Zdeněk Hrabica
8. 2. 2018
Vyšla nadčasově půvabná kniha Anny Novotné s ilustracemi Jiřího Votruby: „Kdo jinému jámu kopá...Lehko i vážný slovník přirovnání, pořekadel a přísloví“ (PRÁH 2013).
Jednu tak aktuálně výraznou moudrost v něm postrádám: „Koleduje si o přes držku“. Chci o této moudrosti napsat pár řádek. Už drahnou dobu se stydím za mnohé české novináře; nezkušenost a nedostatečnou vzdělanost všem odpouštím.
Podle prof. MUDr. Antonína Doležala, DrSC vlastní stolice málo komu smrdí. Tak bych se tedy mohl na krátkou lamentaci (ne moralizovaní) z vysoka vystolicovat.
S velkou pozorností jsem sledoval přímé televizní přenosy z volby prezidenta České republiky, vše předtím a po ní. Hanba se mnou lomcuje. Nejsem sám.

Jediný - nyní již zesnulý novinář Karel Slezák se s hyenami z vlastních řad vyrovnal po svém, snad ne zcela vhodně, ale opravdu po svém. Jednomu z těch sebevědomých nahnědlých kolegů se rozhodl dát - kamery nekamery - před zraky veřejnosti – přes držku. Pak se dokonce omluvil a údajně profesní organizace – spolek nad spolkem - Syndikát novinářů České republiky – jej rázně vyloučil ze svých řad.

Píší mi členové Syndikátu novinářů, že prý vyloučení bylo unáhlené.

Nyní pozvedl svůj zatím jediný hlas – stručně a odhodlaně a s respektem k životu – jenom senátor Jan Veleba.

Vyzval k zastavení této hrůzné štvavé činnosti, dokud je čas.

Ještě mi v uších zní Nora Fridrichová o tom, že se opil komunista a Slezák pak napadal odhodlané kolegy, ještě si znovu připomínám ohňové kampaně proti Miloslavu Ransdorfovi. Ještě mne neopustili pořady proti hrdinovi z Buzuluku, generálu Alexandru Beerovi, když mu přišli domů z vděčnosti zazpívat Alexandrovci. Málokdo z novinářů proti hyenismu štěkl.

Jsem zvědav, co k věci nyní věcně dodá zcela režimní slouha Syndikát novinářů a především jeho syndik, konečně i ponížení členové, kteří se svým členstvím zdobí a vystavují je na odiv.

Ač by se měli stydět, červenat, možná i leckteří dostat konečně i přes držku.

Zcela po zásluze. Urážejí demokracii! Schovaní za svobodu.

Foto autor

Erik Best8. 2. 2018    EB
Andrej Babiš je v podstatě velmistrem Prahy. Na pražském magistrátu ho sice zastupuje Adriana Krnáčová, pokud ale přijmeme široce uznávanou tezi, že hnutí ANO je taková one-man show, má Babiš pod taktovkou i pražský magistrát. Největší obchody v hlavním městě ale nepřinášejí prospěch Babišovi, nýbrž jeho konkurentům z Pěti rodin. 


Babiš si nekupuje městské firmy, ani s městskými částmi neobchoduje s nemovitostmi. Naproti tomu Daniel Křetínský z EP Industries vyměnil podíl v Pražských službách za ovládnutí Pražské plynárenské, a podle zasvěcených osob při tom zvýšil své čisté jmění o miliardu. Penta a Kaprain (napojený na PPF) zase od koalice na Praze 6 s účastí ANO pod cenou kupují pozemek na výstavbu předražených bytů na Vítězném náměstí. Velmistr Babiš by si mohl dupnout, zatím to ale neudělal. Nakonec ponese politickou odpovědnost za situaci, ze které profitují jeho konkurenti. Je to pražský paradox.

Jelena Bystrová, Maxim Karpenko
8. 2. 2018     zdroj a zdroj
Operační velitelství DLR oznámilo, že OSU byla zahájena realizace plánu na obklíčení Doněcku. Podle vyjádření představile rezortu Eduarda Basurina zjistila rozvědka lidové republiky u Doněcku maskovaný tankový prapor 30. samostatného motorizovaného praporu OSU. Představitel MO DLR poznamenal, že utajené soustředění tankového praporu se zajištěním údržby, se zásobami materiálu a munice bylo zaznamenáno v okrese Marjinka. Kromě toho nedaleko od obce Novopokrovská, což je 16 kilometrů od Jasinovaté, byly zjištěny dva samohybné dělostřelecké systémy Gvozdika, v blízkosti Pavlopolja v jižním směru velící a pozorovací stanoviště houfnicové baterie OSU.

V DLR bylo konstatováno, že nedávné změny na frontě potvrzují dříve odhalené plány Generálního štábu OSU o zapojení 30. brigády do zachvacujícího úderu na Ilovajsk, Starobeševo, Maximovku. Hlavním cílem úderu je obklíčení Doněcku.

Na Ukrajině se dostala na veřejnost informace o hromadném selhání vojenské techniky v zóně tzv. ATO. Zejména bylo oznámeno, že nekvalitní olej, který patří k jednomu z poslanců Rady, vedl ke ztrátě více než dvaceti tanků OSU na Donbasu. S příslušným oznámením vystoupil v kuloárech parlamentu poslanec Sergej Sobolev, informoval PolitNavigator.

Podle jeho vyjádření došlo k události asi před šesti měsíci a byla utajena před veřejností. Sobolev poznamenal, že v souvislosti s tímto incidentem proběhlo soudní vyšetřování. Vzplanul skandál. Nyní se dodavatelé oleje snaží uhasit jej působením prostřednictvím svých kontaktů na Ministerstvu obrany Ukrajiny, dodal poslanec.

"Mám výsledky dalších testů, které svědčí pouze o jednom - děje se fakticky utajení této informace, když to jediné, co by mohlo odpovědět na otázky - po demontáži tankových motorů, bylo zastaveno. Bohužel, na rozkaz jednoho z vysokých úředníků bylo zastaveno rozebírání motorů tanků ...

Existují závěry jiných expertíz, které tvrdí, že právě testy v terénu vedly k zastavení, když nadměrné padání různých látek do tankových motorů vedlo k vyřazení tanků", konstatoval Sobolev.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Andrew Korybko
9. 2. 2018

Polsko schválilo mezinárodně „kontroverzní“ návrh zákona, který zakazuje používat slovní spojení „polské tábory smrti“, banderovskou ideologii a popírání válečných fašistických zločinů ukrajinských nacionalistů.

Izrael a Ukrajina velmi ostře reagovaly na toto rozhodnutí, a tvrdě kritizovaly Polsko za to, o čem na základě vlastních důvodů tvrdí, že je to „historický revizionismus“. Izraelský premiér Netanjahu důrazně odsoudil tento návrh zákona a naznačil, že se jedná o „popírání holocaustu“. Někteří hned začali horečně spekulovat o tom, že se tím postaví mimo zákon jakýkoli rozhovor o spoluúčasti některých polských občanů na této tragické události. Kyjev mezitím odsoudil tu část zákona, o níž tvrdí, že vykresluje všechny Ukrajince jako sympatizanty fašistů, a protestoval proti předválečné geografické terminologii, tak jak ji použila Varšava v souvislosti s genocidou Poláků ze strany ukrajinských „nacionalistů“ ve Volyni a východní Galicii.

Nově jmenovaný polský premiér Mateusz Morawiecki během víkendu odpověděl svému izraelskému protějšku, kdy na Twitteru napsal, že „Židé, Poláci a všichni, kteří se stali obětí, by měli být strážci památky na ty, kteří byli zavražděni německými nacisty; Auschwitz-Birkenau není polský název a ‘Arbeit Macht Frei‘ není polské heslo“. Den poté spolu hovořili a souhlasili s tím, že vstoupí do dialogu ohledně této otázky. Ve snaze být objektivní, Jan Grabowski ve své práci argumentoval tím, že někteří Poláci skutečně dělali Židům hrozné věci, ale zároveň tvrdí, že tito jedinci se dopustili těchto činů jménem polského národa, a tudíž kolektivně trestat celou populaci za neopodstatněnou vinu je špatné, a mohlo by to být v rámci nové legislativy kriminalizováno.

Konec konců během okupace nacisté zabili přibližně 6 milionů Poláků, tedy přibližně 1/5 z celkového počtu občanů v době před válkou, což objektivně činí z polského národa oběť druhé světové války, nikoliv agresora, jakým bylo Německo.

V souvislosti s tím Poláci také trpěli z rukou Banderovských fašistů, Hitlerových spojenců, kteří na bývalé východní hranici druhé Polské republiky zabili asi 100 000 civilistů, a před vypuknutím války spáchali teroristické činy proti svému lidu, ale Varšava učinila politické rozhodnutí a během posledních 4 let přijala přes 1,5 milionu ukrajinských migrantů, i když tito jedinci mají tendenci stranit fašistické banderovské ideologii a jejím územním nárokům vůči současnému Polsku. Polská veřejnost je znechucena tím, jak ukrajinská elita, která se ujala vlády po převratu, veřejně přijímá fašismus a oslavuje obzvláště Banderu, a zdá se, že polský stát si konečně začíná uvědomovat, jaké mohou být z dlouhodobého hlediska bezpečnostní důsledky toho, že krátkozrace umožnili tak velkému počtu Ukrajinců vstup do země, kdy někteří z nich mohou být sympatizanti banderovské „spící buňky“. Polsko chce tudíž alespoň opožděně postavit mimo zákon banderovskou ideologii.

Pokud to shrneme, tak údajně „kontroverzní“ návrh legislativy je koncipován tak, aby ochránil polský národ před hanobením prostřednictvím dedukcí, že takzvané „polské tábory smrti“ zakrývají nacistická zvěrstva a přepisují historii, jen aby mohli být obviněni výhradně Poláci, a stejně tak chce vláda zajistit bezpečnost polského lidu tím, že konečně znemožní komukoliv z více než 1,5 milionu ukrajinských migrantů v zemi, aby podporovali banderovskou fašistickou ideologii a dělali si nároky na území. Izrael a Ukrajina se snaží zdiskreditovat polskou eurorealistickou vládu, ale ve skutečnosti neúmyslně zvyšují kouzlo vládnoucí strany Právo a spravedlnost v zemi, neboť Poláci sami nejlépe vědí, a vnímají to jako neopodstatněný útok na historickou pravdu a národní důstojnost jako takové.


Poland Defends Its National Dignity In The Face Of Israeli & Ukrainian Intimidation vyšel 3. února 2018 na Oriental Review. Překlad v ceně 222 Kč Zvědavec.

Jana Maříková
9. 2. 2018
Dva dny to vypadalo nadějně. Od začátku turecké agrese vůči kantonu Afrín, nazývané bohužel i našimi západními médii "operace proti kantonu Afrín", a tureckým tiskem dokonce "operace olivová ratolest" sleduju hlavne facebook. Mimochodem - jak hluboko jsme jako Západ klesli, když jsme si tenhle symbol míru - olivovou ratolest - nechali vyvlastnit! Sleduju facebookové stránky lidí, Kurdů, kteří přímo z místa bojů posílají zprávy, videa a fotky, a stránkyKurdů žijících v Evropě, kteří je zpracovávají, komentují a poskytují rozhovory médiím - pokud tato vůbec mají zájem. O tichu kolem Afrínu už jsem přece psala....Dva dny hlásili místní bojovníci, hlavně z YPG - Lidové obranné jednotky (kurdsky Yekîneyên Parastina Gel), že Turci se nemůžou hnout a mají značné ztráty na lidech i technice.

Od 4. února totiž Rusové nedovolili tureckým bombardérům vzlétnout nad syrské území - tehdy jim džihádisté sestřelili Suchoje a pilot se po katapultování se z letadla zabil na zemi granátem i se svými vrahy. Od té doby se Turci v Afrínu skoro nikam nepohnuli a kromě "hrdinských videí", na nichž džihádisté , kteří jsou zařazeni do bojů vedle turecké armády, znetvořují mrtvá těla především žen, zpívají písně o smrti nevěřících a kradou kuřata, toho moc nepředvedli. Začalo to vypadat nadějně a člověk by si mohl myslet, že se Rusové vzpamatovali z omámení a bomby z letadel už na Afrín padat nebudou.

