Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Bílý dům vypověděl o zasahování Kyjeva ve prospěch vítězství Demokratické strany ve volbách

$
0
0

11. 7. 2017    zdroj
Velvyslanectví Ukrajiny ve Washingtonu pomáhalo zástupcům Demokratické strany USA během volební kampaně 2016. Na briefingu to oznámila zástupkyně tiskového mluvčího Bílého domu Sarah Sandersová. Podle ní se ukrajinské diplomatické zastoupení podílelo na analýze dat o republikánech. "Stojí za to věnovat pozornost tomu, že Národní výbor Demokratické strany přímo koordinoval s velvyslanectvím Ukrajiny studie o soupeřích", řekla Sarah Sandersová (citace podle Lenta.ru). Bílý dům konstatoval, že v tom nevidí "velký problém", protože demokraté to činili oficiálně.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Nejsme vini za všechny hříchy světa

$
0
0

Zdeněk Hrabica
11. 7. 2017
Paralela činu, svalování odpovědnosti, kladení viny - za často hrůzné skutky mířila a míří na jiné , nezmizela. Neneseme odpovědnost za inkvizici, neupálili jsme Mistra Jana Husa na hranici, neveleli jsme křižáckým válkám, nepořádali jsme hony na čarodějnice, neorganizovali jsme popravy v padesátých letech minulého století. Nezrazovali jsme ani nepřevlékali kabáty.


Nebourali jsme pomníky Tomáše Gariqua Masaryka, ani Milána Rastislava Štefánika, ani Jana Nepomuckého.

Nenarodili jsme se všichni 17.listopadu 1989, abychom mohli zavrhnout celé naše předchozí životy. Nezakládali jsme protektorátní Ligy proto bolševismu ani polistopadové Ústavy pro studium totalitních režimů. Nevylučovali a nevyškrtávali jsme a nevyhazovali jsme za jiné přesvědčení z KSČ a z práce.

Nelustrovali jsme a nevydávali jsme Cibulkovy seznamy.

Můžeme se však v duchu hluboce přece jenom stydět a rmoutit za některé předchůdce, kteří nesou odpovědnost za zbytečnou a ničím neospravedlnitelnou ztrátu lidských životů. Ale neneseme za to vinu.

Může nám být hluboce líto nestoudného vykonání popravy Milady Horákové, kterou zavinili jiní.

Můj redakční kolega v deníku Mladá fronta, skvělý fotograf Emil Fafek, jehož maminka z Kuří byla před válkou osobní pradlenou senátorky Františky Plamínkové, popravené za heydrichiády a prala i prádlo političce Miladě Horákové, mi často podrobně vyprávěl I o této aktivní bojovnici proti nacismu, popravené v padesátých letech XX.století. Můj milý kolega mi mnohokrát nezkresleně připomínal statečnost obou žen. Bez okolků upozorňoval i na osobní zarputilost obou političek, bez které se politika leckdy neobejde. Obě však podle této zvěsti byly na sto honů vzdálené současným apologetům jejich památky.

A to i přesto, že Milada Horáková, později jako málokdo, projevila skutky svůj odpor vůči poúnorovému vývoji v Československu a otevřeně se tím netajila ani při zorganizovaném procesu.

Více ještě o Miladě Horákové.

Nenáviděla nacismus. Byla svým antinacistickým a antiněmeckým přesvědčením skutečnou vlastenkou. V prvních poválečných dnech horovala za odsun Němců, za jejich vysídlení z Československa. Nebránila na základě vlastních, strašlivých zkušeností, i jejich dobovému ponižování.

Zub za zub, oko za oko.

Ke svému odporu si nikdy nebrala rukavičky. Svým životem a názory inklinovala spíše k levicovému, národnostně sociálně spravedlivému uspořádání československé společnosti. Bezprostředně po válce se netajila ani svými sympatiemi k poválečné politice Komunistické strany Československa.

Radila se i o případném vstupu do jejich řad. Svěřila se s tímto svým úmyslem armádnímu generálu Ludvíku Svobodovi, tehdejšímu ministru národní obrany.

Velmi často se po jeho boku a po boku kardinála Josefa Berana, rovněž vězně nacismu objevovala, jako oběť fašistických koncentračních táborů, naposledy v Malé pevnosti Terezín.

Značnou část pozornosti věnuje Miladě Horákové ve svých pamětech předválečná a poválečná komsomolská a komunistická politička Marie Švermová. Sama označená ve „Zprávě vyšetřující komise předsednictva k případu Oty Šlinga, Marie Švermové a druhých zločinných škůdců a spiklenců“ , kterou přednesl Václav Kopecký za vyvrhelku doby. Podrobně popisuje v memoárech poválečné úsilí a zájem Milady Horákové stát se členkou KSČ, což jí Marie Švermová mnohokráte kategoricky rozmlouvala. S Marií Švermovou jsem měl sám možnost si tyto skutečnosti v osobním setkání ověřit.

Spatřovala její místo především v národně socialistické straně.

Zároveň popisuje vlastní životní trauma, když se v padesátých letech sama nepostavila proti jejímu odsouzení k trestu smrti.

A dokonce se nechala strhnout k organizované masové podpoře tohoto zločinného rozsudku.

Hrdelní trest, vykonaný v padesátých letech po rozhodnutí soudu o její vině na Miladě Horákové se dá srovnat v dobovém kontextu jenom s nejspodnějšími společenskými činy nad „ provinilými ženami“ - nad - oběšenou partyzánkou Zojou Kosmoděmjanskou, dívkou, připravenou o život Annou Frankovou, s popravou dva dny po dovršení dvaadvaceti let, vlastenky Marušky Kudeříkové, se zastřelením vlastenecké senátorky Františky Plamínkové na střelnici v pražských Kobylisích v době heydrichiády, s umučením herečky Anny Letenské v Mauthausenu, s berlínskou popravou „rudé odborářky“ Antonie Bejdové, která jakož ostatní ženy, odsouzené na smrt, napsala poslední dopisy také „milovanému synáčkovi Kájuškovi“. Popravená Anna Mlejnková napsala chudé mamince – pradleně: „ Bůh není! Venku jsem o tom hodně pochybovala. Teď to vím pozitivně.“ Nebo se tyto oběti žen dají srovnat i s popravou manželky Američana Juliuse Rosenberga, Ethel - na elektrickém křesle.

Nejsme těmito skutky vinni. Jakož i my všichni odpouštíme našim viníkům - konec konců – alespoň v rozjímání – a v pokoře, v zamyšlení, čeho byli a jsou vybraní lidé vůbec schopni.

Poláci se nikdy Němcům neomluvili za jejich poválečné vystěhování, odsun – za žádné vyhnání - ze západních oblastí. Vštípili si natrvalo pod kůži, kdo byl ve zločinech 2.světové války první na tahu. Za Varšavu, za Osvětim!

Obrátili navždycky list.

Za nás to udělali jiní. Ale i tak nejsme my za jejich veřejné deklamované akty a omlouvání vůbec ničím zodpovědni.

Nejsme účastníky a trubači sudetoněmeckých srazů.

Nejsme vinni za všechny hříšné skutky ani tohoto světa, nebombardovali a neshazovali jsme bomby NATO na Bělehrad. Nepodpalovali jsme Afghánistán ani zleva ani zprava, nezničili jsme Irák, Libyi, Sýrii.
Nejsme vinni za chvíli, kdy u nás jiní na minutu zhasli a kradli, aby si nahospodařili a jako keťasové zbohatli na všem, co za desítky let lidé práce vytvořili.

Adresujme vinu a odpovědnost těm, kdož do omrzení papouškují, že jenom oni mají stoprocentní pravdu.

Národní telekomunikační síť ČR – nezbytná podmínka státní svrchovanosti

$
0
0

Petr Vavruška
11. 7. 2017
1. část
Analýza kybernetických hrozeb
Dovolí-li svrchovaný stát trpně jinému, byť i spřátelenému a mocnému spojenci šmírovat své politiky, podniky, kritickou infrastrukturu a nijak na to nereaguje, jak potom definovat státní a hospodářskou svrchovanost a státní tajemství? Vysoce aktuální se stává otázka zajištění bezpečnosti země v případě jakéhokoliv mezinárodního konfliktu. Chceme-li si zachovat alespoň zbytky státní svrchovanosti, není jiné cesty, než za každou cenu neprodleně vybudovat Národní páteřní telekomunikační síť, vylučující z veřejného kyberprostoru utajovanou komunikaci. To by měl být nepochybně zájem naprosto všech politických seskupení v ČR, kterým jde o prosperitu země. Tato analýza navrhuje smysluplnou cestu pro nezbytnou nápravu. 

Pozn. red.: Věnujte pozornost závěrečnému dodatku!


Z hackerství a odposlechů telekomunikací se stalo, zejména v USA, průmyslové odvětví. Doslova gigantické a navíc - zcela oproštěné od sebemenších zbytků morálky. Stručná analýza rozděluje jeho formy, zhruba do čtyř oblastí. Tedy: malware, a nabourávání se do satelitních, mobilních a optických sítí. Veškerá takto získaná data se koncentrují v ohromné databázi sloužící k vyhodnocování, zužitkovávání a zobchodování ve prospěch USA. Jak ukázala praxe nejen v Česku, kybernetická bezpečnost byla v naivní důvěře ke spojenectví po léta hrubě zanedbána.
Malware
Malware je typ škodlivého sw, který má za úkol zajistit útočníkovi tajný přístup k vašemu počítači, nebo jinému elektronickému zařízení. Jaké jsou k tomu metody? Všichni sw výrobci sídlící v USA jsou nuceni do svých operačních systémů zabudovávat “zadní vrátka” pro využití NSA CIA /lze předpokládat, že se to týká i sw pro řízení jaderných elektráren/. Navíc CIA pomáhá získávat pracovní místa svým operativcům v amerických technologických firmách typu Microsoft, Google, Apple, Adobe, Facebook a dalších, kde se tito snaží do zdrojových kódů aplikací zanést úmyslně chyby a zranitelnosti, které potom může CIA využívat. Typickým příkladem je Windows 10, ze kterého se doslova stal terminál na sběr dat pro potřeby CIA! Uniklé informace ze složky Vault 7 nyní dokazují, že operační systém Windows 10, díky svým podivným funkcionalitám, opravdu funguje jako dálkově ovládaný terminál a malware se vám do počítače dostane spolu s oficiálními updaty od Microsoftu, zdarma šířenými po celém světě. Podobně se upravuje i Skype, který umí zaznamenávat mluvený hlas a konverzaci skypového hovoru převede nástroj do textového formátu, modul dokonce podporuje i konverzační režim, takže výsledný text je oddělený podle hlasu v textové podobě….

Z nedávných odhalení WikiLeaks, který vypustil 8000 stránek pouze o špehovacích zařízeních CIA, vyplývá, jak hluboko dokáže CIA pronikat do nejobyčejnějších zařízení, které jsou na trhu.  Např. do telefonů a tabletů Applu, Androidu, Microsoftu a dokonce i do Smart TV televizorů Samsung se skrytým mikrofonem, dálkově aktivovatelným ze standby režimu. Stačí mít telefon nebo televizor známé značky a dostanou se vám do soukromí. Globalizace je o tom, že jeden typ produktu si koupíte v USA i v Evropě, stejně jako v Asii.

Z dokumentů ze dne 23.3.2017 vyplývá i to, jak odposlouchávali Donalda Trumpa! Procesory INTEL mají totiž na úrovni hardwaru backdoor instalovaný přímo výrobcem ve spolupráci se CIA. Pak předinstalovaný malware v počítačích a mobilech a jiných přístrojích nelze smazat. Přitom už vůbec nezáleží na používaném operačním systému. Firewally i antiviry nepomohou viz. AENews 27.3.2017. Jak uvedl zpravodajský web BBC, z  dokumentů, které zveřejnila hackerská skupina Shadow Brokers vyplývá, že  NSA pronikla i do mezinárodního platebního styku systému Swift, což ji umožňuje sledovat bankovní transakce po celém světě. /Také česká firma Avast figuruje podle agentury Reuters ve zveřejněných dokumentech jako jeden z prodejců bezpečnostního softwaru, na který se CIA zaměřila. Příslušná stránka je označená jako tajná, a žádné další informace neobsahuje/.

Ale mimořádně nebezpečný může, být podle odborníků na terorizmus, stále rychleji se zdokonalující malware, schopný dálkově převzít ovládání letadel či dronů. Uniklé dokumenty ukazují, že si CIA pohrávala i s dálkovým hackováním moderních aut, s možností atentátů, které je „téměř nemožné identifikovat“. A vrcholnou aplikaci malware popsal Donald Trump už ve své předvolební kampanikdy se zavázal, že zrychlí prodej high-tech zbraní, „bránících svobodný svět“ a současně i temný středověk Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru, Arabských emirátů a zejména Saudské Arábie. A to důsledně plní. Je to ohromný business za stovky miliard  dolarů - přestože nikdo z těchto států tolik zbraní nepotřebuje. Všechny systémy raketové obrany budou prý „interoperabilní“ se stávajícími programy Pentagonu avojenská satelitní síť USA je bude kompletněřídit. Státy Zálivu tak zaplatí regionální raketový systém namířený proti Íránu, Sýrii a Rusku, plně kontrolovaný Washingtonem!Očekává se, že Donald Trump ohlásí kontrakty pro americké zbrojaře za závratných 350 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba za sedm bilionů korun. Očekává se, že Donald Trump ohlásí kontrakty pro americké zbrojaře za závratných 350 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba za sedm bilionů korun. Očekává se, že Donald Trump ohlásí kontrakty pro americké zbrojaře za závratných 350 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba za sedm bilionů korun.

Odposlechy satelitních systémů
Satelitní systém Echelon je systém určený k odposlechům komunikačních satelitů. Stanice rozmístěné v USA, Británii, Kanadě, Austrálii a N. Zélandu jsou propojeny do sítě. Monitorují se obchodní aktivity i firem působících v zemích, které jsou nejbližším spojencem Ameriky a VB. Údajně je prý zaměřen na nevojenské cíle (od vlád jednotlivých zemí, přes různé organizace, diplomatická zastoupení až po jednotlivce). Podle kritické nóty Evropského parlamentu, NSA předávala vybrané informace min. průmyslu a obchodu USA. V r. 2000Francie zahájila proti USA a VB soudní proces pro porušení zákonů na ochranu osobnosti. Vyšetřování proběhlo i v Itálii, Dánsku, Portugalsku. Poškozena byla též Brazílie, Japonsko, Německo, mj. i evropský projekt Airbusu /ztráta 5 mld. USD/. V r.2000 podalo Německo odhad ztrát v důsledku americké průmyslové špionáže. Roční ztráty na ukradených vynálezech a výzkumných patentech činily min. 10 miliard dolarů. Jediný efekt byl určitý posun vnímání USA ze strany Evropy coby partnera a severoatlantického ochránce.

Mobilní odposlechy
Mobilní odposlechy via internet jsou dnes nejvíce komentované. Na rozsáhlé špiclování nejen evropských úřadů upozornil německý Spiegel už v r. 2013 na základě materiálů předaných Snowdenem. Ty svědčí o tom, že americká Národní bezpečnostní agentura NSA odposlouchávala přední světové politiky. Jmenujme jen některé z nich. Tedy Merkelovou, Berlusconiho, Sarkozyho,  izraelského premiéra Netanjahua a dokonce i gen. tajemníka OSN Pan Ki-muna, pozorovatelské mise OBSE, podobně i jednání ministrů obchodu EU a Japonska na téma WTO. Ve Francii podle Spiegelu, USA monitorují denně asi dva miliony datových kanálů. A podle týdeníku Focus s pomocí britské monitorovací a odposlouchávací agentury GCHQ sledovala a vyhodnocovala komunikaci firem i institucí v NSR i desetitisíců lidí na telefonech a mobilech, v elektronické poště, na chatech a na sociálních sítích. Odposloucháváno mělo být i ústředí evropských institucí v Bruselu, ale i německé, italské, francouzské, lucemburské či řecké vlády, včetně ambasád. Když se to provalilo, kancléřce Merkelové se formálně omluvil i prezident Obama.

