cestě za kapitalismem s americkou tváří, protože korporátní USA je náš už dávno překonaný vzor.



A to nepočítám války, kterých tento nositel Nobelovy ceny míru vedl nejvíce v historii USA. K tomu viz článek Neslavný konec prezidenta Obamy. A nyní se v grafech podívejme, kdo tomuto levicovému prezidentovi naplno tleskal a kdo ho nyní globálně kryje přes zmanipulovaná média.



Banky na Wall Street rozdaly celkem 23.9 miliard dolarů jako odměny (!) svým 177 tis. zaměstnancům v New Yorku, kteří zde musí hlásit své příjmy ke zdanění. Tato suma celkem 1,6x převyšuje mzdu vyplácenou na plný pracovní úvazek celkem 1,075,000 Američanů, kteří dostávají žebráckou minimální mzdu 7.25 dolarů za hodinu. Takže Obamovi je za co tleskat a chudáci mají být tomu sociálně smýšlejícímu prezidentovi za co vděční. Následující graf ukazuje, co by se stalo, kdyby se Obama opravdu choval jako demokratický prezident a ne jako lobbista Wall Streetu, což byl jeho full-time džob. Znovu pracujeme s bonusy Wall Streetu deklarovanými těmi, kdo bydlí v New Yorku a jen tam.



Takže první sloupec znovu ukazuje sumu vyplacenou na odměny. Další dva sloupce ukazují, co by se stalo, kdyby sociální pracovníci a servírky v restauracích jako nejméně placené džoby v USA dostaly to, co chtějí odbory a slušní lidé v USA, tedy minimální mzdu 15 dolarů na hodinu. K tomu viz článek a video Nová Mary Poppins bojuje za zvýšení minimální mzdy. To znamená, že zvedneme na tu minimální slušnou výši mzdy celkem 1.7 miliónu zaměstnanců v home care aides a celkem 3.1 miliónu zaměstnaných jako restaurant servers. A ejhle, viz třetí graf. Odměnám na Wall Street stále ještě zbude slušných 776 miliónu dolarů. Demokratický prezident Obama se vybarvil skutku postmoderně-levicově, protože pro chudé lidi byl úplnou zkázou. A od naší levice můžeme očekávat totéž a pravice už stát kompletně vykradla. Jen nemáme tato čísla na porovnání jako v USA, protože jsou nejspíš státním tajemstvím.
 
- - -


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


 
 

Intercept: Demokratům se vymyká „ruský“ skandál s Trumpem z rukou!

0
0
kou
17.březen 2017 První zprávy
Vřava obklopující údajné vazby Trumpa s Ruskem dosáhla v USA úrovně, že dokonce i demokraté se snaží jimi rozpoutané vášně zchladit, protože vědí, že nemají žádný důkaz.
Píše to na internetových stránkách Interceptu novinář Glenn Greenwald.


Téma Trumpových údajných vazeb s Ruskem se stalo pro demokraty posedlostí. Změnili se na konspirační teoretiky, kteří ve vyvrácení svých nepříčetných teorií vidí jejich další potvrzení, napsal autor. Kvůli tomu má strana nový problém - mediální postavy různého kalibru včetně otevřených šarlatánů, úspěšně šíří nejneuvěřitelnější a neopodstatněné konspirační teorie pro osobní zisk. Výsledkem je, že miliony příznivců demokratů po celé zemi pevně věří v existenci „tajné dohody" mezi Trumpem a Ruskem, a jen se čeká na den, kdy bude nalezena nezvratný důkaz a Trump bude muset odejít - a pevně věří, že se tento den nakonec dostaví, uvedl Intercept.

Ovšem mnoho vysoce postavených demokratů projevuje obavy, že příliš rozdmýchali očekávání voličů, takže nyní vynakládají všechny síly ve snaze uklidnit masy, poukazuje Greenwald. Názorný příklad - bývalý zástupce vedoucího CIA Michael Morell, který nejen otevřeně podporoval Clintonovou v tisku, ale také byl prvním z vysoce postavených činitelů, který otevřeně obvinil Trumpa z neloajálnosti, říkal, že Putin ho využívá jako „bezděčného agenta Ruské federace". Ale 15.března Morell veřejně vyjádřil pochybnost, že by členové Trumpva týmu Trump byli spojeny s Ruskem, a označil zvěsti „kouřem bez ohně". Podobně se vyslovil i James Clapper z NSA.

Greenwal přitom upozorňuje, že šílenství okolo „ruských spojení“ dosahuje vrcholu: Právě tento týden Centrum pro americký pokrok vydalo zprávu a jazykem zrady oznámilo existenci „páté kolony" v USA, která slouží Rusku, zatímco John McCain na to, že si jeho kolega Rand Paul dovolil vyjádřit pochybnosti o moudrosti NATO dále se rozšiřovat o Černou Horu, ihned oznámil: „Paul pracuje pro Vladimira Putina!".

Demokraté ze senátního výboru pro rozvědku, který je přímo zapojen do vyšetřování, řekli novinářům Buzzfeed, že se obávají reakce příznivců strany, pokud se jim nepodaří nalézt žádné důkazy - a zdá se, že začínají tušit, že tomu tak bude, míní Greenwald. Jeden z demokratů už vyslovil obavu, že v případě, že se „kompromitující materiály" na Trumpa nepodaří potvrdit důkazy, bude se Senát zabývat samotným vyšetřováním jako pokusem očernit prezidenta.

Vzhledem k rozsahu skandálu týkající se „spojení" Donalda Trumpa s Ruskem, je nezbytné jasně stanovit hranici mezi skutečností a těmito fantaziemi, kterými média a demokratičtí předáci krmili své příznivce posledních šest měsíců, uzavřel Greenwald.

- - -

Související:
DB: Vzteklý McCain obvinil svého kolegu, že „pracuje pro Putina“!
 


kou, prvnizpravy.cz, theintercept.com

Blbečku, marš do kouta!

0
0

Jiří Baťa
17. 3. 2017
Takto reagoval můj učitel z biologie, na žáka, který neuměl látku. V takovém případě jej totiž striktně vyzval (přikázal mu), aby šel „klečet“ do kouta zpytovat svou nevědomost. Tuto vzpomínku jsem si vybavil, když jsem si přečetl vyjádření „inventárního“ zaměstnance Poslanecké sněmovny, pochybného a vlastní vinou zneuznaného „právníka“ ze ZČU pana Marka Bendy. K jeho rigorózní práci se totiž vyjádřil brněnský děkan Zlatuška mj. slovy, že „Na pár řádcích svého výjimečného textu udělal autor tolik chyb, že by si zasloužil poslat zpět do základní školy“. Takže výše vzpomenutá praxe mého učitele je vůči Marku Bendovi více než opodstatněná. Proč to ale zmiňuji?