Dnes jsem si otevřela facebook po půlnoci a co nevidím -
Leontina Peterlacean -
"Poté, co Rusové uzavřeli vzdušný prostor nad Afrínem na několik dní od doby, kdy byla setřelena jedna z jejich stíhaček, dnes tento prostor znovu otevřeli. Město bylo bombardováno tureckým letectvem, tedy letadly vyrobenými v USA. Včera spustila útok syrská armáda, která zahájila ostřelování pozic SDF z východní strany řeky Eufrat v provincii Deir Ezzor a snaží se pokročit směrem k tamějším ropným polím."

(SDF (z anglického: Syrian Democratic Forces) nebo QSD, je aliance kurdských, arabských, asyrských, arménských a turkmenských milicí založená během Syrské občanské války. Spolek byl založen v říjnu roku 2015 v Sýrii, s cílem vyhnat Islámský stát z východního syrského guvernorátu Rakka a dalších oblastí Sýrie. SDF se pokládají za "Sjednocenou národní vojenskou sílu skládající se z Kurdů, Arabů, Asyřanů a všech ostatních, kteří žijí v zeměpisné oblasti Sýrie)

Vyděsila jsem se a rozhodla si to ověřit.

Kerem Schamberger -
"Breaking!
Zdá se, že Rusko opět otevřelo vzdušný prostor nad Afrinem pro turecké letadla. V současné době je bombardováno centrum města Afrín, město, kde žijí stovky tisíc uprchlíků.
To jsou válečné zločiny a Rusko a Západ jsou spoluviníkem".

Bohužel, nebyla to "fake news"....

Jeanette Hill sdílela video uživatele RH News Agency -
"Breaking - Turecko bombarduje USA podporované kurdské město Afrin v severní Sýrii. Právě teď."
Jeanette Hill - "Turecké letecké útoky se dnes zaměřují na obytné oblasti v Afrinu. Není to někde poblíž fronty, je to město, kde žije více než milion lidí v důsledku přílivu uprchlíků z jiných částí Sýrie. Toto bezohledné bombardování je zločinem proti lidskosti."

A následná videa zraněných a mrtvých..... Zítra toho všeho přibyde.
A já se ptám - jak to, že Rusko, které má leteckou kontrolu nad syrským územím, tohle dovolí? Jak si máme proboha vybrat mezi dvěma válečnými zločinci, kteří svou nečinností dovolují Erdoganovi ničit jeden zmála prosperujících kantonů, dosud relativně ušetřených války, zuřící kousek za hranicemi, a vraždit civilisty po stovkách? Jakou roliv tom hrají ropná pole?

Protože kdo zlu neodporuje, je stejný jak ten, kdo zlo páchá.

Měla jsem v přátlích na fb - či doufám, že snad ještě mám - lidi z téhle oblasti. Už dlouho se mi neozvali. Tohle není nějaká vzdálená válka. Je kousek od nás a přímo souvisí s naším způsobem života. Tam se brání naše takzvané západní hodnoty - rovnost mužů a žen, sociální spravedlnost, demokracie jako způsob správy státu.

A koho podporuje Západ, NATO a Rusko? Novodobého sultána - chalífu, který tvrdě potlačuje opozici ve vlastní zemi a vede agresivní válku proti lidem, kteří se ani nemohou bránit na půdě OSN, protože prostě nemají vlastní stát! Erdogana, který se považuje za rovného papeži, nastoluje tvrdě islámský kurs a ve své armádě "zaměstnává" uprchlé džihádisty, proti kterým kurdské milice bojovaly spolu s Američany!

Dělá se mi z toho zle.

Jak řekla Katja Kipping, poslankyně za Die Linke, kteří minulý týden svolali mimořádnou schůzi Bundestagu : "Nic nepřiměje naše politiky, aby dostali zuby od sebe a agresi odsoudili".

Já na něco podobného mimochodem marně čekám od našeho prezidenta, kterého jsem volila za pískotu poloviny národa. Panuje hluboké ticho a jediní, kdo křičí, jsou Kurdové v ulicích Evropy. Ale my ležíme pod postelemi a zacpáváme si uši. Je načase s tím přestat - Erdogan se svými islamistickými bratry se nezastaví v Kurdistánu, potáhne dál a má početné páté kolony v evropských zemích.

9. 2. 2018   RusskajaVesna a NWOO

Web NWOO přináší téměř denně hlášení východoukrajinského opolčení o situaci na frontě, o bojích a ostřelování civilních objektů ukrajinskou armádou a trestným prapory zfašizovaných dobrovolníků. Web Russkaja Vensa (Ruské jaro) otiskuje i zprávy týkající se politických a hospodářských události v širším kontextu konfliktu.


1; Ukrajinská armáda ostřelovala Luganskou republiku během návštěvy amerických diplomatů. Informace o škodách a případných zraněních se upřesňují.

2; Ksenija Sobčak prohlásila, že nepotřebuje Trumpovy rady. Sama mu můžu poradit. Sobčak takto vyzvala americká média, aby pozorněji vnímala to, co zveřejňují.

3; Země OPEC+ budou maximálně dlouho držet trh s ropou pod tlakem. Experti z Oxford Institute for Energy Studies zveřejnili zajímavou analýzu dlouhodobé strategie Saúdské Arábie.

4; Putin v Novosibirsku uskuteční zasedání Rady pro vědu. Vladimir Putin se v Novosibirsku setká s vědci a zorganizuje zasedání Prezidentské rady pro vědu a vzdělání.

5; Ukrajinci se kvůli azylu v Evropě vydávají za homosexuály a komunisty. Stále více občanů Ukrajiny žádá o politický azyl v zahraničí.

6; Vymést špínu, zlikvidovat zlo. Jak Čína bojuje s korupcí. Čínská moc vyhlásila válku korupci. Nyní už i na regionální úrovni.

7; U nás přece není žádní UPA, ale ukrajinská armáda. Vojáci ukrajinské armády jsou nespokojeni se změnou vojenského pozdravu na „sláva Ukrajině“. Vláda chce v armádě učinit povinným nacistický pozdrav „Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!“.

8; Deset milionů kryptobanderovců. Pokud mohou být hybridními velké války, tak co brání tomu, aby existovaly i hybridní války občanské?

9; Syrská armáda zaútočila na ozbrojence USA. Koalice vrátila úder. V tu chvíli byli vojáci koalice v podobě poradců, pomocníků a doprovodných sil spolu s partnery SDF.

10; Jakého Putina by potřebovala Ukrajina? V úterý, 6. února zaregistrovala Ústřední volební komise dalšího kandidáta na prezidenta Ruské federace. Dohromady jich nakonec bude osm.

11; Ťagnibok řekl, které oblasti si plánuje Polsko odtrhnout od Ukrajiny. Kromě toho má nový polský antibanderovský zákon podle Ťagniboka vztah i k válce v Donbasu.

12; Velmi dobrý trik a reklamní tah, říká Roskosmos o vypuštění Tesly na oběžnou dráhu. Úspěšné vypuštění nejnovější rakety-nosiče Falcon Heavy se konalo v úterý na kosmodromu z Mysu Canaveral na Floridě.

13; Polsko na jednu stranu touží zmařit Severní proud, na druhou stranu chce získat slevy na plyn. Puškov se vysmál polskému ministerstvu zahraničí. A do toho se Polsko ještě chystá zlikvidovat téměř třicet pomníků nově zrekonstruovaných polskými dobrovolníky.

14; Další kyjevský most vykazuje příznaky „únavy“. Kousky betonu padají na vozovku pod mostem.

Ukrajinští výsadkáři jsou trénováni americkými instruktory

15; Na Ukrajině jsou nízké důchody, protože v SSSR byly nízké mzdy, říká ukrajinský ministr sociálních věcí Reva. Nedávno zazněl i názor, že Ukrajinci příliš mnoho jedí, což prý vyplývá z toho, že roste podíl potravin na celkových výdajích ukrajinských domácností.

16; Kongres USA schválil návrh zákona o kybernetické bezpečnosti Ukrajiny. Jde mimo jiné o snížení „závislosti na ruských technologiích“.

17; Inflace ve Venezuele překročila 4.000% Ekonomická a sociální krize ve Venezuele pokračuje.

18; My jsme na Krymu žádná porušení lidských práv nezjistili,říkají němečtí poslanci. Připomeňme, že Krym navštívila delegace německých poslanců, které už mezitím Kyjev stačil zapsat do databáze nepřátel Ukrajiny na stránkách Mirotvorec.

19; Rok bez Giviho. Je to dnes přesně rok, co zahynul hrdina Doněcké republiky Michail Tolstych.

20; Bělorusko je připraveno vyslat mírové síly na Donbas. Je to konflikt v našem regionu, takříkajíc v naší rodině v přímém smyslu toho slova, zdůraznil běloruský ministr zahraničí.

21; Je to agrese. V Radě federace zhodnotili letecký úder koalice USA na syrskou armádu. Američané v Sýrii takto otevřeně ještě nepostupovali. Je to bezprecedentní.

22; Vědci sdělili, co se stane s Muskovým automobilem v kosmu. Tesla Roadster s figurínou ve skafandru za volantem se stal nákladem při odpálení rakety-nosiče Falcon Heavy.

23; V redakci ukrajinského listu Vesti probíhá domovní prohlídka. Prohlídka probíhá v budově, kde jsou umístěny redakce listu, internetových stránek a rozhlasu mediálního holdingu. Novináři nebyli puštěni do práce.

Ukrajinští vojáci hrají "kárling" s protitankovou minou

24; Poklonskaja představila v Moskvě svou knihu o „ Ruském jaru“ a „Gosudarovi“. Dnes se v moskevském knihkupectví konala prezentace knihy vzpomínek Natalie Poklonské „Oddanost víře a Vlasti“. Z osobního života Natalie Poklonské se ale čtenář nedoví vůbec nic.

25; Bývalá první dáma Lotyšska si postěžovala na své bídné postavení. Bývalá první dáma pracuje jako lékařka endokrinolog s platem ve výši kolem 17 tisíc rublů. Po rozvodu s bývalým prezidentem země se její sociální status extrémně změnil.

26; Putin: je zapotřebí vytvářet moderní pracovní místa. Dále vyzdvihl důležitost komfortních podmínek pro kvalifikované specialisty.

27; Plavidla ruské vojenské námořní flotily odpálila více než sto raket na objekty teroristů v Sýrii. Kromě toho námořní letectvo uskutečnilo přes 400 bojových letů z paluby Admirála Kuzněcova.

28; Tělo hrdiny Ruska Romana Filipova bylo převezeno do Voroněže. Pilota bojového letounu Su-25, který zahynul v Sýrii 3. února, bude pohřbeno v Aleji Hrdinů na Kominternovském hřbitově ve Voroněži.

29; Sportovci z Británie vynechají zahájení Olympiády „kvůli mrazům“. Zítra se v Pchjongčchangu očekává teplota +4°C.

30; Osm jmen. Ústřední volební komise ukončila registraci kandidátů na prezidenta Ruska. Osm kandidátů úspěšně prošlo procedurou nominace a registrace a zúčastní se voleb prezidenta Ruska.

31; Evropa vyhodnotila pravděpodobnost války s Ruskem. Na Západě nabírá obrátky hysterie ohledně „možného napadení“ zemí Evropské unie ze strany Ruska.

32; Bývalý člen posádky letadla amerického letectva chce pomoci rodině Hrdiny Ruska Romana Filipova. Smrt pilota sestřeleného v Sýrii otřásla nejen lidmi v Rusku, ale také po celém světě.

33; Američtí kurátoři prověřují připravenost ukrajinské armády k útoku. Do zóny ATO přijela na inspekci skupina důstojníků z velení americké armády v doprovodu zástupců generálního štábu ukrajinské armády.

34; Givi očima svého syna. Byl hodný, štědrý, ale přísný. Synovi legendárního velitele batalionu Sergeji Tolstych je 16 let. Studuje Republikové vojenské lyceum.

35; V USA konečně odhalili hackery. Ovšem ukrajinské… Mezinárodní zlodějskou síť se sloganem „Věříme v sebe“ vytvořil čtyřiatřicetiletý Ukrajinec.

