![]() |
| Martin Koller |
Martin Koller
4.1.2018
Prezidentské volby jsou za dveřmi, takže není zcela od věci přiblížit si tři hlavní kandidáty. Se zbylými je zbytečné ztrácet čas a jejich voliči by měli zvážit, zda v prvním kole zahodí svůj hlas, takže se budou vyhazovat peníze na pořádání druhého. Z hlediska praxe a výsledků, a především zájmů státu, národa, všech civilizovaných občanů, včetně cizinců u nás žijících se jeví jako nejvhodnější kandidát stávající prezident. Samozřejmě ne všichni musí sdílet tento názor. Miloš Zeman
Stávající prezident se stal prvním prezidentem voleným občany a zvítězil proti brutálnímu a nenávistnému tažení domácích i zahraničních nepřátel. Před i po celou dobu svého mandátu se nebál jít mezi občany a vzdorovat neutuchající nenávistné štvanici v médiích, počínaje státní televizí ČT. Osvědčil se stálými názory a jednoznačnými postoji k hlavním otázkám současnosti, tedy afroislámské invazi, jaderné válce v Evropě vyvolané útokem na Rusko, rostoucímu nebezpečí fašismu a antisemitismu a útokům na Izrael ze strany EU. Můžeme si také připomenout jeho postoje k inkluzi, lithiu, k solární zlodějině versus jaderné energetice a především k finančním intervencím guvernéra české národní banky Singera. Ty nás podle expertů SPD stály neuvěřitelných 1200 miliard korun vyhozených za nákup EUR. Touto nekrytou politickou měnou, výtvorem evropských sociálních utopistů by si dnes mohla každá česká rodina vytapetovat záchod a ještě by zbylo. Rovněž Zemanovu hůl, kterou vykázal ubožáckého Sobotku k jeho mikrofonu jako smrdutého skunka, považuji za více, než symbolickou. Za odporné podlézání cizáckým zájmům a pražské havlérce ho s ní měl ještě pořádně přetáhnout. Umaštěný Sobotka hltající prášky si v očekávání záchranného lana z Bruselu užívá nezájmu stranických přátel, kteří se mu vyhýbají, přestože ještě před několika týdny mu lezli do zadku a podporovali bezvýhradně jeho ostudnou politiku. Přehlídka pevných a spolehlivých socialistických charakterů přátelské věrchušky ČSSD.
Ve vztahu k Miloši Zemanovi je třeba se věnovat ještě jedné dlouhodobé a prolhané propagandistické legendě. Prý rozděluje českou společnost. Osobně vnímám pravý opak a zdaleka nejsem sám. Podobný názor má většina mých známých, kteří jsou možná starší a staří, nicméně mají velké zkušenosti a nejsou hloupí a nevzdělaní, jak tvrdí o voličích Miloše Zemana propaganda pražské havlérky a zaplacené voličské průzkumy. Zato výrazové formy a celková úroveň některých jeho kritiků, kteří jsou podle propagandy mladí a vzdělaní připomínají spíše čerstvé migranty jako reprezentanty inteligence pouští a pralesů. Miloš Zeman byl jako předseda ČSSD reprezentantem zájmů občanské většiny, takže společnost spojoval. Proto ho parta posluhů cizích zájmů reprezentovaná Sobotkou, Zaorálkem, Grossem, Špidlou, Dienstbierem a dalšími odstranila. Jako prezident konečně spojil většinu české společnosti, včetně civilizovaných cizinců do vlasteneckého bloku, který odmítá afroislámskou invazi, jadernou válku v Evropě, stupidní politiku sankcí proti Rusku a všemožnou další bruselskou hloupost a totalitu, počínaje odzbrojováním bezúhonných občanů, kteří mají právo se bránit v době ohrožení.
