Pražská kavárenská šlechta ze sebe dělá všemocné bohy; rozkradli stát a ty, co jim ještě stojí v cestě, chtějí odstranit, aby sami mohli krást dál a hrát si na směšné archaické monarchy a perfidní havloidy...

January 11, 2018, 5:26 am

≫ Next: MUDr. Marek Obrtel - Motto: „Miloš Zeman je člověk, který vidí zatáčku tam, kam jiný ani nedohlédne a on dokonce vidí až za tu zatáčku...“

≪ Previous: Miloše Zemana proti Straně lži a nenávisti

$

0

0

Břetislav Olšer
11.1. 2018   Rukojmí
Zbývá jim odstranit prezidenta Zemana a premiéra Babiše. aby pak mohli dál krást a tunelovat v rámci pravdy a a lásky, co prý nabeton zvítězí nad lží a nenávistí; zbytek Česka pak bude jen houfem bezmocných vazalů EU ve znamení humanitárního bombarďáka Václava Havla.
V pátek a v sobotu 12. a 13. prosince 2018, resp. v druhém kole, které připadá na 26. a 27. ledna 2018, máte šanci zamezit pražské kavárně, aby zmršila republiku v Augiášův chlév. Proto zvažte komu dáte svůj hlas, musíme mít svého Héraklése, není jiné východisko..
.Horáček je vekslák a Drahoš vítač muslimů, Hynek haraší zbraněmi a stačí si vzpomenout na sexy myš Topolona. V Itálii se mohl bulvár potrhat, všechny titulky psaly: Topolánek a „topolone“. V italštině „topo“ znamená myš, „topolona“ je velká sexy myš. V parafrázi se ale místo „bella topolona“ objevoval výraz „bello Topolanek“; lze volně přeložit také jako „šťabajzna“. Chlap s gulama a transsexuál...?



A tak se pod taktovkou pražské kavárny odehrálo velké divadlo; ze svobodné vůle rozličných stavů českých byl jedenáctého dne měsíce loňského prosince v Knihovně Václava Havla za přítomnosti význačných zástupců výše uvedených stavů při příležitosti svých vynikajících osmdesátých narozenin pan Karel Schwarzenberg korunován panovníkem Království pravdy a lásky. Kníže výjimečně neusnul; bodejť, za ty prachy Nadace Dagmar Havlové a zřejmě při vstyčené ruce havloida Žantovského, připomínající hajlování; v rodině Schwarzenbergů patrně obvyklý pozdrav...

Pro připomenutí: Havel ale nebyl jen užitečným idiotem Západu, ale i uhlobarona Zdeňka Bakaly, který potřeboval, aby z něho někdo udělal přes jeho zlodějny humanistu a filantropa. Kdo jiný to mohl být než Václav Havel? Zdeněk Bakala proto prozíravě koupil jako splátku za své věrné služby prvnímu postsametovému prezidentu dům na Hradčanech, kde nyní sídlí Knihovna Václava Havla; ředitelem knihovny je po Martinu C. Putna jiný lumen ex velvyslanec v USA Žantovský. V domě na Loretánském náměstí mj. dříve žila manželka prezidenta Edvarda Beneše. http://www.rukojmi.cz/clanky/1179-zadarmo-ani-bakala-nehrabe-aneb-dnes-nejbohatsi-damsky-kadernik-v-cesku-je-tez-v-zebricku-forbesu

Bakala je rovněž předsedou správní rady knihovny. A aby té šaškárny nebylo málo, je Bakala také koproducentem filmu "Odcházení" a patří mezi spoluzakladatele diskusního sdružení Lípa, označovaného někdy za kruh Havlových příznivců, s nimiž nyní komunikuje ze svého sídla ve Švýcarsku, kde je za nejbohatšího dámského krejčího z Forbesu. O blízkém vztahu Bakaly a někdejšího prezidenta svědčí i fakt, že Havel s chotí opustili večeři pořádanou britským princem Charlesem, aby mohli navštívit vyhlášení soutěže Česká Miss, kterou vedla Bakalova partnerka Michaela Maláčová, co bez studu vládne řadě exkluzivních obchodů na Pařížské ulici v Praze....

Škoda, že redaktor ČT24 David Borek nevznesl v jednom ze svých Komentářů a událostí vůči svým "fundovaným" hostům i dotaz na téma Bakala a nenávist vůči němu ze strany asi sto tisíce horníků OKD a jejich rodin, které zločinný uhlobaron bez mrknutí oka poslal na dlažbu... Samozřejmě, že beztrestně, ovšem byl by zde ještě i jiný dotaz - mají právo havíři nenávidět Bakalu? Byl by to trestný čin, kdyby vyšli do ulic se symbolickou šibenicí? Co by na to ministr vnitra Chovanec, anebo někdejší ministr financí Sobotka, jenž si za pár miliard někomu do kapsy přihřál svoji polívčičku při podvodné privatizaci OKD...? Učinili havíři Ostravska první krok k sociálním bouřím v Česku…?

A přitom ještě před rokem byl kníže Karel Spáč I. pouhým šéfem TOP 09, zvaný Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg, jehož předcházející politickou stranou byla Strana zelených… http://www.rukojmi.cz/clanky/1431-pornoherec-nenavistna-kampan-schwarzenberga-marxista-dalajlama-zcenzurovany-spisovatel-o-tom-jak-mu-zrusili-blog-i-o-tibetu-a-cine

Dnes odepsaná TOP 09, která se změnila ve stranu Trapasů, Obstrukcí a Průjmů, se mohla blahé paměti pochlubit největší přeběhlickou armádou ze všech kandidujících partají. Jen namátkou; Miroslav Kalousek tíhl ke KDU-ČSL, litvínovského starostu Milana Šťovíčka (dříve VV) přijala TOP 09, když ho vyloučily Věci veřejné, že hlasoval spolu s vládními poslanci.

Ludmila Müllerová byla členkou KDU-ČSL, Bedřich Moldan přišel z ODS, Igor Petrov z SNK ED, Jaromír Štětina původně vystupoval za Stranu zelených… Až na čtyři desítky členů ODS v Plzeňském kraji přestoupily do TOP 09. Přeběhlíci a zrádci? Petr Gandalovič (ODS) se nechal slyšet, že „se neříká „přeběhlíci“, ale konstruktivní lidé, kteří si přejí konečně vládu… Dvě “osobnosti” a je jasné

Kníže Karel Spáč I. prospí, co se dá a kde se dá, přemohla ho dřímota mj. též setkání premiérů a ministrů zahraničí na Bělehradském bezpečnostním fóru za přítomnosti sedmdesáti dalších státníků nebo v Bruselu. Druhý – Kalousek – je latentní alkoholik, co občas během svého projevu i škytne či musí přerušit své televizní vystoupení, aby se mimo záznam kamer vyzvracel… http://www.rukojmi.cz/clanky/4816-otazka-pro-havloidy-co-chteli-za-prezidenta-schwarzenberga-kdo-dnes-dela-cesku-vetsi-ostudu-milos-zeman-nebo-knizepan-karel-spac-i-viz-spaci-fotogalerie

Posléze mlsný kocour kníže Karel, s hypotékou přes třináct mega, balil lepou venkovskou děvu Vopěnkovou. Komu se nelení, tomu se zelení. Hrdý národ má jasno; jeden je opilec, druhý proutník. Prostě Zeman je obyčejný křupan, jelikož neví, jak žijí praví aristokrati a prezidenti.

Karel Schwarzenberg se oženil hned dvakrát a s tou samou ženou. Je to Theresa, hraběnka z Hardeggu na Glatzu (Kladsku) a v Machlande (*Wien 17.02.1940). Po prvním manželství se s manželkou Teresou rozvedl v roce 1988 krátce poté, co jejího mladšího syna knížete Karla Philippa adoptoval průmyslník Thomas Prinzhorn. Později se ukázalo, že je to jeho biologický otec. Karel si Therese, za velmi přísného utajení, opět vzal v červenci 2008.

Thomas Prinzhorn (Wien 05.03.1943) po studiích zaměstnán ve společnostech svého otce W. Hamburger AG a Mosburger AG, papírenský průmyslník. 1978 - člen představenstva Federace rakouského průmyslu, 1975 - 1988 předseda výboru pro vzdělávání a sociální politiku, 1988 - 1993 předseda Výboru pro hospodářskou politiku a 1991 až 1993 prezident vídeňské průmyslové komory. V roce 1996 byl poprvé zvolen do Národního shromáždění za Haidrovu neofašistickou FPö. Odhadovaný majetek ve výši 1,1 miliardy €; jablko nepadá daleko od stromu...

Jednoduše řečeno; adoptovaný šlechtic Karel Schwarzenberg byl vychováván v duchu aristokratické etikety, když se přestěhoval do bytu ve Vídni, který se brzy proměnil ve společenský salon, kde se čile věnoval vídeňskému kavárenskému životu. Jako lázeňský švihák pořádal bujaré večírky a propíjel dolary svého strýce, jímž byl adoptován... A padákový a věčně intoxikovaný Miroslav Kalousek zatím studoval socialistickou morálku ještě jako člen Lidovců pod dirigování společné Národní fronty ÚV KSČ… Inu, nedávno tak usedl po sněmovních volbách do poslanecké lavice jako nejstarší poslanec, tehdy ještě devětasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg, který byl zvolen za TOP 09, aby podpořil svoji stranu Trapnou Obstrukční a Průjmovou; všichni soudní lidé věří, že tuto partičku přeběhlíků uspí už navěky…

---

MUDr. Marek Obrtel - Motto: „Miloš Zeman je člověk, který vidí zatáčku tam, kam jiný ani nedohlédne a on dokonce vidí až za tu zatáčku...“

January 11, 2018, 5:37 am

≫ Next: Starší generace má stále odpor k propagandě. Proto po zhlédnutí vyhrocené kampaně v médiích bude volit Zemana, soudí Jaroslav Bašta.

≪ Previous: Pražská kavárenská šlechta ze sebe dělá všemocné bohy; rozkradli stát a ty, co jim ještě stojí v cestě, chtějí odstranit, aby sami mohli krást dál a hrát si na směšné archaické monarchy a perfidní havloidy...

$

0

0

11.1. 2018   Rukojmí
Vážení spoluobčané,
než vhodíte svůj hlas do urny, sedněte si doma v klidu u kávy nebo čaje a zamyslete se nad tím, co byste si v dalším vývoji naší krásné vlasti vlastně přáli? Chcete, aby naše vlast byla i nadále naším domovem? Nechcete válku s Ruskem nebo s kýmkoliv jiným pro cizí zájmy? Chcete se ve své zemi cítit bezpečně? Nepřejete si, aby naše země byla pouhým satelitem tzv. EU, tedy Německa a Francie? Chcete dobro pro Vaše děti a vnuky? Pak Vám tedy "nezbývá nic jiného", než volit číslo "7" - volit vlasteneckého prezidenta - volit Miloše Zemana
Rada Národní domobrany

V těchto dnech probíhá poslední fáze příprav na prezidentské volby, ve kterých se o funkci hlavy státu utká devět kandidátů. Je pouhým konstatováním holé skutečnosti, že jediným politikem, který může stanout v čele ČR a vést ji v neklidných časech, které nás čekají, je stávající prezident, Miloš Zeman. Je to skutečný státník, který patří k nejvýraznějším osobnostem evropské politické scény. Dokáže formulovat a zastávat postoje, které vycházejí z podmínek evropské a světové politiky a jsou v souladu s potřebami našeho státu.

V těchto prezidentských volbách nemá Miloš Zeman rovnocennou konkurenci.

Národní domobrana podporuje Miloše Zemana a obrací se na všechny slušné, poctivé a vlastenecky smýšlející občany – jděte k volbám a podpořte svým hlasem jeho kandidaturu.

Vážení spoluobčané,

než vhodíte svůj hlas do urny, sedněte si doma v klidu u kávy nebo čaje a zamyslete se nad tím, co byste si v dalším vývoji naší krásné vlasti vlastně přáli? Chcete, aby naše vlast byla i nadále naším domovem? Nechcete válku s Ruskem nebo s kýmkoliv jiným pro cizí zájmy? Chcete se ve své zemi cítit bezpečně? Nepřejete si, aby naše země byla pouhým satelitem tzv. EU, tedy Německa a Francie? Chcete dobro pro Vaše děti a vnuky? Pak Vám tedy "nezbývá nic jiného", než volit číslo "7" - volit vlasteneckého prezidenta - volit Miloše Zemana

Rada Národní domobrany

Starší generace má stále odpor k propagandě. Proto po zhlédnutí vyhrocené kampaně v médiích bude volit Zemana, soudí Jaroslav Bašta.

January 11, 2018, 10:26 am

≫ Next: Ruská armáda zmařila útok světového hlubokého státu na Putina

≪ Previous: MUDr. Marek Obrtel - Motto: „Miloš Zeman je člověk, který vidí zatáčku tam, kam jiný ani nedohlédne a on dokonce vidí až za tu zatáčku...“

$

0

0

11.1. 2018   Rukojmí, rozhovor

„Nevylučuji, že do případného druhého kola postoupí s Milošem Zemanem právě Mirek Topolánek, a zopakuje tak roli Karla Schwarzenberga před pěti lety,“ komentuje šanci prezidentských kandidátů bývalý ministr a velvyslanec Jaroslav Bašta, který se domnívá, že Zeman může vyhrát už v prvním kole. A že se současný prezident neúčastní diskusí v médiích s ostatními kandidáty? „Jak chcete debatovat s lidmi, kteří svou kampaň postavili na tom, že jsou vaším programovým opakem? Za Milošem Zemanem jsou výsledky pěti let ve funkci. Protikandidáti jen slibují, že budou jiní...,“ uvedl Bašta.

V prosinci jste zmiňoval v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že „nervozita dosavadního ‚favorita‘ volby Jiřího Drahoše naznačuje, že první kolo vyhraje Miloš Zeman a druhé se nejspíše nebude konat.“ Pozměnil jste od té doby nějak názor?

Názor jsem nezměnil. Výsledek prvního kola volby bude záviset na volební účasti. Bude-li nižší, Miloš Zeman by v něm mohl získat nadpoloviční většinu.

Pokud bude druhé kolo, jaký je váš předpoklad, kteří kandidáti postoupí? Co rozhodne?

Také v tomto případě postoupí s největším počtem hlasů Miloš Zeman, podle dosavadních výsledků průzkumů by druhým postupujícím byl Jiří Drahoš, ovšem analogie s minulou přímou prezidentskou volbou napovídá, že druhým postupujícím nejspíš bude Mirek Topolánek. Naznačuje to jeho agresivní a nápaditá kampaň.

Zeman, Drahoš, Horáček, Topolánek. To jsou kandidáti v čele peletonu uchazečů o Hrad. Kdo dělá nejlepší kampaň, kdo to naopak v poslední fázi před volbami nezvládá?

Z mého osobního pohledu má nejsnazší pozici Miloš Zeman, kterému se ve volbách zúročí především jeho návštěvy regionů a stovky rozhovorů s potenciálními voliči. Situaci mu velmi usnadňují jeho protikandidáti, kteří (až na jednu výjimku) vystupují jako kolektivní Antizeman. Velkou roli sehrává také neobjektivita médií hlavního proudu. Ta na něho útočí už pět let, takže mu paradoxně přinášejí hlasy všech, kteří nemají rádi mediální podrazy.

