Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Ample Strike jako zácvik na naši budoucí roli v Rusku

$
0
0

Lubomír Man
3. 8. 2017
Naposledy bombardovaly americké bombardéry, zařazené v evropských silách NATO, Evropu před více než 18 lety. Odskákaly si to tehdy naši předváleční a krátce i pováleční bratři Jugoslávci, hlavně pak občané Bělehradu, Noviho Sadu a řady dalších srbských měst, a to za svou neschopnost uznat, že s jejich velkou Jugoslávii je konec. Že je ji třeba rozčvrtit a rozosminkovat na co nejmenší částečky, aby tak na jedné z nich, zvané Kosovo, mohla vzniknout největší americká vojenská základna v Evropě. 

Pozn. red.: Po neblahých zkušenostech s některými čtenáři upozorňuji, že velmi mnohé formulace jsou míněny ironicky. 


Bude na ní sloužit 5000 příslušníků americké armády, bude mít 50 heliportů, a k jejímu zřízení bude od 24. března do 1. května roku 1999 třeba zbombardovat 3 500 srbských a tehdy ještě i jugoslávských továren a svrhnout na natvrdlé srbské hlavy 2 500 křižujících raket a 700 000 tun třaskavých pum všeho druhu, včetně těch s ochuzeným uranem 238.

Prostě udělat bengál jako o svatojánské noci, než se to dole dokouřilo a uklidnilo natolik, že američtí boys v khaki uniformách si osobně mohli dojít za prezidentem téhle málo chápavé země, aby ho zatkli a poslali coby válečného zločince do Haagu, kde se jejich kamarádi z bezpečnostních služeb, pár dní před jeho obhajovací řečí před soudním tribunálem, postarali o to, aby už proslovena nebyla.

Taková tedy byla role amerických ozbrojených sil při potlačení odlišných názorů lidu Jugoslávie, a bláhoví i nechápaví byli ti, kteří doufali, že tím jejich umravňující role nad Evropou končí. Jako by nechápali, že je vlastností národa výjimečného a nepostradatelného, rozhlédnout se po splnění cíle menšího okamžitě po cíli spektakulárnějším – a napřít i zde všechny síly k jeho naplnění.Tak byl po poměrně úzkém leteckém koridoru z tehdejšího Západního Německa do Jugoslávie (vedl se souhlasem naší tehdejší vlády i přes náš vzdušný prostor), zakreslen do vojenských map USA koridor nový, mocný a širší, vedoucí už ze sjednoceného Německa a Britanie směrem do všech oblastí našeho nového nepřítele, to je velkého Ruska . Nu a právě v tomto koridoru a přímo nad našimi hlavami probíhá v těchto dnech (od 23. srpna do 8. září), letecké cvičení NATO, nazvané Ample Strike, čili Dostatečný úder.

Jistě, myslí se tím úder, který bude Rusku stačit, aby po něm bezvládně padlo k zemi, nu a teď, představte si tu čest, že nám Čechům bylo umožněno se tohoto cvičení a později samozřejmě i toho úderu samotného, pro který se ten výcvik provádí, plnoprávně zúčastnit. Dokonce se jej účastníme nasazením největšího počtu letadel ze všech osmi zúčastněných zemí – tzn. počtu větším, než do Ample Strike nasadilo letectvo USA či Německa.

Řeknu vám, že nikdy jsem se necítil tak hrdý na své češství, jako v momentu, kdy jsem si tenhle údaj přečetl. Jakoby všechny strázně a ústrky, jimiž si naše země musela ve svých dějinách projít, byla tímto naším vojenským zrovnoprávněním s ostatními evropskými zeměmi smazána. Už nás uznávají, i letadla naše - česká, mohou tedy vysoko nad naším územím, spolupracovat při přečerpávání pohonných hmot z tankovacích letounů do letadel B-52, které pak se svým smrtonosným nákladem pum ať už konvenčních či s atomovkou, dokáží doletět bez mezipřistání nejen nad Moskvu a zpět, ale i nad Archandělsk, Gorkij, Sverdlovsk a možná i nad Novosibirsk. Čili učinit to, o čem Hitler jen snil, ale technických prostředků k uskutečnění toho snu se mu nedostávalo.

Ale nejde jen o tohle. I letadla naše teď v rámci Ample Strike pálí nad našími lesy a lukami ostrými jako o život, jak to činí i přítomná letadla americká, německá, polská, maďarská, slovinská a holandská, a jak to též jednou v budoucnu budou - už v bojových podmínkách a s apetitem podstatně náruživějším - činit nad územím Ruska.

Je to prostě úžasné, počítá se s námi, jsme v houfu, a je to přesně v duchu slov, která nám až po nástupu do funkce několikrát zopakoval náš ministr zahraničí Zaorálek: Že totiž už konečně někam patříme a musíme se podle toho chovat.

Prezident Miloš Zeman má moji plnou podporu...Myslím, že by bylo vhodné, aby se veřejnost detailně seznámila s minulostí jak Drahoše, tak i Horáčka...

$
0
0
Petr Cvalín
3.9. 2017   Rukojmí
Prezident Miloš Zeman na obrazovce TV Barrandov prohlásil k otázce migrantů zásadní slova, se kterými nelze jinak, než souhlasit. A to, že „Když se necháme vydírat a budeme se hrbit, přijdou další a další požadavky. Nezapomínejte na to, že součástí naší suverenity je i rozhodování o tom, koho budeme mít na našem území. Tuto suverenitu nám nemůže vzít žádná instituce Evropské unie.“Je pozitivní, že Česká republika má prezidenta, který hájí naše národní zájmy. 
A ti politici, kteří jsou de facto k národním zájmům ČR lhostejní, budou ještě více útočit na Miloše Zemana. To jsou zejména ti, kteří v Evropském parlamentu hlasovali pro uvalení finančních sankcí vůči ČR, která nechce přijímat migranty dle povinných kvót. Samozřejmě, že do této kategorie patří i prezidentský kandidát Horáček a Drahoš. Tito dva kandidáti se na veřejnosti netají tím, že by například v žádném případě nepovolili referendum o vystoupení ČR z Unie. Je zřejmé, že takto se demokraté nechovají. Mimochodem, je docela možné, že jak Horáček, tak i Drahoš, jsou „bílýmí koňmi kohosi ze zahraničí“. Vždyť vlastně už některé neziskové organizace se veřejně přihlásily k Drahošovi.

Myslím, že by bylo vhodné, aby se veřejnost detailně seznámila s minulostí jak Drahoše, tak i Horáčka. Pokud by se tak učinilo, mnoho lidí by možná o těchto dvou kandidátech začalo uvažovat zcela jiným způsobem.


Za sebe říkám, že Miloš Zeman má moji plnou podporu.

Americká armáda není připravena na boj s Ruskem v Evropě

$
0
0
3.9. 2017   První zprávy
173. výsadková brigáda, síla rychlé reakce americké armády v Evropě, je nedostatečně vybavená a nedostatečně organizovaná, aby čelila vojenské agresi Ruska nebo jejím kyberútokům, píše Wesley Morgan.173. výsadková brigáda umístěná v Itálii, opora NATO, která většinu posledních deseti let strávila na operacích v Iráku a v Afghánistánu, postrádá "základní schopnosti potřebné pro efektivní a rozhodující plnění svého poslání" píše se podle analýzy samotné brigády, jejíž kopii získala redakce POLITICO.


Když Rusko v roce 2014 napadlo Ukrajinu, výsadkáři této jednotky byli prvními americkými vojáky, kteří byli nasazeni v pobaltských státech, aby odrazili další potenciální invazi na východním boku NATO.

Zpráva podrobně popisuje "mezery ve schopnostech", které jednotka zjistila během nedávného cvičení s ukrajinskými vojáky, zkušenými z bojů proti ruským separatistům, kteří používali levné drony a nástroje elektronického boje proti zaměření dělostřeleckých cílů a nejmodernější ruské protitankové střely devastovaly obrněná vozidla.

Některé z nedostatků, jako je nedostatek protiletecké obrany a jednotky pro elektronickou válku a nadměrné spoléhání se na družicové komunikace a GPS navigační systémy, jsou přímými důsledky bojového nasazení v Iráku a v Afghánistánu, kde nepřítel nemá žádnou leteckou sílu nebo jiná špičková zařízení a technologie.

"Lekce, které jsme se dostali od našich ukrajinských partnerů, byly významné. Je potřeba se kriticky na sebe podívat,“ řekl Collier Gregory Anderson, který byl pověřen napsat zprávu o stavu brigády.

Zpráva byla dosud distribuována pouze prostřednictvím interních kanálů pro personál armády a další vojenské velitelství.

Některé z problémů, které zpráva uvádí, by armáda mohla implementovat poměrně snadno. Je překvapivé, že kamuflážní sítě, které skryjí vozidla před nepřátelskými helikoptérami nebo drony, jsou "velkým luxusem pro taktické jednotky".

Široce využívaný Humvee, určený k ochraně před bombami na silnicích v Iráku, by byl "snadnou kořistí" ruských obrněných vozidel a zpráva doporučuje jejich nahrazení připravovaným vozidlem pro pozemní dopravu, mnohem lehčím a mobilnějším vozem . Armáda v letošním roce oznámila, že koupí téměř 300 těchto nových vozidel od společnosti General Dynamics, aby vybavilo 173. výsadkovou brigádu a speciální operační jednotky.

Zpráva také doporučuje, aby byla brigáda vybavena malým kontingentem lehkých tanků, které by poskytovaly tolik potřebnou ochranu proti ruským protitankovým střelám.

NI: Americká smrtící pomoc Ukrajině nepomůže a jen to zhorší!

Celá zpráva apeluje na nové nástroje elektronického boje. Nepřítel vybavený „rušičkami“ zařízeními " může účinně zneutralizovat systém GPS až do vzdálenosti 50 mil, , takže "bychom měli předpokládat, že GPS bude buď nedostupné nebo nespolehlivé po dobu trvání konfliktu,“ píše se ve zprávě.

"Tyto myšlenky a návrhy jsou potenciálně užitečné pro všechny letecké brigády a pro armádu," uvádí zpráva.

Někteří bývalí důstojníci armády, kteří si zprávu přečetli, souhlasí a doufají, že dokument bude sloužit jako varovný signál pro službu v době napětí s Ruskem.

"Zpráva je napsána sice o 173.brigádě, ale jedná se o víc než jenom o 173.brigádu. Zpráva popisuje to co armáda potřebuje,“ řekl Adrian Bonenberger, bývalý pěší důstojník, který bojoval s brigádou v Afghánistánu, a nyní žije na Ukrajině, studuje a píše o tamním konfliktu.

To je nám novinka, Seznam.cz na titulní stránce odkazuje na Novinky.cz útočící na prezidenta Zemana

$
0
0
Ivan David
3. 8. 2017
Novinky.cz, onen "novinářsky korektní" a zaručeně nedezinformující web upozorňuje čtenáře ZDE, že prezidentu Zemanovi na transparentní účet posílají občané haléře a urážlivé a nenávistné komentáře. Je zřejmé, že Novinky.cz, tedy jejich majitel a povinně i redaktoři s těmito komentáři nadšeně souhlasí a snaží se inspirovat hlouček červenokaretníků k větší aktivitě a čtenáře aktivně informovat o tom nejdůležitějším.


Haléřoví přispěvatelé prý tvoří většinu přispěvatelů, ovšem nejsou reprezentativním vzorkem občanů s volebním právem. Důležitý je kvantifikátor "většina", ten má ulpět v hlavě povrchního čtenáře. 

Článek též poukazuje na to, že na účtu prezidenta Zemana "který hodlá kandidovat i do druhého volebního období" je pouhých necelých 14 000 Kč, zatímco na účtu Prof. Drahoše je 10,3 mil. Kč. Srovnání je to hezké, zvláště když nám není zatajeno, že Prof. Drahoš má účet zřízený "před několika měsíci", zatímco prezident Zeman jen krátce.

Pro intelektuální giganty jsou to asi informace důležité, ale zajímavější by bylo vědět, co by Prof. Drahoš ve funkci prezidenta činil. To v článku chybí. Autorovi článku to nevyčítám, ten píše o haléřových příspěvcích a jiných podobně důležitých skutečnostech. O programech kandidátů bude jistě psát jindy, zasvěceně, kultivovaně, věcně a hlavně objektivně. Že ano...

Ani pro nás nebude těžké připomenout, co který kandidát prohlásil a slíbil. Lživě nás označují za dezinformační, aniž by se obtěžovali doložit, které naše sdělení a v jakém ohledu je "dezinformační". Myslím, že lžou neúčinně, neboť i v srpnu jsme zaznamenali nejvyšší čtenost za všechny tři srpny dosavadní existence Nové republiky.

Co jsme Češi zač? /Polední rozjímání/

$
0
0

Mojmír Grygar 
3.9.2017

Ve Fokusu, pořadu Václava Moravce, přišla na řadu otázka, čím se vyznačuje český národ. Mariusz Szcziegel, polský autor, který se pokusil v knize Gotland vystihnout zvláštnosti české povahy, mentality a životního stylu, v diskusi vyzvedl – kromě pověstného smyslu pro humor – sebeukájení, to znamená libování si ve všem, co se nám líbí, co nám působí radost a potěšení. 


Projevuje se to například ve zdrobnělinách: místečko, klídek – Poláci se spokojí slovy miejsce, spokój. V tom se polština shoduje spíš s ruštinou, která zdrobnělinami někdy dokonce vyjadřuje negativní významy – této zvláštnosti věnoval pozornost Solženicyn ve svém encyklopedickém díle o sovětských koncentračních táborech; slova, jako mamočka, načalniček, kirpičiki nevěstila nic dobrého. Polský autor, kterému právě odlišnost české povahy svým způsobem imponuje, vysvětluje tento způsob důvěrného osvojování každodenních světských věcí tím, že žijeme jen v tomto přechodném, pozemském světě. Poláci naproti tomu věří v posmrtný život; jejich katolická víra, smysl pro transcendeci, je povznáší nad materiální svět, žijí ve dvou rovinách, jsou duchovně bohatší. Budiž.

