Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová chce velkou konferenci Velké Británie, Německa, USA, Ruska a Francie, aby se státy dohodly na způsobu společného boje proti terorismu.

$
0
0
6.6. 2017   První zprávy
Předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová chce velkou konferenci Velké Británie, Německa, USA, Ruska a Francie, aby se státy dohodly na způsobu společného boje proti terorismu.
 Vyzvala Emmanuela Macrona, aby se postavil do čela nové „ Jaltské konference proti terorismu“, spíše než aby se chlubil.

„Kdy budeme jednat? ˇÚtoky jsou podobné a množí se, aniž by politici přijali opatření a učinili politická rozhodnutí,“ stěžuje si Le Penová v rozhovoru na France 3.

„Chtěla bych, aby prezident, spíše než aby se celé dny chlubil, ujal vedení nové „Jaltské konference“ proti terorismu za účasti Británie, Německa, USA a Ruska,“ pokračovala Le Penová.

„Nad kolika dalšími úmrtími budeme ještě naříkat než přijmeme opatření k vymýcení islámského fundamentalismu?“ upozorňuje šéfka Národní fronty.

Při teroristickém útoku v Londýně bylo zabito nejméně sedm lidí

„Máme diplomaty, policii, právo ... Jediné, co chybí, je politická vůle,“ odsoudila Le Penová chování politiků. Podle Le Penové by to měla být Francie, která by měla být v čele této bezpečnostní konference.

„Viděli jsme soutěž „svalů“ během uplynulých dní,“ krtizuje Macrona Le Penová, „nesmí být nezdvořilý, ne se chlubit, ale nebýt ponížený,“ dodala na adresu na Macrona.

K odpovědnosti za útoku v Londýně se přihlásil Islámský stát.

Svět ruskýma očima 405

$
0
0
zajoch
6.6.2017 Outsidermedia

Němci z Trumpova vystoupení v Bruselu pochopili, že se snaží zneužít článek 5 ústavy NATO k plnění vlastních cílů ostatními členy * Peking pozorně zaznamenává každý krok americké „pěstní diplomacie“ v APR * Kaddáfisté se obávají, že Libye uzavře za nových vlád nevýhodné smlouvy s EU a přemění se v ohromný lágr pro migranty vracené z EU



Následuje kopanec. Angela Merkelová neodpouští Donaldu Trumpovi

Dmitrij Sedov
30. května 2017

Po návratu domů ze Sicílie napsal Trump: „Právě jsem se vrátil z Evropy. Cesta byla pro Ameriku úžasně úspěšná. Těžká práce, ale velké výsledky.“ Je obtížné posoudit, zda tento výrok přijali jeho příznivci s radostí.

Naproti tomu účastníci sjezdu CSU v Mnichově přijali projev Merkelové s bouřlivými ovacemi: „Doba, kdy jsme se mohli zcela spolehnout na jiné je prakticky pryč. Osobně jsem to pocítila v posledních dnech. My Evropané musíme vzít náš osud do vlastních rukou. Samozřejmě, přátelství s USA a Velkou Británií musí zůstat. Ale musíme si být vědomi, že za svůj osud musíme bojovat sami.“

Pro Němce je velmi významné, jakou formou Merkelová vyjádřila výsledky naprosto neúspěšné návštěvy Trumpa v Evropě. Sdělit to bylo možné různě. Avšak matička se nepárala a byla natolik nelítostná, nakolik to dovolují pravidla slušnosti v rámci „věčné transatlantické jednoty“. Pro Němce to znamenalo kopanec odcházejícímu hostu.

Trump se nežinýroval hovořit s nejsilnějším národem Evropy zvysoka, zřetelně dávaje najevo, že Němci mají povinnost plnit jeho příkazy. Bylo to takové vždy, ale v civilizovanější formě. A najednou toto! Němci se k jednání připravili velmi důkladně, mají svoji politiku vždy promyšlenou. Přitom na německé dobře propracované návrhy ohledně mezinárodního obchodu a ochrany životního prostředí dostali pohrdavou odpověď „to mi k ničemu není“. Proto takové rozhořčení z jejich strany. Merkelová začala se svou reakcí ještě v průběhu bruselského jednání o obranné politice. BBC komentovala bruselský summit NATO: Američané chtějí, aby se NATO připojilo ke koalici proti IS jako organizace. Většina jejích členů už sedí za stolem. Plán spočívá v tom, aby natovské systémy varování a kontroly a také tankovací letadla byly v této válce aktivnější. Přitom se v některých evropských štábech NATO objevují obavy z toho, k čemu to může vést. Jestli bude NATO zataženo do nynější vřavy v Iráku nebo Libyi, tak jako tomu bylo v Afghánistánu.
Pro Merkelovou je účast v bojových operacích aliance bolestná a sotva ji potěšil Trumpův návrh, aby všichni společně přistoupili ke koalici. Odtud by Evropané nemohli vystoupit. Blíží se federální volby a její odpůrci neopomenou problém připomenout.

Ještě méně příjemný je požadavek Trumpa zvýšit obranné rozpočty každého ze zúčastněných států na 2 % HDP. Německo už svůj vojenský rozpočet zvýšilo v roce 2016 na 2 miliardy EUR. Tím dospělo k sumě 37 miliard, což mu k pokrytí jeho vojenských potřeb stačí. Ale je to jen 1,2 % HDP. Němce rozčiluje srovnávání Trumpa ve vojenských výdajích Německa s USA. Německo není ochotno začínat vojenská dobrodružství po celém světě.

Za zcela nepřijatelný považují Němci svérázný přístup Trumpa k článku 5 zakládací listiny NATO o společné obraně. Z jeho vystoupení v Bruselu pochopili, že se článek snaží zneužít k plnění vlastních cílů ostatními členy. Němci se řídí zásadou, že „ve všem musí být pořádek“ a porušováním ústavy NATO, byť ze strany USA, končí jejich trpělivost. Odborník na transatlantické vztahy Stephan Bierling napsal: „Víra v obecné hodnoty je narušena Trumpovou administrativou. Po jeho inauguraci si všichni v Evropě dělali naději, že bude umírněnější a že bude přijímat postoj G7 a NATO. Ale došlo k opaku. Vypadá to, že pokračuje v boji o vítězství ve volební kampani.“

Proto u Němců vzniká přirozené přání vyprovodit takového neomalence kopancem. Merkelová to vycítila a provedla. Podle tisku nebyla podobná krize v transatlantických vztazích od roku 1945. To je pochopitelně přehnané. Krize zatím není, ale je to určitá změna. Je tu ještě další hodnocení: „Trump vyvolává největší střet s Evropou od doby druhé světové války a oslabuje pozici USA. Pokud by se začala rušit jaderná dohoda s Íránem, může se stát, že Evropa nebude na straně USA.“

Tak takto soudí politologové. Matička získala vynikající možnost předvést vysokou třídu politické hry a získat body v Německu i v Evropě. Je to již vidět na bouřlivé alianci s Macronem, který pochopil hru a navrhuje „vojenskou spolupráci, aby posílil evropskou obrannou iniciativu“. Zřejmě to znamená zajišťování vlastních obranných možností mimo blok, v němž velí USA.

Pozornost upoutává také výrok Merkelové o nezbytnosti podporovat dobré vztahy „dokonce také s Ruskem natolik, nakolik to bude možné“.

Proč ne, pokud je výsledkem konfliktu s hlavním (bývalým?) partnerem svoboda rozhodování?

Převzato z Fondsk.ru


*** 


Pěstní diplomacie USA u břehů Číny neuspěje


Jelena Pustovojtova
30. května 2017


Patrně celý svět se raduje, že severokorejská raketa létá jen do 100 km a nedoletí až k americkým břehům. Odhaduje se, že se tak stane až v roce 2020. Ovšem Washington hodlá Korejcům ukázat, kdo je pánem ve Žlutém moři. Pokud se Severokorejcům podaří raketami amerických břehů dosáhnout, potom napětí kolem poloostrova a v zóně čínského vlivu opadne.

Washington doposud nemíní uznat, že svým „argumentem síly“ provokuje KLDR k vypouštění raket. Proč musel posílat ke korejským břehům letadlovou loď, která nese dva tisíce tun munice? Aby postrašil? Tak tedy 28. května vyletěla severokorejská balistická střela.

Před několika dny pohrozil Pchjongjang odvetou za jihokorejskou provokaci nad spornými ostrovy ve Žlutém moři bezpilotníkem Heron svým „nelítostným útokem“. Obě Koreje mají arzenály zbraní a střet by skutečně byl nelítostný. Stav „vzájemného zaručeného zničení“ by se mohl proměnit na pevný mír, pokud by USA neposílaly do Žlutého moře své letadlové lodě.

Jak poznamenává Hlas Ameriky, „vysílá málokdy Pentagon do jednoho regionu tři letadlové lodě“. Nimitz je jedna z největších bojových lodí na světě a připojil se k již přítomným útočným letadlovým lodím Carl Vinson a Ronald Reagan.

Pro USA je demonstrace síly ověřený způsob utvrzování sebe sama o postavení globálního hegemona. Jenomže rychlé upevňování síly ČLR už poukázalo na meze amerického „globálního řízení“. S přítomností amerických válečných lodí u samotných břehů své země Peking nesouhlasí a krok za krokem rozšiřuje svoji kontrolu okolo svého území. A Korejský poloostrov je hned vedle. V Číně zahájil provoz největší satelitní navigační systém. Tvoří jej 2700 stanic satelitní navigace a jedno celostátní a třicet provinčních středisek pro zpracování a předávání informací. Pochopitelně je v zadání systému zajišťovat potřeby národního hospodářství, optimalizovat dopravu ve velkých městech, ale každému je jasné, že bude „optimalizovat dopravu“ ve Žlutém a Japonském moři.

Lindon Larush píše, že Trump prakticky nepostřehl tuto informaci z ledna letošního roku: předseda China Investment Corporation (CIC) použije 50 miliard dolarů amerických dluhů z čínských devizových rezerv na investice do výstavby nové infrastruktury USA. Přitom Číňan propočetl, že je Americe k zastavení poklesu ekonomiky potřeba investovat nikoliv 1 bilion dolarů, ale bilionů 8. Kdysi Bush i Obama odmítli z bezpečnostních důvodů čínské investice do svých přístavů, cest a dalších objektů, dnes jdou na „Jeden pás – jedna cesta“. CIC již přesunula svoji jedinou zahraniční kancelář z Toronta do New Yorku. Nastaly potíže. Peking drží v zásobě americké cenné papíry za téměř 4 biliony dolarů a může jimi zaplatit průlom do obnovení špatné infrastruktury USA. Možná proto zástupce prezidenta USA na pekingském fóru Jeden pás – jedna cesta Matt Pottinger pozval Číňany na investiční summit ve Washingtonu ve dnech 18. až 20. června.

Pro USA je stále složitější udržet své „národní zájmy“ v každém koutě světa za pomoci letadlových lodí. A APR se svým horkým bodem na Korejském poloostrově je pro USA a ČLR tím důležitější, protože investiční aktiva plynule přecházejí z Američany kontrolovaného MMF do Asijské banky infrastrukturních investic (ABII), Čínské investiční společnosti a další struktury APR, kde má vliv Čína. Z tohoto důvodu je americká pěst v podobě letadlových lodí poblíž čínských břehů pro Čínu nežádoucí a nakonec se může obrátit proti samotným USA.

South China Morning Post napsal: „Americké bojové lodě plavící se kolem umělých ostrovů v Jihočínském moři znamenají návrat k nebezpečné hře, která může vést ke konfrontaci a konfliktu. … Správné rozhodnutí učinila Čína a státy Jihovýchodní Asie, když zahájily jednání a rozpracovaly kodex chování, který bude přijatý v polovině roku.“

Peking pozorně zachycuje každý krok americké „pěstní diplomacie“ v regionu. South China Morning Post uvádí, že „USA příliš často využívají mořský i vzdušný prostor u břehů Číny pro špionáž. Jako jediná světová supervelmoc si představují, že se jejich loďstvo může roztahovat všude bez jakéhokoliv předcházejícího souhlasu. Jenomže narůstání síly a odpovědnosti Číny a územní spory v Jihočínském moři činí takové jednání nepřijatelným.“ Převedením z diplomatického jazyka na hovorový to znamená: Nedáme peníze a se Severní Koreou nepomůžeme.

Nestrkejte svůj nos – přibližně tak Peking odpověděl na komuniké „sedmičky“ o „problému volné mořeplavby“ v Jihočínském moři. Dne 28. května oznámila tisková agentura Sin-chua: „Čína je ochotna k přímým jednáním i konzultacím s příslušnými zeměmi prostřednictvím dobře zorganizovaných rozhovorů, upevňujících mír, kooperaci a stabilitu ve Východočínském a Jihočínském moři.“

Co se týká Severní Koreje, nikdo nepochybuje o tom, že má na ni Čína vliv. Čím méně bude Washington mávat pěstmi, tím rychleji se situace ha Korejském poloostrově stane normální.

Převzato z Fondsk.ru

*** 

Obnovit džamahíriji: následovníci Kaddáfího se vracejí do Libye


Igor Gaškov
1. června 2017


Právě před šesti lety NATO zničilo sekulární režim zadržující islamisty. Dnes je země rozdělená, východ kontroluje polní maršál Haftar a západ prozatímní vláda Faise Sarraje. Tam, kde nedrží moc nikdo, vládnou polní velitelé.

Úpadek země, který způsobilo svržení Muammara Kaddáfího, dává příležitost následovníkům plukovníka, toužícím po obnovení džamahírie.

Takto promluvili účastníci neokaddáfistického hnutí

V mučírnách revoluce


Jeden z bývalých úředníků vlády Kaddáfího, Takhar Dahesh, který přežil katastrofu roku 2011, hovoří o Radě kmenů a měst Libye utvořené za jeho účasti, významné organizaci, na kterou se současní kaddáfisté spoléhají. Dahesh se na vlastní oči přesvědčil, že západní mocnosti skutečně figurovaly v pozemních operacích v Libyi, ač to dosud popírají. Jeho samého v roce 2011 chytili libyjští povstalci při útěku. Pomáhali jim pracovníci francouzských tajných služeb a Katarci. Chtěli se dozvědět, kde jsou ukryté zbraně a kde se skrývá rodina plukovníka.

