Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Soros přiznal svou porážku v boji s Ruskem

$
0
0


Ivan Danilov
26. 1. 2018       zdroj
George Soros je jedním z mála vysoce postavených rusofobů, kteří jsou schopni přiznat své chyby. Americký oligarcha, který svého času "zničil" Banku Anglie, předpověděl na rok 2017 bankrot Ruské federace, což se ale nestalo. Mezi mediálními experty a politiky , kteří mají negativní prognózy o Rusku v popisu práce, je zvykem v takových případech jednoduše přesunout datum kolapsu na trochu pozdější termín. Soros, a to se musí našemu principiálnímu soupeři nechat, realizuje v praxi staré burzovní pravidlo: při změně faktů je třeba změnit svůj názor. 



Problém je v tom, že nová fakta o Rusku legendární finančník a mistr politických intrik, patrně, získal z nové americké koncepce národní bezpečnosti, která se již stihla stát kontroverzní a v níž byly Moskva a Peking vyhlášeni za hlavní rivaly USA.

V rozhovoru s britským listem Financial Times finančník neočekávaně změnil svůj postoj k Rusku a jeho příklad použil k tomu, aby zdůraznil, jak špatně na tom je Evropská unie. Soros svým již tradičně agresivním způsobem uvedl, že "Evropská unie je ta organizace, která je na pokraji zhroucení" a že "Rusko je obrozující se velmoc, založená na nacionalismu".

Je to zábavné, ale v tomto rozhovoru není ani slůvka o tom, že v Rusku je všechno špatně a že brzy bude ještě hůř. Soros si zkouší masku "uraženého bojovníka za svobodu", kterému údajně čelí osobně Putin. Kupodivu tímto působí ve prospěch posílení pozitivní image ruského prezidenta, vždyť mnozí západní čtenáři jsou určitě schopni si sestavit jednoduchý logický řetězec: George Soros, velmi vlivný politický hráč, který si může dovolit dělat kázání samotné Angele Merkelové, si stěžuje na efektivitu mezinárodního útoku na organizaci Sorose, který podnikl Putin. Závěr je jasný: ruský prezident je mnohem silnější, svobodnější a vlivnější než dokonce nejvýše postavení evropští politici.

Frustrace amerického oligarchy je v harmonii s frustrací, jež se odráží v nové národní bezpečnostní strategii USA. Ve stěžejním dokumentu amerického vojenského rezortu figurují Rusko a Čína jako "revizionistické mocnosti", které hodily rukavici americkým zájmům a zavedenému světovému řádu, založeném na americké hegemonii. Soros si v zásadě stěžuje na totéž, jen přesunul důraz na ohrožení, které "obrozující se velmoc" Rusko znamená pro Evropskou unii. Je příznačné, že i Soros i Bílý dům v podstatě obviňují Rusko z téhož - z narušení světového řádu, jehož základní charakteristikou byla obecně uznaná "smrt Ruska" a jeho zbavení dřívějšího postavení supervelmoci.V tomto smyslu samotná skutečnost ruského "obrození" (podle Sorose) se stává "revizionismem" ve vnímání oficiálního Washingtonu. Mimochodem, pokud jde o Čínu, nejspíše mají podobné pocity, pouze z jejich pohledu Moskva "zahynula" poté, co prohrála studenou válku v roce 1991, Peking už v 19. století, po "opiových válkách". Existenciální zděšení některých západních politiků z posílení Ruska a Číny bude pravděpodobně způsobeno právě chápáním toho, že před jejich očima ožívají protivníci, které již dlouho považovali za mrtvé.

Soudě podle prohlášení samotného Sorose, ten upřímně soudí, že důvodem oživení Ruska je "nacionalismus", ale bylo by nesprávné interpretovat tuto pozici doslova. Praxe ukazuje, že z pohledu amerického finančníka a politického aktivisty je každý politik, který nesouhlasí s rolí loutky v jeho rukou, automaticky nacionalista a nebezpečný radikál, který v žádném případě nesmí být puštěn do "slušné společnosti". Pokud máme přeložit prohlášení ze "sorovštiny" do ruštiny (češtiny, pozn. překl.), pak můžeme říci: Soros si stěžuje, že Rusko ožívá díky vlastenectví, což jej upřímně děsí. Vezmeme-li v úvahu jeho předchozí prognózy o zemi, je snadné spatřit důvod k panice: místo toho, aby zkrachovala a rozpadla se, je zcela stabilní a samotným faktem své existence je příkladem toho, jak lze účinně hájit své národní zájmy, nehledě na veškerá úsilí Washingtonu.

Vychází nám z toho, že Putin je pro evropské politiky jakási "špatná společnost" a že všem ukazuje, jak může být konfrontace s americkým establishmentem, a to i v osobě Sorose, vítěznou taktikou, která zajišťuje, kromě geopolitických výhod, také výrazné sympatie voličů. Ruský prezident je ne nadarmo nazýván prvním evropským populistou, který inspiruje svým příkladem takové politiky, jako jsou Viktor Orbán a Marine Le Pen.

Ačkoliv evropští a také američtí politologové po vítězství Makrona ve volbách ve Francii přispěchali s prohlášením o "smrti evropského populismu" a dokonce "porážce proruského euroskepticismu", Soros tvrdí, že Evropská unie je na pokraji zhroucení. Existuje ale podezření, že americký oligarcha je blíž k pravdě.

Za prvé proto, že má přímý přístup do nejvyšších pater západního establishmentu, a za druhé proto, že vzhledem ke zvláštnostem profese má tendence dívat se na budoucí rizika, nikoli na minulá vítězství. Aby bylo možné pochopit jeho znepokojení, stačí se podívat na konflikt na trase Berlín - Varšava, na sebejisté směřování německých orgánů k vytváření "dvourychlostní Evropy", na to, jak německá Centrální banka zavádí jüan do devizových rezerv na úkor dolaru, ba dokonce i na poměrně vysoké hodnocení populistů euroskeptiků z italského Hnutí pěti hvězd, kteří jsou s to přichystat překvapení v nadcházejících parlamentních volbách.

Doba pro konečné řešení ruské otázky se již propásla, a pokud dříve mohl Soros doufat ve zhroucení ruské ekonomiky, pak teď už takový scénář nevytyčuje. Dokonce nejvlivnější americká banka Goldman Sachs vystoupila s neočekávaně optimistickou prognózou růstu ekonomiky země, jehož parametry převyšují i nejoptimističtější odhady ruské vlády. Pokud by americký establishment jednal racionálně, měl se po fiasku "ekonomického blitzkriegu" proti Rusku pokusit s Moskvou se domluvit, ale zatím s tím není možné počítat, protože bylo vynaloženo příliš mnoho úsilí a prostředků na restartování mediálního mýtu o "strašné ruské hrozbě".

Ovšem dříve či později dokonce i ti nejhouževnatejší rusofobové budou nuceni následovat cestu, kterou již absolvoval George Soros: zpočátku popírání práva Ruska na existenci, pak život v naději, že Rusko už-už zkrachuje", pak deprese z toho, že se Rusko nezhroutilo, nakonec hořké uznání skutečnosti, že Rusko je zde navždy.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Případová studie incidentu namířeného proti prezidentovi ČR během voleb

$
0
0
Agentura EXANPRO
26.1.2018Analýza – případová studie (11061)
Incident, který během prezidentských voleb 12. ledna 2018 vyvolala proti prezidentovi ČR ukrajinská aktivistka, odhalil celou řadu slabých míst. Případ se stal ponaučením (doufejme) pro osobní ochránce a jistě bude zařazen do lekcí v rámci přípravy příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta ČR a celé Ochranné služby Policie ČR. 
Kromě bezpečnostních složek je to ponaučení také pro novináře, kteří sehráli pasivní roli, přičemž někteří mohli o chystaném incidentu dopředu vědět a další se mohli svou podporou na incidentu přímo podílet. To však musí vyjasnit Policie ČR odpovídajícím vyšetřováním* (nikoli jen šetřením*).

Případovou studii opatřenou popisnými snímky jsme rozdělili do čtyř bodů:A) Vstup novinářů do volební místnosti, B) Činnost ochranky před příchodem prezidenta, C) Vstup prezidenta do volební místnosti a rozmístění ochranky, D) Průběh incidentu a reakce ochranky.

A) Vstup novinářů do místnosti

Hlavní poznatek je ten, že volební místnost nebyla před příchodem ani po dobu přítomnosti prezidenta uzavřená. Novináři i voliči tak mohli do místnosti před příchodem prezidenta volně vstupovat a setrvat tam libovolnou dobu. To ilustruje snímek 1 s regulérním voličem v pozadí, k němuž se vrátíme v bodě C). Jedná se ostatně o volební místnost, kam mají voliči právo vstupovat. O to složitější úkol plní příslušníci ochranky.
Pokud byli novináři prověřováni, nedává pak smysl, že se v místnosti mohli pohybovat voliči bez prověření. Novinářům byl zřejmě určen pouze prostor, kde mají stát, a nic důkladnějšího provedeno nebylo. Objevují se sice zprávy, že aktivistka dovnitř pronikla na falešný novinářský průkaz, ale to je vyvráceno svědectvím několika novinářů, kteří tvrdí, že průkazy novinářů kontrolovány nebyly. To ale neznamená, že by prezidentovi osobní ochránci nemohli zkontrolovat novinářům průkazy podle potřeb a v libovolnou dobu i uvnitř místnosti.
Členové ochranky a další policisté podílející se na zajištění prostoru by měli být dobře seznámeni s podobou novinářských průkazů a jejich charakteristickými znaky. Doporučovaný postup je porovnat jméno, případně i fotografii na průkaze s jiným osobním průkazem (obvykle se základním průkazem totožnosti). Existují i přísnější podmínky, kdy novináři předem přes svou redakci oficiálně nahlašují svoji přítomnost během události. Důležitou součástí ochranné složky by měla být analytická skupina na ústředí, na niž by se mohli ochránci v terénu kdykoli obrátit s požadavkem na prověření osoby, vozidla a dalších skutečností. Takto by analytici na ústředí mohli obratem potvrdit údaje o novinářích (třeba i zasláním fotografie k eliminaci osoby, která by se skrývala za jménem skutečného novináře). Tento postup ovšem vyžaduje existenci dobře vybudovaných a aktualizovaných databází a přístup i do jiných databází.

Dopředu oznámená veřejná aktivita vysokého ústavního činitele poskytuje výhodu potenciálním útočníkům. Oficiální i osobní (na sociálních sítích) zveřejňování plánů aktivit ústavních činitelů by mělo podléhat určitým pravidlům, jež přednostně vycházejí z bezpečnostních standardů, které se odvíjejí od úrovně politické funkce a druhu politické aktivity. Avšak bezpečnostní pravidla bývají často odsunuta do pozadí právě kvůli chtěnému mediálnímu pokrytí celé události, čímž je dopředu zveřejněn také časový plán celé události.

 

B) Činnost ochranky před příchodem prezidenta

Členové ochranky musejí mít dokonalý přehled o místnosti, do níž má vstoupit prezident a zdržet se tam určitou dobu. Mít přehled o místnosti znamená vědět, jak je uspořádána, jak je vybavena a kdo a kde se v ní nachází. Vyhledávají se podezřelé předměty a hlavně prostory, kde by takovéto předměty mohly být umístěny (v širokém měřítku se obecně jedná o podlahu, stěny, strop a nábytek). Pozornost je věnována nádobám (odpadkovým košům, krabicím/bednám, plastovým boxům, uzavřenému jídelnímu nádobí apod.) a odloženým zavazadlům. Zvláštní moment může nastat s volební urnou, jejíž „čistota“ (bez podezřelého obsahu) je v prvé řadě závislá na prověření volební komise. Taktéž je nutno provést opatření proti použití předmětů nebo kusů nábytku jako zbraně pro útok na ústavního činitele.

Vyhodnocují se možné směry napadení, do čehož spadají všechny vstupy do místnosti včetně oken. Patří sem také stěny, které nejsou tvořeny klasickou zdí, ale jen přepážkou. Dále se vyhodnocují hluchá místa*, jež by mohla útočníkovi poskytnout možnost nepozorované přípravy k útoku a překvapivého zahájení útoku (prostory za sloupy, prostor za volební zástěnou, výklenky apod.). Na snímku 2 je vidět poměrně široký sloup, přičemž ochranka by měla mít přehled, co se děje za ním. Dále se v místnosti nacházely dvě volební zástěny, jimž nebyla věnována patřičná pozornost (viz bod C se snímkem 4, na němž je vidět volič, jenž vychází zpoza jedné zástěny právě v okamžiku, kdy do místnosti vstupuje prezident).
   
Dokonale prověřit místnost je možné, jen pokud je daná místnost prázdná (bez lidí) a uzavřená. Jenže volební komisi nelze „vyhnat“ z místnosti, aniž by to nebylo narušení voleb (volební urny by zůstaly bez dozoru), ale lze jednotlivé členy komise prověřit na místě. Členové komise (nebo jiný personál) jsou obvykle prověřováni před dnem události (jejich bezúhonnost a angažovanost ve spolcích a fyzických aktivitách nebo aktivitách na sociálních sítích apod.). Přímo na místě jsou pak prověřeni, zda se jedná o správné osoby a zda je z jejich strany vše v pořádku. Opět by zde měl být významný podíl analytické skupiny, jež vyhodnocuje všechny skutečnosti ještě před událostí a pokračuje operativně během události. Po prověrce místnosti se zřizuje vstup oprávněným osobám, avšak přes jejich osobní prohlídku.
Ochranka v tomto případě místnost zřejmě neprověřovala a spokojila se jen s vizuální prohlídkou prostoru. Osoby uvnitř (novináři a další) nebyly při vstupu rovněž prověřeny. Novinářům byl pouze určen prostor, odkud mohli provádět záznam události.

