Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Jak lehce se vzdáváme vlastní minulosti a kultury – Devastace pomníku Petra Bezruče ve Frýdku Místku

$
0
0
Aleš Uhlíř
18. 10. 2017
Národní památkový ústav vede v seznamu kulturních památek Pomník Petra Bezruče z bludných balvanů ve Frýdku-Místku. Podle památkového katalogu je pomník památkově chráněný od 3. 5. 1958. NPÚ má pomník za existující ve stavu, jak je popsán v evidenčním listu kulturní památky: „Symbolický památník věnovaný památce slezského básníka P. Bezruče. Ústředním prvkem kompozice jsou tři spojené vertikální kamenné desky, kolem kterých jsou seskupeny bludné balvany s názvy Bezručových básní. Pomník vznikl v r. 1937, je dílem V. Brázdila“.


Pomník básníka Petra Bezruče, který na místecké poště v letech 1891 – 1893 pracoval jako poštovní úředník, přečkal i dobu německé okupace. Byl sice poškozen, avšak po roce 1945 se jej opět podařilo z původních částí sestavit. V roce 1980 byl z důvodu stavebních prací přemístěn z parku u autobusového nádraží na sídliště Riviéra. Na nepříliš kvalitní fotografii z mobilu pořízené v roce 2005 je pomník ještě v pořádku. V roce 2017 je však tato kulturní památka, jejímž vlastníkem je město, minulostí. Z 12 bludných balvanů ze severských žul a rul, které k nám v předposlední velké době ledové dopravil ze Skandinávie ledovec, zůstala asi polovina. O pomníku nemůže být řeč, kameny jsou navršeny na hromadu spolu se zbytky „vertikálních kamenných desek“. Tak dnes vypadá v České republice pomník Petra Bezruče.

Nahoře stav 2005, dole  stav 2017    Foto: autor

Na mimořádné schůzi poslanců padlo násobně víckrát jméno Babiš než slovo lithium, kvůli kterému se schůze měla konat... Šlo jen o předvolební dehonestaci Babiše. Všichni hrrr na něho, v čele se Sobotkou

$
0
0
Břetislav Olšer
17.10. 2017   Rukojmí
Sobotka má geny holohlavého vlkodlaka s rovnátky, omlouvám se, ale takového bubáka znám z pohádky mé valašské babičky, a má též trošku v gaťatech ze strachu, že půjde bručet pro pět miliard, o které zřejmě okradl stát prodejem jeho OKD. V mezním zoufalství si nevidí do úst a kydá na sebe další svinstva…
Vypadalo to sice na pořádnou pondělní melu, ale bratrovražedný boj mezi poslanci a vládními papaláši jsem fakt nečekal, když třeba před kameraci jako vždy masturbující Kalousek, posilněn několika promile, zuřivě lál Babišovi do kriminálníků a komunistických fízlů... Presumpce neviny po knížecku... Zde by se hodil bonmot: Pokud platí, že za zveřejnění fotografie zloděje dostanete pokutu, tak se autoři předvolebních billboardů ČSSD, ODS a TOP 09 nedoplatí…

Zkrátka, necelý týden před volbami se včera sešla Sněmovna na mimořádné schůzi věnované memorandu o lithiu, které podepsal s australskou firmou European Metals Holdings (EMH), (že by fakt podvodnou firmou s šesti zaměstnanci v malém obýváku na Panenských ostrovech...?), ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Z podpisu dokumentu zmiňujícího budoucí spolupráci při těžbě se před volbami stalo nefalšované krvelačné politické panoptikum s notnou dávkou sprostých slov a zákeřných invektiv...

Nemíním ten zběsilý děs popisovat, jen bych rád sdělil pár emotivních vět o premiéru na zapřenou Sobotkovi, u něhož se projevují znaky duševní retardace. Verše Egona Bondyho "Člověk ze zoufalství snadno pomate se…" zpívala už v 80. letech legendární skupina Garáž... Proto se hned, jak tuto glosu dopíši, budu muset jít odvšivit z toho parlamentního hnoje a vydezinfikovat od rizika nákazy poslanecko-socanským morem svoji zmoženou valašskou duši... http://www.rukojmi.cz/clanky/3557-otevreny-dopis-bohuslavu-sobotkovi-premieru-ceska-a-cerstve-zvolenemu-predsedovi-cssd

Je mi fyzicky zle, když třeba říká, že zmíněná schůze má jediný cíl: „Je potřeba odvést pozornost společnosti údajnou kolosální lží o memorandu pro těžbu lithia,“ a překotně poukazuje na kauzu Čapí hnízdo, ve které jsou stíháni Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek z ANO.

(Pro 50 milionů, když jen Babiš sám odevzdává na daních víc než celá sněmovní cháska...)

Zcela otupělý Sobotka patrně zapomněl, jak si právě Andrej Babiš nedávno užil ve Sněmovně chvíli, kdy se jednalo právě o jeho Čapím hnízdě a ukázal totiž všem poslancům ceduli s fotografiemi opozičních poslanců – Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové (oba TOP 09), Petra Bendla z ODS a Davida Ratha (ex ČSSD), kteří podle něj dotaci na Farmu Čapí hnízdo schválili nebo ji kontrolovali.

Farma Čapí hnízdo získala dotaci v roce 2008. Mimochodem v té době byl hejtmanem Středočeského kraje Petr Bendl z ODS… Více zde: http://www.rukojmi.cz/clanky/1363-babis-zamestnava-na-30-tisic-lidi-bakala-privedl-hrave-na-mizinu-tisice-horniku-a-svych-najemniku

Včera na mimořádné schůzi poslanců padlo násobně vícekrát jméno Babiš než slovo lithium, kvůli kterému se schůze měla konat. Omyl. Šlo jen o předvolební dehonestaci Andreje Babiše. Všichni hrrr na něho. Přitom lithium je zázračný kov po baterie, jadernou energetiku či farmacii. Na Cínovci by měla báňským způsobem probíhat těžba rudy lithia, cínu a wolframu, z níž se různými úpravami získá lithium a další užitečné kovy.

(A nyní o lithiu a jeho výhodách pro Česko, o nichž Sobotkovi lidé mluví jako o nesmyslu; Lithium je průmyslově široce využívaný kov, který se používá kromě jiného i do baterií moderních elektronických přístrojů. Další získané kovy částečně pokryjí náklady na hlavní výrobu lithia. Podle velmi střízlivých odhadů je na Cínovci 37 milionů tun rudy., které obsahují lithium karbonát ve výši 0,8 procenta a 28 milionů tun rudy s obsahem cínu 0,4 procenta.

Pokud stát zahájí těžbu, může lithium na Cínovci dobývat minimálně 50 nebo i 100 let. Třicet let staré odhady hovoří o tom, že by na Cínovci měl být až milion tun lithia. Při současných cenách by se kov prodal za tři biliony korun! Jen pro zajímavost náš státní dluh 1,6 bilionu by byl okamžitě smazán.

Jestli necháme potichu tuto krádež spát, tak se zase se někdo na náš úkor napakuje, vytěží naše lithium a nám tu zbude zdevastované okolí těžby, poškozená krajina, a lithium budeme dál draze kupovat a přitom naši horníci nemají práci, nechápu proč nás tu bude vykrádat zahraniční firma, copak by jsme si nemohli lithium vytěžit v rámci státního podniku a využít pro svoji energetickou soběstačnost…?) http://www.stranapatrioti.cz/l/voda-byla-ukradena-nyni-se-chysta-kradez-lithia/?fb_comment_id=1350763894944181_1351584894862081#f129e76bac7d69e







Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, aneb Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá...

A právě zpocený vlkodlak Sobotka včera skoro mlčel o lithiu, ale nevynechal zmínit rovněž Babišův soud na Slovensku ohledně neoprávněného vedení ve spisech StB. „Je evidovaným agentem komunistické StB a estébáci, kteří v jeho prospěch vypovídali u soudu, aby mu pomohli, budou zřejmě pro příští jednání u soudu na Slovensku nepoužitelní,“ zavyl v zoufalství Sobotka a kauzu lithium označil za „umělou a zcela vylhanou“. http://www.rukojmi.cz/clanky/4719-dopis-andreje-babise-ministrovi-prumyslu-a-obchodu-za-cssd-jirimu-havlickovi

Jaksi mu k jeho neštěstí nedošlo, že mám černé na bílém, když coby šéf ČSSD a kandidát na premiéra považoval ještě 4. listopadu 2013 za správné, aby kandidáti do vlády museli předložit negativní lustrační osvědčení. „Je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále,“ řekl tehdy.

Ovšem náš mladý socialista ví, co je to obrtlík. Osočil sice kliku spiklenců Hašek, Tejc, Škromach, Zimola a Chovanec ze spiknutí a stranického puče, aby následně odpustil svému marnotratnému synovi a rychlokvašenému studentu z plzeňských práv Milanovi s tím, že si ho pojistil trafikou v podobě ministra vnitra...

A než se tenkrát zmatený našinec stačil nadechnout, změnil ferdyšo-pištorácky rétoriku i vůči Babišovi. Za 20 dní zázračně nabyl totiž poznání, že pětadvacet let po roce 1989 už přišel čas na to, abychom se zamysleli nad tím, zdali má být lustrační zákon vůbec uplatňován. Najednou prý platí zákon o státní službě, který říká, že člen vlády nemá povinnost předkládat lustrační osvědčení. Pro svoji kariéru by zaprodal snad i svoji babičku… Dvě tváře kariérního Sobotky; lustrační zvyklost či post premiéra?Obrtlík Bohuslav Sobotka aneb Ještě včera lustrace, dnes už ne…?

"Lustrační zákon se vztahuje na funkce v orgánech státní správy České republiky. Služební zákon ve svém paragrafu 2, odstavci jedna výslovně stanoví, že se nevztahuje na členy vlády. Tedy v případě člena vlády je vyloučeno použití lustračního zákona," uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.

A vůbec mu v tom trapném lhaní nevadilo, že dostal v přestupkovém řízení od radnice Prahy 1 pokutu 10 tisíc korun za to, že navrhl šéfa hnutí ANO Andreje Babiše do vlády na post ministra financí bez lustračního osvědčení. Sobotka se vehementně hájil, že s pokutou nesouhlasí a odvolá se. Rozhodnutí považuje za politické. Babiš se nabídl, že pokutu zaplatí za něj. Ale šéf ANO nic platit nemusel. Sobotka by to prý nepřijal... Má přece svoji vlkodlačí hrdost...

"S rozhodnutím nesouhlasím a podám proti němu odvolání. To, že je vůbec přestupkové řízení vedeno, je daň za politickou stabilitu. Jiným způsobem se po volbách většinová a hlavně životaschopná vláda sestavit nedala. To při svém následném ústavním rozhodnutí akceptovali jak prezident republiky, tak Poslanecká sněmovna,"řekl iDNES.cz předseda vlády Sobotka.

"Podnět občana kvůli údajnému přestupku je daň za vznik vlády. Pan Babiš si o lustrační osvědčení nepožádal, a žádné tedy neměl. Pokud bych ho na ministra nenavrhl, novou vládu bychom neměli a zmítali bychom se po volbách v politické nestabilitě," uvedl ten vykutálený rošťák, co se mnu po nocích zdálo jen o korytu premiéra, a který věděl, že Babiš svůj soud, že s StB nikdy žádný závazek spolupráce nepodepsal, v Bratislavě s tamějším Ústavem paměti národa vyhrál….

Letos v září však pár dnů před volbami bratislavský Ústav paměti národa změnil názor, proč asi, když ANO vede s obřím náskokem v preferencích, a vše vrátil k novému projednání; zoufalec Sobotka na tuto svoji vysněnou objednávku včera patřičně reagoval, čímž všechny své kecy o tom, že by lustrace už měly být zrušeny, byly ty tam.

Už snad neplatí, pane lavírovací Sobotko, co jste říkal nedávno, že pár desítek let po roce 1989 už přišel čas na to, abychom se zamysleli nad tím, zdali má být lustrační zákon vůbec uplatňován...?

Naštěstí je v barevné televizi vidět, jak se hanbou červená, když zapomněl na rok 2013 a do kamery i včera bezostyšně tvrdil: „Je evidovaným agentem komunistické StB a estébáci, kteří v jeho prospěch vypovídali u soudu, aby mu pomohli, budou zřejmě pro příští jednání u soudu na Slovensku nepoužitelní… A jako takový nemůže být ve vládě ani v politice…“

Babiš se brání: “StB jsem předal analýzu, proč by nebylo vhodné dovážet syrské fosfáty. Popsal jsem špatnou kvalitu této suroviny a zdůvodnil negativní dopady na životní prostředí při případném dovozu do Československa, a to kvůli velké prašnosti…“

(Wikipedie: "Andrej Babiš od září 1969 začal chodit do běžného švýcarského státního gymnázia. Po návratu ze Ženevy studoval gymnázium v Bratislavě, kde v roce 1974 maturoval a byl přijat na obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické, směr zahraniční obchod. Věnoval se práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a nastoupil do PZO Chemapol Bratislava. Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát Petrimexu do Maroka, kde zastupoval asi 15 podniků zahraničního obchodu, např. Lignu či Motokov…“)

Bývalý důstojník tajné služby Andrej Kulha tvrdí, že Andrej Babiš na 98 procent agentem StB nebyl a jeho spis je zfalšovaný. Z manipulace se spisem obvinil bývalé kolegy, s nimiž se dostal před sametovou revolucí do konfliktu..

Inu, pokud platí, že za zveřejnění fotografie zloděje dostanete pokutu, tak se autoři předvolebních billboardů ČSSD, ODS a TOP 09 nedoplatí…

PS: Před rokem 89 nás uráželo, že československý uran byl povinně vyvážen do SSSR. A vazalové Moskvy za to byli nenáviděni. Proč tedy byli včera noví vazalové Západu s podpisem memoranda o prodej lithia Australanům obdobně vypískání, když Sněmovna zhruba po devítihodinové debatě hlasy potencionálních vítězů víkendových voleb hnutí ANO, KSČM a hnutím Svododa a přímá demokracie požádala vládu, aby zrušila platnost memoranda o lithiu…?

To podepsal s australskou těžařskou firmou European Metals Holdings krátce před parlamentními volbami ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Končící dolní komora také uvedla, že lithium by měl v Česku těžit státní podnik. Dolní komora ve výše uvedeném zastoupení požádala vládu, aby „memorandum vzhledem ke zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní“. Komunisté ještě prosadili text, kterým Sněmovna říká, že memorandum je nezávazné a nemůže mít vliv na případné arbitráže podle dohod o ochraně investic.

A jak argumentuje Sobotkova australsko-panensko ostrovní lobby:http://www.metro.cz/lithiova-boure-ve-sklenici-vody-miliardy-nebo-biliony-pfs-/region.aspx?c=A171010_191953_metro-region_jsk

http://www.rukojmi.cz/clanky/2654-jak-muze-byt-v-cele-vlady-sobotka-ferdys-pistora-ktery-podvadel-pri-privatizaci-okd-lhal-pri-volbach-pri-posuzovani-lustraci-a-dnes-je-pro-cirkevni-restituce-proti-nimz-vytahl-ve-snemovne-transparent

http://www.rukojmi.cz/clanky/984-pane-prezidente-zemane-proc-hned-kalasnikov-kdyz-to-jde-havloidne-s-humanitarni-bombou

A ještě Sobotkův největší podvod jeho života... http://www.rukojmi.cz/clanky/271-co-predchazelo-bakalove-zlodejne-s-hornickymi-byty-aneb-pamatuje-si-sobotka-sveho-kostlivce-ve-skrini-z-roku-2004

Hrabej, hrabej, vykrůcaj, aby se mi byznys nězrůcal, aneb Havloidní Bakala tyje z “bakaných” dolarů…?

K volbám ...

$
0
0
Jaroslav Loudil
18. 10. 2017
Mezi českými žurnalisty (nyní paní Ryšavá) zavládlo zděšení, že české politické strany před volbami zapomínají silně kydat hnůj na Rusko a provolávat přitom věčnou slávu USA a NATO. Prý tuto povinnost podržtašků a servilních patolízalů Washingtonu /od časů kolaboranta Havla/ nyní silně opomíjíme ! Pouze pan Kalousek drží tuto - "Korouhev všech evropských Rusofobů dostatečně vysoko" a ačkoli mu nikdo v Čechách neřekne jinak , než "Padákový smrtihlav" - měl by prý dostat záslužný metál : "Hlavní patolízal středoevropské banánové republiky USA".


Ale k volbám. Nedoporučuji dávat hlas dosavadním zavedeným stranám, které tu po roce 1990 zatím vládly. Proč ? V privatizaci po roce 1990 rozkradly polovinu republiky, zatáhly nás do agresívního útočného paktu NATO , z Čechů udělaly jenom chudé příbuzné Západu pobývající na tři směny v různých montovnách . Jejich přední politici se účastnili masívní korupce, krádeží, lhaní a podvodů. Dát hlas těmto stranám může dát jenom nějaký masochista, který si pod sebou rád řeže větev . Tedy NE : ČSSD, TOP - 09, ODS, KDU-ČSL, Starostové.

Podle posledního předvolebního průzkumu - viz. odkaz, je zde velká šance sebrat těmto stranám konečně vítr z plachet. ANO, Komunisté, Piráti a SPD mají v součtu kolem 60 % !! a těmto stranám je třeba dát důvěru. Sám nejspíše hodím lístek soudně stíhanému Babišovi, má moji důvěru . Lepší premiér jak Sobotka.

P.S. V Rakousku to dotáhli v neděli ve volbách lidovci se svobodnými také na 60 % . Vítězní politici mají dobré vztahy s Viktorem Orbánem v Maďarsku, takže můžeme doufat v posílení protibruselských nálad v další zemi Evropy.

Už chystám šampaňské na sobotní večerní sčítání hlasů. Věřím , že to tentokrát - "dopadne".

https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/politicke-strany-pred-volbami-zapomnely-na-rusko-38560?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp

O čem jsou volby 2017

$
0
0

Pavel Letko 
18.10.2017  E-republika
 

Zkušenost říká, že nejvíc se toho dozvíme jeden až dva dny před volbami. Tento postup se osvědčil jak v kauze Bartončík, tak v kauze Kubiceho zprávy s údajnou pedofilií někdejšího předsedy vlády Jiřího Paroubka.


Myslím, že nemá cenu hodnotit a rozebírat programy jednotlivých stran. Jde o brutální boj o moc. Na jedné straně mocenská klika, která je u vesla 28 let, na druhé straně „zbytek světa“. Dinosauří mocenské uskupení zahrnuje ČSSD, TOP09, ODS, KDU–ČSL, Piráty, případné Starosty a Zelené. To je půdorys budoucí koalice, případně rozbíječů kterékoliv jiné vlády. Tato skupina se již dnes se svými preferencemi blíží vítězství. A to ještě máme před sebou skandál s Babišem nebo Okamurou, anebo oběma.

