Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Sorosove mimovládne organizácie – rakovinový nádor

0
0
Vlado Novák
22. 3. 2018
Dnes prebieha novodobá vojna, ktorá bojuje proti národu zvnútra. Hlavnou armádou sú Sorosove mimovládne organizácie. Ich cieľom je postupne, ako rakovina vnútri organizmu, zničiť celý národ. Sú tak nebezpečné preto, lebo nikto nepredpokladá, že ich vplyv je smrtonosný. Prejaví sa to až v krízovom momente, ako to vidíme dnes na Slovensku. Sú to vlastne vedomí či nevedomí diverzanti, ktorí sú za svoju činnosť platení svojím chlebodarcom Sorosom.


Aký cieľ má Soros? Jeho hlavným cieľom je globálna vláda a následná redukcia ľudstva – holokaust. Rôzne tzv. dohody, ktoré riadia islamizáciu Európy a tiež genderovú demoralizáciu jednotlivých štátov (Istanbulský dohovor, Dublin IV), sledujú tento cieľ. Nie je náhodou, že výkonnou MOCOU pRi zavádzaní islamizácie majú byť práve mimovládne organizácie, ako to určuje dokument Dublin IV. Tento dokument dokonca stanovuje, že mimovládne organizácie nahradia v tomto ohľade rozhodovanie štátnej vlády. Podobne je to aj s juvenálkou na kradnutie detí, ktorá je tiež spojená s mimovládnymi organizáciami.

Sorosove mimovládne organizácie zabezpečujú majdanové manifestácie a vytvárajú dojem, že sú hlasom ľudu. Médiá s nimi tvoria ideologickú jednotu s cieľom štátneho prevratu. Gottwald v roku 1948 dosiahol komunistický prevrat pomocou ozbrojenej milície; Soros to robí (2018) prostredníctvom mimovládnych organizácií a médií.

Mimovládne organizácie, ktoré sa venujú internetu, zavádzajú totalitu v mediálnej oblasti. Zmapujú si zdroje objektívnych informácií, blokujú ich, rušia videá, ničia texty, ba dokonca likvidujú webové stránky.

Každý zamestnanec mimovládnej organizácie pracuje na konkrétnom úseku, či je to v kultúre, školstve, v cirkevných organizáciách... Navonok vyvíjajú tzv. dobročinnú činnosť a hlavne majú pozitívne názvy, ktorými sa maskujú.

Minister vnútra by mal na prvom mieste vyšetriť túto záškodnícku činnosť. V Rusku, v Amerike, v Izraeli... musia mimovládne organizácie podľa zákona vykazovať pred štátom, kto ich financuje. V Maďarsku sú Sorosove mimovládne organizácie zakázané zákonom. Je potrebné, aby aj na Slovensku bol tento rakovinový nádor vyoperovaný skôr, ako bude neskoro!

Odpovědi, které nám „naše“ média patrně nezprostředkují

0
0
Nikolaj V. Starikov
21. 3. 2018  OstrovJaniky
Jde o přepis odpovědí Nikolaje Viktoroviče Starikova. Podle svého uvážení jsem je tu více, tu méně krátil, podle toho, jak mně samotnému připadaly pro naše pochopení podstatné či aspoň zajímavé.
Skripal byl otráven několik kilometrů od laboratoře v Porton Down, jediné v Británii kde jsou odborníci zabývající se těmi látkami. Vtipná náhoda. Nebo ne?





Dotaz první – Jak hodnotíte výsledky prezidentských voleb?

Vítězství Putina je více než přesvědčivé. V boxerské terminologii bychom to označili jako knock-out. Dostal více než 76 procent, a mezi ním a druhým je takový odstup, že by se tam vešlo ještě několik kandidátů, pokud by za něco stáli. Ve skutečnosti se tu odehrál jakýsi paradox. Lidé hlasovali ve prospěch Putina a proč? Protože chtějí stabilitu, jistotu, předvídatelnost, protože vidí to, co se děje na Ukrajině, vidí jak se okolo Ruska stahují mraky a začíná nějaká nejistota, nátlak, obviňování, vyhrůžky, a v této situaci se lid semkne kolem toho, koho považuje za lídra, schopného tyto nástrahy odstranit a zachovat stabilitu. Na jednu stranu je tu silná touha po stabilitě a na druhé straně chtějí titíž lidé změnu. Tenhle zdánlivý paradox vyústil ve výsledky, které vidíme ve všech zpravodajských informacích.

Je tu člověk, kterému věříme a který nás k pozitivní změně přivede. Je to Vladimír Vladimírovič Putin. Lidé chtějí, aby své schopnosti, možnosti a zkušenosti využil k dalšímu rozvoji. Lidé chtějí, aby si nikdo nedovoloval mluvit s Ruskem takovým tónem, jak v poslední době slyšíme. A ten, kdo si to dovoluje, aby za takový tón nesl odpovídající následky. Nemluvím tu samozřejmě o válce, nedej bůh. Každý, kdo mluví proti USA, chápe, že to bude mít nějaké následky a totéž musí být v případě Ruska. Všichni chápou, že je tu potřeba dalších změn v ekonomice. Je potřeba zastavit ty liberální experimenty, které se u nás doposud zastavit nepodařilo. A nejen v ekonomice, ale také ve vzdělávání, medicíně atp. Je tu určitý paradox, ale je to tak. Lidé chtějí, aby se Putin stal ještě více Putinem. Aby zavedl pořádek uvnitř země a řešil problémy které se na nás hrnou zvenčí, které proti nám organizují naši geopolititčtí konkurenti.

Máme potřebu nových tváří v politice. V právě minulé volbě tu některé tváře nové byly. Ale ne v politickém slova smyslu. Nikdo nepřišel s novou idejí.

Dotaz druhý – Můžeme očekávat změny ve vládě?


Bývá to tak, že když jeden prezident končí a druhý nastupuje, mění se jeho spolupracovníci. V tomto případě končí a nastupuje tentýž člověk. Zdálo by se, že se vláda nijak výrazně nezmění. Nicméně samotný Putin byl příjemně překvapen, kolik procent hlasů ve volbách dostal. A myslím si, že dost možná upraví své původní předpoklady, s kým dále spolupracovat. Nechci dělat nějaké předpovědi, jsem ve straně, která nikdy neskrývala, že je v opozici k vládě Medveděva, proto bychom chtěli vidět v postavení premiéra někoho jiného. A velmi doufáme, že se splní očekávání těch lidí, kteří chtějí vidět Putina ještě putinovštějšího, chtějí vidět změny ve vnitřní i vnější politice, jejich upevnění (v pozitivním smyslu) a doufáme, že tyto změny uvidíme už u sestavení nové vlády.

Dotaz třetí – Putin zvítězil na celé čáře a naši liberálové se už nechali slyšet, že v demokratickém uspořádání se něco takového nemůže stát.


No – to je ve skutečnosti blbost. Pojďme si to rezebrat. Říkají, že v demokratické společnosti nemůže kandidát vyhrát se 76%. A proč? Mají snad být volby nějak režírované? Pokud je tu politik úplně jiné v politickém smyslu váhové kategorie, požívá úcty, má větší zkušenosti a lidé ho mají rádi – a druhé ne, a taková situace u nás nastala, co má Putin dělat? Má vytvořit uměle své konkurenty? Nebo se mají hlasy pro něj odepisovat a dávat jinému? V čem je smysl demokracie, kterou nás tak učí milovat naši západní parteři? Jsou tu kandidáti, jsou tu voliči a mezi nimi by něměly být žádné překážky. Kandidáti řekli své volební řeči a představy a národ šel a hlasoval. A Západ? Při jakémkoliv výsledku by vedl proti nám řeči. Nízká účast – lidé hlasovali nohama a neúčastnili se voleb, aby nepodpořili toho či onoho. Vysoká účast – hnali k volbám lidi holemi a psy, usmívajícími se děvčaty, perníkama a zmrzlinou je tam nahnali. Vysoké procento – je příliš vysoké, protože ostatní kandidáti neměli takové příležitosti jako on. Nízké procento – ahá, nepodporují ho – – tak tedy v demokracii není žádoucí ani dobrý ani špatný výsledek. Tvrdíte, že v demokratické společnosti kandidát nemůže nabrat více než 70%. Řekněte to Rooseveltovi nebo De Gaullovi. Pokud je silný a charizmatický lídr, prostě VYHRÁVÁ.

Spíše se zamysleme, jaké se v tom skrývá nebezpečí? V naší zemi je jeden politik jehož populárnost se nedá s nikým jiným srovnat. Konečnou známku Putinovi dají až dějiny. To bude úkol pro historii. Ale už teď si můžeme načrtnout, co by bylo do budoucna dobré. Je tu jeden člověk, kterému národ věří. Přičemž mu věří lidé různých názorů. Hlasovala pro něj část komunistů, také část liberálů a elektorát jako celek jej podpořil. Je dobře, když je takový lídr. A bylo by dobře, kdyby PO takovém lídrovi přišel stejně dobrý. Jenže, třebaže bude ještě o něco populárnější, s ještě o něco větší autoritou, v tom se zároveň skrývá složitost situace, která u nás nastala. Pokud je silný lídr, je to dobře. Jenže kdyby měl po silném lídrovi přijít slabý, to je velké nebezpečí. Podívejme se na to, co dělá Západ. Neustále se vměšuje, vyzvedává nějaké deformace, finančně podporuje pozice toho, kdo by se jim líbil. Západ chápe, že jediná jejich naděje na slabé Rusko je slabý lídr. Je to stejné jako se Sovětským svazem. Vojensky nás porazit nemůže. Ale jestli ku vládě přijde člověk bez ocenění, nechápající, bez nadhledu, tehdy vyhrají. Vždyť co udělala ta „elita“ gorbačovské a jelcinovské éry?

Gorbačov nechápal hodnoty státu, který vedl. Ve světě unikátní země. Stvořená ohromným úsilím předků, s velkými ztrátami všeho, co se jen ztratit dá. Počínaje lidskými životy a konče u ztrát materiálních zdrojů. Země, jež porazila nejstrašnější válečnou mašinérii v lidské historii a vybudovala unikátní ekonomiku, jakou nikdo jiný vybudovat nedokázal. Říkali nám, že se v ní měli dobře aparátčíci. Když se ohlédneme zpátky, vidíme, jak skromně vlastně žili ve srovnání s dneškem. Toho všeho si Gorbačov nevážil. Nevážil si přátelských států okolo, které byly vybudovány a zaplaceny krví našich vojáků. Kdyby si jen na sekundu připustil kladný vztah k miliónům, stovkám tisíc našich padlých, pak by byli pro něj jako rodní bratři. Tady leží můj děd, tady bojoval můj otec – jak by mohl rozpustit Varšavskou smlouvu? Vyloučeno! Nedal by Západu tuto zónu vlivu. A co víc – dal ji, ale nic jsme za ni nedostali. Naprosto nic. Naopak se stav zvrtnul k téže studené válce. Ta válka skutečná, horká, občanská už je v Doněcku (!) jako by se jednalo o nějaké Somálsko. Nic se nezměnilo. A nic se také ani změnit nemohlo. Gorbačov si nevážil toho, co je, neznal to a nechápal, že mezinárodní politika je velmi tvrdé soupeření a prosazování svých zájmů. Bez ohledu na to, jak se nazýváš. Buďsi rudým, bílým nebo třeba zeleným. V tom není žádný rozdíl. Budeš carem – korunu ztratíš, stejně budou vyprávět, že někoho tam otrávili v Londýně. A zapomíná se, že už tam žili dvě desetiletí, nic se nemění. A tak když přijde k vládě takový neználek, necenivší si hodnot, nechápající naši ruskou civilizaci – takového bude Západ hledat. Vsadí na slabého, neznalého, nedej bůh zrádcovského lídra. Toť vše. Proč pořád sankce a další sankce, nátlaky? Protože počítají chytře s „alternativou“. Touží po takovém Gorbačovovi. A tehdy přišel. Myslel si, že je chytřejší než všichni před ním. Všichni byli hloupí, Stalin, Brežněv, Chruščov, všichni, všichni hloupí. Jenom on je skvělý. Jenom ON se dokáže domluvit se Západem a přijde Zlatý věk lidstva. Nebude už více soupeření. Děti ve školách se už nebudou učit nasazovat plynové masky. Nebudou ani ty strašné plakáty, co visely v sovětských i amerických školách, jak se zachovat při jaderném napadení, to vše nebude. JÁ se se Západem domluvím, myslel si Gorbačov, jenže Západ se nechystal s Gorbačovem domluvit. Viděli, že je to hlupáček, naivní nebo snad získaný, ani to vyloučit nelze – a my ho budeme drbat za ouškama, dáme mu Nobelovu cenu, vy jste jako nikdo druhý, výjimečný, všechno bude dobré, nu, Michaile Sergejeviči, srdéčko naše rodné, my tady na Západě máme demokracii, svobodu. Ano, máme jaderné rakety, vojska, pershingy, základny, ale to jen proto, že se vás bojíme. Vy máte takové agresívní ideje, vzdejte se jich, a my všechny naše peníze utratíme na dětské školky a školy, omezíme výzbroj, prostě světlá budoucnost. A na to jej utáhli. Začíná se změnami, které nevyhnutelně spějí k rozpadu státu. Takové změny je totiž možno udělat jen když se nepouštějí otěže vlády, podobně jako to dělají v Číně. A musí se postupovat pomalu, velmi, velmi, velmi malými krůčky.

Zničil stát za neuvěřitelných šest let. To ani Hitler nedokázal, co Gorbačov za šest let. A proč? Chtěl ho zničit. Necenil si jej. A přesně takového Gorbačova budou hledat a vychovávat. Proto je před námi opět dost zajímavý úkol. Putinova odpovědnost, s volebním výsledkem 76%, je najít nového politika, raději několik, kteří budou dále vést zemi jeho kursem. Předat jim zkušenosti. Pochopit, zda jejich morální kvality odpovídají úkolu. Volby se také dělají proto, aby se objevili noví lidé. Ano, jednou člověk také snad prohraje. Ale je třeba si ho vážit, má potenciál. Váží si našeho státu. Podívejte se na USA. Tam nikdo neříká: „pojďme, vystoupíme z NATO, budeme se přátelit s Ruskem.“ Ne. Všichni jsou proti Rusku a proti Číně. Ale v maličkostech se spolu hádají.

Zatím je u nás jen jeden člověk, který věci zvládá a více nikdo vidět není. Kolem Putina jsou samozřejmě různí lidé. Liberálové, jako Medveděv, vlastenci, talentovaní úředníci, různí. Jasný Putinův úkol v toto prezidentské období je najít takové, takového, kdo by jeho prapor zvedl a nesl dále. Národ má k němu takový stupeň důvěry, že pokud řekne, já Putin, si myslím … já Putin jej mám za způsobilého … fakticky jej národ pověřil, ať najde následníka, kterému budou moct lidé důvěřovat. To je prostě nekonečný boj.

Otázka čtvrtá – Západem otřásá aféra Skripala, který byl otráven údajně Ruskem. Co vy na to?

O tom se dá povídat dlouho. Začneme od toho hlavního. Podívejte, v Londýně, na území Velké Británie, došlo k pokusu o vraždu dvou ruských občanů. Jak jsem pochopil, také přeběhlík Skripal má ruské občanství, jeho dcera má ruské občanství – tady se nabízí otázka, neměli by být zrádci ruského občanství zbaveni? Podle naší současné ústavy nikdo nemůže být občanství zbaven. Ten člověk pracoval pro britskou rozvědku, zavřeli ho a později, za několik let vyměnili za naše rozvědčíky. A otázku občanství nelze řešit? Cítíte tu absurditu?

Ale vraťme se k tématu. Dva ruské občany se pokusili v Londýně otrávit. Otázka – jak to bylo provedeno? To doposud nechápeme. Říkají nám, čichli si ke kytici. Děvče tu látku přivezlo v kufru. Ale to není obyčejný jed. Je to bojová otravná látka! To znamená, že by museli umřít úplně všichni okolo. Jednou řeknou, že mu dal někdo látku do klimatické soustavy v autě, jindy, že to bylo v kavárně. Fakta jsou údajně taková: Skripal, jeho dcera a policista, který k nim přišel, se nacházejí v kritickém stavu. Jak byl útok veden, nikdo nevíme. Takže: oběti jsou ruští občané, co se stalo není jasné, policie nemá žádné podezřelé, ale viníci už jsou známí!

Zamyslete se: CO se stalo – nevíme, KDO to provedl – nevíme, ale VINÍKY známe!

To je už prostě až za hranicí dobra a zla. Slyšíme nejrůznější verze. Myslím, že i v Anglii, s jejím Scotland Yardem a Sherlockem Holmesem, a tím vším, mají nějaké vzdělání. A to ještě mají o tom všelijaké filmy. Jaká je tu logika ve vyšetřování? Jestli jsem nevyšetřoval, nemám podezřelé, jestli nechápu, jak k tomu došlo, jak mohu prohlásit, že znám viníky? To znamená – máme situaci a chceme dojít k určitým předem daným závěrům. Tudíž máme otrávené, a Angličané potřebují obvinit Rusko. A vše ostatní je prostě tečkovaná čára, co vede z bodu A do bodu B. Říkají nám – a co když je to nějaká třetí síla, Ukrajina například. Chtěla rozhádat Rusko s Velkou Británií. Jenže nás nikdo rozhádávat nemusí. Anglie se vůči nám staví nepřátelsky už od věků. Ti lidé neznají historii?

A teď dále. Přicházejí britští policisté, jejichž kolega je v kómatu, a začínají vyšetřovat. Už ale mají předem daný scénář. Je to novičok, není to novičok? Nikdo neví. To všechno víme jen z novin. Rusko chemické zbraně zničilo. Odkud Angličané vědí, že je to novičok? Kdo jim to řekl? Znají složení? Vědí, jak dát látku dohromady? Kdyby nevěděli, jak se to vše vyrábí, nemohli by přece dělat halasná oznámení. Odkud na to přišli, že je za tím Rusko? Sám fakt rychlého závěru britských novin a britských politiků svědčí o tom, že výsledek vyšetřování už měli naplánovaný, a to znamená, že tu žádná třetí síla není. Oni sami za tím stojí. Sami je otrávili a sami udělali rychlý závěr. A ještě je dlužno podotknout, že jde o bojovou otravnou látku, a nikdo, sláva bohu nezemřel! Hm, to už je co říct! Jestli to je bojová otravná látka, dávno ti lidé musí být MRTVÍ.

Je to podivné ze všech stran. Připomenu vám Litviněnka před několika lety. To je totéž. Tehdy říkali, že byl otráven poloniem. Polonium je radioaktivní. Nejdříve říkali, že to někdo nasypal do kavárny. Jenže to by museli onemocnět nejen ti, co byli v kavárně, ale ještě další lidé přinejmenším ze dvou městských čtvrtí okolo. Ta část Londýna by musela projít neodkladnou dezaktivací. Dále, k člověku, který by byl postižen poloniem, nemůžete přistoupit bez ochranných protiradiačních obleků. Říkají, že tam byla radioaktivní látka a chovají se tak, jako by tam žádná nebyla. Jaký je z toho závěr? Roztroubili, že se jedná o polonium, dokázat to nemohou, je to tajné. Neodtajnili nic. Ani v případě Běrezovského ani u Litviněnka. Proč? Protože nelze nic dokázat. Připomenu ještě zajímavou epizodu, aby neupadla do zapomnění. Tehdy, když začala aféra s poloniem, hledali můstek k Rusku. Dnes je tím můstkem novičok. Je tu jakýsi plyn, vyráběl se v Sovětském svazu, to znamená, udělali to Rusové. S poloniem také. Máme polonium, a my, britští vyšetřovatelé, hledáme s dozimetrem stopu. Ale aby nám dozimetr fungoval, musíme někde tu stopu umístit. Skupina ze Scotland Yardu tehdy nasedla do letadla a letěla do Ruska, aby hledala v letadle společnosti British Airway, který tehdy stálo v Moskvě. Tím Litviněnko letěl a tam mohl být údajně zasažen. Naši pochopili o co jde, že ti chlápci kýžené polonium dovezou a poskvrní jím křeslo, kde seděl. Přišli do toho letadla a prozkoumali ho. A světe div se – žádné polonium nenašli. Co bylo dále? Skupina těch vyšetřovatelů přiletěla, když jim oznámili, že Rusové už stihli letadlo prohledat a nic nenašli, tak sedli na zpáteční letadlo a už je to původní nezajímalo! Tak odkud se to „polonium“ vzalo? Nějak se „zhmotnilo“ v Londýně ve vzduchu.

Dnes jde o totéž. Je to zjevná provokace britské strany, aby se stále Rusko démonizovalo a démonizoval se Putin osobně. Ovšem situace u voleb se obrátila proti nim. Národ ukázal, že chápe, o co běží a semknul se kolem svého lídra.

Vynechávám otázku o Ústavním shromáždění. 

Otázka poslední – V Moskvě vystavili památní desku Borisa Němcova. Jaký je váš názor na věc?

Velmi odmítavý. Památníky slouží k tomu, abychom si připomínali lidi, kteří pro vlast něco udělali. Slouží k formování světového názoru. K chápání cenností a hodnot. Tak je tu např. Památník Jurije Dlouhorukého – knížete, který založil Moskvu. Petr První – založil Ruské impérium, zvítězil nad Švédy. Kutuzov – porazil Francouze. Stalinův památník – stojí proto, že Stalin zvítězil ve Velké vlastenecké válce a osobně se zasloužil o rozvoj industriáního základu naší země. Gagarin – první kosmonaut. Otázka – a památní deska Němcova je za co? Vždyť deska je takový mini památník. A co Němcov udělal pro Rusko? Němcova považují za důležitého pro naše dějiny ti, kdo ve volbách představovali těch 3,5%. Ostatní, 96,5% se k němu staví zamítavě. Pokud vystavujete desku těm, kdo způsobili státu škodu, zaséváte do myslí mladých lidí zmatek. Mládež pak nechápe, co je dobro a co zlo; pokud vystavíte desku toho, kdo zemi škodil, kdo působil v zájmu jiného státu, jehož jménem nazvali v USA náměstí … ještě tak můžeme pochopit desku pro akademika Sacharova. Je to vynálezce vodíkové bomby. Mají ho rádi i v USA, i když chtěl umístit bombu na jejich pobřeží. A co udělal Němcov? – Miloval ženy a ženy milovaly jeho. Zapamatování hodné. Ať o tom napíše někdo knihu, pokud je to pro něj zajímavé. A z pohledu něčeho užitečného pro stát – co udělal? Odpověď – NIC DOBRÉHO. Zakládal protistátní organizace, vyzýval k sankcím proti Rusku. Jak můžete takovému člověku vystavit desku? Je sice menší než Jelcinovo centrum, ale sleduje stejný cíl – zavést chaos do hlav mladé generace. Podívejte se na dnešní Ukrajinu. Co se děje s památníky s Leninem. Nemusí se ti Lenin líbit, ale patří k historii země. Ať stojí. Není důvod je bořit. A další památníky maršálů apod. Oni je boří a na jejich místo staví památníky Banderovi, Mazepovi a Petljurovi. Tenhle způsob ale patří k Ukrajině, a ne k nám. Proto desku pro Němcova považuji za velkou chybu.
 
