Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Chystá Pentagon biologické bomby proti Evropě?

$
0
0
9.12.2017 OrientalReview, překlad Zvědavec
Evropská média málokdy informují o zvyšujícím se počtu ohnisek nebezpečných nemocí na Ukrajině. Nikdo o tom dosud nemluvil, kromě zástupkyně UNICEF na Ukrajině Giovanny Barberisové a několika málo ukrajinských televizních stanic. Mezitím však tento problém na Ukrajině dosáhl katastrofických rozměrů.


 



V Izmailu (město v Oděské oblasti) v létě 2016 postihla záhadná střevní infekce děti z tohoto města obzvláště silně. Přes 400 dětí bylo hospitalizováno doslova během 24 hodin. Příčina infekce nebyla zjištěna. Ve stejném roce „postihla“ Ukrajinu bizarní epidemie prasečí chřipky, která vedla ke vzniku SARS. Koncem roku 2016 zavedla EU šestiměsíční zákaz na dovoz kuřat z jakéhokoli místa na Ukrajině poté, co byla v Chersonské oblasti zjištěna infekce ptačí chřipky. A letos propukla nevysvětlitelná epidemie botulismu (z pojídání kontaminovaných ryb, což vedlo ke svalovým křečím, dušení a následné smrti). Lékařské instituce neměly k dispozici žádný antitoxin, takže několik desítek ukrajinských občanů zemřelo v krutých bolestech.

Nevypadá to, že by kdokoliv na Ukrajině nebo v Evropě zkoumal příčiny těchto infekcí. V tomto článku se pokusíme zjistit, proč k tomu dochází.

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví a americké ministerstvo obrany podepsaly v srpnu 2005 „dohodu, týkající se spolupráce v oblasti prevence šíření technologií, patogenů a expertíz, které by mohly být použity při vývoji biologických zbraní“.

Jakmile byla dohoda podepsána, byla v Oděse otevřena instituce - známá jako Centrální referenční laboratoř (CRL) - se sídlem ve Výzkumném ústavu epidemiologie Mečnikova, která se specializuje na studium lidských patogenů (americké ministerstvo obrany investovalo do tohoto projektu zhruba 3,5 miliony dolarů, práci vykonal dlouholetý subdodavatel Black & Veatch Special Projects Corp.). Kromě toho byly otevřeny nové diagnostické laboratoře v Dněpropetrovsku, Lvově, Luhansku a Merefě (poblíž Charkova). Je zajímavé zmínit, že v laboratoři v Merefě, která je nyní zařízením s biologickou bezpečností 3. úrovně (laboratoř je oprávněná pracovat na kmenech smrtelných lidských virů a bakterií, vhodných pro využití jako biologických zbraní), byla zvýšena bezpečnost.

Žádná z referenčních laboratoří (CRL) nespadá pod jurisdikci státu, v němž se nachází, a jejich práce je cizím osobám nedostupná. Zaměstnanci jsou především občané USA s diplomatickou imunitou. Jinými slovy, žádní zástupci hostitelské země nemají do těchto laboratoří umožněn přístup (dokonce ani odborníci pro veřejné zdraví). Počet zaměstnanců (50 - 250 osob) převyšuje počet personálu, který by byl zapotřebí k vykonávání takovéto práce v civilním zařízení. Laboratoře řídí vysoce postavení představitelé amerických armád, kteří jsou experty na biologické zbraně a biologický terorismus.

Podobné laboratoře byly také otevřeny v Kyjevě, Chersonu, Viňycii, Ternopolu a Užhorodu, a to ještě před rokem 2014. Do těchto projektů bylo investováno celkem 183 milionů dolarů. Od převratu 2014 byly události na Ukrajině, spojované s těmito otázkami, drženy v tajnosti - novinářům z ukrajinského „nezávislého“ tisku není dovoleno se dotazovat na tyto záležitosti.

Mnoho odborníků má pocit, že tento americký projekt na „biologickou bezpečnost“, který je spojován s otevřením této sítě biologických laboratoří na Ukrajině, není ničím jiným, než manévrováním kolem Úmluvy o biologických zbraních z roku 1972. Tyto vojenské biologické laboratoře, které mají údajně za cíl „redukovat biologické hrozby“ v určitém státě, jsou ve skutečnosti sítí, jenž má pod kontrolou Pentagon, který zkoumá dopad virů a bakterií na specifický genetický fond, ať už jde o lidi, zvířata nebo rostliny.

Žádost velitelství pro letecký výcvik a vzdělání při americkém vojenském letectvu ohledně vzorků DNA a synoviální tekutiny z ruských a evropských extraktů ještě více vyvolala zvědavost, pokud jde o biologické laboratoře americké armády a potenciál vést biologickou válku proti slovanským členům diplomatických sborů.

Pochopitelně že tato žádost vyvolala vlnu otázek, avšak velitelství odmítlo poskytnout jakékoliv odpovědi. Experti na biologické zbraně tvrdí, že tyto typy konkrétních vzorků lze požadovat v prvé řadě tehdy, pokud je biologická zbraň vytvářena za účelem zničení nějaké konkrétní populace - v tomto případě (kavkazských) Rusů.

Vezmeme-li v úvahu současné rizikové faktory na Ukrajině (ozbrojený konflikt nyní probíhá čtvrtým rokem, bylo zjištěno výrazné zvýšení kriminality a politická situace je nestabilní), není obtížné si představit, jakou hrozbu by mohl představovat ukrajinský stát, který je přecpaný vojenskými biologickými laboratořemi, jak pro Rusko, tak země Evropské unie.

Po pravdě řečeno, skutečný důvod těchto referenčních laboratoří popsal novinář Jeffrey Silverman. Tvrdí, že cílem laboratoří je studium biologických zbraní v místě, které je daleko od Spojených států. Navíc materiály z těchto laboratoří umožňují:
  1. Obcházet Ženevskou úmluvu z roku 1972, týkající se zákazu bakteriologických a toxinových zbraní, a také dodatkový protokol k této úmluvě, vypracovaný v 90. letech, který by ověřil snahy signatářů této úmluvy ohledně dodržování opatření (a které mimochodem USA odmítly v roce 2001 ratifikovat).
  2. Testovat biologické prostředky v terénu, aby byly zhoubnější, sledovat jejich šíření, a přizpůsobovat jejich vlastnosti.
  3. Rozšiřovat bázi poznatků, rozvíjet technologie, aby byly schopné útočit na zařízení s biologickými zbraněmi, a zlepšovat potenciál farmaceutického průmyslu vyvíjením léků a vakcín proti celé škále patogenů.
  4. Vykonávat sabotážní operace, zaměřené na způsobení ekonomických škod zemím, které jsou poblíž těchto laboratoří.

Zároveň by neměla být podceňována bezpečnostní opatření v těchto laboratořích: V USA mikrobiologové nedávno objevili kartonovou krabici, obsahující vzorky neštovic, na kterou se zapomnělo ve skladovacím prostoru NIH (zdravotnický institut) v 50. letech. Také poslali několik aktivních spor antraxu svým kolegům a poslali vzorek údajně méně virulentního viru ptačí chřipky na americké ministerstvo zemědělství. Ukázalo se však, že vzorek byl náhodně kontaminován virem H5N1 - takže kdo ví, co se může dít v Bohem zapomenuté Ukrajině. A to ani nemluvíme o současném skandálu ohledně živých spor antraxu, které byly rozeslány do laboratoří v nejméně 20 státech, i na vojenskou základnu v Jižní Koreji, kde si 22 osob vyžádalo lékařské ošetření.

Na americkou armádu nemůžeme pohlížet ani jako na humanisty, a to navzdory jejich omluvě - o 60 let později - Guatemalcům, jež úmyslně armáda nakazila syfilidou a kapavkou.
Neznámý lékař bere krev jednomu z účastníků experimentu „Tuskegee syfilis“, Guatemala, 1948.

Zařízení, která Američané financovali uvnitř hranic bývalého Sovětského svazu, jsou součástí rozšíření washingtonského globálního laboratorního systému (existuje asi 400 podobných laboratoří po celém světě). Stejné druhy problémů jsou v mnoha zemích, kde se objevily podobné laboratorní komplexy. Například v roce 2010 Indonésie trvala na tom, aby byla uzavřena výzkumná laboratoř amerického námořnictva NAMRU-2. Indonéská vláda neměla vůbec žádnou kontrolu nad operacemi, prováděnými v tomto zařízení, a to navzdory faktu, že byla umístěna uvnitř komplexu budov, patřících ministerstvu zdravotnictví. Jakarta zdokumentovala přísně utajované experimenty a neoprávněné monitorování výzkumu, který Indonésie sama prováděla. Jejich rozhodnutí ještě uspíšily požadavky USA, že laboratorní personál musí mít diplomatický status, a dále fakt, že Američané odmítli poskytnout bezplatně výsledky, které získali během studií vzorků „ptačí chřipky“ viru H5N1, který se dostal na indonéskou půdu.

Pokud je mluvčím amerických politiků položena otázka, proč se tyto vojenské laboratoře staví, vždy nabídnou stejnou odpověď. Údajně to je kvůli „ochraně a prosperitě místních obyvatel, protože Sovětský svaz po sobě zanechal nebezpečné viry a bakterie“. Pravdou však je, že fakta naznačují opak. Není tajemstvím, že geneticky modifikovaný virus ptačí chřipky, který může být přenášen mezi lidmi, byl vytvořen v lékařském centru v Holandsku s pomocí americké Národní zdravotní instituce. Evropská unie poté musela utratit miliony eur, aby ochránila své občany, a musela zakoupit vakcíny od amerických farmaceutických společností.

Nabízejí se také otázky, týkající se faktu, že ačkoliv jsou ohniska nebezpečných infekcí obvykle zjišťována v Africe a jižní Asii, americká armáda má velký zájem o země s relativně nízkým rizikem pro vznik epidemií, ale které se nacházejí poblíž hranic největších geopolitických rivalů Ameriky.


Pentagon Setting Biological Bombs Against Europe? vyšel 21. srpna 2017 na Oriental Review. Překlad v ceně 552 Kč Zvědavec.

Čekal jsem vyvracení údajných nepravd a lží z PL, ale došlo jen na veganství a homosexualitu. Petr Žantovský se nestačí divit, komu udělal Rosí v ČT bezplatnou reklamu

$
0
0
9. 12. 2017 ParlamentníListy

Soupisem dezinformačních webů na svých stránkách se Jiří Drahoš zařadil po bok těm, co nám předkládají k uvěření stejně ubohoučké pohádky o ruských švábech. Podle Petra Žantovského svléká jeden z kandidátů na prezidenta gatě již mnoho mil před brodem a hlavně se sichruje, že když nevyhraje kvůli tomu, že je bez názorů, tak má dopředu výmluvu. Na podobnou strunu podle mediálního analytika zahráli i v čím dál komičtějším estrádním programu České televize Newsroom ČT24, kde se za peníze koncesionářů uchylují ke sprostému pomlouvání.



Moc politického, přesněji řečeno volebního alibismu, který se ve vší nahotě ukázal kolem volby Donalda Trumpa prezidentem USA, konečně naplno dorazila i k nám. „Spočívá v tom, že se ve volbách neúspěšný pretendent na nějakou funkci začne vymlouvat na nějaké cizí elementy, které způsobily jeho neúspěch. Dnes jsou v módě konspirační teorie o tom, že veškeré volby v tzv. demokratickém světě jsou deformovány a manipulovány nějakými nejasně definovanými hackery, údajně napojenými na Kreml. Takže fakt, že Hillary Clintonová nepřesvědčila většinu potřebnou ke vstupu do Bílého domu, zavinili počítačoví komsomolci v Putinově žoldu. Je nepochybné, že titíž ‚ajťáci‘ mají na svědomí brexit, volební vzestup AfD v Německu a Svobodných v Rakousku,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz s neskrývanou ironií Petr Žantovský.

