18.1. 2018 Moderuje Vladimír Soukup
Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítejte u pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Jen o pár hodin více než týden nás dělí od druhého kola prezidentské volby. A v této atmosféře pro vás natáčíme další díl Týdne s prezidentem tady v Lánech. Volební kampaň i nervozita lidí před rozhodnutím, kdo povede příštích pět let náš stát, vrcholí. Dobrý den i Vám, pane prezidente. Dobrý den.
Předpokládám, že dnešní Týden s prezidentem bude plný výbušných témat a padne, jak Vy říkáte, nějaký ten šrapnel. Já si myslím, že nejrozumnější je zachovat klid a nikoli paniku.
Pane prezidente, já jsem si všiml, že dnes uplynulo šest set devět let od podepsání Dekretu kutnohorského. Ten změnil poměr hlasovacích práv na pražské univerzitě. Češi místo dosavadního jednoho hlasu dostali tři, ostatní národy, Sasové, Poláci a Bavoři měli jen jeden. Přivítal byste, aby Váš hlas měl podobně větší váhu v souboji s Jiřím Drahošem? Když už tímhle tématem začínáte, pane Soukupe, tak byste neměl zapomenout na to, že Dekret kutnohorský vedl k odchodu mnoha mistrů na jiné univerzity například do Lipska. Vlastně Lipská univerzita téměř vznikla právě kvůli tomu. A nemyslím si, že to byla škoda. Každý hlas má mít stejnou váhu.
Tím samozřejmě uvozuji to hlavní téma, hodnocení prezidentských voleb. Vy jste znám svými bonmoty. Napadá Vás nějaký bonmot, kterým byste shrnul prozatímní průběh prezidentské volby a volební kampaň.
Já sice příliš nesledoval diskuze kandidátů, ale když mám v Monitoru některé komentáře, tak říkají, že je to šeď a nuda. A pokud ty komentáře jsou pravdivé, tak je mojí povinností a povinností pana Drahoše do našich diskuzí vnésti něco barev.
No, přeci jen se musím zeptat, jak hodnotíte proběhlé první kolo? My, naše agentura Mediaresearch, my jsme predikovali o trošku lepší Váš výsledek. Ten Váš výsledek mírně zůstal za očekáváními, ale v rámci statistické chyby. Predikovali jsme o dost, takřka o čtyři procenta, lepší výsledek panu Drahošovi, který také zaostal za očekáváním, ale zase na druhou stranu predikovali jsme podstatně horší výsledek panu Fischerovi a Hilšerovi, což z mého pohledu byli černí koně voleb, a ten závěr kampaně evidentně zvládli fantasticky, zejména pan Hilšer. To je mé hodnocení. Můžete připojit své? Já bych chtěl především poděkovat těm, kdo mně dali v prvním kole svůj hlas. Říkal jsem už na tiskové konferenci, že jsem rád, že zatímco před pěti lety jsem měl v prvním kole dvacet čtyři procent, tak teď téměř čtyřicet, což znamená úžasných sedm set tisíc nových hlasů. A potěšilo mě, že jsem nad panem Drahošem vyhrál ne jenom ve všech krajích, s výjimkou Prahy, ale také ve všech krajských městech nebo statutárních městech, což před pěti lety nebylo. No ale to neznamená, že budu spát na vavřínech. Jsem si vědom toho, že pokud protikandidáti se spojí proti mně, tak budu mít ve druhém kole velice obtížnou pozici. A jediné, co nabízím, je informace o obou kandidátech, kteří postoupili do druhého kola, proto jsem přijal nabídku pana Drahoše, abych se s ním utkal, a proto jsem uvítal i nabídku čtyř televizí, včetně televize Barrandov, která nám k tomu dala prostor.
K tomu se ještě nepochybně dostaneme. Já bych se chtěl zatím držet průběhu předvolební kampaně. V každé předvolební kampani, ať už jde o volby do kteréhokoliv tělesa státu, prezidentské, parlamentní nebo krajské, se hovoří o kultivovanosti a etice. No upřímně řečeno, já jsem z reklamní branže, takže se tomu trochu usmívám. A kde je podle Vás hranice slušné předvolební kampaně? Co už by se v předvolební kampani nemělo? Tak pokud kritizujeme svého protikandidáta, tak bychom ho měli kritizovat na základě faktů a nikoli na základě vymyšlených kompromateriálů. To je rozdíl mezi slušností a neslušností.
Mimo jiné viděl jste dnešní inzeráty v dnešním tisku, které mají být na Vaši podporu, kde je napsáno ‚Stop imigrantům, Stop Drahošovi, chraňte naši zem‘, nebo něco podobného? Dneska dopoledne než jste sem přijeli, protože to předtáčíme tady v Lánech, tak mně o nich říkali. A říkali mi, člověče to je něco podobného, jako když jsi před pěti lety měl inzeráty ‚Stop Kalouskovi‘, jestli si na to ještě vzpomínáte. Pan Drahoš je spojen s migrací, takže v tomto případě se jedná o pravdivé téma. Já bych připomněl jeho výrok z června, vlastně už minulého roku, z Lucerny, kde prohlásil, že dva tisíce šest set imigrantů klidně vydržíme. A protože migrace je citlivé téma, tak spojení pana Drahoše s migračním přístupem je logické a oprávněné. Mimochodem pan Kalousek, kde se říkalo, proboha, vždyť prezident nemůže ministra financí sesadit, tak pan Kalousek několik měsíců po tomto banneru nebo po tomto billboardu skutečně skončil, protože skončila Nečasova vláda.
