Jak budete reagovat na další útok na Sýrii?
↧
↧
Zahájení rozhovorů Lavrov - Tillerson v Moskvě
![]()
12. 4. 2017 video - titulky
Záznam úvodních proslovů politiků před novináři před dvoustrannými jednáními 12. 4. 2017. Následovalo několik hodin jednání a poté přijetí u prezidenta Putina.
Překlad a titulky: Ďouba
↧
Konání Západu je v rozporu s jeho prohlášeními / The actions of the West contradict its statements
12. 4. 2017
V poslední době západní politici se stále více podporují boj proti terorismu. Nicméně, i přes to je jednání představitelů západních zemí často v rozporu s jejich četnými sliby. Takový druh chování lze snadno vysledovat v případě tiskového mluvčího Bílého domu Seanaa Spicera. Podle agentury Reuters, Sean Spicer na pravidelné každodenní tiskové konferenci tvrdí, že ačkoli pro prezidenta USA Donalda Trumpa je boj proti terorismu na prvním místě, Washington bude pokračovat v útocích proti syrským silám.
Velvyslanec USA při Organizaci spojených národů, Nikki Haley, v rozhovoru pro CNN dříve řekla, že neviděla politické řešení konfliktu v Sýrii. Nicméně, Haley také dodala, že další kroky Trumpa by přímo závisely na reakci amerických partnerů.
Je třeba zmínit, že reakce západních zemí, které neúnavně šíří zásady tolerance a humanistické hodnoty ihned následovala. To znamená, že britská premiérka, Theresa May, a německá kancléřka Angela Merkelová, promluvily telefonicky s Donaldem Trumpem a vyjádřily podporu pro činnost USA v Sýrii.
Kromě toho, aniž by čekaly na případné výsledky nezaujatého vyšetřování syrského chemického útoku OSN, Mayová a Merkelová souhlasily s Trumpem ve „významu pohnání syrského prezidenta Bašára al-Assada k odpovědnosti“ za incident, který zabil desítky civilistů.
Britský ministr zahraničí také nemohl zůstat stranou. Podle Associated Press, během summitu G7, na setkání s ministrem zahraničí USA Rexem Tillersonem Boris Johnson vyzval Washington, aby i nadále užíval raketové útoky proti Sýrii.
Je zřejmé, že podporou útoku Spojených států Západ opět zdůraznil svůj nezájem o politické urovnání syrské krize a připravenost podpořit jakoukoli vojenskou intervenci v zemi.
Chování Washingtonu je také možno snadno vysvětlit. Na jedné straně byl raketový útok v Sýrii pokusem odvrátit pozornost světového společenství od selhání zahraniční politiky USA na Středním východě a zejména v Iráku. Na druhou stranu provokace s chemickým útokem v syrském Idlibu a následný raketový útok umožnil Donaldu Trumpovi dosáhnout podpory amerického establišmentu a posílit svou autoritu mezi obyvatelstvem USA.
The actions of the West contradict its statements
Recently, Western politicians are increasingly advocating the fight against terrorism. However, despite this, the actions of representatives of Western countries often contradict their numerous promises. Such kind of behavior can be easily traced to the White House Press Secretary, Sean Spicer.
According to Reuters, at the daily press briefing Sean Spicer claimed that despite U.S. President Donald Trump makes fighting terrorism the first priority, Washington will continue attacks against the Syrian forces.
Earlier, the U.S. ambassador to the United Nations, Nikki Haley, in an interview to CNN said that she didn't see a political solution to the conflict in Syria. However, Haley also added that Trump's further steps would directly depend on the reaction of the American partners.
It should be mentioned that the reaction of Western countries, which tirelessly propagate the principles of tolerance and humanistic values, followed immediately. Thus, British Prime Minister, Theresa May, and German Chancellor, Angela Merkel, spoke in separate phone calls with Donald Trump expressed support for the U.S. action in Syria.
In addition, without waiting for any results of an unbiased UN investigation into Syrian chemical attack May and Merkel agreed with Trump "on the importance of holding Syrian President Bashar al-Assad accountable" for the incident that killed scores of civilians.
Besides, the British Foreign Secretary also could not stay away. According to the Associated Press, during the G7 summit, at a meeting with U.S. Secretary of State Rex Tillerson, Boris Johnson called on Washington to continue to launch missile strikes against Syria.
Obviously, supporting the attack of the United States, the West once again stressed its disinterest in the political settlement of the Syrian crisis and the readiness to support any initiative of military intervention in the country.
In its turn, Washington's behavior is also easily explained. On the one hand, the missile attack in Syria was an attempt to divert the attention of the world community from the failure of U.S. foreign policy in the Middle East, and in particular, in Iraq. On the other hand, the provocation with the chemical attack in Syria's Idlib and the subsequent missile strike, enabled Donald Trump to enlist the support of the American establishment and strengthen his authority among the U.S. population.
↧
Bývalý velvyslanec Velké Británie v Sýrii prohlásil, že Asad chemický útok v Idlibu neprovedl
12. 4. 2017 zdroj
Diplomat to konstatoval ve vysílání BBC. "... nenechávám mozek za dveřmi, když analyzuji situaci. Snažím se být objektivní. A vzhledem k předchozí zkušenosti, i včetně Iráku, je jasné, že nemůžeme na slovo věřit takzvaným expertům rozvědky..." Bývalý britský velvyslanec v Sýrii Peter Ford byl velmi nepříjemným hostem anglické televize. Nesouhlasil ani s jedinou tezí, kterou jednohlasně opakují zástupci takzvané západní koalice ohledně událostí v Sýrii.
Pro začátek moderátor přečetl část Trumpova provolání o tom, že Bašár Asad je za chemickým útokem na nevinné civilisty. "Jde o konstatování faktů, že?", řekl diplomatovi. "Jde o konstatování mýtů, ne faktů", odpověděl Ford. "Neznáme celou pravdu. To, co opravdu potřebujeme, je prošetření. Protože existují dvě verze těchto událostí. První z nich je americká verze. Druhá - konvenční bomba byla svržena na sklady teroristů s chemickými zbraněmi. Nevíme, která verze je pravdivá. Ale nezapomeňte, co bylo před Irákem. Experti, rozvědka, politici byli naprosto přesvědčeni o tom, že Saddám má zbraně hromadného ničení. Co za všechny možné důkazy nám ukazovali! Fotografie, grafy ... Ukázalo se, že všechno byla nepravda. Všechno! Je možné, že ani teď nemají pravdu. Jen se hledá záminka k útoku na Sýrii. Ale nesmíme klamat sami sebe. To, co se stalo, otevírá cestu k dalším chemickým útokům, ne že je vymýtí!"
Moderátor se snažil situaci zachránit: "Tato prohlášení zní v unisono s tím, co bylo řečeno v Rusku, nikoli s celkovou mezinárodní reakcí. Vy přizvukujete Rusku, zatímco ministr obrany Michael Fallon je přesvědčen, že existuje dostatek důkazů k tomu, aby tyto akce podpořil (zasazení úderů letectva USA Sýrii - pozn. red.). Proč jste tedy v menšině?!"
Fordova odpověď je jednoznačně skvělá: "Protože nenechávám mozek za dveřmi, když analyzuji situaci. Snažím se být objektivní. A vzhledem k předchozí zkušenosti, i včetně Iráku, je jasné, že nemůžeme na slovo věřit takzvaným expertům rozvědky. Mají vlastní program, vlastní priority.
Vrátíme-li se k hlavnímu tématu. A není to konec. Británie bude pravděpodobně do tohoto konfliktu zavlečena. I proto, že Trump právě poskytl džihádistům tisíc důvodů, aby inscenovali tyto fejkové operace. Vždyť je vidět, jak je možné snadno a úspěšně s pomocí lehkověrných médií vyvolat neuvážené reakce Západu.
S největší pravděpodobností (džihádisté, DAEŠ - pozn. red) zorganizují inscenované operace, podobné těm předchozím (což bylo zdokumentováno OSN v srpnu 2016), kdy byla snaha vydávat chemické útoky s chlorem za zločiny režimu (Asada - pozn. red.).
Zapamatujte si moje slova! Říkám to tady a teď! To vše se určitě stane! A militaristé si hned pospíší s oznámením, že Asad nám háže rukavici a že my jsme jednoduše povinni vší silou na Sýrii udeřit. Zapamatujte si, že to všechno bude lež!"
Moderátor se potom pokusil mírně korigovat téma. "Jste samozřejmě seriózní odborník v této oblasti, vždyť jste bývalý britský velvyslanec v Sýrii", obrátil se na svého hosta. "Znáte Bašára Asada, jeho režim, jeho zemi. Jaká bude podle Vašeho názoru jeho reakce na to, co se děje?"
"Asada lze nazvat tvrdým, krutým, ale není to blázen", odsekl Ford. "Na co by potřeboval tento bolehlav? To neposkytuje vojenskou výhodu. Místo, kde byl zasazen úder, nemělo vojenský význam. Není v tom vůbec žádná logika. Toto nahněvalo Rusy. A vůbec je to všechno nepřesvědčivé!
Ale zaplatíme za to my všichni. Ceny ropy půjdou nahoru. S největší pravděpodobností se chemické zbraně budou používat častěji, ne méně často. A co je nejdůležitější, Syřané a Rusové už nebudou chtít s námi proti DAEŠ ve stejném rozsahu spolupracovat".
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
O interpretácii humanitárnej situácie v Mosule
Počas bojov o Aleppo v decembri minulého roka všetky západné televízne stanice informovali o katastrofálnej humanitárnej situácii vo východnej časti mesta obsadenej povstalcami. Hlavnou témou boli takzvané „posledné správy“ z obliehaného mesta, ktoré poskytovali „žurnalisti“ a „obyvatelia“ Aleppa. Vysvitlo, že v skutočnosti mnohí z nich boli protiasadovskí aktivisti, a tieto správy neboli z ich strany posledné. Napriek tomu všetky západné televízne stanice venovali uvedenej téme veľký objem vysielacieho času, pričom vôbec nebrali do úvahy, že východné Aleppo kontrolovali rebeli z teroristickej organizácie známej ako Front an-Nusra, ktor&aacut e; je sýrskou súčasťou Al-Káidy.
Vo svojich správach o dobytí Mosulu západné médiá prakticky ignorujú utrpenie miestneho obyvateľstva. Podľa televízie Russia Today utečenci z Mosulu, ktorí sa nachádzajú na území irackého Kurdistanu, opisujú situáciu v meste takto: „Na vlastné oči som videl, ako boli počas bombardovania zničené tri budovy. Teroristi tam prišli, počkali, kým si ich niekto všimne a sfotografuje, a potom ušli. V dôsledku toho zahynulo 17 civilistov, medzi nimi aj jedna tehotná žena. Výbuch z nej strhol šaty, jej telo sme zakryli plachtou,“ rozpráva jeden z miestnych obyvateľov. „Videla som, ako letecký nálet zrovnal so zemou dom, ktorý bol vedľa nášho. Bomby padali aj na susedné budovy. Boli v nich ľudia, civilné obyvateľstvo,“ s hrôzou sa rozpamätúva istá žena. „Letecké nálaty spôsobili, že mnohí ľudia zahynuli alebo boli ranení. Neboli tam ani lekári, ani nemocnice,“ zdôrazňuje muž, ktorému sa podarilo ujsť z mesta.
„Dvadsať až tridsať ľudí sa natlačilo do maličkej kúpeľne a tam sme s hrôzou čakali, kedy na nás spadne bomba,“ hovorí ďalší utečenec.
Televízia Russia Today sa spýtala aj na názor mnohých organizácií zaoberajúcich sa ochranou ľudských práv. V jednom z takých interview Lama Fakih, zástupkyňa riaditeľa organizácie Human Rights Watch pre Blízky Východ, uviedla, že iracká armáda búrala domy, v ktorých bývali civilisti, a že násilne vysídlila približne 125 rodín pod zámienkou, že ich príbuzní spolupracovali s Islamským štátom.
5. marca 2017 OSN vydalo správu, v ktorej tvrdí, že počas bojov o Mosul od októbra 2016 v snahe o záchranu pred bojovými akciami mesto opustilo 206 502 utečencov. Počet utečencov dosahoval priemerne 4000 osôb za deň. Situácia utečencov bola vyhodnotená ako zúfalá a financovanie pomoci ako absolútne nedostatočné.