Předpokládá, že z této teze zřejmě vyšel jeden z hlavních favoritů blížící se přímé volby hlavy státu. „Prezidentský kandidát Jiří Drahoš pár dnů před podáním demise vlády navštívil – tehdy ještě premiéra – Bohuslava Sobotku, aby se s ním podělil o svou starost, zda nebudou též české prezidentské volby kořistí stejných virtuálních útočníků. Protože známe dosavadní politiku a rétoriku odcházejícího předsedy vlády, dá se odhadnout, že si porozuměli. To za Sobotky přece vzniklo ‚ministerstvo pravdy‘, jak se přezdívá onomu – prý nikoli cenzurnímu – odboru Ministerstva vnitra, nazývanému Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Paranoidní politika socialistů je však odvozená od paranoidní politiky EU, která dala před víc než dvěma lety pokyn, aby jednotlivé země budovaly podobné úřady ke sledování nežádoucí – zejména – webové komunikace svých obyvatel, od zpravodajských portálů přes blogy až po sociální sítě,“ připomíná mediální analytik.

Prezidentský kandidát svléká gatě již mnoho mil před brodem


Přemítá nad tím, co nám Jiří Drahoš návštěvou u dosluhujícího premiéra Bohuslava Sobotky vlastně vzkazuje. „Předně: že je dobrý a roduvěrný Evropan, či spíše europoidní unionista. Že si osvojil konspirační rétoriku bruselské vrchnosti, která v každém koutě vidí Putina a jeho pohůnky a z každé své prohry viní Kreml, čímž poněkud připomíná bolševické vlády po druhé světové válce. Cožpak to opravdu ani trochu nepřipomíná kampaň s ‚americkým broukem‘? Pro nepamětníky: neúroda počátkem padesátých let byla oficiální propagandou vykládána jako důsledek faktu, že k nám američtí špioni masově vysazovali mandelinku bramborovou. Čímž byl nalezen společný nepřítel a usměrněna kolektivní obranná a odvetná aktivita lidu, který s americkým broukem po komsomolsku zatočil,“ přibližuje tehdejší atmosféru Petr Žantovský.

„Tak nějak podobně lze dnes vidět občana Jandu, neplést prosím s rockovým kytaristou, který nám předkládá k uvěření stejně ubohoučké pohádky o ‚ruských švábech‘. Tentokrát ale nejde o speciální druh hmyzu, nýbrž metaforické označení třídního nepřítele, jenž usiluje nahradit pravdu a lásku lží a nenávistí. Tak v téhle řadě je tedy pan Drahoš. Což je prima. Aspoň víme, koho v něm případně volíme hlavou státu,“ upozorňuje mediální odborník. Druhé poselství ze setkání s Bohuslavem Sobotkou vidí v tom, že se Jiří Drahoš – možná opodstatněně, kdo ví? – bojí prohry. „A proto svléká gatě již mnoho mil před brodem. A hlavně se sichruje. Když nevyhraje, nemůže za to absence jeho názorů nebo schopnosti je zaujímat a přesvědčivě vyslovovat, nýbrž americký brouk – pardon, kremelský šváb. I to je srozumitelné poselství voličům, že?“ nepochybuje Petr Žantovský.

Jsme obklopeni armádou nepřátel pravdy, lásky a Drahoše


Za „pěkné“ považuje, že pro ten případ má Jiří Drahoš už nyní na svém webu instalován soupis „švábů“, nikoli nepodobný soupisům sestavovaným dalšími bojovníky a bojovnicemi proti lži a nenávisti, jako jsou Jakub Janda, Sabina Slonková a další. „Když se na ten seznam podíváte, dojdete k závěru, že pan Drahoš zatím této věci příliš nerozumí, nebo má mizerné poradce. V seznamu jsou splácané naprosto nesourodé subjekty od prokazatelně a transparentně státních propagandistických webů, jako je ruský Sputnik.cz, přes dobrovolnické ‚maloweby‘ typu Nová republika, občanskou aktivitu Ivana Davida, seriózní informační portál První zprávy.cz, privátní a programově subjektivní blogy typu Rukojmí Břetislava Olšera až, jak jinak, po dnes již velkoryse fungující politický server Parlamentní listy,“ vybírá mediální analytik z pestrého seznamu „škodné“ nahlíženo očima Jiřího Drahoše.

Pozastavuje se nad tím, jak si prezidentský kandidát při jeho sestavování počínal. „K těm zmíněným přilepil poněkud legrační weby typu Antiilluminati, Osud.cz či Prvopodstata.cz, kde se objevují rubriky jako Dutá země, Kruhy v obilí, Smaragdové desky a další, jejichž prokremelský postoj lze asi jen těžko prokázat, tím méně negativní vliv na volební příležitost pana Drahoše. To samozřejmě není projev nějakého amatérismu, to je velmi promyšlená taktika, smíchat dohromady hrušky a hřebíky a vytvořit dojem, že jsme obklopeni nekonečnou armádou nepřátel pravdy, lásky a pana Drahoše. Nicméně tato taktika byla už použita mnohými mnohdy, a vesměs vedla k obecnému posměchu a k volební prohře. Zřejmě se pan Drahoš chystá jít právě touto cestou. Inu, bon voyage!“ přeje Petr Žantovský.


V estrádním Newsroomu ČT24 došlo na bezplatné píárko


Na podobnou strunku si podle něj zahráli také v čím dál komičtějším estrádním programu České televize Newsroom ČT24. „V tom zatím posledním vydání o uplynulé neděli, mimo jiné zaznamenání hodné výrony mysli pana Rosího, udělal pořad – jistě bezplatné – píárko jakémusi, asi ochotnickému, divadelnímu souboru a jeho představení Městečko Fake News. Oč jde? Jakási slečna či paní Jandáčková, prezentovaná jako režisérka toho díla, nám sdělila, že motivací k dílu byl pocit její ‚bezmoci‘ proti tomu přívalu propagandy a fake news, kterými zaplňuje náš životní prostor řada zdrojů – neopomněla jmenovitě opět označit Parlamentní listy. Jeden by tedy očekával, že představení se bude dále zabývat vyvracením nepravd a propagandistických úletů, jichž se PL.cz dopustily,“ podotýká mediální odborník.

Přiznává, že čekal nějakou parodii na poklesky politiků. „Třeba jako bylo kdysi skečové dílko Ivy Klestilové Standa má problém o tehdy ještě žijícím Grossovi, Zemanovi a dalších, nebo neméně adresné dílo divadla Rubín Blonďatá bestie o dobové kauze tehdejší poslankyně Kristýně Kočí z Věcí veřejných, jak kopuluje na sněmovním stole s výše postaveným poslancem jiné koaliční strany. To by se možná dalo pochopit. Kdyby paní či slečna Jandáčková po pravdě vytáhla nepravdy či polopravdy z textů o politice, a ty pak podrobila kritice, bylo by to třeba jen přivítat, protože faktografické samoočistě ve všech druzích není nikdy dosti. Jaké však bylo mé překvapení, když se v odvysílaných fragmentech té hry mluvilo o škodlivosti veganství či homosexuality a o podobných, politice dosti vzdálených tématech,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

ČT se dostala do konfliktu s ustanoveními etického kodexu


Ale že by se moderátor pořadu Luboš Rosí zeptal, kde že jsou ukázány ty lži z dílny PL.cz, to snad nikdo ani nečekal. „Tak lze snad jen dodat, že se touto nedlouhou, leč vydatnou reportáží tým Newsroomu a s ním i celá Česká televize dostaly do konfliktu asi s pěti základními ustanoveními etického kodexu Syndikátu novinářů i vlastní ČT. Jmenuji aspoň jeden. Kromě neověřených a nepravdivých sdělení, skryté reklamy a zjevné jednostrannosti zde vidím pochybení nejzásadnější. Někdo tu z obrazovky osočuje nějaký subjekt – zde ParlamentníListy.cz – z toho, že šíří lži, ale pořad, zvaný publicistický, nedá osočené straně prostor k vyjádření. To pak není publicistika, ba ani žurnalistika. To je prostě sprosté pomlouvání. A jako obvykle dodávám: za naše peníze!“

(celý text zde)

Proč ČSSD zradila své ideály?

$
0
0
Zdeněk Hrabica
9. 12. 2017
Složitě je komentovat každou a jakoukoliv zradu.Mnohokrát se vracím k odkazu svého otce. Zůstal obyčejným dělníkem až do smrti. Jako někdejší pacholek na statku a v kovárně v Hauskirchenu v Dolním Rakousku, byl od devatenácti let v době, kdy byl náčelníkem Federace dělnických proletářských jednot na Moravském Slovácku příležitostným sluhou politika Josefa Hybeše. Ten měl ve svém brněnském bytě – skříň, postel, kulatý stůl se dvěma tonetkami, dřevěný věšák a umyvadlo. Nic víc a nic méně.


Když se levice sociální demokracie odštěpila a posléze založila Komunistickou stranu Československa – radil senátor Josef mladému Kubínovi: „Pamatuj jedno, socani zrazovali, zrazují a budou zrazovat!“

Při každé návštěvě Brna neopomenu navštívit na ústředním hřbitově hroby v „kolečku slavných“, jemuž vévodí překrásný pomník na hrobě senátora a poslance Josefa Hybeše.

Nikdo se k Josefu Hybešovi dávno už nevrací.

Život mi dopřál v mládí poznat sociálně demokratické odrodilce Zdeňka Fierlingera, Evžena Erbana. Byli nablízku Svazu československo-sovětského přátelství. Ani s jedním nebylo příliš záhodno zapřádat rozhovory o začlenění a jejich roli při sloučení jejich strany s KSČ. A už vůbec ani slovem o Bohumilu Laušmanovi a Václavu Majerovi.

Pouze Evžen Erban potvrzoval občas myšlenku Josefa Hybeše o zradách sociální demokracie po vzniku Československé republiky.

Sám si myslím, že Josef Hybeš měl velkou a dávnou pravdu. Znal ještě i principiální tvůrce, zakladatele sociální demokracie z období jejich bojů za sociální a národní osvobození, především českého a moravského, i rakouského dělnictva.

Po roce 1989 byla sociální demokracie obnovena. Slavila i úspěchy a porážky. Nyní v posledních volbách však krutě prohrála. Zradila znovu čisté ideály svého hnutí. Bohužel ČSSD nemohla provádět ani nyní levicovou politiku, když si její čelní představitelé na všech úrovních neosvojili levicové myšlení. Měl ho vůbec někdo? Navíc každému je jasné, že ČSSD se spolu s ODS podílela na rozkradení národního bohatství.

To, co předváděla levicová politická strana pod vedením slabého politika Bohuslava Sobotky, bylo do nebe volající, o tom si štěbetali vrabci na střechách celé země.

K porážce ji dopomohli nyní i znovu odštěpenci, mnozí z bývalé KSČ. Svou významnou roli přitom sehrálo někdejší Rudé právo – přejmenované prý na základě imperativu Bohumíra Šmerala dosavadním šéfredaktorem Zdeňkem Porybným na Právo, je nasnadě.

Svou významnou roli sehrála však i často nikoliv vždy principiální politika KSČM ve vztahu k ČSSD. Někdy se mi zdálo, že spolu hrají mariáš.

Antikomunistický trend Havlova panování zahnal tisíce voličů – zejména i bývalých „ukomunistů“ do náruče ČSSD. Bohumínské usnesení ČSSD o ignoranci bývalých členů KSČ a o příkazu zákazu spolupráce s KSČM, tomu stejně významně nadeběhlo. Žádný silný mandát pak nemohl pomoci na cestě do politického zapomnění Bohuslavu Sobotkovi, stejně jako poradenská role dobře zajištěného – politického loutkoherce - Vladimíra Špidly, čekající teprve na zhodnocení.

