Český překlad Závěrečné zprávy z vyšetřování katastrofy MH 17 – VII

October 25, 2015, 9:45 pm

≫ Next: Nejen k pobytu B. Posselta v Praze

≪ Previous: Igor Korotčenko: USA se demonstrativně připravují na válku

$

0

0

vybral, přeložil a okomentoval JF
26.10.2015   Kosa zostra - vlkovobloguje.wordpress.com

.... pokračujeme v našem seriálu překladů podstatných informací a shrnutí ze Závěrečné zprávy o vyšetřování sestřelu MH 17

  

Část B – Létání nad zónami konfliktů

11. Doporučení

Cestující v civilní letectví by měli mít možnost spolehnout se na to, že jimi vybraný operátor učiní všechno, co je v jeho silách, aby let byl bezpečný, a že příslušné státy zajistí, aby vzdušný prostor, ve kterém let bude probíhat, byl bezpečný. Při volbě trasy letu by měl mít operátor možnost spolehnout se na to, že státy svůj vzdušný prostor omezí, není-li zcela bezpečný pro civilní letectví. Aerolinky by také měly mít možnost předpokládat, že státy, které mají informace nebo mají přístup k informacím o možných rizicích nebo hrozbách v cizím vzdušném prostoru, by měly v přestihu zajistit, aby tyto informace vedly k doporučení nebo varování o použití tohoto vzdušného prostoru.

Ve skutečnosti však tento systém dosud nefunguje tak, jak by bylo žádoucí. Toto vyšetřování odhalilo, že současná struktura a funkce systému zodpovědností v civilním letectví nevede vždy k potřebnému zhodnocení rizika, spojeného s létáním ve vzdušném prostoru nad zónami ozbrojených konfliktů. Na základě zjištěných slabin vyšetřovací komise shledává, že je tento systém naléhavě nutné zdokonalit. Týká se to pravidel a způsobu, jak je přidělována a realizována zodpovědnost a spolupráce mezi stranami.

Podle mínění vyšetřovací komise je nutné zavést vylepšení ve třech úrovních:

* Úroveň 1 se týká řízení vzdušného prostoru ve státech, které se potýkají s ozbrojenými konflikty na svém území.

* Úroveň 2 se týká způsobu, jakým státy hodnotí riziko létání nad zónami konfliktů.

* Úroveň 3 se týká zodpovědnosti operátorů při jejich volbě, zda létat nebo nelétat nad zónami konfliktů.

Více pozornosti, věnované prvním dvěma úrovním, by vedlo ke zvýšení bezpečnosti a podle mínění vyšetřovací komise by snížilo pravděpodobnost, že se katastrofa, jaká postihla let MH17, stane znovu. Zvýšená pozornost ke třetí úrovni by pak vedla ke zprůhlednění procesů, jakými aerolinky volí své letové tratě, což by vedlo k lepšímu hodnocení možných rizik.

Pro realizaci vylepšení systému v uvedených třech úrovních bude potřeba vyvinout iniciativu v národním i mezinárodním měřítku. Vyšetřovací komise vyzývá všechny zúčastněné státy a mezinárodní organizace, aby vyvinuly maximální možnou snahu přispět k tomuto vylepšení.

Úroveň 1: Řízení vzdušného prostoru v zónách konfliktu

Princip suverenity tvoří základ Chicagské Konvence. Tento princip znamená, že je každý stát zodpovědný za svůj vzdušný prostor a že nezávisle určuje, jak a kým může tento vzdušný prostor být použit. Bezpečnost vzdušného prostoru je zahrnuta v této odpovědnosti států. Pokud se však stát potýká s ozbrojeným konfliktem na svém území, může mít potíže se zajištěním bezpečnosti svého vzdušného prostoru. Vyšetřovací komise proto považuje za důležité, aby suverénním státům v takové situaci bylo poskytnuto více pobídek a podpory v realizaci této odpovědnosti. Na jedné straně má vyšetřovací komise na mysli striktnější redefinici odpovědnosti států za jejich vzdušný prostor, na druhé straně pak silnější a aktivnější roli mezinárodní letecké organizace ICAO. Druhá úvaha vyžaduje také aktivnější roli států vůči ICAO.

V této souvislosti vyžadují pozornost následující body:

* přechodné uzavření nebo omezení vzdušného prostoru

* v případě ozbrojených konfliktů co nejrychlejší poskytnutí informací, týkajících se možných rizik pro civilní letectví, třetím stranám

* během konfliktu zavedení takové koordinace mezi civilní a vojenskou službou řízení letového provozu, která státu zajistí možnost plnit svou odpovědnost za bezpečnost svého vzdušného prostoru pro civilní letectví

To vyžaduje provést doplňky do Chicagské Konvence a do Standardů a do Doporučených Postupů. K tomu vyšetřovací komise navrhuje následující doporučení.

Vůči ICAO:

1. Zahrnout do Standardů povinnost státu, který se potýká s ozbrojeným konfliktem, publikovat v jeho počáteční fázi co možná nejpřesnější informace, týkající se povahy a rozsahu ozbrojeného konfliktu a jeho důsledků pro civilní letectví. Poskytnout jasné definice příslušných pojmů jako je zóna konfliktu a ozbrojený konflikt.

2. Žádat státy s ozbrojenými konflikty o doplňující informace, jestliže publikované letové informace nebo jiné publikace vykážou jejich potřebu. Nabídnout pomoc a zvážit vydání oficiální nóty, pokud podle názoru ICAO stát neplní dostatečně svou odpovědnost za bezpečnost svého vzdušného prostoru pro civilní letectví.

3. Upravit Standardy a Doporučené Postupy, týkající se důsledků ozbrojených konfliktů pro civilní letectví, a v co největším rozsahu změnit Doporučené Postupy na Standardy tak, aby státy byly schopny v případě problémů s bezpečností civilního letectví přijmout jednoznačná opatření.

Vůči státům – členům ICAO:

4. Zajistit aby odpovědnost států za bezpečnost jejich vzdušného prostoru byla striktněji definována v Chicagské Konvenci a příslušných Standardech a Doporučených Postupech, aby bylo jasné, ve kterých případech musí být vzdušný prostor uzavřen.

Státy, které se přímo účastnily vyšetřování katastrofy MH17 by tuto iniciativu mohly vyvolat.

Úroveň 2: Hodnocení rizik

Vyšetřování odhalilo, že operátoři nemohou mít za zaručené, že otevřený vzdušný prostor nad zónou konfliktu je bezpečný. To znamená že operátoři v zájmu své zodpovědnosti za bezpečné provedení letu musí provést své vlastní zhodnocení rizik, nejen pro cílovou zemi ale i pro všechny země, které budou přelétávat. Od států se pak předpokládá přispění k hodnocení rizik poskytnutím relevantních informací o konfliktu.

Poskytování informací

Vylepšení přístupu aerolinek k informacím je první řadě věcí samotných operátorů. Měli by aktivněji shromažďovat informace o zónách konfliktu a co nejvíce sdílet informace o hrozbách mezi sebou. Mají-li státy nějakou relevantní informaci o ohrožení vzdušného prostoru, měly by ji sdělit operátorům a dalším zainteresovaným stranám formou včasného a strukturovaného procesu. Bezpečí cestujících, posádek a letadel se může zvýšit, pokud státy poskytnou tyto informace všem operátorům, nejen těm, kteří spadají do jejich působnosti.

V zájmu přístupnosti informací o hrozbách, navrhuje vyšetřovací komise následující doporučení.

Vůči ICAO a IATA:

5. Povzbuzovat státy a operátory, kteří mají relevantní informace o hrozbách v cizím vzdušném prostoru, aby je včas poskytli všem ostatním, kteří o ně projeví zájem v souvislosti s bezpečností letů. Zajistit, aby odpovídající paragrafy v Annexech ICAO byly zpřesněny a rozšířeny.

Hodnocení rizik

Hodnocení rizik může být zlepšeno, pokud budou brány v úvahu nepředvídatelnost ozbrojených konfliktů a faktory, zvyšující rizika pro civilní letectví. V souvislosti s tím navrhuje vyšetřovací komise následující doporučení.

Vůči ICAO:

6. Doplnit stávající Standardy tak, že hodnocení rizik bude pokrývat rovněž hrozby pro civilní letectví ve vzdušném prostoru v přeletových výškách, zvláště při přelétávání zón konfliktu. Do těchto hodnocení rizik by mělo být zahrnuto zvyšování rizika a faktor nejistoty, v souladu s návrhy pracovní skupiny ICAO o hrozbách a rizicích.

Vůči IATA:

7. Zajistit, aby se Standardy ohledně hodnocení rizik odrazily i v IATA Auditech Operační Bzpečnosti (IOSA).

Vůči státům (státům operátorů):

8. Zajistit aby národní pravidla vyžadovala od operátorů provedení zhodnocení rizik při přelétávání zón konfliktů. Do těchto hodnocení by měly být zahrnuty faktory nejistoty a zvyšování rizika v souladu s návrhy parcovní skupiny ICAO.

Vůči ICAO a IATA:

9. K již provedeným opatřením jako je zřízení webové stránky s oznámeními o zónách konfliktu (ICAO Conflict Zone Information Repository) by měla být vytvořena platforma pro výměnu zkušeností a správných postupů ohledně hodnocení rizik vzhledem k přeletům zón konfliktů.

Úroveň 3: Odpovědnost operátorů

Není jasné jaké lety přelétávají které zóny konfliktu. Ideálně by operátoři měli poskytovat informace o trasách, na kterých hodlají létat, a o trasách, které aktuálně létají, takže je každý může posoudit a tím upoutat pozornost veřejnosti k této věci. Prvním krokem k tomu by mohl být požadavek na operátory, aby veřejně odpovídali za trasy přes jimi vybrané zóny konfliktu. Na základě toho navrhuje vyšetřovací komise následující doporučení.

Vůči IATA:

10. Zajistit aby se aerolinky členů IATA shodly na tom, jak publikovat jasné informace pro případné cestující o letových trasách přes zóny konfliktu a jak přimět operátory k odpovědnosti za tyto informace.

Vůči operátorům:

11. Poskytnout veřejně odpovědnost za vybrané trasy letu alespoň jednou ročně.

13. Seznam příloh

Následující dokumenty jsou přílohami dvou částí zprávy

Část A – Příčiny katastrofy

A. Vyšetřování – aktivity a účastníci

B. Reference

C. Letový plán orgánů řízení letového provozu

D. Informace z NOTAMů

E. Informace o nákladu

F. Mapa počasí a satelitní snímky počasí

G. Přepis komunikace ATC

H. Zaznamenaná data

I. Snímky radarových obrazovek

J. Informace o systémech letounu a o motorech

K. Metody analýzy balistické křivky

L. Typické způsoby tvoření trhlin

M. Dohoda ohledně dat ukrajinských ATC

N. Podklady pro určení cestujících

Část B – Létání nad zónami konfliktů

O. Účastníci vyšetřování

P. Události vztahující se k vyšetřování

Q. Zákony a pravidla

R. Operátoři, kteří létali nad východní částí Ukrajiny

S. Precedenty: Incidenty civilního letectví nad zónami konfliktů

T. Zpráva Dutch Review Commitee pro zpravodajskou a bezpečnostní službu (CTIVD)

U. Létání nad oblastrmi konfliktů – hodnocení rizik

Přílohy, dostupné na webové stránce www. safetyboard.nl

V. Konsultace, část A – příčiny katastrofy

W. Konsultace, část B – lety nad zónami konfliktů

X. Zpráva NLR – vyšetřování poškození vysokoenergetickými objekty na vraku MH17

Y. Zpráva TNO – rekonstrukce poškození, způsobeného vysokoenergetickými částicemi

Z. Zpráva TNO – číselná simulace explozivní zátěže MH17 způsobené detonací hlavice

Přílohy X, Y a Z jsou zprávy, sestavené na žádost vyšetřovací komise třetími stranami. Vyšetřovací komise není zodpovědná za jejich obsah. V případě nesrovnalostí mezi obsahem zpráv třetích stran a zprávou vyšetřovací komise je názor vyšetřovací komise obsažen v její závěrečné zprávě.

Vlkova poznámka:

Tohle je jediná část Zprávy, ke které, dle mého názoru nelze mít ani drobnou výhradu. S jedinou výjimkou – a proč tyhle triviální postupy nejsou praktikovány už dávno?!

---

Nejen k pobytu B. Posselta v Praze

October 25, 2015, 10:09 pm

≫ Next: Netanjahu: Za holocaust nemohl Hitler, ale Palestinci

≪ Previous: Český překlad Závěrečné zprávy z vyšetřování katastrofy MH 17 – VII

$

0

0

Ogňan Tuleškov
26.10.2015  České národní listy

Při nejrůznějších návštěvách v současnosti i v dřívějších dobách nebylo často nejdůležitější to, o čem se oficiálně mluvilo a psalo. Za oponou probíhala zpravidla jednání, která měla daleko větší význam, než ta viditelná. Tak tomu bylo zřejmě i průběhu návštěvy B. Posselta v Praze.