36; Totální fiasko. Ukrajina už nebude bojovat s korupcí. Zkorumpovaní ukrajinští úředníci už se nemusí bát, protože si mohou být jisti, že velikost jejich majetku se nikdy nikdo nedoví.

37; Blogger Alexej Navalnyj prohlásil, že podoba volebního lístku je ostudná. Šéf Ústřední volební komise říká, že Putinovo jméno je na lístku dobře vidět jen proto, že není obklopeno tolika údaji a informacemi jako je tomu u ostatních kandidátů.

38; „Rusové jdou!“ Fanoušci z Ruské federace uspořádali světelnou show pro hlídací psy z WADA.

39; Dvacet kilometrů hrůz a šoků. Bylo zveřejněno video ze snad nejhorší silnice na Ukrajině. Silnice Drogobyč – Sambor se skládá výhradně z děr a výtluků.

40; Vzpomínky spolubojovníků na Giviho: Žil jen naším vítězstvím. V den výročí smrti Hrdiny Doněcké republiky Michaila Tolstych vzpomínají jeho spolubojovníci na svého legendárního velitele.

41; Ve Státní dumě řekli, proč do metra v Moskvě vrátili Stalinovo jméno. Vrácení jména Josifa Stalina a nahrazení věnečku šátkem na hlavě jedné z dívek na fresce je historickou spravedlností.

42; Hrozí fiasko Olympiády v Pchjongčchangu. Olympiáda, která bude zítra zahájena, nevzbuzuje zájem ani samotných Korejců, ani turistů.

43; Kopírují Třetí říši. V ukrajinských médiích informovali o „židech, kteří si uzurpovali moc“. List „Čertkovskij vestnik“ vyšel 2. února s redakčním článkem silně antisemitského vyznění.

44; Tady není žádná ruská okupace. Německý politik odpověděl na ukrajinskou protestní nótu kvůli Krymu. Ukrajina poslala protestní nótu německé vládě kvůli návštěvě německé delegace na Krymu.

45; Na ministerstvu obrany Ruské federace informovali o podrobnostech o útoku amerického letectva na syrskou domobranu. Incident už poněkolikáté demonstroval skutečné cíle pokračování nezákonného pobytu amerických sil na území Sýrie.

46; Štáb ATO oznámil ostřelování ze strany Ruska. Štáb ATO poznamenává, že „ostřelování z přilehlého území hrubě narušuje režim státní hranice“.

47; Ostudné fiasko USA. Afghánistán je na pokraji výbuchu. Rusko dělá neočekávaný tah. Konflikt v Sýrii se chýlí ke konci, ale nyní s novou silou hrozí eskalace konfliktu v Afghánistánu.

48; Kadyrov komentoval návštěvu Ksenije Sobčak v Grozném. Je velmi příjemné, že Ksenija Anatoljevna je schopna „zastavit koně ve skoku a vstoupit do hořící místnosti“.

49; Voják ukrajinské armády v zóně ATO spáchal sebevraždu kvůli šikaně ze strany velitelů.

50; Ksenija Sobčak kritizovala pokusy USA izolovat Rusko. Taktika izolace Moskvy je pro západ sebevražedná, prohlásila kandidátka na prezidenta Ruské federace Ksenija Sobčak.

51; Ve Státní dumě komentovali, jak Západ využívá Minské dohody. V tuto chvíli nemá formát Minských dohod alternativu, zdůraznil šéf výboru Státní dumy pro mezinárodní otázky Leonid Sluckij.

52; Pokusy USA změnit Rusko ve vazalský stát jsou odsouzeny k neúspěchu, říká Lavrov. Přitom ministr zahraničí poznamenal, že kampaň proti Rusku získala nebývalé obrátky.

53; Takhle se pohřbívají hrdinové. Za zvuků salv ze zbraní se 30 tisíc lidí loučilo s majorem Filipovem. Ceremoniálu se účastnil ministr obrany Sergej Šojgu a vedení ruského ministerstva obrany.

54; Děsivý „Separatist“: V Doněcké republice byla vyvinuta nejvýkonnější ostřelovací puška na světě. V současné době puška prochází testy přímo na frontě.

55; Vojáci ukrajinské armády dezertovali se svými bojovými vozidly pěchoty ze zóny ATO. Tři vojáci ukrajinských ozbrojených sil ujeli se svým BVP z místa služby v zóně ATO.

56; Jsem z Lavrova nadšený, říká irácký diplomat. Za svého dobrého přítele prohlásil i náměstka ruského ministra zahraničí Michaila Bogdanova.

57; V Texasu během církevní bohoslužby došlo k masakru. V důsledku události zemřel jednašedesátiletý muž, tři další byli zraněni.

58; Rada bezpečnosti OSN odmítla odsoudit ostřelování ruského obchodního zastoupení v Damašku. Informoval o tom zástupce Ruské federace při OSN Vasilij Něbezňa.

59; Připravovali se na to dva roky. Známý ukrajinský propagandista prozradil podrobnosti vraždy legendárního velitele batalionu Somali.

60; USA mají v úmyslu řešit osud Sýrie z pozice síly. USA chtějí na mezi syrských rozhovorech v Ženevě vystupovat z pozice síly.

61; Poklonskaja oznámila, kdy bude pohřbeno Leninovo tělo. Otázka pohřbení zakladatele sovětského státu se v ruské společnosti přetřásá už mnoho let. Poklonskaja sdělila, že k tomu v ruské společnosti zatím není dostatečný konsensus.

62; Ruský specnaz odpověděl Japoncům na jejich drzou otázku, komu patří Kurily. „Severní teritoria“ (Jižní Kurily) jsou prý odjakživa územím Japonska, prohlásil drze japonský ministr zahraničí. Současný stav je výsledkem porážky Japonska ve 2. světové válce.

63; Pentagon prohlásil, že předem varoval Rusko o útoku na syrskou domobranu. Během týdne koalice pozorovala pomalé narůstání sil podporujících Asada.

64; Ruská centrální banka vyšle banky do vesnických regionů. Dnes Ruská centrální banka zveřejnila Strategii finanční dostupnosti na období 2018 až 2020.

65; Ukrajinci masově utíkají do EU. Situace vytváří vážné demografické problémy pro samotnou Ukrajinu. V České republice se Ukrajinci stali nejpočetnější národnostní menšinou. Ve Východní části EU se Ukrajinci naturalizují podstatně lépe než přistěhovalci z arabských a jiných muslimských zemí.

66; V Nejvyšší radě informovali, proč příslušníci nacionalistických družin schovávají své tváře pod maskami a šálami. Prý je to ze závažných důvodů. Většina prý pochází z Krymu a Republik Donbasu, kde by hrozilo nebezpečí jejich rodinám.

67; Státní department chce obnovit vztahy s Ruskem. Státní tajemník USA jasně řekl, v jak tristním stavu se tyto vztahy dnes nacházejí, poznamenala oficiální představitelka Státního departmentu.

68; Veteráni ATO požadují od Porošenkovy firmy, aby jim vydala slíbené pozemky. Svaz účastníků bojů Gajsinského okresu ve Vinnické oblasti vyzývá společnost „Zarja Podolja“ patřící Peru Porošenkovi, aby vydala slíbené pozemky.

69; Ruští sportovci mohou nosit čepice v ruských národních barvách. Ruští sportovci během Olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu mohou kupovat a nosit bílo-modro-červené čepice.

70; Krach na Wall streetu. Propad na burzách USA pokračuje s novou silou. Americký akciový trh vstoupil do období zvýšené volatility. Hlavní akciové indexy USA to dokazují.

Zdroj: http://rusvesna.su/news

Tomáš Vyoral
9. 2. 2018  Rukojmí
Povolební moudra ze strany neochvějně slušného prof. Drahoše (jeho ženy) a některých dalších kandidátů (pešáků) pokračují. Bývalý Havlův poradce a obdivovatel spolužáka Macrona chce být stínovým prezidentem.

Pavel Fischer si svým klidným a věcným vystupováním v debatách (mezi slepými jednooký králem) a podmanivě zabarveným hlasem získal řadu příznivců. Nicméně všimněte si, že podobně výrazně posazený hlas má třeba samolibost sama protkaná pýchou a arogancí páně Halík nebo loutkář nakumulované slušnosti zvané Drahoš Petr Kolář (že by v rámci školení od Američanů dostávali i lekce hlasové výchovy?).

Nicméně Pavel Fischer, aby snad nesešel z očí a z mysli, vyřkl včera krásnou formulaci: "Jestli něčím chci být, tak klidně stínovým prezidentem. Já mu do toho budu mluvit." (iDnes) Považte, neměli bychom mu nechat postavit i stínový hrad? A kdo bude jeho stínový mluvčí a kancléř? Že by se nám na rozdíl od pana profesora "Nevím, uvidím 2018" pochlubil?

Jen pár věcí k tomuto před volbami vyhoplému "králíkovi z klobouku". Bývalý Havlův poradce vystudoval kontroverzní/prestižní francouzskou nalejvárnu pro úředníky (páté kolony) celého světa, vysokou školu École Nationale d'Administration (E.N.A.), kde si doplnil vzdělání v oblasti veřejné správy. Že zastává ty správné postoje dokládají monacký Řád svatého Karla a francouzský Řád čestné legie. (Wiki)

„Mým politickým vzorem je francouzský prezident Emmanuel Macron. Ukazuje, že člověk nemusí být důchodce, aby byl dobrým prezidentem. Přináší obrovskou energii. A je to také můj spolužák,“ uvedl Fišer v prosincovém rozhovoru v Českém rozhlase.

Ve včerejším článku jsme se třeba ještě dozvěděli, že: "Zemanovo okolí podle něj za současného prezidenta bojovalo prostředky, které jsou v rozporu s duchem ústavy. 'Tím nechci říct, že je potřeba volby anulovat. Ale zdá se mi, že to jsou příliš vážné věci, než abychom se tvářili, že se nic nestalo,' zdůraznil.

Nicméně chováni Fischerova vlastního tábora, kdy třeba herec Oldřich Navrátil v kampani před prezidentskou volbou v klipu na jeho podporu uvedl, že od roku 1948 byly pouze s jednou výjimkou v čele státu „kreatury“, je evidentně zcela korektní. Jak jinak. Tohle ja ta správná pravda a láska.

Já si zase myslím, že bychom se neměli tvářit, jako že se nic nestalo, v souvislosti se zcela evidentním protěžováním pana profesora a ostatních nasazených kandidátských pěšáků, na nichž média nezkřivila vlásek, na rozdíl od zcela zjevné antizemanovské agitky.

Jiří Kouda
9. 2. 2018  PrvníZprávy
Verze USA a Ruska se v případě útoku koalice na syrské milice liší .
K velkému incidentu došlo na východě Sýrie: Američany vedená mezinárodní koalice provedla nálet na syrské provládní síly.



Verze, co se stalo se rozcházejí: podle amerického tvrzení, provládní formace zaútočily na polohu „Syrských demokratických sil“ (SDF). Podle údajů ruského ministerstva obrany byl ale útok veden na pozice teroristické skupiny „Islámský stát“. Existují také nesrovnalosti v údajích o ztrátách.

Verze Američanů

Podle amerického centrálního velení (CENTCOM) k incidentu došlo asi osm kilometrů východně od demarkační linie mezi syrskými vládními silami a SDF.

„Syrské vládní síly provedly nevyprovokovaný útok 7. února na velitelské centrum SDF ... K ochraně koalice a jejích partnerů byli provedeny nálety na útočící jednotky k odražení agrese proti partnerům, členové koalice proti IS,“ píše se v prohlášení CENTCOM.

Poukazuje na to, že koalice „je stále soustředěna se na misi ke zničení IS v údolí Eufratu a prosazuje své nepopiratelné právo jednat v sebeobraně“. Podle CENTCOM se během útoku nacházeli ve velitelském centru američtí vojenští poradci a zpravodajští důstojníci.

Později media citovala amerického činitele, který si nepřál být jmenován, že bylo zabito asi 100 bojovníků syrských provládních milicí.

Otázky ruského ministerstva zahraničí

Na verzi událostí, tak jak ji stanoví Spojené státy, existuje mnoho otázek, řekla ruského mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharová.