Voliči letos zúčtovali ČSSD její „kamarádšoft“ s KDÚ – ČSL – zvláště s Bělobrádkem a zejména s Hermanem. Má dáti dal – církevní restituce. Causy kolem Bakalova OKD a Sobotkova zápletka.

A máme tu jako na dlaní novou zradu ČSSD, jejichž důsledky jsou na dlouhou dobu nenapravitelné.

Čas zúčtování teprve nastane. Nepomůže ani Evropská unie. Poskytne li aktérovi koryto, už jednou jej nastavila Špidlovi, pak není třeba o ničem pochybovat.

Ani Tejc, ani Zimola aktérům porážky nic nenapověděl, konečně ani poslední úvaha Marksové nepadla na úrodnou půdu.

Zrada však pokaždé znamená krutý trest!

Kalich hořkosti si zaprodanci budou muset vypít do dna.

"Odbornice na mimiku" posuzuje pana prezidenta a ostatní kandidáty, a Seznam.cz, který se chlubí svojí seriózností a bojuje proti "extrémistickým názorům", šiří například tento návod pro idioty, jak hodnotit prezidentské kandidáty a jak tedy volit. To byste neuhodli, jak toto hodnocení dopadá...

$
0
0

https://www.stream.cz/fenomen/10020229-jen-do-nich-rypli-jsme-si-do-kandidatu-na-prezidenta
Ivan David 
9. 12. 2017
Najdete to na "Stream" plném nechutných videí. "Seznam.cz" má pro perverzity a blbosti, pochopení. Asi proto, že nejsou "proruské". Po tom, kdy nám Seznam nabídl dámské vložky které zaručeně neprotékají, představuje po svém pana prezidenta a prezidentské kandidáty (někteří protékají). Uvádějí to tak, že si "rýpli do kandidátů". Krom prezidenta rýpali hlavně "v dobrém". Prezident je jen nemocný. Není překvapivé, že se propaganda zaměřuje na blbce přístupné nejprimitnivnější argumentaci.

Moderátorka Karolína Vrbasová demagogicky prohlásila, že "obličej je mapa osobnosti, fyziognomie využívají kriminalisté při identifikaci pachatelů". "Nelze si nevšimnout, že prezident je chudák nažloutlý."Údajná odbornice na mimiku Eliška Landovská nám oznámila, že "tam jsou problémy se srdcem a se žaludkem, protože pod očima jsou kruhy... mezi očima není zas až tak velký prostor, znamená to, že takový člověk se vždy zaměří na jednu věc..." Moderátorka doplňuje, že pan Zeman se zaměřuje "především na sebe".

Odbornice na mimiku nás dále poučuje, že Jiří Drahoš má výrazné "nazobiální vrásky" (správně nasolabiální rýhy) a proto "takový člověk bude úspěšný a bohatý". "Je to inteligentní člověk", říká o Drahošovi: "Což doplňují ty vysoké uši...". "Odbornice" sice není příliš inteligentní, což i neodborníci poznají z jejího výrazu tváře a řeči, za to je však nevzdělaná a nekritická k sobě.

Podle vrásky na čele Topolánka poznala, že má hodně oddaných příznivců a hodně nepřátel. Moderátorka dodává, že na ni působí "neomaleným dojmem". Pan Horáček má "poměrně vyrovnaný obličej tvaru jupiteránského, což je obličej pro který svědčí o tom, že takoví lidé dosáhnou velkých úspěchů..." Fišer "má obočí velice daleko od sebe, takže to centrum kariéry je vysoké... což znamená, že tento člověk je schopen řídit se cizími názory...".

Jiří Hynek má "rovnou vlasovou linku, což znamená, že takový člověk je velmi racionálně založen". Nevím, zda ho rodiče zakládali na základě racionální úvahy. Odbornice to ví. "Marek Hilšer je rozhněvaný mladý muž, který jde nekompromisně za svým cílem." Tentokrát nás odbornice ušetřila informace, zda to poznala z ucha nebo nosního otvoru.

Hannig má klenuté obočí "to je vždy známkou uměleckého talentu", má ale "ďolíček na bradě, to je známkou lidí, kteří jsou jiní, než se předvádějí navenek". Kulhánek má "velký a dobře utvářený nos, takový člověk je schopen jít kupředu..." Blbost opravdu není extrémistická, v Seznamu.cz je to standard.

Islamisti obsadili švédské město Malmö

$
0
0

10. 12. 2017     Zdroj
Malmö se stalo centrem obchodu drogami a pašování zbraní. Je logistickou základnou organizovaných zločineckých uskupení migrantů, působících po celé zemi. Policie žádá o pomoc armádu a provedení armádní operace... Islamisti obsadili švédské město Malmö … – tak dlouho si liberasti a sluníčkáři s tím morem zahrávali… Malmö, třetí největší švédské město kapitulovalo před armádou imigrantů. Informoval o tom ruský televizní kanál „Tsargrad.tv“.

Zpočátku městská policie přiznala, že není schopna zajistit pořádek na ulicích, a včera soukromá energetická společnost oznámila ukončení práce ve městě kvůli ohrožení života svých zaměstnanců. Viníky toho všeho jsou migranti, kteří teď tvoří skoro polovinu obyvatel města. Konkurenční bandy migrantů si dělí město na sféry vlivu.

Na ulicích je stále slyšet střelba a výbuchy – to během vyřizování účtů a loupežných přepadení migranti pouštějí petardy, a tím zasévají mezi místními obyvateli paniku.

Situace je kritická – mnohé okrsky jsou migranty úplně zasídleny. Původní místní obyvatelé nemají síly k obraně a tak z města prchají.
 V Malmö většinou vládnou migranti z Iráku. Ti převzali taktiku DAESH (IS) – pouliční teror, útoky na představitele státní moci a organizace hromadných znásilnění místních obyvatelek, které považují za válečnou trofej. Napadají dokonce policisty.

Švédská vláda i dnes problém zamlčuje, domnívá se, že Švédové sami migranty provokují. Policisté mají příkazem č.291 uloženo utajovat před veřejností všechna fakta zločinné činnosti migrantů.



Liberální politici svádějí všechno jen na špatné vychování migrantů a nedostatečnou efektivnost práce středisek pro migranty. Ve skutečnosti v zemi začíná skutečná válka. Válka různých civilizací. Samotní migranti říkají rodilým Švédům: „Oko za oko, zub za zub“ a „talibán a mudžahedíni se vrátili, Alláh akbar“…Malmö se stalo centrem obchodu drogami a pašování zbraní. Je logistickou základnou organizovaných zločineckých uskupení migrantů, působících po celé zemi. Policie žádá o pomoc armádu a provedení armádní operace k nastolení pořádku. Došlo to tak daleko, že migranti ze Somálska žádají o návrat do vlasti, protože – podle jejich slov – je tam bezpečněji než v ulicích švédského města.

Mimochodem, páteří těch band se stali bojovníci DAESH, kteří nejdříve odjeli ze Švédska na džihád a teď se vrátili domů. Je jich kolem 150.

Celkem pokračuje v bojích v Sýrii kolem 300 lidí. Likvidováno bylo 40 švédských džihádistů. Takže se teď Malmö málo čím liší od Idlíbu nebo Mosůlu – není tam policie, není tam elektřina, ale zato jsou tam bandy islamistů. Teď na sobě teprve chudáci Evropané pocítí, jakouže demokracii se tak dlouho pokoušely nastolit na Blízkém Východě jejich „elity“…

Michel Chossudovsky: Zabraňme nukleární válce

$
0
0

10. 12. 2017  Globalresearch
Válečnické heslo Oheň a zběsilost nevynalezl Trump. Je to koncept hluboce zabudovaný do americké vojenské doktríny a charakterizuje všechny vojenské intervence USA od konce 2. světové války. Stojíme dnes na nebezpečné křižovatce. Chybná mezinárodně politická kalkulace by mohla vést k nepředstavitelné tragédii. A jak v téhle situaci nevzpomenou na krizi podobnou - kubánskou raketovou krizi z října 1962?


Co ji odlišuje od krize dnešní? Tehdejší světoví vůdci na obou stranách, jmenovitě John Kennedy a N.S. Chruščov, si dobře uvědomovali nebezpečí nukleárního vyhlazení lidstva. Avšak na rozdíl od nich není prezident Trump o všech nebezpečích nukleární války zřejmě dobře informován, jak vyplývá z těchto jeho slov: „Nebudeme mít jinou možnost, než Severní Koreu zničit,“ prohlásil totiž Trump a obvinil Kim-Čong-una, že je „raketovým mužem“ na „sebevražedné misi“.

V září provedla Severní Korea svoji zatím největší nukleární zkoušku - thermonukleární výbuch o síle od 150 do 250 kilotun. A v reakci na to přidaly Rusko i Čína své hlasy na podporu dalších sankcí proti Severní Koreji. A čínská centrální banka instruovala všechny čínské banky, aby své finanční služby pro Severní Koreu pozastavily.



Historie „ohně a zběsilosti“

Už od počátků Korejské války (1950-53), byl prezident Harry Truman pevným obhájcem „Ohně a zběsilosti“, a to jak proli lidu Severní Koreje, tak i proti lidu Koreje jižní. Generál MacArthur, který osobně krutosti proti Korejcům nařizoval, „mluvil v americkém Kogresu o lidském utrpení tak strašném, že jej prý přinutilo zvracet.“

„Nikdy předtím jsem takovou devastaci neviděl“ řekl generál členům výboru armádních služeb a mezinárodních vztahů. Stalo se tak v květnu 1951, kdy Korejská válka netrvala ani celý rok, a ztráty na straně korejských civilistů odhadoval generál na jeden milion životů.

„Viděl jsem, domnívám se, víc krve a neštěstí, než kterýkoli člověk, který kdy žil. A právě to mi porouchalo žaludek.“

Představuje Korejská lidově demokratická republika (KLDR) pro USA hrozbu?

Podle vyjádření amerického válečného veterána z vietnamské války B. Wilsona by si Američané měli představit samy sebe v roli lidí těch států, na které USA útočí. Severní Korea má 24 milionů obyvatel, tzn. jednu dvacetinu obyvatel USA. A její rozloha je jen o málo větší než je rozloha amerického státu Pensylvánie. Je to země ze všech na zeměkouli nejvíc démonizovaná a nejméně jí svět rozumí.

Co většina lidí neví – a co je zvláště relevantní, když se hovoří o tom, jakou hrozbu KLDR pro světový mír představuje – je skutečnost, že Severní Korea v důsledku amerického tříletého bombardování ztratila 30% svého obyvatelstva.

„Po zničení 78 měst a tisíců vesnic a poté, co jsme zabili nespočetné množství civilistů, lze říct, že jsme během tří let zahubili – zhruba - 20% populace Severní Koreje“, řekl generál C.LeMay.

Dne se má však za to, že země na sever od 38. rovnoběžky ztratila celou jednu třetinu svých obyvatel – to je osm až devět milionů lidí v průběhu 37 měsíců tzv. „horké“ války v letech 1950-53. „Což představuje bezprecedentní úmrtnost, kterou byl kdy jeden národ obdarován válečným běsněním národa druhého“ (citace z knihy Richarda Rhodese).

Každá jednotlivá rodina v Severní Koreji ztratila v průběhu Korejské války minimálně jednoho svého člena.

Srovnejme si s tímto údajem fakt, že během 2. světové války ztratila Britanie 0,94% své populace, Francie 1,35%, Čína 1,89% a USA 0,94% své populace.

USA se nikdy neomluvily za to, že zabily 30% Severkorejců. Naopak,, americká zahraniční politika vždy oběti svých válek démonizovala. A pochopitelně – USA žádné reparace nikdy žádné z napadených zemi nevyplácely. A záležitost amerických zločinů proti lidu Severní Koreje se na mezinárodním fóru nikdy neřešila.