Mučení vedli Francouzi i Katarci. Zadržený Dahesh znal francouzský jazyk a věděl, že se hovoří o něm.

Mučili jej mnoha způsoby a dosud se z toho vzpamatovává. Říká: Na mých torturách má vinu francouzská rozvědka. Dokázal se dostat ze zajetí a podal k pařížskému soudu žalobu. Jeho historii zveřejnil francouzský list Liberation a novinářka Catherine Gracia v knize – vyšetřování „Sarkozy – Kaddáfí: tajná historie zrady“. Přiznání toho, jak Libyjce mučily francouzské tajné služby, hrozilo skandálem, a tak vláda Páté republiky věc vyřešila tím, že přestala Daheshe do své země pouštět. Ten k tomu říká:

„Jel jsem do Francie, abych se zúčastnil prvního zasedání soudu. Potom mi odmítli dát vízum, ač francouzský soud žádal, aby mi byl vstup povolen. Na dalších pěti zasedáních jsem nemohl být přítomen.“

Soud se táhne dosud a rozhodnutí není žádné.

 

Strana zeleného revanše


Dnes Dahesh pracuje v Radě kmenů, jež má za cíl návrat Džamahírie. Podle tiskového mluvčího Rady Franka Pucharelliho je v Libyi kolem dvaceti tisíc příznivců zavražděného vůdce a přibližně stejné množství je v zahraničí v emigraci. Nemají dosud přístup k přístavům a k ropě a jejich vliv je tím silně omezen. Své naděje vkládají do jižní oblasti Fezzan, kde má vliv jejich vojenský vůdce, generál Ali Kana, kdysi vůdce jižní skupiny Kaddáfího sil. Kontaktuje místní náčelníky kmenů s nadějí, že se stanou následníky plukovníka.

Pokračování v dědictví Kaddáfího zajišťují členové jeho rodiny. Rozhodnutím Rady byl generálním zástupcem jmenován jeho syn Sajf al-Islám a zástupcem pro zahraniční věci dcera Aisha. V roce 2017 se postavení obou zlepšilo. Sajf dokázal získat svobodu a byly zrušeny sankce EU uvalené na Aishu. Saif má podporu Moskvy. Nedávno se zástupci Rady kmenů sešli v Tunisu s veřejnými činiteli a právníky LNR a dohodli se na spolupráci.

Proti Sarrajovi i proti Haftarovi


Kaddáfisté nepodporují ani jednoho z nich. Doktor Abd-es-Salam Milad Abugrara je další člen Rady kmenů. Sarraje ohodnotil jako člověka bez prostředků, který nemůže ovládnout celou Libyi. Má prý k dispozici jen jednu fregatu, se kterou přijel do země.

Kaddáfisté se obávají, že Libye uzavře za nových vlád nevýhodné smlouvy s EU a přemění se v ohromný lágr pro migranty vracené z EU. Takový návrh již předložil maďarský prezident Orbán.

Sarraj, jakožto ministerský předseda vlády národního usmíření, je v očích libyjského lidu nelegitimní, říká tiskový mluvčí Rady Pucharelli.
„Libyjci si jej nezvolili. Podporují jej Muslimští bratři v Tripolisu, Misuratě a Sebratě. V Haftarovi vidí člověka pracujícího v zájmu Američanů. Jeho vojska jsou složena z bývalých důstojníků armády Kaddáfího, ale odtud je zajímá jen možnost získat zbraně a utkat se s islamisty.“ Pucharelli dále předpokládá, že Haftar, který žil dlouho v USA, nedůvěřuje svým lidem a proto se obrací na žoldnéře.

Kaddáfisté chtějí pro obnovu Libye soustředit libyjskou veřejnost kolem jejích hlavních životaschopných sil – kmenového sebeorganizování. Jedině tato pokrevně příbuzenská společenství mohou udržet relativní stabilitu v zemi vláčené konfrontacemi.

Dahesh říká: „Kmen v Libyi je svého druhu sociální deštník, naše naděje a naše bezpečnost.“

„My zastupujeme sekulární a ne náboženské hnutí. Nevěříme na existenci politického náboženství, ať umírněného nebo radikálního. Náboženství je od Boha a v žádném případě není možno měnit náboženství v politický obor a doktrínu“– říká Abugrara. S ohledem na tuto logiku se snaží generál Kana přesvědčovat členy libyjské domobrany, často islamisty, jedná s nimi a pokazuje na „paměť předků“.

Zda se tato strategie osvědčí, ukáže čas.

Převzato z Rusvesna.su


- - -

Zdaním vám každou korunu, sám jsem před vámi zoptimalizoval 10 miliard

$
0
0
- vlk-
6.6.2017  Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Poslední předvolební průzkumy, které už pokrývají i finální vyústění vládní krize, potvrzují naprosto přesně to, co jsem predikoval ještě před jejím oficiálním závěrem v článku Sčítání plusů a mínusů. Bohužel. Český volič je zkrátka nepoučitelný, takže nás po léčbě Klausem, Zemanových čistých rukou, Topolánkovsko-Kalouskovsko-Nečasovských famiglií a jejich řeckých a jiných lžích, čeká jediné – protrpět a následně tvrdě zaplatit i období, kdy se z České republiky stane totální dojná kráva, kterou ve své privátní stáji umístí Andrej Babiš. 




Kráva to bude velmi zvláštní – bude v Babišově velkomaštali jediná, kterou nebude muset vůbec krmit, ale jen a jen dojit a to 24 hodin denně a nejspíš dokonce ještě hodně dlouho i v době, kdy bude z té maštale vyvedena. To víte, smlouvy budou smlouvy…. Drsná cena za masovou iluzi Pepů Koblihů, že Babiš to s nimi myslí dobře a že je menším zlem, protože on přece nekrade.

Dnešní článek, převzatý z Echa24. cz je dalším mým a uvědomuji si že MARNÝM pokusem, odprezentovat tvrdá fakta, jak to vlastně s Babišem doopravdy. Ten článek je vystavěn na základě odhalení, která z veřejně dostupných zdrojů, tedy toho, co o sobě veřejně publikoval Agrofert a firmy jeho skupiny a co zrešeršovala skupina, která na internetu dokumentuje přešlapy Andreje Babiše.

Udělal to, co jsem viděl jako naprosto logický krok dalšího postupu kolem Babiše a na co jsme sám, bohužel neměl kapacity – totiž projela povinně zakládané dokumenty do podnikového rejstříku. Jejich zjištění, že Andrej Babiš ulil před zdaněním a vyvedl do svého osobního majetku následně asi 10 miliard, mne nijak nepřekvapuje.

Možná by ovšem mohlo zaskočit někoho z těch, kdo to zatím Andrejovi žere. Skupina Julius Šuman, když pustila nahrávky Babiše a Přibila byla označena za ty, co účelově sestříhávají, kdo špioní Babiše odposlechy a kdo ví co ještě. Ujišťuji všechny ty, co na tyhle Babišovy nesmysly slyšeli, že zápisy z valných hromad, informace o navyšování a převodu akcií, jakož i výroční zprávy o hospodaření společností se nedají ani sestříhat, ani zfalšovat. Pokud už jednou u rejstříkového soudu jsou založeny. Všem voličům a sympatizantům Andreje Babiše přeji pěkné počtení. A číst by měli, protože jim je zdaněna každá koruna. Tím samým pánem, co podle následujícího textu uchránil před daní svých 10 miliard. Může být , že mi odpovíte – peřej a bude ti přáno, vážně si myslíte, že před berňákem uchráníte třeba jen jediný milion? Tedy v případě, že byste se k němu dokázali někdy dostat….


Imoba za všechny peníze



Pozoruhodný je i vznik Šumanova příběhu. Vychází prostě z údajů, které byly zveřejněny v obchodním rejstříku a nad kterými se dosud nikdo vážně nezamyslel. Dokumenty ukazují příběh společnosti Imoba, zabývající se správou nemovitostí, cateringovými službami a také půjčováním peněz zpravidla v rámci koncernu Agrofert.

Po roce 2007 průběžně vydávala akcie a Agrofert Holding, resp. jeho jediný akcionář Babiš, tyto akcie nakupoval. Do roku 2012 tak ve firmě Imoba zaparkoval ze zisku svého holdingu dvě a půl miliardy korun. Před parlamentními volbami v říjnu 2013 ale k tomu najednou přidal ještě osm miliard. V lednu 2014 převedl Agrofert všechny draze nakoupené akcie Imoby na společnost Synbiol a podle dokumentů za to nežádal protihodnotu. O deset měsíců později vyplatila Imoba svému majiteli dvě miliardy. Tímto majitelem byl jediný akcionář firmy Synbiol, tehdy už ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle Šumana tak Babiš obešel zákon o dani z příjmu. Kdyby si nechal vyplatit zmíněné dvě miliardy jako dividendu, odvedl by finančnímu úřadu jako daň z dividendy 300 milionů.

Julius Šuman nepřinesl nezvratné důkazy, že vytažením miliard z Agrofertu prostřednictvím Imoby došlo k daňovému úniku. V každém případě však vyzval Finanční správu, aby případ prověřila, protože k úniku dojít mohlo. Sám Babiš by také mohl vysvětlit, jaký jiný účel mělo přesouvání peněz napříč holdingy. Šéf hnutí ANO se k tomu očividně nechystá a dotazy odbyl svou oblíbenou větou, že daně přece platí, vždyť jenom v letech 2006–2015 odvedl českému státu 23 miliard. A kdo z vás takové daně zaplatil? Opět tedy sází na příběh o největším zaměstnavateli České republiky, který poctivě platí daně a investuje zisk ve prospěch celé společnosti, a pokud bere nějaké dotace, tak jde ve srovnání s odvedenými daněmi o marginální částku.


Mýtus o hodném boháči

Ovšem právě poslední Šumanův příběh zpochybňuje Babišův mýtus dosud nejvíc ze všech polemik. Přesun prostředků Agrofertu ve výši deseti miliard do účetnictví firmy, u které není jasné, k čemu je potřebovala, se dá popsat i jako odkládání či úplné vyhýbání se povinnosti zaplatit celkem jeden a půl miliardy jako daň z dividendy. To není zanedbatelná částka ve srovnání s tím, kolik Babišův holding platí na daních. Oněch zmíněných 23 miliard totiž není součet všech odvedených daní, jak miliardář avizuje. Agrofert do toho počítá i 17 miliard na sociálním a zdravotním pojistném. Mnozí tuzemští podnikatelé obvykle považují za svou nehynoucí zásluhu, že „dali lidem práci“, a že tedy vůbec umožnili, aby za práci těchto lidí mohl stát inkasovat daně. V jiných zemích se naopak připomíná, že bez zaměstnanců by podnikatel nedosáhl žádného zisku. Jenom plní zákonné povinnosti, když kromě platu za ně posílá příspěvek na fondy veřejného pojištění.

Přesnější je říci, že Babišův Agrofert zaplatil „na daních“, tedy na dani z příjmu, za deset let šest miliard, další jedenapůlmiliardové platbě se však vyhýbá jenom v případu Imoba, z toho se odvodu ve výši tří set milionů zřejmě vyhnul už úplně. Také proto jeho daňové odvody nedosahují ani výše zemědělských dotací, které ročně inkasuje od českého státu a Evropské unie ve výši téměř jedné miliardy.

Nové odhalení Juliuse Šumana může přispět k probuzení společnosti a přiblížit příběh podnikatele Babiše realitě. Neliší se od těch opravdu dravých polistopadových podnikatelů, kteří zbohatli privatizací státního majetku a stát ždímou i nadále prostřednictvím dotací či veřejných zakázek. Když se přestane zdůrazňovat, že za své zaměstnance platí pojistné, pak dosud od státu o hodně víc bere, než mu dává. To se jistě nezmění, dokud bude kontrolovat vysoké státní funkce.

Tolik rychlé shrnutí pro ty, kterým čísla a ekonomická hantýrka moc neříkají. Pro ty, co se do toho chtějí ponořit hlouběji, přidávám ještě originální text o Šumanů. Je dobré jej mít v archivu Kosy.



A aby to bylo


IMOBA – miliardové čachry, daňové ráje a daňové úniky bývalého ministra financí Andreje Babiše

– jméno Imoba vzniklo s největší pravděpodobností jako zkratka – Investice Monika Babišová. (Samotné Monice Babišové trvalo poměrně dlouho, než svůj vztah k firmě zlegalizovala).

– firma Imoba spol. s.r.o byla založena 7.6. 1994 na adrese Roháčova 83, Praha 3. To je adresa tehdejšího bydliště Andreje Babiše.

– firmu Imoba založila JUDr Eva Hlaváčová z Prahy, která však nezaplatila vklad společnosti, který byl stanoven na 1 450 000 korun. Tatáž JUDr Eva Hlaváčová figuruje v letech 1995 – 1997 v dozorčí radě Agrofert a.s.

– Imoba uvádí jako předmět podnikání: koupě za účelem dalšího prodeje; pronájem nemovitostí včetně doplňkových služeb a organizační poradenství.

– 17.6. 1994 – tedy již za 10 dnů od vzniku – firmu kupuje a hradí i základní vklad švýcarská společnost PLASTAGRA a.s. se sídlem v Ženěvě. (jméno firmy je zjevnou přesmyčkou názvu Agraplast). Vzhledem k tomu, že nedošlo ke změně jednatele firmy, je zřejmé, že tato firma je součástí „agrospolečností“ pod kontrolou Andreje Babiše.

– 16.12. 1994 (šest měsíců od založení) kupuje firmu Imoba napřímo Agrofert a.s. (od roku 1998 Agrofert holding a.s.). Sídlo společnosti zůstává na stejné adrese – Roháčova 83, Praha 3. To je adresa tehdejšího bydliště Andreje Babiše.