Dovolím si však jít dál, a ptám se – jsou Češi v něčem pozadu? Neztrácíme svoji přízemností něco z velkého tajemství víry, neodcizujeme se iracionalitě záhrobního světa? Jak jsme přišli k naší lhostejnosti, k naší nevíře? Proč jsme na prvním místě v počtu pohřbů žehem? Proč jsou nám exaltované formy náboženské víry cizí? (Zčásti to vysvětluje i obavy naší veřejnosti k islámu, který neuznává hranici mezi životem soukromým a veřejným, náboženstvím a občanstvím.) Proč se u nás kult ostatků (kapka krve svatého Jana Pavla II. ve zlaté nádobce) nesetkává – až na hrstku věrných – s pozitivním ohlasem a proč naše veřejnost nad zasvěcenými výklady o tom, jak vatikánská komise prověřuje pravost zázraků, krčí rameny a raději se k tomu nevyjadřuje? Proč dáváme přednost Havlíčkovým a Masarykovým střízlivým názorům na náboženství před vášnivými projevy Durychova, Demlova nebo Zahradníčkova fanatismu? Vysvětlit české radikální zesvětštění a zpozemštění je námět na obsáhlou knihu. Zde jde jen o krátké polední rozjímání, proto se spokojme aforistickými poznámkami a náznaky.

Český národ v průběhu dějin prodělal tolik katastrofálních převratů, získal tolik krutých zkušeností, že se mu v tom málokterý evropský národ vyrovná. Rakouského dvorního dramatika Franze Grillparzera fascinoval český středověk a udivovalo ho, že se naši kronikáři vystříhali přehánění. Někteří švédští autoři, jejichž země se dvakrát vyhnula válce a neprožila žádnou okupaci, sledují české dějiny s údivem – ta jejich moderní historie jim připadá téměř fádní, nedramatická. Jedné spisovatelce se líbí, že cyklické zvraty u nás připadají na roky s osmičkou na konci, jen se na nás mračí, že jsme se po válce k našim Němcům zachovali nefér – vždyť je to vzdělaný národ, za války se s nimi dobře obchodovalo!

Převraty u nás byly od počátku spojovány s náboženskými spory, které, jak známo, nesnášejí kompromisy – když jde o absolutno, všechny ohledy jdou stranou. Až na to, že se absolutnem tak často argumentovalo ve prospěch zájmů až běda pozemských. První hlasatelé křesťanské víry, solunští bratři, nemohli dokončit svoji misi – vyhnali je, poplivali, odvedli v řetězech, biskupa Metoděje věznili v jámě, jejich spisy psané řečí srozumitelnou našim předkům ničili, pálili. Husité vystoupili proti neřádům v církvi, proti svatokupectví, kupčení a porušování evangelia papeži a preláty – za to si Češi vysloužili první křižácké výpravy v Evropě. Podivné privilegium! Nenávist katolické církve k českým rebelům a kacířům, k víře kališníků, k jejich lpění na řeči a vzdělání vyvrcholila v bitvě na Bílé hoře.

Existence národa podmíněná českou vírou se octla v smrtelném nebezpečí. Kdo dnes může obsáhnout hrůzu zkoušky, kterou prošel národ zbavený svého přesvědčení, svých kněží a knih, své šlechty a zámožných měšťanských vrstev? Kdo postihne, co se dálo někde v hlubinách národního vědomí a svědomí? Kdo vyloží, jak se mohli lidé vzdělaní i nevolníci zbavení všech práv vyrovnat s tak hrubým zneužíváním slova božího v zájmu cizích zájmů? Skutečnost, že český národ přestál nejtěžší zkoušky a že na začátku 20. století dovršil kulturní obrození obnovou státní samostatnosti, vůbec nebylo ničím samozřejmým. Co se odehrálo potom, tuto skutečnost jen potvrzuje.

Připomeňme hlavní události: Mnichovský diktát, synonymum proradnosti a zrady; okupace hrozící vyhnáním Čechů z germánského prostoru (slovanský trn musí být vytržen z boku německého těla!); poválečná sovětizace země potvrzená po porážce Pražského jara „bratrskou pomocí“; sametová revoluce a její pozitivní i negativní důsledky. Všechny tyto kapitoly svědčí o tom, že Češi, Moravané a Slezané jsou přetížení dějinami: každé generaci bylo dopřáno prožít několik radikálních převratů. Není divu, že se náš člověk stal skeptický vůči věčným, absolutním, transcendentním ideálům. Nemá rád Velká Ideologická Řešení a pomalu mu dochází, že i Svobodná Ruka Trhu je jen produktem továrny na absolutno. Zmoudřel, zestárnul. Nechce nikomu sednout na lep.

Katolická církev se zatím pohádkově obohacuje, věřící politici a právníci s odřenýma ušima schválili její majetková práva z dob, kdy národu právě z její strany hrozila záhuba. Podnikavá církev, jejíž duchovní se podle Komenského stávají důchodními, bude se zdvojeným nadšením následovat příklad Polska, aby se už zase našemu zpozdilému národu vrátila milost být podílníkem vyššího, posmrtného světa.

Moc se to zatím nedaří – pan Mariusz to postřehl. Sigmund Freud považoval náboženskou víru za iluzi, která lidem pomáhá zvládat klopotné trmácení pozemským světem, údolím slz. Až se lidem bude dařit lépe, iluze bude slábnout. Prý. Ať již to dopadne jakkoli, skeptik má nad idealistou převahu, nepropadá fanatismu, drží se skutečnosti, jeho svědomí se řídí rozumovým poznáním, ne předsudky. Když vidí člověka, který se klaní pozlaceným ostatkům, černému meteoritu nebo zlatému teleti peněz (to je také, pane Halíku, příznak sublimovaného náboženského pudu), myslí si své. A je trochu nesvůj, když vidí, že stát, jehož prezidentem se nemůže stát člověk bez vyznání, se považuje za ideální ztělesnění demokracie. Věřící je mezi rovnými rovnější. Nepřipadají vám některé formy americké patriotické politiky poněkud dětinské, nedospělé?

Pan Mariusz je vůči českým bezvěrcům dostatečně tolerantní, než aby na ně vytasil Dostojevského slogan: „Není-li boha, je vše dovoleno.“ Neznám srovnávací statistiky české a polské zločinnosti, ale nepředpokládám, že bychom byli na tom hůř než severní sousedé. Odpověď na tuto otázku nám nedají teologové ani policisté, ideologové ani právníci. Najdeme ji u fyziologů, kteří vznik citových, sociálních a morálních pravidel nespojují s nadpřirozenými silami, ale s milióny let trvající evolucí člověka. Kulturní ctnosti nepotřebují nadpřirozený výklad. Nikde není potvrzeno, že by byl člověk věřící ctnostnější než bezvěrec. Zejména když ten první vidí v bohu především trestajícího strážce.

- - -



Krávy jsme porazili, zbyli nám jen voli….

$
0
0
Přemysl Votava
3.9.2017  ČNL
 

Ceny másla, sýrů, mléčných výrobků letí vzhůru. V supermarketech hlídáme akční nabídky. Místo másla, natíráme chleba lacinějším margarinem. Nedostatek másla je prý celosvětový. Pokud je to tato pohádka pravdou, tak bruselský úředník zase selhal. Možná, že se vymluví na čínského, indického zákazníka, který začal mazat máslem.

Zcela nedávno dle médií, byl mléka nadbytek. Tedy i dojnic. Krávy dojily, jako divé, mlékárny odmítaly mléko vykupovat. Za více nadojeného mléka byly sankce. Uteklo několik měsíců a z ceny másla se nám protáčí panenky. Dnes je to máslo, sýry, či obilniny, zítra to bude vepřové, pozítří hovězí, za měsíc kuřecí maso a za rok třeba vajíčka….

Nemusíme být velkými zemědělskými odborníky, stačí se jen projít českou či moravskou vesnicí, vidět krajinu kolem ní. Naši předkové by žasli nad prázdnými kravíny, vepříny, místo cukrovky či obilnin, by viděli jen nedozírné lány žluté řepky…

Z vesnic mizí život, odcházejí obyvatelé, zavírají se školy, obchody, pošty, hospody, …místo prosperujících podniků, se mluví o propadu zemědělství. Ročně mizí pod betonem tisíce hektarů zemědělské půdy. Na kvalitní zemědělské půdě se staví obrovské velkosklady, desetitisíce kamionů vozí k nám potraviny, často přes půlku Evropy.

Česká republika už po mnoho let přestává být potravinářsky soběstačná, preferují se dovozy, zejména ze „starých“ států EU. A to drahé máslo, to je jen důsledek této krátkozraké politiky. Stáváme se jen odbytištěm pro EU. Ničíme tím ale českou vesnici, deformujeme krajinu.

Stačí si otevřít statistiku, porovnat vybrané údaje o stavu zemědělství. Jako ilustraci jen několik příkladů. Ještě v roce 1989 v českém zemědělství bylo přes milion dojnic, nyní jen 360.000. Tedy třetina. Obdobně je to u prasnic, v roce 1989 jich bylo 315. 000, nyní jen 100.000, tedy také třetina. Obdobný stav je i u rostlinné výroby, podobné je to u ovoce, zeleniny. I v těchto komoditách vidíme prudké poklesy produkce. U brambor dokonce je to 4x méně, než v roce 1989. Propad výroby je i u zeleniny, ještě v roce 1989 jí bylo na českých polích 573 tisíc tun, nyní jen 250 tisíc tun. Tedy opět méně než polovina. Důsledkem této krátkozraké politiky polistopadových vlád je propad našeho zemědělství. Proto po českých silnicích se valí kamiony se zemědělskou produkcí ze států EU zejména pro zahraniční majitele našich supermarketů. Nespokojené zemědělce zachraňujeme jen dotacemi.

Tato uvedená statistika je nemilosrdná, je jen obrazem stavu naší zemědělské politiky po roce 1989. Stáváme se pro EU jen výhodným odbytištěm. Rostoucí ceny másla, jsou jen důsledkem této politiky státu. Ubylo nám krav, zůstali voli. 


Přemysl Votava
místopředseda Národní socialisté

Volby se blíží

$
0
0
Pavel Letko
4.9.2017  e-republika

Další Babišovy skandály na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Jsme totiž v rukou umělců píšících život jako scénář k filmu. Tak dobrou noc a hodně štěstí. Vlastně "Vrtěti psem" se to jmenuje.


Hysterie se stupňuje. A bude hůř. Antibabišovská koalice jede podle hotového scénáře a jak známo, děj dramatu musí gradovat. Babiš prostě musí z kola ven i za pomoci praktik, za které by se nemusela stydět ani Státní bezpečnost, někdejší komunistická tajná policie.



Chovancův banální předvolební rozhovor


Vím, že je to drsné přirovnání a nebyl bych se jej odvážil použít, kdyby jej nepoužil současný ministr vnitra a pravdy Milan Chovanec ZDE.

V jinak celkem standardně pojatém rozhovoru určeném pro občany trpící totálním výpadkem paměti trefně označil praktiky miláčka médií a celé politické scény, skupiny Šuman, za metody StB. Chovanec prý sice podobné praktiky nevidí rád, ale jeho slavná neúplatná policie nějak ty zločince vracející politiku do doby totality nemůže chytit. Má totiž plno práce s prokremelskými weby, které musí ve spolupráci s gay pornohercem Jandou z Evropských hodnot nejen monitorovat, ale i vyvracet a vůbec připravit strategii i taktiku pro boj s Putinovými agenty, kteří nevyznávají jedinou zjevenou pravdu. Pravdu, kterou nám osvětlil i kardinál Dominik Duka. ZDE

 

Kardinál horující pro zvýšené zbrojení


Jako hlava největší církve v Česku upozornil na nutnost navýšit zbrojní rozpočet na 2 % HDP. Tedy o 100 miliard za 8 let. Celkem nás ta obrana proti terorismu, s nímž jsme prý ve válečném stavu přijde na nějaký ten bilion, tedy tisíc miliard korun během příštích osmi let. A to se vyplatí, protože proti útočníkům s automobily nebo podomácku vyrobenými bombami kolem pasu se nadzvuková letadla či americká obrněná vozidla Pandur, každé bratru za více než sto milionů korun, jistě náramně hodí. Nemluvě o dalším plánovaném osvědčeném nákupu letounů CASA. Říká se: "Ševče, drž se svého kopyta". Kardinál i křesťanská KDU-ČSL se jej tedy drží. Tím křesťanským kopytem je v našem případě armáda. Ta lidovcům vždy slušela a Stropnický z hnutí ANO jim takovou užitečnou symbiózu zbytečně narušil. Zbrojní lobby totiž umí, a možná proto již několik měsíců před volbami v Praze visí plakáty s paní Černochovou, poslankyní za ODS známou tím, že nosí kolty proklatě nízko u pasu, čehož důkazem budiž tento odkaz i následující video, kde vystupuje s další militaristkou:



Strašení jako metoda ovládání


Tak to je v kostce shrnutí toho, co je staronového v naší politice. Na jedné straně strašení, na druhé straně „svobodný“ vystrašený volič. Skupina Šuman prezentující anonymně nezákonné odposlechy místopředsedy vlády Babiše sice používá praktiky zločinné StB, ale na druhou stranu nás ochraňuje před zločinem a spolu s Chovancovými ministerstvy nás ochraňuje a chrání před nesprávnými názory a před Babišem. Ten je sice také pro armádu a zbrojení, ale nesouhlasí s tím, aby z něj byli dobře živi kamarádi Miloslava Kalouska. To by byla samozřejmě škoda, protože právě oni jsou ti osvědčení, myslí to s námi dobře, a proto kupředu, pravá. Tedy levá. Vlastně je to jedno, chystá se krásné povolební obětí pravice s levicí, ať padouch nebo hrdina, hlavně že jsme jedna rodina. Vyjma Babiše, samozřejmě. Zradil „naši věc“, a to Cosa nostra neodpouští.

U nás mafie vládne prostřednictvím nastrčených figurek a on by chtěl takový krásný vypracovaný systém změnit. Systém, ve kterém skuteční vládci nenesou naprosto žádnou odpovědnost, protože zřídka kdy víme, o koho vůbec jde a jak vypadá. Když se něco nepodaří, vyletí starosta, předseda vlády či strany nebo jiný potentát a jede se dál. Systém, kde skutečný vládce vystoupí z anonymity a převezme odpovědnost? Děkujeme, nechceme.


Co podle zločinců skrývajících se za pseudonymem Šuman Babiš spáchal?


1) Mluvil sprostě. Tak to je strašné. Pro dokreslení situace doporučuji zhlédnout následující video z našeho parlamentu:


Citován je pan Kalousek, staronový lídr přátel starých pořádků. Původně jsem toto vystoupení poslance Skokana v parlamentu chtěl přepsat, ale myslím, že by se to do E-republiky nehodilo.