Němečtí bezpečnostní experti se shodují na tom, že aktivní špionáž USA v Německu bude pokračovat.„V USA totiž převládá na odborné úrovni arogance a nezájem o berlínské rozhořčení nad počínáním NSA,“ řekl týdeníku Focus Hans-Peter Uhl, mluvčí frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu po návratu z USA. „NSA v zásadě nerozlišuje mezi spřátelenou kancléřkou Angelou Merkelovou a kazašským ministrem ropného průmyslu. Oba jsou cílovými osobami.“ Jak se zdá, německým politickým špičkám nevadí ani odposlechy britské odposlouchávací agentury GCHQ. Ta dlouhá léta přinejmenším v rozporu s dobrými mravy sledovala a vyhodnocovala ve Spolkové republice komunikaci desetitisíců lidí, firem i institucí na telefonech a mobilech, v elektronické poště, na chatech a na sociálních sítích. Ale ani Spolková zpravodajská služba BND, úzce spolupracující s NSA, nezahálela. Jak píše Spiegel i ona sledovala /nejméně 17 let/ desítky kanceláří Interpolu i policejní službu Europolu.
Podle  WikiLeaks, CIA používá celou řadu nástrojů, včetně škodlivého softwaru, proti němuž neexistují žádné obranné mechanismy. USA špehují hlavně partnery, protože špehovat nepřátele jako Rusko je už mnohem složitější, kdy např. v Kremlu pochopili, že digitální elektronika není bezpečná a je nástrojem neomezeného sledování. Proto se vrátili k psacím strojům místo počítačů, z kanceláří silových složek byly odstraněny monitory, televizory, rádia. Zůstaly pouze telefony úmyslně připojené na analogovou ústřednu. Není to paranoia, je to uvážlivá opatrnost.
Je poučné sledovat i vzájemnou rivalitu tajných služeb ve vlastních zemích /jak to dokumentuje současné dění v USA i v ČR/, soutěžících o „co nejskandálnější odhalení“ a ve snaze podtrhnout svoji důležitost. Např. republikán L. Graham na bezpečnostní konferenci v Mnichově silácky vystoupil proti údajnému vměšování Ruska do voleb v USA. Americký kongres podle něj za to prý letos nakope Rusku zadek. A to jen týden před odhalením WikiLeaks, že CIA dokáže provést kybernetický útok, či ukrást informaci a zanechat stopu země či osoby, kterou se rozhodla z tohoto činu obvinit. Následně k tomu rozpoutat „bezpochybnou“ mediální kampaň, proti které není obrany. Na to se specializuje divize kybernetických operací CIA UMBRAGE, která provádí i tzv. mimicking, maskující průniky jejich hackerů za útoky jiných států.  A další hackerská skupina CIA má ve Frankfurtu eurodivizi, disponující mj. diplomatickou imunitou, hackují po celém Schengenu blízké cíle, tzv. proximity hacking. Tedy ty, které nelze hacknout přes internet /jak s využitím USB funguje virus Fanny viz. níže/. Z uniklých mailů B. Sobotky lze zjistit, že byly získány nástrojem CIA „FlashBang“. Kdo je získal a jak je zneužil nelze zjistit.


Páteřní optické sítě a analytické systémy pro odposlechy celosvětových komunikací
Páteřní telekomunikace dnes probíhá skoro výhradně po optických sítích! Svět je dnes zasíťován miliony km dálkových optických kabelů položených v zemi, v moři, v oceánech. Každý kabel má mnoho desítek optických vláken, z nichž každé je schopno přenášet data rychlostí až 100 gigabit/s. A vývoj směřuje k dalšímu řádovému zvýšení přenosových rychlostí. A právě páteřní optické systémy, které ve standardech Synchronní Digitální Hierarchie /SDH/ a Ethernet over SDH, multiplexují a přenášejí drtivou většinu světových telekomunikací - od internetu až po páteře mobilních sítí, jsou dnes hlavními zdroji odposlechů. K nabourávání do nich slouží propracované korupční a analytické systémy, jejichž rozsah je na hranici běžného lidského chápání.

Z dokumentů, Snowdena vyplývá, že britské výzvědné středisko GCHQ je trvale nabouráno do stovek páteřních světových kabelů a monitoruje, kopíruje a ukládá z nich obrovské toky citlivých osobních, strategických, vojenských či ekonomických informací. Ty sdílí pomocí programu Tempera, analyzující obsah a metadata s americkým partnerem - NSA. Ochranou před běžnými odposlechy je kódování a šifrování odesílaných zpráv. To samo o sobě nedokáže zamezit získání zpráv, jen jeho činnost ztíží. Zejména pokud se použije silných šifrovacích algoritmů a dostatečně dlouhých klíčů  (>128 bitů). Tempera prolamuje hesla rychlostí až bilion kombinací za sec.

Nezbytným prvkem systému je analýza tohoto toku dat. umožňující sledovat současně až 30 milionů tf. kanálů. Podle jednoho zdroje „se jedná o proces, který umožňuje vybrat malý počet jehel v kupce sena. Existují určité aktivační události, které umožňují zkoumat nebo zrušit spoustu dat, takže v kupce nacházíte jen ty jehly. Program analyzuje obsah a má řadu specializovaných nástrojů i k vyhodnocování metadat. To vše ale ještě nestačí. V Marylandu se vyvíjí, v rámci programu nazvaného "Penetrace tvrdých cílů", ještě nesrovnatelně rychlejší kvantový počítač, schopný prolomit většinu šifrování bankovních, obchodních a vládních záznamů po celém světě. Kritérii výběru tohoto gigantického systému, s náklady 79,7 milionů USD, jsou prý bezpečnost, terorismus, organizovaný zločin a hospodářský blahobyt“ /rozuměj - průmyslová a obchodní špionáž/. USA doufaly, že zejména v případě přijetí TTIP jim to umožní získat strategické výhody s nedozírnými důsledky pro nás i pro celou Evropu.  V souvislosti s dohodou CETA je ale toto nebezpečí stále aktuální.

National Security Agency – NSA je vládní kryptologickou organizací spadající pod MO USA. Jejím úkolem je sběr a analýza zahraniční komunikace, získávání zpráv zahraničních rozvědek a ochrana inf. systémů vlády. K tomu disponuje v Utah Data Centru systém analyzujícím, podle W. Binleye, tech. exředitele NSA, současně až milion okruhů. Za den lze uložit odposlechnutá data v řádu zetabajtů /1023/! Celé špiclování a represivní mašinérie dnes zaměstnává, odhadem na 100 tis. lidí. Jen samotné NSA má kolem 40 tis. zaměstnanců. Dalšími spolupracujícími organizacemi jsou ještě FBI, NGA, NRO, CIA, DIA a nejméně dalších 12 oficiálně známých služeb. Na otázku, zda NSA a CIA odposlouchávají i prezidenta Trumpa, odpověděl Binley: "Zcela jistě. Jak jinak by média získala podrobnosti jeho telefonátů s prezidenty Austrálie a Mexika?“ Vše se uloží do db a čeká na vhodné použití. Není namístě se ptát - kdo v USA vládne? Bude to někdy zvolený prezident, či nadále tajné služby? Jiný  zdroj ale také varuje, že při vyhodnocování takovéhoto množství dat zákonitě vzniká i množství chyb a omylů, které vedou k trvalé a nezrušitelné diskriminaci chybně označených osob. To se může týkat i občanů ČR.

Krátké „rozhořčení“ ve světě rychle vyšumělo a USA neuvažují o žádných změnách. Jak by ne? Americký Nejvyšší soud totiž rozhodl, že tajným službám USA je povoleno nabourávat se do jakéhokoli počítače ve světě.  A Kongresem projednávaný návrh čl.702 umožní dokonce dohled nad zahraničními zpravodajskými  službami, což prý umožní účinněji bojovat s teroristy. Tak budou moci americké tajné služby sledovat cizince po celém světě po neomezenou dobu /to už stejně dávno dělají/. A podle NSA to mj. dovolí lépe "rekonstruovat úroveň pochopení vlivu RF na volby".
K tomu všemu disponují technologiemi, o jakých se spojencům USA a ani kdysi Orwelovi nezdálo.  Např. technologie Archimedes, umožňuje podnikat kybernetické útoky v rámci lokálních sítí, s jehož pomocí mohou tajné služby kontrolovat jeden počítač, tajně nasměrovat na speciální server CIA a přes něj sledovat trafik z jiných počítačů.  Exšéfka hackerského TAO NSA definovala cíle tohoto útvaru, jako „získat nezískatelné a přístup k našim nejtěžším cílům“, mezi něž prý už patří 85000 počítačů mj. i demokraticky zvolených vlád /podotýká Spiegel/! Jde tedy především o nástroje umožňující vzdálené spuštění kódu na napadeném počítači nebo získáníadministrátorského přístupu.
Podle Organizace ochránců lidských práv tak lze teď provádět hromadné hackerské útoky na počítačové sítě. To dělají patrně i Britové, jejichž 77. brigáda britské armády ve středisku Berkshire disponuje „pouhými“ 1500 „kybernetickými analytiky“. Úkolem podobných útvarů je shromažďovat informace o protivníkovi, odvracet cizí kyberútoky, podnikat vlastní kyberakce a pronikat do řídícího sw zbraňových systémů, energetického a vodního zásobování protivníka i do bankovních systémů. Jsou specializovány i na útoky pod falešnou vlajkou a podvratné akce v zahraničí. Právě zde stoprocentně platí „zloděj křičí chyťte zloděje“.
Podle whistleblowera Snowdena má NSA přístup k serverům společností, jako jsou Google, Microsoft, Facebook, Yahoo nebo Apple. A napojení na páteřní kabely operátorů optických sítí je totiž často, /pod ostrými sankcemi přísně utajovaného odposlechu/ podmíněno udělením či odebráním licence telekomunikačním společnostem působících mj. i u nás.  Těm nezbývá než spolupracovat. Takových míst je jen v Evropě několik set a v ČR několik desítek. Britský Guardien byl první, kdo naznačil již v r. 2013 společnosti, kterým byla spolupráce s NSA proplácena. Předmětem zájmu NSA, jsou i data proudící kabelem mezi Evropou, Afrikou a Asií. Jde především o kabel SEA-ME-WE 4, provozovaný francouzským Orange a italským Telecom Italia, který vede z Marseille přes severní Afriku do států Arabského poloostrova a odtud do Pákistánu, Indie, Singapuru, Thajska a Malajsie. Plánujeme získat informace i o dalších kabelových systémech,“ citoval Der Spiegel z dokumentu datovaného 13.2.2013.
Spiegel zveřejnil i odtajněné dokumenty o programech TEMPERA a XKeyscore. To vše velmi znepokojuje řadu zemí nejen v EU, ale např. i Čínu, jejíž vláda uvedla, že je vážně znepokojena tvrzením, že USA hackersky pronikly do mnoha sítí v Hongkongu a v Číně, včetně univerzity v Tsinghua, kde je jeden z čínských internetových uzlů. K odhalení gigantické odposlechové sítě došlo paradoxně jen několik dnů po stížnosti Obamy na hackerství čínské. Připomínejme si tato odhalení a zvažme, jsou-li metody tajných služeb standardem ochrany západních hodnot.
V rámci programu XKeyscore tajná služba monitoruje a zaznamenává prakticky každou akci, kterou běžný uživatel na internetu vykoná. Program umožňuje vyhledávání na základě pouhého "podezřelého chování". Stačí, abyste používali silné šifrování nebo mluvili cizím jazykem. XKeyscore nabízí agentům NSA skutečně podrobný pohled na "prakticky libovolnou aktivitu, kterou daný uživatel na internetu vyvíjí". Umožňuje vyhledávat osoby na základě "podezřelých akcí", sledovat jejich e-maily, chaty a webovou historii, dokonce i sledovat, co daná osoba vyhledávala a s jakými dokumenty pracovala. Podle některých zpráv je zaváděn systém tzv. tematické analýzy. Dosud totiž systém pro další zpracování vybíral jen vstupy obsahující klíčová slova, pak ale stačilo toto slovo nahrazovat jiným. Nyní by měl být systém schopen ze znění zprávy rozeznat, o čem zpráva skutečně je. Dokonce prý dokáže i vyhodnocovat sarkazmy!
„Kdyby naši přátelé věděli, co vše jsme jim provedli, tak by s námi už nepromluvili ani slovo“, povzdechl si již před let bývalý člen CIA.  Dnes už to, nejen díky Snowdenovým dokumentům, víme. Podle Bidena disponují USA kybernetickými prostředky k nabourání životně důležitých infrastruktur, vojenských a bankovních systémů prakticky kdekoliv na světě a použijí je v čase, který si sami určí. Tedy v případě, když se jakékoli vlády ve světě, dokonce i jejich spojenci nebudou chovat dle představ americké vlády. To dokreslují otřesné příklady, odhalující rozsah ovládnutí života důležitých komunikačních systémů.
Michael Hayden, šéf CIA otevřeně konstatoval, že jsme ve fázi, kdy kyber zbraně slouží fyzickému ničení. Za „nejsofistikovanější skupinou hackerů na světě“ stojí podle deníku Intercept, NSA. Umí přepsat fw pevných disků tak, že žádný antivirus neodhalí napadení. Hackeři NSA infikovali počítače vládních organizací už 500 infekcemi ve finančním, energetickém, vládním i vojenském sektoru a to nejméně ve 42 zemích. Jelikož má malware zabudovaný sebedestrukční mechanismus, skutečnost je patrně mnohonásobná. Pro své účely již prý využili přes 300 internetových domén a 100 serverů. Jsou dokumentovány i útoky, kdy bylo CD přepravováno poštou a adresátovi dorazilo infikované. Virus Fanny u počítačů odpojených od internetu infikuje USB disk a při připojení na „izolovaný počítač“, posbírá informace o lokální síti, ke které byl připojen. Po vložení do počítače s internetem, odesílá informace na server útočníka a stahuje případné „příkazy“. Ty se spustí, pokud byl disk opětovně připojen na od internetu odstřižený počítač. Exploit, díky kterému tento virus mohl fungovat, byl využit např. k napadení íránského jaderného programu. http://technet.idnes.cz/nsa-hack-snowden-02k-/sw_internet.aspx?c=A160822_145459_sw_internet_dvz

Dnes už také víme, že tzv. útoky proti serverům DS v USA prováděla CIA a ne ruští hackeři. Za únikem emailů Demokratické strany stál zaměstnanec sekretariátu strany Seth Riche, který byl zavražděn. Přesto je šéf NSA Rogers přesvědčen, že jeho struktura by měla sehrát důležitou roli při možnému ohrožení ruskými hackery nejen v USA, ale také v jiných zemích. Máme se těšit na americký „dohled“ i v našich volbách? Známe-li „schopnosti“ divize CIA UMBRAGE, musíme předpokládat, že umí zinscenovat téměř cokoliv, např. vložit podvržené dokumenty, či třeba dětskou pornografii do mobilů a počítačů kterékoli země, společnosti nebo významné osoby, kterou je třeba zkompromitovat. To mj. znamená, že už nemůžete ani vědět, zda svědectví, předkládaná soudu proti nějak obviněnému či společnosti jsou reálná, nebo kýmsi podvržená. Znáte větší ohrožení demokracie ve světě?

A mimořádně závažné je i to, že vývoj těchto hackerských nástrojů a jejich databáze nebyly nijak zabezpečeny, přístup do ní měli i lidé zvenčí CIA, a byly údajně neveřejně obchodovány zaměstnanci a spolupracovníky CIA.  Mnohé se tak už patrně dostaly do rukou vyděračů, dalších hackerských skupin a teroristů! Tyto obavy jsem vyslovil poprvé už 4.4.2017. Netrvalo ani 6 týdnů a už se naplnily neočekávanou měrou, kdy vyděračský virus s názvem  WannaCry, za pár hodin infikoval 300 tisíc počítačů ve 150 zemích. V ČR se s ním zatím potkalo prý 400 lidí. K nejvíce zasaženým patří britský zdravotnický systém, automobilka Renault a řada dalších francouzských firem, ruské banky, společnost FedEx i univerzity v Číně, Řecku nebo Itálii. Ruský prezident Putin obvinil, v souladu s řadou západních bezpečnostních expertů, z hackerského útoku USA. Podle něho Amerika nepřímo způsobila rozšíření viru, když americká NSA vytvořila způsob, jak se nabourat do OS Windows. Nicméně už jsme si mohli i přečíst, že za šířením tohoto amerického viru, který je mj. i v češtině, stojí Severní Korea.
Informační válka je už dnes nedílnou součástí konfrontace mezi zeměmi a řada výzev v oblasti bezpečnosti a obrany je přesunuta do kyberprostoru. USA i Rusko bezpochyby disponují sítí pro plně utajenou komunikaci. O ruské a čínské síti se veřejnost dozvídá jen ze skandalizujících dohadů mainstreamu. O té americké, nepochybně také technicky dokonale zabezpečené, toho už víme mnohem více. To v důsledku tajných dokumentů, odhalující „západní hodnoty“, které z tajných služeb vynesl i za cenu obrovského osobního ohrožení Edward Snowden, Julian Assange, Chelsea Manning, Thomas Drake, Karen Hudges, či někteří další vysloužilci tajných služeb USA, kteří se nemohli vypořádat s tím, že americká vláda systematicky porušuje své vlastní zákony a že provozuje absolutní sledování doma i v zahraničí bez jakýchkoliv pravidel a dohledu.
Už Eisenhower varoval politiky, že vojensko-průmyslový  komplex  je schopen  vytvořit stát ve státě– moc v pozadí, která vše ovládne. Vždyť jen v r.2013  existovalo v USA 17 oficiálně známých tajných služeb se 107000 spolupracovníky, kteří odvozují legitimitu svých aktivit z toho, že stále  vymýšlejí nová nebezpečí, případně sami konflikty vytvářejí. Není ale s podivem, že se málokdo zamyslí nad tím, že IT velmoc schopná odposlouchávat masívně celý svět deklaruje že, není schopna ochránit vlastní volby? Důkazem předvídavosti Dwight Eisenhowera je i tato rešerše vycházející převážně z uniklých, ale z veřejně dostupných západních zdrojů.
Druhá část analýzy rešeršuje pojetí kybernetické bezpečnosti českých politiků a  navrhuje vyloučení utajované komunikace z veřejného kyberprostoru prostřednictvím Národní telekomunikační sítě.