Zkušenost říká, že nejvíc se toho dozvíme jeden až dva dny před volbami. Tento postup se osvědčil jak v kauze Bartončík, tak v kauze Kubiceho zprávy s údajnou pedofilií někdejšího předsedy vlády Jiřího Paroubka. Metody jsou tedy již profláklé, i když novodobí pionýři stále pějí píseň o svobodě. S naivní prostoduchostí důvěřují tomuto prohnilému, zkorumpovanému režimu, kde se sice staly chyby, soudruzi, tedy vlastně přátelé, bratři a sestry, dámy a pánové, přiznejme si to, chyby se staly, ale jinak v podstatě vyjadřujeme nerozborné přátelství s lidem Západu a nikdy jinak. Naše mládež je opravdu mládež nová, totiž Havlova.

Metody včerejších estébáků a dnešních pracovníků zajišťujících náš klidný spánek jsou sice velmi často k nerozeznání podobné, ale oni vystupovali pod nenáviděnou vlajkou Sovětského svazu, kdežto moderní člověk země české klanějící se slunci výhradně na západě, demonstruje zásadně pod vlajkou Tibetu. Inu pokrok nezastavíš. Vypočítávat podrazy naší rýsující koalice a jejich podporovatelů ze zákulisí nemá význam. Snad stojí zato připomenout si jen jednu kauzu tuzemsko-zahraniční, jak jinak než antibabišovku. Prapodivné rozhodnutí Slovenského ústavního soudu popsal Jiří Schneider v článku Slovenský Ústavní soud se asi zbláznil. Doporučuji si opravdu přečíst, ať už máte vztah k Babišovi jakýkoliv. Zachází-li se takto s miliardářem Babišem, jak se asi bude zacházet s vámi, bude-li toho třeba? A o tom, bude-li toho třeba, občané, rozhodne někdo, koho neznáte a nikdy jste neznali.

Panoptikum naší správy věcí veřejných


K výše uvedenému a ke všem kauzám, které jsme na E-republice komentovali, mohu zmínit jednu čerstvou, která tedy je opravdu vydatná. Lithium. To nám byl čert dlužen. Nerostné bohatství zničilo již tolik zemí a uvrhlo je do bídy, občanských válek a teroru korporací, že teď by měli zpozornět opravdu všichni. Na území České republiky se našly významné zásoby lithia v hodnotě až dva biliony korun. Jde o objev světového významu.

Kauza lithium


Odmyslete si vážení čtenáři všechny informace, které jste slyšeli. Vezměte v potaz jen nezpochybnitelná průkazná fakta. Ta říkají: ministr české vlády za ČSSD podepsal Memorandum o spolupráci v těžbě lithia s firmou sídlící v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech. Na stránkách společnosti ZDE je prezentován jako jeden z garantů dobrého byznysu Richard Pavlík, někdejší manažer OKD Zdeňka Bakaly. O celé kauze jednala sněmovna a referuje o ní Týden ZDE.

Nabízí se tedy přinejmenším dvě jednoduché, prosté otázky.

Proč ministr české vlády pan Havlíček podepsal memorandum s firmou s nejasnou vlastnickou strukturou navíc se sídlem na Britských Panenských ostrovech, tedy v daňovém ráji?

A proč tak učinil nyní, těsně před volbami?

Odpovědi jsou nasnadě, přinejmenším tři.
a) v naší sociální demokracii jsou imbecilové a sociopati neschopní sebereflexe
b) naše sociální demokracie je totálně zkorumpovaná (i) těžařskou lobby
c) naše sociální demokracie plní úlohu loutek v rukou uhlobaronů a jiných dobrodinců lidstva

Jedna odpověď samozřejmě nevylučuje druhou, pravděpodobně se vhodně kombinují a doplňují. Tím je částečně zkomplikována možnost řadového voliče správně se orientovat. Zásadní otázkou je, zda jsou ve vedení sociální demokraté hlupáci, zkorumpovaní hlupáci, nebo zkorumpovaní hloupí bílí koně.

Připomeňme si, že KDU-ČSL ve shodě s ČSSD odmítla Memorandum odvolat, či jinak prohlásit za nezávazné. To udělala až poslanecká sněmovna na popud především KSČM a hnutí ANO.

Koho tedy volit? Piráti vyloučili spolupráci s KSČM, SPD a ANO, nikoliv ovšem s takto „kvalifikovanými“ správci republiky. Takže, babo raď.



Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Budoucnost EU je v sázce v Katalánsku - V povýšené Evropské unii bylo vytvořeno nové paradigma: „Ve jménu demokracie se zdržte hlasování, nebo jinak…“

$
0
0
Pepe Escobar
18.10.2017 InformationClearingHous, překlad Zvědavec

Fašista Franco je už přes čtyřicet let mrtvý, ale Španělsko je stále zatíženo jeho diktátorskou mrtvolou. Přímo v povýšené Evropské unii, která se označuje za domácího/blahosklonného poskytovatele lidských práv pro menší regiony po celé planetě, vzniklo nové paradigma: „Ve jménu demokracie se zdržte hlasování, nebo jinak…“ Nazvěme to demokracií ve stylu nano-Franca.


Nano-Franco je španělský premiér Mariano Rajoy, jehož hrdinské zásahové jednotky byly přesunuty v rámci vážné celostátní teroristické hrozby, aby použily obušky a střílely gumovými projektily, nikoli však proti džihádistům, ale… voličům. Nejméně šest škol se stalo terénem pro to, co bylo správně nazváno bojem o Barcelonu.

Extrémní pravice dokonce demonstrovala přímo v Barceloně. Přesto se to ve španělské televizi neuvádělo, protože to bylo v rozporu s oficiální madridskou verzí.

Katalánská vláda porazila fašistické neurvalce dvěma velmi jednoduchými způsoby - jak odhalil deník La Vanguardia. „Mám plastové dózy. Kde se sejdeme?“ - to byl kód na předplaceném mobilním telefonu, aby lidé mohli shromažďovat a chránit hlasovací schránky. „Jsem obchodní cestující s papírem“ - to byl kód, který chránil skutečné papírové hlasovací lístky. Julian Assange (zakladatel WikiLeaks) varoval před 1. internetovou válkou na světě, kterou rozpoutal Madrid, aby zničil elektronický hlasovací systém. Protiúder byl - doslova - na papíře. Agentura pro národní bezpečnost USA jistě dostala pár lekcí.

Takže jsme tu měli sílu technologie, zkombinovanou se zbabělými utlačovatelskými frankistickými taktikami, odporujícími síle lidu. Jako když rodiče stávkovali ve školách, aby se ujistili, že školy budou v den referenda fungovat. Podle předběžných výsledků přišlo přibližně 90% z 2,26 milionů Katalánců hlasovat ve prospěch nezávislosti na Španělsku. Katalánsko má 5,3 milionů registrovaných voličů.

Zhruba 770 000 hlasů se ztratilo kvůli zátahům španělské policie. Volební účast kolem 42% se nemusí zdát vysoká, ale rozhodně není nízká. Během dne narůstal v celém Katalánsku pocit, a to ve všech společenských třídách, že už se nejedná o nezávislost, ale že je to boj proti novému druhu fašismu. Je jisté, že přijde skutečná bouře.

 

„No pasarán“ (Neprojdou)


„Institucionální prohlášení“ o naprosté průměrnosti premiéra nano-Franca Rajoye, a to ihned po skončení voleb, vyvolalo nedůvěru. Vrcholem byla nevalnost, tak jak ji viděl Magritte: „Ceci n'est pas referendum“ (Toto není referendum). (Surrealistický malíř René Magritte napsal pod svůj obraz s dýmkou „Ceci n'est pas une pipe“, tzn. „Toto není dýmka.“ - pozn. překl.) Toto referendum se nikdy nekonalo. A nikdy se konat nemohlo, protože „ve Španělsku je zralá a vyspělá demokracie, Španělsko je přátelské a tolerantní“. Události během dne však prokázaly, že to je lež.

Premiér Rajoy uvedl, že „velká většina obyvatel Katalánska se nechtěla tohoto scénáře odtržení účastnit“. Další lež. Dokonce ještě před „neexistujícím“ referendem 70 - 80% Katalánců uvedlo po debatě o jejich budoucnosti, že chtějí hlasovat.

Klíčové je, že Rajoy vyzdvihl „neochvějnou podporu EU a mezinárodního společenství“. Samozřejmě, vždyť nezvolené „elity“ EU v Bruselu a hlavních evropských městech jsou absolutně zastrašeny tím, když se občané EU začnou svévolně projevovat.

Avšak největší lží nano-Franca bylo tvrzení, že „demokracie zvítězila, protože byla respektována ústava“.

Rajoy strávil poslední týdny obhajováním potlačení referenda - předně se dovolával „respektování zákonů, jako jsou ty naše“. Je to skutečně „jejich“ zákon. Jádrem této záležitosti jsou články 116 a 155 zaostalé španělské ústavy, kdy první článek popisuje, jak ve Španělsku funguje stav varování, výjimečný stav a obléhání, a ten druhý se uplatňuje při „nařízeních donutit [autonomní komunity] silou, aby plnily… závazky, nebo za účelem ochrany… obecných zájmů“.

Nuže, tyto „závazky“ a „obecné zájmy“ definoval - kdo jiný, než Madrid, pouze Madrid. Španělský Ústavní soud je jen žert - nemohl by se o podstatu dělby moci postarat méně. Soud shromažďuje skupinu mafiánů/jelimánků, striktně dodržujících zákony, kteří pracují pro obě strany establishmentu - tzv. „socialisty“ PSOE (Španělská socialistická dělnická strana) a středověké pravicové křídlo (Rajoyova Lidová strana - PP).

Jen málo lidí, kteří nejsou ze Španělska, si může vzpomenout na neúspěšný převrat z 23. února 1981 - kdy došlo k pokusu vrhnout Španělsko zpět do dlouhé tmavé frankistické noci. Já jsem tehdy v Barceloně byl, když se to stalo - a to mi živě připomnělo vojenské převraty v 60. a 70. letech v Jižní Americe. Od převratu platí, že vše, co je ve Španělsku považováno za „spravedlnost“, nikdy nepřestalo být pouhým lokajem těchto dvou politických stran.

Ústavní soud skutečně pozastavil katalánský zákon o referendu s námitkou, že porušuje - středověkou - španělskou ústavu. Tato hanebná tajná úmluva je křišťálově jasná pro většinu lidí v Katalánsku. To, co v podstatě Madrid dělá, lze přirovnat k převratu - proti katalánské vládě a samozřejmě proti demokracii. Není divu, že se do ulic Katalánska vrátila nesmrtelná mantra občanské války: „¡No pasarán!“ Neprojdou.

 

Brusel vytváří demofobii


Rajoy - násilnický, průměrný a zkorumpovaný (to je další dlouhý příběh) člověk - lhal dokonce ještě víc, když řekl, že nechává „dveře otevřené pro dialog“. Nikdy nechtěl vést žádný dialog s Katalánskem - vždy odmítal referendum, a to v jakékoli podobě nebo formě, nebo převedení jakékoli pravomoci na katalánskou regionální vládu. Katalánský regionální prezident Carles Puigdemont trvá na tom, že musel vyhlásit referendum, protože to je právě to, co separatistické strany slíbily, když před dvěma lety vyhrály regionální volby.

A samozřejmě, že nikdo není v této tvrdé hře o moc andělem. PDeCaT (Demokratická strana Katalánska), hlavní síla, stojící za referendem, zabředla také do korupce.

Samotné Katalánsko je stejně ekonomicky silné jako Dánsko; 7,5 milionu lidí, přibližně 16% španělské populace, avšak vytvářejí 20% hrubého domácího produktu, získávají třetinu zahraničních investic a tvoří třetinu vývozu. V zemi, kde je nezaměstnanost strašně vysoká (30%), by ztráta Katalánska byla konečnou katastrofou.

Madrid v podstatě upřednostňuje pouze dvě priority - poslušně dodržovat úsporné diktáty EU a všemožně se snažit rozdrtit jakoukoli regionální snahu o autonomii.

Katalánský historik Josep Fontana v rozsáhlém, osvíceném rozhovoru identifikoval podstatu této záležitosti: „Pro mě je skandální to, že PP rozvířila veřejné mínění tvrzením, že vyhlášení referenda znamená následné odtržení Katalánska, i když ví, že odtržení není možné. Je to nemožné, protože by to znamenalo, že Generalitat by musel požádat madridskou vládu, aby byla tak laskavá, a stáhla svou armádu, četníky (Guardia Civil) a národní policii z Katalánska, a pokorně se vzdala území, které poskytuje 20% HDP... tak proč používají tuto výmluvu, která vyvolává klima, připomínající občanskou válku?“

Za přízrakem občanské války je celkový obraz ještě žhavější.

Skotská národní strana (SNP) je jakýsi pokrevní bratranec katalánských separatistů, neboť odmítá ústřední autoritu, která je vnímána jako nelegitimní, i s veškerými doprovodnými negativními litaniemi. Členové SNP si stěžují, že jsou nuceni vypořádat se s různými jazyky, politickým diktátem shora, nespravedlivými daněmi, a s tím, co pociťují jako přímé ekonomické vykořisťování. Tento jev nemá absolutně nic společného s prudkým nárůstem extrémně pravicového nacionalismu, populismu a xenofobie v celé EU - jak tvrdí Madrid.

A pak jsou tu časy, kdy jsou vlci ticho. Bylo by snadné představit si reakci EU, kdyby se katalánské drama odehrávalo někde ve vzdálených, „barbarských“ eurasijských zemích. Nenásilné a pokojné referendum na Krymu bylo odsouzeno jako „nezákonné“ a diktátorské, zatímco násilný útok proti svobodě projevu milionů lidí, žijících v EU, prošel.

Demofobie bruselských elit nezná hranic - historický rekord nám ukázal, že občanům EU není umožněno se svobodně vyjadřovat, zejména s využíváním demokratických postupů v otázkách, které se týkají sebeurčení. Bez ohledu na to, jaký směr to může nabrat, mlčení EU prozrazuje skutečnost, že Brusel tahá za nitky v Madridu. Projekt „Brave New Euroland“ konec konců znamená zničení evropských národů ve prospěch centralizované bruselské eurokracie.

Referenda jsou jako neochočitelná zvířata. Kosovo bylo vedlejším produktem amputace/bombardování demokracie Srbska ze strany Organizace Severoatlantické smlouvy - tento gangsterský/narkomafiánský ministát je užitečný jako hostitel vojenské základny Bondsteel, největší základny Pentagonu mimo území USA.

Krym byl součástí legitimní snahy o znovusloučení, aby tak byla napravena idiotská chyba Nikity Chruščova, který Krym oddělil od Ruska. Londýn nevyslal žádné neurvalce, aby zabránili referendu ve Skotsku - probíhalo smírné vyjednávání. Neplatí žádná pravidla. Neokonzervativci křičeli zbytečně, když se Krym znovu spojil s Ruskem, avšak ronili slzy radosti, když bylo Kosovo odděleno od Srbska.

Co se týče Madridu, měl by se poučit z dějin Irska - konkrétně z události, k níž došlo v roce 1916. Na začátku byla většina obyvatel proti povstání. Ale brutální britská represe vedla k válce za nezávislost - a zbytek už je historie.

Po této historické (relativně) krvavé neděli se bude stále více Katalánců ptát: Když mohou být členové EU Slovinsko a Chorvatsko, Česká republika a Slovensko, drobné pobaltské republiky, nemluvě o ještě menším Lucembursku, Kypru a Maltě, proč ne my? A další útěky mohou následovat - Flandry a Valonsko, Baskicko a Galicie, Wales a Severní Irsko.

V celé EU se centralizovaný eurokratický sen hroutí. Je to právě Katalánsko, které může směřovat k ne tak odvážnému, ale realističtějšímu, novému světu.


The Future of the EU at Stake in Catalonia vyšel 9. října 2017 na ICH. Překlad v ceně 603 Kč Zvědavec.

Datamar: Češi chtějí referendum a nechtějí euro

$
0
0

18.10.2017 VašeVěc 

Společnost Datamar se ve svém průzkumu zpracovaném pro deník Právo českých občanů dotazovala, jaký je jejich názor na uzákonění lidového hlasování, jaký je jejich názor na zavedení eura či například na výši a existenci minimální mzdy. Datamar se zajímal také o názor českých občanů týkající se možného příchodu cizinců do ČR za prací.


Uzákonění referenda má podle společnosti Datamar mezi lidmi opravdu velkou podporu a pro jeho přijetí se vyslovilo plných devět desetin dotázaných, přesně 88,4 %, ale jen 35,6 % dotázaných zároveň uvedla, že se referenda v minulosti účastnila.

Proti zavedení společné evropské měny v ČR se podle stejného průzkumu vyslovilo 85,2 % dotázaných a 51,5 % z těchto dotázaných euro naprosto odmítá a zvolila v průzkumu k otázce zavedení eura odpověď určitě ne. Pro zavedení eura v ČR je v současnosti podle agentury Datamar 14,8 % občanů, a z toho 4,6 % chce v ČR platit eurem určitě.

Také k minimální mzdě mají čeští občané podle tohoto průzkumu vcelku jednoznačný stav, 92,1 % z těch dotázaných, kteří deklarovali, že znají minimální mzdu (72 %) souhlasí s tím, aby se minimální mzda od ledna 2018 zvýšila na 12 200 korun. Nesouhlas se zvýšením minimální mzdy vyslovilo pouze 7,9 % dotázaných.

Ne tak jednoznačný je postoj českých občanů k elektronické evidenci tržeb. Nicméně zachovat EET si přeje 57,5 % dotázaných a pro zrušení je 31 % dotázaných. 11,5 % se v tomto ohledu podle agentury Datamar nedokáže rozhodnout.

Ještě méně jednoznačný je postoj českých občanů k přijímání cizinců na práci. S tím souhlasí 51,3 % dotázaných a proti „dovozu cizinců na práci" se staví 48,8 % dotázaných.

Agentura Datamar tedy potvrdila, co je známo již z mnoha předcházejících průzkumů jiných agentur. Lidé stojí o uzákonění celostátního referenda a jsou ve své zdrcující většina proti přijetí evropské měny.

Právě vztah českých občanů k členství v Evropské unii a k přijetí eura však ukazuje, jaké slabiny by mohlo mít uzákonění celostátního referenda. Aby referendum skutečně fungovalo jako nástroj přímé demokracie a aby nebylo nástrojem k tomu, aby se lidé kvůli své nedostatečné informovanosti například o demokracii sami připravovali, by bylo třeba lidi přivést k serióznímu zájmu o politiku. A politiky zase ke zodpovědnějšímu chování vůči občanům. Pokud by české politické elity uvažovaly o uzákonění celostátního referenda, bylo by již zcela nemyslitelné, aby nedostatek programové invence svých stran a absence představ a cílů týkajících se vývoje České republiky sahali po „vzdálených“, a proto v podstatě neškodných tématech, jako je kritika Evropská unie či jako je migrace. Už jen proto nelze očekávat, že by mohlo být celostátní referendum v blízké době uzákoněno…

- - -

Skandál! Opravdová krádež za bílého dne, které se nikdo nevěnuje.