Přesto je však důležité si uvědomit některé skutečnosti, které jsou zachyceny německými médii o mluvčím sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) a jeho návštěvě našeho hlavního města a dál jimi sdělovány. Které to jsou? Podle našeho názoru si musíme nejdříve všimnout, které naše vnitřní síly, o nichž píše pan Šonka ve svém článku, jsou více či méně spojeny se SL a jeho cíli, jež sleduje. Mezi příznivce „sudetoněmecké věci“ můžeme, i podle uvedených tiskových zpráv, řadit především velkou většinu německé menšiny v ČR. To je pochopitelné. Její část již počátkem 90. let minulého století se prohlásila za součást sudetoněmeckého kmene. Tedy SL a oni jedno jsou. Sudeti se tak vnitřně dělí na „zůstavší ve vlasti“ a na „vyhnané. Německá menšina a její organizace zaujímají v naší republice privilegované postavení.

Dlouhodobě mezi germanofilní a sudetomilné síly patří i TOP 09. I to není nic nového. Dosavadní předseda této strany, K. Schwarzenberg, jak se v nepříliš dávné době vyjádřil, se necítí být Čechem ale bémákem. A tak kníže má k sudetům blíže. Podle něj pak i někteří funkcionáři TOPky jako Jaromír Štětina, místopředseda strany, Marek Ženíšek, Helena Langšádlová a zřejmě i Terezie Radoměřská.

I když v článku o cestě B. Posselta do Prahy se mluví výslovně jen o biskupu V. Malém, je třeba uvést, že někteří představitelé katolické církve, např. kardinál D. Duka, jsou členy Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG), formálně právně samostatného spolku v republice registrovaného, v jehož čele stojí, „páter vyklouz“, Daniel Herman. Fakticky jde o složku mnichovské Ackermann-Gemeinde (AG), s ní má SAG společné tzv. říšské (celoněmecké) sjezdy a společné orgány. A právě AG je jednou ze základních složek SL. Katolické církvi je „sudetoněmecká věc“ blízká a má její podporu. Velmi aktivní v tomto směru je plzeňský biskup F. Radkovský, přestože již ze svého úřadu odchází. Uvedené skutečnosti jsou zvlášť důležité i proto, že zřejmě, aniž by to obyčejným občanům bylo řečeno, došlo k dohodě mezi „trůnem a oltářem“ o vzájemné podpoře a spoluvládě. Její začátek je třeba hledat v době, kdy došlo k dohodě o tzv. církevních restitucích. I současná vládní koalice, B. Sobotka je, jak známo, velkým křesťanem, v trendu nastoupeném nečasovskou vládou, viditelně pokračuje. Těmto vládám bylo a je zřejmě jedno, že většina občanů republiky především ke katolické církvi, i tzv. církevním restitucím, má více či méně záporný vztah. Zásada „Hlas lidu, hlas Boží“ již ani pro křesťany neplatí, a to dokonce ani pro křesťansky orientované sociální demokraty. Pro ně je bližší hlas kardinála Duky.

O tom, že mnozí chartisté mají dávný vřelý vztah k SL a k jeho cílům, je obecně známo. Sám V. Havel byl a je pro ně v tom směru příkladem

Je zajímavé, že v článku J. Šonky o cestě B. Posselta do Prahy není nic řečeno o dalších germanofilních a sudetomilných silách v ČR. Nevíme, zda došlo ke kontaktu s KDU-ČSL, Zelenými, německou skupinou v ČSSD, v hnutí ANO. Pravděpodobné je, že k jednání s některými představiteli uvedených subjektů došlo. Co bylo předmětem jejich pozornosti, však nevíme. Co je šeptem, to je čertem, říkali již naši předkové. A co se utajuje, zpravidla bývá ještě horší. Co všechno bychom měli očekávat? To naznačují, pokud ovšem Sudetendeutsche Zeitung (SZ) nás pravdivě informuje, alespoň v tomto případě, následující slova: Během dvou dnů se Bernd Posselt zúčastnil v Praze čtyř důležitých akcí, na nichž byly projednány sudetoněmecké otázky. Bylo dosaženo i většího vzájemného porozumění. Co konkrétně bylo projednáno a s kým, v čem bylo dosaženo většího porozumění, to se z textu článku nedozvíme. A proto naše obavy jsou zcela na místě. Náčelník sudetů přece nejednou řekl, že jednání, která probíhají s českými politiky na vyšší i nejvyšší úrovni jsou důvěrná. Můžeme dodat, že jsou utajená. To je ostatně již delší dobu obvyklý způsob jednání sudetů. Asi jednání, která probíhají mezi SL a některými našimi politiky nesnese světlo světa a musí být především předčasnou veřejností utajovaná.

Posselt v Praze opět jako vždy mluvil o kolektivním vyhnání, o jeho bezprávnosti, a vyvlastnění sudetských Němců po druhé světové válce. Kolikrát jsme nejen my, uváděli na pravou míru taková tvrzení. Historickou pravdou je, že k vyhnání Němců z Československa nedošlo. Byli přesídleni, odsunuti, transferování, to jsou termíny Postupimské konference, jíž pan Posselt a jeho věrní zřejmě neberou ani v úvahu. A pokud jde o tvrzení SL, že tzv. vyhánění Němců z Československa bylo kolektivní, jde opět o pokus o přepisování dějin. Jaká je skutečnost? Při posledních volbách v Československu získali henleinovci asi 90% německých hlasů, tedy jen o něco méně než 200 tisíc Němců je nevolilo. Po odsunu Němců z ČSR německá menšina v republice čítala asi 250 tisíc duší. Nesmíme však zapomenout, že němečtí antifašisté, kteří zůstali republice věrní i v těžkých dobách, v počtu přibližně 90 tisíc, dobrovolně do Německa přesídlili, a to za zcela zvláštních, pro ně výhodných podmínek. Neplatili pro ně předpisy pro odsun německého obyvatelstva. Odjížděli zvláštními transporty. Existovala i výzva, která je podnítila k přesídlení. Měli se v Německu zúčastnit při výstavbě nových správních orgánů. Němečtí antifašisté odjížděli zejména do sovětské a americké okupační zóny.

To všechno pan Posselt ví, ale nehodí se mu to do krámu. A tak historická fakta přehlíží a dějiny přepisuje. Bohužel nic nevíme o tom, že by někdo z přítomných na sešlostech v Praze, kde Posselt řečňoval, na překrucování dějin upozornil nebo dokonce protestoval. Platí obecně uznávaná zásada, že kdo mlčí, souhlasí. Při složení posluchačů bájení náčelníka SL nás to ani nemůže překvapit.

Vlastenecká česká veřejnost by si už konečně měla uvědomit, že ze strany sudetů a určitých německých kruhů nám, republice i našemu lidu, hrozí nebezpečí, jež postupem doby stále roste. V první etapě bychom všichni měli alespoň věnovat zvýšenou pozornost skutečným požadavkům landsmanšaftu, které se snaží v ČR prosazovat, a důrazně na ně nikoliv jednotlivě, ale společně odpovídat. Musíme si však uvědomit, že jakýkoliv složený vlastenecký subjekt byl vždy napadán a rozkládán. Totéž potkalo, jak se domníváme, i Vlastenecké fórum, které spí jako Šípková Růženka a jen ojediněle se vždy za delší čas vzbudí k jednotlivým štěkům. Podle mého názoru již delší dobu svou funkci neplní. Je otázkou, zda jej můžeme vzkřísit do potřebné aktivity. Je dále otázkou, zda skutečně všechny subjekty v něm si takovéto probuzení přejí. Pokud zmrtvýchvstání Vlasteneckého fóra se nebude konat, stane se naléhavým požadavkem vytvoření nového složeného vlasteneckého subjektu, a to v době co nejkratší. Nejde o to vytvářet hned centralizované struktury, spíše o výměnu informací, o průběžnou spolupráci jednotlivých subjektů, a případně i o zaujímání společných stanovisek v důležitých otázkách. V této fázi se nacházíme. Jak dlouho budeme ještě kolem otázek, které jsou na pořadu dne, jenom tancovat a do nekonečně povídat, aniž bychom začali seriózně konat?

Dr. O. Tuleškov

Netanjahu: Za holocaust nemohl Hitler, ale Palestinci

October 25, 2015, 10:18 pm

≫ Next: Proč osmadvacátého špunty nebouchají…

≪ Previous: Nejen k pobytu B. Posselta v Praze

$

0

0

Tereza Spencerová
26. 10. 2015 Literární noviny

Izraelská politika démonizace Palestinců pokračuje bez ohledu na to, jakou image tím židovský stát ve světě získává.
Už při nedávném Valném shromáždění OSN izraelský premiér Benjamin Netanjahu zaujal – svůj projev tradičně věnoval „íránské hrozbě“ a kritice mezinárodní dohody o íránském jádru a jeho 44 vteřin trvající dramatická odmlka, během níž nechával přítomné „pochopit“ význam svých slov, se okamžitě stala terčem posměchu. Mnohým na mysli vytanulo jeho tři roky staré vystoupení v New Yorku, kdy „íránskou hrozbu“ pro změnu dokazoval svérázným obrázkem.

Nově izraelský premiér – v době, kdy v Jeruzalémě eskaluje násilí a někteří mluví o třetí palestinské intifádě – upoutal pozornost projevem na jednání Světového židovského kongresu, když prohlásil, že to byl jeruzalémský muftí Hádž Amín Husajní a nikoli Hitler, kdo jako první přišel s myšlenkou na vyhlazení evropských Židů: „Hitler tehdy Židy vyhladit nechtěl. Chtěl je vyhnat. A pak za Hitlerem přišel Hádž Amín Husajní a řekl: „Pokud je vyhladíte, přijdou sem. A co s nimi mám tedy dělat? Spalte je.“

Tvrzením, že Hitler Židy nechtěl zlikvidovat, ale jen je vyhnat, se tak izraelský premiér nečekaně postavil po bok známých popíračů holocaustu typu Davida Irvinga, který byl za své názory v Rakousku uvězněn a do jiných zemí má zakázán vstup. Popírání holocaustu je mimochodem přímo nebo nepřímo trestné v 16 evropských zemích včetně ČR. Zato si ale Netanjahu vysloužil pochvalu od neonacistického plátku Daily Stormer.

V rámci snahy o démonizaci Palestinců nejsou Netanjahuova slova ničím výjimečným, nicméně nyní se kromě početné řady kritiků ozvala i německá vláda – kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že Němci dobře znají dějiny, vědí, kdo je zodpovědný za holocaust, a „není proto třeba nijak měnit naše pohledy na minulost“. Netanjahu těsně před plánovanou cestou do Berlína zkusil své prohlášení poopravit: „Neměl jsem v úmyslu vyviňovat Hitlera z ďábelské zodpovědnosti za vyhlazení evropských Židů,“ prohlásil. „Hitler nese zodpovědnost za konečné řešení vyhlazení šesti milionů. Byl to on, kdo rozhodl. Ale je stejně absurdní ignorovat roli, kterou hrál muftí … který povzbudil Hitlera, Ribbentropa, Himmlera a další k vyhlazení evropských Židů.“

Nesmyslnost Netanjahuova „výkladu dějin“ rozebrali mnozí (třeba ZDE nebo ZDE). Richard Silverstein na Tikun Olam k tomu obecně připomíná, že Hitler nepotřeboval Palestince k tomu, aby ho přiměli ke genocidě. A sám Husajní beztak nic takového ani neměl v úmyslu. „Jeho zájem byl partikulární a úzce zaměřený. Nešlo mu o vyhlazení Židů. Chtěl zabránit tomu, aby osídlili Palestinu a hledal proti tomu páku. V případě Hitlerova vítězství chtěl mít záruky,“ shrnuje Richard Silverstein. „To, co udělal, se jen velmi málo liší od vyjednávání, která s nacisty vedl Irgun, nebo od haavarské dohody, kterou s nacisty uzavřelo vedení Jišuvu. Ti všichni věřili, že nepřítel jejich nepřítele může být mým přítelem. A Británie coby okupační mocnost byla považována za nepřítele. A nepřítel Británie mohl být přítelem. Sionisté zoufale potřebovali doplnit své řady židovskými přistěhovalci z Evropy. Kšeft s ďáblem výměnou za několik tisíc židovských duší jim za to riziko stál. Nezapomínejme, že tím Jišuv porušil antinacistický bojkot, který vyhlásilo americké židovstvo. Haavara nacistům poskytla tolik žádanou hotovost a vybavení k financování Hitlerem nařízené militarizace. Málo se také ví, že Jišuv převedl mezi Německem a Palestinou skoro 700 milionů dolarů (v dnešní hodnotě), což poskytlo německé ekonomice vítanou vzpruhu. A lídrem Irgunu, který vyjednávání s představiteli Německa schválil, nebyl nikdo jiný, než Jicchak Šamir, budoucí izraelský premiér za blok Likud.“

„Svobodomyslný“ přístup Benjamina Netanjahua k dějinám je ovšem terčem posměchu už dlouho. Ve své knize Místo pod sluncem z roku 1995 se rovněž věnoval spojení Arabů s nacisty a kritici připomínají, že dokázal směstnat i tři chyby do jediné věty, třeba: „Egypt se může pochlubit skutečnou sbírkou válečných zločinců, jakým byl například generál SS Oskar Dirlewanger, který povraždil tisíce Židů na Ukrajině a byl jmenován šéfem ochrany prezidenta Násira.“ Dirlewanger přitom nebyl generál, ale jen plukovník, vraždil Židy, Poláky i Bělorusy, ale na Ukrajině nikdy nebyl, a zemřel v roce 1945, tedy dávno předtím, než Násir nastoupil do čela Egypta… „Je smutné, že se současný sionismus se proměnil ve frašku epických rozměrů,“ konstatuje Richard Silverstein. „V ideologii, která cenzuruje dějiny pro své účely.“  

Další „kompenzační“ miliardy

.... 