Jiří Drahoš postavil svůj mediální obraz pouze na tom, že je jiný než současný prezident. Jeho kampaň je dlouhá, celou dobu se těší mimořádné podpoře veřejnoprávních médií, ovšem nedávný průzkum ukázal, že 50 % dotázaných občanů ho nezná. Navíc on i jeho volební štáb se dopouštějí hrubých chyb – opisování od Horáčka, strach z ovlivnění voleb cizími zpravodajskými službami atp. Vyvolává to ve mně vzpomínky na podobně koncipovanou strategii Jana Fischera před pěti lety, kterého nakonec podrazil jeho vlastní volební štáb. Nejspíš budeme sledovat něco velmi podobného i v tomto případě.

Michal Horáček patří mezi ty vzácné typy lidí, kteří v životě dosáhli téměř všeho, čeho si zamanuli. Zbohatl, stal se slavným textařem, v listopadu 1989 se velmi příhodně angažoval ve vrcholové politice a na rozdíl od svého kolegy Kocába toho nevyužíval pro vytváření mediálních mýtů. Přesto se loni rozhodl kandidovat na prezidenta. Možná proto, že vyšší post v této zemi není. Náklady na kampaň si hradí sám. Musí tušit, že neuspěje, ale svým povahovým založením je hazardní hráč.

Mirek Topolánek vstoupil do prezidentských voleb skutečně na poslední chvíli. Zvolil odlišnou strategii než ostatních sedm protikandidátů současného prezidenta, takže nevystupuje jako Antizeman, ale spíše jako jeho mladší alternativa schopná kompromisů. Přebírá i některá jeho témata v naději, že přetáhne také jeho voliče. S ohledem na jeho mediální pověst si myslím, že měl začít s kampaní daleko dříve. Přesto nevylučuji, že do případného druhého kola postoupí s Milošem Zemanem právě Mirek Topolánek, a zopakuje tak roli Karla Schwarzenberga před pěti lety. Samozřejmě také v kole druhém.

Kdybyste měl říct pár slov ke všem devíti kandidátům na prezidenta, s jakými lidmi máme tu čest?

Miloš Zeman zřejmě považuje své zvolení na druhé funkční období za završení své politické kariéry a možnost dotáhnout do konce své záměry, které časově překračují prvních pět let.

Jiří Drahoš již byl prezidentem Akademie věd, takže touží po získání stejného titulu na nejvyšší úrovni a slibuje, že bude jiný než Miloš Zeman.

Michal Horáček si klade vysoké cíle a jako cti dbalý hazardní hráč riskuje jen svůj vklad.

Mirek Topolánek se pokouší o návrat do politiky, a aby nevstoupil do stejné řeky (byl úspěšným předsedou politické strany a premiérem), kandiduje na prezidenta.

Přiznám se, že zbylých pět kandidátů podvědomě zahrnuji do množiny stoupenců olympijské myšlenky – „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“. Z praktického hlediska by jejich účast mohla odvrátit vítězství Miloše Zemana v prvním kole. Takže stručně:

Pavel Fischer, můj bývalý kolega z MZV, chce, aby v průběhu předvolebních debat více zazněla témata mezinárodní politiky a ostrá kritika MZ. Obojí se mu zatím daří.

Marka Hilšera jsem si zapamatoval, že v roce 2014 použil stejnou formu protestu jako ukrajinské hnutí FEMEN, když se obnažil na tiskovce Úřadu vlády, aby protestoval proti ruskému prezidentovi a anexi Krymu. Nevím, je-li to dostatečná kvalifikace na funkci prezidenta České republiky.

Vratislav Kulhánek kandiduje za obnovovanou stranu ODA, což nejspíše představuje klíčovou informaci o důvodu jeho účasti v kampani.

Jiří Hynek je prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, nicméně kandiduje za své za stranu Realisté.

Petr Hannig má zřetelně kromě muziky také rád politiku, a tak se v kampani docela snaží.

Ruská armáda zmařila útok světového hlubokého státu na Putina

January 11, 2018, 11:20 am

≫ Next: SKANDÁLNÍ: Kandidát na prezidenta Drahoš jde na Hrad se špinavým štítem

≪ Previous: Starší generace má stále odpor k propagandě. Proto po zhlédnutí vyhrocené kampaně v médiích bude volit Zemana, soudí Jaroslav Bašta.

$

0

0

Jurij Barančik
11. 1. 2018         zdroj
Co je za útokem v noci na 31. prosince na základnu Hmeymim a 6. ledna na Hmeymim a Tartous?
Konec prosince a začátek ledna poznamenaly dva útoky na ruské vojenské cíle v Sýrii. V noci na 31. prosince byl proveden minometný nálet na základnu VKS v Hmeymim a v noci na 6. ledna byl učiněn pokus zaútočit drony na základnu VKS Hmeymim a středisko MTZ ruského námořnictva v Tartous.

"Incident v Hmeymim je možné považovat za jeden z nejzávažnějších po celou dobu trvání operace v Sýrii. Incident v Hmeymime znamená s největší pravděpodobností přechod války v Sýrii do nové etapy - od boje na frontách k diverzním operacím teroristů, vyškolených USA.

"Uskutečnění diverzní akce je pomsta ze strany USA za návštěvu prezidenta Ruska Vladimíra Putina na základně VKS RF v Hmeymim a jeho tamní projev, v němž vyznačil konec vojenské fáze konfliktu v Sýrii. Touto událostí USA jakoby ukazují, že nic ještě neskončilo.

Existují dvě možné odpovědi na tuto situaci. Podle první je možné se honit za teroristy a diverzanty po zničené Sýrii. V podmínkách zničení, téměř úplné absence místní civilní administrativy a policie, to bude dlouhé a ne příliš efektivní. Mnohem účinnější bude zasazení úderů na základny, kde se přípravují, bez ohledu na území, na němž se nacházejí", poznamenal šéfredaktor IA REX Jurij Barančik.

"Ve druhé jde o vytváření vlastních proxy sil z místních, jak to dělá Írán při působení na přilehlých územích. Musíme přebírat iniciativu a bít jako první. A bít tam, kde to přinese největší efekt. Vnucují nám tvrdší pravidla hry, je třeba odpovědět zvýšením sázky. Tím spíš, že je čím odpovědět", konstatoval expert.

Včera 8. ledna Ministerstvo obrany Ruska podrobně informovalo o útoku dronů v noci z 5. na 6. ledna:

"Bezpečnostní systém ruské letecké základny Hmeymim a střediska materiálně-technického zabezpečení ruského námořnictva v Tartous v noci z 5. na 6. ledna 2018 úspěšně zmařil pokus o útok teroristů s masivním použitím bezpilotních letounů (BPL).

Po setmění bylo prostředky ruské protivzdušné obrany ve značné vzdálenosti identifikováno 13 menších vzdušných cílů neznámé příslušnosti, přibližujících se k ruským vojenským objektům. Deset úderných BPL se přibližovalo k ruské letecké základně Hmeymim a další 3 ke středisku MTZ v Tartous.

Šest vzdušných cílů nevelkých rozměrů se ruským jednotkám radioelektronického boje podařilo převzetím vnějšího řízení vzít pod kontrolu. 3 z nich byly usazeny na kontrolovaném území mimo základnu a další 3 BPL při přistání vybuchly při nárazu na zem.

Sedm dronů bylo zničeno běžnými komplexy protivzdušné obrany Pancir-S ruskými jednotkami protivzdušné obrany, které mají nepřetržitou bojovou službu. Oběti ani materiální škody na ruských vojenských objektech nejsou. Ruská letecká základna Hmeymim a středisko MTZ ruského námořnictva v Tartous i nadále fungují v plánovaném módu.

V současné době ruští vojenští odborníci provádějí podrobnou analýzu konstrukce, technického vybavení a po domácky vyrobených náloží u zajištěných BPL. V důsledku dekódovaných dat získaných BPL bylo určeno přesné místo jejich vypuštění. Teroristé poprvé masivně použili BPL, vypuštěné ze vzdálenosti 50 kilometrů, s využitím moderních technologií zaměření dle družicových souřadnic GPS. Technická expertíza zajištěných dronů ukázala, že tyto útoky mohou být teroristy prováděny ze vzdálenosti asi 100 km.

Analýza útoků 31. prosince a 6. ledna umožňuje hovořit o tom, že to byly dvě části jedné operace. Cíl první etapy operace (minometné ostřelování) spočíval v tom, aby se, za prvé, provedlo potřebné psychologické působení na ruskou armádou a ruské veřejné mínění tím, že se zpochybní schopnost ruské armády chránit základnu VKS v Hmeymim, za druhé, aby byly vytýčeny falešné cíle pro zpracování strukturami kontrarozvědky ruské armády v Sýrii.

Cílem druhé fáze byl útok na ruskou vojenskou základnu VKS v Hmeymim a středisko materiálně-technického zabezpečení ruského námořnictva v Tartous právě drony, které mohly při troše štěstí nejen způsobit ruským vojenským objektům mnohem větší materiální škody, ale i více ve veřejném mínění Ruska rozdmýchat debaty o přítomnosti ruských VKS v Sýrii.

To znamená, že hlavním cílem této operace ve dvou krocích bylo a) způsobit vážný psychologický úder vojenskému a politickému vedení Ruska v době zahájení volební kampaně; b) aktivizovat panické a destruktivní nálady v informačním prostředí; c) zasít nedůvěru ke kurzu vedení Ruska na obrození země, který je prováděn od roku 2000.

Avšak díky činnosti bezpečnostních systémů ruské letecké základny Hmeymim a střediska MTZ ruského námořnictva v Tartous byl pokus o teroristický útok s masivním použitím bezpilotních letounů úspěšně zmařen, čímž byla zasazena seriózní rána plánům mezinárodních teroristů a jejich ochráncům v západních zemích na zesílení psychologických operací proti vojenskému a politickému vedení Ruska.Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

SKANDÁLNÍ: Kandidát na prezidenta Drahoš jde na Hrad se špinavým štítem

January 11, 2018, 12:12 pm

≫ Next: Kavárna opět v hysterickém opojení: Všichni proti Zemanovi! Volby jsou hrou o větší "sázky" než minule. Babišova karta cinknutá Bruselem. Pokud nerozhodne již první kolo, za dva týdny přijde ruleta

≪ Previous: Ruská armáda zmařila útok světového hlubokého státu na Putina

$

0

0

- rp, pšt -
11.1.2018 PrvníZprávy

Finále prezidentské volby všude ve světě má jednoho společného jmenovatele. Vyrabovat z minulosti kandidáta vše, co pomůže jeho soupeři.
A tak otevírané dveře skříní o překot vrzají, zda z nich nevypadne nějaký utajený kostlivec. Těžko ale najít člověka, který má ve skříni jen pavučiny a starý obnošený zimník. Ani osoba Jiřího Drahoše, nejdiskutovanějšího a nejvážnějšího soupeře dosavadní hlavy státu, nemá skříň dokonale uklizenou.

Snad neuškodí malé vysvětlení. Manažer je člověk který je schopen obletět třeba celou planetu, aby zajistil v rámci potřeby vše potřebné. Takoví lidé zpravidla poznají spoustu jiných lidí a není proto divu, že profesionalita schopného jedince nemůže být před tou spoustou lidí utajena. Pak se lehce může stát, že jej do svých služeb angažuje veřejně exponovaná osoba právě kvůli manažerským schopnostem. Tolik obecný pohled. Ovšem spojí-li manažer nejen svoje empatické schopnosti, tedy vcítit se do myšlení jiného člověka, stává se z ně i poradce a pro dotyčného i velký sympaťák. Takovou osobou je pro veřejně exponovaného Jiřího Drahoše jeho manažer prezidentské kampaně Jakub Kleindienst.

A proto taky nejdříve trochu popořádku: Zmíněný manažer svého času starostoval v Novém Strašecí u Rakovníka. Nutno podotknout, že vcelku dobře. Je lhostejno v jakých politických barvách byl jeho starostovský dres (ODS). Obyvatelé obce si nemohli stěžovat, že by osoba starosty Kleindiensta byla jen osobou sama pro sebe, jak tehdy bývalo zvykem. Prostě správný manažer. Jenomže schopní lidé chtějí větší profesní prostor a tím pádem se zvětšuje i pokušení všeho druhu.

Svého času notně diskutované takřečené ukradené panství Líčkov v někdejším vlastnictví Marie Brázdové se dotýká i Jakuba Kleindiensta. Má jej dosud v nájmu, kdy se rovněž dosud nevysvětlila otázka osudu dotace na kompostárnu, kterou slíbil Kleindienst postavit. Jeho osobu pak provázely další momenty s jinými veřejnými exponenty, ať už v případě prodeje bytu zesnulému expremiérovi Stanislavu Grossovi. Správný manažer se prostě snaží, tak je nyní ve službách i Jiřího Drahoše. Jelikož tento nejvážnější prezidentský kandidát je ve skutečnosti pouze marketingový produkt, tak kolik lidí a manažerů i třeba typu Kleindeinsta ve svém týmu má, je ve skutečnosti vlastně úplně jedno.

- - -

 

Kavárna opět v hysterickém opojení: Všichni proti Zemanovi! Volby jsou hrou o větší "sázky" než minule. Babišova karta cinknutá Bruselem. Pokud nerozhodne již první kolo, za dva týdny přijde ruleta

January 11, 2018, 12:39 pm

≫ Next: Zákeřný útok na voliče Miloše Zemana! Internetem i poštovními schránkami se šíří lživý návod k volbám

≪ Previous: SKANDÁLNÍ: Kandidát na prezidenta Drahoš jde na Hrad se špinavým štítem

$

0

0

Petr Hájek
11. 1. 2018 ProtiProud

PETR HÁJEK upozorňuje, že mafiánský dvoukolový volební systém je "elitami" uchystán právě pro situace, jako je ta dnešní, a nabádá k totální mobilizaci pro záchranu českého státu.


Začínají prezidentské volby. Takové střízlivé konstatování však zdaleka není přesné. To, co se odehrává na naší politické scéně, je něco úplně jiného než standartní demokratický proces. Volební akt je pouze kulisou, za níž pro naši zemi a národ vykukuje fatální nebezpečí. Jeho střeva vidíme shodou okolností v posledních dnech doslova v přímém přenosu z poslanecké sněmovny. To, co se odehrává kolem jednoznačného a suverénního vítěze nedávných voleb parlamentních (ať ho máme rádi nebo ne), je děsivé a alarmující.

Tím hůř, že nejde o premiéru. Po policejním puči proti Nečasově vládě sledujeme druhý – a daleko propracovanější – pokus změnit výsledky soutěže politických uskupení kriminalizací vítěze voleb policejně-mediální mafií. I v tomto případě se do nechutné hry likvidující zbytky demokracie opět zapojily známé temné síly ze zahraničí. Nikoli tedy mytičtí "ruští hackeři", jak se "obával" spolu se zvěčnělým premiérem Sobotkou hlavní favorit Kavárny pan Drahoš, ale naše současná "Moskva"– Brusel.

Pokud Miloš Zeman zvítězí, půjde o docela tvrdou ránu této naší Páté koloně bruselské smečky, která v parlamentních volbách dostala K.O. – ale nezahynula. V určitém smyslu dokonce posílila (Piráti). A pokud Zemana z Hradu odstraní, půjdou nám jako zraněné zvíře po krku ještě dramatičtěji než kdy předtím. Nám. Buranům a lůze.