Naopak, zločiny války korejské se staly příkladem pro pozdější válku proti lidu Vietnamu.

Po více než půl století už Washington přispívá k politice izolace a ožebračování Severní Koreje. A Spojenými státy podporované sankce proti KLDR přispívají k pokračující izolaci a ožebračování země.

Severní Korea byla a je označována za „osu zla“. A za co?

Oběť americké vojenské agrese je nálepkována jako neúspěšný válečný štváč a „darebácký stát“, jako „státní sponzor terorizmu“ či jako „hrozba pro světový mír“. Tato uměle stylizovaná obvinění se stávají částí konsensu, ke kterému žádné otázky už není třeba dodávat.

LEŽ SE STÁVÁ PRAVDOU. Severní Korea je prostě pojednávána jako hrozba. A Amerika není agresorem, ale je „obětí“. A proto je třeba, jak řekl Trump, Severní Koreu zničit.

Z webu Global Research vybral a přeložil Lubomír Man

Schwarzenberg si spletl národ s Bakalovými novináři

$
0
0
Radim Hreha
10. 12. 2017
Klábosící „zchudlé“ kníže Karel Schwarzenberg se svěřil Bakalovu serveru Aktuálně.cz , že mu je prý tak trochu smutno z toho, jak se dnes Češi chovají. „Kdyby vystupovali tak trochu jako rebelové, tak prosím, ale my se teď prý jako národ jen hrbíme před svými novými papaláši – milionáři“, postěžoval si starý pán. Jindy vtipný šlechtický šibal s tradiční absencí faktické poctivosti se tak vystavuje podezření z toho, že je „tak trochu“ v počátečním stádiu demence, když si plete český národ se zaměstnanci Bakalova vydavatelství Economia.

Vzdušný prostor USA v Sýrii! Ministerstvo obrany RF komentovalo prohlášení Pentagonu: "Své nebe USA v Sýrii nemají"

$
0
0

10. 12. 2017      Topwar a Novosti
Ministerstvo obrany Ruska reagovalo na tvrzení Pentagonu, že USA údajně mají vzdušný prostor v Sýrii, informovala RT. Generálmajor Igor Konašenkov okomentoval slova zástupce Ústředního velení Ozbrojených sil USA Damiena Picarta, který řekl, že ruské VKS se údajně dopouštějí nebezpečného přiblížení k americkým letadlům v Sýrii, když vstupují "do našeho vzdušného prostoru na východ od řeky Eufrat".


Prohlášení představitelů americké armády o tom, že v Sýrii existuje část vzdušného prostoru, která patří USA, vyvolává údiv. Na rozdíl od VKS Ruska působí letectvo "mezinárodní koalice", vedené USA, v Sýrii nezákonně. Představitelé Pentagonu by si měli uvědomit, že Sýrie je suverénním státem a členem OSN, takže žádné "své" nebe tam USA neměly a mít nemohou, je uvedeno v prohlášení Ministerstva obrany RF, které obdržela RT.

Ministerstvo obrany také uvedlo, že většina přiblížení ruských a amerických letadel v údolí řeky Eufrat byla spojena s pokusy letectva USA o vytvoření překážek při likvidaci teroristů DAEŠ.

Bylo konstatováno, že 23. listopadu aktivně bránil ve vzdušném prostoru nad západním břehem Eufratu americký stíhací letoun F-22 dvojici ruských bojových letounů Su-25 v provedení bojového úkolu, který spočíval ve zničení opěrného bodu DAEŠ na předměstí Al-Mayadinu.

Letadlo F-22 odstřelovalo světlice a vysunovalo brzdící klapky s neustálým kličkováním, čímž simulovalo vzdušný boj. Když se vedle něj objevila ruská víceúčelová stíhačka Su-35S, americká stíhačka ukončila nebezpečné manévry a spěšně se vzdálila do iráckého vzdušného prostoru, upřesnilo ministerstvo.

Ministerstvo obrany RF také doporučilo "některým představitelům Ústředního velení Ozbrojených sil USA, aby filtrovali své myšlenky a aby se soustředili na ničení teroristů DAEŠ v Iráku, a ne na provokování incidentů ve vzduchu".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Trumpův nový nápad - noční můra všech Arabů

$
0
0
Robert Fisk
9.12.2017  InformationClearingHouse, překlad Zvědavec

S ohledem na ty tři katastrofické války, které momentálně zuří na Středním východě, je těžké představit si něco provokativnějšího, nebezpečnějšího – nebo prostě jen vyšinutějšího – než nápad přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jenže přesně o tom začal tento týden uvažovat Donald Trump. Vlastně jsme to měli čekat. Šílení prezidenti dělají šílené věci.


Copak ale není v Bílém domě nikdo, kdo by ho dokázal aspoň trochu držet na uzdě? Ani Jared Kushner, který se považuje za Trumpovu pravou ruku ve věcech Středního východu? Nebo se až příliš zdiskreditoval svým posledním skandálem, který právě odhalil Newsweek, totiž že se Kushner ve finančním výkazu, který letos odevzdal Úřadu pro vládní etiku, opomněl zmínit o tom, že spoluřídí nadaci financující ilegální židovské kolonie na Západním břehu Jordánu - a tak raději mlčí?

Protože tady nejde jen o nějaké symbolické gesto. Znamenalo by to, že Spojené státy přiznají Jeruzalému, městu posvátnému pro muslimy, židy i křesťany, status hlavního města izraelského státu a že Palestinci na něm nebudou mít vůbec žádný podíl. A ten ledabylý „mírový proces“, od kterého už před lety upustili Izraelci, pak Palestinci a poté i Američané, ačkoli „státníci“ o něm ve svém snovém světě, kde přebývají, dosud mluví – ten by už neexistoval ani v našich představách.

To proto všichni – od Macrona po Erdogana, od Saúdů po EU a samozřejmě také chudáci Palestinci – Trumpovo případné rozhodnutí přesunout ambasádu porůznu kritizují a odsuzují. Pokud Trump nepodepíše odklad platnosti starého zákona o přesunu ambasády (ten se musí podepisovat co šest měsíců), pak bude skutečně „riskovat etnický konflikt“, abychom citovali palestinské vedení.

Cožpak není na Středním východě dost válek na to, aby to dostatečně zaměstnalo i Bílý dům, smyslů zbavený? Ve sporu mezi sunnity a šíity Trump už dlouho straní sunnitům, ale teď riskuje, že rozlítí obě strany. Všichni Arabové vědí – a mnoho Izraelců s nimi souhlasí – že prezident Trump má o kolečko víc. Ale důsledky přemístění ambasády nebo Trumpova uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele by byly nesmírné. Sdělilo by se tím Arabům, jak muslimským, tak křesťanským, že jejich druhé nejsvatější město patří izraelským Židům, a ne jim. Stejně by to vnímali Íránci. Tentýž smysl by v tom viděly všechny muslimské země na světě.

Mohl by Trump v Rijádu čekat další vřelé přijetí a tradiční tanec s meči? Kupovali by si Saúdové od USA ty miliardy zbraní, kdyby Spojené státy nechaly Jeruzalém Izraelcům? Muslimové obecně věří, že Prorok, jenž se narodil v Arábii, vstoupil na nebesa z Jeruzaléma.

Na Západě by to ještě více poškodilo vztahy USA s EU a rovněž s Kanadou, neboť Ottawa rozhodně nebude následovat příkladu Washingtonu. Ani EU, která dosud upřímně věří v ten slavný „mírový proces“, určitě nebude stěhovat svá velvyslanectví do Jeruzaléma. Některé evropské konzuláty samozřejmě v Jeruzalémě jsou, ale jejich úkolem je pokrývat východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu, ne Izrael jako takový.

Bibi Netanyahu a jeho mimořádně pravicová izraelská vláda budou dozajista šťastní, protože tento krok bude počátkem nové a ještě rozsáhlejší expanze židovských kolonií – jimž bůhvíproč říkáme „osady“ – na arabském území, což ještě ztíží situaci Palestinců. Izraelci kradou půdu jejím právoplatným arabským vlastníkům už roky, ale prezident Trump jim vezme i naději na hlavní město ve východním Jeruzalémě.

A jak zareagují Palestinci v uprchlických táborech v Libanonu? Jen těžko najdeme palestinskou domácnost, kde na stěně nevisí fotografie mešity al-Aksá. Jak bude reagovat Hizballáh? Spokojí se jen s rétorikou, nebo pocítí potřebu vyjádřit svůj vztek raketami vystřelenými přes izraelsko-libanonskou hranici?

A Rusové, největší spojenec Sýrie – kde Bašár al-Asad určitě vyhlásí svůj režim za nositele zástavy v nové bitvě o „osvobozený Jeruzalém“ – ti si těžko nechají takový okamžik proklouznout mezi prsty, aniž by se postavili na stranu Arabů. A prodávali jim válečné lodě, bojové letouny a rakety, které by si Arabové jinak kupovali od Američanů.

Pokud Trump skutečně prohlásí Jeruzalém izraelským hlavním městem, splní se jeden velký izraelský sen. Ale zároveň i noční můra všech Arabů. Dokud byl Jeruzalém jedním z předmětů izraelsko-palestinských jednání, mohli Arabové na Západním břehu věřit v neurčitou naději, že to město budou nějakým způsobem sdílet. Jestliže však Trump bude pokračovat, nebude Amerika moci přijít s žádným dalším „mírovým procesem“, ani imaginárním. Nejmírnější výraz, jímž svět označí situaci, kdy Trump nepodepíše odklad zákona, bude „kolosální kiks“.


An Arab Nightmare vyšel 6. prosince 2017 na ICH. Překlad v ceně 293 Kč Zvědavec.

Nation: K Trumpově spiknutí s cizí mocí došlo – ale ne s Ruskem!

$
0
0
- kou -
10.12.2017 podle TheNAtion, překlad a zpracování PrvníZprávy

Tým Donalda Trumpa se skutečně spikl s cizí mocí, ovšem ne s Ruskem, ale s Izraelem, napsal The Nation.

Jak časopis uvádí, prostřednictvím kontaktů s ruskými kolegy se Trump pokusil podkopat oficiální stanovisko Spojených států v Radě bezpečnosti OSN ve vztahu k výstavbě izraelských osad na okupovaném území, jakož i lobovat za zájmy americko-izraelského kapitálu.


Obvinění vznesená proti bývalému poradci Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michaeli Flynnovi, ukazuje, že vnitřní okruh amerického prezidenta opravdu spolupracoval s cizí mocností - ale ne s tou, na kterou všichni myslí. Nyní můžeme s jistotou říci: tým Trump spolupracoval s Izraelem, napsal The Nation.

Flynn se přiznal k nepravdivých prohlášením s FBI o svých kontaktech s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Bývalý poradce pro národní bezpečnost se pokusil sabotovat rozhodnutí prezidenta Obamy, díky němuž mohla Rada bezpečnosti OSN odsoudit výstavbu izraelských osad na okupovaných územích.

Jak se ukázalo, Flynn kontaktoval Kisljaka, aby diskutovali o tomto problému. Po přezkoumání důkazů a dokumentace, se tým zvláčtního prokurátora Roberta Muellera dozvěděl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal příznivce Trumpa přesvědčit ostatní země, aby pomohly Tel Avivu. Vyšetřovatelé se dozvěděli, že se právě tím zabývali Flynn a Trumpův zeť Jared Kushner. Mimo jiné se obrátili na Rusko, které se také rozhodlo odsoudit výtavbu.

„Stručně řečeno: první známý kontakt mezi členy Trumpovy volební kampaně a Ruska po volbách došlo v zájmu jiné zahraniční moci - Izraele. Kromě toho k ničemu nevedlo,"zdůraznil časopis.