 

(pokračování textu zde)

 

Proč osmadvacátého špunty nebouchají…

October 25, 2015, 10:50 pm

≫ Next: Čínští Ujgurové osídlují severní Sýrii. Role Turecka v imigrantské krizi

≪ Previous: Netanjahu: Za holocaust nemohl Hitler, ale Palestinci

$

0

0

Marek Řezanka 
26. 10. 2015

Dne 28. 10. si připomínáme vznik samostatného československého státu. Toto datum by nám tedy mohlo posloužit k jisté reflexi, kam jsme se od té doby dostali a kam směřujeme.

Je na místě zdůraznit, že československý stát v hranicích, v nichž v roce 1918 vznikl, dávno neexistuje. Neexistuje již ani Československo.

Co nám zbylo z masarykovského odkazu?

Bavíme-li se o České republice, nabízí se otázka, zda si ještě vůbec něco z masarykovského odkazu uchovala.

Ve spojitosti s tímto odkazem mě okamžitě napadají dvě zásadní Masarykova díla: Rusko a Evropa a Otázka sociální.

Snad více než kdy jindy bychom potřebovali diskuse právě na tato dvě témata. Na vztah Ruska a Evropy a na osud sociální otázky ve stávající fázi kapitalismu.

Neidealizujme si žádnou dobu a nikomu nestavme vyumělkované pomníky. Spíše se zamysleme nad jistými hodnotami a jejich slučitelností se současnou systémovou etapou.

První republika rozhodně nebyla Rájem pro všechny. Její společnost byla kapitalistická a prošla si krizemi i sociálními bouřemi. Byla to doba, kdy Baťové nahrazovali malé Bursíky (Lásky mezi kapkami deště). Byla to doba, kdy Evropa po jedné světové válce směřovala nemilosrdným tempem k válce druhé. A kdy národnostní konflikt zakrýval skutečný konflikt sociální.

Ve dvacátých i třicátých letech 20. století se střílelo do demonstrujících a stávkujících. Zemřely přitom desítky osob. Jednalo se hlavně o horníky, dělníky.

Kdo by si však chtěl idealizovat Rakousko-Uhersko, měl by sáhnout po Sňatcích z rozumu od V. Neffa a zaměřit se na osud dělnické rodiny Pecoldových. Takových Pecoldů přitom bylo nespočet.

Toto by si měli uvědomit v první řadě všichni ti, kteří označují období 19. a 20. století za epochu růstu a prosperity.

Přenesme se však do současnosti. Máme tady společnost, která byla odkojena Klausovou filosofií „každý se musí postarat sám o sebe“. Již se ovšem nedodává, že zatímco mnozí k tomuto nemají podmínky, jiní si absencí účinné legislativy a znalostí potřebných informací připravili takové prostředí, kdy se postarali o sebe i své rodiny na hodně dlouho dopředu.

Této společnosti je dokola opakováno, jak je hrozná solidarita s druhými a jak vše sociální je fuj a zavrženíhodné. Tato masáž způsobila generační odloučení a zamezila předání zkušeností ze starší generace na mladou. Ta se naopak ocitla ve stavu, kdy byla krmena nedostatečným vzdělanostním přehledem, a kdy vše nekriticky přejímala ze svého okolí, které jí už stanovilo, co je „in“, co „cool“ a kdy je naopak člověk „looserem“. Pomoc druhým byla brána více méně jako hloupost a slabost. Učitelé ztratili respekt i prestiž. Důchodci, invalidé, bezdomovci, nezaměstnaní – ti všichni byli označeni za „nežádoucí socky“. Do popředí se dostala potřeba hmotného zajištění za jakoukoli cenu.

Vysokoškolské studium bylo redukováno na honbu za titulem a penězi. Pokud ovšem někdo tvrdí (například programové prohlášení Svobodných), že vysokoškoláci si zajistí titulem výhodnou pozici na trhu práce – a proto by měli za vzdělání tvrdě platit – nežije v realitě. To by mu totiž neunikl počet narůstajících vysokoškoláků, kteří jsou rádi za jakoukoli - z pohledu své kvalifikace podřadnou – práci. A někteří neseženou práci vůbec. Mají být navrch zadluženi kvůli školnému?

Budování kapitalismu v České republice

Ať již byl Masaryk jakýkoli, jeho filosofie směřovala k nějaké formě demokratického socialismu. V Hovorech s T.G.M. zřetelně zazní:

„Já nemám v kapse hotovou sociální doktrínu; řekl bych to tak – ... vždycky jsem pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialism a zřídka pro marxism.“

Naše společnost je však odkojena spíše na monologu V. Klause, kdy jsme mohli opakovaně slyšet, že nejhorším zlem je socialismus, že Evropa je zaplevelena sociálními právy a že jedinou vizí světlých zítřků je volný trh. Ano, ten již definitivně odumřelý volný trh, který je se stávajícím systémem stejně málo slučitelný jako demokracie, humanismus nebo lidská práva.

Zpřetrhali jsme mezigenerační dialog. Média již tak dlouho a konsistentně neinformují o faktech, že se pro nás stala nedůvěryhodnými. A nic na tom nemění skutečnost, že se ze zahraničních rukou přesunuly do rukou českých oligarchů (Babiš, Bakala atp.).

Naše společnost je frustrovaná a deprivovaná. Na jedné straně bylo umožněno různým Krejčířům, Mrázkům, Pitrům a jim podobným neomezeně kumulovat, na straně druhé se jiným utahovalo a utahovalo – až již pomalu nebylo kolem čeho.

Ani jedna strana nestojí proti systému…

V této situaci se v České republice hovoří o imigrační krizi. Tady se však v debatách často opomíjí jedna věc. Proti sobě se houfují ti, kdo jsou jako humanitní - a ti, kteří nehumánní. Jenže ti humanitní si až na výjimky nejsou ochotni přiznat, že často podporují stávající systém (mnozí ho dokonce velebí), který z logiky věci humánní ani humanistický není a nebude. Takže v praxi vidíme především limity současného systému. Právě tlak na tento systém by měl jít ruku v ruce s požadavkem na humanitu - tak to aspoň vnímám já.

Hlavně nevybočovat…

Zvykli jsme si jako na samozřejmost, že řada politiků je ve vleku různých lobby či servilně sráží podpatky před těmi, kdo určují dvojí metry pro chápání demokracie a lidských práv (jako například, že Rusko je fuj, zato Saúdská Arábie nedotknutelný spojenec). Jako něco běžného bereme i fakt, že o některých zabitých se nemluví, zato jiní jsou ve zprávách každý den. Spojení „nebát se“ bylo nahrazeno terminem „nevybočovat“.

To jenom osud?

Frustrace a deprivace naší společnosti není ovšem dána toliko tíživou sociální situací a pocitem zrady ze strany politických představitelů, kteří mají tendenci tuto situaci ještě zhoršovat. Nebo si snad někdo myslí, že senioři jásají, jak dostanou o pár korun přidáno – a o mnohem více korun vydají na bydlení, potraviny a léky? Nebo že pár stokorun navíc u minimální mzdy naši společnost vytrhne?

Uvědomme si, že riziko bezdomovectví se dávno netýká jenom těch, kteří „nechtějí pracovat“. Mnoho nezaměstnaných by pracovalo a rádo – a někteří z nich velmi snadno ztratí střechu nad hlavou.

Kromě toho připočtěme fakt, že tisíce až desetitisíce těchto lidí trpí nějakou formou psychické či fyzické nemoci. Budeme je chtít eliminovat pomocí politiky ostnů, aby „nehyzdili“ naše ulice? Abychom se na ně nemuseli dívat? Budeme je snad někam deportovat? Shrneme to pokrčením ramen a konstatováním: Prostě osud?

Miliarda sem, miliarda tam, rozkradená zem, proč jen, proč, se ptám…

Výraz „nekrást“ chápeme v našich podmínkách pomalu jako vtip z oblasti černého humoru. Kolik jen jsme již zažili afér, kde lítaly vzduchem (nebo z okna?) desítky a stovky milionů, někdy i miliard – a postupně vyšuměly do ztracena? Jak jenom „uprchl“ Radovan Krejčíř? Jak to bylo s kauzami OKD, Mostecké uhelné, Setuzy, nefunkčních padáků, privatizace karlovarské Becherovky, letounů CASA, ProMoPro a mnohými dalšími?

Je nesmírně nemotivující vidět mizet miliardy - a nadto slyšet, jak musíte šetřit a uskrovnit se (což mnohdy znamená mnohem více než jen otočit každou korunu dvakrát).

Evropa není sociální…

Kromě zmíněných problémů, s nimiž se potýká naše republika, tu pak máme určité celoevropské trendy. Evropa tvrdě útočí na sociální stát – a nestačí se divit, že tam, kde už z něho nezůstává téměř ani špička nosu, lidé nejsou ochotni se s nikým dělit, aby si opasek utáhli ještě o trochu pevněji.

Je pravdou, že v tomto ohledu stále ještě vybočuje Řecko, kterému jsou na jedné straně vnucovány podmínky jako při kapitulaci, které ovšem stále ještě žije z modelu, který si slovo „solidarita“ pamatuje velice dobře. U nás ovšem bylo toto slovo rozmačkáváno na střepy a drceno na prach od 90. let dvacátého století, tedy od nástupu divoké privatizace a boje proti „opatrnické politice bank“.

Aby toho nebylo málo, kromě ponížení Řecka stihla Evropa naprosto bojkotovat sílící fašistické tendence na vrcholné úrovni ukrajinské vlády. Nemluvě o tom, že Evropská unie již před tím zcela selhala, a to v počátcích ukrajinské občanské války, kdy se tvářila, že puč nevidí ani neslyší.

Takováto Evropa je nestabilní, neboť je Evropou oligarchů, ale nikoli lidí práce. Je Evropou protiruských sankcí, ovšem kyjevská vláda může minské mírové dohody porušovat, jak je libo. Je Evropou stranící nadnárodním korporacím, ale potlačující alternativní ekonomické modely. Je Evropou, která se vrací ke studenoválečné rétorice a z možného partnera si sama dělá nepřítele. Místo rovnocenných vztahů s Ruskem staví mezi něj a sebe zeď. Taková politika je nesmírně krátkozraká – a Evropě se leda vymstí. Vymstí se jí v podobě ztráty důvěry jednotlivých občanů. Naším zájmem přitom není rozpadající se znesvářená Evropa – ale takovou se bohužel stává. Vlastní vinou. Vinou asociálního kurzu, ať již šlo o prosazování fiskálního paktu nebo o tlak na řecké občany a jejich vlády.

Den k zamyšlení

Osmadvacátý říjen je za dveřmi. Spíše než na bujaré veselí využijme tento den na zamyšlení. Zamyšlení, na jakých základech může být Evropa skutečně jednotná a funkční – a co se za 26 let vývoje stalo s naší společností – a kdo všechno se na něm podepsal. Jedno je zjevné – není jediný důvod, aby se lahve se šampaňským odzátkovaly.

Čínští Ujgurové osídlují severní Sýrii. Role Turecka v imigrantské krizi

October 26, 2015, 1:10 am

≫ Next: Tajný plán eurobolševiků se naplňuje: Právě povstal nový Sovětský svaz. Lenin byl proti nim břídil. Migranti jako základ "nového politického lidu" bez národů a států

≪ Previous: Proč osmadvacátého špunty nebouchají…

$

0

0

- JH -
26.10.2015

Vzhledem k tomu, že tato imigrační krize vypukla náhle počátkem léta, vyvstává opakující se otázka, proč náhle tolik Syřanů a muslimů z jiných válkou nepostižených zemí, směřuje do Evropy. Jsme svědky naprosto neuvěřitelného a nikdy v minulosti zaznamenaného úkazu.

Proč nyní a jak je možné, že tak organizovaně? Obdrželi snad všichni hromadný email sdělující, aby najednou a koordinovaně vyrazili? Odpověď, která vysvětluje skutečné pozadí imigrační vlny existuje, problém je v tom, že oficiální media skutečné příčiny imigrační vlny zamlčují a zcela záměrně odvádějí pravdu jiným směrem.