V ten istý deň, ako bola vydaná spomínaná správa, všetky západné televízne stanice uverejnili materiály o Mosule. Vo všetkých sa však hovorilo najmä o úspechoch vojenskej operácie a o utrpení civilného obyvateľstva spôsobenom teroristami. Humanitárna katastrofa, ku ktorej došlo v dôsledku operácie, sa spomínala iba okrajovo. Presne naopak to bolo v čase bojov o Aleppo, keď sa o úspechoch vojenskej operácie a o tom, že mesto je baštou teroristov, prakticky nehovorilo. Televíza Russia Today vykonala porovnávaciu analýzu televíznych novín troch popredných západných televíznych spoločností (výsledky sa uvádzajú na grafe nižšie): televízne noviny zo dňa 13. decembra 2016, keď prebiehali rozhodujúce boje o Aleppo, a televízne noviny z 5. marca 2017, keď bola vydaná správa OSN o humanitárnej situácii v okolí Mosulu. Vyhodnotili sme, koľko času bolo venovaného 1) priebehu vojenskej operácie, 2) utrpeniu civilného obyvateľstva spôsobenému vojenskou operáciou a 3) utrpeniu civilného obyvateľstva spôsobenému teroristami. Výsledok jasne ukázal, že západné masovokomunikačné prostriedky prezentujú svojim divákom skreslený obraz: v prípade operácie v Mosule informácia o humanitárnych následkoch vojenskej operácie prakticky absentuje, zatiaľ čo informácie o Aleppe sa sústreďovali práve na tento aspekt.
Ostatné videá si môžete pozrieť na našom Youtube na adrese: ZDE
Veľvyslanectvo Ruskej federácie v Slovenskej republike
↧
↧
Volby2017/068: Totální válka
13. 4. 2017 RadimValenčíkPíše
Analýzy a komentáře aktuálnĺho děnĺ před řĺjnovými volbami do ps z hlediska vytvořenĺ předpokladů pro skutečné reformy.Pokračování v rozboru tezí:
Jádro současné globální moci v podobně nekontrolovatelných enkláv zpravodajských služeb, finančních agentů propojených s částí tradičních elit využívá permanentního vyvolávání a stupňování konfliktů:
- K překrývání příčin současných problémů.
- K vytváření prostředí vhodného pro tunelování zemí shora.
- K posilování prostředků kontroly obyvatelstva (jak formou technické vybavenosti, tak odbouráváním administrativních omezování kontroly soukromí).
K tomu:
Zde je oproti původním tezím jen lépe strukturováno a tím i zdůvodněno, proč pro fungování současné globální moci je příznačné vyvolávání a vyhrocování konfliktů. Propojují se tři dostatečně silné motivy.
VI.
Pokračující degenerace jádra současné globální moci zašla tak daleko, že roste intenzita tlaku na reformu jak zevnitř, tak i zvenku, ze strany veřejnosti. I zde se projevuje snaha jádra globální moci řešit problémy vyvoláním drastických konfliktů, tentokráte přímo uvnitř jednotlivých zemí, v nichž má jádro globální moci původ. Hrozbu pokračující degenerace a úpadku řeší jádro současné globální moci obdobně jako goebbelsovsky vyšinuté nacistické Německo pokusem o dotažení stávající tendence vyhrocování konfliktů k totální válce proti všem vedené slouhy, slouhy slouhů a zapouzdřenými poskoky této současné globální moci. Jsme přímými svědky a oběťmi této šílené totální války, jejím následkům se však dokážeme efektivně bránit, protože je stále zřetelnější, o co jde.
K tomu:
Když jsem psal přípravné studie k těmto tezím, uvědomil jsem si, že některé projevy fungování současné globální moci (např. v souvislosti s hysterií v USA a v rámci euroreprezentace po zvolení Trumpa prezidentem) mají podobu té formy hysterie, která byla vyvolána vyhlášením totální války v hitlerovském Německu. Vše už bylo ztraceno, ale k prodloužení přežití "vyvolených" a čekání na zázrak (udržování vlastní představy o možnosti zázraku např. v podobě zázračné zbraně) bylo možné obětovat všechny. Připomeňme si autentickou atmosféru a způsob, kterým Goebbels 18. února 1943 klade deset otázek a vyhlašuje totální válku:
Současná protiruská hysterie a potřeba znovu a znovu demonstrovat sílu upadající moci i za cenu zvyšování rizika globálního konfliktu mají velmi obdobné rysy. Jádro globální moci se bude znovu a znovu pokoušet demonstrovat svoji sílu, přesvědčovat o ní své souvěrce – a tím se bude zviditelňovat, stávat pro normální lidi čitelným.
VII.
K efektivní obraně a následné nápravě potřebujeme:
- Společně sdílenou realistickou vizi.
- Odhalení mechanismů současné moci.
- Akční program obrany a nápravy.
(Pokud je myšlenka dobrá, vždy si najde toho, kdo pomocí ní zvítězí.)
K tomu:
Na semináři v Jihlavě mně někdo položil otázku, zda by právě těmito třemi body neměl začít další seminář. To by bylo fajn. Ale k tomu se musíme teprve "prokomunikovat". Snažit se o vzájemné sdílení priorit, toho, co je nutné, abychom se v pochopení současné reality posunuli vpřed, umožnili tak podstatně efektivnější šíření povědomí o tom, o co v dnešním světě jde.
Ještě se vrátím ke zmínce o selhání tradičních majetkových elit, které vždy v historii vzlínání struktur založených na vzájemném krytí omezovaly. Z toho totiž vyplývá, že do koalice proti zlu současné globální moci je nutné včlenit i část tradičních majetkových elit, které si budou tak či onak uvědomovat selhání současného systému. Nelze na ně spoléhat (což ostatně ukazuje Trump svým chováním), ale nelze všechny házet do stejného pytle. Jádro současné globální moci je nutné ideově izolovat. Právě k tomu potřebujeme naučit se přesně číst, o co jde.
↧
Klub "Nová republika"
13. 4. 2017
![]()
↧
Profesor Postol z MTI: Syrský chemický útok je americký výmysl
Jak na svém webu uvádí P.C.Roberts, vyslovil se proti washingtonskému ovinění Asada ze spáchání plynového útoku v Sýrii i profesor Massachusettského technologického institutu Theodore Postol, čili autorita odborně nejvyšší. Problematiku celého případu důkladně prověřil a prověřené vložil do 14 stránkové studie, kterou ve středu minulého týdne předal veřejnosti. Uvádí se v ní:
V úterý 11. dubna vydal Bílý dům stručnou, neklasifikovanou zpravodajskou zprávu, obviňující prezidenta Asada z toho, že nařídil a zorganizoval útok, při němž syrská letadla svrhla údajně chemickou zbraň na civilisty v městě, drženém rebely. Tato zpráva ovšem „neobsahuje žádné důkazy o tom, že tento útok skutečně způsobila třaskavina, svržená z letadel, „píše profesor Postol. „Věřím tomu, a dá se to i dokázat, že zpráva Bílého domu neposkytuje ani žádný důkaz, že americká vláda má konkrétní povědomost o tom, že vláda v Sýrii je za útok v Khan Shaykhunu zodpovědná.“
K chemickému útoku s nervovým činitelem skutečně došlo, ale dostupná svědectví závěry americké vlády nepodporují.
„ Měl jsem na prostudování zprávy americké vlády jen pár hodin, ale i ty mi stačily k tomu, abych mohl zcela zodpovědně prohlásit, že nemůže být pravdivá“.
Je „naprosto jasné, kdo za tímto útokem stojí, kdo jej nařídil a kdo jej provedl“, řekl ministr obrany Mattis novinářům v úterý 11. dubna. A ve stejný den řekl mluvčí Bílého domu Sean Spicer, že pochybovat o této zprávě by bylo „znevěrohodněním celého mezinárodního týmu, který ji zdokumentoval“.
Avšak zpráva Bílým domem vydaná cituje „široký okruh informací z otevřených zdrojů“ i „ ze závěrů médií“ z oblastí, ovládaných rebely – a to včetně informací, které Bílému domu poskytly Bílé helmy, jež mají dobré vztahy jak s džihádisty, Tak se Západem i se Západem spřátelenými arabskými zeměmi z oblasti Perského zálivu.
Kterýkoli skutečně kompetentní analytik by si položil otázku, zda suť v kráteru studovaná byla původní, či šlo o suť dodatečně tam přivezenou. A žádný kompetentní analytik by nepřehlédl fakt, že domnělý kanystr se sarinem, v místě nalezený, byl spíš rozdrcen shora vedenými údery, než že by explodoval municí, která v něm měla být údajně uložena.
„Znovu zde tedy máme situaci, kdy Bílý dům zveřejnil zřejmě falešnou a zavádějící zprávu,“ uzavřel profesor Postole svou 14 stránkovou úvahu, a připomněl i situaci z roku 2013, kdy Obamova vláda vydala stejně falešnou zprávu o údajném užití chemické zbraně Asadem proti rebelům v Ghouta poblíž Damašku. „To, co se dnes lidem v naší zemi říká, nemůže být pravda“, napsal profesor Postol. „A fakt, že tuto informaci vydal Bílý dům v tomto formátu, vzbuzuje ty nejznepokojivější otázky o tom, jak je dnes s naší bezpečností nakládáno“.
Překlad: Lubomír Man
↧
„Prolhaný pudl Washingtonu“, zhodnotil britský list The Daily Mail Borise Johnsona, o němž se vyjadřuje hanlivě, když jako ministr zahraničních věcí Velké Británie je prý jen šaškem i pro prezidenta USA Trumpa; důvod je nasnadě...
13.4. 2017
"Odsuzujeme ruskou obhajobu Asadova režimu i po útoku chemickými zbraněmi na nevinné civilisty," uvedl Johnson, který před týdnem odložil cestu do Moskvy už podruhé.
Britský psychopat Johnson prostě označil za zločin Asadův nálet na teroristy IS v Sýrii, tleská ale Britům za zničení Drážďan na konci rozhodnuté 2. sv. války, aby oslabili ekonomiku SSSR, jemuž již Jalta na počátku roku 1945 určila pod jeho vliv NDR a východ Evropy…
![]()
Kdopak je ten duševně vyprahlý Johnson, kandidát na léčbu u dr. Chocholouška? Mírně řečeno jen opožděný bývalý starosta Londýna, jemuž dal na frak nedávno jeho muslimský sok Khan. Proto Johnson jako vyšinutý kariérista nedávno provedl Londýn demonstracemi, bouřemi a protesty během referenda o vystoupení V. Británie z EU, což mu vyšlo; brexit vešel v platnost, přičemž hlavní organizátor vzápětí dává alibisticky ruce pryč…![]()
Napřed ale přišly silné řeči; Johnson připomněl, že jeho přičiněním „bude Londýn a celé Spojené království naopak i bez Evropské unie jen mocně vzkvétat… že Velká Británie posílá do EU 20 miliard liber ročně.„Můžeme získat také kontrolu nad naši imigrační politikou. Tak, aby byli politici odpovědní za to, co se děje v naší zemi,“ hřímal do publika a pateticky pokračoval… „Vezmeme si zpět naši demokracii. Je šílené, že nám Evropská unie říká, jak výkonné mají být naše vysavače, jaký tvar mají mít naše banány a podobné věci. Tyto nepotřebné regulace stojí britský byznys 600 milionů liber týdně…“
A poté finta; zpátečka; napřed vše rozdmýchal a pak tohle; přiznal, že po konzultacích s kolegy a s ohledem na situaci v parlamentu dospěl k názoru, že nemůže být tím, kdo bude usilovat po dosluhujícím premiérovi Davidu Cameronovi o post předsedy Konzervativní strany a tím i o křeslo šéfa britské vlády.
Nečekaný krok označovali kritici za „zradu“ a samotného Johnsona označili za „generála, který utíká z boje“. Další konzervativní politik, který si ovšem nepřál být jmenován, se vyjádřil daleko peprněji: „Boris (Johnson) pro nic za nic zku*vil zemi.“
Zbabělec...? Omyl, jen vyčůránek… Velkohubě odmítl politické funkce, aby však vzápětí i přes své okázalé „ošívání“, vzal parádní politickou trafiku v podobě šéfa britské diplomacie; má se přece čím pyšnit, třeba britskou porážkou nacismu zničením Drážďan, kam se prý chtěl z Berlína přesunout i Hitler…
![]()
Má tento nýmand Johnson vůbec nějaké ponětí o historii? Ví, že Jaltská konference rozhodla už 11. února 1945, že Drážďany v rámci NDR a země východního bloku připadnou pod vliv Sovětského svazu, proto byly v březnových dnech 1945 podniknuty zcela zbytečné ničící nálety Spojenců v čele s USA nejen na Drážďany, ale též na Československo.
V době, kdy si 2. světová válka vyžádala v Sovětském svazu již skoro 27 milionů obětí, začaly v noci z 13. na 14. února 1945 nejkontroverznější a nejzbytečnější smrtící nálety této války, které zastínily i bombardování a totální zničení Hirošimy a Nagasaki. Proč Drážďany, Praha, Plzeň...? Oslabit ekonomiku SSSR a zemí jeho vlivu...