Kybernetická bezpečnost v pojetí českých politiků v konfrontaci s praktickým řešením
Petr Vavruška, červenec 2017
2.část
Podle Spiegelu, měly NSA a CIA tajná agenturní pracoviště i v Praze. Je-li beztrestně odposloucháván americký prezident, je s velkou pravděpodobností špiclován i prezident český. A nelze se ani divit, proč je Angela Merkel v pozici, v jaké se nachází. Je už jasné, kolik věcí, jak dlouho a do jaké hloubky na ní museli zjišťovat, co všechno o ní vědí, čím vším ji vydírají. Ale, není to jenom Angela. Jsou to tisíce politiků v Evropě, včetně ČR. A co na to naše tajné služby – identifikovaly vůbec místa a způsoby odposlechů našich vládních činitelů a varovaly je? Nebo, bez vědomí vlády, podobně jako tajné služby Německa, s NSA spolupracují na základě dohody LIAISON, což je jednosměrný systém sdílení a poskytování zpravodajských zpráv a informací mezi „spřátelenými“ zpravodajskými službami.
Paranoia o ovlivňování prezidentských voleb Ruskem v jiných zemích, je šířena i mnohými snaživými českými politiky a komentátory, kteří se nedokáží jinak kvalifikovaně zviditelnit.  A názor prezidenta Zemana: "Žvásty o nejrůznějších kybernetických útocích jsou móda. Někdo si dělá reklamu, aby se zvýšil počet pracovníků, kteří budou bojovat proti kybernetickému nebezpečí a zvýšil tak rozpočet těchto institucí“. S názorem na české tajné služby lze souhlasit, ale bagatelizovat nebezpečí by byla velká chyba.
Podle zprávy Národního centra pro kybernetickou bezpečnost (NCKB) při hackerském útok na české MZ bylo ukradeno 7119 dokumentů. Z toho 48 ze schránky ministra zahraničí. Držitel informací může podle NCKB „získat nad ČR strategickou výhodu, zneužitelné informace o postupech ve státních institucích a oslabit pozici státu při řadě vyjednávání. Získané informace lze použít i k útokům na domácí instituce a zahraniční partnery“. Tady ale veškeré informace končí. Proč ale s odhalením této hrozby přichází NCKB až nyní? A kdo těm naivně se chovajícím politikům léta radil a kdo je za tento stav zodpovědný?

Bezmocnost nepřímo potvrdil LubomírZaorálek, když konstatoval: „Setkal jsem se s odborníky v oblasti, kteří mi vysvětlili, že v tuto chvíli mi bezpečnostní služby nejsou schopny poskytnout důkazy, abych mohl říct o mnoho víc. Odkázal bych vás na ně, ale je otázka, co vám řeknou. Ony toho totiž nerady moc říkají.  Sdělili mi jen, že tento typ útoku si může dovolit pouze organizace tak velká jako je stát. Nyní se hledá pachatel. Názor, že to byl státní útvar, to mám téměř se štemplem. Nemohl jsem ho ale označit jednoznačně, protože nemám důkazy a je pravda, že někteří mě upozorňovali, že vidí i jiné alternativy. Oblast je totiž tak složitá, že státní správa asi ještě není schopná si uvědomit rozsah a naléhavost rostoucího rizika“, konstatuje Zaorálek. „Chtěl bych usilovat o nezávislý audit situace, abychom věděli, že jdeme cestou, kde můžeme garantovat zvyšování bezpečnosti.“ Kdo ho ale smí dělat bez nařčení ze zaujetí a kdo ho provede?. Zdá se, že mnohem více než od našich tajných služeb se mohli naši vrcholoví politici dozvědět ze 4. dílu seriálu Svět podle Putina, pokud se vůbec dívali..
Oliver Stone cituje Snowdena co zažil, ještě jako zpravodajec NSA, v Japonsku. Vybírám z doslovného překladu:. „NSA chtěla na Japonce zapůsobit, ukázat jim naše možnosti. Méně nadšení však byli, když zjistili, že chceme, aby nám pomohli sledovat své obyvatele. Prý to odporuje jejich zákonům. Samozřejmě, že jsme si tak napíchli celou zemi. A šli jsme dál. Jakmile nám patřil jejich komunikační systém, zaměřili jsme se na reálnou infrastrukturu. Nainstalovali jsme malé spící programy do rozvodných sítí, přehrad, nemocnic. V případě, že by Japonci přestali být našimi spojenci, všechno by zhaslo. A nešlo jen o Japonsko. S naším malwarem jsme pronikli např. i do Mexika, Německa, Brazílie, Rakouska. Tedy v Číně Rusku, Iránu ve Venezuele to lze pochopit. Ale v Rakousku?... Sledovat jsme měli i hlavy států i významné průmyslnílky. Mapovat obchodní dohody, sexuální skandály, diplomatické depeše. USA by tak měli v ruce esa pro jednání G8, či páku na brazilské ropné společnosti, nebo na některé neposlušné vůdce třetího světa. Ať už si to obhajujete jakkoliv, pravda je, že tu nejde o terorismus. Terorismus je jen výmluva. Jde o kontrolu nad ekonomikou a společností. A jediné co skutečně chráníte je nadřazenost vaší vlády“.
Stone: Byl zmíněn malware, který měl zničit elektrárny, komunikace, vyřadit zemi z provozu. Rusové si přece musí být vědomi těchto rizik. Jistě se už nějaký čas zabývají  možnostmi jak se bránit, aby situace nenastala u nich?
Putin: Tomu možná nebudete věřit. Na počátku 90. let jsme měli za to, že studená válka skončila. Domnívali jsme se, že studená válka skončila a že není důvod přijímat nová obranná opatření. Pokládali jsme se za organickou součást světového společenství. Neměli jsme vlastní počítačové vybavení. Naše firmy, vládní instituce úřady vše dovážely. Z Evropy i z USA. Najdete je i u zpravodajců nebo na MO. Teprve v poslední době jsme si začali tato nebezpečí uvědomovat a snažit se zajišťovat bezpečnost i technologickou nezávislost. K tomu už podnikáme patřičné kroky.
Stone: Mluvíme-li o tom co v r.2008 provedly USA svému spojenci Japonsku, pokud zaváděly malware u svých spojenců, co potom v případě takové Číny, Ruska, Iránu? Rusko muselo už tehdy vědět, že USA používá malware. Ale USA to nepřiznají, ale v r.2010 jsme úspěšně nasadili v Iránu virus Stuxnet. To víme. Došlo k útoku na Rusko už v r.2006-10?
Putin: Tehdy jsme tomu nevěnovali pozornost. Ale v našich  závodech na výrobu jaderných zbraní byli přímo v provozu snad do r.2006 američtí pozorovatelé. Důvěra a otevřenost Ruska byla bezpříkladná. Kdy se začal budovat ruský kybernetický potenciál? Bylo to obtížné, ale máme vysokou úroveň vzdělávání i matematiky. Naše firmy se staly na trhu sw i hw konkurenceschopné. Vznikají superpočitače. Vzpomeňme, že už před volbami v USA došlo k dvojitému botnetovému útoku na banky ve více než 20 zemích. V Rusku na 6 bank i burzu.. Tehdy už napomohlo preventivní opatření.

Česká BIS nepochybně monitoruje aktivity US služeb, ale problémem je, že má vystavený zákaz rozkladné činnosti proti nim, s odkazem právě na LIAISON. Všichni, včetně policie, tak mají svázané ruce. Nesmíte-li útoky analyzovat, pak je za současného stavu velmi obtížné, ne-li vyloučené, hledat ochranu národní kybernetické komunikace. A také - jak jsme svoji utajovanou komunikaci vůbec schopni zabezpečit, když jen rozpočet USA na tuto oblast přesahuju výší HDP ČR?“ Ruské náklady neznáme. Jsou-li srovnatelné s náklady USA na zbrojení, nečiní ani 12%.

Přesto nám prý pomůže, kromě „Národního centra pro kybernetickoubezpečnost“, rychlé vytvoření další instituce - Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který transponuje směrnici EU o opatřeních k zajištění bezpečnosti sítí a informačních systémů v rámci EU. Z dosavadních agend NBÚ bude nový úřad řešit kybernetickou bezpečnost, část problematiky ochrany utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech, kryptografickou ochranu či neveřejné služby v rámci družicového systému Galileo. K tomu postupně vytvoříme tým až 400 specialistů a postavíme jim novou budovu. Výdaje jen tohoto nového úřadu budou letos činit zhruba 214 mil. korun, z čehož 139 mil. budou kapitálové výdaje a 75 mil. běžné výdaje. Návrh počítá i s tím, že nový úřad získá 183 mil. Kč z rozpočtu NBÚ a dalších 31 mil. z nespotřebovaných výdajů. NBÚ má tedy v letošním schváleném rozpočtu výdaje zhruba 490 mil. Kč. Výstavba by se měla uskutečnit v r. 2018-23.
Nový úřad se zřejmě stane supervizorem stovek stávajících pracovníků tajných služeb tedy BIS, NBÚ, Vojenského zpravodajství, disponujícími již dnes společně rozpočtem kolem 3,5 miliardy. Nelze opomenout ani Vládní bezpečnostní tým GovCERT.CZ, který údajně již dnes eviduje zhruba 100 bezpečnostních incidentů měsíčně. Jeho schopnosti dokumentuje už druhé vítězství ve cvičeníLocked Shields 2017, pořádaným NATO, do kterého bylo zapojeno 900 odborníků z 25 států EU, 3 000 virtuálních systémů a provedeno až 2 500 simulovaných útoků z nepřátelské země na elektrické rozvodné systémy, drony, systémy velení a řízení a další systémy operační infrastruktury. Jen škoda, že celý tento systém nezafungoval v praxi např. na zmíněný vyděračský virus WannaCry, ani na jeho následovníka Win32/Diskcoder napadajícího opět bankovní sektor, energetické i poštovní společnosti a další počítačové infrastruktury znovu po celém světě.
Ale podle nejnovějších informací bude nakonec tím hlavním vojenské zpravodajství. To má dostat mj. právo sledovat, ovlivňovat a blokovat internetový provoz. Mnoho nezávislých speciialistů se shoduje, že tento systém bude nefunkční a hlavně zneužitelný pro šmírování v podstatě kohokoli.  To ale není předmětem této analýzy, ale jsem si jist, že se ho ujme spousta odborníků všeho druhu.

Ještě že nad tím vším bdí, kromě Bezpečnostní rady státu, celá řada parlamentních výborů:. Výbor pro obranu, Výbor pro bezpečnost, Komise pro kontrolu GIBSKomise pro kontrolu použití odposlechů a ještě  Podvýbor pro obrannou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR. Všech těchto komisích je předsedou nebo místopředsedou patrně jeden z nejfundovanějších a i patrně nejlépe placených poslanců Ivan Gabal, který si stěžuje, že se bohužel nedá zvládnout všechno. Zvláště, když jeho prioritou je dnes odvolání české ambasadorky v Sýrii, jejíž informace se často odlišují od oficiální propagandy našich spojenců v EU. Vyzná se v tom chaosu vůbec někdo, když komplexními informacemi nedisponuje ani ministr zahraničí? Asi jsem to vše nepopsal přesně, ale dokáže někdo ten propletenec funkcí a komisí rozkreslit alespoň v diagramu a popsat jeho praktické výstupy?
Když už ale máme takto naplánovanou strukturu,je nutno se ptát: má už někdo představu jak bude, všem v této analýze popsaným nebezpečím a mnoha dalším, nový úřad čelit a jak metodicky povede informatiky jednotlivých státních útvarů? Podle odhadů, které uvádí poslanec Úsvitu Štětina, je na světě  okolo 300 mil. botnetových, tj. útočících počítačů z  celkového počtu asi 2 mld. počítačů použitých. A každý den proběhne více než 20 mil. útoků s malwarovými signaturami. Je nakaženo více než 6 mil. webových stránek a je prolomeno několik miliónů e-mailových schránek. Každý den je identifikováno mnoho miliónů nepopsaných útoků neznámého typu. Je-li z toho alespoň setina pravdy je povinností politiků začít racionálně konat a chránit naši strategickou komunikaci.
V „odborných“ debatách na ČT se dozvídáme,že komunikační kanály všech státních institucí budou vybaveny jakýmisi černými skříňkami, zabraňující napadení. Tyto „skříňky“ by tak mohly monitorovat a sbírat data o všech uživatelích daného poskytovatele komunikačních technologií, přičemž prý půjde obrazně pouze o „úsekové měření rychlosti“, tzn. že nepůjde o monitoring konkrétních osob, ale jeho účelem bude zachytit a signalizovat nestandardní chování na sledovaných sítích, a tím včas upozornit a reagovat na ohrožení bezpečnosti kybernetického prostoru.

S geniálním řešením přichází sám ministr obrany Stropnický– “kybernetickou bezpečnost by prý pomohla zvýšit smlouva s nějakým operátorem, či např. izraelská pomoc budovaná na základě vzájemné důvěry“. Ještě naivnější je představa, že Česko bude chránit kyberliga, tj. špičkoví ajťáci ze soukromých firem kteří nastoupí /už se na to i se svými zaměstnavateli určitě těší/, když hackeři ohrozí stát!! Následně prý působnost zákona o kybernetické bezpečnosti rozšíříme na další provozovatele a správce IT. Ti budou muset bezpečnostní incidenty oznamovat, což prý zajistí ochranu před ztrátou citlivých údajů uživatelů a zamezí dalšímu šířením škod. Tak naplníme akční plán Národní strategie kybernetické bezpečnosti pro r. 2015–2020. Jak je vše geniálně jednoduché a účinné!
Na rozdíl od řady politiků ale, předseda Pirátů Bartoš a odborník na IT, zpochybnil omílané tvrzení, že útok na MZ ukazuje na Rusko. Fakt, že se nějaký počítač nachází na půdě Ruska ještě neznamená, že útočí Rusové. Kontrolu nad počítačem může mít každý, kdo to umí. Bartoš totálně zpochybnil i novelu zákona o vojenském zpravodajství, který vůbec neřeší, kde a jak se budou data ukládat, kdo k nim bude mít přístup. Chybí i definice kontrolních funkcí. A já přidávám – kudy bude komunikace probíhat! Závěrem se Bartoš odvážil, u nás poprvé nahlas vyslovit, že bezkonkurenčně největší hacker ve světě jsou USA. A já musím doplnit /viz. výše uvedené/ - ruku v ruce s Brity. Ale to ať si posoudí každý sám. Ale obávám se, že naši plánovači kyberochrany tuto skutečnost neberou vůbec v úvahu.
Ale v odpovědi na otázku „Kdo je v současnosti největší kybernetickou hrozbou?“ má opět zcela jasno náš MO Stropnický „Všichni přece víme /odkud?/, kdo je v tomto aktivní a kdo má systematický zájem v šíření polopravd a totálních lží“. Jeho jasnozřivost při návštěvách USA, můžeme jen obdivovat, podobně jako jeho apel k politické odvaze přijmout správná a odvážná rozhodnutí k řešení hybridních hrozeb. Naštěstí nám nutnost přijetí těch jedině správných rozhodnutí, spolu s gen. Pavlem a s jakýmsi pornohercem, oduševněle vysvětlili v pozoruhodném dokumentu ČT 2 „Co dokáže lež“.