    V rozhovoru pro Parlamentní Listy.cz se, kromě jiného,  tento podařený právník na otázku Kdo společenské poměry obohacuje a kdo je kazí?  velmi upřímně vyjádřil, že  jsme prošli prapodivným obdobím nejprve antikorupční revoluce  s rozpadem tradičního prostoru pro sdělovací prostředky , zažili jsme revoluci státních zástupců, zažili  jsme mediální revoluci s rozpadem tradičního prostoru pro sdělovací prostředky a s nostalgií se vzpomíná na zlatá devadesátá léta po sametové revoluci, kdy byl jasný cíl.  K tomu lze jen dodat, že „antikorupční“ revoluce se udála bez evidentních výsledků, revoluce státních zástupců byla vyvolána kriminální činností politiků, zasahující až do vlády, mediální revoluce trvá dodnes, protože vytlačit  rozmach internetu a jeho vliv, stejně jako  dopad působení sociálních sítí je nemožné vzhledem k irelevantní informovanosti nevyváženého zpravodajství našich sdělovacích prostředků. Není pochyb o tom, že i Marek Benda rád vzpomíná na léta po sametové revoluci, která jemu i jeho ODS umožnila nevídané počiny, včetně jeho rychlokvašných studií na ZČU.
     V rozhovoru však vynikají jeho „perly“ vyslovené na problém chudoby pracujících a masy lidí, kteří jsou jen krok od tohoto stavu . Je to něco, co podkopává u našich občanů víru v západní orientaci naší země? Mohou za to komunisté, nebo ti, co přišli po nich?ptají se PL.cz. Na toto  téma pan Benda odpověděl, že si nemyslí, že bychom měli u nás extrémně nízké mzdy, spíše hodně nivelizované, tedy že nejsou mezi nimi nějak zvlášť velké rozdíly. No a co se týká počtu lidí, kteří jsou ohrožení chudobou, tak na tom jsme nejlépe v Evropě. To jsou názory pravicového politika, který se víc jak dvacet let úspěšně „rochní“ v politice. Slušně vyjádřeno neví, resp. nemá přehled o tom, jaké mají životní podmínky a jak žijí statisíce lidé v Česku. Podle pana Bendy máme „ mzdy spíše hodně nivelizované “ tedy, že mezi nimi nejsou velké rozdíly. Možná v jeho branži, tedy mezi poslanci ty velké rozdíly opravdu velké nejsou, tam si každý přijde okolo sta tisíc, horší je to u té prosté většiny lidí, kteří nedosáhnou ani na průměrný měsíční mzdu.
     Hodnotit životní úroveň, resp. chudobu občanů podle toho, že většina lidí u nás nestrádá, o čemž prý  svědčí fakt, že máme na jednoho obyvatele „snad“ nejvíce metrů čtverečních nákupních center v Evropě ( o kvalitě a cenách však taktně mlčí) která jsou stále plná zákazníků může vyslovit jen člověk který sám bere kolem sta tisíc! Apropó, není tomu dávno, co si pan Benda stěžoval, že má problém svým platem vyjít a že by potřeboval přidat. Ostatně o tom se také zmiňuje ve své odpovědi když neskromně říká, že „..určitě by bylo hezké, kdybychom všichni měli vyšší platy...!“.
      Přímo na facku je však Bendova odpověď na to, že „komunisté tvrdí, že po listopadu bylo rozkradeno vše, co vybudovali. Co jim na to říci“? Marek Benda má i na tuto otázku odpověď když říká, že „...ta teze o tom, že to, co oni vybudovali, se rozkradlo, je opravdu mimořádně hloupá. Stačí si jen trochu vzpomenout, jak vypadala naše města, obchody, prostě všechno. Ten rozdíl je za těch 28 let markantní. Naše země přece neupadá, ale vzkvétá! Jeho  názory a vyjádření nemůže omluvit ani jeho „nezkušené“ mládí, protože v té „strašné době komunismu“, jak by tato léta jistě nazval, prožil celých jednadvacet let, ve kterých mu jistě neuniklo a tedy musí vědět, že Československá republika  před rokem 1989 dokázala vyvíjet a také vyrábět trysková a dopravní letadla, atomové reaktory, lokomotivy, trolejbusy, autobusy, traktory, motocykly, ale i osobní a nákladní auta, radary, špičkové zbraně, tkalcovské stavy, zemědělské stroje, turbíny, říční a námořní lodě, špičkové sklářské a porcelánové výrobky, vyrábět kvalitní ocel a hutní výrobky, které jsme vyváželi do celého světa, podílet se na výzkumu vesmíru, zdravotnictví atd., atd. Kromě toho jsme byli naprosto soběstační a bez jediné koruny dluhy. Dnes už nevyvíjíme a nevyrábíme (bez závislosti na západním kapitálu) téměř nic a co horší, nepatří nám ani základní prostředek k životu, dar přírody - voda. Rozpadli jsme se, byli jsme podvedeni a prodáni jako ty obyčejné děvky! Je toho  snad pro pana Bendu málo, co nám bylo ukradeno, co bylo vytunelováno, za hubičku rozprodáno do ciziny?
      Pan Benda to však vidí jinak. To, jak on říká, že se změnily města, obchody, prostě všechno, to se průběžně, jak se republika budovala a vyvíjela, měnilo i za komunistů. Žádný  čestný a poctivě pracující člověk přece nemůže popřít, že se Československo od konce II. SV nezměnilo. A měnilo se z roku na rok a samozřejmě že jinak vypadala republika v padesátých letech a jinak v letech osmdesátých. Pan Benda však nemůže říct, že za komunistů bylo také něco dobrého. Kromě toho, ty změněné města, obchody a prostě všechno, jak říká pan Benda, by se jistě a možno říct zákonitě změnily, i kdyby nebylo listopadu 1989. Co by se však proti dnešku nezměnilo by bylo, že by zůstaly podniky, výroba, produkce, zemědělství, školství, zdravotnictví v rukou pracujících občanů! Měli bychom také armádu, která by chránila naše hranice  a naši bezpečnost! A nebyl by nějaký Benda, který vysává tento stát jenom tím, že čtvrt století zahřívá poslaneckou lavici, vymýšlí blbé přílepky do zákonů a  mele takové nesmysly, jak je výše uvedeno.
    To všechno jen potvrzuje fakt, jak strašně mimo současnou realitu tito dlouhodobí „zaměstnanci“ Poslanecké sněmovny žijí. Je totiž nezajímá život občanů, je zajímají vlastní výhody, prospěch, jedním slovem peníze. Všechno co dělají je jenom proto, aby vůbec „něco“ dělali. Bohužel však jejich práce je natolik zbytečná, neproduktivní a neefektivní, až škodí. Už třeba jen těmi blbými (např. Bendovými) řečmi. No řekněte sami, nezasloužil by Benda za takové zhodnocení 28 let jít klečet do kouta? Nebo dát mu tu zmíněnou facku, aby si uvědomil, jaké pitomosti říká?

Švédská ministryně navrhuje přivítat s otevřenou náručí navracející se bojovníky ISIS

0
0

15.3.17               Zvedavec
Švédská ministryně pro kulturu a demokracii Alice Bah Kuhnke navrhuje, aby Švédsko přijalo s otevřenou náručí a znovu integrovalo ty migranty, kteří původně dostali azyl ve Švédsku, pak odcestovali na Střední východ, kde bojovali na straně ISIS, a nyní se vracejí zpět do Švédska. Jde prý asi "jen" o 300 islámských radikálů.

"Musíme je vrátit zpátky do naší demokratické společnosti, musíme jim dát šanci" prohlásil tento výlupek soudnosti. Připustila při tom, že Švédsko nemá ponětí o tom, kolik radikálů je ještě radikálních a kolik se napravilo.

Je zvláštní pozorovat, jak kdysí dobývačný a hrdý severský národ statečných bojovníků pracuje na vlastní sebevraždě vlivem ztráty soudnosti a pudu sebezáchovy.

Zakažte matematiku!

0
0
Jan Kristek
17. března 2017 Outsidermedia


Také exekutoři si přijdou každý rok na víc, než kolik komunisté zabavili při celém svém znárodňování. 



Za dobu „studené“ války
se stalo studenými víc lidí
než za první polovinu 20. století,
ve kterém byly dvě světové.

Po pytlovině u nás klesl HDP
na osobu na čtvrtinu.
V Rusku po rozpadu Sovětského svazu
jenom na polovinu.

Jen vznik vrstvy restituentů
stál každého v průměru víc,
než kolik komunisté vzali
v průměru každému vyvlastněnému.

Také exekutoři si přijdou
každý rok na víc,
než kolik komunisté zabavili
při celém svém znárodňování.

Navíc exekutoři každý rok
přímo nebo nepřímo zavraždí víc lidí,
než kolik jich připravili o život
komunisté za čtyřicet dva let.

Církevní privatizace
jsou mnohonásobkem znárodnění.
Sto miliónů na každého faráře –
dejte jim ještě do kasičky!

Reparace za škody způsobené
„sudetskými“ Němci,
s obvyklým penále 0,2 % denně,
v létě překročí váhu Slunce ve zlatě.

Němci tu nebyli 1000 let,
ale jenom 500: 200 let byli,
100 let nebyli, 100 let byli,
100 let nebyli a 200 let byli.

USA osvobodily 3 % našeho území
a při náletech povraždili 12 tis. lidí.
Na celé území by to bylo 400 tis.
Nacisté za šest let zavraždili 365 tis.

Zákaz dovozu aut starších pěti let
prý byl proto, aby se zabránilo
stárnutí vozového parku
o průměrném stáří aut čtrnáct let.

Roku 2000 jelo do zahraničí
o 62 % méně lidí než roku 1989,
nově včetně nového
zahraničí – Slovenska.

Podobně jelo na „západ“ roku 2000
o 20 % méně lidí než v roce 1989,
včetně nového západu –
východního Německa.

Ženy prý mají o 22 % nižší platy.
Nevím. Ale jen to, o kolik
berou důchod déle než muži,
jim navyšuje příjmy o 30 %.

Kdyby dřív lidé měli tolik dětí,
jako se dnes říká,
povrch lidské biomasy
by se rozpínal rychlostí vyšší světla.

Nejvíc keců o tom,
že během pár let vymřeme je,
když se desetimiliónový národ
za rok zmenší o deset tisíc.

Největší „strach“, kdo bude
pracovat na důchodce je,
když na každého nového důchodce
dorostou dva do pracovního věku.

Nejvíc řečí o přesexualizované
společnosti je tehdy,
když se množství sexu
limitně blíží nule.

Zakažte už konečně tu matematiku,
nebo aspoň prosaďte zákon,
že kdo spočítá jediný takový příklad,
bude od maturity vyhozen!

Čti až do konce a udělej si sám obrázek: Prezident, co televize nevysílá... (protože se bojí)…

0
0
17.3. 2017   Rukojmí
Poslední setkání s občany v průběhu druhého dne pobytu prezidenta Miloše Zemana na Karlovarsku, bylo opět ve znamení mimořádného zájmu o prvního muže naší republiky.  ,,Jestliže někdo přijde do politiky, nikoliv na základě svých činů z minulosti, ale na základě svých slibů zaměřených k budoucnosti, nevěřte mu, a jak se kdysi říkalo, žeňte ho bičem.“ řekl prezident.
V sále ZUŠ v Kraslicích se tísnilo několik set zájemců, z nichž někteří i postávali na schodech, takže měli minimální výhled, ale díky ozvučení alespoň slyšeli. Prezident v úvodu pochválil výstavbu zdejšího stacionáře pro důchodce a pak padesátitisícový příspěvek každému, kdo chce stavět, za podmínky, že zkolauduje do tří let. Bublavský aquapark od idiota... „A teď začnu. Teď teprve začnu – přijíždím z Bublavy,“ rozhorlil se na samém začátku po úvodních oficiálních slovech Miloš Zeman. „Tady vyhodili 57 milionů korun za naprosto nesmyslný projekt, který se jmenuje aquapark. Naprosto nesmyslný, mimo jiné proto, protože v Bublavě nejsou zdroje vody. A aqua znamená latinsky voda a jenom naprostý idiot staví aquapark tam, kde voda není.

Říkal jsem novému panu starostovi Bublavy, který je nově zvolen, který za to nemůže – milý pane starosto, být diktátorem, zavedu do trestního zákoníku blbost jako druhý nejvážnější trestný čin hned po vraždě. Protože nikdo neuškodí své zemi, svému národu, svému městu víc, než aktivní blbec. Když jsem byl nedávno v Mimoni, tak jsem od místního starosty dostal destičku, na které bylo napsáno – Blbec, který spí, vykonává veřejně prospěšné práce.“

Následoval dlouhotrvající smích a velký potlesk. „Představte si, kolik lidí by mohlo v Kraslicích dostat dotaci na stavbu svého domku, kdyby se nestavěl aquapark a kdyby se těch 57 milionů vynaložilo právě tímto nebo jiným způsobem. Naproti hospodě tam je ruina. To byla kdysi škola, pak to byl národní výbor a teď se lze obávat, že to někomu spadne na hlavu. Kdy občané USA schlípnou a zmizí z nich arogance ?

