Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Ministerstvo zahraničí Ruska: USA se zabývají vytvořením alternativních orgánů moci v Sýrii

$
0
0

22. 1. 2018       zdroj
Působení USA v Sýrii je zcela v rozporu s jejich závazky vůči Radě bezpečnosti OSN, prohlásil Sergej Lavrov. USA se zabývají utvářením alternativních orgánů moci v Sýrii. Uvedl to ministr zahraničí RF Sergej Lavrov 19. ledna na tiskové konferenci k výsledkům pracovní návštěvy v New Yorku. "Před několika dny Američané oznámili vytvoření "pohraničních bezpečnostních sil" v Sýrii, ale dnes řekli, že se jim správně nerozumělo, že žádné síly nevytvářejí. Ale skutečnost, že USA se vážně zabývají vznikem alternativních orgánů moci na obrovské části syrského území - to je fakt", cituje Lavrova televizní kanál RT.


Ministr zahraničí Ruska zdůraznil, že to je v naprostém v rozporu s vlastními závazky USA ohledně zachování "pozitivního postoje k suverenitě a územní celistvosti Sýrie", které učinili i v Radě bezpečnosti OSN.

V této souvislosti Lavrov také připomněl, že americký ministr zahraničí Rex Tillerson dříve uvedl, že jediným cílem Washingtonu v Sýrii je vítězství nad terorismem.

Jak informační agentura Regnum informovala, 14. ledna zástupce mezinárodní koalice v čele s USA Thomas Bill oznámil zahájení utváření "pohraničních bezpečnostních sil" v Sýrii. Podle jeho vyjádření bude jednotka, čítající 30 tisíc osob, vytvořena na území pod kontrolou koalice na základě Syrských demokratických sil, které Washington považuje za spojence.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se však rozhodně proti této myšlence postavil a prohlásil, že USA vytvářejí "teroristickou armádu poblíž tureckých hranic, což ohrožuje bezpečnost Turecka". Slíbil, že turecká armáda při první hrozbě ze strany "pohraničních bezpečnostních sil" pošle proti nim zbraně.

18.ledna list The Wall Street Journal uvedl, že americké orgány kvůli postoji Ankary rychle ruší své plány na vytvoření "pohraničních bezpečnostních sil" v Sýrii.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Akce D.O.S.T. podporuje Miloše Zemana - Prohlášení Akce D.O.S.T k druhému kolu prezidentské volby

$
0
0
22.1. 2018 posláno redakci NR 
Akce D.O.S.T. již přes deset let pečlivě sleduje naši politickou scénu a průběžně podporuje všechny politické jevy i jednotlivé osobnosti, které stojí na straně naší vlasti, národa, tradičního evropského způsobu života a tradičních institucí. Jako první jsme přesně vymezili hranici, která odděluje fronty tiché občanské války zuřící nejen u nás, ale v celé naší civilizaci.
Dnes se o tomto politickém boji mluví celkem otevřeně. Každé volby kdekoliv v Evropě jsou aktivací tohoto konfliktu, který se jako ponorná řeka vždy znovu objevuje a pak na chvíli zmizí. Vždy se však objeví mohutnější a na delší dobu. Strany konfliktu jsou zřejmé. Nezúčastněný pozorovatel okamžitě pozná osobnost na naší straně podle toho, že je na ni podnikán mediální hon, je vystavena pomluvám a pokusům o diskreditaci.

Současná štvanice na prezidenta Miloše Zemana stačí k tomu, abychom rozpoznali, na které straně stojí. Ačkoliv není odpůrcem Evropské unie, plně ho podporujeme a doufáme, že z pozice prezidenta České republiky bude dalších pět let statečně hájit naši vlast proti invazi mimoevropských populací a bude i nadále hájit české národní zájmy. To naprosto nelze předpokládat u jeho protivníka, muže temné minulosti, podezřelých vazeb v současnosti a do budoucna připraveného plnit vůli domácích i zahraničních globalistů.

Praha 21. ledna 2018

Mgr. Petr Bahník - předseda Akce D.O.S.T.

Mgr. Michal Semín - místopředseda Akce D.O.S.T.

PhDr. Jiří Hejlek - člen předsednictva Akce D.O.S.T.

"Milovali jsme vás a pak bác! V jednom okamžiku jste nás ztratili", říká Margarita Simoňjan Americe

$
0
0

Margarita Simoňjan
22.1.2018, Petr Ďoubalík

Hlavní redaktorka televizního kanálu RT a agentury Sputnik Margarita Simoňjan (1980) dala nedávno interview CBS - jedné z nejsledovanějších amerických TV. Rozhovor je označován jako "skandální". Rozhovor vedla zasloužilá redaktorka Lesley Stahl (1941).


Viděl jsem ho a moc se mi líbil. Je tam jedno místo, které mě zaujalo nejvíce, protože jsem si uvědomil, že Margarita vyjádřila i můj pocit, moji zkušenost.



Vzpomněl jsem si, jak jsem v roce 1999 ladil jugoslávské stanice, abych slyšel, co se tam děje. Jak jsem nevěřil, že je něco takového možné. Seděl jsem pod rádiem, skřípal zubama a cítil strašnou bezmoc. Bombardování Jugoslávie definitivně rozbilo růžové brýle nejen Margaritě Simoňjan, Rusům a mně, ale myslím, že i mnohým z vás.

V ruském diskusním pořadu "60 minut" se toto interview rozebíralo a Margarita ještě více vysvětlila, jak se měnil její pohled na USA. Udělal jsem k této pasáži pořadu titulky.

Kolem 20. vteřiny Margarita jmenuje dvě americká média, která vysílají v RF v ruštině - Hlas Ameriky a "Настоящее Время" (Nastojaščee Vremja, Current Time, Současná Doba, Právě Dnes), v titulcích jsem napsal " ...zvýšit financování kontrapropagandy "Hlasu Ameriky" a "Aktuálně...". Není to přesné, ale snad se v tom vyznáte.

Videa jsem pro jistotu vložil 2, jsou úplně stejná, se stejnými titulky. Jsou na různých youtube kanálech. Kdyby jedno zmizelo, druhé je jako záloha. 


V ruském pořadu "60 minut" se rozebíralo toto doporučení amerických senátorů (níže překlad):

















Doporučení pro odpor ruskému hybridnímu útoku na demokracii
-Obnovit vedoucí postavení prezidenta a mobilizovat národ 
k odplatě
-Vytvořit speciální výbor na principech a struktuře analogický antiteroristickému (s účastí všech výzvědných služeb)
-Zvýšit financování kontrapropagandy ("Hlas Ameriky" a "Nastojaščee vremja")
-Aktivizovat podporu demokratických politiků a iniciativ v Rusku
-Najít a zmrazit špinavé peníze Kremlu


Další videa na toto téma:
O pořadu CBS - Margarita bodovala u diváků
https://www.youtube.com/watch?v=j-iMb3RwR0Y
https://www.youtube.com/watch?v=hLA7XBaFkwY
https://www.youtube.com/watch?v=aHVnADPwLes
Originál pořadu, fragmenty, anglicky
https://www.youtube.com/watch?v=61cgdldy4Vc
https://www.youtube.com/watch?v=GAiVCRMCaSg

Publikováno na NR 19.1. 2018 s českými titulky
http://www.novarepublika.cz/2018/01/na-margarite-simonjan-si-vylamal-zuby.html
https://www.youtube.com/watch?v=hczTfYMq3fw
Starší videa:
201702
https://www.youtube.com/watch?v=XemAVaMr24Y
201711
https://www.youtube.com/watch?v=Gfwik8QZzDQ&t=185s
Margarita čte americkou báseň
https://www.youtube.com/watch?v=CO5Wn5yLe3k















Jiří Drahoš: Nejsem vítač běženců, je to lež! Tvrdí dnešní kandidát na prezidenta ČR, přitom se sám před třemi roky podepsal pod petici vítačů; může být tento profláknutý lhář důvěryhodnou hlavou našeho státu?

$
0
0
Břetislav Olšer
22.1. 2018   Rukojmí
Kandidát na prezidenta Česka akademik Jiří Drahoš sice dnes tvrdí, že není vítač migrantů, přitom nedávno byl signatářem petice na jejich podporu. Srdceryvně v ní stojí psáno:
„O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich skutečné názory či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů...“ dnes by pan Drahoš zapřel nos mezi očima; kdepak je dnes? Ticho po akademické pěšině...

Čeští vědci však v petici mluvili až o důsledku, aniž by jako špičky české vzdělanosti pomysleli napřed na příčinu běženecké invaze do Evropy. Vskutku vědecké jednání, plné smysluplnosti, nebo snad jen plané kecy, jak se zviditelnit "Výzvou proti strachu a lhostejnosti"? Ve společném prohlášení v petici společně odmítli vyvolávání strachu a nenávisti v souvislosti s přílivem uprchlíků do Evropy...

Zde je tento pamflet i s chlupama: Vědci proti strachu a lhostejnosti, petice sepsána v roce 2015:

Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace. Cílem této výzvy není agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům. Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost - dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti. Vadí nám, že politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou.

Jsme vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů, lidé, jejichž základní schopností i hodnotou by mělo být kritické myšlení, schopnost nazírat problémy nezaujatě, pracovat s informacemi, rozeznat fakta od hypotéz a nedopouštět se manipulací. Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí. Toto téma musí být předmětem diskuze, ta však musí být vedena s chladnou hlavou a na základě faktů.

My, zde podepsaní vědci a vědkyně, pracovníci akademických a výzkumných institucí, jsme velmi znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich skutečné názory či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají. Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy přející té či oné skupině cizinců smrt. Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum.

Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.

Apelujeme na média, aby si uvědomila svou nesmírnou moc nad názory společnosti. Informujte pravdivě a s chladnou hlavou, nešiřte vykonstruované senzace a paniku. Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Užívejte ji zodpovědně a citlivě. Historie učí, že strach plodí nesvobodu. Svoboda slova, zneužitá ke lži a očerňování nevinných, zabíjí sebe samu.

Především ale prosíme veřejnost, každého jednoho z vás, tedy nás, o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět! Své názory musíme stále znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem. Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí. Nenechme se manipulovat podvodníky, kteří do nás zasévají falešné důvody ke strachu a sklízejí jeho plody jen k vlastnímu užitku, ať jsou jím hlasy ve volbách či sledovanost médií. Nevěřme každé senzaci.





Pamatujme, že čím více je zpráva šokující či děsivá, tím dále bývá od pravdy. Ověřujme si informace, které utvářejí naše názory – mnohdy stačí několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství. Neodvracejme se od cizího neštěstí! Je naivní a nebezpečné myslet si, že se můžeme uzavřít před světem a ignorovat jeho problémy. Naopak, čím aktivněji pomůžeme s jejich řešením, tím méně na nás v budoucnu dopadnou. Zajímejme se o dění ve světě, snažme se porozumět skutečným příčinám zla a hledejme způsoby, jak mu společně čelit.

Výzvu již v roce 2015 podepsalo 3499 vědců a vědkyň:


Prof. PhDr. Martin Bílek, Ph.D. Univerzita Hradec Králové

Prof. Jan SokolFakulta humanitních studií UK

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby + Česká zemědělská univerzita

Prof. Jaroslav Miller, MA, PhD Rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Prof. Ing. Petr Moos, CSc ČVUT

Prof. RNDr. Jan Palous, DrSc. Astronomicky ustav, v.v.i. CAV

Doc. PhDr. Ing. Milan Znoj, CSc. Ústav politologie, FF UK

Prof. PhDr. Pavel Říčan, CSc. Psychologický ústav AV ČR

Prof. RNDr. Evžen Amler, CSc. Ústav biofyziky, 2. LF UK

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. ÚMG AV ČR

Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Fyziologický ústav AV ČR

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. Orientální ústav AV ČR

Doc. Mgr. Martin Čapský, Ph.D. Ústav historických věd, Slezská univerzita v Opavě

PhDr. Michael Romancov, Ph.D. Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK Praha

RNDr. Jiří Grygar, CSc. Fyzikální ústav AV ČR

Prof. Miroslav Petříček, Dr. FF UK

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. Český egyptologický ústav FF UK

Prof. Ing. Jiří Drahoš, Dr.Sc. AV ČR

prof. PhDr. Olga Lomová, CSc. Ústav Dálného východu, FF UK

Prof. Dr. Ing. Michal Pěchouček , MSc CVUT FEL

Doc. Dr. phil. Pavel HimlFHS UK

prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze

PhDr Pavel Dubec, PhD FF UK

Prof.Ing. Ivan Stibor, CSc. Technická univerzita v Liberci

Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. Univerzita Karlova v Praze a UOChB AV CR

Prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc. Husitská teologická fakulta UK + Filozofická fakulta UK

Prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc. Fakulta sociálních věd UK

Prof. Ing. Rudolf Žitný, CSc. ČVUT Fakulta strojní

Prof. Pavel JungwirthÚOCHB AV ČR

doc. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. FSV UK a AV ČR

Ing., RNDr. Vladimír Krylov, Ph.D. PřF UK

Prof. Martin C. PutnaFHS UK

Prof. PhDr Eva Hajičová, DrSc Univerzita Karlova v Praze

Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. Filosofický ústav AV ČR

Ing. Ivan Chvatík, Dr.h.c. Archiv Jana Patočky, FLÚ AV ČR

Prof. PhDr. Jan Bernard, CSc. FAMU

Prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc. Lékařská fakulta v Plzni UK

Prof. RNDr. Pavel Exner, DrSc., MAE Ústav jaderné fyziky AVČR

Zobrazit všechny podpisy akademiků

(Podpis vyjadřuje postoj jednotlivce, nikoli celé instituce.)
Výzvu již podpořilo 9568 osob:

Jiří Závozda, MUP, Rada ČT

Petr Prokop Siostrzonek, převor kláštera

Fedor Gálsociolog, prognostik, publicista

Alena Gajdůšková, poradkyně předsedy vlády

Jiří Šesták, Ph.D. senátor PČR

Ota Filip, spisovatel

Václav Malý, biskup

Šimon Pánek, ředitel, Člověk v tísni, o.p.s.

Miloslav Vlk, teolog, kardinál, emeritní arcibiskup pražský

Dan Přibáň, filmař a novinář

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády

Jan Rejžek, kritik, publicista, překladatel

Jarmila Balážová, tisková mluvčí Jiřího Dienstbiera

Miroslav Poche, poslanec Evropského parlamentu

Jan Bartošek, místopředseda sněmovny

Kristýna Zelienková, poslankyně

Tomáš Petříček, politický analytik

Dalibor Špok, soukromý psycholog

Kateřina Mahdalová, šéfredaktorka www.datovazurnalistika.cz

Dana Drábová, státní úředník

Marek Polanecký, programový ředitel ASEAN FF

František Bublan, senátor

Michael Kocáb, hudební skladatel, exministr

Petra Prochazková, muslimsko-česká novinářka z Afghánístánu a Ukrajiny

Ladislav Karpianus, scenárista, spisovatel

David Smoljak scénárista a publicista

Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu

Tomáš Holub, generální sekretář ČBK

Jana Adamcová, poradkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace

Jaromír Novák, předseda Rady ČTÚ

Pavel Kačírek, film. režisér

Petr Lužný, SOS dětské vesničky, národní ředitel

Pavla Jazairiová, nezávislá publicistka

Marek Fischer, voják

Jan Hřebejk, režisér

Václav Marhoul, filmový režisér

Lukáš Hunčovský, voják v AČRZobrazit všechny podporovatele na webu www.vyzvavedcu.cz

Zveřejněno 17. srpna 2015

Web design a vývoj: Martin Vancl

Kontakt: vyzvavedcu@gmail.comfacebooktwitter

Organizátoři: Lukáš Novák Anna Vanclová, Martin Blažek

© 2015 Lukáš Novák, Martin Vancl, Anna Vanclová and Martin Blažek

Kdoví, jak mluví všichni tito petenti dnes, po desítkách atentátů v celé Evropě během uplynulých let se stovkami mrtvých…? Že by zase chystali nějakou jinou petici, třeba na ochranu nevinných Evropanů před mírumilovným islámem…? Zatím však máme jinou a výše zmíněnou peticii; v této výzvě lze číst jména géniů – vědců i vědkyň (gender je gender) se všemi tituly, pod nimi jsou jména těch občanů, co s nimi souhlasí, ovšem bez jediného titulu.