$
0
0
- vlk -
18.10.2017 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Kauza lithium je politickými šejdíři všeho druhu označována za loupež za bílého dne. I když je zřejmé, pro každého, kdo si dá práci s hledáním a ověřováním faktů, že jde naprosto umělou konstrukci a účelovou předvolební lež. Stačí si přečíst včerejší a předvčerejší Kosu.


Kupodivu ovšem opravdové loupeže za bílého dne nechávají všechny v klidu. Ačkoli doba předvolební by je měla větrat více než důkladně. A to i přesto, že se o nich píše v mainstreamovém sdělovadlu!!!

Úterní vydání Lidovek kromě článku o lithiu, z kterého jsem citoval včera přineslo ještě jeden mimořádně výživný článek. Opět sem dám jeho screenshot, protože nejsem sto ho opatřit v elektronické podobě.


Nebudu vás nutit, abyste zkoušeli rozluštit ty blechy v textu. Bez problému popíši zápletku.

Krajský pozemkový úřad v Budějovicích vydal vyšebrodským cisterciákům. Konkrétně jde o 262 hektarů zemědělské půdy, 77 hektarů ostatní půdy a 3300 hektarů lesů v okresech Krumlov a České Budějovice. V celkové ceně 200 milionů korun (docela by mne zajímalo jak k takhle nízkému ohodnocení kdo došel, ale budiž).

Na tom by nebylo nic zvláštního, máme tady přece zákon o církevních restitucích, který je účinný od roku 2013. Nemusí se mi líbit a také nelíbí, ale je to zákon platný a tím to končí!

Vlastně naopak, tady právě všechno začíná! A je důvodem, aby se touhle záležitostí Kosa, na rozdíl od politikářů, zabývala.

Zákon o církevních restitucích totiž rigorózně stanovuje, že církvím a náboženským společnostem a tedy také mnišským řádům, může být vydán jen ten majetek, který PROKAZATELNĚ! drželi k datu 25.února 1948. Ale žádný majetek, o který by přišly před rozhodným dnem! Triviálně jednoduché, řeklo by se. Nic nad čím by bylo třeba bádat, co by šlo zpochybnit, že? Tolik jednoduchý selský rozum.

Ale já maně vzpomínám na jeden z Lexových článků na Kose na toto téma, kdy předvídal, že hranice 28. února 1948 bude prolomena. A stalo se.

Před pár týdny v kauze Walderode viz

Dědička rodiny Walderode má nárok na vrácení majetku

a nyní ještě daleko nestydatěji, z pouhého rozhodnutí jakéhosi subalterního úředníka na Krajském pozemkovém úřadě v Budějovicích ve prospěch cisterciáků.

Proč daleko nestydatěji? Z jednoduchého důvodu – protože cisterciáci vydávaný majetek nebo jeho podstatnou většinu v rozhodný den už dávno nedrželi!

Tohle jsem si nevymyslel. Cisterciáci totiž vedli ohledně vydání majetku se státem desítky soudních sporů a neuspěli. Soudy došly k názoru, že k rozhodnému datu jej nevlastnili. A to nejen soudy obecné. V roce 2004 se celá věc dostala dokonce k Ústavnímu soudu a ten konstatoval že:

“Stěžovateli se nepodařilo prokázat, že po roce 1945 opět nabyl vlastnického práva, jinými slovy – neprokázal, že by vlastnické právo na československý stát přešlo přímo ze stěžovatele.“

Punktum! Jasný a jednoznačný verdikt! Ne tak pro Krajský pozemkový úřad v Českých Budějovicích!!!

Co je pro něj výrok Ústavního soudu? Naprosté nic. On to posoudil jinak! Na základě vlastního studia (!!!!!) dobových listin souhlasí KPÚ s argumentací cisterciák“ !! A šmitec! Proč by ho měl, jako STATNÍ úřad zajímat nějaký rozsudek Ústavního soudu!

Marně Lesy České republiky namítaly, marně argumentovaly! Mocenská hierarchie je prý taková, že musí provést rozhodnutí KPÚ. Který je mu údajně v této věci nadřízen. KPÚ vydal stejné nařízení o vydání nemovitostí, které za stát spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ovšem tady se zatím se zlou potázal. ÚPZSVVM (děsná zkratka!) s KPÚ předběžně vyrazil dveře. Zatím tam ještě panuje logický závěr, že Ústavní soud je Ústavní soud a rozhodl s konečnou platností!

Žasnu! Čím dál tím více. Nad hloupostí a prolhaností české politické scény. Ona exhibuje nad vylhanou a naprosto nesmyslnou kauzou lithium, ale nechává tuhle sprostou krádež zcela bez povšimnutí!!

Kde je „advokát chudých“ Babiš, jehož vlastní noviny s kauzou vyrazily ven? Kde je ochránce sirotků Falmer/Filip? Kde obránce českých národních zájmů Pitomio Okamura? Kde horlící ODS nebo Piráti? Jak to, že nikdo z nich tohle jasné, navíc pravdivé téma nezvedne? Že tak neučiní milí krajané od Bělobrádka nebo od Kalouska je naprosto zřejmé. Ale proč ti ostatní dělají, pár dnů před volbami mrtvého brouka?

Že by jim snad nějakých 200 mega nestálo za to? Nebo je v tom něco úplně jiného? Třeba to, že si každý už dneska spočítal, že příští parlament bude více než roztříštěný a sestavovat použitelnou vládní většinu bude mimořádně složité? A že při její konstrukci budou nadmíru potřeba hlasy lidoveckých poslanců a vyvolat dnes kolem toho skandálního rozhodnutí budějovického KPÚ nějaký pořádný rachot by se mohlo, při jednání s milými krajany od Bělobrádka hrubě vymstít? Protože Pozemkový úřad, jako takový, přirozeně že včetně krajské pobočky v ČB, stejně jako Lesy České republiky patří do gesce Ministerstva zemědělství, kterému šéfoval a dosud šéfuje bratr lidovec Jurečka?

Tohle vážení a nikoli lithium, je zlodějna za bílého dne a mělo by vám dělat zatraceně starosti. Tohle. Když soc dem přišla před minulými volbami s tímhle bilboardem měla zatracenou pravdu:


I když nikoli úplnou. Scházelo tam ještě doplnit KDU-ČSL.

Už se těším na lidovce v příští vládě. S Babišem. To bude nářez! Kosa bude mít o čem psát.

Na tomto místě jsem v úterý skončil a měl za to, že mám hotovo a konečně se mi povedlo napsat výživný text hluboko pod tisíc slov… Jenže to jsem netušil, že najdu druhý den v Lidovkách pokračování původního textu, proti kterému je ta první část jen slabým odvarem - ve středečním vydání z 11.10.2017 na str. 12 je článek s nápisem

Soud se zastal církevního řádu.


Z kterého se dozvíte, že ačkoli soudy nižších instancí i následně soud Ústavní majetkové nároky cisterciáků zamázly jako nedůvodné, do věci se vložil budějovický krajský soud a verdikt ÚS, neverdikt ÚS rozhodl že


Taky máte strach, že vás klepne? Prý církevní restituční zákon změnil naše právo natolik, že předchozí rozsudky jsou vadné. Včetně toho od ÚS!!! Tomu by jeden normálně neuvěřil. Nicméně Lidovky požádali o komentář Elišku Wagnerovou, tehdejší členku senátu a rozhovor otiskly na stejné stránce s názvem –

Pochyby ať raději rozhodne soud

a v něm jí daly naprosto konkrétní dotaz na meritum odůvodnění verdiktu KS.


Nechápu, jak Krajský soud mohl ke svému rozsudku dospět a jak si troufl jej takto neuvěřitelně zdůvodnit!!!! Eliška Wagnerová hovoří jasně – zákon o církevních restitucích by rozsudek US nezměnil a řád o majetky přišel daleko dříve než v roce 1948. Punktum!

Jestli si myslíte, že je v téhle absurdní kauze a skutečné loupeži státního majetku a řetězce absurdit konec, hluboce se mýlíte. Podstatnou troškou do mlýna, aby stát o pozemky přišel, sehrál i Krajský pozemkový úřad. Jeho zájmy před dřívějšími soudy – okresním a Ústavním zastupoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A více než úspěšně. Všechna stání vyhrál a státní vlastnictví obhájil. Takže logicky by člověk předpokládal, že tomu bude stejně i před soudem krajským. NEBYLO! KPÚ ÚPZSVVM VYPOVĚDĚL SMLOUVU o právní zastupování!!! A sjednal speciální smlouvu pro tento případ se soukromým advokátem!!! Aby následně prohrál. A ještě lepší je zdůvodnění proč!!!


Takže úspěšný ÚZPZSVVM, který obhájil zájmy státu byl vyhozen, protože uhájil státní zájem. Ale byl by postupoval v rozporu s názorem KPÚ!!!!

Jak to, že do KPÚ v Budějovicích nenaběhne okamžitě několik komand, policejním počínajíc a ministerským konče? To policejní by tyhle podivuhodné správce měli odvést v klepetech, ministranti by jim cestou do vazby měli rozdávat okamžité výpovědi pro hrubé porušení pracovní kázně! Alespoň mně se to takhle jeví! Znovu opakuji – jako totální naiva jsem se domníval a domnívám pořád, že státní úřady tu jsou proto, aby chránily zájmy státu a jeho majetek. Nyní, s naprostým úžasem vidím, že jejich posláním je vydávat majetek i proti judikátu ÚS!!! A vyhodit ty, co dělají svou práci dobře.

Stejně jako důkladnou čistku na KPÚ ČB bych očekával sérii kárných řízení se soudci KS, kteří se na tom skandálním rozsudku podíleli. Ministerstvo přece patří Babišovi a ten nás před tunely ochrání, ne? A ono - NIC. Ani pes neštěkne! Tristní.

Jak je to možné? O tom už píši v první části článku. Podle mne Babiš cílí na vytvoření povolební koaly v lidovci. Ať to stojí, co to stojí. Čo je takých 200 milionov, ptám se s klasikem? A doplňuji, co je zdravý rozum, ve srovnání se zájmy proradných politikářů? Kteří klidně zakryjí krádež, když se jim to zrovna hodí. Odpovědnost lidoveckého ministra zemědělství a ministra spravedlnosti za ANO - Pelikána, je vzhledem k roli jimi řízených instancí a fatálním nekonání zcela jasná. Nicméně já se opravdu nemohu zbavit dojmu, že v tom jede i ministr kultury, milý krajan Herman. Jde sice o pouhou spekulaci (za kterou se omlouvám) , ale přesto. Který že rezort má v kompetenci církve a církevní řády? Pokud slyším Ministerstvo kultury, odpovídáte správně! Tedy to, co řídí milý krajan Herman. A co na jeho adresu nedávno řekl Andrej Babiš?

Babiš: Herman mě podpořil v Letech, já jeho s dalajlamou

Ať si ten Babišův výrok zapamatují zejména ti z možných Babišových voličů, kteří hodlají volit také Zemana!

Ještě má někdo nějaké pochybnosti? A Hermanovi neoprávněné vydání státního majetku církvi rozhodně vadit nebude. I takhle se dopředu vytváří budoucí koalice.

Končím. Ke svým zdravotním omezením se přidal i akutně žaludek. Zvedá se mi!

Končím? Ale kdež! To jsem si jen ve čtvrtek odpoledne naivně namlouval. Zdá se, že mám opět co do činění se samoseprodlužujícím textem. V noci ze čtvrtka na pátek jsem, vlivem velmi nepříjemných bolestí, nemohl spát. Takže jsem šel počítat ovečky k internetu. A aniž bych hledal, doslova na mne vyskočil následující článek na Echu 24.

Vláda selhala. Na těžbě dřeva přijde stát až o miliardy, zisk půjde i Agrofertu

Je to drsné čtení! V kostce jde o to, že Lesy ČR, které jsou řízeny ministerstvem zemědělství, zadávají hospodaření s lesními jednotkami formou tendrů soukromým společnostem. A ty pak ve vlastní režii provozují všechny nutné práce, zejména pochopitelně těžbu dřeva. O tomhle byznysu toho pořád dost vím. V aktivním pracovním životě přes můj psací stůl procházela asi tak 1/3 těžby a prodeje českého dřeva neboť jsem těžaře financoval. Takže vím, že každá smlouva s LČR na jednu lesní jednotku má přinejmenším nominální hodnotu desítek milionů korun. Nejméně. Ale často u těch nejlukrativnějších jde o stamilióny. Prostě byznys jako noha.

A co že udělal nyní Jurečka? Do Evropy přišly kalamity a taky brouk a najednou je nadbytek dřevní masy na trhu a ceny padají. Státu to mohlo být šuma fuk. Měl své smlouvy s těžaři. Kteří prostě museli platit státu, k čemu se sami zavázali. Co udělají s vytěženým dřevem není problém státu, ale jejich. Stejně tak to, že leckde prodělají. Stát měl své jisté. Ovšem bratr ministr to viděl jinak. Nad „nebohými“ těžaři se ustrnul a sdělil jim - chlapci klidně si nechte ty kontrakty, kde na nás vyděláte, ale ty, kde byste mohli prodělat, státu vraťte. A zasoutěžíte si o ně znovu, za ceny, které se vám budou líbit a zase na státu vyděláte! A „kupodivu“ nejvíce těch smluv má kdože? No přece Uniles Andreje Babiše! Mimochodem, ten jsem kdysi financoval také, když ho ještě měli původní majitelé. Slyšel jsem velmi zajímavou story o tom, jak ho nabyl Andy, ale bohužel ji nemohu publikovat, protože ji nemohu doložit. Takže Uniles vrací 13 zakázek, které si sám dobrovolně vysoutěžil za dnes jemu nevyhovující ceny. Ostatně, po dobu Babišovy účasti ve vládě Uniles nabral o 1/5 státních zakázek více, než měl v době, kdy Babiš ve vládě nebyl…Jistě pouhá shoda okolností…

Pepo Kobliho a Máňo Koblihová třeba máte hypotéku. A každý měsíc si dáváte velký pozor na to, abyste včas bance zaplatili. Protože kdyby náhodou ne, tak se u vašich vrátek objeví panáček z banky a barák vám sebere a prodá v dražbě. A vy půjdete o žebrácké holi bydlet pod most. A když budete cokoli namítat, tak vám opáčí, že jste na sebe vzali dobrovolně riziko, věděli jste o důsledcích, tak na co si stěžujete?

Může být, že Pepa Kobliha podniká. Má malou firmu a podepíše smlouvu na dodávku čehosi pro ministerstvo pana Jurečky. Jenže je postižen nějakou kalamitou nebo pohromou. Ve smlouvě jsou samozřejmě sankce za nedodání, pro Koblihu likvidační. V takovém případě se dostaví do jeho firmičky soudem určený správce konkursní podstaty a následně exekutor, či oba dva najednou. A Pepa Kobliha maže domů jak spráskaný pes, protože přišel o svůj podnik. A konkursní správce mu na rozloučenou vyjevil - to víte Kobliha, když podnikat neumíte, neměl jste do toho lézt! Vzal jste na sebe riziko dobrovolně, nikdo vás nenutil tak si nestěžujte!

Oba příklady jsou z reálného života. Takhle to normálně chodí. Ne tak ovšem u lesních baronů a zejména ne tehdy, když se koná kombinace Jurečka - Babiš.

Tam dobrovolně na sebe vzaté podnikatelské riziko a z toho plynoucí důsledky případného neúspěchu neplatí. Tam si mohou baroni v klidu ponechat ty smlouvy se státem, na kterých rejžují a ty druhé prostě beztrestně vrátit. Čili privatizace zisků, socializace ztrát ve formě příkladné!

Myslím, že jste určitě pochopili, proč jsem tuhle lesně loupežní kauzu musel doplnit k článku o vyšebrodské loupeži, ačkoli spolu na první pohled nemají nic společného.

Jak mohu čekat, že KPÚ České Budějovice bude hájit zájmy státu a státní majetek, když ho nehájí ani šéf rezortu? Kterému je také zájem republiky a maximální výnos z jejího majetku úplně ukradený. A to doslova!

A uznávám, že moje, výše uvedená spekulace o tom, že nekonání ministra Pelikána v případě do nebe volajícího rozsudku Krajského soudu v Budějovicích ohledně nároků cisterciáků, jako závdavku na povolební koaliční spolupráci, které Andymu i lidovcům jde tak pěkně a pěkně k duhu bylo asi mylné. Protože kauza lesní krádeže ukazuje, že daleko pravděpodobnější mohou být přízemnější, ale o to hmatatelnější a přímočarejší zájmy. Dlaňovka je prostě dlaňovka. Jak říkával jeden známý plzeňský vekslák blahé paměti.

Jsem na 2200 slovech... z původních 800... snad za pár hodin nebudu muset přidávat další třeskuté zjištění. Už mne to ani nebaví.Nicméně ještě pár závěrečných slov přidám - Pepo a Máňo Koblihovi, tak takhle nějak bude, ale v daleko větším měřítku fungovat příští vláda pod komandem Andreje Babiše a za součinnosti lidovců. Tak a teď běžte k volebním urnám a hoďte to tomu hodnému Babišovi, co se o vás postará.

- - -

Poslední slovo Václava Moravce

$
0
0
Erik Best
18. 10. 2017    EB
Politické debaty jsou vždy výsledkem vyjednávání. Čím silnější má politik nebo strana pozici, tím více si může diktovat podmínky. Čím je pozice slabší, tím více jsou podmínky stanoveny protistranou nebo organizátorem. Nikdo nemá nezpochybnitelné právo debatu pořádat nebo na ni být pozván. Vždy je vše třeba dojednat. V období před parlamentními volbami v ČR vypukla debatní epidemie. 



Nakazila se takřka všechna média a výsledkem jsou více než tři desítky debat. Jen Česká televize si ale myslí, že má nezpochybnitelné právo hostit poslední debatu a nařídit, že pokud se zítra nějaký pozvaný celostátní lídr pořadu nezúčastní, jeho místo zůstane prázdné. V liberální demokracii by takové autoritativní jednání nebylo tolerováno. Andrej Babiš se bude muset rozhodnout, jestli chce toto chování schvalovat a podvolit se vydírání Václava Moravce, nebo jestli si postaví hlavu a vydá prohlášení vysvětlující, proč toho prázdné místo říká mnohem více o České televizi než o něm.

Být pánem ve vlastním domě

$
0
0
Petr Schnur
18. 10. 2017
...Tak jako občan musí být svobodný, má-li být ústavně definovaným politickým suverénem, tak to platí i o státu. Pokud mu nedemokratické nadnárodní instituce diktují, co smí a co ne, pokud ho dokonce nadnárodní koncerny mohou pohánět k pochybným soudům jako nějakého zločince jen proto, že se bránil jeho vyrabování, potom jsou demokracie a právo prázdná loga, nejen bez reálného obsahu, ale ve skutečnosti orwellovsky zavádějící... 