Jak racionálně  čelit útokům na strategickou telekomunikaci a  infrastrukturu  ČR
Dobře navrženou, podle přísných pravidel řízenou a provozovanou páteřní optickou síť nelze nabourat. Je dosud jedinou známou možností pro bezpečné komunikování přísně utajených informací, jakož i řídicích systémů důležité státní infrastruktury, včetně obrany. Lze tvrdit, že teprve Národní telekomunikační síť striktně realizovaná na optických okruzích je zárukou smysluplného rozvoje mnoha dalších aktivit kybernetické bezpečnosti státu. Navíc je odolná proti většině přírodních katastrof pocházejících z klimatických či vesmírných poruch, jakož úmyslných i neúmyslných  incidentů jejichž původcem jsou lidé. Tedy výpadky GPS, všech typů radiových, počítačových, internetových či satelitních sítí.
Dokumenty zveřejněné WikiLeaks jsou podle CIA extrémně nebezpečné. Je známo, že CIA používá celou řadu nástrojů, proti nimž neexistují žádné obranné mechanismy. Přesto odtud  slyšíme že „tyto dokumenty ohrožují probíhající operace, ale také odhalují podrobnosti o našich přístupech a metodách práce, které by protivník /kdo to je?/ neměl znát“.  Nicméně nové kybernetické zbraně, kde se to vše už lépe utají, jsou prý už ve vývoji,..
My nechme americké, ruské, německé, turecké, čínské, severokorejské či jiné tajné služby vyvíjet nové kybernetické zbraně a z internetu, kde všichni špicluje každého a vše, a kde se tím živí statisíce expertů, vylučme naši utajovanou komunikaci! A podobně ze všech radiových /včetně směrových/ spojů. Tedy z prostorů, v kterých se proti výše uvedeným specializovaným institucím a technologiím, nejsme schopni bránit. To zejména ze strany technologicky nejvyspělejších zemí, které do tohoto „průmyslu“ mohou investovat stovky miliard dolarů!
Tato rešerše není jednostrannou kritikou nedomyšlených opatření zaměřených na internetové hrozby /v případě teroristických hrozeb  a zločinu jsou odposlechy určitě nepostradatelné/, ale ve své druhé části má ukázat mnohem racionálnější způsoby distribuce utajované strategické komunikace via optické sítě. Popišme si je!
Na území ČR je dnes položeno nejméně 30000 km páteřních optických kabelů asi s 1500000 km optovláken. Cca 98% optických páteřních sítí je privátních a většina v úplném, nebo částečném vlastnictví zahraničních společností. Mapa jejich průběhů a vzájemných průniků, která by měla spadat do kompetencí ČTÚ, pokud je mi známo, neexistuje. Běží-li po takových páteřních sítích strategické okruhy státních institucí, což pro ČR platí v plné míře – tedy vlády, tajných služeb, ministerstev obrany, zahraničí, vnitra, energetiky, průmyslu, financí a dalších, či komunikace týkající se infrastruktury /dopravy, rozvodů VN, ropovodů, plynovodů, podzemních zásobníků, vodovodních sítí, nebezpečných výrob/, jakož i výzkumu a významných obchodních informací /např. tendr dostavby JE/, existují desítky míst, kde je možné tuto komunikaci“ napíchnout“. To zejména v uzlech, v kterých se signály větví, nebo kvůli útlumu optického signálu opakují.
Bezpečnost páteřních tras je zajišťována tzv. „kruhovými spoji“. Tzn., že každý páteřní okruh je zálohován jinou cestou, např. v případě transatlantického optického kabelu to může být třeba přes opačnou stranu zeměkoule, nebo přes satelitní kanály. Komunikující nemají ani tušení kudy jejich hovor probíhá. To platí i pro náš vnitrostátní provoz, jehož záložní okruhy mohou probíhat jinými státy, i když některé tuzemské instituce tvrdí, že disponují vlastní sítí. Kvůli nákladům však bývají kombinovány s pronajatými optickými vlákny od dominantních nadnárodních společností na našem území. Právě zde je řada možností jak celé informační toky nekontrolovaně, často i mimo území republiky napíchnout a získané informace odeslat na patřičná místa ke „zpracování“. Nelze tvrdit, že se to tak děje, ale je to velmi, velmi pravděpodobné. Za tohoto stavu se o tom ani nikdo nic nedozví.
Nutnost utajení nebyla při privatizaci telekomunikací, našimi vládami vůbec nikdy brána v úvahu. Nicméně odposlechy nejvyšších představitelů evropských zemí ukázaly, jak i zde byla tato pravidla, v naivní důvěře ke spojenectví, zanedbána. Už v r. 2005 jsem tehdejší ministerstvo informatiky na tento problém upozorňoval. Bezvýsledně. Nikdo se totiž tehdy ani neodvážil pomyslet, že je vůbec něco takového ve spojeneckých vztazích možné. Nakonec toto impotentní ministerstvo, vedené IT laikem Vladimírem Mlynářem bylo stejně zrušeno. Dnes zůstává otevřenou otázkou, najde-li vůbec vláda odvahu se touto problematikou vážně zabývat. V mnoha servilních zemích EU tomu tak patrně není.
Dovolí-ji totiž svrchovaný stát trpně jinému, byť spřátelenému, a mocnému spojenci šmírovat své politiky, podniky, kritickou infrastrukturu a nijak na to nereaguje, jak potom dnes definovat státní a hospodářskou svrchovanost a státní tajemství? Jak zajistit bezpečnost země v případě jakéhokoliv konfliktu, která vystavuje všechny své strategické informace doslova ve „výkladní skříni“?
Po rozprodeji národního bohatstvi, včetně telekomunikací, se Česko rychle a komplexně vzdává suverenity i jinak.Po umožnění německé policii operovat na výsostném českém území, přes „spolupráci“ na poli kyberbezpečnosti s Německem, až po svévolné předání části naší branné moci pod velení Bundeswehru ministrem obrany Stropnickým, začaly nad ČR operovat americké výzvědné drony Global Hawk, nabité zatím snad jen špionážní technikou, s rozměry velkých dopravních letadel. To, i když nesplňují požadavky pro certifikaci evropského úřadu pro civilní letectví. To potichu odsouhlasila vláda, která nás ale uklidňuje, že budou mít během přeletu vypnuty veškeré špionážní radary a senzory tak, aby nemohly detailně mapovat a odposlouchávat veškerou radiovou komunikaci uvnitř ČR /patrně včetně snadno narušitelné mikrovlnné radioreléové sítě MO/. To ale nelze kontrolovat a musí se tomu jenom slepě věřit. A proč musí létat zrovna přes ČR, nám důvěryhodně nikdo nevysvětlil. Snad opět pan Klvaňa.
V ČR není bohužel dosud žádný politický subjekt, který by si vybudování státní telekomunikační sítě umožňující utajení strategických informací vytýčil jako svůj cíl a definoval tak svůj princip k zachování nezávislosti. To může platit pro strany i hnutí všech orientací. Tedy ty, které si za svůj cíl vytýčily vystoupení z EU a NATO, nebo naopak i ty tlumočící obavy z ruského, čínského, islamistického či jiného hackerství. Současný vývoj odhaluje, že se vzájemně špiclují i země „přátelské“. Proto je nutné vzít v úvahu i alternativu rozpadu EU /jak se na to nepokrytě připravuje např. Švýcarsko/.
Lze se ale špiclování a hackování vůbec bránit? Nebýt statečnosti výše uvedených, nikdy by se svět o jeho gigantickém rozsahu nedozvěděl. Na Zemi už zbývá málo států, jejichž představitelé si dovolují jen připomenout USA platnost mezinárodně-právních norem. Ale státy EU, tedy ani ČR mezi ně nepatří! A nic nezměníme na tom, že žijeme ve zvráceném světě, v němž lze kohokoli beztrestně šmírovat a hackovat, převracet vinu a pravdu, lhát na mezinárodní scéně a předstírat přitom, že to je součástí boje za demokratické hodnoty. Musíme vzít rozum do hrsti a naučit se v takovém světě žít. 
Nepochopíme-li včas, že každá komunikace i počítačově řízená infrastruktura běžící přes internet, směrové radiové spoje či komunikace satelitní je dnes zranitelná, bude naše utajovaná komunikace nadále nabourávána, špiclována a hackersky ohrožována, aniž se o tom dozvíme a budeme naivně investovat do nefektivní ochrany poruchami se zahlcujícího internetu.
Proto, bez jasně definovaného záměru na výstavbu Národní telekomunikační sítě /tedy alespoň na úrovni zadání stavby/, jsou jakékoliv plány boje s kybernetickou hrozbou plané.  Připomínají velký dům, v němž investujete do drahého zabezpečovacího systému a klíč necháváte k volné prohlídce pod rohožkou.   Chceme-li si zachovat alespoň zbytky státní svrchovanosti, je třeba neprodleně začít konat a není jiné cesty, bez ohledu na náklady a politikum, než urychleně připravovat výstavbu sítě vylučující z veřejného kyberprostoru utajovanou státní komunikaci.
Financování výstavby a náklady na provozNTSse musí stát jedním z prioritnch programů zajištění bezpečnosti státu. Její priorita je nepochybně řádově vyšší než nákup 20 dalších předražených Pandurů /už jich má armáda 107 a přišly na 14,4 mld./ a dalších 62 obrněných vozidel TITUS v celkové hodnotě téměř 6 miliard Kč /jednotková cena: Pandur - 103 mil. a Titus - 62 mil. Kč/. Investiční náklady, v případě výstavby zcela nové sítě s max. 2000 km páteřních optických kabelů, lze předběžně odhadnou na 2-3 mld Kč a dobu výstavby na 2 roky.  Bude-li Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, s předpokladem přijetí až 400 specialistů předán skutečně do armádní gesce může být provoz a dohled nad  NTS /odhad cca 100 osob/ zajišťován přímo profesionálními vojáky s  fyzickou ochranou na úrovni muničních skladů. To může i výrazně uvolnit práci zbývajícím 300 drahým specialistům, kteří se budou věnovat vyhledáváním teroristů a nepochybně i předstírání boje proti  hybridním hrozbám na internetu a v radiových sítích. Kritická část naší utajené státní infrastruktury totiž bezpečně poběží po NTS.
Rusové mají nepochybně, jako řada dalších států, svá specializovaná centra na kybernetickou ochranu a patrně i útok. Pokud budeme akceptovat veškerá obvinění přicházející ze Západu, přiznáváme tím, že jsou v této oblasti už dnes na mnohem vyšší technologické úrovni než Západ. A že toho dosáhli se zlomkem investic z 80 mld. USD, které investují Američané. Ale co je důležité – neznám žádnou páteřní optickou trasu kterou by mohli napíchnout a na kterou by mohli tuto technologii efektivně nasadit, protože záložní mezikontinentální trasy nejsou směrovány přes RF.
Slýcháváme, že v moderní válce nepřijedou tanky jako v r.68, ale Česko rozloží ruští hackeři. Braňme se tedy! Jak? Přes Rusko nadále nenecháme procházet ani záložní okruhy NTS! A jistě víme, že ruské telekomunikační drony nám nad hlavami nelétají a nemohou tudíž mapovat naše komunikace.  A hledat jiné neinternetové kanály narušující bezpečnost státu – to nechme našim četným tajným službám!
Autor analýzy pracoval na výstavbě nejrůznějších monitorovacích, telekomunikačních a řídicích systémů celý život, mj. 12 let jako manažer výstavby optických sítí a konstrukce jejich okruhů. Je autorem mj. rozsáhlé databáze těchto sítí a několika patentů z oblasti telekomunikací. V případě vážného zájmu státu je připraven předložit řadu podkladů a v rozsahu svých znalostí se podílet na definici Národní telekomunikační sítě.Navrhuje následující strukturu:
Teze pro zadání výstavby Národní telekomunikační sítě
1)      Inventarizovat státní instituce i organizace ve státní správě, včetně veškeré infrastruktury komunikující utajené zprávy.
2)      V rámci např. novely zákona o kybernetické bezpečnosti předložit a urychleně schválit formou zadání stavby vytvoření Národní páteřní telekomunikační sítě /NPTS/.
3)      Pro r.2018 rozpočtovat na výstavbu NPTS 1mld. Kč a 2.mld. pro r.2019.
4)      Sestavit mapu vzájemného průniku všech vlastníků páteřních optických sítí na území ČR.
5)      Definovat uzly a cesty, kde hrozí napojení do utajované komunikace.
6)      Tajným službám zadat analýzu zcela konkrétně definující všechny kanály a místa avizované ruské a čínské hrozby. Ty autor této studie, na rozdíl od těchto služeb nezná.
7)      Známé hrozby ze strany USA, Ruska, Číny i teroristů analyzovat a obranu řešit koordinovaně.
8)      Vytvořit utajený projekt 100% zálohované sítě NTS.
9)      Vytvořit databázi  a pravidla pro konstrukci telekomunikačních okruhů v NTS.
10)   Vytvořit monitorovací systém signalizující nebezpečí narušení okruhů NTS.
11)   Postupně vyloučit všechen komerční a občanský provoz.
12)   Provést analýzu okruhů stávající utajené komunikace a plán jejich přepojení do NTS.
13)   Stanovit harmonogram výstavby.
14)   Určit investora a pozdějšího provozovatele NTS.
15)   Vytvořit a proškolit zcela nezávislý tým bezpečnostního dohledu nad NTS.
16)   Narušení utajení struktury sítě a průběhů okruhů postavit, bez ohledu k funkci, na úroveň vlastizrady.
17)   Síť budovat s výhledem na její využití pro řízení státní infrastruktury, katastrofických situací i pro přípravu elektronického volebního systému a referend.

Dodatek k analýze
Tuto analýzu jsem původně koncipoval jako neveřejnou tak, aby byla přijatelná pro všechny strany a rozeslal jsem ji už 4.4.2017 všem vedoucím parlamentních klubů a mnoha vrcholovým politikům, včetně jednotlivých bezpečnostních výborů.  Připojil jsem žádost o vyjádření, jedná-li se o téma, kterým je nutno se v rámci kybernetické bezpečnosti intenzívně zabývat. A jsou-li ochotni pro to něco udělat. I po mnoha urgencích, jedinou odpovědí od všech politických stran bez vyjímky, tedy na 30 urgentních dopisů, je dosud jen trpné mlčení. Možná, že někteří adresáti Analýzu svým kolegům zamlčeli. I tak jsem dospěl k přesvědčení, že naši politici jsou lhostejní k předloženým faktům, nebo že jim chybí odvaha se k této problematice vůbec vyjádřit prostým ano/ne. Nevím co je horší. Pro konfrontací tohoto zbabělého chování s osmihodinovou parlamentní hysterií „zásadových“ poslanců na úrovni „honu na čaroděje“, pasujících se do role ochránců demokracie a svědectvi ze současného politického podsvětí, už těžko hledám slušná slova. Viz: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/vlivne-nataceji-pri-sexu-a-pak-vydiraji-jako-forejta-byl-v-tom-vyssi-cil-popisuji-31448?dop-ab-variant=&seq-no=1&source=hp,
Téměř po třech měsících marných urgencí odpovědí jsem si potvrdil, že od současné vládní a parlamentní garnitury nelze čekat už vůbec nic. Ignorace a servilnost oslovených politiků i všech politických stran bez vyjímky, mne vede k tomu, že přes značný rozsah, budu „Analýzu“ průběžně doplňovat /tato je již 4. v pořadí/ a publikovat. Cílem je otevřít celonárodní diskusi a nastolit jedno z klíčových témat parlamentních voleb, kde bude kandidátům všech politických stran předkládána otázka: Považujete existenci „Národní telekomunikační sítě“, vylučující z veřejného kyberprostoru utajovanou a strategickou komunikaci, za nezbytnou součást státní svrchovanosti ČR?  Budete její výstavbu po svém případném zvolení aktivně prosazovat? 

Nový zvláštní představitel USA k problematice Ukrajiny učinil vůči Kyjevu první výtku

$
0
0

Nil Protasov
11. 7. 2017   zdroj
První prohlášení nového zvláštního představitele USA k problematice Ukrajiny neslibuje Kyjevu nic dobrého. Nedlouho před svým jmenováním Kurt Volker ostře zkritizoval informační politiku ukrajinských orgánů v souvislosti se zákazy pro média a omezením svobody novinářů, informuje ukrajinské vysílání Hlasu Ameriky.

Nepovažuji za správné metody omezování informací v jakémkoli kontextu. Považuji za důležitou transparentnost a otevřenost. Jsou-li nějaké protiprávní záležitosti, například finanční kriminalita, najděte to, vyšetřete a v souladu s tím proveďte omezení, citují Kurta Volkera ukrajinská média.

Americký diplomat zdůraznil, že v informačním prostoru je povinen každý člověk činit rozhodnutí samostatně.

Zvláštní představitel, jmenovaný ministerstvem zahraničí USA k problematice Ukrajiny, přicestuje do "Nezávislé" a stráví tam několik dní, aby na místě pochopil, jaké jsou vyhlídky na urovnání občanského konfliktu na Donbasu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Máte-li jiný názor než Evropské hodnoty, máte naprostou svobodu nechat si ho pro sebe. A rozvracet si to nedáme!

$
0
0
rozhovor s Janem Kellerem
12. 7. 2017 ParlamentníListy
 

„Pokud se nedostanou do parlamentu lidovci, pak může mít Andrej Babiš šanci sestavit jednobarevnou vládu a já bych mu to upřímně přál, protože se těším na to, jak bude potom vysvětlovat svůj odpor k migraci, k euru a k integraci Evropy,“ komentuje vyhlídky jednotlivých stran před parlamentními volbami europoslanec a publicista Jan Keller (ČSSD).

K tomu ještě dodává:
„Pokud si toto všechno Andrej Babiš obhájí, uznám, že je mimořádný politik a že si svoji kariéru zasloužil. Držím mu palce, aby to dokázal. Pokud ale v těchto věcech otočí, bude jen těžko vysvětlovat, že není obyčejný mluvka a manipulátor. Jeho stranu potom potká osud Věcí veřejných.“
Jaký dojem z výkonů prezidenta v poslední době máte a myslíte si, že bude schopen přijít s energickým, inovativním a zajímavým finišem volební kampaně, který mu zaručí Hrad na dalších pět let? Ještě než odjel na dovolenou na Vysočině, bylo zřetelné, že opět přitvrzuje; chování premiéra Sobotky vůči Andreji Babišovi označil za chování „svině“ a premiéra samotného označil za osobu „s charismatem láhve od okurek“. Je přípustné, aby používala hlava státu takové výrazy? Vyplatí se Zemanovi, že se „povozil“ na nepříliš oblíbeném Sobotkovi, nebo to bude moc i na jeho voliče?