Tuto občanskou většinu oddělil od poskoků cizáckých zájmů, což jsou reprezentanti pražské havlérky, kterým vlast smrdí, protinárodní, protibělošské, protikřesťanské a proticivilizační politické neziskovky složené z povalečských parazitů, zkorumpovaní politici, nájemní sprosťáčci na sociálních sítích, sexuálně frustrované feministky, kterým nemytý primitiv voní jasmínem, vyčpělé herečky, zakyslí režiséři a komedianti upadající v zapomenutí, a proto stižení zlobnou a sprostou agresivitou jako Rejžek. Tato menšina, která se s buranskou arogancí nepochopitelně a nezaslouženě prohlašuje za jakousi elitu, se sama postupně vydělila z národa. Jedná se o typické neschopné a žvanivé intelektuály parazitující na státu, tedy osoby, které toho odborně moc nevědí, ale do všeho kecají. Přesně takovéto typy tvoří základ současné politiky EU a OSN a jejich typickými reprezentanty jsou Obama, Clintonová, mnohdy bývalí euromarxisti a trockisti Merkelová, Mogheriniová, Schlutz, zkorumpovaný opilec Juncker, nebo nedefinovatelný a našminkovaný šašek Macron.
Kromě toho nelze přehlédnou prezidentovy úspěšné ekonomické mise. Z dlouhodobého hlediska doslova zesměšnil většinu svých kritiků předvádějících se v ČT i na ulicích. Na druhé straně nelze přehlédnout jeho přetrvávající, i když slábnoucí, pozitivní pohled na sociálfašistickou a totalitní EU, nesmyslnou a nefunkční evropskou armádu a sociální demokracii, která totálně zklamala v celé Evropě. Rovněž personální politiku nelze ve všech případech označit za ideální. Poradci typu socialistického šíbra Hulinského, dále trapného exgenerála a exministra Picka, vojenského specialisty na slavnostní nástupy, kladení věnců a povyšování svojí odborně neschopné sexuální podpory do pozice ředitelky odboru, po vzoru Nečase (jehož partnerka ovšem nebyla vdaná, ani alkoholička, zato dřela jako kůň) nedělají zrovna dobrý dojem. Nelze rovněž zapomenout na nejmenovaného, nicméně profláknutého agenta CIA, který prolezl obě silová ministerstva.
Nicméně pan prezident si bez ohledu na tato individua zachovává vlastní mozek, a má i řadu odborně skvělých a vlasteneckých přátel a schopných poradců, například kardinála Duku. Jinak by připomínal některého, protikandidátů, kterým se dostává podpory ze strany pražské havlérky, všemožných komediantů, reprezentantů jednostranně zpolitizovaného školství, vyrábějícího inkluzivní hlupáky a pouličních sprosťáčků typu Paszynského a Novotného, předvádějících se na sociálních sítích. (zde si dovoluji uvést humornou poznámku mého slovenského kamaráda, že „nejlepší“ slovenské exportní komodity v Česku jsou „cigáni“ a Vášáryová). Spojenectví s Andrejem Babišem, které Miloši Zemanovi vnutila pražská havlérka, vytváří bez ohledu na účelovost bezkonkurenčně silný tým. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že Miloš Zeman není ideální, což ostatně není nikdo, ale z hlediska zájmů českého státu a národa výrazně převyšuje všechny protikandidáty.