Před dvěma měsíci jsme si připomněli Spojenecké bombardování zápalnými bombami německého města Drážďan, které bylo městem velkých uměleckých děl a sanitárním městem, silně přelidněné uprchlíky; válka byla prakticky u konce. V noci na 14. února britské bombardéry Lancaster svrhly na saskou metropoli ve dvou vlnách 2600 tun zápalných a trhavých pum a nazítří dílo zkázy dokonalo 311 amerických bombardérů B-17. Na ploše 15 čtverečních kilometrů zbyly ze „saské Florencie“ jen zříceniny, v nichž zahynulo 25 až 35 tisíc lidí.![]()
Už nikdy se nedozvíme přesný počet obětí, protože situace ve městě byla tehdy zcela nepřehledná – kromě půl milionu stálých obyvatel tam byly statisíce anonymních uprchlíků z východních území, především ze Slezska, a lidí nasazených na nucené práce. Město hořelo tři dny a tři noci. Obě první vlny trvaly necelou hodinu a bylo při nich zničeno přes 10 tisíc objektů, včetně takových architektonických skvostů, jako byl Zwinger, Opera, královský zámek a chrám Panny Marie. Zasažena byla i zoologická zahrada, z níž se zvířata v panice rozprchla na všechny strany. Drážďany byly od roku 1939 do konce roku 1944 ušetřeny náletů, jelikož šlo o kulturní centrum, „Benátky Německa“.
Ve městě nebyly skoro žádné továrny. V únoru 1945, v době zběsilého bombardování, byly ve městě většinou jen uprchlíci; ženy, děti a ranění, ustupující z východu v pokusu uniknout před postupující Rudou armádou. Nikdo proto přesně neví, kolik lidí v Drážďanech v době bombardování bylo. Ale oficiálně činil počet obyvatel tohoto města, ovšem, než začal hromadný příliv uprchlíků, 350 tisíc… Avšak s přílivem utečenců se tento počet zvýšil až na milion…
Přitom začátkem února 1945 na konferenci „velké trojky“ – amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina – požadoval šéf sovětského generálního štábu Alexej Antonov, aby spojenci zničili dopravní uzly Berlín a Lipsko. Churchill se však údajně obával, že by Hitler se svým štábem mohl v tomto případě uprchnout na jih, například do Drážďan... Jen britská vypočítavost...![]()
Zběsilou operaci řídil vrchní velitel britského bombardovacího letectva Sir Arthur Harris, který prosazoval názor, že je nutné rozšířit celoplošné nálety i proti civilnímu obyvatelstvu. Na podzim 1944 se tento „řezník“, jak se mu často říkalo, pochlubil, že z 60 důležitých německých měst jich bylo 45 zničeno.
„Útok na Drážďany považovali v té době za nezbytný daleko důležitější lidé než já,“ bránil se Harris po válce, když byl kritizován. „Harris neudělal nic víc, než že přispěl k bezpodmínečné kapitulaci Německa. Koncepce zkázy měst byla ostatně německou koncepcí, která byla velmi účinně uplatněna na Coventry,“ hájí britského velitele Paul Oestreicher, bývalý představený katedrály v Coventry![]()
.
Londýn...Snímek Břetislav Olšer
Harris upadl po válce u Churchilla v nemilost a teprve na začátku 90. let se mu dostalo opožděného uznání, když mu byl v Londýně přes protesty z Drážďan odhalen pomník. Obyvatelé saského města to britskému královskému dvoru nezapomněli. Když v říjnu 1992 přijela do Drážďan královna Alžběta II., házeli po ní demonstranti vejce. Mnozí obyvatelé Drážďan britského maršála dodnes nenávidí. „Němci byli po válce právem označeni za válečné zločince. Jedním z nich byl však i Harris,“ říká Hans-Joachim Freiershausen, kterému bylo v době náletu 14 let a patřil k organizaci Hitlerjugend... http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/5456-bombardovani-drazdan-jen-tezko-lze-utok-hodnotit-bez-emoci/
Následné bombardování Prahy je navíc označováno jako tragický omyl; piloti si prý spletli ve špatném mlhavém počasí Prahu s Drážďany. Ne náhodou je proto mnozí považují za zločince, kteří nesnesou žádnou omluvu. V žádné mlze, ale za jasného počasí totiž padaly bomby na místa, kde nebyla žádná vojenská technika ani žádný průmysl důležitý pro skomírající nacistickou armádu. Znovu začaly bomby padat na Prahu 25. března 1945. Bylo to za měsíc už podruhé – a lidé po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují plošně.![]()
Americká vojska však Prahu a další města bombami zasáhla i v čase, kdy bylo jasné, že se válka chýlí ke konci a fašistické Německo bude poraženo. Byla likvidace českých průmyslových a chemických podniků, či důležitých dopravních uzlů byla záměrem nebo omylem? Skutečný důvod? Američané chtěli zničit budoucí konkurenci, která se mohla dostat do rukou Sovětům. Bylo to pro mě náročné, prostudovat městské kroniky, historické eseje a dějiny osvobozování Československa.
Inu, tím vším zbytečným krveprolitím byl zpečetěn nejen osud saské metropole. Proč…? To bylo zdůrazněno na začátku – žádný Hitler, co už se v té době chystal se svoji Evou Braunovou ke společné sebevraždě, nýbrž z důvodu, které vešly v potaz nyní v rámci hesla: Znič vše, co má připadnout pod vliv Sovětského svazu; předehra dlouho plánované studené války, která dnes nabrala další směr a ne jen ten v podobě pouze záškodnických proklamací, ale přímo vojenskými zásahy v Iráku, Afghánistánu, Libyi a nyní i v Sýrii; za asistence Boriše Johnsona, prolhaného pudla Washingtonu…
"Odsuzujeme ruskou obhajobu Asadova režimu i po útoku chemickými zbraněmi na nevinné civilisty," uvedl Johnson, který před týdnem odložil cestu do Moskvy už podruhé.
Britský psychopat Johnson prostě označil za zločin Asadův nálet na teroristy IS v Sýrii, tleská ale Britům za zničení Drážďan na konci rozhodnuté 2. sv. války, aby oslabili ekonomiku SSSR, jemuž již Jalta na počátku roku 1945 určila pod jeho vliv NDR a východ Evropy…
Kdopak je ten duševně vyprahlý Johnson, kandidát na léčbu u dr. Chocholouška? Mírně řečeno jen opožděný bývalý starosta Londýna, jemuž dal na frak nedávno jeho muslimský sok Khan. Proto Johnson jako vyšinutý kariérista nedávno provedl Londýn demonstracemi, bouřemi a protesty během referenda o vystoupení V. Británie z EU, což mu vyšlo; brexit vešel v platnost, přičemž hlavní organizátor vzápětí dává alibisticky ruce pryč…
Napřed ale přišly silné řeči; Johnson připomněl, že jeho přičiněním „bude Londýn a celé Spojené království naopak i bez Evropské unie jen mocně vzkvétat… že Velká Británie posílá do EU 20 miliard liber ročně.„Můžeme získat také kontrolu nad naši imigrační politikou. Tak, aby byli politici odpovědní za to, co se děje v naší zemi,“ hřímal do publika a pateticky pokračoval… „Vezmeme si zpět naši demokracii. Je šílené, že nám Evropská unie říká, jak výkonné mají být naše vysavače, jaký tvar mají mít naše banány a podobné věci. Tyto nepotřebné regulace stojí britský byznys 600 milionů liber týdně…“
A poté finta; zpátečka; napřed vše rozdmýchal a pak tohle; přiznal, že po konzultacích s kolegy a s ohledem na situaci v parlamentu dospěl k názoru, že nemůže být tím, kdo bude usilovat po dosluhujícím premiérovi Davidu Cameronovi o post předsedy Konzervativní strany a tím i o křeslo šéfa britské vlády.
Nečekaný krok označovali kritici za „zradu“ a samotného Johnsona označili za „generála, který utíká z boje“. Další konzervativní politik, který si ovšem nepřál být jmenován, se vyjádřil daleko peprněji: „Boris (Johnson) pro nic za nic zku*vil zemi.“
Zbabělec...? Omyl, jen vyčůránek… Velkohubě odmítl politické funkce, aby však vzápětí i přes své okázalé „ošívání“, vzal parádní politickou trafiku v podobě šéfa britské diplomacie; má se přece čím pyšnit, třeba britskou porážkou nacismu zničením Drážďan, kam se prý chtěl z Berlína přesunout i Hitler…
Má tento nýmand Johnson vůbec nějaké ponětí o historii? Ví, že Jaltská konference rozhodla už 11. února 1945, že Drážďany v rámci NDR a země východního bloku připadnou pod vliv Sovětského svazu, proto byly v březnových dnech 1945 podniknuty zcela zbytečné ničící nálety Spojenců v čele s USA nejen na Drážďany, ale též na Československo.
V době, kdy si 2. světová válka vyžádala v Sovětském svazu již skoro 27 milionů obětí, začaly v noci z 13. na 14. února 1945 nejkontroverznější a nejzbytečnější smrtící nálety této války, které zastínily i bombardování a totální zničení Hirošimy a Nagasaki. Proč Drážďany, Praha, Plzeň...? Oslabit ekonomiku SSSR a zemí jeho vlivu...
Před dvěma měsíci jsme si připomněli Spojenecké bombardování zápalnými bombami německého města Drážďan, které bylo městem velkých uměleckých děl a sanitárním městem, silně přelidněné uprchlíky; válka byla prakticky u konce. V noci na 14. února britské bombardéry Lancaster svrhly na saskou metropoli ve dvou vlnách 2600 tun zápalných a trhavých pum a nazítří dílo zkázy dokonalo 311 amerických bombardérů B-17. Na ploše 15 čtverečních kilometrů zbyly ze „saské Florencie“ jen zříceniny, v nichž zahynulo 25 až 35 tisíc lidí.
Už nikdy se nedozvíme přesný počet obětí, protože situace ve městě byla tehdy zcela nepřehledná – kromě půl milionu stálých obyvatel tam byly statisíce anonymních uprchlíků z východních území, především ze Slezska, a lidí nasazených na nucené práce. Město hořelo tři dny a tři noci. Obě první vlny trvaly necelou hodinu a bylo při nich zničeno přes 10 tisíc objektů, včetně takových architektonických skvostů, jako byl Zwinger, Opera, královský zámek a chrám Panny Marie. Zasažena byla i zoologická zahrada, z níž se zvířata v panice rozprchla na všechny strany. Drážďany byly od roku 1939 do konce roku 1944 ušetřeny náletů, jelikož šlo o kulturní centrum, „Benátky Německa“.
Ve městě nebyly skoro žádné továrny. V únoru 1945, v době zběsilého bombardování, byly ve městě většinou jen uprchlíci; ženy, děti a ranění, ustupující z východu v pokusu uniknout před postupující Rudou armádou. Nikdo proto přesně neví, kolik lidí v Drážďanech v době bombardování bylo. Ale oficiálně činil počet obyvatel tohoto města, ovšem, než začal hromadný příliv uprchlíků, 350 tisíc… Avšak s přílivem utečenců se tento počet zvýšil až na milion…
Přitom začátkem února 1945 na konferenci „velké trojky“ – amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina – požadoval šéf sovětského generálního štábu Alexej Antonov, aby spojenci zničili dopravní uzly Berlín a Lipsko. Churchill se však údajně obával, že by Hitler se svým štábem mohl v tomto případě uprchnout na jih, například do Drážďan... Jen britská vypočítavost...
Zběsilou operaci řídil vrchní velitel britského bombardovacího letectva Sir Arthur Harris, který prosazoval názor, že je nutné rozšířit celoplošné nálety i proti civilnímu obyvatelstvu. Na podzim 1944 se tento „řezník“, jak se mu často říkalo, pochlubil, že z 60 důležitých německých měst jich bylo 45 zničeno.
„Útok na Drážďany považovali v té době za nezbytný daleko důležitější lidé než já,“ bránil se Harris po válce, když byl kritizován. „Harris neudělal nic víc, než že přispěl k bezpodmínečné kapitulaci Německa. Koncepce zkázy měst byla ostatně německou koncepcí, která byla velmi účinně uplatněna na Coventry,“ hájí britského velitele Paul Oestreicher, bývalý představený katedrály v Coventry
.Londýn...Snímek Břetislav Olšer
Harris upadl po válce u Churchilla v nemilost a teprve na začátku 90. let se mu dostalo opožděného uznání, když mu byl v Londýně přes protesty z Drážďan odhalen pomník. Obyvatelé saského města to britskému královskému dvoru nezapomněli. Když v říjnu 1992 přijela do Drážďan královna Alžběta II., házeli po ní demonstranti vejce. Mnozí obyvatelé Drážďan britského maršála dodnes nenávidí. „Němci byli po válce právem označeni za válečné zločince. Jedním z nich byl však i Harris,“ říká Hans-Joachim Freiershausen, kterému bylo v době náletu 14 let a patřil k organizaci Hitlerjugend... http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/5456-bombardovani-drazdan-jen-tezko-lze-utok-hodnotit-bez-emoci/
Následné bombardování Prahy je navíc označováno jako tragický omyl; piloti si prý spletli ve špatném mlhavém počasí Prahu s Drážďany. Ne náhodou je proto mnozí považují za zločince, kteří nesnesou žádnou omluvu. V žádné mlze, ale za jasného počasí totiž padaly bomby na místa, kde nebyla žádná vojenská technika ani žádný průmysl důležitý pro skomírající nacistickou armádu. Znovu začaly bomby padat na Prahu 25. března 1945. Bylo to za měsíc už podruhé – a lidé po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují plošně.