2) Babiš rozmlouval s novinářem. Možná se pokoušel ovlivnit, kdy která kauza v médiích propukne. Tak to je hrozné. To tu ještě nebylo. To pražská kavárna zásadně nedělá. Propojení médií, byznysu a politiky? V Česku? Nikdy.

3) Babiš někomu řekl, že někdo klekl na nějakou firmu. No tak to už jsem v mdlobách. To je skandál. Ministr financí někomu řekl, že finanční úřad (možná) klekl na nějakou firmu. Všichni antibabišové jsou právem zhrozeni. Příště by mohl finanční úřad kleknout na ně! Přitom jak krásně a mnohdy velmi úspěšně se do teď podnikalo v České republice se sídlem v daňových rájích.


Mimo výtvory zločinců používajích metody StB ze skupiny Šuman médii a parlamentem ještě proběhlo 

 

1) Babiš možná založil firmu tak, aby dosáhla ne evropské dotace. Říká se tomu kauza Čapí hnízdo. K tomu není celkem co dodat. Snad jen upozornit na světovou i tuzemskou módu zakládat firmy na jedno použití. Založí se firma, vyhraje státní tendr, odvede šlendriánskou práci, převezme peníze a v době záruky či jiných problémů vyhlásí bankrot. Ať už to bylo s Čapím hnízdem jakkoliv, areál funguje, není na něm skládka či holá louka nebo tak něco. Kdyby se takto účelně investovaly všechny peníze EU v Čechách, bylo by to krásné.

2) Babiš využil transakce s nákupem dluhopisů k tzv. optimalizaci daně. Ta optimalizace samozřejmě znamená platit co nejméně, to je jasné. Zná to každý podnikatel. Ovšem vyjma většiny novinářů a politiků napříč politickým spektrem. Přátelé pana Kalouska, Fialy, Sobotky a sám pan kníže jistě platí daně co největší a o zisky usilují o co nejmenší. Je to takový jejich nezištný příspěvek pracujícím českým, moravským a slezským sockám.

3) Babiš pěstuje řepku olejku a od "sedláka", který se zadlužil v řádu stovek milionů, odkoupil firmu i s dluhy.
Tak to jsou hrozné věci, které je i stydno komentovat a proto se do toho pouštět nebudu. Ostatně byly o tom už natočeny přinejmenším dva filmy. Jeden, jak se zdá, i s podporou Chovancova ČSSD ministerstva vnitra. Přeneseně samozřejmě. Více ZDE

Tak to je zatím vše, další Babišovy skandály však na sebe nenechají dlouho čekat. Jsme v rukou umělců píšících život jako scénář k filmu. Tak dobrou noc a hodně štěstí. Vlastně "Vrtěti psem" se to jmenuje.

- - -

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!



 
Související články:

Washington se připravuje na jadernou válku v Evropě

$
0
0
Johannes Stern 
4.9.2017 Defend Democracy Press a e-republika
Dokument NATO klasifikovaný jako tajný byl získán společnou výzkumnou skupinou tvořenou Süddeutsche Zeitung a veřejnoprávními regionálními vysílacími subjekty NDR a WDR. Dokument obsahuje 39 návrhů, jaké kroky může NATO podniknout proti Rusku.

V momentu, kdy roste vojenské a diplomatické napětí mezi USA a Ruskem, německý deník Süddeutsche Zeitung publikoval zprávu, že americký Kongres učinil první kroky k tomu, aby Washington zrušil smlouvu o raketách středního doletu, tzv. Intermediate Range Nuclear Forces Treaty (INF). Washingtonská smlouva o jaderných zbraních středního doletu (INF) je bilaterální dohoda uzavřená mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o vyřazování raket s krátkým a středním dostřelem (s rozsahem mezi 500 a 5 500 mílemi) a zákazem jejich výroby. Smlouva byla podepsaná dne 8. prosince 1987 americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem a vedla k výraznému snížení amerických jaderných zbraní v Evropě. Ze západní Evropy tím byly staženy rakety středního doletu Pershing II vyzbrojené jadernými zbraněmi, jejichž umístění v západní Evropě o pět let dříve vyvolalo dosud největší mírové demonstrace do tohoto druhu v dějinách.

Nyní je nebezpečí, že "USA budou umísťovat nové rakety a základny v Evropě," varoval Süddeutsche Zeitung. Tím by podle tohoto listu vznikl zásadní obrat a Evropa by stála "na pokraji nové jaderné éry... nukleární rakety střední kategorie byly hrůzou studené války... a po třiceti letech se tento děs znovu vrací." Důvodem možného ukončení smlouvy je podle citovaného deníku fakt, že vládne hluboké ochlazení v americko-ruských vztazích. Obě strany oznámily, že budou "komplexně modernizovat své jaderné arzenály." Charakteristické je, že tyto mediální bomby německého tisku jsou zcela ignorovány tiskovými a vysílacími médii v USA.

Zpráva přišla uprostřed hysterické kampaně, kterou provádí USA a NATO ohledně vojenského cvičení, které plánuje ruská armáda v západním Rusku, Bělorusku a ruské enklávy Kaliningradu koncem tohoto měsíce. Washington a jeho spojenci naznačují, že toto cvičení může být použito jako trojský kůň pro uskladnění zbraní a tak může připravit invazi Ruska do pobaltských států. Pentagon už nyní rozmístil sedm amerických F-15C stíhací letounů na základnu v Litvě spolu s dalšími 600 amerických vojáků vzdušných sil do Pobaltí.

Tato vojenská posila Pobaltí byla provedena v návaznosti na vážné americké diplomatické provokace proti Rusku. Trumpova administrativa nařídila odvetu za ruské vyhoštění personálu americké ambasády z Ruska, což samo osobě bylo jen diplomatickou kopií dřívějšího vyhoštění Rusů z USA. Nyní bylo nařízeno okamžité vyklizení tří ruských diplomatických zařízení ve Washingtonu, New Yorku a v San Francisku. Moskva obvinila USA, že akce byla doprovázena prohlídkou FBI v jejich budovách v San Francisku, a to v rezidencích ruského diplomatického personálu. Tento krok představuje zásadní porušení mezinárodního práva.

Čím dál nebezpečnější tření mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi na světě se odehrává v kontextu sílících válečných nebezpečí v mezinárodním měřítku, zejména na Korejském poloostrově. Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že čím dál bojovnější konfrontace mezi USA a severní Koreou zahnala region na pokraj rozsáhlého konfliktu. V této souvislosti je jasné, že ohlášená hrozba eskalace jaderného zastrašování na evropském kontinentu představuje další bezprostřední nebezpečí.

Dokument NATO klasifikovaný jako tajný byl získán společnou výzkumnou skupinou tvořenou Süddeutsche Zeitung a veřejnoprávními regionálními vysílacími subjekty NDR a WDR (Nato besorgt über Russlands Atomprogramm v PDF formátu). Dokument obsahuje 39 návrhů, jaké kroky může NATO podniknout proti Rusku. Podle diplomatů by se "formální konzultace v rámci NATO" mohly uskutečnit na podzim na popud USA. Dokument předkládá "přehled všech dostupných možností" a je pečlivě rozdělen do kategorií "myslitelné", "v současné době je třeba se tomu vyhnout" a "nevhodné".

Podle Süddeutsche Zeitung "by zhoršilo již napjaté vztahy" už jen více než tucet tzv. "myslitelných" možností, které NATO považuje za slučitelné s dohodou INF. Návrhy zahrnují zvýšenou rotaci bombardérů B-2 a B-52 z USA do Evropy, rozšíření systémů včasného varování, raketové a ponorkové obrany, posílení vojenské a civilní infrastruktury proti útokům. Zvýšená připravenost a schopnost jaderných odvetných úderů a tzv. "nukleární signalizace" je v dokumentu chápána jako "myslitelná".

Dva návrhy jsou obzvláště provokativní. Za prvé, jde o "rozšíření plánování jaderného útoku – tedy určení a potvrzení cílů jaderných zbraní" a také "zvýšení operativní připravenosti těch leteckých základen, které budou tyto bomby shazovat v případě války". V tomto bodě radí NATO k opatrnosti, poznamenal Süddeutsche Zeitung. Potvrzení cílů jaderného úderu totiž znamená konkrétní plánování jaderného útoku. To by mohlo rychle vyvolat jadernou válku s Ruskem, která by mohla potenciálně zničit celé lidstvo. Süddeutsche Zeitung tvrdí, že pokud USA opustí INF smlouvu, pak opatření, která se v současné době nachází v kategorii tzv. "nevhodné", by se dostala do kategorie "myslitelné". Sem patří výstavba, testování a rozmístění nové třídy raket středního doletu, což by znamenalo další krok cestě ve studené válce.

Německá vládnoucí koalice je zásadně znepokojena stále agresivnějším válečným postojem Washingtonu vůči Rusku. Ministr zahraničí Sigmar Gabriel (sociální demokraté, SPD) v nedávném rozhovoru varoval před
"opakováním nejhorší chyby studené války. Jsme na cestě do studené války 2.0. Všechno to dobré ve smlouvách o odzbrojení a kontrole zbraní od Gorbačova a Reagana je v akutním nebezpečí. Evropa je opět ohrožena tím, že se stává vojenským výcvikovým prostorem pro jaderné zbraně."

Sigmar Gabriel pak pokračoval:  
"Není správné, že to tom paní Merkelová mlčí. Německo se proti tomu musí postavit i jménem ostatních zemí. Musíme zůstat mírovou mocností a musíme oponovat spirále zbrojení. V tomto kontextu shledávám zcela korektní prohlášení SPD kandidáta na kancléře Martina Schulze, že se musíme zaměřit na to, aby byly z naší země definitivně odstraněny jaderné zbraně."
Schulz a Gabriel právě vedou předvolební kampaň a jsou si dobře vědomi toho, že drtivá většina německého obyvatelstva – stejně jako zbytek světa – se staví proti vojenskému odzbrojení a proti válce. Proto by němečtí občané zásadně přivítali stažení amerických jaderných zbraní umístěných v Německu.

Dva sociální demokratičtí politici nejsou v žádném případě odhodláni k míru, ale jsou spíše předními zástupci německého imperialismu. Stavějí se proti americkým plánům jaderného odzbrojení, protože návrat k režimu studené války by ohrozil vlastní plány Německa na globální vládu a zvýšil by závislost Berlína na USA. To by ohrozilo hospodářské a geopolitické zájmy Německa, které jsou stále více v rozporu se zájmy Washingtonu.

V červenci Gabriel silně kritizoval poslední americké sankce proti Rusku. Evropa a USA "společně a v úzké shodě odpověděly, že Rusko nezákonně anexovalo Krym a odmítly ruské akce na východě Ukrajiny". Ale podle Gabriela nelze akceptovat "hrozbu nezákonných exteritoriálních sankcí vůči evropským společnostem, které se účastní na rozšiřování evropských energetických zdrojů". Dodávka energie do Evropy je podle něj "evropskou záležitostí, a ne záležitostí USA".

V návaznosti na nejnovější hrozby z USA se sociální demokraté snaží změnit široce rozšířenou opozici vůči pravicovým křídlům Donalda Trumpa a jeho militaristické politiky a chtějí ji transformovat na podporu německého militarismu. Gabriel dostal otázku, zda je oprávněný strach mnoha Němců z Trumpa, že by to přehnal a vyvolal by válku. Gabriel odpověděl:
"Obávám se, že USA v tom případě trvale ztratí sympatie Západu. Někteří lidé kolem Donalda Trumpa chtějí nahradit platný právní řád a dát místo něj vládu silnějšího. Proti tomu se musíme postavit."

Dokumenty vydané různými think-tanky a hlavními politickými stranami ukazují, jak současná německá politika prosazuje své zájmy i militaristicky. V zásadách pro sociálně demokratickou bezpečnostní a obrannou politiku píše SPD, že je třeba čelit rostoucím požadavkům na mezinárodní nasazení v boji proti krizím, kybernetické obraně a obraně obyvatel. K tomu potřebujeme moderní ozbrojené síly schopné akce. Potřebujeme armádu, ve které ..."jednotky schopné nasazení jsou připraveny na krizové situace. Za tímto účelem musíme lépe vybavit armádu personálem a materiálem".

Sozialistische Gleichheitspartei (SGP) je jedinou stranou, která se účastní německé federální volební kampaně, která se staví proti americké tvorbě jaderných zbraní z pohledu mezinárodního dělnictva a bojuje za socialistickou strategii pro boj se sociální nerovností, proti militarismu a válce. Proti kapitalistickému válčení na obou březích Atlantiku ukazujeme mezinárodní jednotu dělnictva. Za podmínek sílícího nebezpečí jaderné války má tato perspektiva obrovskou naléhavost.

Zdroj článku zde

- - -

PS redakce
Komu levicový marxistický žargon na konci analýzy připadá směšný, tak by se měl vrátit k historii První světové války. Drtivá většina historiků dnes označuje První válku za imperialistický spor tehdejších světových velmocí. Německá sociální demokracie podpořila vstup Německa do války jako vlasteneckou povinnost, zatímco zdejší levice tuto válku chápala jako boj imperialistických velmocí. Hitlerovým hlavním nepřítelem před rozpoutáním Druhé války byli němečtí komunisté a odborová hnutí.
 

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 300 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Zbyněk Fiala: Ano, je tam riziko

$
0
0

Zbyněk Fiala
4.9.2017  VašeVěc


Volby asi vyhraje Hnutí ANO, proto stojí za to podrobně pročíst jeho volební program. Kdybych ho měl charakterizovat, soustřeďuje se na procesy, tam je silný, ale chybí mu vize. A tam, kde ji aspoň naznačuje, jako v energetice, mne děsí důrazem na jádro, tedy něco, co v dnešních podmínkách nelze spočítat ani s péčí dobrého hospodáře. Je tam riziko.


Volební program Hnutí ANO se už vyhýbá přímočarému výkřiku, že stát lze řídit jako firmu. Nabízí košatější představu postupu “podle stejných principů, za jakých hospodaří fyzické osoby, živnostníci nebo firmy“. K těmto principům patří, že také státní příjmy a výdaje mají být dlouhodobě v rovnováze. Dále, že musíme být schopni investovat do budoucnosti, a konečně - provoz státu je třeba řídit s péčí řádného hospodáře. Jedině investice snesou nějaký ten dloužek („investice nebudeme nikdy škrtat“).