 
 - - -
 
K rozhovoru se Starikovem se na serveru Ostrov Jakinky rozpoutala zajímavá diskuze, z které vybíráme:
 

21.3.2018 - 7.26  Jiří Kalvach
Nacionalistický výlev bez zábran, nepochopení dějin, neuznání práva národů na sebeurčení, dominace Rusů a Ruska. Překroucení faktů a hrubě tendenční článek. Mohu to pouze odmítnout jako velmi účelně napsaný blábol, který podruhé už nikdy číst nebudu, protože se mi bouří krev nad užitečným idiotem, kterých jsou politické dějiny Ruska plné. Kdo je Starikov? Dobře placený dezinformátor, který ví, co dělá a to je nebezpečné, i když v námitkách proti výkladu otrav Litviněnka a Skripala má logické argumenty, které nebyly vyvráceny. Ale to je málo na to, abych jeho celkové názory bral jako objektivní. Jasně bezhlavým adorováním Putina se zcela znemožnil, a navíc drzým chválením neexistujících zásluh zločinců obřího formátu Lenina a Stalina ukázal své hluboké neznalosti dějin dělnického vzdoru z přelomu 18. a 19. století a společenských zrádců v řadách tehdejší intelektuální elity Anglie a Ameriky. Trpí syndromem absence velkého vůdce, báťušky cara, proto si do té pozice Putina transformoval. To je nemoc velké části Rusů, protože jistá část z nich nechce v principu demokracii, ale diktát. Tak ho mají a zdá, že si v tom libují. Jako kdybych v dáli viděl nejasné stíny systému v severní Koreji? Stačí lidem vymývat mozek, aby z nich byly dobře kontrolované loutky? Kdo četl knihu DŮM O TISÍCI PATRECH od Jana Weisse, tak vidí tu paralelu ruského i severokorejského systému s něčím hrůzným špatně definovatelným. Dovolím si připomenout některé podobnosti ve vzývání Alláha v říši islámu. Vždy má pravdu a řešení jen ten jeden nějakým imaginárním systémem vyvolený. Fašizující dělení lidí na dobré a špatné podle stupidního nepochopitelného klíče, jak předvedla včera na krátkém videu jedna členka strany Piráti v Česku. Víte, s čím začínal Hitler ve 40. letech 20. století? Škatulkováním a nálepkováním lidí na správné a nesprávné. A výsledek přišel posléze. Tak vida, kam jsem od nějakého mizerného hrubě nacionalistického komentátora Starikova došel! Že by se začal formovat nový Hitler? Je k tomu daleko? Obávám se, že není. Starikov ukázal, jak by to bylo docela snadné.

21.3.2018 - 8.14  grasyk
A kromě vašich – momentálně docela hloupoučkých emocionálních výlevů – nějaké faktické vyvrácení logického uvažování pan Starikova byste měl? A co se toho „neuznání práva národů na sebeurčení týká“ – byli to snad Rusové, co neuznali referendum na Malvínách – Falklandách? A Krym? V němž málokdo stál o to, být pod zfašizovanou vládou Ukrajiny? (Plus současný volební výsledek V.V.P. na Krymu!)


21.3.2018 - 10.16  Ondřej
argumenty jsou, akorát grasyku stále čekám na nějaké argumenty od vás, když reagujete na druhé, které se s vámi chtějí bvait nad konkrétními fakt a čísly, pak reagujete vždy jen ad hominem.

Takže pusťme se do toho, do argumentace nad zdroji a fakty. Snad vám právě taková fakta a zdroje těchto fakt nebudou proti srsti.

Takže v Rusku má mj. prezident téměř neomezenou moc. Několik předepsaných pravomocí činí prezidenta vyšší pozicí vůči zákonodárci. To nikde jinde neexistuje, tedy v žádné demokratické zemi, Ani v USA, kde má též prezident silné pravomoci je omezována jeho zákonodárná praviomoc Senátem resp. Sněmovnou, President v Rusku má rozsáhlou pravomoc vydávat vyhlášky a směrnice, které mají právní sílu bez soudního přezkumu, ačkoli ústava konstatuje, že nesmí porušovat tento dokument nebo jiné zákony. Toto opět nikde jinde neexistuje, v USA okamžitě některé soudy zablkovaly směrnice vydané Trumpem proti omezení vstupu na jejich území pro „sedm vyjmenovaných muslimských zemí“. Putin si může vydat jakokoli a nikdo ani soud, nemá právo jej v tomto korigovat, dokud nikdo nepodá žalobu k soudu Ústavnímu.

Za určitých podmínek může prezident rozpustit Státní dumu, dolní komoru parlamentu, Federální shromáždění. Prezident má výsadu plánovat referenda (předtím vyhrazená pro parlament), předkládat zákony Státní dumy a vydávat federální zákony.

Budeme-li opět brát v potaz jak Rusko reaguje na výroky mezinárodních soudních tribunálů, uděláme si obrázek, jak vážně bere v potaz liberalismus, který se samozřejmě odráží ve stanovených metrikách zákonných norem – které vycházejí z klasické mantry liberalismus – volnost, rovnost, pospolitost – které Rusko neuznává má je za úpadkové, slabošské které samy o sobě jsou anarchisticky rozvratnické. Ano, my jsme společnosti, která ve svém konstitualismu má zakódován institut lidských práv, který dává téměř výlučná práva individuu, lidské jedinečné bytosti a jakoukoli instituci resp. její jednání – těmto právům individua – podřizuje. Individuum má tedy jako základní právo „stát rozvracet“ resp. tu moc, která je tomu či onomu jedinci nesympatická, a to slovem, písmem, volností pohybu a shromažďování, práva zakládat občanské spolky a nevládní neziskové organizace a vest politický život mimo politické strany a oficiální stranické instituce.

V Rusku je to přesně naopak – individuum nic neznamená, lidská práva existují jen formálně, nikdo je ani nechce respektovat – práva tam mají neživotné a právně irelevantní instituce, jako je stát, národ nebo kultura. Vše toto právě liberální přechod na individuální občanská a lidská práva, která mají absolutní právní nadřazenost nad jakoukoli jinou entitou, prakticky anuloval jakékoli mocenské ambivalence státu a státní moci vůči právům jednotlivce a hlavně vůči vyžadování, aby se občan ztotožnil s vůlí většiny. Demokracie resp. právo každého jednotlivce NERESPEKTOVAT JAKOUKOLI STÁTNÍ POLITIKU ČI IDEOLOGIE, odporuje-li jeho osobním preferencím, hodnotám, či jeho životní styl by měla jakkoli omezovat nějaká povinnost která je halena do sousloví – „státního zájmu“. Signatářský stát si tedy nikde na světě kde existuje respekt k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a tím pádem by jakýkoli signatářský stát vůbec nesměl mít ústavní podoby Ruska, aby tím tuto Úmluvu sám o sobě neporušoval. Tedy že nesmí nadřazovat jakákoli práva státu či nějaké podobě státní moc omezující základní lidská práva a občanské svobody majíce na zřeteli Všeobecnou deklaraci lidských práv vyhlášenou Valným shromážděním Organizace spojených národů 10. prosince 1948. Stát nesmí posílením benefitů obecné bezpečnosti ani sociálních benefitů pro konkrétní skupiny, vyžadovat zmenšení těchto základních práv daných Všeobecnou deklarací. To samé platí o nadřazenosti národní kultury a víry nad jiné, které by snad urážely svobodný projev jednotlivce – třeba v umění. Jak bylo nesčetněkrát porušeno v Rusku tím, že byl zakázán film, opera nebo divadelní představení.

Toto je vlastně ústavně-právně základ ve skutečné právně definované demokracii, moc státu a jeho reprezentanta, je omezena právě touto omezena touto VŠEOBECNOU DEKLARACÍ OSN natolik aby státní moc odpovídala pouze výkonu politických programů, které mají konkrétní podobu v programovém prohlášení. Dělba moci pak neumožňuje v zásadě prosadit ani ten beze zbytku, protože jiné politické rozložení v další komoře, NEMUSÍ vládu resp. její početní zastoupení ve sněmovně vůbec respektovat, protože Senát . Když stát nemá rozložení moci které je vybalancováno více mocenskými složkami jako třeba u nás, ale je absolutismem jednoho muže-vůdce – nemá s demokratickým, pojetím respektující onu Úmluvu a následně Všeobecnou deklaraci OSN (neplést, není to totéž) uspořádání státu nic společného.

Zdroje

1) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Řím, 4.XI.1950.
2) Legislative process in Russia. Valery Zorkin The court’s first chairman when it was formed in 1991.
3) Universal Declaration of Human Rights, UN, 1948
4) Gil-Robles, Alvaro. „Report by High Commissioner for Human Rights, on his visits to the Russian Federation“. Council of Europe. Retrieved 2007-12-27.

Doufám, grasyku, že oceníte tento i když jistě ne úplný, ale celkem dosti obsažitý příspěvek k věci a případně i od vás dostanu nějakou „kontrazásobu“ fakt a dat, která by ratifkovala váš případný opačný názor na způsob demokracie v Rusku, mezi které patří osoba prezidenta a i způsob jeho volby především tak jako jsem vám jej předložil teď já.

Díky 


21.3.2018 - 10.31 grasyk
Opět jste předvedl svou typickou rétoriku. Jak se to vztahuje k logickým vývodům pana Starikova o napadení Skripala a Litviněnka? Jak to souvisí s hledáním nového člověka v čele ruského státu? Jak to souvisí s otázkou, zda je či není správné vystavit Němcovovi pamětní desku? Jak to souvisí s faktickým „rozpuštěním“ Sovětského svazu Gorbačovem – čímž si Rusko, jak se zpětně ukazuje – nepomohlo vůbec nijak? Stále na něj útočí a vymýšlejí nové a staronové důvody. Nejen vymýšlejí, přímo je organizují. Vidí to všichni, kdo vidět chtějí. Takže si sedněte a za domácí úkol zpracujte svou typickou odpověď, která bude co možná nejvíce odvracet pozornost od daných námětů a překrucovat fakta, anebo je vykládat „po ondřejovsku“.

 
 
21.3.2018 - 12.00 Ondřej
já nevidím od pana Starikova na tom co říká, jediný důkaz, který by předkládal. Vy snad ano?

Takže jsou to jen jeho spekulace, pomluvy, klepy, tajná přání – říkejme tomu jak chceme. Ale moje reakce byla na zcela konkrétní odstavec.

a to na …

„Vítězství Putina je více než přesvědčivé. V boxerské terminologii bychom to označili jako knock-out. Dostal více než 76 procent, a mezi ním a druhým je takový odstup, že by se tam vešlo ještě několik kandidátů, pokud by za něco stáli. Ve skutečnosti se tu odehrál jakýsi paradox. Lidé hlasovali ve prospěch Putina a proč? Protože chtějí stabilitu, jistotu, předvídatelnost, protože vidí to, co se děje na Ukrajině, vidí jak se okolo Ruska stahují mraky a začíná nějaká nejistota, nátlak, obviňování, vyhrůžky, a v této situaci se lid semkne kolem toho, koho považuje za lídra, schopného tyto nástrahy odstranit a zachovat stabilitu. Na jednu stranu je tu silná touha po stabilitě a na druhé straně chtějí titíž lidé změnu. Tenhle zdánlivý paradox vyústil ve výsledky, které vidíme ve všech zpravodajských informacích.

Je tu člověk, kterému věříme a který nás k pozitivní změně přivede. Je to Vladimír Vladimírovič Putin. Lidé chtějí, aby své schopnosti, možnosti a zkušenosti využil k dalšímu rozvoji. Lidé chtějí, aby si nikdo nedovoloval mluvit s Ruskem takovým tónem, jak v poslední době slyšíme.“

Legitimita jejich voleb a jejich systému je pak stejná, jako třeba u tureckého prezidenta nebo u voleb, jako byly naposledy v Sýrii, kdy byl „demokraticky zvolen“ pan Asad. Navrhl se sám a protikandidát nebyl připuštěn.

No a když se podíváme na „argumenty“ pana Starikova, cituji ještě jednou: „Protože chtějí stabilitu, jistotu, předvídatelnost, protože vidí to, co se děje na Ukrajině, vidí jak se okolo Ruska stahují mraky a začíná nějaká nejistota, nátlak, obviňování, vyhrůžky, a v této situaci se lid semkne kolem toho, koho považuje za lídra, ….“

To samé se stalo ve volbách, které měly podobnou demokratickou pečeť, jako mají volby v Rusku….Volby v Německu v r. 1933, kdy Adolf Hitler kalkuloval se stejnými pohnutkami lidí, kteří prožili světovou hospodářskou krizi a vládu, která musela plnit velmi tvrdé Versailleské podmínky válečných reparací a omezení vlastní svrchovanosti, včetně omezení zisku a možnosti být zaměstnán ve vojenském průmyslu, které, kdybychom pominuly zbraně samotné, tak jen samotná hodnota HDP a cena výrobků pro vnitřní trh, tak díky možnosti tyto tento průmysl mít, by pomohly překonat západem nadekretované povinnosti reparací. Takto ten pán vlastně řekl to samé co dnes říká pan Putin. A měl v té době pravdu, nebo neměl?. Nabídl lidem perspektivu nebo nenabídl, když říkal, že obnoví státní svrchovanost a zajistí lidem práci ( o rasových zákonech či nějaké persekuci nekonformních vrstev obyvatel nebylo v těchto volbách zatím žádné řeči)? Měl k tomu instrument voleb, který byť měl nedostatky byl v roce 1933 pořád min. stejně demokratický jako dnešní ruské volby? Distancoval se Hitler od chyb císaře Viléma tím, že odmítl jeho carský absolutismus, zatímco on se zašťiťoval demokratickou vůlí národa, ano nebo ne?

Jestli na vše lze odpovědět ANO, co je tedy na tom všem co se stalo na počátku špatného, když má rysy demokracie založené na podpoře lidu a jeho vroucných přáních? Co je tedy špatného na těch, co mají možnost mít takovou moc jako lidé co si říkají „vůdci“? Je jeden vůdce dobrý a druhý špatný? Jistě se to tak mnoha lidem bude zdát. Ale rozdíl je v něčem jiném. V principu demokracie liberální a demokracie formální, Takže principiálně nejde o lidi – ale o SYSTÉM. Když je správně nastavený systém, jakékoli nedemokratické tendence ať by byly reprezentovány kýmkoli – VYELIMINUJE.

Absence prvků takové formy ústavnosti, která respektuje participativní formy občanské demokracie a nikoli toliko jen té „vůdcovské“ a vyžadování té participativní jako nepřekročitelného základu demokracie – by nikdy vítězství člověka jako je Hitler neumožnila. A dlužno podotknout že ani Putina nebo kohoholi jiného, kdo by měl takto silnou moc, aby ji mohl zcela legálně zneužívat (jistě poněkud sémantický pleonasmus – ale možnost zneužití, které je legální – vlastně se pro právní pozitivisty mění na „bohulibé využití“ ) je pořád z principu nelegitimní – a to zase na základě výše uvedených principů demokracie lidských práv v oněch dvou mezinárodních dokumentech, které podepsalo i Rusko a doposud svůj podpis nestáhlo.

Jestliže převáží v lidech kolektivní identita a vyprázdní význam a respekt k individuálním právům a přestane tak požadovat právního princip distributivní spravedlnosti, tak jak jej německý právní teoretik Rüthers ve své knize Rechtstheorie, mění se systém na kolektivně sdílenou tyranii většiny. Tyranie většiny pracuje s toliko jediným principem demokracie, že vládne většina. To je ale samo o sobě nedostatečné, protože většina může vládnout krutě, nehumánně a autokraticky. Je to jen více legitimní než kdyby vládla menšina, ovšem na způsobech vládnutí to samo o sobě nic nezmění. Stejně jako když popravoval feudál Ludvík XVI. a pak „demokrat“ Maximilien Robespierre. Na rozdíl od Ludvíka byl zvolen a měl na svoji straně většinu. A tu bude mit i ruský prezident. Ať jím bude kdokoli.


21.3.2018 - 14.16 grasyk
Pokud jste si neráčil všimnout, Starikov není v pozici toho, kdo má uvádět důkazy. On je pouze požaduje od těch, kteří naprosto nesmyslně, vypočítavě a provokativně obviňují.
Taky jste ve svém slohovém cvičení „pozapomněl“ na důvody, pro které Německo po 1. sv. válce platilo reparace. Bylo to proto, že agresívně rozpoutalo válku proti ostatním, míněno převážně Francii. A to je jen jeden PODSTATNÝ ROZDÍL. Pokud tak usilovně hledáte novodobého Hitlera, poohlédněte se tam, kde bez problému a bez souhlasu OSN rozpoutávají libovolně válečnou agresi – tu proti Íráku (tehdy, pravda mnozí souhlasili, protože Colin Powell ukazoval v OSN tu jeho proslulou ampulku s důkazem, že Husain má ZHN), tu proti Libyi, tu proti Sýrii. Nemluvě o mnoha dalších bojůvkách po celém světě. Proč nehledáte „Hitlera“ tam? Tam, kde je zřejmé, že už působí? A jako obyčejně se mnohomluvností snažíte zastřít nedostatek logických úvah. Ještě to podle svého zvyku zpestřete tím, že budete odpovídat na něco, na co se vás nikdo neptal, budete uvádět spoustu tlachů, které nesouvisí s námětem a budete označovat za lháře všechny, co s vámi nesouhlasí. Tak honem, už se těším.


21.3.2018 - 14.40 Ondřej
Hitler, jak jsem řekl, lidsky a ideově může vzniknout kdekoli, ale je důležité vědět že k moci se může dostat jen tam, kde jsou silné deficity demokracie, ať se ten stát jmenuje SSSR nebo Rusko, Írán nebo třeba Eritrea. Jistě, proč bychom měli hledat Hitlera zrovna tam, když se lze poohlédnout jinde, kde je hodně málo pravděpodobné, že se u moci udrží (tak dlouho) jako ti vůdci, co se drží u moci v Rusku, Číně, či KLDR protože o zemi a jejím nastavení demokracie přinejmenším mluví to, kdo tam vládne posledních 20 – 30 let a jak je možné, když se jedná pořád o jednoho člověka, že je produktem „demokracie“ když jinde to nejde ani na celé 4 roky, tedy jedno celé volební období??

Takže díky za pokec, ale nějaká ta „kontrafakta“ o tom jak funguje demokracie a volby coby její nedílná součást právě v diskutovaném Rusku a další fakta na související téma toho, jak funguje moc v Rusku, jsem se od vás nedověděl nic, škoda, třeba příště:-) Ale jestli jsem to špatně pochopil a tématem byly USA a Írák, pak se omlouvám, že jsem to špatně pochopil a zkazil jsem ostatním diskusi o Starikovovi rozborem ústavně-právních konotací mocenské pozice prezidenta, který byl teď právě v Rusku zvolen

Ale stejně děkuji za diskusní okénko. 


21.3.2018 - 23.15 Kamil Mudra
Ondřeji, vy byste si v tom hledání Hitlera výborně rozuměl s Johnsonem. Učíte se od něj a nebo mu píšete projevy? No, ať tak či onak, nepochybně jste oba pod taktovkou stejného dirigenta. Ať už si to uvědomujete nebo ne.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/466902-johnson-obvinil-rusko-ze-vyuzije-fotbalovy-sampionat-jako-hitler-olympiadu.html

 
21.3.2018 - 13.10 tresen
Gorbačov nezavelel „Svaze, rozpustit! Teď!“.
Některé příčiny rozpadu tkví už v samotném vzniku.
Ale máte pravdu, že to s textem, který jste přeložil, nesouvisí. Tam je leda položena otázka, jestli si Gorbačov uvědomoval hodnoty, které sovětské impérium představovalo.
A to je otázka podnětná, protože vzbuzuje jinou otázku: jaké hodnoty to byly. A jestli byly sdílené po celou dobu existence sovětské říše všemi národy, nebo jestli tato nebyla některými z nich pociťována jako svého druhu žalář.


21.3.2018 - 13.28 vittta
Jako žalář to nepochybně mnozí pociťovali.
Co by za něj dneska dali!
To je dvouřádková úvaha o hodnotách, kdybyste to nepochopila. 


21.3.2018 - 13.29 grasyk
Vy si umíte dobře naběhnout. Ale protože jsem už dávněji pochopil, že toto vše je u vás otázka vaší havlistické víry, nebudu se ani pokoušet vám ty klapky z očí sundávat. Hlavně, že jste s nimi spokojená a šťastná. Co jiného si více přát? :-)

21.3.2018 - 15.55 MaB
Před časem jsme s Rusy v Kortchmě, kam občas zajdeme na ruské speciality, na toto téma diskutovali.
Zatímco obyvatelé Západu viděli 90. leta jako triumfální pochod Ruska k demokracii, svobodě, lidským právům, pro Rusy byla tato léta skutečnou křížovou cestou. Hrozně nebezpečno v ulicích, Moskva, Petrohrad, to prý bylo Chicago 30. let. Z ekonomického hlediska hlad, bída, inflace se třemi nebo i čtyřmi čísly. V roce 1992 dokonce 2500%. Něco, co si nedovedeme ani představit. Matka té známé byla učitelka matematiky na škole a stalo se, že tehdy dostala svůj plat i ve dřevě na topení.
Říkali, že s Putinem došlo v tomto směru ke zlepšení, ale vrátit se nechtějí.
Tatiana Eltsinova má vilu za mnoho milionů v St Tropez…

 
21.3.2018 - 22.36 Kamil Mudra
A kdo je Tatiana Eltsinova? Hraje nějakou roli v tom vyprávění?
 
