Nedílnou součástí marakéšského dokumentu ve věci „konečného řešení otázky evropských národů“ je i „boj proti xenofobii, rasismu“ – tedy boj proti jakémukoli odporu evropských národů.
Dne 2. května 2018 Babišova vláda v demisi rukou ministra vnitra za ANO Lubomíra Metnara odsouhlasila Marakéšskou kapitulaci (nazývejme věci pravými jmény, nehrajme si na politicky korektní blábolení „politiků“ a „intelektuálů“), „dohodu“ evropských a afrických vlád na podporu masové migrace Afričanů do Evropy.
Ministr vnitra v demisi lže celému národu, když tvrdí, že tím nevznikají žádné závazky České republiky, že jde vlastně o dokument bojující proti migraci. Marakéšská kapitulační dohoda nebojuje proti migraci. Tato „dohoda“ – mimochodem od samého svého počátku nulitní, neplatná, bez jakéhokoli právního základu nebo závaznosti – tato kapitulační vlastizrádná dohoda naprosto jednoznačně podporuje masovou migraci, masovou migraci si klade za hlavní cíl, společně s bojem proti evropským národům, které by si snad troufly bránit se proti ztrátě svých vlastí a proti vlastnímu vyhlazení v rámci Kalergiho plánu. Kalergiho plánu na eliminaci všech evropských národů a jejich FYZICKÉ NAHRAZENÍ novou „Evroasijsko-negroidní rasou“, jak píše Kalergi ve svém „Praktickém idealismu“ (anglicky např. zde). Jen pro informaci – toto je vlajka budoucí„Evroasijsko-negroidní Evropy“ podle návrhu„Eichman“-Kalergiho.
Marakéšská kapitulace si klade jako hlavní cíl navázat na tzv. Rabatský proces, Rabat process, jak uvádí i „české“ ministerstvo vnitra. Co už ministerstvo vnitra nedodává, je vysvětlení, co je podstatou „Rabatského procesu“. Cílem Rabatského procesu je
1. organizovat masovou „legální“ migraci (tedy státem a různými organizacemi a neziskovkami organizovanou nelegální migraci, aby jako nahradila masovou nelegální migraci organizovanou nestátními pašeráky; viz. bod 2.),
2. odstranit „nelegální nelegální“ migraci (tedy nelegální migraci neorganizovanou nelegálně státy, různými organizacemi a neziskovkami),
3. opakovat stále bláboly o ohromné prospěšnosti masové migrace do Evropy.
Uvedená marakéšská deklarace naprosto jednoznačně usiluje o jedinou věc – nahradit nelegální masovou migraci Afričanů a Arabů do Evropy „legální“, státy organizovanou masovou migrací Afričanů a Arabů do Evropy. Stačí si přečíst text. Např. str. 4, bod Objective 1: Maximising the positive impact of regular migration for development, zejm. „cíl“ 1 až 3, kde se mj. říká dokonce i to, že je prý nutné a pozitivní co nejvíce snížit náklady na finanční převody mas-migrantů z Evropy do jejich domovských zemí. Zřejmě, aby další mas-migranti měli peníze a viditelnou motivaci k odchodu ze své domovské země a přesunu do Evropy.
Co také jiného? Proč pracovat a snažit se doma v Africe, když v Evropě rozdávají za nic každý měsíc pravidelně peníze, na které se v Africe musí pracovat rok nebo dva? A to ještě evropské vlády hlásají a všem Afričanům a Arabům říkají, že jsou přínosem, když přijdou do Evropy žít bez práce na účet evropských národů. Kdo by nevyslyšel výzvu „bezpracný život a doživotní kapesné – a ještě Vám budeme děkovat a uctívat Vás“? No – jen ti slušní Afričané a Arabové, ti, kteří usilují a snaží se o zlepšení situace ve svých vlastních zemích, ti nepřijdou. Ta nejhorší lůza, ta přijde.
„Papež“ František prohlásil, že „Evropa je neplodná jako Sára, migranti ji oplodní“ a „oplodněná Evropa se pak bude šťastně usmívat“ (volná citace, zdroj zde a zde ; původní zdroj zde). A ti nejméně vzdělaní a nejnásilnější Afričané a Arabové – jak se již mnohokrát v Evropě prokázalo – vyslyší takové volání. Ty stovky a stovky žen, dívek, dětí i stařen znásilněných migranty jsou těmi, kteří na Bergoglia budou čekat v očistci. Při podobných prohlášeních není divu, že se ráj migrantů, Švédsko stalo světovou velmocí v počtu znásilnění a prvenství v této „multikulti disciplíně“ jen těsně Švédsku uniká v jeho souboji o tento smutný primát s Lesothem. Pak není divu, že krimi-granti znásilňují ženy, dívky, děti, malé chlapce i stařeny. Pak není divu, že jsou krimi-granti překvapeni, když jim někdo řekne, že se to nesmí – ale nic se neděje, dostanou pár měsíců nebo třeba jen měsíc za znásilnění!,mnohdy jen podmínku nebo veřejné práce a pak můžou vesele „oplodňovat“ Evropu i nadále. Vesele pro sebe, vesele pro multikulti fanatiky. Tragicky pro každou jednotlivou oběť zločinného spiknutí multikulti, tragicky pro Evropu, tragicky pro všechny evropské národy, tragicky pro celou evropskou judeo-křesťanskou civilizaci.