S tím se dá souhlasit, avšak jen do okamžiku, než narazíme na záměr výstavby dalších bloků jaderných elektráren v Dukovanech, Temelíně a bůhvíkde ještě. Tam si můžeme všechny ty principy strčit za klobouk, protože nevíme, jak dlouho se to taky může stavět (ne-li věčně), kolik to nakonec může stát a jestli tu předraženou elektřinu bude někdo chtít. Do toho že by šel řádný hospodář? Proč zrovna tohle neškrtnout?

Asi proto, že jaderné elektrárny jsou evidentní úlitbou prezidentu Miloši Zemanovi. Hnutí teď potřebuje jeho přízeň. Stejná věc nás napadne, když vysloveně proevropské ANO zařazuje do svého volebního programu odmítání eura „za stávajících podmínek a situace v eurozóně“. Pokud se hnutí opře také o povolební spolupráci s komunisty, čeká jej obtížné hledání, jak se z takových závazků vymotat. Náznak postupu vidíme v záměru aktivně podpořit reformu eurozóny - ve které nejsme a hned tak nebudeme. Dorazili jsme na rozcestí a vyrážíme oběma směry najednou?

Jaderné stýskání po století páry působí v současném programu ANO jako pěst na oko, když to srovnáme třeba s velice moderním pojetím digitalizace státní správy. Tady je jasná představa, a přitom se počítá každý pětník. Záměr sloužit občanům, nikoliv vyžírkům státních zakázek. Standardizace výstupů z ministerstev, aby se data dala propojovat a systémy se budovaly jako skládačka. Napřed to zkoušet na malém pilotu. To je opak obřích projektů, které se nakonec zhroutí a občan nemá kde přihlásit auto. Další užitečné záměry: Stát dá rychlý internet i na venkov. Venkovská pošta jako zprostředkovatel digitálních služeb včetně vyřizování občanky či řidičáku.

Když to jde v informatice, čekal bych, že i v energetice se přístupy mladého hnutí vyvíjely. Ještě ve volebním programu pro evropské volby se ANO stavělo za jádro a uhlí. Brojilo proti evropskému cíli 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, ve kterém vidělo hrozbu naší konkurenceschopnosti (ale nic nemělo proti dotované řepce na bionaftu nebo kukuřici pro bioplynky). Jenže mezitím se leccos stalo. S uhlím už brzdí, limity neprolamovat. Jako by však nevidělo, že výrobci jaderné technologie, třeba u nás preferovaný americký Westinghouse, krachují. Otazník visí nad dokončením jejich staveb i v USA.

Také u nás jaderný hazard nepochybně skončí v okamžiku, kdy přestane jít o hesla a začne se propracovávat konkrétní podnikatelský záměr. Nezbyde než porovnat reálné příjmy a výdaje, ne nějaké pohádky, které nevadí, dokud o nic nejde. Dojde taky na vyhodnocení rizika, že se stavba zastaví a na zkrachovalém dodavateli si nikdo nic nevezme. Nebo že se stavba dokončí, ale s náklady, které zatíží celé generace obludnou státní pomocí. Nemluvě o představách, že se to postaví na náklady dodavatele, takže mu to bude patřit, a nám zbyde místo snů o energetické nezávislosti zcela závislá povinnost „dočasně“ zatížit konkurenceschopnost ekonomiky elektřinou za nadiktovanou cenu.

Řekněme, že jádro je papírový tygr. Podívejme se raději na daně, tam jsou jiné atrakce. V zásadě jde o úvahu, že když všetci kradnú, a my jim to překazíme, přinese to státu obrovský výnos, který by se mohl dát lidem. Novinkou je pět stovek měsíčního výdajového paušálu pro zaměstnance, to jsou prachy na ruku. K tomu další dvě stovky ze snížení příjmové daně. Dnes je dolní sazba reálně na 20,1 %, kde by se ocitla po zrušení superhrubé mzdy. Ale nová dolní sazba má být jen 19 %, horní zůstane na 20,35.

Zrušení superhrubé mzdy se dotkne i podnikatelů a OSVČ. Má to být obdoba úlevy, kterou pocítí zaměstnanci, až přestanou zdaňovat příspěvek zaměstnavatele na sociální pojištění. Ten je třikrát větší než ten jejich, proto i podnikatelé a OSVČ si mají odečíst tři čtvrtiny sociálních odvodů od základu daně. A až to půjdou propít do hospody, mohli by tam narazit na snížení DPH na pivo i jídlo. Na 10 % by mohla DPH klesnout také u základních potravin nebo služeb náročných na pracovní sílu, jako je třeba kadeřnictví, domácí péče o seniory nebo renovace bytu.

Z EET se trochu ufoukne, vyjmou se z něj fyzické osoby s paušální daní a obratem do 500 tisíc korun ročně, dále akce typu hasičského bálu či dětského tábora, a dokonce i vánoční kapři. Nahlášení předem. Podporu dostanou elektronické účtenky místo papírových.

Třeba na to bude. Ale jsou tu ještě další zájemci o zdroje státního rozpočtu. ANO chce navyšovat peníze na obranu až na 2 procenta HDP. To je pořádná rána. Na co ty zbraně budou, to se tam nepíše. Pokud jde o migraci, zasazuje se o evropské řešení, které ji bude zastavovat už v zemích původu. A chce se podílet na řešení příčin migrace (to chválím).

V mezinárodní kapitole mne taky zaujala věta, ze které jsem se dlouho snažil něco vyčíst: „V rámci EU budeme usilovat o přípravu její nové strategie pro vztahy s Ruskem, s cílem posílit bezpečnostní architekturu v Evropě a umožnit rozvoj těchto vztahů.“ Nakonec mne napadlo, že novou strategii potřebujeme hlavně proto, že ta stará byla blbá. Rozvoj vztahů by to chtělo.

Některé nesmysly by mohly přestat. Nadějně zní záměr, že skončíme s investičními a daňovými pobídkami pro sklady, montovny a další výroby s nízkou přidanou hodnotou. Ovšem, „tyto se mohou poskytnout jen ve výjimečných a odůvodněných případech.“ Správný je záměr prioritně podpořit nové projekty českých podnikatelů.

A hlídat si suroviny, zvýšit poplatky za těžbu.

A lithium ať těží státní Diamo.

A když už se nějaký zákon pro podnikání změní, tak k 1. lednu.

Amen.

BRICS – k novým obzorom strategického partnerstva

$
0
0
4. 9. 2017
V predvečer samitu BRICS, ktorý sa bude konať 4. – 5. septembra v meste Xiamen (Čína), bol uverejnený článok Vladimíra Putina pod názvom BRICS – k novým obzorom strategického partnerstva. "V dňoch 4. – 5. septembra sa v meste Xiamen v Číne bude konať ďalší, už IX. samit BRICS. Nazdávam sa, že pri tejto príležitosti je dôležité prezentovať stanovisko Ruska k spolupráci v rámci tohto veľkého a uznávaného zoskupenia a predostrieť svoj pohľad na perspektívy ďalšieho vzájomného pôsobenia.


Chcel by som hneď vyzdvihnúť veľmi efektívne pôsobenie Číny ako tohtoročnej predsedníckej krajiny BRICS, čo nám umožnilo spoločne dosiahnuť značný pokrok vo všetkých kľúčových smeroch partnerstva, teda v politickej, hospodárskej aj humanitárnej oblasti. Podotýkam, že "päťka" si veľmi upevnila svoju pozíciu vo svete.

Podstatné je, že činnosť nášho zoskupenia spočíva na zásadách rovnoprávnosti, rešpektovania a vzájomného uznávania názorov, konsenzu. V BRICS nikto nikomu nič nenanucuje. Ak naše prístupy nie sú celkom totožné, trpezlivo ich cizelujeme a snažíme sa o ich zblíženie. Takáto otvorená a dôverná atmosféra prispieva k úspešnej realizácii vytýčených úloh.

Rusko si veľmi cení mnohostranné vzájomné pôsobenie, ktoré funguje v rámci "päťky". Konštruktívna spolupráca našich krajín na medzinárodnej scéne je zameraná na vybudovanie spravodlivého multipolárneho usporiadania sveta, na vytvorenie rovnakých možností pre rozvoj všetkých krajín.

Rusko je zástancom užšej zahraničnopolitickej koordinácie štátov BRICS, najmä v OSN a G20, ale aj v ďalších medzinárodných štruktúrach. Je zrejmé, že len zjednotením úsilia všetkých krajín sa dá zabezpečiť na planéte stabilita a nájsť cesta pre urovnanie ostrých konfliktov, vrátane konfliktu na Blízkom Východe. Chcel by som zdôrazniť, že najmä vďaka pôsobeniu Ruska a ďalších zúčastnených štátov sa v poslednom čase vytvorili predpoklady na zlepšenie situácie v Sýrii. Teroristom bol zasadený citeľný úder, boli vytvorené podmienky pre z apočatie procesu politického urovnania a pre návrat sýrskeho ľudu k mierovému životu.

Zároveň však treba v boji s teroristami v Sýrii a v iných krajinách a regiónoch pokračovať. Rusko vyzýva, aby sa od slov prešlo k činom a aby sa začal budovať široký antiteroristický front na všeobecne uznávaných zásadách medzinárodného práva, pričom vedúcu úlohu musí hrať OSN. V tejto súvislosti si samozrejme veľmi ceníme podporu a spolupôsobenie partnerov z BRICS.

Nemôžem ponechať stranou ani situáciu na Kórejskom polostrove, ktorá sa v poslednom čase vyhrotila a balancuje na pokraji rozsiahleho konfliktu. Rusko sa nazdáva, že je mylné a neperspektívne počítať s tým, že raketové a jadrové programy KĽDR sa dajú zastaviť výlučne nátlakom na Pchjongjang. Problémy regiónu treba riešiť priamym dialógom všetkých zúčastnených strán bez toho, aby sa kládli predbežné podmienky. Provokácie, nátlak, útočná a urážlivá rétorika nikam nevedie.

Spolu s čínskymi kolegami sme vypracovali "cestovnú mapu" urovnania na Kórejskom polostrove, ktorej cieľom je postupné znižovanie napätia a vytvorenie mechanizmu na dosiahnutie stabilného mieru a bezpečnosti.

Rusko vystupuje za rozšírenie vzájomného pôsobenia krajín BRICS aj v oblasti globálnej informačnej bezpečnosti. Navrhujeme, aby sme spoločne vytvorili príslušnú medzinárodnoprávnu kooperačnú základňu a v budúcnosti vytvorili a prijali univerzálne zásady zodpovedného správania štátov v tejto sfére. Dôležitým krokom by sa mohlo stať uzatvorenie medzivládnej zmluvy BRICS o medzinárodnej informačnej bezpečnosti.

Chcel by som tiež pripomenúť, že z iniciatívy Ruska bola v roku 2015 na samite v Ufe prijatá Stratégia hospodárskeho partnerstva BRICS, ktorá sa úspešne realizuje. Na nadchádzajúcom stretnutí v Xiamene plánujeme prediskutovať nové rozsiahle úlohy spolupráce v oblasti obchodu, investícií, výrobnej kooperácie.

Naša krajina má záujem na prehĺbení hospodárskej spolupráce v rámci "päťky". V poslednom čase sme dosiahli v tomto smere značné praktické úspechy. Predovšetkým stojí za zmienku začiatok operačnej činnosti Novej rozvojovej banky. Už bolo schválených 7 investičných projektov v krajinách BRICS v hodnote okolo 1,5 miliardy dolárov. Tohto roku má Nová rozvojová banka schváliť nový balík investičných projektov v celkovej hodnote 2,5 až 3 miliardy dolárov. Som presvedčený, že realizácia týchto projektov prispeje nielen k rastu ekonomiky, ale aj k ďalšej integrácii našich krajín.

Rusko zdieľa znepokojenie krajín BRICS nad nespravodlivosťou súčasnej globálnej finančnej a hospodárskej architektúry, ktorá nezohľadňuje čoraz väčšiu ekonomickú váhu rozvojových krajín. Spolu s partnermi sme pripravení naďalej presadzovať reformy v oblasti medzinárodnej finančnej regulácie, spoločne prispievať k prekonaniu prílišnej dominancie obmedzeného počtu rezervných mien. Budeme sa snažiť o vyváženejšie rozdelenie kvót a hlasov v Medzinárodnom menovom fonde a Svetovej banke.

Som presvedčený, že krajiny BRICS budú naďalej konsolidovane vystupovať proti protekcionizmu a novým prekážkam v svetovom obchode. Ceníme si konsenzus, ktorý panuje v "päťke" v tejto otázke, vďaka čomu môžeme dôsledne obhajovať základy otvoreného, rovnoprávneho a vzájomne výhodného multilaterálneho obchodného systému, upevňovať úlohu WTO ako kľúčovej inštitúcie na reguláciu medzinárodného obchodu.

K vytvoreniu účinných mechanizmov na podporu zdravej konkurencie má viesť ruská iniciatíva na rozvoj spolupráce medzi protimonopolnými rezortmi krajín BRICS. Ide o vypracovanie komplexu spoločných opatrení v oblasti boja s reštriktívnymi obchodnými praktikami veľkých nadnárodných korporácií a s cezhraničným porušovaním zásad konkurencie.

Chcel by som upriamiť pozornosť aj na ruský návrh na zriadenie Platformy energetického výskumu BRICS. Podľa nášho názoru vytvorenie takej platformy umožní rozvoj informačno-analytickej a vedeckovýskumnej činnosti v záujme krajín "päťky", a v budúcnosti môže napomôcť realizáciu spoločných investičných energetických projektov.

Aktuálnou úlohou je aktivizácia spolupráce krajín BRICS v oblasti malého a stredného podnikania. Nazdávame sa, že treba integrovať národné internetové platformy malého a stredného podnikania, na ktorých by sa dali umiestňovať krížové odkazy a iné komerčné informácie, zdieľať údaje o spoľahlivých partneroch.

Rusko vystupuje za budovanie štátneho a súkromného dialógu na tému Ženy a ekonomika. Treba zabezpečiť permanentný charakter verejnej diskusie za účasti zástupcov podnikateľských a odborných kruhov, ženských asociácií, ako aj štátnych štruktúr krajín BRICS. Prvé zasadnutie Dialógu sa konalo 4. júla 2017 v Novosibirsku pri príležitosti Medzinárodného kongresu žien BRICS a Šanghajskej organizácie pre spoluprácu. Prejednáva sa otázka vytvorenia Ženského podnikateľského klubu BRICS, ktorý by predstavoval kanál na profesionálnu komun ikáciu podnikateliek s využitím špecializovaného elektronického informačného zdroja.