Starosta Roman Kotilínek jej vyzval k přesídlení z Vysočiny do Kraslic. Zeman na to odpověděl: „Víte, já jsem koupil tvrz ze 16. století, kde mám pouze dvě obytné místnosti a ta tvrz byla postavena roku 1564. Já mám tu Vysočinu tak rád, že asi těžko ve svých sedmdesáti letech – starý strom se těžko přesazuje, že... Když na tu Vysočinu občas přijedou třeba Američani, tak první, co se jich zeptám, je, kolik budov ze 16. století máte ve Spojených státech amerických. A oni schlípnou, ta arogance z nich zmizí. A pak je zkouším z kultury a říkám, co se stalo v evropské kultuře v roce 1564 a nikdo neví, že v ten rok se narodil William Shakespeare a že ten rok zemřel Michelangelo Buonarroti. Takže ta moje chalupa už se mnou tak srostla, že ten kořenový tál, abych se přesunul do Kraslic, by byl možný pouze v tom případě, že byste přijeli s nějakým obrovským transportním náklaďákem, vykopali tu tvrz ze země a přivezli ji sem.“

Jaký politik má býti bičem hnán... „Je to přesně 97 let, kdy nás navštívil nejvyšší vrcholný představitel naší země, naposledy to byl císař Karel I. Co si myslíte o politicích, když přijedou, když nás jen potřebují k volbám,“ dotázal se postarší pán z auditoria. „Přijedou jednou za čtyři roky a přijdou s volebním programem, který je velmi často nesplnitelný,“ prohlásil Miloš Zeman.

„ Moje zásada je velmi prostá. Hodnoťte politiky nikoliv podle slibů, ale podle reálných výsledků. Žádný politik není nepopsaný list. Ano, měli jsme nebo máme několik politiků, kteří šli třeba rovnou ze školy do Parlamentu a také víme, jak dopadli. Ale většina politiků začíná na komunální úrovni, tam si něco odsloužili, pak přešli na krajskou úroveň a za nimi jsou vidět výsledky práce. Řídili město nebo kraj, tak mají nárok řídit stát. Jestliže někdo přijde do politiky, nikoliv na základě svých činů z minulosti, ale na základě svých slibů zaměřených k budoucnosti, nevěřte mu, a jak se kdysi říkalo, žeňte ho bičem.“ O zlodějích a mafiánech.

„Jak se máme chovat, když se nynější ministr financí a minulý ministr financí hádají, kdo je větší zloděj a kdo víc nakradl,“ postěžoval si další starší člověk. „Já nejsem schopen rozhodnout, kdo má v tomto směru pravdu,“ reagoval prezident. „ Andrej Babiš o Miroslavu Kalouskovi prohlásil, že je hlava organizovaného zločinu, to je veřejný citát. Je mi pouze záhadou, proč na něj nepodal trest ní oznámení, jako na hlavu organizovaného zločinu. Takový Al Capone si odseděl za daňové podvody doživotí. Ne, že bych to přál Miroslavu Kalouskovi, ani náhodou, chraň Bůh,“ usmál se téměř šibalsky nebo podle jiných diváků lišácky prezident.

„Každý má občanskou povinnost, danou ze zákona, podat na něj trestní oznámení, že ten a ten se dopustil trestného činu krádeže. A nechci tvrdit, jak by to dopadlo, jestli by tam skončili oba dva nebo jen jeden z nich nebo žádný, to je věc soudu, ale to, že nebylo podáno žádné trestní oznámení mi připadá poněkud nepatřičné.“ Hovořilo se pak o propagaci a cestovním ruchu. Miloš Zeman k tomu dodal: „Každá reklama se musí umět". Například byla kampaň kapr domácí, která stála 30 milionů korun, Spotřeba kapra se nezvýšila ani o procento, vždycky se kupoval o Vánocích a o Vánocích se kupovat bude. A vyhodilo se třicet milionů.“ Hlas lidu. „Jste první prezident, který pro lidi opravdu něco děláte,“ vzala si pak slovo místo dotazu žena ve středních letech.

„ Žádný z prezidentů a málokdo z politiků se obtěžoval jet k nám, na konec naší republiky. Chtěla bych vám poděkovat za vaši odvahu postavit se věcem, za kterou jste myslím si nespravedlivě kritizován, i za to, že jste měl snahu jet na oslavy konce druhé světové války do Moskvy, protože si myslím, že je to zapotřebí nezapomenout. Čtyřicet let jsme slavili jenom vítězství sovětské armády a západní spojenci byli opomíjeni, ale dnes jsme úplně na druhé straně, ty oběti byli neadekvátní a nemělo by se na to zapomínat a měli bychom si to připomínat, protože vítězství Rudé armády nad fašismem zajistilo, kde dneska jsme.“ Její odvahu ocenil mohutný aplaus a volání „ Přesně tak!“ Zhodnocení až za půl století.

„Myslím si, že to, jestli jsem byl dobrý nebo špatný prezident, se rozhodne tak padesát let po mé smrti, protože český národ má vlastnost, že pravdivě hodnotí své politiky zhruba padesát let po jejich úmrtí. Samozřejmě, jsou výjimky. Každý z nás má svůj styl, já například zastávám poněkud razantnější formulace,“ prohlásil prezident a pak za ticha, ve kterém by byl slyšet špendlík, kdyby spadl na zem, uvedl: „Já se jedu do Moskvy poklonit památce mrtvých, nikoliv živých a žádný americký velvyslanec mi do toho nemá co mluvit.“ Na jeho slova reagovali přítomní bouřlivým, dlouhotrvajícím potleskem a slovy chvály.

Tak co, ještě budete nadávat a ponižovat současného prezidenta? Je jeden z mála za posledních 50 let( řekla bych že jediný) co si ty pomluvy a urážky nezaslouží" a měli jsme někdy vzdělanějšího prezidenta, který z " voleje" dokázal mluvit a odpovídat i na pitomé a trapné otázky několik hodin a mělo to vždy hlavu a patu ? Jediná jeho chyba asi je, že nehrabe pod sebe a není za ovci…
(Malá reminiscence neznámého autora z nedávných dnů...)

Pozvánky na akce LLR a DLR

0
0
Pavel Letko 
17.3.2017 e-republika
Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky pořádá výstavu fotografií a shromáždění za svobodu projevu.


Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky
si dovoluje pozvat veřejnost na vernisáž výstavy fotografií:


Donbas – společnost a válka

 
18. března 2017; 10:30
retrobar Čtyřlístek „Quadri Foglio Verde“
Štěpánská 11, Praha 2

Na výstavě budou ke zhlédnutí fotografie:

1. FOTKY DĚTÍ Z 56. ŠKOLY V DONĚCKU; FOTOŠKOLA FIŠKA (FOTKY Z VÝSTAVY "DONĚCK OČIMA DĚTÍ PŘÍFRONTOVÝCH RAJÓNŮ" V MLÁDEŽNICKÉM CENTRU V DONĚCKU)

2. FOTKY FOTOGRAFŮ Z LUHANSKU, LUHANSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

3. FOTKY PANA JAROMÍRA VAŠKA Z CESTY PO DONBASE (2016)

UPOZORNĚNÍ!!! VE VINÁRNĚ BUDE VÝSTAVA PŘÍSTUPNÁ POUZE TENTO DEN DO 12.30! POTOM SE PŘESUNE NA JINÉ MÍSTO, VEŘEJNOST BUDE INFORMOVÁNA.

Spoluorganizuje: Levá perspektiva

Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky
si dovoluje pozvat své příznivce na shromáždění:

Za svobodu projevu v České republice i na Ukrajině


20. března 2017; 16:00
Před budovou Ministerstva vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7

Shromáždění se koná na protest proti:
  • Zřízení útvaru Ministerstva vnitra „proti terorismu a hybridním hrozbám“ majícího fungovat jako Ministerstvo pravdy
  • Sestavování seznamů „nepřátelských“ či „dezinformačních“ webů a vyvolávání bezdůvodné protiruské hysterie zasahující i do oblasti kultury a sportu.
  • Spolupráci Ministerstva vnitra s nikým nevolenou organizací Evropské hodnoty při sledování obsahu internetu a denuncování jeho tvůrců.
  • Pronásledování a zastrašování novinářů a bloggerů na Ukrajině a státní cenzuře spočívající v zákazu knih, filmů a jiných děl nevyhovujících banderovské ideologii, která dnes v Kyjevě panuje.

Spoluorganizuje: Levá perspektiva

Související články:

Potraviny na západe sú nie len kvalitnejšie, ale aj lacnejšie. Ukazujú to testy robené v Čechách

0
0
17. 3. 2017  Hlavné správy 


Potraviny na západe sú nie len kvalitnejšie, ale aj lacnejšie. Ukazujú to testy robené v Čechách.



Slovenské testovanie kvality rovnakých výrobkov predávaných u nás a v susednom Rakúsku bolo reprezentatívne z hľadiska typológie testovaných produktov, nezaoberalo sa však otázkou ich ceny. Podobné testy však robila aj Česká republika, ktorá porovnávala svoj a nemecký trh a súčasťou tohto prieskumu boli aj ceny. 


„K cenám môžem povedať príklad môjho českého náprotivku, pána Mariana Jurečku. Robili podobné testovanie a dokonca zistili, že obsah bol rozdielny a cena u toho menej kvalitného výrobku bola dokonca vyššia. Teda ho napríklad v Českej republike predávali za viac ako v susednom Nemecku,“ povedala v TABLET.TV ministerka pôdohospodárstva Gabriela Matečná (nom. SNS). Na snímke ministerka pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Gabriela Matečná

Práve jej rezort na základe porovnávania výrobkov predávaných na slovenskej a rakúskej strane hranice konštatoval, že v prípade polovice z 22 testovaných produktov prieskum ukázal vyššiu kvalitu v Rakúsku. „Podnetov bolo niekoľko. Bratislavčania o tom šepkali, bola to pravda, ktorá bola u spotrebiteľov známa. Nakoniec, aj keď som sama kúpila v Rakúsku niektorý výrobok, tak som videla, že chuť je iná. A nie je to len v oblasti potravinárskych výrobkov, ale aj drogériového tovaru,“ povedala Matečná.