Nicméně Flynnův následný kontakt s Kisljakem se ukázal být produktivnější. Koncem prosince Obama uložil Rusku nové sankce v reakci na údajný zásah země do voleb v USA. Flynn vyzval ruského velvyslance, aby požádal Kreml, aby„reagoval na americké sankce pouze symetricky". Zřejmě to Rusko udělalo.

Podle The Nation, bez ohledu na to, co si kdo myslí o tajné snaze snížit hladinu napětí s jadernou mocností, vše nasvědčuje tomu, že se Trumpův přechodný tým snažil jít proti politice předchozí administrativy.

I přes Flynnovo úsilí však Rusko nedokázalo změkčit režim sankcí: naopak, vztahy mezi Washingtonem a Moskvou se jen zhoršily. Začátkem srpna podepsal Trump návrh zákona o nových protiruských sankcích. V září uzavřel Trump ruský konzulát v San Francisku a také se zmocnil  diplomatických zařízení v New Yorku a Washingtonu. Navíc prezident USA rozšířil NATO, a uspořádal největší vojenské cvičení ve východní Evropě od studené války a protiruské jestřáby jmenoval do klíčových pozicí.

„Samozřejmě, že to vše může být lest navržena tak, aby zakryla tajemství a ještě nedokazující spiknutí, které, jak se mnozí domnívají, povede k odstranění Trumpa,“ poznamenal časopis. „Ale proč by musel Flynn lhát o svých kontaktech s Ruskem, kdyby neměl co schovávat? A proč by mu Mueller nabídl dohodu, pokud by mu Flynn neslíbil větší ryby?"

Čas ukáže, zda bude pro zvláštní žalobce Flynn užitečný. Mezitím nemáme před sebou ještě žádný důkaz směřující k tajné dohodě členů Trumpovy volební kampaně s ruskou vládou, nebo „zásahu“ Moskvy do voleb, pokračoval The Nation.

Jediná věc, kterou víme v tuto chvíli, je, že Donald Trump - junior a nepříliš důležitý poradce amerického prezidenta George Papadopoulos mluvili s lidmi, kteří podle jejich názoru zastupovali ruskou vládu. Přesto neexistují žádné důkazy, které by s jistotou potvrdily, že byli skutečně spojeni s Kremlem.

„Existují však důkazy o tom, že členové volební kampaně Trumpu spolupracovali s Izraelem, aby podkopali oficiální postavení vlády USA v Radě bezpečnosti OSN. Reakce na tuto zprávu však byla výrazně odlišná od standardů „russiagate", poukázal časopis.

Zvláště ostře se rozdíl, když izraelsko-americký mediální magnát Haim Saban poděkoval Jaredu Kushnerovi za jeho roli v aktivitách ve prospěch Izraele. „Abych byl upřímný, pokud vím, tu není nic nelegálního," poznamenal Saban. „Myslím si však, že i ti hosté i já vám za to děkuji, děkuji moc."

Na pozadí obav o vlivu ruských oligarchů na Trumpa, toto prohlášení vypovídá hodně o tom, kdo opravdu má ve Washingtonu politickou váhu, tvrdí publikace.

Navzdory tomu obhájci demokracie nijak nespěchali, aby se rozzuřili. Nyní zbývá jen čekat na bojovníky se zahraničním vlivem, aby reagovali na plány Trumpa přesunout americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Podle časopisu je velmi nepravděpodobné, že Trump bude obviněn ze spojení s Izraelem, protože takový postup je v souladu s názory takových miliardářů jako Sheldon Adelson a Saban. Ve svém důsledku je pravděpodobné, že americké média nebudou pokrývat „izraelgate" stejným způsobem jako „ruský případ".

„Tento víkend nám ukázal další důležitý bod. Několik hodin poté, co byl Flynn obviněn, schválil Senát republikánský zákon o daňové reformě, který by vedl k jednomu z největších přerozdělení bohatství v historii Spojených států. A je-li naším cílem - ochrana demokracie, pak bychom se měli odpoutat od „obsedantních ruských odborníků“ a podívat se na to, co se děje v naší zemi,“ dodal The Nation.

 - - -

Související:

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček zavítal do pořadu Názory bez cenzury, jenž byl odvysílán na facebookovém profilu FTV Prima.

$
0
0
Jiří Ovčáček
10.12.2017   PL,část rozhovoru
Pokud Miloš Zeman vyhraje nadcházející prezidentské volby, Ovčáček bude ve své pozici pokračovat. „Pokud bude mít pan prezident zájem, budu pokračovat. Velmi rád. Pokud by pan prezident úřad neobhájil, tak bych určitě nepokračoval... Přišlo by mi to i nepoctivé,“ prohlásil hned v úvodu Ovčáček.
Dosud to bývalo v jeho životě tak, že když něco zajímavého končilo, tak se zpravidla objevila nějaká nová možnost. „V tuto chvíli zažívám nejlepší zaměstnání, jaké jsem kdy měl. Mě to opravdu baví. Mám z té práce radost,“ pochvaloval si Ovčáček. Ve své práci se prý řídí jednou zásadou. „Člověk nemá podléhat emocím a má jednat s určitým rozmyslel a cílem,“ prozradil.


Jisté kruhy prý Ovčáčka často kritizují, ale jeho to nechává chladným. Jde o kruhy, které prohrály volby, které dostaly pod deset procent a už nebudou u moci. Víc se prý k těmto kritikům vyjadřovat nechce.

Den co den čelí nenávistným útokům, ale sem tam dojde i na věcnou kritiku a nad tou přemýšlí. Drží se přitom ještě jedné zásady. Pokud někdo tvrdě zaútočí na jeho šéfa, prezidenta Miloše Zemana, Ovčáček odpoví stejně tvrdým slovním útokem. „Mně přijde, že ten, kdo to nedělá, tak velmi rychle prohraje,“ konstatoval mluvčí. Pokud to někdo nedělá, navíc otevírá prostor politickým extremistům a Ovčáček nehodlá nechat prostor extremistům. Proto se vyjadřuje tvrdě.

Třeba i proti premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). „Pan premiér se vždycky tvářil, že chce mít s panem prezidentem korektní vztahy, ale zanedlouho poté pan premiér na pana prezidenta zaútočil. Zpravidla v Hospodářských novinách. A tady budu vždycky pana prezidenta hájit,“ zdůraznil.

Ale nikdy nejde na hranici urážek. Ovčáček je bytostně přesvědčen, že lidi neuráží. „Neurážím v žádném případě. Já razím tu teorii, že pokud přichází frontální útok, odpovím ještě větším frontálním útokem. Nesmí se to přehnat. Ta tenká červená linie tam je,“ uvedl Ovčáček.

Soukromě prý také vítá politickou satiru. V českém prostoru ale tento žánr za posledních 15 let bohužel takřka vymřel, což je Ovčáčkovi upřímně líto. Pokud se objeví kvalitně provedená satira, kde je terčem vtipu Miloš Zeman, on sám jako mluvčí nebo Andrej Babiš, Ovčáček to oceňuje. Hradního mluvčího prý občas překvapí, když to někdo nepochopí. Novináři někdy tyto bonmoty i pochopí, ale na Miloše Zemana stále útočí. A pak jsou tito novináři dosti přecitlivělí, když jim prezident odpoví.

„Já už jsem si zvykl na to, že když někdo řekne bonmot o nějakých aktivistkách, tak to prostě někdo nepochopí. Doporučuji čtenářům, aby se podívali na léta 1998 až 2002. To, co se o panu prezidentovi psalo tenkrát, to se píše i teď,“ podotkl Ovčáček.

Mluvčí upozornil také na to, že v očích veřejnosti důvěra v tradiční média klesá. V tuto chvíli se pohybuje na 35 procentech. Hradní mluvčí podle svých vlastních slov uznává, že potřebujeme nezávislá média, ale je tu také jedno „ale“. „Ale nesmí to dojít k tomu, že se začíná vyloženě lhát. Tomu může v budoucnu čelit Andrej Babiš. Já se přitom zásadně držím toho, že nesmím lhát. Kdybych lhal, tak jsme v Čechách, takže by se to velmi rychle zjistilo a já bych rychle skončil,“ uvedl.

V poslední době se zdá, že si prezident Miloš Zeman dobře rozumí s designovaným premiérem Andrejem Babišem, ačkoli v roce 2011 si spolu zdaleka tak dobře nerozuměli. Co se v jejich vztahu změnilo? „(Babiš) je člověk, který drží slovo v elementárních politických záležitostech. Možná měl výhodu v tom, že byl ve vládě s člověkem, který slovo nedržel, a vytvořil se tím ten kontrast,“ prohlásil Ovčáček.

Host pořadu se ovšem nevyhýbal ani otázkám tzv. na tělo. „Koho myslíte, že má pan prezident raději, vás, nebo pana Babiše?“ zeptal se jeden z diváků. „Bude to znít pyšně, ale já myslím, že pan prezident má raději mě,“ smál se mluvčí.

Posléze opět přešel na vážnou notu a zdůraznil, že prezident Miloš Zeman skutečně nevede žádnou osobní předvolební kampaň. „Stále pan prezident nevede svou osobní kampaň a nepovede ji,“ zdůraznil host. To však neznamená, že by Miloš Zeman odmítal podporu od třetích osob, prezident ji neodmítne.

Došlo i na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. „Já si teď musím dávat hrozný pozor, protože pan Outlý z toho úřadu už se proti mně na blogu Aktuálně.cz vyhranil a řekl, že se k tomu nesmím vyjadřovat, ale jsme v pořadu bez cenzury, tak já to udělám,“ prohlásil v jednu chvíli Ovčáček a okamžitě doplnil, že do Zemanových výdajů budou zahrnuty i výdaje za billboardy „Zeman znovu“, ale že do těchto výdajů nebudou zahrnuty cesty prezidenta republiky po krajích.

Ve druhé polovině pořadu Jiří Ovčáček také zúčtoval s profesorem Jiřím Drahošem. Pan profesor podle Ovčáčka urazil voliče, když spekuloval o tom, že došlo k ovlivnění nedávných sněmovních voleb, a varoval před možným ovlivněním voleb prezidentských. Hradní mluvčí se domnívá, že Jiří Drahoš takto vlastně urazil občany. „Bylo jim sděleno, že jsou hloupí, že ničemu nerozumějí a že podlehnou jakýmsi tajným službám. To je natolik závažná záležitost, že bych to udělal znovu. Zpochybňovat volby na základě údajů jedné politické neziskovky je velmi nezodpovědné, a to jsem velmi mírný,“ zdůraznil host.

Nakonec prozradil, jak pracuje na tom, aby před televizními kamerami vypadal dobře. Pořídil si speciální pudr. „Já myslím, že to stálo snad dva a půl tisíce. Já jsem si nechal poradit a koupil jsem si ho ze svých vlastních prostředků, kdyby to někoho zajímalo,“ uzavřel své vystoupení mluvčí prezidenta Zemana.




Kto stojí za zákazom štartu ruských olympionikov?

$
0
0
11. 12. 2017     Hlavné správy
Podľa najnovších štatistík Svetovej antidopingovej agentúry (WADA) pre rok 2014 sú poprední športoví dopingoví hriešnici: Rusko (148), Taliansko (123), India (96), Belgicko (91), Francúzsko (91), Turecko (73), Austrália (49), Čína (49), Brazília (46) a Južná Kórea (43). Tieto údaje nezahŕňajú len olympijské športy. Napríklad z 49 zdokumentovaný priestupkov športovcov z Austrálie, je 20 z domácej súťaže ragby. Malo by sa to brať do úvahy pri rozhodovaní o tom, či zakázať Austrálčanom súťažiť na olympijských hrách? Očividne nie.