1) V České republice se blíží další parlamentní volby a většina stran se soustředí na krátká hesla, jako by ve společnosti nenarůstaly disproporce směřující k otevřenému konfliktu, který zřejmě není nikdo připraven řešit. Které z těchto disproporcí či nerovnováh pokládáš v současnosti za nejdůležitější?
Disproporce jsou obecným evropským jevem, zůstaneme-li na našem kontinentě. Jejich různá míra a hloubka jsou ještě individuální, „národní“, ale celkový charakter je univerzální. Má stejný kořen a tím je to, co je obecně nazýváno globálně operujícím neoliberálním kapitalizmem. V tomto Jednom světě „neomezeného trhu“ probíhá nivelizace jednotlivých států a jejich individualit, což znamená vytváření stejných podmínek a struktur v oblasti ekonomické a sociální. V tomto procesu mají vedoucí úlohu tzv. finanční trhy, tedy mamon, což znamená nejen usurpaci politiky, ale i reálné ekonomiky, která se rovněž stala objektem spekulace. V sociální oblasti je v chodu postupné rozbíjení (obecně se to nazývá privatizací) všeho, co se dosahu spekulativního kapitálu vymykalo, jako třeba veřejné služby, zdravotnictví, vodní hospodářství, ale i důchody a jiné.

To stejné platí o nerostných surovinách, bankovním sektoru, strategickém průmyslu. Jestliže si uvědomíme, že jsou z České republiky odváděny stamiliardové zisky cizích firem a že přes 90% peněžních aktiv je pod zahraniční kontrolou, potom je jasné, jak směšná jsou ona krátká hesla a sliby „středového“ politického mainstreamu. Ten není schopen nebo ochoten nic měnit, ale jen manévrovat uvnitř mantinelu postaveném reálně existujícím systémem. A tento systém si vytvořil instituce, které na jeho panství dohlíží a které se direktivně, kvazi politicky starají o prosazení jeho pravidel hry. Připomeňme si v této souvislosti diktát MMF a EU Řecku a dalším evropským státům.

Ten otevřený konflikt již nastal, jsme již v něm a jeho součástí, jen není jasné, kterým směrem se vyvine a jakými prostředky bude veden. Ti, kteří se hlásí k politické středokracii, na něj ani připraveni být nemohou, proto ta směšná, stupidní hesla. Buď k ní patří z oportunizmu, potom byli, jsou a zřejmě i zůstanou ve vleku událostí, nebo tuto situaci jako zásadně konfliktní, jako „patologickou“ nevnímají. Proč, to by bylo na další rozhovor.

Disproporce mají jeden kořen, nejdou řešit parciálně, v rámci systému je možná pouze kosmetická úprava, vše ostatní je bulík na nos voliče, který si to nechá líbit.

No a které disproporce pokládám za nejhlubší nebo nejdůležitější?

Opakuji znovu, musím férově podotknout, že si nejsem jistý, do jaké míry jsem schopen kompetentně posoudit situaci v ČR, jsem samozřejmě ovlivněn situací zde v Německu, se kterou jsem dnes a denně konfrontován – mimo jiné i díky mému zaměstnání. Ale myslím, že obdobný vývoj proběhl nebo probíhá díky heslu „Německo, náš vzor“ i v Česku. Je to propad školství, úpadek zdravotnictví kromě jiného díky masívním finančním škrtům a špatně placeným oborům, bující nízkovýdělkový sektor. Ten má nyní za následek nebývalý sociální propad, který jde ruku v ruce s odbouráváním veřejného sektoru – například narůstající deficit v dostupném bydlení a podobně. Ale ten pravý „big bang“ teprve přijde, až tato nízkovýdělková generace bude v důchodu. Již dnes se mluví o narůstající chudobě ve stáří. Základní důchod nebude stačit a soukromé dopojištění z čeho, když rodina v měsíci tak tak vyjde nebo je dokonce závislá na státní pomoci? A to všechno pod europraporem a ve jménu „volného trhu bez omezení“!

No a „last but not least“ jde samozřejmě i o masovou, nekontrolovanou imigraci, která definitivně změní politický, kulturní a sociální profil evropských zemí, tradiční evropský hodnotový systém. Ale tento bod se zatím týká zemí na západ od Šumavy, je ovšem otázkou, zda naši političtí zástupci budou mít odvahu a vůli budoucímu německo-francouzsko-bruselskému tlaku odolat.

2) Který politický subjekt z těch, které se ucházejí o hlasy voličů má podle Tvého mínění program nejblíže řešení skutečných společenských problémů?

Ty jako lékař víš nejlépe, že léčit je nutné příčiny nemoci, nikoliv její symptomy. Zmírňování bolesti umírajícího pacienta se nazývá paliativní medicína. A přesně tu praktikují etablované „levo-pravo-středové“ partaje. A to nejlepším případě… . Takže i zde si dovolím začít obecně.

Stát je tvořen národem, politickým, jazykovým nebo obojím dohromady, proto výraz národní stát. Jde o jednu z kolektivních identit, které jsou lidské bytosti v různých podobách a formách vrozené. Jde pouze o to, jaký jí dáme obsah. Kam se nám poděla ona masarykovská humanitní demokracie? Kam jsme se to až po listopadu 89 dostali, že toto slovo bylo nejen tabuizované, ale že dostalo i pejorativní význam?

Jsem dnes víc než kdy jindy hluboce přesvědčen o tom, že skutečný demokratický a právní stát je neoddělitelný od toho, co je obecně nazýváno státem sociálním. A že podmínkou aplikace těchto kvalit je jeho suverenita. Tak jako občan musí být svobodný, má-li být ústavně definovaným politickým suverénem, tak to platí i o státu. Pokud mu nedemokratické nadnárodní instituce diktují, co smí a co ne, pokud ho dokonce nadnárodní koncerny mohou pohánět k pochybným soudům jako nějakého zločince jen proto, že se bránil jeho vyrabování, potom jsou demokracie a právo prázdná loga, nejen bez reálného obsahu, ale ve skutečnosti orwellovsky zavádějící.
K jeho fungování je nutné, aby si udržel plnou kontrolu nad vodním a nerostným bohatstvím, nad financemi a bankovním sektorem, nad klíčovým nebo chceme-li strategickým průmyslem, nad jeho infrastrukturou. Jen tak je možné, aby investoval podle potřeb společnosti. To znamená, že občan ČR musí být pánem ve vlastním domě, že o něm nemůže rozhodovat Washington nebo Brusel.

Nejlepší příklad nabízí zde v Německu Die Linke: slušný sociální program, v praxi ale aplikuje v koalicích s SPD nebo jako nyní v Durynsku s SPD a Zelenými asociální program tzv. úspor, nadiktovaný Bruselem. Tedy plně v politickém mainstreamu, poněvadž není ochotna se rozejít s Evropskou unií. EU není Evropa, ale její uzurpátor, NATO není obranné společenství, ale agresivní válečnický pakt. Skutečný demokratický, právní a sociální stát v nich nemá co hledat. Jen tak je možná skutečná sociální politika v zájmu celé společnosti konstruktivní mírová zahraniční politika založená na principech rovnosti, partnerství a mezinárodním právu.

Jak jsem již naznačil, všechno se vším souvisí a právě toto má podle mého názoru podrobně a precizně propracované Česká strana národně sociální (ČSNS). Jednotlivé body jejího programu zde samozřejmě nemohu rozvádět, ty si může každý vyhledat a posoudit sám. Myslím, že pro ty, kteří skutečně cítí potřebu skutečné společenské katarze a politické změny, by to nebyl ztracený čas.


Otázky: Ivan David

„Politický střed“ je kapitulace demokracie před mamonem

$
0
0

Petr Schnur
18.10.20174 Literárky


Volba menšího zla a mýtus tzv. ztraceného hlasu znamená abdikaci na vyjádření politické vůle. Prožíváme babylonské zmatení pojmů, ale i politických vizitek.






Zatímco v SRN se kolotoč federálních voleb dotočil (v neděli následují zemské v Dolním Sasku), v Česku se ještě naplno točí. Tak jako v Německu a předtím ve Francii stojí i český volič před zásadní otázkou: jen tak dál, byť pod jinou barvou popř. koalicí barev, nebo skutečnou, reálnou katarzi a politicko-ekonomickou změnu.

Ti, kdo panující systém stále ještě považují za zlatý vrchol dějin, si budou opět vybírat mezi „středovými, proevropskými stranami“ s neochvějnou transatlantickou věrností. Kdo ovšem přinejmenším během posledních dvaceti let pochopil, že „politický střed“ dnes není nic jiného než totální podřízení politiky a tedy státu globálním finančním trhům, které usurpovaly nejen reálnou ekonomiku, ale i demokracii a právo, že „proevropský“ je zavádějící synonym pro vsunutí hlavy do chomoutu bruselské totality a že transatlantické spojenectví znamená být pěšákem na šachovnici amerického impéria, ten by se měl zamyslet nad tím, jaké myšlenkové pochody ovlivňují vznik volebních priorit.


Jinak vyjádřeno: ačkoliv si stále více lidí v Evropě uvědomuje, že „politický střed“ je kapitulace demokracie před mamonem, že EU není pro, nýbrž antievropská a že Uncle Sam je ochoten v zájmu záchrany vlastní hegemonie kdykoliv a kdekoliv pouštět světu žilou, přesto se establishment drží u moci. Jak je možné, že např. ve Francii, kde naprostá většina národa nechce další neoliberální „reformy“, bruselský diktát s eurem, konfrontaci s Ruskem a další vojenské intervence, vynesly volby na prezidentské křeslo Macrona, investičního bankéře, který prosazuje právě toto a ve spojení s Berlínem hodlá proměnit Evropu v novodobou digitalizovanou Franskou říši?

Jak to, že většina Němců Merkelovou a její vládu nechtěla a nechce, nicméně přesto ji s největší pravděpodobností bude mít další čtyři roky, jen v jinobarevném hábitu? Ačkoliv jsou ve hře různé „materiální“ nebo chceme-li „fyzické“ faktory (mediální brainwashing, finančně potentní sponzoři, propojení establishmentu se státními strukturami a pod.), včetně rozdílné mentality i politické tradice, tři z nich mají ve světě reálně existující demokracie v různém rozsahu a rozdílné intenzitě obecnou platnost.


Dokud budou fungovat, dokud se jich občané nezbaví, nezbaví se ani těch, které vlastně nechtějí. Vedle otázek procedurálních – ty nyní ponecháme stranou – funguje ve volebním procesu i rovina psychologická. Na ni vedle ideologických stereotypů fungují dva další myšlenkové mechanizmy, které panující systém stabilizují resp. drží nad vodou: volba menšího zla a mýtus tzv. ztraceného hlasu. Obojí v praxi znamená abdikaci na občanské vyjádření autentické politické vůle v rámci zastupitelské demokracie.


Ideologické stereotypy lze v německém prostředí nejlépe demonstrovat na příkladu Zelených. To, že vykazují plus-minus přibližně stejné procento hlasů, ačkoliv mezi původními a nynějšími Zelenými je asi takový rozdíl jako mezi létem a zimou, vděčíme jednak posunu ve vnímání reality díky každodenní mozkové masáži politicky korektním duchem doby (zápas o právo na práci a slušný plat nahradil boj za právo na manželství lesbiček a homosexuálů), jednak tím, že určitá vrstva obyvatel nevolí reálnou, ale mýtickou stranu bez hlubší kritické reflexe.


Přejděme k fenoménu „ztraceného hlasu“, dokreslenému osobním příkladem z roku 2005. Po odstoupení červeno-zelené vlády Schröder-Fischer byly vypsány předčasné volby, špičková kandidátka Unie byla Angela Merkelová. Můj tehdejší kolega, který se obával jejího nástupu k moci, volil SPD, a to přes to, že v minulém vládním období uvedla se Zelenými do života Agendu 2010, největší přerozdělení majetku zdola nahoru od vzniku SRN. V diskuzi mi sdělil, že mu sice sedí víc program Strany Levice (Die Linke), ale s nimi že nikdo ze „středu“ nepůjde do koalice, takže by to byl ztracený hlas ve prospěch „matky Angely“ a CDU. Čtenář si jistě pamatuje, jak vše dopadlo: velkou koalicí na čele právě s touto kancléřkou.


A nakonec zde máme tzv. volbu menšího zla, která jde většinou ruku v ruce s teorií „ztraceného hlasu“. Jelikož se volič dobrovolně vzdá svého nejsvatějšího práva, totiž volit autenticky (tedy odevzdat hlas tomu politickému zástupci resp. směru, který by co nejvíce reprezentoval jeho vlastní postoj), nezbývá mu nic jiného než volit někoho, koho vlastně nechce.


Shrneme-li tuto psychologickou strukturu volební metody, potom zde máme faktickou abdikaci na plnohodnotné uplatnění volebního práva. Jedná se o druh dobrovolného, systémově konformního omezení sama sebe, aniž by panující systém byl nucen sám vstoupit do hry a proti nekonformní politické síle použít omezující nebo dokonce represívní prostředky. V praxi to znamená, že stranické subjekty, které by mohly reálně přivolat právě tu změnu, kterou si dotyčný občan přeje, jsou tím samým voličem drženy mimo přímý, konstitutivní vliv na podobu státu.


V dnešní době zažíváme nejen opětovné babylonské zmatení pojmů, ale i politických vizitek.

Výrazy jako 'humanitární intervence' s česko-havlovskou variantou 'humanitárního bombardování' nebo 'mezinárodní angažmá' se staly orwellovskými nálepkami NATO a EU pro jejich loupežné války. Sociální návrat do 19. století běží pod heslem 'ekonomické reformy' a eso evropského neoliberalizmu Macron proklamoval světu novou 'francouzskou revoluci'. Neoliberální globalisté se zahalili do rétorického hábitu levice, která jim to žere i s chlupama, neboť se sama vzdala politických obsahů. A tato pseudo - či lépe řečeno nepolitika - je nazývána „politickým středem“.


Koho tedy volit?

V dnešní situaci fakticky existuje pouze jedno kvalitativní měřítko volebních programů: buď pod heslem 'jen tak dál' v nepodstatných barevných variantách v rámci neoliberálního politicko-ekonomického systému nebo práce na zachování politického, kulturního a ekonomického fundamentu národní existence. Hlasovat pro „středový“ mainstream, bez ohledu na to, zda se sám označuje za levicový nebo pravicový, znamená hlasovat pro pozvolný odstup Česka z evropských dějin – zcela orwellovsky pod praporem EUropy. V praxi jde o hlas pro vojenské intervence za cizí zájmy, pro postup ekonomického výprodeje země, pro další tunelování demokratického a právního státu.


Kdo se tedy chce doopravdy rozejít s politickým statutem quo, s nepolitickou středokracií, která nehájí zájmy země a jejich občanů, ale finančních trhů a globálně operujících nadnárodních koncernů, pro kterou se imperiální války staly ultimativním prostředkem zahraniční politiky, ten je vyzván odevzdat hlas pro rozchod s NATO a EU, pro obnovení kontroly státu nad financemi a peněžními toky, nad vším, co souvisí s vodním a nerostným bohatstvím, se strategickým průmyslem. Toho lze docílit pouze tehdy, pokud jeho politika nebude omezena nebo dokonce diktovaná nadnárodními institucemi bez transparence, kontroly a demokratické legitimace.


V této souvislosti se některé politické subjekty ohledně členství v EU a NATO dožadují referenda. K tomu krátká poznámka. Předvolební volání po plebiscitech má svůj význam, je však potřeba si uvědomit jedno: ve hře je faktor času a i autentická volba samotná je druh referenda.

odevzdat hlas pro rozchod s NATO a EU, pro obnovení kontroly státu nad financemi a peněžními toky, nad vším, co souvisí s vodním a nerostným bohatstvím, se strategickým průmyslem. Toho lze docílit pouze tehdy, pokud jeho politika nebude omezena nebo dokonce diktovaná nadnárodními institucemi bez transparence, kontroly a demokratické legitimace.
Volební výsledek a další cesta České republiky bude tedy záviset od toho, zda se budeme držet zažitých volebních stereotypů, které na dosavadním vývoji nic nezmění, nebo jestli zvolíme skutečnou změnu.


Přitom bychom neměli zapomínat na jedno: i první prezident samostatné Československé republiky T. G. Masaryk byl dlouhou dobu politickým „outsiderem“.

- - -

Interview S. Lavrova na medzinárodnom diskusnom klube „Valdaj“ (Soči 17. 10. 2017)

$
0
0
18. 10. 2017    zdroj
Otázka: Sergej Viktorovič, veľmi pekne Vám ďakujem, že ste si našli čas odpovedať na otázky internetového portálu „Valdajského klubu“.
S. V. Lavrov: Pred vami sa skryť nedá...
Otázka: S čím rátajú naši americkí partneri, keď naďalej vyhrocujú protiruské nálady v spoločnosti a podnikajú nepriateľské, ba až nezákonné kroky voči ruským diplomatom?
S. V. Lavrov: Myslím si, že rátajú s tým, že podkopú pozíciu administratívy D. Trumpa. Pri všetkej nedôslednosti krokov súčasnej administratívy v Bielom dome, pri všetkej jej extravagantnosti, D. Trump predsa len neodvolal svoje predvolebné sľuby, zámery, ktoré deklaroval aj v svojej predvolebnej kampani, i po zvolení za prezidenta, nevzdal sa úmyslu zlepšovať vzťahy s Ruskom a spolupracovať s ním.


V situácii, keď väčšina demokratov nijako nemôže premôcť sklamanie z prehry ich kandidáta v prezidentských voľbách, a značná časti republikánov odmieta nesystémovosť povahy aktivít súčasnej vlády, vrátane prezidenta, tieto protiruské nálady a hystéria, o ktor ej ste už hovorili a ktorá v USA pokračuje, odzrkadľuje vnútropolitický boj. Hovoril o tom prezident RF V. V. Putin a potvrdzuje to aj celá naša analýza. Ubehol už takmer rok, čo USA začali vyšetrovať vzťahy D. Trumpa a Ruska, zásah Ruska do predvolebnej kampane v prospech republikánov. Prebiehajú výsluchy, vedú sa špeciálne vyšetrovania, bol vymenovaný špeciálny prokurátor, vypočúvajú desiatky ľudí. A popritom za celý tento skoro rok, pri takom množstve ľudí zapojených do tohto procesu, nedošlo ani k jedinému úniku informácií hoci len o jednom fakte, ktorý by tieto obvinenia potvrdzoval. Podľa mňa to o mnohom vypovedá. Americká spoločnosť ako celok, najmä v zahraničnopolitických záležitostiach, stojí na ú niku informácií. Procesy, ktoré rozbehli na vyšetrenie takzvaného „ruského zásahu“ sa nedajú hermetizovať. Čiže, takéto fakty jednoducho nemajú.