Podvod s lidskou tváří

Záměrně nemluvím o tom, co se stane v takzvaném prvním kole. Dvoukolové volby jsou totiž jedním z největších podvodů různých úkonů, které se konají ve jménu oné posvátné (neexistující) demokracie, jíž se Kavárna nejvíce ohání. Protože právě a především volby – pokud jsou rovné a spravedlivé – by byly základním znakem fungující lidovlády. Dvoukolový systém je naopak její karikaturou, děsivým zmrzačením.

Volby jsou totiž "snímkem" rozhodnutí veřejnosti v přesném čase. K volebnímu termínu se připravují všechny předvolební kampaně, na minuty přesně se – zvláště v závěru – rozhoduje o každé maličkosti. Když volby těsně před jejich konáním zrušíte, nebo jejich termín posunete (jako jsme to zažili u voleb parlamentních v roce 2009 zásahem ústavního soudu), jde fakticky o puč. Ne za pár měsíců, ani týdnů, ale už za pár dnů mohou být výsledky úplně jiné.

Je to jako by atletům zastavili závod na sto metrů po šedesátce. A za deset minut by se startovalo na zbývajících čtyřicet. Usain Bolt by určitě nevyhrál, ale zvítězil by nějaký outsider, který umí jen rychle vyrazit. Nebo jako by se narodila dvojčata a rodičům by se jedno dítě nelíbilo. Tak by děti napochodovaly zpátky a za hodinku by vylezlo na svět jen jedno – to chtěné. Přesně tak se to má s dvoukolým volebním systémem. Ostatně není bez zajímavosti, že se již uvažuje o změně pro volby do senátu na jednokolový systém. U prezidentských však má zůstat dvoukolý bastard.

Otevřená manipulace

Nejde samozřejmě o nic jiného než o otevřenou manipulaci. Systém byl zaveden proto, aby se dalo voličské rozhodnutí "opravit". Asi jako když bruselští soudruzi nechávají zopakovat referenda, jejichž výsledek se jim nehodí. Nedávno o tom promluvil i bývalý britský premiér, válečný zločinec a podvodník z dob invaze do Iráku Tony Blair. Míní, že by se referendum o brexitu mělo opakovat. A kdyby dopadlo stejně, opakovalo by se znovu. Ten to alespoň řekne narovinu, protože ho už stejně nikdo nebere vážně.

Tuto manipulaci chtějí nyní naši místní Bruselané uskutečnit v nadcházejících volbách. Osm Zemanových protikandidátů má "rozředit" hlasy – tak, aby se do druhého kola dostal ten, kterého považují za nejnadějnější figuru – v našem případě takto mediálně budují právě Drahoše. Část Zemanových příznivců se má také "unavit", pokládat předpokládanou prvokolovou převahu stávajícího prezidenta za dostatečnou – a v kole druhém zůstat doma.

Minule jim to nevyšlo, protože přehodili výhybku manipulací z Fischera na Schwarzenberga – jenže pozdě. Museli tedy ve dvou týdnech "pauzy" provést tak dramatickou mediální válku, že tím nakonec zvedli Zemanovi voliče znovu z kanape. To se tentokrát nestane. I když model je stejný: Kdokoli (kromě Jiřího Hynka či Petra Hanniga) z naplánovaných "kandidátů" je pouze alternativní loutkou za zvěčnělého Havla – právě tak, jako jím byl "kníže Číro". Drahoš už také veřejně oznámil, že se všichni dohodli, že podpoří v druhém kole proti Zemanovi své protikandidáty – což dementovali pouze dva výše zmínění outsideři.

Hra o Babiše

Kavárna tak bojuje současně na dvou frontách: proti prezidentovi a proti premiérovi. Proti oběma stejně nechutně – a doufá v synergii destrukce, na kterou vsadila. Andrej Babiš vyhrál sice zcela jednoznačně, ale větší část Prahy, ovládaná Kavárnou a jejími médii, Bakalovými a "veřejnoprávní"ČT a ČRo, dokázala Kalouska (TOP), Bělobrádka (KDU-ČSL) a Farského (STAN) s odřenýma ušima těsně protlačit do parlamentu. Piráti, umělý bruselský konstrukt, který vede osvědčený muslim, byli pak pro některé naše lidi dostatečně "zvláštní" a neokoukaní, že jim "to tam pro tu srandu hodili".

Tato skupina má nyní hlavní a vlastně jediný úkol: Odstranit vítěze voleb a současně i Bruselu totálně nepohodlného prezidenta, neb oba jsou především "odmítači", pokud jde o otevření bran ČR muslimské migrantské invazi. Mirek Topolánek to sice tvrdí rovněž, ale to je jako bychom mu věřili, že to nebyl on, kdo "vtáhl za trójské hradby" Lisabonskou smlouvu, která tohle celé neštěstí (kvóty) umožnila.

Premiér Babiš je prostě pro Brusel MUKL (Muž Určený K Likvidaci) – a právě tak je to s prezidentem Zemanem. Hra části policie a části "velkých" podnikatelských hráčů ("slavný" udavačský web Šuman) vyprodukovala kauzu Čapí hnízdo, v níž údajně došlo k nesrovnalostem při čerpání bruselských dotací. Těsně před prezidentskou volbou a prvním pokusem o sestavení Babišovy vlády k tomu přihrál bruselský OLAF další munici.

Připomeňme, že za tou zkratkou se skrývá trojice "vyšetřovatelů" v podobě dvou slovenských dam a jednoho Estonce, kteří od pražské Kavárny a "její" policie (vyšetřovatel Pavel Nevtípil) zcela převzali spis, který na Babiše zdejší "babišobijci" vytvořili.

Mlčící proti uřvaným

Jde o tak flagrantní případ boje proti politickému soupeři "nepolitickými" (kriminálními) prostředky, že za normálních okolností by sněmovna nemohla stíhané poslance (Babiš, Faltýnek) do spárů policie vydat. Česká televize, rozhlas a Bakalova média – dnes už ve spolupráci s téměř všemi ostatními, kteří také bojují primárně proti Zemanovi – však čtyřiadvacetihodinovými "speciály antibabiš" vytvářejí atmosféru, v níž to asi prakticky nebude možné.

Babiš tedy bude vyšetřován, pak bude buď vyšetřování zastaveno "jeho" státními zástupci (L. Bradáčová, P. Zeman), nebo se povleče soud, který ho nakonec osvobodí – ale po vítězi voleb (a celém hnutí ANO) bude veta. Právě tak si to Kavárna plánuje. Ukazuje se, že Andrej Babiš měl nakonec pravdu, když od počátku svého vstupu do politiky tvrdil, že jedinou snahou jeho soupeřů z "tradiční politiky" bude jakýmkoli způsobem se ho zbavit. Kuna v kurníku prostě.

Babiš určitě není žádná výhra. Lze proti němu mít nesčetně výhrad – na Protiproudu jsme jich snesli za poslední roky na tuny. Je to nicméně vítěz voleb, v nichž ho na nejvyšší vládní místo nejvyšší vynesli právě "burani a lůza" (v klidných dobách obvykle mlčící většina), kteří tak porazili Pražskou kavárnu. Přesně stejně jako Miloše Zemana. A v Americe Trumpa. A v Británii odstřihli Brusel. Mlčící prostě promluvili a porazili uřvané elitáře ze všech hlavních médií.

Na všech stranách se řvoucí menšina, která již dávno obsadila většinu významných postů ve státě (Deep State), chystá na odvetu. Trump má být odvolán jako kremelský agent, v Británii se uskuteční několik "opravných" referend, u nás bude popraven Babiš se Zemanem – rovněž Putinovým agentem. U nás jsme právě uprostřed "akce".

Finále

Ústavní puč z roku 2009 úplně proměnil politickou mapu. Posunutím termínu nezvítězil ve volbách jejich jistý vítěz Jiří Paroubek (a později se nestal prezidentem voleným tehdy ještě v parlamentu), na scénu byla vynesena Kalouskova Topka a tak dále. Dvoukolový volební systém chce nyní vytvořit podobný efekt také při prezidentské volbě.

Jsme ve finále. Jediná možnost, jak se účinně postavit této mafiánské metodě dosazování "svých lidí" do rozhodujících pozic zdánlivě prostřednictvím voleb, je Zemanovo vítězství již v prvním kole. Pokud by měl stávající prezident v rukou alespoň část hlavních médií, podařilo by se patrně tuto většinu opět nechat promluvit. Jenže on nemá v rukou nic. Kromě toho (správně) odmítl chodit do televizních "diskusí", při nichž by nuly zvedl už faktem své přítomnosti nad hladinu rozlišitelnosti – a tak vlastně nemá žádný mobilizační nástroj.

O jistou mobilizaci se stará jen šílená kampaň proti Babišovi, který dnes očekávaně doporučil svým příznivcům volit Zemana. Ti snad – z toho, co sledují, pokud to sledují – vytočeni být mohou. Je ale sporné, zda to na vítězství v prvním kole může stačit. Musela by být nízká volební účast, pak snad. Ale Kalouskem a spol. zjančená Praha půjde volit proti Zemanovi opět tak ze tří čtvrtin. Proti buranům a lůze.

Nemluvě o tom, že existuje nezanedbatelná část voličů, kteří si chtějí v prvním kole zaexperimentovat (pro Hynka, Hanniga či Topolánka) – a svůj hlas chtějí dát Zemanovi až v kole druhém. Prostě nevědomky přistoupili na zničující hru na "dvoukolovou demokracii".

Nic není proto v tuto chvíli jisté. Ti, kteří ještě chtějí bránit náš stát, by však měli vědět:

Rozhoduje se v pátek a v sobotu. Zbytek je ruleta.

 - - -

Zákeřný útok na voliče Miloše Zemana! Internetem i poštovními schránkami se šíří lživý návod k volbám

January 11, 2018, 2:36 pm

≫ Next: Karel Gott bude volit Miloše Zemana

≪ Previous: Kavárna opět v hysterickém opojení: Všichni proti Zemanovi! Volby jsou hrou o větší "sázky" než minule. Babišova karta cinknutá Bruselem. Pokud nerozhodne již první kolo, za dva týdny přijde ruleta

$

0

0

11.1.2018  ParlamentníListy

Přinášíme důrazné varování všem občanům. Po sociálních sítích a nejspíš i v tištěné podobě někteří lidé šíří lživou zprávu, že voliči Miloše Zemana mohou jít volit až ve druhém kolem, protože stávající prezident prý „automaticky postupuje do finálového kola“. Na šíření falešné zprávy nás upozornilo několik čtenářů. Je to samozřejmě nesmysl, žádný automatický postup neexistuje.

To je strašlivá manipulace. Šíření takových lží je totální zoufalost odpůrců Miloše Zemana. Zejména někteří starší občané tím mohou být klamáni, pokud neznají detailně zákony nebo nemají možnost si to ověřit.

Karel Gott bude volit Miloše Zemana

January 12, 2018, 1:17 am

≫ Next: Pražská kavárna

≪ Previous: Zákeřný útok na voliče Miloše Zemana! Internetem i poštovními schránkami se šíří lživý návod k volbám

$

0

0

12.1.2018  ParlamentníListy

Česká pěvecká legenda stojí za současným prezidentem Milošem Zemanem. Mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott v pátečním deníku Blesk vyjádřil Zemanovi podporu ve volbách. Z jeho slov vyplývá, že bude současnou hlavu státu volit stejně jako před pěti lety.

(celý článek zde)

---

Pražská kavárna

January 12, 2018, 1:42 am

≫ Next: NI: Pentagon doufá, že nový tank překoná ruský na evropském bojišti!

≪ Previous: Karel Gott bude volit Miloše Zemana

$

0

0

Petr Žantovský 12.1.2018  Literárky
 
Fenomén, který je vetknut do titulku, získal v poslední době zcela nový obsah. Může za to pan prezident Zeman a jeho lidé, kteří pojmem „pražská kavárna“ nazývají zhruba stejnou skupinu lidí, pro něž kdysi politolog Bohumil Doležal, pokud mne paměť neklame, jako první zavedl pojem „pravdoláskovníci“.

Tedy ono pohyblivé souručenství lidí spjatých bezmeznou úctou ke světovému názoru Václava Havla, vyjádřenému právě oním bonmotem o „pravdě a lásce“, která musí zvítězit nad „lží a nenávistí“. Pojem „pravdoláskovníci“ je samozřejmě nikoli náhodou pociťován, zejména těmi, kdo jimi jsou, jako lehce hanlivý. Znamená totiž odvozenost vlastní osobnosti, názorů a ideálů od nějakého vzoru, zde někdejšího prezidenta. Nepůvodnost, stádnost, poslušnost ikoně, ať už je jakákoli – na tom nesejde.

Pojem „pražská kavárna“ je tedy vlastně o chlup něžnější, decentnější, bezpříznakovější. Jenže velice nespravedlivý. Většina z těch, kdo pojem „pražská kavárna“ užívá v automatické asociaci na množinu „pravdoláskovníků“, tím zároveň říká, že náš svět vezdejší je rozdělen vedví. Jedna část je ona „pražská kavárna“, zlatá klec tvořená a osídlená „hochy, co spolu mluví“ (toto poláčkovské označení vnesl do politické mluvy pro změnu Miroslav Macek, pokud byste si již nevzpomněli), nu a druhá část, patrně ta větší, je zbytek světa vně „pražské kavárny“. A v tom je právě ta dějinná nespravedlnost. Povím hned proč.

Nejprve se ale vraťme do časů, které tak pěkně popsal někdejší prokurista od Borového Julius Firt v knížce Knihy a osudy nebo – mnohem obsáhleji – bohémský nakladatel Otakar Štorch-Marien v memoárové trilogii Sladko je žít, Ohňostroj a Tma a co bylo potom. Pro kulturní život první republiky, jejíž atmosféra překypovala kulturou, zejména literaturou a malířstvím, byla právě pražská kavárna životně důležitým prostorem, kde se setkávali, přátelili i přeli umělci „spříznění volbou“. Nejen volbou řemesla – literatury, výtvarného umění, hudby, divadla, ale často také volbou nějakého jednotícího ukazatele. Příkladně v pražské kavárně Union (tam, co je dnes modernistická krychle České spořitelny místo bývalého Albatrosu na rohu Perštýna) se potkávali autoři, mající něco společného s Borovým (sídlil dvě stě metrů ve směru k řece, na Národní) a Štorch-Marienovým Aventinem (sídlilo sto metrů ve směru od řeky v Purkyňovce). Bratři Čapkové, Závada, Mahen, Mathesius, Hoffmeister a mnoho dalších. V další pražské kavárně Arco u Masarykova nádraží se zase scházela pražská židovská literární enkláva – Brod, Kisch, nepravidelně též Kafka. Důvod je opět nejspíše geografický – do Josefova je odtud pár minut pěší chůze. A tak by se dalo pokračovat. Louvre na Národní třídě býval druhým domovem Eduarda Vojana (pravda, je odtud pár kroků do Zlaté kapličky), ale také třeba Františka Langra (Borový je přes ulici) či Jana Zrzavého (do Mánesa co by kamenem dohodil) atd. Zkrátka a dobře: pražská kavárna, ať už na jakékoli adrese, hostila ve svých časech (a mohla to být léta desátá až třicátá, šedesátá či osmdesátá) výkvět českého umění. Zdejší stoly a židle pamatují lokty a zadky všech velkých mistrů, na nichž stojí budova české kultury.