Myslím si, že podobná slova by z úst prezidenta určitě neměla zaznívat. Když už se bez nich nemůže Miloš Zeman obejít, ať si je nechá na dobu, až bude jednou v politické penzi. Jeho nevhodné vyjadřování mne mrzí o to více, že mezi ostatními kandidáty na prezidenta jsem nenašel nikoho, kdo by mne aspoň trochu zaujal. Je to spíše panoptikum než vážně mínění kandidáti. Takže budu podle všeho opět volit z nouze Zemana. Ale mnohem raději než z nouze bych ho volil kvůli jeho duchaplnosti a inteligenci. Nevím, proč se zatím ostýchá tyto svoje nesporné vlastnosti ve volební kampani použít.

Navzdory slovům politologů, že vítězem vládní krize je Sobotka, teprve v těchto dnech ustal propad preferencí ČSSD a v čele se „o parník“ drží hnutí Andreje Babiše. Neumějí čeští voliči ocenit Sobotkův „boj za demokracii“ během vládní krize, jak naznačují někteří analytici? Čím to, že český občan chce něco jiného než zmínění dva pánové? A pokud jde o ČSSD, je za zastavením propadu přízně výměna Sobotky za Zaorálka?

Byl jsem překvapen, když premiér Sobotka podal zčistajasna demisi. Nejsem si jist, zda to byl správný krok, když však byl už jednou učiněn, určitě neměl být vzápětí odvolán. Celé to působilo dojmem nemístné improvizace. K tomu, co chtějí Pehe a Mitrofanov, se vyjadřovat nemohu, není mi to úplně jasné. Všiml jsem si, že Jiří Pehe snad v každém článku horuje pro modernizaci. Zabýval jsem se tématem modernity a modernizace dlouhou dobu, přečetl o ní spoustu literatury a vydal jsem mimo jiné knihu Teorie modernizace. Přesto jsem dosud nepochopil, co tím pojmem Jiří Pehe myslí. Co se týče zastavení propadu přízně ČSSD, domnívám se, že preference klesly natolik, že už obsahují jen pevné jádro voličů. Výměna na čele volební kampaně v tom, domnívám se, zatím příliš velkou roli nehraje.

Svými výsledky neoslňuje ani pravice. Značné problémy podle průzkumů má spojení KDU-ČSL se Starosty, kterému může činit potíže dostat se na hranici deseti procent pro vstup do sněmovny. Byla by to pro českou politiku ztráta, kdyby lidovci opustili sněmovnu? V pásmu 9 až 11 procent se pohybuje i ODS, kterou její zakladatel Václav Klaus kritizoval, že během vládní krize „dostala řadu nahrávek“, které však nevyužila. Má bývalý prezident pravdu?

Myslím si, že lidovcům by velice slušela role mimoparlamentní klidné síly. Vykonávali by ji nepochybně se svou příslovečnou důstojností a rozšafností. A mám radost z toho, že předseda Bělobrádek má podle všeho stejnou představu o budoucnosti lidovců jako já. Jinak by přece nikdy nevymyslel koalici se Starosty. Co se týče ODS, preference jí rostou proto, že pravicový volič je spíše konzervativní než sluníčkář, takže v době migrační krize u něho topka nemá příliš šancí.

Vede Andrej Babiš dobrou předvolební kampaň? Sepsal knihu o své vizi Česka, objíždí s ní republiku. Preference má stabilně vysoké. Kdo může za to, že voliči nechtějí reflektovat Babišovy kauzy (Čapí hnízdo, dluhopisy atp.)? Má pravdu Babišův poradce Ungerman, když říká, že Babiše podporují zejména lidé středního a staršího věku? „Tito lidé už v životě leccos viděli a zažili a pamatují si i na sliby, které dosud sloužící politici dávali. Proto si myslím, že je jim sympatičtější člověk jejich generace, člověk, který se vypracoval samostatně,“ uvádí doslova. Řítí se Babiš za volebním triumfem, kdy se stane premiérem a obsadí svými kolegy z hnutí ANO i většinu ministerských postů?

Pokud se nedostanou do parlamentu lidovci a topka, pak může mít Babiš šanci sestavit jednobarevnou vládu. Já bych mu to upřímně přál a těším se na to, jak bude poté vysvětlovat svůj odpor k migraci, k euru a k integraci Evropy. Pokud si toto všechno obhájí, uznám, že je mimořádný politik a že si svoji kariéru zasloužil. Držím mu palce, aby to dokázal. Pokud ale v těchto věcech otočí, bude jen těžko vysvětlovat, že není obyčejný mluvka a manipulátor. Jeho stranu potom potká osud Věcí veřejných.

Jsou k zamyšlení Babišovy návrhy prezentované jak v knize, tak v rozhovorech, které by revolučně změnily českou politiku? Zrušení obecních zastupitelstev, přímá volba silného starosty, zrušení krajů, snížení počtu poslanců na polovinu, zavedení většinového volebního systému? Babiš tvrdí, že ... ... .... ...


(text celého rozhovoru zde)

Porošenkove plány a realita s NATO a EÚ

$
0
0

Boris Latta
12.7.2017 Pravda

"Verím, že zvíťazíme. Ukrajina bude určite súčasťou rodiny európskych národov - aj v EÚ, aj v NATO. Zjednocujeme sa a meníme krajinu," vyhlásil v utorok ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakcii na ratifikáciu asociačnej dohody únie s Ukrajinou. 




Dokonca upozornil, že už 1. septembra, keď by mal začať platiť spomínaný dokument, „odštartujeme kvalitatívne novú etapu našej cesty do Európskej únie“.

Aj v prípade vstupu Ukrajiny do NATO Porošenko nešetrí optimizmom. A to napriek tomu, že pred pár hodinami sa „z prvej ruky“, od šéfa diplomacie USA Rexa Tillersona, dozvedel, na čom sa dohodli veľmoci bez Kyjeva počas summitu G20 v Hamburgu.  
„Trump bol v Európe, ale Ukrajinu nezbadal, nezaťažoval sa ňou, aj keď o nej hovoril. Nie je to jeho chyba ani jeho poradcov, ale našich úradníkov na ministerstve zahraničia, ktorí si zmysleli namiesto sústredenia sa na naše národné záujmy vo svete nasmerovať svoju pozornosť na lobistické kampane a kruhy,“ myslí si kyjevský politológ Ruslan Bortnik citovaný portálom rian.com.ua.

Jeho kolega Vladimir Chandogija pre ukrajinský portál Korrespondent v tejto súvislosti pripomenul, že návštevu Tillersona v Kyjeve netreba preceňovať. Ako konštatoval, „mala informačný charakter“. Trumpov posol sa však dotkol hlavne minských dohôd. Konkrétne ich neplnenia.

„Sme rozčarovaní chýbajúcim pokrokom v rámci dohôd z Minska. Vymenovali sme preto osobitného predstaviteľa pre otázky Ukrajiny. S normandskou štvorkou a ruskou vládou budeme koordinovať našu činnosť s cieľom urýchliť proces,“ vyhlásil Tillerson na rokovaní s Porošenkom, čím potvrdil, že Washington stále presadzuje plnenie záväzkov prijatých aj Kyjevom v Minsku. Nezabudol pritom „protokolárne“ vyzvať Moskvu, aby urobila všetko pre realizáciu Minska 2.

Aj keď Rusko opakovane pripomína, že nie je signatárom dohôd. Kyjevu zase Tillerson pripomenul, že len „od vypuknutia krízy na juhovýchode krajiny USA poskytli Ukrajine viac ako 600 miliónov dolárov“. Viacerí pozorovatelia si v tejto súvislosti všímajú, že ešte pred rokovaním s Porošenkom americký diplomat besedoval s predstaviteľmi občianskej spoločnosti o boji s korupciou. O tom, kto je za ňou, prečo neexistujú výsledky a v čom spočíva problém – v ľuďoch, v zákonoch a kto je proti tomu.

Rovnaká téma zaznela aj počas rokovania Tillersona s predstaviteľmi podnikateľských kruhov. Nekompromisný postoj ministra zahraničia USA sotva mohol obmäkčiť darček v podobe vydania ruského (!!!) týždenníka Ogoňok vychádzajúceho dodnes v Moskve. Ako informoval portál fakty.ictv.ua, išlo konkrétne o číslo, ktoré vyšlo 23. marca 1952. Teda v deň Tillersonových narodenín.

Porošenkove sny a realita sa v plnej šírke prejavili aj počas utorkového rokovania s Jensom Stoltenbergom, šéfom NATO, v Kyjeve.

„Ukrajinské členstvo ešte nie je na programe dňa,“ už v minulosti zdôrazňoval šéf aliancie. Navyše rokovaniam o vstupe do NATO bráni územný spor, vnútroukrajinský ozbrojený konflikt. A dodnes sa na tom nič nezmenilo, rovnako ako na postoji Stoltenberga.

Kyjev se přiznal: Nemáme důkazy o přítomnosti ruské armády v Donbasu!

$
0
0
Kde jsou?
- kou -
12.7.2017 Apostrophe.ua, překlad PrvníZprávy
 

Z ukrajinských činitelů to leze jako ze chlupaté deky a zní to jako senzační zpráva. Kyjev nemá žádný právní důkaz o přítomnosti ruské pravidelné armády v Donbasu! 
 


Uvedl to náměstek ministra pro dočasně okupovaná území a vnitřně vysídlené lidí z Ukrajiny Georgij Tuka.


„Nemůžeme zatím, přes veškeré úsilí, právně prokázat přítomnost pravidelné ruské armády v Donbasu,“řekl Tuka on-line vydání „Apostrof“.

Podle něj to potvrzují nedávná rozhodnutí soudu v Haagu. Mimo jiné to znamená, že pokud nejsou v oblastech Luhanska a Doněcka, které nejsou pod kontrolou Kyjeva, ruské orgány moci, nelze z právního hlediska hovořit o jejich okupaci.

„Můžeme si ztrhat sto vyšívaných košilí denně. Ale to není odpověď! Jsou to naprosto čistě emocionální věci. To si mohou dovolit pouze poslanci, kteří pracují na voličích. Klamají je. A manipulují s nimi,“ konstatoval náměstek ministra.

Nedávno mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov suše řekl, že ruští vojáci na Ukrajině „nebyli a nejsou“. Reagoval tak na slova šéfa NATO Jense Stoltenberga, že Rusko musí odvést z Donbasu tisícovku svých vojáků.

Přesto již více než tři roky ukrajinští lídři (s podporou západních politiků) úporně hovoří o tom, jak ukrajinská armáda vzdoruje ruské vojenské agresi. Tím se samozřejmě nevylučují dobrovolníci bojující za opolčence, a to i z Ruska. Ale o pravidelné ruské armádě to není. Stejně tak „dobrovolníci“ (či spíše žoldáci) ze zahraničí působí v řadách ukrajinské armády a dobrovolnických praporech. A že se jedná o občanskou válku, kterou vyprovokovala kyjevská pomajdanovská vláda, nechce přiznat ani Západ. Asi proto, že USA a Kanada poslaly na pomoc jedné straně konfliktu stovky vojenských instruktorů.


(kou, prvnizpravy.cz, apostrophe.ua, foto: arch.)

Související článek:
Porošenko: Ukrajinci přežili útok Ruska!

Poměr sil ve světě se mění? Levné čínské a ruské rakety ohrožují západní válečné lodě, letadla i satelity

$
0
0
HMS Queen Elisabeth
- čem -
12.7.2017 EuroZprávy

Drahé britské válečné lodě, včetně nejnovější letadlové lodě HMS Queen Elizabeth, i letadla jsou v ohrožení ze strany potenciálních nepřátel. Důvodem je rychlý pokrok potenciálních soupeřů v oblasti raketových a sledovacích technologií. Uvádí to deník The Telegraph s odvoláním na zprávu think-tanku Royal United Services Institute (RUSI).


Britské chlouby jsou podle analýzy zranitelné moderními ruskými a čínskými zbraněmi. Právě technologické pokroky zemí jako Rusko nebo Čína podle materiálu oslabují vojenskou převahu Západu, která kdysi byla považována za samozřejmost.

Zpráva konkrétně vyzdvihuje čínské a ruské rakety dlouhého doletu „které ohrožují velké pozemní, námořní a vzdušné platformy“ a které mohou z provozu vyřadit satelitní komunikaci a navigační systémy, na kterých jsou západní armády závislé.

„Rakety, které stojí mnohem méně než půl milionu liber za kus, jsou schopny vyřadit z provozu britskou letadlovou loď v ceně tří miliard liber," varují autoři zprávy. „Zdá se, že Čína a Rusko zaměřily mnoho (ale ne všechno) své úsilí na schopnosti ohrozit klíčová západní aktiva, která jsou velká, je jich málo a jsou drahá.

Královské námořnictvo oznámilo, že jeho nová letadlová loď HMS Queen Elizabeth bude dobře bráněna před raketovým útokem, o její bezpečnost se mají starat torpédoborce a fregaty, které tvoří její doprovod. Ale zpráva varuje, že „postupující schopnosti potenciálních protivníků Velké Británie mohou představovat skutečný problém.“

Analytici také v dokumentu připomínají, že Pentagon již mluví o potřebě technické revoluce, která by znovu dala západním armádám výhodu proti nepřátelům. Nicméně také poukazuje na to, že Británie má v plánu výrazně osekat výdaje na vývoj obranných technologií budoucnosti. Od roku 2003 se objem financování vyčleněného britským ministerstvem obrany na vědecké a výzkumné práce snížil o 27 % a výdaje na vývoj o více než polovinu.

Ve zprávě se uvádí, že „průkazné důkazy podporují názor, že Rusko a Čína zlepšily své monitorovací systémy a vylepšily přesnost úderu, čímž vážně ohrožují západní lodě, velká vojenská letadla a pravděpodobně i jakýkoliv pozemní systém, dokonce i nejvíce obrněný."

Západ se prý již nemůže spoléhat ani na komunikaci pomocí vesmírných satelitů, protože Čína strávila léta vývojem antisatelitních střel. „Existují obavy, že Čína by na počátku války mohla zahájit masivní útok na americké satelity,“ varuje zpráva.
Britské chlouby jsou podle analýzy zranitelné moderními ruskými a čínskými zbraněmi. Právě technologické pokroky zemí jako Rusko nebo Čína podle materiálu oslabují vojenskou převahu Západu, která kdysi byla považována za samozřejmost.
Zpráva konkrétně vyzdvihuje čínské a ruské rakety dlouhého doletu „které ohrožují velké pozemní, námořní a vzdušné platformy“ a které mohou z provozu vyřadit satelitní komunikaci a navigační systémy, na kterých jsou západní armády závislé.
„Rakety, které stojí mnohem méně než půl milionu liber za kus, jsou schopny vyřadit z provozu britskou letadlovou loď v ceně tří miliard liber," varují autoři zprávy. „Zdá se, že Čína a Rusko zaměřily mnoho (ale ne všechno) své úsilí na schopnosti ohrozit klíčová západní aktiva, která jsou velká, je jich málo a jsou drahá.“
Královské námořnictvo oznámilo, že jeho nová letadlová loď HMS Queen Elizabeth bude dobře bráněna před raketovým útokem, o její bezpečnost se mají starat torpédoborce a fregaty, které tvoří její doprovod. Ale zpráva varuje, že „postupující schopnosti potenciálních protivníků Velké Británie mohou představovat skutečný problém.“
Analytici také v dokumentu připomínají, že Pentagon již mluví o potřebě technické revoluce, která by znovu dala západním armádám výhodu proti nepřátelům. Nicméně také poukazuje na to, že Británie má v plánu výrazně osekat výdaje na vývoj obranných technologií budoucnosti. Od roku 2003 se objem financování vyčleněného britským ministerstvem obrany na vědecké a výzkumné práce snížil o 27 % a výdaje na vývoj o více než polovinu.
Ve zprávě se uvádí, že „průkazné důkazy podporují názor, že Rusko a Čína zlepšily své monitorovací systémy a vylepšily přesnost úderu, čímž vážně ohrožují západní lodě, velká vojenská letadla a pravděpodobně i jakýkoliv pozemní systém, dokonce i nejvíce obrněný."
Západ se prý již nemůže spoléhat ani na komunikaci pomocí vesmírných satelitů, protože Čína strávila léta vývojem antisatelitních střel. „Existují obavy, že Čína by na počátku války mohla zahájit masivní útok na americké satelity,“ varuje zpráva.


Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/195126-pomer-sil-ve-svete-se-meni-levne-cinske-a-ruske-rakety-ohrozuji-zapadni-valecne-lode-letadla-i-satelity/

Moldavský prezident: Nebudeme potravou pro děla v boji proti Rusku

$
0
0
Igor Dodon, moldavský prezident


- rp -
12.7.2017   PrvníZprávy

„Moldavsko nebude protiruské ani protizápadní, to víte, pro někoho ale ano,“ dodal prezident Moldavska.
„Pokud se někdo pokusí použít Moldavsko jako potravu pro děla v boji proti Rusku, mám na mysli NATO, a my můžeme vidět to, čeho chtějí dosáhnout v této oblasti, vidíme, bohužel na příkladu Ukrajiny, tak takový scénář odmítáme," pokračoval v rozhovoru Igor Dodon na Belarus 1.