Otázka: Aké dôsledky môžu mať podľa Vás tendencie k sebaurčeniu, či priam až k separatistizmu, ktoré v Európe naberajú na populárnosti?

S. V. Lavrov: Neviem, aké môžu mať dôsledky. Veľmi však dúfam, že nepovedú k nejakej destabilizácii v Európe. My máme záujem na tom, aby Európska únia bola stabilná. Východisko je, podľa všetkého v tom, že treba zosúladiť tendenciu ďalšej integrácie s náladami, ktoré sa teraz v otázke návratu k väčšej suverenite prejavujú v mnohých krajinách. Do Bruselu, do ústredných orgánov Európskej únie bolo delegovaných veľa kompetencií. Eurokomisia, ako každý byrokratický útvar, sa ich usiluje nielen jednoducho využiť, ale aj posilňovať, pričom nie vždy na to získava súhlas členských krajín. Potom nasleduje spätná reakcia. Pre Európsku úniu to bude určite veľmi neľahký, ale užitočný proces hľadania zlatej strednej cesty medzi centralizáciou celého radu kompetencií, na jednej strane, a väčším, ako to pozorujeme teraz, rešpektovaním suverenity a národných práv týchto členských štátov, na strane druhej.

Otázka: Ako sa budú, podľa Vás, riešiť vznikajúce sociálne problémy, predovšetkým nerovnosti vo vnútri jednotlivých krajín, konkrétne, vo vnútri Európskej únie?

S. V. Lavrov: Ťažko mi je hovoriť o tom, ako budú riešiť svoje vnútorné problémy iné krajiny. My máme svoje programy riešenia sociálnych problémov. Sťažuje ich obdobie, keď sa zmenila svetová konjunktúra, do praxe našich vzťahov s Európou a druhými západnými krajinami boli zavedené nelegitímne sankcie. Ale teraz má vláda dobrý plán, ako napredovať, ktorý schválil prezident Ruskej federácie V. V. Putin. Riešenie sociálnych problémov prezident V. V. Putin pokladá za jednu z našich priorít. Ako som už spomínal, máme svoj vlastný plán, ako postupovať. Aké plány budú zostavovať a aké ciele budú dosahovať v Európe, môžem posúdiť len ťažko, ale som presvedčený, že tam sa tým tiež zaoberajú. To, čo sa teraz deje vo Francúzsku v súvislosti s iniciatívou prezidenta E. Macrona k reforme Zákonníka práce je dostatočným indikátorom, že to nebude ľahký proces.

Otázka: V ostatnom čase sa ozývajú početné hlasy o nutnosti reformy OSN. Ktoré základné funkcie OSN alebo spôsoby ich realizácie by mali byť zmenené a prečo? Ak sa predsa len prijme rozhodnutie o reforme organizácie, koľko na to bude treba času?

S. V. Lavrov: Reforma nie je jednorazová záležitosť. Aby štruktúra zostala živou, musí sama pracovať na svojom sebazdokonaľovaní. K tomuto dochádza aj v OSN. Nedávno sa tam uskutočnila reforma v oblasti ochrany ľudských práv. Bola vytvorená Rada OSN pre ľudské práva. Uskutočnila sa reforma v oblasti budovania mieru (peacebuilding), čo je obdobie medzi ukončením konfliktu a začiatkom hospodárskej obnovy. Bola založená Komisia pre budovanie mieru. Prebieha diskusia aj o celom rade ďalších reforiem, vrátane reformy samotného Generálneho sekretariátu, aby sa stal efektívnejším, menej byrokratickým, aby sa vyhlo paralelizmu a duplicite. Jednou z najdôležitejších reforiem už nedávnych čias, keď sa Generálnym tajomníkom OSN stal António Guterres, bolo vytvorenie postu zástupcu Generálneho tajomníka pre boj proti terorizmu a tiež Úradu OSN p re boj proti terorizmu, ktorého úlohou je koordinovať činnosť celého systému OSN, to znamená desiatky štruktúr, špecializované inštitúcie, programy, fondy, zamerané na to, aby všetky protiteroristické opatrenia boli koordinované. Toto je tiež dôležitá reforma, ktorá sa iba teraz začala a ktorú treba doviesť až do štádia praktickej realizácie.

No a reforma Bezpečnostnej rady ОSN. Tento proces sa dá uskutočniť len na základe konsenzu, ako to vlastne aj stanovilo Valné zhromaždenie OSN, keď tento proces spúšťalo. Nie je to ľahká záležitosť. Myslím si, že v najbližšom roku, ani v najbližších dvoch rokoch, nie je reálne takúto dohodu dosiahnuť, ale proces pokračuje. Záujmy všetkých krajín už boli vypočuté a pochopené. My sa zasadzujeme za to, aby hlavnou úlohou reformy bola náprava situácie, keď sú rozvíjajúce sa regióny sveta – Afrika, Ázia, Latinská Amerika – očividne v tomto hlavnom orgáne systému nedostatočne zastúpené. Takýto postoj majú aj naši čínski partneri a väčšina krajín „tretieho sveta“. Tento postoj budeme zastávať aj v budúcnosti.



Veľvyslanectvo Ruskej federácie v Slovenskej republike

Si Ťin-pching slíbil, že změní Čínu v mohutný stát

$
0
0
Michael Klimentyev
18. 10. 2017 zdroj
Komunistická strana Číny bude i nadále vynakládat aktivní úsilí pro zachování světového pořádku a hodlá změnit ČLR v mohutný stát, prohlásil předseda ČLR Si Ťin-pching v zahajovacím projevu na 19. sjezdu KSČ. „Čína bude i nadále vynakládat úsilí pro zachování míru na planetě a přispívat svým přínosem ke globálnímu rozvoji", řekl.


Do roku 2050 se má Čína podle Si Ťin-pchinga stát silnější. „V prvním stádiu, v letech 2020 až 2035, budeme zvětšovat základnu společnosti průměrné majetnosti, a díky dalším 15 letům usilovné práce dosáhneme celkové modernizace", prohlásil čínský předák. Ve druhém stádiu, od roku 2035 až do poloviny 21. století hodlá KSČ změnit Čínu v „bohatý, mohutný, demokratický, harmonický, civilizovaný a modernizovaný socialistický stát", podotkl. Jak poznamenal Si Ťin-pching, „čínský sen je úzce spojen s tužbami národů jiných zemí, a může se uskutečnit jen za mírové mezinárodní situace a stabilního mezinárodního

Docentka Ilona Švihlíková a profesor Jak Keller v Bratislavě (VIDEO)

$
0
0
18.10.2017  NovéSlovo



Videozáznam u příležitosti představení knih docentky Ilony Švihlíkové "Řecká tragedie" a knihy profesora Jana Kellera "Evropské rozpory ve světle migrace"

Videozáznam z 21. září 2017 pořídil Igor Jurečka

Posouzení výhodnosti těžby Li-W-Sn rud na ložisku Cínovec pro český stát

$
0
0
18. 10. 2017
Redakce předkládá čtenářům pozoruhodnou studii na zakázku... technicka-univerzita-analyza-f.PDF    
http://geomet-cz.com/soubory/technicka-univerzita-analyza-f.PDF
Zadavatel GEOMET s. r. o.
Zpracovatel: Doc. Ing. Jan Valíček, Ph.D., děkan Hornicko-geologické fakulty
s kolektivem Institutu ekonomiky a systémů řízení HGF
VŠB - Technická univerzita Ostrava
Zpracováno: září - říjen 2017

(Dokument byl zaslán předsedům parlamentních stran.)
Závěry:


Na základě našeho odborného posouzení, které jsme provedli na datech poskytnutých zadavatelem, se jako jednoznačně nejhorší varianta pro stát jeví odstoupení investora od záměru těžit a nerealizace projektu, neboť kromě výpadku budoucích příjmů z daní v řádu desítek miliard ročně, je stát zatížen náklady na nezaměstnané, kteří by díky záměru investora mohli získat práci.

Varianta nekonsensuálního předání projektu plně do rukou státních firem vyústí v lepším případě ve značné zpoždění projektu a výpadku příjmů pro stát ve výši přes 200 mld. Kč. V horším případě, v důsledku nedostupnosti know-how a nedostatku finančních zdrojů pro vysoké vstupní kapitálové náklady, může vyústit v nerealizaci projektu a ztráty pro stát ve výši více než 740 mld. Kč.

Varianta snahy státu o maximalizaci výnosů prostřednictvím zvýšení poplatků plynoucích z těžby nad současný zákonný rámec může na straně jedné státu zajistit navýšení příjmů pouze v řádech jednotek milionů, na straně druhé může celý projekt učinit nerentabilní pro investora s výše uvedenými ztrátami pro stát v řádech desítek miliard.

Varianta co nejrychlejšího zahájení projektu s vytvořením uceleného řetězce na území České republiky, od těžby až po finální výrobek s vysokou přidanou hodnotou je naopak nejvhodnější, protože:

✓ výrazně snižuje nezaměstnanost (zapojeno může být více než 8.000 zaměstnanců),
✓ významně zvyšuje ekonomické oživení všech dotčených regionů,
✓ zásadním způsobem přispívá do státního rozpočtu (minimální výnos přes 30 mld. Kč ročně představuje více než 2,5 % příjmů současného státního rozpočtu).

Němečtí katolíci podpořili zavedení muslimských svátků v Německu

$
0
0

18. 10. 2017    zdroj
Návrh ministra vnitra SRN Thomase de Maizièra na zavedení islámských svátků v některých regionech Německa byl podpořen Ústředním výborem německých katolíků. Informuje o tom Deutsche Welle. "Ve společnosti se spoustou náboženských komunit se v oblastech s vysokým podílem muslimských věřících může objevit islámský svátek a nenaruší to křesťanskou tradici naší země", řekl šéf organizace Thomas Sternberg.


Podle něj není kalendář svátků ani muzejní hodnotou nebo obyčejnou řadou svátků, avšak odráží bohaté evropské tradice.

Drtivá většina Němců je proti zavedení muslimských svátků v zemi. Důkazem toho je průzkum sociologické služby Insa, který si objednaly noviny Bild. Proti iniciativě ministra vnitra bylo více než 70 procent respondentů.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

K tomu redakce NR doporučuje článek z roku 2010:

Rakouský důchodce u soudu za to, že rušil muslimy hlasitým zpěvem

Proč, pane Zaorálku, na věčné časy s marodérem světa?

$
0
0


Lubomír Man
18. 10. 2017
V minulých dnech jste prohlásil, že málokdo z našich politiků, včetně pana Babiše, si troufne (jako kdyby ten měl podobné choutky), pozměnit zahraničně politické směřování České republiky. Měl jste samozřejmě na mysli naši podřízenost a vazalství - jež nesmí být dle vás ohroženy či umenšeny – a to nejen vůči Bruselu a EU, ale hlavně vůči vedoucí západní zemi USA. Čili zemi, která prakticky jako jediná z glóbu dělá dnes na hladině mezinárodního života vlny, jednou nižší, podruhé jako domy vysoké, a někdy, když je situace příhodná, vypustí do světa i tsunami. 



Po němž se pak z z její libosti zbombardovaných a rozvrácených zemí Středního východu a severní Afriky hrne do Evropy nedohledný proud uprchlíků, hrozící přeměnit bílou evropskou rasu v rasu světlehnědou, která bude pro USA zadarmo robotovat, jak o tom ve svých knihách sní známý americký politolog a politik Thomas Barnett.

Vy o těch vlnách i o těch tsunami víte. Víte, že Američané už dnes fakticky ani jinak jednat nemohou, protože na jejich čele lpí Kainovo znamení za to, že zradily odkaz svého prezidenta Eisenhowera, který je při odchodu z funkce v r. 1961 co nejdůtklivěji varoval před dalším růstem jejich vojenskoprůmyslového komplexu. To je především toho výrobního odvětví, které nad výrobu čehokoli jiného miluje výrobu zbraní, protože ty ze všech nebiologických produktů nejdříve stárnou. Staré typy zbraní musí být rychle nahrazovány typy novými, protože tak si to obrana coby nejsvětější povinnost země vyžaduje. Nu a čím rychlejší je tato obměna, tím vyšší jsou zisky vojenskoprůmyslového komplexu, který si s jejich dopomocí kupuje i stát, stále více do něj vrůstá, až nakonec komplex a stát jedno jsou - a Dick Cheney, jako jeden z nejvýznačnějších vlastníků komplexu se coby viceprezident stane druhou nejvlivnější figurou Spojených států.
Pro obranu země, v jejímž posvátném jménu se tohle všechno děje, je samozřejmě třeba nepřítele, který, když není, musí se nějak vyprodukovat. Je to asi tak, jako když na ulici pocítíte chuť se prát. Strčíte do jednoho pána na zastávce, a když nezareaguje, dáte už dalšímu facku, který se už ke rvačce s vámi zmátoří, zvláště, když ma vedle sebe ženu, na jejímž úsudku mu záleží.

A už se to pěkně mydlí a přesně takhle je to i v americké politikoekonomice. Když se to kdesi na zastávce - třeba v Praze - začne mydlit, je to jako když Američané v kterési zemi zahájí válku. Zbrojní průmysl se rozjíždí na plné obrátky, jeho zisky rostou, a čím déle ta šarvátka kdesi daleko od USA trvá, tím lépe pro komplex a dnes už také tím lépe pro Spojené státy.

A důkaz pro to, že to v dnešních USA skutečně takto funguje? Tím důkazem jsou americké vojenské základny ve 150 zemích světa, což je ze 193 zemí, dnes v OSN vedených, skutečně slušný počet. A pokud jde o činnost tohoto až po zuby ozbrojeného bumbrlíčka? Jen v 17 letech tohoto současného a ještě hodně mladého století stačil už buď přímo vojenskými akcemi, či svržením vlád, nebo odstraněním těch politických vůdců, kteří mu nevoněli, intervenovat v celkem 18 zemích. Takže víc než jednu novou intervenci či válku dokáže tenhle výtečník zkompletovat za jeden rok, přičemž ty starší – pokud to jen trochu jde, nenechává vychladnout.

Stojí to samozřejmě peníze, ale těmi se nešetří, protože výdaje na zbrojení platí stát, ale zisky z něj jdou do kapsy komplexu. A přitom USA samozřejmě nezbrojí samy, ale nutí země sdružené v NATO, aby činily totéž a vydávaly každá na výrobu zbraní aspoň 2 % svého HDP. Nu a jelikož všechny ty vyrobené zbraně a všechna ta nová děla, bombardéry a rakety mají miřidla zaměřená nejpřednostněji na Rusko a Čínu, nezbývá těmto velmocem nic jiného, než zbrojit také. Výsledkem onoho závodu kdo s koho je pak skutečnost, že celosvětové výdaje na zbrojení každým rokem rostou, a loňského roku vydal svět na nákup armádní výzbroje a výstroje už 1,69 bilionů dolarů (41,8 bilionů kč). Nejmarnotratnější byly samozřejmě USA, které na daný účel vyklopily 611 miliard dolarů, následovány Čínou, Ruskem a předlouhým zástupem zemí dalších.

Představme si nyní na okamžik, že by se všechny tyhle ve skutečnosti komínem vyhozené peníze využily ke zlepšení podmínek života lidí na zemi. Mohl by to být ráj, protože ty peníze by mohly vymýtit světové hladomory, bídu, pozvednout život lidí na netušenou úroveň – ale nelze to, protože dnešní USA, ovládané svým vojenskoprůmyslovým komplexem, nemohou bez válek a intervencí zkátka žít.

A jsme u záležitosti, která prezidentu Eisenhowerovi ležela na srdci, když své spoluobčany před vojenskoprůmyslovým komplexem varoval. Jasnozřivě viděl - či si dovedl představit - k jakým koncům jeho země vojenským komplexem vlečená a ovládaná, dospěje. Že se stane státem chorobným, neschopným mírového života a pro zbytek světa proto trvale nebezpečným. Že bude notorickým rváčem, chronickým rozdmychávačem válek a sporů a přitom i ubožákem, který bez nich nemůže dýchat. Že bude věčným a nevyléčitelnými světovým kazimírem i marodérem, bez jehož lačnosti po válkách by lidstvo mohlo žít životem vskutku pohádkovým.

Nu a a protože je to mezi lidmi stejné či podobné jako mezi státy, dovolil bych se zeptat už nejen pana Zaorálka, ale i pana Kalouska, Schwarzenberga, Langšádlové, Teličky, Štětiny, Stropnického a všech dalších našich slavných nenávistníků Ruska, jak by pozuzovali situaci v kolektivu, třeba vládním, nebo sportovním či ledajakém, v němž by jeden z členů tohoto kolektivu bez oddechu vyvolával rozbroje, kdekoho z kolektivu by pomlouval, štval by jednoho jeho člena proti druhému, provokoval by hádky všech proti všem a občas by se dokonce s někým z kolektivu i popral?

Cože? Že byste s takovým ničemou všechny kouty vytřeli a žhavé uhlí mu ještě návdavkem na hlavu nasypali?

Ale jak je pak, prokrista, možné, že jste tak oddáni Washingtonu a nic než pochodovat spolu s ním (a k čemu jinému s ním můžete dopochodovat než k válce?), si nikdo z vás nedokáže představit? Co jste to za lidi? A jste vůbec ještě lidi?

Podstatné části jednání Poslanecké sněmovny 16. 10. 2017 o lithiu

$
0
0


Ludvík Smýkal
18. 10. 2017
„Po té neuvěřitelné snůšce lží a demagogie, musím říct, že větší prasárnu, ….. , jsem tady ještě nezažil.“ (Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec)
Když 16.10.2017 ve 13,02 hodin zahájil předseda PSP ČR Jan Hamáček, v náhradních prostorách Poslanecké sněmovny a ve značně improvizovaném prostředí, jednání o žádosti 62 poslanců ke svolání schůze Poslanecké sněmovny ve věci těžby lithia australskými těžaři na území České republiky, iniciované KSČM, zřejmě vůbec netušil, čeho bude svědkem … Podobně to zřejmě netušila Česká televize nebo webový portál iDnes.cz, když zařadily přímý přenos z jednání PS do svého vysílání. Zřejmě všichni žili v představě, že sněmovna opět rázně „smete ze stolu“ návrh KSČM, podle nich „nedemokratické strany“.