A když pominul zlatý věk kaváren, nastoupily kluby – ten spisovatelský na Národní (kdykoli jste vešli, potkali jste titány – od Vladimíra Körnera po Josefa Hanzlíka), ten filmařský v Adrii (se štamgasty Františkem Vláčilem, Ester Krumbachovou a desítkami dalších), ten novinářský v Pařížské ulici (byl činný ještě počátkem 90. let, úžasně se tam dalo popít a pohádat se třeba s Ivanem Svitákem). To v paměti nás všech, pěkně prosím, co to pamatujeme, byla stále ještě pražská kavárna. A bez uvozovek.

Co tím chci říci? Že v pražské kavárně se scházelo to nejlepší, co země česká v daných oborech nosila. Platí to však o „pražské kavárně“, jak ji do současného jazykového úzu vnesl Miloš Zeman a jeho lidé? Tvrdím, že nikoli. Protože tato zemanovská (Zemanem však ani v nejmenším nezaviněná) „pražská kavárna“ je spolkem lidí spjatých politicky, kdežto ta někdejší pražská kavárna měla společný jmenovatel ve snaze těch, co ji tvořili, zachytit, postihnout, vyjádřit ve svém díle krásno. Jistěže se v Unionce, Louvru či Adrii promílala politika, jak by ne, to je jeden z kořenů, z něhož – mimo jiné – vyrůstá umění dneška a umění pro zítřek. Ale není to jediný modus vivendi a operandi. Je to jen berlička, pomůcka, prostředník k něčemu mnohem silnějšímu, významnějšímu a trvalejšímu. Tvrdím opět, že tato dnešní „pražská kavárna“ nic pro věčnost, ba ani pro zítřek netvoří a o nic takového neusiluje. Je souručenstvím jednotlivců hnaných ambicí vládnout ostatnímu světu, a to pokud možno ještě dnes.

Proto volám všechny přátele dobré pražské kavárny – spojte se a bojujte za očištění jména pražské kavárny od nánosu, jímž je dnes pokryto. Abychom se my, kdož máme rádi dobrou kávu a dobré lidi, mohli sejít v kavárně pražské i mimopražské a utvářet tam ve svobodné pospolitosti své životy navzdory tomu, co by nám ta „pražská kavárna“ tak ráda diktovala.

- - -

 

NI: Pentagon doufá, že nový tank překoná ruský na evropském bojišti!

January 12, 2018, 1:51 am

≫ Next: The Nation: Washington zradil Moskvu, ale hlavní média to odmítla napsat!

≪ Previous: Pražská kavárna

$

0

0

Ruský tank 2S25 „Sprut-SD“

- kou -
12.1.2018 TheNationalInteres, PrvníZprávy

Již několik let plánují USA vytvořit lehký tank, který by měl překonat ruský protějšek - 2S25 „Sprut-SD", napsal The National Interest. Pozoruhodné je, že hovoří o "evropském bojišti". 
 

Jak časopis uvedl, nový stroj by měl být dostatečně mobilní a chráněný a mělo by mít velkou palebnou sílu na podporu americké pěchoty při manévrovací válce na evropských územích.

V průběhu několika příštích let, americká armáda plánuje vytvořit prototyp mobilního obrněného vozidla palebné podpory, od nějž se očekává, že ke změní situaci na bojišti, a překoná ruské protějšky, sdělil The National Interest.

V americké armádě jsou přesvědčeni, že přesná palba na dálku, koordinované útoky letectva a pozemních jednotek, obrněných vozidel a dronů tak rychle mění průběh bojů, že americký motorizovala pěchota potřebuje palebné přikrytí při případném útoku na nepřítele.

„Mobilní bojový stroj palebného přikrytí (MPF) vám pomůže, pokud se ocitnete mimo cesty. Jeho mobilita vám poskytne palebnou podporu a ochranu, protože budete moci zasadit úder nepříteli dřív, než zastaví váš postup,“ ozřejmil pěkné plány zástupce náčelníka štábu Úřadu armádního výcviku a doktrín vývoje (ŘVD) Ricky Smith.

Smith neuvedl hmotnost tanku, ale zdůraznil, že dosáhne optimální kombinace síly, mobility a přežití. Vysoce postavení armádní úředníci však trvají na tom, že nový MPF překoná ruský protějšek.

Pokud jde o ruský tank, tak se tím myslí 2S25 „Sprut-SD“, což je lehký výsadkový tank, který váží asi 25 tun a je vyzbrojen 125 milimetrovým kanónem. Tento stroj je určen k boji s nepřátelskými tanky, stejně jako k podpoře výsadkových, leteckých nebo pozemních operací.

„MPF je lehký tank, ale ne na úkor snížení ochrany, což je pro Rusy přijatelné. Úroveň ochrany tanků, které Rusové shazují ze vzduchu, ani vzdáleně nepřipomínají to, o čem mluvíme,“ řekl bývalý šéf programu „Land Combat Systems“ David Bassett.

Ve světle možného konfliktu se stejně silným protivníkem se špičkovými zbraněmi si americká armáda uvědomuje, že jeho pěchota potřebuje mobilní a pancéřovou palebnou podporu.

Tanky M1 Abrams jimiž disponují USA, vyzbrojené 120 mm kanóny a dokonale chráněné, nejsou vždy schopny podporovat střelce kvůli jejich silné hmotnosti a omezené pohyblivosti.

Podle Smithe bojové taktické brigády budou muset působit v operačním prostoru, kde budou potřebovat mobilní palebnou podporu. Proto v rychle se měnícím bojovém prostředí bude pěchota vyžadovat podporu MPF.

Ačkoli někteří označují nový stroj jako „lehký tank", armádní činitelé naznačují, že by měl být schopen rychlého přesunu. Tato kvalita, jak se uvádí v časopise, bude mít zvláštní význam v Evropě, kde ruské síly mohou být velmi blízko silám Spojených států a NATO.


Související článek:
Evropa: Miliardy a miliardy a ještě další miliardy na zbraně! 

 - - -

The Nation: Washington zradil Moskvu, ale hlavní média to odmítla napsat!

January 12, 2018, 2:22 am

≫ Next: Lidé už se probudili ze lži o pravdě a lásce, za kterou se skrývalo rozkrádání a shrbená záda. Režisér Dvořák odpovídá Halíkovi, Jandovi, Vášáryové a dalším „přihlouplým nenávistníkům“

≪ Previous: NI: Pentagon doufá, že nový tank překoná ruský na evropském bojišti!

$

0

0

Bush starší a Gorbačov v době úsměvů

Stephan Cohen a - kou -
12.leden 2018 TheNation a PrvníZprávy

The New York Times a mnoho dalších předních amerických médií neřekla ani slovo o nedávno zveřejněné informaci potvrzující, že Washington lhal, když slíbil Moskvě, že „ani o píď“ nedojde k rozšiřování NATO na východ.


Jak napsal ve zcela zásadním článku pro The Nation Stephen Cohen, ignorací takové informace se americká mainstreamová média snaží podporovat mýtus, že „novou studenou válku“ mezi oběma zeměmi zahájilo a podporuje výhradně Rusko.

„Zneužití" americkými médií při pokrytí Ruska má dlouhou historii, uvedl americký politolog a redaktor časopisu The Nation Stephen Cohen. Šlo o tři periody v dějinách: 

 

první - během ruské občanské války, kdy řada novin, včetně The New York Times uváděly v omyl své čtenáře s tím, že komunisté (bolševici) za žádných okolností nemohou vyhrát - tato epizoda se dokonce studovala na fakultách žurnalistiky amerických univerzit; 

 

druhý - v devadesátých letech, kdy všechna klíčová americká média „začala bránit Washingtonem podporované „reformy“ ruského prezidenta Borise Jelcina v jejichž důsledku byl ruský lid okraden a ponížen“;

a potřetí k „zneužití“, přistoupila na začátku druhého tisíciletí, kdy začala „démonizovat Jelcinova nástupce Putina“. 

 

Třetí období pokračuje dodnes, o čemž svědčí i pravidelné zprávy hlavních médiích o „nové studené válce“, a pochybná tvrzení, že „Rusko napadlo americkou demokracii“ a jiné příběhy na "ruské" téma.

Podle Cohena se neetické a nevhodné chování novinářů hlavních médií projevuje nejrůznějšími způsoby, zejména „selektivním zpravodajstvím“, kdy například The New York Times, pokud jde o Rusko často rozhoduje o tom, co je vhodné zveřejnit a co není, na základě politických úvah, poznamenal analytik.

Cohen připomněl nedávno odhalené a zveřejněné informace, že v roce 1990 dal Michail Gorbačov souhlas se sjednocením Německa, ale i s tím vstup jeho východní části do NATO. Americký prezident George W. Bush mu opakovaně slíbil, že se aliance „ani o píď" nebude rozšiřovat na východ. Mezitím, následující americký prezident Bill Clinton odstartoval dodnes neukončený proces expanze NATO na východ – počet členů aliance s zdvojnásobil a dosáhl nejzápadnější hranice Ruska, zatímco příznivci NATO začali tvrdit, že takové sliby neexistují, a označili je za „mýtické".

Všechno loni změnil 12. prosinec, kdy Národní bezpečnostní archiv při univerzitě George Washingtona nakonec přišel s „historickou spravedlností“, a zveřejnil nejen podrobné informace o tom, co slíbili Gorbačovovi na počátku devadesátých let, ale i příslušné dokumenty, pokračoval Cohen. Pravda byla ještě závažnější: ukázalo se, že podobná ujištění sovětský prezident obdržel od všech západních sil zapojených do jednání - to znamená Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa. „Pokud bychom si položili otázku, kdy Západ, a zejména Washington ztratil Moskvu coby potenciálního strategického partnera, tak právě těmito okolnostmi se musí začít odpovídat,“ poukázal autor.

Co vysvětluje odmítnutí NYT a WP psát o této události, nebo to dokonce nějak komentovat? Profesor se domnívá, že určitě ne kvůli nedostatku prostoru nebo zájmu o Rusko, ovšem „prolhat“ se touto informaci nemohly, protože řada menších publikací, včetně The National Interest, Bloomberg a The American Pozn.red. Nové republiky - vd:  V článku S.Cophen se mimo jiné konstatuje, že dnešní americké vysílací média, zejména CNN, MSNBC, NPR a PBS, přebírají většinu "vlastních hlášení" o Rusku z Timesů a Postů)Conservative, ji už vydala v prosinci. Možná, říká Cohen, obě vydavatelství věří, že si historie rozšíření aliance NATO nezaslouží pozornost - ale je to její expanze, která „byla a zůstává hlavním tahounem nové studené války mezi USA a Ruska“.

„Již přispěla ke dvěma horkým zprostředkovaným válkám (v Gruzii v roce 2008 a na Ukrajině od roku 2014), vyprovokovala odvetné kroky Ruska, které se po určitou dobu nazývaly „vážnými hrozbami“, prakticky vypařila politicky silnou proamerickou lobby v politice Moskvy a promarnila proamerické nálady rozšířené mezi ruskými občany; a konečně „usadila v mysli alespoň jedné generace ruské politické elity víru, že nesplnění slibů Gorbačovovi je typická americká politika „zrady a podvodu".

Rusové mohou samozřejmě uvést i jiné příklady podvodu ze strany Spojených států (například jednostranné odmítnutí George W. Bushe dodržování Smlouvy ABM z roku 2002, nebo nenaplněný příslib Baracka Obamy, že neuplatní rezoluci Rady bezpečnosti OSN ke svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011), nicméně je to porušení slibu daného Gorbačovovi, které bylo v očích Moskvy „prvotním hříchem“ USA, a to především proto, že v důsledku toho byla polovina Ruska obklíčena „západní vojenskou organizací pod vedením USA", která pokračuje v dalším rozšiřováním, zdůraznil Cohen.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že odmítnutí NYT a WP zveřejněnit uvedené dokumenty je největší pravděpodobností spojeno s tím, že tyto dokumenty „podkopávají hlavní, největší celosvětovou mýtickou legendu, že odpovědnost za novou studenou válku leží výhradně na Putinově Rusku“ - a proto není možné přehodnotit politický směr k Rusku žádným způsobem, zvláště pokud to chce udělat Donald Trump, tvrdí analytik. Cohen je přesvědčen, že v tom spočívá hlavní (ale dalece ne jediný v uplynulých letech) případ porušování a ignorování novinářských principů ze strany médií v USA, novináři The New York Times, spolu s kolegy z The Washington Post, které jinak sami tak velebí.

 

Související články:

Jak USA oklamaly SSSR s nerozšiřováním NATO!
Cohen: Ale Rusové mají důvod si myslet, že USA proti nim vedou válku!

 

Pozn.red. Nové republiky - vd:  V článku S.Cophen se mimo jiné konstatuje, že dnešní americké vysílací média, zejména CNN, MSNBC, NPR a PBS, přebírají většinu "vlastních hlášení" o Rusku z Timesů a Postů)

Lidé už se probudili ze lži o pravdě a lásce, za kterou se skrývalo rozkrádání a shrbená záda. Režisér Dvořák odpovídá Halíkovi, Jandovi, Vášáryové a dalším „přihlouplým nenávistníkům“

January 12, 2018, 4:17 am

≫ Next: P.C.Roberts: Dodávkou zemního plynu pomáhá Rusko USA z louže – a dostává za to výhrůžku

≪ Previous: The Nation: Washington zradil Moskvu, ale hlavní média to odmítla napsat!

$

0

0

rozhovor s dokumentaristou Václavem Dvořákem
12.1.2018 ParlamentíListy

„Co udělal pro republiku Halík? Je to církevní bludař, s kterým si neví rady ani katolická církev, za kterou se snaží vystupovat. Zeman přece proráží proti zkorumpované ‚pražské a brněnské kavárně‘ zásadu, že nemáme být stát vazalský, sloužící cizím zájmům, jako to bylo za Havla, ale stát suverénní, odmítající diktáty Bruselu a panské rady ze zahraničí...,“ hájí Miloše Zemana před slovy a názory teologa Tomáše Halíka dokumentarista Václav Dvořák. Halík totiž jen před pár dny uvedl, že Zemanovi by v prezidentských volbách neměl dát hlas žádný občan, kterému leží na srdci zájmy České republiky. I s dalšími negacemi vůči Zemanovi ale režisér polemizuje...

Určitě jste sledoval dění před prezidentskými volbami. Zeman, Drahoš, Horáček, Topolánek. To jsou kandidáti v čele peletonu uchazečů o Pražský hrad. Zeman zdůrazňuje, že si Češi nesmí nechat nic vnucovat cizinou ani médii typu ČT. Jiří Drahoš jde na Hrad „s čistým štítem“ a chce tam vrátit slušnost, Michal Horáček tvrdí, že „máme na víc“ a že úžasní čeští lidé dosáhnou lepšího života i lepší reprezentací Česka na Západě, což on prý dokáže. Mirek Topolánek bazíruje na ochraně hranic a „chce spojovat hospodu s kavárnou“. Kdo dělal nejlepší kampaň a kdo si to naopak v poslední fázi před volbami kazil? A kdo se podle vás nejspíše dostane do druhého kola?

Předně doufám, že žádné druhé kolo nebude. Bylo by nefér trápit uchazeče o prezidentství druhým kolem a dalším a dalším ztrapňováním. Máme prezidenta Zemana, s kterým je většina občanů spokojená. Hájí národní zájmy. Zeman je konzistentní, nemění názory jako ti ostatní konformisté, mimochodem je pěkně charakterizoval Marek Řezanka a ten text je na webu Nová republika. Je to velmi trefné srovnání.