– 21.7. 1995 se Andrej Babiš stává druhým jednatelem firmy. Jeho adresa je totožná se sídlem firmy – Roháčova 83, Praha 3.

– 30.7. 1996 se Andrej Babiš stává jediným jednatelem společnosti IMOBA.

– Dle výkazů zisků a ztrát uvedeném ve Sbírce listin na obchodním rejstříku vykázala firma Imoba spol.s.r.o. za rok 1995 zisk před zdaněním 611 000 korun. Za rok 1996 byl zisk firmy 2 245 000 korun s tím, že závazky po lhůtě splatnosti činily 776 000 korun. Firma zároveň vykázala 2,25 zaměstnance. Hospodaření v ostatních letech ve Sbírce listin chybí.

– 27.10.1999 se Firma Imoba spol. s.r.o. vymazává z obchodního rejstříku z důvodu přeměny na akciovou společnost IMOBA a.s.

– 27.10. 1999 je do obchodního rejstříku zapsána firma IMOBA a.s. Sídlo společnosti je opět Roháčova 83, Praha 3 a nezměněn je předmět podnikání. Základní jmění ve výši 5 000 000 korun bylo ihned splaceno a jediným akcionářem je AGROFERT HOLDING a.s. se stejnou adresou sídla. Ve sbírce listin v OR nejsou údaje firmy až do roku 2007 digitalizovány a tudíž nejsou veřejnosti přístupné.

– Andrej Babiš není v žádném orgánu této nově vzniklé akciové společnosti.

– 20.3. 2000 se jediným akcionářem stává opět švýcarská firma. Tentokrát je to FERTAGRA SA se sídlem ve Friburgu. Název je opět přesmyčkou – AGRO (A) FERT. Jedná se opět o formální změnu majitele, nedošlo ani ke změně členů statutárních orgánů firmy.

– Je zřejmé, že i tato „švýcarská firma“ byla součástí holdingu Agrofert. Na valných hromadách ji zastupovala JUDr Miroslava Rybová, bytem Praha na základě plné moci, kterou ji za správní radu firmy FERTAGRA SA uděloval ing. Robert Konopka z Bratislavy. Ten byl mimo jiné v letech 2003 – 2004 členem dozorčí rady AGROFERT HOLDING, a.s.

– JUDr Miroslava Rybová byla v letech 2003 – 2007 místopředsedkyní dozorčí rady firmy IMOBA, a.s. a v letech 2005 – 2015 členkou představenstva firmy Penzion Labská, a.s. Ta je ve výročních zprávách firmy IMOBA, a.s. uváděna jako propojená osoba. Jediným akcionářem firmy Penzion Labská,a.s. je firma Lovochemie, a.s., v jejíchž statutárních orgánech se opakovaně vyskytuje jméno Andrej Babiš, ale též jména dalších členů správních orgánů firem Imoba, a.s., Agrofert holding, a.s. či Synbiol, a.s.(např. Procházková, Široký, etc – viz dále ). Jediným akcionářem firmy Lovochemie, a.s. je Agrofert holding, a.s., respektive Agrofert, a.s. V současnosti figuruje JUDr Miroslava Rybová v orgánech Unie podnikových právníků, a.s., kde je u jejího jména mailová adresa: rybova@agrofert.cz Propojenost této osoby s osobou Andrej Babiše je v tomto případě jednoznačně prokázána.

– 19.4. 2000 bylo navýšeno základní jmění společnosti Imoba, a.s. úpisem akcií ve výši 65 000 000 korun. Základní jmění se tak navýšilo na celkových 70 mil. korun. Podle obchodního rejstříku bylo 44 mil. splaceno ihned a 21 mil. korun 25. 4. 2002.

– Toto navyšování jmění nesouhlasí s údaji v obchodním rejstříku o upisování akcií, jejichž jediným nabyvatelem mohl být jediný akcionář. Zde se praví, že k 20.3. 2000 byly upsány akcie za 60mil. korun a 11.2. 2002 byly upsány akcie za 10mil. korun na celkovou výši jmění 75mil. Korun.

– K datu 11.12 2002 se v rámci úpisu akcií v obchodním rejstříku uvádí nová adresa jediného akcionáře firmy – ve švýcarském městě ZUG. Tato změna sídla je však v obchodním rejstříku zanesena až od 5.3. 2003.

– Město ZUG je uváděno mezi tzv. daňovými ráji. Tedy místy, kde jsou mimořádně daňově zvýhodňovány zahraniční firmy, resp. firmy, podnikající v zahraničí. Toto bylo zcela jistě v rozporu s tehdy platným zákonodárstvím v ČR.

– Od 25.4. 2002 uvádí firma IMOBA, a.s. novou adresu sídla – Pyšelská 2327/2, Praha 4. Tato adresa je shodná s adresou firmy Agrofert Holding, a.s.

– V daňovém ráji měl sídlo jediný akcionář společnosti až do 14.8. 2008, přestože ji zpět koupil Agrofert Holding, a.s. (se sídlem na nové adrese, která je schodná jako nová adresa Imoba, a.s.) již k 25.4. 2007. Kmenové jmění firmy IMOBA, a.s. se ve stejném roce zvýšilo na 343,3 mil. korun. Firma měla v té době pouze 1 (jednoho) zaměstnance .

– Dlouhodobý majetek firmy Imoba, a.s. se v období 2005 – 2006 zvýšil o cca 0.5 miliardy korun. Hospodářský výsledek před zdaněním byl v roce 2005 + 2,041mil. korun. Za rok 2006 – 3,104 mil. korun a firma podnikala v původních třech oborech.

– Agrofert v tomto období poskytoval firmě Imoba, a.s. rozsáhlé půjčky (přestože nebyl majitelem společnosti). Ve výročních zprávách je též uváděn jako nepřímo ovládající společnost firmy Imoba, a.s. Je tedy pravděpodobné, že Agrofert holding, a.s. byl současně majitelem firmy FERTAGRA SA se sídlem v daňovém ráji.

– V tom případě prodal Agrofert stejnou firmu se stejným předmětem činnosti v roce 2000 do Švýcarska se základním jměním o 338,2 nižším, než když ji v roce 2007 opět koupil.

– V době opětovné koupě firmy Imoba, a.s. firmou Agrofert holding, a.s. již byl Andrej Babiš jediným vlastníkem Agrofertu. Imobu si tedy v podstatě koupil do osobního vlastnictví. Mezi statutárními orgány obou firem existují však i další personální unie v podobě Ing. Petry Procházkové, JUDr Libora Širokého a dalších.

– V době, kdy jediný akcionář firmy Imoba, a.s. sídlil v daňovém ráji, se stal Andrej Babiš předsedou představenstva a jeho dcera Adriana místopředsedkyní představenstva (od 25.4. 2007)

– V roce 2007 hradil Andrej Babiš za firmu Imoba, a.s. náklady a též jí poskytl finanční půjčky.

– Z výsledků hospodaření v roce 2007 vyplývá základní zvrat ve výsledcích hospodaření, který využívá obrovského nárůstu dlouhodobého majetku, který v hospodářských výsledcích v předchozím období není kryt ani vlastními, ani cizími zdroji společnosti. Lze proto předpokládat, že pobyt majitele firmy Imoba, a.s. v daňovém ráji v letech 2002 – 2007 byl čistě účelový a sloužil k napumpování (proprání?) zdrojů do firmy Imoba, a.s. – viz listinné dokumenty z tohoto období ve Sbírce listin OR, což vytvořilo podmínky pro hospodářský vývoj firmy v následujících letech.

– Za období 2007 – 2010 postupně narůstá majetek firmy, přestože je firma spíše ztrátová, nebo jen mírně zisková. Navíc je zřejmé, že kromě bankovních úvěrů firma získává dlouhodobý majetek zejména díky půjčkám od Agrofertu v částkách v řádu stovek miliónů korun ročně. Bonita firmy, její předluženost a efektivita jsou značně za hranicí ekonomické udržitelnosti. Přesto dále navyšuje základní jmění o dalších 195 mil. korun na celkovou hodnotu 538,2 mil. korun. A to opět úpisem akcií, které koupil jediný akcionář firmy, tedy Agrofert holding, a.s., respektive jediný akcionář Andrej Babiš. Agrofert tedy současně firmě, která není schopna závazky splácet, poskytuje stamiliónové půjčky a zároveň skupováním bezcenných akcií, navyšuje základní jmění firmy Imoba. Tím prokazatelně nepostupuje s péčí dobrého hospodáře a způsobuje sám sobě (Agrofert holding, a.s.) jednoznačně hospodářské ztráty.

Od 14.8. 2008 je již Babišova partnerka, která dala firmě jméno též členkou představenstva. Třetí členkou představenstva je ing. Petra Procházková, takto též členka předsedkyně dozorčí rady společnosti Agrofert holding, a.s. Obě jsou členkami představenstva firmy dosud.

– V roce2010 vykazuje firma IMOBa, a.s. dlouhodobý majetek v hodnotě 1,550mld. korun, tedy meziroční nárůst oproti roku 2009 o 1,550 mld. korun. Přestože firma nezměnila předměty činnosti, ani s nikým nefúzovala a navíc zvýšila základní jmění o dalších 895mil. korun na základě úpisů akcí, které koupil opět jediný akcionář. Agrofert holding, a.s. Lze tedy říci, že dlouhodobý majetek tvoří v převážné míře akcie zaplacené Agrofertem (celkem 1,4332 mld. korun).

– Současně firma vykazuje 1.1.2011 ztrátu hospodaření z let minulých ve výši 99,2 mil. korun. Následně fúzuje se společností Nové Průhonice, spol.s.r.o., jejímž jednatelem je Andrej Babiš, který tak vystupuje jako statutární orgán na obou stranách fúze.

– Společnost Nové Průhonice, spol.s.r.o. má sice základní jmění 200 tis. korun, ale nerozdělený zisk z uplynulých období ve výši 57,6 mil. korun a tedy výrazně lepší hospodaření, než měla v té době Imoba, a.s. Tato fúze, stejně jako všechny ostatní, které ve firmě Imoba, a.s. nastaly, vykazují jasné znaky tunelování. Firma je fúzována, aktiva převedena na nástupnickou firmu a původní firma je následně poslána do likvidace.

– V roce 2011 vykazuje firma Imoba, a.s. ztrátu hospodaření ve výši 29,7 mil. korun. V roce 2012 se ztráta zvyšuje na 110 mil. korun. A to přestože jen z pronájmu nemovitostí vykazuje v roce 2011 tržby 47,5 mil. korun, respektive 66,5 mil. korun v roce 2012. I přesto ve stejném období kupuje další vypsané akcie této vysoce ztrátové a předlužené firmy jediný akcionář – Agrofert holding, a.s. A to za celkem 1,1 mld. korun.

– K 31.12. 2012 firma Imoba, a.s. vykazuje ztrátu za rok 110 mil. korun. Kumulovaná ztráta za předchozí období pak činí 129 mil. korun. Cizí zdroje činí 1,1, mld korun, z toho je pouze 75mil. Korun bankovních úvěrů. Firma vykazuje výkony ve výši 102 mil. korun za stále stejné tři předměty činnosti (pronájmy a prodej zboží). Nemá žádnou hospodářskou činnost a má 52 zaměstnanců. Jednoznačně nebonitní firma.

– Přesto v roce 2013 kupuje jediný akcionář firmy Imoba, a.s., tedy Agrofert holding, a.s. (respektive jeho jediný akcionář Andrej Babiš) další upsané akcie, tentokrát už ve výši 8 mld. korun. To je těsně před parlamentními volbami, ve kterých kandidoval za hnutí ANO. Úpis akcií v hodnotě 8 mld korun a jejich odkup společností Agrofert holding, a.s. je jednoznačně čistě účelové vyvedení peněz, které nemá žádné ekonomické opodstatnění. Celkové základní jmění firmy činí k 13.8. 2013 již 10,432 mld. korun(!).

– Na obchodní společnost Imoba, a.s. kromě toho přešlo v důsledku vnitrostátní fúze sloučením s rozhodným dnem sloučení 1.1. 2013 jmění společnosti RLRE Taurus Property, s.r.o., se stejnou adresou sídla Praha 4, Pyšelská 232/2, na kterou se společnost přestěhovala již 9.12. 2012, kdy se jednatelem firmy stal Ing. Jindřich Archalous. Ten se následně objevil v dalších fúzích jako jednatel fúzované firmy.

– K 1.1. 2014 došlo ke sloučení, při němž na společnost Imoba, a.s. přešlo jmění společnosti Anděl Media Centrum, s.r.o., se sídlem Karla Engiše 519/11. I zde byl v momentu fúze jednatelem fúzované společnosti ing. Jindřich Archalous, který se jím stal tři měsíce před fúzí. (Je jistě zajímavé, že v sídle fúzované společnosti mají mj. sídlo společnosti Mafra a deníky MF Dnes a Lidové noviny. Ty jistě platí firmě Imoba, a.s nemalé nájemné a Andreji Babišovi tvoří politické PR).

– 30.1. 2014 převádí jediný akcionář Agrofert holding, a.s. firmu Imoba, a.s. do jejichž akcií investoval 10,5 mld. korun na jinou firmu. Na firmu Synbiol, a.s. se základním jměním 2 mil. korun, jejímž jediným akcionářem byl od 8.8. 2008 Andrej Babiš. Ve zkratce popsáno: Andrej Babiš (Agrofert) převedl svou firmu Imoba na Andreje Babiše (Synbiol). To vše v době, kdy byl Andrej Babiš již ministrem financí ve vládě České republiky.

– Tato transakce z hlediska firmy Agrofert Holding, a.s. je ekonomicky naprosto nesmyslná a sebepoškozující. Poté, co Agrofert holding, a.s. poskytl miliardové půjčky a následně odkoupil bezcenné akcie firmy Imoba, a.s. za celkem 10 mld. korun, ji převáde na jiný hospodářský subjekt, aniž by vyžadoval odpovídající odstupné.