Americká vojska však Prahu a další města bombami zasáhla i v čase, kdy bylo jasné, že se válka chýlí ke konci a fašistické Německo bude poraženo. Byla likvidace českých průmyslových a chemických podniků, či důležitých dopravních uzlů byla záměrem nebo omylem? Skutečný důvod? Američané chtěli zničit budoucí konkurenci, která se mohla dostat do rukou Sovětům. Bylo to pro mě náročné, prostudovat městské kroniky, historické eseje a dějiny osvobozování Československa.
Inu, tím vším zbytečným krveprolitím byl zpečetěn nejen osud saské metropole. Proč…? To bylo zdůrazněno na začátku – žádný Hitler, co už se v té době chystal se svoji Evou Braunovou ke společné sebevraždě, nýbrž z důvodu, které vešly v potaz nyní v rámci hesla: Znič vše, co má připadnout pod vliv Sovětského svazu; předehra dlouho plánované studené války, která dnes nabrala další směr a ne jen ten v podobě pouze záškodnických proklamací, ale přímo vojenskými zásahy v Iráku, Afghánistánu, Libyi a nyní i v Sýrii; za asistence Boriše Johnsona, prolhaného pudla Washingtonu…
↧
↧
Pro všechny, kteří si myslí, že Trump zaútočil, aby se jestřáb nažral a Sýrie zůstala celá
Napsal/přeložil: Geo
13.4. 2017 Eurasia 24
![]()
V souvislosti s nedávným útokem Spojených států na Sýrii se objevila celá řada analýz a komentářů zlehčujících tento akt agrese proti suverénní zemi. Omlouvání Donalda Trumpa, který „ustoupil jestřábům, aniž by způsobil velké škody“, není ničím jiným než cestou do pekel třetí světové války.
13.4. 2017 Eurasia 24
V souvislosti s nedávným útokem Spojených států na Sýrii se objevila celá řada analýz a komentářů zlehčujících tento akt agrese proti suverénní zemi. Omlouvání Donalda Trumpa, který „ustoupil jestřábům, aniž by způsobil velké škody“, není ničím jiným než cestou do pekel třetí světové války.Neodsuzujících komentářů k úderu na základnu Šajrát je nepřeberné množství – od těch schvalujících americký útok coby „nevyhnutelné varování Asadovi“, přes úvahy o „typickém zavrtění psem“ až po bezmála aplaudující závěry o „mistrovském kusu“ Trumpa koordinovaném s Putinem (nebo ještě s někým „tam vzadu“) s cílem eliminovat tlak jestřábů a zbavit tak svět rizika globálního konfliktu.
Zvláště poslední druh úvah je ale postaven na předpokladech a závěrech, které – bohužel – nejsou v souladu se skutečností. Není například pravda, že Američané schválně útočili „starým šrotem“, který „vyhrabali kdesi ze skladů“, aby minimalizovali množství škod na syrské základně.
Prokázalo se naopak, že použity byly Tomahawky nejnovější řady, vyrobené v roce 2015. Útok také podle všeho nebyl veden napřímo, ale „obloukem“ z jihovýchodu, přes území Izraele a Libanonu, kde se tyto střely kopírující terén skryly v reliéfu krajiny, aby pak jen minimální dobou letu v syrském vzdušném prostoru co nejvíce zkrátily čas na zachycení protivzdušnou obranou.
Úder neprovedl sám Trump, ale vycvičení vojáci, profesionálové, kteří z Pentagonu jistě nedostali příkaz udělat to co nejhůř. Zkrátka je naivní předpokládat, že všichni dělali všechno proto, aby se úder nevydařil.
Je nepochybné, že Trump chtěl minimalizovat ztráty na lidských životech a chtěl se především vyhnout ztrátám ruského personálu. Pokud by se to stalo, měl by nulový prostor k jednání – proto Rusko varoval, i s předpokladem, že se informaci o připravovaném úderu záhy dozví syrské velení.
Právě tento moment je vnímán jako projev největšího „vzdoru“ Trumpa vůči silám, které tlačí na rozpoutání války s Ruskem a které si jistě přály padlé ruské vojáky.
Ale stěžejní je fakt, že Američané na Trumpův příkaz zaútočili právě na základnu, z níž operovali i ruští vojáci. A jako omluva pro Trumpa je přijímána už jen ta skutečnost, že se žádnému Rusovi nic nestalo; dokáže si někdo představit, co by nastalo, kdyby Rusové znenadání zaútočili Kalibry na jakoukoliv základnu, kterou pro své operace využívají Američané?
Aby úder přinesl kýžený efekt, musel být dopředu pečlivě naplánován společně s takzvaným chemickým útokem v Chán Šajchúnu. Bez ohledu na to, kdo takový vývoj zrežíroval, je faktem, že Trump UDĚLAL to, co neudělal nenáviděný Obama a kvůli čemu si rozumná část světa nepřála vítězství Clintonové.
Je to právě Trump, kdo aktivoval vzorec „chemický útok = automatický úder na Asada“´, čímž stačil vytvořit mnohem nebezpečnější situaci, než jeho předchůdce za celých osm let prezidentování. Nyní totiž opravdu stačí kdekoliv v Sýrii otevřít nádobu s jedovatým plynem a svět se dostane nikoliv na, ale za hranu globální katastrofy. Lze to považovat za „mistrovský kus“?
Trump je nevyzpytatelný a důvěřovat mu znamená velký hazard. Jak napsal The Saker, konečně se ukázalo, zda je Trump opravdový, nebo falešný. Veškeré předvolební proklamace o Sýrii nebyly ničím jiným, než účelovou snahou vymezit se Clintonové, jíž měla polovina Ameriky plné zuby. Kvůli formě, nikoliv kvůli obsahu – krvežíznivost totiž není cizí ani Trumpovým voličům, jak ukazuje zvrat v jeho upadajících preferencích, které po úderu v Sýrii opět výrazně vzrostly.
Ve skutečnosti je Asad i pro Trumpa překážkou od samotného začátku. Je překážkou Trumpovým plánům s Íránem, kterými se americký prezident vůbec netají a mnohokrát kritizoval svého předchůdce za to, že umožnil jadernou dohodu – a vzal tak Spojeným státům možnost dosáhnout kýžených cílů silou.
Pozici Sýrie v dané souvislosti jasně definoval Andrej Korybko:
„Sýrie je z pohledu americké velké strategie tak významná proto, že měla být koncovým terminálem plynovodu Přátelství, sdíleného s Íránem a Irákem. Tato plynová trasa měla Íránu umožnit přístup na evropský trh a zcela zmařit režim sankcí, který proti němu v té době USA zavedly. Současně tomuto projektu konkuroval projekt Kataru, který chtěl posílat svůj plyn přes Saúdskou Arábii, Jordánsko, Sýrii a dále do EU, buď formou LNG, nebo přes Turecko. Prezident Assad bystrozrace návrh Zálivu odmítl z loajality k dlouhodobému spojenci své země Íránu, a válka proti Sýrii vedená prostřednictvím hybridní války byla USA a státy Zálivu podporována tak zuřivě proto, aby potrestaly tuto zemi za její odmítnutí stát se jednopolárním satelitem.
Pokud by byl dokončen, byl by plynovod Přátelství jedním z nejdůležitějších světových multipolárních nadnárodních spojovacích projektů, který by způsobil převrat v regionální geopolitice tím, že by poskytl energetický a investiční koridor spojující Írán s EU. To by znamenalo výraznou změnu v rovnováze moci na Středním východě a hrálo by to silně v neprospěch USA a jejich spojenců v Zálivu. Když pochopily akutní hrozbu, kterou plynovod Přátelství představoval pro jejich desítky let trvající nadvládu nad regionem, vytyčily si USA závazek zajistit, aby se projekt nikdy nezrealizoval děj se co děj, což bylo i jedním z důvodů stojících za vytvořením ISIL uprostřed očekávané tranzitní zóny. Viděno z tohoto pohledu je mnohem jasnější, proč USA upřednostnily destabilizaci Sýrie před destabilizací Egypta, a proč jsou pravděpodobně ochotny vkládat do tohoto podniku obrovské zdroje a organizovat globální koalici poskoků, kteří by jim v tom pomohli.“
Veškerá takzvaně vstřícná gesta vůči Rusku – včetně varování před úderem – Trump nedělá proto, že by chtěl „zachránit svět“, ale v očekávání, že s Putinem něco vyjedná ve vlastním zájmu. Zpráv o tom, že ruský prezident je ochoten „vyměnit Asada“, už byla dlouhá řada. Jednou za Ukrajinu, podruhé za sejmutí sankcí, potřetí za „konec izolace“, počtvrté za oživení G8. Trump začíná chápat, že Putin není Blair nebo Sarkozy. Musí ho to neobyčejně rozčilovat a nutit stupňovat tlak.
Proto mu vůbec nevadí, že útokem na suverénní Sýrii vytvořil extrémně nebezpečný precedent. Naopak, otevírá mu prostor k dalšímu nátlaku – tak, jak to byl zvyklý dělat celý svůj dosavadní život.
A zjevně takový prostor bude potřebovat, protože ani načasování celé operace před návštěvou Tillersona v Moskvě k ničemu nebylo. Opět totiž žádná výměna nenastala; naopak Rusko dalo jednoznačně najevo svoji pozici vetováním návrhu další účelové rezoluce Rady bezpečnosti OSN „odsuzující chemický útok“. A Tillerson, evidentně nespokojený s výsledky své mise, zdůraznil, že „vláda Asadovy rodiny se chýlí ke konci“, přičemž „Rusko má za úkol to syrskému prezidentovi vysvětlit“. Lze očekávat, že Trump bude v otázce Sýrie stále agresivnější, kdy dalším dějstvím bude snaha prosadit tam bezletové zóny.
Trumpův úder na Sýrii nebyl v ničem lepší než obdobné kroky jeho předchůdců. Neudělal svět bezpečnějším – ba právě naopak. A zasadil tvrdou ránu Rusku, protože „legitimizoval“ globální pranýřování Ruska coby chráněnce „krvavého diktátora útočícího na vlastní lid chemickými zbraněmi“. Ve výsledku ruský postoj v patnáctičlenné Radě bezpečnosti OSN podpořila pouze jedna jediná Bolívie.
Avšak Rusko spojence má a zdaleka to nejsou jen armáda, námořnictvo a Bolívie. Ruská federace podle všeho po americkém úderu posiluje vojenskou spolupráci se Sýrií a Íránem. Chystá (a možná už realizuje) významné posílení protivzdušné obrany v Sýrii, a to vlastní i syrské – arabské zdroje hovoří například o tom, že Rusko už posílilo ochranu letecké základny Dumeir. A Írán ústy ministra obrany Deghana prohlásil, že napříště už americký útok „nezůstane bez odpovědi“.
Pokud Trump nebyl nadšen výsledky návštěvy svého ministra zahraničí v Moskvě, pak ho ještě méně potěší nadcházející trojstranná schůzka šéfů diplomacií Ruska, Íránu a Sýrie.
Geo, Eurasia24.cz
Zvláště poslední druh úvah je ale postaven na předpokladech a závěrech, které – bohužel – nejsou v souladu se skutečností. Není například pravda, že Američané schválně útočili „starým šrotem“, který „vyhrabali kdesi ze skladů“, aby minimalizovali množství škod na syrské základně.
Prokázalo se naopak, že použity byly Tomahawky nejnovější řady, vyrobené v roce 2015. Útok také podle všeho nebyl veden napřímo, ale „obloukem“ z jihovýchodu, přes území Izraele a Libanonu, kde se tyto střely kopírující terén skryly v reliéfu krajiny, aby pak jen minimální dobou letu v syrském vzdušném prostoru co nejvíce zkrátily čas na zachycení protivzdušnou obranou.
Úder neprovedl sám Trump, ale vycvičení vojáci, profesionálové, kteří z Pentagonu jistě nedostali příkaz udělat to co nejhůř. Zkrátka je naivní předpokládat, že všichni dělali všechno proto, aby se úder nevydařil.
Je nepochybné, že Trump chtěl minimalizovat ztráty na lidských životech a chtěl se především vyhnout ztrátám ruského personálu. Pokud by se to stalo, měl by nulový prostor k jednání – proto Rusko varoval, i s předpokladem, že se informaci o připravovaném úderu záhy dozví syrské velení.