„Dohodla som sa s riaditeľom Štátnej veterinárnej a potravinovej správy, že tieto reči musia skončiť, ak chceme niečo docieliť, musíme urobiť testy a predložiť relevantné výsledky. Sami sme vtedy nevedeli, že nezrovnalostí zistíme toľko,“ dodala. „Testovali sme 22 výrobkov, hovoríme však o reprezentatívnej vzorke z hľadiska toho, že sme išli do rôznych segmentov. Testovali sme mliečne výrobky, mäsové výrobky, ryby, koreniny, nápoje, čaje, pekárenské výrobky. Segment bol dostatočne široký na to, aby sme potvrdili rovnakosť alebo inakosť produktu. Ukázalo sa, že minimálne polovica z testovaných produktov mala horšiu kvalitu a obsah,“ konštatovala ministerka. Pri rozhodovaní, ktoré výrobky bude potravinová správa považovať za rovnaké, nebolo určujúce to, aké zloženie sa uvádza na etikete produktu, ale značka a obal.

„Keď sa na výrobok pozriete, obal je rovnaký aj značka je rovnaká. Obsahy sú napísané drobným písmom a keď príde spotrebiteľ do Rakúska, kto z nás je schopný si prečítať tie drobné písmená a kto to reálne robí? Keď vidím tú istú značku a obal v slovenskom obchodnom reťazci, očakávam, že obsah bude úplne rovnaký,“ tvrdí Matečná. „Nie je to správne, máme jednotný trh. Ak je obsah iný, nech brand zmení obal. Spotrebiteľ by nemal byť klamaný. Ak budú nadnárodné spoločnosti vyrábať produkty, ktoré budú obsahovať viac konzervantov, menej šťavy a podobne, nech to dajú pod úplne inú značku. Môžu sa s nimi etablovať na tomto trhu, ale nie s rovnakým obalom,“ podčiarkla ministerka.

Spolu s premiérom Robertom Ficom (Smer-SD) túto tému otvorili na úrovni summitu V4, ale aj Rady Európskej únie. „Na V4 sme sa stretli nielen premiéri, ale aj ministri členských krajín. Maďarsko a Česká republika si robili vlastné testovanie a všetkými desiatimi drukovali tomu, že sme túto tému otvorili. Poľsko má obrovský vnútorný trh, produkuje obrovské množstvo potravín a množstvo z nich v licencii. Bolo rezervovanejšie, možno má obavy o to, aká kvalita produktov tam je,“ poznamenala Matečná. „Ale musím vyzdvihnúť poľského ministra, sme krajiny, ktoré by mali byť solidárne, podporil aspoň návrh vytvoriť pracovnú skupinu na úrovni V4 a aj to, aby sme si navzájom vymieňali výsledky testov, aby sme netestovali v každej krajine tie isté výrobky,“ povedala.

Odozva na Rade EÚ bola vyššia na strane krajín, v ktorých sa predávajú produkty v nižšej kvalite, ako v tých, kde sa ponúkajú kvalitnejšie. Výnimkou bolo Fínsko, ktoré slovenskú kritiku výrazne podporilo z principiálnych dôvodov. „V konečnom dôsledku nie je táto téma ani tak o spotrebiteľovi, ale o dôvere k Európskej únii ako takej. Dôležité je, že sme o tejto téme vôbec diskutovali na Rade ministrov. Získala podporu štátov strednej a východnej Európy, Grécka a Fínska,“ zhrnula Matečná. Dodala, že ak je v Únii jednotný trh, tieto praktiky sú neprijateľné.

Koncom februára udelili Matečnej vysoké francúzske štátne vyznamenanie za zásluhy v poľnohospodárstve. “Toto vyznamenanie je ocenením toho, ako pani ministerka počas predsedníctva Slovenska v Rade Európskej únie bojovala za farmárov a poľnohospodárstvo. Obrovský ťah na bránu počas jej vedenia Rady ministrov poľnohospodárstva za práva farmárov a v boji proti nekalým obchodným praktikám boli skutočne jedinečné,“ povedal pri odovzdávaní francúzsky minister poľnohospodárstva Stéphane Le Foll.

„Je to veľmi významné francúzske ocenenie v oblasti poľnohospodárstva, francúzsky minister poľnohospodárstva ho už udeľuje od roku 1881. Prevzali si ho osobnosti ako Luis Pasteur, Catherine Deneuve alebo dánsky princ Henrik,“ reaguje Matečná.

„Bolo to pre mňa aj stresujúce. Netušila som, že toto ocenenie dostanem. Mala som ísť na medzinárodnú poľnohospodársku výstavu v Paríži. Odchádzala som v piatok a v ten deň som dostala od nášho veľvyslanectva v Paríži avízo, že ocenenie dostanem,“ dodáva.

„Poľnohospodárstvo je sektor, ktorý Francúzi milujú a podporujú. Je to niečo, čo my nevieme až tak doceniť. Napríklad na tej poľnohospodárskej výstave francúzsky prezident a minister dojili kravu. To je niečo, čo si považujú, poľnohospodárstvo je súčasťou francúzskej kultúry, francúzskeho vidieka a života ako takého,“ poznamenala Matečná.

Za dôležité považuje, že sa počas slovenského predsedníctva podarilo upriamiť pozornosť na agendu nekalých obchodných praktík. „Nekalých obchodných praktík je množstvo, napríklad donesiete do obchodného reťazca tovar a nezaplatia vám v danom termíne, alebo donesiete tovar a nemáte urobenú zmluvu, alebo donesiete tovar a musíte zaplatiť aj za reklamu, hoci to do vašich nákladov nepatrí. Alebo spraviť akciu, zaplatiť leták…,“ vysvetľuje. „Ale najdôležitejšie je zistiť, kde v tomto dodávateľskom potravinárskom reťazci vzniká marža a aká je veľká. Nie je možné, že poľnohospodár, ktorý je na konci, ale zároveň aj na začiatku, lebo potravinu vyrába, je na chvoste s veľkosťou marže. Chceme, aby bolo jasné, kto sa akým percentom na marži podieľa a takým percentom by ju mal aj dostať,“ vyhlásila ministerka.

Maltské predsedníctvo podľa nej v tejto téme pokračuje. „Na poslednom zasadnutí Rady ministrov sme mali nielen dvojakú kvalitu potravín, ale aj postavenie farmára v dodávateľskom potravinárskom reťazci. Tým, že sme schválili závery Rady, na ťahu by mala byť Komisia a predložiť návrhy legislatívnych a nelegislatívnych opatrení proti nekalým obchodným praktikám. Okrem toho sme sa niekoľkí ministri, ktorí sedíme v tejto Rade, rozhodli, že proaktívne pripravíme legislatívne opatrenia a predostrieme ich Komisii,“ uzavrela.

Lekce ekonomie pro silné žaludky: Každá česká rodina dluží průměrně dva až pět miliónů. Polovina lidstva tone v chudobě. Světlo na konci tunelu zhaslo? Co bude následovat ve světě bez bubliny?

0
0
Michael Snyder
Michael Snyder
17. 3. 2017 The Economic Collapse, překlad ProtiProud

Michael Snyder komentuje důležitý ukazatel, který většina veřejnosti přechází bez povšimnutí, a vysvětluje, proč se naše ekonomické problémy opravdu nevyřeší samy - a co bude následovat, až přijde, co je nevyhnutelné

Podle mezinárodního měnového fondu vzrostl globální dluh na nepředstavitelnou sumu 152 biliónů dolarů (v orig. krátké škále 152 trillion, pozn. PP) Jiné odhady dokonce hovoří o čísle mnohem blíže ke dvěma stům biliónů dolarů, ale pro účely článku použijme raději konzervativnější odhad.

Když vezmeme oněch 152 biliónů dolarů a vydělíme je sedmi miliardami, tedy počtem lidí momentálně obývajících naši planetu, vyjde nám číslo 21.714 dolarů. Tolik by tedy činil podíl každého muže, ženy i dítěte na celosvětovém dluhu, pokud by se rozdělil rovným dílem...

Takže pokud máte klasickou čtyřčlennou rodinu, na globálním dluhu byste se všichni čtyři podíleli částkou 88.856 dolarů (v přepočtu 2.240.948,- korun, pozn. PP). Není asi mnoho rodin, které by jen tak beze všeho na takovou částku někomu vystavily šek. A to ještě musíme vzít v úvahu, že žijeme v jedné z nejbohatších oblastí světa, neboť více než tři miliardy lidí na světě vyžijí z méně než dvou dolarů na den. Což ovšem také znamená, že zhruba polovina světové populace by nemohla k teoretickému splacení obřího dluhu přispět vůbec nijak. V tom případě dojdeme k závěru, že podíl vaší rodiny na případném splacení je ještě mnohem, mnohem vyšší.

Největší bublina historie


Samozřejmě, že se doufejme nejspíš nikdy nedočkáme toho, aby se splácení globálního dluhu přidělovalo po rodinách. Předchozí cvičení spočívalo v názorném vysvětlení zjevného faktu, že podobně vysokou částku nemůže splatit nikdo, nikdy a nijak.

Žijeme v největší dluhové bublině ve známé světové historii. A naši finanční inženýři stále nacházejí a musejí nacházet nové a nové způsoby, kterými budou dluh přifukovat mnohem větším tempem, než roste světové HDP. Jinak bublina praskne a zničí celý globální finanční systém.

Bill Gross, jeden z nejrespektovanějších finančních mozků planety, nedávno poznamenal, že
“náš do vysokých obrátek vyšponovaný finanční systém je jako náklaďák plný nitroglycerinu na hodně hrbolaté silnici”.

Má naprostou pravdu. Zatím se zdá, že se vůbec nic neděje a krajina kolem oken vesele ubíhá. Jednoho dne ale najedeme na špatný výmol ve špatnou chvíli a zrádný náklad nás všechny s hromovým rachotem vyhodí do povětří.