Činil Miloš Zeman dobře, když tvrdil, že žádnou kampaň nedělá, a přitom jsou vyvěšeny jeho billboardy? Navíc Zeman ani nechodil do debat s protikandidáty, což zřejmě vydráždilo komentátora Bohumila Pečinku, jenž napsal o Zemanovi, že je díky tomu „sráč“. Co si o tom myslíte?

Zeman nechce, a to docela chápu, klesnout na jejich úroveň. Ti všichni ostatní jsou pouhý Antizeman. Přece se prezident republiky, kterého už jednou zvolila většina občanů, nevystaví veřejnému lynči přihlouplých nenávistníků v situaci, kdy jsou proti němu i téměř všechna média. Proč by to dělal? On má svoje komunikační kanály, kterými hovoří k lidem a lidé s ním. Ti různí sprosťáci, kteří v křeči bezmoci nedávají a urážejí, to není většina národa. Sami se odkopávají. To jsou samozvaní povýšenci, odtržení od lidí, a jak se postupně ukazuje, i s velmi zanedbanou výchovou.

Profesor Tomáš Halík dal jasně najevo, že Zemana nehodlá volit. Podle jeho názoru by Zemanovi neměl dát hlas žádný občan, kterému leží na srdci zájmy České republiky. „Dát hlas pro Zemana bych považoval za těžké morální provinění proti zájmům naší země. Ten člověk z mnoha důvodů – od morálních po zdravotní – je naprosto nezpůsobilý vykonávat funkci prezidenta republiky,“ pravil Halík. Zeman podle něj soustavně společnost svým chováním, vystupováním a vyjadřováním táhl dolů, rozděloval a rozeštvával, vážně poškozoval politickou kulturu země, autoritu prezidentského úřadu a pověst republiky v zahraničí. Dá se k tomu něco říct?

Tomáš Halík je přece případ sám o sobě. Všechno, co jste citovala, vychází z neschopnosti přemýšlet v souvislostech. Církevní bludař, s kterým si neví rady ani katolická církev, za kterou se snaží vystupovat. Zeman přece proráží proti zkorumpované „pražské a brněnské kavárně“ zásadu, že nemáme být stát vazalský, sloužící cizím zájmům, jako to bylo za Havla, ale stát suverénní, odmítající diktáty Bruselu a panské rady ze zahraničí. Zeman hledá a nachází pro naši ekonomiku, která je příliš jednostranně orientovaná na západoevropský automobilový a strojírenský trh, jiná odbytiště, např. na velkých rostoucích trzích zemí BRICS. To je přece dobře. To je pro nás pro všechny velmi prospěšné. Co udělal pro republiku Halík?

Proti Zemanovi se vyjádřil i analytik Evropských hodnot Jakub Janda a publicista Boris Cvek. Ti nezávisle na sobě apelují na české občany, aby šli volit. V případě nízké volební účasti podle jejich názoru totiž prý hrozí, že vyhraje Miloš Zeman, a tím by vyhrála i Moskva. Ani politolog Jiří Pehe nezůstává stranou. Zeman podle něj neustále provokuje, avšak na rozdíl od Klause nemá ani nějakou pevnější ideovou osu. „Nedá se ideově vlastně nijak uchopit, vše dělá pouze podle toho, co je výhodné pro něj, či podle toho, s kým si vyřizuje účty,“ vypočítává Pehe základní charakterové vlastnosti současného prezidenta. Navíc se prý Zeman nechal zničit alkoholem a zájem státu je kvůli tomu u něj až na druhém místě. Aktivista John Bok na konto Miloše Zemana v rozhovoru pro Parlamentní Listy.cz dokonce řekl, že je Zeman podlý, zbabělý, nabubřelý a arogantní. Ani běžní občané ale nezůstávají stranou; na Facebooku se objevují různé lidové animace na téma: „Nevolte Zemana“ anebo, že je „většina kandidátů lepší nežli Zeman“. Proč tolik jedu vůči současné hlavě státu?

Oni by chtěli prezidenta ohebného, nemyslícího, konformního, který by pěkně sloužil stejně jako oni skupinám, co momentálně ztrácejí jeden mocenský post za druhým. A ten proces by chtěli zastavit. Vědí, že volbou Miloše Zemana ten sešup od moci a od peněz bude pokračovat, a proto panikaří, proto sprosťačí a třeští. Většina našich lidí se ale už probudila z té barvotiskové lži o „pravdě a lásce“, za kterou se neskrývalo nic jiného než hrabivost, prospěchářství, rozkrádání veřejného majetku, nekompetentnost, sobectví a ohnutá záda před cizími, často falešnými autoritami.

Myslím, že vážnějším konkurentem Zemana je jen Jiří Drahoš, především proto, že má silnou mediální podporu mainstreamu, které mohou někteří lidé podlehnout. Za jeho prezidentování bychom jistě prodělali přijetí eura, úslužně bychom přijímali kvanta nepřizpůsobivých migrantů, přesně tak, jak to Brusel nadiktuje. Na rozdíl od Zemana, který spíš lidi spojuje k vlastenectví a práci pro blaho vlasti, by Drahoš lidi spíš nesmiřitelně rozděloval.

Bojoval Miloš Zeman dobře za státní zájmy? Co se mu povedlo a co ne?

Myslím, že vedle správného pootočení kola orientace naší republiky i na jiné země a jiné trhy, než jen na EU a USA, je jeho velkou zásluhou, že pokračoval v kritice zpupné a bezduché české mediální sféry. Že ukázal mnohokrát prstem na lháře a manipulátory, kteří si myslí, že oni, nikým nevolení, bez zodpovědnosti a většinou někomu sloužící, budou „dělat“ českou politiku a budou lidem sugerovat, co si mají myslet a co ne. Tenhle diktát mainstreamu Zeman, stejně jako Klaus, odmítl a začal si otevírat a vytvářet svůj mediální prostor. My, co pracujeme jako nehonorovaní volontéři při tvorbě nezávislých webů, jeho politiku téměř ve všem podporujeme. Naši čtenáři také.

Slovenská politička a herečka Magda Vášáryová se veřejně vyjádřila, že podpoří Michala Horáčka, neboť je mezi všemi kandidáty jediným vskutku nezávislým kandidátem a energickým demokratem, Evropanem. Naznačila tím, že Zeman není prozápadní. „Já a moji přátelé na Slovensku jsme přestali rozumět, kam Česká republika směřuje. Velmi nás to děsí, nerozumíme tomu už od odmítnutí radaru, odmítnutí eura, různých nacionalistických tendencí, na které jsme od vás nebyli zvyklí. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že nemáme kromě krátké hranice s Rakouskem přímý kontakt se západními demokraciemi,“ řekla. Proč tolik „strachu“ od našich sousedů?

Mrzí mne, že paní Magda Vášáryová jako cizinka a bývalá diplomatka se vyjadřuje dost neomaleně. Když se jí líbí úžerník Kiska jako prezident Slovenska, tak se jí ani nedivím, že by se jí líbil černý bookmaker Horáček jako prezident český. Líbí se jí lidé, kteří se řídí zásadou „lidi odrbat a na tom vydělat“. Například už to, že nepovažuje Polsko za demokracii – alespoň podle toho, jak mluví o těch slovenských hranicích se sousedy – je zarážející. Její postoj mi připomíná svazáky v padesátých letech minulého století, kteří chtěli abychom se stali další svazovou republikou SSSR. Prostě omezenost a ideologická zatvrzelost, nekritický obdiv a poslouchání cizích autorit. Tak ještě jednou, aby to pochopila i paní Vášáryová a její přátelé: euro nechceme, protože jeho přijetí by pro naši ekonomiku, a především pro naše lidi bylo nevýhodné, svazující. Omezovalo by manévrovací prostor v době hospodářských krizí, a ty krize přijdou, možná brzy. Dále, „nacionalistické tendence“, proti kterým se paní Magda tak vyhraňuje, nejsou nic jiného, než vlastenectví, které dává přednost prospěchu národního společenství před cizími zájmy. Co je na tom špatného? Je to racionální a má to logiku. České vlastenectví bylo vždy většinově demokratické, bojující za suverénní postavení a za práva odstrkovaných. Mimochodem, mám raději Emílii Vášáryovou, její sestru. Je to daleko zajímavější herečka a nikdy jsem ji neslyšel mluvit do věcí, kterým nerozumí.

Jakým prezidentem by nejspíše byl Mirek Topolánek? John Bok, jehož jsem již zmínila, se bojí, že by Topolánek lobboval v zájmu velkého kapitálu. Má pravdu? Vzpomeňme si ale taky na některé „aktivity“ jeho ministrů – ministryně obrany Vlasta Parkanová a obrněné vozy Pandur, místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a kauza ProMoPro, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a jeho regulační poplatky ve zdravotnictví, Lisabonská smlouva... Co se vám osobně dnes vybaví ve spojitosti s kabinetem Mirka Topolánka?

Topolánek? Jeho vláda byla vedle vlády Nečasovy největší katastrofou pro naši republiku. Za jeho vlády se Česka zmocnily mafie. Stačí si přečíst vzpomínky paní Heleny Třeštíkové, dokumentaristky, kterak zkusila dělat v Topolánkově vládě pár dní ministryni kultury. To mi úplně stačí. Navíc názory mění jak ponožky, pěkně ohebně. Topolánek prezidentem? Brrrrr!

Čeká nás druhá etapa hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše a po něm možná jednání o vzniku nové vlády Andreje Babiše, u kterých bude minimálně do dubna Miloš Zeman. Jde o přelomový čas pro český národ? A jaké řešení by bylo pro Česko nejlepší? Vláda Babiše klidně bez důvěry, menšinová vláda Babiše s důvěrou, koaliční vláda Babiše, vláda s ANO bez Babiše, vláda bez ANO anebo předčasné volby?

Ono to může být všechno ještě jinak, ale téměř bych se vsadil, že na druhý pokus vznikne vláda s podporou, a to na celé čtyři roky. Tipoval bych ANO a ODS. Mají k sobě programově nejblíž. Kdyby Fiala před volbami neudělal tu krátkozrakou hloupost a proti Babišovi se tak rezolutně nevyhraňoval, mohla vláda už být. Ty „morální zásady“, kterými ODS vysvětluje svůj dnešní postoj, jí stejně nikdo nevěří. Vždyť přece lidi mají paměť!

Andreji Babišovi se podle mnohých komentátorů v těchto dnech mnohé hroutí, a to kvůli dotacím EU pro farmu Čapí hnízdo. V minulých dnech se vedly spory o tom, proč Ministerstvo financí zadržovalo zprávu euroúřadu proti podvodům OLAF. Zpráva nakonec unikla do médií a ta z ní citovala, že při žádosti o dotaci pro Čapí hnízdo byly podány nepravdivé a neúplné informace. Jaký pocit z toho máte?

O Čapím hnízdu se vědělo deset let před volbami. Kdyby Babiš nevstoupil do politiky a starým zavedený stranám, které si myslely, že tu budou vládnout věčně, nesebral voliče, tak by tahle aféra nebyla. Aféra měla Babišovi před volbami snížit elektorát, ale Babišovo hnutí i přesto dostalo od českých voličů 30 procent hlasů. Babiš má tedy velkou důvěru lidí a teď se jen ukáže, zda o našem státu rozhodují voliči ve volbách, nebo nikým nevolení úředníci z Bruselu, či nikým nevolená mafie v policii a státním zastupitelství. Nejsem Babišův volič, ale po seznámení s okolnostmi případu Čapí hnízdo musím konstatovat, že ve chvíli udělování evropské dotace splňovala firma dotační podmínky. Tečka. Ostatní jsou nedokazatelné spekulace a u soudu neobstojí. Slouží pouze k očerňování a vydírání hnutí ANO, možná i k jeho rozbití. Často citovaný unijní OLAF nemá u nás žádné své vyšetřovatele a čerpal tedy informace pouze od české policie. Bublina okolo Čapího hnízda splaskne, na tom prostě Babiše neuvaří.

- - -

P.C.Roberts: Dodávkou zemního plynu pomáhá Rusko USA z louže – a dostává za to výhrůžku

January 12, 2018, 4:30 am

≫ Next: Vekslák Horáček svým falešným videem s údajným rozhovorem s Milošem Zemanem jen potvrdil, jaká „podrazácká svině“, která se také ucházela o post prezidenta České republiky.

≪ Previous: Lidé už se probudili ze lži o pravdě a lásce, za kterou se skrývalo rozkrádání a shrbená záda. Režisér Dvořák odpovídá Halíkovi, Jandovi, Vášáryové a dalším „přihlouplým nenávistníkům“

$

0

0

Paul Craig Roberts

P.C.Roberts
12.1.2018 blog autora

Bouře na východním pobřeží USA zde zapříčinila prudký růst cen zemního plynu – ale žádný problém, Rusko přispěchalo s pomocí. Jak oznamuje list Kommersant, dodá Spojeným státům chybějící zemní plyn Rusko. Tanker s nákladem ruského zemního plynu náležející francouzské energetické společnosti Engie vyplouvá v těchto hodinách z britského přístavu na ostrově Grain a má zamířeno na americký terminál Everett, nalézající se blízko Bostonu. Plyn putuje z nového závodu na zkapalňování zemního plynu na sibiřském poloostrově Jamal a k břehům USA dorazí 22. ledna.

Jak oznamuje Kommmersant, došlo k uzavření dohody o koupi ruského plynu Spojenými státy poté, co cena zemního plynu na východním pobřeží USA vystoupala až na 6300 dolarů za tisíc kubických metrů plynu.

Americké sankce proti ruskému energetickému sektoru sice nákup ruského plynu přímo nezakazují, ale Washington nicméně vždy opakovaně zdůrazňoval, že je rozhodnut zbavit Rusko jeho dosavadní role hlavního dodavatele zemního plynu do Evropy. A proto též zatížil Rusko sankcemi, které brzdí uzavírání zamýšlených projektů Gazpromu s Bruselem.

Ruský závod na zkapalňování zemního plynu na poloostrově Jamal bude po úplném dokončení stát 27 miliard dolarů, bude mít tři výrobní linky a 96 procent jeho produkce pro letošní rok je už rozprodáno.

Ve stejné době, kdy ruský plyn po vlnách míří do USA, učinil vojensko-bezpečnostní komplex USA další krok směrem k Armagedonu, když ohlásil tzv. revizi své jaderné pozice (NPR). Novum, které tato revize přináší, je souhlas s vývojem menších „použitelných“ nukleárních zbraní, které mají být použity jako odpověď na nenukleární útok.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Vekslák Horáček svým falešným videem s údajným rozhovorem s Milošem Zemanem jen potvrdil, jaká „podrazácká svině“, která se také ucházela o post prezidenta České republiky.

January 12, 2018, 5:14 am

≫ Next: Zbyněk Fiala: OLAF a Čapí hnízdo

≪ Previous: P.C.Roberts: Dodávkou zemního plynu pomáhá Rusko USA z louže – a dostává za to výhrůžku

$

0

0

Jiří Baťa
12.1.2018

Neznám přesné znění zákonů a z nich vyplývající podmínky, týkající se volby prezidenta ČR, vím, že existuje nějaký časový termín, kdy končí volební kampaň a podpora kandidátů ve veřejných médiích. Ten termín měl být, pokud se nemýlím, ve středu, 10. ledna 2018. Kandidát Horáček několikrát ve své kampani proslul silnými slovy, že stávající prezident se nezúčastní duelů s ostatními kandidáty, protože se prý bojí, že by neobstál. Zvláště pak se prý bojí samotného Horáčka, který by si prý, jak velkohubě pronášel, M. Zemana namazal na chleba. Silná slova, ale skutek utek. Jestliže se Miloš Zeman duelů nezúčastnil, je to jeho právo, což však neznamená, že tak činí z důvodů obav z možného neúspěchu. Jsem přesvědčen, že s vyjadřovacími schopnostmi a rétorikou, s jakou M. Zeman vystupuje na veřejnosti, Poslanecké sněmovně a jinde, nemá mezi kandidáty konkurenci o nějaké bojácnosti M. Zemana nemůže být ani řeč. Pokud o ní pan Horáček mluví, je to jen obraz jeho ubohého charakteru a morálky, což o něm také mnohé napovídá.