– V orgánech firmy Synbiol se opět objevují stejná jména jako v orgánech firmy Imoba a orgánech firmy Agrofert holding, a.s. Mimo jiné Petra Procházková, Libor Široký, Václav Knotek, etc.

– Následně došlo k 1.6. 2014 ke sloučení, při němž na společnost Imoba, a.s. jako na společnost nástupnickou přešlo jmění zanikající společnosti Čapí hnízdo, a.s. se sídlem Olbramovice, Dvůr Semtín 1, která získala v roce 2008 dotaci z EU ve výši cca 50 mil. korun. K fúzi došlo po vypršení dotačních podmínek. Ve statutárních orgánech společnosti byl mj. bratr Moniky Babišové, Martin Herodes.

– Teprve po této fúzi rozšířila firma Imoba, a.s. svou podnikatelskou činnost o další předměty činnosti.

– 20.10. 2014 firma Imoba, a.s. snížila základní jmění společnosti o 2,034 mld. korun, které byly vyplaceny jedinému akcionáři – Andreji Babišovi. Důvodem snížení základního jmění byl přebytek vlastních zdrojů a dle výpisu z OR podnikatelské aktivity společnosti nevyžadují tak vysoké úrovně základního kapitálu, které společnost má. A to přes to, že společnost Imoba, a.s. od posledního navyšování základního jmění o 8 mld. korun v roce 2013 (zdůvodněné potřebou zvyšování základního kapitálu) provedla fúzi se třemi nemalými společnostmi a rozšířila předmět podnikání celkem o 8 nových předmětů podnikání. Celá firma tak naopak výrazně zvýšila své podnikatelské aktivity.

– Andrej Babiš – Synbiol jednal přesně naopak, než Andrej Babiš – Agrofert. Na místě je jistě otázka proč? A také, kdy bude firma Imoba, a.s. dále snižovat nesmyslně vysoké základní jmění, aby ho mohla vyplatit akcionářům.

– Andrej Babiš, v té době již ministr financí ČR, si tak vyplatil více než dvě miliardy korun. Pokud by si je vyplatil jako přímou dividendu z Agrofertu, musel by zaplatit 15% daň. Tím připravil český stát minimálně o 300 mil. korun.

– Z celé částky, za které ekonomicky nesmyslně nakoupil akcie nebonitní firmy Imoba, a.s., pokud by si je stejným způsobem vyplatil v budoucnu, by stát připravil o daň ve výši přes 1,5 mld. korun.

– Od 1.2. 2017 je předmětem činnosti vlastníka firma Imoba, a.s., firmy Snbiol, a.s. správa vlastního majetku. Jediným akcionářem firmy se od 3.2. 2017 stal správce privátního svěřeneckého fondu Andreje Babiše AB private Trust I, který tedy spravuje vlastní majetek Andreje Babiše a jeho rodiny.

Poznámka: Tato analýza vznikla na základě dat z otevřených zdrojů, zejména rejstříků firem.

- - -

Ruští piloti nafilmovali americkou ponorku. Zamrzlou do arktického ledu (VIDEO)

$
0
0
Artur Sobakevič
6.6. 2017 Euroasia24
 
Služba v Arktidě, to není nic příjemného: krutý mráz, krajina smutná a jednotvárná a kolem dokola nic zajímavého. I tady ale někdy dojde na zajímavé okamžiky nebo neobvyklé „nálezy“. Jedním z nich se stala americká jaderná ponorka třídy Seawolf pevně zamrzlá do arktického ledu. Při hlídkovém letu ji objevili ruští letci.


Stalo se to v roce 2015. Během pravidelného hlídkového okružního letu se před očima pilotů ruského vrtulníku náhle objevil zcela nečekaný a neobvyklý obraz: z ledové kry trčela velitelská věž ponorky Spojených států. Vedle těžce zkoušené ponorky byly zřetelné stopy po červené signální světlici, což jasně dokazovalo, že posádka ponorky má nějaké problémy.

Jak se ukázalo později, tuto „ledovou sochu“ vytvořila americká ponorka Seawolf během své šestiměsíční hlídkové plavby v Arktidě. „Díky“ ne zrovna úspěšnému vynoření a dlouhému pobytu na jednom místě se přemrzlým vodám Severního ledového oceánu podařilo ponorku pevně „spoutat“ a přeměnit ji v „exponát výstavy ledových figur“.

Aby ponorku zbavila pevného objetí ledových ker, spotřebovala její posádka spoustu času, nakonec se to ale podařilo.

Nelíčené překvapení jako reakce ruských pilotů na obraz, který se jim zjevil před očima, jasně dokazuje, že to bylo něco, na co opravdu nejsou zvyklí. Ne každý den se podaří na vlastní oči uvidět ohromné ocelové podvodní monstrum „nejsilnější armády na světě“ uvízlé v ledové pasti chladných vod Severního ledového oceánu:


Zdroj: slovodel.com

Jen duševní ubožák Rejžek může napsat, že leckde zvolili prezidentem nesvéprávného idiota, přičemž sám moc dobře ví, že není většího nesvéprávnějšího idiota, než je on sám…

$
0
0
Břetislav Olšer
6.6. 2017 Rukojmí
Dnes jen stručnou glosu; není podstatné, zdali je zmíněný prezident "nesvéprávným idiotem", jak ho zakomplexovaná lidská nula Rejžek označil v Lidových novinách ve svém sloupku "Poslední slovo". Hlavně jde v tomto bulvárním prdu o další snůšku Rejžkových urážek, invektiv a vulgarit nejen na zmíněnou hlavu státu, ale též o plivání na vítězství fotbalistů Slávie a jejich čínských majitelů...

Běžnému čtenáři je však jasné, že jediným "leckde zvoleným nesvéprávným prezidentským idiotem" byl ten „první postsametový“, jenž pocházel z rodiny kolaborantů s nacisty kolem pražské Lucerny… http://akohut.eu/rejzek.html

Jan Rejžek a Václav Havel si povídají na folkovém festivalu v Lipnici v roce 1988. Bylo to Havlovo památné vystoupení. Bez přípravy, rovnou z hlediště. Nikdo z diváků jeho vystoupení vůbec nečekal..

Kdopak je ten notně schizofrenní ubožáček Jan Rejžek? Podle Wikipedie v 70. letech mj. přispíval jako sportovní novinář do časopisu Gól, později proslul svými urážlivými kritikami v časopise Melodie na kumštýře, kterým nesahal ani po své nemyté kotníky Příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde na závěr pozval na pódium tehdejšího mírně jetého disidenta Havla.

Do samizdatových Lidových novin pak zbaběle z obav před inzultací přispíval pro jistotu pod pseudonymy Robert Žák a Milan Frýda. Aktivně se však zapojil do přípravy petice „Několik vět“, aby na ni získal podpisy sobě rovných nesvéprávných idiotů. Po listopadu 1989 byl za dobré služby análním, jakým jiným, úředníkem v sekci vnitřní politiky v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla, pak tiskovým mluvčím brzy zkrachovalé politické strany ODA, později redaktorem českého vysílání rádia Svobodná Evropa... Svůj idiot ke svým idiotům... http://www.rukojmi.cz/clanky/1754-je-to-dvacet-let-kdy-americky-spisovatel-paul-berman-odhalil-pravdu-lasku-a-lzi-s-nenavisti-v-zivote-vaclava-havla

Následně též opruzoval v bývalém Českém rozhlase 6, kde připravoval hudební pořad Kaleidoskop a také Kritický klub Jana Rejžka, jenž byl v podstatě pokračováním podobně hulvátského pořadu Katovna, kterým urážel pro změnu v ČT. Pořad byl ale pro svoji, resp. Rejžkovu vulgárnost zrušen. Stejně tak pro stejné důvody s ním spolupráci rozvázal v létě 2014 i Český rozhlas, kdy nevybíravě a sprostě napadl jednu z posluchaček. To ovšem dnes nevadí Lidovým novinám, kde pravidelně zvrací v signifikantně nazvaných kurzívkách „Poslední slovo“…

Své si o Rejžkovi řekl i Josef Havránek, můj bývalý kolega a úspěšný bloger z iDnes, jenž napsal pro Virtually.cz:

„Někteří čtenáři nemohli ve čtvrtek tak docela uvěřit autenticitě zveřejněných mailů Jana Rejžka, jiní vyjadřovali podiv nad takovou přemírou hulvátství a arogance. Jsem přesvědčen, že vyjadřování pana Rejžka už dávno překročilo hranice vulgarity a hulvátství a nemá valný smysl směrovat stížnosti na ředitele Čro6 nebo generálního ředitele Českého rozhlasu, jak navádí J.R. Tyto zběsilé reakce jsou už, s největší pravděpodobností, plně v kompetenci lékařské vědy a nevšímavost ze strany zdravotníků, případné zanedbaní léčby by s největší pravděpodobností mohlo vést až k tragickým důsledkům. Co když si tenhle citlivý, umělecky založený člověk hned zítra uřízne, krom další ostudy i ucho, či jiný orgán…?“ http://virtually.cz/archiv.php/a.map?art=9379

Rejžek se zatím po stopách Vincenta van Gogha či eunuchů nevydal, ale na svém Twitteru uráží dál; zveřejnil mj. „blahopřejnou“ esemesku, kterou zaslal režiséru Sedláčkovi vyznamenanému prezidentem Zemanem k 28. říjnu: „Kdo přebírá z rukou proruského vepře medaili, sám je jím stává. Bez úcty..."

A co asi přeletělo dementní myslí rádoby filmovému a hudebnímu kritikovi Janu Rejžkovi, když napsal rockeru Brichtovi: „Čuráku, odvaha velká, a pak jste si s esesmákama typu Šloufa zazpívali na pódiu Píseň práce. Di do hajzlu, kolaborante.“
Člověku by ho bylo málem líto, jako každého nepřizpůsobivého povaleče se slovníkem štamgastů z hampejzu čtvrté kategorie zvané pražská kavárna. Psychopat Jan Rejžek se totiž veřejně „proslavil“ též dalších velmi necitlivým výrokem, že "Petr Hapka byl starý kýčař". To napsal na svůj Facebook sotva pár hodin po smrti skladatele… "Jsem zlý, protože na Skoumala Hapka nemá," Vyvolal tím mediální přestřelku, která s přestávkami zuřila několik měsíců a v níž Rejžek beznadějně se soudnými lidmi prohrál KO...

Inu, zde je na místě poznámka; jednou před nasednutím do vrtulníku stihl prezident Zeman pronést slova, která Rejžek napsal, kde jinde než opět v LN, v reakci na Havlovo cestování: "Vašku, polovina národa nenávidí mě a polovina tebe. Dovedeš si představit, jak by se celý národ zaradoval, kdyby ta helikoptéra spadla...?" Holt, neříkej hop, dokud jsi nepřistál; nicméně před svojí kremací davy fanoušků jako Věrka Špinarová nečekej...

PS: Známý psycholog mi Rejžka charakterizoval zcela jasně: „Symptomaticky se blíži k hebefrenii (hebefrenie; řec. hebe – dospívání; -frenie…) Jde o stav s chováním připomínajícím pubertálního jedince. Zejména se tak označuje forma schizofrenie začínající obvykle v období dospívání. Projevuje se přehnanou svévolí, negativismem, šaškováním, používáním slovních novotvarů apod.; bez léčby vede k postupnému rozpadu osobnosti…“ Zde jeden z příkladů začínají hebefrenie... http://www.youtube.com/watch?v=m9dLurIQqnc

Konec choroby: Příběh blbce z Xeenemünde je o patnáctiletém chlapci jménem Bruno. Nikdo ho nechce mít na starost, protože je agresivní, hloupý a jediné co mu jde, jsou čísla. Jedné z ošetřovatelek, v den co dala výpověď, vybuchl dům a ona následně zemřela. Bruno měl potom ještě dalšího ošetřovatele, kterému se stalo totéž. Zjistilo se, že si Bruno nejspíš zapamatoval návod na sestrojení raketky, který přinesl domů jeho otec... Zde: https://www.youtube.com/watch?v=Cd_vOfRQP0Y

Letecké síly koalice USA zavraždily 30 běženců, kteří se snažili dostat se z Rakky

$
0
0
6. 6. 2017    zdroj
Letecké síly mezinárodní koalice USA zabily 30 civilistů, kteří se snažili uniknout na člunech přes Eufrat z obklíčené Rakky. Mrtví jsou většinou ženy a děti, informuje agentura Al Mayadeen.
Počet zraněných není znám. Méně než za jeden měsíc v důsledku leteckých útoků USA a jejich spojenců zahynulo v Rakce a jejím okolí více než 180 obyvatel.


Dříve Pravda.Ru oznámila, že 3. června v Rakce zahynulo během leteckého úderu sil koalice vedené USA nejméně 43 civilistů. Letouny zaútočily na budovu, kde byli lidé, většina z nich byly ženy a děti.

Rakku osvobozují bojovníci Syrských demokratických sil, jejichž základem jsou kurdské oddíly a domobrana arabských kmenů, podporuje je americké letectvo a speciální síly USA. Damašek zdůrazňuje, že američtí vojáci působí bez souhlasu syrských orgánů a jejich přítomnost v severní části země je v podstatě intervence.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

“Fake News”: CNN si vyrobila reportáž podľa potrieb. Tentokrát v Londýne protestovali moslimovia proti terorizmu

$
0
0
Samuel Gdovin
6.6.2017  Hlavné správy

Americká spravodajská televízia CNN po útoku v Londýne natočila reportáž o proteste moslimskej komunity proti terorizmu. Neskôr sa však ukázalo, že protest nebol vôbec spontánny, ale najskôr zinscenovaný. Údajní protestujúci sa riadili pokynmi novinárov a celé to pripomínalo “divadelné predstavenie”.



  
Na internete sa objavilo video, ktoré zachytáva dianie pred pripravovanou reportážou

CNN je svetoznáma spravodajská televízia, od ktorej správy preberajú médiá po celom svete. Americká televízia často obviňuje ruské médiá zo šírenia údajných hoaxov a propagandy. Na reportáži z Londýna však môžeme vidieť, že existuje aj západná propaganda.