 

Tvorba dluhu má své limity


Finanční krize roku 2008 přinesla možnost poučit se z vlastních chyb, ale namísto toho jsme své chyby jen zakryli náplastí z papíru (v tomto případě toho, co jako šílený vyjíždí z rotaček centrálních bank) a vyhnali jsme celosvětovou tvorbu dluhu do dosud neznámých výšin. Dejme ještě jednou slovo Billu Grossovi:

“V jádru věcí leží především jeden fakt: v roce 2017 vytvořila globální ekonomika větší dluh vzhledem k HDP než na počátku krize z roku 2008. Ve Spojených státech je dluh ve výši zhruba 65 biliónů dolarů roven 350 % HDP a poměr se dále zvyšuje. V Číně se poměr dluhu k HDP za poslední desetiletí více než zdvojnásobil a pohybuje se kolem 300 %. Od roku 2007 Čína přidala k pomyslné finanční rozvaze veřejných rozpočtů asi 24 biliónů dolarů dluhu. Během téže doby Spojené státy a Evropa každý přidaly “jen” nějakých 12 biliónů dolarů.

Kapitalismus se systémem bankovnictví s částečnými rezervami závisí na expanzi dluhu a tisku další měny centrálními bankami. Tato měna je posléze dále půjčována soukromým bankovním sektorem a pohání vznik obchodů s pizzou, mobilními telefony a myriády dalších produktů a podnikatelských záměrů.

Ale tvorba dluhu má své limity a náklady dluhu (úrokové míry) musejí být pečlivě sledovány, aby si půjčující (hlavně ty rizikovější kategorie) skutečně mohli dovolit vůbec splatit měsíční náklady dluhu. Pokud úroková míra příliš vzroste (a vzroste také procentuální podíl dluhu na HDP), pak celý systém zkolabuje, protože střadatelé, penzijní fondy a pojišťovací společnosti přestanou mít příjmy, jež by byly sto pokrýt jejich závazky.”

Projedli jsme budoucnost


Za zadlužení se zkrátka vždycky platí. Je záhadou, proč tolik Američanů a občanů dalších vyspělých zemí nerozumí tomuto jednoduchému principu. Na individuální úrovni je to přece jasné: můžete si chvíli žít jako Trump, když si pořídíte padesát kreditek a všechny je vycucáte do poslední kapky. Jenže nakonec přijde den zúčtování.

Úplně totéž se ovšem děje na úrovni národní a mezinárodní. Viděli jsme v minulých letech snad málo příkladů? Vezměme si Řecko a další evropské národy, které stále balancují na pokraji téže krize, nemluvě o Zimbabwe či Venezuele. Ve Spojených státech bylo za Obamovy éry připočteno k dluhu více než devět biliónů dolarů. Jinými slovy: kdybychom si nevzali 9 biliónů dolarů ve spotřebě a nepřestěhovali je z budoucnosti do (již minulé) současnosti, byli bychom uprostřed gigantické ekonomické deprese.

Dojdou Trumpovi peníze?


Namísto toho, abychom si odbyli bolestivý krach hned, prodali jsme budoucí generace Američanů do dlužního otroctví. Až se jednou ohlédnou na naši dobu, proklejí nás za to, co jsme udělali - pokud vůbec budou mít příležitost proklínat nebo se ohlížet ve zbídačeném světě, který přijde.

Mnozí věří, že Donald Trump může krátkodobě ekonomické podmínky zlepšit ještě více, než to dokázal Obama - ale jak by to měl asi tak udělat? To si půjčí dalších devět biliónů?

Blíží se období velkých zkoušek. Před časem se Barack Obama s tehdy již Republikány obsazeným Kongresem spikli, aby dluhový strop udrželi až do 15. března 2017. Jenže to datum je tady. Americké ministerstvo financí bude chvíli moci zavádět “krizová opatření”, jenže pokud nezvedneme dluhový strop, vláda si nebude moci půjčit další peníze a brzy jí dojde hotovost. Následující slova pocházejí od Davida Stockmana:

“Státní pokladně dojdou peníze někdy těsně po Dni obětí války (Memorial Day, tradiční se v USA slaví poslední pondělí v květnu, pozn. PP). To také znamená, že Donald a jeho tým budou bojovat se superbouří jménem dluhový strop ještě dříve, než si to pořádně stihnou uvědomit.

Vláda má teď pro celou zemi k dispozici pouhopouhých 66 miliard v hotovosti. To znamená, že všechny krvavé bitvy o Obamacare Lite, které právě probíhají ve Sněmovně, ještě ani nestihnou proběhnout, než peníze dojdou. Také to znamená, že co se týče slibovaného snížení daní a následného vzpamatování se naší ekonomiky, nesvítí nám už ani světélko naděje na konci tunelu.”

Svět bez bubliny


Zvednout dluhový strop nebude pro Trumpa vůbec jednoduché. Po všem, co dosud proběhlo, je jen málo Demokratů ochotných mu pomoci, ať už s čímkoli - a mnoho Republikánů je absolutně proti zvednutí dluhového stropu, alespoň dokud nedostanou záruky skutečně podstatného snížení rozpočtových výdajů. Takže uvidíme, co se stane.

Pokud se dluhový strop nezvedne, bude to téměř určitě znamenat, že je za dveřmi veliká politická krize a obrat ekonomiky ke katastrofě.

Jenže těžko si vybrat. Pokud se opět zvedne, bude to znamenat, že se Donald Trump a Republikáni úmyslně účastní dalšího ničení ekonomické budoucnosti USA v dlouhodobém výhledu.

Prostě je to tak. Když se zadlužíte, má to své následky. A až praskne největší dluhová bublina lidské historie, následky opravdu nebudou triviální.

Jediné, co naši vůdci zatím tedy mohou dělat, je tuto velebublinu udržovat nafouknutou tak dlouho, jak to jen bude možné. A čekat, kdy praskne: zítra? Pozítří?

Co bude následovat ve světě bez bubliny, je pro všechny totiž zatím absolutně nepředstavitelné.


- - -

P.C.Roberts: Od dělání potíží až k hrozbě – vysoká cena za pravdu

0
0

17. 3. 2017       PaulCraigRoberts
Jsem přesvědčen, že USA a vůbec celý západní svět, tvořící dnes americké impérium, vstoupil do fáze, v níž respekt k pravdě neexistuje už ani ve veřejnosti, ani v privátních institucích. Jsme svědky tohoto jevu už po nějaký čas. Vraťme se např. do srpna 2002. Tehdy byl svět propagandou připravován na americký vpád do Iráku. A 3. srpna v tomto roce britský prestižní časopis The Economist takto shrnul převládající veřejné mínění: „Skutečnými možnostmi, které máme, jsou tyto: „Ustoupit a vzdát se, anebo pána Husajna odstavit od moci dřív, než dostane svou atomovou bombu. Ať je jakkoli těžké to vyslovit, musí být naší volbou válka.“


Lewis Lapman, já i několik dalších lidí se tehdy ptali: „Jaká bomba?“ Jediný důkaz o ní byl tehdy vyfabrikován a vědělo se, že je vyfabrikován. Zbrojní inspektoři OSN došli k závěru, že vykřičené irácké zbraně hromadného ničení jsou pouhým výtvorem americké propagandy. A prezident Bush ml. později – už po vpádu do země - přiznal, že Irák takové zbraně nikdy neměl a ani je nevyvíjel.

Bez ohledu na skutečnost, že invaze Iráku spočívala tedy výhradně na lžích, zůstaly americké jednotky v zemi až do roku 2011 – a v současné době se do ní zas vrátily. Avšak na dobré mínění, jež o sobě Washington a americká média mají, nezaznamenala uvedená fakta sebemenší účinek. Takže bez výčitek spustil Washington stejný příval lží proti Libyi a posléze zničil i ji. Lhal o Asádovu použití chemických zbraní proti vlastním lidem – a kdyby nebylo Rusů, obrátil by v rozvaliny i Sýrii.

Když byli ve svém rozletu takto zablokováni, obrátili Obama, Hillary a Victoria Nulandová své zraky přímo na Rusko. S tím, že nejdříve svrhli demokraticky zvolenou vládu Ukrajiny, a když pak občané Krymu téměř jednohlasně zvolili návrat do Ruska, spustil Obamův režim a jeho mediální prostitutky falešný povyk o ruské invazi na Ukrajinu.

Ten povyk přetrvává do dneška a posloužil i jako ospravedlnění ekonomických sankcí proti Rusku. Sankcí, které Washington vnutil svým evropským vazalům – a to samozřejmě na jejich - a nikoliv tedy na svůj úkor. Což poskytuje další z početných důkazů o tom, jak neuvěřitelnými zbabělci dnešní evropské vlády jsou. Kdyby jim Washington přikázal: „skočte!“, zeptají se premiér Velké Britanie, německá kancléřka a francouzský prezident zcela určitě jen: „jak vysoko?“

Jedním z důvodů, pro který byl Donald Trump zvolen prezidentem, byl jeho závazek normalizovat vztahy s Ruskem a zauvažovat o tom, má-li NATO čtvrt století po kolapsu Sovětského svazu ještě nějaký důvod pro svou další existenci, či nikoliv.

Tento závazek představoval ovšem přímou hrozbu pro moc a zisky vojenskobezpečnostního komplexu USA, jehož fantastický roční rozpočet ve výši jednoho tisíce miliard dolarů vyžaduje pro sebe skutečně mimořádnou hrozbu, kterou Rusko v ideální míře poskytuje.

A tak začalo být jak Rusko, tak jeho prezident, démonizováni. Hotový uragán lží a výmyslů začala americká propaganda chrlit proti zemi, která si nepřeje nic víc, než dobré vztahy s USA, a šířila své zvěsti o akutním ruském nebezpečí do všech koutů svého impéria. A odpovědí tohoto impéria na pár lidí, kteří se odvážili konfrontovat tuto propagandu s fakty, byla ta, že impérium prohlásilo tyto lidi buď za ruské agenty, či za Putinovy hejly.