Je jasné, že v súčasnosti nie je dôležité pozrieť sa na absolútny počet priestupkov ktoréhokoľvek národa pri rozhodovaní o tom, či sa má zákaz uložiť alebo nie. Dá sa očakávať, že napríklad USA budú mať oveľa vyšší počet športovcov chytených za doping ako Fidži, pretože USA majú oveľa viac športovcov ako malý národ. Rovnako je logické, že Rusko bude mať viac športovcov usvedčených z dopingu ako napríklad, Bolívia.

Keď sa pozrieme na dopingové delikty krajín v olympijských športoch a počet športovcov, ktorých posielajú na olympijské hry, nájdeme nasledovné:

Taliansko: 104 činov s 284 športovcami; Rusko: 91 činov so 436 športovcami; India: 67 činov s 83 športovcami; Francúzsko: 50 činov s 330 športovcami; Čína: 46 činov s 396 športovcami; Turecko: 35 činov so 114 športovcami; Brazília: činov s 258 športovcami; Irán: 29 činov so 53 športovcami; Južná Afrika: 27 činov so 125 športovcami; Belgicko: 25 činov so 115 športovcami.

Matematika hovorí, že Taliansko má najviac dopingových káuz pri menšom počte športovcov ako Rusko. India má tiež vyššiu mieru činov ako Rusko, rovnako ako Turecko a Irán. Medzitým Južná Afrika a Belgicko majú prakticky rovnakú mieru pozitívneho dopingu ako Rusko.

Jedným z obvinení je, že ruské ministerstvo športu schválilo doping. Ak áno, prečo by to robili tak zle, že stále majú menej ľudí s dopingom ako Taliansko? Podieľalo sa talianske ministerstvo športu na talianskom dopingu? Ak nie, ako by mohlo Taliansko mať toľko športovcov s dopingom bez toho, aby ich ministerstvo športu vedelo?

Kto si ešte spomína na mená ako Tyson Gay, Tim Montgomery, Justin Gatlin, Dennis Mitchell, Shawn Crawford a Carl Lewis? Áno, všetkých šprintérov z USA, ktorí sa na posledných piatich (letných) olympijských hrách dostali do finále šprintov, a z ktorých niektorí získali zlatú medailu. Šesť amerických šprintérov bolo za posledné desaťročie chytených s dopingom v tej istej disciplíne, no ich ministerstvo športu to vraj nevedelo.

Alebo, kto si spomína čínsky plavecký tím z 90. rokov? Alebo rakúsky lyžiarsky tím zo zimných olympijských hier 2006? Žiadna z týchto športových krajín nevedela nič o masovom dopingu, avšak v každom dopingu, ktorý sa týka Ruska, sme si tak istí, že to ruské ministerstvo urobilo?

Napriek týmto znepokojujúcim otázkam bol celý ruský atletický tím minulý rok vyhodený z letných olympijských hier a tento týždeň boli všetci ruskí športovci odvolaní z nadchádzajúcich zimných olympijských hier. Tí ruskí športovci, ktorí sa považujú za “čistých”, sa budú môcť zúčastniť pod neutrálnou vlajkou – nebudú môcť oficiálne zastupovať Rusko. Toto je kolektívny trest, ktorý nemá precedens. V 60., 70. či 80. rokoch ani východné Nemecko nedostalo žiadny zákaz.

Takisto žiadne konanie sa nezačalo po tom, čo minulý rok WADA odhalila šokujúce konanie u rôznych západných športových hviezd, napríklad u tenistky Williamsovej. Oficiálne športové orgány pritom už dlhé roky poskytujú tajné a eticky pochybné “výnimky” na lieky, aby pokryli ich dopingové postupy. Ako sa však zdá, nezanecháva to veľké stopy na ich reputácii, či v ich peňaženkách.

Kto stojí za zákazom?

Sankcionovanie Ruska je založené na svedectve jedného človeka – Grigorija Rodčenkova, ktorý utiekol z Ruska v roku 2015 do) USA, kde vypovedal o údajnom dopingu počas zimných olympijských hier v Soči v roku 2014. Čudné je, že Rodčenkov obvinil ostatných z toho, čo sám robil.

Ako vedúci Mosadského antidopingového laboratória, schváleného organizáciou WADA, bol Grigory Rodchenkov zodpovedný za manipuláciu so vzorkami ruských športovcov a vývoj trojzložkového koktailu zakázaných látok, ktoré zmiešal s alkoholom a predával kvôli osobnému zisku ruským športovcom, ktorí okrem iného súťažili na zimných olympijských hrách v Soči v roku 2014. Podľa vyšetrovateľa na mestskom súde v Moskve predpísal mnohé z týchto liekov ako “vitamíny” nevedomým športovcom. Roky predtým sa Rodčenkov a jeho sestra Marina taktiež zúčastňovali na predaji náhradných liekov (PEDs) (Drugs Enhancing Performance) každému, kto bol ochotný zaplatiť. V roku 2011 boli obaja Rodčenkovovci zatknutí a uznaní vinnými za obchodovanie s drogami. Marina strávila 18 mesiacov vo väzení, zatiaľ čo Grigory unikol väzeniu tým, že sa dal vyhlásiť za psychicky chorého a trávil čas v psychiatrickej nemocnici Kashchenko.

V roku 2015 dvaja “informátori”, bývalá ruská bežkyňa na 800 m Julia Stepanova a jej manžel, zaznamenali rozhovor Rochenkova bez jeho vedomia, kde hovoril o dopingu na olympijských hrách v Soči. Vo februári 2016 sa Rodčenkov údajne “bál o svoju bezpečnosť” a utiekol do USA, kde je v súčasnosti súčasťou programu ochrany svedkov. Stepanovci tiež žijú niekde v Spojených štátoch.

Rodčenkovove obvinenia boli základom správy Svetovej antidopingovej agentúry (WADA), ktorú vypracoval kanadský právnik Richard McLaren. Viedlo to k tomu, že všetci ruskí pretekári boli vyradení z letných olympijských hier v Rio de Janeiro 2016 a k tomu, že bol vydaný zákaz pre nadchádzajúce zimné hry v Pyeongchangu. Ale ako to povedal redaktor ITV Sports Steve Scott minulý mesiac, správa ide “nad rámec rozumných pochybností”. Pritom 95 z 96 prípadov ruských športovcov, ktoré vyšetroval WADA, bolo zastavených pretože “neexistovali dostatočné dôkazy na to, že sa dopustil porušenia antidopingových pravidiel”. Vzhľadom na jeho kriminálnu históriu nie je prekvapujúce, že Rodčenkov sa pokúsil zapojiť “Kremeľ” do toho, čo bolo pravdepodobne zločineckou schémou vo veľkej miere v jeho vlastnej réžii.

Pred niekoľkými dňami odvysielal ruský portál NTV s video, kde Rodčenkov odhalil detaily, ktoré nenájdete v žiadnom západnom médiu. Vo videu Rodčenkov hovorí, že ho “nezaujíma boj proti dopingu” a plánuje “zničiť všetky olympijské športy v Rusku na ďalších päť rokov!” V ďalšom videu priznáva, že je “strašný človek”, ktorý “predal svoju dušu” a “spáchal” všetky hriechy okrem pedofílie, homosexuality a obchodovania s drogami. Hovoril tiež, že vlastní drahý byt v Los Angeles a najnovší model športového vozidla Infiniti.

Kultúrna vojna proti Rusku

Keď si vláda USA uvedomila, že už nemôže vojensky zastrašiť Rusko, pred niekoľkými rokmi sa rozhodla pokúsiť sa bojovať proti nemu v hospodárskej vojne. Keď toto úsilie tiež zlyhalo, skutoční tvorcovia politiky vo Washingtone si uvedomili, že môžu donútiť Rusov späť ustúpiť iniciovaním globálnej kampane. Z práv gayov cez hackovanie volieb po športové udalosti, nič nie je mimo stola, pokiaľ ide o šírenie falošných obvinení o tom, ako je to pravdepodobne “zlé” s Ruskom a ruským ľudom. Uspeje Washington tam, kde doposiaľ opakovane neuspel? Pravdepodobne nie.

Aj keď táto selektívna démonizácia ruských športovcov môže pomôcť ovplyvniť obraz Ruska v mysli obyčajných ľudí, ale tí, ktorí vedia, ako nekontrolovateľný doping je v takmer každom profesionálnom športe po celom svete (najmä v USA), len ťažko pochopia, že ruský doping je štátom podporovaný. Informovaní ľudia uvidia túto čiernu propagandu a zneužívanie športu v geopolitickej vojne vedenej Amerikou proti Rusku.

Podobne sa väčšina ruského ľudu nedá oklamať, a ak vláda USA (ktorá je zrejme za týmto úsilím) očakáva, že v Rusku zavládnu protivládne sentimenty, bude sklamaná. Naopak, prebiehajúce hlúpe pokusy o izoláciu Ruska pomocou neochvejnej taktiky jednoducho slúžia na to, aby presvedčili Rusov (a všetkých racionálnych ľudí na celom svete), že USA a jej agenti sú cynickí a arogantní a že nikdy nehrajú fér. A tak musíme tento “ruský dopingový škandál” vyzdvihnúť ako ďalšie víťazstvo chorej ríše chaosu.

Evropský parlament nazval Krym "baštou Ruska" v Černém moři

$
0
0
11. 12. 2017    Zdroj
Evropský parlament informoval o militarizaci Krymu a Kaliningradu. Ve zprávě Generálního ředitelství Evropského parlamentu pro zahraniční politiku je uvedeno, že Moskva má v úmyslu změnit "evropské uspořádání bezpečnosti" v obou regionech a také "převést krizi ve vztazích s EU do vojenské oblasti", uvádí internetová stránka RT.


Tvrdí se, že Evropská unie a Severoatlantická aliance se střetly s "nejistotou" na svých východních a jihovýchodních hranicích. Vojenský blok poukázal na činnost RF v oblasti Baltského a Černého moře. I když ve skutečnosti byly vojenská infrastruktura NATO a systém protiraketové obrany USA nasazeny jednostranně v blízkosti ruských hranic, což je v rozporu s mezinárodními ustanoveními.

Hlavně se jedná o militarizaci Kaliningradské oblasti a Krymu jako ústředního bodu strategie Ruska při demonstraci svých silových možností zemím NATO a EU, je uvedeno ve zprávě Evropského parlamentu.

Autoři zprávy poznamenali, že možnost přímého střetu je málo pravděpodobná. Zaměřují se na takzvanou "eskalaci". Přestože četná porušení vzdušného prostoru a výsostných vod však byla zaznamenána ze strany členských zemí NATO.

Dříve američtí vojáci dospěli k závěru, že není v jejich silách čelit Rusku a Číně ve vojenské rovině. Právě tyto dvě země jsou jimi považovány za potenciální protivníky. Pentagon pak oznámil, že je třeba posílit armádu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Klub "Nová republika" - prosinec

Lidi u nás se nerozdělují. Ti normální se spojují!

$
0
0
Radim Valenčík
11.12.2017  blog autora

Už delší dobu si kladu otázku: "Kdo rozděluje lidi v naší zemi?"
Dost jsem se trápil s odpovědí na ni. Teprve nedávno mně došlo (a ani ne moji zásluhou), že je to trochu jinak. Že otázka je špatně položena. 



Patří totiž mezi obecně oblíbené omyly součkovského typu (tj. podle spisovatele Ludvíka Součka), že lidi v naší zemi jsou rozděleni. Naopak. Vždy – mj. jak ukázaly i výsledky nedávných voleb – v poslední době dochází ke sjednocování lidí v naší zemi. Lidem dochází, o co jde, a z toho jsou někteří, kteří se už dávno od naší země odrodili, kteří udržují svoji pozici jen jako slouhové současné globální moci, velmi nervózní.