Tím větší muselo být jejich překvapení a zklamání, když program mimořádné schůze PSP ČR „Posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky“byl schválen, projednán a na její závěr přijata usnesení navržená KSČM a SPD. Stojí za zmínku, že Česká televize ukončila svůj přenos raději ještě před jejich schvalováním a premiér Sobotka ani nevyčkal ukončení schůze. Překvapení a zklamání z průběhu a výsledků jednání zřejmě převládlo i ve většině médií, pokud o něm vůbec alespoň velmi stručně informovala. Zřejmě pochopila, že řada členů vlády a poslanců, si na tomto jednání vůbec neuvědomovala, co o sobě a svých stranách navzájem vypovídají.
Na uvedeném jednání PS toho bylo řečeno mnoho, pokusím se k informaci a zamyšlení uvést, co považuji za nejdůležitější. Ostatní se na mne snad nebudou zlobit, zájemci o celé jednání si vše mohou přečíst na https://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/061schuz/s061055.htm. Na úvod uvádím schválené návrhy usnesení, které považuji za nejdůležitější, dále „ nejzajímavější příspěvky“ některých členů vlády a poslanců. V žádném případě jsem nemohl vybrat vše a tak jsem se snažil zachytit přístup jednotlivých vystupujících k danému téma. Při jejich čtení je třeba vzít v úvahu, že někdy jsou „vytržená z kontextu.“

Návrhy KSČM
"Poslanecká sněmovna po informaci vlády ČR o tzv. Memorandu mezi MPO ČR a firmou EMH a. s. žádá vládu, aby memorandum vzhledem k zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní."                                                                                                                                                                           Pro 82, proti 1. Návrh byl přijat.
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky prohlašuje, že memorandum podepsané ministrem Havlíčkem se společností European Metals Holdings není pro Českou republiku závazné a odvolání se na dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií podepsané v Canbeře 29. 7. 1991, a další mezinárodně uznávané smlouvy o ochraně investic, které je v memorandu uvedeno, se právní závazností memoranda pro Českou republiku v případných arbitrážních sporech netýká."                                                                                                                                                                                                            Z přítomných 110 pro 78, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Návrh SPD
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky. V případě dalšího využití lithia je nutné podpořit projekty zajišťující jeho zpracování na území České republiky podnikatelskými subjekty se sídlem na území České republiky."                                                        Z přítomných 110 pro 68, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

Poslanec Pavel Kováčik:  Memorandum o porozumění v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice, které stát s onou firmou European Metals Holdings podepsal, podepsal ji pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, může být jen takovou malou viditelnou částí obřího podvodu. Něco jako vrcholek ledovce, jehož devět desetin bývá obvykle pod vodou. Pro české veřejné rozpočty však může mít stejně ničivý dopad jako ledovec pro Titanic. Memorandum bylo podepsáno v rozporu se zákonem číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Vláda jej však minulý týden odmítla zrušit. Pokud tak neučiní v rámci svých kontrolních pravomocí vůči vládě ani Poslanecká sněmovna, která se kvůli tomu právě teď sešla, tak se australsko-americké firmě otevře možnost vytěžit, v uvozovkách, z českého státu obrovské peníze. Klidně i v objemu několika státních rozpočtů, myšleno České republiky.“
Nejpodstatnější je však forma, jakou se měl stát na kapitálovém vstupu podílet. Podle informací obsažených v materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, s nímž se tento úřad snažil získat podporu k odborů a zaměstnavatelů v tripartitě, mělo jít o majetkový vklad ve formě převodu pozemků nad ložiskem lithia v oblasti Cínovce. Jakýkoliv ministr včetně ministra průmyslu a obchodu však podle § 22 zákona o majetku státu může sám podepsat převod pozemku pouze do výměry 200 metrů čtverečních. To určitě není.K převodu většího pozemku nebo pozemků o větší výměře potřebuje předchozí souhlas ministra financí.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček„…chtěl bych se na tomto místě vyjádřit k této kauze, k této naprosto vykonstruované a umělé kauze, která v uplynulých dnech zaplavila veřejný prostor a média a která mne osobně velmi poškozuje. Chtěl bych na tomto místě jednoznačně vám i občanům České republiky znovu sdělit, že se jedná o sprostý útok na mne, na mnou řízený resort a sociální demokracii ze strany pana Babiše, jeho hnutí a komunistů. Chtěl bych na tomto místě znovu a jednoznačně odmítnout, ale i vyvrátit dezinformace a lži, které se již několik dní objevují na veřejnosti a v médiích v souvislosti s tématem případné budoucí těžby lithia na území České republiky. Jediným a skutečným cílem této uměle vytvořené kauzy je skandalizovat mne, sociální demokracii a odvrátit tak pozornost od skutečných problémů pana Babiše, ať už jde o jeho kauzu Čapí hnízdo, ve které je pan Babiš trestně stíhán pro podezření ze spáchání dotačního podvodu, nebo rozhodování Ústavního soudu na Slovensku, který minulý týden rozhodoval o tom, jestli byl pan Babiš spolupracovníkem StB, nebo nebyl.“
„Podívejme se třeba na názorový veletoč ohledně dopisu pana Brabce z 26. září letošního roku. Je to dopis, který jsem od pana kolegy obdržel jako reakci na svůj dopis, ve kterém jsem jej informoval o záměru uzavřít ono memorandum, seznámil jsem jej s jeho konečným textem a vyzval jsem jej, zda se svým podpisem k němu nechce připojit. Dnes se pan kolega Brabec dodatečně vymlouvá. Tvrdí, že dopis nepsal a že jeho úředník udělal chybu.“
„Pan předseda hnutí ANO Babiš zaznamenal v médiích, nebo se to dozvěděl ještě předtím přímo od ministra Brabce, že jsem dne 2. října uzavřel ono memorandum k lithiu se společností European Metals Holdings. Řekl si: No to by přece mohl být skvělý příběh, jak překrýt kauzu Čapí hnízdo nebo rozhodování Ústavního soudu na Slovensku, protože samotné podstatě problému téměř nikdo nerozumí, ale jednoduchému mediálnímu sloganu "loupež za bílého dne" bude rozumět každý. Když do toho ještě zamotáme australskou firmu, nikdo nebude pochybovat o tom, že to je zlodějna, že tady někdo chce rozkrást nerostné bohatství státu. Takhle krásně se ten příběh dá občanům České republiky vyprávět“.
Dalším nápadem pana Babiše a komunistů bylo za každou cenu propojit kauzu lithium s kauzou OKD. To se bude přece dobře prodávat! Nikdo tomu nerozumí, ale potřebujeme do toho Bakalu nějak zamotat. Proto si kolegové vymysleli celý ten propletenec a jejich vazby, kterými chtějí obalamutit občany naší země a stůj co stůj do toho nepřítele státu Bakalu nějak vtáhnout. To tomu příběhu samozřejmě dodá pořádné grády. Ale to jsou, dámy a pánové, přeci estébácké metody, které, zdá se, agentu Burešovi nejsou vůbec cizí. Chce se mi z vás, pánové, opravdu zvracet“.
Stát od počátku 90 let zcela rezignoval na systematický průzkum nerostných surovin na našem území. To je holý fakt a potvrdí vám ho každý. Stejně tak se v uplynulých letech zbavil veškerých svých těžařských aktivit, bývalé těžební firmy buď zanikly, nebo se transformovaly, nebo se zprivatizovaly. Státu v zásadě zbyla jen těžba uranu na Dolní Rožínce, podotýkám, z pochopitelných důvodů, která byla nedávno ukončena. Státní podnik Diamo se tedy věnoval a do budoucna bude věnovat především zahlazování následků po bývalé hornické činnosti. Tedy stát se v minulosti vykašlal na průzkum svého nerostného bohatství, o jeho potenciálu z hlediska strategických a z dnešního pohledu perspektivních surovin neměl a dodnes nemá dostatek podrobných informací. Zároveň stát nikdy po celou tu dobu nikde nedefinoval svůj zájem toto změnit, nebo se dokonce znovu pokusit vykonávat nějakou těžební činnost“.
„Druhým a naprosto zásadním momentem celé této kauzy je vydání průzkumných licencí společnosti Geomet s.r.o., na všechna čtyři průzkumná území na Cínovci.“„ Průzkumné licence byly ze strany Ministerstva životního prostředí vydávány nebo prodlužovány v letech 2010 až 2017. První licence na ložisko Cínovec 1 byla vydána Ministerstvem životního prostředí 20. 7. 2010, prodloužena byla 10. 7. 2014. Druhá licence na ložisko Cínovec 2 byla vydána 24. listopadu 2011, prodloužena 31. 8. 2015. Třetí na ložisko Cínovec 3 pak 23. září 2016. A čtvrtá na ložisko Cínovec 4 pak 18. dubna letošního roku.“
„Společnost Geomet je kromě toho na dvou částech ložiska již také právoplatným držitelem druhého stupně licence, kterou je předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru. Dnes tedy díky postupu Ministerstva životního prostředí a ministra Brabce neexistuje žádná zákonná možnost, jak tento pro stát nepříznivý stav skutečně změnit. Podotýkám - aniž by to vyvolalo riziko soudních řízení, sporů nebo arbitráží, které by reálně vedly k zastavení či zakonzervování celého projektu a riziku, že místo tohoto projektu bude realizován nějaký konkurenční projekt, např. v Srbsku“.
Trvám na tom, že memorandum není smlouva ani dohoda. Z uzavřeného memoranda nevyplývají žádná práva, žádné závazky ani povinnosti. Memorandum obsahuje pouze proklamace a úmysly svých účastníků“.
Ministr vnitra ČR Milan ChovanecJá jsem přesvědčen o tom, že to je snaha vypustit mlhu, která má překrýt a zakrýt některé problémy, které tady byly definovány. A samozřejmě to má za cíl odradit některé voliče, kteří by chtěli volit sociální demokracii. Já jsem si teď s jedním člověkem psal. Jmenuje se pan Dalibor. Na konci řekl, že právě díky této kauze nám hlas nedá.“ „Kolegů z KSČM bych se rád zeptal, jestli ta příprava s hnutím ANO na dnešní schůzi a na ty otázky není náhodou společná. Já tu vidím strašnou spoustu společných znaků a skoro mi přijde, že to je z dílny jednoho advokáta z Agrofertu. To má úplně stejné znaky. Když se na to podíváte a zamyslíte se, tak je to vcelku zjevné.“

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: „Víte, připadá mi s podivem, vy, kteří jste, promiňte mi, eurohujerští takovým způsobem, že byste se nejraději převedli některé evropské normy i s chlupama, tak najednou nedbáte na to, že o veřejné zakázky se má ucházet firma jenom se zveřejnitelnou strukturou, tzn. s veřejnými vlastníky. A vy uzavřete memorandum, promiňte mi, v rozporu se zákonem o nakládání s majetkem České republiky, tak jak vám ukládá český právní řád, ale dokonce s dceřinou firmou, která se tváří jako australská, která je registrována na Panenských ostrovech a která si na to objedná speciální firmu, která zakrývá skutečné vlastníky. Vy si myslíte, že to je balamucení? My naopak chceme, abyste to rozkryli. Jestliže je řečeno, že sedm procent vlastníků je českých, té firmy, která to skutečně vlastní, tak proč to nemůžeme zveřejnit? Proč si na to objednali zakrytí té vlastnické struktury? K čemu to mělo sloužit ?“
„…., když jsem si přečetl některé chaty mezi těmi investory, tak to také může být tím, že těch pět lidiček, kteří jsou zaměstnáni v té dceřiné společnosti, kteří mají v Austrálii jeden domeček, a bydlí v obýváku ta firma - chatuje o tom, že to možná koupí nějaký velký investor, nějaká velká banka a možná nějaká automobilová společnost. Protože o to jde. Oni mají ve stovkách tisíc australských dolarů majetek, to není žádná společnost, která by měla obrovský majetek. A vy tady říkáte, že to je strategický partner. Prosím vás, jakého strategického partnera sem chcete přivést - s pěti lidmi v jednom obýváku?
„A vy nám tady chcete vytírat zrak a poslat to do politické podoby. Já to do politické podoby poslat nechci. Já chci, abyste říkali pravdu a abyste řekli, jestli to tedy chcete svěřit zahraniční firmě, s tím, že okradete občany České republiky o výnosy, anebo jestli jste schopni alespoň trochu uvažovat, jako uvažoval jeden z dříve nejchudších států Evropy, Norsko, když našli ložiska ropy a plynu a určili, že těžba bude dána vždycky těm firmám, které budou společné se státními podniky, které k tomu zřídili. Dneska využíváme Norské fondy, které jsou po celém světě, a Norsko si může bez své účasti v Evropské unii - promiňte mi - dělat, co chce, protože na to prostě má. Ale bylo to o tom, že ty zásoby nejsou jenom podle ústavy v majetku státu a všech občanů, ale že je také fakticky, právně, v tom majetku ponechali.
Jak jsme se od té takzvané průzkumné licence dostali k tomu, že musí dostat těžební licenci. Nemusí. Nic takového v horním zákoně není. A prosím vás, neříkejte takové věty, kterými tady opravdu znevažujete sami sebe a děláte z veřejnosti hlupáky. Proč si myslíte, že vám to profesoři na univerzitách vezmou jako hotovou věc? Že jste to říkali vy, protože máte zrovna nějakou funkci? „
 „Tento stát při svém vzniku v roce 1993 ještě nebyl zadlužen. Jeho dluhy byly minimální. Majetek státu byl přes 2,5 bilionu korun ve výrobních prostředcích. Dnes je prodáno za 2 biliony korun tehdejších cen a náš dluh je více než 1,6 bilionu. Takže vám za těch 3,5 bilionu dluhů, které jste nadělali, opravdu nemohu poděkovat.“
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Vážené poslankyně, vážení poslanci, v tuto chvíli jsou čtyři dny před volbami. V době, kdy byla rozpoutána a fabrikována tato umělá kauza lithium, tak bylo několik týdnů před volbami a politik Andrej Babiš měl v té době problém. Bylo oficiálně zahájeno jeho trestní stíhání v případě podvodu s evropskou dotací v kauze Čapí hnízdo. Trestně stíhán byl nejenom předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ale také jeho první místopředseda Faltýnek. Takže předseda hnutí ANO má velký problém: je oznámeno zahájení jeho trestního stíhání a je potřeba odvést pozornost veřejnosti. Určitě z pohledu hnutí ANO není radno, aby se až do voleb mluvilo o tom, že v čele hnutí je politik, který je trestně stíhaný, a že dokonce statutárním místopředsedou tohoto hnutí je taky politik, který je trestně stíhaný. V minulosti to totiž bývalo tak, že když v čele nějaké strany nebo hnutí stál někdo, kdo měl problém se zákonem a býval trestně stíhaný, tak v minulosti to bývalo v této zemi tak, že takovýto politik odstoupil a ten problém si řešil mimo špičkovou politiku.
Andrej Babiš se rozhodl změnit pravidla a přepsat pravidla, a proto nepotřebuje, aby se o tom mluvilo, že se přepisují pravidla a že se mění pravidla. Jak už jsem řekl, je potřeba odvést pozornost veřejnosti. (Výkřiky v sále: Lithium!) Lidé a novináři by se totiž mohli ptát, jak je možné, že oba trestně stíhaní politici zůstávají v čele hnutí ANO a nadále kandidují do voleb. A tak se, vážené poslankyně a vážení poslanci, použije scénář Vrtěti psem. Vymyslí se kauza lithium, která zaplní média tak, aby se nemluvilo o Čapím hnízdu a trestním stíhání poslance Andreje Babiše.
Umělá a zcela vylhaná kauza lithium se po několika dnech hodí poslanci Babišovi ještě z jiného důvodu. Slovenský Ústavní soud totiž zrušil rozsudky nižších soudů, podle kterých byl poslanec Babiš veden v evidenci agentů komunistické státní bezpečnosti neoprávněně. Znovu tedy na základě rozhodnutí slovenského Ústavního soudu platí, že pan Andrej Babiš je evidován jako agent státní bezpečnosti Bureš. Slovenský Ústavní soud dokonce uvedl, že rozhodnutí soudu nižšího stupně bylo založeno na výpovědích nedůvěryhodných svědků, kteří se aktivně podíleli na prosazování komunistického režimu. Jak uvedl slovenský Ústavní soud, jejich angažovanost na objektivitě (?) protiprávním a nemorálním režimu vyvolává pochybnosti o jejich důvěryhodnosti. Tolik, vážené poslankyně a vážení poslanci, citace Ústavního soudu Slovenské republiky. Poslanec Andrej Babiš má tak druhý problém. Možná ještě vážnější než ten první, kterým je trestní stíhání. Je evidovaným agentem komunistické státní bezpečnosti a estébáci, kteří v jeho prospěch vypovídali u soudu, aby mu pomohli, budou zřejmě pro příští jednání u soudů na Slovensku nepoužitelní.
Shrnuto a podtrženo, vážené poslankyně a vážení poslanci, jde o scénář Vrtěti psem. Jako kdybyste ten film vzali a opsali ho do české reality. Žádná velká fantazie, žádná velká kreativita, prostě použijete osvědčený scénář. Cílem je prostě odvést pozornost úplně jinam. Proto byl vykonstruován lživý útok na ministra průmyslu a obchodu Havlíčka v souvislosti s těžbou lithia. Jako záminka bylo použito právně nezávazné memorandum, které ministr Havlíček podepsal. Právně nezávazné memorandum.