Dodon také řekl, že dohoda o přidružení s EU nepřinesla slibované ekonomické výsledky.

„V Moldávii nevidím žádné výsledky. To vše by mělo být přezkoumáno. Je to všechno otevřeně a upřímně jsem to řekl v Bruselu, když jsme se setkali v únoru s vedoucími Evropské komise a Evropské unií. Řekl jsem, že budu hájit národní zájmy. Pokud nejste ochotní změnit něco v přístupu k Moldavsku, tak lidé si rozhodnutí udělají sami a vše se zruší,“ upozornil moldavský prezident.

Moldavský prezident Igor Dodon nevyloučil možnost, že jeho země se v určité fázi stane členem Euroasijského ekonomického svazu (ESAE).

„Učinili jsme první krok podpisem memoranda o spolupráci s ESAE na začátku dubna. Toto memorandum není v rozporu s jinými dohodami uzavřenými vládou Moldavska. Druhým krokem je žádosti o udělení statusu pozorovatele, která byla podána v dubnu a v říjnu v Biškeku (bývalé Frunze) v Kyrgyzstánu, který v roce 2017 předsedá ESAE, na schůzce hlav ESAE bude rozhodnuto o přijetí Moldavska,“ uvedl Igor Dodon na TV Belarus 1.

Dodal také, že by bylo správné, aby se lidé rozhodli sami o přistoupení Moldavska k ESAE. K tomu, chce Igor Dodon uspořádat referendum.

„Staneme se členy ESAE? Já to nevylučuji. Myslím, že pro Moldávii by to bylo správné, ale to rozhodnou lidi, uspořádáme referendum v pravý čas,“ dodal Dodon.

Zakládajícími členy Euroasijského ekonomického svazu (ESAE) z roku 2015 jsou Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko. Asi 50 zemí vyjádřilo svou touhu spolupracovat s euroasijským hospodářským společenstvím, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej . Mezi zájemci je například Japonsko, Indie, Maďarsko, Srbsko, Irán,…


Související článek:

Article 1

$
0
0

Alexandr Chrolenko
12.7.2017 Sputnik
 

Americko-ukrajinské cvičení Sea Breeze 2017 za účasti 17 zemí začalo dnes (10. 7.) v severozápadní části Černého moře a také v Oděské a Mykolajivské oblasti (na souši). Manévry se odehrávají v novém formátu free play (svobodná hra) pod velením štábu, který byl vytvořen podle standardů NATO. Cvičení se potáhne do 23. července.

Účastní se ho 30 bojových lodí, 25 letounů a vrtulníků — konkrétně americké raketové křižníky Hue City třídy Ticonderoga a torpédoborec Arleigh Burke, patrolovací letoun P-8A Poseidon a další jednotky námořnictva. Dále se ho zúčastní okolo 800 amerických vojáků.

Do oděského přístavu připluly bojové lodě aliance — turecká fregata F241 Turgutreis, velká výsadková loď NL 241, ponorka a rumunská korveta Kortra-admirál Horia Macellariu. Ukrajina ze své strany zapojí okolo 10 lodí a člunů pohraniční služby. Nic velkého Kyjev nabídnout nemůže. Vlajková loď ukrajinského námořnictva Hetman Sagajdačnyj je technicky na tom špatně.

Do Oděsy přiletěly také dva dopravní letouny NATO. Americký C-130J Herkules a maďarský C-17A Globemaster III. přivezly potápěče a desítky dalších specialistů s výbavou. Intervence amerických speciálních sil probíhá velmi tolerantně — národ mlčí. Pod záminkou mnohonárodního cvičení Kyjev oficiálně dovolil vojákům NATO nacházet se na území Ukrajiny celých 365 dní v roce 2017.

Raketový klín vytloukají klínem


Nehledě na nový formát „svobodných her", tématika Sea Breeze 2017 zůstala tradiční. Jedná se o „mnohonárodní operaci pro zajištění bezpečnosti v krizovém regionu" za účasti pozemních, námořních a námořních výsadkových sil a za použití protileteckých prostředků a protilodních prostředků. Všechny elementy se procvičují formálně „pro zajištění stability v černomořském regionu" (kterou, mimochodem, nikdo neporušuje).

Je očividné, že se jedná o vojenskou demonstraci síly adresovanou Rusku — konkrétně poloostrovu Krym. Je jasné, že potápěči NATO nebyli přivezeni, aby vyzvedávali potopené ukrajinské lodě. Jedná se o jednotky specnazu, „trojské koně" s ploutvemi, jejichž „herní"úkol je narušit systém spojení a řízení ruské Černomořské flotily a „otevřít dveře" Sevastopolu pro námořní výsadek aliance.

Je známo, že ukrajinští diverzanti se z Krymu nevracejí, proto nemohou předat zkušenost americkým kolegům. Protidiverzní služba černomořské flotily je vždy připravena potkat „zbloudilé" pozemní i námořní diverzanty předpokládaného protivníka. Ale i tak tato „vyšší pilotáž"— černomořský shon USA a NATO u ruských hranic vyvolává neklid.

Americký raketový křižník Hue City s výtlakem 9600 tun (délka 173 metrů, posádka 340 lidí) je vybaven bojovým informačním systémem Aegis Combat System a odpalovacími zařízeními Mk 41 pro vertikální start širokého spektra raket — od pozemních (středního a velkého doletu), až do okřídlených střel Tomahawk, protilodních a protiponorkových raket (celkově jich má na palubě 122 raket).

Raketový torpédoborec Carney o výtlaku 6630 tun (délka 153 metrů, posádka 337 lidí) je jen o málo slabší než křižník Hue City. Také má na palubě systém Aegis, 90 buněk pro protivzdušné, okřídlené, protiponorkové a protilodní rakety, dále má torpéda a děla. Bohatá zbraňová výbava umožňuje lodi vykonávat mnoho různých úkolů.

Celkově mohou jen tyto dvě americké lodě poskytnout nečlenovi NATO Ukrajině „politickou podporu" o rozměru 212 raket, plus torpéda a děla. To je pro „regionální stabilitu" až dost. Pravděpodobně je americkým úkolem něco jiného — situaci v regionu trochu „roztopit".

Mezitím ruská Černomořská flotila sleduje americko-ukrajinské cvičení za pomoci všech prostředků, aniž by ale měnila svoji standardní činnost. Fregata Admirál Essen, která připlula do Sevastopolu 5. července ze své bojové služby v Baltu, včera opět vyplula do Středozemního moře.

Černomořská flotila má důležitější věci na práci, než je Sea Breeze 2017, ovšem „svobodné hry" amerického námořnictva a prakticky celé území Černého moře se nachází v hledáčku pobřežních systémů Bastion.

Na Ukrajině paralelně s manévry Sea Breeze 2017 pracuje delegace Severoatlantické aliance pod předsednictvím generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Návštěva je věnována 20. výročí podepsání Charty o zvláštním partnerství mezi Ukrajinou a NATO v Madridu 9. července 1997.

Ukrajinský prezident dnes na zasedání komise Ukrajina — NATO připomněl, že jeho země se „zákonodárně rozhodla učinit vstup do NATO prioritou zahraniční politiky". Následně však připomněl, že členství v NATO mu nikdo ani nesliboval, dále konstatoval: „Ruská agrese tlačí Ukrajinu do Severoatlantické aliance, nejprve je ale potřeba udělat reformy."

Ten samý den generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Kyjevě prohlásil: „Aliance podporovala suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, pomáhala demokratickým institucím a Ozbrojeným silám Ukrajiny. NATO v tom bude pokračovat — těsně spolupracovat s Ukrajinou v otázkách obrany, státního řízení a reforem v ekonomice."
Vedení Ukrajiny aktivně lobuje za vstoupení do NATO. Byl stanoven cíl dovést k roku 2020 sféru státní bezpečnosti ke standardům aliance. Paralelně s tím ukrajinskému národu nutí myšlenku, že členství v NATO pomůže vyšit problémy země.

Cvičení Sea Breeze údajně ilustrují úspěch, přestože je toto cvičení prováděno každý rok od roku 1997 podle memoranda o vzájemném porozumění a spolupráci ve vojenské sféře mezi Ministerstvem obrany Ukrajiny a USA. Zónami těchto manévrů je Černé moře a polygony na jihu Ukrajiny. Přesto připomeneme, že když chybí činnosti vedené pravděpodobným protivníkem (masové útoky ruského letectva, použití nadzvukových protilodních raket pobřežních systémů, likvidační činnosti neviditelných ponorek Černomořské flotily, podpora pozemních vojsk Jižního vojenského okruhu a další), zůstávají manévry Sea Breeze jen imitací jednoty a vojenské moci.




- - -





Související články:

Případ s burkou

$
0
0

Včera přišla tato zpráva:
Zahalování obličeje není základní lidské právo, rozhodl soud ve Štrasburku. Otázka, zda je celoobličejový závoj v belgickém veřejném prostoru přijatelný, je otázkou rozhodnutí (belgické) společnosti.
A já se přiznám, že jsem z toho poněkud zmatený. 

Co je tedy základní lidské právo, když ne chodit si oblékaný tak, jak chci?

Podle mě je základní lidské právo mj. právě to, že mne nikdo nemůže nutit chodit zahalený, ale stejně tak mě nikdo nesmí nutit odhalovat to, co nechci. To si soudci neuvědomují, jakou Pandořinu skříňku takovým verdiktem otvírají?

Pokud si společnost může určit, že zahalování je nepřijatelné, může si stejně dobře určit, že je povinné. Dokážu pochopit postoj, že si společnost může určovat pravidla a individuální práva v obecném zájmu omezovat, ale to je něco jiného, než volbu oblečení z těch práv rovnou vyjmout.

Co bude vyjmuto příště?

Krásný vzhled - je na ten boží svět!

$
0
0

Zdeněk Hrabica
12. 7. 2017
Papaláši s rozesmátou tváří nás nepřestajně přesvědčují, že žijeme stále lépe, že dosahujeme ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi stálé nižšího stupně nezaměstnanosti, míra zisku prý u nás neustále stoupá a pro určitou skupinu obyvatelstva se zvyšuje i její koupěschopnost. V radosti a v úprku za ještě zářivější vidinou vyrazí letos, za humna v čase parného i deštivého léta, z deseti miliónového národa až miliónů šest.


Pamatuji, když jeden poslanec ODS, s dlouhým celoživotním polistopadovým angažmá v poslanecké sněmovně i jako studijní rychlokvaška z plzeňské právnické fakulty, přišel do pobočky České spořitelny, v rakouských rukách, v pražské Vodičkově ulici, uložit si kufr peněz v české měně.

V „diskrétním pásmu“ kampeličky vyvolal bouřlivý posměch spořitelů, snad trochu ze závisti, snad z nepochopení demokratických pravidel o zasloužené odměně za vykonanou práci.

Podle mého se však mohl podivnému ohlasu zcela vyhnout. Ale dejme tomu, že chtěl dát najevo, jak se odkojený v dizidentském rodičovském prostředí bylo možno posunout o slepičí krok dál, a předběhnout všechny minulé Jakeše, Štrougaly, Hoffmanny, Chňoupky, Korčáky, Bilaky...Těch bylo!

Týdeník Mladý svět věnoval jejich vilám a chalupám, movitému majetku, dokonce své zvláštní hlubotiskové číslo. Snad, aby ještě více prstem ukázal, kolik si komunistická „věrchuška“ na nás všech dohromady nahrabala. Ne-li, hospodsky řečeno, nakradla.

Mnohem milosrdněji se však média zachovala a dosud distingovaně chová ke všem, kteří hned po 17.listopadu 1989 vzali nohy do zaječích, ostentativně vystoupili z KSČ – jako například Čalfa, Dlouhý, Telička, Junek, konečně ve sféře ducha - i Štětina, i Kučera, i Komárek, jr. - ó budiš blahořečeny zástupy – které se zasloužily o náš současný, stále lepší a různobarevný současný život.

Ani jsme tehdy – poněkud neprozíravě - tušili, že neviditelná ruka trhu dá vyrůst na české hroudě takovým oligarchistickým gigantům – jako Kelnerovi, Koženému, Krejčířovi, Bakalovi, nakonec i Babišovi.

Co bylo ukradeno – musí být vráceno!

To pozvedlo nakonec i sebevědomí Václava Havla a Karla Schwarzenberga. Jako málokdo, byli opravdovými prognostiky. Bez prognostického ústavu.

Silou myšlenky a činu vítězili zcizeným citátem Mahátmá Gándhiho a snad i z bible, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Dohromady se jejich smýšlení a touhy od počátku smísily s politikou; stačil k tomu i jejich „kamarádšoft“ s Marlen A. a vytvořila se symbióza bohatství a bídy, spravedlnosti a zločinu.

Vláda neviditelné ruky trhu plíživě překročila hranice české zahrádky a dneska zčista jasna již žijeme v rozlehlém hájemství peněz a zlata.

I když se hádáme o to, zda jsou „landšmíd“ nebo „rybí prsty“ ve svém složení stejné v Česku jako v Německu. To by v tom byl čert, aby tomu tak nebylo.

Baletní herec, chovatel koní, působící od roku 1964 ve Vídni, „Mirek“ ze Starců na chmelu, Miloš Welde Zavadil mi vyprávěl, jakých se mu dostalo po majetkovém převratu z rodné země nabídek, dokonce jedna lukrativní, k okamžité koupi Babiččina údolí. U něho však nabídka narazila na vlastenectví, v jiných případech při rozprodeji Československa - podobné nabídky vítězily.

Bez peněz do hospody nelez. Karlštejn zůstal českým.

O tom nám všem, ani mocenským nýmantům, kteří nám vládli a museli odejít ze scény, pokud se nepřevlékli a nepřebarvili, odmítli krást a loupit, ani nesnilo.

Jenom to zlaté tele se nám, ani jim, ještě nezjevilo.

Ale naděje umírá vždycky poslední.
Buďme trpěliví, ten čas určitě přijde.

Čas nový vždy chce nové činy.

Dneska se už i čtvrtinka másla dostane – kdysi za osm, teď za bratru šedesát korun českých.

Vládní kampaň, kterou zahájilo Maďarsko proti Georgi Sorosovi, vyvolává pobouření ve světě

$
0
0

12. 7. 2017    zdroj
Vládní kampaň, kterou zahájilo Maďarsko proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, vyvolává rostoucí kritiku ze strany mezinárodního společenství. Jak z Budapešti informuje korespondent BBC Nik Torp, v hlavním městě a dalších městech v Maďarsku se objevily za státní prostředky vytištěné plakáty, na nichž je 86-letý Soros znázorněn se širokým úsměvem. "Nedovolte, aby se George Soros smál jako poslední", hlásá na nich nápis.


Izraelský velvyslanec v Budapešti Yossi Amrani a lídři židovské komunity v Maďarsku požádali úřady, aby byla tato kampaň zastavena, protože podle jejich názoru "podněcuje antisemitismus" (Georg Soros se narodil v Maďarsku v židovské rodině).

Státní tajemník pro evropské záležitosti na německém ministerstvu zahraničních věcí Michael Roth v sobotu v Budapešti prohlásil, že se mu prostě nedostává slov, aby popsal reakci na tyto plakáty.

Maďarská vláda však zatím nijak na tyto připomínky nereaguje.

Maďarský premiér Viktor Orbán obviňuje George Sorose z toho, že svými činy a názory napomáhá přílivu migrantů do Evropy. Soros zase na oplátku obviňuje Orbána z vytvoření mafiánského státu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Ad Trump: Očekávání a zklamání

$
0
0

Croix
12. 7. 2017
Poslední dobou se stále častěji setkávám s jakýmsi zklamáním z Trumpa, resp. z toho, že jeho volba jakoby ve výsledcích vychází vniveč ve vztahu k nadějím do něj vkládaných. S tím souvisí nezbytně i to, že většina lidí stále dobře nechápe, nebo nechce chápat, jaká je Trumpova reálná pozice a jeho ukotvení v americkém politickém systému. Pesimismu propadají i někteří význační autoři z prostředí alternativních médií. Jde přitom jen o to, že se nekoná očekávaná suverénní kovbojská jízda solitéra, který převálcoval systém. Nejde totiž o solitéra a kovbojská jízda není na místě.


Reagoval jsem v této souvislosti v diskuzi na jednom předním českém serveru na článek jednoho z významných představitelů nemainstreamové publicistiky, ale po zamyšlení nad tématem mi z toho vyšel celý tento článek, jehož jádrem je onen původně krátký diskuzní příspěvek.