Je přece nutné rozlišit, kdo je kdo…Who is Who…? Pikantní na tom všem je navíc fakt, že každý z akademiků připsal ke svému jménu dva i tři a víc svých mnohdy i „plzeňských“ titulů a postů, aby se vědělo, že nejsou žádná ořezávátka, a že jim český plebs nebude nic diktovat svými protesty proti invazi běženců, jichž se na hranicích Evropy tísní už na milion osob rozličného ražení.

Ovšem, mnohem pikantnější na této exhibici je fakt, že k tomu, aby představili svoji vědeckou osobnost, nebylo jim stydno zaplácat petici svými docenturami, profesurami. inženýrstvím a doktoráty různých věd či jiných sfér. Že si je svojí prací zasloužili?

Pokud jsem osobnost, nemusím se před všemi chlubit mnohdy i cizím peřím a natřásat se přitom jako kohout na smetišti. Proč tedy nikdy neuváděli žádný titul ve vědních oborech světové špičky jako např. Alexander Graham Bell, Nikola Tesla, Kaplan, Křižík, Einstein, Röntgen, Pasteur, Fleming, Edison, Heyrovský a další bezkonkurenční osobnosti lidstva? Všichni též podepsali ve svých životech řadu peticí a výzev, viz. Einstein a Milada Horáková, o jejíž život objevitel teorie relativity bojoval.

A bez zvýraznění svých titulů; byl docentem, doktorem věd, profesorem, ředitelem Fyzikálního ústavu císaře Viléma (Wilhelma) a během této doby obdržel Nobelovu cenu a učinil objevy, které nejvíce otřásly světem. Stačila jen jeho obchodní známka „Albert Einstein“. Podobné výčty by se daly zopakovat u všech výše vzpomenutých géniů... Dostávat něco za nic je amorální…

Proč nikdo z výše prezentovaných vědátorů se nepodepíše pod petici pro změnu na téma, proč bylo 20. století obdobím dobrovolným bořením všech možných bezpečnostních zdí a plotů, s přidanou hodnotou jásotu nad konečně nabytou svobodou a volností, a proč je 21. století věkem největšího stěhování národů a opětovným nyní z rozkazu stavěním plotů z ostnatých drátů, vysokých zdí a jiných zábran, jež nepřipustí svobodný příchod lidí na útěku před děsivými válkami, proč nezmíní, kdo za jejich bídu může a ukázat na konkrétní viníky?

Že není možné odmítat uprchlické kvóty, co k nám míří z Bruselu? Proto se ptám:http://www.rukojmi.cz/clanky/304-panove-putno-romancove-gale-haliku-novaku-blazku-horejsi-a-dalsi-zachranci-sveta-coz-tak-jit-prikladem-lidskosti-a-vzit-si-k-sobe-pro-zacatek-naplnovani-vasi-vyzvy-do-najmu-kazdy-cca-deset-bezencu

Objevila se jako reakce rovněž petice proti imigraci, kterou sepsal exprezident Václav Klaus. Dokument vyzývá vládu ČR k zajištění vnitřní bezpečnosti a vnější nedotknutelnosti hranic státu, rovněž k využití policie a armády… K petici se připojily už tisíce lidí a podpořil ji z Číny i Miloš Zeman; protiimigrační iniciativu svého předchůdce přivítal slovy: „Tato iniciativa obsahuje stejné myšlenky, jaké já říkám celou dobu… Myslím si, že v tomto s Václavem Klausem souhlasím.” http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/362-protiimigraci-cz-vyzva-obcanu-ceske-republiky-vlade-a-parlamentu-cr

Klaus volá po odmítnutí kvót pro přerozdělování uprchlíků nebo dodržování platných smluv v azylové politice a odmítnutí nátlaku na jejich změny, které by usnadnily další imigraci. Bývalý prezident byl prvním signatářem iniciativy, kterou mohou lidé podpořit na webových stránkáchwww.protiimigraci.cz. Přišel s iniciativou, která by byla protiváhou nedávné výzvy českých vědců k toleranci vůči uprchlíkům. „Říkali mi, prosím vás, udělejte něco, aby nezůstala jenom ona výzva našich kvazivědců a kvaziakademiků,“ uvedl.


A máte tady Drahošem taktéž vítaný Dublin 2.0, co je zločinným pokusem o autoritativní bruselské překreslení celé Evropy islámskou kulturou. Nečekejme, až bude situace stejná jako v Německu nebo ve Švédsku, odmítněme výhrůžku z dokumentu, že země, které nebudou přijímat migranty, přijdou o dotace z EU. Dotace z EU jsou zdrojem korupce v ČR a jejich zrušení bude pouze pozitivním projevem pro ozdravění veřejných zakázek a veřejných rozpočtů v ČR. Bez pozornosti mainstreamových médií dochází k největší migrační reformě v dějinách Evropy a minimálně alternativa o tom nesmí mlčet..http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/5091-soud-za-uprchlicke-kvoty-aneb-legalizace-ekonomickych-imigrantu-po-bruselsku

Inu, je otázka, zda prof. Drahoš je skutečně vítačem migrantů, nebo zda jako budoucí prezident Česka jen bohapustě lže. Odpověď nejlépe dáte svýmhlasem při druhém kole prezidentských voleb…

PS: Miloš Zeman doslova řekl, přičemž mířil zejména na uprchlíky z Blízkého východu a Afriky: "První věta zní: Nikdo vás sem nezval. Druhá věta: Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země. Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč."

HOROROVÝ PŘÍBĚH OD ZLÍNSKÉHO SOUDU VIII.

$
0
0
Zdeněk Jemelík
23.1.2018  blog autora
 

Dne 22.ledna 2018 pokračovalo u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, před senátem předsedy Radomíra Koudely, dokazování v trestní věci proti manželům Novotným & spol., obžalovaným kvůli únosu a vydírání poškozeného Pavla Buráně.
 

Před soud předstoupili svědci, navržení obhajobou. Jako první manželský pár přátel obž. Artura Žilina, kteří svědčili, že v den spáchání žalovaného trestného činu jej navštívili v jeho obydlí, kde se zotavoval z následků otřesu mozku. Při jejich výslechu se opět uplatnil vliv jedenáctého přikázání „mne neoblafneš“ na myšlení předsedy senátu. Svědci se museli vypořádat se sítí všetečných otázek, do jejichž odpovědí by se zcela jistě zapletli, pokud by lhali. Každý z manželů byl samozřejmě vyslýchán samostatně, což soudci Koudelovi umožnilo jejich odpovědi mezi sebou porovnávat a případně je zpochybnit dalším dotazováním. Svědci byli v obtížném postavení, protože od popisovaného děje uplynuly více než tři roky a požadovalo se po nich vysvětlení každé nejasnosti a zdůvodnění, proč si pamatují datum kritické události, ale jiné děje nedokázali datovat tak přesně nebo na ně vůbec zapomněli.

Soudce Radomír Koudela vede výslechy přímo virtuozně, až dotěrně. Nejsem si ale jist, zda je stejně horlivý při všech výsleších bez rozdílu. Až se z odůvodnění rozsudku dovíme, do jaké míry svědkům uvěřil, budeme vědět, jak hluboko má v mysli zakotvenou zásadu in dubio pro reo.

Obhajoba očekávala, že zlatým hřebem programu bude výslech kriminalisty, bývalého příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který měl vyšetřovatelům případu sdělit, že jednoho z obžalovaných najal pro účast na únosu pošk. Pavla Buráně organizátor známé totožnosti. Před soudem ho označil za „velkou rybu“ kriminálního prostředí. Obhájci by samozřejmě rádi věděli, jak se k této informaci dostal. Opakovalo se pak něco podobného, co jsem nedávno popsal ve zprávě o výslechu vyšetřovatele v hlavním líčení u Městského soudu v Brně : oba vyslýchaní mají zřejmě potíže s pamětí. Žádná použitelná informace z výslechu nevzešla.

Zpráva o organizátorovi, který měl najmout jednoho z obžalovaných, je velmi zajímavá. Není divu, že se obhájci chtěli dovědět více. Spíše je zvláštní, že nezaujala žalobce: zmíněný muž by mohl svědectvím rozbít alibi obžalovaných únosců a jako vedlejší účastník žalovaného trestného činu měl šanci skončit rovněž na lavici obžalovaných. Na druhé straně mohl poskytnout informace, které by pomohly obžalovaným. Ani soud ani stranu žalující jeho nepřítomnost v soudní síni zřejmě nikterak nezneklidňuje. Oba případy neúspěšných výslechů policistů vzbuzují podezření, že policie někdy zajišťuje kriminálníkům beztrestnost výměnou za pomoc při usvědčování zájmových osob. V každém případě opomenutí tohoto zdroje informací je další z více podivností v postupu policie při vyšetřování tohoto případu.

Na závěr jednání předstoupila před soud bývalá hospodyně obž. Novotných, která vypověděla, že v kritickém roce 2014 pošk. Pavel Buráň občas navštěvoval obžalované v jejich domě. Samozřejmě nevěděla, o čem s nimi hovořil. Smyslem jejího výslechu bylo zpochybnění tvrzení pošk. Pavla Buráně, že v uvedeném období nevedl s obž. Jaroslavem Novotným žádnou komunikaci.

Další pokračování hlavního líčení se má uskutečnit v pondělí 28.ledna 2018.


Krátké srovnání Drahoše se Zemanem

$
0
0
Pavel Letko 
22. 1. 2018  E-republika
Politika velmocí a mocenských skupin nebývá křišťálově čistou a nedělají jí zpravidla „kluci, co to myslí upřímně“. Při tomto vědomí hledá Zeman přátelské vztahy se všemi zásadními světovými politickými hráči.

Volba prezidenta se blíží, předvolební maraton jde do finále. Za sebe mohu říci, že jsem jej sledoval minimálně a ani kandidátské televizní debaty mě příliš nezajímají. Proč? Protože to podstatné se z nich stejně nedozvíme. Žijeme v tak šíleném systému věcí, že prý rozhoduje, zda je kandidát oholen, umí pěkně cvičit, řezat dříví či rádobyvtipně setřít svého oponenta. Dále rozhoduje oblek, držení těla a brýle na nose. Tak to jsou mi tedy předpoklady pro funkci českého prezidenta!


Co je skutečně důležité


Důležité jsou skupiny napojené na naše kandidáty. Nejen viditelný tým, ale především ten neviditelný. Jenže od toho je neviditelný, že není vidět. Nechce být vidět. Nicméně přesto můžeme leccos odhadnout z dosavadních zkušeností. Docela se na tom můžeme všichni shodnout. Jak příznivci Drahoše, tak Zemana. Zeman, zjednodušeně řečeno, zastupuje vedle řady jiných, zájmy přátel Ruska a Číny. Drahoš zastupuje zájmy určité mocenské skupiny spjaté zejména se Spojenými státy. Skupiny, která milovala Bushe více než Obamu, a Obamu více než Trumpa. Tato skupina i za pomoci našeho někdejšího prezidenta Havla a jeho Dopisu osmi, zahájila a vedla války v Iráku a dalších zemích v rozporu s mezinárodním právem. To jen jako upozornění, že funkce našeho prezidenta nemusí být až tak nevýznamná, jak se může zdát. Přestože zahraniční politiku určuje vláda, někdy jí určoval prezident Havel a jeho parta.

 

Postoj Zemana


Současný prezident nevystupuje proti NATO ani proti přátelským vztahům se Spojenými státy. Jen se snaží pěstovat přátelské styky i s Ruskem a Čínou. Nementoruje naše americké přátele, ani ty ruské. Politika velmocí a mocenských skupin nebývá křišťálově čistou a nedělají jí zpravidla „kluci, co to myslí upřímně“. Při tomto vědomí hledá Zeman přátelské vztahy se všemi zásadními politickými hráči. Možná to dělá u vědomí toho, že sázka na jednu kartu se naší zemi v minulosti mnohokrát vymstila.


Postoj Drahoše


Jiří Drahoš zastupuje stejnou skupinu, která prosazovala v minulé volbě knížete Schwarzenberga. Jde o Přátele kultu Václava Havla (PKVH). Politika případně úspěšného Drahoše by tedy nikoliv náhodou připomínala politiku Václava Havla. Snad jen s tím rozdílem, že Havel se mohl opírat o morální kredit z doby reálného socialismu, zatímco Drahošovi by něco takového připočíst bez čirého kouzelnictví opravdu nešlo.


Mýty


V celé kampani je zmiňováno mnoho mýtů, které mají zastřít to podstatné, aby se voliči rozhodli podle toho nepodstatného, které ovšem v té které věci hovoří pro jednoho z kandidátů. PKVH tak sázejí na zdravotní stav a Drahoš slibuje, že fyzicky do konce mandátu určitě vydrží. Muž je to statečný, takového rouhání se nebojí. PKVH vyzdvihuje zdravý životní styl naproti „prokouřenému alkoholikovi“ Zemanovi. Mohlo by tak všem uniknout, že prezidentování není o jízdě na koni ani běhání maratonu. Navíc je s podivem, že stejným lidem nevadil podobně nezdravý životní styl Václava Havla, jejich idolu. Ten prezidentoval viditelně těžce nemocen, alkoholu ani cigaret se vzdát nedokázal a nikomu to nevadilo. Nejméně známým doktorům, kteří dnes diagnostikují Zemana na dálku. Souvisí s tím další mýtus o buranství Miloše Zemana a jeho voličů.


Mýtus buranství


Co může být nechutnějšího, než nevyžádané přetřásání cizího zdravotního stavu? Radní městské části Brna střed, poradce Bohuslava Sobotky, spojený s lobbistickou iniciativou Rekonstrukce státu, Svatopluk Bartík, napsal, že podle nejmenovaného zdroje má Zeman rakovinu. Takovou ubohou sprosťárnu zatím nevyvážilo nic. Jde o nejzpupnější, nejarogantnější a nejburanštější tah protizemanovské kampaně.


Mýtus sjednocení


Dalším mýtem je sjednocování. Měli jsme prezidenta osvoboditele, budovatele, a teď prý budeme mít sjednocovatele Drahoše. Co na tom, že je to naprostý nesmysl. Kdyby měl být Drahoš sjednocovatelem, byl by jím již teď. Na co sakra čeká?


Koncentrace moci je prý nebezpečná!


Podle PKVH je hrozbou tandem Zeman-Babiš. To je zajímavé, že tandem Havel-Bakala jim nevadil a nevadí. Babišovy noviny jsou problém, kdežto ty Bakalovy jsou vzorem nestrannosti. Drtinová s Veselovským z DVTV spojené s Bakalou klesá do suterénu své politicko-žurnalistické práce. Ze zálohy je jistí se svým seznamem „dezinformačních webů“ Evropské hodnoty s pornohercem Jakubem Jandou. To je tedy ta parta slušných lidí podporujících Jiřího Drahoše. Od nich bere informace, s jejich názory se ztotožňuje a přetiskuje na svých stránkách.

Podobně jako komunisté používali pro omezení svobody slova celý rejstřík metod, mezi nimiž nechyběly ani ty existenční, ekonomické, máme to tu znovu. Kdo názorově nevyhovuje, neklaní se správným směrem, klaní se tedy proti nám, a proto je třeba je ekonomicky podvázat, pustit jim žilou. Ať si kecají v hospodě a do veřejného prostoru ať nám nelezou. Máme tu první rozsudky za politicky motivované výroky, máme tu organizování bojkotů prostřednictvím reklamy, jsou zde i případy odmítnutí zaměstnání z politických důvodů. Takže já bych si od takto „slušných“ hochů mnoho slušnosti nesliboval. Sjednocování ano, ale jen půlky. Přátelé kultu Václava Havla, spojte se. V jednotě je síla, kdo nejde s námi, jde proti nám. Koncentrace moci v rukou Babiše a Zemana je nebezpečná. Lépe bude, když bude moc pod praporem hvězd a pruhů zcela koncentrována v našich rukou.
Není to nějak povědomé?