Jiří Drahoš
Pražská havlérka nám vnucuje především pana Drahoše, který je obsypaný vědeckými tituly jako puberťák uhry. Ponechme stranou jeho místy zvláštní minulost socialistického nomenklaturního kádra a jiné zajímavosti soukromého charakteru. Doufejme, že jsou to vše jen pomluvy. I bez nich není jeho kampaň zrovna přesvědčivá a v poslední době slouží jeho základní neznalosti spíše k obveselení voličů. Už chybí jen kozí brada a baret. Zde bych si dovolil připomenout zdravotnické tažení proti Miloši Zemanovi, který je údajně příliš starý (73, zatímco Kulhánek 74, Hannig 71, Drahoš 68) a nemocný. Je zajímavé, že u jiných kandidátů věk nevadí. Osobně jsem mohl si dobře prohlédnout jak pana Zemana, tak pana Drahoše tak na metrovou vzdálenost. Mohu konstatovat, že je to naopak pan Drahoš, který vypadá zchátrale jak Brežněv, než jim spadl do díry, pokud ho nenašminkují a nenavoní jak Macrona. V této souvislosti si vzpomínám na nepříliš známý vtip z doby sovětské éry, který se zabýval denním programem Brežněva: 9,00 oživení, 10,00 snídaně, 11,00 udělování medailí, 12,00 dobití baterií, 14,00 oběd, 16,00 přebírání medailí, 18,00 podepisování důležitých dokumentů, 20,00 klinická smrt. Vzhledem k tomu, že řád politické korektnosti dosud v EU nezavedli, odpadá v případě pana Drahoše přebírání medailí a tento čas by byl pravděpodobně vyhrazen jeho hlavní činnost dne, politicky korektní projevy a kladení věnců. Zde je ovšem největší problém zchátralého organismu, protože se při tom musí ohnout…. Přitom by mohl rozdělit společnost na ty, kteří udrží vážnou tvář a ty, kteří to nezvládnou a začnou se smát.
Méně humorný je fakt, že pan Drahoš bez politických zkušeností vlastně nemá jiný program, než politickou korektnost, podporu afroislámské migrace (viz vědecká výzva) a podlézání Bruselu. Lze předpokládat, že by byl pouze trapnou loutkou protinárodní pražské havlérky. V kampani se uchyluje k naprostým trapnostem na úrovni Jakuba Jandy, nehodným starého vědeckého pracovníka. Jednou z nich je seznam proruských dezinformátorů, kam mne rovněž zařadil. Zde pana Drahoše vyzývám, aby veřejně uvedl aspoň jednu proruskou dezinformaci, kterou jsem řekl, nebo napsal a doložil fakty, nikoli propagandistickými žvásty, že se jedná o dezinformaci! Dezinformací rozumím vědomé a záměrné nepravdivé sdělení zaměřené na politické ovlivnění občanů. V opačném případě mi nezbude, než si myslet, že soudruh Drahoš je socialistický nomenklaturní pavědec a žvanil, který získal svoje vědecké tituly od partajních kamarádů především za vzájemné protislužby a politickou angažovanost, stejně jako „vědecká“ pracovnice soudružka Merkelová. Ta pracovala jako vedoucí politická komisařka na vědeckém pracovišti v Doněcku (DDR) a habilitovala po devíti letech s prací o krásách života v socialismu, které si patrně užívala v SSSR s africkými soudruhy a teroristy na mezinárodních školeních mladých, angažovaných, pokrokových socialistických kádrů. I z tohoto hlediska bylo nesmírně „přesvědčivé“ Drahošovo antikomunistické vystoupení komunistického nomenklaturního kádra 17. listopadu. Jako reprezentant politicky korektních intelektuálů z pražské havlérky pan Drahoš sotva někoho spojuje a určitě není zárukou vlasteneckého prezidenta.
Nelze se zbavit dojmu, že tohoto kandidáta, který evidentně nezvládá zadané úkoly na poslední chvíli sponzoři a loutkovodiči odepsali a veškerou podporu dostává poslední z uvedených kandidátů. O tom nebylo celá léta v souvislosti s odporem k migraci a boji za vlast vidu, sluchu ani čichu. Tím horší, nebezpečnější a nepravdivější budí jeho kandidatura dojem. V posledních dvou dnech je vidět v médiích téměř jen on, Mirek Topolánek a ověnčen těmi nejpoutavějšími hesly. Je známým faktem, že pokud někoho mohutně podporují velká česká média, tak to obvykle nebývá vlastenec a bojovník za práva občanské většiny. To vidíme v našich demokratických volbách, stále dokola. A platí to i v zahraničí, stačí vzpomenout na volby v Německu a Francii.
