Jan Vítek"Náš kolega zabývající se problematikou Severní a Jižní Koreje nám v pátek poslal článek. Než jsme jej stačili publikovat, dochází k přiostření situace", píše se v úvodu článku vyšlého dnes v elektronických Literárních novinách.
V pátek dvě japonské vojenské námořní lodě vypluly z přístavu, aby se účastnili společně s americkou letadlovou lodí Carl Vinson cvičení v západním Pacifiku. Na toto reagovala S. Korea a list Rodong Sinmun píše: „Naše revoluční síly jsou připravené k boji a potopí jedním úderem americkou letadlovou loď.“
Dnes se v S. Koreji slaví 85. výročí vzniku severokorejské lidové armády a jak je známo tato země oslavuje svá výročí vojenskými raketovými pokusy. Dnes jejich agentura Jonhap oznámila, že se konají manévry s ostrýmio střelbami. Do jihokorejského přístavu Pusan dnes dorazila americká jaderná ponorka USS Michigan a loď Carl Vinson se blíží k Jižní Koreji. Navíc v pátek byl napyongyangském letišti zadržen americký profesor korejského původu Kim.
---
Severní Korea je čínský zadní dvorek. Říše středu nemůže připustit, aby ji odtud obhlížel dalekohledem nějaký americký generál se zlým úmyslem jako Douglas McArthur 11. dubna 1951.
Mohl za to Kim I., který si vzal do hlavy sjednotit Koreu silou. Málem se mu to podařilo. Už mu zbýval dobýt jen kousek území kolem přístavu Pusanu, který hájil prapor amerických marines. Ale nejlepší plány často ztroskotají na nepředvídatelné maličkosti. Stalin se z nějakého důvodu hněval na Spojené národy a bojkotoval je. Američanům se proto podařilo prosadit v Radě bezpečnosti resoluci číslo 83, která je opravňovala k vojenskému zásahu proti agresorovi. McArthur vylodil vojska v v Inčonu a usilovným pochodem mířil na druhou stranu poloostrova. Kimově armádě hrozilo obklíčení. Nastala panika, útěk, ústup. Kima I. zachránili čínští vojáci, které mu Mao poslal na pomoc. Zbytek je historie s trvalými následky, protože válka nebyla uzavřena mírovou smlouvou, ale pouze dočasným příměřím, které může kterákoliv strana vypovědět, kdykoli se jí to bude hodit.
Nyní hrozí repríza konfliktu v atomovém podání. Představa, že by se jejich zadní dvorek mohl podobat Afghánistánu nebo Iráku, musí být pro čínské vládce nesmírnou noční můrou. Lze ji zapudit? A když, jak?
Global Times, hlásná trouba Komunistické strany Číny, uveřejnil 11. dubna, krátce po setkání Si Ťin-phinga s Donaldem Trumpem, úvodník, ve kterém autor napsal, že severokorejská atomová zařízení by mohla zneškodnit sama čínská lidová armáda. Jako důvod uvedl, že Čína musí „za každou cenu chránit bezpečnost a stabilitu" dvou severovýchodních provincií, které hraničí s KLDR, a které trpí dopady „nezákonných zkoušek" jak atomovými úniky, tak znečištěním prostředí." Jestliže tyto zkoušky budou pokračovat, „Čína na ně odpoví silou."
Global Times rovněž vysvětlil výhody případného zásahu. Čína dobře ví, kde se zařízení nacházejí a jak jsou chráněna. Když je čínské jednotky zničí, KLDR bude muset zastavit svůj jaderný program. Má „omezený přístup k jadernému materiálu a nachází se pod přísnou mezinárodní blokádou, která znemožňuje, aby dostávala nové dodávky."
„Jaderné zbraně jsou trumfovní kartou KLDR v jejím odmítání čínské rady (zastavit atomový program) a v odporu k USA", napsal autor. „ Jakmile tuto kartu ztratí, okamžitě začne poslouchat". Z podtextu vyznělo, že úklid v zadním dvorku by čínský šafář mohl udělat rychle, úsporně a čistě. „Ani by nemuselo dojít k bojům, tvrdil autor, protože se Kim III. ze ztráty zblázní, a nejspíše se bude snažit skrýt tuto skutečnost před lidem". Autor si tento scénář jistě nevycucal z prstu. Musel mít spolehlivý zdroj a sdělit jej redakci, jinak by jeho text nespatřil světlo světa.
Šlo o falešnou zprávu nebo řízený únik? Osmnáctého dubna, Global Times totiž uveřejnil další úvodník se zcela jiným zorným úhlem. „Čínsko-americké úsilí (o atomové odzbrojení KLDR) se za žádných okolnost nesmí vyvinout v jakoukoli vojenskou akci proti severní Koreji," prohlašuje. „Peking nikdy nebude podporovat nebo spolupracovat s Washingtonem v řešeních, které zahrnují použití síly proti Pchjongjangu."
„Vojenská akce proti Koreji je složitá otázka," varuje Američany. „Jestliže se použije lehký útok, pchjongjangská vojenská síla zůstane nedotčena a jižní Koreu by mohl postihnout odvetný úder ( i některé americké základny v Pacifiku, v němž Kim III. skrývá asi tucet ponorek vyzbrojených střelami s atomovou náloží). V případě těžkého útoku, čínský lid nedovolí vládě, aby nečinně přihlížela, když vojska USA a jižní Koreje zahájí tažení, aby svrhly pchjongjangský režim. Čína nemůže něco takového tolerovat, zvláště v zemi, kde čínští dobrovolníci bojovali v počátku padesátých let. Je to země prosáklá jejich krví. Navíc, kdyby Pchjongjang byl obsazen armádami Spojených států a jižní Koreje, změnila by se dramaticky geopolitická situace na celém korejském poloostrově."
... ... .... (celý text zde)
P.S.: Když se tenkrát McArthur díval dalekohledem přes řeku Jalu, čekal na prezidentský souhlas s jeho návrhem zaútočit na Čínu s použitím atomové bomby. Místo O.K. ho Harry Truman s okamžitou platností zbavil velení a nahradil generálem Matthew Ridgwayem. Mao ještě jaderné zbraně neměl, ale Stalin ano.
Autor je českým novinářem žijícím v Ženevě a byl velitelem inspekčních skupin Dozorčí komise neutrálních států v Koreji.