Poslanec Michal Kučera: „I přesto, že jsem přesvědčen, že tato předvolební hysterie, kterou vyvolal zejména dnes trestně stíhaný Andrej Babiš a také pravděpodobný agent StB, je snahou odvést pozornost od zcela zásadního tématu těchto voleb, kterým je zachování demokracie a prozápadního směřování České republiky, toto je prosím tématem voleb. Nic na tom však nemění situace, že vláda v otázce těžby lithia zcela selhala v ochraně ekonomických zájmů státu. Vzájemné obviňování mezi ministerstvy průmyslu a obchodu a životního prostředí, kdo za to může, je učebnicovým příkladem neschopnosti této vlády spravovat tuto zem. Tato neschopnost se bohužel netýká pouze těžby lithia.“

Místopředseda PSP Jan Bartošek: „Rád bych zde pogratuloval hnutí ANO a jeho předsedovi Andreji Babišovi k tomu, že se po několikaletém působení v české politice těmito svými intrikami, pletichařením a konáním ministra Brabce zařadili mezi ty takzvané standardní politické strany, na které opakovaně útočili. Protože nepředvedlo hnutí ANO nic jiného než to, za co kritizovalo své okolí. V podstatě morálku nám zde jde kázat člověk, který byl vydán k trestnímu stíhání jako předseda politického hnutí, stejně tak jako předseda jeho klubu. To znamená, tito lidé nám sem přicházejí a říkají, jak má svět vypadat. Nejdřív by si měli zamést především před vlastním prahem.“
„Zajímavé také je, že ve svém otevřeném dopisu ministru Havlíčkovi pan poslanec Andrej Babiš vytýká členovi vlády, že podepsal memorandum - a tady cituji - bez projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a bez otevřené veřejné diskuze. Bez ohledu na to, jaký sporný charakter má zmíněné memorandum, dovolte, abych zde vyjádřil svůj údiv nad tím, jak najednou šéf hnutí ANO se odvolává k autoritě Poslanecké sněmovny, do které opakovaně kopal s tím, že je to žvanírna, že je to ztráta času, tak najednou se mu hodí to, že se k tomu Poslanecká sněmovna nevyjádřila. Takže máme být rukojmí v rukou předsedy hnutí ANO, že někdy se mu Sněmovna hodí, a její stanovisko, a někdy jí může pohrdat! V tom byste si v rámci hnutí ANO měli udělat jasno.“
„Jednou z nich je i Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií, podepsaná v Cambeře 30. září 1993, a existuje značné riziko, že European Metals Holdings, která má mimochodem sídlo na Britských Panenských ostrovech, využije tento dokument k nátlaku na budoucí vládu, aby rozhodla, že lithiovou rudu nebude těžit státní podnik Diamo a zpracovávat nějaká česká firma, ale že těžba má být svěřena právě této zahraniční firmě. Firma tak může vyhrožovat mezinárodní arbitráží s tím, že se bude domáhat náhrady škody za zmařenou investici. Lze čekat, že přitom bude argumentovat, že Havlíčkovo memorandum si investor může vykládat ve smyslu článku 3 jako povzbuzení investice. „
„Také je potřeba říct, že tato firma zapsaná v daňovém ráji, u které nevíme, kdo vyjma jejich manažerů s drobnými podíly jsou i skuteční majitelé, to vnímám jako riziko pro český stát. Hrozí riziko odlivu zisků z přírodního bohatství všech občanů, které mohly sloužit například na důchody nebo výstavbu dálnic“.
„A na závěr ještě jednu důležitou informaci. Tato mimořádná schůze se sešla z iniciativy hnutí ANO, KSČM a SPD, tedy jedno hnutí, které vede osoba podezřelá z několika nejenom morálních selhání, a v druhé řadě pak strany, které mají rétoricky a ideologicky podezřele blízko k extrémům - levým či pravým. A pozoruhodné na tom je to, jak si tyto dvě strany rozumějí. Jistě není bez zajímavosti, že tato aktuální kauza již na jaře a v létě tohoto roku mimořádně rezonovala v médiích, která jsou považována za dezinformační. I to je myslím důležitý argument, který zde musí zaznít. Paradoxem je navíc to, že na ochranu národního bohatství dnes upozorňuje KSČM, tedy strana, jejíž ideologická předchůdkyně umožnila ukrást naše zásoby uranu zájemci z tehdejšího Ruska. Nechť je toto účelové spojení ANO, KSČM a SPD varováním pro všechny slušné občany této země.“
Poslanec Andrej Babiš: „ - teďka ani nevím, jestli někdo počítal, jestli se tady vyslovilo víckrát jméno Babiš, nebo lithium.𨢁
„Tahle firma, která sídlí - teď jsme se čerstvě dozvěděli - na Britských Panenských ostrovech, nemá s Českou republikou vůbec nic společného. Je to schránková firma, která nikdy netěžila lithium. Takže já jsem se jenom ptal pana Havlíčka na jednoduché otázky, proč podepsal memorandum s touhle firmou. Ta firma nikdy netěžila, je to schránková firma, stále se tam mění majitelé, akcionáři, a vykázala ztrátu 8,5 milionu dolarů od založení. Jo? Takže je to samozřejmě firma, která je transparentní.“
A to není jenom jediný tunel, který nám ČSSD připravila. Oni připravili ještě další tunel a to je rozdělení ČEZ, kde se připravuje ta lukrativní část, ten obchod a distribuce, že si koupí jejich kámoši, to je stejná parta tady, která funguje, a samozřejmě nám, nám všem občanům a firmám, zůstane ta výroba. A oni potom budou diktovat, kolik bude stát elektřina. A potom to bude stejné jako ty soláry. Těch tisíc miliard, o které jsme přišli díky solárům.
 „Takže pokud někdo mluví o tom, že nebyla nějaká surovinová strategie, tady byla, všechno jsme prodali. Napřímo. ČSSD, pan premiér prodával OKD, pan premiér prodával Mosteckou uhelnou. Takže to je výsledek té privatizace.“
 Já znovu opakuji, že ta firma, australská nebo britskopanensko-virginská, nemá s Českou republikou nic společného. Oni přece nemají žádnou licenci. Já o tom nevím. Nebo nechť pan Havlíček řekne, že mají ještě nějaký jiný papír. Vždyť přece ten Geomet patří firmě ve Velké Británii a ta kvaziaustralská firma má jenom kancelář v Austrálii a sedí úplně jinde.“
Takže ono to připomíná vlastně - a ještě co je samozřejmě důležité, že tam sedí nějaký pan Havlík. Pan Havlík, který chodil na stejnou školu jako pan Bakala. Pan Havlík - (Oživení a smích v sále.) No, to si dohledejte, chodil na stejnou školu jako pan Bakala. A dvacet let s ním spolupracuje. A já v tom dopise se také na to ptám pana Havlíčka. Ano? Takže je to náhoda? Je to náhoda? No, já myslím, že to není náhoda, že někdo, kdo spolupracoval s panem Bakalou, tam sedí. Pan Pavlík (řekl Pavlík). On říká: práva na lithium nám nikdo nevezme, říká zástupce (nesrozumitelné) Dnes nám už vyhrožuje, na webu má, že už to je jeho.
Takže to, co jsem nepsal do toho dopisu - a já bych se tady chtěl veřejně zeptat pana ministra Havlíčka prostřednictvím pana předsedajícího: Zásadní otázkou, na niž by poslanci měli žádat od vlády odpověď, je, jestli existuje ještě nějaký doposud veřejně nepublikovaný dokument spojený, sjednaný s tou firmou EMH, v němž stát hovoří právě o vkladu pozemků nad ložiskem. Právě tato informace je totiž obsažena v pracovním dokumentu Strategie státu při těžbě a využití zdroje lithia z dílny MPO, který byl projednáván na půdě vládní Rady pro hospodářskou a sociální dohodu.“
„ …já znovu opakuji, to memorandum nemělo být podepsané a podle mého názoru to memorandum není platné. Není platné, protože mezi australskou schránkou není žádný vztah. Není žádný vztah. Geomet je ten, který měl licenci na průzkum, a podle toho zákona, který jsme tady zdědili, i přednostní právo na těžbu. Ale takové přednostní právo měly i firmy, které tady zkoumaly zlato. A také zkoušely těžit. Ale neuspěly. Ale nikdo s nimi žádné memorandum nepodepsal. A otázka je, kolik ten Geomet má těch pozemků kolem Cínovce. To jsou všechno věci, které bychom měli vědět, protože toto je poslední nerostná surovina, která zůstala v rukách státu, a bylo by dobré, aby nám ji skutečně nevzali.“
Vážení, my jsme prohráli Diag Human v Lucembursku za 14 mld. Já jsem ještě jako ministr financí stahoval naše aktiva na základě jednoho bezvýznamného dopisu, kde někdo napsal, že chce podnikat s krevní plazmou. A tady máme jednoznačně základ na to, aby někdo zaútočil na náš rozpočet. A já to považuji za skandální a považuji to skutečně ze velký problém, a já můžu říct za naše hnutí, že my určitě jsme přesvědčeni, že to memorandum je neplatné, protože není žádný důvod a nebyl žádný vztah mezi ČR a touto australskou firmou.
„Ale pokud to říká pan premiér a mě tady kritizuje a moralizuje, člověk, který už v roce 1996 podváděl a měl černé duše a měl být vyloučen z ČSSD, člověk, který udělal 400 mld. dluhu, člověk, který privatizoval Mosteckou uhelnou za hubičku, Škodu Plzeň za 300 mil., tu Škodu Transportation dneska, která má údajně hodnotu pro Číňana 90 mld., ano, a člověk, který jeho kámoš Březina radil paní Valachové, jak rozdělovat ty peníze do sportu v tom bytě, sociální demokracie, která zapomněla zdanit církevní restituce, člověk, kterému radila jedna paní z J.P. Morgan a stálo nás to 14 mld. na špatných úvěrech, ano?, člověk, který prodal OKD pod cenu a zdevastoval celý region, který obral lidi o 43 tisíc bytů, který posílal pana Přikryla do spisu na soud podle těch mailů, člověk, který byl předseda strany, která neuznává pohledávku vůči panu Altnerovi, člověk, který podepsal první herní automat s Hušákem roku 2003, člověk, který nadělal miliardy škody tady.“
„A to, že naše tradiční strany nám prodaly téměř všechno, až na jednu výjimku. A to byl pan ministr Grégr. Ten nebyl pokladní v ČSSD jak pan Havlíček. A pan ministr Grégr prodal Transgas RWE za 134 mld. korun. 15. května 2002 přistály tyto peníze na účtu Fondu národního majetku. To byl premiér pan Zeman a pan Grégr byl ministr průmyslu. A pan Grégr to prodal proto, vážení důchodci, a teď poslouchejte dobře, protože to byl pokus, a jednoznačně bylo řečeno, že těch 134 mld. bude použito na založení státního důchodového účtu. No ale co se nestalo? 15. 7. nastoupil pan premiér Špidla, to je dva měsíce, s panem ministrem financí Sobotkou, a nejenom že nezaložili ten státní účet, ale ty peníze utratili.“
„...po tom, co jsem tady dneska slyšel, po té neuvěřitelné snůšce lží a demagogie, musím říct, že větší prasárnu, a odpusťte mi to slovo, protože ho normálně nepoužívám, jsem tady ještě nezažil.
„Především úředníci Ministerstva životního prostředí při udělování průzkumných licencí postupují podle platných zákonů této země, které platí, a už to tady padlo, 25 let.“

„Pokud žadatel, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, splní podmínky uložené zákonem, musí být žadateli tato žádost udělena nebo prodloužena. Naprosto zásadní, a to tady nezaznělo - a já se nedivím, že nezaznělo, protože to kolegům ze sociální demokracie určitě do krámu nejde -, je to, že taková žádost nemusí být povolena, pokud je tam nesouhlas s tzv. státní surovinovou politikou. A tady se dostáváme ke klíčové roli MPO při udělování průzkumných licencí. Vyplývá totiž naprosto logicky z rozdělení kompetencí resortů. Ministerstvo životního prostředí, jak už vyplývá z názvu resortu, posuzuje toto povolení, tedy průzkumnou licenci, především z pohledu možných vlivů průzkumných prací na životní prostředí, a MPO pak schvaluje licenci z pohledu strategie a zájmu státu v oblasti nerostných surovin, tedy samozřejmě i z pohledu, zda udělení licence soukromé firmě na tu či onu surovinu je v zájmu státu.“
MPO mělo tedy mnoho let ve své gesci a má v surovinové politice zásadní nástroj, jak regulovat žádosti o průzkum na jakoukoli komoditu. Ale využilo ho až v letošním roce. A já neříkám, že je to vina ministra Havlíčka, protože on skutečně tu surovinovou politiku v nějaké podobě zdědil. Ale je to určitě vina v tomto případě jeho předchůdce a i jeho předchůdců, kteří s tou surovinovou politikou od roku 1999 nic neudělali a nyní svádí vinu na úředníky Ministerstva životního prostředí, že postupovali podle zákona. Nepřipadá vám to neuvěřitelné a skandální? Prostě opravdu skandalizovat úředníky za to, že dodržují zákon platný tady 25 let a vždycky se zeptají toho dotčeného druhého resortu, zda to mohou udělat, zda je to v souladu s politikou, on jim to schválí, a dneska někdo říká, že prostě je to vlastně špatně. Že 25 let dodržují zákon a je to špatně?
„Tvrdím jednoznačně, vážené kolegyně, vážení kolegové, že k tomu unáhlenému podpisu memoranda nebyl a není žádný věcný ani časový důvod. Ten těžař nebo ta firma Geomet má sice průzkumnou licenci, stejně jako desítky dalších firem, ale minimálně čtyři další roky bude řešit další složitá povolování, která navíc budou teprve rozhodovat o tom, zda bude vůbec moct začít těžit, nebo ne. Navíc, a to všichni víte, doteď není vůbec vyjasněna průmyslová technologie získávání lithia z lithné slídy. Takže do těžby z toho ložiska Cínovec zbývá minimálně čtyři roky. A v této souvislosti je potřeba se ptát, proč, proč proboha, čtyři nebo dva týdny před volbami dojde k takto zásadnímu podpisu? Protože to, že ta firma má průzkumné licence, to se ví sedm let, vážení. A myslím, že v této Sněmovně a nebo v Senátu byl speciální seminář k lithiu, na kterém toto bylo informováno a nevyvolalo to žádný rozruch. A ten rozruch, a naprosto oprávněně, vyvolal až fakt, že dva týdny před volbami ministr české vlády sám o své vůli podepíše takhle základní dokument, o kterém dnes tvrdí, že vlastně vůbec závazný není a že je úplně v pohodě, ale míra hysterie kolegů ze sociální demokracie potvrzuje, že to asi tak úplně v pohodě nebude.“

Poslanec Jaroslav Faltýnek: „ Já celou dobu poslouchám bedlivě debatu a vůbec jsem nepochopil - jak pan ministr Havlíček, tak pan premiér říkají vlastně celou dobu, že to memorandum je vlastně nezávazné, o ničem, tak proč se tedy podepisovalo. Na tu otázku tady zatím nikdo neodpověděl. To, že agentura Bison & Rose napsala dva hezké projevy jak panu ministrovi, tak panu premiérovi, to je sice fajn, ale na tu základní otázku, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, tady pořád nebylo odpovězeno. A já doufám, ať už tady dneska budeme jakkoli dlouho, že aspoň na tu jednu základní otázku, proč to memorandum, které je podle vás k ničemu, proč bylo vlastně podepsáno.?
Zajímavé je, že vlastně ministerstvo zveřejnilo toto memorandum až na výzvu prezidenta republiky. To tady dneska nezaznělo. Je potřeba si to připomenout. A my si myslíme, že stát by se měl chovat s péčí řádného hospodáře a těžbu by měl organizovat stát a měl by ji mít ve své gesci, třeba prostřednictvím státního podniku Diamo, který by mohl případně vytvořit nějaké technologické konsorcium se zahraniční firmou, ale za výhodných podmínek pro český stát. Ale samotná těžba a zpracování lithia by měla zůstat v rukou státu.
„Takže co z toho plyne? Plyne z toho to, že český stát bude v ideálním případě mít nějaká nekvalifikovaná pracovní místa a obrovskou ekologickou zátěž po zhruba dvaceti letech těžby. Reálně totiž hrozí, že veškeré zisky z lithia a z výroby lithiových baterií budou mít soukromé firmy napojené na zahraniční vlastníky.
Poslanec Zbyněk Stanjura: „ …jsme na takovém netradičním předvolebním mítinku. Všechny strany najednou. Nevím, jak ten úřad pro dohled nad financováním, jak nám to rozúčtuje. Možná by to mohli dát těm, kteří to svolali. Ale když už jsme na tom předvolebním mítinku, tak by bylo škoda, aby opoziční politici nepřipomněli, že tady vláda ČSSD, ANO, KDU ruku v ruce vládne čtyři roky a teď se čtyři dny před volbami tváří, že jsou největší soupeři. Současně se připravují, že by případně po těch volbách, které budou tento týden, zase vládly spolu.“

Poslanec Marek Černoch: „Nechci tady vykřikovat žádné populistické fráze, spíše se zeptám pana ministra Havlíčka, jaká je vůbec právní forma tohoto memoranda. Protože tady od začátku této diskuse zaznívá, že právní forma není žádná, na druhé straně že memorandum se vlastně nedá zrušit. Takže otázka je, jaká je právní forma, jestli by mohlo dojít ke zrušení tohoto memoranda, protože si myslím, že tím by se třeba věc vyřešila. Ale to je otázka.“
Poslanec Miroslav Kalousek: „My si dovolujeme říct, že vláda selhala v obraně ekonomických zájmů České republiky v rámci surovinové politiky. To, že selhala, jsme si nevymysleli, to říkáte sami, protože jedno ministerstvo obviňuje druhé, které selhalo víc a které za to může. Jeden předseda vládní strany obviňuje druhého předsedu vládní strany a zpátky, kdo za to může, že vláda selhala, ale pro nás jako pro Poslaneckou sněmovnu a pro nás jako opoziční stranu selhala vláda jako celek. Abych nezapomněl na třetí stranu, KDU-ČSL, která žádné takové ministerstvo nespravuje, tak bych jim rád připomněl, že v té vládě seděla taky a že surovinová politika je politikou vlády, a že když se dneska tváří, že tam ty čtyři roky nebyli, tak je to úsměvné, alibistické, možná i lidovecké, ale v každém případě je to nezbavuje stejné odpovědnosti, kterou nesou vládní strany ČSSD a ANO 2011.
„A úplně stejně bych jenom doplnil, když vyčítal panu ministru Babišovi to, co všichni víme. Pes by od pana předsedy Babiše kůrku nevzal, já tedy taky ne. Ale já s ním neseděl čtyři roky ve vládě. A já dokonce neříkám, že jsem připraven s jeho hnutím vládnout dál, ba dokonce zcela jasně to vylučuji na rozdíl od KDU-ČSL. Takže zase, pane místopředsedo Bartošku prostřednictvím pana předsedajícího, z koho si tady děláte legraci? Je to odpovědnost všech tří vládních stran.
A úplně stejně dovolte, abych stručně okomentoval vystoupení pana předsedy Babiše, když už jsem mu dal tedy za pravdu, že opravdu pan ministr Havlíček to neměl podepisovat, neměl, tak pak následovala naprosto neuvěřitelná tiráda, oslavný paján na pana předsedu vlády Sobotku. Ten člověk, který, dvojtečka - to se opakovalo asi šestnáctkrát, promiňte, že to nejsem schopen ocitovat. Ale když to shrnu, tak nám pan předseda Babiš v podstatě vylíčil pana premiéra jako pologramotného škůdce České republiky, ale vyčítal mu věci, které všechny věděl, když s ním šel do vlády. Já jsem si dával pozor, tam nebylo nic nového. To všechno pan předseda Babiš věděl, když řekl "ano, pan předseda Sobotka je můj premiér", dokonce několikrát říkal "já jsem mohl rozhodnout, jestli to bude Sobotka nebo... já jsem byl loajální". Tak proboha, s takovýmhle člověkem, tak jak nám tady pana premiéra Sobotku vylíčil, jak mohl jít do té vlády? A z koho si dělá srandu pět dní před volbami, když tady teď tohle předvádí?“
", a na konci pan premiér pravděpodobně měl odejít kanálem a oběsit se, tak to tady říkal člověk, který je demokratickou institucí, Policií České republiky, obviněn z kriminálního činu podvodu a hrozí mu deset let vězení. To tady říkal člověk, který je demokratickou institucí, Ústavem pro paměti národa, oprávněně evidován jako udavač komunistické tajné bezpečnosti.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán„Co toto memorandum vlastně je? Tady zaznívalo: Je to závazné, není to závazné. Ono je vlastně oboje pravda. Memorandum of understanding je něco, co v našem právním řádu, v naší právní teorii vlastně neexistuje. Ten pojem je z angloamerického práva. My posuzujeme každou listinu, kterou podepíšou dvě strany, podle jejího skutečného obsahu, takže se nemůžeme bavit obecně o tom, jestli je memorandum of understanding závazné, nebo není, můžeme se bavit o tom, zda nějaké závazky vyplývají z tohoto konkrétního dokumentu. A když se na něj podíváme, zjistíme, že ve prospěch České republiky, pokud jde o tu protistranu, pokud jde o tu podivnou soukromou společnost, tak tam žádné konkrétní závazky skutečně nejsou. To znamená, pan ministr nám jako České republice podpisem tohoto dokumentu nepřinesl vůbec nic.
Ovšem na druhou stranu je to trochu jinak, protože je tam poměrně nápadně, nijak zvlášť skryt, odkaz na mezinárodní dohodu o ochraně investic, tu BIT s Austrálií, a pak je tam napsáno, že máme tedy všichni společnou vůli těžit, a dokonce že také máme všichni společnou vůli, aby se získala všechna potřebná povolení. Takže dámy a pánové, já jsem mezinárodní arbitráže dělával, když jsem ještě byl svobodný občan a ne ministr. Dělal jsem tři nebo čtyři jenom tedy z těch asi dvaceti, které u nás byly, a můžu vám říct, že takovéhle memorandum jako pro advokáta soukromého subjektu by bylo krásným snem. Tohle memorandum je velice dobře využitelné v mezinárodní arbitráži pro případ, že bychom se do budoucna rozhodli provést nějakou změnu, to znamená změnu té mnohokrát tady diskutované surovinové politiky nebo podmínek, za kterých tady lze, nebo nelze těžit. A to je ten důvod, proč se ozývám a proč jsem se ozýval už na té vládě a proč jsem na té vládě navrhoval, abychom jako vláda vyslovili nesouhlas s tímto memorandem, protože tím bychom to legitimní očekávání té soukromé společnosti negovali samozřejmě, že ano. Bohužel sociální demokraté zablokovali přijetí takového usnesení, které by celou situaci ještě zachránilo. Já se domnívám, že pokud by to udělala aspoň tato Sněmovna, mohlo by to z pohledu mezinárodních arbitráží pořád ještě hodně zachránit“.