Novinář Walid Shoebat, publikoval rozhovor se syrským analytitem Talebem Ibrahimem. Jedná se o šíitského muslima a arabského nacionalistu, který miluje svou syrskou zemi pro její etnickou, náboženskou a kulturní různorodost. Nesdílí tužby džihádistů Muslimského bratrstva po globální islámské dominanci a rozvracení států jak Irák tak i Syrii.

Během rozhovoru Taleb Ibrahim informoval, jak turecký prezident Erdogan nechá vyhánět rodilé Syřany z jejich domovů. Erdogan zahájil přesuny tisíců zahraničních etnických muslimských Turků z příbuzných tureckých zemí do Turecka (Turkmeny, Ujgury, Ázerbájdžánce, Baškirce, atd), kde procházejí vojenským výcvikem a následně jsou odesíláni do Sýrie, aby pomohli bojovat proti režimu Bašira Asada. Současně Erdogan usazuje zahraniční etnické Turky v Sýrii v oblastech odkud předtím byli původní syrští obyvatelé vyhnáni. Taleb Ibrahim uvádí příklad několika čínských vesnic, které jsou nyní osídlené novými přistěhovalci - čínskými Ujgury. Erdogan tyto Ujgury přivedl do Sýrie, aby bojovali proti legitimní syrské armádě a aby s jejich pomocí změnil demografické složení v severní Sýrii, která podle oficiální turecké doktríny byla ukradena Turecku.

Turecký prezident Erdogan je zcela zodpovědný za vyhánění Syřanů z jejich vlasti a následné odesílání takto domova zbavených Syřanů do Evropy. Cílem je změnit demografické složení v severní Sýrii, tj. vyhnání Arabů a jejich nahrazení přistěhovalci etnickými muslimskými Turky a to vše v zájmu znovuoživení a nastolení velké Osmanské říše!

Zde je částečný přepis rozhovoru s Talebem, který se vztahuje k tomuto tématu. Nejdůležitější jsou pozadí a souvislosti, aby byl pochopen vztah Turecka k příbuzným tureckým zemí. Taleb Ibrahim podává velmi zajímavé informace o těchto demografickým změnách.

Walid: Jaký je rozdíl mezi Jaysh al-Islam and Jaysh al-Fatah? Jedná se o stejnou věc?

Taleb: Jaysh al-Fatah je militantní uskupení, které se skládá z Fronty an-Nusrá; Ahrar popel-Sham, a další extremisté - armáda Turkestánu, což je čínská západní provincie, a armáda Turkmenistánu. Všechny tyto vojenské skupiny mají vazby na Al-Káidu.

Walid: Moment Talebe, chceš tím snad sdělit, že v Sýrii bojují turkmenští Turci?

Taleb: Ano, přesně tak, bojují tam Turci. Vysvětím to. Ujgurové, jsou muslimskou menšinou tureckého původu, kteří žijí v západní Číně? Hovoří turecky. Jsou spřízněni s turkmény v Turkmenistánu a dalšími tureckými národy v zemích střední Asie. Vláda Recepa Tayyipa Erdoğana přivedla tisíce těchto Ujgurů do Turecka, kde prošli vojenským výcvikem a následně byli vysláni do Sýrie a nyní tam bojují pod vlajkou Jaysh al-Fatah, jako dobyvatelská armáda …

Dobyvatelská armáda, Jaysh al-Fatah zahrnuje Frontu an-Nusrá, skupinu Khorāsān... .ta zahrnuje skupiny Turkestánu, Turkmenistánu skupiny, Ahrar ash-Sham a další menší fundamentalistické a extremistické skupiny, které bojují v Idlib. Jaysh al-Fatah bojuje v Idlib na severu Sýrie, u tureckých hranic. A ty mají těsné vazby na turecké zpravodajské služby.

Jaysh al-Islam je napojena a má zase těsné vazby na zpravodajské služby Saúdské Arábie. Je to Wahhabistická, velmi extremistická armáda, která bojuje na okraji Damašku. Pokud je potřebné tak Erdogan vysílá několik brigád na pomoc Frontě an-Nusrá a vojensky podporuje ostatním skupiny Al-Káidy na různých místech v Sýrii.

Walid: Vraťme se tady do historie. Jaysh al-Fatah, má vztah k Muhammad al-Fateh, nebo k záležitostem Osmanů a jejich záměrem zabrat Sýrii?

A druhá otázka je, pokud je to problém snahy vyhnat Bašára Asada ... proč je zde tolik zahraničních bojovníků z Turkmenistánu, jak jsi to tak výmluvně vysvětloval, až oblasti Xinjiang v západní Číně, islamisté odtamtud - proč tyto skupiny jdou spolu, a nejedná se dokonce ani o Syřany a proč se pokouší obsadit Sýrii? Jaká je zde osmanská souvislost a historické hledisko?

Taleb: Samozřejmě Jaysh al-Fatah je kódována, je to kódovaný název od samého počátku islámu. Když muslimské armády přišly do Sýrie, Turecko – v té době neexistovalo. Historicky Turecko je velmi mladá země. Kdysi existovala východní křesťanská říše a hlavním město v této východní křesťanské říši byla v Antakya. Provincie Hatay v Turecku, kterou my v Sýrii nazýváme Iskenderun.

Turecko a to zejména Recep Tayyip Erdogan, má kolonialistické ambice. Má snahu ovlivňovat a ovládat několik míst v Sýrii. Máte-li možnost číst turecké noviny a když budete sledovat jejich televizní vysílání, tak zjistíte, že Aleppo považují za součást Turecka, a tvrdí, že syrští Arabové ukradli Turecku tuto oblast, a jiné další věci, které lze považovat za důvody mnohých tureckých nepřátelských aktů vůči Sýrii.

Takže ano, Recep Tayyip Erdogan, který je skrytý fašista a rasista nyní dělá kroky, aby osídlil etnickými turky severní pohraniční oblasti Sýrie. Erdogam směřuje zahraniční etnické turky do Sýrie, aby bojovali proti legitimní syrské armádě a rovněž, aby změnil demografickou strukturu Sýrie.

Existují spolehlivé informace ... že došlo k demografické změně uvnitř Sýrie poblíž města Ar-Raqqa. Kde nyní jsou dvě čínské vesnice. Původní obyvatelé, arabští Syřané byli z těchto vesnic vyhnáni nebo pokud zůstali, tak byli zmasakrováni. Erdogan v těchto dvou vesnicích usadil čínské Ujgury. Tato informace byla potvrzena lidmi, kteří v této oblasti byli.

Syřané byli ze severních Sýrie oblastí vyhnáni. Erdogan přivedl stovky tisíců turkmenských menšin, aby se usadili v oblastech severně od Aleppa, a vytvořili pás osídlení etnickými turky podél tureckých hranic.

Walid: Talebe, to co říkáš znamená, že imigrační vlna byla iniciována Tureckem? To vše je řízeno a prováděno Erdoganem a je to on kdo dnes nasměroval imigranty různých národnostní do Evropy?

Taleb: Ano, je to tak. Víme kdo je v pozadí této imigrační vlny. Jedná se o obrovskou demografickou změnu.

Takže nyní víme proč takové množství Syřanů muselo opustit domovy a proč zamířili do Evropy. Je to krize, kterou záměrně vyvolal a režíruje Erdogan, který se pokouší ovládnout Sýrii a zpět vzkřísit Osmanskou říši.

Rozhovor dále ještě pokračoval. V dalším reportáž informuje o akcích ruského letectva v Sýrii.

Nic z těchto informaci oficiální mainstreamová media veřejnosti nesdělí.

Pokud Angela Merkelová tlačí na vlády zemí EU, že je nutno pomoci Turecku 4 miliardami EUR, pak bychom si měli všichni z jejichž daní tyto prostředky jdou, položit otázku zda tyto finance nebudou směřovat do další etnické čistky s nimiž má Turecko tak bohaté historické zkušenosti.

Arménská genocida - vyvraždění přibližně 1,5 milionu ArménůTurky během let 1915 a 1918.

Ukřižované arménské dívky během turecké genocidy Arménů

Masakr Řeků po roce 1921. Za touto genocidou stál prezident Mustafa Kemal Atatürk. Pontští Řekové měli být systematicky vyvražďováni, když řecká armáda vstoupila do války s Tureckem. Po porážce u Sakayre v r. 1921 Kemal vyvraždil 50 000 Řeků ve Smyrně, potom zaútočil na Pontos, kde vyvraždil další tisíce Řeků. Na rozdíl od Smyrny tu Kemal využil jinou taktiku. O této genocidě se totiž svět dozvědět neměl. Neměla být prolita ani kapka krve. Turci posílali pontské Řeky na pochody smrti do vyprahlých území Anatolie, kde je nechali zemřít, nebo je posílali do pracovních táborů, odkud se již nikdo nevrátil. Stejně jak to později prováděl Hitler s židy a dalšími etniky z evropských zemí,


Masakry nemuslimů 6. září 1955– díky tomu, že to bylo zdokumentováno nemohlo Turecko tyto pogromy zakrýt

Budou masakry a vyhánění Syřanů z jejich domovů kryty Angelou Merkelovou a evropskými politickými lídry? Proč nekoná mezinárodní trestní tribunál v Haagu?

• http://therightscoop.com/exposed-the-real-cause-of-the-sudden-syrian-migrant-crisis-into-europe/
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Pont%C5%A1t%C3%AD_%C5%98ekov%C3%A9
• http://www.pappaspost.com/unbelievable-photos-turkish-riots-greek-community-istanbul-1955/
• https://ejts.revues.org/4538
• http://www.wnd.com/2015/09/a-city-gone-mad-down-with-europe-massacre-the-traitors/ 
• http://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-64296300-turecko-organizuje-emigraci-ujguru-tvrdi-cina-pomahaji-mu-agenti

Tajný plán eurobolševiků se naplňuje: Právě povstal nový Sovětský svaz. Lenin byl proti nim břídil. Migranti jako základ "nového politického lidu" bez národů a států

October 26, 2015, 1:12 am

≫ Next: Oskar Freysinger: Necháme zničit Evropu?

≪ Previous: Čínští Ujgurové osídlují severní Sýrii. Role Turecka v imigrantské krizi

$

0

0

Jon Rappoport
26. 10. 2015 ProtiProud

Jon Rappoport vysvětluje, na čem stojí nejen imigrantské šíleství "spuštěné" politickými elitami EU, ale ukazuje, že tento poslední "výkřik" je pouze součástí dlouho plánované operace na nastolení nové totality. 

(Poznámka NR: Popisované procesy nemají s bolševismem, Leninem a Sovětským svazem společného nic nebo velmi málo, zato mají mnoho společného s neokonzervativním cílem NWO)
“Kdybyste měli pod kontrolou význam slova Dobro a měli byste nekonečné zdroje pro financování propagandy a přístup k tisku - a kdybyste současně ovládali ozbrojené sbory včetně policie - dokázali byste nejspíš i vy vybudovat ‘novou společnost’ v krátkém časovém horizontu. Dokázali byste zbořit staletí přežívající tradice během pár krátkých desetiletí. A kdybyste k tomu ještě jen tak mimochodem ovládali vzdělávací systém, mohli byste úplně vymazat vzpomínku na to, co dříve existovalo. Nikdo by si nepamatoval. Nikoho by to nezajímalo. Přesně to se děje nyní v Evropě. Nevědomost je osvícení.”

Hranice

Jedním ze základních principů globalismu je zničení hranic, konec samostatných států a národů. Evropská unie byla vybudována jedině za tímto účelem, krok za krokem, z popela druhé světové války: superbyrokracie, politický systém řízení pro celý kontinent. Ale to nestačilo. Musel se najít způsob, jak vymazat z existence samostatné, suverénní národy, a teprve na této prazákladní úrovni neodvolatelně změnit vzhled světa.

Prostředkem k tomu je otevření hranic a příliv přistěhovalců - “náhradních populací”. Proud nových obyvatel, kteří nemají žádný zájem přijmout zvyky a styl života ve svých nových domovech.

Výsledek? Faktické znovuvytvoření populace všech národních států. Takže, podíváte-li se na mapu Evropy za dvacet let, řeknete si: proč vůbec mluvíme o Německu, Francii nebo Anglii? Vždyť vlastně nejsou. Celá Evropa je jeden obrovský kotel plný imigrantů. Evropa je ve skutečnosti jediná země. Tak konečně tedy pojďme definitivně zrušit ty staré umělé hranice!

Kdy bude pojem Čech trestný?

Nakonec se dostaneme do situace, kdy i vyslovit podstatná jména “Švédi, Norové, Němci, Francouzi, Holanďané,…” bude pokládáno za malý (nebo možná i velký) útok na “evropský lid”.

Samozřejmě, že než se do tohoto bodu dostaneme, bude následovat jisté období chaosu a násilí. EU ovšem sází na to, že bude schopna ho kontrolovat, udusit případné nepokoje, a udržet se jako evropská vládnoucí síla číslo jedna.