Právě tento moment je vnímán jako projev největšího „vzdoru“ Trumpa vůči silám, které tlačí na rozpoutání války s Ruskem a které si jistě přály padlé ruské vojáky.
Ale stěžejní je fakt, že Američané na Trumpův příkaz zaútočili právě na základnu, z níž operovali i ruští vojáci. A jako omluva pro Trumpa je přijímána už jen ta skutečnost, že se žádnému Rusovi nic nestalo; dokáže si někdo představit, co by nastalo, kdyby Rusové znenadání zaútočili Kalibry na jakoukoliv základnu, kterou pro své operace využívají Američané?
Aby úder přinesl kýžený efekt, musel být dopředu pečlivě naplánován společně s takzvaným chemickým útokem v Chán Šajchúnu. Bez ohledu na to, kdo takový vývoj zrežíroval, je faktem, že Trump UDĚLAL to, co neudělal nenáviděný Obama a kvůli čemu si rozumná část světa nepřála vítězství Clintonové.
Je to právě Trump, kdo aktivoval vzorec „chemický útok = automatický úder na Asada“´, čímž stačil vytvořit mnohem nebezpečnější situaci, než jeho předchůdce za celých osm let prezidentování. Nyní totiž opravdu stačí kdekoliv v Sýrii otevřít nádobu s jedovatým plynem a svět se dostane nikoliv na, ale za hranu globální katastrofy. Lze to považovat za „mistrovský kus“?
Trump je nevyzpytatelný a důvěřovat mu znamená velký hazard. Jak napsal The Saker, konečně se ukázalo, zda je Trump opravdový, nebo falešný. Veškeré předvolební proklamace o Sýrii nebyly ničím jiným, než účelovou snahou vymezit se Clintonové, jíž měla polovina Ameriky plné zuby. Kvůli formě, nikoliv kvůli obsahu – krvežíznivost totiž není cizí ani Trumpovým voličům, jak ukazuje zvrat v jeho upadajících preferencích, které po úderu v Sýrii opět výrazně vzrostly.
Ve skutečnosti je Asad i pro Trumpa překážkou od samotného začátku. Je překážkou Trumpovým plánům s Íránem, kterými se americký prezident vůbec netají a mnohokrát kritizoval svého předchůdce za to, že umožnil jadernou dohodu – a vzal tak Spojeným státům možnost dosáhnout kýžených cílů silou.
Pozici Sýrie v dané souvislosti jasně definoval Andrej Korybko:
„Sýrie je z pohledu americké velké strategie tak významná proto, že měla být koncovým terminálem plynovodu Přátelství, sdíleného s Íránem a Irákem. Tato plynová trasa měla Íránu umožnit přístup na evropský trh a zcela zmařit režim sankcí, který proti němu v té době USA zavedly. Současně tomuto projektu konkuroval projekt Kataru, který chtěl posílat svůj plyn přes Saúdskou Arábii, Jordánsko, Sýrii a dále do EU, buď formou LNG, nebo přes Turecko. Prezident Assad bystrozrace návrh Zálivu odmítl z loajality k dlouhodobému spojenci své země Íránu, a válka proti Sýrii vedená prostřednictvím hybridní války byla USA a státy Zálivu podporována tak zuřivě proto, aby potrestaly tuto zemi za její odmítnutí stát se jednopolárním satelitem.
Pokud by byl dokončen, byl by plynovod Přátelství jedním z nejdůležitějších světových multipolárních nadnárodních spojovacích projektů, který by způsobil převrat v regionální geopolitice tím, že by poskytl energetický a investiční koridor spojující Írán s EU. To by znamenalo výraznou změnu v rovnováze moci na Středním východě a hrálo by to silně v neprospěch USA a jejich spojenců v Zálivu. Když pochopily akutní hrozbu, kterou plynovod Přátelství představoval pro jejich desítky let trvající nadvládu nad regionem, vytyčily si USA závazek zajistit, aby se projekt nikdy nezrealizoval děj se co děj, což bylo i jedním z důvodů stojících za vytvořením ISIL uprostřed očekávané tranzitní zóny. Viděno z tohoto pohledu je mnohem jasnější, proč USA upřednostnily destabilizaci Sýrie před destabilizací Egypta, a proč jsou pravděpodobně ochotny vkládat do tohoto podniku obrovské zdroje a organizovat globální koalici poskoků, kteří by jim v tom pomohli.“
Veškerá takzvaně vstřícná gesta vůči Rusku – včetně varování před úderem – Trump nedělá proto, že by chtěl „zachránit svět“, ale v očekávání, že s Putinem něco vyjedná ve vlastním zájmu. Zpráv o tom, že ruský prezident je ochoten „vyměnit Asada“, už byla dlouhá řada. Jednou za Ukrajinu, podruhé za sejmutí sankcí, potřetí za „konec izolace“, počtvrté za oživení G8. Trump začíná chápat, že Putin není Blair nebo Sarkozy. Musí ho to neobyčejně rozčilovat a nutit stupňovat tlak.
Proto mu vůbec nevadí, že útokem na suverénní Sýrii vytvořil extrémně nebezpečný precedent. Naopak, otevírá mu prostor k dalšímu nátlaku – tak, jak to byl zvyklý dělat celý svůj dosavadní život.
A zjevně takový prostor bude potřebovat, protože ani načasování celé operace před návštěvou Tillersona v Moskvě k ničemu nebylo. Opět totiž žádná výměna nenastala; naopak Rusko dalo jednoznačně najevo svoji pozici vetováním návrhu další účelové rezoluce Rady bezpečnosti OSN „odsuzující chemický útok“. A Tillerson, evidentně nespokojený s výsledky své mise, zdůraznil, že „vláda Asadovy rodiny se chýlí ke konci“, přičemž „Rusko má za úkol to syrskému prezidentovi vysvětlit“. Lze očekávat, že Trump bude v otázce Sýrie stále agresivnější, kdy dalším dějstvím bude snaha prosadit tam bezletové zóny.
Trumpův úder na Sýrii nebyl v ničem lepší než obdobné kroky jeho předchůdců. Neudělal svět bezpečnějším – ba právě naopak. A zasadil tvrdou ránu Rusku, protože „legitimizoval“ globální pranýřování Ruska coby chráněnce „krvavého diktátora útočícího na vlastní lid chemickými zbraněmi“. Ve výsledku ruský postoj v patnáctičlenné Radě bezpečnosti OSN podpořila pouze jedna jediná Bolívie.
Avšak Rusko spojence má a zdaleka to nejsou jen armáda, námořnictvo a Bolívie. Ruská federace podle všeho po americkém úderu posiluje vojenskou spolupráci se Sýrií a Íránem. Chystá (a možná už realizuje) významné posílení protivzdušné obrany v Sýrii, a to vlastní i syrské – arabské zdroje hovoří například o tom, že Rusko už posílilo ochranu letecké základny Dumeir. A Írán ústy ministra obrany Deghana prohlásil, že napříště už americký útok „nezůstane bez odpovědi“.
Pokud Trump nebyl nadšen výsledky návštěvy svého ministra zahraničí v Moskvě, pak ho ještě méně potěší nadcházející trojstranná schůzka šéfů diplomacií Ruska, Íránu a Sýrie.
Geo, Eurasia24.cz
↧
Ruská jaderná ponorka Kazaň třídy Jaseň spuštěna na vodu
13. 4.2017 armadninoviny
Ponorka Kazaň třídy Jaseň (projekt 885M) byla po 8 letech stavby spuštěna na vodu. Víceúčelové útočné ponorky na jaderný pohon třídy Jasaň vynikají tichým provozem a rozsáhlou výzbrojí skládající se ze střel s plochou dráhou letu a torpéd.
Foto: Ponorka Kazaň v suchem doku. / Sergej Mamontov / TASS
Ničitel lodí i základen
K-561 Kazaň se vyznačuje pláštěm z nízkomagnetické oceli a rychlostí pod vodou až 35 uzlů (65 km/h).Ponorka disponuje vysokou mírou automatizace a díky tomu k obsluze stačí 90 námořníků. Pro srovnání, podobné americké ponorky třídy Virginia mají posádku 135 námořníků.
Kromě 10 torpédometů (8x 650 mm a 2x 533 mm) má Kazaň k dispozici 8 vertikálních sil, které mohou být použity proti hladinovým i pozemním cílům. Jde například o střelu 3M-54 Kalibr s dosahem až 2000 km nebo protilodní střelu P-800 Oniks s uváděným dosahem 600 km.
Konstrukce prvního zástupce třídy Jaseň, ponorky Severodvinsk, začala v loděnicích Sevmaš již v roce 1993, ale kvůli kombinaci technických a finančních důvodů byla na vodu spuštěna až v roce 2010. Do služby vstoupila o 4 roky později. Všechny další ponorky vyrobené po Severodvinsku mají označení 885M a budou oproti původním návrhům výrazně modernizovány.
Na rozdíl od Severodvinsku by Kazaň (a všechny následující ponorky stejné třídy) měla být vybavena moderním jaderným reaktorem 4. generace KTP-6-185SP s výkonem 200 MW. Ten se proti svým starším protějškům (OK-650V na Severodvinsku) vyznačuje mnohem nižší úrovní hluku a vyšší energetickou efektivitou.
V pořadí třetí ponorka Novosibirsk navíc dostane nejnovější sonarový systém, který bude moci nepřátelská plavidla odhalovat při mnohem vyšší vlastní rychlosti, než tomu bylo u předešlých ponorek.
Video: Slavnostní spuštění ponorky Kazaň na vodu. / YouTube
Profesionalizace ruské Severní flotily
Jedním z důvodů vysoké úrovně automatizace na ruských ponorkách je skutečnost, že ještě nedávno posádky z části tvořili odvedenci, kteří sloužili jen 2 roky a nedostalo se jim adekvátního výcviku. V březnu tohoto roku však viceadmirál Nikolaj Evmenov v tiskovém prohlášení uvedl, že v Severní flotile budou sloužit již jen profesionální vojáci. Kromě výrazného zvýšení platu mají jednotlivé posádky přejít na mnohem intenzivnější výcvikový režim.V neobvykle informačně bohatém tiskovém prohlášení Evmenov zhodnotil také celkový výkon ponorkové složky Severní flotily.
Pro představu, v roce 2016 došlo v rámci flotily k 75 ponorkovým nasazením a plavidla urazila celkem 184 tisíc námořních mil (340 tisíc km). Průměrný čas strávený na moři je 40 dní a celkem bylo uskutečněno 350 výcvikových misí.
Provedeno bylo také 30 bojových cvičení zahrnující raketové testy a odpalování torpéd.
Za nejlepší ponorku roku 2016 bylo zvolena raketonosná K-51 Verchoturje (třída Delta IV).
Video: Odpal střely 3M-54 Kalibr z ponorky Severodinsk. / YouTube
Velké plány ruského námořnictva vs. realita
I když lze ponorkovou flotilu považovat za absolutní prioritu ruského námořnictva, nelze se nepozastavit nad finančními a technickými možnostmi.Pokud pomineme útrpně dlouhou stavbu Severodvinsku (17 let), jejímž důvodem byla paralýza bývalého sovětského loďařského průmyslu a problém transferu technologického a výrobního know how z Ukrajiny, stále se nad ruskými plány postavit 8 ponorek třídy Jaseň vznáší otazník. V současnosti jsou dokončeny 2 ponorky, dalších 5 se staví a je možné, že s konstrukcí osmé se nikdy nezačne.
Zatímco náklady na stavbu Severodvinsku se pohybovaly kolem 50 miliard rublů (1,6 miliardy dolarů), Kazaň stála 110 miliard rublů (3,5 miliardy dolarů). Letos byl ruský obranný rozpočet proti roku 2016 snížen z 65 na 48 miliard dolarů a vzhledem k cenám ropy a zemního plynu není jeho výrazné navýšení pravděpodobné.
Kvůli vysoké ceně Rusko údajně pracuje na návrhu útočné ponorky páté generace, která má být menší a levnější než zástupci třídy Jaseň.
↧
Chemické zbraně na Ukrajině: jak se Kyjev zbavuje zakázané munice
13. 4. 2017 zdroj
Ukrajina by se mohla stát rozbuškou pro další provokaci s chemickými zbraněmi v Sýrii, jejíž možnost byla v posledních dnech konstatována. Konkrétně na to poukazuje neočekávaná aktivita v námořním přístavu Mariupol, jehož prostřednictvím ukrajinští "dodavatelé" tradičně provádějí vypravení zbraní a munice pro přesun (čti - prodej) teroristickým skupinám na Blízký východ. Podle informací rozvědky DLR probíhá dnes v tomto přístavu příjem munice, kterou lze podle všech indikací klasifikovat jako chemické zbraně. Ne náhodou byli dokonce pro ochranu stávajících dodávek do Mariupolu přesunuti zástupci nejradikálnějších nacionalistických formací, vojáci takzvaného "muslimského praporu" OSU.