Shrnutí


Volba Zemana je volbou pro snížení napětí mezi Českou republikou, potažmo EU a Ruskem. V tom vidím nejzásadnější rozdíl v nadcházející volbě. V ostatních záležitostech a vztazích se naši kandidáti liší nevýznamně. V otázkách imigrace je sice Zeman důrazněji proti přijímání uprchlíků, ale v posledku tuto záležitost prezident řešit nebude. Voliče odmítajícího imigranty tak může uspokojit Drahoš téměř tak dobře jako Zeman. Pro „vítače“ není na Hradě místo. Tak pravil lid. Skutečnou a zásadní volbou je tedy sázka buď na jednu Drahošovu kartu, nebo přátelské vztahy se všemi významnými politickými hráči. Zejména s Izraelem, USA, Ruskem, Čínou a EU. Za sebe mohu říci, že jsem raději pro přátelství než pro konfrontaci.



Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Jediné multikulturní místo na Zemi

$
0
0

Patrick Ungermann
23. 1. 2018
Skutečný obsah pojmu multikultura nabízí netušené obzory. Pojďme tomu přijít na kloub: Každá kultura, která jakkoli prožila (prožívá) kmenovou – národní, náboženskou i civilizační samostatnost, vytvořila a dál tvoří pro svou obec soustavu mravních hodnot, zákonů, povinností a práv v širším smyslu slova. Pokud sesypeme takové svébytné kultury v podobě jejich nositelů do jedné země, může v horším případě dojít ke zmatkům až k mnohačetné tragédii. Proč? Poněvadž se tam každý sebevědomý nositel té které kultury bude snažit chovat po svém. Britové ve své zemi nedávno odhalili na 9 000 žen a dívek s provedenou ženskou obřízkou, která je v Británii 30 let mimo zákon. Čemu se divit? 



Tohle je přeci rovněž multikultura. Starší zkušená žena s pověstnou autoritou sedne (v rámci zkracujícího se světa) v černé Africe do letadla, v Londýně vystoupí a pověstným taxíkem dojede na iniciační večírek, kde v rámci pravidel jedné z kultur uvede určené dívky do světa žen onou obřízkou.

Ke kultuře tolik sledovaného radikálního šíření islámu zase patří touha vymýtit pokušení včetně jiných věr. To, co my nesporně vidíme jako nesnášenlivost, se zde často vnímá jako odpověď na urážku cti, kterou může „napravit“ nejen vražda nebo zmrzačení či oslepení „ze cti“. Ze smlouvy, kterou chalífa Omar uzavřel s poraženými, vyplývá, že my, křesťané, nesmíme v krajinách ovládaných muslimy stavět nové kostely a kláštery, nesmíme si opravit zchátralé chrámy Páně, nesmíme se veřejně hlásit ke své víře a už vůbec ji nesmíme šířit. Budeme muset muslimům uvolnit místo, pokud ho budou chtít obsadit. Nebudeme se smět ozbrojit, nebudeme smět ukazovat naše náboženské symboly a knihy v přítomnosti muslimů, nebudeme v přítomnosti muslima hovořit hlasitě, ani nebudeme v jeho přítomnosti používat světlo. Své zesnulé nebudeme pohřbívat v blízkosti muslimského pohřebiště. A nakonec něco z architektury: nebudeme stavět vyšší domy, než jsou ty muslimské. Sama tato „smlouva“ mezi vítězným chalífou s jeho následovníky na straně jedné a poraženými domorodci na straně nešťastné vyjadřuje z pohledu evropského liberalismu ten nejkrajnější náboženský šovinismus, o jakém kdy bylo slyšet a jaký měl kdy odvahu se uplatnit v praxi. Už z mravního hlediska není možné častovat se přídomky svobodný, demokratický, tolerantní, respektující… a neohradit se proti jakkoli plíživému provádění Omarovy smlouvy. Její nebezpečně nadřazenecká povaha a také skutková podobnost v mnoha bodech připomínají Norimberské zákony z 15. září 1935. Ty měly před Židy ochránit německou krev a čest.

Uplatňování Omarovy smlouvy nabízí skutečným Evropanům nejtemnější ponížení a neustále se opakující i sílící pogromy. Pokud budou přicházející muslimští teroristé ve velkém hubit křesťany (obrovská spousta Evropanů) a přesvědčovat o své pravdě nebo vybíjet zdejší ateisty – neznabohy (a to je další veliký zástup Evropanů), nabyde náboženské vraždění rozměru katastrofy srovnatelné se zatím poslední náboženskou válkou – válkou třicetiletou.

Vezměme v potaz, že ve skutečně mnohokulturní zemi není prakticky možné řídit se jedněmi zákony (každá kultura má ty své). V Británii například žádají protestující muslimové zavedení právní soustavy Šaríja. Uvažujme o jednoduché právní situaci: Jak za stavu spolupůsobení jednoženství a mnohoženství zastřešit jednotné dědické vypořádání? Krom toho znám kulturu s polyandrií - s mnohomužstvím. Navíc v různých kulturách je různé pojetí toho, co dědí syn (nejstarší, druhorozený a tak dále) a co dědí dcera. Různé nároky se kladou už na zapracování věna do předmanželských smluv. Najednou vidíme, že multikultura přeci není to, že někteří pijí černý čaj s mlékem, druzí čaj zelený. Že jedni jedí vepřové a hovězí a další nikoli. To jsou jen dílčí návyky a doporučení, za kterými stojí veliká soustava práv a povinností daná tou kterou kulturou. Kdybychom praktický výkon kultur omezili na „neškodné“ dílčí návyky, myslím si, že hluboce kulturní lidé by se v nadkulturní - bezkulturní společnosti cítili stísnění a nějak divně zmáčknutí.

Multikultura je, že v jednom panelovém domě vedle sebe (nad a pod sebou) přebývá deset různých právních řádů, deset různých pojetí svobody a kázně, deset různých způsobů rodinného života (včetně pojetí pochval a trestů), deset různých požadavků na šíření náboženství, zkrátka deset různých pojetí toho, co je dobře a co špatně a tady už nelze vyžadovat či vynucovat obecně platnou spravedlnost, cokoli obecně „lidskoprávního“. Kdykoli budeme usilovat o to, sestrkat kultury pod jedny směrnice, přestává multi (mnoho) a začíná uni (ujednocení). Unifikace není vytouženou mnohostí, nýbrž jakoukoli jednotou na úkor mnohosti.

Jistě je nesmysl hovořit o tom, že protiváhou multikulturalismu je izolace. Za prvé: izolovaní lidé neexistují. Nejen proto, že člověk – společenský tvor – v každém případě (i v těch nejneschůdnějších podmínkách) dříve či později vykřeše spolu s dalšími lidmi spolupracující obec. Nakonec i duchovní vývoj lidských bytostí je ucelený proces a po etapách nebo prostřednictvím géniů působí všude na všechny. Takzvané mnohokulturní způsoby (mluvím o těch šířených tržní globalizací) vlastně málo odpovídají potřebám doma zažitých kultur. Šíří je zpravidla různé unie: politické, obchodní, vojenské. Často je šíří jako plošná pravidla bez kulturní nadstavby, jako směrnice od zeleného stolu úředníka nebo člena zájmové skupiny. Tady už pojem mnohokultura nezřídka úplně ztrácí význam, poněvadž se na něm mnoho kultur nepodílí.

Chybné pojetí mnohokulturního soužití předpokládá, že konzumní globalizace nadělá z věřících vlažné věřící, z vlastenců vlažné vlastence a z emancipačního procesu jakoby autonomismus na způsob mnohojazyčného vyjádření téže jednotné správy. Pozorně si uvědomme příběh nedokončené babylónské věže. Za žádných okolností není možné vyrobit konzumní jednotu lidstva, která by na základě ohromného soustředění síly a vůle opanovala vše. Takový projekt se bortí už v zárodku, poněvadž už jeho zárodek je chybný. Na druhou stranu v prožívané mnohosti při pokorné touze dotazovat se po zákonitostech života v těle i mimo tělo leží základy víry, která dává smysl.

Je vůbec na světě nějaké místo, kde lze žít multikulturně? Ano, tím místem je právě celý svět. Jen tam je dostatek prostoru pro domovy a jejich kultury. Jen tam, v té velikosti, mají dostatek soukromí. A každá košatá svébytnost potřebuje hájemství, čili soukromí. Jediným poctivě mnohokulturním organismem může být široký svět planety Země. To ovšem na sebe nesmíme útočit a neměli bychom se „hlásit do klubu“, co škrtá (často od onoho zeleného stolu) spousty místních pravidel, ke kterým došly společnosti po staletích houževnatého vývoje.

Jistě najdeme země, kde (po staletích neklidu) dospěli moudří a citliví lidé k prospěšnému soužití dvou i více vyznání, dvou i více národů a snad také civilizací nebo jinak pojatých kultur. Předpokladem je, že našli jiné silné pojítko, které všichni pokládají za přirozené. Ve čtvrtém čísle Salesiánského magazínu z předloňského roku píše sestra Michaela Kubíčková o Albánii. I o tom, jak se muslimští Albánci (70%) modlili za bezpečnou cestu papeže po Albánii. Svatý otec nenavštívil jen tamní pravoslavné a katolické křesťany (30%). Na mši a setkání s božím člověkem se přišlo podívat i mnoho muslimů. Sestra Michaela odpozorovala, že vzájemná náboženská úcta vyvěrá z přesvědčení, že v obou případech jde o bratry Albánce. Tož, těšme se na bližního, který řekl: Buď svůj a nezapomeň, že jsme oba lidé. Těšme se na shovívavého bratra člověka.

Pokud zrovna nemluvíme o bozích lesů, luk a hájů (byť i jejich přítomnost mohou lidé pociťovat), ale o Bohu Hospodinovi – vládci celého vesmíru, lze dojít z lásky čistě k tomu přesvědčení, že od Boha je ta víra, která bere za účastníky boží slávy veškeré lidské bytosti. Protože jsme všichni od Boha, jsme všichni bratři a sestry. A je krajně nepřípustné vraždit pro víru v Boha bratra nebo sestru. Zbožná víra tedy nevede k vraždě, ale jde proti vraždě! A tahle myšlenka povede ke sblížení daleko spíš, než organizovaný i nahodilý příliv cizinců za spoluúčinkování zákonem zakázané nenávisti.

Nesouměřitelnost: Nejde o soutěž o nejsympatičtějšího dědu

$
0
0

Stanislav A. Hošek
23. 1. 2018
Europoslanec Jan Keller zavedl, alespoň pro mne, do společenských nauk pojem nesouměřitelnost. Při sledování současné předvolební kampaně jsem dospěl k názoru, že je to nejvýstižnější pojmenování pro druhé kolo prezidentské volby. K výkonu prezidentské funkce je nesporně zapotřebí vzdělání alespoň v některé disciplině společenských věd, tedy mít základní vědomosti o společnosti. Dále pak mít zkušenosti, dovednosti, nápaditost a další nezbytné prvky co nejvšestrannější schopnosti k výkonu nejvyšší státnické funkce.


Volba prezidenta je bez diskuse vždy výběrem nejvyššího státního úředníka.

Druhé kolo současné prezidentské volby nutí voliče rozhodovat se, zda do funkce nejvyššího úředníka státu zvolí vyšší kategorii politika, čili státníka, nebo nepolitika. V takové situaci musí v prvé řadě posoudit, zda na funkci prezidenta je vůbec bezpodmínečně zapotřebí určité odborné kvalifikace, nebo pouze jakési všeobecné charakterové kompetence k výkonu prakticky každé veřejné funkce. Na tomto místě chci jen poznamenat, že by si měl každý volič uvědomit, že volí představitele státu a není porotcem jakési pomyslné soutěže o Nejsympatičtějšího dědu.

Občan v nadcházejícím kole voleb je ve velmi těžké situaci. Musí se rozhodovat mezi nesrovnatelným. Nemá totiž možnost porovnávat chování, nadtož úspěšnost obou osobností, ve stejném oboru lidské činnosti. Při čemž by bylo pro volbu nejvýhodnější, kdyby volič, občan jenž se rozhodl výběru zúčastnit, mohl srovnávat dlouhodobě činné politiky, či dokonce státníky.

Volič se v druhém kole musí už rozhodovat mezi dosavadní činností státníka a na druhé straně vědce. Měl by proto v prvé řadě vzít v úvahu, jak zásadně rozdílná jsou prostředí dosavadní působnosti obou osobností. Zejména by voliči měli velice silně vážit, nakolik média, mnohá dokonce i jakým způsobem, zprostředkovávají veřejnosti prostředí politiky, zaujatě jednotlivého konkrétního politika a vedle toho vědeckou komunitu. Všichni, kdo se rozhodují srovnávat nesrovnatelné, si nakonec musí připustit, že mohou využít pro své rozhodování pouze a jenom nepolitických vlastností budoucí hlavu státu. Předně charakterových, minulého chování obecně a v mých očích především postojů a chování v předcházejícím režimu, takže ve skutečnosti jen hodnotit, jakýsi „celkový dojem“, nic víc a tedy nic nejen opravdu rozhodujícího pro výkon úřadu představitele státu, nadtož podstatného.

Bylo by ještě dobré, kdyby se voliči mohli rozhodovat alespoň podle zmíněných kriterií, čili volit mezi nesrovnatelným. Bohužel oni musí volit mezi oním nesouměřitelným, jak je uvedeno v titulku. Musí se totiž rozhodovat mezi činy a pouhými názory, či sliby budoucích činů. Tady cítím za povinnost jasně tvrdit, že každé právo musí být, alespoň v demokratické společnosti, vyváženo odpovědností. Právo volit tedy občanskou zodpovědností. V druhém kole voleb se totiž každý musí zodpovědně rozhodnout mezi tím co existuje, tedy skutečností, známou realitou a na druhé straně tím, co je pouze vyjadřováno a slibováno. Mezi praktickými výkony a jakousi vizí, navíc slibovanou naprosto bez reálných zkušeností v politické praxi, čili silně pravděpodobné, či až virtuální budoucnosti. Volič se fakticky prvoplánově rozhoduje mezi činy a pouhými slovy. V tom vnímám zásadní nesouměřitelnost pro jeho rozhodování.

Myslím, že dneska snad už se v naší zemi ani nemůže ještě vyskytovat občan, který by věřil předvolebním slibům, takže se jimi nebudu ani zabývat a nějak je rozebírat. Při rozhodování voličů ve druhém kole stojí proto, v mém myšlenkovém postupu, proti sobě na jedné straně znalost, poznání reality současné politiky a konkrétního státníka, který se v ní dlouhodobě pohybuje. Na opačném pólu pak víra, důvěra či nějak přece jenom odargumentovaný předpoklad, že občan-vědec bude se chovat určitým způsobem, tedy především že jeho činy státníka v budoucnu, nebudou v rozporu s jeho slovy coby pouhého občana nyní.

Souhrnně si troufám tvrdit, že voliči se musí zákonitě rozdělit pouze na dvě základní skupiny. Na ty, kteří vědí, poznali a rozhodli se pro skutečné činy. Proti nim je pak skupina, která věří, důvěřuje a více, či méně odůvodněně pouze předpokládá. Považuji toto dělení za skutečně objektivní sociologický jev. Jev, který je už sám o sobě druhou nesouměřitelností ve volebním procesu. Snahou srovnávat to co je, s pouhou vírou, důvěrou či vizí. Tady bych měl skončit. Jenže mi to nedá, abych k předložené objektivitě nepřidal svůj subjektivní pohled.

Nemám nic proti věřícím, ať věří v cokoliv, ale vím, že lépe se skoro vždycky rozhoduje těm, kteří vědí, znají a dovedou kriticky myslet. Nemám rovněž nic proti důvěře, ale používám ji ve svém životě jen vůči partnercei a nejbližším, které velice dobře znám. Skoro nikdy nekriticky nedůvěřuji veřejným činitelům a už vůbec nikdy politikům. Jednak proto, že ono prostředí znám, ale i proto, že právě v tomto oboru lidského konání bych každému občanovi doporučoval využívat spíše, mým dlouholetým životem osvědčenou, kritickou skepsi.