No, k tématu migrace se také dostaneme. Já musím říci k tomu inzerátu, mně to přijde trochu nevkusné a nevím, jestli to nerozhodnutým voličům, které potřebujete na svoji stranu získat, něco řekne. Můj osobní názor je, že spíše ne, a nijak zvláště Vám to nepomůže. Ty přesvědčení, kteří jsou přesvědčení pro Vás hlasovat, ty to pravděpodobně potěší nebo to vezmou na vědomí, ale nejsem si jist, tedy jestli ti Vaši podporovatelé v této věci udělali šťastný krok.
Já bych, upřímně řečeno, Váš názor do značné míry sdílel, ale bohužel já jsem člověk, když někteří podporovatelé v dobré vůli udělají něco…
Já vím, já vím.
…nad čím pozdvihnu obočí, tak já je, protože jsem vůči nim loajální, tak já je hájím, i když si třeba myslím, že to bylo zbytečné.
Pane prezidente, Vy jste zmínil téma těch televizních debat. Rozhodl jste se jít do čtyř, zatímco Váš kandidát teď váhá a říká, že je to moc a že vede předvolební kampaň. Tedy upřímně řečeno, já také nevím, jestli je něco efektivnějšího než televizní debata. Podle mého názoru těžko.Ale já se chci zeptat na to Vaše původní rozhodnutí nechodit do předvolebních debat těch kandidátů. Bylo to proto, že jich bylo osm a všichni měli jedno téma anti-Zeman? Logicky pak by ta debata probíhala tak, že pokud každý dostane deset minut, což tak v debatách bývá, protože to musí být vyrovnané, tak osmdesát minut bude trvat, než si vyslechnete všechny invektivy na Vaši hlavu, a pak deset minut můžete říkat, že to není pravda. Bylo to tak? Myslím, že v zásadě ano, ale kromě toho, když jste se na to podíval, no tak těch osm kandidátů tam sedělo jako holubi na hřadě a v podstatě neřekli kromě invektiv na moji adresu opravdu nic nového. A pokud odpovídali na otázku moderátora, jako co si myslí o tom, či onom, tak já jsem na podobné otázky za těch pět let odpovídal desetkrát, tak bych se jenom opakoval.
No, tak oni se tam, dokonce říkali, že se všichni skamarádili, a asi ten boj proti Vám je trochu naplňoval, protože hned po volbách se všichni navzájem začali ubezpečovat, že bojují proti Vám dál společně a budou sdílet předvolební týmy a budou si dávat navzájem billboardy a vyměňovat lidi a tak dále, a všichni se začali navzájem chválit.
Víte, pane Soukupe, ten problém je v tom, že kdyby lidé chtěli volit ať už pana Drahoše, nebo mně hned v prvním kole, tak to udělají rovnou. A to, že volili právě ty kandidáty, o kterých Vy mluvíte, svědčí o tom, že jim dávali šanci. No, a teď v tom druhém kole je zapotřebí, abychom my s panem Drahošem dali těmto nerozhodnutým a váhajícím lidem…
Tak, o ně jde.
…šanci právě formou těch televizních debat.
A tím bych to samozřejmě oddělil, o ty nerozhodnuté jde. Ti, kteří jsou rozhodnuti volit pana Drahoše a pana Zemana, ti jsou rozhodnuti a těm pravděpodobně nějaké televizní debaty těsně před volbou k jejich rozhodnutí nijak nepřispějí, respektive nepřispějí, oni ho nezmění. Ale pro ty, kteří váhají pro podporu tomu nebo onomu, anebo kteří doposud třeba nechtějí volit, anebo jsou třeba přesvědčeni o tom, že si nevyberou, že jejich kandidát třeba v prvním kole prohrál, a že si nevyberou. To může být významný argument, mimo jiné. Je pro Vás televizní debata Kennedy-Nixon a její závěry takovým mementem? Ano, to znamená, měl bych se opálit a neměl bych být zpocený.
No, já spíše myslím to, pane prezidente, že televizní diváci, tehdy byla televize novým médiem, televizní diváci říkali, že debatu prohrál Nixon, protože byl údajně neoholený, unavený, zatímco svěží a dynamický Kennedy působil jako zjevení nové doby a tak dále. Zatímco rozhlasoví diváci říkali,…Ano.
..že tu debatu…
Tam to bylo obráceně.
…vyhrál Nixon.
Ano, to je učebnicový příklad, který se neustále uvádí. No, já nevím, jestli si mám dát horské sluníčko, abych se opálil, jako byl opálený Kennedy, ale zase si myslím, že přece jenom pro diváky bude zajímavější, co my dva s panem Drahošem budeme říkat, než jak vypadáme.
A jaké jsou tedy ty hlavní, jen pár, dejme tomu tři, hlavní argumenty, kterými chcete přesvědčit v televizních debatách ty nerozhodnuté voliče anebo ty, kteří zatím váhají, jestli k volbám vůbec půjdou. Já si myslím, že by asi nebylo seriózní, abych teď svému protivníkovi v debatách předem sdělil, co na něj vytáhnu, ale mohu jenom opakovat, že to budou fakta, a že to nebudou žádné kompromitující materiály.
Pane prezidente, musím se zmínit o té kauze Femen, kdy aktivistka tohoto hnutí jaksi ve volební místnosti protestovala proti tomu, že jste údajně spojenec Putina, a polonahá vyběhla do Vaší těsné blízkosti. Co Vám problesklo hlavou, když jste viděl, co se děje? Tak já jsem si toho zpočátku nevšiml, a když jsem si toho všiml, tak mě zarazil neuvěřitelný jekot, pane Soukupe. Víte, já už jsem ve svém životě zažil mnoho zvuků, ale takový jekot jsem ještě nikdy nezažil, hrozné.
Tak ona na sebe chtěla připoutat pozornost. Tady se musím zeptat, četl jsem, že někteří kritizují Vaši ochranku, že její zásah nebyl profesionální, někteří zase říkají, že profesionální byl, myslím tedy novináře a ti různí experti, kteří se vždycky k bezpečnosti vyjadřují. Stojíte za svojí ochrankou?