Když byl tento můj web zařazen tajemnou skupinou PropOrNot do seznamu 200 ruských agentů v USA, zajímalo mě, čí peníze se za touto skupinou schovávají. Nu a protože nikdo neví, čím PropOrNot vlastně je, ztratil tento web jakoukoli důvěryhodnost. Takže silám války nezbylo než se probojovat o několik pater výš – a to až do knihovny Harvardské univerzity. Stalo se totiž, že právě na tuto adresu poslal někdo cosi, co se podobalo onomu seznamu 200 ruských agentů, vytvořeném tajemnou skupinou PropOrNot.

A světe div se, knihovna slavné Harwardské univerzity ten seznam nevyhodila ven oknem, ale s velkou pompou jej použila, dost doplnila, vylepšila a hlavně zveřejnila, takže nyní je dílo osobně připisováno jisté Melisse Zindausové, asistentce profesora komunikace a médií nikoliv na Harvardu, ale v jakési jiné nejmenované instituci. Je to seznam, jak ona říká, který používá ve své třídě, aby naučila studenty, jak se mají vyhýbat falešným a vymyšleným iformacím. Vyjádřeno jinak, obráží toto její nakládání se seznamem její vlastní ignoranci a zaujatost.

Jak si všiml jeden z mých čtenářů, dokazuje Melissa svou vlastní indokrinaci americkými presstitutkami tímto svým vyjádřením: „Poslouchám a sleduji široký proud informací od mainstreamu až ke zdrojům, vlastněným různými korporacemi. Konkrétně čtu New York Times, The Washington Post, The Boston Globe, The Wall Street Journal, Forbes, The Atlantic, a poslouchám National Public Radio a další různé místní zdroje.“

Takže rozprostřen jako na talíři zde máme západní svět, informovaný knihovnou Harvardské univerzity, co je dobré a prospěšné číst – a to na doporučení jedné neznámé mladé ženy, podle níž je tedy bezpečné číst prostitující se média, která ve snaze pomoci válce a policejnímu státu lžou na každém svém řádku a v každé své vyslovené větě.

Jste-li svědkem korupce této úrovně na něčem, co předstírá být nejlepší americkou univerzitou USA a nalézá se tedy na samém vrcholu 24 letých lží z předcházejících období tří amerických prezidentů, kteří zabili a vyhnali z domovů miliony lidí v mnoha zemích světa a nebyli povoláni k odpovědnosti ani za ty zabité, nemůžete se vyhnout myšlence, že pro USA i pro její korupčnické vazalské státy se pravda stala něčím, čemu je třeba se za každou myslitelnou cenu vyhnout.

Důsledkem Flynnova propuštění z úřadu umožní rusofobním silám USA démonizovat narovnání vztahů s Ruskem jako zradu. Kdyby takovéto pojetí mezinárodní politiky bylo vloženo na bedra amerických prezidentů v průběhu Studené války, život na této zemi by pravděpodobně už neexistoval.

Co je na USA a Evropě tak znepokojující není jen bezměrná důvěřivost a bezstarostnost většiny lidí. Ještě hrozivější je ochota médií, vládních představitelů a členů profesionálních organizací lhát a to zcela bezostyšně lhát v zájmu svých kariér. Pokuste se např. nalézt náznak hanby ve tvářích všech těch lhářů, vystavujících svými lžemi lidstvo thermo-nukleární zkáze. Je jim to jedno. „Jen když budu mít nového mercedese i příští rok.“

Jak řekl George Orwell už před desetiletími: V čase všeobecného klamu se pravda stává revolučním činem.

Tu situaci už zde máme. Když totiž dnes řeknete v Americe pravdu, stali jste se dodavatelem falešných informací - a zrádcem. Se vším rizikem, které je s tím spojeno.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Štěpán Kotrba a Tomáš Klvaňa debatovali o Zemanovi a vážně to stálo za to...

0
0
17.3. 2017   Parlamentní listy
Miloš Zeman má šanci vyhrát v prvním kole. A že bojuje proti elitě? To jsou jen šašci. Tak argumentoval v internetovém pořadu PL TV politický a mediální analytik Štěpán Kotrba. Jeho oponent, novinář a komentátor Tomáš Klvaňa kritizoval Zemana za podlézání Číně a Rusku. Uznal ale prezidentovi mnoho zásluh. Oba se shodli v tom, že Miloš Zeman je jasný favorit prezidentské volby.
Češi jsou chytří, žádného Kisku nezvolí. 



Gambler Horáček. Pořad Horké téma s Tomášem Klvaňou a Štěpánem Kotrbou. Moderoval Radim Panenka.

Poté, co Miloš Zeman ohlásil druhou kandidaturu na prezidentský úřad, se rozproudila debata o jeho dosavadním výkonu funkce i o tom, zda má vítězství skutečně tak jisté, jak mnozí předpokládají. Právě na tyto otázky se pokouší odpovědět další vydání diskusního pořadu internetové PL TV Horké téma.

Klvaňa v některých momentech, možná překvapivě, prezidenta Zemana chválil. Později už jasně konstatoval, že podle něho současná hlava státu dělá věci, které se s touto funkcí neslučují. „Když se podíváte na média, vidíte, že rozprava i vinou Miloše Zemana zhrubla. Prezidentskou roli do jisté míry zdevalvoval,“ uvedl. Uznává ale, že prezident určuje témata a směr diskuse v naší zemi.

Štěpán Kotrba míní, že volby může Miloši Zemanovi prohrát jedině Miloš Zeman. Analytik se domnívá, že má současný prezident šanci vyhrát už v prvním kole. Zpochybnil Klvaňovo tvrzení, že Zeman válčí s elitou a akademickou obcí. „Je to opravdu elita? Nebo to jsou šašci, kteří si na elitu hrají,“ vstoupil do toho.

„Miloš Zeman má velkou šanci na vítězství. Hlavním důvodem bude dobře šlapající ekonomika vytvářející pozitivní atmosféru ve společnosti. Je jasným favoritem, bude ale záležet hlavně na tom, kdo se dostane do druhého kola. Má ale o něco menší šanci než před čtyřmi lety. Říká sice, že nebude dělat žádnou kampaň, ale to by musel zmizet na Mars,“ zmínil Tomáš Klvaňa v úvodu Horkého tématu.

Štěpán Kotrba zpochybnil, že má prezident menší šanci než v roce 2013. „Jestli ztratil jedny voliče, získal jiné,“ konstatoval. Existuje něco, čím by si Zeman mohl uškodit natolik, aby to vedlo k jeho prohře?„Miloš Zeman je autorem bonmotu, že sociální demokracii může porazit jenom sociální demokracie a Miloše Zemana může porazit zase jenom Miloš Zeman,“ sdělil.

Pokud chce někdo prezidenta Zemana porazit, nesmí proti němu podle Klvaňových slov vést kampaň. Takový potenciální protikandidát prý musí mluvit o tématech, která leží na srdci většině občanů v České republice. „Měl by to být někdo, kdo dokáže oslovit nejen tzv. pražskou kavárnu, tedy lidi z velkých měst a s určitým vzděláním a příjmem, ale také voliče Miloše Zemana,“ nastínil novinář a komentátor Klvaňa.

„Nedovedu si představit kandidáta, který by se nevymezoval vůči Miloši Zemanovi a současně byl dostatečně agendově vybaven na to, aby oslovil většinu republiky,“ reagoval Štěpán Kotrba.

Protikandidát, který by chtěl současného prezidenta porazit, nesmí podle Klvani přistoupit na osobní útoky. „V tomhle je Zeman daleko silnější, a pokud se do toho jeho soupeř nechá zatáhnout, prohraje,“ upozornil.Známá osobnost, která by dokázala Miloše Zemana porazit, neexistuje. Tak reagoval Štěpán Kotrba. „Nikoho takového nevidím a je to důvod, proč má Zeman šanci být zvolen v prvním kole. Lidé, kteří by mu mohli být důstojnými soupeři, jsou možná ještě někde na škole a učí se to,“ je přesvědčen analytik Kotrba.

Jenže na Slovenku, jak oponoval Klvaňa, také nejdřív nikdo neznal Andreje Kisku. „To byla marketingová bublina,“ poznamenal Kotrba. „Marketingová bublina, která se stala prezidentem a vlastně docela úspěšným prezidentem. Říct, že nikdo v České republice nemůže porazit Zemana je z definice nesmysl. Otázka je, jestli takový člověk bude kandidovat,“ dodal k tomu Tomáš Klvaňa.

„Tyhle marketingové hry není možné v Česku aplikovat, na to jsou Češi dostatečně chytří, dostatečně mediálně vzdělaní a dostatečně nedůvěřiví vůči všem novým osobám, než aby na to přistoupili,“ argumentoval Štěpán Kotrba.

Potřebuje nebo nepotřebuje Miloš Zeman politickou podporu ČSSD či hnutí ANO? „Od Sobotky by to byl polibek smrti,“ sdělil jasně Kotrba. „Přímou podporu ANO nepotřebuje, ale nehodil by se mu jejich silný protikandidát,“ řekl k tomu Klvaňa. ČSSD má prý z prezidenta Zemana strach.„Podíváme-li se na českou politickou scénu chladně a realisticky, máme jenom dvě velké politické osobnosti. Je to Miloš Zeman a Andrej Babiš. ČSSD ani jiná strana v sobě nemá tak silnou osobnost,“ myslí si Tomáš Klvaňa.
Jak je to se Zemanovým údajným rozdělováním společnosti? „Mám mu za zlé, že společnost dostatečně nepolarizuje, aby odlišil faleš od dolních deseti milionů, pro které chtěl být prezidentem. Dokázal ale zaujmout viditelné místo v mezinárodní diplomacii. Posunul nás z unipolárního do multipolárního světa. Oceňuji orientaci na Rusko a Čínu,“ hodnotil dosavadní Zemanovy kroky Štěpán Kotrba. Zeman prý sjednotil většinu společnosti, která za ním stojí, a sjednotil i všechny ostatní k odporu vůči sobě.
„Dobré ekonomické vztahy s Ruskem a Čínou musíme mít, jsou to důležité trhy, jenže Zeman vždycky udělá krok navíc, který dělat nemá a značí jisté podřízení se velmoci, podlézání. Třeba výrok o učení se stabilizovat společnost v komunistické Číně, která zavírá lidi do pracovních táborů za odlišné názory a mučí lidi ve věznicích,“ kritizoval Tomáš Klvaňa.