Že jsou formace teroristů v Sýrii připraveny provést provokace, podobné nedávnému "chemickému útoku syrského letectva na Chán Šajchún", to uvedl náčelník Hlavní operační správy Ministerstva obrany Ruska, generálplukovník Sergej Rudský. Nazval dokonce předpokládaná místa budoucích výpadů teroristů - Jira, Východní Guta, Aleppo ... Informace o tom, že teroristé se v Sýrii připravují k "chemickým" provokacím, má i ruský prezident Vladimír Putin. Na setkání s italským prezidentem Sergio Mattarellou, které se konalo 11. dubna v Moskvě, prohlásil, že jisté látky mohou být použity v jižních předměstích Damašku a pak budou z jejich použití obviněny oficiální syrské orgány.
"Chemie" ve vztazích
Informace o možné expedice munice s otravnými látkami z Mariupolského námořního přístavu se objevily na konci minulého týdne s odkazem na zástupce velitele operačního velení DLR Eduarda Basurina. Podle jeho informací zaznamenala aktivitu v tomto přístavu rozvědka domobranců. Potvrzením o zvláštní povaze nákladu může sloužit i fakt přesunu do Mariupolu takzvaného "muslimského praporu" o počtu až 500 osob za účelem ochrany a obrany přístavních objektů a také skladů se zbraněmi. Tato formace nacionalistů má nařízeno působení v zóně odpovědnosti 36. brigády námořní pěchoty OSU, ale hlavní úkol mají radikálové definovaný velmi přesně - kontrola přístavu a zajištění jeho plynulého provozu v rámci přesunu zbraňových systémů a munice.
Skutečnost, že Ukrajina by mohla skladovat značné zásoby bojových otravných látek, je známa dlouhou dobu. Místní média psala ještě v roce 2010, že v zemi jsou v rozporu se všemi mezinárodními normami i nadále skladovány tyto zbraně. Tyto skutečnosti byly zaznamenány například v Poltavské oblasti. Uváděla se i konkrétní vojenská jednotka, dokonce i značky nebezpečných preparátů - sarin a také plyn VX, který má nervově paralytický účinek. V publikacích ukrajinských novinářů byly uváděny i příklady zasažení místních obyvatel. Jedná se zejména o případy, které byly zaznamenány v obci Chomutec v téže Poltavské oblasti, jejíž obyvatelé byli nuceni se obrátit na Generální prokuraturu země s žádostí o vyšetření incidentu. Avšak krajské zastupitelství, kam byl případ předán, uzavřelo vyšetřování s tím, že "expertiza neurčila název látky, která nemoci způsobila". Vesničané jsou však stále přesvědčeni, že prokuratura šla na ruku armádě.
"Chemie" neřádí na Ukrajině první desetiletí. Už v roce 1997 ... bylo zveřejněno šetření, v němž s odvoláním se na tajnou zprávu tchajwanské rozvědky byly prokázány skutečnosti prodeje bojových otravných látek Číně ze strany Kyjeva. Podle reportérů byl sarin skladován v arzenálu bývalé sovětské armády na ukrajinském území a Kyjev byl nucen jej urychleně prodat z obavy, že jed odhalí mezinárodní inspektoři v průběhu kontroly dodržování Konvence o zákazu chemických zbraní. A ačkoliv ukrajinské orgány, stejně jako čínská strana, tehdy vyvrátily tyto informace, právě Ukrajině, která byla opakovaně přistižena při nelegálním obchodu se zbraněmi, odmítli novináři věřit.
Vraždy s extrémní krutostí
Samotní ukrajinští vojáci mluvili o možné existenci chemických látek ve vojenských arzenálech podezřele rozporuplně. Pokud Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny popíral jakékoliv zprávy o skutečnostech náhodného použití otravných látek v důsledku úniku a nesprávného skladování, pak například náčelník Hlavní lékařské správy Ministerstva obrany Ukrajiny, generálporučík lékařské služby Vladimír Belyj potvrdil, že důvodem hromadného onemocnění toxidermií v obci Boleslavčik v Nikolajevské oblasti v roce 2000 mohlo být působení chemické látky, jako je yperit. Příznaky, které byly hlášeny u obyvatel této obce, jak generál Bělyj později připustil, "byly popsány ve všech učebnicích vojenské polní terapie".
A zcela nedávná fakta o použití OSU zakázaných látek lze nalézt v historii nynějšího neslavného působení ukrajinských vojáků v ATO v jihovýchodní části země. V roce 2015 zaznamenali představitelé DLR použití zakázáné munice s fosforovou náplní v prostoru letiště Doněck. Lidový poslanec Ukrajiny 4. a 5. volebního období, zakladatel a prezident Všeukrajinského sdružení zdravotně postižených osob v produktivním věku" Alexej Žuravko, který nedávno navštívil místa bojových střetů na Donbasu, byl šokován: viděl osoby, které reálně utrpěly v důsledku použití chemických zbraní.
"Znovu se přesvědčuji, že dnes na Ukrajině vládnou skuteční vrazi, kteří zabíjejí vlastní národ a shazují na něj zakázané chemické zbraně, zejména chlor, vyložil politik své dojmy na jednom z internetových zdrojů. Viděl jsem lidi v rozkvětu sil, mladé a energické, kteří v důsledku popálenin jednoduše zaživa hnijí. Nevědí, jak mají dál žít ... Nemám teď žádné pochybnosti o tom, že tuto hroznou zbraň používala kyjevská vláda proti lidu Donbasu, tedy proti Ukrajincům. A nemohu pochopit, kam se dívá mezinárodní společenství, mezinárodní nevládní a společenské organizace, které se zabývají zločiny proti lidskosti".
Akvatorium smrti
Mariupolský přístav bal ne náhodou vybrán jako výchozí bod pro dnešní "chemický tranzit", soudí experti. Přístav je jedním ze čtyř hlavních přístavů na Ukrajině: jeho kapacita umožňuje zpracovat více než 17 milionů tun nákladu ročně. Na Azovském moři to je vůbec největší a nejvybavenější přístav, právem je nazýván "mořskou bránou Donbasu". Zajímavá skutečnost: přístav je schopen zajišťovat nejen tradiční - volně ložené, sypané, kapalné náklady, ale také tzv. neskladné, mezi něž mohou být zahrnuty například i ony kontejnery s otravnými látkami. Přístav má také zvláštní polygon pro přijímání lodí na uzavřené vodní ploše. Je pravděpodobné, že právě tuto zónu mohli převzít pod kontrolu vojáci "islámského praporu".
Mimochodem, uvedená jednotka není žádný mýtus nebo fikce. O vytvoření takzvaného "dobrovolnického praporu Krym", který tvoří hlavně krymští Tataři, informoval již v roce 2015 velitel nacionalistické formace Isa Akajev. Tehdy řekl, že prapor bude legalizován a bude součástí ozbrojených sil Ukrajiny s přímou podřízeností náčelníkovi Generálního štábu. Samotný Generální štáb se od praporu Krym distancuje s tím, že vytváření těchto jednotek není možné. Je však třeba připomenout, že stejně tak se OSU nehlásila k praporu Azov, ultraradikální nacionalistické formaci, která se ve výsledku stala legální armádní jednotkou jako součást Národní gardy Ukrajiny.
Kyjev dnes potřebuje formace, jako jsou "Krym" a "Azov"
Neboť ne-li činy, pak svými výroky lijí sladký balzám do uší kyjevského vedení. Již zmíněný Isa Akajev nedávno prohlásil, že právě "Krym" bude realizovat praktickou část "silového" návratu poloostrova. V rozhovoru v ukrajinském televizním programu "Otázka národní bezpečnosti" prohlásil, že jeho prapor "se ostří" pro kampaň na Krymu a že hlavní základnou jeho dislokace je Cherson.
"Naším úkolem je vrátit Krym Ukrajině, řekl v televizi Akajev bojově. Obnovit to, co bylo. Myslím, že dokud toho nedosáhneme, nezastavíme se".
Na druhé straně OSU, jak již bylo řečeno, ne vždy nadšeně přijímá samotný fakt existence těchto jednotek. Důkazem toho může být nedávný incident se zničením základny takzvaného "praporu Nomana Çelebicihana" u Chersonu - ozbrojené formace, která je pod kontrolou "medžlisu krymsko-tatarského národa" (organizace je v Rusku zakázaná) a jeho vůdce Lenura Isljamova. Podstata konfliktu však zůstala nejasná. Zda armáda dostala za úkol ověřit legitimitu existence impozantního arzenálu zbraní v této jednotce, nebo se prapor rozhodl otestovat výcvik vojenského personálu.
Víme jen, že srážka, která se konala pozdě v noci, skončila úplným odzbrojením "medžlisovců", přičemž podle informací, které rozšířil poradce ukrajinského ministra vnitra Ilja Kiva, v táboře byly objeveny i reaktivní protitankové zbraně, automatické kulomety a impozantní množství munice.
Předseda Státního výboru pro mezinárodní vztahy a deportované občany Republiky Krym Zaur Smirnov nazývá "prapor Isljamova" obyčejným seskupením banditů, vytvořeným z náboženských extremistů, lidí s temnou minulostí, po nichž je vyhlášeno pátrání a kteří se podíleli na těch či oněch nezákonných bojových akcích.
"Pokusy o poskytnutí oficiálního statusu této skupině jen zhoršují situaci", poznamenává Smirnov.
Vrátíme-li se k situaci s odesíláním bojových otravných látek na Blízký východ Ukrajinou, je zřejmé, že to nevypadá jako fantasmagorie.
Jak poznamenává zástupce šéfredaktora portálu Svět bezpečnosti Dmitrij Rožděstvenský, situaci v oblasti kontroly otravných látek na Ukrajině zhoršuje absence reálné možnosti provést inspekci v zemi mezinárodním společenstvím a také sabotáž Kyjeva a jeho odkazování se na "agresi". Situaci zhoršuje i absence základních prostředků pro zajištění bezpečnosti arzenálů, což ukázal nedávný požár muničního skladu v Charkovské oblasti.
"Bohužel, konstatuje expert, mohou nás čekat další překvapení v oblasti zajištění technogenní bezpečnosti Ukrajiny. S hrůzou očekávám znepokojující zprávy například z ukrajinských jaderných elektráren. Opakování Černobylu za současné kyjevské moci je reálné".
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
Otevřený dopis Michaelu Žantovskému
Pan Michael Žantovský,
ředitel Knihovny V. Havla
Pane řediteli, 9. dubna 2017
v Parlamentních listech.cz jste vyjádřil značnou nevoli se skutečností, že ze Syrie dosud nebyla odvolána velvyslankyně ČR v Damašku, paní Filipi. Díky Vaší životní a diplomatické praxi, o které vzhledem k dále uvedeným skutečnostem si dovolím důvodně pochybovat, jste vyjádřil základní aspekty diplomatické mise a na základě těchto argumentů jste s nemalým údivem a na adresu MZV vyčítavě usoudil, že už dávno měla být velvyslankyně paní Filipi odvolána.
Jako důvody pro nezbytné odvolání jste mj. uvedl, že žádní čeští, američtí či evropští občané, jejichž zájmy by mohla česká ambasáda účinně bránit, již v Sýrii či té její menší části, kontrolované Asadovým režimem, nejsou. Nechápu, co tím chcete říct, když i dítě školou povinné ví, že pokud mu hrozí nebezpečí, že by mělo z toho míst odejít. Pokud Vámi zmínění američtí a evropští občané z válkou sužované Sýrie odešli, měli k tomu zcela pádný důvod. Dovolím si však upozornit, že vzhledem k tomu, že naše velvyslankyně paní Filipi se nadále zdržuje na českém ZÚ lze předpokládat, že tam zůstávají i další čeští pracovníci ambasády. Jen nechápu, proč srovnáváte běžné občany a jejich eventuální odchod ze Sýrie s diplomatickým pracovníkem, v tomto případě dokonce s paní velvyslankyní Filipi.
Nemyslím, že další pobyt paní velvyslankyně Filipi v Damašku má nějakou zprostředkovatelskou roli. Jakkoli nehodlám zastávat se naší vlády, přece jen není tajemstvím, že vláda ČR má kromě jiného také za cíl v rámci možností řešit tendence běženců ze Sýrie (či jiných států) přímo v jejich zemi, odkud imigranti odcházejí. Je totiž lepší dříve řešit příčiny a důvody, než později samotné vážné následky. A pokud se nemýlím, pane řediteli, pak Damašek, jako hlavní město Sýrie, dosud ne příliš poznamenané válkou, žije téměř svým normálním životem a pochybuji, že by paní velvyslankyně Filipi byla jediný diplomat, který v Sýrii, potažmo v Damašku zůstal. Stejně tak si nemyslím, že ani představitelé jiných diplomatických misí, pracovníci velvyslanectví, konzulátů a jiných obchodních zastoupení by hodnotili situaci v Sýrii stejně dramaticky, jako vy, pane Žantovský a práskli do bot!