Já už jsem Vám před chvílí říkal, že stojím za lidmi, kteří mně chtějí pomoci v dobré vůli, a to se týká i mé ochranky. Dokonce jsem slyšel názor, že tímto zákrokem byla zapomenuta Chrastava. Víte, co byla Chrastava, že? Pane prezidente, když jsme u Vašich spolupracovníků, zlobil jste se na svého blízkého spolupracovníka pana Kruliše, že se celou dobu hihňal? Tak jak média komentovala.
Tak on si asi myslel, že přichází fanynka, která mně chce vyjádřit svoje sympatie, a nedošlo mu, že to není fanynka, ale někdo úplně jiný.
Ona ta dáma říkala, že udělala mírumilovný protest, a že chtěla na situaci upozornit, a že se cítí nevinna. Co byste jí vzkázal? Tak víte, kdyby naše soudy jí daly nepodmíněný trest, tak bych velmi vážně uvažoval o omilostnění, protože si myslím, že zase to tak hrozné nebylo. Bylo to spíš směšné než hrozné. No, ale protože dostala malou podmínku a byla vyhoštěna, tak k tomuhle kroku nemusím přistupovat.
To byla moje další otázka, jestli uvažujete o milosti? Teď jsem Vám právě odpověděl.
Pravda je, že se to mnoho nestalo, i když samozřejmě Vaše ochranka, ochránci nemohli vědět v tom okamžiku, co se chystá, ale nakonec se toho mnoho nestalo. Dostala podmínku, myslím tři měsíce.
Tak diváci se dobře bavili, protože to televize několikrát opakovala. Já jsem se také s odstupem času docela dobře bavil, až na ten jekot, pane Soukupe.
Pane prezidente, pojďme k vyostřené atmosféře nyní před volbami. Vy jste prognostik, troufnete si tipnout, jak to dopadne?
Chraň bůh. V žádném případě ne, já samozřejmě budu rád, když bude co největší volební účast včetně těch čtyřiceti procent, které nešly k volbám v prvním kole. A čím více lidí, tím více si budu vážit volebního výsledku, ať bude jakýkoli.
Někde jsem četl, že noviny nebo internet je plný fake news. Dokonce tým pana Drahoše hned po prvním kole volby řekl, že očekává dezinformační kampaň vedenou lidmi z Vašeho týmu a tak dále. Neobáváte se toho, že něco vyštrachají na Vás? Tak podívejte se, na mě už vyštrachali dvě věci. Zaprvé, že mám amputovanou pravou nohu, a zadruhé, že umírám na rakovinu. Tak budu předpokládat, že přijde nějaká třetí věc. Ona už vlastně přišla. Koloval takový letáček, že prezident postupuje automaticky do druhého kola, což možná některé lidi přimělo k tomu, aby k prvnímu kolu nešli.
Tak uvidíme, jestli ta volební účast tedy bude vyšší. Připomenu, že v minulých prezidentských volbách byla zhruba o dvě procenta nižší ve druhém kole než v prvním kole. Tak uvidíme, jak to dopadne.
Ale teď vážně, The New York Times, slavný americký list, řekl, že tyto volby, tyto prezidentské volby jsou volbou mezi příklonem k východu a západu. Možná je to přehnaná polarizace, ale lidé to chtějí slyšet. Toto téma velmi rezonuje veřejností. Řekněte mně jasně, pane prezidente, jaké je geopolitické směřování České republiky podle Miloše Zemana? Pane Soukupe, tohle novinářské klišé, Zeman táhne Českou republiku na východ, je tak absurdní, že se téměř stydím ho vyvracet, ale kvůli Vám to udělám.
Já myslím, že kvůli divákům, pane prezidente. A kvůli divákům samozřejmě také. Tak zaprvé, jako premiér jsem přivedl Českou republiku do Severoatlantické aliance, to bylo v roce 1999. A ještě jako premiér jsem připravoval náš vstup do Evropské unie.
Zadruhé, pokud jde o Evropskou unii, tak jako prezident jsem vyvěsil na Hradě vlajku Evropské unie. To přece nedělá člověk, který chce z Evropské unie vystoupit. To, že jsem pro dobré ekonomické vztahy i s Ruskem a Čínou, není nic nenormálního. Podívejte se, francouzský prezident Macron teď byl v Číně. Uzavřel tam poměrně obrovské kontrakty například na Airbusy a další.
Asi sto osmdesát letadel za několik miliard eur.
Tak vidíte, tak to my nabídnout nemůžeme. Ale můžeme nabídnout L-410, což je také dobrý letoun nepatrně menší než Airbus. Čili domnívám se, že není možné ztotožňovat ekonomickou spolupráci s největší ekonomikou světa.
To jde o ekonomickou spolupráci. Třeba u toho Airbusu je řada českých firem, které jsou subdodavateli francouzské firmy, která finálně kompletuje Airbus. To znamená, že práce českých subdodavatelů pro Airbus je v pořádku, i když finální výrobek domlouval prezident Macron v Číně, zatímco kdyby ty samé firmy ty výrobky dodávaly do Číny, tak v pořádku není. V tomto vidíte ten rozdíl, takto to je? Já si myslím, že jako malá nebo střední země jsme pod poněkud větším tlakem než například Francie, která si může více dovolit. Vím, že když jsem jel do Číny na vojenskou přehlídku, sedmdesáté výročí vítězství nad japonským fašismem, tak Evropská unie naléhala na to, abych tam nejel. Já jsem to odmítl, protože vítězství nad fašismem, ať už japonským nebo německým, je záslužné a je zapotřebí poděkovat za oběti, které v tomto boji padly.
Takže náš vztah, členství v Evropské unii nezpochybňujete? Já jsem ho nikdy nezpochybňoval, i když jsem vždy říkal, naposledy ve vánočním poselství, že je zapotřebí chovat se tam sebevědomě, a když se nám něco nelíbí jako zrovna ty migrační kvóty, tak to máme říct.