 
22.3.2018 - 9.57grasyk
Jestli je to „po našemu“ Jelcinová, a je příbuzná s tím správným Jelcinem, tak tu vilu za mnoho miliónů celkem chápu. :-)
 
 
21.3.2018 - 8.32 vittta
To je hodně ostrý výpad.
Kam se hrabe budoucí Hitler Starikov!
Ten píše klidně a věcně, bez větších emocí, byť by se asi dalo polemizovat o tom pohledu Gorbačova na Varšavskou smlouvu, či o přínosu Lenina a Stalina.
Ale to by bylo nekonečné, Lenin a Stalin dokázali dát základ k přetvoření Ruska, a doba byla zlá, a těžko by to někdo zvládl lépe a klidněji.
Jaké by bylo Rusko, kdyby nepadla dynastie Romanovců, kdyby třeba Rusko vyhrálo I. světovou válku, to nikdo neví.
Víme jen to, co se stalo, a tam své zásluhy Lenin i Stalin mají.
A že to už podruhé nikdy číst nebudete?
A to vás jako někdo nutí?
S tím se nám nemusíte svěřovat, tak to nečtěte a hotovo.

 
21.3.2018 - 17.14 pacifista
Mě ten člověk ničím nevyděsil. V podstatě řekl, co si myslí Rusové. No tak jsme se s tím seznámili a co má být. S tím vymýváním mozků radím se neunáhlovat. Copak nám doma mozky nevymývají? A jak! Děti, až vyrostou už je vymyté mít budou, s tím nenaděláme nic pokud to tak půjde dál. A že se vám bouří krev? No tak hlavu vzhůru, máme demokracii, tak snad něco vydržíte. Pusťte si video s Georgem Friedmanem v předpředminulé diskusi a ona vám vychladne.
 

21.3.2018 - 8.08astraustralia
Uplne jine cteni nez massmedialne Zapadni!
Neni divu, cim vice bude utoku proti Rusku patricne massmedialne upravenych, tim na vetsi odpor to v Rusku narazi!
Pokud bude mit vetsina lidi v Rusku stejny nebo podobny nazor ktery vyjadrilo opetovne pri presidentske volbe,
pak „jestrabove miru“, jedine spravneho miru, spravne demokraturniho, nikdy nad Ruskem nezvitezi.
Proto jedina cesta je pres nejakeho dalsiho Gorbacova nebo Jelcina.
Rozlozit zevnitr kdyz je zvenku nemozne.
A v ocich Zapadni verejnost neustale pestovat pocit hrozby nebezpecneho Ruska jako hrozby pro lidstvo nejvetsi!
Pro nas spravne demokraty Zapadu plati, ze pred nebezpecim se musime branit, nejlepe mu predchazet. Preventivne!
Uz jednou jsme preventive zautocili okupovali Irak a zlikvidovali jeho diktatora
aby nemohl pouzit Zbrane Hromadneho Niceni ktere odmital priznat !
Stejna hrozba pro svet je dnes Rusko, Cina a kazdy kdo nesdili hodnoty nasich vladcu !
Kupredu a nikdy jinak !
 


Abych Vas usetril dalsi jakoby nechapave otazky
na to o jake :hodnoty“ se jedna staci si poslechnout/pohlednout na massmedialni masaz tak zazracne stejnou na celem Zapade
brainwashing stejny jak v USA tak v Canade, tak v EU, tak v Australii !
Dojemna shoda potvrzena pred nekolika dny kdyz se VSECHNY vlady „demokratickeho Zapadu“ prihlasily ke slovum, ktera pronesla Prime Minister of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland THERESA MAY .
Vsichni „Zapadne demokraturne“ spolecne i kdyz dukazy nepredlozila zadne!
Vsichni, tedy i vas ministr zahranici tak i ministryne zahranici Australie a jako vsichni ostatni v jednom protiRuskem neoconskem bloku !
Proti stale uhlavnejsimu nepriteli Rusku !
A stale dale to budou cpat lidem do vseho cim mohou na lidi pusobit :-(
 
 
21.3.2018 - 17.11 tresen
Co proti tomu děláte tam u vás? Taky usilovně bojujete na internetu?
Jestli ano, jaké ohlasy mají anglické verze teorií, které hlásáte tady?
Moc otázek najednou, že?
Ale pořád méně mých otazníků než vašich vykřičníků.
 
 
22.3.2018 - 3.23astraustralia
21.3.2018 – 17.11
tresen
Co proti tomu děláte tam u vás? Taky usilovně bojujete na internetu?
Jestli ano, jaké ohlasy mají anglické verze teorií, které hlásáte tady?
Moc otázek najednou, že?
Ale pořád méně mých otazníků než vašich vykřičníků.

Co proti tomu děláte tam u vás? Taky usilovně bojujete na internetu?
V CR zbyva uz jen ten internet, zde mohu navstivit poslance federalu a rici mu svuj nazor.
Ale je to stejne k nicemu jako u Vas. Potvrzeni toho jak to celosvetove funguje podobne az stejne ve vsech demokraturach.
Jestli ano, jaké ohlasy mají anglické verze teorií, které hlásáte tady?
Nejedna se o theorie ale o fakta, posledni uvedeny priklad, verbalni utok na Rusko z ust Theresa May je dukazem.
Take stejne jako u vas. Jedni to vedi a sere je to, jini se tvari jako by to neexistovalo. Pak jsou i taci jako tresen a ti nazvou fakta theorii. Vykricniku netreba.
 
22.3.2018 - 7.02 tresen
No tak dobře, když vás rozčililo slovo teorie, tak se zeptám jinak:
Pokud se zúčastňujete australských diskusí, jsou tam vaše názory přijímány stejně vlídně jako na blogu Janiky?
 
 
22.3.2018 - 7.15 vittta
Co je s vámi?
To je psycho, co tady s Astrem předvádíte.
Vaše názory tady vlídně přijaty vesměs nejsou, ale někde jinde by ty samé zase vlídně přijímali, ne?
To je snad jak kde, sakra.
Rozdíl je jen v tom, že třeba v Německu by blog s takovými názory mohl být už zablokován jako nedemokratický či rovnou nenávistný, a majitel (ka) finančně zrujnována vysokou pokutou.


21.3.2018 - 8.59astraustralia
Jeste doplnim, ze co Cech to jiny nazor.
Tak i pan Kalvach cetl predevsim“ hrubě nacionalistického komentátora Starikova“

Nacionalismus je dnes oznaceni tesne za rasismem, xenofobii, a ostatnimi nalepkami.
Nacionalismus je predevsim nebezpecny pro ty kteri buduji novy svet.
Novy svet pod praporem NWO.
Take pro pana Kalvacha a lidi kteri se kolem cehokoli nebezpecne sjednocuji, nacionalismus je jak historie prokazala na Hitlerove nacionalismu velmi nebezpecny.
Naopak v Americe preziva buji patriotismus, vylepsena to varianta nacionalismu ktera jako idea naopak drzi Ameriku (USA) dohromady a cini ji velkou a mocnou:-)
Samozrejme prezitek z minulych staleti.
Kdyz nacionalistou tak jedine „celosvetovym“ !
Ze to prestane davat smysl? Mozna pri rozhovoru s Martanem, ktery bude zduraznovat sve Martanstvi?
No vidite jaky je nacionalismus prezitek! Ze to byl jeden ze zpusobu obrany pred jinym cizim vasi kulture nepratelskym vlivem?
To uz dnes neplati!
Dnes v dobe celosvetove vlady TRHu a tedy i celosvetoveho bezobcanstvi jsou jina nebezpeci.
Az padne posledni basta nacionalismu Emerickeho patriotismu - prijde na radu i postaveni „nacionalismu“ mimo zakon jako se stalo s mnoha jinymi prezitky minulosti.
Kupredu zpatky ni krok !
 
 
21.3.2018 - 17.19grasyk
Jiří Jírovec 21. března 2018 13:40

Politika se neděje podle hospodského Palivce: jednou se něco kecne a pak to člověka mrzí. Politika jsou šachy, kde mají jednotlivé kroky svůj účel a dopředu odhadovaný dopad.

To neznamená, že světoví hráči nedělají chyby a nemají falešné karty v rukávu. Nebo že nejsou naprostí blbci.

V diskusi byl zmíněn Powellův projev v OSN. Méně známé je, že když potřeboval starší Bush podporu veřejného mínění pro válku v Kuwaitu, najal PR agenturu, která přivedla mladičkou dívenku. Ta před senátní komisí se slzami v očích líčila, že viděla, jak iráčtí vojáci, kteří tenkrát obsadili Kuwait, vyhazovali nedonošené děti z inkubátorů, aby je mohli odvézt Husseinovi jako trofej. Prostý americký lid se nasral a válka mohla začít. Trvalo asi rok, než novináři vypátrali, že ta holčina v Kuwaitu vůbec nebyla a navíc, že šlo o dceru kuwaitského velvyslance v USA.

Stejné bylo předstírání, před druhou válkou: Prý, když Hussein odešel, lze válku odvrátit. No jistě, USA by vyhodily do luftu peníze použité na přípravu války. Bush jr. tam měl nedokončenou práci, unfinished business, jak říkal, protože tatík iráckou armádu jen vytěsnil z Kuwaitu.

Pokud jde o Novičok je třeba rozlišovat mezi (velko)výrobou pro válečné použití a synthesou malého množství v laboratoři pro různé pokusy. Složení Novičoku je známé a dokonce publikované i v Česku (http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2011_05_323-333.pdf).
(Komentář pod článkem prof. Krejčího na novarepublika.cz)
 
 
21.3.2018 - 20.24 Kamil Mudra
Připomeňme si co řekl Vasilij Nebenzja v OSN:
„Tak teď mě dobře poslouchejte: víme o připravované chemické provokaci s cílem obvinit Damašek. Také víme, jaké porady se za tímto účelem konají, kde probíhají a kdo se jich účastní. Všichni zde jsou si dobře vědomi toho, že chemické útoky Asad vůbec nebotřebuje. Jen vytrvale hledáte důvod pro vojenskou intervenci a zdůvodnění vojenských úderů na Sýrii. Znovu o tom začali mluvit američtí oficiální představitelé.“

Dle mého mínění je „kauza Novičok“ předehrou k plánované akci false flag, kterou Nebenzja zmiňuje. Je třeba nakydat na Rusko pořádnou hromadu hnoje v podobě obvinění z použití té látky, pak její stopy „najít“ po „Asadově chemickém útoku“ a obvinit Rusko z toho že mu to svinstvo dodalo. Přece by „muselo být každému zřejmé“ že onen „útok v Británii“ s tím evidentně souvisí. Důkazů evidentně netřeba.

Můžeme jen doufat že, když dal Nebenzja tak viditelně a veřejně najevo že Rusové plánovanou akci monitorují, se váleční štváči zaleknou toho že by mohli být nachytáni na švestkách a od svého plánu upustí. Protože když ne, tak začne být mnohem víc horko než doposud.
 
 
21.3.2018 - 20.40 Kamil Mudra
Protože se mi už po několikáté(!) nepodařilo dosáhnout toho aby byl můj odkaz na Nebenzjův projev zobrazen a když odkaz vložím do komentáře nepodaří se mi vyvěsit ani ten komentář, tak (coby odpůrce obsáhlého kopírování) se omlouvám a umísťuji ho sem formou textu:

V předvečer 1. března, krátce před zahájením poselství Vladimíra Putina Federálnímu shromáždění, se v Radě bezpečnosti OSN konalo další zasedání k syrskému urovnání a situaci ve Východní Gutě. Pokud se ale americká strana naivně domnívala, že proběhne stejně jako všechna předchozí, ruští představitelé již věděli, co řekne prezident Ruska ve svém projevu, a věděli, že rozložení sil se ve světě po jeho projevu zásadně změní. Diplomacie, jak je známo, je pokračováním války. A pokud ve vojenské oblasti u jedné ze stran vznikne převaha (a ta u Ruska po vystoupení prezidenta oficiálně vznikla), pak diplomaté dostávají možnost, aby se nežinýrovali ve výrazech. Rubikon byl překročen…

Stručný obsah projevů delegátů za Ameriku:

„Asadův režim znovu použil plyn chlorin jako zbraň …“
„Ani Asad, ani Rusko, ani Írán nedělají nic pro zlepšení situace ve Východní Gutě …“
„Rusko, Írán i Asad nadále útočí v této oblasti v rozporu s požadavky Rady bezpečnosti OSN …“

Stručně řečeno, typická rétorika a totální obviňování Ruska ze všech hříchů … Ba co víc, na konci si američtí delegáti vůbec dovolili neskrývanou drzost: „Víme, co na to odpoví Rusko. Řeknou, že ve Východní Gutě jsou radikální teroristé, ale ve skutečnosti pod touto záminkou jen Rusové nadále nevybíravě zabíjejí tisíce nevinných lidí“.

Rubikon byl překročen, mikrofon byl postoupen ruské straně a v sále OSN se rozpoutala bouře …

Vasilij Nebenzja, zvláštní zástupce Ruska: „Vyslechl jsem projev náměstka generálního tajemníka OSN a americké zástupkyně. Pro začátek bych chtěl využít této příležitosti a položit jednu otázku. Odkud máte náměstku generálního tajemníka tyto podivné informace o civilních obětech?

Podle syrských úřadů například pouze za 22.leden bylo zabito v Damašku 12 lidí (rukama „opozice“), ale podle vašich údajů 11 osob zahynulo za celý měsíc! Kdo jsou vaši informátoři? „Bílé přilby“ nebo co? A nyní vy (dívá se na zástupkyni USA). Americká delegace dnes, jako ostatně vždy, věnovala svůj projev Rusku. Ano, a dokonce řekla, že prý ví, o čem bude Rusko hovořit … Ne kolegové … Nevíte, o čem budeme dnes hovořit, a to mě velmi těší …

Takže oč půjde. V únoru Rada bezpečnosti jednomyslně přijala rezoluci, která měla zlepšit humanitární situaci v Sýrii, a to zejména v těch oblastech, kde je stále nebezpečí vojenských střetů.

Ale mnozí zde přítomní velmi rádi selektivně citují její rozhodnutí. Přičemž vynechávají ty body, které se jim nehodí.

Tak tady to máte přátelé, cituji: „Všechny strany syrského konfliktu jsou povinny zastavit bojové akce a okamžitě zahájit působení ve prospěch garantovaného příměří“. Tak ale právě PŘED tím jsou VŠECHNY STRANY povinny dohodnout dobu, zóny a rozsah humanitárních pauz. Dohodnout se na provádění těchto postupů.

Vysvětlím to ještě jednou, pokud to někdo nepochopil. Jakékoli pauze musí předcházet předběžná dohoda stran. Požadavky USA na náhlé zastavení bojů svědčí buď o nepochopení, či o jejich spekulování s lidskými tragédiemi. Dospívám k závěru, že americká delegace tuto rezoluci ve svém projevu překroutila.

Jaká může být spolupráce po tom, co jsme od nich vyslechli?

Rusko jednostranně oznámilo stanovení ve Východní Gutě každodenních hodinových humanitární přestávek, dělá všechno možné pro jejich úspěšné fungování, zřídilo dočasná ubytovací střediska a lékařská stanoviště, zorganizovalo pohotovost brigád rychlé pomoci, poskytlo automobilové dopravní prostředky a vyzývá Mezinárodní výbor Červeného kříže a další uznané humanitární organizac, aby se zapojily do tohoto procesu. Avšak hned první den ozbrojenci využili vyhlášené pauzy a přešli do útoku, a druhý den zahájili minometné ostřelování koridoru, určeného pro humanitárních operace. Ani jediný člověk nemohl opustit nebezpečnou zónu a americká delegace tady sedí a říká, že tam nejsou teroristé a že obyvatelé údajně trpí v důsledku akcí vládních sil!

Ozbrojenci ledacos věděli a byli prokazatelně informováni o tom, co neměli vědět. A když je to tak, očekáváme přesné záruky ohledně toho ze strany vnějších podporovatelů ozbrojenců, to znamená záruky těch, kteří se nyní nacházejí a sedí v tomto sále.

Chcete zahájit příměří? Splňte to, co jste slíbili – proveďte definitivní vymezení teroristických organizací. Odlište svou opozici od teroristů. Pokud se od sebe tak liší, tak by to nemělo být obtížné (říká s úsměškem).

Teroristé jsou přece zákonným cílem vojenských operací a nebudeme s nimi jednat v rukavičkách.

Jiná věc je, pokud jen chcete rozžhavit informační pozadí svými řečičkami. Celkově si mohu jen stěží představit, jaká hysterie by se nyní děla v západních médiích, kdybychom tuto rezoluci neodsouhlasili a nepřijali …

Co je ale překvapující, že dokonce i teď, kdy byla rezoluce přijata, se naši západní partneři tváří, že vše, co je v ní napsáno, se týká výhradně Damašku a Ruska.

Poslechněte, vy šampióni lidumilnosti, kde jste najednou vzali představu, že máte výlučné právo nám přednášet o humanismu a svobodě projevu?

Pro začátek, právě v amerických médiích vznikají všechny světové fejky, jedinou otázkou je, kde byly všechny vaše tiskové služby, když americké letectvo srovnávalo Rakku se zemí? Kde jsou všechny vaše nářky, když od té doby, co v tomto městě nejsou teroristé, uplynuly měsíce, ale stále je nevyhovující pro život? Navíc nám nyní přicházejí nové zprávy o civilních obětech v důsledku leteckých úderů koalice v provincii Dajr az-Zaur. To je co, pro vás druhořadí lidé? Nebo smrt nevinných lidí od demokratických bomb, to je bezvýznamné a není to hodno pozornosti? Ale možná si myslíte, že taková smrt je pro ně dokonce čestná?

Celkově takto, vyzýváme a trváme na tom, aby OSN okamžitě poslalo do Rakky hodnotící komisi a aby koalice, která de facto tuto oblast kontroluje, zajistila pro to všechny podmínky. Také očekáváme, že koaliční velení místo vytváření kvaziadministrativ v oblastech osvobozených od DAEŠ zpracuje plán jejich předání do odpovědnosti ústřední moci. Vždyť vy osobně jste v tomto sále mluvili o nedotknutelnosti suverenity a územní celistvosti Sýrie, že? (Dívá se na delegaci USA). Kromě toho to bylo mnohokrát potvrzeno Radou bezpečnosti OSN.

No a za třetí, očekáváme okamžité otevření přístupu humanitární pomoci na Amerikou okupované území kolem vojenské základny Al-Tanf.

Ruská strana dělá víc než celá americká koalice dohromady, přičemž mají ale USA tu drzost, aby od nás cosi jednostranně žádaly. Představitel Estonska cosi požadoval, nevím, neposlouchal jsem. Britský ministr zahraničí si vůbec usmyslel, že je prokurátor, když naší zemi vyhrožoval. To on, zdá se, nařídil svolání našeho dnešního zasedání?

(Zvedá hlavu, dívá se na Američany a Brity a říká)

Žádná z vašich zemích vůbec nic neudělala pro mír v Sýrii. Jste vůbec alespoň schopni ovlivnit někoho z těch, kteří se nazývají „umírněnou opozicí“? No samozřejmě že ne. Potoky slz vám kanou jen tehdy, když je další bašta bojovníků smíchaných s teroristy ohrožena! V tom případě začínáte vyvíjet nebývalou aktivitu! Vaším skutečným cílem je svržení syrského režimu uznaného OSN. Pro vás jsou jakékoli zmínky o jeho úspěších v boji proti terorismu, přičemž na jeho vlastním území, děsivé můry. A abyste zastavili přibližování míru, jste ochotni udělat cokoliv. Tak teď mě dobře poslouchejte: víme o připravované chemické provokaci s cílem obvinit Damašek. Také víme, jaké porady se za tímto účelem konají, kde probíhají a kdo se jich účastní. Všichni zde jsou si dobře vědomi toho, že chemické útoky Asad vůbec nebotřebuje. Jen vytrvale hledáte důvod pro vojenskou intervenci a zdůvodnění vojenských úderů na Sýrii. Znovu o tom začali mluvit američtí oficiální představitelé.

Nám je to zřejmé a je jasné, na co je zaměřena vaše intelektuální aktivita.

V této souvislosti vás varujeme – zanechte své špinavé hry, pro vás se to může stát velkou chybou.

Chcete skutečný mír? Přidejte se k úsilí Moskvy“.
 
 
21.3.2018 - 21.52grasyk
Taky jsem to sledoval. Výborná řeč. Konec hry na schovku. Jen doufám, že pomůže, a že jim nebude muset dát odpověď Šojgu.
 
 
 - - -

Vítězství vlastenců a vítězství hlouposti

0
0

Martin Koller
22. 3. 2018
Vítězství prezidenta Putina především znamená vyšší pravděpodobnost udržení míru v Evropě. To je naprosto zásadní otázka z hlediska přežití mnohých z nás a múžeme si gratulovat. Zasvěcení odborníci předpokládali Putinovo vítězství v rozsahu 70% až 80% hlasů. Rovněž účast byla velmi vysoká. Bez ohledu na mediální povyk v EU nebyla manipulace s volbami prokázána, a tam, kde se objevily pochybnosti, byly výsledky zrušeny. Důležitý je především fakt, že Putina volilo i mnoho mladých. To znamená, že v Rusku bez ohledu na všemožnou propagandu a zoufalý boj politických neziskovek placených ze zahraničí roste vlastenectví. Proto má Rusko budoucnost. 



A nastartoval ji Putin. Rusko má budoucnost rovněž proto, že si většina jeho obyvatel pamatuje minulost. Veteráni z druhé světové války jsou dodnes vážení občané, protože snad každá ruská rodina tehdy přinesla oběti k osvobození vlasti a vítězné válce s nacisty. Po válce se začínalo ve zničené zemi a za amerického hospodářského embarga. Jaký rozdíl od EU a její stále ubožejší mládeže, především mnohých studentů, kteří nejen zapomínají kdo se opakovaně provinil proti českému národu a naopak kdo proti nepřátelům bojoval. Snad ani neví, kdo a co sami jsou.

Je evidentní, že čím mizernější výuka, horší znalosti a rozhled a z toho vyplývající obecný růst hlouposti vede k horšímu vztahu k vlasti a národu. Je zajímavé, že u nás mladí lidé, kteří žijí praktickým životem a nejen před displeji imaginárního světa majáí realističtější názory a vlastenečtější povědomí, než mladá inteligence, která se v mnoha případech neoprávněně považuje za elitu národa. Jedná se o další doklad skvělých výsledků českého a nejen českého multikulturního a inkluzivního středního a vysokého školství, především socialistického a samozřejmě morálního rozvratu evropské unie..