Po poslednom teroristickom útoku v Londýne uplynulú sobotu spravodajská stanica CNN zverejnila reportáž Becky Andersonovej o moslimoch, ktorí vyšli do ulíc, aby protestovali proti terorizmu. Scénu, ktorú reportéri natočili, prevzali aj iné svetové médiá ako BBC1, agentúra AP, Fox News či ARD (tá po prevalení toho, ako k záberom došlo, reportáž stiahla).

Zverejnenie “natáčania z natáčania” však vyvolalo reakcie konzervatívnych a alternatívnych médií, ktoré obvinili reportérku zo zinscenovania, ktorým mala vykresliť moslimskú komunitu v lepšom svetle. Video totiž zobrazuje, ako sa policajti za režírovania Becky Andersonovej snažia organizovať scénu natáčania, a umiestňovať demonštrantov pred kamerami na mieste, ktoré bolo uzavreté. Necelá desiatka demonštrantov je následne inštruovaná, ako a kde sa má postaviť, ako majú držať transparent a sú premiestňovaní do rôznych polôh, aby bol záber kamery čo najlepší.

Výsledok? Takto vyzerala reportáž v médiách:



A takto vyzeralo samotné natáčanie, resp. príprava propagandistickej reportáže:



Niektorí novinári preto obvinili CNN z podvodu a zo šírenia Fake News. Za Fake news označil CNN aj terajší americký prezident Donald Trump. Americká televízia však takéto obvinenia odmieta.

- - -

(Ne)adekvátní reakce

$
0
0
7.6.2017    Tribun

Tak máme za sebou další teroristický útok. Tedy ne přímo my, Britové, ale asi nemá cenu předstírat, že se nás to netýká, stejně jako nemá smysl chlácholit se tím, že v Sýrii, Iráku či Jemenu jsou na tom hůř. Ještě třikrát a zvykneme si, tak jako si museli zvyknout lidé jinde po světě. Problém to sice nevyřeší, ale alespoň se z toho nezblázníme. Řešit by to ovšem chtělo. Jenže jak?


Politici sice vždycky přijdou s kategorickým morálním odsudkem, stejně rychlým, jako razantním, ale pak přijdou s nápadem posílit tajné služby, bezpečnostní opatření a kontroly všeho druhu. Jako kdyby nebylo to všechno dost intenzivní již dnes. A s jakým výsledkem? Tohle je spolehlivý způsob, jak dopřát teroristům vítězství i bez boje, protože se budeme kvůli nim strašit navzájem.

Ulice má své vlastní rychlé a razantní řešení: více zbraní, více krve, více násilí, tvrdou pomstu a konečné řešení muslimské otázky. Jako kdyby perzekuce těch 98% procent muslimů, kteří žádné nebezpečí nepředstavují, mohla nějak vyřešit problém s tím 1% procentem. Jenže to samozřejmě nic nevyřeší, akorát změní poměr na 50:50, protože akce vyvolává reakci a tlak protitlak a muslimové se začnou bránit. Třeba i tím terorismem, který najednou začne dávat smysl mnohem většímu počtu z nich.

Nemohu si pomoci, ale tohle nejsou adekvátní reakce. Adekvátní by bylo především přestat terorismus podněcovat svými intervencemi do cizích věcí a podporovat ve snaze změnit svět k obrazu svému. Zlí blbci kvůli tomu sice ze světa nezmizí, ale zůstanou sami, zbaveni podpory zoufalých lidí. Akorát že to by se země s velmocenskými ambicemi museli přestat chovat velmocensky. Bohužel, právě ony zaujímají postoj, že občas pár mrtvých je víc než dobrá cena za velmocenské postavení.

A proto – ale nejenom proto – je třeba připravit obyvatelstvo na další útoky. Ale ne ho svázat cenzurou, bezpečnostními rámy a kamerami na každém kroky, ty  těl. Je třeba zvýšit kapacitu nemocnic a záchranných složek, přepracovat krizové plány a vzdělávat obyvatelstvo ve zdravovědě a základech přežití. Ne ho ozbrojit a nechat vyjukané občany beztrestně střílet po všem, čeho se leknout, ale dodat jim znalosti a sebevědomí, aby v případě dalšího útoky byli schopni reagovat, pomoci si navzájem a nesložili se.

Je třeba si uvědomit, že jednoduchá řešení složitých problémů nefungují. Ozbrojování, vojenský výcvik, sledování, šmírování, kontroly, koncentrační tábory, segregace, paušální vinění muslimů (které spolehlivě hledá odpovědi tam, kde nejsou) a konečné řešení muslimské otázky (podobnost s konečným řešením židovské otázky není vůbec náhodná), to všechno jsou příznaky kolapsu společnosti a tedy vítězství teroristů. Teroristy neporazíme tím, že přijmeme jejich metody, zestonásobíme je a nasměrujeme je od sebe, terorismus porazíme jedině tak, že ho připravíme o legitimitu a atraktivitu. Terorismus porazíme jedině adekvátní reakcí. A tu musíme teprve vymyslet, protože zatím se utápíme v reakcích, které jsou hystericko-(auto)-agresivní a zcela neadekvátní.

- - -  

Bělobrádkovo tvrzení o vyhánění má pekelnou trhlinu aneb Nevolitelná strana KDU-ČSL

$
0
0
Bělobrádek řeční na Sudetendetschetage 2017
Jiří Jaroš Nickelli
7.6.2017   České národní listy

Pan Bělobrádek z KDU-ČSL jel do Augsburgu. Nic proti tomu.
Pan Bělobrádek jel k sousedům. Nic proti tomu.
Pan Bělobrádek jel na návštěvu přátel. Nic proti tomu.
Pan Bělobrádek se nejel omlouvat ani usmiřovat. Nic proti tomu.


My pozůstalí po obětech nacismu, po obětech sudetského řádění, se však ptáme. Jel k těm sousedům sudetům jako soukromník?

Byl na tu dobu zbaven vládní funkce? Pokud ne, pak je něco shnilého ve vládě, v parlamentu a v republice. Proč? Protože už podle Česko-německé deklarace nemá vládní činitel co činit u landsmanů.

Ovšem, je-li deklarace jen cár papíru - jako za Hitlerů - pak je jiná.
 
Dále se ptáme - copak to řekl pan Bělobrádek na srazu landsmanů?

Řekl údajně toto - že už nikdy v dějinách by nemělo nastat vyhánění pro národnost, náboženství a rasu. Kéž by tomu tak bylo.
 
Ale copak to bylo u nás v roce 1945? U nás se žádné vyhánění pro národnost, rasu a náboženství nikdy nekonalo! Vyháněl někdo u nás Němce, Maďary, fašisty, gardisty, zrádce, kolaboranty, nositele Svatováclavských orlic, pro národnost, rasu a náboženství? Nikoli!

U nás byla většina sudetů a Uhrů odsunuta nikoli pro národnost, nikoli pro náboženství, a už vůbec ne pro rasu! U nás byla většina sudetů a Uhrů odsunuta pro zločiny vlastizrady, velezrady a zločiny proti lidskosti na našich národech.

Byli odsunuti jeden a půl milionu ordnerů, kteří stříleli, vraždili, loupili a ničili Čechy, Slováky, Židy, Rusíny a Romy v ČSR. Bylo odsunuto 70 tisíc freikorpsů, kteří to dělali jako Hitlerovi soldáti. Bylo odsunuto jeden milion stošedesát dva tisíce šest set sedmnáct sudetů, kteří byli Hitlerem vyznamenáni za zločin uloupení pohraničí. Byly odsunuty tisíce sudetů sloužících ve wehrmachtu na východní frontě. Byly odsunuty tisíce sudetů členů NSDAP a jiných nacistických organizací. Atd.

U nás mohla zůstat na základě proklínaných dekretů menšina 220 tisíc sudetoněmeckých loyalistů a antifašistů I.ČSR. Víc jich bohužel nebylo!
 
U minima divokého odsunu, se kterým veřejně počítali i Spojenci Postupimské dohody, zejména Churchill, snad bylo postiženo několik stovek, možná nějaký tisíc (?) jedinců. Tato osobní tragedie této minimální menšiny nemůže omluvit právo na odsun obrovské provinilé většiny - toto neustále zamlčuje pan Bělobrádek. Za to se již politikové a Češi jako národ mnohokrát omluvili. Ale za obří většinu odsunutých viníků se Češi nikdy nemohou omluvit. A nebudou omlouvat. Ani Havlova prohnaná omluva zde neplatí. Nebyla jménem národa. Byla jménem jakési tlupy právem postižených dekrety. Na pana Havla většina pozůstalých po obětech nacismu pro tuto prohnanou omluvu vzpomíná ve zlém. A nejen pro ni...

Brání tomu prolitá krev statisíců našich obětí. Brání tomu desetitisíce našich občanů zahynulých v koncentrácích,na popravištích, ve vypálených obcích, ve věznicích, v internačních táborech, ve vazbě gestapa a jinde.

Pan Bělobrádek žije neustále ve svém bludu, ve svém paobrazu nedávné strašlivé historie sudetské vlastizrady a velezrady, kterou nechápe, nechce chápat a neustále zavrzele mele svou o vyhnání a jakési čistce pro jakousi národnost, jakýsi jazyk a náboženství. 

Český ministr a český místopředseda vlády na sudetoněmeckém srazu 2017! Hanba! Vedlesedící Posselt se modlí za to, aby čeští občané oběma klerikálním politikům doma neutrhli hlavu.
 
To poslední je snad vrcholem nepravdy. Byli odtud Čechoslováky vyháněni nějací občané pro náboženství?? Vyháněli jsme snad my Židy? Naopak, mnozí Češi i Slováci ukrývali židovské občany, nebo převáděli je do zahraničí. Pouze odporní kolaboranti všech národností byli nepřáteli Židů, Romů a Čechů. Šerm s národností, rasou a náboženství v této kapitole našich dějin nemá se strany pana Bělobrádka jakékoli opodstatnění.

Zásadním důvodem odsunu sudetů byla vlastizrada I.ČSR - a proto byly vypracovány dekrety. Sluší připomenout, jak často varovala londýnská vláda i moskevská poslanecká skupina sudety, zrádce a kolaboranty, že s nimi po válce bude naloženo, jak zasluhují! Nevzali si z toho příklad - kromě těch tisíců nacistů Němců a nacistů sudetů, kteří práskli do bot již před osvobozením. Kam utekli? No přece především do Bavor, kde nyní naši kolaboranti hledají spojence a "milé krajany"! A pak i do Rakous. A kde založili landsmannschafty? Právě tam! A jak to dopadlo s denacifikací? Bledě. V Rakousku skončila už roku 1947 (!), v Německu, kde to řvalo více, roku 1949. Konstatoval to i Simon Wiesenthal blahé paměti, tento inženýr přesnosti a pravdy.

Pan Bělobrádek i pan Herman si nepřipouštějí jednu věc. Pro jejich zatvrzelost a pro jejich prosudetský postoj je pro tisíce pozůstalých po obětech nacismu a fašismu u nás nevolitelná jejich strana.

Strana,která bývala stranou Msgre Šrámka, člena londýnské Benešovy vlády, strana spolupodepisovatelů dekretů. Lidová strana bývala stranou slušných věřících, stranou lidových tradic, a ještě dnes má některé uvážlivé členy, funkcionáře a vlastence, osobně znám dva. Ale to dílo, které pod její hlavičkou konají pánové Herman a Bělobrádek, odpuzuje a bude odpuzovat voliče pozůstalé po obětech fašismu do doby, než se jich lidová strana zbaví, nebo je přesvědčí, aby se káli a přeorientovali své bludy. Do té doby je KDU-ČSL pro pozůstalé po obětech fašismu a nacismu nevolitelná.



Jiří Jaroš Nickelli, ČSBS Boskovice
autor je pozůstalý po oběti gestapa,
příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankrác

"Vřelé" přijetí. V LLR byla zlikvidována skupina ukrajinských diverzantů

$
0
0

7. 6. 2017    zdroj
Vedoucí tiskové služby Lidové domobrany (LD) LLR plukovník Andrej Maročko informoval, že bojovníkům LD se podařilo odvrátit proniknutí ukrajinské diverzní skupiny na území republiky. V důsledku tohoto výpadu má nepřítel dva mrtvé a šest zraněných, kteří zůstali ležet na bojišti. Velení vojenské jednotky se pokusilo tuto skutečnost utajit před nadřízeným velením.


Andreje Maročka cituje Luganské informační středisko:
Ukrajinská armáda nadále provádí diverzní a průzkumnou činnost podél celé linie dotyku. Jeden z těchto výpadů nepřítele v oblasti obce Kalinovka pro něj skončil tragicky. Kvůli neprofesionálním a nepromyšleným akcím se diverzní skupina nepřítele o počtu asi 10 osob přiblížila k našim pozicím a zahájila palbu. Vojáci lidové domobrany okamžitě reagovali a přemohli diverzní a průzkumnou skupinu nepřítele opětovanou palbou. V důsledku tohoto výpadu má nepřítel dva mrtvé a šest zraněných, kteří zůstali ležet na bojišti. Velení vojenské jednotky se pokusilo tuto skutečnost skrýt před nadřízeným velením.

Andrej Maročko oslovil ukrajinskou stranu, aby upustila od takových akcí a aby si vzala těla svých vojáků a také raněných diverzantů.