„Za prvé, jak může jednotka 500 lidí zaútočit na nějaký štáb s tanky a dělostřelectvem, a jako výsledek způsobit zranění pouze jednomu u odrážejících útok? Jak mohla centrála přežít za těchto podmínek dobu nejméně půl hodiny, které jsou nezbytné pro vyvolání zabezpečení letecké síly? Jak v tak krátké době by mohlo být rozhodnuto o spuštění masivní smrtící sily proti syrským ozbrojeným silám?" položila otázky Zacharová.

Verze ruského ministerstva obrany

Podle ruského ministerstva obrany ztráty neutrpěla pravidelná syrská armáda, ale milice bojující na straně Damašku. Podle ruského ministerstva obrany, milice v blízkosti bývalé rafinerie „El ISBA“ (17 kilometrů jihovýchodně od obce Salchow) v provincii Deir ez-Zor prováděli operaci proti „spící“ buňce IS.

S cílem „identifikovat a zničit gang jednou z jednotek národní milice provedly průzkumné a vyhledávací operace ve směru bývalé rafinerie „El ISBA“. Při plnění tohoto úkolu byly náhle vystaveny palbě z minometů granátometů, a poté zaútočily vrtulníky „mezinárodní koalice" vedené Američany, píše se ve zprávě.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ztráty milice nebyly tak katastrofální: „Palba zranila 25 příslušníků syrských milic.“ Ministerstvo obrany také zdůraznilo, že se v oblasti nenacházeli ruští vojáci.

V souhrnu lze konstatovat, uvedlo ruské ministerstvo obrany, že „incident opět prokázal, že skutečným účelem pokračování nezákonného umístění amerických sil v Sýrii již není boj proti mezinárodní teroristické skupině IS, ale zaujmout a držet pod svou kontrolou ekonomická aktiva, která patří pouze Syrské arabské republice".

Napsal/přeložil: Geo
9.2. 2018   Eurasia24
Stalo se už pravidlem, že každá vojenská přehlídka v severokorejském Pchjongjangu přinese nějaké překvapení potvrzující vysokou technologickou úroveň tamního zbrojního průmyslu. Bylo tomu tak i tentokrát, v rámci přehlídky při příležitosti 70. výročí vzniku Korejské lidové armády ve čtvrtek 8. února.
Světová média se jako obvykle soustředila na balistické rakety dlouhého doletu a zejména na mezikontinentální střely (ICBM), které vedení KLDR ukázalo, nicméně v tomto případě se o žádném překvapení hovořit nedá: svět nedávno prakticky v přímém přenosu sledoval úspěšný test mezikontinentální zbraně Hwasong-15 ve všech jeho fázích.

Skutečné překvapení z poslední přehlídky zájmu médií dosud uniká, přitom nově představená zbraň může znamenat pro potenciální nepřátele KLDR velký vykřičník. Může být doslova ledovou sprchou a silným nástrojem „umravnění“ pro všechny, kteří zvlášť v posledních letech a měsících lační po úderu na KLDR. Záminkou této plánované agrese je severokorejský jaderný a raketový program, v principu nikterak odlišný od „nelegitimního“ jaderného a raketového programu Izraele, který však – na rozdíl od KLDR – útočí na sousední země prakticky každý týden.

Tím překvapením je zcela nový operačně taktický úderný prostředek krátkého dosahu kategorie země-země, který nápadně připomíná ruské komplexy 9K720Iskander.

Dosud jen s omezenými možnostmi

Zatímco hlavní pozornost „globální protiraketové lobby“ byla dosud upřena na obranu před severokorejskými balistickými střelami dlouhého doletu a ICBM, samotné americké základny na jihu poloostrova měly být v relativním bezpečí.

KLDR disponuje mimořádně početným dělostřelectvem, které je však limitované dosahem několika kilometrů od hraničního pásma a pro americkou vojenskou infrastrukturu tak představuje pouze omezenou hrozbu.

Do větší hloubky jihokorejského území mohou proniknout dělostřelecké rakety, obzvláště pokud jde o nové 300mm raketomety označované na Západě jako KN-09 s dosahem až 200 kilometrů.

Dalším úderným prostředkem jsou taktické balistické rakety. Většina severokorejského arzenálu balistických raket dosud využívá „historických“ technologií sovětských střel řady Scud a jejich derivátů, tedy relativně primitivních a nepřesných zbraní s jednoduchou a předvídatelnou balistickou trajektorií. Jak ukázaly už války v Perském zálivu nebo současné pokusy jemenských povstalců sporadicky napadajících těmito zbraněmi Saúdskou Arábii, protivzdušné systémy typu MIM-104 Patriot jsou schopny tyto střely zachycovat, byť zdaleka ne se stoprocentní úspěšností.

Mnohem modernější než „Scudy“ jsou severokorejské rakety Hwasong -11, které představují vylepšenou kopii sovětských operačně taktických komplexů Točka. Tyto poměrně nové zbraně s kombinovaným naváděním a zvýšenou přesností zásahu cíle ale nemají dosah výrazně větší než 200 kilometrů.

Největším „bonusem“ Západem iniciovaných sankci a embarg je nemožnost KLDR vystavět vlastní moderní a dostatečné početné úderné letectvo. Zastaralé bojové letouny (s výjimkou několika málo letuschopných Su-25 a stíhacích MiG-29) jsou ideálním cílem pro nejmodernější prostředky protivzdušné obrany (PVO) rozmístěné na území Jižní Koreje a také pro stíhací letouny z amerických letadlových lodí a základen (ve firmě Lockheed Martin se už jistě nemohou dočkat, až jejich F-35 sestřelí první severokorejskou „Andulu“ An-2 a s marketingovým sloganem „nemá sobě rovného“ a obvyklými politickými metodami přiměji japonské a jihokorejské daňové poplatníky uhradit další várku amerických „superstíhaček“).

Severokorejský Iskander

Pokud se nově představené střely svými možnostmi a výkony alespoň přiblíží ruským Iskanderům (o schopnostech Severokorejců netřeba pochybovat vzhledem k nedávným testům střel Hwasong-14 a Hwasong-15, ale také např. protivzdušného komplexu Pon'gae-5, analogu ruských S-300, jehož dosah a účinnost potvrdila i jihokorejská rozvědka), ocitají se plánovači útoku na KLDR v nové situaci.

V takovém případě totiž střela může s vysokou pravděpodobností průniku PVO a značnou přesností zasáhnout klíčové vojenské objekty USA na libovolném místě jihokorejského území: mohou to být základny, letiště a letištní infrastruktura, velitelská stanoviště, sklady, komunikační uzly, radary a podobně.

Především se dá předpokládat, že nová střela bude mít výrazně větší dosah než stávající balistické rakety ve výzbroji KLDR; je pravděpodobné, že cílem bylo vyvinout operačně taktickou střelu schopnou zasáhnout celé území Jižní Koreje, tedy kteroukoliv z amerických základen.

Z podobnosti s komplexem Iskander (a částečně starším OTR-23 Oka) lze vyvodit i to, že se KLDR soustředila na schopnost překonat protivzdušnou obranu protivníka. Zmíněný Iskander může během letu manévrovat a vypouštět klamné cíle, což činí nesnadnou až nemožnou jeho eliminaci protiraketovou obranou. Pohyb střely je kontrolován vychylováním tahu raketového motoru a doplňkově řídicími ploškami, které jsou však velmi malé, a tudíž výrazně snižují radarovou stopu rakety. Design nové severokorejské rakety svědčí o stejném přístupu.

A pak je zde faktor přesnosti. Nová zbraň bude zcela jistě přesnější než uvedený Hwasong-11, který oproti předchozím balistickým raketám přinesl v tomto ohledu kvalitativní změnu: díky použití inerciálního a optického navádění měl kruhovou odchylku zásahu cíle v řádu několika desítek metrů. Iskander, který kromě toho využívá i satelitní korekci, zasáhne cíl s přesností sedmi metrů, což je při použití půltunové nálože nebo submuniční bojové části zcela bezvýznamná odchylka.

Pokud se vývojářům z KLDR podařilo dostat přesnost zásahu u nové rakety „někam mezi“ uvedené parametry (přičemž použití elektrooptické a satelitní korekce je velmi pravděpodobné), získala KLDR bezprecedentně přesnou a účinnou taktickou zbraň.


Armáda na přehlídce ukázala šest odpalovacích vozidel, každé s dvěma raketami. Rovněž odpalovací platforma, včetně umístění střel a způsobu jejich uzavírání v přepravní části, nápadně připomíná ruský Iskander. Vysoká mobilita a autonomie použití prostředku spolu s možností jeho skrytí činí severokorejský komplex těžko odhalitelný a zasažitelný zbraněmi určenými k ničení stacionárních cílů (satelitně naváděné pumy, střely s plochou dráhou letu apod.).

Masová výroba nových raketových komplexů může KLDR zčásti kompenzovat výše uvedený nedostatek, totiž do značné míry nahradit moderní útočné letouny. Soudobé přesné mobilní operačně taktické rakety, pokud disponují dostatečným dosahem, mají nejen vyšší pravděpodobnost průniku protivzdušnou obranou než letouny (kdy odpadá riziko ztráty pilota i letounu za desítky milionů dolarů), ale současně přináší i výhodu v podobě nesrovnatelně menších kvalitativních i kvantitativních nároků na personál a infrastrukturu.

Odstrašení na prvním místě

Válku na Korejském poloostrově si nikdo normální nepřeje a už vůbec si ji nepřeje KLDR, což vedení země opakovaně garantuje nejen svými (v mainstreamu pochopitelně nepublikovanými) výzvami k usmíření, ale i konkrétními kroky, jako je více než symbolická účast sportovců, umělců a politiků na olympijských hrách.

Na druhou stranu pokud si chce KLDR uhájit svůj vlastní model rozvoje – kdy sice totální sankce brzdí bohatnutí lidí, kteří nežijí v individuální svobodě liberálního pojetí, zato neznají nezaměstnanost, kolosální zločinnost, všudypřítomnou hrubost a bezohlednost, setrvalý úpadek mezilidských vztahů, odcizování dětí a jejich rodičů, drogovou závislost, gambling a hazard, skrytou i zřejmou prostituci, dluhové pasti a další vymoženosti naší společnosti –, jedině silná armáda s moderními a účinnými zbraněmi může být zárukou toho, že na Dálném východě nenastane další katastrofa apokalyptických rozměrů.

Mít podobně silnou armádu tehdejší Jugoslávie, Irák, Libye a Sýrie, netrpěly by ve válkách rozpoutaných „našimi západními spojenci“ miliony lidí, nebujel by terorismus přímo v evropském podbřišku, neměnila by se doslova před očima naše civilizace a naše děti by byly lépe chráněny před narkotikovým morem, jemuž dal volný průchod zničený Balkán.









Geo, Eurasia24.cz  Foto: YouTube.com / KCTV

Rick Sterling
9.2. 2018   Zvědavec
A znovu je tu písnička o zbraních hromadného ničení (ZHN).
Anonymní „američtí úředníci " opět obviňují jistý „režim“ z použití „chemických zbraní" a vyhrožují, že ho americká armáda možná bude muset „přivést k odpovědnosti.“. Západní média opět tato obvinění a hrozby opakují bez náznaku skepse či předběžného ověření.
Zpráva z Washington Post nese titulek „Trumpova administrativa: Sýrie pravděpodobně nadále vyrábí a používá chemické zbraně“. Jane's Weekly of Defense cituje amerického úředníka, který říká: „Zřejmě si myslí, že jim to projde…“

Jerusalem Online píše:
„Americký činitel tvrdí, že síly syrského prezidenta Asada jsou schopny vyvíjet nové typy chemických zbraní, které by se mohly zasáhnout i území USA.“

Reuters Story v New York Times uvádí:
„Američtí představitelé prohlásili, že syrská vláda možná vyvíjí nové typy chemických zbraní a že prezident Donald Trump je připraven zvážit další vojenskou akci ... Předpokládá se, že si prezident Baššár Asad tajně ponechal část zásob syrských chemických zbraní...“

Materiál Washington Post uzavírá hrozba:
„Pokud dnes mezinárodní společenství nepodnikne patřičné kroky … čeká nás více chemických zbraní, a to nejen ze strany Sýrie, ale i nestátních subjektů, jako je ISIS a další,“ uvedl vysoký činitel. „A jejich použití ohrožuje také pobřeží USA.“

Když si promítneme fakta a skutečnosti z nedávné minulosti, je velmi pravděpodobné, že se jedná o falešný příběh a že je vypouštěn, aby v předvečer nové vojenské agrese oklamal veřejnost. Každý, kdo si myslí, že se politici nezamýšlejí nad načasováním a způsobem prezentace, by si měli připomenout slova prezidenta G.W. Bushe, že:
„…z marketingového hlediska nové produkty nepředstavujete v srpnu.“

„Produktem“ byla míněna PR kampaň, která měla americkou veřejnost připravit k akceptování invaze do Iráku.