Protikandidáti 

Neúspěšní protikandidáti samozřejmě musí nějak omluvit svůj neúspěch. Jinak poměrně oblíbený politický komediant Žirinovskij se ohání nevyváženým přístupem médií. Má štěstí, že nešel do voleb v naší baště pravdy a lásky. Kam se hrabou ruská média na naši veřejnoprávní ČT, která za peníze daňových poplatníků řadu let bezostyšně napadá legálně zvoleného prezidenta a předvádí místo zpravodajství kombinaci jednostranné prolhané propagandy a cenzury zaměřené na potlačení a utajení pravdivých informací.

Neoliberál Javlinskij neúspěšně otravuje na ruské politické scéně již od dob gorbačovské perestrojky. Jaksi mu stále nedochází, že Rusové po gigantických „úspěších“ korupčních vlád Gorbačova a Jelcina už nemají o západní „podporu“ a vzory ožebračující Rusko žádný zájem. Zvláště když vidí výsledky čínské ekonomické politiky a mohou je porovnat s „úspěchy“ EU, která má 26 milionů nezaměstnaných, většina obyvatel stále více chudne a růst je natolik malý, že se v praxi jedná o stagnaci.Ani Německo není zdaleka takový ekonomický tahoun, jak se nám někteří placení propagandisté snaží namluvit.

Slouha cizáckých zájmů Navalnyj může děkovat bohu, či Putinovi, že nebyl připuštěn k volbám. S ostudou nějakého jednoho procenta, či méně od zaplacených voličů by pravděpodobně přišel o podporu ze strany takzvaných západních demokratů a nakonec musel jít pracovat. Putinův slib, že sníží náklady na zbrojení, dorazil kdekoho z jeho oponentů. Zoufalci typu Jakuba Jandy vykřikují, že Putin nemá na zbrojení peníze. Jaksi jim nedochází, že v takovém případě si může půjčit v Číně, kde je peněz víc, než dost, případně odkoupit tam něco z obřích amerických dluhů a žádat o proplacení.

Rovněž nelze přehlédnout, že bez ohledu na sankce se stále snižuje ruské zadlužení a ve srovnání s „prosperujícími“ evropskými demokraciemi je téměř zanedbatelné. Putin totiž dokáže pořídit moderní zbraňové systémy za několikanásobně nižší cenu a bez korupčních zlodějin typu zmanipulovaných výběrových řízení. Jestřábi z EU a NATO, začínají vypadat jako bojechtiví šašci rozhazující peníze daňových poplatníků, v čele se zarostlým politrukem Pavlem a dalšími generály, politiky a mediálními pracovníky reprezentujícími vojenskou a ekonomickou velmoc zvanou Česko řečmi o hybridní válce, ruském nebezpečí a konec konců rovněž o Putinově plynovém útoku.

Je opravdu zajímavé, kam až mohou klesnout někteří generálové, dokonce bývalí náčelníci Generálního štábu, jestliže žijí v kolonii. Znovu lze jen opakovat, že Putin je prezidentem ruského národa a lidu a jednou z nemnoha současných světových i evropských osobností. Kdo z evropských vrcholových politiků je reprezentantem lidu své země a nikoli cizáckých zájmů, lži a korupce? Kdo z evropských politiků je osobnost? V Evropě můžeme k Putinovi jako osobnosti přidat našeho a maďarského prezidenta, byť s určitými výhradami, a potom je už jen bruselské a berlínské temno.

Plynová hysterie, či komedie vládne Evropě

Likvidace dvojitého agenta Skripala poskytla další munici válkychtivé protiruské propagandě. Zároveň marně hledám ruskou. Asi se budu muset poptat Jakuba Jandy a jeho „vědecké“ party propagandistů, kde ji nalézt. Nikdo sice neví, kdo útok provedl, ale v EU mají samozřejmě jasno. Zvláště, když tam vládnou psychotické bezdětné ženštiny, které se nezmohou ani na vlastní názor, jako Mayová, Merkelová, Mogheriniová, či neméně psychotický a bezdětný Macron a řada dalších figurek, které nemají žádnou budoucnost, a nic pozitivního po nich nezůstane.

Poté co Mayová zahájila kampaň návrhy posilování NATO u ruských hranic na základě údajného ruského chemického útoku, přispěchala jí na pomoc Merkelová. Nic divného, kamarádky spolu absolvovaly politické školení v USA, stejně jako kdysi Macron a další. Za dávných časů před listopadem jsme politicky zapálené nadšence šplhouny, obvykle nepříliš inteligentní, označovali jako ty, kteří mají v hlavě jasno a prázdno. Jasno samozřejmě ideologicky. Přesně tímto způsoben se projevují dlouhodobě mnozí evropští politici. Omezenost, jednotný názor a totalita kráčí vždy ruku v ruce. Výsledkem obvykle bývá sociální a hospodářská krize, která se promítá i do oblasti bezpečnosti. Dokladem je současná EU.


Chemické zbraně

Kdysi měli mnozí evropští politici, především v Británii, jasno o chemických zbraních v Iráku a táhli proto do války. Životy to dodnes zaplatilo více, než milion Iráčanů. Žádné se chemické ani jaderné zbraně se nakonec nenašly a žádný je po válce ani nehledal a neměl zájem hledat. Mohu to potvrdit z doby svojí mise. Když se objevila poměrně objektivně vyhlížející informace o skladišti zbytkových chemických zbraní ve skladu hutního materiálu na okraji Basry, předal jsem ji a opakovaně urgoval. Naše ani americké velení neráčilo hnout prstem. Moc dobře věděli, že by nic nenalezli, protože irácké chemické zbraně neexistovaly a byl to jen mediální podvod a důvod k vyvolání války. Stejná je situace v Sýrii, kde dochází k opakovanému obviňování vlády, že používá proti teroristům chemické zbraně. Přitom něco takového dodnes nebylo prokázáno. Sýrie pod mezinárodním tlakem předala svoje chemické zbraně k likvidaci do USA. Nakonec se ukázalo, že ty použité pravděpodobně pocházejí ze Saúdské Arábie. V současnosti se může jednat právě o chemické zbraně, které Sýrie předala k likvidaci a jsou zneužívány proti ní. Navíc amatérský vzhled údajné chemické munice nemá nic společného s tovární produkcí pro armádu a ukazuje spíš na teroristickou garážovou výrobu. A kdo podporuje v Sýrii islámské teroristy je všeobecně známo. K tomu si můžeme připomenout, že podle některých našich i zahraničních odborníků a účastníků války v perském zálivu, právě armáda USA, nikoli irácká tehdy použila, nebo nezvládla únik vlastních ilegálních chemických zbraní. Část vojáků s takzvaným syndromem války v zálivu totiž vykazuje symptomy zasažení chemickými zbraněmi.


Malajsijské letadlo a "ruská hrozba"

Obdobná je situace kolem sestřeleného malajsijského letadla nad Ukrajinou. Divoká mediální kampaň s výkřiky „Putine, vrať mi moje děti.“ Dodnes se přes veškerou snahu neprokázalo, kdo letadlo sestřelil, což je už samo o sobě více, než podezřelé. Současné technologie něco takového vylučují. Jak jsem již tehdy psal, nebude to zjištěno dlouhá léta, možná nikdy. Kdyby existovaly jednoznačné důkazy o vině Ruska, dávno bychom to věděli. Nicméně je jasné, že teroristický sestřel napomohl především ukrajinské a americké protiruské propagandě. Naopak Rusko nemohlo takovým činem nic získat, a proto na něm nemělo zájem.

Stejné je to ostatně s omílaným tvrzením, že Rusko chce přepadnout pobaltské státy. Opět je na místě otázka, co by tím získalo? Můžeme mluvit o dlouhodobé účelové protiruské propagandě s cílem vyvolat v obyvatelstvu EU nenávist k Rusku a podporu k vojenskému útoku na Rusko bez ohledu na vlastní ztráty v takové válce. Nedávná prezentace ruské výzbroje ovšem bojechtivce značně ochladila a dodnes se nezmohli ani na odpověď v médiích. Možná i proto je zde chemický útok na dvojitého agenta. Je třeba odvézt pozornost a podpořit protiruskou válečnou propagandu. Profláknutý dvojitý agent nemá cenu ani použitého toaletního papíru, takže naposled poslouží aspoň k propagandě.

Plynová propaganda

Téměř bychom mohli konstatovat, že některým evropským politikům plyny doslova tlačí na mozek. Britský premiér Johnson, který vypadá a projevuje se, jako výsledek incestního styku je typickým příkladem. Nelze se divit, že veřejně vykřikuje, že Skripala otrávil Putin, přestože k tomu neexistuje jakýkoli důkaz. Už takové veřejné prohlášení je zcela mimo diplomatickou mluvu a ukazuje profesní úroveň Johnsona. . V současné Anglii, kde je premiérkou potrhlá bezdětná ženština, ministr zahraničí o nic lepší, primátorem Londýna muslim a královská rodina se na základě zvláštních sexuálních choutek prince Harryho, zděděných po neurotické matce, možná dočká černého prince, či princezny, je pravděpodobně možné všechno. Vidět to Vilém Dobyvatel, Richard Lví srdce, Francis Drake, královna Alžběta, Oliver Cromwell, admirál Nelson, vévoda z Wellingtonu, Winston Churchill a možná i Robin z Loksley, volali by národ do zbraně.

Nicméně na základě dosažitelných informací je velkou otázkou, odkud nervově paralytický plyn pocházel. Vyráběl či vyrábí se v několika zemích, nejen v Rusku. V USA má laboratoř zaměřenou na výrobu jedovatých látek CIA, v Británii by to zvládlo armádní centrum technologického výzkumu v Porton Dawn. Vyrobit laboratorní množství použitelné k likvidaci jednoho člověka není zase tak velký problém a není k tomu třeba továrna. Mezi odborníky vládne názor, že USA mají ilegální zásobu chemických zbraní, stejně jako Saúdská Arábie a řada dalších zemí.

Tvrdit, že agenta nechal zlikvidovat Putin jen proto, že určitý druh chemické bojové látky se vyrábí, či vyráběl také v Rusku je minimálně neomalená propaganda, ne-li urážka. Kdybychom vycházeli z takového názoru, mohli bychom v případě každého člověka zabitého střelou z náboje 9 mm Luger, což je nejrozšířenější pistolový náboj tvrdit, že vrahem je Merkelová, protože tento náboj byl kdysi zkonstruován v Německu. Případně hnát před soud ředitele automobilky proto, že někdo z autem jeho značky provedl teroristický útok. Ilustrativní je, že k plynovému propagandistickému šílenství se přidal i náš vševědoucí bývalý náčelník Generálního štábu, který není známý tím, že by pracoval s plyny, spíše má problém s počtem těch, kteří ho platí. Každý má svou cenu, i za mediální vystoupení.


Komu to slouží...?

Každopádně je zde opět první otázka římského práva. Kdo má prospěch z útoku na dvojitého agenta? Putin sotva. Představa, že se zabývá zabíjením nějakého bývalého profláknutého agenta jen ukazuje úroveň myšlení takových, kteří o tom píší, případně těch, kteří jim podobné úkoly zadávají. Dvojitý agent nemá žádnou cenu, stejně už vše vyžvanil. Kromě toho byl v Rusku ve vězení, kde se ho mohli potichu a elegantně zbavit.

Použít k útoku poměrně lehce zjistitelnou chemickou látku může jen primitiv. Jednodušší by bylo zinscenovat obyčejné loupežné přepadení, či multikulturní pouliční rvačku a dobře vedenou ránu kusem trubky, nožem, naostřeným šroubovákem nebo úder karate, či zlomení vazu v tlačenici. Tak to dělají profesionálové. Útok na Skripala však připomínal spíš připravenou televizní show. Zajímavé je, že na místo dorazili tak rychle chemičtí specialisté, jako by byli předem připravení a věděli, co hledat. Prezident Putin je silový prezident, jiný být v krizové době ani nemůže, ale rozhodně to není hlupák, který by nařídil akci, která se dá skvěle propagandisticky využít proti Rusku.

Výše uvedený článek je upravený text, který byl v úterý 20. 3. večer po dvacáté hodině a v noci prezentován na parlamentních listech.

Kiskova barevná revoluce

0
0
Erik Best
22. 03. 2018 fw
„Před patnácti lety zničila Amerika mou zemi,“ píše se tento týden v titulku v New York Times nad článkem iráckého spisovatele Sinana Antoona. Podle Antoona mluví některé důvěryhodné odhady v důsledku invaze v roce 2003 o více než milionu mrtvých a následně sestavená vláda podporovaná Spojenými státy podle něj patřila k těm nejzkorumpovanějším na světě


  O „barevných revolucích,“ které následovaly v dalších zemích, Antoon nepíše. Staré režimy byly svrženy s příslibem světlejších zítřků, ve většině případů to ale lidem přineslo jen ještě více utrpení, než život pod starými diktátory. „Barevná revoluce“ a „Majdan“ jsou pro mnohé stále vyjádřením naděje, jiní je používají jako nadávku. Když dnes Miloš Zeman v MF Dnes použil oba dva termíny, bylo jasné, jak to myslí. Dával najevo plnou podporu svému příteli Robertu Ficovi a stejně jako Fico obviňoval Andreje Kisku z toho, že straní silám, které to se Slovenskem nemyslí dobře, ať už slibují cokoli.

Article 1

0
0
Jiří Baťa
22. 3. 2018 

Paní političky, páni politici 
(ne)slavných politických stran ODS, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL, ale i těch, které od doby své aktivní účasti a podílu na zločinné činnosti na politické scéně po listopadu 1989 již zapadly do depozitního zapomnění.

Ve světle událostí dnešních, resp. posledních dnů, měsíců a let, obracím se na vás se zdvořilou žádostí, zda byste byli tak laskaví a mohli fundovaně a věrohodně odpovědět na ne zrovna malý počet otázek, týkající se vámi tolik kritizovaného a odsuzovaného období vlády komunistů, tedy doby, na které nenacházíte naprosto nic pozitivního a politicky přijatelného. Naopak tuto dobu považujete a prezentujete jako období totality, politické zločinnosti, nesvobody, nelidskosti, pronásledování a jiných negativních aspektů lidských práv a svobod. Nikdy jste se pozitivně nevyjádřili k reálnému, všestrannému budování společnosti, ve které prvořadým cílem komunistického režimu bylo uspokojení životních potřeb pracujícího člověka. Ale místo toho, abyste v jejich úspěších zdárně pokračovali, dehonestovali jste a rozkradli vše, co vám listopadová "revoluce" a falešná Havlova pravdoláskařská demokracie umožnila, tedy všechno to dobré, užitečné a prospěšné, co bylo kdy pro občany komunistickým režimem vybudováno.

Chápu, že odpovědi budou pro vás složité, do značné míry dilema, protože nalézt pro ně z vaší strany oboustranně uspokojivou odpověď bude zřejmě nejen nad vaše síly, ale také nad didaktické a rozumové možnosti. Nicméně, s ohledem na vaše denně prokazované argumentační schopnosti, jimiž se snažíte především mladé lidi, mládež, ale také děti školou povinné přesvědčit o zločinecké existenci a působení KSČ v letech 1948 až 1989 jsem přesvědčen, že ve vašich řadách se jistě najdou dostatečně všestranně fundovaní historikové, kteří se této mé žádosti jistě zhostí se ctí. Nuže dámy a pánové, zde jsou ony poněkud nepříjemné otázky.

Odpovězte prosím seriozně a s plnou vážností, jak ti podle vás zatracení a nenávidění komunisté mohli:

- vydržovat tak velikou armádu, která nejenom, že hlídala hranice, ale byla kdykoliv připravena pomáhat při živelných pohromách i na jakémkoliv úseku hospodářství? A nejenom to!
 - zajistit práci všem svým občanům?
 - zajistit, že lidé vydělávali tolik, že mohli vyžít a nejenom od měsíce k měsíci?
- postavit továrny v každém městě?

- elektrifikovat a plynofikovat zemi?

- nastavět vodní a tepelné elektrárny?

- postavit nemocnice a zdravotnická střediska a zajistit bezplatnou zdravotní péči?

- nastavět tolik bytů, Havlem posměšně nazývaných "králíkárny pro lidi", které ale dnes mají hodnotu milionů?

- zajistit levné nájmy?

- zajistit levné energie?

- zajistit opravdu bezplatné školství na všech stupních?

- vybudovat školní budovy s tělocvičnami, hřišti a jídelnami?

- vybudovat v obcích vodovody?

- vybudovat v obcích kina, knihovny, kulturní domy, požární zbrojnice, obchody?

- vybudovat pionýrské domy a starat se o aktivity mládeže ve volném čase?

- postavit rekreační zařízení?

- poskytovat pracujícím rekreace na zotavenou zdarma?

- postavit zimní stadiony, fotbalové stadiony, sportovní haly, plovárny a jiná sportovní zařízení?

- vybudovat bezprašné cesty, tak, aby bylo spojení do každé vesnice?
 Jak mohli
- stavět dálnice?

- vybudovat pod Prahou náročné a nákladné metro?


- vybudovat elektrifikované železniční tratě?

- zajistit levné autobusové spojení do každé vesnice od rána do půlnoci?

- poskytovat slevy na dopravu pro studenty a pracující?

- zajistit soběstačnost ve výrobě potravin?

- zajistit, že potraviny byly kvalitní?

- zajistit, že věci pro malé děti byly za směšné nízké ceny?

- zajistit, že nebyli bezdomovci?

- dávat bezúročné půjčky rodinám na koupi zařízení a stavbu rodinných domů?

- poskytovat mladým rodinám nenávratné a bezúročné novomanželské půjčky?

- vybudovat telekomunikační systémy, rozhlasové a televizní vysílání?

- zajistit, aby se lidé nebáli chodit v noci po městech a vesnicích a cítili se bezpečně,

- bez velkých problému přesvědčit občany, aby se zapojili do akcí Z na budování občanské vybavenosti,

- ekonomicky i tématicky zajistit fungování rozsáhlou volnočasovou činnost mládeže i dospělých,

- vytvářet podmínky pro společenský život, vyžití občanů v podmínkách dobrých sousedských a přátelských vztahů, a ve srovná se současností, bez negativních a společenskou úroveň dehonestujících emocí,

- toto vše dokázat a přitom mít a udržet vyrovnaný státní rozpočet?

- jak je možné, že neměli žádné dluhy?
- jak je možné, že po jejich čtyřicetileté vládě byla republika nezadlužená, ale naopak měla po světě miliardové pohledávky?

P.S.: Otázky na současný stav, kdy po čtvrtstoletí vlády kapitalismu je majetek státu vesměs rozkraden, kdy existují bezdomovci, loupeže a vraždy jsou na denním pořádku, desetina obyvatel republiky je v exekuci, státní dluh dosahuje astronomické výše, tak na tyto otázky je lépe se neptat, protože by na to byla jediná odpověď: i za to mohou komunisté, protože nahospodařili tak málo, že to, co se podařilo rozkrást, vystačilo pouze na čtvrt století rozkrádání.

Nepochybně přijdete s naivní otázkou: a tenkrát se nekradlo? Kradlo se, ale oproti dnešku to nikde nechybělo, protože v porovnání s dneškem se kradlo na úrovni tzv. osobní potřeby, systémem mini krádeží. Jen pro názornost: když tehdy za komunistů někdo ukradl pytel uhlí, tak po „listopadu“ už někdo ukradl celé doly, když tehdy někdo ukradl pytel cementu, pak po „listopadu“ už někdo ukradl celou cementárnu, když tenkrát někdo vyloupil tresor, po listopadu už někdo vytuneloval celou banku atd.

A ještě jeden fakt. Lidé, kteří za komunistů kradli, se však nikdy nestali bohatými, zatímco ti, co si nakradli po „listopadu“, jsou dnes miliardáři a super miliardáři a není jich zrovna málo!

Dámy a pánové, činní v některé z pravicové, liberálně-konzervativní či jiné populistické „demokratické“ straně, děkuji vám předem za pochopení, ale především za vaše objektivní, plnohodnotné, obecně přijatelné zodpovězení výše uvedených otázek.