Video, které si nechal Horáček vyrobit, je pro běžného člověka, který nemá ani tušení o navýsost neférového, nečestného a zbabělého způsobu předvolebního boje veksláka Horáčka se může mylně domnívat, že duel je autentický. Nicméně po jeho shlédnutí a při vědomí, že se jedná o podvrh, podvod, resp. falešné video je zcela zřejmé, že kromě celkového pohledu na tři účastníky rozhovoru, který dělá dojem autentičnosti, je samotný rozhovor mezi prezidentem Milošem Zemanem a panem Soukupem je rozhovor veden pouze mezi prezidentem a panem Soukupem.

Vstupy pana Horáčka jsou evidentně a zjevně do rozhovoru obou pánů vsazeny, což dokazují záběry, kdy se sice pan Horáček jakoby obracel buďto k prezidentu Zemanovi, nebo panu Soukupovi, ale reakce na „výlevy“ pana Horáčka, jak by se dalo očekávat jak ze strany pana Soukupa, tak především od M. Zemana de facto žádná není, protože jak je patrné z pohledu M. Zemana, ten je upřen na pana Soukupa. Ani na moment nelze pochybovat o tom, že v případě, že by rozhovor mezi M. Zemanem a panem Horáčkem byl reálný, by prezident Zeman ani jednou pohledem, resp. pootočením hlavy k (virtuálnímu) panu Horáčkovi nedal najevo, že vnímá jeho přítomnost a hlavně, že by nezareagoval na Horáčkovy neurvalé výpady vůči němu.

Slovní vstupy pana Horáčka totiž byly charakteru, které by si v případě reálného rozhovoru nikdy nedovolil vyslovit. Skutečnost, že svá silná a „nabubřelá“ slova pronášel v Zemanově nepřítomnosti, které byly do fixního duelu obou kandidátů zdařile vsunuty, mu dodaly dostatek kuráže k otevřeným a hrubým výpadům vůči prezidentovi Zemanovi. Není vyloučeno, že by taková slova v nepřítomnosti Miloše Zemana neřekl při jiné příležitosti, nicméně jakkoli se pan Horáček před veřejnosti prezentuje jako suverénní princ „Nebojsa“ slova, spojená s jeho „údajnou“ účastí v rozhovoru s prezidentem Zemanem, by si nikdy, opakuji nikdy nedovolil říct přímo do očí tak, jak to předvedl v tomto falešném videu.

To je na tom videu to nejhorší, neboť využil nepřítomnost kandidáta M. Zemana k nečestným, hrubým, netaktním provokativním výpadům vůči jeho osobě, když vzhledem k faktické Horáčkově nepřítomnosti nemohl M. Zeman na jeho výpady zareagovat. Nemohl, protože pro Horáčkovu nepřítomnost v rozhovoru s panem Soukupem je neslyšel. Občan, aniž si to uvědomuje, je tímto videem vmanipulován do pozice idiota, který má uvěřit, že na videu či obrazovce vidí skutečný duel mezi Milošem Zemanem a Michalem Horáčkem.

Není tomu tak dávno, kdy jeden z Horáčkových kandidátských konkurentů Jiří Drahoš s bývalým premiérem Sobotkou konzultoval své vážné obavy z možností ovlivnění našich prezidentských voleb ruskými zpravodajskými službami (jako prý v případě prezidentských voleb v USA) a také řada dalších podobných demokratů z neziskového sektoru neustále varují, že Rusko chce nebo může v Česku ovlivnit prezidentské volby. Jediný, kdo v Česku manipuluje a ovlivňuje volby je právě jeden z prezidentských kandidátů Pražské kavárny, kterému evidentně nevadí, že svým činem pár hodin před volbami pokřivuje předvolební realitu a nejspíše porušuje i platné zákony. Takovéto kroky prezidentského kandidáta vedou ke značnému znedůvěryhodnění voleb, ke ztrátě voličské důvěry a ke ztrátě iluzí o volebním procesu. O samotném poškození jednoho z nejvážnějších kandidátů ani nemluvě, což zřejmě také bylo cílem a účelem Horáčkova bezprecedentního, zbabělého činu- falešného videa!



Zdroj:https://aeronet.cz/news/skandal-jen-nekolik-hodin-pred-zacatkem-prezidentske-volby-michal-horacek-siri-po-internetu-zfalsovane-video-jeho-neexistujiciho-tv-duelu-s-milosem-zemanem-rozhovor-je-cgi-videomontazi/
Jiří B a ť a , 12. ledna 2018

Zbyněk Fiala: OLAF a Čapí hnízdo

January 12, 2018, 11:52 am

≫ Next: Avvenir: Putin uskutečnil sen králů

≪ Previous: Vekslák Horáček svým falešným videem s údajným rozhovorem s Milošem Zemanem jen potvrdil, jaká „podrazácká svině“, která se také ucházela o post prezidenta České republiky.

$

0

0

Zbyněk Fiala
12.1.2018 VašeVěc

To, co OLAF vyčítá Babišovi, patří spíše republice a jejímu právnímu systému, který toleroval neprůhlednost ekonomických vztahů v zájmu tunelování a podvodů. Například prostřednictvím anonymních akcií, kdy se nedalo zjistit, komu to doopravdy patří. Zapsáno bylo pouze, kdo je v tu chvíli držel v ruce. Zákonodárci, kteří za tento právní paskvil bojovali v parlamentu do roztrhání těla, teď mají Babišovi za zlé, že jej použil.

Přečetl jsem si zprávu OLAF. Či přesněji, začetl jsem se do ní, ale v druhé části už jsem jen marně listoval detailními právními rozbory předpisů EU a soudních rozhodnutí. Zkuste to sami, dopadnete stejně. To podstatné je nicméně zřejmé. Čapí hnízdo se deklarovalo jako malá společnost, a možná jí i bylo, ale nedá se to zjistit. Je to zamlženo právní formou, která se opírala o anonymní akcie.

Tomu se ale nelze divit, takhle se v Česku podnikalo standardně. Proto to nepřišlo divné ani těm, kdo dotaci schvalovali, ani těm, kdo ji pak zkoumali v auditech. Systém anonymních akcií umožňuje, aby ani záznamy z valných hromad neřekly, komu to vlastně patří. Na valných hromadách prý prezenční listiny ani nebyly třeba, protože hlasovaly akcie.

Kdybych tedy měl označit klíčovou pasáž zprávy OLAF, viděl bych ji v následujícím sporu se znalcem, který roku 2015 zpětně posuzoval způsobilost společnosti Farma Čapí hnízdo získat dotaci pro výstavbu kongresového centra:

„Znalec poskytuje informace o vydání 20 akcií na doručitele společností Farma Čapí hnízdo a.s. a popisuje všeobecné podmínky nakládání s tímto druhem akcií, jejich používání a převádění. Tvrdí, že předložení takovéto akcie na valné hromadě představuje jediný náležitý způsob, jak provést ověření skutečných vlastníků akcií.

OLAF upozorňuje, že v souladu se stanovami společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. nebylo zapotřebí, aby akcionáři předkládali akcie, když se účastní valné hromady. Stanovy konkrétně uvádějí následující: "Akcie lze kdykoli převádět, práva spojená s vlastnictvím akcií připadají osobě, která je schopna akcie poskytnout, nebo je schopna doložit - na základě písemného potvrzení o úschově akcií - že tyto akcie byly uloženy na její jméno ve shodě s platnými předpisy."

Znalec dále uvádí, že vlastnictví akcií se může změnit ze dne na den a tyto převody nejsou nikde zaznamenány. Rozhodujícím okamžikem proto je předložení akcií na začátku valné hromady a provedení zápisu o jejich vlastnících. Podle znalce nemůže notář, účastnící se valné hromady, ověřit vlastnictví akcií, neboť mohly být převedeny na nového vlastníka krátce před valnou hromadou.

"OLAF chápe povahu akcií na doručitele. Nicméně společnost, která vydala takové akcie a následně si podala žádost o dotaci a také ji dostala, přičemž je pro tuto dotaci způsobilý pouze malý a střední podnik, musí mít na zřeteli své závazky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí dotace. Vzhledem ke skutečnosti, že společnost může nabýt nebo pozbýt statusu SME ze dne na den na základě pouhé změny vlastnické struktury a představitelé takovéto společnosti jsou povinni informovat příslušné úřady o této změně a následné ztrátě statusu SME, je zapotřebí, aby uchovala věrohodné záznamy o svých vlastnících. Existují prostředky, jak takovéto záznamy uchovávat, jejich použití nicméně nebylo během procesu vyšetřování u OLAF doloženo.“

Jenže tohle je spor civilizovaného světa s českou právní divočinou, která vznikla k obsluze legislativně nenapadnutelného privatizačního rozkrádání těmi správnými hochy, co spolu mluví. A kdo tahle pravidla nedodržel, nebyl účastník, ale oběť.

Netřeba dlouze rozvíjet, kdo tenhle systém vymyslel a jak jej do krve hájil. Kolik marných pokusů opozice v parlamentu proběhlo, aby se anonymní vlastnictví trochu narušilo, a jak se vždycky podařilo cestou pozměňovacích poslaneckých návrhů dosáhnout toho, aby skutečný vlastník zůstal ve skrytu nějakého fondu nebo polo tajného seznamu, který nemusí být aktuální. A teď nejvíc křičí ti, kdo prolévali krev za právo neprůhlednosti vlastnických vztahů.

Vyšetřování OLAF muselo nakonec problém vlastnictví obejít úvahou, která se opírá o rodinné vazby:

„Vyšetřování OLAF dospělo k závěru, že rodinné vazby mezi osobami zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. se zdají být takové, že poskytly těmto osobám příležitost působit společně za účelem ovlivnění obchodních rozhodnutí dotčených podniků, což znemožňuje, aby na tyto podniky bylo nahlíženo jako na ekonomicky nezávislé subjekty. Tyto dva podniky lze považovat za "propojené" v rámci příslušných právních předpisů vzhledem k faktu, že pomocí skupiny fyzických osob jednajících společně tvoří jedinou ekonomickou jednotku.“

Byla tu tedy „příležitost“ a podnik „lze považovat“. To bude pro soudy oříšek.

Další výhrada se týká údajů v žádosti o dotaci:

„Vyšetřování dále odhalilo, že představitelé příjemce projektu poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před orgánem řídícím operační program, když v roce 2008 podali žádost o projekt a podepsali smlouvu o poskytnutí dotace. Zatajené informace ukazují, že společnost příjemce dotace nebyla znevýhodněna tak, jak je to typické pro malé a střední podniky. V souladu s platnými právními předpisy je tudíž Evropská komise oprávněna takovémuto příjemci odmítnout poskytnutí finanční podpory. Poskytnutí finanční pomoci podniku, jenž není znevýhodněn způsobem typickým pro malé a střední podniky, by bylo v rozporu s pravidly poskytování státní podpory, neboť takováto podpora bude mít zjevně za následek vážné narušení hospodářské soutěže.“

Není znevýhodněn „typicky“, nemá nárok. I s typickým znevýhodněním si tedy budou muset soudy pohrát.

Když to shrneme, OLAF tvrdí, že Farma Čapí hnízdo, a.s., byla společnost s vlastnickým propojením s Agrofertem, přestože to nejde vzhledem k anonymním akciím doložit. Podle OLAF však toto důkazní břemeno leží na žadateli o dotaci. Čapímu hnízdu se vytýká, že nevyvinul úsilí, aby z ním zůstávala papírová vlečka, která takové propojení vyvrací.

Propojení nicméně OLAF odvozuje z příbuzenských vztahů, jenže to je příbuzenství s osobou Andreje Babiše, nikoliv nutně se společností Agrofert. Další formy propojení mezi projektem Čapího hnízda a společností Agrofert Holding a.s. (a společnostmi na něj napojenými) OLAF vidí skrze osoby zapojené do společnosti a řízení projektu Čapí hnízdo, dále skrze záruku za bankovní úvěr, kterou poskytla společnost Agrofert Holding a.s., a konečně skrze nemovitosti, použité během realizace projektu a vlastněné skupinou Agrofert.

To všechno může být pravda, ale proč by to mělo být trestné? Že někdo spolupracuje s určitými osobami? Že někdo získal záruku za úvěr? Že někdo použil i cizí nemovitosti na realizaci projektu a snížil tak jeho náklady?

Tomu se věnoval i mimořádný audit Auditního orgánu Ministerstva financí z května 2016.

V dopise adresovanému bruselskému DG REGIO pak auditoři uvádějí, že prověřili celkové výdaje, potvrzené v daném projektu, a označili je za způsobilé. Rozsah auditu byl však podle auditorů omezen vzhledem k faktu, že jej nemohli provádět také u jiných ekonomických subjektů, než byl příjemce dotace. Podle jejich názoru by byly takovéto kontroly nezbytné, pokud by Auditní orgán měl vyhodnotit, zda jiné společnosti provázané s příjemcem dotace působily na stejných relevantních nebo sousedních trzích, a tudíž by musely být vzaty v úvahu při vyhodnocení jejich náležitosti mezi MSP.

Je tedy o to, zda byla dotací narušena hospodářská soutěž malých a středních firem, kdyby malá firma dělala s pomocí velké firmy totéž nebo něco podobného jak velká (to je ono působení na stejných nebo sousedních trzích) a byla tak vůči ostatním zvýhodněna. K tomu však ve zprávě nacházíme informace, že Čapí hnízdo se zkoušelo živit kongresovou turistikou, ale zachraňovala jej reklama. Tu kupoval Agrofert. To bylo jistě pro Čapí hnízdo příjemné, ne-li existenčně významné. Ale trestné??

V samotné výzvě, ze které pak byla dotace čerpána, jsou malé a střední podniky definovány na základě splnění dvou kritérií, tj. počtu zaměstnanců a výše ročního obratu nebo bilanční sumy roční rozvahy. Uvádí se také povinnost vzít v potaz údaje partnerských a propojených podniků. Podnik má také doložit případné změny v minulosti.

Tady je zřetelný konflikt – žadatel o dotaci vydává za minulost poslední prosinec předchoziho roku, zatímco OLAF předpokládá závěrku za předchozí uzavřené účetní období. Roku 2008 ho nezajímá srovnání s 31. prosincem 2007, ale s účetní závěrkou za rok 2006.

Požadavky OLAF nejsou nesmyslné, a kdyby bylo něco podobného autoritativně vyřčeno roku 2008, budu za to bojovat. Vlastně jsem se do podobných bojů zapojoval, i s vědomím, že nemůžu vyhrát. Český mafiánský kapitalismus už byl ve fázi systémové korupce, jak ji popisuje Vladimíra Dvořáková ve svém poučném traktátu Rozkládání státu. Už grafické zobrazení jeho obálky ukazuje, o co jde, protože se titul dal číst i jako Rozkrádání státu.