„Kulturní revoluce v Číně dávno skončila a dnešní Čína už není včerejší,“ namítal analytik Kotrba. „V Číně se stále zavírají lidé za politické názory,“ nenechal se Klvaňa odbýt. Podle Kotrby je to ale jen jiné vnímání politiky, jiné vnímání vztahu stát–občan. „Faktem je, že Čína si dbá na to, aby rozvraceči režimu byli ve vězení a neběhali na Západ hlásit, jak je Čína zlá,“ dodal politický a mediální analytik.

Závazky, které si prezident Zeman stanovil, že nepovede kampaň, nebude chodit na televizní debaty a nebude útočit ani odpovídat na útoky soupeřů, nemůže podle novináře a komentátora Tomáše Klvani vydržet. „To by byla první taková kampaň v historii politických věd a zapsal by se tím do dějin. Pokud to opravdu dodrží, tak prohraje,“ je si jistý Klvaňa. Jeho soupeř v debatě reagoval stručně. „Orel much nelapá,“ podotkl jen Kotrba.
Popularita a známost Miloše Zemana mezi lidmi je podle něho taková, že lidé budou vědět, koho chtít. „Většina pražských politologů má problém vnímat venkov deset kilometrů od Prahy jako něco, co by mělo rozhodovat v politice,“ smál se Kotrba.

A co již ohlášení Zemanovi protikandidáti? Nejvážněji se zatím mluví o Michalu Horáčkovi. Je či není podle diskutérů předčasné odhadovat, zda to bude právě Horáček, kdo se střetne se Zemanem v druhém kole? „Jestli druhé kolo bude, tak by bylo směšné, pokud si pražská kavárna a protivníci Miloše Zemana vyberou gamblera Horáčka jako kandidáta na prezidenta,“ odmítl důrazně Kotrba. „Zapomněl jsem si doma křišťálovou kouli, takže nevím. V tuto chvíli je Horáčkova kampaň velmi rozpačitá,“ znělo poslední slovo Tomáše Klvani v pořadu Horké téma.

Duel raket nad Sýrií – velmi nemilá situace pro Izrael

0
0
Geo
18.3. 2017  Eurasia 24

Izrael v pátek 17. března zaútočil na území Sýrie. Útok to nebyl ojedinělý, ale opakovaný, přesto se od dřívějších podstatně liší. Čtveřice stíhacích bombardérů F-15I v pátek 17. března před tři čtvrtě na tři ráno pronikla do vzdušného prostoru Sýrie a v blízkosti Palmýry provedla úder na objekty libanonské šíitské ozbrojené organizace Hizballáh.



„Jako obvykle, letěli jsme tam zaútočit na základny Hizballáhu a sklady na teritoriu Sýrie, na které se dostávají zbraně z Íránu pro přepravu do Libanonu,“ citovala ruská média bývalého šéfa izraelské zvláštní služby Nativ, analytika Jakova Kemdiho.

Syrské velení v pátek informovalo, že protivzdušná obrana Sýrie proti izraelským letounům úspěšně zakročila – jeden měl být ze země sestřelen, druhý poškozen a dva další byly přinuceny opustit syrský vzdušný prostor.

Do pátečního večera však nebyly k dispozici žádné hmatatelné důkazy syrského tvrzení, především informace o případném dopadu trosek sestřeleného izraelského stroje.

Pravděpodobnost této verze rozhodně odmítl i Jakov Kedmi, jehož vyjádření – jako vždy – nepředstavuje oficiální prohlášení izraelského státu.

Izraelský stát však událost komentoval, a učinil tak už podruhé za posledního půl roku; do té doby se komentářům k působení svého letectva nad Sýrií přísně vyhýbal.

Tentokrát byl nucen přiznat nejen nelegitimní narušení vzdušného prostoru suverénního státu, ale také to, že syrská(?) protivzdušná obrana útočící letouny detekovala a zasáhla proti nim.

Izraelská reakce zněla takto: „Pokud je nám známo, bezpečnost letadel vzdušných sil Izraele a izraelských občanů nebyla v žádné fázi ohrožena.“

Nabízí se otázka: proč byli Izraelci přinuceni použít vlastní obranné prostředky ke zneškodnění něčeho, co je nijak neohrožovalo?

Některé zdroje použití izraelského protiraketového systému Arrow vysvětlují údajným ohrožením území Izraele syrskou protiletadlovou raketou komplexu S-200VE, jejíž trajektorie po neúspěšném pokusu o zachycení izraelského letounu vedla na území židovského státu.

I tato varianta je v rozporu s tvrzením, že nebyla ohrožena bezpečnost izraelských občanů. Části trosek rakety (není to žádný drobeček – měří přes deset metrů a před odpalem váží víc než sedm tun) nakonec podle všeho dopadly na území Jordánska, do města Irbid na severozápadě země (na snímku může být torzo jednoho ze čtyř pomocných motorů):



Pokud zní nevěrohodně tvrzení syrské strany o sestřelu izraelského letadla, pak zní nevěrohodně i tvrzení izraelské strany. Izraelci byli evidentně na celou operaci velmi dobře připraveni, ale nakolik reálně předpokládali ohrožení jejich letadel nebo území? K jednomu či druhému – v rozporu s jejich tvrzením – s vysokou pravděpodobností došlo.

A nyní je zde otázka, zda a jak bylo do protiakce zapojeno Rusko, které pomáhá Sýrii restaurovat protivzdušnou obranu a díky vlastním instalacím PVO v zemi má kvalitní přehled o situaci nad Sýrií. Totiž:

K události došlo jen týden poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu „vyletěl“ z Kremlu ponížený replikou Vladimira Putina na pokus izraelského premiéra mediálně podsunout ruskému prezidentovi „snahy Peršanů zničit před 2500 lety židovský národ“. Ruský prezident mu odpověděl: „Dnes už žijeme v jiném světě. O jeho problémech je třeba hovořit.“

Putin tak dal jasně najevo, že nehodlá připustit rozklížení vztahů s Íránem, který je pro Rusko, na rozdíl od Izraele, nejen skutečným (a nikoliv předstíraným) pomocníkem v boji proti Islámskému státu, ale také – spolu s Tureckem – zemí, s níž se Rusko hodlá bavit o budoucnosti Sýrie.

Netanjahu tedy krátce po tomto moskevském fiasku znovu zkusil v Sýrii zaútočit na Hizballáh, chráněnce Íránu. A tentokrát pochodil tak, že byl přinucen použít vlastní protiraketovou obranu.

Vážně ohrozil buďto své letce, anebo své civilní občany – protože pokud by byla pravdivá verze o směřování vypálené S-200 nad Izrael, mohla by tam napříště dopadnout nejen rekta či její trosky, ale taky máslo na Netanjahuovu hlavu.

Nelze předpokládat, že si Izraelci dají pokoj. Jako vždy ve své historii vyvodí důsledky a pokusí se přizpůsobit, což bude nejspíš znamenat urychlení procesu dosažení bojové připravenosti nových letadel F-35I Adir.

Jenže takových adaptací čeká Izrael v Sýrii mnohem více, protože jak ukazují poslední události, účinně se nyní přizpůsobuje i druhá strana. A to je situace, na kterou si Izrael v Levantě odvykl od pádu Sovětského svazu.

- - -

Geo, Eurasia24.cz

Doba a dílo Andreje Babiše

0
0
18. 3. 2017  Tribun
 

Situace kolem magnáta a ministra v jedné osobě A. Babiše pomalu ale jistě opouští doménu frašky (Sorry jako) a vstupuje do domény panoptika (Účetní udělala chybu). Babiš plácá, jak mu to přijde po ruku a novináři, včetně těch, které neplatí, se ho už ani nepokoušejí chytit za slovo. 


Voliči ho pak přímo žerou a popularita Babiše a jeho politického křídla ANO roste a jestli se nic mimořádného nestane, tak na podzim bude premiérem a to nám teprve ukáže, jak se nefláká, maká a řídí stát jako firmu.

Jak je možné, že se notorický lhář a podvodník (alespoň ten daňový) těší ve společnosti takovému respektu? Předně proto, že Babiš není obyčejný lhář, který svými lžemi sleduje nějaký cíl. Babiš nelže plánovitě, Babišovi je prostě jen jedno, co bylo, řeší jen to, co je teď. Když řekne, že něco neudělal, je to proto, že v daném okamžiku považuje takové prohlášení za výhodné, ale svoji paměť na něj plýtvat nebude a neřeší, co bude za dva měsíce, neintrikuje. Prostě až se ho zeptají po čase na to samé, tak odpoví to, co mu bude připadat vhodné v daný okamžik, žádné ohledy na historii. Snaha nachytat ho při lži je k ničemu, protože za nachytaného ho mohou považovat maximálně tak ostatní, on sám to neřeší. To už není ani hroší kůže, to už je neexistence hrocha. A protože lže tak nějak normálně, lidsky (zahýbá a krade přece každý druhý), tak nachází pochopení a sympatie.

A pak je tu aspekt populismu. Babiš je ryzí populista v pravém smyslu toho slova. U nás se ve snaze každý takový pokus zdiskreditovat účelově označuje za populismus naslouchání lidem, pochopení pro jejich starosti a úsilí o zlepšení jejich života, ale tak to není, populista není ten, kdo nesouhlasí s postojem, že na chudý lid musí být přísnost, populista je ten, kdo lid svádí, kdo se mu podbízí, aby od něj získal hlasy, aniž by se mu chtěl revanšovat jakkoliv jinak, než že jim dopřeje dobrý pocit. A to je přesně to, co Babiš lidem nabízí a čím si získává jejich podporu, přičemž lid v jeho případě není jen plebs, ale živnostníci, úřednici a podnikatelé. A ten dobrý pocit pramení z toho, že se Babiš úspěšně odmítá hrát podle pravidel systému, který se v očích mnoha lidé zdiskreditoval – liberální parlamentní demokracie. Babiš je prostě hrdina, který má na háku politiky, novináře i neziskovky, Babiš je ten, kdo to dokázal, a každý jeho další přešlap je jen dalším důkazem úspěšného vzdoru.