Kdy nastane doba, kdy bude americký vojenský průmyslový komplex a jeho političtí a mediální partneři a promotéři pohnáni k odpovědnosti?

Invazi do Vietnamu a vylodění více než 500 tisíc amerických vojáků předcházel sehraný incident v Tonkinském zálivu, kde byla americká loď údajně napadena severovietnamskou lodí. Byla to zfabrikovaná akce a prezident Johnson to věděl. Příslušné rozhodnutí Kongresu bylo schváleno jednomyslně (416 proti 0 hlasům) a pouze Wayne Morse a Ernest Gruening projevili takovou míru osobní integrity a předvídavosti, že se proti němu v Senátu postavili. Byl někdo popohnán k odpovědnosti za lži, které přivodily smrt 55 000 amerických vojáků a milionů Vietnamců? Ne, nebyl.

Útoku na Irák v roce 1991 a následnému masakru iráckých vojáků a civilistů předcházelo vymyšlené svědectví dcery kuvajtského velvyslance, která předstírala, že je zdravotní sestra, a tvrdila, že byla svědkem toho, jak iráčtí vojáci vytahují kuvajtské novorozence z inkubátorů a vyhazují je na podlahu. Byli činitelé marketingové společnosti Hill & Knowlton a politici typu Toma Lantose, kteří tento podvod zaranžovali, pohnáni k odpovědnosti? Ne, nikdy.

V roce 2003 zahájily Spojené státy invazi do Iráku, která přinesla smrt více než milionu Iráčanů, a to na základě falešných a vymyšlených důkazů poskytnutých americkou CIA a nekriticky šířených dominantními médii. Například Michael Gordon a Thomas Friedman v NY Times na tuto válku pěli chválu a propagovali ji. Hnal je někdo k odpovědnosti? Ne, vesele fungují i dnes.

V roce 2011 Spojené státy stály v čele útoku NATO na Libyi s deklarovaným cílem „ochrany civilistů“ před masakrem. Tak to vysvětlovali a popularizovali novináři a znalci jako Nicholas Kristof a Juan Cole. Představitelé NATO se chlubili úspěchem operace. Po krátce trvající euforii Západu se stalo zřejmým, že tato kampaň byla založena na lžích a že jejím skutečným výsledkem je exploze extremismu, masakry a chaos, který pokračuje dodnes. Odpovědnost za ni? Žádná. Dnes není o Libyi prakticky nic slyšet. Sešla z očí, sešla z mysli.

V srpnu roku 2013 jsme slyšeli o masivním chemickém útoku sarinem na předměstí Damašku. Human Rights Watch a další, kteří propagují postup Západu, rychle obvinily syrskou vládu. Tvrdily, že Asad překročil Obamovu „červenou čáru“ a že USA musí okamžitě zasáhnout. Následné šetření ukázalo, že plynový útok neprovedla syrská vláda. Byl spáchán teroristickou frakcí podporovanou Tureckem s cílem přimět Obamovu administrativu k přímému útoku na Sýrii. Dva turečtí poslanci předložili důkazy o tom, že sarin byl do Sýrie dopraven prostřednictvím Turecka. Důkazy, že namísto Sýrie je na vině turecká podpora „rebelů“, nashromáždili a zveřejnili dva američtí investigativní novináři Robert Parry a Seymour Hersh,jejichž nejvyšší profesionalitu prověřil čas. Navzdory věcným důkazům odhalujícím falešnost předkládaných tvrzení dominantní média a ti, co je slepě sledují, nadále tvrdí, že zločin spáchal Asad.

V dubnu roku 2017 se opakovalo stejné: USA a spojenci přišly s obviněními, která se nikdy prokázala a nakonec se ukázala jako nevěrohodná. Vyšetřovací tým Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) při OSN se nikdy na scénu tragédie nedostavil. Přitom vyšel najevo zajímavý fakt, že ještě před útokem se na více místech v nemocnicích objevily desítky obětí s příznaky poškození chemickou látkou. Byl to výmluvný důkaz svědčící o podvodu, ale příslušné vyšetření nebylo provedeno. Trump, ať už při vědomí, že se jednalo o podvod, nebo nikoli, nařídil raketový útok na syrskou leteckou základnu, která zabila 13 lidí včetně čtyř dětí. Odpovědnost? Žádná.

Nedávno se stalo zcela jasným, že temné síly v americké vládě a armádě nemíní zanechat úsilí o zničení Sýrie. Navzdory zmatkům a protikladným tvrzením na straně americké administrativy tvrdým faktem zůstává, že USA v rozporu s vůlí syrské vlády poskytují výcvik a zbraně sektářským vojenským milicím v severní Sýrii. Spojené státy tvrdily, že přišly do Sýrie, aby se zbavily ISIS, ale nyní, když už je ISIS z velké části mimo hru, americká armáda říká, že zemi nemůže opustit. Co navíc, americká armáda asistovala při přepravě bojovníků ISISz Rakky do Abú Kamálu a USA nyní vycvičují bojovníky ISIS a pomáhají při jejich reinkarnaci v další protiasadovskou „povstaleckou“ sílu.

Už se stalo tradicí, že agrese Spojených států se neobejdou bez určité míry politické podpory. Aby jí dosáhly, potřebují zdůvodnění. Takže na řadu znovu přicházejí ZHN. Ještě jednou „zlí hoši“ přistupují k použití chemických zbraní proti vlastním lidem. Předpokládá se, že je syrská vláda neuvěřitelně hloupá... a že nadále používá chemické zbraně, aby poskytla Spojeným státům odůvodnění pro to, aby mohly jednat jako žalobce, soudce a popravčí zároveň.

Většina americké veřejnosti je příliš zaneprázdněna, rozptýlena nebo zahlcena svými problémy, než aby mohla prověřovat správnost toho, co tvrdí americká vláda. Hlavní média, včetně některých alternativních médií, přitom naprosto selhávají. Ta by měla vést vládu k odpovědnosti, měla by kriticky prověřovat její tvrzení, prošetřovat fakta, odhalovat protimluvy a nepravdy. Proto tedy společně s politiky a vládou nyní nesou určitou odpovědnost za probíhající války a agresi. Společně by všichni měli být pohnáni k odpovědnosti. Kdy se tak stane?


When Is There Going to be Accountability for US Wars and Aggression? vyšel na Global Research

Na počátku byla nová vlna obviňování syrského režimu z chemických útoků chlórem, který USA vlastně za chemickou zbraň ani nepovažují, a při nichž navíc snad nikdo ani nezahynul (ale zato se zase „přehrávalo“ pro kamery), a následné sestřelení ruského stíhacího bombardéru. Jistě, na skutečném počátku byla už sedmým rokem pokračující snaha Západu „demokratizovat“ Sýrii svržením režimu a zničením státu, jak lze odvodit z příkladů Iráku nebo Libye, ale na počátku aktuální kapitoly syrské války byl „chlór“ a sestřelení letadla.

Americká strana dál nepředkládá žádné důkazy, které by chemické útoky nějak „zhmotnily“, o to větší „škatulata“ vyvolal zásah ruského bitevníku.

Byl totiž sestřelen z oblasti, kterou by mělo mít – prostřednictvím „svých syrských rebelů“ -- pod kontrolou Turecko, a co víc, zbraň byla do Sýrie pár dní před samotným útokem převezena z Turecka, zaznělo z Moskvy s tím, že Ankara „musí chápat, že takové kroky nezůstanou bez trestu“. Turci kontrovali prohlášením, že „zkoumají možnost“, podle níž by turecké tanky v kurdském Afrínu pro změnu „mohly být zasaženy“ ruskými, přesněji ještě sovětskými protitankovými střelami. V každém případě platí, že na rozdíl od lednových náletů bezpilotníků na ruské základny v Sýrii nyní nenásledovaly telefonáty mezi Putinem a Erdoganem, byl „jen“ oznámen summit Ruska, Turecka a Íránu, přičemž Ankara tvrdá na tom, že žádné rozpory s Moskvou ohledně Sýrie nemá, naopak, v plánu je „posílení vojenské a bezpečnostní spolupráce“.

Pokud mělo být sestřelení letounu především americkým pokusem vrazit klín mezi Turecko, Rusko a Írán, a vrátit tak Ankaru do americké náruče, jak tvrdí prezident Erdogan, případné nadšení zchladili Turci obviněním „amerických“ Kurdů, že proti „tureckým“ džihádistům v Afrínu používají chemické zbraně, konkrétně (lehce bez nápadu) „všeobecně oblíbený“ chlór. Kurdové pro změnu obvinili Turecko, že dodalo rovnou sarin„svým“ džihádistům, kteří proti Kurdům bojují v oblasti Aleppa. Obě strany se pak ještě navzájem obvinily z toho, že do svých řad zapojují uvězněné teroristy z Daeše, a není jasné, jaká obvinění mohou přijít příště.

O víkendu v Turecku čekají šéfa Trumpovy kanceláře a v týdnu pak i ministra zahraničí Tillersona, přičemž by Ankara prý chtěla „zmírnit“ napětí ve vzájemných vztazích, nicméně sama nejspíš příliš ustupovat nehodlá a „návrat k rozumu“ čeká hlavně od Američanů.

Ti si pro změnu, aniž by byli vůbec tázáni, pospíšili s ujištěním, že oni tedy žádné příslušné rakety džihádistům nedodali, což může naznačovat, že nechtějí eskalovat beztak napjaté vztahy s Ruskem, natožpak riskovat rovnou válku. Jako první se přitom k sestřelení letadla přihlásila skupina Džajš Nasr, která příjemcem amerických zbraní byla. Další džihádistická skupina, Džajš Idlíb Húr, se nicméně vzápětí pochlubila přímo chlapíkem, který prý letoun sestřelil, a nikoli mobilní raketou, ale ještě sovětským protileteckým kanonem ZU-23, který ovšem dostřelí maximálně do výše půldruhého kilometru a letoun letící ve čtyřech kilometrech zasáhnout ani nemohla. Kdo nebo čím byl tedy ruský letoun sestřelen, zatím není stále jasné. Rusko vyzvalo Turky, aby pomohli s vyzvednutím trosek letounu, z nichž by se dalo mnohé osvětlit, zatímco Al Kajda se cítí zahanbeně, že jí „kdosi“ z oblasti, kterou by formálně měla mít pod palcem, „ukradl“ tělo pilota, jehož ostatky už jsou v Rusku…

Mezitím se začalo spekulovat o tom, že americká a francouzská tvrzení o „chemických útocích“ v Sýrii, které jsou pro oba státy „nepřekročitelnou červenou čarou“, mohou znamenat plánovanou eskalaci jejich vojenských akcí…

A nemuselo se spekulovat nijak dlouho. I když…

9. 2. 2018   E-sondy
Kontroly elektronické evidence tržeb (EET) selhávají, 13 procent českých a 19 procent "asijských" prodejen nevydává zákazníkům účtenky. Situace je horší ve městech, z krajů je povinnost nejvíc porušována ve Středočeském a Jihomoravském. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nielsen pro Asociaci českého tradičního obchodu. 
 

Současný stav podle asociace vede opět ke znevýhodňování poctivých obchodníků. "Bylo zkontrolováno celkem 614 potravinářských prodejen v rámci celé ČR. Polovina prodejen byla provozována českými podnikateli, druhá polovina pak asijskými obchodníky," uvedl Lubomír Mechura ze společnosti Nielsen.