Jiří B a ť a , 21. března 2018

Perla H.Langšádlové,59 let (TOP 09):,,A opravdu my, kteří jsme zažili, co je to protektorát, si musíme na appeasementy dávat velký pozor...“ vztekala se, ale neřekla, že Protektorát Böhmen und Mähren zná jen z vyprávění, když v roce 1939 s ní ještě tatínek očůrával ploty…"

0
0



Břetislav Olšer
22.3. 2018   Rukojmí
Před několika dny se místopředseda KSČM Josef Skála a právě zmíněná členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová utkali v pořadu Události, komentáře na ČT24. Tématem bylo zvolení ruského prezidenta Vladimira Putina.
Nyní jen signifikantní sestřih žvástů "krásné Heleny", kterou by jistě Miloš Kopecký jako doktor Štrosmajer ze seriálu „Nemocnice na kraji města“ nazval: Krávou nebeskou“ a dodal by, že "kdyby hloupost nadnášela, vznášela by se jako holubička…“

Prvním potvrzení této diagnózy jsou její slova o Putinovi a ruských volbách: „Ale hovořit vůbec o volbách s tím, když jsme viděli, co se tam odehrálo, jak tam lidé dostávali potvrzení pro zaměstnance, že byli volit a jak byli volit, že jim rozdávali levné potraviny, lístky do kina, že tam někteří dávali desítky hlasů navíc, za to by u nás byli souzeni,“ reagovala Langšádlová... https://cz.sputniknews.com/video/201803196987952-muz-kluzak-volby/?utm_source=https://email.seznam.cz/&utm_medium=short_url&utm_content=hbp4&utm_campaign=URL_shortening
A pak se také rozčílila: „Oni udělají protektorát na Krymu,“ a mírně jí docházela slovní zásoba:. „A ještě k tomu řeknete, že teda, jestli nevadí, to referendum... No, Hitler taky zaváděl referenda. Hitler, Hitler taky při anšlusu Rakouska měl referendum. Tam bychom mohli už dneska najít mnoho analogií. A opravdu my, kteří jsme zažili, co je to protektorát, si musíme na appeasementy dávat velký pozor...“ vztekala se, ale neřekla, že Protektorát Böhmen und Mähren zná jen z vyprávění, když v roce 1939 s ní ještě tatínek očůrával ploty…
(Ovšem, je třeba dodat, že plácla i k tomu Hilerovu rakouskému referendu, jelikož ten anšlus nebyl žádná okupace; každý třetí muž Rakouska ve věku od 17 do 45 let šel totiž ochotně bojovat za Hitlera a Třetí říši; byl přece jejich rodák z Braunau am Inn. Proto chtěli skoncovat též s duševně chorými dětmi a dětmi Svědků Jehovových. Přišli na to, že na každého dětského mrzáka, říkali jim „zatěžující existence“ či „nežádoucí životy“, doplácejí denně skoro pět marek.
S přispěním morfio-hydro-chloralu a totálního vyhladovění je usmrcovali a potom naložili přes osm tisíc těchto dětských mozků do formalinu, aby posloužily vědě a oni ušetřili tisíce. Byl za to někdo potrestán? Ředitel vídeňské dětské kliniky Spiegelgrund dr. Ernest Illing byl sice popraven, ale hlavní vykonavatel pokusů na dětech dr. Heinrich Gross byl nedávno vyznamenán čestným křížem I. třídy Za zásluhy o Rakouskou republiku…)
Výsledek obrázku pro helena langšádlová
A Mgr. Langšádlová láteřila bez relevantních argumentů vesele dál. Prý Rusové nechtějí svobodu, proto ji ani nemají... Opravdu v Rusku nechtějí svobodu, paní Langšádlová? A v USA ji mají...? Třeba ve Fergusonu či v Baltimore...?  https://www.google.cz/search?q=ferguson+riots&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=7Rh3VNTVFOT4yQOu0oKQCQ
Mlela přesto pořád tu svou: „Já si myslím, že ustoupit a respektovat to, že někdo okupuje sousední stát a jeho část, jako jednou to je Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří, jednou je to Krym, Donbas, jako tak půjdou dál?“ A PhDr. Josef Skála. CSc. ji doplnil v očekávání odpovědi na svoji otázku:
"Kdo asi útočil brutálně na Irák, Afghánistán, Libyi, Sýrii a další země, a též o tom, že válku v Afgánistánu přece začal americký jestřáb Zbigniew Brzezinski, který zmobilizoval islamisty proti lidové vládě..." Odpověď Langšádlové zněla velmi stručně - že to není pravda… https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/V-CT-bylo-veselo-Krymu-se-chtely-zmocnit-USA-rekl-Skala-Coze-Jako-Hitler-Co-to-obhajujete-nastvala-se-Langsadlova-528774
Asi ta prostá žena nezná fakta a nemá ponětí, že Zbigniew Brzezinski, bývalý poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Cartera, poslytl rozhovor v lednu 1998 francouzskému týdeníku Le Nouvel Observateur, v němž se vychloubá, že přesvědčil prezidenta Cartera, aby vyslal do Afghánistánu, v němž vládl prosovětský režim, příslušníky amerických výzvědných služeb; a až tam CIA dorazila, teprve potom to vyvolalo sovětskou invazi do Afghánistánu...

Nesmysly Langšádlové z TOP 09, co bere mimo poslanecký stotisícový plat navíc též 188 tisíc na svůj byt v Praze.Nezná Brzezinského a tvrdí, že na Krymu je protektorát jako dle Hitlera, co též dělal referenda pod hlavněmi a dalží žvásty...
 Výsledek obrázku pro olser foto langšádlova stan

Na úvod, než se dostaneme k meritu věci, stručná charakteristika, co je to Helena Langšádlová z Kalouskovy TOP 09. co bezostyšně bere 188 tisíc na svůj byt v Praze, aby ušetřila čtvrt hodiny jízdy z Černošic do Sněmovny, kde řídí po nocích cenzuru prokremelských webů. Jak je to možné? „Přes zimu jsem měla problém s ježděním, když to klouzalo. Tak jsem si pořídila malý byt u Sněmovny. Někdy jednáme až do noci…“ hájí se poslankyně.
Je všeobecně známo, že Langšádlová patří mezi křiváky, co se kousek od jejího bytečku sešli v poslanecké sněmovně k jednání na téma: Jak vyřadit z provozu nepohodlné autory nezávislých médií, aby se zabránilo proruské propagandě. Před měsícem jsem to bral jen jako varování, dnes už vím, že to byla správná předtucha, dnes se naplnila.
Začalo to před časem docela prozaicky; v Poslanecké sněmovně se konala konference think-tanku Evropské hodnoty a projektu Kremlin Watch o tom, jak bránit údajné pro-ruské propagandě, která se šíří českým, resp. evropským internetem. Zazněl požadavek na zkomplikování života pro-kremelským webům… Hlavní „osobnosti“ na této konferenci byli dle pozvánky poslanci Ivo Gabal (KDU-ČSL) a Helena Langšádlová (TOP09). Sekundovali pornoherec Jakub Janda – Evropské hodnoty a Jakub Kalenský – Stratcom, což je instituce Evropského parlamentu zaměřená mj. na boj s tzv. ruskou propagandou.
Hlavní „osobnosti“ na této konferenci byli dle pozvánky poslanci Ivo Gabal (KDU-ČSL) a Helena Langšádlová (TOP09) - slepence s přeběhlých odpadlíků zvaného TOP 09 – kdysi Tradice – Odpovědnost – Prosperita, dnes: Trapnost – Oblbování – Podvody… Sekundoval jim pornoherec Jakub Janda, zastupující Evropské hodnoty, dnes už jako jejích šéf, zaměřené mj. na boj s tzv. ruskou propagandou. A tato partička hned také konala...
A resumé tohoto demokratické srocení? Jeho účastníci doslova napsali: „Jestliže se setkáte s níže uvedenými jmény, měli byste být na pozoru. Prosíme o monitoring a zaznamenávání důkazů pro případná trestní oznámení…“ Z demonstrací a událostí radikálů pořizujte jakoukoli dokumentaci, donášejte, šmírujte a porušujte základní lidská práva svobody projevu… https://pravdalaska.wordpress.com/monitoring/
Poté přišla na svět kampaň, kterou tvoří webové stránky Hate Free, resp, resp. „sluníčkářský“ projekt, jenž měl podporovat toleranci ve společnosti a boj proti šíření lživých informací, tzv. hoaxů či pomluv a čelit šíření strachu a nenávisti. Jediným projevem se však staly plakáty a televizní a internetové spoty se sloganem Nenávist ti nesluší!
Do kampaně se zapojily populární tváře jako dokumentaristka Helena Třeštíková, moderátorka Ester Janečková či David Kraus. Proč David Kraus? Protože se ho dotklo jeho označení za „zpěváckou kreaturu“.http://www.rukojmi.cz/clanky/2026-jak-svet-prichazi-o-basniky-a-prazska-kavarna-o-sve-protiestebacke-iluze-v-duchu-havlovy-vize-o-tom-jak-pravda-a-laska-zvitezi-nad-lzi-a-nenavisti-a-je-to-tady

Pozvánka na pietní akt za oběti bombardování Jugoslávie 1999

Rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana pro MF Dnes

0
0
22.3. 2018   Hrad
Váš poradce a šéf skupiny CEFC Ye Jianming je v Číně vyšetřován. Víte přesně, kvůli čemu?
Nevím, kvůli čemu. Je to záležitost čínských institucí, nikoli moje. Vůbec se nechci vměšovat do čínských vnitřních záležitostí. Byl jsem informován, že tento muž opustil vedení CEFC, a důvod, proč jsem poslal do Číny své tři emisary, se týkal toho, aby zjistili, zda CEFC bude i nadále vlajkovou lodí čínských investic v České republice. Dostalo se mi ujištění, že ano. Ale co více, CEFC Europe bude posíleno čtyřiceti devíti procenty minoritního podílu státní firmou CITIC Group, což je jedna z nejvýraznějších firem na světě. A já doufám, že to pomůže čínské expanzi.

Mimochodem, jste slávisti?

Ne.

Já také ne. Ale v každém případě je Slavia krásný příklad, jak fotbalový klub, který byl dole, se díky čínským investicím dostal až na mistra ligy. Moje přání je dosáhnout toho, aby došlo k dalším Slaviím v české ekonomice.

Nicméně zrovna Slavia nepředstavuje typ investic, které mají Číňané rádi. Raději investují do síťových odvětví, energetiky, telekomunikací. Nepromění se vstupem společnosti CITIC do CEFC způsob, jakým budou o investicích uvažovat?

Myslím, že především je třeba dokončit rozpracované investice, z nichž nejdůležitější je vstup CEFC Europe do J&T. Tam měla deset procent, aspiruje na padesát. Díky problémům, kvůli kterým jsem poslal do Číny své emisary, se to všechno opozdilo. Ale teď mohu doufat, že ten proces bude pokračovat. Mluvil jsem o tom s guvernérem Jiřím Rusnokem. Česká národní banka naprosto logicky požádala o doplnění údajů, pokud jde o vlastnickou strukturu CEFC. Ta s tím souhlasila. A doufám, že když se nyní vyřešily tyto problémy, tak CEFC podá novou žádost a záleží jen na J&T, zda k dohodě dojde, nebo ne.

Kdy jste se poprvé dozvěděl o problémech šéfa CEFC?

Je to tak zhruba měsíc zpátky plus minus. Byl jsem tím trochu překvapen, protože prezident Xi Jinping byl přítomen dohodě o kapitálovém vstupu CEFC do ruské Rosněfti. Tato skutečnost mě rozhodně nevedla k obavám. Nicméně prezident Xi vede boj proti korupci, je klidně možné, i když u mě platí v zahraničí i doma presumpce neviny, že tam k něčemu došlo. Ale chtěl bych upozornit, že, jak jsme si ověřili v Šanghaji, druhý muž CEFC normálně pracuje a normálně tuto firmu řídí.

Tresty v Číně jsou velice tvrdé. Pokud je prokázáno, že někdo okradl stát anebo se zúčastnil korupce, hrozí mu i trest smrti. Jste připraven na to, že by Vašeho poradce mohli v Číně popravit?

Tak já myslím, že nemáte přehánět. Vyčkejme výsledků vyšetřování. Jenom z mediálních zdrojů jsem slyšel cosi o tom, že šlo o korupční aktivity v Africe, nikoli tedy v České republice. A protože se nechci vměšovat do čínských vnitřních záležitostí, počkám, jak toto vyšetřování dopadne.

Bude mít tato věc dopad na pověst čínských investorů v Česku?

Naprosto ne. Když si vzpomenete, jak jsem ve svém inauguračním projevu mluvil o Zdeňku Bakalovi, tak zjistíte, že každý z potenciálních investorů může být - ať už právem, nebo neprávem, v Bakalově případu právem - napaden z tunelování nebo z neetického jednání. To je bohužel součást ekonomiky a já jsem vděčný každému politikovi, který proti těmto jevům bojuje.

Myslíte, že si čínská státní společnost CITIC ponechá Jaroslava Tvrdíka ve funkci svého reprezentanta v Česku?

To se zeptejte jich, proboha. Proč zrovna já bych o tom měl rozhodovat?

Mohl byste o tom mít nějaké informace, když jste poslal Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny, ne?

Neposlal jsem je tam kvůli tomu, aby nominovali prezidenta této společnosti, ale kvůli tomu, aby zjistili, zda má tato společnost nadále zájem investovat v České republice. Pokud máte pocit, že bych se měl stát prezidentem této společnosti, děkuji Vám za nabídku, ale já jsem úplně spokojen s funkcí, kterou zastávám.

Kdo cestu Vašich vyslanců do Číny platil?

To je tak stupidní otázka, že byste se měl stydět. Tuto otázku klade také nějaký poslanec ze zahraničního výboru, který podniká řadu zahraničních cest. Samozřejmě, že šlo o služební cestu. Samozřejmě, že byla hrazena z rozpočtu mé kanceláře. Samozřejmě, že byla uskutečněna na můj příkaz, což byl mimochodem asi druhý nebo třetí příkaz za pět let, který jsem dal, pokud jde o služební cesty. Mám pocit, že ta trojice udělala velký kus práce. Samozřejmě jí to ale nikdo neuzná, naopak.

Znamená to, že prezidentská kancelář platila cestu i šéfovi CEFC Europe Jaroslavu Tvrdíkovi? To byl na tuto cestu najatý do služeb státu, přestože se problémy týkají hlavně jeho společnosti?

Upřímně řečeno, vůbec nevím. Vím, že jsme to zcela určitě platili kancléři Mynářovi. A pokud jde o ty zbývající dva, nemám tušení. Pokládám tuto otázku za poněkud povrchní. Je to, jako když se zachrání továrna, která hořela, ale hasičovi uhoří uniforma. No a Vy byste se chtěl bavit o nákladech na tu uniformu.

Pojďme k tuzemské politice. Nedávno jste řekl, že jste z počínání Andreje Babiše při sestavování vlády "nepatrně nervózní". Od té doby Babiš několikrát změnil strategii a mluvil o několika variantách. Jaký je aktuální stav Vaší nervozity?

Dlouhodobě jsem vyjádřil přání - nikoli příkaz, ale přání - aby vznikla vláda na půdorysu ANO, ČSSD a komunistů. Jak dobře víte, tento půdorys se skutečně rýsuje. Budu rád, když se k němu připojí i strana SPD. Ostatně i Andrej Babiš řekl, že to u této strany vidí jako takzvaná zadní vrátka. Ale to už je věc druhá, protože i kombinace ANO, ČSSD a komunistů by měla 108 hlasů. Ovšem za předpokladu, že zejména sociální demokraté a jejich poslanci budou opravdu pro tuto vládu hlasovat.

Právě. Řada z nich naznačuje, že by mohla být proti. Například bývalý předseda Bohuslav Sobotka. Dokáže si vedoucí tandem ČSSD Jan Hamáček s Jiřím Zimolou situaci srovnat?

Pokládám za neobyčejnou drzost, jestliže člověk, který ČSSD dovedl k sedmi procentům, dnes rozdává knížecí rady. To zaprvé. Zadruhé bych chtěl věřit, že ona dvojice vedoucích představitelů sociální demokracie bude natolik silná, aby toto dokázala.

Jak si podle Vás Hamáček se Zimolou zatím počínají?

Já jsem se s nimi na jejich žádost sešel. Měl jsem z tohoto setkání velmi pozitivní dojem. Samozřejmě vycházím z toho, že jednání o vládě vede premiér, jeho partnery jsou tito lidé a prezident má pro toto jednání vytvořit dostatečný časový prostor, což jsem také udělal.

Babišovi jste dal čas do začátku prázdnin. Sjezd ČSSD je na začátku dubna, Hamáček se Zimolou slíbili vnitrostranické referendum o účasti ve vládě. Podle nálady řadových socialistů to nebude nic jasného, také se může stát, že účast v kabinetu zamítnou. Pak by měl šéf ANO docela málo času a do konce prázdnin by to nemusel stihnout, ne? Jaké byste pak viděl řešení?

Zaprvé jsem nedal žádný limit, vyjádřil jsem subjektivní pocit, že si myslím, že by se toto vše dalo zvládnout do konce června. To není limit, jen subjektivní pocit. Nic víc, nic méně. No, nechci samozřejmě vycházet z analogií, ale tzv. GroKo neboli Grosse Koalition v Německu je inspirací i pro nás. Víte, že tam to v referendu u SPD dopadlo 66 procent pro. Přičemž tzv. mladí sociální demokraté byli ostře proti. U nás jsou dnes Mladí sociální demokraté, pokud vím, také ostře proti. Ale chtěl bych věřit, že převládne zdravý rozum, a nikoli pubertální exhibice. A že nakonec v referendu ČSSD tuto dohodu akceptuje.

Sám jste před chvílí zmínil SPD Tomia Okamury. Ta se ovšem nyní dostala úplně mimo hru. Pokládáte to ze strany Andreje Babiše za chybu?

Především jsem zaznamenal prohlášení pana Okamury, že nebude podporovat Babišovu vládu, pokud bude založena na spolupráci se sociální demokracií. Ale i když jsem až dosud vůči SPD udělal několik gest, tak musím říci, že mě to v poslední době přestává bavit. Víte proč? Protože tato strana hlasovala pro návrh hnutí STAN, aby kancléř prezidenta republiky musel mít nejvyšší prověrku, to znamená prověrku na přísně tajné. Takhle se nechová strana, které jsem poskytl svoje, byť omezené, sympatie. Pan Okamura se tedy nemůže divit, že do doby, než toto stanovisko změní, tyto mé sympatie už nebudou.

Premiér Babiš také v poslední době několikrát zmínil možnost předčasných voleb. Vy jste je opakovaně ostře odmítl. Co však v případě, že dají sociální demokraté Babišovi v referendu opravdu košem?

Když ty hlasy Andrej Babiš mít nebude, tak klidně počkáme dál. Jestli se třeba nerozhodne pro tu kombinaci, která je takříkajíc záložní a obsahuje 115 hlasů ve Sněmovně. Jasně jsem řekl, že předčasné volby nevypíšu, protože bych to ani ne rok po řádných volbách pokládal za urážku voličů a jejich inteligence. Samozřejmě že Sněmovna má možnost si vynutit předčasné volby tím, že o tom rozhodne alespoň 120 a více hlasy. Ale nepředpokládám, že by se to stalo. Mimo jiné proto, že pětiprocentní trpaslíci nebudou riskovat, že zmizí z politické scény.

Zajímalo nás spíš, zda byste v případě, že by ČSSD v referendu vstup do vlády odmítla a Babiš se nedokázal dohodnout s okamurovci, proti nimž je i řada politiků ANO, vůbec připustil třetí pokus šéfa Sněmovny Radka Vondráčka. Babiše jste totiž premiérem nejmenoval a klidně byste ve druhém pokusu ještě mohl jmenovat někoho úplně jiného. I řada vlivných sociálních demokratů vykládá, že máte v záloze připravenou úřednickou vládu.

Nemám připravenou žádnou úřednickou vládu. V takovém případě bych doporučil Andreji Babišovi podle bonmotu Jana Wericha, když tu není ta, kterou mám rád, mám rád tu, která tu je, aby uzavřel onu dohodu na 115 hlasech ve Sněmovně.

Nepokládáte dosavadní působení Babišovy menšinové vlády za poněkud rozpačité?

Myslím si, že vláda funguje normálním způsobem a nevidím v jejím počínání nic nenormálního.

Hodně se probírají třeba její personální zásahy. Jak vnímáte například urputnou snahu Andreje Babiše odvolat šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína?

Tak zaprvé je to v kompetenci vlády, respektive jejího předsedy. Zadruhé jsem zaregistroval, že se proti panu Murínovi výrazně postavil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. A já nevidím důvod, proč by vláda neměla odvolat pana Murína, pokud k tomu má dostatečné důvody.

Ty, které uvádí Babiš, za dostatečné pokládáte?

Tak především je za dostatečné uvádí Pavel Zeman. A myslím si, že to jsou důvody, nad kterými minimálně stojí za to přemýšlet.

Bezprostředně po svém zvolení jste tvrdil, že chcete být pokornější a méně arogantní. Od té doby se několik Vašich projevů hemžilo tu "blbci"či "chudáčky", jindy jste svým příznivcům vzkázal, že "budoucnost je na pět let naše". To přece za projevy větší pokory a menší arogance považovat nelze, ne?

Rád Vám odpovím, protože jsem si připravoval dvě varianty inauguračního projevu. Ta první byla se jmény, druhá beze jmen. A protože jsem se rozhodl, že budu pokornější, tak až na pana Bakalu jsem uvedl pokornější variantu beze jmen. Ale Vám na závěr našeho rozhovoru ta jména mohu říct. Takže Honzejk nebo Tabery jsou placeni Zdeňkem Bakalou a podle mého názoru si každý, kdo bere peníze od Zdeňka Bakaly, zaslouží opovržení. Zadruhé, Mitrofanov, který rozděluje lidi na občany a obyvatele, si rovněž zasluhuje opovržení. A měl by si uvědomit, že rodák z Rostova na Donu by neměl příliš zasahovat do českých politických struktur. A zatřetí, jestliže má Jiří Pehe pocit, že zemře půl milionu mých voličů a situace bude jiná, tak je to tak trošku hyenismus. Líbil se mi výrok Jana Kellera, který řekl, že nebude komentovat lejno hyeny. Úplně na závěr Vám řeknu ještě jednu věc. To Pche, jak říkal Miroslav Šimek, tak to Pche napsalo další článek, kde vyjadřuje názor, že demonstrace by ještě mohly změnit politickou strukturu České republiky oproti výsledkům demokratických voleb. Ať už prezidentských, nebo parlamentních. Chtěl bych konstatovat, že dokud budu prezidentem, nikdy nepřipustím Majdan, barevnou revoluci. Ať demonstranti v ulicích vyjadřují jakékoli názory, vždy se budu řídit větou, kterou Klementu Gottwaldovi řekl, ale bohužel nedotáhnul do konce Edvard Beneš. Nikdy nepřipustím, aby o osudu republiky rozhodovala ulice.

Ironicky řečeno, tím jste tu svoji "větší pokoru a méně arogance" právě podtrhl...

Byl jsem pokornějším právě proto, že jsem ve svém inauguračním projevu tato jména neuvedl.

Přesto Vás za něj velice strhal i institut jednoho z Vašich obvyklých největších zastánců, jakým je Váš předchůdce Václav Klaus. Čím jste si to vysvětloval?

Třeba má rád Zdeňka Bakalu, to je první varianta. Druhou variantou je, že má rád česká média. Protože v mém inauguračním projevu zazněly dva útoky. Útok na Bakalu a útok na česká média včetně České televize. A Václav Klaus má svaté právo milovat Zdeňka Bakalu a svaté právo milovat ať už Českou televizi, nebo jiná česká média.

Když už jsme u České televize, je kolem ní teď obrovský povyk. Co podle Vás bude výsledkem této vřavy?

V mém inauguračním projevu je o ČT jedna jediná věta. Ta říká, že existuje studie Fakulty sociálních věd UK, podle níž ČT ve své publicistice protežovala TOP 09. Tečka. Jestliže tato jediná věta vyvolala pochodové cvičení topkařů Vladislavským sálem, je to jejich problém. Mě spíš zajímá to, že dochází při demonstracích ke zneužívání mladých lidí, z nichž řada si ani tuto jedinou větu nepřečetla. Typickým příkladem je dvanáctiletá holčička, která vyzývala ke svržení Babiše, Zemana a Okamury. To pokládám za obludné zneužívání dětí. Stejně jako pokládám za obludné, že podle Blesku tam, kde jakýsi režisér měsíc po prezidentských volbách vyzýval, aby mě lidi nevolili, se po schodech váleli opilí účastníci naší umělecké obce. Zatímco ve Španělském sále jsem seděl s jinými členy umělecké obce, vypili jsme skleničku vína, dobře jsme si popovídali a šli spát. To je asi ten rozdíl mezi hysteriky pražské kavárny a normálním chodem prezidentské kanceláře.