Systémová korupce umožňuje získávat výhody nikoliv příležitostným obcházením úřadů s plastovou taškou plnou peněz, ale tím, že mám politiky na výplatní listině, a oni zařídí, aby právo vždycky stálo na mé straně, například správnou formulací předpisů. Korupčník už si nekupuje úředníka nebo politika, ale celý systém. Dvořáková to dokládá třeba zneužíváním děr v zákonech, které nevznikly náhodou:

„Proč poslanci problém, který je dobře znám, neřeší? Odpověď je jednoduchá, protože jim to vyhovuje. Určit si pravidlo podle momentálních potřeb je přece ideální. Z výše uvedeného principu, že demokracie má jasná pravidla, nejasné výsledky, se tak dostáváme k principům nedemokratickým – nejasná pravidla, jasné výsledky.“

OLAF se ponořil do houští, ve kterém je nebezpečno. Proto se zaštiťuje desítkami stránek citací z předpisů a soudních rozhodnutí, které na nás působí jako nesnesitelné byrokratické násilí. Kde však není vůle, tam musí být tlak. Detailní rozbory působící dojmem třepení chlupu podél jsou nutné v prostředí bez důvěry. Z tohohle právního hnusu musíme ven. Zprávu OLAF čtu hlavně jako návod, jak se zbavit systému, který ani v auditech nedokáže poznat, co je správné. Ovšem trestat ekonomický subjekt za to, že se choval podle existujícího práva, to by byla novinka.

Evropská dotace pro malé firmy je podle OLAF jen pro ty znevýhodněné. Musíme to zřejmě chápat tak, že malé firmy se mají chovat správně i tam, kde to české předpisy nevyžadují. Jinými slovy, dostanou příspěvek, aby se mohly chovat sebevražedně vzhledem k české právní divočině. Jsou motivovány, aby překonaly vlastním úsilím to, co není s civilizovaným světem kompatibilní. Jsou vtláčeny do role Dona Quijota a dostávají příspěvek na bodlo, aby mohly zaútočit na větrné mlýny.

Dal bych přednost tomu, kdybychom kompatibilní byli.

- - -

---

Avvenir: Putin uskutečnil sen králů

January 12, 2018, 2:31 pm

≫ Next: JAK SE VYRÁBÍ ZEMANŮV VOLIČ

≪ Previous: Zbyněk Fiala: OLAF a Čapí hnízdo

$

0

0

Alija Sadyková
12. 1. 2018     zdroj a zdroj
Na světě se objevuje nová středomořská mocnost, s níž je třeba počítat, píší západní sdělovací prostředky. Podle experta se Západ stal svědkem "celé řady zázraků" ruského námořnictva. Palmas zdůraznil, že "kolekce lodí" zaskočila Spojené státy americké i NATO.

Jak vysvětlil italský novinář Avvenir Francesco Palmas, ruský prezident Vladimír Putin "uskutečnil sen carů", když dosáhl trvalé přítomnosti ve Středomoří.

Podle něj hlava Ruska působí aktivními metodami. Palmas dodal, že diplomacie ruského vůdce je založena na zprostředkování při vyjednávání a prodeji energií. Putin rovněž aktivně bojuje proti terorismu.

Jak autor článku zdůraznil, Putin "získává ze své činnosti stoprocentní dividendy".

Podle experta se Západ stal svědkem "celé řady zázraků" ruského námořnictva. Palmas zdůraznil, že "kolekce lodí" zaskočila Spojené státy americké i NATO.

Dříve Putin nařídil upevnit ruské loďstvo na druhém místě na světě.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

JAK SE VYRÁBÍ ZEMANŮV VOLIČ

January 12, 2018, 3:01 pm

≫ Next: Kronika Donbasu: příměří ztroskotalo; Zacharčenko prohlásil: "Tato válka bude pro Kyjev poslední!"; OBSE odtajnilo pozice domobrany

≪ Previous: Avvenir: Putin uskutečnil sen králů

$

0

0

Lu Lina
12.1.2018 PravýProstor

Dnes budu poprvé v životě volit Miloše Zemana. Zemanovým voličem se přitom nestanu z vlastní vůle, protože bych ho pokládal za nejlepšího prezidenta na planetě. Bude to z mé strany čistě trucpodnik. Tak dlouho se věší rudé trenky na Hradě, až se léta naprosto apolitický člověk a nevolič nasere, a just mu to půjde hodit. Jediné, čeho tím tedy jeho odpůrci v mém případě dosáhli, je jeden další tutový hlas pro Zemana. Gratuluju.
Nemám na výběr. Nejít k volbám znamená posílit někoho z ostatních kandidátů, a to je to poslední, oč stojím. Udělal bych cokoliv, jen aby se na Hrad nedostal některý z jeho vyzyvatelů. Stejně tak jako ONI udělají naprosto cokoliv, aby tam Miloš nezůstal. Zcela určitě se bude opět fixlovat, budou mizet lístky, možná nějaký výpadek sítě. To je v pořádku, dělal bych to taky. Musí nás prostě přijít tolik, aby to nestačilo. Korespondenční hlasy zatím chválabohu nemáme.

Ovar je takový můj sňatek z rozumu. Není rozhodně svatej, má za sebou taky pěknou řádku prasáren, přešlapů a bukanců. Na celé té habaďůře s Ojrosajuzem má lví podíl, v podstatě u toho svítil a na můj vkus je dodneška stále příliš velký eurohujer. Hospodářskou a politickou kolonií Západu jsme se stali také díky jeho přičinění. Nicméně jeho nadšení v této věci už evidentně opadlo a v současnosti jsou jeho postoje daleko vlastenečtější, než před lety.

Nicméně v pěti pro mne zásadních věcech jeho postoj vykazuje s tím mým řadu shodných znaků. Zaprvé je jasně protiislámsky a protiimigrantsky zaměřený. Zadruhé je zastáncem obecného referenda, a to i o setrvání v EU. Zatřetí chová realistický postoj k Rusku a k Putinovi. Začtvrté je demokratický nacionalista. Zapáté nadržuje Izraeli.

Pokud bych měl vypíchnout tři hlavní důvody, proč pražské havlérce Ovar tak strašně vadí, tak asi ty, že se údajně nechová v souladu s důstojností svého úřadu, má provýchodní tendence a nekypí zdravím. Tedy samozřejmě kromě toho, že není stejný jako Vašík Veškrna a že porazil na hlavu Karla.

Já se přiznám, že mne nijak zvlášť svým chováním nepopouzí, provýchodní tendence u něj nepozoruji a jeho zdraví považuji za přiměřené věku. Jestli byl tehdy nad klenotama skutečně nadranej, je mi srdečně šumák. No bóže, tak si rád vypije, kdo je bez viny, až hodí flaškou. „Ale on přece řekl v rádiu kunda“, úplně slyším ty rozhořčené hlasy. No a? Úplně podle Gutha-Jarkovského-Špačka to asi nebude, ale mě to pobavilo. Umí si snad někdo představit profesora Želé, jak říká nahlas kunda? Asi ne, viďte? To chce totiž odvahu a sebevědomí, přátelé.

A taky o novinářích říká, že jsou hnůj. A má v tom punktu naprostou pravdu.

Politicky je Zeman realista, jeho kladný vztah k Rusku i k Putinovi považuji za vysoce pragmatický. Jak může někomu vadit snaha mít dobré vztahy s Ruskem, panebože? Drahoše nepočítám, to je naprostý debil. A obchody s Čínou? Nenechte se vysmát, jezdí tam úplně všichni a úplně všichni mají lidská práva v Číně na banánu, viz například teď Macron, ale vyčítat se to bude výhradně jen Zemanovi.

Tím, jak do něj od roku 2013 nenávistně šijou, tím, jak na něm nenechají suchej chlup, ať udělá či řekne cokoliv, tím, jak ho neustále kritizují i za věci, které si zaslouží chválu, tím mě havloidi postupně doslova donutili postavit se na jeho stranu. Protože tam, kde oni viděli burana, já viděl charismatického chlápka z lidu. Kde oni viděli agenta Kremlu, já viděl pragmatického politika. A tam, kde oni viděli sprostého ožralu, já viděl vtipného hříšníka, který mi byl svými slabostmi vlastně sympatický. Ten absolutní nesoulad pohledů mi otevřel oči.

Havel jel do Ruska – sláva, to je státník, podívejte! Zeman jel do Ruska – no fuj, agent jeden kremelskej, hanba!Havel byl imrvére jednou nohou v hrobě a půlku prezidentského mandátu ve špitálech – pane prezidente, jsme s Vámi!Zeman pouze špatně chodí – nemáš na to dědku, zmiz! Tohle všechno jsem sledoval, porovnával a mé znechucení z tak absurdního počínání postupně narůstalo. Zemanův apologeta a zakrátko i volič byli na světě.

Tohle má být ta slavná demokracie? Že když naprosto regulérně a demokraticky vyhraje někdo, s jehož názory a jednáním nesouhlasíme, tak řekneme: „Tohle není můj prezident!“? A jezdíme za ním po republice s červenýma kartama a 24 hodin denně, 7 dní v týdnu mu vyčítáme, že se nechová úplně stejně jako jeho předchůdce a nebo podle našich představ? Kritika jistě ano, ale všechno má svoje hranice.

Kdyby kandidoval Kubera, volil bych Kuberu, kdyby kandidoval mladý Klaus, volil bych mladého Klause. Ani jeden z nich bohužel nekandiduje, takže pokud nechci mít na Hradě pana EuroIslámŽelé, pana EuroIslámValchaře, nebo pána s EuroIslámGulema, musím volit pana „Pussy znamená kunda, pane redaktore“. Sice je taky ještě kapku „Euro“, ale rozhodně není „Islám“ a nebude mi bránit hlasovat pro CZEXIT.

Zeman je dobrý prezident. Má svoje chyby, jako každý. Kromě Havla, pochopitelně, ten byl naprosto dokonalej. S radostí teď opět použiju onen slavný výrok Jacka Nicholsona, pronesený na obranu prezidenta Clintona v souvislosti s aférou Lewinská: „Vy byste snad chtěli prezidenta, který nešuká?“

Tak zítra zvesela k těm urnám, ruští hackeři a čeští xenofobové. Ať vyhraje už v prvním kole a zbytečně ty ostatní chudáčky netrápíme.

- - -

Kronika Donbasu: příměří ztroskotalo; Zacharčenko prohlásil: "Tato válka bude pro Kyjev poslední!"; OBSE odtajnilo pozice domobrany

January 13, 2018, 3:41 am

≫ Next: Svět ruskýma očima 436

≪ Previous: JAK SE VYRÁBÍ ZEMANŮV VOLIČ

$

0

0

13. 1. 2018        zdroj
Donbas 12. ledna. Novoroční příměří, kterým se měly řídit obě strany, ztroskotalo vinou OSU (Ozbrojené síly Ukrajiny). Ukrajinská armáda začala používat dalekonosné dělostřelectvo. Dvanáct obcí se dostalo pod palbu, výsledkem "práce" OSU jsou tři zranění civilisté. Pod palbou byly okraje Gorlovky, předměstí Doněcku, jihozápadní části republik. Alexandr Zacharčenko prohlásil, že pro ukrajinskou vládu válka, kterou nyní rozpoutá na území Donbasu, bude poslední.

Armáda Doněcké lidové republiky bude s to čelit jakékoli agresi, všichna vojska jsou již dávno uvedena do plné bojové pohotovosti. "Pro Kyjev to bude poslední (válka), kterou bude moci na našem území rozpoutat", upřesnil Zacharčenko.

Ukrajinská média opět slaví "vítězství", neboť, jak se ukázalo, OBSE byla zveřejněna lokace domobrany LLR u obce Kalinovo-Borščevatoje. Ve zprávě se hovořilo o vykopaných zákopech a bojových pozicích domobrany, určeno to bylo s pomocí dronů. Toto zveřejnění údajů silně znepokojilo vedení LLR, neboť OBSE nemá v žádném případě zveřejňovat získané informace, takže to, co se zveřejnilo, se podobá "úniku" informací.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Svět ruskýma očima 436

January 13, 2018, 5:14 am

≫ Next: Drahoš vyjádřil obavy o život aktivistky. A jinak zdraví dobrý?

≪ Previous: Kronika Donbasu: příměří ztroskotalo; Zacharčenko prohlásil: "Tato válka bude pro Kyjev poslední!"; OBSE odtajnilo pozice domobrany

$

0

0

zajoch
13.1.2018 Outsidermedia

Evropané jako první začali porušovat pravidla WTO svojí sankční politikou vůči Rusku * Rok 2018 slibuje být pro Rusy v sociální sféře průlomový * Grudinin – „nastrčený kozáček“ od protivníků levice pro konečné zničení strany * Turecko se radikálně obrací k Rusku

Rusko přišlo s „ultimátem“ Evropě

7. ledna 2018

Rusko může opustit WTO, pokud se bude po žalobě EU od něho vymáhat 1,39 miliard EUR za rok kvůli omezení dovozu vepřového masa.

Samotný fakt zavedení sankcí proti Rusku naprosto protiřečí principům WTO, řekl první náměstek šéfa ekonomického výboru Rady federace Sergej Kalašnikov. Již dříve se ukázalo, že EU hodlá kvůli omezení dovozu vepřového masa vymáhat od Ruska 1,39 miliard EUR za rok a WTO již do arbitrážního soudu požadavek Bruselu odeslala. Uvádí se, že požadovaná kompenzace se rovná hodnotě vývozu vepřového masa z EU do Ruska v roce 2013. Počítá se s tím, že se bude požadovaná částka každoročně navyšovat o 15 %.

Kalašnikov uvedl, že „sankce nejsou v souladu s pravidly WTO“. Podtrhl, že zavedení sankcí unie proti Rusku a odvetné embargo na dodávky potravin z EU jsou absolutně mimo logiku zákonů WTO.

Senátor uvádí:„V případě naplnění žaloby EU budeme patrně muset omezit svoji účast ve WTO, možná, že úplně“. Dále informoval, že Evropané jako první začali porušovat przajochavidla WTO svojí sankční politikou vůči Rusku.

Federální úřad pro veterinární a rostlinolékařský dozor (Rosselchoznadzor) zakázal od 30. ledna 2014 dodávky produkce z chovu vepřů ze zemí EU do RF až do získání záruk bezpečnosti od Evropské komise. Stalo se tak po vzplanutí afrického moru vepřů v Litvě. Nato bylo zjištěno další ohnisko nemoci v polovině února v Polsku.

V EU nazvali ruský zákon neadekvátním a zaslali do WTO žádost o vytvoření expertní skupiny k urovnání sporu ohledně zákazu dovozu vepřové produkce ze zemí EU do Ruska.

Převzato z Stockinfocus.ru

* * * 

Rusko čeká série opatření ke zkvalitnění života

4. ledna 2018

V sociální sféře slibuje rok 2018 být pro Rusy průlomový. Opatření přijatá vládou pomohou především nejvíce ohroženým vrstvám obyvatel, tedy penzistům a rodinám s větším počtem dětí. Změny pocítí i podvedení podílníci a podnikatelé s dluhy a dokonce dlužníci dosud tvrdě pronásledovaní výběrčími.

Podle prezidentova tiskového mluvčího Peskova byly v roce 2017 v Rusku úspěchy v ekonomice, v rekordně nízké inflaci a byl změněn hlavní směr v ekonomice. Krom toho jsou i opatření v sociální sféře.