Ve městech je rozdíl mezi asijskými a českými obchody ještě vyšší. "Poměr nevydaných účtenek 12:21 procent v neprospěch asijských obchodníků jasně ukazuje na větší anonymitu města a tedy i větší možnost zákon obcházet. Proto by zejména ve městech měly být kontroly u problémových skupin obchodníků důslednější," dodal předseda asociace Zdeněk Juračka.

V Praze nebyla vydána účtenka ve 27 procentech případů českých a ve 36 procentech kontrol ostatních prodejen. Ještě hůře dopadly nákupy ve Středočeském a Jihomoravském kraji, kde nebyla účtenka vydána ve 42 procentech, resp. 47 procentech kontrol asijských prodejen. Pro české obchodníky nedopadla situace dobře v Ústeckém kraji, kde účtenku nevydalo 35 procent českých obchodníků, což je o 20 procent více než v případě asijských.

Finanční správa již na konci ledna odmítla tvrzení, že by byl její přístup ke kontrolám laxní. "Za více než rok fungování EET provedla Finanční správa téměř 78 000 kontrol a skoro u čtvrtiny z nich zjistila porušení povinností," sdělila mluvčí Generálního finančního ředitelství Kateřina Vaidišová.

Asociace českého tradičního obchodu sice zavedení EET podporuje jako nástroj, který je schopen narovnat tržní prostředí, požaduje ale splnění tří základních podmínek - EET má být zavedeno plošně bez výjimek, náklady na zavedení mají být prodejcům refundovány a dodržování zákona má být důsledně kontrolováno.
(red)

- VK -
9. 2. 2018   AE News

Redakce Nové republiky se neztotožňuje se všemi komentáři, obsaženými v následujícím článku, ale považuje jej za zdroj přinejmenším zajímavých informací. Posuďte sami:




Obrovská mediální kampaň proti SPD, Tomiu Okamurovi a Miloslavu Roznerovi se dostává do obrátek. Organizace Romea o.p.s. spolu s dalšími nevládními organizacemi zahájila sérii hromadných žalob na oba politiky a Česká televize i Český rozhlas k tomu poskytují mohutný mediální prostor. Stejně tak v poslanecké sněmovně vznikla i výzva iniciovaná z řad KDU-ČSL, která vyzývá k odvolání Tomia Okamury z postu místopředsedy poslanecké sněmovny a Miloslava Roznera z postu předsedy kontrolního výboru pro činnost NBÚ.

Výzvu podporuje i TOP09, STAN a několik poslanců z ODS a Hnutí ANO. Andrej Babiš označil kauzu ve sněmovních kuloárech za účelovou, která má poškodit SPD při ustanovení Babišovy vlády a získání důvěry. O tom, že jde o koordinovanou akci, svědčí i skutečnost, že Facebook nám na 3 dny zablokoval uveřejňování nových teaserů na naše články, protože administrátoři Facebooku v irském Dublinu nám smazali příspěvek, který upozorňoval na článek o KZ Lety [1] a na jeho historické pozadí.

Hlavní hnízdo multikulturalismu v českém vzdělávacím systému

Cikanizace české politiky však nevychází od samotných cikánů, ale od bílých aktivistů, kterým se v USA pejorativně přezdívá “white trash”, tzn. bílé bláto, nebo též bílý odpad. Jde o právnicky vzdělané bělochy, kteří se živí v neziskovém a právnickém sektoru na mutlikulti propagandě a ochraně vybraných menšin. Hlavní úlohu v ČR v produkci takových právníků zajišťuje zejména Masarykova univerzita v Brně. V těchto neziskovkách a právnických kancelářích se točí stovky milionů korun z veřejných rozpočtů, státních i evropských dotací a cizích soukromých fondů, které na území ČR prosazují doktrínu barevné společnosti. Před 3 dny jsme přinesli zásadní článek o zkorumpovaném propojení českých politiků, lidí z neziskovek a dokonce i ze struktur státních zastupitelství na americkou státní moc neoconů v ČR skrze intervenční program International Visitor Leadership. Dnes přinášíme pokračování kauzy této brutální chobotnice, která prostupuje celou českou společností a máme důvodné obavy, že politici z SPD vůbec netuší, proti jaké hydře stojí.

V Česku se k cikánskému původu hlásí jen zlomek obyvatelstva, ale integrační dávky a tituly směřují k více než 200 tisícům z nich!

Podle údajů ne webu české vlády [2] je v ČR okolo 160 až 200 tisíc Romů. Jenže při sčítání lidu se k romské národnosti přiznalo jen 5,135 občanů a ke smíšené národnosti česko-romské jen 7,026 občanů [3]. Proč se téměř 200 tisíc Romů nepřihlásilo ke své národnosti? Všichni z nich se hlásí k českým sociálním dávkám a k integračním programům pro Romy. Ovšem proč by měl čerpat někdo peníze z těchto programů, jestliže se nepřizná k tomu, že je Rom? Naše redakce AE News proto bude ve spolupráci s našimi partnery na politické úrovni iniciovat změnu zákona o sčítání lidu, kdy vybrané údaje ze sčítání budou povinné, adresné a veřejné, mezi nimi i přiznání k národnosti. Sociální dávky a integrační tituly pro romské neziskovky tak budou odvozeny jen od přesných počtů objektivně doložitelných občanů romské národnosti v ČR. A pokud se budeme opírat o čísla ve statistice, potom nechápu, proč se vynakládají stovky milionů ročně ze státního rozpočtu na integraci necelých 13 tisíc Romů? To jsme snad u blbejch?

Za tohle má český stát zaplatit přes 400 milionů korun. Začínají se ozývat hlasy, ať se na to složí romské organizace, ne český daňový poplatník!

Kauza pracovního tábora Lety je snahou o přepisování historie. Nikdy to nebyl koncentrační tábor, protože v seznamu státního německého úřadu pro historii v Kolíně nad Rýnem není z dokladů nacistického Německa žádný důkaz o tom, že by tábor Lety spadal do říšské správy. Většina obětí, zejména dětí, které v táboře Lety zemřely, byla důsledkem nemocí způsobených zoufalými hygienickými návyky a mohutnou epidemií tyfu. Nešlo o systém cíleného zabíjení (genocidy), jak se nám snaží dnes namluvit neziskové organizace. Zákony se musí dodržovat v každé době a zákon v ČSR z roku 1937 o trvalém pobytu a registraci zakazoval potulku, pozdější protektorátní předpisy zakazovaly kočování a trvalé bydliště bylo nutné fyzicky doložit a zdržovat se v něm. Česká média a neziskovky se dnes snaží uplatňovat na cikánskou otázku jiný dobový mustr, než jaký byl uplatňován na ostatní občany v Protektorátu Čechy a Morava. O to hrozivější je odhalení dalších chapadel této chobotnice v kauze Ivanky Kohoutové, ředitelky Střední zdravotnické školy na Praze 10.

Skandál okolo somálské studentky s šátkem je zpolitizovanou kauzou, za kterou stojí opět americká chobotnice a napojení na International Visitor Leadership!

Studentka Ayan Jamaal Ahmednuurová zažalovala tuto školu, že ředitelka Ivanka Kohoutová zakázala nošení muslimských šátků ve škole. Soud ve věci poprvé jednal už koncem ledna loňského roku [4], kde nastal incident, když soudkyně nechala vyklidit soudní síň kvůli zpěvu státní hymny. Ahmednuurová se cítí poškozená, protože šátek prý vyjadřuje její víru. Jenže české školy ze zákona jsou sekulární a projevy víry nejsou z titulu nadřazené školskému zákonu, který podobu školního řádu vkládá plně do kompetence školy a ředitele. Jenže, jak zjistila naše redakce AE News ve spolupráci se Svobodným vysílačem CS, do žaloby na školu a ředitelku jsou zapojení stejní lidé a skupiny, které nyní útočí na Tomia Okamuru a Miloslava Roznera. Tentokrát nejde jen o nezisková chapadla, ale o právnická chapadla této chobotnice napojené na americkou státní moc v České republice.

Ivanka Kouhoutová, ředitelka Střední zdravotnické školy na Praze 10.

Somálskou dívku Ayan Jamal Ahmedmoor totiž u soudu hájil Janu Ruml. A uvažuje o kandidatuře do Senátu. Toto nutkání pocítil po zjištění, kdy Somálce bylo znemožněno nosit šátek tzv. hidžáb. Když opomenu skutečnost, že Jan Ruml, stejně jako my ostatní, onu dívku ještě nikdy neviděl, protože se Somálka v Yettiho stylu před žádný soud nikdy nedostavila, pojďme se podívat, jak je Jan Ruml v celé této kauze osobně zaangažovaný, a pro koho ve skutečnosti pracuje Somálčina advokátka Radka Korbelová-Dohnalová. Vezměte si prosím sáček na zvracení, bude to síla.

Chapadla americké chobotnice okolo právnických kanceláří, neziskovek a Masarykovy univerzity. Jan Ruml & Partners?

Narazíme totiž na neziskovku Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s. (SIMI), která se výrazně somálské dívky zastává. Mezi členy správní rady tohoto sdružení překvapivě najdeme Mgr. Jana Rumla. Ale kromě působení v SIMI se Jan Ruml stal od roku 2016 spolupracujícím advokátem advokátní kanceláře Korbel,Tuháček & partneři, s.r.o., ve které se soustřeďuje na otázku lidských práv. Ovšem v této stejné advokátní kanceláři pracuje Mgr. Radka Korbelová Dohnalová, Ph.D., která obhajuje somálskou dívku Ayan Jamaal Ahmedmuurovou. Najednou se ukazuje, proč Jan Ruml startuje a cítí příležitost si udělat kariéru s aspirací do senátu na této kauze. Jan Ruml, který sedí ve správní radě sdružení SIMI, a zároveň od r. 2016 pracuje v advokátní kanceláři, kterou v kauze zastupuje Radka Korbelová-Dohnalová. Propojení více než jasné.

Jan Ruml

Jan Ruml je sám tragickou postavou turisty v české politice. Ministr vnitra, senátor a místopředseda Senátu, člen postupně čtyř politických stran, z toho jedné byl předsedou 28. listopadu 1997, kdy proběhl takzvaný Sarajevský atentát na tiskovce svolané místopředsedy Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kteří vyzvali Václava Klause k odstoupení. Jan Ruml také přenocoval ve spacáku s reportéry ČT na velíně v době krize ČT na konci roku 2000. Vzpomínáme si na Show Jana Krause na TV Prima, která měla běžet ve středu večer 26. října 2016, jednalo se o tu neodvysílanou show kolem Jiřího Bradyho, kde měl vystoupit kromě jiných také Jan Ruml spolu s dalšími Havlisty jako jsou Michal Kocáb, Michal Žantovský nebo Táňa Fischerová. Také si vzpomeneme na iniciativu pravdoláskařů s názvem “Několik vět 2017”, kde figuroval rovněž Jan Ruml spolu s Tomášem Klvaňou, Hanou Marvanovou, Táňou Fischerovou, Janem Šternem a dalšími.

O Janu Rumlovi ale nebude tento článek pojednávat. Jde o inventář ve značně fosilním stádiu ve stylu Marka Bendy, my se však budeme věnovat těm živým. Pojďme se podívat, pro koho pracuje samotná Radka Korbelová-Dohnalová, která šátkovou Somálku obhajuje. Radka Korbelová-Dohnalová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 2001, společnicí Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček & partneři, s. r. o. od roku 2013, Členka sekce ADR České advokátní komory, mezi lety 2002-2008 byla členkou výboru pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva, mezi lety 2002 až 2005 byla členkou představenstva a koordinátorkou programu právní ochrany dětí v neziskovce Liga lidských práv.

Pro Bono Aliance a mohutný propletenec právníků, kteří se živí jako “bílé bláto”

Ředitelem Ligy lidských práv je David Zahumenský, který absolvoval americký vládní program International Visitor Leadership. To je ale náhoda. Také Radka Korbelová-Dohnalová byla mezi lety 2002 až 2003 členkou ekologického právního servisu a rovněž působila jako zkušební komisařka Ministerstva spravedlnosti pro mediaci. Radka Korbelová-Dohnalová je zároveň členkou velmi důležité organizace ProBono Aliance [5]. Právě ta hraje v celé této situaci stěžejní roli. Ředitelkou Pro Bono Aliance je Mgr. Veronika Ježková, předsedou správní rady je Mgr. Vítězslav Dohnal. Radka Korbelová-Dohnalová a Vítězslav Dohnal, co za tím vězí?

Dále existuje jakýsi Mgr. František Korbel, Ph.D., jednatel advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. František Korbel bydlí na stejné adrese jako Radka Korbelová-Dohnalová, Pražská 223/6, Tábor. Co má František Korbel, ročník 76, společného s Radkou Korbelovou-Dohnalovou, ročník 77? Manžel? Bratr? A co má Vítězslav Dohnal, ročník 73, na ulici Klokotská a také v Táboře, společného s Radkou Korbelovou-Dohnalovou, ročník 77? Starší bratr? Do jaké míry je Radka Korbelová-Dohnalová předpojatá, když ji vážou úzké rodinné vazby partnera či bratra k Pro Bono Alianci, ve které je členkou právnička hájící protistranu?

Ředitelka Ivanka Kohoutová měla v Praze u soudu své podporovatele

Abychom si utvořili obrázek, co je Pro Bono Aliance zač, a čeho je Radka Korbelová-Dohnalová součástí, tedy mezi partnery Pro Bono Aliance, je to Kancelář veřejného ochránce práv, právnická profesní komora a organizace, právnické fakulty, nevládní organizace nebo právní nakladatelství. Jde tedy o alianci zastřešující celou plejádu advokátů, neziskovek i neziskovky samotné, podobně jako např. DEMAS, která pod sebou podobným způsobem také zastřešuje přes 15 neziskovek. Toto jsou organizace/aliance, které instruují většinu neziskovek v jejich agendách prostřednictvím seminářů, konferencí, přednášek, specializovaných setkání pro právníky neziskovek koordinujících jejich postup v české legislativě, nebo nastolující proislámská, promigrační, či jinak multikulti témata ve veřejném prostoru tzv. “agenda setting”.

Proto byla Pro Bono Aliance dosud jaksi v zákrytu. Nastal ale čas odhalit jejich pravou funkci a podstatu. Pro Bono Aliance spolupracuje s americkou ambasádou v Praze, která finančně podporuje řadu seminářů pořádaných právě Pro Bono Aliancí, např. Vzdělávací seminář pro advokáty i pracovníky neziskových organizací pořádaný 5. února 2014 v sídle magistrátu města Ústí nad Labem, nebo seminář s názvem Lawyer Ethics in Practice (právnická etika v praxi) pořádaný 3. listopadu 2015 Na Příkopě 19, Praha 1 v prostorách advokátní kanceláře Kinstellar. Právníci, kteří spolupracují s Pro Bono Aliancí, sahají až po samotný vrchol pyramidy soustavy českého soudního systému.

Neziskovka ProBono Aliance zastřešuje celou armádu právníků v napojení na americkou státní moc, International Visitor Leadership a Masarykovu univerzitu

Mezi spolupracovníky této aliance najdeme třeba JUDr. Pavla Zemana, nejvyššího státního zástupce, Mgr.Pavla Pukovce, náměstka nejvyššího státního zástupce, Mgr. Danielu Zemanovou, první viceprezidentku Soudcovské unie ČR, která je rovněž soudkyni Nejvyššího správního soudu (absolvovala International Visitor Leadership), JUDr. Lenku Bradáčovou, vrchní státní zástupkyni (také absolvovala International visitor leadership), nebo JUDr. Elišku Wagnerovou, Ph.D.,senátorku a bývalou soudkyni Ústavního soudu. Dalšími spolupracovníky Pro Bono Aliance jsou JUDr. Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory, JUDr. Martin Foukal, prezident Notářské komory ČR, Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR, Mgr. Zdeněk Matula, státní zástupce na Vrchním státním zastupitelství, ale také tu figuruje řada ústavních soudců, JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., soudkyně Ústavního soudu, JUDr. Mgr. Štěpán Výborný, ústavní soudce, prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, JUDr.Ing. Filip Dienstbier, Ph.D., proděkan Právnické fakulty Univerzity Palackého Olomouc, Mgr. et Mgr. Jan Petrov, LL.M., ředitel Justiční akademie.

Ivanka Kohoutová u soudu v kauze muslimské dívky s šátkem

Tito všichni a mnoho dalších spolupracují s organizací Pro Bono Aliance, se kterou zároveň spolupracuje advokátka Radka Korbelová-Dohnalová. ProBono Aliance pořádá semináře, konference a přednášky, štědře finančně dotované americkou ambasádou v Praze. Chapadla soudcovské chobotnice opět sahají k americké lobby, která bude prostřednictvím vlastních nastrčených koní, soudců a advokátů dosazených na klíčové pozice českého soudního systému, tvrdě prosazovat své zájmy. Stejně jako pracovní tábor v Letech proti Tomiu Okamurovi, tak i chystaný monstrproces vedený proti ředitelce Střední zdravotnické školy ve Vršovicích PhDr. Ivance Kohoutové vychází z hlavy a více chapadel jediné obrovské chobotnice.

Americká chobotnice má zcela podchycenou celou českou justici a nervové body české státní správy. Situace připomíná doslova Protektorát pod americkou správou

Předsedou Ústavního soudu je Pavel Rychetský. Ústavní soudci spolupracují s Pro Bono Aliance. Mezi těmito ústavními soudci je např. JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., JUDr. Mgr. Štěpán Výborný, JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu.

Předsedou Nejvyššího správního soudu je Josef Baxa. Mgr. Daniela Zemanová je první viceprezidentkou Soudcovské unie ČR a je také soudkyní Nejvyššího správního soudu z Brna, která absolvovala americký vládní program International Visitor Leadership. Zároveň také spolupracuje s Pro BonoAliance.

Nejvyšším státním zástupcem je Pavel Zeman. Pavel Zeman udržuje s americkou ambasádou nadstandardní vztahy. Jeho mluvčí a tiskovou tajemnicí v jedné osobě byla Helena Markusová, dříve zaměstnankyně politického odboru ambasády USA. Náměstek Pavla Zemana Igor Stříž spolu s Ivo Ištvánem absolvovali americký vládní program International visitor leadership.

Balkon amerického velvyslanectví v Praze

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová absolvovala v roce 2008 americký vládní program International visitor leadership, spolu s dalšími dvěma státními zástupci, Ivo Ištvánem a Igorem Střížem, dvěma policisty a dvěma zástupci nevládního sektoru. Jednalo se konkrétně o Program of the United States Department of State, Transparency and Ethics in Democracy. Program Spojených států, odbor transparentnosti státu a etiky demokracie. Přinesli jsme informace o propojení Lenky Bradáčové s Robertem Šlachtou, Ondřejem Kundrou, Martinem Fendrychem a Sabinou Slonkovou. Ty v dalších článcích ještě rozvineme do podrobností. Dokonce bývalý náměstek Lenky Bradáčové z Ústí nad Labem od roku 2012 Adam Bašný, který udržoval kontakty s Transparency International, stejně jako Lenka Bradáčová, absolvoval stáž amerického ministerstva zahraničí v USA.

Anna Šabatová a její napojení na ProBono Alianci

Dalším státním zástupcem, který absolvoval americký vládní program International visitor leadership je Petr Šereda, ale máme tu dalšího státního zástupce Mgr. Zdeňka Matulu, který spolupracuje s Pro Bono Aliance. Zde si můžeme na konkrétních jménech zdokumentovat provázanost buď přímo skrze stáže amerického vládního programu International visitor leadership, nebo přes spolupráce s Pro Bono Aliancí, která je štědře financovaná americkou ambasádou v Praze. Velmi výrazně se do věci obhajoby somálské dívky zapojila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která na PhDr. Ivance Kohoutové nenechává nitku suchou.

Anna Šabatová, ombudsmanka

S Pro Bono aliancí spolupracuje celý zástup advokátek, které zároveň působí i v kanceláři Anny Šabatové. Obrovský střet zájmů, kdy advokátka somálské dívky je zároveň členkou Pro Bono Aliance, jejichž oficiálním partnerem je Kancelář ombudsmanky Anny Šabatové. Zároveň všichni, kteří pracují v Kanceláři veřejné ochránkyně práv, studovali Masarykovu univerzitu v Brně! No řekněte sami, jak se nám tato univerzita postupně profiluje do obludného rozměru provázanosti s mocenskou americkou chobotnicí v ČR. Masarykova univerzita Brně si pěstuje a vychovává kádry pro uplatnění u veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Existuje ještě něco jako akademická svoboda? Tvrdá multikulturní linie prostupuje celou Masarykovou univerzitou více, než bychom si mysleli.

Absolventi Masarykovy univerzity končí v kanceláři u Šabatové!

Vedení junáka spolu se sdružením „Na Zemi“ v roce 2016 vydalo příručku “Téma uprchlictví na táboře – Informační a metodická podpora.” A jedním z lidí, kteří se podíleli na přípravě této metodické příručky, je Linda Janků. Linda Janků pracuje v Centru pro lidská práva a demokratizaci, je asistentkou a doktorandkou na Katedře mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a právničkou v Kanceláři ombudsmanky Anny Šabatové.

Veronika Bazalová od srpna 2014 působí jako právnička v oddělení Rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv. Veronika Bazalová je zároveň absolventkou Právnické fakulty MU v roce 2013 a Fakulty sociálních studií v roce 2014 Masarykovy univerzity v Brně.
Eva Nehudková stejně jako Veronika Bazalová působí od srpna 2013 v Kanceláři veřejného ochránce práv. Dokonce je Eva Nehudková od května 2014 členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Eva Nehudková absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2013.

Jeden z leit-motivů Anny Šabatové

Jana Kvasnicová od července 2009 rovněž působí v Kanceláři veřejného ochránce práv. Jana Kvasnicová předtím absolvovala studium na Právnické fakultě v roce 2009 a na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v roce 2013, obory genderová studia a sociální antropologie.
Zuzana Ondrůjová také od roku 2010 pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv. Zuzana Ondrůjová absolvovala Filozofickou fakultu v roce 1992 a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2006.
Petr Polák ihned po studiích nastoupil do Kanceláře veřejného ochránce práv. Petr Polák absolvoval Právnickou fakultu v roce 2007 a Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2009.
Barbara Kubátová, působí rovněž v Kanceláři veřejného ochránce práv. Barbara Kubátová absolvovala Filozofickou fakultu v roce 2005 a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2007.
Iva Palkovská, rovněž od roku 2015 působí v Kanceláři veřejného ochránce práv. Iva Palkovská ukončila magisterské studium na právnické fakultě Masarykovy univerzity v roce 2015.
Jiří Šamánek od prosince 2009 pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv .Jiří Šamánek také absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2009.
Marína Urbániková pracuje od roku 2011 jako socioložka v Kanceláři veřejného ochránce práv. Marína Urbániková absolvovala studium oborů Sociální politika a Sociální práce v roce 2010 a Mediální studia a žurnalistiku v roce 2011 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Lucie Obrovská od roku 2010 pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv a je zároveň absolventkou právnické a pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Dámy a pánové, uvědomujeme si vůbec ten obludný rozsah chobotnice, proti které stojíme? Proti čemu stojí Tomio Okamura, Miloslav Rozner a SPD? Proti čemu stojí PhDr. Ivanka Kohoutová v soudním sporu s muslimskou studentkou o její šátek? Pro Bono Aliance, kde je členkou Radka Korbelová-Dohnalová? Ona je jejich člověk. Ona je člověk těchto kruhů. Ona vykonává agendu ve prospěch multikulturalizace, ve prospěch neziskovek (zde konkr. SIMI), ve prospěch nasunování islamizace do Evropy. Nenechávejte si tyto informace pro sebe. Sdílejte je svým přátelům na sociálních sítích, v emailech a v diskusích na internetu. Je třeba, aby se občané v ČR dozvěděli o chapadlech této zrůdné chobotnice, která zasahuje do chodu českého státu.



-VK-
Šéfredaktor AE News

9. 2. 2018        zdroj
Washington trvá na pokračování jednání v ženevském formátu. Co se stane v Sýrii, o tom budou rozhodovat USA, jednající v Ženevě z pozice síly, oznámila 8. února na briefingu oficiální mluvčí Pentagonu Dana Whiteová. Podle ní musí v Ženevě při jednání američtí diplomaté vystupovat z pozice síly.