Zmizí i jazyky

V kulturní oblasti se “posun” projeví tím, že jména jako Locke, Shakespeare, Goethe, Mozart, Beethoven, Bach, Lorca, Goya, Cezanne, Monet, Van Gogh, Michelangelo, Rembrandt, Dante, Galileo, Faraday nebo i “moderní” postavy jako Bartók, Stravinskij, Rimbaud, Orwell, dokonce i Camus, budou jen neurčitými, mlhavými přízraky, jejichž zjevení bude vyvolávat nechápavé pohledy a poznámky typu: “Minulost je mrtvá…”

“…Ale to je vlastně fuk. Důležité je, že každý člověk v Evropě je evropským občanem a má nárok na výhody, které z toho vyplývají. To je humánní, to je Dobro, to je triumf benevolentního Státu. Na ničem jiném nezáleží.”

Všechny evropské jazyky nakonec zmizí. Kdo by také měl mít právo mluvit řečí, které většina nedokáže rozumět?

Kreslím teď hrubý nárys mříží, které se roztáhnou přes evropský kontinent.

Vždy záleží na jednotlivci

Samozřejmě, je nutno také vzít v úvahu, že jak bude postupovat automatizace, mnoho “občanů-dělníků Evropy” se stane nadbytečnými. I velké korporace padnou, protože nebudou sto prodávat své výrobky ožebračené populaci. Budou doufat, navzdory všemu, že miliardy na Východě, v Číně a Indii, jim poskytnou nové trhy. Marně.

Moderní státní špiclování zcela důstojně nahradilo východoněmeckou tajnou policii, jen se tomu říká “hledání ohnisek nesouhlasu”.

Na tomto pozadí se na jakoukoli lidskou bytost bude nutně pohlížet jako na číslo, jednotku v “modelech a algoritmech”. Otázkou zůstává, kolik lidí doopravdy návnadu spolkne a bude se považovat za pouhou “součástku” ve všeobecném soukolí? Kolik se jich vzdá a bude svou budoucnost odvozovat od toho, kolik mohou “zdarma” získat od Státu? Kolik jich bude věřit, že jejich moc jako jednotlivců je nepatrná - nebo dokonce je jen přeludem?

Proč se vůbec obtěžuju o tom psát? Proto, že nehledě na převládající kolektivistické naladění většiny společnosti - propagované a využívané elitami - státní represe, v jakékoli své formě, se projevuje především skrze jednotlivce.

Co "Oni" chtějí

Boris Pasternak, ruský spisovatel a básník, který opravdu něco o útlaku a nesvobodě věděl, napsal v roce 1960: “Oni (sovětští byrokraté) toho po vás nechtějí moc. Jen abyste nenáviděli věci, které milujete, a milovali věci, které nemůžete vystát.”

Obdobný hodnotový obrat je nyní vnucován i občanům evropských zemí.

Bývalí poddaní sovětského impéria onen veletoč rozeznají okamžitě, protože ho sami prožili. Evropská verze se zdá měkčí, ne tak násilná, ale to je jen otázka strategie. Prostě totalitu vaří na mírnějším plameni.

Ale to, že nám na dveře uprostřed noci neklepe tajná policie, není vůbec známkou toho, že snad vládne individuální svoboda. Vše se už posunulo tak daleko, že mnozí evropští politici (nejen v Německu a Rakousku) si dnes troufají už zcela otevřeně vyhrožovat svým voličům: “Nemáte právo kritizovat příliv migrantů, a pokud něco takového na veřejnosti prohlašujete, jste v konfliktu se zákonem.”

Zdá se vám to povědomé? Tajný sen každého kolektivisty se právě plní. Všechna moc je na vrcholu a konformita (které se přezdívá “jednota” či "solidarita") je všude pod ní. Právě povstal nový Sovětský svaz.

Svoboda jako nebezpečná iluze

Za starých časů východoněmecká policie sbírala data o každém jednotlivci a celou populaci prošpikovala práskači a tajnými agenty. Moderní státní špiclování ji zcela důstojně nahradilo, jen se tomu říká “hledání ohnisek nesouhlasu”.

Kolektivisté mohou také mluvit (a hlasitě to dělají) o nebezpečích plynoucích ze všudypřítomného sledování, odposlouchávání a jiných druhů fízlování občanů všemocným státem. Pokud je však užíváno proti těm, kteří si nechtějí představit lepší svět, založený na - mezi jinými - otevřených hranicích, pak jde jen o vynucení Dobra na těch, kteří ho sami nedokáží rozpoznat. Pokud k “velkolepé humanitární myšlence” potřebují trochu policejně popostrčit - proč ne?

Kdyby Lenin žil dnes, přehlédl by Evropu a souhlasil by jistě, že se jeho myšlenkám daří výborně.

Pro skalní kolektivisty - eurobolševiky - totiž lidská svoboda není jen politickou překážkou na cestě - je to prý nebezpečná iluze. Nikdy neexistovala. Všechny lidské bytosti přece pracují na základě programů, od narození až do smrti. Je tudíž důležité do nich “nainstalovat” lepší program, a to jakýmikoli dostupnými prostředky. Vyrobit “lepší lid”.

Pro úspěch experimentu je to jak politická, tak technologická nutnost.

Skvělý biják s tragickým koncem

Otevření hranic a imigrace jsou dobrým lakmusovým papírkem. Ti, kteří cítí, že se jim lže, že je společenství, v němž žijí, právě trháno na kusy, kteří se cítí osobně ohroženi nebo mají za to, že toto je ve skutečnosti tajná operace na proměnu Evropy v nový Sovětský svaz, ti všichni potřebují převýchovu na nejhlubší možné úrovni. Protože takoví lidí nutně trpí hlubokým narušením psychiky. Jejich mozky nepracují správně. Nevidí věci ve správných souvislostech. 

Například by nikdy nepochopili moudrost, skrývající se ve výroku Zbigniewa Brzezinského, alter ega Davida Rockefellera, který v roce 1969 napsal:

“Národní stát jako základní jednotka organizace lidské existence přestal být principiální tvůrčí silou. Mezinárodní banky a korporace jednají a plánují v rozměrech, které daleko přesahují politické koncepty národního státu.”

To je pravý stratég globalismu v akci: Muž, který údajně nenáviděl Sovětský svaz, se pokouší instalovat jinou verzi téhož. Jen prostředky se různí. Kdyby Lenin žil dnes, přehlédl by Evropu a souhlasil by jistě, že se jeho myšlenkám daří výborně. Možná by něco namítal vůči relativně pomalému tempu kolektivizace. Možná by chtěl násilnější cestu. Ale nejspíš by nakonec uznal, že jeho duchovní zplozenci vymysleli pár výtečných triků.

Určitě by musel schválit “humanitární altruismus” a způsob, jakým je modelován a manipulován tak, že se stavba Dobra jeví jako zářící maják uprostřed temnot. Krásný scénář. Dokonalá výprava. Divákům tečou po tvářích slzy účasti. Myšlení se právě scvrklo na jedinou větu: Musíme pomáhat těm, kteří nemají tolik štěstí, jako my sami.

Biliony a biliony dolarů jsou věnovány na natočení tohoto totálního velkofilmu, nehledě na cokoli - okolnosti, zhoubné následky nebo skutečný zlovolný záměr elitních architektů nové bolševické euro-reality.

Oskar Freysinger: Necháme zničit Evropu?

October 26, 2015, 3:21 am

≫ Next: Afghánský prezident Ašraf Ghani požádal Rusko o dodávky zbraní

≪ Previous: Tajný plán eurobolševiků se naplňuje: Právě povstal nový Sovětský svaz. Lenin byl proti nim břídil. Migranti jako základ "nového politického lidu" bez národů a států

$

0

0

26. 10. 2015    

Afghánský prezident Ašraf Ghani požádal Rusko o dodávky zbraní

October 26, 2015, 9:50 am

≫ Next: Česko-srbský seminář o velkém podovodu, šířeném již 20 let bosenksými muslimy a politiky NATO.

≪ Previous: Oskar Freysinger: Necháme zničit Evropu?

$

0

0

26. 10. 2015        První zprávy
Afghánský prezident Ašraf Ghani požádal Rusko o dodávky dělostřeleckých a ručních zbraní a bojových vrtulníků, uvedl The Wall Street Journal s odvoláním na zdroj v americké administrativě. V publikaci se píše, že se afghánské úřady rozhodly obrátit na Moskvu, kvůli tomu, že USA a jejich spojenci v mezinárodní koalici v Afghánistánu výrazně snížili svou vojenskou přítomnost v zemi a financování jeho armády.

Podle zdroje WSJ ruské vedení vyjde vstříc žádosti afghánské vlády a vojenskou pomoc ji poskytne.

Nedávno ruský velvyslanec v Kábulu Alexander Mantyckij řekl, že ruská strana bude poskytovat vojenskou pomoc Afghánistánu, ale zdůraznil, že vyslání ruských vojáků do této země je vyloučeno, připomíná WSJ.

Nedávno se zástupci šíitů v Iráku rovněž obrátili na Rusko o pomoc svými nálety. Následně dalo vojenské velení USA v Iráku najevo, že ruská vojenská angažovanost v Iráku by vylučovala americkou vojenskou pomoc této zemi. Rusko poté sdělilo, že žádný oficiální požadavek Bagdádu neobdrželo.

---

Česko-srbský seminář o velkém podovodu, šířeném již 20 let bosenksými muslimy a politiky NATO.

October 26, 2015, 11:49 am

≫ Next: Pentagon dodal do Estonska těžkou bojovou techniku

≪ Previous: Afghánský prezident Ašraf Ghani požádal Rusko o dodávky zbraní

$

0

0

Poprvé v Česku! Seminář o mediálním podvodu, který páchají bosenští muslimové a politici zemí NATO na světové veřejnosti již 20 let! Účast předních odborníků a pamětníků ze Srbska, bosenské Republiky srbské a z ČR. Jedinečná příležitost seznámit se s ověřenými fakty, s lidmi, kteří fakta sbírali a zajišťovali, ale i s onou monstrózní skladbou lží a podvodu, kterou nám korporátní média každoročně předkládají k uvěření.

Akce se koná ve velkém sále Domu ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha 1 Staré Město (kousek od Karlova mostu)

Seminář je rozdělen do dvou svátečních dnů -

v sobotu 14.11.2015 od 17:00 hod. do 20:00 hod. -
v neděli začátek v 10:00 hod a konec ve 13:00 hod.

Překlad zajištěn - na konci každé části semináře bude možnost klást účastníkům dotazy. Očekáváme otevřenou diskusi.

Příspěvky přednesou:

Milivoje Ivanišević – ředitel srbského Institutu pro vyšetřování zločinů spáchaných na Srbech ve 20.století,

Stefan Karganovič– ředitel Srebrenica-historical project,

profesor MUDr. Rajko Doleček, CSc. – pamětník posledních dvou válek, přítel generála Mladiće,

Radim Panenka - novinář a spisovatel, autor knihy „Justiční tyranie uprostřed Evropy“,

politolog Martin Koller,

JUDr. Goran Petronijević– právník obhajující generála Mladiće před ICTY v Haagu

generál ve výslužbě JUDr. Trifunović– bývalý hlavní vojenský prokurátor Jugoslávské armády

pamětníci bojů v Bosně v letech 1992-5

a zástupci srbského vlasteneckého hnutí Zavetnici.

Moderovat bude Mgr. Václav Dvořák– autor filmu „Uloupené Kosovo“.

Vstupné dobrovolné určené na nájem sálu.

Pentagon dodal do Estonska těžkou bojovou techniku

October 26, 2015, 2:07 pm

≫ Next: Belgická média informovala o poskytování sociálních dávek džihádistům

≪ Previous: Česko-srbský seminář o velkém podovodu, šířeném již 20 let bosenksými muslimy a politiky NATO.

$

0

0

26. 10. 2015     zdroj
Tallin se vyzbrojuje pod záminkou "hrozby" z Východu. USA dodaly Estonsku první dávku těžké bojové techniky, píšou noviny Valgamaalane. Nyní to jsou čtyři tanky M1A2 Abrams a deset obrněných transportérů Bradley. Tallin očekává také průzkumné tanky a zabezpečovací techniku.
Již dříve byla v Estonsku rozmístěna americká letadla schopná nést jaderné zbraně - jednomístné bojové letouny A-10. Koncem září učinil Pentagon oficiální prohlášení, ve kterém oznámil, že eskadra dorazila na leteckou základnu v Amari ke společným cvičením s ozbrojenými silami členských států NATO, informuje agentura RIA Novosti".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Belgická média informovala o poskytování sociálních dávek džihádistům

October 26, 2015, 2:29 pm

≫ Next: Ideologie zdánlivá a skutečná

≪ Previous: Pentagon dodal do Estonska těžkou bojovou techniku

$

0

0

26. 10. 2015     zdroj
Džihádisté ​​z Belgie, kteří bojují na straně "Islámského státu" (IS) v Sýrii, nadále dostávají belgické dávky sociálního zabezpečení. Oznámila to agentura "Interfax" s odkazem na místní média.