Na tomto pozadí jsou hlášeny nové případy zvůle radikálů na území Ukrajiny. Zástupci radikálních struktur i nadále diktují své podmínky, obsazují budovy místních administrativ v různých oblastech Ukrajiny. Po obsazení budovy Kyjevské oblastní státní administrativy došlo k podobné události ve Lvově. Hlavním požadavkem radikálů je, aby je orgány uznaly za "veterány ATO" se všemi výhodami, které slíbil Petr Porošenko. Samotný Porošenko dal fakticky radikálům "odpustky" a podpořil další výpady Azova, Pravého sektou, Svobody (v RF jsouzakázané) po celé Ukrajině. Avšak uznávat ty, kteří "bojují v týlu", za tzv. veterány ATO, oficiální Kyjev zjevně nespěchá.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Bezvýznamný prezident Zeman opět jako kůl v plotě

Další důkaz izolace Ruska a účinnosti sankcí

Blízký východ se právě teď otřásá v základech. O co jde? Také o konečné vítězství v Sýrii

$
0
0
mbi
7.6.2017  Eurasia24
 
Co se to děje na Blízkém východě, kde řada Západem podporovaných zemí najednou doslova odepsala Katar a vztahy této země s ostatními členy „unie Zálivu“ se dostaly na hranu otevřeného nepřátelství? Jestli se vám nechce číst důsledně řízené „fake-news“ médií hlavního proudu, Eurasia24.cz vám nabízí stručnou a srozumitelnou analýzu tohoto geopolitického dramatu. 
 
V širších souvislostech aktuální bouřlivé dění na Blízkém východě rozebral ruský webový zdroj IMP Navigator, zaměřený mimo jiné právě na politicko-bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Saúdská Arábie (SA) se rozhodla přerušit styky s Katarem. Její krok vzápětí následovaly Bahrajn, Spojené arabské emiráty (SAE) či Egypt.

Všem občanům Kataru pobývajícím na jejich území nařídily tyto státy opustit zemi; již je přerušeno pozemní, námořní i letecké spojení, je blokován i tranzit. Katar byl jedním šmahem obviněn ze všech možných hříchů a z podpory nejrůznějších skupin a politických sil nepřátelských Saúdské Arábii.

Protože vztahy Kataru s Muslimskými bratry a s řadou dalších extrémistických hnutí a skupin jsou již dávno známé – a ze strany SA se až dosud nic nedělo – bylo dost zábavné číst, jak je teď najednou tvrdě odhalována katarská „podpora šíitů, jemenských Hútiů a podobně“ (naprosto nekriticky tento účelový blud převzala a šířila většina tuzemských médií – pozn. edit.).

A to tím spíš, že kontingent katarské armády bojoval v Jemenu na straně saúdské koalice a v bojích utrpěl i nemalé ztráty.

V každém případě byl nyní Katar z koalice vyloučen.

Obecně platí, že konflikty mezi saúdskými králi a katarskými emíry nejsou nic nového. Katar se již delší dobu snaží řešit klíčové problémy regionu spíš ve spolupráci s Tureckem než se Saúdskou Arábií. Má na svém území dokonce tureckou vojenskou základnu.

V roce 2014 došla situace mezi Rijádem a Dauhá tak daleko, že obě země odvolaly své velvyslance, později se ale znovu sblížily díky tomu, že ozbrojené bojůvky podporované oběma těmito monarchiemi společně bojovaly proti vládě v Sýrii a proti Hútiům v Jemenu.

V posledních měsících ovšem v souvislosti s uzavřením částečného příměří v Sýrii (dosaženého za aktivní účasti Turecka na příslušných jednáních) a se sílícím nepřátelstvím mezi Saúdskou Arábií a Íránem vztahy mezi saúdským královstvím a katarským emirátem opět ochably.

Bojůvky syrských povstalců podporované Tureckem a Katarem v současné době v podstatě dodržují příměří, což umožnilo Damašku s podporou Ruska a Íránu posílit syrské vládní jednotky, které nyní bojují hlavně proti IS a prodírají se k iráckým hranicím.

A to samozřejmě odporuje plánům USA a Saúdské Arábie, které nechtějí, aby oficiální syrská vláda obnovila svoji kontrolu na hranicích s Irákem.

Poslední kapkou, která rozvinutí konfliktu Kataru s arabskou koalicí pravděpodobně způsobila, byla nedávná návštěva prezidenta USA v Saúdské Arábii a rozruch, jenž vyvolal zveřejněný záměr vytvoření otevřené protiíránské aliance.

Katar, bez ohledu na existující vlastní rozpory s Íránem, se očividně obává vzniku velkého válečného konfliktu v Perském zálivu. Vzhledem k nepatrné rozloze Kataru by v případě vypuknutí války íránské údery proti katarským objektům ropné a plynařské infrastruktury mohly způsobit krach jeho ekonomiky a výrazný pokles současné životní úrovně.

Pod tlakem této hrozby začal katarský emír v poslední době zoufale lavírovat a snažit se ukázat Íránu, že Katar si válku nepřeje. Na konci května emír telefonoval íránskému prezidentovi, blahopřál mu k jeho znovuzvolení a zdůraznil, že „mezi Katarem a Íránem existují již staleté, historické a pevné vazby“ a že „Katar by rád tyto vztahy ještě více upevnil“.

Emír rovněž uvedl, že „nařídí všem existujícím organizacím a administrativním orgánům Kataru, aby zvýšily úsilí o rozšíření vztahů mezi Teheránem a Dauhá“.

V reakci na to chce Rijád přitisknout Katar ke zdi a zabránit mu v jeho dalším vstřícném postupu vůči Íránu– činí tak cestou politického a ekonomického nátlaku a nutí jej dostat zpět plně do saúdské pozice nepřátelské vůči Íránu.

Následky mohou být očekávatelné: „z ničehož nic“ se před několika dny začala formovat „katarská opozice“ tvořená některými z členů vládnoucí dynastie, žijících v zahraničí, kteří jsou prý „nespokojeni s politikou emíra“. Předpokládá se, že „štáb opozice“ se usídlí v Londýně. 


mbi, Eurasia24.cz
Zdroj: imp-navigator.livejournal.com

Ukrajinští klauni našli jen mou korespondenci s Ladislavem Kašukou, víc nic... Nenormální je, že Vy, Češi, Slované, jste také pro pokračování války na Ukrajině..Oni zabíjejí děti! USA, NATO, EU potřebují tuto válku. Proto bude trvat dlouho a neskončí rychle!

$
0
0
Ladislav Kašuka, zasláno redakci NR
7.6. 2017   
Rozhovor se spisovatelem Alexandrem Usovským, našimi a zahraničními médii nálepkovaným jako konspirátor a agent Kremlu navíc ,,podporovatel opozice v bývalém východním bloku". Rozhovor je v češtině...

 Mluvil jste s panem Kašukou. Zajimalo by mne, jak jste ho našel. Přes fotky, které dával na svoji sociální síť?

Četl jsem jeho články v českých médiích. Pak jsem si ho našel na Facebooku. Nabídl jsem mu pomoc.

Jak se Vám s panem Kašukou spolupracovalo? Měl jste na něj nějaké požadavky, co má dělat?

Ladislav je skvělý spisovatel a čestný muž. Nabídl jsem mu pomoc při konání protiválečných akcí. Souhlasil. Pomohl jsem mu, aby mohl koupit kameru a zaplatit  výrobu vlajek a transparentů. Žádný problém jsme neměli, a doufám, že mít ani nebudeme.

Podporujete ho finančně dál? Myslím, že on to pro peníze nedělá.

Poslal jsem mu trochu peněz na videokameru a na výrobu vlajek. Měl jsem s ním potíže ho přesvědčit, aby si vůbec nějaké peníze vzal.

Nerozumím poslední větě vaší odpovědi. Že si peníze nechtěl vzít?

Nechtěl. Snažil jsem se ho přesvědčit, po dlouhou dobu. Téměř jsem ho nepřesvědčil. Nakonec si ode nne vzal pouze na vlajky a na kameru. Nicméně, to vše je v naší korespondenci, která byla zveřejněna ukrajinskými klauny.

Četl jste to? 

 Ano, četl jsem jí s překladatelem.Čeština není mým rodným jazykem.

 Mohu se zeptat, kolik lidí jste v Česku podobně jako pana Kašuku finančně podpořil?

Vůbec nikoho.
Nechtěl jsem nikoho financovat. Jsem spisovatel. Chci pomoci těm, kteří chtějí ukončit válku na Ukrajině, kteří jsou proti zabíjení dětí.

Teď nevím, zda rozumím. Německá televize uvedla, že jste podporoval i další lidi v Česku, další komunisty i lidi vpravo politického spektra. Že jste nepodporoval jen pana Kašuku, ale víc lidí.

Zeptejte se tedy v německé televizi. Oni asi lépe než já vědí, koho jsem podporoval v České republice Ukrajinští klauni našli jen mou korespondenci s Ladislavem, víc nic. Němci velmi touží, aby Ukrajina zůstala nadále ve sporu s Ruskem a všichni, kteří jsou proti této válce, jsou jejich nepřáteli. To je normální.
Nenormální je, že vy, Češi, Slované, jste také pro pokračování války. Koneckonců, oni zabijí děti!

 V Polsku jste byl v kontaktu s více lidmi, jste úspešný a ambiciozní muž, přece byste v Česku neoslovil jen jednoho člověka. Neptám se Vás na jména, ty mě asi říct nemůžete, zajímá mě jen počet. Jestli jste v Česku mluvil s jednotlivci, nebo deseti, dvaceti lidmi? Teď už to přece můžete říct? 

Neexistuje žádná „česká Legie Alexandra Usovského." Znám se s mnoha Čechy, byl jsem v České republice mnohokrát. Ale já nejsem politik, jsem spisovatel. Nejsem zapojen do náboru ruských příznivců - píšu knihy...

A pokud jde o Polsko ...Banderovci a Volyňský masakr jsou stále velmi bolavou věcí.

- Chápu, jste intektuál, možná ideolog. Na druhé straně, podpořil jste přece pana Kašuku. Nedává logiku, že když jste podpořil jednoho, že nepodporujete  další?


Vy mne žádáte o otevření „české fronty“ proti Banderovcům? Budu přemýšlet o vaší nabídce. Budeme otvírat českou pobočku „antibanderovského mezinárodního výboru“. Díky za nápad!

 Kvůli tomu teď jedete do Česka? Nebo proč sem vlastně jedete?

Protože teď píšu knihu o povstání Nalivaiko v roce 1595. Jsem si jist, že Severin Nalivaiko byl syn Dmitrij Sangushka a Alžběty Ostrogské. Je třeba najít dokumenty soudu Martina Zborowského.
Martin Zborowski byl zabit Dmitrijem Sangushkem v Jaroměři. Zde je přehled o mé chystané knize http://usovski.livejournal.com/384542.html

Jak se vlastně díváte na válku na Ukrajině, EU, NATO nebo českou vládu?

Ti všichni - USA, NATO. EU - potřebují tuto válku.
Proto bude trvat dlouho a neskončí rychle.

Zde jsem představil svou knihu na Slovensku:http://www.partizanske.sk/?id_menu=0&module_action__95386__id_ci=21334#m_9538

To jsou mé knihy: https://www.ozon.ru/person/2700289/?group=div_book

Rusko je zpět, navíc s dluhem pouze 12,9% HDP! Ruská recese skončila.

$
0
0

7. 6. 2017 SkrytáPravda
Nedávná recese byla nejdelší za posledních 20 let: pokles trval sedm po sobě jdoucích čtvrtletích (recese 1998-1999 a 2008-2009 trvala pět čtvrtletí.). Podle Rosstat je tato recese u konce: ruská ekonomika roste v posledních dvou čtvrtletích, od konce roku 2016 (viz grafy.) 


(Na foto: Prezident Putin a guvernérka Elvira Sachipzadovna Nabiullinová)


Na druhou stranu má už stejné problémy, jako západní svět. Má sice nastaven systém na 40 dolarů za barel, což hlavně nyní ukazuje (přes stupidní západní propagandu a hoaxy), že se ruské hospodářství staví na solidním základě, ale při této ceně ropy a plynu si stejně jako u nás ruští důchodci nemohou vyskakovat a doby, kdy si ruští důchodci díky ropě užívali jako západní, jsou pryč. Vrátí se k ní podle prognózy až v roce 2022. Takže pokles ruských důchodců na naši úroveň je pro ně citelný.

Stejně tak oblasti lidského kapitálu - zdravotnické a vzdělávací - zůstávají nedostatečně financované. Ale tuhle písničku slyšíme v Německu, USA i u nás. Pravdou však je, že šílené a zaostalé zdravotnictví po SSSR začalo prudce dohánět naše a v některých oblastech díky ropě bylo i modernější. Samozřejmě dnes muselo vše zabrzdit. A to se Rusům nelíbí.

Zde je trajektorie ruské ekonomiky v grafech - již rok se zvedá, ale nyní je v kladných číslech čtvrtletní


 


A dlouhodobá roční


 


Rusové se nyní musí stejně jako v zemědělství, kde už z totálního dovozce se stali exportéry, soustředit na technologie a průmysl. Daří se viz graf a vše při ceně 40 dolarů za barel, na kterém je postaven rozpočet a to i přes sankce, kdy si ruská ekonomika nemohla brát úvěry díky úmyslně nízkému ratingu (spekulativnímu). A dokonce díky němu nemohla v západním světě nic profinancovat a což ji skutečně přibrzdilo. Přesto však excelentní manévrování centrální banky a tlak na správné investice dokázalo s touto ekonomikou pohnout směrem vpřed.


Takže si udělejme malou analýzu


ROPA

Dnešní scénáře jsou ve dvojím provedení: razantní vzestup cen ropy nebo naopak zamrazení na dnešní úrovni. Ruská ekonomika chce dělat rozpočty na 40 dolarech za barel. A má k tomu logické důvody: zatímco v době humbuku USA předhazovaly, že těžba z břidlic stojí 20 dolarů za barel, když tajily všechny další náklady a cena byla na většině míst ve výši 80 dolarů za barel, dnes díky novým technologiím to dokázali srazit na šedesát dolarů. (Samozřejmě jsou místa s daleko vyšším výnosem, ale ekologické náklady + vrty jsou všeobecně vysoké.) Nikdo však neví, zda jim to prezident Trump neodpustí). Možná se mnozí diví, proč je tak velký rozptyl odhadu cen ropy.