Zůstaňme u ČT a Vašeho tvrzení, že není objektivní. Co by se podle Vás mělo v ČT změnit?

Navrhl jsem, ale samozřejmě to nemám právo sám uskutečnit, aby podle minulého příkladu byla dvakrát zamítnuta zpráva o hospodaření ČT. Podle platných zákonů pak dochází k personálním změnám. Záleží ale nikoli na mně, nýbrž na politicích, kteří k tomu mají vztah, aby rozhodli, jaké vedení ČT si vlastně přejí.

Vidíte ve Sněmovně vůli dostatečného počtu politiků, aby se ta změna odehrála?

Myslím si, že ano.

Angažujete se v tom nějak?

Já se v tom nijak neangažuji, pouze jsem upozornil, že už jednou byla dvakrát zamítnuta zpráva o hospodaření ČT a následovala personální změna. To je vše.

Jak hodnotíte události na Slovensku, kde podala demisi vláda Roberta Fica? Prezident Andrej Kiska ale odmítl jmenovat kabinet Petera Pellegriniho navržený dosavadní koalicí. Postupuje podle Vás Kiska správně?

Tak vláda v demisi vykonává svoji funkci po celou dobu, než je jmenována vláda nová. To je ostatně i u nás, to není nic nového. Vláda v demisi je podle ústavy vládou plnohodnotnou. Takže nechť tato vláda vládne a nechť se diskutuje o tom, kdo má a kdo nemá být jejím členem. Já bych pokládal za nešťastné, kdybych se jakkoli vměšoval do slovenských vnitřních záležitostí. Ale teď pojedu na Slovensko do Tater, předpokládám, že se tam setkám se slovenskými politiky a zeptám se jich, o co jde.

V tuhle chvíli si netroufáte říct, o co na Slovensku jde?

Mohu se domnívat, že jde o pokus o další barevnou revoluci. Ale to je zatím jenom moje domněnka, a rád si tuto domněnku ověřím právě těmito rozhovory.

Nedávno zemřel Váš dlouholetý přítel a spolupracovník Miroslav Šlouf, s nímž jste se po svém prvním zvolení prezidentem rozešel. S jakými pocity jste se s ním loučil?

Poslal jsem tam kytičku. Teď si myslím, že není dobré připomínat i to, co bylo zlé. Všichni, kdo se o to zajímají, tak vědí, že můj důvod pro náš rozchod byla jeho komunikace s Františkem Mrázkem, šéfem podsvětí. Nicméně to jsem zapomněl, udělal jsem za tím tlustou čáru. A budu rád vzpomínat na naše společné cesty v autobusu Zemák. On to sice byl původně návrh Saši Kwasniewského, který Mirek Šlouf okopíroval, ale to nevadí. Okopíroval to skvěle a fungovalo to. Říká se, že člověk má z minulosti vždycky vzpomínat na to dobré a zapomenout na to špatné.

Miloš Zeman, prezident republiky, MF Dnes, 22. března 2018

Jak bojujeme s fašismem

0
0
Clara Zetkin
Chris Hedges
23.3.2018 E-republika
Demoralizovaní zaměstnanci, kteří zjistili, že intelektuálové z establišmentu, tisk ani akademici se jich nezastanou, ztrácejí důvěru v politiku. Když si uvědomí, že jim liberální elity lžou, otevírají se bizarním a fantastickým konspiračním teoriím. Fašisté usměrňují jejich hněv a touhu po pomstě proti řadě přízračných nepřátel, většinou minorit určených do role obětních beránků.



Radikální socialistka a feministka Klára Zetkinová předala v roce 1923 Komunistické Internacionále zprávu o vzniku politického hnutí, které dostalo název fašismus. Fašismus byl ve svých počátcích popisován mnoha liberály, socialisty a komunisty jen jako trochu koncentrovanější vláda davu, teroru a pouličního násilí. Německá revolucionářka Zetkinová však pochopila, v čem spočívá jeho nakažlivost, svůdnost a nebezpečnost. Varovala před tím, že čím déle zůstane neřešena stagnace a hniloba nefunkční demokracie, tím přitažlivější se fašismus může stát. A s tím, jak se americká kapitalistická demokracie v 21. století rozpadá a je nahrazována otevřenou kleptokracií, jež pohrdá vládou práva, stává se boj minulých antifašistů též naším bojem. Dějiny dostatečně prokazují, kam vede politická paralýza, hospodářský úpadek, rozbujelý militarismus a všeobecná korupce.

Tato prorocká analýza Kláry Zetkinové zopakovaná v knize “Boj proti fašismu: Jak bojovat a jak vyhrát”, kterou vydali John Ridell a Mike Taber, zdůrazňuje hlavní rysy vznikajícího fašistického hnutí. Zetkinová varuje, že fašismus je na vzestupu tehdy, když kapitalismus vstupuje do období krizí a rozpadu demokratických institucí, jež kdysi nabízely možnost reformy a ochrany před neomezeným útlakem třídy kapitalistů. Nekontrolovaný kapitalistický útisk sráží střední vrstvy, oporu kapitalistické demokracie, do dělnické třídy a často i do chudoby. Odnímá zaměstnanci veškerou ochranu a ořezává mzdy. Čím déle trvá hospodářská a společenská stagnace, tím přitažlivějším se stává fašismus. Zetkinová by nás varovala, že nebezpečím není Donald Trump, ale rostoucí společenská a ekonomická nerovnost, která koncentruje bohatství v rukou oligarchických elit a degraduje životy občanů.

Zhroucení kapitalistické demokracie zotročuje dělnickou třídu. Její požadavky zůstávají nevyslyšeny. Reformy, které reagují na její utrpení, jsou jen kosmetické a neúčinné. Její vztek je zlehčován jako iracionální nebo rasistický. Zbankrotovaná liberální třída, která dříve umožňovala postupné a částečné reformy, jež uhlazovaly ty nejhorší výstřelky kapitalismu, blábolí vyprázdněné slogany o sociální spravedlnosti a zaměstnaneckých právech, přičemž prodává zaměstnance kapitalistickým elitám. Pokrytectví liberální třídy vyvolává nikoli jen pohrdání vůči ní, ale přímo nenávist k liberálním, demokratickým hodnotám, které liberálové zdánlivě vyznávají. Demokratické “ctnosti” získávají odpornou pachuť. Hrubý posměch, výhrůžky a urážky, kterými fašisté zahrnuli liberální establišment, vyjadřují oprávněný vztek zrazené dělnické třídy. Trumpova obhroublost právě z tohoto důvodu rezonuje mnohým, kteří byli vytlačeni na okraj společnosti. Demoralizovaní zaměstnanci, kteří zjistili, že intelektuálové z establišmentu, tisk ani akademici se jich nezastanou, ztrácejí důvěru v politiku. Když si uvědomí, že jim liberální elity lžou, otevírají se bizarním a fantastickým konspiračním teoriím. Fašisté usměrňují jejich hněv a touhu po pomstě proti řadě přízračných nepřátel, většinou minorit určených do role obětních beránků.

“Především je třeba vzít v úvahu ztrátu zajištění jejich základních existenčních potřeb,”
napsal Zetkinová o vykořeněné dělnické třídě. “Davy se k fašismu přimykaly po tisících,” pokračovala.
“Fašismus se stal azylem pro všechny politické bezdomovce, společensky vykořeněné, pro opuštěné a rozčarované. ... Maloburžoazie a síly společenského středu zpočátku nerozhodně váhají mezi dvěma mocnými dějinnými tábory proletariátu a buržoazie. Svým životním strádáním a částečně svými vznešenými touhami a vysokými ideály mají tendenci sympatizovat s proletariátem, pokud je revoluční a vypadá to, že má naději na vítězství. Pod tlakem davu a jeho potřeb a pod vlivem této situace jsou dokonce i fašističtí vůdci nuceni přinejmenším nadbíhat revolučnímu proletariátu, a to dokonce i přesto, že k němu nechovají ani ty nejmenší sympatie.”

Zdiskreditované ideály demokracie jsou nahrazeny ultranacionalismem, který rozděluje obyvatelstvo nikoli podle tříd, ale na vlastenecké a nevlastenecké. Národní a náboženské symboly, jako jsou křesťanský kříž a americká vlajka, jsou fašismem zglajchšaltovány. Fašismus nabízí vykořeněným hmatatelného nepřítele a právo fyzicky vracet úder. Ti, kteří byli démonizování za úpadek státu - židé a komunisté v nacistickém Německu, kulaci v Sovětském svazu a nelegálové, Afro-američané a muslimové ve Spojených státech - se stávají společenskými párii. Tito stigmatizovaní, společně s intelektuály, liberály, homosexuály, feministkami a disidenty jsou terčem útoků jako ztělesnění nemoci, která zničila národ a bude fašisty vyhnána z jeho těla. Tato fašistická rétorika je vždy doprovázena jazykem obnovy a morální čistoty.

“To, co masy už nadále neočekávají od revoluční proletářské třídy a od socialismu, má nyní být v jejich tužbách dosaženo těmi nejschopnějšími, nejsilnějšími, nejodhodlanějšími a nejodvážnějšími prvky každé společenské třídy,”
napsala Zetkinová, blízká přítelkyně zabité revolucionářky Rosy Luxemburgové.
“Všechny tyto síly se musí spojit do společenství. A tímto společenstvím je pro fašismus národ. ... Nástrojem, jak dosáhnout fašistické ideály, je pro ně stát. Silný a autoritářský stát, který oni sami vytvoří a který bude jejich poslušným nástrojem. Stát, který bude zvysoka trůnit nad všemi stranickými a třídními rozdíly.”

Zetkinová, spoluzakladatelka radikální Spartakovy ligy, varovala proti paušální démonizaci všech součástí fašistického hnutí. Upozorňovala nás na to, že teprve až bude vyřešeno skutečné a hluboké rozhořčení těch, kteří jsou přitahováni fašismem, mohou být vyrváni z jeho pout.
“Ti nejlepší z nich hledají únik z hluboké úzkosti své duše,”

napsala o těch, kteří se přidali k fašistickým organizacím.
“Touží po nových a neotřesitelných ideálech a světonázoru, který jim umožní porozumět přírodě, společnosti i jejich vlastnímu životu; světonázoru, který není jen sterilním vzorcem, ale pracuje tvořivě a konstruktivně. Nezapomínejme, že násilné fašistické gangy nejsou složeny pouze z válečných zločinců, žoldáků a marodérů, kteří se ukájejí teroristickými činy. Najdeme mezi nimi také ty nejenergičtější síly těch sociálních vrstev, které jsou nejschopnější se rozvíjet. Musíme za nimi jít s pevným přesvědčením a pochopením pro jejich poměry a jejich ohnivou touhu, pracovat mezi nimi a ukázat jim řešení, které nevede zpět, ale spíše kupředu, ke komunismu.”

Nejvyšší estetickou hodnotou fašismu je válka. Jeho uctívání militarizované síly a násilí, jeho neschopnost poradit si se světem idejí, nuancemi a složitostí, stejně jako jeho bezcitnost mu neumožňuje komunikovat jiným jazykem, než jazykem hrozeb a nátlaku. Instituce, které respektují komplexnost a snaží se překonávat kulturní bariéry v zájmu komunikace a porozumění jiným, jsou fašisty bagatelizovány a likvidovány. Diplomacie, svobodné bádání, kultura a žurnalistika jsou v klatbě. Musíte poslouchat, doma i za hranicemi, nebo budete zničeni. Toto morální a intelektuální vakuum dává fašistům převahu, především v oblasti vojenského avanturismu a imperiální expanze. Začínají dlouhé a zbytečné války, které vyčerpávají národní zdroje a likvidují občanské svobody v zemi. A nakonec používají dovnitř i navenek takovou míru brutality, která se pro národ stává genocidní.

Zetkinová napsala, že fašismus staví jednu složku dělnické třídy proti druhé. Loni v USA, ve městě Charlottesville ve státě Virginia, proběhla demonstrace se smrtelnými následky. Bojovali v ní proti sobě aktivisté “Antify” a neonacisté, kteří pocházeli převážně z té samé pauperizované ekonomické vrstvy. Rozdělení, které bylo fašismem uvnitř dělnické třídy vytvořeno fašismem, společně s jeho útokem proti odborům, intelektuálům, disidentům a tisku, podporuje nesnadné spojenectví s kapitalistickými elitami, které často vnímají fašisty jako idioty a šašky. Ve skutečnosti jsou kapitalisté upláceni fašisty daňovými škrty, deregulací, likvidací odborů a demontáží institucí, které se zabývají dohledem a ochranou zaměstnanců, stejně jako to dělá Trump. Rostoucí militarizace, která umožňuje, aby kapitalistům rostly zisky, spojená s rostoucí mocí orgánů vnitřní bezpečnosti, přiklání kapitalistické elity k fašismu. Jejich svazek je vzájemně výhodný. To je také důvod, proč kapitalistické elity tolerují a snášejí mezinárodní ostudu, kterou se stal Trump.

“Existuje zřejmý rozpor mezi tím, co fašismus slíbil, a tím, co masám dal,” napsala Zetkinová. “Všechny ty řeči o tom, jak fašistický stát upřednostní zájmy národa nad vším ostatním, splasknou jako mýdlová bublina, pokud jsou vystaveny větru reality. ‘Národem’ se ukázala být buržoazie a ideální fašistický stát se vyjevil jako vulgární bezskrupulózní stát buržoazní třídy. ...Třídní rozpory jsou mocnější než všechny ideologie, které popírají jejich existenci.”

“Buržoazie musí používat agresivní sílu, aby se uchránila proti dělnické třídě,” napsala. “Starý a údajně ‘apolitický’ represivní aparát buržoazního státu jí už neposkytuje dostatečné bezpečí. Buržoazie se tedy snaží vytvořit zvláštní bandy pro třídní boj proti proletariátu. Fašismus takové jednotky poskytuje. Fašismus sice zahrnuje složky s revolučním původem i síly, které je podporují - složky, které by se mohly obrátit proti kapitalismu a jeho státu - přesto se stává nebezpečnou kontrarevoluční silou.”

“Je jasné, že fašismus bude vykazovat různé rysy v každé zemi, což je dáno různými historickými okolnostmi,” napsala. “Všude se však skládá ze směsice brutálního teroristického násilí a falešné revouční frazeologie, která se demagogicky váže k potřebám a náladám širokých mas tvůrců hodnot.”

Zetkinová byla v roce 1932, ve svých 74 letech nejstarší zvolenou osobou v Reichstagu ovládaném nacisty a podle tradice se očekávalo, že zahájí první schůzi sněmovny. Stala se terčem jedovatých útoků od nacistického tisku, který na ni útočil jako na “komunistickou židovku”, “zrádkyni” a “děvku”, za níž ji označil sám Joseph Goebbels. Nacisti ji hrozili atentátem, pokud se objeví v poslanecké sněmovně, a tyto hrozby ji vedly k bonmotu, že v tom případě by tam tedy měla být “dead or alive”. Do Reichstagu se dostala ve špatném zdravotním stavu, na nosítkách, ale na pódiu se znovuoživil její osobitý ohnivý temperament. Její čtyřicetiminutový projev byl jedním z posledních veřejných odsouzení fašismu v nacistickém Německu. Do roka nacisté zakázali komunistickou stranu a Zetkinová zemřela v exilu v Sovětském svazu.

Z jejího projevu v Reichstagu:

Nejdůležitějším úkolem současnosti je zformovat jednotnou frontu všech pracujících proti fašismu. Všechny rozdíly, které nás rozdělují a poutají - ať už jsou založeny na politických, odborových, náboženských, ideologických představách - musí ustoupit před touto zásadní historickou nezbytností... Všichni, kteří jsou ohrožení, všichni trpící, všichni, kdo touží po svobodě, se musí připojit k jednotné frontě proti fašismu a jejím představitelům ve vládě. Pracující se musí zatvrdit proti fašismu. To je naléhavá a nepostradatelná podmínka pro jednotnou frontu proti ekonomické krizi, imperialistické válce a jejím důvodům i proti kapitalistickému způsobu výroby... Revolta milionů pracujících mužů a žen v Německu proti hladu, deprivaci, fašistickému vraždění a imperialistické válce vyjadřuje neomylný osud tvůrců hodnot po celém světě. Tento osud sdílený se zbytkem světa se musí projevit vytvořením ocelového společenství boje všech pracujících ve všech sférách ovládaných kapitalismem.


Zdroj: Truthdig
Překlad: Stan


Psali jsme na téma fašismus:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!



Související články:


Tlak Američanů na nákup vrtulníků je extrémní. Máme dokumenty, známe firmy, jména českých vojáků. Víme, jak probíhá tvrdý lobbing USA na našem území

0
0
22.03.2018 ParlamentníListy
Nákup víceúčelových vrtulníků pro armádu by mohl být v ideálním případě zadán v létě. Po jednání sněmovního výboru to novinářům řekla ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO). Po generálním štábu nyní požaduje vedení ministerstva poslední upravení zadávací specifikaci.


Ministerstvo chce armádě koupit 12 nových víceúčelových vrtulníků, které nahradí bojové vrtulníky Mi-24. Česká vláda v minulosti oslovila americkou a italskou vládu. Americká vláda nabídla vrtulníky UH-1Y od americké firmy Bell, italský kabinet stroje AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo.

Podle Šlechtové ani jedna z firem požadavky armády nesplnila. Na armádě si proto vyžádala upřesnění toho, co po vrtulnících vojáci chtějí. Rozhodnutí, zda by byla zakázka zadána mezivládní dohodou, nebo by byla použita výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek, by chtěla oznámit na začátku dubna. Šlechtová by chtěla oslovit více než jednu firmu či stát.

„Myslím, že máme výrobek nejlépe odpovídající profesionálně vypracovaným požadavkům v průběhu tří let. Samozřejmě, jestliže se požadavky znovu zcela změní, pak to zcela změní pravidla hry," uvedl v té souvislosti italský velvyslanec v ČR Aldo Amati.

ParlamentníListy.cz ovšem absolvovaly několik schůzek s lidmi z obrany (aniž bychom specifikovali pozice či zařazení), kteří s tímto nákupem nesouhlasí. Podle jejich tvrzení je především americký lobbing, který vrcholil v době bývalého amerického velvyslance v ČR Andrewa Schapira a exministra obrany Martina Stropnického, neúnosný. „Ten tlak a lidi mají na všech úrovních resortu, takže pokud chcete něco změnit, nedaří se vám to, protože to mají skutečně obšancované," uvedl náš zdroj blízký ministerstvu. Ten přitom "netlačí" ani jednu ze stran. Tvrdí, že jde o tak velké peníze, že lze počkat. A podotýká, pod jak obrovským tlakem je ministryně Šlechtová.

Mimochodem, když se naše redakce snažila zjistit, jak často docházelo v minulosti ke schůzkám mezi velvyslancem Schapirem a ministrem Stropnickým, "spojenecká" ambasáda raději mlčela.

Máme jasné důkazy o propojení firem, médií a lidí kolem resortu obrany, jejich jména prozatím nebudeme odhalovat

Slova našeho zdroje o jistém sečkání, jak se ukázalo, stojí na pevných základech. Redakce totiž exkluzivně získala dokumenty resortu obrany, které o celé zakázce vcelku neutrálně a fakticky informují. Mezi mnoha řádky a spoustou informací je klíčovou následující věta: „S ohledem na proběhlé a připravované modernizace vrtulníků, jejich aktuální počty a technický stav není třeba s akvizicemi vrtulníků spěchat. Zahájení akvizice lze bez problémů odsunout do období let 2021-2022, aniž by byla jakkoli ohrožena bezpečnost ČR," uvádí dokument.

V něm také stojí, že "ministerstvo obrany srovnávalo, jak jednotlivé fabriky dokážou vyhovět požadavkům .. .... ..... ....

(celý text najdete zde na PL)


 

Na PL také psali:
Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze. Vondra, Uhl, Šabatová… Dokumentarista o tom, kdo připravil 17. listopad

Zahubí nás šílenci á la Johnson?

0
0
Radim Valenčík
22. 3. 2018     VašeVěc
"Ministr (zahraničí Velké Británie Johnson) rozvinul při jednání zahraničního výboru britského parlamentu myšlenku labouristického poslance Iana Austina, který prohlásil, že miluje fotbal a bude sledovat anglický národní tým, ale děsí se toho, jak Putin zneužije události: "Nápad, že Putin předá pohár kapitánovi vítězného týmu, že to použije jako propagandistické cvičení k naleštění brutálního zkorumpovaného režimu, který vytvořil, mě naplňuje hrůzou."

Johnson si ještě přisadil: "Obávám se, že máte naprostou pravdu. U vaší charakteristiky toho, co se odehraje v Moskvě na světovém šampionátu, na všech sportovištích, si myslím, že srovnání s rokem 1936 je naprosto správné. Myslím si, že představa, jak se Putin chlubí na této sportovní události, je na zvracení."  (Viz zde)

Většinou byl tento exces odsouzen. Dokonce i mainstreamové Novinky doprovodily zprávu fotkou, na které Johnson vypadá jako šílenec. Zatím však žádný z komentátorů si nepovšimnul toho, že z Johnsona nechtěně (v důsledku indolence a ztráty soudnosti, což je typický fenomén u zapouzdřenců) vypadl motiv a načasování akce "SKRIPAL". Je to velmi cenné přiznání.

Zajímalo by mě, co by nyní na toto přiznání uvedl jeho vlastní velvyslanec u nás, když řekl:

"V zásadě jsou to dvě věci. Jsme schopni látku analyzovat, víme odkud je, odkud přišla.

Druhá věc je otázka motivu. Už dříve došlo k vraždě Litviněnka, také agenta. Pokud dáte dohromady látku a motivaci, máte dost jasný případ."

Touto odpovědí byl zaskočen i David Borek a požadoval konkretizaci formou poznámky:

"Látka se mohla dostat do rukou kohokoli, třeba v době chaosu za Jelcina."

Odpověď Nick Archer: " Teoreticky je to možné, ale tady máte motiv. Každému soudu by to bylo jasné."(Viz zde)

Nyní se ministr zahraničí přiznal k motivu.