"Naším cílem je zajistit, aby naši diplomaté mohli hovořit z pozice síly ohledně ženevského procesu. To naši diplomaté nakonec rozhodnou, co se stane v Sýrii", prohlásila Dana Whiteová.

Oficiální mluvčí Pentagonu zdůraznila, že USA budou i nadále podporovat Syrské demokratické síly, které podle jejich názoru bojují se skupinou DAEŠ (organizace, jejíž činnost je v Ruské federaci zakázána).

Přičemž Whiteová raději nezmiňovala, že americká armáda je na území Syrské arabské republiky bez mandátu OSN a bez souhlasu vlády Sýrie.

Jak IA Regnum informovala, USA odmítly účast na kongresu syrského národního dialogu v Soči a stále trvají na formátu ženevských rozhovorů o Sýrii, který již několik let nemá vůbec žádný vliv na proces mírového urovnání konfliktu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

9. 2. 2018         zdroj a zdroj a zdroj
Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání 45 ruských sportovců a dvou trenérů k rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) o jejich nepřipuštění na Zimní olympijské hry 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu. Informovala o tom internetová stránka daného soudu. "Přestože Olympijský výbor Ruska (OVR) byl odvolán, MOV se nicméně rozhodl dát jednotlivým sportovcům (z Ruské federace) možnost k účasti na Zimních olympijských hrách 2018 s podmínkou splnění určitých pravidel, je uvedeno v rozhodnutí soudu. 


Jedná se o proces, který je určený k vynesení vyváženého rozhodnutí v rámci zájmu MOV v souvislosti s globálním bojem proti dopingu a zájmům jednotlivých sportovců z Ruska".

To znamená, že rozhodnutí MOV zůstává v platnosti.

Jak dříve agentura IA Regnum informovala, 32 ruských sportovců zpochybnilo v CAS rozhodnutí MOV o jejich nepřipuštění k účasti na Zimních olympijských hrách 2018. 7. února, vyšlo najevo, že CAS posoudí odvolání dalších 15 ruských sportovců a trenérů o nepřipuštění na olympijské hry.

MOV vítá rozhodnutí CAS ohledně 47 ruských sportovců

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) s uspokojením přijal rozhodnutí Arbitrážního soudu pro sport (CAS) o zamítnutí odvolání 47 sportovců a trenérů z Ruska, kteří napadli odmítnutí MOV o nemožnosti jejich účasti na ZOH v jihokorejském Pchjongčchangu.

Oficiální reakce MOV byla zveřejněna v mikroblogu výboru na Twitteru:

"Vítáme toto rozhodnutí", píše se ve sdělení.

Zároveň je objasněno, že rozhodnutí CAS je chápáno MOK jako podpora boje proti dopingu. Přináší to průzračnost pro všechny sportovce, je uvedeno ve zprávě.

Sportovní právník nazval rozhodnutí CAS o ruských sportovcích nezákonným

Celá tato situace nakonec povede k tomu, že olympijské hnutí "nebude stejné, jako bylo předtím".

Rozhodnutí Arbitrážního soudu pro sport (CAS), které zamítlo odvolání 47 ruských sportovců a trenérů o nepřipuštění na ZOH v Jižní Koreji, je nezákonné. V rozhovoru pro TASS to řekl sportovní právník Michail Prokopec.

"Rozhodnutí CAS bylo pro mě nepříjemným překvapením, očekával jsem, že odvolání nebudou odmítnuta, myslel jsem si, že alespoň část sportovců bude na hry připuštěna", řekl Prokopec.

Podle něj to je nezákonné rozhodnutí, protože minimálně jeden bod byl již dříve posouzen. Týká se to bodu o dvojím potrestání - není možné trestat za doping dvakrát, vysvětlil.

"Domnívám se, že to je velmi podivný systém: na jedné straně, pro všechny sportovce, aby se zúčastnili olympijských her, stačí nebýt diskvalifikován za doping, ale pro naše sportovce se objevuje dalších 17 kritérií", poznamenal právník.

Prokopec zdůraznil, že celá tato situace nakonec povede k tomu, že olympijské hnutí "nebude stejné, jako bylo předtím".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Zdeněk Hrabica
9. 2. 2018
Zírám nad debatami a nad rozmíškami, co nás to vlastně všechny rozděluje, zneklidňují mne bláboly i o příčinách rozdělení celého národa, Evropy a světa. Odpověď je nasnadě. Generace filozofů,ekonomů, utopických a reálných socialistů i kapitalistů to dávno před námi rozluštila. Mnohdy jenom v obrysech. Dokonce se o odpověď zasloužila i mnohá náboženská učení. Fanatik Adolf Hitler napsal Mein Kampf. Milióny čtenářů mu skočily na vějičku. Před 200 lety napsali Karel Marx a Bedřich Engels Komunistický manifest. Z jejich pera vyšel Kapitál.

I v českých zemích jsme se o mnohé pokoušeli, v terorii i v praxi.

Z knihoven díla o předmětných otázkách rozdělení společnosti zmizela; po roce 1990 se dokonce na trakařích vozila k ohňům při pálení čarodějnic.

Václav Havel nazval Bedřicha Engelse ješitným filozofem, ač ten byl průkopníkem - více přírodovědcem a ekonomem. Emanuel Bernstein psal ve své Bibli revizionismu, abychom nechali vyrůst i jiným květinkám, než jenom ze zahrádky Marxovy. Aleš Hrdlička z Humpolce se pokusil o definici rodů a o definici rasového rozdělení a o také o to, co nás všechny spojuje.

Novinář John Swinton, bývalý vedoucí redaktor amerického listu New York Times v roce 1890 odpověděl v přípitku proneseném v New York Press Club na otázku, proč se určité informace nikdy nedozví z novin:

„V současné době neexistuje taková věc, jako je nezávislý tisk. Víte to stejně dobře, jako dobře to vím já. Není mezi vámi ani jeden novinář, který by se odvážil upřímně vyjádřit svůj vlastní názor. Víte předem, že kdyby to udělal, nikdy by se to neobjevilo v tisku. Jsem týdně placen za to, že své upřímné mínění nezveřejňuji v novinách, pro něž pracuji. Vy ostatně jste placeni za stejnou věc a kdo z vás by byl tak pošetilý, aby napsal svůj upřímný názor, brzy by se ocitnul na ulici a hledal by si jiné zaměstnání. Kdybych dovolil, aby se v jednom čísle mých novin objevil můj poctivý názor, do dvaceti čtyř hodin bych přišel o místo.




Prací žurnalistů je zabíjet pravdu.; bezostyšně lhát, překrucovat pravdu, hanobit; plazit se u nohou mamonu a prodávat svou vlast a rasu za svůlj denní chléb.

Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazaly bohatých mužů za scénou. Jsme skákající tajtrlíci, oni tahají za drátky a my tancujeme. Naše talenty, naše možnosti a cíle, naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti.“
Nebuďme ani kašpárky nikoho a pro nikoho!

O mnoha novinářích - v Československu a nyní v České republice to, bohužel, platilo včera a o to více stejné platí dodneška. Bude to všechno platit potud, dokud i je budou mocní schopní kupovat a za lež těm nejslabším vysoko platit. Jsem rád, že to zatím ještě neplatí ani zdaleka o všech. Zatím ještě ne!

Foto autor

Barbora Šámalová z PchjonČongu

10. 2. 2018  SkrytýPravda

Stále silnější trhliny redaktorů na Čt24 a jejich úlety ukazují na nemožnost masmédií už udržet pravdu pod pokličkou. Vxneděli úlet Václava Moravce na OVM, včera zase Barbora Šámalová z Jižní Koreje natvrdo oznámila, že ministr Penc z USA udělá vše pro to, aby mír mezi severní a jižní Koreou nenastal!

Cirkus kavárna pracuje v půlce světa, i když je stále ve větší a větší defenzívě

Stovky!!! Skutečně stovky (nikoliv tisíce, či desetitisíce) jihokorejců prý masově demonstrují proti sportovcům ze Severní Koreje. Soulská kavárna jede v rytmu té "pražské", zatímco občané Jižní Koreje v čele s prezidentem chtějí stejně jako zástupci Severní Koreje, aby vojska USA zmizela a na Korejském poloostrově začal konečně normální život.

To USA vše vidí jinak

Mike Penc si prý přeje, aby oteplování vztahů po Olympiádě skončilo, vrátil se ekonomický a diplomatický tlak s cílem donutit KLDR k odzbrojení. Těžké problémy dělají jihokorejcům sankce, když jenom vyvěšení severokorejské vlajky vyžaduje výjimku ze zákona. A jejich ministr si ztěžuje, že nemůže půjčovat severokorejcům olympijské vybavení, protože zákaz je... Z USA!

Jenomže pouze jednáním se dá docílit posunu. A to zase znamená snížení výroby zbraní, ukončení zabíjení na Středním Východě a to nehraje do karet Pentagonu, který má z válečných provokací šílené zisky a jimi ovládá politické vlády a půlku světa. A agresivita "kavárny pražské, soulské či newyorské" stoupá úměrně s tím, jak šíleně stoupají dluhy USA a západní Evropy, zatímco jejich vliv a respekt po celém světě na obyčejné občany USA, západní, střední, ale i východní Evropy - až na Ukrajinu - klesá.

Každopádně pravda vychází stále více najevo a po Moravcovi je Barbora Šámalová další, které neprozřetelně, či možná záměrně pravda z úst unikla. A to ani nemluvě o tom, že ruští sportovci se nemohou zúčastnil olympijských her bez důkazu, zatímco Norové a další se jim smějí: oni prý nemohou dýchat (prý astma - pozn.red.NR - vd) a preparáty potřebují, což západ bere na vědomí. Farizejství jede v plné sile.


Související na Čt24:
Šok z pravdy u Moravce: kdy se opět stalo Rusko nepřítelem USA? Když Putin zabránil drancování.

- red -
10. 2. 2018 SkrytáPravda

10. 2. 2018   ParlamentníListy

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání svým rozhodnutím zahájit s provozovatelem televize Barrandov správní řízení pro možné porušení zákona dramaticky překračuje své kompetence. Petr Žantovský se domnívá, že to může být na politickou objednávku. Mediální analytik se dále pozastavuje nad tím, jak se Česká televize vysmívá veřejnosti a odmítá sdělit platy svých moderátorů, čehož se podle zákona o svobodném přístupu k informacím domáhá jeden z diváků. Nejvyšší ocenění pak uděluje komentátorovi Reflexu, jenž upozorňuje, že investigativec není neomylný Bůh.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) ve čtvrtek oznámila, že s provozovatelem televize Barrandov zahájila správní řízení pro možné porušení zákona. Je přesvědčena o tom, že televize Barrandov Jaromíra Soukupa před volbami ve svých pořadech zřejmě opakovaně zvýhodnila prezidentského kandidáta Miloše Zemana. „Já jsem poctivě zhlédl všechny pořady Barrandova, které se týkaly přímé volby prezidenta, včetně Arény Jaromíra Soukupa z 16. ledna a Duelu Jaromíra Soukupa z 22. ledna, jichž se vyjádření vysílací rady týká. A mám k tomu několik zásadních připomínek spíše obecného než konkrétního rázu. Především televize Barrandov je televizí soukromou. Může horovat, pro co chce, pokud to není mimo rámec zákona,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Pokud je Jaromíru Soukupovi nějaký kandidát v nějaké volbě sympatický, tak má jako majitel televize svaté právo to říkat od rána do večera. „Nevím o tom, že by se vysílací zákony jakýmkoli způsobem dotýkaly formy či formátu, jakým mají být vedeny diskusní pořady v soukromých televizích. Vím o tom, že existují etické kodexy veřejnoprávních médií a etický kodex Syndikátu novinářů, které se k podobným věcem vyjadřují a minimálně v obecné rovině mají nějakou působnost vůči tomu vlastnímu prostředí – veřejnoprávnímu médiu, tedy České televizi nebo Českému rozhlasu. To je v pořádku. Ale nevidím nejmenší důvod – kromě politického – proč by měla vysílací rada vyčítat jakémukoli podnikateli, že má rád toho či onoho kandidáta, politika nebo kohokoli jiného,“ upozorňuje mediální analytik.