Zkusím to popsat: tentokrát ani ve snu nemám šanci poctivě naznačit, co se (narozdíl od roku 2014) s cenou ropy může stát: logicky by snížení cen novými technologiemi z břidlic mělo pomoci USA a zatlačit ruskou, potažmo saúdskou a katarskou těžbu do defenzivy. Levná ropa by nakopla tuzemský (americký) průmysl a Rusko by šlo opět do kolen. Tak by to popsala nebo brzo popíše veřejnoprávní televize, Votápek, Romancov či třeba expert Igor Lukeš z Bostnu i s Gabalem jako antiruskou propagandu. Protože však narozdíl od prozápadních propagandistických médií či útvaru Centra proti terorismu a hybridním hrozbám píšeme a hodnotíme seriózně, k písmenu A přiřadíme i to B.


Ano, cena ropy z břidlic zlevňuje, ale tím dostává konkurenci nejen ruská a další ropa, ale též americká, kterou dnes s humbukem Trump nadále otevírá a indiáni protestují. Takže ve finále je to pro prezidenta Trumpa a USA dvojsečná zbraň, která se nevyřeší za jeden rok. Rusům se sice můžeme smát jako Votápek či bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář, který by B zamlčel a možná se tak v příštích měsících stane, ale to je přesně důvod, kdy mohu upřímně napsat: nevím, která strana a v kterém způsobu těžby zabere rychleji, protože i těžba klasická zlevňuje, byť pomaleji. A neví to nikdo dnes!

A výroky pseudoekonomických analytiků, kteří dramaticky každý den popisují vzestup a pád ropy, jsou naprosto k ničemu. Zábava pro děti a veřejnoprávní televizi. Ropa prostě osciluje na 50 dolarech už rok, protože výše vždy nakopne těžbu z břidlic a vrty v USA, pod padesát to nestačí nikomu. A ostatní jsou jenom fantasmagorie!


Pokračujme autentickými výroky


Současný ruský systém se podobá sovětskému ranému z roku 1980, kdy fakticky zničil SSSR a zbrojení pouze doplnilo, nikoliv naopak: nízké ceny ropy, neudržitelné ekonomické ideologie nejvýznamnějších odvětví ve vlastnictví státu a relativně autoritářské vlády, říká bývalý poradce Egora Gaydara, vedoucí pracovník v Atlantické rady Anders Aslund v článku pro Project Syndicate. Ale je tu jeden důležitý rozdíl: makroekonomické řízení v moderním Rusku je mnohem schopnější, takže i růstové vyhlídky země v poměru nabídka - poptávka zachovává impozantní makroekonomickou rovnováhu.

Makroekonomická politika pomohla omezit dopad šoku z poklesu cen ropy a mezinárodních sankcí, řekl viceprezident Moody Kristin Lindow. Přes nízkou úrovní efektivity veřejné správy jako celku, fiskální, měnové a kurzové politiky v Rusku pomohlo se úspěšně vypořádat s dopady vnějších šoků. Přechod k volně plovoucí rublu v roce 2014 pomohl zachovat rezervu a přebytek běžného účtu v poklesu cen ropy a trh - najít nový směnný kurz rovnováhy. Poskytování měny repo povolené společnostem uhradit své zahraniční dluhy v zablokovaných podmínkách přístupu k vnějšímu financování, vyjmenovává dále Lindow. V létě roku 2017 centrální banka bude schopna jako v roce 2013 splnit inflační cíl ve výši 4%, a to navzdory skutečnosti, že v roce 2015 vyskočila na 15,5%: sekvence provádění této politiky přispěla k budování důvěry v udržitelnost hospodářské politiky, jakož i a návrat k plánování tříletého rozpočtu, řekl Mau.

Vláda revidovala rozpočet velmi rychle snížením valorizace důchodů a zmrazením valorizace platů: bývalý růst příjmů - 2,5 krát v reálných hodnotách v letech 2000-2008 a ten není bezbolestný. Při ceně ropy 40 $ za barel však rozpočet poskytuje nezávislost na výkyvech cen ropy. Rusko zůstává zemí s jednou z nejnižších úrovní veřejného dluhu - 12,9% HDP, přičemž tři čtvrtiny - v národní měně.

Na dnešní dobu fascinující!


Nicméně, na pozadí úspěšné konsolidace podílu soukromých výdajů, které se zvýšily z 13,8% v roce 2013 na 21,7% v roce 2016, byl Government Finance Statistics oficiálně uzavřen, i s náklady, které tvoří státní tajemství, ale i další, zřetelně označeny jako „důvěrné“, řekl Vasilij Zatsepin. Zbrojení má vliv na rozpočet a ekonomiku: ve vydání 2016 ve vojensko-průmyslového komplexu vzrostla o 10,1%, spočítal Zatsepin, s růstem průmyslové výroby jako celek o 1,1%.

Opět lze jenom dodat: zbrojení pomohlo ruské ekonomice. Avšak právě proto vláda (či centrální banka Nabiullinové) odmítla dělat rozpočet na 50 dolarů za barel, ale pouze čtyřicet s tím, že strukturální změny se nesmí zastaví a naopak tam, kde to jde, ještě urychlit. A tuto koncepci prakticky schválil prezident Putin.

Nejistota se prudce snižuje, „Mapa Risk“ centrální banky oznamuje: Všechny ukazatele jsou v „zelené zóně“.


Pařát dnes - respektive následovník dnes "Skrytá pravda" je přihazován k webům, které jsou dle Evropských hodnot a veřejnoprávní televize stále napadány, jako neseriózní. Porovnejte si prosím, co tehdy říkali Votápkové, Romancovové, a další a zde máte zdroj, co jsme psali my. Kdo je skutečně mediální podvodník?

Vše výše bylo napsáno v roce 2014 -5 (odkazy níže) a proto jsme byli napadáni jako proruští "trollové".
Imbecilismus! Dnes to nesměle říká i Čt24. Prý pochopila...



Související články:

75. výročí německého zločinu v Lidicích

$
0
0

Přemysl Votava
7.6.2017 VašeVěc

Týden před tímto 75. výročím navštívili dva vysocí představitelé české vlády, vicepremiér Bělobrádek a ministr Herman, (oba z KDU – ČSL), sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augsburgu. Stáli tam, jak kajícníci před soudem spravedlivých.


Slova omluvy od představitelů sudetských Němců, za tento zločin spáchaný před 75 lety, tito naši pánové jistě neslyšeli a Lidice v Augsburgu, jim také nepřipomněli….. Tak připomínám.

Česká vesnice nedaleko Kladna, se stala výkladní skříní německého „pořádku“ v okupovaném Československu. Vyvražděné Lidice nebyly jediné, následně za 14 dní postihl podobný osud i Ležáky na Vysočině. Tisíce dalších byly na Ukrajině, v Bělorusku, Polsku… Mezi nimi i další česká vesnice, Český Malín na Volyni.

Lidice byly německými „ protektory “ prezentovány celému světu, jako důkaz pevné německé okupační ruky. Měly být odplatou, či trestem českému národu za zdařilý atentát na říšského protektora generála R. Heydricha. Lidice, byly vybrány zcela nahodile, záměrně. Německá odplata měla vyvolat strach, hrůzu. Lidice měly být vymazány z mapy.


K.H. Frank, vůdce sudetských Němců a představitel správy Protektorátu, byl osobně přítomen této lidické exekuci. Německá statistika smrti z 10.června 1942 je hrůzná.

Bylo popraveno 173 mužů, ve věku od 14 do 84 let.
Nacisté ve svém konání byli vždy přesní i důkladní. Proto o několik dnů později bylo dodatečně popraveno dalších 26 občanů Lidic, mezi nimi i dva 15letí chlapci, kteří unikli popravě při prvním „třídění“ obětí v Lidicích.

196 lidických žen bylo odtrženo od svých dětí.
Lidické ženy byly převezeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku, z nich 53 bylo v táboře utýráno, či zemřelo na pochodech smrti.

Nejhrůznějšího zločinu se němečtí okupanti však dopustili na lidických dětech. 82 dětí z Lidic bylo popraveno 2.7. 1942 v polském Chelmu v plynových vozech. Pouze několik dětí bylo dáno na výchovu do německých rodin. Domů do Lidic se vrátilo pouhých 17 dětí…..

- - -

KS Řecka a protiimperialistické hnutí posilují svůj boj proti NATO

$
0
0
Eva Novotná
7.6. 2017   Ne základnám


Řečtí komunisté přechod vojenské jednotky pod velením NATO z Albánie na hranicích s Řeckem zablokovali. Vojenská jednotka Velmi rychlého nasazení  NATO přes hranice neprojela. 
Síly NATO se v pátek 2.6. večer stáhly z hraničního přechodu na státní dálnici v severním Řecku .
Několik tuctů demonstrantů KS vytvořilo blokádu dálnice v Egnatia, aby zamezili transitu albánských vojenských vozidel, která směřovala přes Řecko do Rumunska, kde se bude od 6. do 14. června konat cvičení NATO „Noble Jump 2017“. Demonstranti, křičící hesla proti NATO a proti imperialismu, umožnili průjezd ostatním vozidlům a bránili pouze průjezdu vozidel NATO, která se po několika hodinách čekání stáhla.

Sotiris Zarianopoulos, poslanec za KS Řecka, byl na straně demonstrantů.

NATO je především organizace, která hájí demokratické principy.Tvrdí sdělovací prostředky, vedoucí činitelé a propagandisté NATO,vlády EUatd. 

Oskar Krejčí odpovídá:

To je obecně uznávané zjednodušení, které hraničí s nesmyslem vhodným snad jen pro veřejnoprávní sdělovací prostředky.


Například Portugalsko. To v roce 1949 spoluzakládalo NATO, ovšem slavná karafiátová revoluce, jež svrhla „autoritářskou konzervativní vládu“ – což je eufemismus, který nahrazuje označení „fašismus“ -, proběhla až v roce 1974. Jiný příběh: Turecko a Řecko vstoupily do NATO v roce 1952. V letech 1967 až 1974 v Athénách vládla vojenská chunta a Řecko zůstalo členem Aliance. Mimochodem – černí plukovníci, jak se jim tehdy říkalo, se dostali k moci převratem organizovaným podle plánů NATO. O Turecku jsme mluvili minulý týden. Tam proběhly vojenské převraty v letech 1960, 1971 a 1980; v roce 1997 vojenské memorandum adresované premiérovi vedlo ke změně vlády. Přitom nikdo tehdy nezpochybňoval turecké členství v Alianci. A nezpochybňuje je ani při současných událostech. Madridský pakt, na jehož základě byli vojáci USA rozmístěni na čtyřech základnách ve Španělsku, byl podepsán v roce 1953 – tedy více než dvacet let předtím, než ve Španělsku skončila fašistická vláda generála Francisca Franka. NATO je vojenská organizace, jejíž základy tvoří geopolitické zájmy definované Washingtonem. Ty jsou protaženy i na Dálný východ. Tvrdit, že jediným zájmem Aliance je demokracie, je víc než naivní. Po bombardování Jugoslávie (1999) či Libye (2011), abych uvedl jen nejsrozumitelnější příklady, nestačí jen fráze o demokracii z úst představitelů či propagandistů NATO.

Všem občanům a voličům v České republice:

$
0
0
Jaromír Bradávka
7.6.2017  Rukojmí

Když loni v červnu obyvatelé Velké Británie těsnou většinou v referendu rozhodli, že opustí Evropskou unii, svět zpozorněl. Do té doby neprůhledná a zdánlivě neprůstřelná monolitická nadstavba eurounijní multikultury a peudokorektnosti dostala velkou trhlinu. Lidé si uvědomili, že když spojí své síly, mohou svou zemi a svůj život změnit. Krátce poté začalo být jasné, že k podobné změně kursu se blíží i Spojené státy. Vítězství D. Trumpa vzbudilo další naděje na zlepšení vztahů mezi jadernými mocnostmi a na snížení mezinárodního politického napětí.


Prezidentské volby v Rakousku byly sice ovlivněny v neprospěch obránců samostatné státnosti, ale referendum a výměna vlády v Itálii naznačila i tady naději na změnu.

Letošní supervolební rok se zdál být poslední příležitostí ke změně politických a následně ekonomických a sociálních poměrů v Evropě a k nápravě toho, co bruselská byrokracie napáchala za posledních více než dvacet let. V Nizozemsku o sobě dali vědět pronárodní síly a ve Francii se Marine Le Pen dostala se svým programem obnovy Francie až do finále prezidentských voleb. V Německu se po podzimních volbách bohužel nic nezmění; ať zvítězí A. Merkel nebo M. Schulz; Německo bude dál tlačit na pokračování federalizace EU.

Česká republika je nejslabším článkem V4, a proto je nutné i u nás změnit politický kurs směrem k vystoupení z EU a NATO, odpoutat se z ekonomické závislosti na EU a zejména Německu, a těsnou spoluprací se zeměmi V4 vytvořit silný blok nezávislých středo- a východoevropských zemí. Současná probruselská vláda nám nepřinesla nic dobrého, jen stále větší závislost na nevolených byrokratech a další zamoření státu neziskovými organizacemi, které jako plevel prorůstají do všech vrstev společnosti.

Je v našem národním, státním a ekonomickém zájmu, aby Sobotkova vlezdobruselská vláda nebyla nahrazena stejnou vládou pod vedením A. Babiše, neboť taková vláda nepřinese žádnou změnu.

Vláda ANO, ať bude v koalici s kýmkoliv, nevyhlásí referendum o vystoupení z EU a NATO, nebude se bránit přísunu migrantů a neudělá nic pro větší ekonomickou i politickou samostatnost naší země a vyvázání se z německého područí. Nanejvýš je vymění za americké.

V posledních volbách v r. 2013 volilo „tradiční“ politické strany, tj. ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD a s ním vládnoucí ANO pouhých 40% z celkového počtu 8,5 mil oprávněných voličů! Všechny tyto strany dohromady nemají ani 100 000 členů! To znamená že nám, 10,5 mil. občanů, vládne (i s opozicí) 1% menšina!!! Přitom velká část řadových členů těchto stran žádné významné funkce nezastává, jen se vezou a občas svým sekretariátům a ústředním výborům něco posvětí. V drtivé většině však důležitá rozhodnutí přijímají a realizují úzké skupinky funkcionářů a tajemníků, samozřejmě pod dohledem lobbistů a s pomocí podřízeného státního aparátu. ...