Ještě si připomeňme:

"Loni v půli prosince britský ministr zahraničí Boris Johnson obvinil Rusko, že "destabilizuje Západ" tím, že "trolluje na Facebooku", načež zaletěl až do Moskvy a obvinil ji z toho, že může za Brexit ."(Viz zde

Samozřejmě lze uvažovat i to, že si Putin chtěl vylepšit předvolební pozici zavražděním Skripala. Potřeboval to? Je takový magor, aby nevěděl, co to způsobí?

Na druhé straně klinického magora zde máme. K motivu se přiznal sám.

 

Tak kde je asi pravda?

Nezbývá mně než zase zopakovat: Nyní mě už těžko někdo přesvědčí, že není pravda to, čeho jsem se obával a co jsem myslím dost přesně popsal:

To už není jen překrývání lumpáren ještě většími lumpárnami, tj. vyvoláváním stále větších a nebezpečnějších konfliktů bez ohledu na oběti. Obávám se, že to je poslední tažení těch, co se v závěrečné části svého života dostali k centru moci, cítí blízkost smrti a chtějí do pekel vzít celé lidstvo v šílené naději, že i tam budou moci pokračovat v demonstrování své moci nad námi. Vypadá to jako šílenství, ale je to jen stařecké selhání racionality a morality utvrzované skupinovou stupiditou, která nachází své slouhy a poskoky, kteří kvůli své kariéře obětovali svůj rozum i morální zábrany.

Je to stále více čitelné. A je na čase se proti tomuto zlu bránit.


- - -

Pravda o vodě: Moc bezmocných

0
0
Radek Novotný
23. 3. 2018
Voda je život, proto jsem se rozhodl spolu s těmi, kteří mi stojí léta po boku v boji o českou vodu, založit Nadační fond PRAVDA O VODĚ.
Chci vás, kteří se na vodu a na život dívají stejně jako já poprosit, abyste se nedali zastrašit. Založil jsem Nadační fond PRAVDA O VODĚ a nás jednotlivce, kterým se darebáci posmívali spojuji a společně požadujeme vrátit vodu do rukou veřejných.

Cíle NFPoV najdete ZDE.

Náprava proběhla ve Francii, půjde ji realizovat i v České republice. První krok Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ (NFPoV) je akce rozumných občanů ČR.

Pokud chcete pomoct, napište na e-mail:

radek.novotny@pravdaovode.cz 

a a sdílejte se známými dokument Jak korporace bohatnou na vodě.

RF poskytla Praze údaje potvrzující prohlášení MZV o možnostech ČR na zpracování jedu ...Tak kdo nám tu vrtí psem. Herec s napsanou rolí či velvyslanec?

0
0
23.03.2018  Sputnik
Moskva poskytla Praze údaje, které potvrzují odůvodněnost prohlášení ruského ministerstva zahraničí o možnostech Česka na zpracování otravné látky, sdělilo Velvyslanectví RF v České republice.


VelvyslanecRF v Praze Alexandr Změjevskij na vyzvání české strany ve středu navštívil české ministerstvo zahraničí, kde náměstkovi českého ministra zahraničí Ivu Šrámkovi předložil údaje, které potvrzují odůvodněnost prohlášení MZV RF o možnostech Českana výrobu látky, která je spojena s otravou bývalého plukovníka GRU Ministerstva obrany RF Sergeje Skripala ve Velké Británii, oznámil Sputniku poradce velvyslanectví RF Feodosij Vladyševskij, který se schůzky také účastnil.


V sobotu oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová při prohlášení o otravě Skripala oznámila, že je nejpravděpodobnější, že zdrojem původu dané látky jsou státy, které od konce 90. let provádí intenzivní výzkum látek z projektu Novičok (A-234). Je to Velká Británie, Slovensko, Česko, Švédsko a ohledně USA je otázka otevřená.

V souvislosti s prohlášením Zacharovové si české ministerstvo zahraničí předvolalo na středu v 11:30 velvyslance RF Alexandra Změjevského, když jako důvod předvolání velvyslance RF uvedlo „naléhavá otázka".


Podle Vladyševského „ve středu 21. března proběhla schůzka velvyslance RF v Česku Alexandra Změjevského a náměstka ministra zahraničí Česka Iva Šrámka, která podle dohody měla „tajný charakter".

„Můžeme pouze potvrdit, že ruská strana poskytla českým partnerům informace, které průkazně potvrzují odůvodněnost ruských prohlášení ohledně možností České republiky, která se dokáže zabývat výzkumem a výrobou nervově paralytických bojových otravných látek, které jsou analogické těm, které byly podle oznámení britských orgánů využity při incidentu v Salisbury,"řekl diplomat.

„Chci zvláště zdůraznit, že nešlo o žádná obvinění České republiky ze strany Ruska," dodal Vladyševskij.

- - -

Poznámka NR:
Toto je prohlášení dva dny staré, přesto ministr Stropnický tvrdí opak a schůzku s ruskými diplomaty popisuje zcela jinak než oni. Jsme si jisti, že krátký čas ukáže, kdo měl pravdu.



- - -

Francouzští Socani III. část

0
0
Yekta Uzunoglu
23. 3. 2018
Mitterrand poté, co Komunistickou stranu v očích svých vlastních voličů odrovnal a jeho fronta ve volbách prohrála, každý mohl očekávat, že jako prezident Mitterrand podá demisi. Ale to ještě neznali Mitterranda. Pokračoval ve funkci klidně s pravicovou vládou vedenou Jacques Chiracem jako s předsedou vlády. Ale k odvolání slibu zestátnění podniků či bank a reforem slíbených před rokem 1981 došlo daleko dříve.


Vyšlo najevo, že Mitterrand měl založenou "protiteroristickou celu" která spadala přímo pod něj, nebyla ani součástí ministerstva obrany, ale ani policie či Jandarmeri. Ano, přímo patřila pod jeho povel! Zda tato jednotka měla legislativní oporu, to nevíme, ale víme jedno: že v roce 1985 Greenpeace vehementně protestovala proti jaderným testům v Mururoa, a že právě francouzská tajná služba chtěla jejich loď „Rainbow Warrior' potopit bombovým útokem, a víme, že tato akce byla financována z účtu, na který měl podpisové právo jen prezident, tedy Mitterrand! Při této akci byl zabit novinář Fernando Pereira. Ale ani odhalení těchto skutečností nestačilo, aby Mitterrand odstoupil, přece to dělal pro stát, že!

Kolik osob se za jeho působení stalo terčem bombových útoků včetně jeho choti Daniel Mitterrandové a kolik ministrů či vysokých státních činitelů za jeho působení spáchalo sebevraždu? Rozhodně jich nebylo málo a to včetně světoznámé herečky Dalidy, se kterou měl Mitterrand vztah plný lásky......

Po Mitterrandovi přišel na jeho místo nejdřív Jacques Chirac a následně Nicolas Sarkosy. Nicolas Sarkosy nechal za sebou takový stát, který bylo možné nějak restaurovat, občan si myslel, že by to mohl být François Hollande opět z francouzské socialistické strany,  doufali, že v něm najdou aspoň kus Mitterranda, doufali marně. Jediné, to co ti dva měli společného, byla svérázná polygamie. Tak byl objeven Emmanuel Macron. Jeho stát už nepotřebuje socialisty, ale ani jinak ideově zabarvenou politickou stranu. Tak nastal konec Socanů ve Francii jako už nepotřebného koně podobně jako v dalších částech Evropy. To je elementární rozdíl mezi Francií a zbytkem Evropy, kdy ve Francii Socany potřeboval především stát, kdežto jinde především kapitál jako záložního koně, a nyní je nepotřebují ani jedni, ani ti druzí, a je konec socanismu!

Francouzští Socani II. část

0
0

Yekta Uzunoglu
 23. 3. 2018
A komunista Bernard Kouchner? Nabídli mu funkci ministra zdravotnictví a on ji přijal! Skončil nakonec jako ministr zahraničních věcí Sarkozyho! Takto Mitterrand „zaintegroval“ jednoho revolucionáře za druhým ve strukturách státu, vedl je ke službám státu, pro který Mitterrand žil! O osudech každého z nich ve službách státu by se dal napsat dlouhý článek a zbytek života by asi už nestačil zahrnout všechny někdy úspěšné a někdy tragické konce jejich života, toho času v životě tolik nezbývá. Ale bylo po levičáctví, po touhách po revoluci, po revoltě a po komunismu nebo po spravedlivějším světě!


Mitterrand před volbami mimo jiných nesčetných slibů ujistil voliče, že začne se zestátněním všech koncernů a bank.

Ano začal. Prvním jeho činem bylo zestátnění banky pana Ruy de Rothschilda! Banku jednoho z Rothschildových, který kdysi dávno za své zásluhy o Franci dostal šlechtický titul a nesl šlechtické "de" před svým jménem.

Z gigantického impéria, po tom, čemu byli vystaveni za Hitlera v celé Evropě, jim zůstala nějaká banka a zrovna na ni sáhl Mitterrand, jakoby chtěl dokončit to, s čím začal a co nedokončil Hitler!

Při této příležitosti nelze necitovat jedu pasáž ze žalostného dopisu Ruy de Rotschilda: "Když on (Mitterrand) sloužil kolaborační vládě ve Vichy, já jsem se svým majetkem stál při de Gauelleovi v Londýně......a on nyní zestátňuje moji banku...."

A jak se vůbec podařilo Mitterrandovi „utéct“ z německého lágru? Někteří židovští historici mají jiné vysvětlení, než je oficiální nám prezentovaná verze.

Když nastoupil Mitterrand do funkce na druhé straně hranice ve vládě, seděl sociální demokrat Helmut Schmidt, kterého Mitterrand vnímal téměř jako nepřítele, ale přitom oba patřili do socialistické internacionály, ale nějaká socialistická internacionála ho zajímala opravdu ze všeho nejmíň.

 Jeho vztah k Německu se neuvěřitelné změnil po sesazení H. Schimidta a po nástupu Helmuta Kohla. S Helmutem Kohlem byli jak siamská dvojčata! Přiměl Helmuta Kohla, aby proměnili Evropské společenství na Evropskou unii, aby mohli společně ovládat Evropu. Toto bratrství pokračovalo až do roku 1990, kdy Německo dostalo historickou šanci se spojit. Najednou se Mitterrand spojil s ultrakonzervativní předsedkyní vlády historicky znepřátelené země. To jest s paní Margaret Thatcherovou proti Helmutu Kohlovi a proti sjednocení Německa.


Když to nemohl zastavit, tak se snažil všemi prostředky zastavit šíření vlivu Německa ve střední Evropě. Přiletěl někdy 20. srpna 1990 společně s páni Margaret Thatcherovou do Prahy. Přece to byl on, kdo jako jediný prezident Západu ještě před rokem přijal mluvčí Charty 77 a naivně si myslel, že v Česku mezi těmi Chartisty, které tak odvážně přijal, vznikne nějaký pocit vděku! Netušil, že ti jsou ještě rafinovaněji či vyčůranější, než je on. Ale společně 20. srpna k výročí okupace Československa sovětskou armádou s Thatcherovou, s Havlem a Dienstbierem oslavili to ano, oslava neškodí.

Tehdy v těch týdnech se mělo rozhodovat, komu se bude prodávat Škoda Mladá Boleslav. Ze všech uchazečů zbývaly jen dva a to VW a Renault. Návrh Renaultu byl daleko rozsáhlejší a zahrnoval údajně Liaz, Karosu a Avii, která původně stejně byla jejich patent. A Renault vyráběl vskutku jak osobni, nákladní, středně velká nákladní auta, ale též autobusy, kdežto VW jen osobní auta. Ve stejných hodinách jako Mitterrand a Thatcherová přiletěl do Prahy „údajně"šéf VW.

Co vykládají "zlé jazyky", radši nebudu citovat, abych se nevystavil nějakému dalšímu stihání. Ale jeden z těch zlých jazyků nebyl nikdo jiný, než Dr. Kopecký, ředitel zahraničního obchodu Škodovky. Nakonec zůstal u Škodovky až do smrti.....

Údajně "Ti jedni měli plno politických keců, ale ten druhý to, co platí v Česku...." A tak dva státníci, jeden socialista a druhý ultrakonzervativní, se vrátili do svých domovů s prázdnýma rukama..... Vliv SRN směrem do střední Evropy pokračoval jako tsunami...

Když ani toto Mitterrandovi nevyšlo, tak se dle všeho dohodl s Helmutem Kohlem, že najde cestu, jak podporovat jeho volební kampaně proti německým Socanům, ale údajně jen když dá východoněmeckou rafinerii Leuna francouzské naftařské společnosti Elf i pro otevření čerpacích stanic, což se dle všeho pak stalo.... Tato aféra se zapsala do dějin jako Leuna-Afera, kdy jen v letech 1992-1993 bylo zaplaceno 47 milionů eur z černých trezorů francouzské naftařské společnosti Elf!

Tak realistický neboli nacionalistický byl Mitterrand.

Mitterrand učinil vše, aby francouzský stát zesílil a nikoliv, aby ve Francii vládla větší práva či spravedlnost pro lid.

Francouzští Socani část I.

0
0
 Yekta Uzunoglu
23. 3. 2018
Psát o francouzských socanech je snad
ze všech členů socialistické internacionály vůbec nejnáročnější úkol . Přesto se o to pokusím. Psal se rok 1968, když "najednou" statisíce studentů, dělníků a pracujících ze všech profesí, intelektuálů - včetně tehdy již světoznámého francouzského filozofa Jeana-Paula Sartra a jeho choti Simone de Beauvoir, umělců, co šli spontánně do ulic, kde postavili barikády a doslova začala bitva se státem. Onen nepřítel pro masy lidí nebyl ani král, císař či prezident, ale samotný stát. Naši útočili na srdce státu s výzvou ke změně prohnilého státního systému. Před davem jinak tak statečný generál jako byl legendární hrdina II. světové války Charles de Gaulle (v té době prezident) musel na jistou dobu utéct z Francie a schovat se někde ve francouzských kasárnách v SRN, odkud koordinoval potlačení revolty. 
Velmi doporučuji!! I. D.

Touto revoltou nebyla šokována jen státní správa, ale též všechny politické strany a především Komunistická strana Francie, která v té době byla druhou nejsilnější komunistickou stranou v západní Evropě (po italské komunistické straně) a pochopitelně tři socialistické strany, ale včetně ilegální IV. Internationalise (Trockyste) či maoistické strany. Ta revolta začala a probíhala bez nich! Toto stát vnímal oprávněně jako největší nebezpečí, že ta revolta nebyla pod kontrolou v systému integrovaných stran či systému 24 sledovaných radikálních ilegálních levicových stran. Stát neměl sebemenší kontrolu - přímo či nepřímo - nad revoltou a byl zasažen téměř smrtelnou ranou.

Po potlačení revolty se hned objevuje nadlidská snaha spojit tři socialistické strany, což na první pohled vypadá jako konstruktivní krok k vytvoření silnější jednotné socialistické strany, ale jen na první pohled. Jak se později ukázalo, šlo o velice sofistikovaný tah, jak všechny tyto strany sjednotit a časem integrovat v samotném státu, aby už nikdy nemohlo dojít k podobné vzpouře, a aby masy lidí byly pod kontrolou stran a tím státu. Ani ne rok po této revoltě, která se zapsala do dějin Evropy, v květnu 1969 spojením francouzské sekce mezinárodního dělnického hnutí a radikální socialistické strany vznikla francouzská socialistická strana. Tehdy ještě k tomu existovalo ve Francii nejméně 120 socialistických klubů. V tu chvíli vidíme François Mitterranda opět na scéně.
Fotografie : Régis Debray s Che Guara v Bolivii
Obal knihy "Revoluce v revoluci"


François Mitterrand, který byl a zůstal nejen pro mně snad nejkontroverznějším politikem 20. století vůbec. Mladý Mitterrand už tehdy měl za sebou pumový atentát, který na něj byl  spáchán, měl od 1946 nepřetržitě nějakou vysokou státní funkci včetně funkce ministra vnitra a za jeho působení ministra vnitra byla vytvořena tzv. francouzská doktrína vůči Alžírsku, která zahrnovala nejen mučení, ale i zabíjení.

Již během II. světové války, kdy Mitterrand spolupracoval s maršálem Philippe Pétainem,z jehož rukou v roce 1943 obdržel vyznamenání - cenu Francisque. Přitom vláda ve Vichy vedená maršálem Pétainem byla oprávněně vnímána jako kolaborantská. Jeden židovský historik dokonce doložil, že François Mitterrand byl jednu dobu členem radikální ilegální francouzské ultrapravicové strany.

Jakmile Mitterrand ovládl Socialistickou stranu, ihned uzavřel s komunistickou stranou (která tehdy měla 22 % hlasů) tzv. Levicovou Unii, aby mohl vyhrát prezidentské volby, přičemž ztratil jen 0,81 % hlasů, tedy jen chlup a málem mu to vyšlo již v roce 1974! Ale ruku na srdce, za neuvěřitelně krátkou dobu se stal nadějí všech levicových seskupení a stran ve Francii a získal 49,19 % hlasů.

V 70 tých letech socialistická odborová organizace CFDT, ale i komunistická CGT, každým dnem posilovaly a stávky a pouliční demonstrace byly na denním pořádku. Ekonomicky šla Francie z kopce, inflace, nezaměstnanost, nové migrační vlny a vzpoura na Korsice, v Bretagne, jakoby to nemělo konce.

Centralizovaná státní správa v Paříži byla nefunkční kolos, který brzdil vše, spolčenost se bouřila, celá Francie se sypala. To byl okamžik pro Mitterranda, který jako poslední naděje všech levicově orientovaných občanů se konečně v květnu 1981 stal po víc než 20 letech snažení (jednou kandidoval dokonce proti generálu de Gaullovi) prezidentem Francie. Tím země, která byla do té doby domovem pro kdejaké levicové strany ze všech ideových směrů a uskupení nejen z celé Francie, podepsala ortel nad vším, co nosilo přídavné jméno levicový.....

Mitterrand před volbami slíbil kde co, zestátnění všech podniků a decentralizaci celé státní správy. Seznam jeho slibů ani nelze zahrnout do jednoho článku.

Po volbách, aniž by musela být vytvořena nová vláda, utvořil koalici s komunistickou stranou Francie. Na reakci NATO, evropských zemí a Ameriky nemůžu zapomenout dodnes. NATO dokonce tehdy chtěla Francii vyloučit z politického křídla NATO (z vojenského odešla Francie v době de Gaulla). Nikdo na začátku nepochopil jak sofistikovanou hru má Mitterrand přichystanou na komunisty, kteří měli nejen 22% hlasů a druhou největší odborovou organizaci dobře organizovanou jako byla CGT!

Svěřil jim čtyři nejproblematičtější ministerstva, kvůli kterým každou chvíli CGT stávkovala a protestovala a kabinet učinil vše, aby právě tyto čtyři resorty obsazené komunistickými ministry byly neúspěšné! Živě si pamatuji na jeho odpovědi před kamerami k nadále trvajícím problémům v těchto resortech: "zeptejte se těch rezortních ministrů z komunistické strany nebo předsedy Komunistické strany Georgese Marchaise, proč neřeší problémy rezortů jim svěřených".... Každým dnem Komunistická strana ztrácela krev pro neschopnost vyřešet problémy tykající se nejchudších.... Tím je s bílými rukavicemi Mitterrand ve Francii odrovnal na věky ...

A co s ostatními "levičácky"? Osudy všech nelze shrnout v tomto článku, ale jen ukázkově:

Legendární revolucionář, spolubojovník Ernesta Che Guary Régis Debray, byl přece Francouz. Ano ten Régis Debray, který napsal tehdy v šedesátých letech světoznámou knihu "Revoluce v revoluci" a kdykoliv, když si nějaký mladík v zemích třetího světa tu knihu si přečetl, vydal se na cestu revoluce i za cenu vlastního života.... Kvůli této knize burcující mládež k revoluci, ani nevím kolik mladých lidí položilo své životy... Jeho autora Mitterrand zaměstnal a následně ho poslal někam do OSN jako úředníka, snad odpovědného za třetí svět.....

A trockista Bernt Kuschner? Nabídli mu funkci ministra zdravotnictví a on ji přijal! Skončil jako ministr zahraničních věcí v Sarkozyho vládě! Takto Mitterrand "integroval" jednoho revolucionáře za druhým do struktur státu! A bylo po levičáctví a po revoluci!

S Babišem do našeho ještě hlubšího vazalství

0
0
Lubomír Man
23. 3. 20018
Koncem října loňského roku jsem v asi patnácti našich levicových webech zveřejnil článek o tom, že důvěru našich lidí v Babišův jasný politický úsudek ruší jedna okolnost: Totiž ta, že si do vlády na křeslo ministra zahraničí vybral M. Stropnického, známého to protiruského štváče a člověka, který si už předchozích časech a v jiných vládách ze svého argumenty nepodloženého a buď jen tak živelně z něj tryskajícího protiruského povykování, či možná povykování existenčními úvahami dobře promyšleného, pořídil slušněji placený džob, než existenčně nejistější džob herce.


V té souvislosti jsem vyslovil starost, aby nás ministr Stropnický právě svým ostře protiruským zaměřením netáhl do našeho prowashingtonského vazalaství ještě hlouběji, než jsme v něm v ten čas byli.

Dva dny poté prohlásil v jakémsi interview Babiš, že zahraniční politiku bude v podstatě vykonávat on, a že to proto bude i on, a nikoli designovaný ministr Stropnický, který se účastní jakéhosi nadcházejícího setkání západních státníků v Bruselu.

Nejsem samozřejmě natolik domýšlivý, abych si myslel, že svým tehdejším prohlášením reagoval tehdy Babiš i na můj předchozí článek, ale v každém případě se jím mé nejhorší obavy ze zahraničního ministrování herce Stropnického značně umenšily, na což jsem na webech reagoval článkem nazvaným tímto uklidňujícím konstatováním: Takže Stropnický bude na ministerstvu zahraničí jen figura.

Mé uklidnění nemělo, bohužel, dlouhého trvání. Dnes ráno jsem se totiž dověděl, že včerejší summit EU v Bruselu podpořil podezření Britanie, že za plynovým útokem na dvojitého britského špiona Skripala stojí Rusko, a náš premiér v demisi Babiš, který se summitu účastnil, prohlásil na následném nočním setkání s novináři, že Česká republika po Britanii a společně jen s několika baltskými státy (jiné západní země o ničem takovém neuvažují), se chystá vyhostit kvůli tomuto útoku z naší republiky několik ruských diplomatů.