Za prioritný smer spolupráce považujeme spoločnú činnosť v oblasti vedy, techniky, inovácií, modernej medicíny. Tu majú naše krajiny obrovský potenciál v podobe rozvinutej vzájomne sa dopĺňajúcej vedeckej základne, jedinečnej techniky, kvalifikovaných špecialistov, obrovských trhov pre vysokotechnologickú produkciu. Na nastávajúcom samite máme v úmysle prerokovať s partnermi komplex opatrení na zníženie hrozby infekčných chorôb, vytvorenie nových medikamentov na prevenciu a boj proti epidémiám.

Za veľmi perspektívnu považujeme spoluprácu v humanitárnej oblasti. V rámci realizácie Zmluvy medzi vládami krajín BRICS o spolupráci v oblasti kultúry počítame s účasťou partnerov na medzinárodných súťažiach mladých interpretov populárnej hudby Nová vlna a Detská nová vlna. Predložili sme tiež iniciatívu na založenie spoločnej televíznej stanice krajín patriacich do nášho zoskupenia.

Rusko vystupuje za prehĺbenie partnerstva BRICS v politickej, ekonomickej, humanitárnej a ďalších sférach. Spolu s kolegami sme pripravení naďalej prispievať k demokratizácii a upevneniu zdravých princípov v medzinárodných záležitostiach na neochvejných základoch medzinárodného práva. Som presvedčený, že samit v Xiamene bude pre naše krajiny stimulom na hľadanie odpovedí na výzvy 21. storočia a vzájomné pôsobenie štátov "päťky" vďaka nemu dosiahne kvalitatívne novú úroveň.

Vašim čitateľom, ako aj všetkým občanom krajín BRICS úprimne želám zdravie a prosperitu."

Zdroj: Tisková zpráva Velvyslanectví RF v Bratislavě z 1. 9. 2017

Le Monde: "Revoluce důstojnosti" na Ukrajině vedla k její ztrátě

$
0
0

4. 9. 2017     zdroj
Všechny současné barevné revoluce končí stejně - zklamáním jejich aktivistů.
"Politický režim na Ukrajině byl nahrazen v roce 2014, ale sociální i politický a ekonomický systém jsou zachovány. Takzvaná "revoluce důstojnosti" vedla ve skutečnosti k její ztrátě. Nyní na Ukrajině vládne korupce, militantní nacionalismus a omezení práv a občanských svobod", píše na stránkách francouzského listu Le Monde ukrajinský politolog Michail Minakov.


Podle autora "vstupuje 1. září 2017 v platnost dohoda o přidružení Ukrajiny k Evropské unii, jež je symbolem pro Kyjev, který však ve skutečnosti znamená, že země nemůže počítat s ničím více než s přidružením. Doporučuje se zapomenout na vstup za člena EU".

"Přizpůsobování se západnímu způsobu a stylu života přináší katastrofální výsledky. Protikorupční struktury žijí pouze díky pomoci vlád jiných zemí a slouží jako nástroj nátlaku jedné lobby na druhou, aby se odstranil soupeř pro nějaké lákavé sousto. Proto Ukrajina zůstává jednou z nejkorumpovanějších zemí na světě", zdůrazňuje autor. Prováděné reformy jsou ve skutečnosti určeny pouze k vytváření dobré image vlády na mezinárodní scéně. Růst ekonomiky není patrný. Země se stále ještě nevrátila k HDP na obyvatele, jaký byl v roce 1990".

Hlavním vítězem na základě výsledků minulých událostí se stal klan Petra Porošenka, který pod sebe dostal i zákonodárnou i výkonnou i soudní moc, soudí Minakov. Ti, kteří kritizují vládnoucí elitu, jsou oběťmi všemocného prezidenta-autokrata. Odpůrci Porošenka a jejich pomocníci jsou bezostyšně pronásledováni.

"Ve východní Evropě se utvrdil téměř jednotný vzorec revolucí a přechodných období, uzavírá politolog. Všechno to začíná utopickými sny a končí ubohou realitou. Historie posledních letech na Ukrajině je toho novým důkazem".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Kalkulujeme s OKD

$
0
0

4. 9. 2017         EB
Spočítejme si to. Pokud použijeme Babišova čísla, Zdeněk Bakala si na privatizaci OKD vydělal krásných 110 miliard Kč. Ale nevěřme Babišovi. Zkusme použít čísla Lubomíra Zaorálka, který mluví o 50-60 miliardách Kč v dividendách. Jde o konzervativní odhad toho, kolik Bakala vytáhl z těžební společnosti, který nezahrnuje byty v Kladně a Ostravě a další majetkové prodeje.


Pokud Bakala za společnost zaplatil zhruba 10 miliard, zůstalo mu podle Zaorálkových propočtů 40-50 miliard Kč zisku. To z OKD dělá kauzu 800-1000krát větší než Babišův dotační podvod s Čapím hnízdem. Premiér Bohuslav Sobotka ale v pátek soudkyni řekl, že Evropská komise potvrdila, že akcie OKD byly prodány za tržní cenu. Počkat. Stát prodal blokační menšinový podíl v OKD za 4,1 miliardy Kč, Bakala ale jen na dividendách vydělal 40-50 miliard? A Evropská komise dala prodeji štempl, čímž Bakalovi umetla cestičku? Někomu to nevychází. Babišovi, Zaorálkovi nebo Evropské komisi.

Vnucená strategie

$
0
0
Jar. Loudil
4. 9. 2017
Nad počínáním Severní Koreje, která včera odpálila vodíkovou bombu o síle 50 až 100 kilotun TNT by bylo vhodné se zamyslet hlouběji. Nikoli jen tak, jak o ní hovoří náš mainstream !! Ani já nehořím nějakou zvláštní láskou k vůdci Severní Koreje a formě jeho režimu, nicméně se domnívám, že se chová velmi racionálně a prozíravě.

Každý stát světa, který po roce 1945 nebyl servilní vůči režimu v USA a nepoklonkoval uctivě Washingtonu, byl ve smrtelném ohrožení. Je totiž třeba doslova "lupou" hledat na dnešní mapě světa ty šťastné státy, které zatím nebyly žoldnéřskou armádou USA napadeny , okupovány, bombardovány ,znásilněny a nebo na jejich území alespoň neleží nějaká násilím vnucená americká vojenská základna. /I my jsme základně žoldáků USA  v Brdech roku 2009  unikli doslova jen o vlásek !!!"/ Těch šťastných tedy po roce 1945 mnoho nezbylo. Snad nějaké státy  v Africe ,Rusko, Čína ,...... Všude jinde jsou roztaženi američtí militaristé  a vnucují tam svou zvrhlou politiku.

V této zoufalé situaci pro malé státy /ohrožené  nepřetržitě invazí žoldáků USA/ se jeví jaderná bomba jako řešení poslední instance ! Ani Kim  v Koreji nepoužije svou bombu jako první, ale má dnes 100 % jistotu, že žoldnéři USA nikdy nevkročí na jeho území. A pokud by se snad někdy zbláznili, tak dostanou zásah 100 kilotunovou vodíkovou bombou ještě  než se vylodí z moře.

P.S. Můžeme si tedy položit otázky :

1. Bylo by roku 1999 napadeno vojsky USA Srbsko, kdyby měl Miloševič taktické rakety středního doletu vybavené jadernou hlavicí, zacílené třeba na Řím , Miláno či Neapol ?? Odpověď zní : NEBYLO !

2. Byl by roku 1964 žoldáky USA přepaden Vietnam, kdyby měla Hanoj jadernou zbraň ? Nebyl ! a byly by tak zachráněny 2 miliony životů a to včetně životů 50 000 žoldnéřů USA.

3. Byl by roku 2003 přepaden žoldáky USA Irák, kdyby měl jadernou zbraň ?? Nebyl ! Jen těžko by se tam chtěli američtí žoldáci prodírat krátery jaderných výbuchů v protiatomových gumových oblecích při 50 stupních ve stínu.

4. Napadlo by NATO roku 2011 Lybii ,kdyby měl Kaddáfí rakety středního doletu s  "A"  hlavicí zamířené na Barcelonu, Madrid a Marseille ?? Nikoli ! Vražedné bomby z letounů NATO by na Lybii nedopadly.

atd, atd, atd, atd,.......

Příčinou existence jaderných zbraní  v Koreji je zahraniční politika USA po roce 1945. Místo aby se USA staly díky své obří ekonomické síle -"SILOU DOBRA" a  pomáhaly ekonomice rozvojového světa , tak se rozhodly konat ZLO. Řada jejich skutků po roce 1945 snese plné srovnání s počínáním Adolfa Hitlera.

odkaz: https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/448099-kimova-vodikova-puma-byla-silnejsi-nez-bomby-v-nagasaki-a-hirosime-dohromady.html

Žízeň po krveprolití

$
0
0

Yekta Uzunoglu
4. 9. 2017   zdroj
V lidských dějinách je zvláštní, kolik panovníků, vůdců, šáhů, sultánů, chánů, kolik faraonů či prezidentů nosilo v sobě žízeň po krveprolití. Asi je jich mnohonásobně víc, než těch, kteří žíznili po klidu, míru, po vědě či umění, po lidskosti. Po pádu komunismu, to jest po upálení "největšího ďábla",  měla snad západní civilizace jedinečnou příležitost v dějinách lidstva konečně nastolit na naší planetě mír a klid a zajistit ho demokratickým systémem. Ano, to byla jedinečná příležitost v zájmu lidstva, v zájmu lidské civilizace, příležitost pro dnešek a pro budoucnost....

Tuto šanci promarnili jen díky lidově řečeno nenažranosti a chamtivosti Das Kapitálu.

Tato chamtivost, krátkozrakost, tupost a nezodpovědnost, porodily nové sultány, krále, prezidenty, panovníky, jako se nám v poslední době prezentují v osobě Sultána Erdogana. Erdogana nelze jinak vnímat, než jako Frankensteina tohoto nenažraného a nekontrolovatelného, neregulovatelného systému či soustavy Kapitálu.



Novodobý Frankenstein světového kapitálu Erdogan předvedl za poslední léta snad všechny způsoby útrap těch milionů a milionů nejslabších. Nyní se staví i proti svému stvořiteli, nadává mu, ohrožuje ho, vyhrožuje, vydírá a ty, kteří jsou slabí, nechá zabít, nechá zdevastovat jejich domovy jak ve své vlastní zemi, tak i mimo "hranice" své země. Svět k tomu nejenže mlčí, ale ten kapitál, který řídí, nutí i osočované politiky v jejich zemích k poslušnosti a bohužel i k pokoře.

Není den, kdy bychom neslyšeli o nějaké nové akci krveprolití Frankensteina transatlantické civilizace, není den, abychom se nedozvěděli, co všechno se chystá za krveprolití, za útrapy, za masakr dalších a dalších mas lidí, ano lidí, to jest množin člověka, to jest množin lidských bytostí!

Nestačíme všechny zrůdnosti tohoto nového Frankensteina transatlantické civilizace ani zaznamenat, natož o tom všem psát, to už vůbec ne. Informace o zrůdnostech toho novodobého Frankensteina jsou díky profesionální dokonalosti medií a jeho stvořitelů sofistikovaně zamlčované a v nouzi bagatelizované.

"Co zas provedl novodobý sultán, kterého na trůn nasadila naše civilizace?"

Kurdové se poprvé ve svých dějinách rozhodli aspoň v jedné části své mezi čtyři státy rozdělené země, demokraticky dle ústavy OSN (která pro Kurdy neplatí) referendem, to jest s hlasy v Iráckém Kurdistánu žijících Kurdů, rozhodovat o své budoucnosti, to jest o své samostatnosti.

Jsou to titíž Kurdové, o kterých ještě donedávna, tj., než se rozhodli o své budoucnosti rozhodnout demokratický instrumentem, to jest referendem, mluvili všichni prezidenti, premiéři, ministři, poslanci či generálové naší civilizace jako o skutečném a statečném národě bojujícím proti ISIS zrůdám za "naše společné lidské hodnoty".

Od okamžiku sdělení svých záměrů o rozhodování o své budoucnosti se Kurdové v Iráku se stali terčem vyhrůžek jak ze strany Iránu, tak ale i ze strany Turecka.

Jak je obecně známo, v nedávných dějinách se nejen tyto státy, a tehdy i Saddámův či Asadův režim, to jest čtyři státy, všemožně snažily Kurdy postavit proti sobě a dost často byli úspěšní. Vlastně až do roku 2003, kdy díky americké invazi do Iráku aspoň Iráčtí Kurdové mohli o své existenci, a o všem co k tomu patří, v Iráku rozhodovat sami a přes noc přestalo bratrovražedné nepřátelství mezi Kurdy. 
 
V minulých dnech jsme se náhodou dozvěděli - jinou možnost informovanosti nám média stvořitelů Frankensteina nedávají - že Turci poslali do Iráckého Kurdistánu šéfa protiteroristického oddělení turecké tajné služby a s ním skupinu nejschopnějších zabijáků této tajné služby a poslali je přes kurdské území v Iráku.

Účel měla skupina zabijáků přesně definovaný – měla provést atentáty na přední činitele té nejradikálnější kurdské strany, to jest PKK, kteří se ukrývají někde v horách v Iráckém Kurdistánu.

Jak radikální je PKK a jak nekonvenčně a často kontraverzními prostředky bojuje PKK, je nám známo. Ale to neopravňuje zemi člena NATO, aby poslala ilegálně své zabijácké komando do cizího státu za účelem masové vraždy! Kurdské bezpečnostní síly v Iráku tuto speciální zabijáckou jednotku turecké tajné služby zaregistrovali v době, kdy ještě nevěděli a neznali jejich záměry, ale nevěděli ani to, že většina z nich jsou ozbrojení hrdlořezi. Odkud a kdo jim obstaral zbraně na území Iráckého Kurdistánu, se můžeme jen dohadovat...

Když se o tom dověděli Kurdové v Iráku, tak to nějak bratrsky sdělili PKK a bojovníci PKK v horách v severním Iráku, to jest v Iráckém Kurdistánu, kde se nacházeli, tu zabijáckou bandu s jejich zbraněmi na atentáty zapakovali a odnesli je hluboko do hor, kam se nikdo nedostane. Ještě nevíme, co všechno se PKK od šéfa protiteroristického oddělení turecké tajné služby a jeho bandy mezitím dověděli o plánech Erdogana nejen proti Kurdům, ale i o jejich vazbách v Evropě, včetně Česka. Všechny politické strany Iráckého Kurdistánu jsou v urputném politickém boji s PKK, ano v politickém boji, ale už dlouho ne ve vojenském konfliktu!