Když bych to maximálně zjednodušil, dalo by se říci, že v USA spolu zápolí dvě hlavní mocenské úrovně a skupiny. Jedna je mimo jiné představovaná linií Clintonových, Bushových a pod. a je orientovaná na americkou jednopolární dominanci ve světě s kdykoliv a komukoliv vnutitelným dolarem. Čili na globalizaci pouze podle amerických pravidel. Druhá je představována celoplanetárními globalistickými kruhy, jsou to prosazovatelé vícepolárního světa složeného z několika ekonomických a měnových zón, v němž USA mají být jedním z mocenských center z několika, ne tak jako tomu bylo dříve a jak se snaží udržet ti první. Představa, že byl v americkém systému zvolen prezidentem někdo (Trump), aniž by měl podporu jedné ze skupin, je nereálná. Trump zřejmě patří k těm druhým, byl prosazen proti Clintonové, ale protože boj probíhá a není definitivně rozhodnut, je nucen lavírovat. Nemůže něco na papíře rozhodnout, když ti první mají natolik silné pozice, že reálně pak příslušná mocenská/státní složka udělá podle jejich vůle opak. To by byl jeho otevřený debakl. Přesto už se Trumpovi mnoho povedlo, jen to v médiích není moc rozebíráno. Navíc nevíme, kolik toho protivníkům zmařil, nevíme, co se nestalo. Ale podle toho, co reprezentovala Clintonová, tak se stačí podívat na postupnou eliminaci Islámského státu na Blízkém Východě, na zastavení vyhrocování žhavé položky konfliktu na Ukrajině atd. namísto dalšího rozjíždění celoplošné světové války, a dá se tak něco odhadovat...

Výše řečeným netvrdím, že ti, co stojí za Trumpem jsou ideální kluci (a holky), ale je to nyní ta lepší varianta a má v sobě potenciál na revitalizaci původních národů a států tam, kde dojde k dostatečnému probuzení a odporu vůči dnešním multikulti tlakům a trendům. Dává to šanci na oživení národních programů přežití tomu, kdo se chopí příležitosti ze správného konce. Uvedu příklad za všechny, který je mimo diskuzi – Rusko a Putinův „tým.“

Jestliže tedy například P. C. Roberts, kterého si jinak za roky jeho záslužného a erudovaného mediálního působení velice vážím, propadá stále více pesimismu (podobně jako řada dalších alternativních autorů, často z anglosaského prostředí), když například konstatuje, že „ignorantská, hloupá Nikki Haleyová, kterou Trump jmenoval velvyslankyní v OSN, veřejně shodila svého prezidenta halasným prohlášením: "Nemůžeme důvěřovat Rusku a Rusku nikdy důvěřovat nebudeme!" a dochází z těchto a dalších indicií k závěru, že Trump tak nemá nic pod kontrolou, když jmenuje do důležitých pozic osoby, které jeho politické snahy podrývají, poznamenal bych k tomu na druhou stranu pár trochu optimističtějších slov. S hodnocením Haleyové (asociace s kometou se nabízí sama) zcela souhlasím. Ale když jako představitelka první výše uvedené skupiny takto podrývá Trumpovy snahy a dostává se tak do rozporu s většinovým očekáváním ve světových politických kruzích, které si samozřejmě nepřejí vyostřování napětí mezi dvěma největšími vojenskými mocnostmi planety, natož válku mezi nimi, ale naopak dohodu a zmírňování napětí, pak ty za které mluví, zásadně diskredituje. A všichni, kteří tomu správně rozumí, to vědí. Proto z dlouhodobého hlediska neškodí Trumpovi, ale „svým.“ Což Trumpovi umožní jejich postupné obehrávání. A to i za okolnosti, že na některé pozice je občas z předložených jmen nucen jmenovat i všelijaké „komety.“

Vzhledem k výše uvedenému, je to lavírování, ale situace je taková, že jinak než jemným „škrábáním špendlíčkem“ to nejde. Pokud nemají být USA uvrženy do nezvladatelného chaosu občanské války. Což opět není v ničím zájmu, jsou jadernou velmocí.

V době, kdy se chystala demontáž SSSR, také málokdo mimo nejužší kruh zasvěcených tušil, co mu probíhá před očima, když Rust přistál v Moskvě a stalo se to záminkou Gorbačovovi pro rozsáhlé čistky v řadách nejvyšší generality, nebo když probíhala jednání Reagan – Gorbačov. Zejména jednání v Rejkjavíku v r. 1986, jehož oficiálních mediální výstupy zklamaly lidi z Východu i Západu, neboť se konstatovalo v podstatě jen tolik, že je úspěch, že spolu obě strany mluví, ale průlom dosud nastat nemůže. A to se jednání navíc oficiálně týkalo pouze rozsáhlého jaderného odzbrojení. Ve skutečnosti neoficiální zákulisní fáze byla mnohem dál, už bylo na nejbližší roky „napečeno“ víc, než by si kdo dokázal představit…

Proto namísto poraženeckého pesimismu doporučuji mírný optimismus a samozřejmě pečlivé analyzování všech událostí, k nimž dochází. Vše se teprve začíná ukazovat. A v zemi, kde budou veřejnost tvořit jednak „věřící“ v mainstream a jednak probuzení pesimisté, namísto optimistů, nebude obecně atmosféra nakloněná pro pozitivní společenský vývoj. Ti věřící v mainstream tolik nevadí, jsou pasivní většinou, která se vždy vezla ze setrvačnosti. Důležité je, aby odpadl z této víry dostatečně velký počet lidí ze všech stávajících společenských a ekonomických kategorií obyvatelstva. Podstatná je proto názorová a očekávací profilace u oněch nejméně 10 procent obyvatel tvořících tradičně politicky aktivní národ (poznámka: tipuji proto, že pokud dojde k pozitivním změnám, nepůjdou cestou, které by předcházely parlamentní volby s nějakým dlouho očekávaným přelomovým výsledkem, ale odehrají se uvnitř institucí). Trendy euroasijského programu, alternativního k atlantickému, už i u nás stojí přede dveřmi, ale až budou realizovány, kruhy reprezentované v českých zemích navenek například prezidentem Zemanem, budou potřebovat dostatečně širokou společenskou základnu, která bude v pozitivní charakter trendů věřit, a bude chtít změny realizovat. Ideálně tak, aby tyto změny byly ku prospěchu především samotného národa a jeho státnosti. Pokud „nejsou lidi,“ tak jako tomu prakticky bylo za normalizace v 70. a především v 80. letech minulého století, není možné z dlouhodobého hlediska uspět.

Volby2017/153: Šikana v EU

$
0
0
Radim Valenčík
13.7.2017   blog autora

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY


V rámci seriálu o volbách uveřejňuji dříve napsaný článek, který dosáhl rekordního počtu více než 4000 přečtení na mém "zapadlém" blogu.

V pořadu na UK ČT 24 včera večer došlo k malému zázraku. Hlavním tématem byl vývoz České republiky. Dost dlouho plkání o ničem, i když byl zmíněn problém: 33 % exportu jde do Německa, 80 % do EU, nové trhy se nám nedaří nalézt, ale to hlavní se neřeklo. Tak jsem na Facebooku poznamenal:

"UK ČT 24 - jen zírám. Oni vůbec neřeknou (přitom čísla to jasně říkají), že naše tzv. exporty do Německa jsou jen reexporty do dalších zemí, ale zisková marže jde "zprostředkovateli". Právě proto nás nikam nepustí (i s pomocí Dalajlámy a tibetských vlajek), právě proto taková kampaň proti Zemanovi, který se snaží probourat bariéry našeho ekonomického dýchání."

V podobě marže z reexportů (hlavně do Německa, ale i dalších zemí EU) přicházíme ročně asi o 300 miliard, což je 30 tisíc korun na každého občana.

Ale pak přišla chvíle pravdy, na ČT dost výjimečný zážitek. Jan Skopeček, ekonomický expert ODS, člen rozpočtového výboru ve 22:25 uvedl:

"Když se podíváme do Německa, to má obrovské vztahy s Čínou, obrovský podíl exportů a řada našeho exportu, který míří do Německa, tak následně se v německých firmách produkt jen dotvoří a je rovněž exportován do Číny. Čili velká část našeho exportu, který míří do Německa, míří následně do Číny."


Tady je skutečný smysl vyvěšování tibetských vlajek či sankcí proti Rusku, kdy naši exportní pozici přebírá Německo. Mj. vystupování ekonomického experta za ČSSD v pořadu velmi nevýrazné. Doporučuji podívat se na celou velmi poučnou příslušnou část UK, viz:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/217411000370704/

Není to jediný způsob odsávání prostředků vytvořených v pozičně slabších zemích EU (zejména těch, které jsou ve středounijním prostoru, tedy hlavně země V4). Další únik jde přes výplatu dividend zahraničním vlastníkům (zejména bank), účelové kooperace a podhodnocení měny (se kterým se ještě dlouho budeme vyrovnávat).

Horší je tendence, kterou můžeme sledovat. Od ekonomické diskriminace se vůči zemím, které jsou v obdobné pozici jako naše, se přechází k politické šikaně ve stylu, v jakém se projevuje u psychicky narušených dětí, kdy silnější týrají slabšího a mají z toho perverzní potěšení. A to ze strany stejných představitelů EU, kteří tak rádi bojují za "lidská práva", tedy přesněji tak rádi používají doktrínu lidských práv.

Proto je emancipace středounijního prostoru v návaznosti na historické tradice (bývalého austrijského a ještě před tím velkomoravského prostoru) na pořadu dne. K vyvážení EU a její ochraně před excesy současné euroreprezentace.

Mimo jiné, k tomu je i tento zajímavý článek:

http://hlidacipes.org/co-ukazala-migracni-krize-emancipovana-stredni-evropa-versus-nemecka-mitteleuropa/

Michal Rusek mně ke včerejší poznámce na Facebooku napsal: "Toto chce stručný článek a hned poslat do Literárek, pak to převezmou PL. Bude to číst 10 tisíc plus. Stačí napsat 7 stručných a jasných vět. Budou rádi. Radime. Je to důležité!"

Tím mně dal podnět, abych napsal těchto několik řádek.




- - -

Pozn.redakce NR: I když Valečíkova glosa vyšla před časem i u nás, je dobré si tyto skutečnosti neustále připomínat!!

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4752-volby2017-153-sikana-v-eu.html



Tisíce mužů zapsali jako zastřelené, a oni jim za rok najednou přišli k volbám. Profesor Doleček o zločinných dezinformacích kolem Srebrenice

$
0
0
na základě rozhovoru s profesorem MUDr. Rajko Dolečkem, Dr.Sc.
13.7.2017   ParlamentníListy

Světová média v těchto dnech připomínají dvaadvacáté výročí tzv. srebrenického masakru. Tradičně se při této příležitosti objevují drsná sdělení o vině bosensko-srbské armády a jejím řeznickém počínání. Profesor Rajko Doleček, slavný lékař, který se však od počátku zabývá jugoslávským konfliktem, nabízí zcela jiný pohled. „Veřejnost je dezinformována,“ míní k oficiálním výkladům.


Profesor Rajko Doleček je přesvědčen, že světová veřejnost je od samého počátku informování o červencových událostech ve Srebrenici roku 1995 dezinformována.

Sám se v úvodu svého obsáhlého a citacemi plného článku svěřuje, že ho trápí, jak musí vše po celé roky vyvracet. „Mám už 92 let. Žil jsem ještě před válkou a za války 20 let v Jugoslávii, kdy platilo heslo ‚bratr je milý, ať je jakékoli víry‘, a nerad píši tyto řádky pravdy, jak byla za vydatné ‚pomoci‘ ze zahraničí rozbita Jugoslávie,“ uvádí.

„Poprava zajatců je hrozný válečný zločin, ale zločin je i zvyšování nenávisti bezostyšným lhaním, zveličováním počtů údajně povražděných a promlčet počty skutečně padlých v měsíce trvajících bojích, zahájených násilnou secesí Chorvatů a muslimů. Když se velitele UNPROFOR v Bosně, francouzského generála Philippa Morillona, ptali, proč Srbové asi ty popravy dělali, řekl, že to byla pomsta za zničené a vyvražděné (přes 50) srbské vesnice jednotkami bosensko-hercegovských muslimů kolem Srebrenice,“ zmiňuje Doleček v textu, který poskytl ParlamentnímListům.cz.

Nikdo prý neuvádí, co nejasným událostem kolem 11. července 1995 předcházelo. Bosensko-muslimské oddíly před tím totiž podnikaly výpady do srbských vesnic v okolí Srebrenice, systematicky jejich obyvatelstvo vyvražďovaly, plenily a ničily celé vesnice.

Profesor zdůrazňuje, že uváděný počet obětí, který přesahuje osm tisíc, je ve skutečnosti počtem nezvěstných. Přičemž ani toto úplně nesedí, protože se podle jeho slov několik tisíc mužů, kteří měli být zastřeleni, rok poté zúčastnilo voleb.

Rajko Doleček ve svém článku bohatě cituje na desítky západních představitelů i médií, kteří teorii o nelítostném masakru více než osmi tisíc mužů zpochybňují. A mnozí z nich v Bosně tou dobou působili.

Zajímavý je prý i fakt, že během tzv. daytonských mírových jednání koncem roku 1995 představitelé bosenských muslimů o žádném masakru nemluvili. Vše se objevilo až mnohem později.

„V krvavých konfliktech v někdejší Jugoslávii nikdo nebyl bez okrvavených rukou, je ale nezbytné si uvědomit, že Srbové rozbití Jugoslávie nejenže nechtěli, ale i její rozbíjení nezačali. Je smutná pravda, že většina Evropského společenství (pak Unie) s maximálním nasazením Německa, později i USA rozbití Jugoslávie a maximální očernění Srbska morálně i materiálně podpořila,“ dodává profesor Doleček.


Celý text prof. Rajko Dolečka ČTĚTE ZDE


Související články:


Dnešná Líbya: „Absolútny chaos, veľa vlád a žiaden štát!“ V krajine sa stále viac angažuje Rusko

$
0
0
Šimon Šimko
13.7.2017  HlavnéSprávy

Od zvrhnutia hlavy štátu v Líbyi Muammara Gaddafiho uplynulo už päť rokov. V krajine dnes existujú tri vlády, ktoré medzi sebou bojujú o moc v krajine. Dve z nich sídlia v hlavnom meste Tripolis a jedna sa nachádza v Tobruku. Okrem toho situáciu v krajine zhoršujú militantné skupiny a teroristi, ktorí strpčujú bežným obyvateľom krajiny ich neľahké životy Ilustračné foto


„Absolútny chaos, veľa vlád a žiaden štát!“, takto ostro skritizoval situáciu v krajine po piatich rokoch trvajúcich konfliktov bývalý veľvyslanec USA v Líbyi John Graham. Aj preto sa aktuálne obdobie v Líbyi stretli predstavitelia z Ruska s predstaviteľmi z líbyjských regiónov. Zástupca ministra zahraničných vecí Ruskej federácie Michail Bogdanov sa stretol s prezidentom uznaného územia OSN v Líbyi Fayizom El Sarradschom a tunajším Ministrom zahraničných vecí Muhammedom Sayalom. Zúčastnené strany sa zhodli na tom, že vzťahy v krajine sú trvalo rozvrátené a situácia je už ďalej neúnosná.

Nemecko – líbyjský geopolitický analytik Oded Berkowitz, ktorý stretnutie oboch strán dôkladne sledoval prišiel k záveru, že toto konštruktívne vydarené stretnutie dokáže do budúcna vytvoriť v krajine možnosti zbližovania všetkých konfliktných strán. Berkowitz dodal: „Situácia sa vyvíja a mohlo by to prispieť z posunu zostavenia vlády v Líbyi. Vrátane regiónu v Tobruku, ktorý by mohol teraz mať šancu nájsť si miesto v Tripolise. Takýto vývoj by pomohol všetkým stranám. Jeden región by dokázal druhému čiastočne uspokojiť jeho záujmy a mohli by vznikať možnosti pre spoluprácu v hlavnom meste v Tripolise. Tripolis by ako hlavné mesto iba získal a to väčšiu medzinárodnú legitimitu.“

Situácia v Líbyi nie je jednoduchá, avšak vďaka dobrým diplomatickým vzťahom medzi Ruskom a Líbyou sa môže natoľko zlepšiť, že konflikty v tejto vojnovej republike nadobro vymiznú.

 Libye včara a dnes - pohled na Tripoliskou třídu v Misurátě, městě, kde začalo povstání proti Kaddáfímu


Zeptej se experta: Majdan, Givi a bezvízový režim pro Ukrajinu

$
0
0
- rozhovor -
12.7.2017  Sputnik

Doněcký politolog, žurnalista a historik Vladimir Kornilov odpověděl na otázky čtenářů Sputniku o tom, co se dělo na Ukrajině v roce 2014, co tam probíhá nyní a jaké následky bude mít situace na Ukrajině pro Česko.


Kornilov stojí v čele Centra euroasijských studií. Je autorem knih Doněcko-krivorožská republika: rozstřílený sen. Je spoluautorem knihy Jak se vyhrávají volby v USA, Velké Británii a Evropské unii: analýza politických technologií.

Charkov — Slavjansk — Kramatorsk. Co přesně se v těchto městech odehrálo na začátku roku 2014? Souhlasí lidé se státním převratem?