Proč si to už téměř 30 let necháváme líbit? Neustále se pak divíme, že nám život ztrpčují nejrůznější nesmysly z Bruselu i z Poslanecké sněmovny. Ale vždyť jsme si to tak (nejen) v posledních volbách sami zařídili.

Chceme změnu?

Tak k ní musíme každý jeden přispět. V prvé řadě zvednout zadek a jít k volbám, za druhé nevolit žádnou z těch stran, které se u moci vystřídaly za posledních 25 let. Za třetí nevěřit na spasitele, kteří hlásají jednu mantru, která prý jako kouzelný proutek vše vyřeší a zařídí.

Je třeba si najít komplexní program změny a obnovy státnosti, ekonomiky, nápravy společenských vztahů a seřazení životních priorit. Většina z nás je podvědomě zná a ví, jak mají vypadat. Stačí jen najít toho, kdo takový program má ve svém štítu, se kterým jde do v(Platón, 400 př.n.l.)oleb, a tomu dát svůj hlas.

Pokud chcete skutečnou změnu, odpovězte si na následujících pět otázek:

  1. Opravdu chcete znovu volit ČSSD, která své voliče vždycky nakonec zradila?
  2. Opravdu chcete znovu volit ODS, které na voličích nikdy nezáleželo a podporovala vždy jen zájmy tunelářů a podvodníků?
  3. Opravdu chcete znovu volit TOP 09, jejíž předsedové mají na rukou krev (českých parašutistů a kosovských Srbů) a jejíž poslanci volají po (atomové) válce proti Rusku?
  4. Opravdu chcete znovu volit KDU-ČSL, která ač podle názvu křesťanská se spojí třeba s ďáblem (nebo aspoň s Landsmanschaftem), jen aby mohla usednout ve vládě?
  5. Opravdu chcete znovu volit ANO BUDE LÍP, které se podílelo na všech lumpárnách a podvodech poslední vlády a posledního parlamentu a přitom dobře ví, že líp už bylo?
Zní-li vaše odpovědi ano, pak vám není pomoci a dostanete to, co si přejete a zasloužíte.

Pokud odpovíte ne, hledejte toho, kdo naplní vaše představy o vašem životě v naší vlasti a tomu dejte svůj hlas. Budete přitom mít podporu Britů, kteří volili odchod z EU. Rakušanů, kteří volili N. Hofera. Američanů, kteří volili D. Trumpa. Holanďanů, kteří volili G. Wilderse. A Francouzů, kteří volili M. Le Pen a J.-L. Mélanchona. Na vaši volbu budou čekat v Německu příznivci AfD.

„Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To bude trestem za vaši neochotu podílet se na politice.“(Platón, 400 př.n.l.)

Jak se rozhodnete?


- - -

Mají nás za hlupáky. Plánovači v NATO vymýšlejí ,,cvičení" jak jinak, za naše peníze, k odstrašení nepřítele. Otázka je, co NATO vlastně cvičí, a proč tomu říká cvičení?

$
0
0
7.6.2017  Vojáci proti válce  
Cvičení Noble Jump - (vznešený skok), je realizováno v rámci sil Velmi rychlého nasazení.
Zde narážíme na první degradaci občanů na hlupáky, v pohledu plánovačů spíš na stádo ovcí.
Z Albánie podle naplánovaného cvičení Noble Jump vyrazila pod velením NATO jednotka směřující do místa pořádaného cvičení, Giurgiu-Ruse v Rumunsku.

Velmi rychlé nasazení této jednotky bylo k cíli cvičení vedeno přes Řecko, Bulharsko do Rumunska. Vzdušnou čarou to představuje 1800 km, reálně, jízdou po dálniční/silniční síti. Mluvit o velmi rychlém nasazení takové jednotky je hloupost.

Otázka je, co NATO vlastně cvičí, a proč tomu říká cvičení. Nezodpovězenou otázkou zůstává, co tedy jednotky na hraničním pomezí Rumunska a Bulharska, Giurgiu-Ruse budou dělat. Kromě velmi rychlého spotřebování pohonných hmot se o nasazení sil Velmi rychlé reakce nedá mluvit.

Protože nejsou všichni hlupáci, vyhodnotili si členové Komunistické strany Řecka snahy plánovačů NATO jako snahu zatažení Řecka do spoluviny na možných agresivních projevech vojenského uskupení NATO, hrozby silou jinému státu. Takové jednání odporuje samotné Severoatlantické smlouvě v článku 1

... zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN", a proto řečtí komunisté přechod vojenské jednotky pod velením NATO z Albánie na hranicích s Řeckem zablokovali. Vojenská jednotka Velmi rychlého nasazení NATO přes hranice neprojela. 

Pokud budou přemýšlet občané i v jiných státech, odmítnou politiku hrozby silou, provokací a násilí (tisíce mrtvých civilistů po akcích NATO), neumožní vojenským jednotkám v účasti na prapodivných cvičeních pod jakýmkoliv vymyšleným názvem, jehož cílem je jen demonstrace, hrozba sílou, přispějí urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost.

Zda to tak bude, zůstává jen na občanech a jejich rozhodnutích, koho si zvolí.
za Iniciativu Ne základnám
Eva Novotná, mluvčí
Zdroj: přeložil Milan Neubert

NATO KS Řecka a protiimperialistické hnutí posilují svůj boj proti NATO


The KKE and the anti-imperialist movement are intensifying the struggle against

The NATO forces retreated in the evening of Friday 2/6 from the tolls on a national highway in Northern Greece (Macedonia), which had been blocked by the forces of the KKE and KNE. . Earlier, dozens of KKE demonstrators had set up a roadblock on the Egnatia highway, impeding the transit of Albanian military vehicles, which were heading through Greece to Romania, where from the 6th to the 14th of June the NATO "Noble Jump 2017" exercise will be held. The demonstrators, shouting antiNATO and anti-imperialist slogans, allowed other vehicles to pass, only impeding the transit of NATO vehicles, which withdrew after several hours of waiting.


Sotiris Zarianopoulos, MEP of the KKE, was at the side of the demonstrators.


Síly NATO se v pátek 2.6. večer stáhly z hraničního přechodu na státní dálnici v severním Řecku (Makedonii), kterou zablokovaly síly KS Řecka a Komunistického mládí Řecka

Několik tuctů demonstrantů KS vytvořilo blokádu dálnice v Egnatia, aby zamezili transitu albánských vojenských vozidel, která směřovala přes Řecko do Rumunska, kde se bude od 6. do 14. června konat cvičení NATO „Noble Jump 2017“. Demonstranti, křičící hesla proti NATO a proti imperialismu, umožnili průjezd ostatním vozidlům a bránili pouze průjezdu vozidel NATO, která se po několika hodinách čekání stáhla.

Sotiris Zarianopoulos, poslanec za KS Řecka, byl na straně demonstrantů.








*NATO je především organizace, která hájí demokratické principy.

Oskar Krejčí odpovídá:

To je obecně uznávané zjednodušení, které hraničí s nesmyslem vhodným snad jen pro veřejnoprávní sdělovací prostředky.

Například Portugalsko. To v roce 1949 spoluzakládalo NATO, ovšem slavná karafiátová revoluce, jež svrhla „autoritářskou konzervativní vládu“ – což je eufemismus, který nahrazuje označení „fašismus“ -, proběhla až v roce 1974. Jiný příběh: Turecko a Řecko vstoupily do NATO v roce 1952. V letech 1967 až 1974 v Athénách vládla vojenská chunta a Řecko zůstalo členem Aliance. Mimochodem – černí plukovníci, jak se jim tehdy říkalo, se dostali k moci převratem organizovaným podle plánů NATO. O Turecku jsme mluvili minulý týden. Tam proběhly vojenské převraty v letech 1960, 1971 a 1980; v roce 1997 vojenské memorandum adresované premiérovi vedlo ke změně vlády. Přitom nikdo tehdy nezpochybňoval turecké členství v Alianci. A nezpochybňuje je ani při současných událostech. Madridský pakt, na jehož základě byli vojáci USA rozmístěni na čtyřech základnách ve Španělsku, byl podepsán v roce 1953 – tedy více než dvacet let předtím, než ve Španělsku skončila fašistická vláda generála Francisca Franka. NATO je vojenská organizace, jejíž základy tvoří geopolitické zájmy definované Washingtonem. Ty jsou protaženy i na Dálný východ. Tvrdit, že jediným zájmem Aliance je demokracie, je víc než naivní. Po bombardování Jugoslávie (1999) či Libye (2011), abych uvedl jen nejsrozumitelnější příklady, nestačí jen fráze o demokracii z úst představitelů či propagandistů NATO.

Stejně je to v Česku jak v nějakém absurdistánu. Prezident lítá po světě a shání kšefty pro svou zemi.Předseda vlády si mezitím lítá pro rozkazy do Bruselu a Londýna, hbitě je plní na úkor celé země a ještě bokem stíhá sabotovat prezidentovy kroky všude, kde jen může!

$
0
0
7.6.2017   Hrad
Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci s vietnamským prezidentem
Vážený pane prezidente, dámy a pánové,
dovolte mi, abych doplnil pana prezidenta Vietnamské socialistické republiky několika konkrétními daty.
Přivezl jsem s sebou ve dvou letadlech šedesát osm podnikatelských delegací, což svědčí o přirozeném zájmu českých podnikatelů rozvíjet kontakty a kontrakty se svými vietnamskými partnery. Připomínám, že podnikatele samozřejmě nikdo nenutil, nikdo jim nic nenařizoval, přijeli zcela dobrovolně z vlastního zájmu a tuším, že nyní jsou již v Ho Či Minově Městě.


Včera na hojně navštíveném Business Foru bylo podepsáno sedm konkrétních dohod, které se týkaly nejrůznějších oblastí. Jako příklad bych uvedl optická vlákna, sanitární keramiku, zdravotnické pomůcky a podobně. Je tam i významná dohoda v hodnotě dvaceti milionů dolarů o výstavbě hotelového komplexu na mořském pobřeží. A chci věřit, že právě tato dohoda bude začátkem expanze české turistiky a cestovního ruchu do Vietnamu, této krásné turistické destinace.

Dnes jsme podepsali další dvě dohody, o nichž již mluvil pan prezident. Na setkání obou prezidentů jsme uzavřeli dohodu, která má odstranit dvě podstatné překážky v rozvoji našich vzájemných vztahů. Tou první překážkou je neexistence přímého leteckého spojení mezi Vietnamem a Českou republikou, konkrétně mezi Ho Či Minovým Městem a Prahou.

Tou druhou překážkou je existence, tuším že patnáctidenních, tedy krátkodobých turistických víz, která brání českým turistům v hojnějším počtu navštěvovat Vietnam. Tato víza byla z vietnamské strany odstraněna v případě Německa a Francie a já jsem řekl panu prezidentovi, s poděkováním za krásná slova, která on řekl o České republice, že naše přátelství by se mělo vyjádřit konkrétním činem v podobě zrušení těchto víz, když už jsou zrušena v případě Francie nebo Německa.

Jsem rád, že vám mohu oznámit, že oba prezidenti se dohodli jak na zavedení přímého leteckého spojení mezi Ho Či Minovým Městem a Prahou, tak na zrušení oněch krátkodobých turistických víz.

Česká strana z druhé strany vyjádřila připravenost, v případě zavedení oné přímé letecké linky, o zřízení generálního konzulátu České republiky v Ho Či Minově Městě.

Závěrem vám oznamuji, že jsem pozval pana prezidenta na návštěvu České republiky, kde již sice několikrát byl, ale nikdy jako prezident. Protože novináře nikdy nezajímají podstatné věci, ale pouze detaily ze soukromého života, chci uspokojit novináře tím, že jsme se shodli s panem prezidentem, že oba dva máme rádi plzeňské pivo, a že v průběhu jeho návštěvy tedy navštívíme plzeňský pivovar. Očekávám, že toto bude hlavní titulek z našeho jednání, hlavní věta, headline, protože pochopit obsah našeho jednání je poněkud složité a návštěva plzeňského pivovaru je jednoduše pochopitelná.

Děkuji vám za vaši pozornost.

Miloš Zeman, prezident republiky, Hanoj, 7. června 2017
Z komentářů  na NR

A co vlastně dělá premiér, vláda a většina parlamentu? Kromě lumpáren. Aha! Zákaz kouření.

Výborně , pane prezidente !

Stejně je to v Česku jak v nějakém absurdistánu. Prezident lítá po světě a shání kšefty pro svou zemi a předseda vlády si mezitím lítá pro rozkazy do Bruselu a Londýna, hbitě je plní na úkor celé země a ještě bokem stíhá sabotovat prezidentovy kroky všude, kde jen může...

A místopředsteda s herr manem za "milými krajany" sudeťáky...


"...oba prezidenti se dohodli jak na zavedení přímého leteckého spojení mezi Ho Či Minovým Městem a Prahou, tak na zrušení oněch krátkodobých turistických víz."

To bude zase řevu, že pan prezident Zeman porušil Ústavu ČR a jednal za vládu, která má po minulém summitu NATO v Bruselu zcela jiné starosti.

Mobilizuje myslivce, hasiče, kynology, včelaře, zahrádkáře, Junáky, Sokoly a jiné "odbornosti", sdružené v zájmových spolcích, k zajištění obranyschopnosti státu proti nepříteli, kterého jim stanovili představitelé EU a NATO.

Vše dle hesla "musíme se spolehnout jen sami na sebe".

Nyní má Sobotka za úkol prosadit svého kamaráda Drahoše na místo presidenta,protože ten jako kývací kašpárek by byl pro ně přínosem. Proto všude noviny i ČT pomlouvají Zemana a dělají z něho nemocnou trosku.Přeji Zemanovi hodně zdraví a sílu na volby presidenta....

Děkujeme za spolupráci     Redakce NR

Viewing all 19126 articles
Browse latest View live