Když se na závěr chci vyjádřit k významu předpokládání pro svá rozhodování, dovolím si k tomu využít příkladu, prohlášení politika. Na první straně sobotního vydání deníku Právo poslanec za ČSSD se prezentuje vyjádřením, které bylo redakcí využito k bombastickému titulku, cituji: „Zeman vykládal Ústavu účelově, budu volit Drahoše“, konec citace. V mých očích jde o jednoznačný důkaz předpokladu, podpořený argumentem. Ten však u věci znalého člověka, případného voliče, diskvalifikuje politika v roli ústavního činitele, jímž poslanec má být. Zmíněný poslanec v mých očích jenom dokazuje, že na svou funkci ještě nedorostl, nebo, což je horší, používá ve veřejném prostoru k manipulaci s voliči falešného argumentu.

Kdyby byl skutečně tím, čím je formálně, pak by musel vědět, že nejen aplikace Ústavy musí být účelová, ale dokonce celá politická práce musí sledovat účel a zdaleka ne jenom jeden. Důležité je vždy pouze a jedině, k jakému účelu slouží, jestli třeba ku prospěchu nějaké menšiny, nebo co největší možné části obyvatelstva, či poklesle jen k zájmům vlastní strany či dokonce k osobní pomstě. Dovoluji si tvrdit, že každý ve funkci prezidenta bude Ústavu nejen vykládat účelově, ale většinou ji bude muset vykládat účelově, protože ona ze své podstaty neřeší každý detail. Kdyby byl pan poslanec alespoň trochu vůči občanům čestný a novináři Práva nebyli prvoplánově manipulátory veřejného mínění, pak by uvedená polopravda, horší lži, nikdy nespatřila světlo světa. Když už jsem se pustil do kritiky jednoho poslance, pak bych chtěl připomenout, že ke kvalifikaci ústavního činitele, jímž poslanec bezesporu je, patří i mimo jiné i znalost, že činy nejsou jen ústavní a ty ostatní. Ale že jsou ještě nejméně dva druhy - neústavní a protiústavní. Ústavní soud musí protiústavní okamžitě zrušit a u neústavních se také obvykle chová „účelově“, čili vydává nález podle toho, nakolik se hodlá v dané konkrétní věci podílet na mocenské hře v politickém prostoru.

Voliči Zemana se se znalostí věci rozhodují rozumem. Volič Drahoše se s nadějí rozhodují vším možným.

Reportáž z Belgistánu - Opravdu patříme na tento Západ?

Ta nenávist! Mnoho umělců jako já podporuje Miloše Zemana, Jana Žižku naší politiky. Drahoš je zajíc v pytli, svěřila se nám známá herečka

$
0
0
Tereza Bebarová
ROZHOVOR
23. 1. 2018   ParlamentníListy

Není pravda, že většina umělců nenávidí prezidenta Miloše Zemana. Jenom nejsou tolik slyšet. ParlamentnímListům.cz to řekla známá herečka a dabérka Tereza Bebarová, která bude podle svých slov opět volit Miloše Zemana. „Je to takový Jan Žižka české politiky. Už se sice tak mocně neohání palcátem, občas i z koně spadne, ale vždycky se vydrápe na hřbet a zase jde do boje, bojovat za nás a za naši zemi,“ říká.





S jakými pocity sledujete finále prezidentské kampaně?
Musím říct, že mi to bohužel zase připomíná situaci před pěti lety. Opět nenávist, urážky a invektivy. Vůbec se mi nelíbí ta mašinerie manipulace, která mě má přesvědčit o jediném správném kandidátovi, o jediné správné cestě, po které mám jít, jinak budu vyčleněna ze společnosti a bude se na mě hledět skrz prsty. Jiný názor než ten správný se neuznává, a to, myslím, není demokracie. Ano, mám jiný názor a nestydím se za něj.
Takže už máte jasno, koho budete volit.
Bude to znovu pan prezident Zeman.
Proč právě Miloš Zeman? Mezi herci a umělci obecně to není vůbec obvyklé…
S tím bych úplně nesouhlasila. Existuje dost umělců, kteří podporují Miloše Zemana. Objevují se i u vás, i v dalších médiích. A ti ostatní, kteří nejsou slyšet, jsou pravděpodobně už unavení, díky všem těm hurá akcím, které jsme zažili v minulosti, jako byly třeba bivakování v ČT, souboj Topolánek versus Paroubek nebo minulá volba prezidenta. Čas jasně ukázal, co z toho nakonec zbylo. Pachuť na jazyku. Rozdělená společnost.
Co vás přivedlo právě k Zemanovi? Čím si získal vaše sympatie nebo náklonnost?
V naší rodině sledujeme pana Zemana už od roku 1989, kdy se podílel na revoluci. Vždycky se mi líbily jeho myšlenky, které měly hlavu a patu, a ačkoliv jsem s ním třeba i nesouhlasila, vždycky mě donutil přemýšlet o tom, co říká. Nelze mu upřít, že je to bojovník. Když to řeknu nadneseně, je to takový Jan Žižka české politiky. Už se sice tak mocně neohání palcátem, občas i z koně spadne, ale vždycky se vydrápe na hřbet a zase jde do boje, bojovat za nás a za naši zemi, proti všem.
Jak hodnotíte dosavadních pět let Miloše Zemana na Hradě?
Ukázal to, v co jsem doufala, když jsem ho volila poprvé. Že nebude nikomu poklonkovat. Že se bude rvát v zahraničí za naše zájmy, nenechá si nic líbit a bude vidět a slyšet. Nejenom v médiích, ale i mezi lidmi. Velmi mi vadily během těch pěti let ty neustálé dehonestace naší hlavy státu, která byla zvolena první přímou volbou. Ale přesto všechno pan prezident dokázal, že se nebrání jakékoliv diskusi, konfrontaci a že neohne nikdy hřbet. 
V další části rozhovoru přišla řeč na podpásové útoky, sprostotu a vulgarizmy, na Halíkovo prohlášení a na Drahošovy reakce na útoky. A dále padla otázka
Pokud jde o Jiřího Drahoše, jaké jsou vaše hlavní důvody, proč mu nedáte hlas?
Na to je jednoduchá odpověď. Protože nevím, kdo to je! Jeho existenci jsem zaznamenala s oznámením kandidatury na prezidenta. Ano, je to na první pohled sympatický, dobře vypadající pán, takový primář Sova. A v tom má nad panem prezidentem určitou výhodu, protože z Miloše Zemana nikdy žádný Leonardo di Caprio nebude. Jenže to je úplně jedno. U pana profesora je sice forma dokonalá, i ty tolik skloňované falešné brýle ho skvěle doplňují, ale chybí mi u něj obsah.
Vlastně nevidím žádný jiný důvod, proč se propracoval do druhého kola volby. Pochopila bych volbu pana Fischera, případně pana Horáčka, dokonce snad i pana Topolánka, protože všichni tito tři kandidáti jsou pro mě čitelní, známe je z minulosti, ať v dobrém nebo ve zlém. Ovšem tohle mi u pana profesora chybí.  ..... 

Voliči a intelektuálové

$
0
0

Martin Koller
Martin Koller
23. 1. 2018 


Tento článek jsem chtěl původně zaměřit pouze na srovnání voličů Miloše Zemana a Jiřího Drahoše z hlediska jejich kvalit jako výsledku práce českého, případně československého školství. Nicméně jsem se trochu opozdil na startu, takže jsem v pondělí mohl na seznamu vidět úžasnou přeměnu Jiřího Drahoše na Angelu Merkelovou.
Samozřejmě tím nemyslím fyzickou transformaci koktavého intelektuálského českého staříka s falešnými brýlemi, na obézní germánsky nepřitažlivou „Trudu,“ na níž se podepsaly časté návštěvy soudružských multikulturních školení s pokrokovými africkými revolucionáři v bývalém SSSR. Pan akademik se ještě naštěstí netransformoval na úroveň primitivního socialisty Schultze, bývalého eurokomisaře s neandrtálským vzhledem i projevem, který by mohl být reklamou na inkluzivní školství. Ale toho se u profesora Drahoše můžeme v případě jeho vítězství brzy dočkat. V současnosti vzdělanec Schultz jako vzor vedení ČSSD, TOP 09, Zelených a Pirátů a možná i KDU ČSL pouze prosazuje neomezenou afroislámskou migraci do Německa. A samozřejmě následný přesun migrantů do východních kolonií typu naší republiky, Polska, Slovenska, Maďarska a rovněž germánského Rakouska.

Nicméně i tak mi profesorská či akademická transformace doslova vzala dech, takže jsem se rozhodl v článku věnovat i běloskvoucímu štítu. Kandidát na českého prezidenta Drahoš beze studu vykládá, že bychom nějaké migranty zvládli, samozřejmě s řádnou dávkou pokrytectví a uhýbání od problému bezpečnosti. Přesně podle hesla : „my to zvládnem,“ kterým se zachraňovala Merkelová, když se afroislámská invaze do Německa změnila v nekontrolovaný příval a jinak obvykle disciplinovaní Němci začali nesměle protestovat.

Je to naprosto neuvěřitelná podlost. Drahoš jezdí po Moravě a snaží se vykládat, že není žádný vítač a najednou je tu otevřená náruč migrantům. Je to následek Horáčkovy duševní podpory, vlivu reprezentanta pražské havlérky Fišera, nebo dostal příliš na zadek důtkami od latexu? Nebo se podporovatelé naštvali a vyzvali ho, aby se konečně projevil jako pravý euromarxista (fašista s bolševickými hesly), nebo se objeví na veřejnosti materiály z jeho minulosti?

Při sledování Drahošových nesouvislých projevů nelze přehlédnout ještě jeden velmi důležitý fakt. Jezdí po Moravě a snaží se získat body hrou na lokálního patriota, přestože se jedná o typického reprezentanta protekčních předlistopadových intelektuálů z pražské kavárny. Neznají ho ani tam, kde se narodil. Přitom pro Moravu a Slezsko použil výraz regiony. Může se to zdát jako omyl unaveného staříka, který se nikdy o vlast nezajímal, ale situace je zcela jiná a náramně nebezpečná. Především se jedná o země, nikoli regiony, historické země koruny české. Region může být nějaký okres, nebo oblast, například Rokycansko, nebo Opavsko, ale rozhodně ne Morava!

Zde je ovšem nepřehlédnutelným faktem, že Drahoše podporují kromě německých a bruselských médií rovněž místní reprezentanti Bruselu, Berlína a Sudeťáků a jimi ovládaná místní média. A ti všichni se snaží dlouhodobě prosazovat politiku takzvaných euroregionů. V praxi to znamená roztrhání naší republiky na takzvané regiony a jejich přičlenění k Rakousku, nebo Německu. Česká republika by tak zanikla jako základní prostředek ochrany svých obyvatel. Z občanů naší země, kteří jsou ve své vlasti jednoznačnou většinou, by se tak staly ušlápnuté menšiny v jednotlivých německých zemích a samozřejmě by došlo k zaplavení regionů migranty. Zde je vidět v praxi smrtelné ohrožení vlasti a národa pod heslem rozděl (případně i rozeštvi) a panuj. A to prý nás pan Drahoš spojuje a Zeman rozděluje. Pan Drahoš je evidentně dobře vyškolený od pánů Kalouska, Bělobrádka, Hermanna, Halíka a Fialy, kteří jsou známí svým vstřícným vztahem k Sufeťákům, Merkelové a Schultzovi. Likvidací naší republiky by se rovněž podařilo definitivně zamést pod stůl otázku škod vzniklých od roku 1990, které jsou odhadovány na 505 bilionů korun!

Především bychom si měli vysvětlit, kdo je kdo. Propaganda EU, Bruselu a Berlína se snaží prezidenta Zemana líčit jako téměř proruského bolševika. Zde je třeba zdůraznit, že Rusko je bez ohledu na stupidní a masovou protiruskou propagandu a hybridní válku USA, EU a NATO kapitalističtější a pracovitější země, než současná EU prolezlá euromarxismem a příživníky. Jiřího Drahoše se nám pokoušejí prezentovat jako představitele pravice a slušňáka. Řekl bych, že si slušnost pletou se zbabělostí a neschopností. Konec konců, sebevědomý odborník na všechno Drahoš se bojí vylézt do veřejné debaty s prezidentem Zemanem. Zato neustále naříká nad ovlivňováním voleb zákeřným Putinem, zatímco na prezidenta Zemana se snáší každodenní palba kritiky a nenávisti podporované z EU a Německa a on nebrečí jako Drahoš. Jaký je Drahoš pravičák, jestliže podlézá cizáckým a nadnárodním zájmovým skupinám. Dokladem jeho „pravicovosti“ jsou i jeho hlavní domácí podporovatelé TOP 09, KDU ČSL, Piráti a Zelení. Zvláště dvě druhé jakoby revolucionářské partaje multikulturních euromarxistů nemají s pravicí nic společného a pouze parazitují na práci druhých.

Pravice byla vždy vlastenecká a opírala se o národ v boji proti nadnárodnímu feudalismu a neméně nadnárodním náboženským ideologiím podporujícím krále a šlechtice, mnohdy zdegenerované příbuzenskými sňatky jako muslimové, kteří vesměs byli nadnárodní a multikulturní v boji o udržení svých koryt. Feudálové drželi národy v nevzdělanosti, zatímco pravice podporovala vzdělání, protože potřebovala odborníky do svých továren a moderních zemědělských provozů. Pravice se opírala o národní průmysl a národní zemědělství a podporovala vědu a výzkum. Pro feudály neznamenal národ nic, protože mnohdy vládli v několika zemích různým národům a parazitovali na jejich práci. Tím se náramně podobají současné reprezentaci EU. Dokladem takového neúspěšného feudálně-katolického multikulturalismu je Rakousko-Uhersko, známé jako žalář národů, které s nadšením opustili Češi, Slováci, Poláci, Slovinci, Srbové, Chorvati a další. Dnes nám ČT s finanční podporou ze zahraničí vyrábí propagandistické legendy o hodných rakouských císařovnách a radostném životě v jejich zemi prolezlé útlakem a nespravedlností. Celá EU je Potěmkinova vesnice nápadně podobná Rakousku Uhersku, či německým říším. Pravicová kapitalistická revoluce vedla ke svobodám národů a růstu vzdělanosti a životní úrovně v Evropě. Pravice prosazovala minimální daně a neméně minimální byrokracii a potírala příživnictví. Dluhy byly ostuda.

A teď se podívejme na politickou praxi pánů Kalouska, Bělobrádka, Schwarzenberga a spol., kteří se prohlašují za reprezentanty české pravice a podporují takzvaného pravičáka Drahoše. Zadlužená země, zlodějské daně celkově kolem 45%, předražená voda i elektřina, ideologické vedení hospodářství místo výroby a trhu, zastaralý a zničený průmysl, zničené zemědělství a dovoz obrovských objemů potravin, inkluzivní základní školství a ideologizované střední a vysoké školství produkující kvanta nepoužitelných pitomců, jejichž myšlení začíná a končí matláním po ušmudlaném displeji tabletu, podpora islámu jako agresivní ideologie nesvobody, primitivismu a útlaku nemuslimů, přebujelá byrokracie, nebojeschopná armáda, miliardy pro povaleče v politických neziskovkách, podlézání cizáckým zájmům Bruselu a Berlína. Žádní pravičáci, ale euromarxističtí totalitáři, kteří podnikají v politice a celý život nic pořádného nedělali. Nijak se neliší od evropských socialistů. Proto si tak dobře rozumí se Sobotkou a jeho partou. To jsou podporovatelé Jiřího Drahoše, který je jejich reprezentantem. Pravičák vytvářející hodnoty není a nemůže být nějaký arogantní intelektuál z pražské kavárny, který ničemu nerozumí a do všeho kecá za královský plat z daní spoluobčanů. Opravdového pravičáka nedělá nadávání na předlistopadové komunisty a Rusko, ale zodpovědná práce pro vlast a národ, nikoli lukrativní post ve státní správě. Je podle vás Jiří Drahoš takový pravičák?

Podezřele čistý štít


Na internetu se objevily neprokázané informace o vstřícném vztahu pana Drahoše k mladým hochům a následně rovněž k Stb. Otázku úspěšně rozvířil na seznamu redaktor Kmenta. S vervou označil tyto fámy(?) za lživý produkt ruské propagandy, který má ovlivnit prezidentské volby. Jako důkaz použil negativní lustrační osvědčení pana Drahoše, které potvrzuje, že není evidován jako agent Stb. Je zvláštním, že pan Kmenta a další propagandisté pražské havlérky a cizáckých zájmů nehájí se stejným nadšením Andreje Babiše, kterému nikdo neprokázal činnost agenta Stb, natož pedofilní sklony.

Fakt, že pan Drahoš v roce 2018 nespadá do onoho zbytku evidovaných osob podléhajících lustračnímu zákonu, a proto má negativní lustrační osvědčení, nevypovídá o jeho minulosti a sexuálních praktikách v podstatě vůbec nic. Dokonce ani o možné spolupráci s Stb. K otázce lustračního osvědčení mohu dodat vlastní zkušenost. V roce 2005 mne kontaktovali dva pánové od nejmenované české tajné služby a nabídli mi spolupráci a pozici ve státní správě. Krátce před tím jsem byl propuštěn za podivných okolností z ministerstva průmyslu a obchodu. Ředitel mi doslova řekl, že mne propustit musel, přestože jsem nejlepší odborník. Odpověděl jsem arogantním pánům, že z toho nebude nic, protože mám pozitivní lustrák. Zasmáli se a konstatovali, že v případě spolupráce dostanu negativní lustrační osvědčení a mohu si vybrat jakýkoli stupeň bezpečnostní prověrky. V té chvíli mi došlo, že právě oni stáli za mým vyhazovem z práce, aby mne donutili ke spolupráci. Vzhledem k tomu, že na takové jednání jsem alergický, poslal jsem je do místa, které si mohou pánové Kmenta i Drahoš očistit negativním lustračním osvědčením pana Drahoše. Vyšší hodnotu tento papír nemá, stejně jako uboze jednostranná propaganda pana Kmenty reprezentujícího zájmy evropské marxistické „pravice“ z Bruselu a Berlína

Popis opakovaných úprav a mizení obsahů i celých svazků agentů a důvěrníků Stb a VKr v období před i po listopadu 1989, stejně jako příslušníků civilní rozvědky, nomenklaturních kádrů a jejich rodin, důležitých agentů, spolupracovníků sovětských a východoněmeckých služeb, milicionářů, politických pracovníků a velitelů útvarů a samostatných jednotek a pracovišť by vydal na celý samostatný článek. Celé je to jedna velká lumpárna a podvod.

Pan Drahoš podvádí už svým vzhledem s falešnými brýlemi. Lže a pomlouvá. Označil mne písemně za dezinformátora, přičemž není schopen uvést ani jednu moji dezinformaci. Tvrdí, že není vítač migrantů a zároveň spolupracoval na výzvě vědců na podporu migrace a propagoval ji. Včera se opět projevil jako vítač s tím, že určitý počet migrantů zvládneme. Takovému člověku mám věřit z hlediska jeho sexuální morálky? Člověku, jehož oporami jsou Janda, Putna a Stropnický?

Kdo koho volí

Vzpomínám na jeden předlistopadový slogan, který zněl: „voli volí voly.“ Jeden známý z hospůdky na vsi mne přesvědčoval, že je třeba respektovat volbu kohokoli i když je zcela hloupá. Jenže já, stejně jako asi mnozí jiní, nemám zájem se dostat do afroislámské EU řízené Merkelovou, Schultzem a podobnými fašisty s bolševickými hesly jen pro něčí hloupost. K napsání této kapitoly, která měla být hlavním obsahem článku, mne vyprovokovalo veřejné vystoupení reprezentanta strany, která používá jako jméno označení zločinců. Mohli bychom mluvit o propagandě organizovaného zločinu, včetně obchodu s drogami a krádeží pod značkou sdílení cizího majetku a kupodivu nikoho z údajně pravicových politiků, ani orgánů činných v trestním řízení to nevzrušuje. Další ukázka implementace evropského práva a zákonnosti. Pan Michálek pronesl větu, v níž použil slovní spojení, že už prezident Masaryk na svém internetu… Absolventi předlistopadových škol všech stupňů se pravděpodobně zasmáli.

Patřím k voličům prezidenta Zemana, tedy mezi ty staré, hloupé a nezdělané, případně vesničany, aspoň podle výzkumů různých agentur. Opakem jsou mladí, vzdělaní a úspěšní typu piráta Michálka, mnohých herců, režisérů, intelektuálů úspěšných za všech režimů, či přisprostlého radního Zelenky, kteří volí pana Drahoše jako reprezentanta svojí slušnosti, evropských hodnot, pravdy a lásky.

Zde bychom si měli připomenout úspěchy evropského i českého demokratického školství a úroveň jeho produktů z hlediska historického vývoje vzdělanosti. Zároveň je třeba se zmínit o vztahu města a vesnice, protože propaganda Berlína, Bruselu a pražské havlérky se často zmiňuje o lůze, buranech a rozporu mezi vzdělaným městem a zaostalou vesnicí. Zvláště rozčilený je německý socialista Schultz, který si ani jako eurokomisař nedokázal pořídit maturitu. Měl by se poučit u disidenta a současného neziskovkáře Rumla, reprezentanta pražské havlérky a voliče Jiřího Drahoše, že maturita není třeba ani k úspěšnému studiu té správné vysoké školy. Pravicový svazák Benda získal titul, aniž splnil předepsané požadavky a celý život buduje hodnoty v parlamentu. Případně by se mohl poradit u kazatele Halíka, dalšího reprezentanta pražské havlérky a voliče Jiřího Drahoše, který se prohlašuje a katolického kněze, přestože nemůže doložit absolvování kněžského semináře, ani vysvěcení. Dokladem vzdělanosti a úrovně voličů akademika Drahoše je už kvalita písemného projevu jejich aktivního reprezentanta, radního Zelenky z Prahy 7, Hostivaře. Jednání tamních zastupitelů musí být ilustrativní ukázkou současné evropské kultury a Drahošovy slušnosti. Moje stará teta, která pamatovala ještě Rakousko Uhersko, by s pohrdáním řekla, že to je jako když se sejdou v hospodě kočové (kočí a vozkové známí v té době svojí negramotností a sprostotou). Dnes jsou to reprezentanti evropských hodnot a vzdělání.

Minulý týden mne šokovala informace z lékařského prostředí, podle níž kolem 20 % Britů, včetně bílých (!) je negramotných. Tím není v tomto případě sice myšlena vyloženě nulová schopnost základního čtení, ale neschopnost přečíst bez slabikování a pochopit jednoduchý a krátký text, natož novinový článek, vyplnit nejjednodušší formulář s podpisem a zvládnout bez chyb malou násobilku. To zvládl v předlistopadovém období i absolvent takzvané pomocné školy považovaný obecně za blbce. Z praktického hlediska jsou takoví Britové a další současní Evropané nepoužitelní, protože mají problém přečíst a pochopit i návod na obsluhu přístroje v kuchyni. Dorozumívají se nejraději pomocí tabletů a různých znaků v nich, stejně jako primitivové neznalí abecedy. Katastrofální výsledky tabletizace evropského a amerického školství, která přináší především zisky výrobcům tabletů, popisuje Manfred Spitzer v knihách Digitální demence a Kybernemoc. Západoevropští negramoti s ušmudlanými tablety mají většinou stádní myšlení, v němž hledají ochranu, a zároveň tendenci k napodobování jako někteří primáti. Základním zdrojem jejich informací je televize, kde nemusejí přemýšlet o tom, co vidí a poslouchají. Proto jsou extrémně ovladatelní pomocí médií a zároveň veřejnými projevy profesionálních podvodníků, demagogů a kazatelů, především islámských imámů zaměřených na primitivní stádní emoce. Základem jejich myšlení a projevu nejsou logické pochody v mozku, ale instinkty a emoce, jako u zvířat, primitivů z pralesa, nebo malých dětí na počátku vývoje inteligence. Můžeme mluvit o zdětinštělé (infantilní) generaci dospívajících a dospělých občanů EU.

Takové produkty evropského školství se dostávají bez velké nadsázky na úroveň šimpanzů. Americké testy uvedených opic zjistily schopnost komunikovat s lidmi, a to i v rozsahu abstraktních pojmů v rozsahu 400 znaků na speciálně upraveném počítači. Sami Britové uvádějí jako důvod propadu vzdělanosti inkluzi se zařazováním všemožně, především psychicky postižených osob mezi normální děti do škol a islámský multikulturalismus. Naprosto evidentní je z tohoto hlediska nejen vzdělanost, ale také úroveň kriminality ve vztahu k různým národům na britských ostrovech. Existuje propastný rozdíl mezi migranty z Indie a Pákistánu. Indové jsou výrazně lepší ve studiu a mají několikanásobně nižší kriminalitu. Pákistánci naopak organizovali únosy, dlouhodobé zadržování a znásilňování bílých dívek v Rotterhamu a dalších městech. Přitom ještě před necelými třemi generacemi to byly Indie a Pákistán jednotný stát, korunní kolonie Indie. Avšak Indové jsou hinduisté a Pákistánci jsou muslimové a kmenoví příbuzní Afghánců.

Stále více muslimů v Evropě se podřizuje islámskému zákonu šaría, který umožňuje popravovat kritiky islámu. V Afghánistánu se to děje pod dozorem amerických poradců po vítězství jejich demokracie. A americká média ovládaná demokraty to nekritizují, ba přímo zamlčují, stejně jako evropská. Šaría se ostatně protlačila i do mezinárodního práva cestou Káhirské deklarace islámských lidských práv z roku 1993, kterou uznala OSN. Tato deklarace je založena na právu šaría, které opakované judikáty evropských soudů uznaly jako neslučitelné s evropskými hodnotami a Univerzální deklarací lidských práv z roku 1948. Šaría říká, že nemuslim nesmí vyslovit žádnou kritiku žádného aspektu islámu, i kdyby byla pravdivá. Do zákonodárství některých evropských zemí se tak šaría dostala pod názvem islamofobie, kterou se ohánějí reprezentati TOP 09 a média podporující Jiřího Drahoše. Je zajímavé, že neexistuje žádná právně postižitelná křesťanofobie, nebo bělochofobie, zatímco antisemitismus získává tichou podporu vedení EU tažením proti Izraeli bojujícímu s palestinskými islámskými teroristy. Reprezentanti KDU ČSL a TOP 09, kteří se předvádějí jako opory křesťanství, to nijak nevadí, stejně jako euromarxistickému papeži Františkovi, který to dotáhl na zrádce víry a oporu islámu. Křesťané v Iráku, kterých zbylo po vítězství demokracie 450 000 z 1,5 milionu, šílí hrůzou z islámských projevů heretika papeže Františka. Mnohé informace tohoto typu se lze dočíst v knize Jak zabít civilizaci od Benjamina Kurase. Co by nám mohl vítač Drahoš, který všechno ví a všemu rozumí, povědět o islamofobii, právu šaría a káhirské deklaraci?

Oficiální statistiky na internetu uvádějí gramotnost v Evropě a severní části Ameriky kolem 97%. Bohužel to je pouze evropská utopie a Potěmkinova vesnice euromarxistů, jako celá EU. Nevalná úroveň většiny amerického středního a vysokého školství, s výjimkou několika drahých univerzit, je známá dlouhodobě. Průměrný americký vysokoškolák měl znalosti českého středoškoláka a středoškolák dobrého absolventa naší základní školy a absolventa československého výučního oboru. Na americké základní škole by uspěl lecjaký absolvent české pomocné. Nicméně amerikanizace školství vítězně postupuje západní Evropou. Vzpomínám na nedávné volební billboardy s nápisy : „Patříme na západ.“ Jak kdo, profesore Fialo, protože západ reprezentuje v současnosti kolem 20 % negramotů a situace se bude afroislámskou migrací dále zhoršovat. Každého to táhne mezi své.

Dokladem výsledků zářného západního vzoru je úžasný hospodářský růst EU kolem 0,1 % v posledních letech, stejně jako 26 milionů nezaměstnaných. Jeden nechápe, jak se může reprezentant pravice a dědic strany Václava Klause klanět zkrachovalému multikulturnímu ráji euromarxistů. Možná je lepší se nikomu nikam podlézavě necpat a zůstat Čechem, Moravanem, nebo Slezanem, pokud se samozřejmě někdo necítí Sudeťákem. Zvláště ne v situaci, kdy ODS ve volbách zachránil Václav Klaus mladší a podpora Soukromníků, nikoli prázdné tlachy a vyčpělá hesla na billboardech.

Posedlost všemožných profesorů, komediantů, neziskovkářů a intelektuálů z pražské kavárny a většiny médií nenávistí k Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi, místy i dobře zaplacená má katastrofální výsledky. Nakonec vede k podpoře loutky cizích zájmů Drahoše, který se připravuje vítat afroislámské migranty posílané Merkelovou a Schultzem za jásotu neziskovek. Až se přivalí afroislámská invaze za podpory českých euromarxistů a Drahoše, nikdo si na nějaké Čapí hnízdo a EET ani nevzpomene. Je to opravdu zvláštní výsledek práce lidí, kteří se považují, či jen účelově prohlašují za pravici a elitu národa.

Pro informaci lze uvést, že takové množství negramotných jako současná Británie, nebo Německo, neměla naše republika ani v roce 1918 a do roku 1990 se podařilo negramotnost snížit téměř na nulu. Naopak mnozí absolventi polistopadových škol již pomalu nedokážou myslet a komunikovat bez tabletu a nedokážou pomalu ani zašroubovat žárovku. V zaostalém carském Rusku na východě Evropy byla roku 1914 průměrná negramotnost až 60%, především v islámských oblastech, kde dosahovala 90%. Nicméně v Evropské části a velkých městech byla pouze kolem 11%, tedy méně, než v současné Británii a Německu, což uvádí kniha Lidská tragédie od Orlanda Figese. Do rozpadu SSSR byla negramotnost snížena téměř na nulu. Po odtržení islámských zemí má současné Rusko méně negramotů, než současný slavný euromarxistický západ v EU i USA s fašistickým srdcem a bolševickými hesly.

V knize Thilo Sarrazina Přání otcem myšlenky jsou uváděny výsledky německých výzkumů, které popisují úroveň tamního školství. Jsou podobně tristní jako v Anglii. Ve Francii to nebude lepší, především v Paříži, kde policie hodnotí situaci v islámských čtvrtích jako katastrofální. Důležité je zjištění, že nejhorší školství je ve velkých městech, konkrétně v Berlíně, Hamburku a Brémách. Jsou to oblasti s procentuálně nejvyšším počtem migrantů a nejsilněji prosazovanými socialistickými experimenty jako inkluze a sexuální výchova malých dětí. Požadavky na žáky a studenty se tam trvale snižují, aby všichni mohli dostávat dobré známky. Evropská města se slavnými univerzitami, odkud se stovky let šířila vzdělanost do Afriky a Ameriky se v současnosti stávají centry hlouposti, zatímco venkov oporou evropské civilizace. Paul Johnson uvádí v knize Nepřátelé společnosti jako hlavní důvod katastrofy amerického a britské vysokého školství právě euromarxismus všemožných arogantních povalečných intelektuálských elitářů, kteří reprezentují americkou demokratickou stranu a euromarxisty v EU. V praxi jsou arogantním fašistickým spolkem intelektuálských povalečů, kteří nikdy nic pozitivního nevytvořili, a reprezentují fašismus s bolševickými hesly. Jejich typickým produktem jsou politické neziskovky a strany jako Zelení a Piráti. Tyto spolky profesionálních revolucionářů prakticky podporované nadnárodními nadacemi, neziskovami a fondy EU převzaly kontrolu nad mnoha univerzitami a v současnosti i nad středními školami. S využitím sociálních sítí ohlupují a ovládají studenty bez životních zkušeností a hlásají v podstatě permanentní revoluci po vzoru menševika Trockého a nacisty Röhma. Jejich cílem je útok na klíčové instituce společenského řádu, který je živí! Dokladem jsou knihy Studentská moc od levicových revolucionářů Robina Blackburna a Alexandra Cockburna a Revoluční kampaň na univerzitní půdě od Carla Davidsona. Nikdo z nich nebyl chudák, kterého by do revoluce tlačila nízká životní úroveň. Nicméně je lákavé a pohodlné živit se revolucí, intelektuálským žvaněním a pořádáním placených demonstrací, místo studia a poctivé práce a dostávat za to královské výplaty a všemožné prebendy. Ráj pro lenochy z takzvané zlaté mládeže. A přesně takové typy ovládají vedení současné EU, Německa, Francie, Itálie, Řecka a Švédska. Stačí se podívat na slastný život komisařů, poslanců a úředníků v Bruselu, přesto, že nikdo z nich by si na takový přepych nikdy nedokázal vydělat.

Ve vztahu k panu Drahošovi a jeho voličům mohu připomenout jeden z typických intelektuálských spolků, známý jako Římský klub. Zakladatelem jeho německé odbočky byl pan Robejšek, zatímco českou, kterou řadu let vedl Jiří Drahoš, založil Václav Havel. Tamní vědci došli k jednomu správnému zjištění, které ostatně nemůže přehlédnout člověk, který se zajímá o dění ve světě. Lidstvo je přemnožené. Na druhé straně dospěla jedna jejich studie k názoru, že SSSR v roce 2020 ekonomicky předstihne USA a Čína bude v té době chudou a zaostalou kolonií. Tolik k vědecké práci Jiřího Drahoše a jeho přátel na mezinárodním poli euromarxismu. V současnosti přebírají štafetu mladí vzdělanci jako pirát Michálek s internetem prezidenta Masaryka.

K otázce vzdělanosti bych doplnil názor na otázku současné město kontra vesnice. Současná, především velká města se stávají centry hlouposti a multikulturalismu. Pan Drahoš uspěl v prvním kole voleb pouze v Praze, stejně jako nedávno TOP 09 a její náčelník Feri, nadšený spolupracovník pana akademika. Vesnice a menší města naopak podporují Miloše Zemana. Mají tam převahu lidé s životní praxí, kteří vybudovali tento stát. Bydlíme z velké části v domech, které postavili, jezdíme po silnicích, které vybudovali v autech, která vyrobili, konzumujeme potraviny, které vypěstovali. Bez intelektuálů z pražské kavárny ověšených akademickými tituly, mnohdy pochybné kvality, se bez problémů obejdeme. Bez tvůrců hodnot nikoli. Za intelektuálské žvanění nám nikdo neprodá litr nafty, ani kilo vepřového. Na ministerstvech jsem viděl, co leze z některých současných středních a vysokých škol, přičemž učitelé si stěžují, že musí neustále snižovat požadavky na žáky a studenty.

Na vesnici má většina obyvatel dnes nedostatkové výuční listy, mnozí získali středoškolské a vysokoškolské vzdělání především odborného zaměření. Většina obyvatel si tam musí umět poradit s mnoha problémy, počínaje opravami všeho druhu, údržbou domu, pěstováním zvířat i rostlin. Jsou většinou nezávislí a neparazitují. Za posledních třicet let se v naší společnosti vytvořila představa, že člověk pracující rukama je živočich druhé kategorie. V takové pozici jsou zaměstnanci v cizáckých montovnách. Ale opravdový vyučený zedník, instalatér, topenář, automechanik, pěstitel obilí, skotu, nebo vína, nebo další jim podobní musí mít obrovskou sumu znalostí podpořenou praxí. Nemohou vše okecat jako v pražské kavárně a ničit hodnoty, aniž by se za to zodpovídali. Kombinace dosaženého vzdělání a praxe je staví nad všemožné namyšlené intelektuály. Většina dokáže stále ještě rozpoznat pravdu. Česká vesnice a malé město jsou dnes symbolem národa, vzdělanosti a nositelem znalostí a tradic, nikoli multikulturní velkoměsta žvanivých intelektuálů, podvodníků, úchylů a kšeftařů.

Sarazin uvádí jako další negativní faktor sociální systém podporující rodiny, které si udělaly z početných dětí zdroj příjmů, takže fungují jako množírny na psy. Opět jsou to v převážné většině někteří migranti islámského původu a někteří Rómové. Jako hlavní problémy ideologického fetišismu euromarxistů s negativním dopadem na školství a rodinu uvádí absolutní sociální rovnost (bez ohledu na práci, zásluhy a schopnosti), genderismus (tvrzení, že pohlaví jsou stejná a vládnout světu mají feministky) a ekologismus (solární a podobné zlodějiny bez pozitivního efektu, likvidaci jaderných elektráren a závislost Německa na „špinavé“ elektřině z Francie, Polska a ČR), a v neposlední řadě hospodářskou politiku podřízenou nikoli výrobě a trhu, ale ideologiím jako v nacistickém Německu a SSSR.

Při hodnocení vlivu přistěhovalectví vychází Sarazin z takzvané kognitivní kompetence, jejímž základem je systémové vzdělání zaměřené na získání použitelných vědomostí, včetně manuální šikovnosti dětí. Kognitivní kompetence je základem schopností vykonávat různé pracovní činnosti a dále se rozvíjet. Z tohoto hlediska jsou ve světovém měřítku na špici Singapur, Japonsko a Čína, ve středu evropské země a na konci islámské a africké státy jako Ghana, které místy nedosahují ani poloviny hodnoty Singapuru. V šedesátých letech měly Singapur a Ghana stejnou ekonomickou úroveň a byly to britské kolonie, které získaly samostatnost. V současnosti je HDP Singapuru osmkrát vyšší, přestože nemá rozsáhlé území, ani suroviny jako Ghana. Podobné jsou výsledky z hlediska úrovně inteligence a vzdělání ve vztahu k pozici různých zemí, náboženských a rasových skupin ve světě. Jsou to informace, které se všemožně utajují a potlačují. Nicméně je potvrzují nejen americké a evropské, ale rovněž asijské studie, které dosud nikdo nevyvrátil fakty, ale jsou pouze ideologicky napadány jako rasistické.

Dlouhodobý negativní vliv rigidního náboženství je vidět především na islámu, který dal modernímu světu 0,2 % vědeckých objevů a vynálezů. Při srovnání počtu Nobelových cen získali 70 z nich Židé, kterých je celkově kolem 10 milionů a pouze 2 muslimové, jichž je více, než miliarda, a to ještě jednu z nich palestinský terorista Arafat za mír! Nejnižší úroveň kognitivní kompetence dosahují obyvatelé států, z nichž se valí v současnosti většina migrantů do Evropy. Už Turci, kteří přišli v první generaci do Německa pracovat, spotřebovávají z celkového hlediska ve třetí generaci větší podíl německého HDP, než sami vytvářejí. Z výše uvedených důvodů si můžeme blahopřát, že naši migranti pocházejí v převážné většině z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu (po rozdělení republiky paradoxně ze Slovenska) a dalších zemí mimo afroislámskou oblast, většinou poctivě pracují a jejich děti se učí lépe, než někteří držitelé českého občanství. My jsme si vybrali tyto přínosné migranty, zatímco Němci afroislámské agresivní primitivy. Teď se nám je snaží vnucovat jako obohacení s podporou pana Drahoše a jeho přátel.

Je třeba odmítnout podlou snahu pana Drahoše a jeho zahraničních i domácích podporovatelů typu Kalouska, náčelníka Feriho, Sobotky a jeho party, Hermana, Halíka, Bartoše, Michálka, Jandy, Putny, slušňáka Zelenky, politických neziskovkářů a různých inkluzivních pomatenců vedoucí k otevření náruče afroislámské invazi. Stačí se podívat do Německa, Británie, Francie, Itálie, Švédska a dalších zemí, kde si euromarxisté a podobní ničitelé vlastních zemí a národů rovněž mysleli, že afroislámskou invazi zvládnou.

Brzy se budeme rozhodovat, zda dáme hlas týmu Zeman a Babiš, nebo Drahoš a Kalousek a neziskovky. Česká republika, nebo multikulturní afroislámská EU. Žádná lepší nabídka není a výsledek voleb ovlivní politiku na několik let. Ten, kdo nepůjde volit riskuje, že tím podpoří afroislámskou invazi a likvidaci našeho státu do německých euroregionů po sto letech novodobé existence.

- - -






Netěšte se...

$
0
0

Stanislav A. Hošek
23. 1. 2018
V pondělí 22. ledna byl hostem ve studiu TV Barrandov stávající prezident Zeman. Pan Soukup vlastník této stanice, tuto skutečnost neopomenul zdůraznit, aby všem připomenul, že zmíněný kanál není v politickém prostoru povinen dodržovat pravidla, kodifikovaná pro veřejnoprávní média. Do programu byl pozván i druhý kandidát na budoucího prezidenta, ale prý se omluvil pro zaneprázdněnost. Jelikož je praxí pana Soukupa při takových debatách, nazývaných Duel, i v případech přímých přenosů mít diváky, bylo studio zaplněno jenom příznivci Zemana, jejichž hlasité projevy souhlasu až nadšení byly jediným záporem celého programu už jenom proto, že aktéry zdržovalo v jejich promluvách.


Zeman po celou dobu vystupoval s nonšalancí, tedy s nadhledem, v mírně odlehčeném tónu, jak je jeho zvykem při takových příležitostech. Pan Soukup, coby moderátor, ho nikterak netlačil, což rovněž neopomenul odůvodnit tvrzením, že on není novinář. I ten nejpozornější divák, který dlouhodobě a se stejným zájmem sleduje politiku v této zemi, se prakticky od stávajícího prezidenta nedověděl nic zásadně nového. Řekl bych, že dostal pouze příležitost u některých otázek si trochu vypilovat svou argumentaci a nic víc. Dokázal tím divákům, že jeho názory a většinou i činy jsou dobře promyšlené, takže na nich, ve velké většině v průběhu času nemusí nic měnit. Na tomto místě jenom připomenu, že pokud výjimečně musí změnit názor a to spíše ve velmi konkrétních věcech, tak i to umí perfektně zdůvodnit. Příkladem může být změna jeho názoru na presumpci viny u politiků, což ale nebylo předmětem pondělního pořadu.

Z poklidné, všeobecně souhlasné a především pohodové atmosféry vybočil Zeman jen jednou. Zaznamenal jsem, že v tom případě si dal záležet, aby se vyjádřil rozhodně, tvrdě, až temně. To když se hovořilo o druhém pověření Babiše do funkce premiéra. V té chvíli se Zeman až fyzicky proměnil. Zvážněl až do zarputilé grimasy, aby všem, především pak poslancům a zároveň loutkovodičům těch nejvlivnějších řekl s otevřeností víc jak jasnou. Prohlašuji, že ať už vyhraju, či prohraju volby, pana Babiše bude podruhé jmenovat premiérem. Rozdíl bude jenom v tom, že když prohraju, tak to bude do 8. března, kdy mi skončí mandát. Tečka

Co všechno sdělil Zeman tímto svým prohlášením.

Pokusím se tento citát a jasný záměr stávající hlavy státu, trochu rozebrat. Zeman tím v prvé řadě snížil možný počet variant pro jednání budoucího prezident. Ten už nebude mít možnost jmenovat premiéra. Třetí pokus totiž má předseda sněmovny. Jelikož je členem hnutí ANO, dá se s vysokou pravděpodobností předpokládat, koho asi pověří sestavením vlády. Jistě to bude příslušní hnutí ANO a s pravděpodobností poněkud menší zase Babiš.

Silný hráč v pozici prezidenta by sice měl teoretickou možnost odvolat Babišovu vládu vládnoucí v demisi a jmenovat úřednickou, ale opravdu si netroufám předpovídat, jak by na to reagovalo hnutí ANO, ba ani Ústavní soud. Prezident totiž podle Ústavy může odvolat pouze vládu, která nedostala důvěru a při tom sama nepodala demisi. Že by se pan Drahoš k zmíněnému kroku odvážil mezi druhým a třetím pokusem, pokud by kupříkladu uvážil, že trvá příliš dlouho, považuji dokonce za vyloučené.

Takže panu Drahošovi sdělil, aby s netěšil, že bude hned od počátku vlivně rozhodovat.

Co sdělil ostatním ústavním činitelům?

Panu Fialovi sdělil velice jasně, aby se také netěšil. Řekl k tomu jediný, leč naprosto zásadní důvod. Rozdíl volebního výsledku mezi prvním a druhým je tak obrovský, že jmenovat premiérem předsedu druhého na pásce by de facto bylo v rozporu s vůlí, kterou ve volbách voliči projevili.

Celému Čtyřbloku, který já osobně považuji za viditelné loutky současné „Panské jednoty“, pak sdělil, aby se rovněž netěšil. Aby nespoléhal na to, že vymyslí nějaké nové inovace kalouskovské praxe, kterými by se v zákulisí povedlo změnit volební vůli veřejnosti.

Všem poslancům podstatně zmenšil prostor pro manévrování a především pro pokoutní hrátky. Mají na vybranou pouze mezi dvěma možnostmi. Budou respektovat výsledky voleb a nebo zaviní, že budou volby nové.

Veřejnosti pak Zeman sdělil minimálně dvě věci. Dávejte si teď pozor, až já tu nebudu, tak tím větší, kdo neustále chce zvrátit vaši vůli. Kteří konkrétní jedinci i které politické síly. Za druhé všem občanům naznačil, jak by se měli chovat v eventuálních mimořádných volbách

Co si troufám předpokládat.

Na úvod této části textu upozorňuji čtenáře, že celý text byl napsán bezprostředně po skončení jmenovaného přenosu. Nikdy jsem se nepovažoval za prognostika a za proroka už vůbec ne, protože si pamatuji, že v dějinách ti neúspěšní bývali příliš krutě trestáni. Se znalostí chování naší vrstvy profesních politiků si ale troufám předpokládat, že Zeman bude opět napadán za změnu stanoviska o druhém pokusu sestavování vlády. Budou dokonce zpochybňovat jeho věrohodnost, stejně jako šachistickou promyšlenost jeho kroků. Řekl totiž původně, že Babiš mu v druhém pokusu musí donést pověstných 101 podpisů, což nyní vyvrátil.

Nepochybuji, že různí radílkové, mezi něž patří kupodivu i předseda Ústavního soudu, budou na změnu Zemanova názoru upozorňovat a zveličovat ho. Jenže jako vždy poněkud nepromyšleně.

Pokud Zeman vyhraje volby, Babiš bude muset dorazit na Hrad s oněmi 101 podpisy, což mu Zeman na dálku nezapomněl připomenout. Jenže pokud prohraje, bude naprosto nová situace. Vytvoří se pole pro všechny ty podzemní síly, kterým vadí nejen Babiš, ale celé hnutí ANO a nejvíce pak skutečnost, že v politickém prostoru má veřejnost tak značný podíl na rozhodování. Toho všeho si je Zeman velice dobře vědom, protože proti těmto silám vede boj po celou svou politickou kariéru a tak se jim do poslední chvíle snaží zmařit co nejvíce příležitostí pro jejich zákulisní, až kabinetní pletichy, kterými by zvrátili ve svůj prospěch výsledek posledních voleb do sněmovny .