Otázka by proto měla znít spíše takto: "Kdo se odštěpuje od naší země?"

To jen někteří se od normálních lidí odštěpují. Přisluhování demonstrativnímu uplatňování politiky dvojího metru v globálním světě i v lokálních poměrech poznamenalo jejich psychiku. Zapouzdřili se a přestávají chápat realitu. To v nich probouzí zlo, které se projevuje např. tím, že se začínají chovat jako tupí, nenávistní kádrováci minulého režimu. Ne všichni tehdy byli takoví. Mnohdy člověk našel pomoc či dokonce podporu, kde ji ani nečekal, když mu bylo úzko. Ale kasta tupých kádrováků existovala a v době normalizace o sobě dala hodně vědět.

Dnes povstali noví kádrováci stejně tupého střihu. Někdy i tam, kde by to člověk rovněž nečekal. Tak třeba Jirka Dienstbier, kterého znám spoustu let a do kterého bych nikdy neřekl, že se zapouzdří, uvedl na svém FB profilu:

"Zeman na konferenci Okamurových extrémistů. Po uši v té nejhorší morální špíně."(ZDE)
Měl možnost polemizovat s obsáhlým vystoupením Zemana, kde bylo řečeno mnoho zajímavého, viz: zde.

Rozhodně stojí za to si celé Zemanovo vystoupení přečíst. Ne. Místo polemiky, Dienstbier kádruje. Příznivce strany, která získala o polovinu více než ČSSD (o jejíž "úspěch" se mj. on sám osobně zasloužil), nazývá "nejhorší morální špínou" a "extrémisty". Zpupnost hodná těch nejhorších kádrováků.

Mimo jiné, velmi přesně se na adresu těch, kteří si myslí, že lidi v naší zemi jsou rozděleni na ty "lepší" (na ty, kteří vědí, kdo je extrémista, fašista, xenofób, zkrátka "nejhorší morální špína") a ty horší (z jejichž daní jsou placeny různé celebrity a různé neziskovky) vystihl Petr Štěpánek:

"Těm namyšleným idiotům nestačí, že jich většina žije z peněz obyčejných lidí, že jejich astronomické příjmy namnoze pocházejí ze státních, městských či obecních dotací, to znamená z našich daní, že filmy jsou z podstatné části financovány Českou televizí, tzn. z televizních poplatků, které opět neplatí nikdo jiný než české domácnosti, že ze stejného zdroje jdou do jejich kapes honoráře z mnoha dabingů, estrád, inscenací a seriálů, přičemž kdyby hodně oněch filmů a seriálů vůbec nevzniklo úroveň české kultury by spíše stoupla, nestačí jim, že jejich divadla, včetně mnoha soukromých, by bez dotací a peněz z kapes obyčejných lidí vůbec nemohla existovat, nestačí jim, že žijí ze vstupného, to znamená opět z peněz běžných občanů, panu Bartoškovi nestačí, že "jeho" karlovarský filmový festival je bohatě dotovaný ze státních prostředků, rozuměj opět z peněz nás daňových poplatníků, panu Bartoškovi nestačí, že mejdany a chlastačky na "jeho" festivalu sponzoruje mimo jiných také většinově státní ČEZ, tedy jeden každý daňový poplatník téhle ze mě, všechno tohle jim nestačí, pan Bartoška a další; povedení umělci včetně Jana Buriana, bývalého komunisty a normalizačního kádru, dnes ředitele Národního divadla, jehož provoz opět neplatí nikdo jiný, než my, občané České republiky, ještě potřebují lidem z venkova, z Moravy i odjinud vzkazovat, že jsou hloupí, protože mají jiné politické preference, než pražská a jiná (j)elita, a že je potřeba uspořádat týdny občanského neklidu, a to proto, aby si na Hrad – volby nevolby – posadili nějakého svého pana Horáčka, a pak se spolu s ním mohli ještě hlouběji zavrtat do bruselské, či jiné řiti. Tak víte co, vy neklidní šašci? Tady je naše "venkovská" odpověď: Nasrat! Velmi se mi zalíbila reakce herce Jiřího Suchého na dopis, kterým ho skupina "umělců" vyzvala k veřejné podpoře jejich protizemanovské iniciativy s tím, že pokud by je nepodpořil, přestali by si ho prý vážit. Jiří Suchý jim odpověděl, že "nevěděl, že si ho váží, a proto mu ani nebude vadit, když už si ho vážit nebudou..."

Současné sjednocování lidí se velmi podobá tomu, co se dělo před Listopadem 1989. Papaláši zpapaláštěli a přestali vnímat realitu. Lidé přes to, že na spoustu věcí měli odlišné názory, se začali sjednocovat ještě dlouho před událostmi, které nastaly 17. listopadu 1989. Dost tomu napomohl Gorbačov, ale nebylo to závislé jen na něm. Lidi začala spojovat nedůvěra v to, že "ti tam nahoře" jim pomohou, že chápou, o co jde. Pochopili, že musí dojít ke změně a musí si změnu vybojovat. "Něžná"či "sametová" revoluce, jak se jí tehdy říkalo, proběhla právě proto tak snadno, protože minulý režim ztratil oporu normálních lidí, ať již tito byli v KSČ nebo ne.

To, že se historie opakuje, je dáno i tím, že normální lidé si vždy dokázali uhájit moc jen po poměrně krátkou dobu. Po čase jim noví papaláši zase přerostou přes hlavu. Ještě nějakou dobu se normální lidi budou muset učit, jak tomu zabránit, jak vytvořit společnost, ve které nebudou ti, co místo argumentů kádrují, co používají dvojí metr, co jsou ochotni k naplnění svých ambicí přisluhovat zlu, těmi, kteří rozdávají moudra. Ale při každé nápravě selhání "mocných" se tomu naučí o trochu víc. Chce to trochu paměti a ne jenom té, která se omezuje jednou generací.

- - -


Válka je mír

$
0
0
Gilad Atzmon
11.12.2017 ICH, překlad Zvědavec

Nikdo neuplatnil Orwellovo heslo „válka je mír“ lépe než Donald Trump. V Orwellově románu 1984 Strana udržuje stabilitu doma tím, že neustále vede válku jinde.


Někdo tvrdí, že americký prezident je „negramotný“ a „nevzdělaný“. Jiní argumentují tím, že jeho intelektuální schopnosti jsou omezené. Četl jsem několik negativních hodnocení duševního stavu prezidenta. Ale nikdo nemůže ve skutečnosti upřít Donaldu Trumpovi úspěchy. I přes veškerou nepřízeň se Trump stal prezidentem. Navzdory houževnatému úsilí vypudit ho z prezidentského úřadu se mu podařilo setrvat v Bílém domě. Pravidelně činí nepředvídatelná nepopulární rozhodnutí, která většině rozumných a inteligentních lidí nedávají smysl. Komunikuje se světem prostřednictvím úryvků a tweetů. Přesto zázračně triumfuje.

Na člověka, který za celý svůj život údajně nepřečetl žádnou knihu, se toho Trumpovi podařilo dosáhnout poměrně hodně. Jak to dělá? Co probíhá v jeho mysli? Zdá se, že jádrem Trumpovy strategie přežití je heslo „válka je mír“. Válka je pro Trumpa komfortní zónou.

Od prvního dne, kdy americký prezident nastoupil do úřadu, nevynechal jedinou příležitost, aby nevyhrožoval globálním konfliktem. Provokoval Írán, rozzuřil Severní Koreu a nyní se snaží naštvat Palestince. Zdánlivě sociálně slabá Severní Korea byla náhle vůči americké agresi velice akční. Inženýrům Kim Čong-una trvalo jen pár měsíců, než vyvinuli balistické rakety, které mohou proměnit americká města v prach. Severní Korea je pro Trumpa příliš nebezpečná. Jako regionální supervelmoc ani Írán není ideálním nepřítelem. Trump potřeboval zahájit novou bitvu proti podstatně slabšímu nepříteli. Palestinci se stali dokonalými protivníky.

Válka v Palestině - to je mír a pohoda pro Washington. Zdá se, že to perfektně zapadá do Trumpovy doktríny. Ale je to skutečně tak? Opravdu jsou Palestinci ideální pro tuto roli? Izraelští novináři se domnívají, že arabští a muslimští vůdci nebudou na straně Palestiny. Riziko spočívá v tom, že arabské a muslimské masy reagují velmi odlišně. Situace by se mohla velice rychle změnit. A klíčová otázka, kterou si budou muset zítra ráno Američané položit, zní: Jak Trumpova strategie „válka je mír“ pomůže vytvořit „Ameriku znovu velkou“? Nepomůže. Jedná se pouze o taktiku přežití z Trumpovy strany. Z toho má prospěch pouze Trump, a zase jenom Trump.

Za sebe mohu říci, že Trumpovi se velmi dobře daří vymýtit to, co zbylo z americké světové hegemonie. Pokud bude Trump zastávat prezidentský úřad ještě další rok - ovšem za předpokladu, že to planeta vydrží - prestiž a vliv Ameriky se natolik smrsknou, že z nich nic nezbude. Někdo snad může argumentovat, že už jen pro tento samotný fakt je Trump pozitivní silou v současné světové politice.


War is Peace vyšel 6. prosince 2017 na ICH. Překlad v ceně 167 Kč Zvědavec.

Nemci viac dôverujú Rusku než USA: Putin do Berlína, Merkelovú na Sibír!

$
0
0
Merkelová - Putin
- vm -
11.12.2017 HlavnéSprávy

Nemci viac dôverujú Rusku než USA, ukázali výsledky sociologického prieskumu, ktoré uverejnil nemecký Bild. Prieskumu sa zúčastnilo 1054 ľudí. 28% z nich uviedlo, že dôveruje Rusku. Dôveru k USA prejavilo len 25% opýtaných, pričom je otázne, koľkí z nich boli Nemci a Európania.



Prieskum ukázal prudký pád dôvery Nemcov voči Washingtonu. Ešte pred deviatimi rokmi, v roku 2008, Spojeným štátom americkým dôverovalo 80% občanov Nemecka. V roku 2013 ich bolo 60%.

Čoraz viac Nemcov si začalo uvedomovať, že Nemecko je štát okupovaný americkým vojskom, že Nemecko je kolónia USA a že nemecký kancelár zohráva len úlohu veľvyslanca USA v Nemecku. Časť Nemcov pochopila aj to, že práve určité kruhy s adresou v USA stoja za záplavou cudzincov z iných kontinentov, ktorí sa usadili v Nemecku a na Nemcov často hľadia ako na nevítaných hostí, ktorí by sa mali prispôsobiť.

Vlani nemecká kancelárka Angela Merkelová odsúdila neochotu nemeckých podnikateľov viesť rozhovory o dohode o takzvanom „slobodnom obchode“ medzi USA a Európskou úniou (TTIP), pričom ich obvinila z antiamerikanizmu. Počas vystúpenia na Dni nemeckého priemyslu v 2016 v Berlíne Merkelová povedala: “Ak by bola reč o dohode s Ruskom, nevypočuli by sme si ani polovicu tej kritiky, ktorú počujeme teraz. Mali by sme sa nad tým zamyslieť,” povedala Merkelová a vyzvala nemeckých podnikateľov prehodnotiť svoj postoj k tomu, čo ona nazýva „ekonomická spolupráca“ s USA.

Mnohí Nemci hľadia na Rusko ako na poslednú možnú záchranu. Vlani, 3. októbra 2016 , na výročie nemeckého zjednotenia, sa v Drážďanoch objavil aj transparent, ktorý nikoho z početných demonštrantov nedráždil: “Putin do Berlína, Merkelovú na Sibír!”