Nelichotivě až urážlivě jste se vyjádřil, že je český úřad v Sýrii je v současné době rukojmím Asadova režimu a že je až příliš snadné zvyšovat či snižovat pocit jeho (myšlen ZÚ) ohrožení v závislosti na tom, jak se budou naši čeští diplomaté chovat a jaké zprávy budou posílat. Odtud je, jak konstatujete, jen krůček k tomu, stát se Asadovou loutkou! Nepřekvapuje mě, že se vyjadřujete stylem, odpovídající Vaší závislosti na prozápadní politické orientaci zvláště, když se světovými médii šíří ničím nepotvrzené nebo důkazy nepodložené informace o tom, že Asad obnovil svou despoticko-tyranskou praxi, navázal na svoje zvěrstva z minulých let, resp., že Rusové nesou vinu za smrt syrských civilistů.
Celé Vaše pomlouvačné prohlášení o stále trvajícím pobytu velvyslankyně v Sýrii paní Filipi se nese v již zmíněném duchu proamerické, západoevropské a Bruselské politiky, když jste jako důvody pro odvolání paní velvyslankyně Filipi do Prahy vyslovil tyto diplomaticky velmi nekorektní důvody:
1) „Demokratické země neudržují velvyslance u režimů páchajících válečné zločiny.
2) Velvyslanec je přímým reprezentantem hlavy státu u jiné hlavy státu a jako takový ztělesňuje respekt své země vůči oné hlavě státu a přiznává jí legitimitu.
3) Pokud se hostující stát dopustí něčeho nepřípustného a nehumánního, reaguje vysílající země minimálně tím, že odvolá svého velvyslance ke konzultacím do ústředí.
4) Možná že existují důvody, i když o žádných nevím, proč by měl zastupitelský úřad v Sýrii setrvat pod vedením vyššího diplomata ve funkci chargé d‘affaires, ale velvyslankyně už dávno nemá v Damašku co dělat!
5) Její přítomnost vrhá hanbu na Českou republiku a hanbu na nás všechny.!(?)
Dovolím si k jednotlivým bodům se vyjádřit. K bodu prvnímu, tedy Vašemu svéráznému názoru, že by demokratické země neměli udržovat velvyslance u režimů páchající válečné zločiny, dovolím si položit Vám otázku: Kde jste byl do doby, než (podle Vás) před několika dny Asádův režim měl spáchat válečný zločin tím, že měl údajně své území bombardovat chemickými zbraněmi?
Nemýlím-li se, válka v Sýrii trvá již téměř 5 let a v důsledku čehož opustilo zemi několik milionů Syřanů. A představte si, že v Sýrii po celou tu dobu, co se v Sýrii válčí, také působila ve své diplomatické misi velvyslankyně paní Filipi (a zcela nepochybně i diplomaté mnoha dalších zemí). To Vám po celá ta léta nevadilo? Že jste si na to sakra, nevzpomněl dříve? Chápu, ono to zas nebylo tak jednoznačné, že Asád je tím, za kterého jej celý západ prohlašuje, vždyť i prezident Trump se už, už málem smířil s tím, že ty pověsti o Asádovi nejsou zcela relevantní. Najednou se stane něco, co ale zatím není ničím potvrzeno a jen na základě účelové domněnky je znovu na Asáda, potažmo na Rusko vykydána špína obvinění, že jsou to oni, kdo „prý“ ve válce v Sýrii použil chemické zbraně a jsou zodpovědní za smrt civilních občanů včetně dětí (ty zvlášť zapůsobí, jde-li o nějakou lidskou tragédii, viz imigranti a pod.).
Váš názor v druhém bodě je naprosto logický což znamená, že hlava jednoho státu ztělesňuje respekt své země vůči hlavě jiného státu. V tomto případě se jedná o postoj naší hlavy státu, tedy prezidenta M. Zemana, který má naopak respekt k hlavě Syrského státu tedy prezidentu B. Asádovi a naopak. Tento fakt vyplývá ze skutečnosti, že stejně jako řada jiných zemí či států po celou dobu, po kterou je vedena válka v Sýrii i Česká republika udržovaly s tímto režimem diplomatické styky z prostého důvodu, že tyto státy zřejmě neshledali důvod diplomatické styky přerušit.
V dalším bodě varovně konstatuje, že pokud se hostující stát dopustí něčeho nepřípustného a nehumánního, potom reaguje vysílající země minimálně tím, že odvolá svého velvyslance ke konzultacím do ústředí. Naprosto správně jste poznamenal, že pokud se hostující stát dopustí . K takovému poznatku ze strany ministerstva zahraničních věcí však zřejmě nedošlo a dospělo k názoru, že není nutné, aby MZV odvolalo své velvyslance do ústředí ke konzultacím. Jak prosté, Watsone!
V bodě čtyři vyslovujete jeden významný fakt a sice, že nemáte povědomí o tom, zda existují důvody, proč by měl zastupitelský úřad ČR v Sýrii setrvat pod vedením vyššího diplomata, např. chargé d‘affaires, přičemž trváte na tom, že velvyslankyně paní Filipi už dávno nemá v Damašku co dělat! Je to samozřejmě Váš osobní názor, což jistě uznáte, nemusí být směrodatný, tedy ani naší vládou respektovaný. Doporučil bych Vám pane exvelvyslanče, dříve než zase vyslovíte podobné pochybnosti, abyste se jako bývalá významná osobnost z diplomatické branže, informoval na příslušných místech, abyste se tak nemusel ztrapňovat třeba z neznalosti důležitých a při tom snadno dostupných skutečností.
Konstatování, že stálá přítomnost velvyslankyně Filipi v zemi, která válečné zločiny, tedy v Sýrii, vrhá hanbu na Českou republiku a na nás všechny, je pane řediteli jen Váš subjektivní názor, o jehož objektivnosti lze vážně pochybovat. Nechápu totiž lidi, kteří stejně jako Vy, velkohubě vztahujete všechny případné důsledky, které sice nenastaly, ale dle Vás mohou nastat, mohou také negativně zapůsobit na Českou republiku a na její občany. Ptám se Vás, pane řediteli, kde berete tu jistotu, že takové či jiné důsledky skutečně existují, mohou existovat či nastat, že neodvratně (po)škodí Českou republiku, nás všechny? Nebo to mám chápat, že přání je otcem myšlenky?
Pane řediteli „slovutné“ KVH. Docela chápu Vaše dnešní politické rozhořčení, ale poznamenávám, že Vaše nářky a kritika jsou mimo místu, resp. že pláčete nad zcela nesprávným hrobem. Tragické události, které nastaly v Sýrii použitím chemických zbraní jsou zcela neoddiskutovatelně odsouzeníhodné o tom nelze pochybovat. Následné, Asadovými odpůrci pro svět tolik rádoby odůvodněné odvetné svévolné, bez vědomí OSN armádou USA bombardování Sýrie je však stejně odsouzeníhodné a nehumánní, jako samotné použití chemických zbraní. Mstít se jen na základě neověřených informací, resp. domněnek a podezření, je ubohé a svědčí jen o tom, že tento krok byl americkým establishmentem, resp. armádou USA učiněn ani ne tak z důvodů údajného (domnělého) Asádova útoku chemickými zbraněmi, jako spíše msta za to, že se jim nedaří naplňovat své dlouhodobé cíle, které se Sýrií měly. A spojenci USA na tuto evidentní lež přistoupili a americké bombardování Sýrie podpořili!
Pane exvelvyslanče a dnes řediteli KVH. Na názor k událostem v Sýrii, stejně jako k pobytu velvyslankyně paní Filipi či jiným záležitostem máte plné právo. Problém je v tom, jestli se svými nedotaženými, nedomyšlenými, rozporuplnými názory, postoji a stanovisky u občanů zbytečně neztrapňujete. To, že jste dnes VIP osobou, která díky V. Havlovi absolvovala významné diplomatické posty, člověk, který si zakládá na blízkých osobních vztazích s Václavem Havlem až na úrovni ředitele KVH totiž ještě neznamená, že Vy i s Vašimi názory můžete být českým občanům úplně, ale úplně ukradený.
S pozdravem Míru zdar a Sýrii zvlášť!
Jiří B a ť a , bývalý chargé d‘affaires
↧
↧
Jihlavský seminář 2017 - vystoupení Ivana Davida, předsedy Nové republiky z.s.
14.4.2017 NováRepublika - videodílna
8. 4. 2017 se v Jihlavě konal seminář Nové republiky Měnící se svět 2017 a Projekt pro 10 milionů. Úvodní slovo a referát přednesl bývalý ministr zdravotnictví v Zemanově vládě MUDr. Ivan David.
Postupně budeme uveřejňovat videa s dalšími hosty semináře. Věříme, že vás seminární vystoupení předních českých ekonomů, pedagogů a politologů přivedou na cestu přemýšlení o naší budoucnosti.
8. 4. 2017 se v Jihlavě konal seminář Nové republiky Měnící se svět 2017 a Projekt pro 10 milionů. Úvodní slovo a referát přednesl bývalý ministr zdravotnictví v Zemanově vládě MUDr. Ivan David.
Postupně budeme uveřejňovat videa s dalšími hosty semináře. Věříme, že vás seminární vystoupení předních českých ekonomů, pedagogů a politologů přivedou na cestu přemýšlení o naší budoucnosti.
Za redakci NR Václav Dvořák
↧
Hlavně se nevměšovat... Amerika připravuje fond na podporu ruské opozice
14. 4. 2017, Americký Kongres je připraven projednat nový zákon o vytvoření zvláštního fondu, jehož úkolem bude podporovat nesystémovou (!) ruskou opozici, včetně podpory médií. Rozpočet - sto milionů dolarů.
Zdroj: Rossija24
Přinášíme krátkou zprávu z ruské státní TV o tom, že americká CNN odvysílala další "důkaz", že za chemický útok může syrská armáda. Tajné služby USA o tom dokonce věděly předem!
Dál pak zpráva vysvětluje, jaký zákon se připravuje v USA pro další export jejich dokonalé demokracie. Že by mohlo jít o vměšování do vnitřních záležitostí jiného suverénního státu - to by si mohl myslet snad jen úplný blb. A kdoví, možná ukápne nějaký dolárek i pro naše trolly, neziskovky či slovutný Chovancův útvar pro boj s proruskou propagandou.
Ještě si tak říkám, jak je bezvadné rozumět dokonale anglicky a rusky, sledovat televizi tam i tam a dělat si vlastní obrázek. V Rusku teď běží každý všední den velmi dobrý diskusní pořad "60 minut", diskutující (vždy 6 - 10 hostů a 2 moderátoři) jsou z Ruska (provládní, opoziční, "liberálové"), z Ukrajiny, Německa, Polska, USA, Velké Británie, Izraele..., přes telemosty vstupují odborníci z dalších zemí. Každý den se projednává jiné, převážně nejžhavější téma. Kdyby to ČT myslela s vyvážeností vysílání vážně, možná by stačilo jen přebírat a tlumočit tento jediný pořad. Hned bych jim tu snahu o vyváženost věřil.
Překlad a titulky pro Novou republiku: Ďouba
Rozšiřující učivo pro zvídavé:
-pro ukázku přikládám odkaz na dnešní pořad "60 minut", nemá české titulky, ale jako ukázka, jak takový pořad vypadá, to poslouží. Dnešní téma bylo "Zkouška nebo provokace - "matka všech bomb" (+ problematika USA - KLDR...)
↧
Jak najít bod "G" - tip referenta NR pro intimní záležitosti
 |
| Viktoria Bulitko |
14. 4. 2017, Petr Ďoubalík, zdroj: Dizel Šou - Viktoria Bulitko - opožděná písnička k MDŽ 2017
Velmi rád přidávám na stránky Nové republiky cokoli příjemného z Ukrajiny. Dnes se pokusí Viktoria Bulitko z ukrajinské humoristické skupiny Dizel Šou navigovat muže k bodu "G". Viktoria ji zpívala k MDŽ, já ji našel až později, ale to nevadí. Máme jaro a vůbec - její rady jsou aktuální vždy. Od teď až po ty "dvě vrásčité dlaně".
Překlad pro NR: Ďouba
Když uviděla historii internetového prohlížeče, pochopila manželka, jak právě ona má obdarovat svého muže. Vůbec se mi zdá, že naše ženy milují ne ušima, jak by se zdálo, ony milují dárky, nebo jinými částmi těla. Právě o tom je nová píseň Viktorie Bulitko:
Ach, konečně přišlo jaro a všem se chce tolik milovat, já se dnes rozhodla s mužem o intimním pohovořit. Často píší v žurnálech módních, že u žen, někde uvnitř, je uklizen přírodou, velmi skrytý bod G.