Poslanec Pavel Kováčik:  „Znovu říkám, KSČM v této kauze není spřažena s nikým, ani se sociální demokracií a prvním ministrem Sobotkou, Havlíčkem, ani s hnutím ANO a Andrejem Babišem, ani s panem Kalouskem až na výjimky si nerozumíme programově, ani s kýmkoliv jiným. My jsme spřaženi snad pouze a výhradně s občany České republiky, alespoň s těmi občany, kteří nám teď v těchto chvílích také vyslovují v našem snažení podporu. Tato schůze by se konala tak jako tak. Jsem rád spolu s poslaneckým klubem KSČM, že můžeme být přece jenom tím hráčem, který tak trošku rozbíjí ten mýtus, že tady jsou dvě strany, které se mají o co prát. Jsme tady jako Komunistická strana Čech a Moravy a její poslanecký klub, který inicioval tuto schůzi, děkuje všem, kdo se k té iniciativě vzhledem k závažnosti toho problému, ne vzhledem k tomu, že je před volbami, ne vzhledem k tomu, že to navrhují právě komunisté, připojili.  

Všechna ta usnesení, příspěvky členů vlády a poslanců, rozpory v jednotlivých vystoupeních a mezi nimi, apod. jsem chtěl původně okomentovat, ale věřím, že pozorný čtenář si udělal a udělá názor sám. V případě potřeby může využít výše uvedený odkaz na webové stránky PSP ČR.
Závěrem musím napsat konstatování : „Osobně mne překvapilo, že závěr této mimořádné schůze poslanecké sněmovny zcela „ovládly“ KSČM a SPD“.
Věřím, že šlo o „blýskání se, na lepší časy ..“.

O volbách na Nové republice

$
0
0
Radim Valenčík
18. 10. 2017      RadimValenčíkPíše
 Za hojné účasti proběhla včera (18. října) diskuse na fóru Nová republika, kde jsem měl možnost přednést několik úvodních poznámek. Během diskuse i obsáhlejších vystoupení přítomných jsem získal řadu inspirací a pomohlo mi to si řadu věcí více ujasnit. Nechci opakovat to, co jsem říkal (většinu jsem již publikoval na svém blogu), ani reprodukovat průběh diskuse (necítím se k tomu oprávněn a ani jsem si nepořizoval poznámky). Chtěl bych se podělit o některé postřehy a podněty:




1. Myslím, že panovala shoda na tom, že jdeme do složité doby turbulencí, kde pozitivní řešení se neobejde bez tlaku zdola. Čím kvalifikovanější bude tlak zdola, tím menší rizika a ztráty nám hrozí. Stávající "elity" selhaly (což bude asi slabé slovo), velmi dobře to ilustrovalo jednání Sněmovny ke kauze LITHIUM přenášené v přímém přenosu.

2. Největší odlišnosti v pohledu na současné dění se týkaly zásadního problému: Nakolik lidé a jako zvláštní problém pak mladší lidé jsou schopni správně vyhodnocovat své zkušenosti. I na této diskusi (podobně jako dříve třeba v Litoměřicích) jsem byl obviňován z přílišného optimismu. Ano jsem optimista. Ale v optimismu mě utvrzuje i to, že diskuse na tomto fóru a i dalších fórech, kterých jsem měl možnost se účastnit, jsou ze strany jejich účastníků stále kvalifikovanější a hojněji navštěvovány. Pokud se týká mladých lidí, zde je na místě i určitá pokora ze strany nás starších, resp. zkušenějších. V dnešní době je složité se orientovat a za to neseme i svůj díl odpovědnosti i my.

3. Živě se diskutovala otázka: Co bude po volbách významnější – proces sestavování vlády, nebo přeskupování politických sil v důsledku toho, že rekordní počet mandátů získají nestabilní strany? Na to byly různé názory. Podle mě bude sestavením vlády pověřen Babiš, vládu sestaví a bude vládnout, bez ohledu na to, zda jeho vláda dostane důvěru či nikoli. Není totiž nikdo, komu by se mohlo podařit přinést prezidentovi návrh na sestavení jiné vlády, která by získala důvěru (pokud nedojde k již zmíněnému přeskupování politických sil). A pokud by prezidentem nebyl Zeman a někdo jiný chtěl pověřit premiérováním člověka, který nebude schopen sestavit vládu s perspektivou získání důvěry ve Sněmovně, urychlilo by to příchod turbulencí, které nás tak jak tak čekají.

4. Povolební situace se dle mého názoru bude lišit od předcházejících předvolebních situací ještě jedním důležitým momentem, který naváže na přeskupování politických sil. Doposud se "mírné" přeskupování politických sil odehrávalo pouze pod tlakem jádra současné globální moci. Tentokrát nebude nevýznamný i tlak zdola. Více než 2/3 mandátů totiž budou výsledkem protestní volby. Tato skutečnost přispěje ke "zviditelnění" jádra současné globální moci, jeho role, mechanismů fungování i procesu přeměny, kterým prochází. Pro kvalifikovaný odpor proti zlu to bude mít naprosto zásadní význam.

5. Zazněl požadavek jasné, srozumitelné a realistické vize. Ano. Různá historická období, která vedou k dramatický situací, jsou poznamenána právě tím, že setrvačný pohled na společnost není schopen přinést potřebnou vizi. A bez vize dochází ke ztrátě étosu, rozkladu morality i racionality. Existence kvalifikované vize je nezbytnou podmínkou kvalifikovaného odporu a tlaku zdola. Mimo jiné, proto jsem se již dříve rozhodnul hned po volbách začít pracovat na konkretizaci vize vycházející z analýzy podstaty proměn, kterými budeme muset projít. Uvítám podporu v tomto snažení, tj. připomínky, kritiku, náměty atd. k seriálu, který bude pravidelně na svém blogu uveřejňovat. A to i včetně uceleného prezentování různých pohledů na to, jak by měla realistická vize navracející étos a jistotu konání vypadat.

Během diskuse jsme tipovali výsledek voleb. Tak se podívejte, jak kdo to vidí:



Australský těžař začal 9 dnů po podpisu memoranda o lithiu na Cínovci vydávat v Austrálii balíky cenných papírů, přitom se opírá o perspektivu těžby českého lithia, které ale firmě zatím nepatří!

$
0
0
18.10. 2017  Rukojmí
Na scéně je další rodina miliardářů v pozadí za českým lithiem!
Čeští poslanci v přímém přenosu na České televizi diskutují o kauze lithia a přetahují se argumenty o to, jestli lithium bylo nebo nebylo správně ošetřeno, kdo ho má nebo nemá těžit. Jenže, zatímco čeští poslanci diskutují, v Austrálii se už věci daly do pohybu.Pouhých 9 dnů po podpisu memoranda mezi českým ministerstvem průmyslu a obchodu a australským těžařem European Metals Holdings se na webových stránkách EMH [1] objevil velice zajímavý dokument. Vzápětí po podpisu memoranda totiž společnost EMH oznámila emisi nových cenných papírů (securities), jejichž hodnota je odvozena od kótování a valuace hodnoty firmy a jejích assetů a naproti těmto cenným papírům může na kapitálových trzích čerpat peníze.

Podpis memoranda totiž povýšil hodnotu firmy na australské burze a australský těžař toho okamžitě využil k vydání nové emise cenných papírů. Nutno dodat, že EMH se chová, jako kdyby už měla majetková práva k lithiu a rovnou vydává nové emise cenných papírů. Čeští poslanci netuší, že se hádají o lithiu, které dost možná už dávno není v českých rukách. Redakce AE News opět začala pátrat po dalších podrobnostech a zjistili jsme opravdu zvláštní věci.Calima Energy, první z velkých kupců nových cenných papírů EMH.

Appendix 3B je žádostí pro burzovní australskou komisi, aby povolila vydání 371,644 nových cenných papírů, každý v nominální kótované hodnotě 69.3 centu. Tady pozor, jedná se o cenu kóty, za kterou budou nové cenné papíry uvedeny na trh. Cena ovšem raketově vyletí na kapitálovém trhu, protože tyto cenné papíry získají na hodnotě ve chvíli, kdy EMH začne fyzicky v ČR těžit lithium. A teď velký pozor. Pro burzovní komisi tuto novou emisi securities zdůvodňuje firma tím, že do hry vstupuje nová firma, nový investor. A tím je podivná společnost s názvem 6466 Investments Pty Ltd. Firma byla založena 18. května 2012, přibližně ve stejné době jako European Metals Holdings. Když ale půjdeme po stopách vlastníků této firmy, tak se dozvíme, že firmu ovládají manželé Glenn Ross Whiddon a jeho žena Jane Whiddon. A kdo je Glenn Ross Whiddon? Je to výkonný ředitel australského ropného a plynařského gigantu Calima Energy. dříve známého jako Azonto Petroleum Limited. A právě firma 6466 Investments Pty Ltd. je projekt jeho manželky Jane.
Australané uvádí na svém webu, že už vlastní cínovecké lithium a 9 dnů po podpisu memoranda začali emitovat nové cenné papíry

Je pomalu jasné, proč firma EMH uvádí na svém webu v prezentaci pro investory a burzovní australskou komisi, že vlastní 100% zásob lithia na Cínovci. Je to na straně 4 v PDF dokumentu na webu EMH zde. Cinovec – a 100% owned globally significant lithium and tin deposit. V překladu: Cínovec – Stoprocentně vlastněné, celosvětově významné, zásoby lithia a cínu. Je jasné, proč firma potřebovala nějaký papír od české vlády do ruky, aby firma mohla začít vydávat nové cenné papíry. Vstup petrolejářské firmy do EMH lze vnímat jako odstartování prodejů cenných papírů, jejichž kóta a následná tržní valuace bude tažena poptávkou po lukrativních cenných papírech a tlačena z druhé strany výroky o tom, že EMH vlastní obrovské zásoby lithia na Cínovci, což jsou ale lživé výroky.

Pokud ovšem nám česká vláda něco netají. Suverénní údaj na oficiálním webu EMH o tom, že Australané vlastní 100% lithia na Cínovci, lze totiž považovat za lež, ale nedovedu si představit, že by vedení EMH lhalo australské burzovní komisi, protože kótace a následná valuace cenných papírů EMH by byla trestným činem a podvodem v obchodním styku na australské burze. Takže je zde druhé vysvětlení, že Australané jsou opravdu natvrdo přesvědčeni, že cínovecké lithium vlastní, a o to je to horší, že podepsané memorandum toto přesvědčení pouze potvrdilo.Kdo má zájem o lithium? Info z webu EMH.

Už v pátek jsem vysvětloval na Svobodném rádu, že pozvání zahraničního investora do země je závazek, ze kterého vyplývají dalekosáhlé důsledky. Pokud investor není smluvně omezen jasnými mantinely, potom může nastat situace, že se firma bude domáhat přidělení těžební licence, protože podle chování managementu firmy v Austrálii, který začal ihned po podpisu memoranda vydávat nové cenné papíry, to vypadá, že s ničím jiným ani Australané nepočítají a nepřipouští si, že by nakonec lithium netěžili. Investoři, kteří v Austrálii nakoupí od EMH cenné papíry, mohou potom zažalovat Českou republiku, že zničila hodnotu cenných papírů, které oni nakoupili v přesvědčení, že EMH bude těžit na Cínovci lithium. Calima Energy jako ropný koncern a olejářská firma kótovaná taktéž na australské burze, má těžební pole v Ghaně a také na moři při pobřeží Austrálie a mezi její investory patří Black Rock Investments, Warburg Pincus, JP Morgan a další společnosti. Nikdo si nedokáže představit, co se stane, pokud EMH nezíská těžební licenci a cenné papíry EMH se stanou bezcennými.
Někdo se snaží mediálně význam lithia pro ČR totálně bagatelizovat a odsunout mimo pozornost

Arbitráž by hnala k zodpovědnosti nikoliv EMH, ale Českou republiku. Co je děsivé, to je např. dnešní článek na serveru Technet, který spadá pod iDnes.cz. Matouš Lázňovský tam v úvodu svého bagatelizačního článku uvedl, že české zásoby lithia na Cínovci nejsou ze světového hlediska nijak ohromné. Pan Lázňovský asi úplně zešílel, protože zásoby lithia na Cínovci jsou jedny z největších na světě, což je uvedeno jak v dokumentech Geometu a EMH, tak i paradoxně toto zaznělo i z úst premiéra ČR Bohuslava Sobotky před dvěma hodinami při debatě poslanců ke kauze o lithiu.

Článek na Technetu má za úkol bagatelizovat význam lithia pro ČR, diskreditovat jeho hodnotu a de facto ho znehodnotit. Naprosté lži se v článku dopustil tím, že napsal, že lithium není nijak vzácné, protože jde o 15. nejhojnější materiál na Zemi. Ve skutečnosti je lithium až na 33. místě [7] a jeho zásob na Zemi je méně než třeba vzácného kobaltu nebo mědi, takže klást lithium na 15. místo, kde se nachází ve skutečnosti uhlík, je nehorázná dezinformace. Článek je naprostým dezinformačním blábolem, který je doplněn o obrázky poskytnuté společností Geomet, takže má člověk pomalu pocit, že text vznikl na objednávku někoho z okolí Zdeňka Bakaly, ale to by článek nesměl vyjít na iDnesu.Keith Coughlan (EMH) a Jiří Havlíček (ministr) po podpisu memoranda.

Mainstreamová média a novináři už se nestydí lhát lidem způsobem, který ještě před několika lety by byl naprosto nepřípustný. Poslanecké řečnění zapomíná, že právě v této chvíli již Australané spustili emise nových cenných papírů, které se opírají o memorandum, které tak ochotně podepsal pan ministr Havlíček z ministerstva průmyslu a obchodu. Schránková společnost nakótuje cenné papíry, prodá je investorům typu jako Calima Energy, kteří jsou v domnění, že firma EMH bude těžit české lithium a potom, když to praskne, tak EMH vyhlásí v Austrálii bankrot, peníze za cenné papíry budou vyvedeny na Britské panenské ostrovy a držitelé cenných papírů se vrhnou na ČR jako na viníka krachu australské těžařské firmy. Je neuvěřitelné, jaké diletantské jednání mají státní úředníci v ČR. Svými neuváženými kroky přiblížili ČR největší arbitráži v dějinách země. Protože až ty australské cenné papíry kleknou, spustí se soukolí žalob proti ČR za neochránění investice společnosti EMH v ČR.

Sdílejte prosím tento článek na sociálních sítích, ať se o něm dozví politici a politické strany. Ať vidí, kam vede jeden neuvážený krok podpisu memoranda, o kterém se v ČSSD říká, že to nic neznamená.

Aktualizace 22:15 – Poslanecká sněmovna na svém mimořádném zasedání nakonec schválila výzvu vládě ČR, aby zrušila memorandum s australskou společnosti European Metals Holdings. Je to malý krok k nápravě, ale pozadí celé kazy začíná natolik smrdět, že tohle bude teprve začátek.

Bude dlouhá ruka Kremlu zapsána do knihy rekordů? Porošenkovy bonbóny pro českého prezidenta

$
0
0
O Miloši Zemanovi v ruském diskusním pořadu "60 minut"

18.10.2017, Petr Ďoubalík


Vladimir Olejnik (Volodymyr Oliynyk, 1957 - Ukrajina, politik, právník (poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny V - VII) se v diskusním pořadu pokusil rozšifrovat poslední výroky Miloše Zemana na téma ruského Krymu. 





Vladimir Olejnik

Jako železné pravidlo jsou v ruských diskusních pořadech vždy přítomni experti různých názorů, politických stran, ale i zemí. V tomto pořadu ("60 minut" - 13.10.2017) jsou přítomni také Ukrajinec (oddaný "banderovec") a Polák (urputný "antiputinovec"). V. Olejnik si vysloužil potlesk návrhem, aby byla dlouhatánská všemocná ruka Kremlu zapsána do Guinessovy knihy rekordů a nápadem poslat našemu prezidentovi čokoládové bonbóny Roshen, které ukrajinský prezident vyrábí (jeho firma) a prodává i v RF, ač současně tvrdí, že je ve válce s ruským agresorem.

Titulky: Ďouba, zdroj: Rossija1

Rozšiřující učivo:
15.10.2017
Nedělní večer s V. Solovjevem
Proč s RF bojují v ruském jazyce? Olejnik: Prezident Ukrajiny je cynický banderovec, bez titulků

12.10.2017
Proč Porošenko uteče z Ukrajiny. Odhalena tajemství podlé války. V. Olejnik, bez titulků


Evgenij Popov a Olga Skabejeva
(moderátoři diskusního pořadu "60 minut")

celý pořad "60 minut" (o dlouhé ruce Kremlu - 29 minuta), bez titulků, 13.10.2017 ve 13:00

Viewing all 19126 articles
Browse latest View live