P.C.Roberts: Spojte se se mnou a změňme svět! O falešných zprávách sloužících jednomu procentu a síle nezávislých webů

$
0
0

11. 12. 2017     PaulCraigRoberts
Vědci Harvardu se shodli, že Margaret Mead má pravdu. I jen pár lidí dokáže změnit svět. Podle poslední (a falešné) zprávy vlády a presstitutek je dnes počet amerických nezaměstnaných nejnižší za posledních 17 let, zatímco ke zvýšení mezd a platů nedošlo. Jak si vysvětlit plnou či dokonce až přeplněnou zaměstnanost, jež se obejde bez tlaku na vyšší příjmy? Zřejmě je údaj o plné zaměstnanosti podvrženým produktem, který do nezaměstnaných přestal započitávat miliony zklamaných lidí, kteří po marných pokusech práci najít, ji přestali už hledat – a nejsou už proto do nezaměstnaných započitáváni. Protože hledání práce stojí peníze, a dlouhé i marné pátrání po ní je též značně depresivní, kategorie lidí, o kterých mluvím, z vládních statistik prostě vypadla.


Bude tedy i tahle falešná zpráva o plné zaměstnanosti v USA zařazena do falešných zpráv (fakes), které bude nyní google vyřazovat z internetu?

Nesmysl! Ani grešli nedejte na to, že by snad google najímal 10 000 lidí na to, aby plenili internet od onoho druhu falešných vládních zpráv, jako je ta o plné zaměstnanosti v USA. Tohle plánované plenění je totiž určeno pro zprávy zgruntu jiné.http://thehill.com/policy/technology/363242-10000-google-staff-set-to-weed-out-extremist-content-on-youtube

Ostatně, kdo to asi google požádal, aby se z mechanizmu na výzkum přeměnil na vrátného? Máme zde snad spiknutí proti prvnímu dodatku americké ústavy? A jaká je kvalifikace googlu k rozhodování o tom, co je falešná zpráva či co je extremistický názor? Je to, čeho jsme svědky, oním fenoménem, kdy elita využívá soukromou společnost k takovému vysvětlování jevů a událostí, jež slouží jen jednomu procentu? A jak si soukromá společnost vůbec dovoluje první dodatek ústavy znásilňovat? Je tohle dalším příkladem arogance vtělené do trans-atlantického a treans-pacifického partnerství, jež si korporátní tribunály vytvořily proto, aby mohly suverénním vládám diktovat svou enviromentální i jinou politiku? Jak vidno, jsou tyto elity a globalisté vždy hotovi vnést do života jen ty dohody, které suverenitu národů likvidují.

Proč mají lidé stále užívat google, youtube, facebook a twitter, když se tyto společnosti spikly proti svobodě tisku? Je snad odpovědí na tuto otázku argument, že Američané se raději nechávají bavit, než aby byli svobodní?

Mladí Američané si digitálním placením všeho na tuto tyranii už zvykli. Digitální peníze znamenají, že vláda ví o každém jejich nákupu, o jejich majetku, i kde se jejich peníze zrovna nalézají.Takže je může zmrazit a zkonfiskovat, kdy se jí zachce – a udělat tak z kohokoli tvora naprosto bezmocného.

Běžte proti tomu protestovat a najednou zjistíte, že nejste schopni zaplatit činži, daň za auto či poplatek za kreditní kartu. A veškerý váš odpor je marný. Jste na tom hůř, než otroci 19. století.

Jsou falešná obvinění z válečných zločinů, vznesená proti někdejšímu srbskému vůdci Slobodanu Miloševičovi příkladem oné falešné zprávy, kterou se google chystá potlačit?

Nesmysl. Vždyť každá západní presstitutka, zkorumpovaný Clintonův režim a Washingtonem zkorumpované evropské státy démonizovaly nevinného Miloševiče jako válečného zločince a odvléklo jej k soudnímu tribunálu do Haagu, kde Miloševič zemřel, či byl v cele zavražděn, když už očekával jen konečný rozsudek.

Haagský tribunál jej později označil za „nevinného“, a nyní znovu – jedenáct let po jeho smrti - jej znovu a ještě jednou shledal nevinným.

https://www.strategicculture.org/news/2017/12/07/hague-tribunal-exonerates-slobodan-milosevic-again.html

Jsou zločinná Miloševičova smrt a zpustošení Srbska příkladem extrémistické zprávy, kterou se google chystá zcenzurovat?

Jsou vymyšlené Husajnovy zbraně hromadného ničení a jeho zbraně chemické, či ruská invaze na Ukrajinu dalším příkladem falešných zpráv, které google zcenzuruje?

Nevsaďte na něco takového ani haléř! Google, facebook, youtube či twitter budou cenzurovat jedině pravdu, takže i v budoucnu od nich uslyšíme zase jen lži.

Vždyť už dnes jsou ti, kteří říkají pravdu nálepkováni jako „konspirační teoretikové“, „ruští agenti“ či „antisemité“. A tohle nálepkování je pro google a další společnosti úkol nejpřednější, pro něj stojí za to jit ve službě jednomu procentu do akce.

Pohlédněme však na cenzurování internetu googlem z jiného úhlu. Předpokládejme, že jsem vůči googlu nikoliv dost férový, a že google tedy má na mysli spravedlivou definici „extrémizmu“. Co je extrémní záleží ovšem na tom, jak na věc pohlížíme. Např. co extrémizmus znamená pro Palestince, se velmi liší od toho, co za extrémizmus pokládá izraelský sionista. Člověk, ovlivněný výmyslem o Russiagate, bude považovat každou pravdivou informaci o Rusku za extrémistickou. Takže to, co google dělá, je, že najímá 10 000 pracovníků, jejichž osobní názory a předsudky budou rozhodovat o tom, co je „extrémizmus“.

Ústava USA chrání svobodné vyjadřování, aby ochránila pravdu. Jestliže většina, či menšina, nebo „národní bezpečnost“, nebo vůbec kdokoli či cokoli bude moci cenzurovat, získáme namísto pravdy jen agendy sloužící výhradně jen samy sobě. Pravda totiž vyplývá z diskuze a nikoli z cenzurování.

Paulcraigroberts.org má velkou čtenářskou obec oddaných čtenářů. Nicméně mnozí se domnívají, že individuální web nemůže mít velký vliv. Nemají však pravdu. Vědci Harvardské univerzity ve své nejnovější studii, publikované v časopise Science, uvádějí, že „dokonce i výstupy malých nezávislých zpravodajských komunit mohou mít dramatický vliv na obsah národní disputace“.”http://www.informationclearinghouse.info/48258.htm

Náš web má skutečně velký mezinárodní vliv, jelikož jeho články jsou zveřejňovány na webech, pyšnících se velkou čteností a jsou překládány do mnoha jazyků. Já sám pak často poskytuji interview na národních televizích jiných zemí, a existují dokonce i čínské weby, které mé články zveřejňují.

Ti z vás, kteří si sami pro sebe vymýšlíte výmluvy pro nepodporu webu, otevírajícího lidem oči, by si měli uvědomit, že nejrůznější filantropické nadace podporují vlády elit, nalézajících se dnes v rukou neokonzervativců. Není tudíž nikdo, kdo by podporoval pravdu - kromě lidu. Nepatrné procento rozpočtu jedné filantropické nadace by udrželo tento web při životě – a to na dlouhé roky.

Na celém světě svobodné myšlení a svobodné vyjadřováni vzdorují policejnímu a státnímu útlaku. Jestliže tento web, který je dost odvážný na to, aby vám říkal pravdu, nepodpoříte, budete mít jen lži.

Takže spojte se se mnou a změňme svět. Jestliže to neučiníme, svět nebude.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Donate by mail:
The Institute for Political Economy
Wells Fargo
23046 Panama City Beach Parkway
Panama City Beach, Fl 32413

Soud za uprchlické kvóty aneb legalizace ekonomických imigrantů po bruselsku!

$
0
0
Radek Rozvoral
11.12.2017   Rukojmí
Česká republika přestává být suverénní zemí, jelikož diktát Bruselu je stále hlasitější a hlasitější a přikládá stále více pod kotel směrem k přerozdělování ekonomických imigrantů. Nehorázné se stává skutečností. Evropská komise posílá Českou republiku, Maďarsko a Polsko k unijnímu soudu kvůli jejich přístupu k programu přerozdělování imigrantů podle kvót. Soud může v tomto případě rozhodnout o vysoké jednorázové pokutě. To bylo stále řečí, že kvóty nefungují a že je to přežitek. No a jaká je pravda? Skutek utek.

Další nehorázností, která se z Bruselu nevymáchanými ústy předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera ozývá, je legalizace ekonomických imigrantů, kteří vnikají do Evropy za lepším životem. Tento samozvaný elitář totiž přímo pro Deutsche Welle řekl: „Evropa imigranty potřebuje, a proto je třeba podpořit legální migraci. Lidé, kteří mají pocit, že je v Africe nečeká žádná budoucnost, do Evropy stejně přijdou. Pokud jim zavřeme hlavní dveře, přijdou těmi zadními.“
Pan Juncker tímto legalizuje nelegální činnost ekonomických imigrantů, ale už nám neřekl, kam je chce umístit. Dá se to ale odvodit od prvního odstavce tohoto článku a od slov prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, který oznámil tu nehoráznost ohledně poslání České republiky, Maďarska a Polska k unijnímu soudu ohledně imigrantských kvót. Ano je to tak, Evropská komise bude chtít jimi zlegalizované ekonomické imigranty nacpat k nám, do Maďarska a do Polska.
Počínání nikým nevolených úředníků Evropské komise je čím dál tím více hanebnější. Vnucují členským státům multikulturní ideologii, která propaguje islám a islámskou kulturu, po které nikdo netouží. Pohrdají národními státy, pohrdají jejich suverenitou, pohrdají jejich svobodou, demokracií, kulturou a zvyky.
Za těchto podmínek není možné být součástí Evropské unie a je na nás všech, jak se k tomu postavíme. Referendum za vystoupení České republiky z EU je tímto stále aktuálnější a jsem přesvědčen, že brzy přijde doba pro jeho realizaci.

BMMP: superrychlý plavec pro námořní pěchotu

$
0
0
Napsal/přeložil: mbi
11.12. 2017 Eurasia24
Pod kódovým označením Platforma BMMP v Rusku vzniká kolové bojové vozidlo námořní pěchoty, které nebude mít ve světě obdoby. Bude vynikat především rekordní rychlostí plavby.
BMMP (z ruského боевая машина морской пехоты) předčí svými parametry i čínský stroj VN18 stejného určení, o kterém se v poslední době hovoří jako o dosud nejrychlejším plovoucím obrněnci (30 km/h).

Podle plánů má nový ruský obojživelník dostat ve své kategorii velmi neobvyklý pohon – plynoturbínový motor o výkonu 1250 HP, který se dobře osvědčil jako pohon tanků T-80. Při plavbě na moři ve větru o síle 2 ballů a vlnách o výšce 75 cm bude obrněnec plout rychlostí až 37 km/h.

Stroj se speciálně upraveným trupem pro snížení hydrodynamického odporu bude poháněn pomocí čerpadel a vodních trysek.

Zbraňové vybavení vozidla bude stejné jako u bojového vozidla pěchoty BMP-3. Hlavní zbraní bude 100mm kanon 2A70 umožňující střelbu jak běžnou municí, tak i řízenými protitankovými střelami. S kanonem je spřažen automatický 30mm kanon 2A72 a kulomet ráže 7,62 mm. Další výzbrojí budou dva kulomety ráže 7,62 mm v přední části trupu.

Posádka stroje bude tříčlenná, přepravní kapacita 10 výsadkářů.

BMMP bude schopen opustit výsadkové plavidlo ve vzdálenosti 40 až 60 km od pobřeží a poté maximální rychlostí zamířit k místu výsadku.

mbi, Eurasia24.cz

Zdroj a foto: vestnik-rm.ru
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live