No samozřejmě, býti členem Evropské unie přeci nemůže znamenat pouze kývat na všechno, co si ostatní země, nebo ty silnější země vymyslí.
Nemělo by to znamenat.
Ale zpochybnění to není, tak tomu rozumím. NATO je stejný případ, jsme pevnou součástí NATO.
Dokonce ještě takový, že na summitu NATO ve Varšavě jsem naléhal na to, aby aliance byla aktivnější v boji proti Islámskému státu, respektive islámskému terorismu. No, tak se nechová člověk, který chce z NATO vystoupit.
A ekonomická diplomacie je ekonomickou diplomacii a je to tedy pomoc českým firmám, nikoli příklon České republiky na východ.
Říkáte přesně totéž, co říkám já. Víte, pane Soukupe, ekonomická diplomacie je na první pohled nudná záležitost, která se nedostane na první stránky.
Promiňte, pane prezidente, ale teď nastoupil nový americký velvyslanec, a v podstatě v prvním týdnu ve své funkci začal tvrdě lobbovat za americkou firmu Westinghouse v dostavbě jaderné elektrárny Temelín. No, tak ne jenom za tuto firmu, také za helikoptéry, jak známo. U Westinghouse je trochu problém, že nedávno požádala tato firma o ochranu před věřiteli, ale mezitím se situace trošku zlepšila.
Mimo jiné, pane prezidente, víte, jak hlasovali naši krajané v Číně v prezidentské volbě?
Ano, protože to byli zaměstnanci ambasády. A pokud jde o velvyslanectví, tak tam ti pracovníci často nastupovali ještě za éry pana Schwarzenberga.
Skončil jste čtvrtý, vyhrál Jiří Drahoš v hlasování našich krajanů v Číně.
No, právě proto.
Jak hodnotíte vyjádření Andreje Babiše, který řekl, že byste měl jasně deklarovat náš příkon k západu a vysvětlit svoji ekonomickou diplomacii. Slyšel jste vyjádření Andreje Babiše, premiéra?Ano, slyšel jsem to jako radu, kterou mohu vyslechnout a usmát se, protože to dělám celou dobu. Pokud to někdo nedokáže pochopit, buď ze zlé vůle, nebo z neinformovanosti, tak je mně ho trochu líto. Ale znovu opakuju, Čína se právě v tomto roce, respektive, promiňte, v minulém roce, stala největší světovou ekonomikou. A neudržovat s ní a nerozvíjet s ní ekonomické kontakty je prostě zločin proti vlastní domácí ekonomice.
No, tak pokud my bychom to nedělali, tak naše místo by nepochybně rychle zaplnil někdo jiný.
Zcela určitě.
Ale je zřejmé, že lidé si jiné než prozápadní směřování naší země nepřejí. Možná i proto Jiří Drahoš říkal, že Rusové si přejí Vaše zvolení a pro kremelská média to platí dvojnásob, a varuje před nimi a tak dále. Jak se stavíte k téhle zjevné taktice vsunout Vás do pozice protizápadního politika? Vzhledem k tomu, že Jiří Drahoš a Bohuslav Sobotka společně prohlásili, že parlamentní volby byly ovlivňovány ruskými rozvědkami, tak já jsem to především označil za urážku českých voličů v těch parlamentních volbách. A kromě toho jsem zjišťoval, jaké důkazy pan Drahoš pro své tvrzení má. BIS prohlásila, že nemá žádné informace o takovém ovlivňování. Pan Drahoš pak prohlásil, že pro to nemá důkazy, ale myslí si to. No, tak to je trochu málo.
Tak je zřejmé, že se tím vychází vstříc poptávce lidí, kteří nechtějí slyšet, nepřejí si jiné než prozápadní směřování naší země. To je celé.
Ale já si především myslím, že naši lidi jsou dostatečně rozumní, aby se neobávali toho, že za každým stromem číhá ať už ruský nebo americký špion.
Pane prezidente, pojďme nazpět k těm prezidentským debatám. Jak jsme říkali, to bude část předvolební kampaně, která bude velmi důležitá zejména pro ty nerozhodnuté nebo váhající voliče. Jak si vysvětlujete teď ten rozpor. Vy jste přijal čtyři a pan Drahoš říká, že přijme dvě. Dopředu deklaroval to, že chce debatu v České televizi. No, tak ta je zjevně jemu nakloněná a má trošku problém s vyvážeností, jak bylo uvedeno ve studii Fakulty sociálních věd. To znamená, je zřejmé, že přijímá nabídku od televize, která je mu nakloněná aspoň tak, jak se domnívá. A na druhou stranu tedy váhá nad nabídkami ostatních televizí. Jak to dopadne, co by se mělo stát? Tak já si myslím, že by bylo nejrozumnější, aby přijal nabídku všech čtyř televizí. Komu se to stane a kdo to má? Takže proč toho nevyužít a zejména pro diváky to bude důležitá informace.
My, televize Barrandov, máme rezervovaný čas v pondělí ve 20:15, počítáme s ním, Vy jste naše pozvání přijal. Přijdete určitě? Já přijdu tak či onak. A jestli přijde můj oponent nebo konkurent, to se musíte zeptat jeho.
No, já za sebe můžu říci jenom to, že ve všech pořadech, diskuzních pořadech, se snažím, jak se říká ve fotbale, pískat rovinu. Nenadržovat nikomu, ať si někdo píše na sociálních sítích, co chce. Tedy prostřednictvím televizní obrazovky mohu vzkázat panu Drahošovi a jeho týmu, že to bude fér, pokud se rozhodne přijmout pozvání do televize Barrandov.
A on už u Vás, myslím, i několikrát byl, ne? Ano byl, byl.