Jak se novinářům podařilo zjistit, bojovníci, kteří směřují do Sýrie, obdrželi od belgického státu více než 80 tisíc eur. Tyto peníze džihádisté vydali převážně za cestu. Šetřením bylo zjištěno, že 85 teroristů, kteří odešli bojovat do Sýrie, celý rok dostávalo podporu v nezaměstnanosti a využívalo zvýhodněného zdravotního pojištění. Dalších 130 případů podezřelých ze zapojení do bojů v Sýrii je stále předmětem vyšetřování.

Podle údajů pracovní skupiny OSN k problémůn žoldáctví drží Belgie rekord mezi evropskými zeměmi v počtu džihádistů na jednoho obyvatele. Více než 500 Belgičanů odešlo od roku 2010 do války na Blízkém východě, 77 z nich zahynulo. 46 Belgičanů islamistů se podařilo popohnat před soud - všichni z nich patřili do skupiny "Šariát pro Belgii." Podle údajů expertů OSN většina džihádistů jsou mladí lidé ve věku do 23 let, mezi nimiž je nemálo žen.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Ideologie zdánlivá a skutečná

October 26, 2015, 2:33 pm

≫ Next: Bášar Asad: účinnost ruských VKS předčila všechna očekávání…

≪ Previous: Belgická média informovala o poskytování sociálních dávek džihádistům

$

0

0

Václav Umlauf
26.10.2015   E-republika

Skončilo velké období západního stylu politiky vedené pomocí ideologických bojů ve stylu pravice a levice. Dnes se vede úplně jiný boj, který nás posunul o dvě století nazpět. Bojuje 99 % proti nadvládě jednoho procenta. 
 

Z minulého týdne mne zaujaly dvě věci, o kterých se prakticky nemluví a které souvisí s ideologickým výprodejem socialistických a obecně levicových hodnot. Psal jsem sérii článků o krizi v klasických levicových stranách v USA a v EU, které jsou postupně nahrazovány sociálními hnutími zdola. Ohledně Francie to byl článek Ideový rozpad francouzských socialistů. Dalším tématem byl postoj levice k dnešní EU, která představuje bývalý projekt demokracie dané skvělými ideály kosmopolitního a federalistického osvícenství. Dnešní EU se postupně mění shora na projekt korporátního monolitu ovládaného bankstery. Viz naše články o tajně připravované smlouvě TTIP (Smlouva TTIP: korporátní revoluce, která požere své děti). K tomu běžela debata zase u německých Die Linke, viz článek Levice v EU: z bláta do louže. V USA tato debata běží už několik let, viz hnutí jako Occupy Wall Street. Ideový rozpad Demokratické strany v USA je zřejmý, a pro aktivisty už nastal minimálně před dvěma lety (Předpovězený konec demokratů, nástup nové levice v USA). Pravice v době vrcholícího neoliberalismu pod správou planetárního jednoho procenta žádné velké problémy nemá. Pro obecný lid pilně roztáčí kola nacionalismu a korporátního fašismu pod heslem "méně státu a více demokracie". Heslem "méně státu" pochopitelně myslí zničení sociálního welfare-state ze 70. let napojeného na sociálně-tržní ekonomiku.

Z hlediska popsaného debaklu koupené levice, fungující v oposmluvním politickém soužití s pravicovým korporátním fašismem, existují dvě znamení doby, která jsou pro mne velice charakteristická. Na konci minulého týdne přijel francouzský socialistický prezident na oficiální návštěvu Řecka. Tento levicový prezident pochválil levicovou Syrizu a speciálně jejího premiéra Alexise Tsiprase za to, jak zradili zdejší voliče a nechali legálně rozkrást Řecko. K tomu viz články pod heslem "syriza" Proto také socialista Hollande do Řecka přijel. Levicový prezident Hollande pracující v zájmu francouzských bank aktivně bránil Řecku vystoupit z eurozóny. Tím zajistil stabilní dluhové otroctví v rámci konsorcia tzv. bankovní Trojky, potažmo ECB a Goldman Sachs, přičemž ECB vede poslední výše jmenovaná americká entita. Hollande jako agent těchto korporátních subjektů přišel k levicové Syrize, aby vyřídil výprodej zbytku dosud nerozkradeného státního majetku do rukou francouzských korporací. Proto také přijel na tuto legální loupež s celou suitou zástupců korporací a bank. Francouzi si v politice vždy potrpí na okázalé řečnění, takže při této příležitosti pochválil Řeky za to, jak jsou ušlechtilí a historicky-klasicky demokratičtí. Tím svou levicovou komedii a zradu završil tak dokonale, že mne to zaujalo i jako filosofa. Viz předešlý článek k hanebnému jednání EU v případě zdejší krize (Aristotelés, Řecko a dnešní EU).

Dvě křídla stejného ptáka ... Volte koho chcete, plán letu nezměníte.

Druhý příklad je ze současné pravicově-levicové Kanady, jejíž pravice byla ovšem masivně odvolena ve volbách minulý týden. Kanadským premiérem je po devítileté nadvládě konzervativců (bývalý premiér Stephen Harper) nový šéf liberálů Justin Trudeau. Kanaďané jako voliči pochopili, že pravice spojená se zájmy USA jim zničí zemi skrze rabování přírodních zdrojů, přivede je do dluhů a zničí jim kvalitní sociální a politický systém, který Kanaďany řadí na rozdíl od USA na jedno z nejvyšších míst na světě. Za Harpera bylo prý úspěšně zaděláno na všechny tři debakly, alespoň podle Kanaďanů, které znám. V provincii Ontario došlo k tomu, že zde vládnoucí Liberální strana legálně uplatila dvě menší učitelské odborové organizace asi půl miliónem dolarů. Ten byl oficiálně vyplacen na veřejný účet obou organizací pod záminkou zvýšených nákladů na strukturální změny v těchto odborech. Ve skutečnosti šlo o podporu kandidatury jednoho z těchto odborových šéfů na místní kandidátce levicových Liberálů. Jeho úkolem mělo být završení toho, co zde levicoví liberálové trvale dělali už předtím od roku 2013 pod celostátním vedením Harperovy pravice. Koupený předák odborů jako budoucí kandidát levicových Liberálů měl snížit základní mzdy učitelů, rozbít velké odborové svazy, snížit základní platové a důchodové rámce, a hlavně měl prosadit vládní usnesení (tzv. Bill 115) o omezení stávek a protestních akcí učitelů. K tomu bylo třeba koupit nejen jednoho člověka, ale i část odborových struktur. Nic nového pod sluncem, minimálně posledních sto let od vzniků odborů na Západě. Zajímavé je ovšem stejně jako v prvním případě to, že tuto kolaboraci s korporacemi aktivně provádí zkorumpovaná levice a s ní i koupené odbory.

A do třetice všeho dobrého se totéž děje na úrovni některých velkých nevládek. Komentovat úpadek organizace "Člověk v tísni" koupené současným vládním establishmentem mi připadá celkem zbytečné a už to udělali jiní. Ale za sebe mne mrzí úpadek Amnesty International, jejímž jsem členem. Viz můj článek Zpráva Amnesty International o mučení na Ukrajině. Stále více se ukazuje neblahá tendence určitých nevládek propojit svou agendu na ideologické zájmy určité kliky korporací a státního zájmu Západu. Výsledek je v případě Amnesty dosti tristní, přinejmenším v zemích jako je Afghánistán, Libye, Sýrie a Ukrajina, ale i v jiných zemích světa, například v Latinské Americe. Selektivně se mlčí k porušování lidských práv masivního rozsahu, zejména těch spojených s ekonomickými zájmy korporací. Na druhou stranu je vidět, že mnohé velké nevládky, které se věnují životnímu prostředí, z této pasti unikly tím, že začaly aktivně spolupracovat s výzkumem na univerzitách, s akademickou sférou obecně a s aktivisty v terénu. Tím jim vyšel jiný obraz světa a nedaly se tak snadno koupit, jako jiné nevládní organizace, které si zvykly na pohodlný život z korporátních a z vládních peněz.

Závěr? Znovu se potvrzuje, že lidé dole se musí dát dohromady sami, protože to za ně nikdo jiný neudělá shůry korporací a jimi koupených levicových politiků. Dřívější skutečná levice nezrazovala svou ideologii tak markantním způsobem jako dnes, kdy to u nás ve velkém provozují dokonce i komunisté, o socanech vůbec nemluvě. Pro mne tím skončilo velké období západního stylu politiky vedené pomocí ideologických bojů ve stylu pravice a levice, které trvalo tak do 70. let. Dnes se vede úplně jiný boj, který nás posunul o dvě století nazpět. Bojuje 99 % proti nadvládě jednoho procenta. K tomu viz u nás užitečné články typu:

• Báječná léta jednoho procenta
• Kam mizí bohatství vytvořené vyšší produktivitou práce?
• Výzkum potvrdil, že vlády států slouží zbohatlíkům a korporacím
• Chudí vypadají na grafech ještě hůře než ve skutečnosti

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme!

Související články:

• Ideový rozpad francouzských socialistů
• Předpovězený konec demokratů, nástup nové levice v USA
• První volební úspěch hnutí Occupy Wall Street
• Skutečná bitva o budoucnost Demokratické strany v USA
• Prodejní demokraté v USA končí, nastupují sociální aktivisté
• Švýcaři rozběhli iniciativu Vollgeld
• Bez alternativní ekonomiky by ve Španělsku už dávno byla revoluce
• Naomi Kleinová: „Přírodní zákony změnit nelze, ekonomické však ano“
• Švýcaři se v referendu rozhodli nezachraňovat své zlato
• Transatlantické smlouvy tajně upečené v EU zničí místní samosprávu

Bášar Asad: účinnost ruských VKS předčila všechna očekávání…

October 26, 2015, 2:35 pm

≫ Next: Omán nabídl Asadovi pomoc při řešení syrské krize

≪ Previous: Ideologie zdánlivá a skutečná

$

0

0

26. 10. 2015     zdroj
Syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že účinnost ruských VKS v Sýrii předčila očekávání nejen syrské, ale i americké strany. Agentuře TASS to oznámil Dmitrij Sablin, hlava ruské parlamentní delegace, která je na návštěvě v Sýrii.

Podle něj prezident poznamenal, že počítali s vysokou kvalitou ruského letectva v boji proti terorismu, ale ani Sýrie, "dokonce ani Američané neočekávali, že letectvo RF bude působit tak efektivně."

"Asad uvedl příklad, kdy se jeden most, přes nějž se teroristům dodávala munice z Iráku, nedařilo zničit více než rok. Most zničilo na poprvé jedno ruské letadlo,"řekl Sablin. Prezident Asad také prohlásil, že "teroristé začínají opouštět Sýrii" a že "porazit je zde je mnohem levnější a jednodušší než později v jiných koutech světa."

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Omán nabídl Asadovi pomoc při řešení syrské krize

October 26, 2015, 2:40 pm

≫ Next: Fašismus 21. století

≪ Previous: Bášar Asad: účinnost ruských VKS předčila všechna očekávání…

$

0

0

26. 10. 2015    zdroj
Omán udělá na regionální a mezinárodní úrovni všechno pro to, aby pomohl při řešení syrské krize. Uvedl to ministr zahraničních věcí sultanátu Jusuf bin Alawi bin Abdullah při jednáních se syrským prezidentem Bašárem Asadem v Damašku. Informovala o tom agentura SANA.

Syrský vůdce poděkoval Ománu za pozici ohledně syrského konfliktu, zejména "za jeho úsilí při podpoře Syřanů, bránících územní celistvost a suverenitu.""Likvidace terorismu pomůže zajistit úspěšné uskutečnění politických jednání v Sýrii,"řekl Asad.

V srpnu byl syrský ministr zahraničí Walid Muallem na oficiální návštěvě Ománu. Podle informace agentury TASS to bylo první setkání ministrů zahraničních věcí po pěti letech.

Vírou je v Ománu islám ibaditského zaměření, jež je považováno za nejtolerantnější verzi islámské víry. Ibadité mají zakázáno prolévat krev muslimů kvůli náboženským rozdílům. Mohou působit jako prostředníci v konfliktu mezi sunnity a šíity v Sýrii.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Fašismus 21. století

October 26, 2015, 2:47 pm

≫ Next: Afghánistán požádal Rusko o vojenskou pomoc!

≪ Previous: Omán nabídl Asadovi pomoc při řešení syrské krize

$

0

0

Peter Phillips

25.10.2015 Zvědave 
 

Globalizace obchodu a centrálního bankovnictví dostala soukromé korporace do mocenské pozice a dala jim do rukou kontrolu nikdy dříve v lidské historii nevídanou. Ve vyspělém kapitalismu si strukturální požadavky návratnosti investic vyžadují nekončící expanzi centralizovaného kapitálu v rukou stále menší hrstky lidí. Finanční centrum globálního kapitalismu je tak vysoce koncentrované, že méně než pár set lidí ovládá a kontroluje bohatství ve výši 100 bilionů dolarů.