A o co šlo? Dle dobře informovaných a erudovaných osob přímo z regiónu, tato skupina hrdlořezů přímo se svým šéfem přijela do Iráckého Kurdistánu, aby pozabíjela vůdce PKK a pak tiše zmizela. Museli chtít zmizet nenápadně, protože znají povahu a "horkokrevnost" bojovníků a sympatizantu PKK. Vědí, že by byli dezorientováni a hned by zaútočili na irácké kurdské síly, na vládu a útočili by ozbrojeně a dost možná i sebevražedně, prostě se vším, co PKK disponuje. Zaútočili by proto, že se Erdoganovi hrdlořezové dostali do úkrytu vůdců PKK v Kurdských horách v Iráku přes autonomní oblast iráckých Kurdů a proto by si v PKK mysleli, že je tam úmyslně pustily kurdské ozbrojené sily v Iráckém Kurdistánu a opět začalo by bratrovražedné krveprolití mezi Kurdy a tím by se pohřbilo nejen referendum...

Poté, co tuto skupinu hrdlořezů i s jejich šéfy PKK odvezla do hor, turecká vláda na hodinu zavřela po 17 letech zastoupení politické kurdské strany bývalého prezidenta Iráku Jalala Talabaniho a všechny zastupitele vyhostila z Turecka.

V minulosti mocní utlačovatelé Kurdů podobné praktiky mezi Kurdy dost často praktikovali a dařilo se jim postavit Kurdy proti sobě. Vyhecovali jednou politickou kurdskou stranu proti druhé a často a ozbrojeně. Ale teď jsou už ty doby na štěstí dávno nenávratně pryč. Kurdské politické strany se hned po získání své místní samostatnosti v Iráku zapřísahali, že nikdy už nikomu nedovolí, aby vyprovokoval mezi Kurdy bratrovražedné střety....

A svět opět mlčí. Ani Bagdádská centrální vláda, která je šíitská, sunitskému Erdoganovi a jeho vládě nezaslala ani protest, že Turecko poslalo ilegálně na irácké území své vražedné komando včetně zbraní, ale ani jiná síla se nezvala. A média? Ta mlčí jako vždy, přece to je jejich Frankenstein, že?

Nebýt obezřetnosti Kurdů, málem, ano málem došlo opět ke krveprolití mezi Kurdy, ke krveprolití mezi bratry. A to vše jen proto, aby ti krvežízniví ukojili na pár chvil své perverzní já a znemožnili základní práva Kurdů na hlasování o své budoucnosti a to tím nejdemokratičtějším instrumentem jaký existuje, to jest referendem.

Fotografie :
- Sultán Erdogan a šef jeho tajné služby Hakan Fidan
- Bojovnici PKK v kurdských horách

Na americké ambasádě v Praze se něco děje: Příprava na velkou krizi? Proč budují další zeď – a ne jen tu? Armáda rekvíruje letiště. Proč je málo másla? Soros jde po krku už i Protiproudu

$
0
0


Petr Hájek
Petr Hájek
4.9.2017 ProtiProud


Petr Hájek, bývalý tiskový mluvčí prezidenta republiky a bývalý zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky pro oblast komunikace a kultury prezidenta Václava Klause, dnes šéfredaktor konzervativního křesťanského a podle vnitráckých chovanců a v propagandě působících pornoherců prý "desinformačního a prokremelského" webu Protiproud, si všímá zvláštních úkazů, které rámují napohled klidný začátek školního roku a ptá se, zda si necháme převálcovat Sorosem, nebo budeme společně bojovat.



Na americké ambasádě v Praze lze zaznamenat podivný stavební ruch. Kupodivu o něm nikdo neinformuje. Královsky placení novináři mainstreamu – zřejmě ze solidárních důvodů – ty nejdůležitější informace přenechávají nám, chudým „dezinformačním webům“. Jak by ne, když mají tolik práce s likvidací Andreje Babiše.


Kříž s máslem


Proto tak pozdě (až když to proběhlo „dezinformačními weby“) zareagovali třeba na podvodný „fake“ Lidlu. Z hlavních médií jsme se pak dozvěděli, že samozřejmě nešlo o manipulaci ale výchovu. Mazáním křížů na fotografiích řeckých kostelů chce prý německý obchodní řetězec tváří v tvář invazi muslimů do Evropy vychovávat k duchovní „neutralitě“.

Nejlepší odpovědí by bylo už do jeho prodejen nikdy ani nestrčit hlavu, jak "statečně" naznačuje i ministr zemědělství Jurečka. Jenže Lidl zase má jako jediný spoustu másla od německých dodavatelů. V Německu kupodivu máslo nechybí, i když je po něm prý celosvětová sháňka. A s majitelem se osobně kamarádí kancléřka Merkelová a Georges Soros. To už pak je jasné, proč Chovancův cenzurní úřad proti dezinformacím ani necekne.

Logicky také ani nemekl, když médii probleskla (a zmizela) krátká zpráva, že Stropnického ministerstvo války (s Ruskem, Afghánistánem, Irákem a spol.) právě rekvíruje bývalá vojenská či soukromá letiště. Po úspěšném zničení armády a jejím převedení na expediční sbor, mělo čtyři, nyní jich narychlo potřebuje šestnáct (!). Prý pro případ „krize“.

Že nám o její blízkosti (kromě dezinformačních webů a prezidenta republiky) nikdo nic neřekl? Asi proto, že je to jasná dezinformace. EU přece šlape jako hodinky, Němci za par dní opět zvolí Merkelovou a všechno bude jako vždycky fajn. Jen to máslo nějak dochází. Ale to je v socialismu normálka. Nedělejme z komára velblouda.


Nadčlověk za katedrou


Je krásně. Dětem i jejich rodičům skončily prázdniny, školy se tedy opět s chutí pustí do ideové „výroby Nového Evropana“ dle německého vzoru. Podle zadání vládnoucí síly EU (Socialistická internacionála) jim to - před rezignací kvůli podezření z korupce její zástupkyně - naordinovala socialistická ministryně školství (instalovaná Sobotkovým Dienstbierem) Kateřina Valachová. Učitelé přesto chtějí stávkovat, protože za tento nadlidský úkol chtějí být i z daní těch, kdo s tím nesouhlasí, placeni jako nadlidé – tak jako jejich kolegové z obdobných státních převýchovných institucí na Západě.

Vše tedy i u nás klape jako na drátkách. Aby bylo ještě lépe, část policie, té patřící socialistickému ministru vnitra Chovancovi, dál pokračuje v operaci Vyžeňme kunu z kurníku!, aneb jak vyzmizíkovat Babiše z politiky. Mediální zábava na čtyřiadvacet hodi non-stop. Co tedy má kdo teď skuhrat o nedostatku másla a jeho astronomických cenách? Ostatně, kdo ví, zda v tom nemají prsty ruští hackeři...

Jako by to bylo něco divného. Starší už asi zapomněli, že pro socialismus jsou „nedostatky v zásobování základními potravinami“ průvodním znakem blahobytu. Mladší to ovšem zjevně ani netuší, rodiče mlčí a nadlidé ve školách jim to správně nevyloží, dokud nebudou brát jako ministři. A tak se u toho tuku z mléka přece jen ještě chvilku zastavme.


Smlouva s ďáblem? 


„Posledních pár kostek dvou českých značek ve zbývajících bedýnkách, jinak jen prázdné místo nebo různě ochucená másla, vesměs z dovozu,“ popsal svůj poznatek z nakupování v Tesku jakýsi čtyřicátník Jan mainstreamovému iDnes. Patrně jde o „fake“, protože mluvčí Teska Václav Koukolíček na dotaz téhož média popřel, že by společnost měla v poslední době na některých prodejnách se zásobami másla problémy.

Jak dále vysvětluje seriózní médium z koncernu MAFRA ve svěřeneckém fondu, „Česko nyní nedokáže vyprodukovat tolik másla, kolik spotřebuje. Ale Kaufland, který odebírá většinu od německých dodavatelů, má v tuto chvíli másla dostatek. Problémy s dodávkami nehlásí ani Lidl spadající pod téhož majitele, nicméně obtížné podmínky na trhu připouští.“Čím to? Ono asi nějak všechno souvisí se vším.

To, že Lidl má másla dost, prý určitě není smlouvou s ďáblem, kterou podle zlých jazyků již dávno uzavřel majitel řetězce (druhý nejbohatší muž Německa s majetkem 20 miliard dolarů) Dieter Schwarz, velký obdivovatel kámoše miliardáře Sorose. To by totiž samozřejmě musel ze svých tiskovin odstranit jakýkoli křesťanský symbol – a naopak propagovat černé chlapíky. Což také na počátku roku, jak si ještě mnozí pamatují, ve svém katalogu důsledně vyplnil. Němci byli vždycky solidní obchodníci.


Poslední tango v Paříži


Jak to s tím máslem ale doopravdy je, vysvětlil na svém Facebooku teprve člen TOP 09 J. Čáslavka: Současné vysoké ceny jsou prý dobrým příkladem toho, že když není produkce mléka regulována Bruselem (mléčné kvóty byly zrušeny v roce 2015 v souvislosti se zavedením protiruských sankcí), tak podléhá tržním a sezónním výkyvům.

Nikoli tedy pro to, že bylo nutno vymlátit krávy kvůli odvetným sankcím ruským, které nám zavřely obrovský trh. Není nad bruselské kvóty. Místo másla nám podle nich nyní dodají migranty. Samozřejmě až po volbách. Ostatně máslo nepotřebujeme. Je to buržoasní přežitek, jak dokumentoval už hanbatý film Poslední tango v Paříži ze šedesátých let. Jenže v té době ho byl dostatek i v té naší reálně-socialistické totalitě. Čert aby se v tom vyznal!


Další Trumpův geopolitický omyl?


Abychom se ale přes ty drobné nedostatky (přičemž samozřejmě převládají úspěchy) vůbec dostali k jádru sdělení: Na americké ambasádě v Praze se totiž děje cosi značně podivného.

V její obrovské rozsáhlé zahradě, zabírající i část vrchu Petřín, se usilovně staví zeď. Tedy ona tam již jedna pochopitelně byla – a docela mohutná, takže stačila od poslední války až podnes. Už nestačí. Ve vnitřním prostoru velvyslanectví se nyní staví ve vzdálenosti několika metrů od té dosavadní další: mohutný čtyřmetrový plot. Něco jako zbudovali Maďaři proti „uprchlíkům“, Pán Bůh jim za to zaplať. Dvojitá zábrana, jako bývala kolem celé naší západní a jižní hranice, v dobách, kdy jsme ještě hranici měli a střežili ji.

Možná se Trumpovi úředníci spletli a začali stavět plot kolem Mexika už rovnou od nás. Vyloučeno není ani, že jde ještě o setrvačnost z dob Obamovy administrativy. Jistota, že temná válečnice Hillary bude černochovou následnicí, která zmáčkne „červené tlačítko“, byla téměř jistotou.


Rusové mlčí


Faktem je, že zadní vjezd do areálu ambasády nyní posílí ještě další mohutná brána. Už je skoro hotová. Pěkně navazuje na slavnou zeď vedlejšího německého velvyslanectví, přes kterou lezli Enderáci v ouvertuře posledního geopolitického výbuchu v Evropě (dnes už by se přes ni nedostali, je nad ní třímetrová železná mříž).

Copak asi soudruzi Američané a Němci očekávají? Na co se připravují? Nemluvě o tom, že v hloubi rozsáhlého zahradního komplexu cosi mohutného dál kutají. Zlí jazykové z Malé strany tvrdí, že tam rozšiřují protiatomový kryt. Že by to souviselo s tím rekvírováním letišť pro generální štáb? S očekávanou „krizí“, o níž nic nemáme vědět, protože jsme přece jako členové NATO bezpečně chráněni?

Rusové o tom přes své satelity jistě vědí své. A je skandální, že jako prokremelský dezinformační web o tom nemáme z Moskvy ani špitnutí. Zato se ozvalo odjinud.


Slovo do vlastních řad?


Georges Soros sice nemá Lidl, ale něco podobně „výživného“: celosvětovou síť na výrobu „barevných revolucí“, na dovoz imigrantů a realizaci sociálně-inženýrského experimentu světového vládnutí. Jednou z hlavních firem této sítě je takzvaná Nadace Open Society Fund. Robert Basch, ředitel její pražské pobočky, která desítkami miliónů dolarů platí zdejší Pátou kolonu v politice i v médiích, přišel s úžasným zjištěním. Prý je u nás a na Slovensku na sto dvaadvacet dezinformačních webů!

Ohromující číslo mu poskytli jeho zaměstnanci z Konšpirátori.sk, Echo24, serveru Neovlivní.cz a think-tanku Evropské hodnoty. Dezinformační média se prý poznají podle toho, že šíří konspirační teorie a nepravdivé zprávy, tedy dezinformace, využívají manipulativní techniky, neověřují fakta a často tají autory a neuvádějí zdroje.

Pokud žasnete nad odvážným „Slovem do vlastních řad“, musím vás zklamat. Soudruh ředitel nemluví o České televizi a rozhlasu, o Bakalových a Babišových médiích či bulvárech, jimiž je náš trh prosycen. Dokonce ani o zmíněných Konšpirátori.sk, Echo24, Neovlivní.cz, Forum 24 antibabiš, či webu pornoherce Jandy s příznačným názvem Evropské hodnoty a desítkách dalších „médií“ zaplavených dolary, eury či korunami (i z našeho státního rozpočtu).

Klid před bouří


Míří ty chudé, závislé výhradně na příspěvcích čtenářů – a platbách inzerentů. Sorosův Bach (to „s“ je v jeho jménu asi omylem či z konspiračních důvodů) znovu naléhavě vyzývá všechny firmy, aby v těchto médiích přestali inzerovat – a tím je zlikvidovali. Vzácný příspěvek k „názorové pluralitě“, jíž se Soros i jeho lidé v Praze tak ohánějí. Je to v „duhovém“ totéž jako jeho kámoš Lidl – se svými pokrokovými černochy a vyretušovanými kříži na střechách kostelů.