No, tak vidíte.
Tak doufám, že účast u nás vyhodnotil jako fér.
No, je tady ještě jedna zajímavá věc. Prominentní komentátor České, nebo moderátor, komentátor České televize Václav Moravec řekl, že moderovat debatu s Vámi nebude. Mezi Vámi a panem Drahošem nebude, protože nechce být hromosvodem Vaší kritiky nebo hromosvodem kritiky České televize, a chce jaksi ustoupit. Česká televize na to reaguje poměrně zmateně. Říká, že nemá náhradu, pak se spekuluje, že náhradu má, a tak dále. Já jsem zaregistroval to, že Váš kancléř Mynář údajně telefonoval vedení České televizi a říkal, že si nepřeje, aby tu televizní debatu moderoval Václav Moravec.
Ale podívejte se, mně je to celkem jedno. Samozřejmě, že mezi Václavem Moravcem a mnou existuje určité napětí, které bylo vyvoláno tím, že podle mého názoru uvedl v jedné debatě nepravdivé informace. Na druhé straně pokud tam Česká televize Václava Moravce nechá, tak se kvůli tomu na hlavu stavět nebudu.
To znamená, přijmete. Víte, mně to přijde trochu zvláštní, aby jaksi kancléř se vyjadřoval k osobě moderátora, to by skutečně mělo být rozhodnutí České televize.
Samozřejmě.
A potom, zda přijdete nebo nepřijdete, je rozhodnutí Vaše.
Ne, já v každém případě mohu slíbit, že do všech čtyř televizí přijdu.
Nejsou někdy Vaši lidé aktivnější, než byste si přál? Ale to se stává velice často. Stává se to v armádě, stává se to v byznysu. Proč by se to nestávalo i v politice?
Na druhou stranu je podle Vás v pořádku, že zaměstnanec České televize si klade tyto podmínky a říká, kterou práci přijme a kterou práci nepřijme? Teď mluvíte o Václavu Moravcovi?
O panu Moravcovi.
Ale podívejte se, byly doby, kdy jsme si docela rozuměli, a já ve vzpomínce na tyto dávno minulé doby bych tohle téma ponechal stranou.
Já mohu garantovat a veřejně prohlásit, že jste po mně nikdy nechtěl otázky dopředu, nikdy jste se mnou nekonzultoval žádné okruhy a vždycky, když natáčíme, tak ty otázky se dozvíte až tady v křesle před kamerou. To mohu garantovat a to je fér. Nejste trochu nervózní před těmi televizními debatami? Přeci jenom už jste dlouho v žádné nebyl? Ani ne. Koneckonců i s Vámi je to debata, pane Soukupe. Já nejsem nervózní, já jsem trošičku unavený, protože se musím Vám i Vašim divákům přiznat, že mně před dvěma dny řezali vnitřní stranu tváře. Byl to takový malý absces, tak snad už je to v pořádku. Ťukám na dřevo, ale pořád mě to ještě trošku bolí, a tak se omlouvám, že nejsem tak soustředěný na Vaše otázky jako jindy.
Já tedy rozdíl nevidím, ale věřím, že se brzy dáte dohromady. Tyhle ty zákroky v ústní dutině jsou nepříjemné obvykle.
Pane prezidente, premiér Babiš a šéf hnutí ANO Vám dal takové dvě nevyžádané rady. Jedna je, o té jsme hovořili, že se máte jasně vyjádřit k tomu, kam naše země směřuje. Asi vnímá podrážděnost lidí, pokud by byla jiná než prozápadní. A druhá, že máte vyměnit tým spolupracovníků. A dokonce jmenovitě řekl, že se máte zbavit kancléře Mynáře a poradce Martina Nejedlého.
Kdybych chtěl být ironický, ale já v životě ironický nebyl, tak bych řekl, že ani jeden z těchto dvou lidí není trestně stíhaný, není samozřejmě ani odsouzený a nebylo vůči němu vzneseno žádné obvinění. Tak proč bych se jich zbavoval?
Ale tým Vašich spolupracovníků, zejména tyto dvě osoby, jsou takovým evergreenem českých médií. To nemůžete popřít. Myslíte si, že Vám ta debata o těch dvou lidech, o panu Mynářovi a o panu Nejedlém, škodí? Po třetí budu opakovat to, co už jsem Vám řekl dvakrát. Člověk má být loajální vůči svým přátelům. A na druhé straně má argumentovat.
Tak pokud jde o kancléře, žádný zákon neukládá kancléři, aby měl bezpečnostní prověrku. On ji ostatně má, byť na stupeň vyhrazené. Frajeřil, řekl si o prověrku na stupeň přísně tajné, tu nedostal, odvolal se k soudu, aby náš rozhovor byl trochu živější, mohu Vám prozradit, snad se na mě kancléř za to nebude zlobit, zprávu z předsálí, když se to tenkrát projednávalo, cituji, ‚kdyby si ten blbec řekl o prověrku na stupeň tajné, tak ji teď má‘, konec citátu. No vidíte, když chcete všechno, nedostanete nic.
Tak ti Vaši odpůrci to jako argumenty používají. Dobře, vysvětlil jste to. No, ono, víte, změny v týmu dělal i profesor Drahoš, Jiří Drahoš, ten druhý kandidát, který jaksi chce jít na Hrad s čistým štítem, jak píše na billboardech. Tam je zajímavá jedna věc, Jakub Kleindienst, což byl významný člen jeho volebního týmu, se zapletl do kauz Davida Ratha, nebylo to všechno v pořádku. Mimo jiné Jakub Kleindienst není tak nevýznamnou postavou jeho týmu, protože byl to ten člověk, který s podporou těch několika desítek tisíc podpisů, myslím, že Jiří Drahoš jich měl přes osmdesát tisíc, navrhoval Jiřího Drahoše jako prezidenta.
Měl jich víc, měl jich víc, pane Soukupe, osmdesát tisíc měl pan Horáček.
Ano, máte pravdu, promiňte.
A pan Drahoš měl kolem sto třiceti tisíc.
Sto dvacet šest tisíc myslím, ano, máte pravdu, promiňte. No, ale každopádně s těmito podpisy pan Kleindienst navrhoval pana Drahoše za prezidenta. U Vás to byla Vaše žena, paní Zemanová. To znamená, je tady paní Zemanová, pan Kleindienst, byly ty osoby, které navrhovaly své kandidáty za prezidenta. A Jiří Drahoš hned po volbách řekl, že roli pana Kleindiensta ve volebním štábu velmi upozadí, a že už nebude tak viditelný a nebude zastávat tak odpovědnou práci. Tím vzal trochu vítr z plachet v negativní kampani. Vy jste tedy zůstal se svými spolupracovníky a chráníte je dál? To jistě, ale ze stejného důvodu až dojde k těm debatám s panem Drahošem, tak se nebudu soustřeďovat na pana Kleindiensta a jeho údajnou spolupráci s Davidem Rathem. Myslím si, že si to máme rozdat sami mezi sebou, a nemluvit o lidech, kteří tam nebudou.
Dobře, pane prezidente, pojďme k otázkám na vládu. V úterý vláda důvěru nedostala. Počítal jste s tím? Všichni jsme tvrdili, včetně tohoto pořadu, že důvěru nedostane, ale byla to velmi snadná prognóza.
A nyní je na Vás určení termínu přijetí demise prezidentem republiky. Kdy tak učiníte? Asi příští týden, ale pletete se, protože termín přijetí demise není vůbec podstatný. Podstatný je termín jmenování nové vlády. A teď jde o to, jak velký bude časový interval mezi těmito dvěma věcmi, tedy mezi přijetím demise a mezi jmenováním nové vlády. Já jsem se jednoznačně zavázal, že se pokusím vytvořit časový prostor, aby bylo možné jednat, a to samozřejmě především s těmi, kteří jsou ochotni za určitých podmínek vládě dát důvěru nebo podporu.
Oni se začaly dít věci. Zdá se, že Andrej Babiš začíná trochu spěchat. Dokonce třeba Jan Hamáček se vyjádřil k tomu, že dovede si představit jednání o koaliční vládě na původním půdorysu. To znamená ČSSD, ANO a lidovci. Babiš dokonce řekl, že za určitých okolností by si dovedl představit, že by nebyl premiér. On tedy řekl, že to závisí na rozhodnutí hnutí ANO. Myslíte si, že začíná spěchat?
Je potřeba si uvědomit, že do určité míry výsledek prezidentské volby bude ovlivňovat šíři tohoto intervalu, který bude mít k dispozici. To je asi každému, kdo pozoruje naši politickou scénu, jasné. Já pouze zastávám názor, že strany spolu mají mluvit, že mají hledat programové i personální kompromisy. Vy jste o něčem takovém mluvil ve spojitosti se sociální demokracií, proč ne proboha. Jsou i další, které by s Babišem rády spolupracovaly. Tak je dejme dohromady a snažme se trošku vytvořit tlak, aby ta spolupráce byla dohodnuta.
Ale hnutí ANO je Babiš. Nikdo nevolil hnutí ANO kvůli ničemu jinému než Babiše. Hnutí ANO bez Babiše podle mého názoru není a říkat, že Babiš nemusí být předsedou hnutí, nemusí být předsedou vlády. No, to si asi voliči nepředstavují.
V Polsku máte obdobnou situaci. Strana právo a spravedlnost, kde Jarosław Kaczyński je takovou šedou eminencí, která není bezprostředně ve vládě, není ani prezidentem, ale přece ho každý uznává a každý ví, že on je ten spiritus movens polské politiky.
Pojďme ke kontroverzním otázkám. Pane prezidente, ta dosavadní architektura sestavování vlády je zcela zřejmě postavená na Vaší osobě ve funkci prezidenta. Myslíte si, že celá představa tak, jak si pan Babiš i většina komentátorů i ostatních politiků myslí, se v případě Vašeho nezvolení zhroutí? Nezhroutí, ale zcela určitě se může změnit. Pokud pan Drahoš dodrží svoje předvolební prohlášení, no tak zřejmě pana Babiše nejmenuje znovu premiérem, a v takovém případě se bude hledat jiný premiér. Sice nebylo řečeno, kdo by to měl být, ale bylo spíše řečeno, co nebude, než co bude.
Ono je zřejmé, že pokud nebudete prezidentem, aspoň tak to čtu já, tak s největší pravděpodobností skutečně Andrej Babiš druhé pověření k sestavení vlády nedostane. Okamžitě po skončení prvního kola voleb Jiří Drahoš řekl, že preferuje koaliční vlády nikoliv menšinové vlády, a že Andrej Babiš by to jmenování jisté neměl. Jiří Drahoš řekl, že bude uvažovat i o dalších osobách, například o druhém v pořadí, což je Petr Fiala. Současně Petr Fiala velmi hlasitě začíná říkat, ať nyní již neděláte nevratné kroky. Dá se to tak vysvětlit, že Petr Fiala by v případě zvolení Jiřího Drahoše byl pravděpodobně pověřen druhým pokusem o sestavení vlády?
Já nechci spekulovat, co by udělal pan Jiří Drahoš, ale chtěl bych Vaším prostřednictvím vzkázat Petrovi Fialovi, že prezident do 8. března tohoto roku vykonává svoji funkci v pětiletém funkčním období a není jakkoli omezen.
Víte, mně přišlo zvláštní, a já jsem to možná potom pochopil, já jsem moc nechápal, proč ODS si svůj sjezd naplánovalo na datum prezidentských voleb. A možná jsem to pochopil, když jsem poslouchal v přímém přenosu České televize v průběhu prezidentských voleb velmi emotivní projev Petra Fialy, který říkal, nevolte Miloše Zemana. Myslíte si, že už byli domluveni?