Těchto pár set lidí mající pod kontrolou globální kapitál tvoří méně než 0,0001% populace světa. Je to nadnárodní kapitalistická třída (TCC), která, coby kapitalistická elita světa, ovládá národní státy prostřednictvím mezinárodních obchodních dohod a nadnárodních organizací, jako Světová banka, Banka pro mezinárodní vypořádání a Mezinárodní měnový fond.

TCC sděluje své politické požadavky prostřednictvím globálních sítí jako G-7 a G-20 a různých nevládních politických organizací jako Světové ekonomické fórum, Trilaterální komise a skupina Bilderberg. TCC zastupuje zájmy stovek tisíc milionářů a miliardářů, kteří tvoří 1% nejbohatších lidí světové hierarchie.
TCC si je dobře vědoma jak svého statutu elity, tak rostoucí zranitelnosti vůči demokratickým hnutím a nepokojům zdola. Vojenské impérium řízení USA a NATO slouží k ochraně investic TCC po celém světě. Války, změny režimů a okupace prováděné ve službách říše podporují přístup investorů k přírodním zdrojům a její spekulační výhody na trhu.

Tam, kde říše reaguje pomalu nebo čelí politickému odporu, plní požadavky TCC na ochranu aktiv ve stále větší míře soukromé vojenské společnosti (PMC). K těmto ochranným službám patří osobní bezpečnost výkonných členů TCC a jejich rodin, ochrana bezpečných obytných a pracovních zón, taktické vojenské poradenství a výcvik státní policie a ozbrojených sil, shromažďování informací o demokratických hnutích a opozičních skupinách, získávání zbraní a řízení zbraňových systémů a úderné jednotky pro vojenské akce a vraždy.

Narůstající krize zoufalých mas/uprchlíků, odcizená pracovní třída a vyčerpání životního prostředí znamenají pro PMC neomezené příležitosti pro zapojení se do ochrany globální elity.

Odhaduje se, že přes 200 miliard dolarů ročně je vydáváno na soukromou bezpečnost, která zaměstnává asi patnáct milionů lidí po celém světě. G4S je největší PMC na světě s 625,000 zaměstnanci, rozlezlou na pěti kontinentech ve 120 zemích. K některým jejím důležitějším najímatelům patří vlády Británie, USA, Izraele a Austrálie. V soukromém sektoru pracovala G4S s korporacemi jako Chrysler, Apple a Bank of America. V Nigérii Chevron najímá G4S na operace proti povstalcům, včetně žoldáků sil rychlé reakce. G4S provádí podobné operace v jižním Súdánu a poskytla šmírovací vybavení pro kontrolní stanoviště a věznice v Izraeli a zajišťuje bezpečnost židovských osad v Palestině.
Další soukromý vojenský kontraktor Constellis Holdings – dříve Blackwater a Triple Canopy– je předním poskytovatelem zajišťování bezpečnosti, podpory a vojenských poradenských služeb americké vládě, zahraničním vládám, nadnárodním korporacím a mezinárodním organizacím. Constellis je řízena pouze mužským představenstvem, do nějž patří i miliardář Red McComb; John Ashcroft, bývalý generální prokurátor; admirál ve výslužbě Bobby Inman; a Jack Quinn, přední demokratický poradce, který působil jako šéf štábu vice-prezidenta Ala Gora a jako poradce prezidenta Clintona.

Stovky soukromých kontraktorů nyní hrají důležitou roli v bezpečnosti TCC v rozvíjejícím se neofašistickém korporátním světě 21. století. Kapitál bude moct volně se pohybovat v mezinárodním měřítku kamkoliv, kde jsou možné zisky, zatímco národní státy se stanou jen věznicemi pro lidi se stále represivnější kontrolou práce. Z těchto důvodů musí být PMC chápány jako součást neoliberálního imperialismu, která nyní doplňuje policii národních států a nakonec ji může nahradit.

Trend směrem k privatizaci války je závažnou hrozbou pro lidská práva, řádný proces a demokratickou transparentnost a zodpovědnost. Vojenská říše USA/NATO stanovuje morální normy pro upírání lidských práv za použití bezpilotních letounů k zabíjení civilistů, bez ohledu na mezinárodní právo, v různých regionech odporu vůči říši. Označování mrtvých civilistů za povstalce a teroristy, naprostá absence řádného procesu a lidských práv popírá jakékoliv standardy morální legitimnosti vlády. Tato absence morální legitimity pak nastavuje normy pro soukromé vojenské společnosti, které pak jednají ve stínu říše se stejnou zákeřností.

Globalizace operací PMC, spolu s nadnárodními kapitálovými investicemi, mezinárodními obchodními dohodami a rostoucí koncentrací bohatství u TCC znamená, že represivní praktiky soukromé bezpečnosti a války nevyhnutelně zahnízdí i v USA, Evropské unii a dalších zemích vyspělého světa.

99% nás, bez bohatství a soukromé policejní moci, čelíme vynořující se hrozbě otevřených represí a naprosté ztráty lidských práv a právní ochrany. Známky toho vidíme denně při policejních vraždách (v USA nyní téměř sto měsíčně), elektronickém šmírování bez soudního povolení, masovém uvězňování, náhodných silničních kontrolách na zřízených stanovištích, u bezpečnosti na letištích/seznamech lidí se zákazem letu a kompilací databází Bezpečnosti domoviny o podezřelých nespokojencích.

Pokaždé, když se ohlédneme za zločiny říše, ztrácíme část své integrity. Ignorování represí se stává součástí kompromisů v našem denním životě, což vede k morálnímu úpadku a zvyšujícímu pocitu bezmocnosti. Musíme povstat a požadovat demokratickou transparentnost a mezinárodní vynucování lidských práv. Pokud se kolektivně nepostavíme říši, čelíme světu, který se stává věkem temna neofeudální totality, jakou svět dříve nepoznal.

- - - 

Twenty-First-Century Fascism vyšel 21. října 2015 na Counterpunch.org. Překlad v ceně 395 Kč Zvědavec. Zvýraznění redakcí Nové republiky.

---

Afghánistán požádal Rusko o vojenskou pomoc!

October 26, 2015, 2:52 pm

≫ Next: Velvyslanec USA na Ukrajině „kontroloval“ volební komisi, jestli má všechno v pořádku. Nahlížel do volebních archů, kontroloval, kdo volil a kdo ne!

≪ Previous: Fašismus 21. století

$

0

0

26.10.2015   První zprávy

Afghánský prezident Ašraf Ghani požádal Rusko o dodávky dělostřeleckých a ručních zbraní a bojových vrtulníků, uvedl The Wall Street Journal s odvoláním na zdroj v americké administrativě. 

V publikaci se píše, že se afghánské úřady rozhodly obrátit na Moskvu, kvůli tomu, že USA a jejich spojenci v mezinárodní koalici v Afghánistánu výrazně snížili svou vojenskou přítomnost v zemi a financování jeho armády.

Podle zdroje WSJ ruské vedení vyjde vstříc žádosti afghánské vlády a vojenskou pomoc ji poskytne.

Nedávno ruský velvyslanec v Kábulu Alexander Mantyckij řekl, že ruská strana bude poskytovat vojenskou pomoc Afghánistánu, ale zdůraznil, že vyslání ruských vojáků do této země je vyloučeno, připomíná WSJ.

Dunford: Chce-li Irák pomoc USA, nesmí tam být Rusko

Nedávno se zástupci šíitů v Iráku rovněž obrátili na Rusko o pomoc svými nálety. Následně dalo vojenské velení USA v Iráku najevo, že ruská vojenská angažovanost v Iráku by vylučovala americkou vojenskou pomoc této zemi. Rusko poté sdělilo, že žádný oficiální požadavek Bagdádu neobdrželo.

(kou, prvnizpravy.cz, eadaily.com, foto: arch. - Ašfaf Ghani, afghánský prezident)

Velvyslanec USA na Ukrajině „kontroloval“ volební komisi, jestli má všechno v pořádku. Nahlížel do volebních archů, kontroloval, kdo volil a kdo ne!

October 26, 2015, 3:00 pm

≫ Next: Žantovský: Že by v Bruselu konečně zvítězil rozum? Ale kdež

≪ Previous: Afghánistán požádal Rusko o vojenskou pomoc!

$

0

0

- VK -
26.10. 2015 WertyzReport

Velvyslanec USA na Ukrajině „kontroloval“ volební komisi, jestli má všechno v pořádku. Nahlížel do volebních archů, kontroloval, kdo volil a kdo ne!
Obrovský skandál, který ukazuje na zoufalou situaci na Ukrajině, odhalil jeden ukrajinský člen volební komise v Kyjevě, když pořídil neuvěřitelnou fotku, viz. níže. Na kontrolu do volební místnosti tam totiž přišel americký velvyslanec na Ukrajině Geoffrey R. Pyat a začal kontrolovat práci volební komise! Ta byla natolik šokována, že se nezmohla na žádný odpor. Pan protektor přišel s celou suitou a důkladně prověřoval, jestli všechno jde tak, jak si americké velvyslanectví objednalo, tedy pardon, jak si představuje, že mají vypadat demokratické volby. Naprosto bezprecedentní vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny pouze potvrzuje znechucení obyčejných Ukrajinců těmito fraškovitými volbami, které pro Kyjev dopadly s obrovskou ostudou. Na případ nás v redakci upozornil náš spolupracovník, pan Petr Cvalín.

Účast ve volbách byla nejnižší od vzniku samostatné Ukrajiny po rozpadu SSSR a v některých městech (nutno zdůraznit na západní a jižní Ukrajině) se volební místnosti ani neotevřely. Důvody nejsou známé, i když prezident Porošenko pohotově našel vysvětlení, že za volební fiasko můžou pro-ruské síly. Pravda bude ale mnohem prozaičtější, protože volební místnosti se neotevřely, protože nebylo možné sestavit volební komise. Mezi Ukrajinci totiž panuje strach z účasti ve volebních komisích, protože ty jsou pravidelně terčem vydírání ze strany oligarchů, kteří se snaží pravidelně volby manipulovat.

Americký velvyslanec na Ukrajině Geoffrey R. Pyat kontroluje v Kyjevě práci ukrajinské volební komise, kontroluje volební archy…

Známý je ovšem důvod neotevření hlasovacích místností v Mariupolu. Volební lístky, které do Mariupolu přišly, byly chybné. Jména na lístcích neodpovídala volebním seznamům. Kyjev obvinil okamžitě tiskárnu, která měla lístky na starosti, že to udělala schválně a majitel tiskárny prý je příznivce bývalého prezidenta Janukovyče. V tom případě se ovšem nabízí otázka, proč se v jiných městech žádná taková chyba neobjevila, pro které tiskárna seznamy tiskla. Tiskárna se brání nařčení, že natiskla jen to, co si objednala Mariupolská volební komise. Korupce za bílého dne? Korupce je naprosto všude a tyto volby jsou klíčové, protože tato nová komunální zastupitelstva budou rozhodovat o obrovských majetcích měst, chystá se privatizace městských bytů, vodáren, plynovodů, tepláren, zkrátka se chystá stejný proces, který dobře známe z 1. poloviny 90. let v České republice. Je tudíž vytvářen obrovský tlak na volební komise, a proto v mnoha místech se volební místnosti ani neotevřely.

Lidé na Ukrajině to potom řeší tak, že zaměstnanci úřadů si berou před volbami volno anebo jdou marodit, aby se nemuseli práce ve volební komisi účastnit a nevystavovali v nebezpečí sebe a svoji rodinu. Komunální volby na Ukrajině dopadly natolik katastrofálně, že i mainstream musel s pravdou ven [1]. Opět si ale všimněte, jak se mainstream snaží problémy s volbami na Ukrajině bagatelizovat technickými problémy s hlasovacími lístky. To je zase takový pěkný mainstreamový blábol. Hlavní distribuce lístků na Ukrajině probíhala normálně, podle dodaných ověřených seznamů voličů. Problém nastal ale s tím, že hlasovací lístky ve stovkách případů neměl kdo převzít z místních volebních komisí, protože nikdo komise k volbám nebyl ochoten sestavit v mnoha městech. A když není komise, nemohl nikdo podepsat převzetí natisknutých volebních lístků.

[VIDEO] Ruská televize informuje o problémech během komunálních voleb na Ukrajině

Kyjev se snaží před světem ututlat obrovskou korupci, která pravidelně doprovází ukrajinské komunální volby. Volby jsou často doprovázené násilím, vyhrožováním a v neposlední řadě úplatky, což pro tyto historické volby platí dvojnásob. Nadcházející privatizace komunálního majetku ukrajinských měst je však klíčová. Ukrajinská města spravují ohromné majetky, miliony bytů, lukrativní domy a pozemky v centrech měst, historické památky, obrovskou infrastrukturu a je proto jasné, proč americký velvyslanec kontroloval průběh voleb osobně, v roli dozorujícího protektora. Američané tak dozajista chtějí na privatizaci komunálního majetku na Ukrajině urvat významný podíl, když volební komise v Kyjevě osobně kontroluje americký velvyslanec.

Otázka závěrem: Kdy se dočkáme chvíle, kdy i volební komunální komise v ČR bude kontrolovat a dozorovat americký velvyslanec Andrew Schapiro?