V pondělí "projedná" premiér v demisi Babiš tuto záležitost s ministrem Stropnickým a několika dalšími členy vlády.

Takže milí zlatí: pokud jste si, stejně jako já, dělali nějaké iluze o tom, že Babiš bude v posuzování zahraničněpolitických záležitostí rozumnější, než ministr Stropnický, že na summitu jako EU jako jeho svépravný člen třeba vystoupí a řekne, že pouhé podezření nějaké země z nějakého činu a bez předložení jakéhokoli důkazu o něm, a navíc v situaci, kdy je toto podezření tak absurdní, jak ve věci Skripala skutečně je, nemůže zakládat sankce, podobné např. vyhoštění diplomatů ze země, pak na tyto iluze rychle zapomeňte a zapiště si za uši, že Babiš není v posuzování současné mezinárodní situace ani o píď rozumnější, než je Stropnický, Kalousek, Fiala, Schwarzenberg, Bělobrádek, Langšádlová, Gazdík a vůbec celá ta naše prowashingtonská neblahá squaddra, činící i z naší země opovrhovaný vazalský přívěsek současné západní protiruské anabáze.

Agrese proti Jugoslávii v roce 1999 nesmí být zapomenuta!

0
0
Jiří Vacula
23. 3. 2018
Březen s magickou devítkou na konci letopočtu v historii českého a srbského národa. Náhodná podobnost ? Ráno 15.března 1939. Oficiálně tento den začalo německé obsazování Čech a Moravy. Operaci s krycím názvem Březnový vítr velel generál Walther von Brauchitsch. K překročení hranic došlo oficiálně přesně v 6 hodin ráno. Důvodem pro obsazení zbytků Čech a Moravy byla v německé interpretaci snaha ….“zajistit životy a majetek všech obyvatel země bez rozdílu...“, neboť Česko-Slovensko se podle Hitlera ... „ nacházelo v rozkladu a panoval zde nesnesitelný teror proti německým soukmenovcům….“


Udávalo se, že v té době se hlásilo kolem 50 tisíc Srbů v různých částech Jugoslávie, aby bojovalo proti Německu jako dobrovolníci v Čsl. armádě. Na četných mnohatisícových manifestacích pro Československo bylo základní heslo – „Budeme bránit Čechy! Ať žije Beneš!“ Vyjadřovali svou podporu českému národu, který však složil zbraně a odevzdal pohraniční pevnosti nacistům. Srbové sami trpěli ze všech nejvíce. Útoku na Jugoslávii ze všech stran během 2. světové války se zúčastnilo bezmála 50 nacistických divizí, z toho 24 německých, 23 italských a 5 maďarských. Útok začal bez vyhlášení války dne 6. Května 1941 zničujícím bombardováním srbských měst (chorvatská bombardována nebyla).

Okupace českého a slovenského národa ze strany fašistického Německa trvala více jak šest let a stala se nejstrašnějším obdobím v historii obou slovanských národů.

O šedesát let později vstupuje Česká republika ve sledu rychlých událostí dne 12. března 1999, účelově do NATO. (Pozn. red. I.D., v roce 1999 člena vlády, tvrzení je problematické. Přihlášku do NATO podaly předchozí vláda ODS. V předvečer napadení Srbska jsme byli účelově "vstoupeni", nebyla to žádná nová iniciativa vlády, ačkoli tehdejší ministr obrany Vetchý při své jednoduchosti nad touto skutečností jásal.)

24.března 1999 dochází k brutálnímu násilí na srbském národu, kdy bylo Spojeneckými silami NATO zahájeno bombardování Svazové republiky Jugoslávie. Operace Spojenecká síla (Operation Allied Force) byla oficiálně prezentována pro světovou veřejnost jako zastavení násilí a represí proti kosovským Albáncům, umožnění dodávek humanitární pomoci a vyřešení statutu Kosova na základě předchozích dohod z Rambouillet a zastavit údajně opakované porušování příměří ze strany Srbska a napadání mezinárodních sil NATO,IFOR a SFOR.

Výsledek této vojenské agrese na suverénní a svrchovaný evropský stát v důsledku hrubého porušení základních principů mezinárodního práva, a především statutu OSN a bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN byl katastrofální.

Během 78 dní trvajícího bombardování a 32 tisíc bojových startů letouny NATO byla těžce poškozena infrastruktura, mosty, průmyslové objekty, elektrárny a telekomunikační zařízení a svrženo celkem 21 tisíc tun bomb, což je ekvivalent čtyřnásobné síly atomové bomby svržené na Hirošimu, odpáleno bylo více než 10 tisíc křídlatých raket, svrženo 37 440 zakázaných kazetových bomb (tzv. cluster bombs) a bomb s použitím ochuzeného uranu 238 s deklarovanými méně ničivými dopady než uran 235 a nejpoužívanější plutonium.

Náletem ze dne 24. dubna 1999 bylo zničeno rovněž ústředí a vysílač srbské státní televize. V mnoha případech došlo také k útokům proti ryze nevojenským cílům (kolona uprchlíků, osobní vlak, autobus, několik soukromých objektů, čínské velvyslanectví, nemocnice v Bělehradě, vodárny, školy, elektrárny atd.), které měly rozhodující vliv pro fungování společnosti. V průběhu bombardování bylo zabito podle zprávy Human Rights Watch 489–528 civilistů veskrze srbskéči albánské národnosti. Neoficiální zprávy hovoří o počtu až 1 500-2 500 zabitých civilistů a až 5 000 zraněných či zmrzačených. Více jak 700 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou a téměř dva milióny lidí o zdroje obživy.

Několik řízených střel dopadlo do Bulharska. Materiální škody po bombardování dosáhly výšky zhruba okolo čtyř miliard tehdejších amerických dolarů. Celkem bylo zničeno 34 mostů.

Eliminována byla rovněž polovina jugoslávských ropných rezerv (neboť již od začátku kampaně byly opětovně bombardovány srbské ropné rafinérie, např. v Novém Sadu a Pančevu).

Uplynulo devatenáct let a mnozí lidé již zapomněli, že řada evropských zemí NATO v čele s USA vedly kolektivně jednu z nejničivějších válek na evropském kontinentu od konce 2. světové války, a to způsobem leteckého bombardování proti srbskému lidu. Tato „intervence“ nebyla nazývána „válkou.“ Dodnes přetrvává i v centru Bělehradu řada míst, která dosud nebyla vyklizena či opravena. Lékaři také začínají zdůrazňovat, že zvýšený výskyt rakoviny a dalších závažných onemocnění bude nadále růst, neboť trvá 10 – 15 let, než se nahromaděná environmentální toxicita v důsledku použití bomb s ochuzeným uranem nahromadí v tělech lidí. Jinými slovy, více než 2 500 zabitých lidí a několik tisíc zraněných bylo pouze okamžitými obětmi „humanitární intervence“ armád NATO. Postupem času si tato vojenská akce bude i nadále vybírat svou daň, která postihne více generací.

Ve zprávě, kterou vydal srbský Institut veřejného zdraví „Dr. Milana Jovanoviče Batuta“, srbští zdravotní odborníci poskytli alarmující údaje za období, končící v roce 2012. Podle této zprávy v centrální části Srbska a severní provincii Vojvodina vzrostl po bombardování aliancí NATO výskyt rakoviny, včetně leukémie a lymfomu o 80%.

Některá média a výzkumné instituce informovaly veřejnost, že byla na dlouhou dobu vyhlášena mediální blokáda, a že mnozí politici dlouho mlčeli o ochuzeném uranu. Tyto sdělovací prostředky přiznaly, že NATO vypustilo „tichého zabijáka“ a rozpoutalo nízkou úroveň jaderné války proti srbskému obyvatelstvu.

Bombardování NATO bylo výslovně zaměřeno na civilní obyvatelstvo a objekty. Je zdokumentováno mnoho příkladů válečných zločinů NATO a analyzovány hlavní motivy osob s rozhodovací pravomocí z řad USA a NATO.

Do očí bijící je např. prohlášení tehdejšího mluvčího NATO Jamie Shea, který oznámil, že bombardování nemocnice (neurologické kliniky) ve městě Surdulica bylo záměrné, protože nemocnice byla ve skutečnosti vojenská kasárna. Uvedená prohlášení nepotřebují komentáře.

Následné smrtelné nemoci a devastace materiálních hodnot a životního prostředí nebyly však jedinými účinky „intervence“ aliance NATO. Kromě vysídlení a etnických čistek Srbů, Romů, disidentů z Kosova a dalších, došlo k okupaci Kosova aliancí NATO a jeho následné odtržení od Srbska.

A jaká je situace na Balkánském poloostrově dnes?

Rozumný člověk by předpokládal, že za těchto okolností nebude žádné srbské vládě dovoleno, aby navázala příliš přátelské styky s NATO a de facto akceptovala ztrátu Kosova - podstatné části svého území, které je také považována za kolébku srbské kultury. Skutečnost je však jiná. Přes odpor vyjádřený převážnou většinou srbského obyvatelstva, řada vlád Srbska schválila plány NATO na ovládání Balkánského poloostrova a zároveň se Srbsko stalo hostitelskou zemí pro summity NATO a jeho lídry.

Není žádným tajemstvím, že obchodování s lidskými orgány, obchodování s narkotiky, rozšiřování osad (podobné izraelské strategii) za účelem osídlení pozemků, které dříve patřily srbským obyvatelům a obecné zoufalství celé populace Kosova se stalo nešťastnou realitou. Dokonce v červnu 1999, kdy byla ukončena válka s NATO, bylo zřejmé, že se toho v Kosovu zlepší jen velmi málo. Naopak se v průběhu let situace stala vážnější.

Za okupace NATO byla míra násilí a zabíjení v Kosovu zhruba stejná jako před bombovými útoky, přibližně třicet případů za týden. Samotná úroveň zabíjení, která byla zjištěna a označena jako lidská katastrofa a použita k ospravedlnění jedenáctitýdenního bombardování, pokračovala i po bombardování. Zničená země byla donucena se řídit diktátem ničitelů.

Před rokem 1999 bylo v Kosovu asi 120 000 Romů. Po bombardování v listopadu 1999 pouze 30 tisíc.

V březnu 2000 bývalý zvláštní vyšetřovatel OSN pro bývalou Jugoslávii Jiří Dienstbier oznámil komisi OSN pro lidská práva, že „330 000 Srbů, Romů, Černohorců, slovanských muslimů, prosrbských Albánců a Turků bylo vystěhováno z Kosova“.

Agrese NATO proti Srbsku a Černé Hoře v březnu 1999 je válka, která byla nezávislému, suverénnímu evropskému státu vnucena v důsledku hrubého porušení základních principů mezinárodního práva, a především statutu OSN a Helsinského závěrečného aktu. Byla to agrese bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Proto je podle mezinárodního práva humanitárního ( válečného ) válečným zločinem proti míru a lidskosti, bodem zvratu ke globálnímu intervencionismu, hrubému porušování mezinárodního právního řádu a popírání úlohy OSN. Tímto způsobem byla agrese využita jako model, který byl následně použit při agresi proti Afghánistánu, Iráku, Libyi, Mali a dalším státům.

Ve snaze skrýt skutečnou právní podstatu agrese a vyhnout se tak odsouzení odpovědnosti, Západ rozpracoval postupně celý arzenál eufemismů, které měly dodat tomuto zločinu jakousi legitimitu. „Humanitární intervence“ jak je známa z vyjádření mnoha politiků, byla využita ke krytí zabíjení srbského obyvatelstva a ničení tamní infrastruktury.
Ozbrojená agrese pokračovala následně i s využitím tzv. nevojenských prostředků. Za účasti a finanční podpory byl iniciován členskými zeměmi NATO formou různorodých hrozeb a vyděračství, tlak na Srbsko, aby se zřeklo státní suverenity nad Kosovem a Metochie – svého historického, kulturního a civilizačního území, kde se nalézá téměř 60 procent všech jeho nerostných zdrojů. To vše pak v roce 2008 vedlo k protiprávnímu a protiústavnímu jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova, kterou uznala většina zemí NATO.

Dnes má nově vzniklý stát Kosovo prakticky nulovou ekonomiku, obrovskou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu a opouští ho řada Albánců. Kosovo dosud žije jen z cizí pomoci, pašování drog a tzv. “bílého masa“, prakticky bez nutné a důležité právní jistoty.

S podobnými následky jako násilné obsazení Čech a Moravy v r.1939, byla agrese proti Srbsku v r.1999 součásti plánu globálního intervencionismu spolu účastněných USA/EU a NATO. Západ ukázal v celé své nahotě připravenost vměšovat se jakýmkoliv způsobem, vojenským nevyjímaje, do záležitostí jiných, suverénních států. Svržení legitimně zvolených vlád a jejich záměna na loutkové a „poslušné“ režimy se stalo ruku v ruce neodlučitelnou součástí tzv. „demokratického procesu“.

Pplk.v.z. Ing Jiří Vacula, Asociace Vojáci proti válce z.s.

Vzkaz Waltra Litviněnka Therese May aneb, co by měla vidět (vědět) Theresa May, než se vrátí z výletu do Říše divů za zrcadlem.

0
0

Vladimír Franta
23.3.2018 Literárky
Tentokrát čtenářům nenabídnu žádnou analytickou úvahu. Realita je sama sobě analýzou. Učinil jsem několik „print screenů" z vysílání ruské televize dostupného na You Tube. Jen řeknu, kdo je zachycen na záběrech opatřených titulkem, který si dovolím přeložit, což by ale nicméně zvládl zřejmě každý. Přiznám se, že k dané věci by bylo nejlepší říci no comment. Přesto si několik poznámek neodpustím. Nejprve si zopakujeme fakt, že v Británii doběhl seriál „Strike Back", ve které figuruje bojový plyn Novičok. Jakmile tato fikce skončila, máme tu reálný útok na bývalého ruského dvojitého špióna, jenž žánrově navazuje na poloniovou kauzu s Litviněnkem z roku 2006.

Předehra: Lži o Cavalese a okinawských prostitutkách místo omluvy
Kde jsou ty časy, kdy Američané „sestřelili" křídlem bojového letadla kabinu lanové dráhy s následkem smrti pasažérů. Posléze dokonce natočili epizodu JAGu, ve které vše shodili na fiktivní náctiletou pilotku civilního letounu. Kde jsou ty časy, kdy série znásilnění na Okinawe, za něž mohli američtí mariňáci, Hollywood traktoval tak, že si za to ty „prostitutky" mohly samy. Nyní v Británii postupují zrcadlově. Nejprve natočí film, který zrealizují. Ptáte se, kde beru jistotu? Tak se podívejte na obrázek č. 1.


Katarze: Walter Litviněnko, otec „toho Litviněnka", na přátelském setkání s údajným poloniovým vrahem jeho syna A. Lugovým 20. března 2018
Obr. 1
 

Co na to říkáte, kvazi železná paní Terezo? Co na to říkáte, pane věčně střapatý Borisi Johnsone? Co na to říkáte, uhlazený pane Macrone? Seriózní pane Franku Waltere Steinmeiere? Před vašimi úřady by měla začít chodit procesí kolportérů Strážné věže a tisknout vaše zvonky. Oni se totiž tak strašně moc chtějí probudit, že bychom s nimi mohli procitnout po zimní sezóně i my. Doufejme, že jsou alespoň bdělí profesionálové Bodie s Doylem. Pokud ne, pak už pomůže jedině Randall s Hopkirkem.

No neřekli byste, že vidíte „tři mušketýry po dvanácti letech"?
Obr. 2
 

 


V pořadu „Pusť govorjat" (Ať hovoří) Walter Litviněnko poukázal na nesrovnalosti s příběhem O otráveném Litviněnkovi, načež se hrdě přihlásil k tomu, že je voličem Vladimíra Putina.

Dodávám: Pokud dle Evropy Krym volil pod hrozícími hlavněmi kalašnikovů, pak by Walter Litviněnko musel být herec hodný Oscara, aby sehrál takovouto hereckou etudu. Co etudu. Tohle je hotový Meisterstück, zejména připustíme-li dále, že vedle otce Litviněnka sedí A. Lugovoj a také Alexandrův bratr! Kdo by měl být přitom na Lugového naštvaný více samotného otce zavražděného. Co je tohle za absurdistán? Kdo tedy lže? A o čem?


Něco smrdí v Salisbury
Obr. 3




Experti poukazují, že kdyby v Británii provedli Rusové útok bojovým plynem, byli bychom svědci rozsáhlých evakuací, bylo by nemožné, aby práci lidí ve skafandrech přihlíželi zívající policisté a hasiči, a to tak že v bezprostřední blízkosti protichemické jednotky! Vypadá to, že je tady někdo silně nekompetentní, jestli vystavuje obyvatele UK ohrožení poté, co byla konstatována bojová otravná látka. Proč mlčí Scotland Yard?

Vojenští experti rozlišují bojové látky od jedů. V případě expozice bojovým látkám, které jsou navíc úzce cíleny, se nedá předpokládat přežití. Co se vlastně nyní děje se Skripalovými? Jaký je jejich stav? Kdy je uvidí veřejnost? Proč Mayová uvalila na kauzu Litviněnko status „přísně tajné" po dobu příštích sto let? Jak to, že nevidíme alternativní verze, které se prověřují. Platí zde presumpce viny? „Highly likely" je patrně od nynějška volačka Ruské federace; společně s českou specialitou „ruská vejce" a představou medvěda (nikoli Medveděva – ten sedí v kanceláři) pobíhajícího po Moskvě.

Obr. 4


Litviněnkův otec, který na obr. 5 hladí A. Lugového!?!
 
Tohle je více než setkání „tří veteránů". Zde se jedná málem o rodinnou idylu. Dost však ironií a cynismu. Musíme si dát do souvislosti, že se neustále přetřásá to, že Asad haraší chemickými zbraněmi. Euroatlantický prostor vyčerpal téma „zpackaných" sočinských her, moc již nezabírá otázka protiruských sankcí, co dělat s Brexitem a preferencemi paní Terezy, co dělat v situaci, kdy ke střelbě na Majdanu se hrdě v italské televizi přihlásili gruzínští snajpři? Co dělat, když doběhl ten skvělý seriál Strike Back, Okupace či nezabral film NATO „Lesní bratři"? Co dělat, aby se na poslední chvíli sabotovalo Mistrovství světa ve fotbale, jež má hostit Ruská federace? Co dělat, když jsme tomu Putinovi nahráli body ve volbách?

Obr. 5

Na všechny otázky může odpovědět hrdinka Ukrajiny, již nyní chtějí zbavit imunity, poté zřejmě příčetnosti, Nadija Savčenková ve svém klipu




Na závěr Savčenková doslova říká: „Tak co, posrali jste se?"
Nicméně citujme závěrem raději báječného dramatika W. Shakespeara: „How every fool can play upon the world!" Jak je vidět: Highly likely – he/ she can! A jak v Británii píší realitu?



- - -

Mayová jako Porošeno: Toto podpořila EU i Babiš?

0
0
Radim Valenčík
23. 3. 2018 blog autora
Theresa May prepared to use nuclear weapons against Russia - Pozor! Toto není z nějakého proruského webu.
Toto je z Daily Star,
(viz zde)

A autorem výroku není zprofanovaný Porošenko, který pokazil vše, co se dalo, ale na jeho úroveň klesla "pokračovatelka" Thatcherové! Dostatečně šílené, ne?

Tak jsem hledal, čemu z jejího šílenství dali za účasti Babiše podporu europapaláši. Nenašel jsem to. Nejpodrobnější informace jsem našel ZDE.

Toto jsem z celé zprávy vypreparoval:
"Prezidenti a premiéři ostatních zemí Evropské unie souhlasí s názorem britské vlády, že za útok nervovou látkou v jihobritském Salisbury je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko. Uvedl to na twitteru předseda unijních schůzek Donald Tusk s tím, že podle summitu EU není jiné věrohodné vysvětlení. Šéfové států a vlád evropského bloku už při příchodu na dnešní bruselské jednání v mnoha případech zdůrazňovali jednotu evropského postoje ke kauze... Summit tedy večer zřejmě poněkud posílil vyznění diplomaty předem připravených závěrů schůzky, které uváděly, že lídři berou britská obvinění "mimořádně vážně". Před půlnocí byly publikovány závěry, které summit k útoku v Salisbury přijal. Šéfové států a vlád bloku v nich zdůraznili svou solidaritu se Spojeným královstvím tváří v tvář závažné výzvě evropské společné bezpečnosti. Zdůraznili, že použití jedovatých chemikálií jako zbraně je za jakýchkoli okolností zcela nepřijatelné a musí být trvale a jednoznačně odmítáno, neboť představuje 'bezpečnostní hrozbu pro všechny'."

Toť vše. Trochu divné. Taková kombinace toho, co říká Tusk, toho, co se událo, ale nikde, co se vlastně přijalo. Přitom všude zdůrazňovaná a mediálně nafouknutá "jednota před půlnocí".

Tak jsem se nejdříve přes FB obrátil s dotazem na přátele:

Tady je poměrně podrobná zpráva, ale přesné znění toho, na čem se dohodli, jsem nenašel. Neporadíte někdo?

Nic. Žádná odpověď. Po několik hodin.

Tak jsem šel konkrétně s dotazem na Terezu Spencrovou, která vždy ví všechno. Odpověděla: "zatím to vypadá na "velký tajemství"... neumím to najít...".

Vypadá to spíš na mediální bublinu těžkého kalibru. Tak aspoň toto, Angličtí fotbalisté na Hitlerově olympiádě v roce 1936, kterou měl drzost připomenout současný britský ministr zahraničí Johnson:



Jak se tomu říká? Chucpe?

Nebo to, co na FB připomněl Peter Markup:

"Spojené království a jeho politici lhali o Iráku a jeho údajných zbraních hromadného ničení. Lhali o skutečných příčinách pádu letounu PanAm 103 nad skotským Lockerbie. Lhali a lžou o situaci v Libyi i v Sýrii, kde dodnes podporují teroristy.

Hodláme podpořit mnohonásobné usvědčené lháře, kteří svojí agresivní politikou ohrožují celý svět a zhoršovat proto dále svoje vztahy s Ruskem? TOTO by mělo být v zájmu naší země a jejích daňových poplatníků?"

- - -


Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5569-mayova-jako-poroseno-toto-podporila-eu-i-babis.html


Viewing all 19126 articles
Browse latest View live