Incident prokázal, že ochranka nevěděla, že se v místnosti nachází útočnice (aktivistka), přičemž sama dopředu vykazovala příznaky, že s ní není vše v pořádku: 1) Stála těsně u sloupu, za nímž se částečně skrývala. 2) V rukou neměla žádný záznamový prostředek (např. fotoaparát). Držela jen malou kabelku (spíše pouzdro), kde by ale bylo možné ukrýt chladnou zbraň (např. malý nůž nebo kratší jehlici), případně malou střelnou zbraň. 3) Její oblečení bylo odlišné od ostatních – měla pouze košili bez svrchního oděvu (žádnou mikinu/svetr, sako nebo kabát), což je v zimním období jeden z možných příznaků přítomnosti svlékající se aktivistky. Tyto signály měli rozpoznat členové ochranky, kteří byli v místnosti ještě před příchodem prezidenta a osobu prověřit (viz snímek 3).
Novináři museli tyto příznaky u aktivistky také zaznamenat. Hlavně jako profesionálové museli rozpoznat (alespoň někteří), že v jejich hloučku je někdo, kdo novinářem není. To mělo u nich vyvolat automatickou reakci a mohli alespoň gestem naznačit ochrance, že je něco špatně.  Proč to neudělali, by mělo objasnit vyšetřování. Pokud o tom věděli a nic nepodnikli, je to vážné provinění, kdy by pro novinářskou senzaci klidně obětovali cizí lidský život. To se klidně mohlo stát, neboť ochranka musí vždy zasahovat s předpokladem, že je proti chráněné osobě veden ten nejvážnější útok (ze strany ochranky se vždy nejedná o použití zbraně,
ale v této blízkosti také o provedení úderu na citlivá a zranitelná místa na lidském těle, např. v oblasti krku).

I když jsou novináři volně vpuštěni do místnosti, nebrání to členům ochranky v jejich prověření přímo v místnosti. Každý jednotlivý podezřelý příznak je důvodem k prověření osoby nebo konkrétního prostoru, a to i v případě, že dotyčná osoba či prostor byly již dříve prověřeny. Kromě kontroly průkazů má ochranka právo nařídit kontrolované osobě, aby si rozepla kabát nebo ho celý odložila (ani vyzutí vyšších zimních bot není výjimkou). O kontrole obsahu tašek a kabelek není nutné hovořit. Pokud bychom měli jít do krajností, měli bychom doplnit, že byly zdokumentovány případy, kdy i kamery či fotoaparáty sloužily jako krytí pro výbušné a jiné zařízení.

Podle dalších poznatků na sebe ukrajinská aktivistka upozornila již tím, že jí novináři tlumočili pokyny volební komise, jelikož údajně nerozuměla, kde se může v době přítomnosti prezidenta pohybovat. Už tento okamžik měl být impulsem pro ochranku, aby se na aktivistku zaměřila. Pokud v té době ještě nikdo z ochranky nebyl uvnitř volební místnosti, pak to byla chyba. Někdo z ochranky nebo podpůrného personálu by měl být v místnosti s takovým předstihem, aby mohl sledovat příchod novinářů a všímat si podezřelých znaků.

C) Vstup prezidenta do místnosti a rozmístění ochranky

V okamžiku, kdy prezident vstupuje do místnosti, se zpoza volební zástěny vynořuje „neznámý“ volič, vhazuje obálku do volební urny a odchází kolem prezidenta ven z místnosti (viz snímek 4 a 1). To je zvláštní situace, která by se neměla objevovat. V této situaci nemá nikdo přehled, k čemu se osoba za zástěnou připravuje (dobrý krytý prostor pro přípravu útoku). Dotyčná osoba měla dokonce na zádech batoh, v němž mohla mít cokoli, co mohlo být za zástěnou z batohu vyjmuto a určitým způsobem použito. V době příchodu prezidenta by neměl být nikdo za zástěnou, přičemž i další hluché prostory by měly být pokryté (např. prostory za sloupy). Pokud by byl neznámý volič nějak spojen s Pražským hradem, působil by tento způsob odvolení v době vstupu prezidenta teatrálním dojmem a nevhodným načasováním, kdy se „volič“ snaží projít dveřmi ven z místnosti zrovna v době, kdy ochránci stojící u dveří potřebují reagovat na vzniklou situaci.

Pouze jeden osobní ochránce postupoval v místnosti spolu s prezidentem, a to po jeho levé straně. Po levé straně proto, že při vstupu do místnosti byli právě novináři z levé strany rozmístěni v bezprostřední blízkosti prezidenta (viz snímek 5). Skupina novinářů vpravo se nacházela ve větší vzdálenosti od prezidenta, a tak snad proto zůstala tato strana odkrytá. Další dva ochránci vždy po jednom zaujali stanoviště těsně u novinářů (u skupinky na levé a pravé straně). Tři ochránci zůstali u vstupních dveří (viz snímek 5), což jim později činilo problém dostat se přes doprovod prezidenta (manželka a protokolář) co nejrychleji k samotnému prezidentovi a k útočnici, aby ji okamžitě zablokovali a zajistili (viz snímek 6 a 8). Další dva ochránci zaujali místa za dveřmi na chodbě. Celkový počet ochránců byl tedy osm, ale pouze jeden stál v místnosti přeplněné lidmi těsně u prezidenta. Avšak i tento ochránce měl pro nastalou situaci svůj handicap ve svém vzrůstu (viz snímek 5 a dále blíže viz bod D).
V místnosti byla ještě třetí skupina novinářů, a to v prostoru za volební komisí (viz snímek 2). Sedící volební komise mohla být považována za dobrou bariéru mezi prezidentem a třetí skupinou novinářů. Problémem ale bylo, že někteří z nich stáli na židlích. Pokud nejsou židle v dostatečné vzdálenosti, může kdokoli ze židle přeskočit na stůl volební komise, odkud může být veden prudký útok na chráněnou osobu. Obvykle platí, že ochranka ještě před příchodem prezidenta zajistí, aby novináři, zvláště pak za situace, kdy nebyli prověřováni, nestáli na židlích nebo stolech.
D) Průběh incidentu a reakce ochranky

Než byl incident zahájen, poskytla aktivistka bezprostřední příznaky jeho nástupu: 1) Upřeně sledovala prezidenta, aniž by událost jakkoli zaznamenávala na technické prostředky. 2) Těsně před zahájením pohybu odhodila svou kabelku vpravo na zem, aby si uvolnila ruce k rozepnutí košile.

Aktivistka učinila pohyb směrem k prezidentovi, ale až teprve po jejích třech rychlých krocích (skocích) nastal počátek reakce ochranky, čemuž napomohlo i to, že po oněch třech krocích začala vykřikovat připravené heslo: „Zeman – Putin´s slut“ (Zeman – Putinova coura). Ochranka tak převážně zareagovala až na její křik než na zahájení jejího pohybu. Pokud by nezačala vykřikovat, byla by reakce ochranky pravděpodobně ještě pomalejší (viz snímek 7).

Policista, jenž stál u skupinky novinářů, z níž vyběhla aktivistka, se v okamžiku zahájení útoku a krátce předtím díval směrem k prezidentovi, místo aby pozorně sledoval činnost novinářů v přiděleném sektoru (viz snímek 2). Navíc se diskvalifikoval svým vzdáleným postavením od možnosti včasného zásahu. Ochránce s postavením těsně u prezidenta stál za ním a reagoval až na křik aktivistky. Byl menšího vzrůstu a přes prezidenta neviděl (viz snímek 5). Snažil se otočit prezidenta pryč od útočnice a nastavit své tělo, jenže svým vzrůstem nemohl postavu prezidenta dobře zastínit. Přitom ve skupině ochránců působili vyšší a statnější policisté, avšak ti zůstali stát v prostoru u dveří (viz snímek 5).
Policista stojící u skupiny novinářů na levé straně se v momentu zahájení útoku díval vlevo, což byl sektor, který měl svým pozorováním pokrývat (viz snímek 5). Nezaznamenal tak přirozeně nástup útoku z pravé strany a až periferním viděním a sluchem (křik aktivistky) zaznamenal útok, načež zahájil reakci. Byl to právě tento policista, jenž přistoupil k útočnici jako první. Ta se však již dostala do bezprostřední blízkosti prezidenta.

Ochránci u dveří rovněž nezaznamenali příznaky přípravy útoku a samotný nástup útoku, přičemž jeden z nich v ten okamžik hleděl směrem ke skupince, v níž stála aktivistka (viz snímek 5). Jejich následná reakce byla ztížena tím, že se museli „prodírat“ skrze doprovod prezidenta (viz snímek 6 a 8), přičemž v těchto situacích rozhodují zlomky vteřiny, zvláště pak ocitne-li se útočící osoba na dosah chráněné osoby (úder nebo bodnutí nožem mohou být provedeny v průměru za dvě až tři desetiny vteřiny – nejrychlejší údery mohou trvat jen pouhou desetinu vteřiny).


Rozmístění ochránců se ukázalo jako nevhodné: 1) Nejmenší z nich určený pro „těsnou“ ochranu prezidenta přes prezidenta dobře neviděl a ani ho nemohl svým tělem dostatečně zakrýt. 2) Na útok z pravé strany reagoval jako první ochránce, jenž měl na starosti levý sektor. 3) Policista, který měl na starosti skupinu novinářů vpravo, působil dojmem pořadatelské služby: nesledoval potřebný prostor a stál na nevhodném místě, z něhož nemohl včas reagovat. 4) Mezi pravou skupinou novinářů a prezidentem byl volný prostor.  5) Tři ochránci stojící u dveří zde nebyli nejlépe využiti a sami se svým postavením vyblokovali z možnosti zasáhnout tak, aby se útočnice nemohla přiblížit na dosah prezidenta.
Kromě nevhodného rozmístění ochranky byla i reakce jejích členů „příliš“ pomalá. To zachycuje snímek 7, na němž je patrné, že útočnice je již zhruba dva metry od prezidenta a prezidentovi ochránci ještě přesto nezasahují. V tento moment ještě stále jenom hledí a teprve si uvědomují, co se vlastně odehrává.
Aktivistka byla úspěšná v tom, že pronikla do osobní zóny prezidenta. Zastavila se těsně před ním a měla prezidenta na pohodlný dosah (viz snímek 8). To dokazuje i to, že ochránce, jenž objal zezadu prezidenta a snažil se ho otočit od aktivistky, byl svou pravou rukou v kontaktu s tělem útočnice a snažil se ji touto rukou odtlačit (viz snímek 8). Teprve poté byla aktivistka dalším ochráncem odstrčena a sražena na zem. Vážné je, že jí byl poskytnut okamžik, který by mohl útočník s cílem fyzicky prezidenta napadnout velmi dobře využít.
ZÁVĚR
Případová studie odhalila značné rezervy v ochraně ústavních činitelů. Další věcí pro rozbor je činnost ochranky při odvádění prezidenta a poutání útočníka, kdy je nutné očekávat druhotný útok, a to jak v místnosti, tak na chodbě, přes niž byl prezident odváděn. Z toho důvodu je nutné provést okamžitá preventivní opatření – např. nařídit všem, aby si ihned sedli na zem, a sledovat pohyby ostatních v místnosti. Namísto toho se kolem začali motat novináři a policista, který působil dojmem pořadatelské služby, sledoval činnost svých kolegů, kteří poutali aktivistku, místo aby svou pozornost věnoval novinářům před sebou.

Okamžitá opatření jsou důležitá zvláště v situaci, kdy prezident za doprovodu ochranky není schopen opustit místnost rychle, ale jen pomalou chůzí. Ochránci musí neustále vykazovat připravenost k další akci. Je nutné dopředu uvažovat, nakolik jsou ochránci rozpolceni tím, že kromě ochrany poskytují chráněné osobě kvůli jejímu zdravotnímu stavu také oporu, a tomu přizpůsobit složení a režim ochrany.

Osobní ochránce je jedním z prvků celého ochranného sytému, ale měl by být tou poslední překážkou útoku na chráněnou osobu. V tomto ohledu je nutné volit i rozmístění ochránců, kteří by se měli pokud možno vždy pohybovat mezi chráněnou osobou a potenciálními útočníky. V popisovaném případě nebyl žádný ochránce mezi pravou skupinou novinářů a prezidentem, což je pochybením především v tom smyslu, že novináři nebyli prověřeni.

V celé události vystupuje významně do popředí důležitost analytické skupiny a proaktivní příprava osobních ochránců z hlediska identifikace potenciálních útočníků a druhů útoku. K potenciálním útočníkům v současné době patří i političtí aktivisté, kteří při svém vystupování proti ústavním činitelům musejí počítat s tím, že riskují své zdraví, a dokonce i život. Organizace Femen je svou činností a zaměřením známá a známé by pro své aktivity měly být také její členky. Stejně tak je to s členkou Andželinou Diašovou (Angelina Diash), jež vystoupila proti prezidentovi Zemanovi. Účastnila se již několika medializovaných politických protestů v zahraničí a příslušníci Útvaru pro ochranu prezidenta ČR a celé Ochranné služby Policie ČR by tak měli být už dávno seznámeni s identitou této osoby. Ještě známější osobou by ale měla být pro české novináře, čímž je o to podezřelejší, že nikdo z přítomných novinářů na ni neupozornil.



Poznámka: Agentura EXANPRO interně zpracovává rovněž případové studie vybraných teroristických útoků a dalších událostí včetně jejich nezveřejněných rozporů a souvislostí (např. „Analýza masové vraždy v Uherském Brodě“, „Analýza teroristických útoků v Paříži“, „Podivný neúspěch irácké obrany proti ISIS za přítomnosti amerických poradců“ apod. – viz Přehled zájmových témat).

* Definice termínů jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze“.
Zpravodajský produkt 11061
Analýza – případová studie
© 2018 Agentura EXANPRO

„Výtkou Miloši Zemanovi, že je prezidentem dolních deseti milionů, Drahoš jen dokázal, jak námi pohrdá! Ne, nemyslím si ani, že to myslel jako dobrý vtip. Stačilo se dívat na jeho pohrdavé úsměvy. Stačilo si všimnout, že se nedokázal podívat zpříma do kamery, asi abychom neviděli jeho falešné oči!

$
0
0
26.1. 2018   PL
 Drahoš též řekl, že referendum o zásadních otázkách je velmi nebezpečné a že občané nejsou schopni zhodnotit, zda je vystoupení z EU v pořádku, nebo není.Zeman se Drahoše zeptal na otázku referenda, proč lidem nevěří. „To není o důvěře lidem. Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda. Referendum o takto zásadních otázkách je velmi nebezpečné. 

Volba Jiřího Drahoše je volbou diktátu EU a její imigrační politiky
Pan Drahoš je elitář opovrhující obyčejnými lidmi
Okamura, Keller či Foldyna se vyslovili k zásadnímu sdělení z prezidentské debaty
Pokud se nenastaví jasná pravidla takové akce. Když rozhodujeme v lokální situaci komunální politiky, víme dobře, o čem rozhodujeme. Já nevím, kdo z občanů České republiky v tuto chvíli je schopen například docenit nebo zhodnotit, jestli vystoupení České republiky z Evropské unie je v pořádku, nebo není,“ podotkl Drahoš.
Volba Jiřího Drahoše je volbou diktátu EU a její imigrační politiky

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o uvedených slovech Jiřího Drahoše myslí. Řada politiků uvedla, že Drahoš pohrdá lidmi a že mu jsou dobří jen na to, aby ho zvolili prezidentem, ale pak už rozhodovat nesmějí.

„Že ‚Zeman dělí společnost, protože je prezidentem dolních deseti milionů‘ řekl Jiří Drahoš v duelu na ČT. Kéž by to byla pravda a dolních deset milionů nedalo hlas elitářskému nadčlověku Jiřímu Drahošovi, který odpírá referendum, tedy právo občanům vládnout své vlastní zemi. K posouzení toho, kdo je přesvědčivější, samozřejmě nemůže sloužit pouze debata na ČT. Sebekrásnější řeči, kterými se pan Drahoš najednou vydával za bojovníka s Bruselem a migranty, těžko překryjí jeho dosavadní nečinnost nebo aktivní vítačství nelegálních migrantů i jeho zkorumpovanost Sorosovými organizacemi, které do něj investovaly miliony. Volba prezidenta musí být podložena především dosavadní prací kandidáta pro občany, pro republiku a sílou osobnosti – a tady je to sto ku nule v neprospěch kandidáta Drahoše,“ uvedl předseda SPD a místopředseda Poslanecké sněmovnyTomio Okamura.

„Vyzývám k maximální podpoře stávajícího prezidenta Miloše Zemana ve druhém kole prezidentské volby. Volba jeho protikandidáta Jiřího Drahoše je volbou diktátu EU a její imigrační politiky. Proto je v současné situaci nutné volit prezidenta Zemana bez ohledu na výhrady a různá stanoviska mezi ním a SPD. Jedná se o další směřování naší politiky ze strany prezidenta na dalších pět let. V druhém kole prezidentských voleb je třeba opět podpořit kandidáta podporujícího principy přímé demokracie. Především jde o podporu přímé volby politiků a podporu zákona o obecném referendu, které umožní občanům rozhodovat o zásadních otázkách, včetně členství v EU. Prezidentem České republiky musí být vlastenec odmítající další demontáž suverenity země a důsledně odmítající nelegální imigraci a islamizaci společnosti. Prezidentem musí být člověk hájící zájmy naší země a nesmiřitelný bojovník s mezinárodním terorismem. Z obou kandidujících osob ve druhém kole při pohledu na to, který z nich sdílí alespoň částečně stejné programové cíle jako naše hnutí SPD, je takovým kandidátem současný prezident Miloš Zeman,“ dodal Okamura.

„Myslím si, že je zcela reálné nastavit jasná, slušná a vhodná pravidla pro referenda. Ostatně už na tom pracujeme,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal z Pirátů.

„Pan Drahoš prokázal, že je zástupce elit a že podceňuje občany naší vlasti. Zásadně s ním nesouhlasím. To, že někdo nemá tituly před nebo za jménem neznamená, že by neměl mít stejná práva,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovnyVojtěch Filip.

„Stojím pevně za tradicí naší zastupitelské demokracie. Prvky přímé demokracie se u nás spíše nedaří, než daří. Pokud bychom měli někdy EU opouštět, muselo by o tom stejně jako o vstupu rozhodovat referendum. Hovořit ale o něm v tomto čase je hloupá zbraň populistů a ukázka neschopnosti ovlivnit dění v EU lepším směrem. Já jsem pro změny v EU tak, aby toho Brusel dělal méně, ale dělal to lépe. Více kompetencí nechal v rukou národních států a nasadil tvrdou dietu své vlastní byrokracii,“ uvedl místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka.

„Především si myslím, že pan Drahoš je manipulátor a že pozice pana prezidenta není o vystoupení z EU, ale o tom, zda jsme pro setrvání, což není jedno a totéž. A pokud se týká referenda občanů k této záležitosti, tak pan Drahoš se mýlí, když předjímá, že lidé nejsou schopni zodpovědně posoudit a hlasovat. Je to důkaz o jeho akademickém odtržení od lidí a jeden stažený králík to opravdu nezachrání,“ říká předseda SPO a senátor Jan Veleba.

Lidé o EU hlasovali. To byli nekompetentní? Drahoš dělá z občanů České republiky hlupáky

„Pokud je pan Drahoš přesvědčen, že občané nejsou kompetentní vyjádřit se k výhodám a nevýhodám členství v EU, pak tím zpochybňuje i výsledek referenda o našem vstupu do EU. Tehdy lidé rozhodovali bez jakýchkoli zkušeností s Evropskou unií, a přesto měli možnost se vyjádřit. Dnes zkušenost s EU mají a pan Drahoš jim upírá svobodu vyjádřit se. Není on náhodou autoritář a elitář?“ ptá se europoslanec Jan Keller.

„To, že je Miloš Zeman prezidentem dolních deseti milionů, je jedna z mála věcí, v čem má pan Drahoš pravdu. Ale že svými prohlášeními dělá z občanů České republiky hlupáky, kteří podle něj nevědí, co je pro ně důležité, je něco neodpustitelného, a já jen doufam, že mu to voliči při své volbě dají na vědomí. Občané jsou vlastníky státu, kterému odvádí nemalé daně a jen oni musí rozhodovat o všech zásadních otazkach, což obecné referendum umožňuje,“ říká poslanec SPD Radek Rozvoral.

„Pan kandidát na prezidenta Drahoš příliš často říká ‚já nevím‘. Příliš často také tvrdí něco,co není schopen dokázat – tomu se říká lež. To za prvé. Za druhé, svými postoji i tím, kdo jej podporuje, dává jasně najevo, že my jsme ti, co tvoří dolních dest milionů, a on spolu s hrstkou vyvolených jsou ta ‚elita‘. Ostatně o tom svědčí i jeho postoj k referendu. Pan Drahoš jasně říká, že občané jsou mu užitecní pouze k tomu, aby ho dostali na Hrad, ale do dalších věcí by jemu a jeho ‚elitám‘ už neměli mluvit. Stačí, když budou mlčet, pracovat, nechat se poučovat a dělat servis jemu a jeho ‚vyvolenym‘,“ upozorňuje poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

„Zastávám filozofii liberálního paternalismu. Volba je rozumná, pokud je opravdu rozumná,“ odpověděl poslanec ANO Rostislav Vyzula.

„Pan Drahoš svým přístupem k občanům jasně ukazuje, že pohrdá vůlí lidu! Myslí si asi, že jen lidé jeho úrovně mají schopnost posuzovat složitější věci a má hrůzu z názoru prostých občanů. Stále se zaklíná, jak mezi občany jezdí a jak s nimi diskutuje a poslouchá jejich názory, a přitom jejich myšlenkami veřejně pohrdá,“ říká poslanec KSČM Leo Luzar.

„Myslím, že pan Drahoš špatně pochopil pokyn ze sluchátka, a proto plácl takovou nehoráznost, protože tak hloupý, aby vyčítal prezidentovi, že je tady pro celý národ, i když s ním ten národ třeba úplně ve všem nesouhlasí, tak to prostě byla dokonale sebevražedná odpověď, o které již dnes vím, že vyrobila panu prezidentovi mnoho hlasů navíc. Ne, opravdu ne, takhle hloupý není ani Drahoš, prostě špatně pochopil pokyn ze sluchátka. Pan Drahoš nemohl lépe vyjádřit pohrdání vlastními voliči, ‚dej hlas a zpátky do kouta‘, takto vnímají řadové občany i vlastní voliče všichni ‚lepšolidé‘, jsou jim dost dobří jen na to aby je dosadili ke korytům, ale pak už jim dovolí pouze to koryto plnit a držet u toho tempo a ústa,“ uvedl poslanec SPD Lubomír Volný.

„Referendum v otázce geopolitických témat mi opravdu přijde jako hazard. Velká část voličů nemá dost informací anebo jim jsou záměrně médii zkreslena. Nechme referenda na lokální úrovni – o výstavbě parkovacích domů, o použití zábavní pyrotechniky na silvestra a tak podobně. Z pozice člena výboru pro obranu si třeba nedokážu představit, že vyzbrojíme podle potřeb NATO a pak někdo navrhne referendum o setrvání v něm. Problémem je také nastavení správných parametrů konkrétního referenda. Například v lokálních referendech stačí k platnosti volební účast i jen 35 procent lidí. O dané otázce tak může fakticky rozhodnout pouhých 18 procent oprávněných voličů. A to by pro mě na celostátní úrovni, v jakékoliv otázce, byl zcela nepřijatelný diktát menšiny,“ uvedl poslanec ODS Karel Krejza.

 To samé ostatně potvrdil i tím, jak se o nás vyjádřil v případě referenda. Pokud řekl, že referendum nebrat, protože nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda, znamená to, že být v době, kdy bylo vyhlášeno první referendum ve Švýcarsku, řekl by Švýcarům: ‚Nemáte s referendem zkušenost, tak co chcete za novoty, sprostá holoto! Nemáte takové znalosti jako vaši páni a hejtmani, tak držte papuly a krok. Vždyť ničemu nerozumíte.‘ A být Drahoš v té době ve Švýcarech šéfem, tak by jim referendum zatrhnul,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„On totiž Drahoš ve své genialitě zapomíná, že jednou je referendum poprvé a až potom vzniká dlouhodobější tradice. Opravdu si myslí, že jsme tak negramotní, abychom si nedokázali udělat vlastní úsudek a správně se rozhodnout? Zřejmě je přesvědčen, že tato výsada je pouze pro těch asi dvě stě tisíc horních vyvolených, pro které chce být prezidentem? Já si to nemyslím. Důležitější ale je, že si to nemyslí ani Miloš Zeman. A ještě malá poznámka. Jakpak se pan Drahoš stavěl při referendu o našem vstupu do EU? Tak, že se ho tedy nezúčastnil? Také jsme pro něho nebyli kompetentní se vyjadřovat? Pak by ale toto referendum nemělo být platné a naše členství v EU také ne. Věřím, že mu dnes a zítra dáme jasnou odpověď,“ dodal Doubrava.

Pan Drahoš je elitář opovrhující obyčejnými lidmi

„Pan Drahoš je elitář opovrhující obyčejnými lidmi. Vůbec nechápe, že absenci osobního charismatu neodžene zvýšenou mírou arogance. Podle jeho logiky bychom měli zrušit i volby, aby se občané náhodou nerozhodli špatně. Asi by mu vyhovovalo, kdyby místo lidu rozhodovala ‚pražská kavárna‘,“ uvedl poslanec SPD Jan Hrnčíř.

„Pan kandidát Drahoš během té předvolební debaty na ČT mnohokrát prokázal, jak je namyšlený, nabubřelý a bohužel i hloupý. Tím nemyslím inteligenční hloupost, ale hloupost emociální a obyčejně lidskou. Stále dokola opakoval, že působil na Akademii věd a další sebevychvalovací fráze. Jeho neustále útoky na protikandidáta byly až trapné. Z jeho odpovědí jsme se v podstatě nedozvěděli vůbec nic o tom, co si myslí o té které věc. Jeho odpověď byla vždy tak široká a nekonkrétní, že řekl ano i ne zároveň. Vámi zmiňované dva výroky, v podstatě perly jeho vystoupení, jen dokazují, že ani mediální příprava posledních dní mu nebyla nic platná. To se jeho loutkovodičům prostě nepovedlo. Tím, jak okomentoval možné konání referend o důležitých otázkách budoucnosti naši vlasti dokázal to, co uvádím v úvodu. Že je to nabubřelý trouba, který pohrdá ‚obyčejnými‘ lidmi, těmi dolními 10 miliony občanů České republiky,“ říká poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Že ‚Zeman dělí společnost, protože je prezidentem dolních deseti milionů‘, řekl mimo jiné Jiří Drahoš. Kéž by to byla pravda a dolních deset milionů nedalo hlas tomuto elitářskému kandidátovi a typickému představiteli pražské kavárny, který se pasuje do pozice spasitele našeho státu, Jiřímu Drahošovi, který odpírá referendum, tedy jedno ze základních práv občanů vládnout své vlastní zemi,“ reagoval poslnaec SPD Radovan Vích.

„Ten, kdo se bojí vlastního národa a jeho svobodného většinového rozhodnutí, nepatří nejen na Hrad, ale ani do politiky. Když pochopí složitost otázky položené v referendu on a ti, co s ním manipulují a hloupě mu radí, zcela jistě to pochopí i těch vysmívaných dolních deset milionů obyvatel. Neměl by se sám tolik přeceňovat a ostatní tolik podceňovat,“ říká poslanec KSČM Jiří Valenta.

„Poznámka pana Drahoše o tom, že pan Zeman je prezidentem dolních 10 milionů, je podle mého názoru naprosto pravdivá, a proto bych ji panu Drahošovi nevytýkal. Navíc to potvrzuje můj dojem z jeho předchozích vyjádření, že podle všeho se opravdu chce stát prezidentem zbývající části národa, těch horních pár set tisíc. K jeho poznámce o Švýcarsku mohu jen povzdechnout, že Švýcarsko, s jeho demokratickou a vlasteneckou tradicí, opravdu nejsme a tradici referenda , po staletích útlaku ze strany Rakouska, Německa a Sovětského svazu, opravdu nemáme. Nicméně jsem přesvědčen, že právě toto je důvod začít tradici přímé demokracie budovat. Podmínky referend na různých úrovních musí být specifikovány zákonem a sladěny (například v otázce kvóra) s celým systémem voleb. To znamená například, kolik voličů se musí zúčastnit, aby referendum nebo volby byly platné. Myslím, že otázka pana Drahoše, kolik občanů docení, zda vystoupit z EU je v pořádku či nikoliv, je až urážlivá vůči občanům, protože pokud občané měli právo referendem rozhodnout o vstupu do EU, musí být zachováno jejich právo i stejným způsobem rozhodnout, zda v EU chtějí zůstat,“ říká poslanec SPD Jiří Kobza.

„Co si myslím, vyjádřím dnes v přímé tajné volbě hlavy státu,“ reagoval poslanec ANO Milan Brázdil.

„Nejsem zastáncem referend. Nejsem zastáncem přímé volby prezidenta. Ani případně dalších přímých voleb – starostů, primátorů, hejtmanů. Obrací to zavedený systém naruby,“ říká senátor ODS Jaroslav Zeman

Mladá akademička říká, proč má vážné obavy volit za prezidenta Jiřího Drahoše. Chci vědět, jak dokáže odolávat tlaku na mezinárodní scéně, směřuje své obavy a nejistotu na adresu prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše ekonomka z Masarykovy univerzity Hana Lipovská.

$
0
0
Hana Lipovská
26.1. 2018   PL
Pocházím z vesnice, ale je mi naprosto jedno, jestli umí budoucí hlava státu štípat dříví a stahovat králíky. Nezajímá mě, jestli může hrát tenis, jestli zpívá krásně jako český slavík nebo ještě hůře než já. Zajímá mě, zda vydrží tlak při řešení vnitropolitických krizí, zda udrží nestabilní a křehké koaliční vlády, nebo zda budou každou chvíli nové předčasné volby.O jednom z nich víme naprosto všechno. Sledovali jsme jeho politický vývoj posledních dvacet pět let, víme, že Miloš Zeman je schopen ustát prakticky jakýkoli tlak a je schopen dosáhnout svého za všech okolností a za jakoukoli cenu. O druhém nevíme vůbec nic.
Finálový souboj o Hrad začal. S jakými dojmy zatím sledujete vyhrocenou kampaň?

Kampaň nemůže těšit nikoho, snad s výjimkou marketérů a novinářů. V době, kdy potřebujeme být jednotní, kdy čelíme nejvážnějšímu ohrožení v celé naší novodobé pětadvacetileté historii, je náš národ uměle a cíleně rozdělován. Zbytečná kampaň zcela zbytečných voleb vráží klín mezi mladé a staré, mezi město a venkov, mezi lidi studované (a mnohdy, lidově řečeno, přeštudované) a lidi vyučené, mezi ty, kdo platí daně, a kdo jim za tyto daně káží o jejich vlastní špatnosti a nízkosti.

Pokud už byla přímá volba hloupě prosazena, pak nikdy neměla projít jako dvoukolová. Ve druhém kole se logicky vždy bude rozhodovat mezi dvěma kandidáty a samozřejmě je nepravděpodobné, že by jeden dostal 95 % hlasů a druhý 5 %. Dokonce i Marine Le Penová přes svou složitou pozici dostala ve francouzských prezidentských volbách třetinu hlasů. Rozdíl mezi Trumpem a Clintonovou byly dva procentní body a mezi Hoferem a Van der Bellenem jen 0,6 procentního bodu. Taková volba nutně rozděluje společnost, rozděluje rodiny, přátele, kolegy. Přímou volbou jsme nic nezískali, nesmírně mnoho ztrácíme.

Prezident republiky není dekorace, je to člověk, kterému jednou nějací budoucí Göringové mohou vyhrožovat, že „Hradschin i dóm, zkrátka alles, alles“ vyletí do vzduchu. Je to člověk, v jehož rukou může být svoboda a suverenita naší země. Mají naši kandidáti dostatek této síly odolat zlu? Záleží jim vůbec na jejich zemi, nebo jen na své vlastní pověsti a místu v dějinách?

O jednom z nich víme naprosto všechno. Sledovali jsme jeho politický vývoj posledních dvacet pět let, víme, že Miloš Zeman je schopen ustát prakticky jakýkoli tlak a je schopen dosáhnout svého za všech okolností a za jakoukoli cenu. O druhém nevíme vůbec nic. Možná je politický génius, snad je nejlepším možným potenciálním prezidentem ze všech občanů naší země, v každém případě to však během čtvrtstoletí nedal ani v nejmenším najevo.Pokračování zde

Televizní debata

$
0
0
Jiří Mikeš
26.1. 2018 Rukojmí
Ani opakované naléhání moderátorky nepřimělo Jiřího Drahoše, aby v duelu prezidentských kandidátů prozradil, kým obsadí klíčové pozice na Hradě, pokud bude zvolen. Mediální odborník Jiří Mikeš ho však nepodezírá z toho, že by to divákům České televize nechtěl říci. Myslí si totiž, že mu je tam dosadí ti, co za jeho kandidaturou stojí, aby plnili maximální vstřícnost vůči Bruselu. Soupeř stávající hlavy státu se proti předchozí debatě zlepšil, ale nic víc než nabiflované očekávané fráze nenabídl. Ke všemu Miloši Zemanovi vyčinil za to, že je prezidentem dolních deseti milionů.

Závěrečný duel uchazečů o prezidentský úřad před kamerami České televize pozorně sledoval i hostující profesor na VŠE, lektor komerční komunikace a mediální expert Jiří Mikeš. „Bylo to vydařené představení obou kandidátů, odehrálo se v důstojném prostředí. Pan profesor Drahoš sice působil uhlazeně, ale vystupoval velice agresivně, často takovým úsměškem naznačoval, jak je mu pan prezident z duše nesympatický. Jeho úsměv, zvláště pak rty zkřivené do pohrdlivého úsměvu, svědčil o tom, že rád lidi ironizuje. To pan prezident Zeman v reakcích na některé soupeřovy výroky jen obracel oči v sloup nebo kroutil hlavou. Působil uvolněněji, používal různá přirovnání, jeho věty byly smysluplnější a více zaujaly,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jiří Mikeš.

Proti úternímu duelu na Primě se Jiří Drahoš zlepšil a byl hlavě státu vyrovnanějším soupeřem. „Jestliže v té předchozí debatě pan prezident zcela dominoval, tentokrát jeho vítězství nebylo tak výrazné. Pan Drahoš byl sice připraven svými poradci lépe než o dva dny dříve na Primě, ale i tak mluvil hodně frázovitě a škrobeně. Byly to jen nabiflované, očekávané fráze, které se hodí do nějakých statementů, oficiálních vyjádření, ale nepůsobilo to, že to tak cítí. Drahošovy argumenty byly tvrdé, měly i nějaký podklad, ale bylo to jen takové pokračování technokrata proti někomu, kdo o věcech více přemýšlí. U Zemana to bylo takové lidštější. Ale celkově měla debata potřebnou úroveň a byla skutečně prezidentská,“ oceňuje mediální odborník.

Psali jsme k prezidentskému duelu:
FOTO Drahoš vyčetl Zemanovi: Vy jste prezidentem dolních deseti milionů. A to je výtka?, žasl prezident
„Já nevím, kdo z občanů ČR je schopen zhodnotit, zda vystoupení z EU je v pořádku, nebo není,“ odmítl Drahoš referendum. Zeman vytáhl papír, nasadil brýle a sdělil jasné slovo. Drahoš slíbil péči o chudé
Drahoš na konci ukázal, jakým je šmejdem a křivákem, zuřil senátor. Zatímco prezident s úsměvem děkoval moderátorce...
Světla zhasla a analytik ČT Rosí se dal do díla: Zeman řekl, že se muslimové v ČR radikalizují, ale tento sociolog říká, že ne. Zato o Drahošovi neřekl ani slovo






Soupeř vytýká, že je Zeman prezidentem dolních deseti milionů

Nejen jeho udivilo, že hned v úvodu na dotaz moderátorky Světlany Witowské, co by nejvíce vyčetl soupeři, prohlásil, že to, že rozděluje společnost, že ji nespojuje a že říká, že bude prezidentem dolních deseti milionů. A když se ho Miloš Zeman udiveně optal: „A tohle mi vytýkáte?“, jeho protivník přikývl a triumfálně řekl: „Právě tohle,“ načež zazněl smích z míst pro hosty. „To si vysvětluji tak, že se spletl, jinak tu reakci nechápu. Pan prezident se toho mohl chytit a rozcupovat ho na tom, komu tedy chce tedy být prezidentem. Ale pan prezident byl nad věcí, asi uznal, že každý se může ve svém vystoupení dopustit nějaké hlouposti, a nijak dál to nekomentoval. To bylo známkou značné velkorysosti. Kdyby takovou hloupost řekl pan prezident, tak jsem stoprocentně přesvědčen, že by mu to pan profesor omlátil o hlavu,“ poznamenává Jiří Mikeš.

Vypozoroval, že Jiří Drahoš nikdy nemluvil o svých záměrech, myšlenkách, představách, vždy to převedl na to, co jeho rival. „V každé Drahošově odpovědi bylo Miloš Zeman tohle, Miloš Zeman tamto, ale o samotném Jiřím Drahošovi jsme se nic nedozvěděli. Jenom útočil, kdežto Zeman hovořil klidněji, kromě tématu migrace na svého soupeře nijak zvlášť nedotíral. Je samozřejmé, když je někdo prezidentem, tak má za sebou řadu dobrých věcí, ale i ty špatné. Ale za panem Drahošem z politického hlediska není vůbec nic. Pokud by ho lidé zvolili, může se to stát, protože někteří lidé – jak říká pan Horáček – dají na to, jak kdo vypadá, jak kdo chodí vzpřímeně, tak pak bychom se možná divili, jakým směrem naše republika půjde,“ myslí si expert na komunikaci.
Drahoš neví, koho si přivede, fandy Bruselu mu teprve vyberou

Až trapně působilo, když měl Jiří Drahoš odpovědět svému voliči na dotaz, co by udělal jako prezident pro zlepšení života lidí na venkově. Začal tím, že řekl, že tazatel správně pojmenoval problémy venkova! Pokračoval o potřebě zavádění internetu a jako na mnohé jiné otázky odpovídal i na tuto, že by o tom mluvil a vyvolával jednání. „Jeho těžko může někdo obvinit, že lže nebo mluví nepravdu, když nikdy žádné konkrétní vyjádření nedá. To jsou jen takové teoretické a seriózně působící věty, ale nejsou to jeho názory. Své názory skrývá za takovou noblesou, poví jen to, co mu poradili, ale nepůsobí to, že by o tom přemýšlel, že by se tím zabýval. Pečlivě se tentokrát připravil, vyposlechl si spoustu rádců, ale neřekl nic konkrétního asi proto, aby neudělal chybu. Ale lidem bez chyby se nevěří. Kdo se snaží vypadat dokonale, vypulírovaně, tak nepůsobí, že je někým z těch deseti milionů,“ vysvětluje Jiří Mikeš.

Tento člověk se označuje za elitu? Arogantní hlupák, co opakuje dokola pár frází. Drahoš má velké štěstí, že ta debata proběhla až den před volbami, myslí si sociolog Petr Hampl

$
0
0
26.1. 2018   PL
Ačkoliv je to u profesora chemie a bývalého předsedy Akademie věd neuvěřitelné, podle sociologa Petra Hampla se ve čtvrteční debatě prezidentských kandidátů ukázalo, že Jiří Drahoš je „docela obyčejně hloupý“. Kdykoliv se podle Hampla pokusil přijít s nějakou vlastní myšlenkou, skončilo to trapasem. Spíše než elitním představitelem se tak podle doktora sociologie předvedl spíše jako ostuda české vědecké obce, která právě na myšlenkách a kvalitních argumentech staví svou prestiž.

Pan Drahoš má obrovské štěstí, že debata proběhla až těsně před volbami. Kdyby se to stalo o tři dny dříve, mohl Miloš Zeman zaplavit zemi plakáty, na kterých by ten citát stál. Takhle to mohlo trochu uniknout pozornosti. A vsaďte se, že žádné mainstreamové médium tu informaci nepustí na stránku. Možná dokonce budou tvrdit, že to je hoax.

Nemyslím ale, že by se ten citát dal tak vykládat jako Drahošovo prozrazení. U profesora chemie je to až neuvěřitelné, ale pan Drahoš je docela obyčejně hloupý.
To je aspoň pro mě nejvíc překvapivý závěr debat a Drahošových vystoupení. Čekal jsem úlisného intrikána, ale viděli jsme arogantního hlupáka, který je schopen opakovat pár frází, ale není schopen se zamyslet a nemá nastudovány ani základní politické záležitosti. Neuvěřitelné. Ostuda české vědy. Takže pan akademik prostě něco plácnul, protože ho nic chytřejšího nenapadlo.Pokračování zde

Best: Je Drahoš bezradný anebo vychytralý? Podle diplomatky a lektorky společenského chování Elišky Haškové Coolidge je Miloš Zeman ideální osobností zastávající post hlavy státu. „Miloš Zeman miluje národ."

$
0
0
Erik Best
26.1. 2018 EB  a  
Jiří Drahoš na TV Prima zahájil debatu před druhým kolem prezidentských voleb návratem k půtkám z kola prvního, píše na svém blogu Erik Best.
Jiří Drahoš zase znovu připomněl, že se Zeman debat před prvním kolem neúčastnil. Drahoš zůstal vězet v minulosti i v okamžiku, kdy se ho moderátor Karel Voříšek zeptal, jak by postupoval při druhém pokusu o sestavení vlády. Drahoš na otázku neodpověděl. Místo toho řekl, že by se choval úplně jinak od samého začátku. Nedával by žádné bianko pokusy a dal by příležitost vítězi voleb. Toho se chytil Zeman a prohlásil, že vítěz voleb je už předsedou vlády.

Zeman naznačil, že Drahoš chce premiérem jmenovat předsedu ODS Petra Fialu, i když ODS skončila s velkým odstupem druhá za hnutím ANO. Drahoš se nebránil. Voliči si teď musí sami domyslet, jestli Drahoš neví, jak ze slepé uličky ven, nebo jestli chytře mlčí, protože ví, že by se jeho řešení voličům příliš nezamlouvalo,končí svůj příspěvek Erik Best.

Elišky Haškové :
Podle diplomatky a lektorky společenského chování Elišky Haškové Coolidge je Miloš Zeman ideální osobností zastávající post hlavy státu. „Miloš Zeman miluje národ. Slušnost není nutná vlastnost, kterou prezident musí mít. Je to pouze přidaná hodnota u hlavy státu,“ uvedla a doplnila, že po spolupráci s pěti prezidenty v USA si stojí za tím, že slušné chování skutečně není priorita.

"Není nad to mít možnost dopřát si svobody volby a ignorovat duel Zeman vs. Drahoš, respektive Drahoš vs. Zeman. Využil jsem volného času k literárnímu večeru a autogramiádě v Šumperku. Po návratu domů jsem se dočetl, že Zeman rozdrtil Drahoše a Drahoš čestně obstál před vulgárním a agresivním prezidentem a davem jeho příznivců. Bylo mi to jedno. Národe můj drahý, chce se mi zapět spolu s V + W: „My už nejsme lidi, my jsme jenom partaje, žádnej z nás nevidí, v čem ta chyba je …," napsal na svém blogu Miroslav Macek.

Radim Valenčík:
"Drahoš byl neuvěřitelně slabý. Víc, než kdokoli čekal. Viděl jsem prostřihy na tváře Hilšera a Horáčka, kteří byli zděšeni. Teprve v závěru debaty si uvědomili, že by měli svého favorita podporovat. Výkon, který Drahoš podal, byl pod úrovní horších studentů u našich státnic (a to, jak mohou naši studenti dosvědčit, jsem k nim dost kritický, pokud jde o schopnost samostatného a kritického myšlení)," zhodnotil vystoupení Drahoše Radim Valenčík.


Erik Best:
Podle včerejšího prohlášení Jiřího Drahoše bere Miloš Zeman Českou republiku jako hračku. Byl to hezký bonmot, abychom si vypůjčili slovo, které Drahoš v úterní debatě použil ke kritice Zemana, dobře ale ukazuje neochotu Drahoše připustit, co se ve skutečnosti děje. Zeman pokračuje ve své strategii a dál se valí jako lavina. Včerejším slibem, že jmenuje v únoru Andreje Babiše podruhé premiérem, když Drahoš o víkendu zvítězí, zaujal Zeman jasný postoj: vítěz parlamentních voleb má nezpochybnitelné právo sestavit vládu. Drahoš opakovaně prohlašuje, že Babiš coby trestně stíhaná osoba takové právo nemá. Zeman a Babiš ze svého pohledu využívají ústavní prostředky, které mají k dispozici, k ochraně tohoto práva a sázejí na to, že s nimi bude většina voličů souhlasit. Babiš včera v České televizi naznačil, že je Drahoš ochoten porušit Ústavu, aby zabránil jmenování nové vlády. To už chce lepší odpověď, než jen další bonmot.

Slušní hoši z pražské a brněnské kavárny se předvádějí


V Sýrii panuje úplný chaos: turecké letectvo bombarduje mesto Manbij, kde sa nachádzajú špeciálne jednotky USA

$
0
0
26.1.2018  HlavnéSprávy

Vojensko-vzdušné sily Turecka bombardovali sýrske mesto Manbij a jeho okolie. Toto mesto predtým oslobodili sily takzvanej „koalície USA“ a kurdské jednotky YPG. Práve v tomto mieste sú rozmiestnené americké špeciálne jednotky.Ilustračné foto


Sýrske, turecké a kurdské média /každé po svojom/ informovali o tom, že turecká armáda za podpory vojenského letectva zaútočila na Manbij a El-Tel-el-Abyad v provincii Aleppo.

„Teraz Turecko útočí na kurdské územia blízko mesta Manbij a El-Tel-el-Abyad, ktoré v priebehu 2 posledných rokoch oslobodili od Islamského štátu za cenu obrovských ľudských strát,“ uviedol YPG News.

Niektoré média pripomínajú, že práve v tomto meste sa nachádzajú špeciálne jednotky USA, a preto útoky tureckej armády môžu zapríčiniť veľký konflikt medzi USA a Tureckom.

„Turecké vojensko-vzdušné sily zaútočili na niekoľko objektov YPG, ktoré sa nachádzajú v okolí Manbija a Arima. Toto sa môže skončiť veľkým konfliktom s USA, pretože americkí vojaci sa nachádzajú práve tam a ich úlohou je chrániť Kurdov pred tureckými útokmi,“ pripomína turecký novinár Ali Ozkok.

„Po Afrinu nasleduje Manbij. Vojenské lietadlá okupačných síl tureckej armády bombardovali západnú časť okresu Manbija“, uviedlo jedno z hlavných kurdských médií – agentúra АНХА.

Média pripomínajú, že Ankara začala vojenskú operáciu proti Kurdom v meste Manbij a mieni „zničiť všetky hniezda teroristov v Sýrii“… Tento región kontrolujú kurdské Sily národnej sebaobrany, ktoré podporuje Washington. V radoch YPG sa stále nachádzajú inštruktori a príslušníci špeciálnych jednotiek USA a NATO, ktorí cvičia kurdských vojakov a velia ich operáciám.

Turecko na oplátku obviňuje Spojené štáty, že nesplnili svoj sľub a neodviedli kurdské jednotky z mesta Manbij. Toto mesto oslobodili od ozbrojencov Islamského štátu vlani v auguste.

Pred niekoľkými hodinami Donald Trump oficiálne požiadal tureckého prezidenta Erdogana, aby zastavil útoky na kurdské jednotky v Sýrii a nepripúšťal konflikty, ktoré sa týkajú amerických vojakov dislokovaných v Sýrii.

- - -

Špatný signál pro mír? Analytik zmiňuje i Českou republiku

$
0
0

26. 1. 2018 EuroZprávy
Zatímco se americkému viceprezidentu Mikeovi Penceovi dostalo v Jeruzalémě hrdinského přivítání ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ale chladného přijetí arabskými politiky od Palestiny po Jordánsko, palestinský prezident Mahmúd Abbás zamířil do Bruselu na jednání s evropskými ministry zahraničí, nastiňuje David Andelman v komentáři pro server CNN. Analytik a výzkumný pracovník Centra pro národní bezpečnost Fordhamské univerzity v New Yorku soudí, že jde o konec prázdného úsilí amerického prezidenta Trumpa dojednat mír v této oblasti Blízkého východu.


Velká výzva, rostoucí frustrace


S Pencem po boku Netanjahu zdůraznil, že se jedná o první oficiální návštěvu vysoce postaveného představitele USA v Jeruzalémě coby izraelské metropoli, přičemž zástupu novinářů naznačoval, že americké velvyslanectví může ve městě začít fungovat „do jednoho týdne“, připomíná analytik. Dodává, že o pár hodin později Pence v projevu k izraelskému parlamentu oznámil, že k tomu dojde až příští rok, což je i tak mnohem dříve, než se původně počítalo.

„Pane viceprezidente, měl jsem tu čest v průběhu let zde stát po boku stovek politiků a vítat je, a to všechny, v izraelské metropoli, Jeruzalémě. Toto je poprvé, kdy zde stojím a oba politici mohou říct ta tři slova: Izraelská metropole, Jeruzalém,“ cituje Andelman Netanjahuova slova. Doplňuje, že návštěva poskytla izraelskému premiérovi jasnou příležitost ukázat Palestincům, že prohráli.

Podobně se Abbás v Bruselu rozhodl požádat evropské ministry zahraničí, aby uznali Palestinu jako stát, poukazuje publicista. Vysvětluje, že evropští politici zatím nejsou připraveni zajít tak daleko, ale mohou učinit podstatný krok směrem k deklaraci, že pouze řešení na bázi dvou států bude fungovat – Francie ve skutečnosti říká, že je odhodlána tlačit evropské lídry k prvním konkrétním činům v podobě garance asociační dohody mezi EU a palestinskou samosprávou.

Nic z toho Andelman nepovažuje za dobrý signál pro mírový plán dojednaný Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, který odstartoval před rokem, ale evidentně se dostal na pokraj propasti poté, co americký prezident náhle uznal Jeruzalém za oficiální hlavní město Izraele a přislíbil do něj přesunout velvyslanectví USA.

Před návštěvou Jeruzaléma se Pencovi také dostalo mrazivého připomenutí, jak by mohla vypadat budoucí americká pozice v arabském světě, poukazuje analytik. Uvádí, že během obědu v Ammánu jordánský široce uznávaný král Abdulláh II. pronesl několik cílených poznámek připomínajících viceprezidentovi své předchozí, na jednáních ve Washingtonu kontinuálně prezentované obavy z amerického rozhodnutí o Jeruzalému, které by nevycházelo z uceleného urovnání palestinsko-izraelského konfliktu.

„Dnes je třeba překonat velkou výzvu, především při rostoucí frustraci,“ cituje publicista královy závěry s tím, že dle monarchy je třeba uznat východní Jeruzalém za metropoli palestinského státu, který bude koexistovat se „zabezpečeným a uznaným Izraelem“.


Konec amerických pozic


Pence popsal rozhovor jako „otevřený, ale srdečný“ a dodal, že i přátelé občas nesouhlasí, podotýká Andelman. Zdůrazňuje, že viceprezidentova cesta přinesla sérii zklamání, byť Pence doufal, že půjde o přelomovou návštěvu regionu – zapálenému evangelíkovi Penceovi palestinská samospráva zakázala navštívit Betlém a křesťanští klerici v Egyptě, který byl první viceprezidentovou zastávkou, zrušili některé dlouho plánované události.

Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí, který je spřízněnou duší prezidenta Trumpa, navíc ujistil, že jeho země vyvine maximální úsilí k řešení na bázi dvou států, přičemž i tento rozhovor Pence označil jako „nesouhlas mezi přáteli“, konstatuje analytik. Dodává, že podobný typ nesouhlasu se šíří v Evropě, čehož se Abbás jasně snažil využít při setkání s evropskými ministry zahraničí, byť pochopitelně každá země sama rozhodne, jak daleko zajde v uznání skutečného palestinského státu, případně zda pouze podpoří jednání o řešení na bázi dvou států.

Jedinou zemí EU, která zatím plánuje uznat Jeruzalém izraelskou metropolí, je Česká republika, ačkoliv Maďarsko zablokovalo rezoluci osmadvacítky odsuzující loňské americké rozhodnutí, připomíná Andelman. Doplňuje, že většina evropských politiků, s nimiž se Abbás v pondělí setkal, se kloní k tomu, aby byl statut Jeruzaléma přímo spojen s plánem, jehož výsledkem budou dva státy, Izrael a Palestina, koexistující na území, o něž nyní probíhá spor.

„V tomto momentě, kdy se Evropa naplno postavila na stranu vyrovnaného přístupu a většina arabského Blízkého východu brojí proti Trumpově iniciativě, se nejlepším řešením pro Spojené státy jeví jednoduše tiše ustoupit stranou a umožnit ostatním, aby zaplnili vakuum,“
 píše publicista. Deklaruje, že Amerika, která od prvních dnů existence Izraele určovala tón v celé otázce, jedním náhlým krokem zcela ztratila své postavení.

- - -

Zbyněk Fiala: Drahoš vyhořel i podruhé

$
0
0

Zbyněk Fiala
26.1. 2018   Vaše věc
Festival předvolební trapnosti uzavřela Česká televize v pražském Rudolfinu pavlačovým vydáním toho, co si představuje jako rozhodující debatu kandidátů o úřad prezidenta na další pětileté období. Znovu se opakovala situace z debaty Miloše Zemana s Jiřím Drahošem. Drahoš na to prostě nemá, a dokonce ani není schopen své slabiny postřehnout.
Ale i kdyby tam byl někdo silnější, moc by si nevrzl. První rozumná otázka padla až v půli debaty, a to až od externisty, předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka, který se zeptal na představy kandidátů o budoucnosti Evropské unie za deset let. Jiří Drahoš, který se v závěru debaty pasoval na představitele budoucnosti, na to nabídl jen polévku z pytlíku – „budeme suverénním a důstojným partnerem EU“.

I když v některých okamžicích zastupoval rozumnější stranu, například když argumentoval ve prospěch aktivnějšího ekologického přístupu, kde se Zeman katastrofálně mýlí, bylo zřejmé, že to není schopen hájit.

Kdyby to byla obyčejná estráda, člověka by pobavilo, jak Drahoš popisoval svoji politickou kvalifikaci: „Jednal jsem s mnoha politiky.“ Měl na mysli vyjednávání o prostředcích na vědu. To je jistě důležité. Ale jak mu moderátorka Světlana Witowská připomněla, ona také často jedná s politiky, ale za politika se nepovažuje. Pan prezident, jak připomněla, má bohaté politické zkušenosti, které Drahoš nemá. „Ty bych raději neměl,“ pravil záhadně Zemanův konkurent a zopakoval to ještě jednou: „Jsem rád že je nemám.“

Nelze se pak divit Zemanově odpovědi na otázku, proč už netrvá na podmínce, aby Andrej Babiš před jmenováním premiérem doložil, že má aspoň 101 hlasů. Zeman vysvětlil, že v případě, kdy nebude prezidentem zvolen, Babiše musí jmenovat před koncem svého funkčního období, protože Drahoš by v druhém pokusu nepověřil sestavením vlády vítěze voleb a „tímto amatérským zákrokem by vytvořil v naší společnosti i politice chaos“.

V partiích, kde se jednalo o bezpečnosti nebo o vlivu zahraničních zpravodajských služeb, měl Drahoš vystupování zaslepeného fanatika, který nereaguje na fakta. Nevěřícně pozoroval Zemana, když ho informoval, že se speciálně zeptal náčelníků všech našich zpravodajských služeb, a ti mu potvrdili, že naše parlamentní volby nebyly nikým ovlivněny. Drahoš však takové tvrzení považuje za urážku zemí, ve kterých se píše, že u nich vliv zahraničních služeb je… Tak když je to u nich…

Celkové pojetí debaty České televize sice nevycházelo vstříc fotbalovému prostředí, jaké zvolila Prima, ale arénu moderátorka Světlana Witowská často nahrazovala pavlačí, kde se s nějakým přemítáním nepočítá. V tom, jak překážela souvislejší výpovědi na otevíraná témata, dokázala zastínit i zdánlivě nepřekonatelného Karla Voříška.

Témata je silné slovo. Sypala ze sebe otázky typu – která jednotlivá věc, jednotlivý politik, jednotlivá událost jsou pro vás nejvýznamnější, jako kdyby rozhodování o osudech země bylo prací pro cvičenou opici, která má zmáčknout červené nebo černé tlačítko. Ano, nebo ne, jen žádné dlouhé přemýšlení. Otázky byly také důležitější než odpovědi, takže hostovi po první větě skákala do řeči.

Pochopil jsem, proč Zeman považoval na začátku a na konci za to hlavní, co chtěl z obrazovky lidem sdělit, výzvu, aby se v pátek nebo sobotu zvedli a šli k volbám. Vyšší účast zvyšuje jeho šanci. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že pořad měl naopak lidi od voleb odradit. Kdyby se měli voliči rozhodovat jen podle dojmu, který na ně udělalo aranžmá tohoto debatního opusu České televize, muselo převažovat přesvědčení, že jde o něco naprosto nesmyslného, co si nezaslouží pozornost.

Pořad neumožnil kandidátům skutečnou debatu, ve které by probírali nejdůležitější momenty dalšího vývoje republiky a mohli se dostávat do sporu ve věcech priorit a cest, jak jich dosahovat. Místo toho museli své otázky předložit písemně předem a dostalo se na ně jen pár posledních minut v závěru.

Naopak dobrý byl nápad dramaturgů zařadit do debaty také otázky občanů. Celkem vtipně k tomu vybrali jednu malou jihočeskou obec, která je názorově rozdělena půl na půl. Místní občané Jiří Dočkal a Václav Skála, kteří dostali příležitost, obyčejní lidé se zájmem o věci veřejné a každý s jinou preferencí, najednou vystihli nejpodstatnější věci. Bolí je malý zájem školství o technické disciplíny v zemi odkázané na průmysl. Chtěli by vědět, co kandidáti udělají pro reálné zlepšení života lidí na venkově. Kdyby dostali víc prostoru, mohla být debata zajímavější.

Ale dokonce i předseda sněmovny Radek Vondráček, který také dostal v jednom okamžiku příležitost nabídnout své téma k debatě, vnesl do pořadu vzácnou chvíli racionality pro odpovědné volební rozhodování. Ptal se na představy obou kandidátů o budoucnosti Evropské unie za deset let.

Drahoš k tomu nedokázal říci nic, Zeman hájil svoji představu federalizované unie. To není – jak zdůraznil – unitární stát. Předpokládá společnou zahraniční politiku a obranu, včetně společné obrany vnějších hranic, a potom společné politiky v sociální či ekologické oblasti (dodal bych - které by zabraňovaly sociálnímu či ekologickému dumpingu). Postavil se zároveň proti snaze Evropské komise potlačovat pravomoci, které náleží národním vládám při dodržení principu subsidiarity.

Vtipné bylo, když se Drahoš vydával za reprezentanta budoucnosti, ale na žádnou z otázek o budoucnosti neměl jasnou odpověď. Nešlo jen o EU, třeba i o složení jeho případného hradního týmu. No dobře, Drahoš ještě není zvolen. Řekl jen, že jeho kancléř bude mít bezpečnostní prověrku na přísně tajné. A kdo to bude? Ne, to ještě neví…

Máme to tedy za sebou, teď hlavně všichni k urnám. Mimochodem, Drahoš nedokázal odpovědět Zemanovi, proč si přímé volby prezidenta váží, ale jinak by lidem nesvěřil referendum na vyšší než obecní úrovni.

Hašek: Viděl jsem státníka a bohužel i okopávače kotníků

$
0
0
- rp -
26.1. 2018 PrvníZprávy
Michal Hašek, exhejtman Jihomoravského kraje se zúčastnil poslední debaty mezi kandidáty na post prezidenta republiky Jiřího Drahoše a Miloše Zemana.

"Bylo mi velkou ctí být mezi 30 podporovateli pana prezidenta v závěrečném duelu České televize společně s řadou osobností, mezi jinými - válečnými veterány-piloty RAF, umělci a dalšími zajímavými lidmi. Stálo za to dnes prezidentskou debatu zažít “live” .

Každý si obrázek o kandidátech udělal sám. Viděl jsem dnes státníka a bohužel, okopávače kotníků. Volím státníka Miloše Zemana, prezidenta dolních 10 milionů občanů.

Velký kompliment ČT a především moderátorce Světlaně Witovské, dnes její životní výkon, těším se už na nedělní Otázky Světlany Witovské," napsal na facebooku Michal Hašek.

"Právě jsem se dokoukal na poslední duel kandidátů. Drahoš ve svém posledním slově jen dokázal, jakým je šmejdem a křivákem. Nerad používám takové výrazy, ale k němu jsem se musel hodně krotit, abych nepoužil podstatně tvrdší výrazy. Nejhorší je že tou svou křivou hubou ukázal, jak křivý má i charakter, má li nějaký. Lidé, nedopusťme aby takový křivák opět zneuctil sídlo českých králů. To už se jednou, jak víme, stalo!," píše senátor Jaroslav Doubrava.

"no... kupodivu vyrovnaný duel. Až na poslední minutu Drahoše. Útok na Miloše Zemana byl hodně nefér," napsal Štěpán Kotrba.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

Jak se v Praze vyhrávají volby

$
0
0
Blanka Langerová
26. 1. 2018
Je to moc hezké, když nám ti volební komisaři ve volební místnosti poradí a pomohou. A tak dnes, když jsem šla splnit svoji občanskou povinnost, pravila mi jedna moc hodná volební komisařka: "Až odvolíte, tak mi ten druhý lístek přineste a já ho hodím do pytle."Nač se trmácet o několik metrů dál ke kontejneru s nepoužitými volebními lístky. Ta hodná paní je pak pěkně vytřídí, a ty hezké vloží do obálek, zakroužkuje ve voličském seznamu ty, kteří svoji občanskou povinnost nesplnili a obálky přimísí v součinnosti se stejně smýšlejícími komisaři k ostatním z volební urny. Vždyť by to byla věčná škoda zbůhdarma vyhazovat tak hezky potištěné papírky!

Prohlášení DSZ k prezidentské kampani - demonstraci moci - pana Drahoše stažením králíka

$
0
0
27.1.2018 Demokratická Strana Zelených

Demokratická strana zelených /DSZ/ je pobouřena krokem kandidáta na prezidenta pana Drahoše, který v rámci své kampaně veřejně podpořil zabíjení zvířat a před televizními kamerami a fotoaparáty novinářů a před zraky dětí, vlastnoručně stáhl z kůže právě zabitého králíka.


DSZ považuje za hluboce neetické a za morálně pokleslé, když v rámci prezidentské kampaně, ve snaze získat přízeň voličů, kandidát na prezidenta demonstruje, jak zabíjí nevinná zvířata.

DSZ uvítala zákon o na ochranu zvířat, zakazující chov tzv. zvířat pro kožešiny. Ten byl schválen minulý rok a podpisem současného prezidenta Miloše Zemana se stal součástí právního řádu České republiky. DSZ prosazuje i přijetí zákona na ochranu zvířat, který by zakázal zneužívání volně žijících zvířat v cirkusech. V obou případech má pan Drahoš bohužel opačný názor. Z jeho reakcí prezentovaných před prvním kolem prezidentské volby, je patrné, že by ani jediný zákon na ochranu zvířat nepodpořil a jako prezident nepodepsal.

DSZ odsuzuje jakékoliv násilí páchané na zvířatech tím spíše, je-li jediným smyslem takového jednání vedení volební kampaně.

DSZ, jejíž členové a příznivci jsou ochránci zvířat, i z tohoto důvodu odmítla podpořit pana Drahoše v druhém kole prezidentské volby.



Řídící výbor DSZ

Debakl nejen Drahoše, ale i medií

$
0
0
Radim Valenčík
27.1.2018 blog autora

V souvislosti s blížícim se druhým kolem voleb prezidenta zařazuji několik navazujících článků, které jsem v poslední době uveřejnil. Jejich společným jmenovatelem je vývoj veřejného vědomí a sebevědomí, a to právě v reakci na prezidentské volby. 

 

Dva milióny svědků vidělo Drahošův debakl na TV Prima v duelu se Zemanem. V mainstreamu i na FB se to snaží různě okecat, tak se dobře podívejte na celý záznam, pokud jste to neviděli celé.

Jak jsem byl upozorněn, na iPrima je to celé, musíte si protrpět tři reklamy, ale opravdu to stojí za to, velmi významné pro osvětu našeho národa:
http://prima.iprima.cz/cesko-hleda-prezidenta-1/online-cela-debata-milose-zemana-jiriho-drahose-na-prime



Hodně rozpačité tváře stoupenců Drahoše:



Pokusím se k tomu dát několik poznámek:

1. Drahoš byl neuvěřitelně slabý. Víc, než kdokoli čekal. Viděl jsem prostřihy na tváře Hilšera a Horáčka, kteří byli zděšeni. Teprve v závěru debaty si uvědomili, že by měli svého favorita podporovat. Výkon, který Drahoš podal, byl pod úrovní horších studentů u našich státnic (a to, jak mohou naši studenti dosvědčit, jsem k nim dost kritický, pokud jde o schopnost samostatného a kritického myšlení).

2. To, co Drahoš předvedl, nebylo ovlivněno Zemanem, který podal standardní výkon. Moderátor ho rovněž neuváděl do složitých situací, spíše naopak. Ani atmosféra v sále nebyla příčinou Drahošova selhání, ta totiž vznikala postupně; po pravdě řečeno chápu diváky, že jim po určité době od zahájení duelu nezbylo než se hlasitě smát. Měli nad výkonem plakat? Nebo projevit zděšení nad tím, co viděli a slyšeli? Příčinou selhání byl Drahoš sám. Mimo reálný svět, figurka, se kterou se manipuluje neschopná vlastního úsudku.

3. Při této příležitosti považuji za důležité zastat se české vědy. Ta zdaleka není ve stavu, jaký by vyplýval z výkonu, který předvedl ten, kdo hlavní stánek české vědy – Akademii věd ČR – po dobu osmi let řídil. Drahoš se do této pozice dostal ne náhodou. Jakákoli pozitivní změna musí vycházet z opory ve vědeckém poznání. A tak současná globální moc postupuje vůči vědě podobně jako vůči mediálnímu mainstreamu. Dosazuje slouhy a poskoky, aby roli vědy sterilizovali a paralyzovali. K tomu dodám na adresu veřejnosti:

- Važte si vědy, zejména té, která je schopna odpovědět na otázky, co se v dnešním světě děje. A podporujte ty, kteří přes působení Drahoše a podobných se snaží vědu rozvíjet.

- Platí to i z druhé strany, kdo chce dělat poctivou vědu o společnosti, musí být schopen komunikovat s veřejností. Mohl bych uvést řadu příkladů, kteří se o to snaží. Ale aspoň jeden příklad za všechny – Ilona Švihlíková. Je schopna vystupovat srozumitelně na veřejnosti, snaží se pochopit podstatu příčin současných problémů, důsledně dodržuje zásady vědy a kritického myšlení.

4. Vzniká otázka, proč do role v Akademii věd ČR a nyní za kandidáta na postup do "vyššího levelu" byl vybrán člověk typu Drahoše. To bezprostředně souvisí s logikou fungování současné globální moci, viz:
http://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

Právě takové slouhy jádro globální moci potřebuje. Má to jeden problém. Současné jádro globální moci je v krizi. A jako čert kříže se bojí těch, kteří by se pokusili o reformování toho, co se přežilo, co devastuje současný svět a ohrožuje přežití naší civilizace. Proto spoléhá na stále větší a větší hlupce a omezence. Kam až to došlo, se mohl přesvědčit včera každý na vlastní oči. A doufám, že se celý záznam duelu někde objeví, případně se bude šířit jinými formami než přes internet.

5. Potvrdilo se, že nejdůležitější v těchto prezidentských volbách je probouzení a vyzrávání vědomí a sebevědomí veřejnosti směrem k pochopení toho, o co jde a co dělat. Včerejší Drahošovo účinkování v tom sehrálo a ještě sehraje mimořádně významnou roli.

6. Loni v březnu jsem napsal na svém blogu článek Ví Drahoš, do čeho jde?". Dovolím si z něj citovat:

"Akademie věd ČR v drahošovské době moc pozornosti tomu, o co dnes jde, nevěnovala. Ale o velké peníze vždy škemrat dokázala. Lidé v naší zemi si zaslouží, aby měli ve vědě oporu (jsou dost inteligentní, aby dali oporu vědě). Nechápu, jak ten, kdo nedokázal z pozice AV ČR využít autoritu vědy proti lampárnám, chce kandidovat proti tomu, kdo to dokázal z pozice prezidenta?!

Chcete volit "slouhu slohu globální moci" do pozice fíkového listu krytí lumpáren? ... Není v tom nic osobního. Jen nechci, aby byl prezidentem "slouha slouhů globální moci". Pokud jde o Drahoše, je sice zdatný technokrat (jak mě upozornil na základě osobních zkušeností jeden můj známý), ale to rozhodně nestačí. Když chce někdo vstoupit do velké, dokonce do globální politiky z pozice vědecké funkce, aniž by se před tím pokusil využít svých pravomocí (i odpovědnosti) za ovlivnění současného společenskovědního výzkumu ve smyslu poznání toho, jaké jsou příčiny současných problémů, považuji to za zjevný rozpor: Osobně se opírat o autoritu vědy v politice a současně nevyužít vlastních kompetencí k podpoře autority vědy vůči politice (k podpoře řešení otázek, které s problémy současné politiky souvisejí s využitím možností vědy). Jak chce ustát působení sil současné globální moci a nezměnit se v jejich figurku? Jakou máme záruku? Ví vůbec Drahoš, do čeho jde?"

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/4404-vi-drahos-do-ceho-jde.html

Aktuální je celý článek. Realita zašla mnohem dál, než bych tehdy očekával.


Autor je vysokoškolský pedagog.


   




Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5403-vize-095-debakl-nejen-drahose-ale-i-medii.html

Máme hrát roli vola, který zaplatí cizí dluhy, rozpálila se Šichtařová

$
0
0
Markéta Šichtařová
27.1. 2018 Blog autorky
Ekonomka  bije na poplach před plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Tento relativně mladý muž, který je pro mnohé obyvatele Evropy symbolem naděje, možná jednoho dne rozpláče všechny Čechy, Moravany a Slezany.
Francouzský prezident Emmanuel Macron volá po těsnější integraci Evropy. Co to přesně znamená? Ekonomka Markéta Šichtařová v testu uveřejněném na blogu iDnes.cz varuje, že to neznamená nic menšího než to, že řecké dluhy s definitivní platností zaplatí Slováci, pobaltské země a další členové eurozóny, kteří jsou na tom lépe než Řekové. A pokud budeme patřit ke tvrdému jádru EU, po čemž někteří politici volají, budeme řecké dluhy splácet i my.

Jak se to zařídí? Třeba tím, že se vydá společný dluhopis eurozóny, takže by všechny státy platící eurem dlužily stejně. Tím se fakticky dluh jihu Evropy, především Řecka, ale nejen Řecka, rozprostřel mezi více států. Opticky na tom Řekové či Italové jsou mnohem lépe, zatímco Slovákům se přitíží. A pokud vstoupíme do eurozóny, přitíží se prý i nám.

„Všechna volání po vstupu do tvrdého jádra EU nejsou ničím jiným než vtahováním do této federace, v níž bychom hráli užitečného vola platícího za ostatní,“ upozornila Šichtařová.
Celý článek naleznete zde

„O splátky by se všichni svorně podělili bez ohledu na to, kdo dluh způsobil. A pokud bychom i my byli součástí tvrdého jádra EU či eurozóny, tento dluh by se následně splácel z našich daní. To, co my odvedeme státu z naší výplaty, by tedy nebylo použito na zlepšení vybavení naší policie, na vyšší platy učitelů, na vyšší důchody u nás, ba ani na lepší léčbu onkologicky nemocných pacientů bez vedlejších následků – tyto peníze by byly použity na zlepšení splácení dluhů, které si nasekali Řekové, Italové, Španělé, Portugalci... a Francouzi,“ vykreslila možnou budoucnost Česka.

Pokud se situace nevyřeší touto cestou, jsou ještě další možnosti. Můžeme Řecku dluhy odpustit, ale to se nebude líbit mnoha bankám, které Řekům půjčily peníze. Nebo můžeme nechat Řecko zkrachovat, protože podle Šichtařové je už dnes nade vší pochybnost jasné, že jsou tamní dluhy v podstatě nesplatitelné. Jenže pokud Řecko zkrachuje, utrpí tím mnohé banky, které Řecku půjčily peníze. Zapláčou především Němci. Titíž Němci, kteří až dosud velmi razantně brání přijetí společného dluhopisu eurozóny, protože by jejich ekonomiku poškodil nejvíce.

Přitom by podle Šichtařové možná stačilo, kdyby se francouzský prezident Emmanuel Macron přestal míchat do toho, kdo všechno má zaplatit řecké, francouzské či italské dluhy, a prosadil vyšší spotřební daně ve vlastní zemi, čímž by získal peníze na splacení části francouzských dluhů, přičemž by důrazem na nepřímé spotřební daně rozprostřel daňovou zátěž rovnoměrněji mezi všechny Francouze. Bohatší Francouzi, kteří si mohou kupovat víc zboží, by tak skrze nepřímé daně zaplatili více peněz.

Další opakované vítězství Zemanova brilantního prezidentského ducha nad šklebící se Drahošovou našprtanou hmotou; prázdné proklamace Mickey Mouse dostaly na frak i přes čtyři zákeřné podrazy…

$
0
0
Břetislav Olšer
27.1. 2018  Rukojmí
Tak se nepovedl Drahošovi jeho záměr, aby dokázal, že mráz přichází z Kremlu a na Hradě proto nyní nezakotví jako vítač migrantů Jiří Drahoš, posedlý patologií zla ve svých genech, loutka a Mickey Mouses pražské kavárny, odkojený Havlovým humanitárním bombardováním… Druhé kolo: Zeman - 51, 40, Drahoš - 48, 59...


Nepomohly mu ani čtyři zásadní podrazy na prezidenta Miloše Zemana, které měly přispět k jeho prohře v boji o Pražský hrad… Zatímco Miloš Zeman v duelu na ČT vyzval voliče klidně a v pohodě, aby určitě přišli hlasovat (a všimněte si, že neříkal, volte mě), Jiří Drahoš věrný svému útočnému stylu v duelu a na rozdíl od citově zabarveného a vůči voličům konejšivého prezidenta Zemana, Drahoš důrazně a kategoricky vyzval voliče, aby dali hlas právě jemu.

Podle něj totiž Miloš Zeman už nemá této zemi co dát, navíc by jeho poradci jí mohli ještě mnoho vzít. Takže Zeman, který přivedl Česko poprvé mezi země s největším ekonomickým růstem, za jeho prezidentování se Česko stalo šestou nejbezpečnější zemí světa a s nejnižším počtem nezaměstnaných, už nemá dle Drahoše své zemi, co dát…? Opravdu platí jeho žvanění o tom, že „Miloš Zeman je reprezentantem té uplynulé politické éry, doby opozičních smluv, přeběhlíků, kmotrů, mafií v politice a také papalášství na Hradě, papaláštví jeho spolupracovníků. Symbolem nálepkování, osočování…“ http://www.rukojmi.cz/clanky/5389-drahos-zacal-kazdou-odpoved-na-jakoukoli-otazku-hysterickym-utokem-na-zemana-ve-vzkazu-volicum-dal-prskal-ze-on-az-bude-na-hrade-nebude-jako-zeman-ktery-uz-nema-teto-zemi-co-dat

Foto: ČTK

Nechyběli ani přátelé, mj. bývalí ministři Grégr či Kavan a podnikatel z Jekatěrinburgu ing. Zbytek…

Tvrdě se na konto prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše už po jeho duelu na Primě vyjádřil psychiatr a exministr zdravotnictví Ivan David: „Jiří Drahoš byl slabý i při vypnutém zvuku – rozpačitá gesta, mdlý výraz tváře, žádné charisma, žádná imponující osobnost. I cizinec, který nevládne naší mateřštinou, by jasně rozpoznal nejistotu v hlase a nepřesvědčivě hrané sebevědomí. Nejhorší na jeho výkonu byla kvalita argumentů,“ říká dále David a rozebírá, jaká plus má Zeman, přestože do něj „parazitní kavárna“ stále kope.

„Všichni přece víme, že v dovednostech, které jsou předpokladem pro úspěch v politice, je Jiří Drahoš naprostý outsider. Přesto může vyhrát. Proč? V politice se vedle skutečných politiků uplatňují podržtaškové. Počítají se hlasy a zvedat ruku, mačkat tlačítko, podepsat se, to dokáže každý a každý si dovede zapamatovat instrukce a naučit se „správné“ fráze. Podržtaškové se vyskytují na všech úrovních. Na těch formálně nejvyšších jsou řízeni ze zákulisí, v Americe tomu říkají „deep state“…“ http://www.rukojmi.cz/clanky/5387-psychiatr-sledoval-jiriho-drahose-v-utery-na-prime-bez-zvuku-hruza-a-kdyz-si-ho-pustil-a-poslouchal-argumenty-byla-to-uplna-katastrofa

Zopakujme si tedy zlověstnost zmíněných čtyř podrazů, bez kterých by byl Miloš Zeman prezidentem právem a zaslouženě bez podvodů už čtrnáct dnů…

Podraz první:


Bylo legální, že Hannig, Hilšer, Hynek, Kulhánek a Topolánek zůstávali řádně zaregistrovaní jako kandidáti na prezidenta ČR, byť někteří senátoři podpořili dva, anebo dokonce tři z nich?

„Situace, aby podpořili dva nebo dokonce tři uchazeče, je zcela nepřijatelná… Pokud bychom připustili praxi podpory více kandidátů, mohlo by dojít k situaci, že by tu v takovém případě mohly být desítky, nebo konce stovky kandidátů,“ nastínil pravdu pokrytecký soudce zpravodaj Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, zahrál si na krále Šalamouna a jinak podvod neřešil.

Před časem však to bylo Ministerstvo vnitra ČR, které uzákonilo, že: „Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta…“ Také podle ústavních právníků ze zákona jednoznačně plyne to samé: jeden zákonodárce - maximálně jeden podpis jednomu z osmi kandidátů na prezidenta ČR…

Resumé: Bez pěti nelegálních kandidátů na prezidenta by místo osmi Miloš Zeman bojoval tak pouze proti třem…To ovlivnilo jistě fakt, že nezvítězil v prvním kole hlasy přes 50 procent, čímž by už nemuselo být druhé kolo a stal by se hned znovu hlavou státu. Naštěstí se dva z této partičky pěti kluků, co spolu mluví, pochlapili, asi výčitky svědomí; Hannig a Hynek se rozhodli dát svůj hlas i svých voličů z prvního kola Zemanovi v kole druhém; odčinili své zaváhání a na nadarmo…

Podraz druhý:

Prezident Miloš Zeman se stal jasným vítězem prvního kola voleb, když získal cca 38, 57 procent hlasů, kandidát Jiří Drahoš cca 26,6… To vše přes štvanici na jeho osobu. Kdo je za ní? Je Miloš Zeman opravdu jen hulvát, provokatér, nekorektní politik a egomaniak, nebo je to vše spiknutí havloidní Nadace Open Society Fund Praha George Sorose, financující všechny barevné revoluce světa a udělující Havlovy ceny za kreativní disent lehkým děvám a sufražetkám…?

Proč je Zeman hulvát a ne třeba sufražetka útočící na něho ve volební místnosti s nápisem Zeman – Putinova děvka? To vše jen proto, aby celý svět viděl přes televizní kamery či fotografie světových agentur úlek, bezmoc a potácení se prezidenta Zemana z šoku, který mu útok šílené ženy způsobil…To ovlivnilo jistě fakt, že Zeman v prvním kole nezvítězil hlasy přes 50 procent, čímž by už nemuselo být druhé kolo a stal by se hned znovu hlavou státu… http://www.rukojmi.cz/clanky/5278-polonaha-sufrazetka-napadla-ve-volebni-mistnosti-prezidenta-milose-zemana-pricemz-ho-urazela-slovy-zeman-putin-s-slut-zeman-putinova-devka-dostane-za-to-cenu-vaclava-havla-za-kreativni-disent

Kdo je za tím, když nikdo nekontroluje osoby vstupující do volební místnosti? Co kdyby měla nůž nebo pistoli…? Měla však přesto své komické zastání: „Byla to velká nerozvážnost. Prezident je chráněná osoba, ta žena riskovala život,“ sdělil ČTK pokrytecky Jiří Drahoš, prezidentský kandidát bez chuti a pachu, spíš jen zapáchající skutečnou egomanií. Kdo v této situaci víc riskoval svůj život…? Nebyl to náhodou prezident Zeman?

Jedna z členek volební komise totiž informovala, že ukrajinská občanka Angelina Diashová, která je členkou mezinárodního feministického hnutí Femen, byla do volební místnosti provedena pod novinářským krytím přibližně pětice novinářů, kteří se při vstupní kontrole před příjezdem prezidenta republiky prokázali novinářskými akreditacemi.

Žena podle těchto informací přišla v hloučku novinářů České televize, Seznamu.cz a Hospodářských novin, kteří ji provedli bezpečnostním ověřením do prostoru určenému pro akreditované novináře, konkrétně do tzv. DMZ (demilitarizované zóny), kde se smí nacházet jen prověřené osoby, obvykle z řad médii anebo rodinných příslušníků prezidenta. Útok na Miloše Zemana byl načasovaný způsobem, kdy celá jeho pravá strana po příchodu do místnosti nebyla chráněna ochrankou.

Podraz třetí:


Těsně před prvním kolem prezidentských voleb se do schránek a po internetu začala šířit zpráva adresovaná voličům Miloše Zemana. Psalo se v ní o novince, podle které úřadující prezident automaticky postupuje do druhého kola a Zemanovi voliči se tak v prvním kole do volebních místností obtěžovat nemusí. Byla to lež, upozorňuje ministerstvo vnitra s tím, že šíření této informace prověřuje policie jako maření přípravy a průběhu voleb.

„Pokud chcete volit současnou hlavu státu Miloše Zemana, pak v 1. kole nikam nemusíte. Od letošního roku je to novinka,“ uvádí leták. „Prezident, který svůj úřad obhajuje, postupuje automaticky přímo do kola finálového. Prosím, zůstaňte doma a přijďte až 25. a 26. ledna,“ píše se dále na lístku, který přišel do schránek voličů před prvním kolem 12. a 13. ledna 2018…

Podraz čtvrtý:


Všechny debaty byly namířeny proti Miloši Zemanovi s cílem plivat na něho a pošpinit ho. Všichni jsme viděli, že když Miloš Zeman na tuto hru nepřistoupil, Michal Horáček si pomohl sám, zfalšoval svůj vlastní rozhovor s Milošem Zemanem za pomoci grafiků, kteří provedli videomontáž posledního pořadu na TV Barrandov, rozhovor mezi Milošem Zemanem a Jaromírem Soukupem.

Článek o kauze a video najdete zde. Nic není zakázáno v této válce proti Miloši Zemanovi, vše je dovoleno! Je to otevřená válka pražské kavárny, což bylo vidět i ve volebním týmu Jiřího Drahoše.

Tolik o podrazech na prezidenta Miloše Zemana. A jelikož bytostně nesnáším duševně zcela prázdného akademika Jiřího Drahoše, v závěru rád představím jeho voliče, kteří mu měli dopomoci na Hrad, rovněž s ukrajinským sufražetkovým akcentem; nevyšlo vám to.

Následuje pro připomínku výběr Blbců roku 2017; v alejích pražské kavárny bylo zase nablito; psychopati Rejžek, Černý, Doležal, Peszynski, Herman či Kalousek a další se brodili ve svých havloidních zvratcích… http://www.rukojmi.cz/clanky/5197-vyber-blbcu-roku-2017-v-alejich-prazske-kavarny-bylo-zase-nablito-psychopati-rejzek-cerny-dolezal-peszynski-herman-ci-kalousek-a-dalsi-se-brodili-ve-svych-havloidnich-zvratcich

Namátkou jeden z těchto retardovaných jedinců: „V Bohnicích na pavilonu demencí by už měli chystat prezidentské apartmá, dlouho prázdné nezůstane,“ napsal F. X. Doležal v Reflexu na adresu prezidenta Miloše Zemana po několika marihuanových skuncích ... Nabízí se však snadno zodpověditelná otázka, kdo z těchto dvou mužů je opravdu dementní; odpověď i s fyzickými foto důkazy následuje zde: http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/4982-jiri-x-dolezal-napsal-v-bohnicich-na-pavilonu-demenci-by-uz-meli-chystat-prezidentske-apartma-nize-uvedeny-obsah-fotobloku-vsak-jasne-prokazuje-ze-v-blazinci-by-meli-chystat-pavilon-demenci-hlavne-pro-pana-dolezala

Inu, a tak se těžce zrodilo, navzdory bezuzdné štvanici na jednoho bezmocného člověka, další vítězství Zemanova brilantního prezidentského ducha nad šklebící se Drahošovou našprtanou vědeckou hmotou; prázdné proklamace Mickey Mouse i přes pět zákeřných podrazů dostaly proto pořádně na akademický frak…

Superstát na obzoru: Není nám tak zle, aby nám nemohlo být ještě hůře!

$
0
0

Jiří Baťa
27. 1. 2018
Nakolik jsou tyto informace spolehlivé, to si nejsem úplně jistý, nicméně vzhledem k okolnostem a zkušenostem, co lze od našich spojenců a (pro někoho) „přátel nejmilejších“ očekávat, nejsou tyto informace až tak zcela zanedbatelné. Raději mít planou informaci, která později splaskne jako bublina, než nemít informaci žádnou a potom být nemile překvapeni a být zaskočeni. V obdrženém mailu jsem dostal informaci, která svým obsahem napovídá o známých a nebezpečných tendencích propagátorů NWO, což v žádném případě nelze brát na lehkou váhu.

 
Polská  televizní stanice TVP INFO informovala polské občany o tom, co EU, USA a NATO "upekly". Samozřejmě, hlásná trouba protektorátního režimu v Praze, veřejnoprávní ČT, potažmo ČT 24, nás občany České republiky, jaksi nedopatřením "zapomněla" o tom informovat. Na setkání Visegrádské skupiny v Praze by měl Frank-Walter Steinmeier předložit ultimativní devítistránkový dokument o vzniku Evropského superstátu. Dokument by měl obsahovat tyto body:
 Členské státy EU se vzdají:

1) vlastní armády, vlastních tajných služeb, vlastního zákonodárství, vlastního daňového systému, vlastní měny

2) kontroly nad státní hranicí včetně systému a procedury vpouštění a relokace migrantů

3)vytvoření společného vízového systému, společnou zahraniční politiku transformace NATO

V preambuli textu vlád Francie a Německa se oznamuje:
"Naše státy sdílejí společné předurčení a společný žebříček hodnot, které dávají předpoklad k ještě hlubšímu sjednocení našeho obyvatelstva. Budeme tedy usilovat o politickou unii v Evropě a zveme další Evropany k připojení  k projektu."

Na základě tohoto projektu:

+ Vznikne společná armáda „European Security Compact” na principu „ohrožení jednoho státu/ohrožení všech států“
+ Rozvědka a kontrarozvědka bude podřízena jednomu centru
+ Bude zvětšena pravomoc „Evropského veřejného žalobce“ a vznikne jednotný trestní zákon
+ Národní státy nebudou mít právo rozhodovat o migraci a nebudou mít vlastní azylovou politiku
+ Rozmístění migrantů bude povinné a bude respektovat rovnoměrné rozdělování uprchlíků a národní státy to nebudou moci odmítnout
+ Německo a Francie už ve jménu EU začaly jednat se severoafrickými zeměmi na nejvyšší úrovni o pravidlech migrace a rozšíření dialogu na toto téma
+ Bude zavedena jednotná měna euro pro všechny členské země, otázka nezní zda, ale kdy bude přijato
+ Bude zaveden jednotný daňový systém a bude odstraněna konkurence v daňovém systému mezi jednotlivými zeměmi…“

To je ve stručnosti všechno. V praxi by to mělo pro nás znamenat likvidaci našeho národa, státnosti, samostatnosti a protože se dá předpokládat odpor, není vyloučeno, že to může být záminka v přípravě na světovou válku. Jinými, slovy, je to otevřená realizace Nového světového řádu v Evropě /NWO/, o který usiluje hrstka nejbohatších a ekonomicky nejmocnějších lidí již dlouhou dobu.
Celý text s nímž Steinmeier vystoupí v Praze si můžete přečíst tady: http://www.tvp.info/25939587/ [2] (polsky).  A o tomto všem by měli za nás rozhodovat současní samozvaní psychopati, co jsou v celé EU? Dojde-li však k realizaci tohoto psychopatického záměru, pak sbohem národe český!
(PS: Nezdá se, že by šlo o fake nebo hoax. TVP INFO je polská veřejnoprávní  televize. Tento záměr může být také důvod, proč Velká Británie zavčasu vycouvala z EU a také proč se cuká a aktivně začíná couvat Maďarsko, zatímco my stále lezeme někomu do zádele. Kolik asi za to naši představitelé dostanou? Asi dost, aby se potom někam vytratili do světa do bezpečí, kde na ně nebude působit superevropský protektorát. Zaprodanci to byli a zaprodanci i zůstanou!)

Nejhorší možný výsledek

$
0
0


Stanislav A. Hošek
27. 1. 2018

Očekával jsem sice těsný výsledek druhého kola prezidentských voleb, ale ne zas tak těsný, jaký je ve skutečnosti. Říkám to nerad, ale pokud bych si přece jen připouštěl tak těsný poměr hlasů, pak bych byl raději, kdyby hovořil pro Drahoše.

Mám k tomu několik důvodů. V prvé řadě ten, že voliči Zemana jsou ve své většině lidé neprivilegovaní. Mezi voliči Zemana se najde jenom málo celebrit, spíše jsou výjimkou a těm média spolehlivě znemožňují prezentaci jejich názorů. Logicky proto mezi voliči Zemana je jen málo příslušníků elit z nepolitických kruhů, ale naopak s rozhodujícím vlivem v médiích a v jiných skrytě mocenských institucích. 

Z čehož plyne, že nejsou přirozeně dravější, schopnější rychlejší sebeorganizace a hlavně nemají možnost plně se věnovat veřejné činnosti, protože musí každý den do práce, aby si zajistili alespoň minimální živobytí.

Za druhé. Mezi voliči Zemana je nesporně méně osobností kreativnějších, s různorodými talenty, protože se tím neživí.

Za třetí. Za Zemanem stojí vlastníci spíše malých kapitálů a s vysokou pravděpodobností nikdo ze sfér globálních financiérů a spekulativního kapitálu.

Za čtvrté. Zeman prohrál nejméně ve třech největších městech ČŘ. V nichž je mnohem větší šance na pořádání hromadných protestních demonstrací a dokonce silnějších protestů a navíc je jde lépe ve velkých městech mediálně pokrýt. Čti manipulativně zneužít.

Za páté. Výsledek voleb je tak těsný, že může přímo inspirovat k myšlenkám na všemožné protesty, ale dokonce až český „Majdan“.

Těchto pět důvody plně stačí k tomu, abych měl obavy z blízké budoucnosti naší země. Kdyby totiž hovořil ve prospěch Drahoše, nevytvářel by šanci k opravdu vlivnému odporu vůči zvolenému. Ne, že by byli voliči Zemana méně zarputilí, neslušnější, či nedemokratičtější, ale prostě proto, že mají k jakémukoliv odporu mnohem horší možnosti.

Jsem zároveň přesvědčen, že Zeman by se již v okamžiku prohry projevil jako státník a pokusil se podpořit klíma ke stabilitě v zemi. Přiznám se, že jsem něco takového od nepolitika a poněkud nepatřičně ambiciózního člověka, neočekával.

Před druhým kolem prezidentských voleb jsem totiž osobně obdržel nezvykle velké množství dopisů, v nichž jsem byl upozorňován na podivné aktivity podporovatelů Drahoše. Vyhrožovali, že v případě prohry svého kandidáta budou pokračovat v předvolebních aktivitách. Dokonce v jednom krajském městě se netajili příslušníci popkultury tím, že budou realizovat jakýsi permanentní odpor proti výsledku voleb. Nevím, proč mi to připomnělo učení Trockého o permanentní revoluci.

I na netu se již předem formovaly skupiny, které hodlají pokračovat v protizemanovských aktivitách.

Všechny tyto náznaky s vysokou pravděpodobností znají nejen oba kandidáti, ale s určitostí jejich štáby. Je výsostnou povinností ihned po volbách na situaci tak silně polarizované společnosti reagovat. Výsledkem voleb je totiž objektivně posílena již dlouhodobě vytvořená situace dávající šanci na velice ostré pokračování současného politického boje, vedeného s nebývalou, zatím naštěstí jen verbální razancí.

Nehodlám v tomto úvodním textu k celé věci zatím vyslovit víc.


Tvrdím ale zodpovědně, že pokud Drahoš předem, nebo hned při prvních náznacích jakoukoliv protizemanovskou aktivitu svým osobním vlivem, který doposud nepochybně má, nezastaví, postará se o nestabilitu v zemi, což by bylo prohrou celé třídy profesních politiků a tak velkým nebezpečím pro občany země, které si nezaslouží, protože zatím veškerou nenávist v zemi vytváří minoritní skupiny příslušníků elit a živí, čí rozdmýchávají média, sloužíc zájmům kdoví koho. Pokud by Drahoš nějak podporoval, či dokonce rozdmýchával atmosféru odporu vůči výsledkům voleb, jako třeba „Hillary“, bylo by nutné, aby celá ta elitářská komunita velkých měst, dostala už rázně zavyučenou. To není šíření poplašné zprávy, nadtož výzva k nějakým činům. A už vůbec ne snaha o vyostřování situace. Tento text píši proto, že pořád platí lidová moudrost, že úspěch si zaslouží připravení. Buďme tedy připraveni, my sympatizanti Zemana, ale také všichni opravdoví demokraté, kteří dovedou respektovat i ty sebetěsnější výsledky každého hlasování.

p.s.
Bezprostředně po dopsání tohoto textu jsem sledoval první veřejnou reakci Drahoše na výsledek. Po formálních větách o uznání porážky a gratulaci vítězi řekl a dokonce výraznějším hlasem. Sice jsme nevyhráli, ale jsme neprohráli. Na což shromáždění podporovatelů se změnilo v dav fandů. V mých očích dostatečný důkaz, že Drahoš nejenže neměl na funkci státníka, ale za celé to dlouhé období své kampaně se nevypracoval ani v politického eléva. Především ale je ta jedinká větička, fakticky bojovým heslem ba doslova výzva k dalšímu politickému boji.

Nakonec přidal znovuzvolený prezident republiky Miloš Zeman jedno poselství. „Toto, milí moji, je moje poslední politické vítězství. A za ním už nebude žádná politická porážka,“ usmíval se Zeman na své podporovatele, kterým připomněl fakt, že prezident smí obhájit svůj mandát jen jednou.

$
0
0
27.1. 2018   PL
Miloš Zeman předstoupil před své podporovatele. Přivítal ho bouřlivý jásot. Jeho fanoušci hlasitě oslavili fakt, že vyhrál. Jásali ostatně už předtím, než přišel. Pěli píseň „Ach synku, synku“. Sál Top hotelu Praha se otřásal nadšením několik desítek minut.
„Ať žije Zeman, ať žije Zeman, ať žije Zeman,“ otřásal se Top hotel Praha bouřlivým jásotem. Spokojený Miloš Zeman svým příznivcům nejprve zamával, poté předal květiny své milované ženě i své neméně milované dceři.

„Milí moji přátelé, dovolte mi, abych vám ze srdce poděkoval za pomoc a podporu při volbě prezidenta České republiky. Nebýt vás, tak jsme to nevyhráli,“ podotkl Zeman.

Pár slov přidal i na konto Prahy. „Chtěl bych poděkovat těm pražským voličům, kteří mně dali svůj hlas. O to více bych chtěl poděkovat všem voličům ve všech ostatních krajích, kde jsem zvítězil,“ pravil Zeman. Ihned také připomněl, že v roce 2018 získal silnější mandát než v roce 2013. Jdu do dalších pěti let nabit důvěrou občanů České republiky,“ řekl Zeman.

„Chtěl bych poděkovat i voličům Jiřího Drahoše za to, že šli k volbám, protože já si vážím lidí, kteří chodí k volbám. A upřímně, relativně těsné vítězství nejvíce těší. Takže i za to jim děkuji,“ pokračoval prezident.


Nakonec přidal jedno poselství. „Toto, milí moji, je moje poslední politické vítězství. A za ním už nebude žádná politická porážka,“ usmíval se Zeman na své podporovatele, kterým připomněl fakt, že prezident smí obhájit svůj mandát jen jednou.

Jelikož dosáhl posledního volebního vítězství, trochu si zavzpomínal. Na počátku 90. let 20. století byl kooptován jako poslanec a už tehdy se naučil, že potřebuje politickou sílu za svými zády, chce-li něčeho dosáhnout. V roce 1993 se tedy ujal předsednictví ČSSD a některá média tehdy napsala, že to bude konec ČSSD. Jenže se tak nestalo. Místo toho dovedl stranu k volebnímu vítězství.

„A týden poté Lidové noviny do každé rodiny napsaly, že vláda ještě nic neudělala. Já tedy měl druhý důvod, proč považovat české novináře za pitomce,“ podotkl prezident. Svou vládu označil za úspěšnou, a mohl si tedy dovolit odejít odpočívat na Vysočinu. ČSSD ale bohužel převzali lidé, kterým to moc nešlo, pravil.

Nakonec lidem slíbil, že bude v úřadu prezidenta pracovat tak, jak pracoval posledních pět let.

Jeho vystoupení uzavřel zpěv národní hymny. V Top hotelu Praha rezonoval především hlas Daniela Hůlky.

Ke slovu se dostali také novináři. Redaktor České televize Vladimír Keblúšek se ptal, zda Babiš dostane více času pro sestavení vlády. Redaktora ovšem zpočátku nebylo dost slyšet. „Pane Keblúšku, vy sice máte hlas, který připomíná mutanta. Poprosil bych vás, aby byl hlubší. A vás ostatní bych poprosil, abyste ztišili,“ uvedl Zeman.

Posléze přislíbil, že Andreji Babišovi dá dost času na sestavení vlády. Přislíbil, že se pokusí vystupovat klidněji a mírněji vůči svým oponentům. Vzápětí se však vysmál novinářům i některým politikům. „Přesvědčil jsem se totiž, že nejen někteří novináři, ale i někteří politici mají inteligenci podstatně nižší, než je inteligence obyčejných občanů,“ podotkl se smíchem. Proto bude o to více usilovat o prosazení prvků přímé demokracie v českém politickém systému, což prý nepochybně ocení Tomio Okamura (SPD) stojící v tu chvíli za Zemanem. Nedaleko se vyskytoval i statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec. „Kdyby tady byl Andrej Babiš (ABO), tak mu klidně řeknu, ať si sem sedne taky,“ podotkl prezident.


A co bude dělat jinak? S nádechem humoru a ironie Zeman pravil, že si na Hrad vezme novináře z časopisu Respekt a další poradce pracující pro Zdeňka Bakalu. „Požádám pana Bakalu, aby se stal mým ekonomickým poradcem na téma, jak úspěšně tunelovat Českou ekonomiku,“ nešetřil humorem prezident.

„Na shledanou za pět let,“ rozloučil se.
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live