-VK-
Šéfredaktor AE News

Žantovský: Že by v Bruselu konečně zvítězil rozum? Ale kdež

October 27, 2015, 12:15 am

≫ Next: Mloci su tady. A fčil se enem čeka, až kdosik řekne: "Fčil!"

≪ Previous: Velvyslanec USA na Ukrajině „kontroloval“ volební komisi, jestli má všechno v pořádku. Nahlížel do volebních archů, kontroloval, kdo volil a kdo ne!

$

0

0

27.10.2015   První zprávy

Nekontrolovaný pohyb desetitisíců lidí musí skončit, shodli se lídři Evropské unie na nedělním setkání v Bruselu. To je zpráva, u níž by se chtělo zatleskat. Že by konečně zvítězil – po mnoha měsících frází a návrhů soutěžících v míře nesmyslnosti - rozum?

Zkušenost velí k opatrnosti, a právem. Unijní vrchnost sice slibuje, že do migrační vlny vnese jistý řád, ale už první pohled napovídá, že to nebude tak snadné, pokud vůbec něco z námětů půjde aspoň zčásti realizovat. Pro přijímání běženců přicházejících do Evropy má být v azylových centrech vytvořeno 100 tisíc nových míst, z toho jen v Řecku 30 tisíc, a v ostatních balkánských zemích 50 tisíc. To zní poněkud utopisticky.

Uvědomme si, že Řecko má dost problémů samo se sebou, Evropská unie z něj stahuje finanční kůži a podle všeho se chystá jej v dohlednu vyhladovět, a ještě k tomu se má starat o desetitisíce běženců? Za čí peníze? To z úst unijních lídrů neslyšíme. Něco podobného platí pro Chorvatsko, Slovinsko, případně Makedonii. Přitom příliv utečenců zdaleka nekončí, ani nepolevuje. Naopak. Od poloviny minulého týdne přišlo do Evropy rekordních 48 tisíc migrantů. Jen na řecké ostrovy denně přijíždí 10 tisíc lidí, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu příznivější. Podle výsledků bruselské plichty tedy Řecko saturuje půltýdenní příděl. A co bude pak? Další schůzka na nejvyšší úrovni?

Mimochodem, stálo by za to spočítat, kolik takový summit stojí, všechny ty letenky, hotely, večeře, kongresové sály – nejen pro unijní kapitány, ale celé jejich štáby poradců, analytiků či prostě nosičů tašek. A kolik by se za ty peníze dalo postavit útulků pro potřebné například v samotné Sýrii, odkud lidé prchají důvodně. Jenomže, jak víme, velký díl utečenců pochází též z Albánie či Pákistánu. Tam ale, pokud je známo, žádná válka není. Ani o tom však Brusel nemluví. Když tedy evropský předseda Juncker říká, že, cituji: "Musí přestat divoké přecházení hranic,“ má to asi stejnou důvěryhodnost, jako když já dnes řeknu, že by mělo být hezčí počasí. Ano, no a?

Ještě explicitněji mluví Angela Merkelová: „Teď můžeme začít přerozdělovat,“ říká, jako by snad měla radost, že boj o kvóty, v němž větší státy Unie přebily zájmy států menších, například České republiky, tedy je vyhrán. Její bohorovné jednání je nepochopitelné a trestuhodné. Místo aby přiznala, že svou bezmeznou pozvánkou pro utečence zadělala Evropě na největší krizi od druhé světové války, libuje si, jak se jí daří poroučet ostatním. To nemůže dopadnout jinak než nekontrolovatelným nárůstem extrémních politických sil napříč Evropou. Budou mít jednoduché heslo: pryč s utečenci. A voliči je za to odmění svými hlasy. U toho už Merkelová nebude, ale my všichni ostatní patrně ano.

(rp,prvnizpravy.cz,pž,foto:arch.- Petr Žantovský)

Související:

Petr Žantovský: „Demokracie“ podle Bruselu 

Mloci su tady. A fčil se enem čeka, až kdosik řekne: "Fčil!"

October 27, 2015, 1:24 am

≫ Next: Polsko: Pravicové síly vítězí v parlamentních volbách

≪ Previous: Žantovský: Že by v Bruselu konečně zvítězil rozum? Ale kdež

$

0

0

Ladislav Větvička

27. 10. 2015     vetvickablog
Kura, synci, kolikrat sem vam řikal, že než odjedete do te Evropy, tak je třeba z fejsbučka vymazat všecky fotky, kaj ste v unyformach, s kalašnikovama a jinyma srandama. Ale vy ne.
Dostanete par tisic Euro a naraz nevidite, neslyšite. My v Mordoru mame take fajne aplikace, kere dokažu porovnat ty vaše fotky z fejsbučka s těma aktualnima. A když to mame my, tak si možete byt jisti, že to ma aji druha strana. Jak mě naštvete, tak vam ty ajfony zase pozbiram a budete mět po srandě.

Tak si na to přiště davejte pozor. Bo jinak se akce daři dokonale. Ste na svojich mistach, dysciplinovani, vycvičeni, čekajici na rozkaz, aby bylo možne robit humbuk koordynovaně. Kdo by eště před rokem tušil, že dostat stotisicovu armadu do Evropy bude tak jednoduche, co?

PS: Tuž a fčil by mě zajimalo, kdo mi vysvětli podobu tych synku azylantu se synkama unyformnima. To su nahody, co?

Fčil!

Polsko: Pravicové síly vítězí v parlamentních volbách

October 27, 2015, 3:53 am

≫ Next: Hříčka náhody a síly je zahraniční politika US, místo rozvahy a vlastní volby !

≪ Previous: Mloci su tady. A fčil se enem čeka, až kdosik řekne: "Fčil!"

$

0

0

26. 10.2015  Hintergrund
S důrazem na sociální témata a podněcováním strachu z uprchlíků mohli nacionální konzervativci vybojovat volební vítězství. Polsko se politicky posouvá vpravo: 
V parlamentních volbách v neděli se nacionálně-konzervativní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) stala jasně nejsilnější. Podle nejnovějších propočtů hlasovalo pro stranu a její špičkovou kandidátku Beatu Szydlovou 37,2% voličů.

Podle prognóz bude moci PiS těsnou většinou vládnout sama. „Toto vítězství je zásluha nás všech“, řekla Szydlová před jásajícími fanoušky.

Liberálně konzervativní občanská platforma (PO) premiérky Ewa Kopaczová získala pouze s 23,6%. Po osmi letech vlády se musí spokojit s opoziční rolí. Kopaczová večer přiznala svou porážku – v její straně zazněly nahlas požadavky, aby se vzdala předsednictví.
V budoucím parlamentu bude podle prognóz zastoupeno pět stran. Třetí nejsilnější stranou je konzervativní hnutí Kukiz bývalého rockera Pawla Kukize, které dostalo 8,7% hlasů a může doufat, že obsadí 42 parlamentních křesel. Kromě toho se dostaly do parlamentu hospodářsko-liberální strana Nowoczesna se 7,7% a Strana zemědělců PSL s 5,2% hlasů. Naproti tomu poprvé od pádu socialismu nebude v parlamentu zastoupena levice.

„Vítězství jedné strany je v polské demokracii neobvyklé“, triumfoval šéf strany PiS Jaroslaw Kaczynski, který zároveň slíbil, že „nebude žádná msta, žádné osobní zúčtování s těmi, kteří prohráli.“

Po osmi letech v opozici se stane Kaczynski, v letech 2006-2007 již premiér země, opět nejsilnějším mužem Polska. Neusiluje sice o žádný vládní post v novém kabinetu, ale jako nesporný muž v zákulisí strany, kterou autoritativně vede, bude mít v nové vládě slovo.

Svým polemickým, polarizujícím způsobem si Kaczynski jako šéf vlády v Bruselu a v Berlíně přátele nenašel. Jeho euroskepse je založena zejména na jeho názoru, že společenství zemí slouží v prvé řadě zájmům Německa. V minulých volebních bojích opakovaně rozehrával německou kartu.

Před posledními parlamentními volbami v roce 2011 zveřejnil knihu, ve které vyčítal Berlínu velmocenské snahy a kromě toho podsouval Angele Merkelové, že byla zvolena kancléřkou jen díky podpoře STASI.

Je ještě předčasné odhadnout, jak dalece volební vítězství nacionálních konzervativců podrobí zkoušce dobrý vztah s Německem, komentoval v neděli v německé tiskové agentuře výsledky voleb ředitel Německo – polského institutu Dieter Bingen. Vzhledem k volebnímu vítězství strany „ zahraničně politického buldozeru“ (Die Welt) může být obtížnější zastávat s Polskem společné postoje, uvádí Bingen.

Polský zpravodajský portál W polityce, jeden z nejčtenějších v zemi, dokonce očekává, že „ mediální a finanční německé prostředky v Polsku budou použity ke zničení vlády“.

Již beztak ochlazený vztah k východnímu sousedovi Rusku se volebním vítězstvím nacionálních konzervativců asi dále zhorší. Jako jeden z prvních prominentních zahraničních politiků Kaczynski na Majdanu v Kyjevě vyzýval ke svržení demokraticky zvolené ukrajinské vlády za prezidenta Janukoviče. V souvislosti s ukrajinskou krizí a z ní vyplývající konfrontace s Moskvou povzbuzoval bojového ducha polských vojáků, kteří mají být připraveni „obětovat se pro vlast“.

Směsice úspěchu: Podněcování strachu z uprchlíků a uchopení sociálních témat 

Kandidátka PiS Beata Szydlová vystupovala na svých akcích ve volebním boji přátelsky, věcně, oprostila se od ostrých tónů, na které jsou přívrženci strany zvyklí u Kaczynského, a zřejmě tím získala nové voličské vrstvy.

„Mám svůj vlastní názor“, byl mnohokrát citovaný výrok, se kterým chtěla Szydlová ve volebním boji předejít námitkám, že ji do zápasu o moc vyslal její stranický šéf.

S důrazem na sociální a ekonomicko politická témata se místopředsedkyně PiS obrátila proti neoliberální politice vlády. 52–letá žena slíbila více finanční pomoci rodinám a důchodcům, více podpory pro zemědělce a program sjednání práce pro mladé Poláky.

Tím zasáhla nerv mnoha Poláků, v jejichž peněženkách se pozitivní ekonomická data neodrážejí. Její odpůrci jí vyčítají prázdné sliby, protože jsou neufinancovatelné. Plány designované premiérky budou mít závažné dopady na dosud stabilní státní finance, kritizovali představitelé nyní již odstupující konzervativní vlády. „Realizace ohlášené sociální dobročinnosti bez ohledu na státní rozpočet a konkurenceschopnost Polska povede k destabilizaci, která silně ohrozí hospodářský vzestup Polska v posledních letech“, myslí si ředitel Německo-polského institutu.

Dříve než se Szydlová prosadila v parlamentních volbách, osvědčila se již jako stratég volebního boje. V prezidentských volbách v květnu vedla volební kampaň kandidáta PiS Andrzeje Dudy. Za své vítězství vděčí z velké části jí – také Duda vsadil především na sociální témata.

Jako ostatní pravicové strany v Evropě profitovala i PiS z uprchlické krize. Její vliv je sice relativně malý, protože Polsko neleží na balkánské cestě, přes kterou se chce dostat do EU většina uprchlíků. Ale rozhodnutí premiérky Kopaczové před měsícem, že v rámci kvót EU přijme do země 7000 lidí, vyvolalo ostré protesty.

Zatímco na desítkách demonstrací protestovali na ulicích nacionalisté proti údajně hrozícímu pronikání cizinců – podíl cizinců v Polsku je pod polovinou procenta, nejnižší hodnota v EU, využila i PiS přízně, aby polemizovala s rozhodnutím vlády. Představitelé důrazně nábožensky vystupující strany přitom podněcují nesnášenlivost vůči muslimům a považují se za obránce křesťanského Západu.

Kaczynski varoval před „zónami šarija“, pokud do země přijdou muslimští uprchlíci. „My Poláci chceme zůstat pány ve vlastním domě“, cituje SPIEGEL online stranického šéfa. Jsou to „smrtelní nepřátelé“ Polska – narážka na Německo - kteří nyní chtějí přinutit zemi přijímat muslimy.

Uprchlíci „zavlečou všelijaké druhy parazitů“, řekl Kaczynski během projevu v závěru volebního boje, kterého se dlouho držel stranou. Také prezident Andrzej Duda varoval před „možnými epidemiemi“ v důsledku přijetí uprchlíků.

Vzhledem k těmto výrokům se teď ptá nejen ZEIT, zda se PiS opravdu obnovila nebo hrozí opakování případu z let 2006-7, když Kaczynski jako premiér „začal razit ostrý nacionalistický pravicový kurz, prohloubil štěpení společnosti a během velmi krátké doby izoloval Polsko uvnitř EU“ - přinejmenším v otázce uprchlíků nastoupí nová vláda Polska v dohledné době konfrontační kurz vůči Bruselu.


Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová