Nakonec trvala zběsiých deset let, během nichž na zemi dopadlo 12 milionů tun bomb a granátů, k tomu bylo rozprášeno na 72 milion litrů defoliantu Agent Orange. Zahynuly na tři miliony Vietnamců a Laosanů, na následky neratovického dioxinu se ještě i dnes rodí postižené děti...A jak skončila ta hrdá vietnamsko-americká policejní akce vlastenců Spojených států v boji proti hydře komunismu? Před děsivou válkou byl komunistický jen sever země, zatímco po deseti letech zločinecké války US Army je až dodnes komunistický již celý Vietnam…
![]()
Pham Thi Thuan masakr v My Lai přežila jako jedna ze čtyř jenom proto, že byla na samém dně příkopu a zůstala skryta pod hromadou mrtvých těl. • foto: ČTK/AP/Hau Dinh
V Saigonu jsem si najal rikšu s řidičem, jemuž jsem říkal Biu; mělo to svoji logiku – když jsem mu řekl, že mé jméno je Břetislav, zašklebil se, ukázal na mě a prohlásil: „Ty jsi Bi - ju bi…“ a pak mě vozil a seznamoval s důležitými lidmi, co mě utvrzovali v mém pro vietnamském přesvědčení, od Pham Thi Thuan, ženy, jež jako děcko přežila vypálení vesnice My-lai s několika stovkami zabitým, až po fyzicky degenerované děti či invalidy bez nohou.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Incident_v_Tonkinsk%C3%A9m_z%C3%A1livu…
![]()
Autor na snímku ze Saigonu… Archiv Břetislava Olšera
Vraťme se k tomu nejděsivějšímu masakru; časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.
Především velitel 11. brigády plukovník Henderson výslovně na své podřízené velitele naléhal, aby postupovali proti nepříteli co nejagresivněji a vojenskou hantýrkou vyjádřeno Vietcong z oblasti vykopali. V těchto intencích pak podplukovník Barker instruoval své podřízené tak, že během postupu mají vojáci likvidovat vše, co by mohlo bojovníkům Vietcongu posloužit.
![]()
To znamenalo pálit domy, zabíjet dobytek, ničit zemědělské plodiny, studny a skladiště potravin atd. Navíc celou oblast velení divize považovalo za obsazenou nepřítelem, tudíž měla status „free fire zone“.
V praxi to znamenalo, že povel k palbě mohl dát i ten nejnižší důstojník v poli. Ba co víc, na základě domněnek zpravodajců měla být většina místního obyvatelstva na straně Vietcongu.
![]()
Stovky kilometrů vedly pod Saigonem tunely Vietnamců, kteří v nich měli též nemocnice a školy...
Rota C začala ve Vietnamu operovat v prosinci 1967 a skládala se hlavně z mladých a čerstvých branců. Z počátku měla klidnou službu, ale pak nastalo peklo a do poloviny března 1968 ztratila 28 mužů. Ztráty a stres z bojových operací zvyšovaly u nováčků napětí a nervozitu, zvlášť když si většinu mrtvých a zraněných vyžádaly miny a nástražné pasti Vietcongu.
![]()
Tak se stalo, že mnoho příslušníků roty prahlo po pomstě, když se jim nedostávalo možnosti otevřeného boje s protivníkem. Příležitost měla přijít brzy, na 16. března 1968 byla naplánována akce přímo ve shluku osad Son My, které měly podle všeho představovat hlavní zázemí Vietcongu.
V předvečer akce velitel roty C kapitán Ernest Medina informoval své vojáky, že většina civilistů osady ráno opustí, protože půjdou na místní tržiště nebo pracovat na pole. Dozvěděli se také, že ti, kteří v osadách zůstanou, jsou prý příslušníci Vietcongu nebo jeho pomahači. Rozkaz tedy zněl zabít každého, koho v osadách potkají.
![]()
Na opakované otázky vojáků Medina odpověděl, že zničit se má vše, co chodí, roste nebo se pohybuje a zabít vše, co bude utíkat nebo se schovávat či to bude podezřelé, včetně žen a dětí. Medina však později během vyšetřování svědectví vojáků roty C o vydaných rozkazech odmítal. Nicméně příkazy, kterých se vojákům dostalo, přesně odpovídaly intencím vydaným plukovníkem Hendersonem, navíc vojákům, kteří toužili po pomstě.
Mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič) se prostě zvrhla. Několik starých mužů bylo probodnuto bajonetem, prosící ženy a děti byly zezadu zastřeleny do hlavy, jedna dívka byla znásilněna a potom zabita. Poručík Calley přikázal skupině vesničanů, aby šli do chatrče a potom je zběsilou palbou z kulometu všechny sám zabil.
![]()
Velitelé čet u pozdějšího soudu citovali slova kapitána Ernesta Mediny s tím, že měl prohlásit: „Jsou to všichni VC (Vietcong), teď jděte a dostaňte je“ a poté, když byl opět dotázán, kdo je tedy v tomto případě nepřítelem, odpověděl slovy:
„Každá osoba, která před námi utíká, schovává se před námi nebo se zdá být nepřítelem. Pokud bude před Vámi utíkat muž, zastřelte ho, pokud by utíkala žena s puškou, zastřelte jí“. Jeden ze svědků v Calleyho procesu uvedl, že si vzpomíná na to, že Medina rozkázal zničit ve vesnici „vše co chodí, plazí se anebo roste“...
https://zoommagazin.iprima.cz/valky/masakr-ve-vietnamskem-pekle-my-lai-postrilejte-vsechno-co-utika![]()
Velitel pěší čety William Calley na místě přikázal spustit na civilisty palbu. Tento rozkaz však někteří jeho vojáci neuposlechli. Další vojáci ale začali střílet a házet granáty po všech Vietnamcích, které zpozorovali. Mnohé civilisty povraždili na rýžových polích v okolí, na ulicích či přímo v domech. Mnoho obětí bylo před smrtí znásilněno nebo mučeno.
Proti počínání svých vojáků Calleyho nadřízený kapitán Ernest Medina nijak nezasáhl, naopak sám se přidal k vraždění. Američtí vojáci vraždili ve vesnici více než dvě hodiny, dokud do situace nezasáhl praporčík Hugh Thomson, jeden z pilotů průzkumných vrtulníků, které měly asistovat pěchotě.
![]()
Ten si nejprve povšiml v okolí mnoha těl postřílených civilistů a rozhodl se prozkoumat situaci ve vesnici. Když pochopil, že pěšáci vraždí neozbrojené obyvatele, pokoušel se přivolat pomoc pro raněné, následně se snažil s pěšáky spojit pomocí rádia.
Když viděl, že se pěšáci na zemi chystají zaútočit na skupinu civilistů ukrývajících se v jednom z bunkrů, přistál s vrtulníkem přímo před nimi a přikázal palubnímu střelci, aby nad jejich hlavami vystřelil několik varovných výstřelů. Dal tak pěšákům najevo, že pokud budou ve vraždění pokračovat, spustí na ně jeho střelci palbu. Americká armáda později z vesnice evakuovala 11 civilistů a zraněné děti.
![]()
Nguyen byl mladík, který přišel při bombardování Vietnamu o obě nohy, prodával rituální bankovky, peníze určené ke spálení při obětních rituálech. Asiaté zapalují spolu s obětními penězi i vonné tyčinky, kterými vyvolávají duchy předků. Bankovky neshoří úplně. Jejich zbytky házejí cizinci do řeky či do potoka a posílají je tak na věčnost svým zesnulým... Snímek Břetislav Olšer…
Podle prvních zpráv, které vydalo velitelství amerických vojsk několik dní po incidentu, byl masakr v My- Lai úspěšnou vojenskou operací. Podle oficiální verze bylo zlikvidováno 16. března 1968 severovýchodně od města Quang Ngai 128 nepřátelských vojáků, přičemž Američané utrpěli ztráty ve výši dvou mrtvých a 10 raněných…
![]()
Calley ve Vietnamu…
Zlom přišel až rok po masakru. Bývalý střelec vrtulníku Ronald L. Ridenhour, který sloužil v 11. pěší brigádě, se o masakru dozvěděl během svého nasazení ve Vietnamu a napsal prezidentovi Nixonovi, třiceti kongresmanům a zodpovědným činitelů Pentagonu dopis, ve kterém popsal masakr v My- Lai. Většina z nich na dopis nereagovala.
Jen několik vlivných politiků se o incident začalo zajímat, především člen Sněmovny reprezentantů. Zprávu o masakru se americká veřejnost dozvěděla až na konci roku 1969, když novinář Seymour Hersh publikoval příběh veterána Rona Ridenhoura, který byl svědkem vraždění v My Lai.
Jeden z generálů prohlásil, že každá četa US Army měla ve Vietnamu své My Lai, ale jen jednoho Rona Ridenhoura, který ji zradil… Podle následného vyšetřování americké armády bylo v My- Lai zabito přibližně 347 civilistů, pozdější vyšetřování včetně údajů vietnamské strany hovoří až o 534 obětech.
Navíc pouze u tří nebo čtyř z obětí střelby a vraždění nasvědčovaly tomu, že to byli příslušníci Vietcongu. Navzdory rozkazům, ve kterých byla vesnice označena jako základna nepřítele, v ní byly nalezeny jen tři ruční zbraně. Jedinou ztrátou, kterou americké jednotky utrpěly, byl jeden zraněný voják, který se postřelil do nohy.
![]()
Vrah Calley po propuštění z vězení… Foto: Reuters…
Po 10 měsících trvajícím soudu byl 10. října 1971 poručík William Calley odsouzen za vraždu a vydání rozkazu k střelbě do civilistů na doživotí. Dva dny po nabytí pravomoci rozsudku byl ale prezidentem Richardem Nixonem omilostněn. Calley si nakonec odseděl ve vězení čtyři a půl měsíce, přičemž během této doby měl povoleny neomezené návštěvy své přítelkyně. V roce 1974 byl propuštěn a začal úspěšně podnikat. Soud ostatní obžalované včetně kapitána Mediny zbavil viny…
![]()
Vojenské muzeum v Hanoji... Snímek Břetislav Olšer
Ve své knize “Chickenhawk” - poté popsal svoji účast vojáka ve Vietnamu také pilot vrtulníku Robert Mason, který napsal (Mason použil slovo chickenhawk jako směšný oxymoron, aby popsal obavy z boje - „kuře“ a jeho přitažlivost k němu - „jestřába“): „Ti Američané, kteří se vrátili, trpí těžkými neduhy, vždyť jsme tam vypustili do ovzduší milióny litrů jedovatých defoliantů. Přes 42 000 vojáků US Army trpí poruchami zraku, téměř tři tisíce jich zcela osleplo, 4 662 vojáci US Army z Vietnamu měli amputovány obě nohy, 20 965 jich přišlo o nohu nebo ruku, další asi tři tisíce živoří do dnešních dnů v psychiatrických ústavech…”
![]()
http://www.rukojmi.cz/clanky/773-vanocni-bombardovani-vietnamu-usa-s-taktikou-doby-kamenne-nixon-jako-nepricetny-tyran![]()
Tran Thi Le Huyen, 23, na invalidním vozíku u rodinného domu v Da-nang, Vietnam v roce 2007. Její rodina kdysi bydlela nedaleko vysoce kontaminované americké letecké základny v Da-nangu. Její otec byl během války řidičem proamerické vlády Jižního Vietnamu. (Foto a popisek David Guttenfelder / AP)
Inu, před 50 lety došlo k masakru ve vietnamské vesnici My - Lai, o němž se americká veřejnost dozvěděla až na konci roku 1969, když novinář Seymour Hersh publikoval příběh veterána Rona Ridenhoura... Tak se svět dozvěděl o jednom z tisíců masakrů vojáků US Army, které Spojené státy ve jménu svobody a demokracie spáchaly...
PS: Nyní o nepoučitelnosti mocných jestřábů USA - Mnozí Američané reagovali na soud s americkými vojáky překvapivě. Pastor Michael Lord řekl shromážděným lidem v kostele: „Před dvěma tisíci lety došlo k ukřižování muže jménem Ježíš Kristus a nemyslím, že bychom potřebovali další ukřižování muže jménem Rusty Calley.“ Deska nazvaná Bojová hymna poručíka Calleyho, v níž se tento masový vrah setkává s nejvyšším velitelem na nebesích a říká mu, že jen plnil rozkazy a svou povinnost, se setkala s vřelým ohlasem.