Kdo s kým?
Pan Drahoš s panem Fialou.
Já jim do mozku nevidím a jejich telefony neodposlouchávám.
Petr Fiala a Miroslav Kalousek, se zdá, začínají výjimečně souznít.
To, že pan Kalousek preferuje pana Drahoše na Hrad, to už řekl několikrát veřejně a to není nic nového.
Souhlasíte s tezí, že pokud nebudete prezidentem, znamená to konec Andreje Babiše v politice pravděpodobně? Pane bože, proč?
Víte, logicky, dovedete si představit, že druhý nejbohatší muž s majetkem v desítkách miliard korun, ve věku přes šedesát roků, Andrej Babiš, na podzim se stal důchodcem, jak sám mi říkal v rozhovoru, sedí čtyři roky v Poslanecké sněmovně v opozičních tvrdých lavicích a nechá si nadávat od Marka Bendy? Je to úděsná představa, téměř masochistická, to máte pravdu, ale já si myslím, že tak, jako Andrej Babiš dokázal vybudovat jak prosperující podnik, tak prosperující politické hnutí, tak že by se velmi snadno obešel i beze mě.
Myslíte si, že druhé kolo prezidentské volby bude do určité míry plebiscitem o tomto rozložení politických sil, které jsme řekli?Já vím, že se občas tvrdí, že existuje jakýsi pakt mezi Andrejem Babišem a mnou. Žádný pakt reálně neexistuje. My se v něčem shodujeme, v něčem lišíme. A nemyslím si, že je na tom něco špatného. Byla by hrozná nuda, kdyby se dva lidé ve všem shodovali.
Pane prezidente, nechme tedy domácí politiku domácí politikou. Za dva dny uplyne jeden rok od doby, kdy je Donald Trump ve funkci amerického prezidenta. Jaký to pro Donalda byl rok? Úspěšný, neúspěšný? Já si myslím, že si ohmatával terén. A tím terénem samozřejmě nemyslím ženy, ale politické prostředí včetně svého aparátu v Bílém domě, ve States Departmentu i jinde. Tak zaprvé zjistil, že mu tam Barack Obama zanechal několik nášlapných min, které vybuchly.
A zadruhé někdy, například právě v tom boji proti migrantům, podnikl kroky, které mu Federální soud zrušil. Měl si předem ověřit, že některé kroky podnikat nemůže, protože mu to Federální soud zablokuje. Na druhé straně mně bylo sympatické jeho rozhodnutí, že konečně přesune ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Kéž by těchto rozhodnutí bylo víc.
Já jsem četl, myslím v pondělí, závěry výzkumu veřejného mínění, který si objednal list Washington Post a televizní stanice, americká televizní stanice ABC News. A z toho výzkumu vyplývá, že pouze třicet sedm procent Američanů důvěřuje jeho politice, což je za sedmdesát let nejméně. Je to méně, než měl Ronald Reagan, méně, než měl Barack Obama. Nesvědčí to o trochu neobratnosti? Tak nezapomeňte, že je to člověk bez politické zkušenosti. On to byl byznysmen, stavitel mrakodrapů Trump Towers, že ano. A do politiky vlastně přišel poprvé. Zatímco Reagan, i když se mu vyčítalo, že je herec, tak byl předtím guvernér Kalifornie, a tak dál a tak dál. Jinými slovy tahle ta nezkušenost je u člověka, který se nikdy v politice nepohyboval, docela přirozená.
Jeho oponenti tvrdí, že degradoval politiku na úroveň sto čtyřiceti znaků, což je tedy ten Twitter, jeho slavný Twitter. Dokonce se říká, že pokud by Donald Trump přestal používat Twitter, akcie té firmy by klesly o dvě miliardy dolarů.
Je to možné, ale podívejte se, tady mluví bledá závist, protože ty tweety lidé čtou, citují, a kdyby toho nebylo, no tak Trump nebude tweetovat.
I já jsem jeden z jeho odběratelů nebo followerů, jak se říká.
No tak vidíte, zatímco přiznávám se, že já ne.
Jaký je význam sociálních sítí a komunikace přes sociální sítě? U Donalda Trumpa vidíme, že již to není žádná legrace. Váš mluvčí Jiří Ovčáček sociální sítě také velmi používá pro oficiální komunikaci Pražského hradu. Bude ten význam stoupat? Asi ano. Podívejte se, já jsem nedávno četl statistiku, že sedmdesát šest procent českých domácností má internet. No a z toho logicky vyplývá, teď už to možná bude osmdesát procent, že když už ten internet máte doma, tak ho budete chtít využívat.
Ještě jedna otázka související s marketingem a Donaldem Trumpem. Když kandidoval Donald Trump, byl označován za anti-Obamu. To byl takový brand jeho, label. Mě zaujalo to, že v podstatě všichni kandidáti v prezidentské volbě jsou teď zase anti- Zeman. Všiml jste si té labelizace, té značkovosti volebních kampaní? Dobře, ale tím pádem se téměř neliší jeden od druhého. A to je samozřejmě škoda. Podívejte se, každá kampaň je namixovaná ze dvou komponent. Vymezovat se proti něčemu, případně proti někomu, ale také vymezovat se pro něco. A když ta druhá komponenta skoro chybí, anebo se redukuje na několik povšechných frází typu, že v politice máme být slušní a tak dále, tak bohužel ta negativní kampaň, je-li přehnaná, se nakonec obrací proti svému autorovi.
Ono totiž v marketingu existuje a skutečně funguje teorie kyvadla. Lidé prostě touží po změně, po změně spotřebitelské, ať jsou to potraviny, auto a tak dále. Dovozuje se, že i v politickém marketingu kyvadlo funguje také. Ty nálepky anti-něco možná vychází vstříc prostě té touze po změně. Nic jiného to neznamená. Je to jen marketingová věc.
Ano, například pokrmový tuk je anti-máslo, abych Vás tedy parafrázoval. Ale ne, já si myslím, že není zneužívanější pojem v politice, a ne jenom v politice, než je pojem změna, protože ta změna může být i změnou k horšímu. A tady se automaticky předpokládá, že každá změna je pozitivní.
V zahraniční politice zůstaneme ještě u několika dalších otázek. Francouzský prezident Macron se tento týden jasně vyjádřil, že si nepřeje obnovení toho uprchlického tábora v Calais, i když tam zůstává dále ještě pět set uprchlíků, a upozornil na to, že stoupá počet uprchlíků hlavně mladistvých, a že je to společenský problém. Jmenoval Eritreu a Etiopii. Zůstáváte Vy, Miloš Zeman, ve svém názoru na uprchlíky stejně neoblomný jako dřív? Co to znamená neoblomnost? Tak například Eritrea nebo Etiopie rozhodně nejsou státy, kde by zuřila občanská válka. I když v Eritrei je dosti krutý režim, ale k občanské válce tam zatím nedošlo. Jinými slovy, jestliže emigranti přicházejí z těchto a dalších zemí, přicházejí z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů politických nebo humánních. A můj názor je neměnný, říká, deportujme tyto lidi a na druhé straně v zemích jejich původu se jim snažme pomoci.
Nemohu se nezeptat, Váš protikandidát Jiří Drahoš ve vztahu k uprchlíkům není tak radikální, ale zase není příliš pozitivní. Chce tak trochu pootevřít vrátka. Dokonce před časem podepsal tu výzvu vědců, která byla vůči uprchlíkům velmi pozitivní. Ale bylo to přeci jenom, přiznejme, že to bylo v jiné době, v jiné atmosféře. Dnes by pravděpodobně už…
A především netušil, že bude kandidovat na prezidenta.
Tak je to možné, ale buďme spravedliví, bylo to v jiné době, v jiné atmosféře. V té době jsme nemohli tušit, jak velmi velkým se stane problém uprchlíků alespoň v mínění lidí. Je to reálné přijmout tedy těch dva tisíce šest set uprchlíků, které říká pan Drahoš? Znáte pohádku o Jezinkách, pane Soukupe? Jen dva prstíčky tam strčíme a jen se ohřejeme, hned zas půjdeme. Teď v Evropské unii probíhá spor o relokační mechanismy. To nejsou kvóty. Pozor, to je to, čemu se říká Dublin II, kdy původní Dublin znamenal, že máte požádat o azyl v první bezpečné zemi. Dublin II toto prolamuje, takže ta relokace může znamenat, že nám Evropská komise přisoudí další a další tisíce uprchlíků podle toho, jak rychle zejména z Afriky budou přicházet.
Takže Vaše stanovisko je jasné. Ty dveře ani nepootevírat, abychom nedopadli jako s těmi Jezinkami? Protože Smolíček Pacholíček by asi dopadl špatně.
Dalším velmi diskutovaným tématem je vztah k Evropské unii, k takzvanému tvrdému jádru Evropské unie. A moje otázka je, co je to tvrdé jádro Evropské unie? Je to tedy jádro těch, kteří kývají tomu většinovému názoru? Je tedy správné být potichu a kývat, nebo se prostě ozvat?Tak kdysi to tvrdé jádro bylo vnímáno jako motor, který byl tvořen Francií a Německem, to platilo dlouhodobě. Do jisté míry to zřejmě bude platit i teď. Další definice tvrdého jádra by byla ztotožněním tvrdého jádra s eurozónou, ale tady bych namítl, že země, které nejsou v eurozóně, mají často o něco lepší hospodářské výsledky.
Tak on je asi rozdíl mezi praktickými připomínkami a jaksi patolízalským přikyvováním.
No dobře, ale v každém případě já se teď zabývám tou definicí a myslím si, že tady je asi nejrozumnější dohodnout se na takové integraci, která je v zájmu všech. To znamená, že nemůžete nikoho přehlasovat. Tak co je v zájmu všech? Dám zase ten konkrétní příklad. Ochrana vnějších hranic Evropské unie. To je opravdu v zájmu všech zemí.
Ale přesto to není proevropské. Mimo jiné několik regulací, které mi tak vyvstávají na paměti, byly prospěšné. Třeba zrušení roamingu nebo snížení poplatků za placení kartou. To jsou věci, které se dotýkají každého z nás v případě, že jedeme někam na dovolenou nebo podobně. Já jsem se k tomu samozřejmě vrátil znovu, k této problematice, proto, aby bylo zřejmé, jestli tedy spin doktoři Jiřího Drahoše a některých dalších kandidátů, kteří Vás označují za protievropského, mají pravdu, abyste dostal prostor své stanovisko vysvětlit, tak snad to bylo řečeno.
Já už jsem ho vysvětloval mnohokrát a vždy jsem říkal, že můj sen, o kterém jsem dokonce napsal několik knih, je, aby se Česká republika přiblížila evropskému, skandinávskému modelu sociálního státu. Takže jak vidíte, jsem inspirován Evropou, a nikoli jinými kontinenty.
Pane prezidente, to bylo vše, co jsme mohli říci. Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně sil do závěrečné fáze kampaně. Ještě týden.
Ještě týden, a pak se buď spolu setkáme naposledy a bude to příjemné a přátelské rozloučení, anebo budeme pokračovat dalších pět let. O tom rozhodnou voliči.
A to je dobře.
Včetně diváků televize Barrandov. Děkuji Vám za rozhovor, pane prezidente, ještě jednou.
Já také.
Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 18. ledna 2018