Mirek Topolánek
Posledním rádoby reálným protikandidátem je Mirek Topolánek. Jako spolužáka z vojenského gymnázia v Opavě ho nebudu příliš grilovat. Nevím, co provedl, že musí šaškovat v prezidentské kampani a dokonce na veřejnosti krákat. Ještě, že nezačal Kaťušu, nebo Přes spáleniště, přes krvavé řeky, které jsme museli do zblbnutí nacvičovat za pochodu. Míra mašíroval v první řadě a pěl hlasitě a uvědoměle, jak kdyby se chystal na soutěž politické písně Zlatý palcát konferovanou soudruhem Stropnickým. Spolužáci to mohou potvrdit. Jeho mohutná rádoby vlastenecká rétorika je chytlavá, nicméně nepříliš důvěryhodná. Už to jeho havlovské srdéčko a profesionálně zastřižená kozí brada pražské havlérky varují.
Míra, který se rád předvádí, včetně slavného nudistického vystoupení u Berlusconiho jako odvážný chlapák s gulama je místy velmi tichý, až stydlivý. Téměř, jakoby se měl předvádět po koupeli v zimní Vltavě. Nějak pozapomněl na doby, kdy jako vedoucí partajní funkcionář ODS vedl brutální tažení proti prezidentu Klausovi, který odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu. Právě tato smlouva je základem neštěstí EU, které umožňuje afroislámskou migraci a rostoucí protinárodní totalitu. Dále asi zapomněl na svoji cestu do Saúdské Arábie a následnou podporu vzniku oficiální mešity v Brně. Výsledky jsme viděli nedávno ve formě vražedného útoku noži, provedený dvojicí Arabů, kteří odhodili tenkou masku civilizace, proti statečným Moravákům, kteří chránili bílou spoluobčanku před agresivním afroislámským primitivismem. V neposlední řadě je třeba připomenout rozprodej vesnic a lázní v Teplicích Arabům, aniž by tento kšeft lokálních partajníků pana Kubery nějak kritizoval. Dalíka a jiné známé causy raději vynechám. V neposlední řadě Míra zbaběle utekl a uvolnil tak místo pro nejubožejšího šéfa ODS Nečase, který může soupeřit snad pouze se Sobotkou.
Připomněl bych ještě jednu příhodu, s níž se Míra jako údajný buldozer voleb cudně nechlubí. Je to jeho snaha dobývat se na mládežnickou diskotéku na Kypru 18. 4. 2008, tedy v době, kdy tam byl jako premiér s oficiální delegací. Ochranka ho vyhodila a vysmála se mu. Bylo jim asi divné, kam se cpe parta postarších chlápků mezi mládež. Možná je považovali za partu pedofilů. Logicky je nenapadlo, že by něco takového mohl dělat premiér evropského státu, takže mu jeho vytahování se premiérstvím nevěřili. Nakonec díky známostem uspěl a média to příliš nerozpatlala. Nicméně takové chování je přece jen poměrně zvláštní, obzvláště u premiéra, který by měl reprezentovat určitou úrovní vystupování na veřejnosti. Koresponduje to s neustálou snahou předvádět se jako chlap s gulama, jako by tuto výbavu neměl každý normální chlap. Nějak to připomíná notně zastydlou pubertu. Takové chování si obtížně představuji u kteréhokoli prezidenta naší republiky od roku 1918 a totéž mohu říci z hlediska premiérů za stejné období. Je třeba si položit otázku, zda je Mirek Topolánek s kozí bradou, srdíčkem a gulama opravdový úctyhodný vlastenec, nebo další psychicky narušený reprezentant pražské havlérky, který se nás snaží ohloupnout pokryteckou komedií na téma vlastenectví?
Na závěr přeju všem spoluobčanům rok 2018 bez války v Evropě, bez afroislámské invaze do naší vlasti a bez bruselského, berlínského a pařížského byrokratického zla, mediálního teroru, politické korektnosti, korupce a sociálfašistické stupidity.
- - -