Od 1. ledna 2018 bude jednou z hlavních změn v sociální politice zvýšení minimální mzdy o 22 %, na 9.489 rublů. Je to 85 % životního minima práceschopného obyvatelstva za druhé čtvrtletí 2017. Od roku 2019 bude vždy rovna úrovni životního minima pro druhé čtvrtletí každého roku. Od 1. ledna se zároveň zvyšují dávky v nezaměstnanosti, v těhotenství a při porodu.

Od počátku roku se zvyšují pojistné platby individuálních podnikatelů do penzijního fondu a povinného zdravotního pojištění. Veřejnost musí vědět, že pokud člověk pracuje, bude jeho práce zaplacena, alespoň částkou životního minima. Rusko dnes dělá krok opačným směrem než je celosvětový trend, při kterém plat stále méně a méně odpovídá životnímu minimu. Minimální mzdu Rusko zvedá až do úrovně životního minima, aby lidé touto sociální orientací byli motivováni.

Prezident podepsal zákon s platností do roku 2021 o přídavcích na děti. Na dětské přídavky budou mít Rusové nárok při narození druhého, třetího nebo dalších dětí ve výši 453 tisíc rublů. Rodiny s dětmi mohou nově vynakládat tyto prostředky například na zaplacení mateřské školky nebo na péči o dítě od dvou měsíců ještě před třetím rokem jeho života.

Rodina s nízkými příjmy bude nyní dostávat každý měsíc peníze až do 1,5 roku věku dítěte. Jedná se o rodiny se středními příjmy na každého člena do 1,5 násobku životního minima práceschopného obyvatelstva. Obnos závisí na regionálním životním minimu dítěte. Průměrná dávka bude 10.523 rublů, v roce 2019 pak 10.836 rublů a v roce 2020 11.143 rublů. Celkově se peníze na hlavní výdaje rodin s více dětmi zvýšily. Zdvojnásobeny jsou příspěvky na nákup dětského zboží a uhrazení nákladů na komunální služby. Matky samoživitelky dostanou při narození dítěte 15 tisíc rublů. Příspěvek na péči o zdravotně postižené dítě se zdvojnásobil – na 12 tisíc rublů měsíčně. Rodiny nedostatečně zajištěné dostanou bezplatné jízdenky do dětských rekreačních táborů pro děti do 15. let. V platnosti zůstávají dosavadní podpory: právo na zlevněné jízdy, bezplatné parkování, zlevněné vstupenky do divadel, muzei, zoologických zahrad, na kulturní a sportovní akce a bezplatné školní stravování.

Přicházejí dlouho očekávaná snížení u hypotéčních úvěrů pro mladé rodiny.

V Rusku jsou nejzranitelnější mladé rodiny s dětmi. Ty velmi silně pociťují, co je chudoba. Hodně nyní řeší prezidentův demografický balík. Mnoho rodin zřejmě využije dotace na hypotéční úroky. Tempo demografické politiky, k níž se přistoupilo při zavedení dětských přídavků, je potřeba udržet.

Natalija Počinoková, předsedkyně Veřejné komory pro sociální politiku řekla:

„Zaměstnavatel mohl vyplácet mzdu bez ohledu na minimální příjem v regionu. Nové kroky donutí všechny pochopit, že životní minimum musí být na úrovni minimální mzdy v regionu. Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby se nesnižoval počet pracovních míst, aby rostla ekonomika a aby to, co se vyrobí, mělo odbyt.“

Nový program má vytvořit pro děti od dvou měsíců do tří let tolik míst v jeslích, aby pro ně byly stoprocentně dostupné. Jedná se o 326 tisíc nových míst a náklady 49 miliard rublů. Od nového roku se znatelně zvyšuje financování zdravotnictví – na 3,4 biliony rublů, když v roce 2017 bylo 2,94 biliony rublů. Celkové náklady na zdravotnictví dosáhnou 4,1 % HDP. Tím se mimo jiné podpoří zřizování nových zdravotnických zařízení.

Od nového roku se zvýší indexace důchodů nepracujících důchodců o 7,8 %. Od 1. ledna rovněž vzrostou náklady na jeden důchodový bod ze 78 rublů 28 kopějek na 81 rublů 49 kopějek.

V roce 2018 se rozšíří seznam životně nezbytných a nejdůležitějších léků, který zahrnuje 700 položek. Všechny tyto léky vydávají zdarma v nemocnicích a musejí je mít v každé lékárně. Pro občany, kteří mají slevy, je do seznamu zahrnuto ještě 25 dalších léků a 2 nové lékové formy. Seznam drahých léků pro pacienty se vzácnými chorobami je ještě doplněn o 3 položky.

V tomto roce se očekává daňová amnestie. Parlamentní výbor pro rozpočet a daně doporučil přijmout zákon na odpis dluhů u daně z nemovitostí fyzických osob. Dále doporučuje uznat za nevymahatelné a od 1. ledna 2015 odepsat dluhy jednotlivým podnikatelům. Znamená to 15 miliard rublů od 2,9 milionu samostatných podnikatelů.

Bude pokračovat aktivní rozvoj měst. Města dostanou od ledna do března 20 miliard rublů na tvorbu komfortního prostředí sídel nad 1000 obyvatel. Program má fungovat do roku 2022. Zde existují dva důležité okruhy: parkoviště a zelené plochy.

Koordinátorka jedné ze sekcí Celoruské lidové fronty (v roce 2011 ji založil Putin) Světlana Kalinina tvrdí, že v Rusku každá kategorie lidí očekává od státu preference. Je důležité přihlížet k potřebám nemajetných, kteří musejí počítat každou kopějku. Hodně problémů mají například penzisté kvůli dani z motorových vozidel. Vrší se jim dluhy a auta stojí v garážích. Kalinina také poukázala na správcovské společnosti, které vnucují své služby domácnostem, kdy například požadují platit za parkování ve dvorech i těm, které nevlastní auto. Prezident na jednání o činnosti vzal na vědomí, že je nutné takové neopodstatněné „služby“ omezit. Koordinátorka také vyzvala ke zpřísnění odpovědnosti úředníků, kteří se nestarají o bydlení sirotků.

Tento rok má být přelomový v otázkách ochrany podvedených podílníků. Z příkazu prezidenta zahajuje práci Fond ochrany práv občanů – účastníků družstevní výstavby, který bude zajišťovat výplaty kompenzací a dokončování obydlí.

Od 1. ledna se změnilo řízení činnosti exekutorů. Nesmějí vykonávat na dlužníky ani fyzický ani psychický nátlak, nebo vyzrazovat to, co o nich vědí, třetím osobám. Volat dlužníkům bude povoleno jen jedenkrát za den a osobně je navštívit jen jedenkrát za týden.

Převzato z News.mail.ru

 

* * *

Pavel Grudinin: Proč komunisté podporují byznysmena?

10. ledna 2018

Pavel Grudinin není v politice nijak nový, ale také ne zvlášť výrazný. Státní záležitosti jej začaly zajímat jakožto člena strany Jednotné Rusko v roce 2002. Byl ředitelem veřejné organizace Sovchoz Lenina a člověk, který dokázal šikovně lobovat za zájmy vlastního podnikání.

Je pozoruhodné, že po roce 2010 až do prezidentských voleb v roce 2018 byl bezpartijní, nepřipojoval se k žádným politickým proudům, šikovně procházel všemi úskalími a kapitál shromažďoval pochybnými operacemi s půdou kolem Moskvy. Zřejmě si nějak podplatil věrchušku komunistické strany RF a náhle se stal kandidátem levice na vysoký post. Jediný Zjuganov věděl, jak mohl Grudinin vytlačit tuto klíčovou postavu z předvolební kampaně. Podplacení? Kompromitující materiál? Ochrana podnikání? Politické ambice? Podívejme se na to, z jakého důvodu se stal byznysmen, kapitalista komunistou až do morku kostí.

V ruské komunistické straně jsou reakce na jejich kandidáta na prezidentský úřad nejednoznačné. Někdo mu prorokuje velkou budoucnost ve straně, někdo přemýšlí o systémových změnách v levicovém zaměření a jiný tvrdě vystupuje proti jeho členství mezi komunisty.

Ti, kteří vidí komunistické straně RF do „kuchyně“ jsou přesvědčeni, že je Grudinin „nastrčený kozáček“ od protivníků levice pro konečné zničení strany a její úplné stržení z horizontu nejvyššího ruského řízení. Zvláštní je, že mu média nevěnují mnoho pozornosti – zpočátku není málo nadějný kandidát, který nemá autoritu ani v podnikání, ani ve straně, nijak zajímavý. Pro určité lidi je proslulý jen svým vystupováním s ještě jedním hlasatelem stesků, že je „v Rusku všechno špatně“, dobře známým Dmitrijem Potapenkem. Oba se snaží zpochybnit činnost vlády, stěžují si na problémy malého a středního podnikání, srovnávají se Západem, přičemž zůstávají skryté jejich vlastní temné způsoby zbohatnutí, jako je úplatkářství, nedodržování zákonů země a uvažování, že dříve nebo později z Ruska odejdou a budou si užívat aktiva z offshoringu.

K čemu dochází: samozvaný komunista s podobou „pevného hospodáře z dob SSSR“ se náhle stane nejaktivnější figurou strany v nadcházejících volbách prezidenta. Evidentní diverze do vyššího vedení levice, která se bůhví proč rozhodla opustit politické pole působnosti státu.

Je to přímé zřeknutí se odpovědnosti za nečinnost minulých let a odvržení myšlenek Marxe a Engelse v moderní tržní ekonomice a demokratické společnosti. Za Pavlem Grudininem jsou stovky vyhozených pracovníků z jeho závodu. „Hospodář“ je ponechal bez peněz, bez střechy nad hlavou a bez slibovaných sociálních záruk.

Komunismus je beztřídní společnost, kde jsou si všichni rovni a ne politické a finanční ambice zvlášť najatého lídra. Jak může komunista podporovat a hlasovat pro kandidáta, který veškerým svým smýšlením pošlapává původní myšlenku Komunistické strany Ruska. Nesoulad mezi levicí a Grudininem je obrovský. Neuplyne dlouhá doba a strana upadne do zapomnění, jako historický přívěsek současného světového uspořádání.

Převzato z Politikus.ru

* * *

Radikální geopolitický obrat Ankary směrem k Rusku

8. ledna 2018

Nákup ruských raketových systémů S-400 Tureckem svědčí o jeho rychlém sblížení s Ruskem. Mezi oběma zeměmi došlo k významnému průlomu prakticky ve všech oblastech spolupráce, píše Eurasia Review.

Podle listu se prezident Erdogan obrátil k Moskvě, když „se střetl s nechutí Západu s jeho autoritativními metodami a islámskou ideologií“, ale „v případě jakéhokoliv pozitivního gesta USA nebo EU směrem do zahraničí se ihned od Ruska odvrátí“. Jsou však i tací, kteří jsou přesvědčeni, že změna priorit Turecka je dlouhodobá.

Erdogan byl vždycky pragmatický.

Německo je neúspěšné ve svém multikulturním experimentu a bojí se nekontrolovaného přílivu turecké diaspory. Francie tradičně Turecku vytýká porušování lidských práv a vytrvale odmítá vztahy se zemí s velkým počtem obyvatel a perspektivní ekonomikou. Zásluhou obou zemí není ještě Turecko členem EU, ač je od roku 1964 „asociovaným členem“ a v roce 1987 podalo oficiální přihlášku.

Jak je to s tureckou „evropskou integrací“ dnes? Erdogan prohlásil, že EU je „uzavřeným křesťanským klubem“, do něhož nebude Turecko nikdy přijato. Odmítl dosavadní zahraniční politiku své země, trvající 30 let. Nyní je ve vztazích mezi Ankarou a NATO krize. Svědčí o tom také skandál při nedávných manévrech v Norsku, kdy vojenští spojenci Turecka jej urazili tím, že použili portréty Atatürka a Erdogana jako terče pro střelbu. Ještě horší byly události z roku 2015. Přestože Turecko má ozbrojené síly, má problémy s obranou. Nemá moderní protivzdušnou složku. Snahy o nákup amerických Patriotů byly neúspěšné s odůvodněním, že bezpečnost země zajišťují Patrioty americké a německé. Když bylo prodlouženo využívání letecké základny Inčirlik Spojenými státy v roce 2015, jednostranně se „garanti bezpečnosti“ rozhodli odstranit systémy PVO ze služby.

Právní rámec NATO nepočítá s povinností spojenců vstupovat do války v případě napadení jednoho z členů. Národní vlády mají právo přijímat rozhodnutí samostatně. V Turecku vznikla otázka: Kdo je Rusko – strategický nepřítel nebo strategický partner? Odpovědí je smlouva o nákupu komplexů S-400, již od dřívějška probíhající jednání o přepravě energetických zdrojů a jaderné energetice. Nákup ruských S-400 prakticky znamená počátek dlouhodobé spolupráce (dodávky, vycvičení operátorů, atd.) a vytvoření národní vícevrstevné PVO s významným zapojením ruského obranného průmyslu, který může navrhnout široké spektrum pozemních systémů.

Turecko se takto radikálně obrací k Rusku. Ovšem podepsané kontrakty mají smysl jen potud, pokud bude jejich naplňování trvat alespoň 50 let. Je zcela jisté, že Rusko nebude turecké partnery okrádat, jako to dělaly Spojené státy.

Převzato z Vestikavkaza.ru

Drahoš vyjádřil obavy o život aktivistky. A jinak zdraví dobrý?

January 13, 2018, 8:32 am

≫ Next: Ruské zvláštní síly zlikvidovaly diverzanty, kteří ostřelovali základnu Hmeymim. "Krasnopol" v akci: video zničení teroristů, kteří útočili na Hmeymim

≪ Previous: Svět ruskýma očima 436

$

0

0

Tomáš Vyoral

13.1 2018   Rukojmí

Jiří Drahoš je evidentně mimozemšťan. Klaus st. se zase jednou trefil. Vědec nejen, že neodsoudil "útok" aktivistky na prezidenta, ale ještě vyjádřil obavy, že riskovala život. Nebo opět přijde omluva od šéfa jeho týmu?

Jiří Drahoš je evidentně mimozemšťan. Klaus st. se zase jednou trefil. Vědec nejen, že neodsoudil "útok" aktivistky na prezidenta, ale ještě vyjádřil obavy, že riskovala život. Nebo opět přijde omluva od šéfa jeho týmu?

Útok na prezidenta republiky, byť by jím byl kdokoliv, ve volební místnosti, a nejen tam, je v demokracii, dle mého, bez debat odsouzeníhodný. A i když jde o vašeho konkurenta, myslím, že je vhodné vyjádřit odsouzení zejména právě v rámci podpory demokracie.

Vlastně mě ani nepřekvapuje, že slušňák Drahoš je natolik mimo, že nejen že toho není schopen, ale navíc ho nejvíce zatížily obavy o život aktivistky. Ohledně oné bájné slušnosti vědce s falešnými brýlemi mi přibývá další střípek do mozaiky.

"Byla to velká nerozvážnost. Prezident je chráněná osoba, ta žena riskovala život," sdělil ČTK Drahoš.

Zajímalo by mě, jak by reagoval, kdyby stejným způsobem nějaký aktivista "nácek" zaútočil na jiného politika/kandidáta/jeho? To by určitě zaplevelil Facebook slovy o nenávisti, xenofobii, populismu, Putinovi... nebo ne?

Tak jsem zvědav, zda historický rekordman v umění nic neříct v co největším mediálním prostoru neskončí podobně jako mediální "hvězda" minulé volby "neschovávající se Honza".