Velká krize se prostě připravuje na všech stranách. Nedávno o blízkosti té hospodářské, jež může vypuknout kdykoli s daleko horším průběhem než ta nedávná (jako logická předehra války), hovořil i prezident Zeman. Stavba „zdi“ na americké ambasádě, rekvírování letišť – ale nakonec i ten „nepochopitelný“ nedostatek a dramatické zdražování másla – jsou jejím vzdáleným duněním.

Nyní přistupují k vytvoření další zdi: totální informační blokády. Pokud je nám to jedno, staniž se! Pokud ale se chceme alespoň trochu bránit – což předpokládá alespoň trochu se dozvídat, co se skutečně děje, co na nás ONI chystají, musíme si vzájemně pomoci. Proti výzvě Sorosova muže koncernům a velkým firmám, vyzývám proto všechny přátele Protiproudu:


Nedejme se!


Pomozte nám dál existovat. Velké díky všem, kteří občas či pravidelně kliknou na obrázek pod článkem a posílají nám své drobné i větší (někteří i opravdu štědré, Pán Bůh zaplať!) finanční příspěvky. Je to krev pro náš nevelký, skromný a velmi hospodárný organismus. Náš zisk je samozřejmě nula, provoz však není zadarmo. Potřebujeme proto stálou „transfuzi“. Neškemráme o almužnu, ale o peníze na práci pro nezmanipulovanou část veřejnosti.

ONI to vědí, proto po nás tak jdou. Jsou mocní a silní, ale bojí se nás právě tak jako čert kříže. A je jenom na vás, budou-li v našem rdoušení úspěšní.

Jednoho dne nás asi „vypnou“ tak jako tak. Ale do té doby se ještě může mnohé stát a změnit, pokud si budeme vzájemně pomáhat. Tohle stále ještě máme ve svých rukou. Každá koruna, kterou nám pošlete, je investice k naší společné naději, že jim jejich plány nevyjdou.

Pán Bůh žehnej všem, kteří to nevzdávají a chtějí spolu s námi bojovat.

- - -

Související články z Protiproudu:


USA a Rusko v „paritní válce“: Jako malí kluci na hřišti

$
0
0

Tereza Spencerová
4.9.2017 Literárky

Spojené státy o víkendu zavřely ruský konzulát v San Francisku a další dvě budovy, v nichž sídlila ruská obchodní zastoupení ve Washingtonu DC a New Yorku.


Ruskému ministerstvu zahraničí bylo v týdnu sděleno, že je to odvetné opatření za červencové rozhodnutí Moskvy snížit americké diplomatické a technické zastoupení v Rusku na úroveň ruského zastoupení v USA, což v praxi činí 455 duší, aniž by se vůbec někdo zajímal, proč měly USA v Rusku do té doby skoro dvojnásobně početnější zastoupení.

Mediální mainstream tuto konstrukci zopakoval, byť ve skutečnosti Moskva v červenci reagovala na prosincové, tedy ještě „Obamovo“ vyhoštění 35 ruských diplomatů a zabavení dvou ruských diplomatických objektů v USA. Tehdy Washington podle všeho počítal s tím, že Rusko zareaguje recipročně a hned na počátku tak zhorší vztahy s nastupujícím Donaldem Trumpem, kterého američtí demokraté už více než rok označují za „ruskou loutku“, aniž by to uměli nějak dokázat. V každém případě Rusko právě v červenci vypálilo první salvu v jakési „paritní válce“, v níž nyní svou salvu odpálily USA, stále hluboce ponořené do marného hledání ruských agentů v Trumpově okolí… a dovedly tak celý konflikt na hranici absurdna.

Nejnovější americký krok se totiž týká pouze vyklizení tří objektů a nenutí ruský diplomatický a jiný personál k odjezdu z USA. Čili, na pořadu dne je nejspíš jejich přestěhování do jiných ruských objektů po Spojených státech… Je až neuvěřitelné, že ministerstvo zahraničí USA vysvětlilo své rozhodnutí nezbytností dosáhnout parity nejen v počtu lidí, ale i využívaných budov. A ještě podivnější je konstatování, že diplomaté nejsou vypovězeni „ve snaze zastavit padají spirálu rusko-amerických vztahů“. Jinými slovy, nabízí se pohled na „realitní studenou válku“, kterou je prý třeba vnímat jako příležitost ke zlepšení vztahů.

Jednotka amerických tajných služeb prohledává zabavenou budovu ruského konzulátu v San Francisku. Na horní fotografii je zachycen dým nad ruským konzulátem, kdy ruští diplomaté pálili osobní údaje žadatelů o víza.

S další „paritní“ salvou, která by samozřejmě především měla zlepšit vzájemné vztahy, je nyní na řadě Rusko. Co se asi tak nabízí? Pokud by třeba byli mezi ruskými diplomaty a personálem v USA nějací jednonozí, jednorucí nebo třeba bez oka, mohla by Moskva požadovat paritu v handicapovaných. Americký diplomatický personál v Rusku by tak čekaly krušné chvíle – vybrat někoho a obětovat ho kvůli „paritě končetin“ nemusí být nic příjemného, nicméně alespoň by to vysvětlovalo slib ruského ministra zahraničí Lavrova, že odpověď bude „tvrdá“. A až se příslušně paritně dokaličí, bude moci Washington vytáhnout třeba velký trumf v podobě parity gay diplomatů, který Moskva nejspíš jen tak nepřebije…

(celý text zde)

V centrální části Sýrie bylo zlikvidováno poslední ohnisko odporu IS

$
0
0

4.9.2017 Sputnik

Syrská armáda a dobrovolnické oddíly osvobodily strategicky důležité město Akerbat, operace s cílem zlikvidovat velkou skupinu Islámského státu na východě provincie Hamá probíhala za aktivní podpory ruských vzdušně-kosmických sil. V sobotu to uvedlo ruské ministerstvo obrany.


„Jednotky 4. tankové divize syrských vládních sil ve spolupráci se silami 5. dobrovolnického útočného sboru a jednotkami vojenské rozvědky muchabarát osvobodily město Akerbat. Operace s cílem zlikvidovat velké skupiny Islámského státu na východě provincie Hamá v oblasti strategického města Akerbat probíhala za aktivní podpory ruských VKS," uvádí se ve zprávě.

Ruská letadla likvidovala opevněná stanoviště, obrněnou techniku, střelecké pozice dělostřelectva, velitelská stanoviště a komunikační kanály ozbrojenců IS.

„Tímto došlo k likvidaci posledního velkého ohniska odporu teroristů v centrální části Sýrie. Teď jednotky syrské armády dobíjejí zbytky teroristických skupin IS v akerbatském kotli," stojí ve zprávě.

- - -

Kdo ve skutečnosti rozkládá EU?

$
0
0

Orbán vítá Putina v Pešti
Petr Iskenderov
4.9.2017   Outsidermedia

Pragmatici EU proti atlantistům NATO
Pohled na vztahy Ruska s Maďarskem v poslední době dávají obraz o tom, že hospodářské vztahy a obapolný zájem na upevnění národní suverenity jsou nejdůležitější faktory státní politiky i v případě, že EU a další západní struktury jsou proti. Svědčí o tom výsledky jednání Vladimira Putina v Budapešti dne 28. srpna.


Putin v besedě s Orbánem zmínil, že dynamika hospodářství stoupá. Loni se sice obchod o něco snížil (9,5 %), ale za letošní první polovinu roku narostl o více než 20 % a nyní by už podle propočtů mohlo jít o 27 %. Ruští investoři se o maďarské hospodářství nadále zajímají.

Hlavním ruským projektem v Maďarsku je jaderná elektrárna Paks. V prosinci 2014 byly Rosatomem uzavřeny kontrakty na dva nové energetické bloky. Jejich majitelem bude maďarský stát, ruská strana vkládá 12,5 miliardy EUR na dostavbu jaderné elektrárny. Paks běží od roku 1982, má čtyři reaktory a do maďarské sítě dodává přibližně 50 % elektrické energie. Ještě před podpisem dokumentu vyhodnotilo Maďarsko možnost účasti Rosatomu na budování pátého a šestého bloku v Paksi. Možnost uzavření smlouvy s Ruskem dohodla s EU s tím, že podá v případě zájmu potřebná vysvětlení.

Jenomže poté, co došlo na sankční válku s Ruskem, snažil se Brusel realizaci projektu zabránit. Angažovala se především Evropská komise a agentura Euratom. Prý nemůže být „v současné podobě dohoda o výstavbě pátého a šestého bloku JE Paks schválena“. Důvody z kuloárů: upevnění pozice Ruska v maďarské energetice by mohlo podnítit Budapešť k odmítání protiruských sankcí a zablokování jejich prodlužování. Přesto se nepodařilo Maďarsko od projektu odradit a příští rok mohou začít práce.

Význam upevnění spolupráce Ruska a Maďarska jde za rámec dvoustranných vztahů a svědčí o narůstání vnitřních neshod mezi západní a východní částí EU. Je možné též hovořit o vytváření druhého regionu ve východní části EU, k níž patří i Balkán. Ten se orientuje více na Východ, než na Západ – na Rusko a Čínu. Obrat nastává i v Turecku. I tam upřeli pozornost ke změnám nálad Východoevropanů a Balkánu.

Turecké vydání Aydinlik Gazetesi uvádí: „Dnes, kdy se Turecko jednoznačně odvrací od Atlantistů a obrací se k Eurasii, probíhají důležité geopolitické události i na Balkáně. Rozhodnutí odpovědět na sankce, které EU nasadila proti Rusku na počátku ukrajinské krize, přijal ruský prezident Putin jako profesionální šachista. Zrušil projekt Jižní proud pro transport plynu do Bulharska přes Černé moře a oznámil novou trasu – Turecko.“(pozn.NR - zrušení projektu zahájilo Bulharsko, jehož vláda na nátlak "atlantistů" hodila do projektu vidle, až poté následovalo ruské rozhodnutí projekt ukončit)


Dále list píše: „Projekt Turecký proud je důležitý a podstatný článek v orientaci Turecka na Eurasii. Ovlivnil přímo i Balkán. Když v únoru 2017 navštívil Putin Maďarsko, promluvil o možnosti dodávat tam plyn plynovodem Turecký proud a 5. července byla podepsána odpovídající dohoda. Krom toho byla dosažena dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů v Paksi. … Rusko rovněž vlastní 51 % akcií společnosti Nuclear Power Alliance vytvořené v souvislosti s budováním atomové elektrárny v ČR. Je známo, že Rusko staví JE i v Turecku.“

Podobný názor má i známý americký ekonom William Engdahl. Podle něho „země Východní Evropy, především Maďarsko, ČR a Bulharsko obrátily svoji pozornost směrem k Eurasii, především k Rusku a Číně“ a stejně takové jsou „investice, které tyto země navyšují na Balkáně v rámci projektu Nová Hedvábná stezka a dalších eurasijských infrastrukturních sítí“. Tyto změny odhalují „kolosální rozpory uvnitř EU mezi „atlantisty NATO“ a pragmatickými zeměmi EU, které mají zájem na hospodářském rozvoji a bezpečnosti svých zemí více než na obraně USA.

Orbánova politika směřuje k zabezpečení státní suverenity a zachování národní identity a tím v EU vyvolává rostoucí nelibost. Podle EU ji chce Orbán rozložit. Ve skutečnosti však na rozvratu Evropy pracuje vedení EU. Je to vinou její spekulativní, na fobiích a lžích založené politice. Ti státní činitelé zemí Střední, Východní a Jihovýchodní Evropy, kteří se obávají o budoucnost svých zemí, to chápou.

Převzato z Fondsk.ru

Překlad: zajoch

Polské tažení

$
0
0
Polské tanky v Č. Těšíně (1938)
Jiří Pondělíček
4.9.2017  ČeskéNárodníListy

Pro nás, Čechy a Slováky, začala II. světová válka v září 1938 nepokoji a povstáním henleinovců v pohraničních oblastech (ne, výraz Sudety, který je v této souvislosti nesmyslný, opravdu nehodlám používat). Během podzimu probíhaly na našem území skutečné bojové akce a šlo fakticky o válečnou situaci. Pro ostatní svět ale začala II. světová válka až napadením Polska 1. září 1939.


Polsko nebylo na takovou válku připraveno a vůbec už ne na válku s Německem. Měli přece s Říší dohodu! Německý militarismus, pangermanismus a v posledních letech i nacismus byl pro mnohé polské státníky a generály vzorem a inspirací a nepřítel byl pro ně především na východě. Ať už to bylo carské Rusko nebo Sovětský svaz. Snili o velkém Polsku v hranicích ze 17. století. A pak tu byly pochybné nároky na některá československá území. Těšínsko, Orava. I tam pošilhával pohled polských generálů a plukovníků. Proto se neváhali na podzim 1938 připojit k agresivnímu nátlaku na Československo a loupeži československého území. Po boku nacistů.

Hitler ale s polským spojenectvím dále nepočítal. I Poláci byli pro nacisty příslušníky méněcenné rasy. Už v dubnu 1939 Němci vypověděli smlouvu o neútočení s Polskem, když nepřistoupilo na nestoudné a nepřijatelné návrhy na úpravu hranic ve prospěch Německa. A Hitler měl schopné, všeho schopné lidi, kteří dostali na starost vyvolání konfliktu tak, aby vina padla na Poláky.

Došlo k několika drobným incidentům, dokonce k předčasnému útoku v okolí Jablunkova, který byl v zápětí odvolán. Pak přišla noc na 31. srpna.

Rozhlasový vysílač v Glivicích ve Slezsku, na území Německa, byl přepaden skupinou osob v polských uniformách , které obsadili technické zázemí a za použití nouzového mikrofonu odvysílali výzvu k odporu proti nacistům. Do éteru šla ovšem jen první věta, oznamující, že vysílač je v polských rukou. Další text už pro poruchu vysílače slyšet nebyl. Následovala přestřelka, po níž zůstalo několik mrtvých v polských stejnokrojích.

V tu chvíli jen několik zasvěcených vědělo, že tito polští útočníci jsou ve skutečnosti příslušníci SS v polských uniformách a mrtví byli už přivezeni předem. Šlo o zavražděné vězně z koncentračního tábora Dachau, navlečené do uniforem polské armády. Celou akci připravil šéf SD R. Heydrich a realizoval specialista na vyprovokované incidenty H. Naujoks . Německu to stačilo k označení Polska za útočníka a tak 1.9., daleko od Glivice zahřměly salvy z děl německého křižníku Schleswig – Holstein na polskou námořní základnu Westerplatte. Válka začala. Nyní už II. světová válka. Nelze zamlčet i trapnou skutečnost, že tažení se zúčastnila, z vůle zrádcovského tisovského vedení Slovenské republiky, i slovenská armáda.