Lidé jsou různí. Někdo tento převrat podporoval od samého začátku, ať už v Kyjevě, v Oděse či v Charkově. Mnozí ale tento převrat na Ukrajině nepodporovali ani tehdy a nepodporují ho ani nyní. Přičemž těchto lidí není málo ani v těchto městech, ale dokonce ani na západě Ukrajiny. Chci připomenout, že Majdan dokonce ani během jeho vrcholu nepodporovala polovina obyvatel Ukrajiny. Vy jste viděli, jak odpor vůči tomuto převratu v Oděse i v Charkově utopili v krvi. Slavjansk díky snaze svých obyvatel vydržel těžké obléhání. A pokud si nyní přečtete rozhovory s ukrajinskými vojáky či západní reportáže ze zóny při frontě, uvidíte, že dokonce i oni byli nuceni přiznat, že na území Donbasu v oblastech pod kontrolou ukrajinské armády většina lidí podporuje DLR a LLR, a ne Kyjev.

Věříte tomu, že viníci z Majdanu budou někdy zadrženi, souzeni a potrestáni? Hlavně ti, kdo desítky let Ukrajinu okrádal, zvětšoval její dluhy, napomáhal korupci, ti, kdo jsou odpovědní za nynější situaci?

Jsem přesvědčen o tom, že část těch lidí stane před zákonem. Minimálně za rozpoutání masakru, který je známý pod zkratkou ATO (antiteroristická operace — red.). Někdo pravděpodobně uteče. V každém případě se k tomu mnozí připravují. Byl to Janukovič, kdo bezhlavě věřil ve svoji moc, když stavěl paláce u Kyjeva na celá staletí. To si Porošenko velmi dobře uvědomuje a stele si „hnízdo" daleko za hranicemi Ukrajiny (jeho panamské účty jsou tomu důkazem). Věří tomu, že stihne utéct a ukrýt se před odpovědností.

Majdan, Kyjev, Ukrajina, 2014



Jak hodnotíte roli Giviho a Motoroli v ukrajinském konfliktu? Jsou to skutečně hrdinové, nebo jen lidé, kteří získali náhodou popularitu?

Války, revoluce, povstání, sociální otřesy vynášejí na vrchol historie lidi, kteří na to dříve ani nemysleli — to je historický zákon. Givi a Motorola by se také starali o své, kdyby nebylo války. A je možné, že bychom o nich nevěděli, pokud by nevznikly tyto okolnosti. Oni se ale proslavili, stali se již součástí historie Donbasu, už jsou na jejich počest nazývány ulice, už jsou v národní paměti. To bude složité z paměti národa dostat, i kdyby se o to někdo snažil.

Pocítí Česko zrušení vízového režimu pro Ukrajince ze strany EU?

Zcela určitě. Ale ne tak, jak to kreslí Brusel a Kyjev, ne z důvodu návalu ukrajinských turistů, kteří si budou přát vypít si kávu v pražských kavárnách. Ukrajinci, kteří zchudli v důsledku Majdanu, nemají peníze pro cestu do Prahy kvůli kávě. Pojedou proto, aby si přivydělali. Mnozí Ukrajinci prodají posledního vepře, aby mohli přijet do nejbližších zemí Evropské unie jako nelegální migranti.
 
- - -


Související články:

Ohlédnutí

$
0
0
Tribun
12.7.2017

I když jsem týden nic nenapsal, nebyl jsem na pustém ostrově a tak jsem sledoval, co se šustí. Bohužel, žádné dobré zprávy. Vlastně žádné zprávy, všude jen bulvár a propaganda. Tak nějak mi v hlavně utkvěly následující momenty, které prostě tou černou křídou do komína zmínit musím:


Andrej Babiš chce řídit stát jako firmu. Andrej Babiš se nechce s nikým dělit, Andrej Babiš nechce s nikým vyjednávat, a už vůbec ne s nějakými zastupitelstvy. Andrej Babiš nechce zastupitelstva, Andrej Babiš chce malé Napoleonky, co budou řídit ('vládnout' příliš smrdí politikou) své obce bez kibicování zastupitelstev, od vlády, přes kraje až po starosty. Pro malý úspěch vlády jedné strany zkusíme teď vládu jednoho muže. Andrej Babiš má svých 40 %.

Andrej Babiš kecá o tom, jak nekecá, ale maká, ve sněmovně se ale skoro neukáže a hlasování fláká. Je to nějaké tajemství? Není. Zajímá to někoho? Nezajímá. Má svých 40 %? Má? Tyhle brzdy ze „žvanírny“ to mají stejně sečtené. Moloděc!

Irácká armáda opět dobyla Mosul a opět porazila Islámský stát, za poslední měsíc už asi potřetí a možná ne naposledy. Ovace, které by odpovídaly nebezpečí, jež Islámský stát představoval (nebo stále představuje?), se ovšem nekonají. Západ nepotřebuje nad Islámským státem vyhrát, Západ potřebuje s Islámským státem bojovat. Západ potřebuje Islámský stát. Lepší strašidlo na vlastní občany a osinu v ruském zadku teď totiž Západ nemá.

Irácká armáda dobyla Mosul a podle mediálního obrazu se jí to podařilo beze ztrát mezi civilisty. Nikdy nepřišel o život, nikdo nepřišel o střechu nad hlavou, nikdo se nemusel bát. Jaký ***rozdíl proti boji o Aleppo! Nebo je ten rozdíl spíš v tom, že Aleppo osvobozovala pravidelná syrská armáda a Rusové (určení dědiční nepřátelé na tento rok i napřesrok)? U nás a našich spojenců nás tzv. kolaterální ztráty nezajímají, a těch, které máme mít za nepřátele, nás nezajímá nic jiného. Dále viz předchozí odstavec.

Česká televize posunula přepisování historie opět na vyšší úroveň a jako obvykle šlo o Ukrajinu. Podle České televize válka na Donbasse vypukla v reakci na anexi Krymu. Ani slovo o Majdanu, ani slovo o jazykových zákonech, ani slovo o vměšování USA a EU. To, že anexe Krymu byla reakce na genocidní použití síly ukrajinskými nacionalisty, je jen drobný detail, který nikoho nezajímá a zajímat nesmí. Realita nemá v České veřejnoprávní (sic!) proti „pravdě“ šanci.

Do Hamburku se sjelo panstvo na výstavu elit. Desítky tisíc lidé jim přišli říct, že nechtějí jejich svět, ale svůj. Shořelo při pár aut a někdo vykradl drogerii, což bylo přesně to, co elity potřebují, aby se mluvilo o něčem jiném, než o nerovnosti, vykořisťování, devastaci životního prostředí etc. Kritizovat globální kapitalismus je těžké: Buď jste hodný a pak nikoho nezajímáte, nebo zazlobíte a pak se mluví jen o těch rozbitých oknech a vystrašení maloměšťáci se semknou kolem G20–führerů (historicky významově osvědčený německý ekvivalent anglického leader). Kapitalismus je jako Izrael – jediný povolený způsob, jak ho kritizovat, je chválit ho.

 - - -

Zatykač na europoslance Jaromíra Štětinu byl zrušen, Arménie (a Čína a Írán) se mohou radovat

$
0
0
- Pozorovatelka -
13.7.2017  AE News

 

Dnes svět obletěla zpráva, že Interpol zrušil zatykač na europoslance Jaromíra Štětinu (TOP 09), který na něj vydal Ázerbájdžán – žádost Ázerbájdžánu podle Evropské lidové strany zamítl Interpol, který současně požádal členské státy EU, aby Štětinu neuváděly ve svých databázích (více zde , zde).



Jaromír Štětina v Náhorním Karabachu u referenda o vytvoření republiky se staroarménským názvem Arcach.

Ázerbájdžán Štětinu obvinil z porušování ázerbájdžánských zákonů po jeho únorové návštěvě Náhorního Karabachu, když Štětina spolu s europoslanci z Lucemburska a Kypru Frank Engel a Eleni Theocharousová navštívili Karabach v den konání místního referenda, které rozhodlo o přijetí nové ústavy. Součástí této ústavy je vymezení prezidentských pravomocí a přejmenování tohoto územního celku na Republiku Arcach, což je staroarménské jméno pro Náhorní Karabach.
Jaromír Štětina (vlevo) v Náhorním Karabachu 21. února 2017 (zdroj fota zde)

„Vydání zatykače na tři poslance Evropského parlamentu mělo za cíl zastrašit stovky mezinárodních odborníků, kteří v Náhorním Karabachu dnes pracují,“ uvedl dnes v tiskové zprávě Štětina s tím, že podobné zastrašování a nátlak jsou podle něj „běžnými nástroji ázerbájdžánské diktatury“. Štětina dále řekl, že rozhodnutí Interpolu očekával, „ze židle“ jej prý ale zvedlo tvrzení zástupců ázerbájdžánského parlamentu, že trojice europoslanců je odpovědná za vojenskou eskalaci v oblasti. „Jde o nehorázné tvrzení, které naprosto odmítám, neboť dobře vím, že v této válce ztráty na životech nesou jak ázerbájdžánští, tak i arménští vojáci,“ reagoval Štětina.

„Nepodporovat v tomto konfliktu Náhorní Karabach znamená souhlasit s tehdejší sovětskou národnostní politikou na Kavkaze, kterou praktikoval Stalin,“ dodal europoslanec Štětina, který je místopředsedou podvýboru pro obranu a bezpečnost (zdroj zde).

Oblast Náhorního Karabachu je sporným bodem ve vztahu Arménie-Ázerbájdžán už sto let a Stalinův podíl je v tom, že rozhodnutím ústředního výboru KSSS byl Náhorní Karabach v rámci vzniklé Zakavkazské SFSR (spojení Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu) ponechán Ázerbájdžánu (více o tom viz Petrohradská schůzka Putina, která unikla pozornosti). Po rozpadu SSSR se však Náhorní Karabach v krvavé válce od Ázerbájdžánu odtrhl a od té doby Ázerbájdžán usiluje o jeho návrat pod svou správu a sousední Arménii obviňuje z okupace ázerbájdžánského území. Proti únorovému referendu, podle kterého se měl Náhorní Karabach stát samostatnou republikou Arcach, proto Ázerbájdžán protestoval a výsledkem byl i zatykač, který dnes byl zastaven.

Rozhodnutí Interpolu je tedy prohrou Ázebájdžánu a podporou Arménie. A vzhledem k tomu, že v zájmu Ruska je udržení Náhorního Karabachu jako neutrálního území, jde o krok proti Rusku, který je pouze součástí mnohem obsáhlejšího procesu a k tomu se stačí podívat na mapu, aby bylo jasné, o jak důležitou oblast se pro Rusko jedná.

Na mapě: uprostřed Arménie, Ázerbájdžán a sporný Náhorní Karabach. V dolní části Írán a v horní části – Gruzie (která hraničí s Ruskem). Arménie je cestou, jak Írán a Gruzii spojit, Ázerbájdžán je překážkou, kterou je třeba odstranit (Ázerbájdžán zrušit)

A jaký je scénář, který je rozehraný od rozpadu SSSR a čeho je ten scénář součástí?


Od 70. let se pracuje na odepisování USA a na předávání světové moci Číně (více zde). V souvislosti s Čínou je budován projekt Nové hedvábné stezky, ve kterém má zásadní roli sehrát Írán (a to nejen logisticky – viz např. Mogherini v Íránu ), zatímco s Ruskem je počítáno jen okrajově, přesněji – není s ním počítáno vůbec (nepočítáme-li jeho zdroje, o které se nyní opět hraje, a to tak, jako nikdy).

A protože součástí tohoto scénáře je obejití/izolace Ruska, od rozpadu SSSR je strategickým územím Gruzie. A když se řekne Gruzie, tak jsme u Abcházie, Osetie a Čečenska, kde si Rusko kus svých hranic ubránilo:



Ale současně jsme u stejné Gruzie, která je těsně před vstupem do NATO a ve které nedávno náš ministr obrany Stropnický odhaloval sochu Václava Havla (více zde), čímž v souhrnu můžeme říct, že pokud jde o Gruzii, tam je „antirusky“ téměř (!) hotovo. Co však zbývá dokončit je, aby bylo hotovo i „pročínsky“, resp. „pročínsko-íránsky“, tzn. ve smyslu propojení Evropa-Írán-Čína a to tak, aby si Rusko „ani neškrtlo“. A k tomu je nutné vytvořit spojení „Írán-Gruzie“, tzn. ovládnout oblast, která leží mezi Íránem a Gruzií a to znamená ovládnout oblast „Arménie-Ázerbájdžán“. Jaromír Štětina v Náhorním Karabachu u referenda o vytvoření republiky se staroarménským názvem Arcach.

Přičemž Arménie je významná ještě v tom smyslu, že přes ní má být eliminován vliv Turecka (a sunnitské dominance na Blízkém východě) a Ázerbájdžán v tom smyslu, že jeho zrušením by byl zrušen ruský spojenec, který navíc má přístup na Kaspické moře – nemluvě o bohatých energetických zásobách, se kterými se počítá, že mají být součástí íránských energetických dodávek pro Evropu.
Tranzitní role Íránu v rámci Nové hedvábné stezky s přístupem na všechna moře, kde v přístupu na Černé a Kaspické je nutné vyřešit oblast „Turecko-Arménie-Ázerbájdžán“

V poslední době můžeme ze všech stran pozorovat, jak svět fandí Arménii – obzvláště zřejmé je to obnovením tématiky genocidy Arménů Tureckem z počátku 20. století, kde se např. po Merkelové a prezidentu Zemanovi k označení „genocida“ přidal i papež. Ale -Pozorovatelka- o co těmito prohlášeními jde ve skutečnosti a tedy ve zcela pragmatickém smyslu, to můžeme dovodit z postoje, jaký Írán zaujal ihned poté, co v prosinci 2016 přes Sýrii (přes Aleppo) získával přístup na Středozemní moře. Tehdy íránský prezident Rouhani uskutečnil první etapu svých cest po Blízkém východě, která zahrnovala tři země: Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán. Ač všechny tři mají velký význam (Kazachstán/Astana, Kyrgyzstán země, kde má být zopakován syrský scénář) nyní je významná právě Arménie (více Na Blízkém východě jde osud Evropy do finále – Írán s Arménií právě přebírají vládu). Kromě toho, že tam íránský prezident byl přijat s velkými poctami, Arménii navrhl, aby se stala součástí Íránu



A ruské stránky tehdy o návštěvě psaly např. toto:

„Návštěva íránského prezidenta v Arménii se ukázala bohatou nejen ve smyslu podpisu dokumentů, rozšiřujících spolupráci obou zemí, ale i ve smyslu vybudování geopolitického rámce, který v budoucnu může mít velký vliv na další dění v regionu. Pro Arménii, blokované Tureckem a Ázerbájdžánem, může být perspektiva, že se v budoucnu stane koridorem, SPOJUJÍCÍM ČERNÉ MOŘE s PERSKÝM ZÁLIVEM, motivujícím stimulem k ekonomickému rozvoji a k novým investicím. A pro Írán, který přes Arménii a Gruzii může získat PŘÍSTUP NA ČERNÉ MOŘE a DO EVROPY, ač jej může získat i přes Ázerbájdžán, je to událost značného významu.“ (zdroj zde)

Se stejnými poctami tehdy íránský prezident navštívil i Kazachstán:



Co však je nejvýznamnější – Ázerbájdžán vynechal!


A co v souhrnu říká dnešní zpráva ve prospěch Arménie a v neprospěch Ázerbájdžánu?


Zpráva Interpolu o tom, že zatykač na J. Štětinu byl zastaven, říká, hlavní ruský spojenec v této oblasti a především strategická země, kterou Rusko potřebuje k tomu, aby mohlo vybudovat KONKURENCI Nové hedvábné stezky, byl znevýhodněn ve prospěch Arménie. Té Arménie, která se v budoucnu má stát součástí Íránu (židovská země, která je na rozdíl od Izraele k Íránu vstřícná) a té Arménie, která ve spojení s Íránem má Ázerbájdžán vymazat z mapy světa. K propojení Íránu (Číny) s Gruzií (Evropou) je po dnešku opět blíže a pokud jde o Česko, zbývá otázka – jsou si Štětina, který hájí zájmy Arménie a„Návštěva íránského prezidenta v Arménii se ukázala bohatou nejen ve smyslu podpisu dokumentů, rozšiřujících spolupráci obou zemí, ale i ve smyslu vybudování geopolitického rámce, který v budoucnu může mít velký vliv na další dění v regionu. Pro Arménii, blokované Tureckem a Ázerbájdžánem, může být perspektiva, že se v budoucnu stane koridorem, SPOJUJÍCÍM ČERNÉ MOŘE s PERSKÝM ZÁLIVEM, motivujícím stimulem k ekonomickému rozvoji a k novým investicím. A pro Írán, který přes Arménii a Gruzii může získat PŘÍSTUP NA ČERNÉ MOŘE a DO EVROPY, ač jej může získat i přes Ázerbájdžán, je to událost značného významu.“ (zdroj zde) Stropnický, který hájí zájmy Gruzie (a NATO) vědomi toho, jak nás vedou do náruče Číny a s ní do náruče Íránu/správného islámu? A že tím vším jsou sice antiruští, ale současně i antiameričtí?

Aktuální perlička na závěr: Poslanci schválili vyslání českých vojáků do Pobaltí, NATO bude reagovat na ruskou hrozbu. Stropnický táhne na Rusko přes Pobaltí a Gruzii, Štětina přes Arménii…
- - -

Viewing all 19126 articles
Browse latest View live