To není ani náhodou "radiotočka" ( Радиотрансляционная точка) , ani SIM karta, ani GPS, kdo nezná - tomu tajemství odkryji:
Bod G, to je něco pro sex.
A dnes, promiňte děvčata, odhalím naše tajemství: tam, kde hledají muži bod, tam u žen prostě není. Ne, u žen on nebloudí, ale jste na špatné cestě, teď pro vás mapu vytvořím, jak tajný bod najít. Nehledejte hned v posteli, pozvěte nejprve do kina, pohledejte ji na schůzce u objednaného drahého vína, u některé je v restauraci, ve zlatnictví, v salónu kožichů, u jiných je bod v "dolině" (Silicon Valley? - tv seriál nebo území: https://cs.wikipedia.org/wiki/Silicon_Valley) silikonových zadků a rtů. A najdeš bod na Maledivách, Zanzibaru a Bali, ale v Turecku a Egyptu všichni nacházejí jen bod "žer" (žraní?).
Vědí mnozí, že v Mercedesech, v Cayennech (Porsche Cayenne) je bod G, a které jsou nenáročné, najdou ji v Žiguli. Jestli jsi příteli dávno ženatý a hledání bodu G tě unavilo, neboj, ne navždy jsi ho ve tvém životě ztratil.
Jen někdy přijď dřív z práce, cestou sežeň květy, za trpělivost, za starostlivost svoji ženu pochval, obejmi ji něžně rukama, kompliment jí do ouška zašeptej, tento způsob se ti příteli bude hodit ve složitých hledáních bodu G. Já vím, jsi příliš zaměstnaný, ale třeba jen hodinku se projdi s dětmi, místo hledání na internetu politických "pro i pí" (?), postarej se být častěji střízlivý, častěji tchyni mámou nazvi a možná dokonce i u tchyně se zažehne něco uvnitř...
A umyj v neděli nádobí nebo prach o víkendu setři, a - ó, sám zázračně najde se přeslavný bodíček G. Jestli miluješ ženu silně, nekašleš na ni, každý den budeš starostlivě u své polovičky bod hledat, když bude dlaň v dlani, dvě vrásčité ruce, to znamená, že jste ne bod, ale něco většího společně našli!
Dizel Šou - na Nové republice již bylo:
2. 11. 2016 - Něco veselejšího z Ukrajiny, zde
6. 11. 2016 - Jak přemluvit muže na sex, zde
9. 4. 2017 - Etapy manželského soužití, zde
↧
Nová fakta o působení Bílých přileb v Khan Shaykhun / New Facts of the White Helmets’ Stage in Khan Shaykhun
14. 4. 2017
Dne 13. dubna syrský Observer publikoval článek, v souvislosti s tím, že chemický útok Khan Shayhun byl zinscenován Bílými přilbami. V úterý 4 dubna, aktivisté Bílých přileb ohlásily chemický útok v městečku Chán Shaykhun provincii Idlib. "Národní koalice syrských opozičních a revolučních sil" jako první ohlásil 80 mrtvých a 200 zraněných.
Ve skutečnosti je tento chemický útok byl promyšlenou operací pod falešnou vlajkou a byl zaměřený na obvinění syrského prezidenta Bašára Asada z použití chemických zbraní proti civilistům.
Mnoho vysoce postavených opozičních novinářů se zúčastnilo na hrůzostrašné inscenaci, která zahrnovala raněné a drogami omámené děti i dospělé.
Výkon byl kvalitně pokryt tiskovou agenturou Smart a Edlib Media Center. Mainstreamová média na celém světě okamžitě prezentovala útok.
Navíc, fotografie pořízené z pódia byly okamžitě zveřejněny na Twitteru a Facebooku a sdíleny aktivisty Bílých přileb a populárními opozičními blogery. Komplot byl zjištěn z korespondence mezi Mustafou al-Haj Yussef, jedním z vůdců Bílých přileb, a známým fotografem Sakirem Khader.
Malajský hacker JAsIrX zveřejnil dopis na svém blogu, který tak odhaluje přípravy na natáčení obětí údajného chemického útoku. Hacker slíbil zveřejnit více informací o činnosti syrské opozice a její spolupráci s nevládními neziskovými organizacemi.
New Facts of the White Helmets’ Stage in Khan Shaykhun
Today, on April 13, The Syrian Observer published an article, related to the fact that the chemical attack in Khan Shayhun was staged by the White Helmets.
Tuesday, April 4, the White Helmets activists reported the chemical attack in the town of Khan Shaykhun of Idlib province. The national coalition of the Syrian opposition and revolutionary forces was the first to report 80 dead and 200 injured.
In fact, this chemical attack was a premeditated false flag operation aimed to blame the Syrian president Bashar al-Assad for using chemical weapons against civilians.
A lot of high-ranking opposition journalists took part in this bloodcurdling staging that involved slain and drug intoxicated children and adults.
The high-quality performance was covered by the Smart News Agency and Edlib Media Center. The world's mainstream media immediately reported this staged attack.
Moreover, photos taken from the stage were immediately posted on Twitter and Facebook and shared by the White Helmets activists and popular opposition bloggers.This plot is proved by correspondence between Mustafa al-Haj Yussef, one of the White Helmets leaders, and Sakir Khader, a well know photographer.
JAsIrX, a Malaysian hacker, has published a letter on his blog that reveals preparations for filming the damage of the alleged chemical attack. The hacker has promised to publish more information on the activity of the Syrian opposition and collaborating with it NGOs.
↧
↧
Šest forem řízení světa
14. 4. 2017 (11 minut, slovenský překlad)
↧
Polsko, Smolensk a žádný konec
„Víme zcela jistě, že letadlo se rozlomilo ve vzduchu“, tvrdí promovaný inženýr Waclaw Berczynski. Novým důkazem o atentátu vedoucí vyšetřovací komise ke Smolensku časné pondělní ráno naladil diváky státní televize TVP ke svátečnímu výročí. 10. dubna 2010 se u Smolenska zřítilo polské prezidentské letadlo. Celá posádka, 96 osob , mezi nimi hlava státu Lech Kaczynski a jeho žena Maria přišli o život.
Jen to však v Polsku platí za potvrzené. Přívrženci Jaroslava Kaczynského , šéfa vládní strany „ Právo a spravedlnost“ /PiS/, vycházejí z atentátu. Neboť to je životní a státní doktrína šedé eminence, který od smrti svého bratra – dvojčete- nosí jen černý oděv. Důvodem, že se stroj ocitl na bříze a před přistávací dráhou se v lesíku rozlomil, nebylo riskantní rozhodnutí pilotů přistát za mlhy , jak analyzuje první vyšetřovací komise pod tehdejším ministrem vnitra Jerzy Millerem. Ta ale byla svolána v době vlády konkurenční strany „ Občanská platforma“/PO/ za Donalda Tuska. Předchozí vláda je současným vládním táborem podezřívána, že svému výboru, který nevychází z cizího zavinění, sama nevěřila. „ Stále více se přibližujeme k pravdě, zní Kaczynského slib svým přívržencům, kteří každý desátý den v měsíci naslouchají jeho projevům před prezidentským palácem. Přitom se také často nadává na politického protivníka. Polsko je rozděleno, stejně jako skupina pozůstalých po pádu letadla.
„ Je jisté – Rusko se nezachovalo a nechová kooperativně. Dosud Polsku nebyly vydány ani vrak Tupolevu, ani černá skříňka, také navigátoři technicky spíše zaostalého vojenského letiště reagovali se svým varováním před přistáním příliš pozdě.“ Určitě se v prostoru vznášejí otevřené otázky. Ale v nové vyšetřovací komisi, kterou založil ministr obrany Antoni Macierewicz, není expert, který by byl po neštěstí na místě. Obhájci současné komise odkazují na mezinárodní odborné síly, které se účastní současného vyšetřování. Míněn je profesor letectví polského původu Wieslaw Binienda z Akron University Ohio,který již dříve pochyboval o průběhu katastrofy , jak ji popsala komise Millerova.
Ruští navigátoři a bomba v letadle
Animační film vyšetřovací komise ukazuje různá pochybení, která vedla k neštěstí. Za prvé se tvrdí, že ruští navigátoři zavádějícími pokyny přivedli piloty ke zkáze. Smolenští navigátoři byli řízeni generálem Vladimírem Benediktovem z Moskvy, který předtím řídil speciální komando ve válce v Afghánistánu.
Komunikačním zmatkem „ ze strany Ruska to muselo vést ke katastrofě“, říká komentátor filmu. Pilot Arkadiusz Protasiuk byl navigátory „ podveden“, kteří mu sdělili příliš krátkou vzdálenost od přistávací dráhy , takže letěl příliš hluboko.
Piloti, kteří zpozorovali, že letěli příliš hluboko, chtěli se strojem ještě vzlétnout vzhůru – tak zní teorie komise.Nikoliv bříza oddělila část levého křídla, a to vedlo k pádu, ale daleko více se jednalo o „ havárii“, která uvolnila část křídla. Letadlo bylo ale ještě řiditelné, teprve exploze nakonec roztrhla na kusy Tupolev – 154.
I když to explicitně ve 42 – minutovém filmu řečeno není, i pouze jeden ze tří faktorů mohl zavinit zřícení letadla – tvrzení o chybném navádění, ztráta části křídla a exploze. Polská vláda se bude nyní dotazovat u ruských navigátorů na průběh pádu.
Jerzy Miller, vedoucí první vyšetřovací komise, byl proti tomu. Komise nejprve vypustí do světa tézi a poté dodává „ pseudofakta“ . Navíc by na palubu nikdo nemohl nepozorovaně přinést bombu.
Pavel Antymowicz, astrofyzik, který patřil do vyšetřovací komise předešlé vládní strany „ Občanská platforma“, je také proti. Černá skříňka, jejíž vyhodnocení má Polsko k dispozici, by účinek bomby musela zaregistrovat. Podlaha letadla zničena nebyla, což mluví proti explozi, stejně jako stav plic a neprotržené ušní bubínky posádky. Maciej Lasek, který vedl státní vyšetřovací komisi leteckých neštěstí v letech 2012 – 2016, prohlásil, že letadlo až do kolize s břízou bylo nedotčené.
Také Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova říká, že černá skříňka žádnou explozi bomby nevykazuje. Celkově ruská média věnovala polskému památnému dni a tézím komise málo pozornosti.
Na druhé straně tvrdé jádro, přesvědčené přívržence téze o atentátu v Polsku, vědecké protiargumenty málo zajímají. Okolo 20% Poláků je přesvědčených o teroristickém činu. Větší význam však mají nyní mocenské boje uvnitř PiS. Teď je ve výhledu nová vyšetřovací komise. Jaroslav Kaczynski rozhodl o jejím založení ve středu, aby si posvítil na eskapády Bartoloměje Misiewicze, bývalého tiskového mluvčího ministerstva obrany.
To je chápáno jako útok na ministra obrany Antoniho Marcinkiewicze, který se dosud osvědčil jako nejvěrnější druh Kaczynského ve věci teorie atentátu u Smolenska. Vážný spor obou by Poláky, kteří věří v atentát, rozdělil na dvě skupiny.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdenka Holešová
↧
...udeřit - neudeřit - udeřit - NEUDEŘIT...
 |
| včera otevřené nové sídliště "Záře" v Pchjongjangu |
15. 4. 2017 zdroj Rossija24, Agentura Associated Press
KLDR dnes slaví "Den Slunce" (105. výročí narození Kim Ir-sena, 15. 4. 1912 - 1994). Už včera začaly oslavy otevřením nového ukázkového sídliště, postaveného za 1 rok, dnes je na pořadu slavnostní vojenská přehlídka a bujaré oslavy. Naplánován je údajně i jaderný test. To vše pod hrozbou, že svým "preventivním"úderem zaútočí na KLDR lodě USA. Snad tedy následující zpráva rozežene mraky pro Den Slunce:
Agentura Associated Press uvádí, že USA nezačnou s údery na KLDR, ani v reakci na nové starty (raket) nebo jaderný test Pchjongjangu. Agentura to řekla zdroji v amerických vojenských kruzích. Pravda, on i upřesnil, že Washington si to může rozmyslet v případě pokusu Pchjonjangu vypustit rakety na území sousedního Japonska, Jižní Koreje nebo USA. V Bílém domě rozpracovali různé scénáře práce s KLDR, včetně možné změny režimu, ale zatím zůstane prioritou zesílení tlaku na Pchjogjang včetně pomoci Číny.
Rozšiřující učivo:
KLDR 14. 4. 2017, slavnostní otevření nového sídliště, bez českých titulků, ale zajímavé
KLDR, historie expres, info o dnešní slavnostní přehlídce, bez českých titulků, ale zajímavé
↧
More Pages to Explore .....