Polští obránci Varšavy (1939)

Poláci bojovali statečně. To se nedá popřít. Polská armáda podnikla několik protiútoků a tvrdě byla bráněna Varšava. Stojí za připomenutí, že na polském území v té době už existoval zárodek Československé zahraniční armády v podobě Legionu Čechů a Slováků pod velením pplk. Ludvíka Svobody. V polském letectvu bojovalo i několik československých pilotů.

Lépe vyzbrojené a organizované přesile muselo osamocené Polsko dříve či později podlehnout. Pro rychlost, s jakou nacistické síly postupovaly se nepodařilo do boje plně zapojit československou jednotku a tak se jen zúčastnila protiletecké obrany Tarnopolu. Pod údery wehrmachtu a SS se hroutila nejen polská armáda ale i veškerá polská státní správa.

V této situaci, kdy polský stát byl prakticky zničen, obsadil Sovětský svaz území, ležící na východ od Curzonovy linie, anektovaná Polskem během let 1919 - 1920. Při tom došlo ke střetům s některými polskými jednotkami což se promítlo do už tak dost komplikovaných vztahů mezi Polskem a SSSR. Mnoho polských vojáků se dostalo do sovětské internace. Většina z nich se později zařadila do zahraničních polských jednotek polských generálů Anderse a Berlinga. Bylo ale také mnoho těch, kteří se stali obětí katyňského masakru. Tragédie, kolem které je dodnes mnoho nevyjasněných otázek a která byla dokonale využita goebbelsovskou propagandou. Vztahy mezi Polskem a SSSR se tím pochopitelně zkomplikovaly ještě více.

Polsko bylo poražené a opět rozdělené. Část byla připojena přímo k Německé říši, z části byl vytvořen tzv. generální gouvernement, východní oblasti obsadila Rudá armáda a byly připojeny k Běloruské a Ukrajinské svazové republice. Ve Varšavě bylo nacisty zřízeno smutně proslulé židovské ghetto a polské obyvatelstvo čekalo dlouhých šest let okupace a bezohledné genocidy. Také však domácího a zahraničního odboje plného skutečného hrdinství a vlastenectví. Také však vnitřních rozporů a konfliktů. Druhá světová válka se stala realitou a Polsko, které z této války vzešlo, bylo poničené, postižené těžkými válečnými ztrátami na životech, odhadovanými na cca 6 000 000 osob.

Mladí varšavští povstalci (1944)
Polsko jiné než to předválečné v dobrém i v tom horším slova smyslu ale bylo to Polsko vítězné. Polsko, které přišlo o východní území. Území chudé a s obyvatelstvem většinou ukrajinské a běloruské národnosti a ne zrovna přátelsky nakloněné polskému státu. Získalo ale území nové, které bylo kdysi ve středověku také součástí polského státu. Průmyslové Slezsko i s jeho nerostným bohatstvím, významný přístav Gdaňsk a Pomořany s baltským pobřežím. Hranice na Odře a Nise se staly spolu s Curzonovou liní pevnou hranicí Polska schopného obstát i ve výzvách současného světa. Mnohé tomu nasvědčuje.

Polská "východní armáda" se podílela na konečné fázi osvobozování Československa - Pražské operaci. Padlo při ní 66 Poláků. Na snímku přehlídka oddílů 2. polské armády na náměstí v Mělníku - květen 1945.


- - -
 

„Historik“ Zahradil o tom, „jak nás Slováci zradili“...

$
0
0
Ferdinand Vrábel 
4.9.2017  NovéSlovo
Dosť často sa z rôznych strán konštatuje, že vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi sú dnes, 25 rokov po rozdelení Československa, najlepšie, aké kedy boli. Napriek tomu sa z času na čas vyskytne výrok, či už od viac-menej marginálnych politikov alebo od málo zorientovaných publicistov, ktorý sa snaží kaliť túto čistú vodu. 


Nedávno sa o to pokúsil aj už polozabudnutý český politik Jan Zahradil (ODS) v rozhovore pre server Parlamentní listy 27. augusta 2017, ktorý sa síce venoval viac kritike českého premiéra Bohuslava Sobotku a „jeho party“ novinárov, ale pritom si celkom zbytočne urobil veľkú hanbu svojimi výrokmi na adresu Slovákov a ich údajnej opakovanej zrady.


Slovenská zrada je také slovné spojenie, ktoré musí zaujať každého čitateľa, či už v Čechách, alebo na Slovensku. Veď za všetko zlé v bývalom Československu môžu len Slováci. Čo Zahradil vytýka Slovákom – akú zradu či dokonca zrady? Citujem z materiálu: „Pan Fico je premiérem země, která již euro přijala, má jiné priority. Že jsme se Slováky sdíleli společný stát, neznamená, že máme vždy společné zájmy. Ostatně naše zájmy se historicky rozešly již v letech 1938-39, potom v letech 1968-69 a nakonec v letech 1989-92. Dnes se rozcházejí opět, to je realita. Ale nemáme proto důvod kopírovat pana Fica, jak prosazuje pan Sobotka, který naštěstí končí jako premiér i předseda ČSSD.“

Titulok o tom, „jak nás Slováci zradili“, je zrejme nadnesený a je výsledkom len naivnej tvorby novinára, ale keďže sa Zahradil proti nemu neohradil, celkom očividne s ním súhlasí, hoci on sa vyslovil len v takom zmysle, že „naše zájmy se historicky rozešly“... Bez akéhokoľvek vysvetlenia, alebo uvedenia súvislostí. U neinformovaného čitateľa to musí zákonite vyvolať dojem o opakovanej zrade Slovákov voči Čechom a o tom, že Slováci sú notoricky známy zradcovský národ, s ktorým bolo Čechom škoda žiť v spoločnom štáte. Je to, samozrejme, hlboký omyl, ale nezaškodí si to trošku bližšie rozobrať.

Prvá zrada: 1938 – 1939. Zahradil tým myslel rozpad druhej Česko-Slovenskej republiky v marci 1939. Slováci zradili Čechov vyhlásením Slovenského štátu 14. marca 1939 a dôsledkom bola okupácia Čiech a Moravy 15. marca 1939 a vznik Protektorátu Čechy a Morava. To je aj názor väčšiny Čechov na uvedené udalosti, ktorý naznačuje, že keby slovenský snem 14. marca samostatnosť nevyhlásil, nebolo by došlo ani k okupácii Čiech a Moravy hitlerovským Nemeckom. To je očividne neudržateľné tvrdenie, veď o tom, čo sa v marci 1939 stane so zvyškom Česko-Slovenska, bolo už dávno rozhodnuté. Ani Zahradil a ani väčšina Čechov si však už neuvedomuje (ani o tom nevedia, prípadne niektorí nechcú vedieť), že k marcovému vývoju v roku 1939 bolo prvým impulzom niečo, o čom sa vtedy ťažko hovorilo a ešte aj dnes sa mnohým ťažko hovorí – tzv. Homolov puč–, teda vojenský zásah ústrednej česko-slovenskej vlády na Slovensku, ku ktorému došlo z 9. na 10. marca 1939.

Niektorí českí politici sa 12. februára1939 z iniciatívy generála Aloisa Eliáša zišli na tajnej porade v obci Unhošť neďaleko Prahy, kde sa radili o zákroku proti Slovensku. Kritizovali nečinnosť Tisa proti separatistickým tendenciám a rozhodli sa zakročiť. Bolo to nevhodné a aj protiústavné a bol to posledný klinec do rakvy Česko-Slovenska. Na príkaz prezidenta Emila Háchu bol odvolaný z funkcie predsedu vlády Slovenskej krajiny Jozef Tiso spolu s celou vládou a nakrátko dosadený nový premiér Karol Sidor, považovaný za menej radikálneho ako Tiso. Zároveň bol na Slovensku vyhlásený mimoriadny stav so stanným právom, kedy po 19. hodine večernej sa nesmeli občania pohybovať po uliciach. Práve táto neuvážená a zbytočná akcia ústrednej vlády poskytla Hitlerovi zámienku na zásah, ktorý viedol k definitívnemu zániku Česko-Slovenska. Zradili teda vtedy Slováci, alebo Čech Hácha a jeho poradcovia? Na to by si mal odpovedať Zahradil... Na porade Adolfa HitleraJoachimom von Ribbentropom, Josephom Goebbelsom a  maršalom Wilhelmom Keitlom bolo už 10 marca prijaté rozhodnutie, že Nemecko situáciu využije a že 15. marca dôjde k obsadeniu českých krajín. Pravda, aby to vyzeralo všetko decentne, pozvali do Berlína Tisa a potom aj Háchu... Čo sa tam odohralo, to je už všeobecne známe.

Druhá zrada. Ani po dlhšom premýšľaní som neprišiel na to, ako Slováci zradili Čechov v rokoch 1968 – 1969. Azda tým, že českého šéfa komunistov Novotného vystriedal Slovák Dubček? Alebo, že Slováci pozvali interventov z Varšavskej zmluvy (okrem Rumunska a Albánska), aby Československo okupovali? Veď medzi pozývateľmi – vlastizradcami bol len jeden Slovák (vlastne Rusín) Vasil Biľak, ale Čechov bolo nepomerne viac: Alois Indra (ten sa narodil v Medzeve na východnom Slovensku, ale bol českej národnosti), Antonín Kapek, Oldřich Švestka, Drahomír Kolder, Miloš Jakeš... Alebo mal Zahradil na mysli pretvorenie unitárneho Československa na formálnu federáciu? No, to je naozaj obrovská zrada!

Tretia zrada. Najväčším bonbónikom je však podľa mňa slovenská zrada z rokov 1989 – 1992. Je predsa dobre známe, že okrem SNS žiadna slovenská politická strana nechcela rozdelenie spoločného štátu, najmenej Vladimír Mečiar, ale zámienky sa našli a dokonca sa všetko podarilo hodiť na Slovákov: oni to všetko zavinili! Ani zmienka o tom, že sa Česi radi zbavili menej výkonného slovenského hospodárstva, že na popud pomýleného (možno naivného) pacifistu sa zlikvidoval na Slovensku zbrojný priemysel a jeho výpadok „pohotovo“ zaplnila produkcia amerických zbrojoviek, ani zmienka o tom, že na Slovensku bola aj petícia proti rozdeleniu, pod ktorú sa podpísalo okolo 300 000 občanov... Nie, iba Slováci vykopali hrob Československu (vtedy už vlastne Českej a Slovenskej Federatívnej Republike – ČSFR) a Česi tomu bránili zubami-nechtami. Napríklad aj kolkovaním bankoviek, ktoré sa iniciovali v Čechách... Ale zradili Slováci. Neskorší guvernér Českej národnej banky Josef Tošovský priznal, že na kolkovanie československej meny sa začal so spolupracovníkmi pripravovať hneď po parlamentných voľbách v júni 1992, teda v čase, keď ešte pôsobil vo federálnej Štátnej banke československej (ŠBČS). Preto už v auguste 1992 objednali tlač kolkov až v ďalekej Kolumbii. V polovici septembra už tie kolky ležali v pražských trezoroch. Je však dôležité pripomenúť, že všetko zostalo utajené aj pred členmi Bankovej rady ŠBČS zo Slovenska! To nebola zrada?

Podľa právnych teoretikov (Mgr. Jana Kováčiková: K rozdeleniu Česko-Slovenska, online: http://www.projustice.sk/pravne-dejiny/k-rozdeleniu-cesko-slovenska) je „názor, že k zániku ČSFR došlo cestou separácie či secesie Slovenska, prezentovaný zväčša príslušníkmi českej strany, je založený na presvedčení, že podnety vedúce k zániku federácie vyvolala Slovenská národná rada prijatím Deklarácie Slovenskej národnej rady o zvrchovanosti Slovenska (17. júla 1992) pomerne včasným schválením Ústavy Slovenskej republiky (1. septembra 1992) a následne jej skorým vyhlásením a nadobudnutím účinnosti (1. októbra 1992).

Profesor Václav Pavlíček v úvode komentára k Ústave Českej republiky poníma význam Deklarácie o zvrchovanosti ako negáciu proklamovanej zhody oboch národov a republík žiť v spoločnom federatívne usporiadanom štáte, nakoľko svoje sebaurčovacie právo a suverenitu deklarovali už v ústavnom zákone o československej federácii z roku 1968 a v preambule Listiny základných práv a slobôd prijatej 9. januára 1991. Takéto kritické hodnotenie počinov slovenských orgánov však akoby zabúdalo na skutočnosť, že prijatiu Deklarácie predchádzala politická dohoda medzi predstaviteľmi ODS a HZDS zo dňa 19. júna 1992, v ktorej obe strany konštatovali nezhody pokiaľ ide o budúce štátoprávne usporiadanie ČSFR a priklonili sa k rozdeleniu republiky ako k najschodnejšej alternatíve. Rozpad republiky sa v tom čase nielen prezumoval, ale už sa o ňom aj otvorene hovorilo. Prijatiu Deklarácie preto nemožno prikladať váhu iniciátora rozpadu, nakoľko sa udialo iba v reakcii na nedosiahnutie kompromisu a Slovenskú národnú radu nemožno označovať za výlučného strojcu dismembračných aktivít, keďže rozpad Československa sa spomínal ešte pred uskutočnením akýchkoľvek emancipačných krokov z jej strany“. Veru tak. A kto si ešte dnes spomenie na bohorovný výrok vtedajšej predsedníčky Českej národnej rady Dagmar Burešovej: „Česká národní rada o tom nemůže a nechce jednat...“ Rozumelo sa rokovanie so Slovenskou národnou radou o usporiadaní nových vzťahov medzi Čechmi a Slovákmi, o „autentickej federácii“...  Slováci chceli rokovať, na druhej strane však chýbal partner.

Zo strany Jana Zahradila došlo v tomto rozhovore pre Parlamentní listy k celému radu nepresností a aj klamstiev, ktoré nepriťažujú Slovákom, ale, naopak, druhej strane. Je to zase jeden z dôkazov, že máloktorý český politik považoval a ešte aj dnes považuje Slovákov za rovnocenných a vzťahy oboch národov sa snaží zarámovať do pokriveného rámu, ktorý vyhovuje jeho skresleným názorom a chabým vedomostiam o našej spoločnej histórii.

- - -
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live