Ovšem ani tohle Babiš zřejmě nijak zvlášť neplánuje, on je prostě takový. Ale i kdyby to byl všechno chladný kalkul, na Babišově popularitě to příliš nezmění, jen se ho někteří budou bát o něco víc, ale to budou beztak ti, kteří jsou vůči němu ostražití již teď. Těm ostatním to bude jedno stejně, jako jsou jim lhostejné jeho současné eskapády.

S Babišem je sranda už teď a ještě s ním fůru švandy zažijeme, jen v té švandě bude hodně šklebu. Babiš to s námi zkrátka umí, ovšem zároveň – a to je podstatné – je Babiš i produkt své doby. To ale neznamená, že doba, která přijde, nebude produktem Babiše. I proto by bylo dobré, kdyby se Babiše podařilo udržet ve volbách na uzdě, i za cenu kompromisů s tradičními stranami (myšleno organizačně, nikoliv programově). Babiš totiž žádný program nemá. Babiš má zcela jistě plán, ale nemá program. Svým způsobem se s Babišem vrátil ideál Havlovy nepolitické politiky, jen bez make-upu lidských práv, pravdy a lásky.


Smutná bilance nepovedených privatizací OKD - hornické odbory žádají nápravu!

0
0

17.3.2017  E-sondy
 
 
Hornické odbory plně podporují všechny snahy, které pomohou zaměstnancům OKD Ostrava a občanům v regionu. Sdružení hornických odborů (SHO) OKD podporuje každou iniciativu, která pomůže získat zpět peníze z nepovedené privatizace důlních společností a bývalého bytového fondu OKD, stojí ve zveřejněném stanovisku SHO.


„Nemáme zájem, aby tyto kauzy byly předmětem politických šarvátek a předvolebního boje. Zodpovědnost za vzniklou situaci nesou všechny předchozí vlády. Vše začalo divokou privatizací v roce 1991 za doby ministra Vladimíra Dlouhého. K žádným pozitivním změnám nedošlo ani od roku 1992 až do roku 1997, kdy byl premiérem Václav Klaus. Za připomenutí stojí rok 1998, kdy byl premiérem Miloš Zeman a kdy města prodaly akcie OKD. Stát tehdy ztratil v této společnosti většinový podíl. Ministr financí Miroslav Kalousek v letech 2007 - 2014 rovněž neměl o jakoukoliv nápravu zájem. Bohužel, ani stávající ministr financí Andrej Babiš (ANO) nepřišel s žádným řešením kauzy OKD a bytového fondu. Bylo by velmi zajímavé zjistit, jakou výši sponzorských darů, či jiných výhod obdržely jednotlivé politické strany od Zdeňka Bakaly. Pan Bakala získal díky těmto vládám, na úkor státu, společnost OKD, která v té době vlastnila obrovský majetek. Po 12 letech působení Z. Bakaly v OKD zůstaly miliardové dluhy,“ píše předseda SHO Jaromír Pytlík ve zveřejněném stanovisku k současnému dění v OKD.

„Blíží se doba, kdy by mělo dojít ke schválení reorganizačního plánu a možnému prodeji OKD. Jakým zákonným způsobem budou zajištěny finanční prostředky do budoucna na technickou likvidaci jednotlivých lokalit a finanční prostředky na sociální zabezpečení? Nebude se opakovat historie? Žádáme poslaneckou sněmovnu, aby uložila Vládě ČR sjednat nápravu, resp. zmírnění negativních následků prodeje firmy OKD, a.s. a to včetně bytového fondu, píší odboráři ve stanovisku SHO OKD.

- - -

Turecko jako nádor ničí Evropu. Chce to radikální řez

0
0
Erdogan se svým receptem na všechno - koránem
Yekta Uzunoglu
18. 3. 2017

„Evropa se nachází v stavu jako před II. světovou válkou“ řekl včera Erdogan. A „vyždímáme vás jako citron“ křičí ve všech koutech Turecka a západní Evropy jeho národ, uspořádávají emotivní shromáždění ve velkých skupinách na nejrůznějších náměstích Turecka a evropských měst.

Demonstrativně před občany hostitelských zemí rozpůlí citrony či pomeranče a vyždímají je s jasným signálem, že je čas na vyždímání „evropských nepřátel Erdogana“, „káfirů“.

V srdci turecké metropole v Istanbulu dav „šílenců“ před očima policie, která má dle mezinárodních smluv ochraňovat zastupitelské úřady cizích zemí v Turecku, vtrhne na výsostné území Holandska, na generální konzulát Nizozemského království, dav se dostane až na střechu mohutné historické stavby, sundá národní holandskou vlajku, hodí ji na zemi, další část „šílenců“ národní vlajku Holandska roztrhá, pošlape a pověsí nad budovou generálního konzulátu Holandska tureckou vlajku….. a nic se neděje! Ani OSN, ani NATO, členem kterého jsou obě země, ale ani EU, a ani od státníků členských zemí EU ani slovo….


Předseda agrární turecké komory vyhlašuje, že již z Holandska žádné krávy nebudou dovážet a již dovezené vrátí zpátky do Holandska, což se dle jeho slov také už děje. A opět se nic nestalo. Jakoby neexistovaly mezinárodní či evropské obchodní soudy, či smlouvy mezi Tureckem a EU, Tureckem a Holandskem.

Tisíce tureckých hackerů najednou zaútočí na německé instituce či osoby a zmocňují se jejich účtů na twiteru, vloží do nich výhrůžné až fašistické texty, mimo jiné na významný fotbalový klub Borusia Dortmund, který nemá s politikou nic společného a opět se nic neděje! Jakoby neexistovaly bezpečnostní složky EU, jakoby neexistoval Europol či tajné služby k zjištění útočníků!



Turečtí činitelé prohlašují, že zastavují zpětné přebírání uprchlíků z řeckých
ostrovů – kam je sami poslali – což je porušení smlouvy, kterou EU podepsala s Tureckem loni. Dle smlouvy se Turecko zavázalo ke zpětnému přebírání uprchlíků, za což dostalo od EU miliardy eur a není nikdo v Evropě, kdo by řekl STOP! Nelze jednostranně zrušit nějaký bod této smlouvy a ostatní body nechat v platnosti! Evropští činitelé z Bruselu, kteří se při podpisu této smlouvy

Korespondent známého konzervativního deníku Die Welt je zadržen v Turecku, před dvěma dny po třech týdnech na něj soud uvalí vazbu, je obviněn ze špionáže a z podpory terorismu! A to – jak jsme se směli dozvědět – přestože německá kancléřka Angela Merkelová osobně požádala Erdogana o jeho propuštění na svobodu! A opět nikdo z evropských dobře placených činitelů či právních institucí neřekne STOP – to je novinář, na kterého se vztahují jisté mezinárodní úmluvy! STOP, jakápak špionáž, když Německo je členem stejného vojenského paktu jako Turecko! Nikdo neřekne STOP, my nenecháme tak významný a starý evropský deník a jeho jméno tak nehorázné pošlapávat!

Erdogan si sundal masku
Erdogan osobně před kamerami světa utočí na osobu, ano, přímo na osobu německé kancléřky Angely Merklové a obviňuje ji z podpory teroristů! Ani jeden evropský politik v Bruselu, který podepsal loni s Tureckem smlouvy o uprchlících a o spolupráci v této oblasti se neozve, žádní bruselští politici, co vystupovali jako zachránci evropské civilizace, neřeknou STOP, to, co činí tento Turek, je nejen neetické, to je trestné! Nikdo z advokátů či advokátních komor evropského kontinentu nepodává trestní oznámení, žádný státní zástupce ze svého zákonného postavení nezahajuje trestní stíhaní tohoto útočníka! Přitom jde o čest a důstojnost kancléře nejsilnější země evropského kontinentu vůbec!

Turecký ministr vnitra veřejně vyhrožuje Evropě, že měsíčně pošle 15.000 utečenců z Turecka dál do Evropy! To není ministr nějaké banánové republiky, ale země NATO, která permanentně vyhrožuje další členské zemi NATO a děje se vůbec něco? Nic, vůbec nic! Říká někdo z činitelů EU či NATO nebo OSN stop? Řekl někdo Turecku, že tím porušuje kdejaké mezinárodní úmluvy, smlouvy, dohody? Ne! Všichni mlčí jako mumie! Jakoby se jich nic netýkalo, jakoby nebyla ohrožena členská země NATO či EU!

Erdogan včera vyzval před světovými kamerami Turky žijící v Evropě, aby každý z nich zplodil nejméně pět dětí! Proč asi? Ptá se na to někdo z činitelů či státníků jednotlivých evropských států?

Co ještě musí Erdogan učinit, aby činitelé EU, NATO nebo OSN vůbec začali konat a řekli STOP sultáne?

Nepřipomínají nám tyto vyhrůžky, výzvy, vystoupení každý den na několika státem organizovaných shromážděních s davem v extázi, mávající tureckou národní vlajkou a po svém vůdci hajlující dav to, co Evropa již prožila před II. světovou válkou? Evropa to nechce za žádnou cenu ani vidět, ani slyšet a právě proto Erdogan před dvěma dny před světovými kamerami prohlásil, že „Evropa se nachází ve stejné situaci, jako před II. světovou válkou“ a zase NIC! NIC se neděje!


Erdogan často označovaný za satanskou zrůdu
Erdogan přesně ví, co říká a co tím míní! Já si to myslím, já to podloženě tuším!

Co dělají stovky europoslanců v Bruselu a Evropská komise či rady, nebo ty instituce, které jsou ze zákona odpovědné evropským státům?

V případě Česka to vím: pronásledují mně dle všeho na objednávku Sultanátu se všemi svými prostředky, aby mně kriminalizovali, aby mně definitivně umlčely!

 Yekta Uzunoglu 

- - -


Viewing all 19126 articles
Browse latest View live