Zeman pro změnu svého rozhodnutí má tedy zásadní důvod. Změnila se od parlamentních voleb dost zřetelně celková politická situace. A to hned z několika důvodů. Jeho protikandidát v prvé řadě, poněkud předčasně nekompromisně vyhlásil, že Babiše premiérem jmenovat nebude, tedy ani v případě, že by někde schrastil těch 101 podpisů. Za druhé, Fiala ještě před sjezdem ODS ve své neprozíravé pýše Zemanovy, navíc drze pouze přes média, i když poněkud pozakrytě vzkázal, aby se po eventuální prohře vzdal okamžitě svých pravomocí. Za třetí se tento tlak z ODS, po jejím sjezdu, početně rozšířil i na jiné funkcionáře a dokonce se z výzvy změnil na jakási varování. Za čtvrté unikly ze sněmovny informace, že loutky Panské jednoty se nebývale aktivizují, vytváří nátlaky a připravují varianty jak vládnout nejen bez Babiše, ale dokonce bez hnutí ANO. Už těchto pár aktivit, měnících povolební politickou situaci v zemi je pádným důvodem k tomu, aby Zeman, v zájmu respektování veřejné vůle se i po prohraných volbách zachoval tak, aby dodržel své celoživotní politické přesvědčení o tom, že dává jednoznačně přednost vládě konající ve prospěch dolních deseti milionů a ne horních dvou set tisíc, jak doslova v návštěvě u Soukupa v pondělí řekl.

Zeman dal hned v úvodu duelu slovní facku Drahošovi kvůli Babišovi. Sál byl ve varu

$
0
0
23.12. 2018   PL
Současný prezident Miloš Zeman a jeho vyzyvatel Jiří Drahoš se poprvé utkali v prezidentské předvolebním duelu, a to na FTV Prima. Moderátorem duelu obou pánů byl Karel Voříšek, kterého přivítali skandující diváci. Oba tábory diváků se pak rozvášnily i při přivítání Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. Nechybělo ani bučení. Zemana doprovázela na setkání jeho žena Ivana či mluvčí Jiří Ovčáček. S Jiřím Drahošem přišla žena Eva.


Foto: Screen: FTV Prima
Popisek: Jiří Drahoš a Miloš Zeman v prezidentském duelu na FTV Prima.

"Smím-li být zcela upřímný, tak já jsem se na toto setkání velice těšil. A to z velmi prostého důvodu. Já jsem zatím o panu Drahošovi ve svých vystoupeních prakticky nikdy nemluvil. Dokonce když se mě moderátor televize Nova ptal, proč tam pan Drahoš není, tak jsem říkal, že nemluvím o lidech, kteří tam nejsou. Takže toto je naše první setkání," poznamenal Zeman. "Na druhé straně jsem se dozvěděl, že pan Drahoš o mně mluví na setkáních s občany a při jiných veřejných vystoupeních, a tak jsem dospěl k názoru, že se možná do mě nešťastně zamiloval a v takovém případě bych mu nabídl, aby se stal mým stoupencem a dal mi ve volbách svůj hlas,"řekl úvodem za potlesku Zeman.

"Postrádal jsem pana prezidenta v prezidentských debatách nás osmi kandidátů. On nedělal kampaň, řekl, že do žádných debat chodit nebude. Musím říci, že ještě nedlouho před výsledkem prvního kola jsem slyšel pana Jiřího Ovčáčka, že absence pana prezidenta platí i pro kolo druhé, pak pan prezident změnil názor jako mnohokrát," pokračoval Drahoš za mohutných ovací. Dodal, že je rád, že akceptoval jeho pozvání na dvě debaty.

Prvním tématem byla demise vlády Andreje Babiše, neboť jeho kabinet nedostal důvěru. "Miloš Zeman řekl, že vládu Andreje Babiše v případě, že nezvítězí nade mnou v tom prezidentském souboji, že ji jmenuje natrvalo. Pan prezident ji jmenuje znovu, a pokud volby vyhraje, bude to s podmínkou. Já bych se choval úplně jinak od samého začátku, nedával bych žádné bianko pokusy, dal bych příležitost vítězi voleb,"řekl k Babišovu kabinetu Drahoš.

I Zeman řekl, že by upřednostnil vítěze voleb. "Ale oba dva víme, že vítěz voleb se jmenuje Andrej Babiš. Pokud to nevíme, protože vy kroutíte hlavou, tak asi každý z nás sledoval jiné volby v naší zemi," poznamenal Zeman a zdůraznil, že hnutí ANO trvá na kandidatuře svého předsedy na premiéra. O jmenování premiérem Petra Fialy (ODS), jenž skončil druhý, řekl, že neuvažuje o tom "jmenovat druhou ligu". Rozdíl mezi Babišem a Fialou je podle něj velký.

"V Cimrmanech je obrat sprostý podezřelý. A trestně stíhaný člověk je sprostý podezřelý, ale může z něho vzniknout nevinný člověk. Takových příkladů je celá řada, například Věra Jourová. Platí zkrátka presumpce neviny, dokud nebyl odsouzen, je Andrej Babiš nevinný, je vítězem a lidé mají mít úctu a respekt k vítězi a nemají mu závidět," dodal Zeman své zastání k Babišovi.

Drahoš však s jeho tvrzením nesouhlasil. "Příklad, který uvedl pan prezident s paní komisařkou Jourovou, je něco zcela jiného. Premiér není volená funkce. Premiér je funkce jmenovaná. Pokud si lidé ve volbách zvolí někoho, proti komu je vedeno trestní stíhání, platí presumpce neviny. Já jsem nikdy neřekl, že bych nedal ten první pokus hnutí ANO, ale Andrej Babiš by ode mě slyšel, že si nedovedu představit, že by premiérem byl trestně stíhaný člověk,"řekl.

"Zítra pověřím Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády a v průběhu února jej jmenuji premiérem," nechal se pak slyšet jasně Zeman.

Prohlášení Demokratické strany zelených k 2. kolu prezidentských voleb - podpora Miloše Zemana

$
0
0
23. 1. 2018

Demokratická strana zelených /DSZ/ podporuje v druhém kole prezidentských voleb současného prezidenta Miloše Zemana.

DSZ proto vyzývá své členy, příznivce a voliče, aby v nadcházejícím finále prezidentských voleb volili kandidáta č. 7, Miloše Zemana.

Řídící výbor DSZ

V Domažlicích 23. 1. 2018

Dva milióny svědků: Drahošův poučný debakl

$
0
0
Radim Valenčík
Radim Valenčík
24. 1. 2018   blog autora

Dva milióny svědků vidělo Drahošův debakl na TV Prima v duelu se Zemanem. Chtěl jsem napsat, že celý duel lze sledovat na záznamu, ale ve všech dostupných odkazech se objevilo (jak jsem zjistil v 8.00 ráno):







Viz: https://www.youtube.com/watch?v=ZKxBrpVdbR0
Nebo: https://www.youtube.com/watch?v=DN7-F-ln_B8
(Pozn.redakce - díky pozornému čtenáři můžeme nabídnout jinou adresu, na které záznam duelu funguje:
http://prima.iprima.cz/cesko-hleda-prezidenta-1/prezidentsky-duel-finale 
Aktualizovaný dodatek:

Jak jsem byl upozorněn, na iPrima je to celé, musíte si protrpět tři reklamy, ale opravdu to stojí za to, velmi významné pro osvětu našeho národa:

http://prima.iprima.cz/cesko-hleda-prezidenta-1/online-cela-debata-milose-zemana-jiriho-drahose-na-prime



Hodně rozpačité tváře stoupenců Drahoše:



Pokusím se k tomu dát několik poznámek:

1. Drahoš byl neuvěřitelně slabý. Víc, než kdokoli čekal. Viděl jsem prostřihy na tváře Hilšera a Horáčka, kteří byli zděšeni. Teprve v závěru debaty si uvědomili, že by měli svého favorita podporovat. Výkon, který Drahoš podal, byl pod úrovní horších studentů u našich státnic (a to, jak mohou naši studenti dosvědčit, jsem k nim dost kritický, pokud jde o schopnost samostatného a kritického myšlení).

2. To, co Drahoš předvedl, nebylo ovlivněno Zemanem, který podal standardní výkon. Moderátor ho rovněž neuváděl do složitých situací, spíše naopak. Ani atmosféra v sále nebyla příčinou Drahošova selhání, ta totiž vznikala postupně; po pravdě řečeno chápu diváky, že jim po určité době od zahájení duelu nezbylo než se hlasitě smát. Měli nad výkonem plakat? Nebo projevit zděšení nad tím, co viděli a slyšeli? Příčinou selhání byl Drahoš sám. Mimo reálný svět, figurka, se kterou se manipuluje neschopná vlastního úsudku.

3. Při této příležitosti považuji za důležité zastat se české vědy. Ta zdaleka není ve stavu, jaký by vyplýval z výkonu, který předvedl ten, kdo hlavní stánek české vědy – Akademii věd ČR – po dobu osmi let řídil. Drahoš se do této pozice dostal ne náhodou. Jakákoli pozitivní změna musí vycházet z opory ve vědeckém poznání. A tak současná globální moc postupuje vůči vědě podobně jako vůči mediálnímu mainstreamu. Dosazuje slouhy a poskoky, aby roli vědy sterilizovali a paralyzovali. K tomu dodám na adresu veřejnosti:

- Važte si vědy, zejména té, která je schopna odpovědět na otázky, co se v dnešním světě děje. A podporujte ty, kteří přes působení Drahoše a podobných se snaží vědu rozvíjet.

- Platí to i z druhé strany, kdo chce dělat poctivou vědu o společnosti, musí být schopen komunikovat s veřejností. Mohl bych uvést řadu příkladů, kteří se o to snaží. Ale aspoň jeden příklad za všechny – Ilona Švihlíková. Je schopna vystupovat srozumitelně na veřejnosti, snaží se pochopit podstatu příčin současných problémů, důsledně dodržuje zásady vědy a kritického myšlení.

4. Vzniká otázka, proč do role v Akademii věd ČR a nyní za kandidáta na postup do "vyššího levelu" byl vybrán člověk typu Drahoše. To bezprostředně souvisí s logikou fungování současné globální moci, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

Právě takové slouhy jádro globální moci potřebuje. Má to jeden problém. Současné jádro globální moci je v krizi. A jako čert kříže se bojí těch, kteří by se pokusili o reformování toho, co se přežilo, co devastuje současný svět a ohrožuje přežití naší civilizace. Proto spoléhá na stále větší a větší hlupce a omezence. Kam až to došlo, se mohl přesvědčit včera každý na vlastní oči. A doufám, že se celý záznam duelu někde objeví, případně se bude šířit jinými formami než přes internet.

5. Potvrdilo se, že nejdůležitější v těchto prezidentských volbách je probouzení a vyzrávání vědomí a sebevědomí veřejnosti směrem k pochopení toho, o co jde a co dělat. Včerejší Drahošovo účinkování v tom sehrálo a ještě sehraje mimořádně významnou roli.

6. Loni v březnu jsem napsal na svém blogu článek "Ví Drahoš, do čeho jde?". Dovolím si z něj citovat:

"Akademie věd ČR v drahošovské době moc pozornosti tomu, o co dnes jde, nevěnovala. Ale o velké peníze vždy škemrat dokázala. Lidé v naší zemi si zaslouží, aby měli ve vědě oporu (jsou dost inteligentní, aby dali oporu vědě). Nechápu, jak ten, kdo nedokázal z pozice AV ČR využít autoritu vědy proti lampárnám, chce kandidovat proti tomu, kdo to dokázal z pozice prezidenta?!

Chcete volit "slouhu slouhů globální moci" do pozice fíkového listu krytí lumpáren? ... Není v tom nic osobního. Jen nechci, aby byl prezidentem "slouha slouhů globální moci". Pokud jde o Drahoše, je sice zdatný technokrat (jak mě upozornil na základě osobních zkušeností jeden můj známý), ale to rozhodně nestačí. Když chce někdo vstoupit do velké, dokonce do globální politiky z pozice vědecké funkce, aniž by se před tím pokusil využít svých pravomocí (i odpovědnosti) za ovlivnění současného společenskovědního výzkumu ve smyslu poznání toho, jaké jsou příčiny současných problémů, považuji to za zjevný rozpor: Osobně se opírat o autoritu vědy v politice a současně nevyužít vlastních kompetencí k podpoře autority vědy vůči politice (k podpoře řešení otázek, které s problémy současné politiky souvisejí s využitím možností vědy). Jak chce ustát působení sil současné globální moci a nezměnit se v jejich figurku? Jakou máme záruku? Ví vůbec Drahoš, do čeho jde?"---
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/4404-vi-drahos-do-ceho-jde.html

Aktuální je celý článek. Realita zašla mnohem dál, než bych tehdy očekával.

- - -




Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5399-dva-miliony-svedku-drahosuv-poucny-debakl.html

Article 4

$
0
0
Pavel Dudr
24. 1. 2018   PravýProstor
Ve Švédsku je už 209 měst, kde se zvyšuje segregace obyvatelstva. Demontáž Švédska pomocí organizované invaze migrantů probíhá už asi 30 let, ale teprve v poslední době se dostavují viditelné výsledky. Namísto plánované integrace ovšem probíhá segregace.
Oficiálně se tomu neříká no-go zóny, ale segregace obyvatel. Zavádí se zde index odlišnosti, a čím je vyšší, tím více je obec rozdělena (1).

Jak taková segregace vypadá, jsme si už mohli přečíst: „Ve švédském Helsingborgu v roce 2017 byl nárůst útoků střelnou zbraní o 300 procent.“ (2) Toto město je v segregaci ovšem až na 30. místě, viz násl. tabulka (3). Je zde zobrazen nárůst indexu segregace v letech 2005 až 2015. Nárůst je patrný hlavně ve větších městech, protože migranti mají snahu se tam stěhovat z menších měst, kam také byli nastěhováni.



Další příklady úspěšné segregace můžeme vidět zde (4).

8.12.2017, asi 200 lidí ve švédském Malmo křičelo „budeme zabíjet Židy“, policie přihlížela a nikdo nebyl zatčen.
Nebo Goteborg, 9.12.2017: 20 maskovaných mužů hodilo zápalné lahve do synagogy (5).

Uprchlíci budou stát Švédsko 18,6 miliardy dolarů v roce 2017 – pouze 500 z 163 000 přistěhovalců, kteří přišli v roce 2015, mají práci (7).

Švédsko je zaslíbenou zemí pro imigranty, zatímco rodilí Švédové a Židé emigrují, v roce 2015 jich bylo 55.830, v roce 2016 45.878, novější data nejsou zatím k dispozici (6).

Oxfam: Miliardáři všech zemí už jsou spojeni, to jen chudí jsou rozděleni

$
0
0
Václav Umlauf
24. 1. 2018  E-republika
Téměř veškerý světový růst bohatství v roce 2017, tj. 82 procent, se týkal pouze nejvyššího 1 procenta. Dolní polovina světové populace, asi 3,8 miliardy lidí, nemá ze zisku vůbec nic.


Poslední studie Oxfamu o rozdělení bohatství za rok 2017 je tak odporná svou nahou pravdou, že naše korporátky to před Drahošovou miliardářskou volbou raději ani nezveřejní. Levice u nás neexistuje, protože levičáci dnes běhají po světě jako bezmozci, čili tvoří ideologické zombie pravice. Tyto mozkem a duchem vyprázdněné levicové pravdoláskaře žijící z dotací moudré a rozvážné pravice částečně nahrazuje neziskovka zvaná Oxfam. Ta sice také dělá za dotace, ale mnohem efektivněji, protože není levičácké zombie. Oxfam používá svou myslivnu dobrým směrem, tedy pro chudé. Připomeňme, že USA a Izrael odmítají platit příspěvky na UNESCO, které se na mezinárodní úrovni OSN rozhodlo dělat totéž.

A nyní ke studii Reward work, not wealth. Téměř veškerý světový růst bohatství v roce 2017, tj. 82 procent, se týkal pouze nejvyššího 1 procenta. Dolní polovina světové populace, asi 3,8 miliardy lidí, nemá ze zisku vůbec nic. V loňském roce došlo k největšímu nárůstu miliardářů po celém světě v historii. Počet dolarových miliardářů v současné době činí 2 043, přičemž nový miliardář se rodí každé dva dny. Blahopřejeme, tady je graf jejich porodnosti.


A nyní se podívejme na ty, kteří k této vysoké porodnosti miliardářů pomáhají svým životem. Bohatství miliardářů vzrostlo během uplynulého roku o 762 miliard dolarů, což by stačilo celkem 7x (!) odstranit extrémní chudobu z celé zeměkoule. Ale k tomu přece bohatství neslouží, že ano. Vxletech 2006-2015 měl typický dělník na platu průměrný přírůstek pouze o dvě procenta ročně. Srovnejte si to 13% ročním nárůstem bohatství miliardářů. Takže je jasné, komu jde do kapsy globální zisk z práce obyvatel celé planety. Tady je slavný graf zvaný “slon-hokejka”, který vypovídá o distribuci bohatství mnohem lépe, než tzv. Gini koeficient.



Na obrázku vidíte absolutní a relativní změny světového příjmu obyvatel podle decilů, neboli po 10 % obyvatel v letech 1988–2013. Slavný graf “slonů” zaznamenává silný procentní růst příjmů těch, kteří jsou uprostřed světa (hřbet slona) a vyšší střední třída (chobot). Od neoliberální éry mají jasný propad. Tento graf ukazuje, že poražení za posledních 30 let jsou střední a nižší třídy v bohatých zemích. Podívejte se na článek Pálení peněz střední třídy na korporátní svatbě, který je pokračováním studie Vznik a vláda globálních parazitů.

A nyní analyzujme absolutní distribuci bohatství, a ne procenta růstu. Jak jsem psal minule. Když si váš soused na vesnici postaví další štokáč, tak vy se automaticky nemáte lépe. A to ukazuje absolutní nerovnost příjmů, což je oranžová čára na obrázku daná jako hokejka. Pak statistický slon zmizí a vítězové jsou pouze superbohatí jednoho procenta. A tito superbohatí se navíc mohou vyhýbat daním tím, že skrývají své peníze v mezinárodní síti offshore daňových rájů. V souladu s údaji obsaženými v tzv. Panama Papers je zhruba 7,6 bilionů dolarů chráněno před zdaněním. Analýza údajů ekonomem Gabrielem Zucmanem zjistila, že superbohatí nezákonně skrývají před zdaněním asi 200 miliard dolarů prostřednictvím daňových rájů.

Alarmující fakta studie jsou v něčem jiném, čemu říkáme korporátní fašismus. Nerovnost je úplně stejně rozdělena do rozvojových zemí a do nejbohatších zemí. Všude platí, že desítka miliardářů vlastní tolik, co všichni ostatní obyvatelé dané země dohromady, kteří na tyto lidi dělají za minimální mzdu. Ta se liší podle ekonomické úrovně jednotlivých zemí. A teď se podívejte, jak bohatne jedno promile, které tady fedruje jednoho nejmenovaného prezidentského kandidáta.



Jde o stejnou logiku jako na předchozím grafu z let 1980–2016. Zkoumá se distribuce světového bohatství podle 10 % bloku populace, pak se skočí v závěru na jedno procento a pak na jedno promile. A nyní se podívejte na celkový mechanismus, jak bohatne jedno promile. Toto schéma globálních procesů vedoucích k ožebračování lidí na celé planetě jednou probereme podrobněji.



Jak vidíte, tak vůbec není špatné být v kategorii jednoho promile, které jde z jedné ekonomické pohádky do druhé. A nám vykládá pravdoláskařské a ideologické pohádky pro lid, protože si na této cestě k úspěchu koupilo všechny politiky a média kolem. Takto megalomansky lze krást jedině tehdy, když zničíte, nebo si koupíte celé státy. O tom jsou i naše prezidentské volby, viz článek Stát pro jedno procento aneb Volby to jistí.



Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:



Zbyněk Fiala: Bezradný Drahoš

$
0
0
Prezidentský kandidát (vlevo)
Zbyněk Fiala
24.1.2018 VašeVěc


Potvrdilo se očekávání, že v televizních duelech s Milošem Zemanem nemá Jiří Drahoš žádnou šanci. Zvláště když si šlápne na hrábě, jako bylo jeho prohlášení, že české volby ovlivnily ruské rozvědky, byť o tom sám nemá žádné doklady. „A BIS taky ne,“ připomněl Zeman, „máte asi nějakou službu nad BIS.“

Ze seriálu televizních debat před prezidentskými volbami byla zatím Prima formálně nejslabší, ale i přes chaos a nudu nejvíc napověděla výsledek. Profesor Jiří Drahoš, kterého jsem si v akademii věd velice vážil, bohužel politické řemeslo neovládá, a tak byl bezradný. Nepomohlo mu ani to, že si vynutil, aby probíraná témata byla známa předem. I tak se mu občas stalo, že se zasekl uprostřed věty nebo že odpověděl tak nešťastně, jako by si protiřečil.

Hned na začátku tak prohlásil, že by na rozdíl od svého předřečníka nabídl první pokus o sestavení vlády vítězi voleb. Na rozdíl od svého předřečníka? Vždyť prezident Miloš Zeman pověřil Andreje Babiše! Drahoš to pak zkoušel upřesňovat, že myslel Hnutí ANO, avšak ne trestně stíhaného předsedu.

Jak jej však Zeman poučil, trestně stíhaný je totéž, čemu se u Járy da Cimrmana říká „sprostý podezřelý“. Z toho se však později může vyklubat nevinný člověk, jak ukázaly příklady z nedávné minulosti. Dokud tedy není odsouzen, je na něj třeba hledět jako na nevinného. Vyzval k úctě k vítězi voleb, nezávidět!

Drahoš zkoušel kontrovat, že o premiéru přece nerozhodují volby, ale získává funkci jmenováním. Zeman tedy zopakoval, že Babiše po přijetí demise znovu pověří sestavením vlády, a pak jej bude ještě v únoru jmenovat premiérem. Pokud by došlo i na třetí pokus, je v rukou předsedy sněmovny. Ať už tedy prezidentské volby vyhraje kdokoliv, nebude to mít vliv.

Reminiscence na minulé prezidentské volby.

Největší šlamastiku si však Drahoš způsobil tvrzením, že české volby byly ovlivněny ruskou rozvědkou. Zeman poznamenal, že pan profesor sám řekl, že pro to nemá žádné důkazy, ale vedle toho také BIS veřejně sdělila, že nemá žádné doklady o takovém vměšování. Drahoš se nechtěl vzdát: „Je přece spousta zpráv BIS, kde se takové věci uvádějí.“

To už se Zeman smál: "Vy přece ty zprávy nedostáváte, ale já ano.“

Podle Drahoše je ovšem třeba zprávy nejen přečíst, ale také umět číst. Poukázal pak na výroční zprávu BIS. Jenže ta je za rok 2016 a volby byly na podzim 2017. Drahoš Zemana strašil také ruskou stopou v jiných zemích a z jeho výrazu se dalo vyčíst, že tomu věří…

Zeman se bavil. Čeho ty služby dosáhly? Fandily komunistům? Ale ti měli velice slabý výsledek. Nebo si snad má Babiš myslet, že mu Rusové prosadili vítězství ANO? Zachraňoval to moderátor Karel Voříšek a odvedl debatu jinam.

Bezradný byl Drahoš i nad otázkou zdanění církevních restitucí a zkoušel argumentovat tím, že komise vládních a církevních činitelů, která restituce chystala, byla odborná a měli bychom to nechat tak, jak rozhodla. Kdyby řekl, že zima je letos mimořádně teplá, přispěl by k tématu zhruba stejně.

Zeman zopakoval svůj argument, že hlasování o církevních restitucích bylo velice těsné, probíhalo o přestávce, a hlas, který rozhodl, patřil odsouzenému poslanci, který krátce na to nastoupil do vězení. „Parlament i občané mají právo se k této otázce vrátit,“ prohlásil rozhodně prezident republiky.

Zoufalý Drahoš se pak pokoušel útočit a využil tématu uprchlíků. Vytkl prezidentu Zemanovi, že připustil, aby nejnovější návrh změny azylového práva Dublin 4, umožňující přesuny uprchlíků, vůbec vznikl. Ptal se, kde k tomu Zeman vystoupil, čeho se zúčastnil, s kým o tom jednal? Prezident republiky připomněl své vystoupení na Valném shromáždění OSN, kde zároveň vyzval k pomoci uvnitř uprchlických zemí, aby nebyl důvod utíkat. V uvedeném projevu také poukázal na to, že migrace představuje odliv mozků a zakládá budoucí zaostalost těchto zemí. Prohlásil, že pokud bude změna azylového práva v EU přijata, podá proti ní ústavní stížnost.

Zeman pak ještě zmínil jednání s německou kancléřkou Angelou Merklovou, které řekl: „Když si někoho pozvete domů, také ho neposíláte na oběd k sousedovi.“

„Ale to je přece bonmot, to není jednání!“ chytal se stébla Drahoš. Zemanova odpověď pak už zazněla jen částečně, protože Voříšek debatu ukončil. Přesto se dala zaslechnout zkušenost profesionála: „Pokud se vám někdy podaří zúčastnit nějakých mezinárodních jednání, poznáte, že bonmot je často mocnější než …“ A byl konec.


- - -

Jakub Janda: Debata TV Prima vypadala jako v Rusku

$
0
0
24. 1. 2018  ParlametníListy

Prezidentská debata na televizi Prima skončila, lidé se prospali a na sociálních sítích se objevila nová vlna reakcí na střet Miloše Zemana s Jiřím Drahošem. Říká se, že ráno bývá moudřejší večera. Jak se tedy dívá Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty a další lidé na klání Drahoše se Zemanem s odstupem několika hodin? Nahlédněte.

...

Podle Jakuba Jandy se tato soukromá televize velmi přiblížila ruské státní propagandě. „Pusťte si někdy ruské vládní televize. Funguje to tak, že kdokoliv kritizuje vládní moc, je jednostranně brutálně přeřváván, nenechá se domluvit a je přímo na pódiu šikanován. Cílem je ukázat, kdo je pán. Gratuluju TV Prima, už jsme blízko,“ konstatoval analytik.



Petr Honzejk z Hospodářských novin označil způsob vedení debaty za frašku, podle které v podstatě nejde s chladnou hlavou vybírat prezidenta. Kdybychom podle této debaty prezidenta přece jen vybrali, klesli bychom prý někam na hladinu „mentální protoplazmy“. Kampaň ale ještě neskončila a nic nekončí, jak říkával druhý český prezident Václav Klaus.

Aktivista a vedoucí projektu Manipulátoři.cz Jan Cemper prý debatu nesledoval, ale z reakcí, které zaznamenal míní, že zůstává vše při starém. „Nesledoval jsem to, ale podle reakcí se Zemanovci chovali jako normálně. Bez úcty k tomu kde jsou, bez úcty k jinému názoru, bez sebemenších náznaků slušnosti,“ shrnul televizní klání.

Martin Freund z hnutíŽít Brno si položil otázku, jak by v takto nastavené debatě uspěli Václav Havel, Jan Sokol nebo Petr Pithart.

Marek Švehla
z Respektu to vzal trochu obsáhleji a zhodnotil debatu v osmi bodech. Mimo jiné konstatoval, že Jiří Drahoš odrazil všechny Zemanovy televizní útoky. Navíc se prý Drahošovi podařilo oslovit tzv. obyčejné lidi. To ovšem nic nemění na tom, že měl na útoky Miloše Zemana odpovídat razantněji a nahlas upozorňovat na momenty, v nichž Zeman lhal.



„Když pokročíme od těch průpovídek:

1) V nestřežený okamžik vypadá Zeman jako končící prezident, ne jako budoucí prezident

2) Byl aktivnější, ale skákal do řeči a neodpovídal na otázky.

3) Nebyl útok, který by Drahoš neodrazil.

...
...
...

(chcete-li se seznámit s dalšími hloupostmi, které napsali Drahošovi fandové z řad českého mediálního mainstreamu, najdete je zde)

Blbé, pane Drahoši, blbé... I kavárna vás odepisuje. Vyhrocené ohlasy na show na TV Prima

$
0
0
23.1.2018 ParlamentníListy
 

Emotivní debata prezidentských kandidátů na televizi Prima plná křiku, pískotu i potlesků ještě ani neskončila a na sociálních sítích se vyrojila záplava reakcí. Ozvali se Pavel Šafr ze serveru Forum24.cz, Václav Dolejší ze serveru Seznam Zprávy.cz, šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery a další. Nastala přímo smršť. Mezi ty, kteří byli zklamáni z výkonu Jiřího Drahoše, patří třeba i aktivista Jakub Pitron, který pana profesora výhradně podporuje.


Už během debaty se ozval analytik Štěpán Kotrba, který dospěl k názoru, že sleduje duel králíčka s kobrou, přičemž králíček se v souboji úplně ztrácí a kobra vítězí 3:0. Kobru podle Kotrby představuje Miloš Zeman, zatímco králíčka reprezentoval Drahoš. Pokud jde o otázku zákazu kouření v restauracích, kobra prý vedla na body 2:1. Ve chvíli, kdy oba kandidáti odpovídali na otázku dezinformací a činnosti BIS, Kotrba dospěl k názoru, že kobra, čili Miloš Zeman, zvítězí 6:0. Pro „králíčka", tedy pro Jiřího Drahoše to prý vypadalo nadějně, když se mluvilo o dohodě známé pod označením Dublin IV, který má nově nastavit pravidla azylové politiky v EU. Tam to podle Kotrby vypadalo na výsledek vyjádřený poměrem 2:1, jenže pak přišla řeč na Angelu Merkelovou a tady prý Miloš Zeman zase jasně zvítězil 3:0. Sečteno a podrženo, debatu před televizními kamerami podle Štěpána Kotrby opanoval stávající prezident Miloš Zeman.

Téhož názoru byla pravděpodobně také analytička Irena Ryšánková, která v reakci na Drahošova slova z kampaně napsala, že by také mohla kandidovat na prezidentku. „Umím zabít a stáhnout králíka. Za pět let do toho jdu," uvedla doslova.

Poslanec ODS Václav Klaus mladší ocenil, že prezident Zeman ještě dokáže výrazně zabodovat v diskusi. „Že prezident Zeman dokáže ještě někoho knokautovat v diskusi - bych fakt nečekal. A není to jeho zásluha, ten soupeř je zoufalý," zdůraznil zákonodárce.

Moderátor Luboš Xaver Veselý položil prostý dotaz. „Prosím, je tady ještě někdo, kdo si myslí, že prof. Drahoš může být prezidentem," otázal se při sledování debaty. Podobně jako Štěpán Kotrba si i Luboš Xaver Veselý pomohl příměrem z říše zvířat. Před kamerami se prý střetli „bernardýn vs. jorkšír".

Advokátka Klára Samková při pohledu na televizní obrazovku usoudila, že pan Drahoš je stažený a neustále v defenzivě.

Se svou troškou do mlýna přispěl také šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl. „Tomuhle umí čelit jenom Klaus," napsal krátce a jasně. Konstatoval také, že teď nastane hon na čarodějnice, protože se bude hledat viník Drahošova výkonu.

Že Drahoš před kamerami nijak nezazářil, uznal také aktivista Jakub Pitron, který se řadí mezi podporovatele pana profesora. „Bože, dejte Drahošovi na ty dva dny před debatou v ČT k ruce někoho, jako je Pavel Novotný. Tohle není normální," posteskl si. Téhož názoru byl i redaktor serveru info.cz Vratislav Dostál. Nechápal, jak mohl být Drahoš v debatě tak slabý a nepřipravený.

Tím však vlna reakcí stále nekončila. Stranou nezůstala stát ani bývalá poslankyně za ČSSD Pavlína Nytrová, která proslula svým kontroverzním výrokem že „homosexuálové chtějí sex s dětmi". V létě 2016. Později prohlašovala, že si na svém výroku trvá a to i navzdor tomu, že ji za něj kritizují její kolegové sociální demokraté. Pavlína Nytrová později ČSSD opustila s tím, že ve straně dochází ke korupčnímu jednání a s tím ona nechce mít nic společného.

„Sleduji Česko hledá prezidenta. Vážení FB přátelé, cítíte tu naprosto jednoznačnou převahu Zemana? To snad musí objektivně přiznat všichni sledující, " napsala na sociální síti Facebook.

Marketingová expertka Markéta Lukášková se na debatu podívala z trochu jiného úhlu. Zhodnotila moderátora Karla Voříška. „Proč .... .... (celý text ohlasů najdete zde)

Viewing all 19126 articles
Browse latest View live