Ekonomicky jsou krimi-granti také jistě „přínosem“, jak slibovali ideologové a agitátoři masové migrace. Samí bohatí a úspěšní lidé, s univerzitními diplomy. Migranti jsou samý univerzitně vzdělaný inženýr, lékař nebo rovnou doktor věd. Jako ten Syřan, který žije v Německu, se svými dvěma manželkami a šesti dětmi. Třetí manželku si chce dovézt ze Sýrie, kde ona již čeká, zřejmě až jí Němci zaplatí letenku. Tento negramotný „inženýr nebo lékař či přímo jaderný vědec“ ze Sýrie pak chce větší dům, než zatím dostal už nyní zadarmo, protože chce mít aspoň patnáct nebo dvacet dětí. Dvacet dětí bezpochyby negramotných nebo minimálně práce neschopných a práce se štítících – „vzor“ mají ve svém otci. Tento „pracovitý uprchlík, který vydělá Evropanům na důchody a nastartuje evropskou ekonomiku“, se otevřeně hlásí k tomu, že pracovat nechce, protože se chce „věnovat rodině“ – množit se, pobírat dávky a chodit do mešity. Ale co, hlavní je, že krimi-granti přináší přes neziskovky krimi-granty a pohodlné živobytí jinde nezaměstnatelným „hlupákům s titulem“ z genderových studií, humanitních studií a podobných pseudo univerzit. Aneb – jak se živit zradou vlastního národa, že, milí neziskovkáři? Emanuel Moravec je váš vzor – minimálně historický předchůdce. Jste jeho následníky.
Drtivá většina krimi-grantů ze současné vlny „inženýrů a doktorů“ je negramotná (u elity migrantů, u Syřanů jde o 2/3 negramotných, u zemí jako ČAD, Niger, Afghánistán půjde o čísla děsivě horší – negramotnost mezi migranty z těchto zemí se bude blížit sto procentům). Drtivá většina krimi-grantů je buď naprosto negramotná, nebo minimálně negramotná z pohledu evropských kritérií (znalost latinky, jakékoli vzdělání nad rámec čtení koránu apod.) A po třech letech vítání všech těch „vzdělanců“ z „vysoce vyspělých“ zemí pověstných „vzdělaností“ populace – od Somálska až po Bangladéš, od Afghánistánu po Zair, teď Německo přemýšlí, jak konečně přilákat vzdělané migranty, kteří by vůbec mohli pracovat v evropské ekonomice.
Nedílnou součástí marakéšského dokumentu ve věci „konečného řešení otázky evropských národů“ je i „boj proti xenofobii, rasismu“ – tedy boj proti jakémukoli odporu evropských národů. Boj proti vlastenectví a hrdosti jakéhokoli evropského národu. Boj proti lásce a úctě kteréhokoli Němce, Francouze, Čecha, Poláka, Maďara, Rakušana, Itala (atd.) ke své vlasti a ke svému národu. Pro mulitkulturalisty není horšího nepřítele, než je člověk, který má rád svůj národ a jeho historii. Pro mulitkulturalisty není horšího nepřítele, než je člověk, který miluje svoji vlast, který miluje a váží si země svých předků. Pro mulitkulturalisty není horšího nepřítele, než je člověk, který si váží dlouhých staletí dřiny a úsilí svých předků a který je hrdý na výsledky, kterých jeho národ, jeho předci svojí prací dosáhli. A lokajíčkové („elita“, „intelektuálové“, „vzdělaní“, „vědci“, „umělci“, kterým „hloupý, nevzdělaný národ nerozumí“) tomuto boji proti nejzákladnějším principům morálky souhlasně přikyvují a hýkají blahem.
Mulitikulturalisté samozřejmě mají mnohem raději ty, kteří na svůj vlastní národ, jeho historii a jeho úspěchy plivou a znevažují, jak jen mohou. A mnozí lokajíčkové, mnozí příslušníci „regionální šlechty“ tak vzhlíží k „císařskému multikulti dvoru“ a tolik touží po uznání „u dvora“ (dříve vídeňského, později říšského v Berlíně, ještě později komunistického v Moskvě), že když o svém národě a o své zemi mluví, tak výhradně o „čecháčkovství“, „české malosti“, samozřejmě vždy špatném „českém národním charakteru“ apod. Naproti tomu Brusel, Berlín, Washington, Paříž a totalitní ideologie multikulti jsou pro tyto lokajíčky tím velkým světem s leskem „vídeňského císařského dvora“, ke kterému by se tak rádi lísali. Ale v Berlíně, Bruselu a u dalších „císařských dvorů“ jimi pohrdají a dávají jim to najevo. A tak ze svého neúspěchu vlísat se do přízně a být uznáni rovnoprávnými „dvořany“pak tito lokajíčkové obviní český národ a jeho „malost“. Tito pudlíci lísající se k noze „velkého světa“ si svoji vlastní malost nikdy nepřipustí. Ale jejich vlastní malost je skutečnou příčinou, proč se k nim u „císařského dvora“chovají jako k buranským slouhům a neváží si jich. A nikdy si vás ani vážit nebudou, milí „kavárníci“. Protože kdo nemá úctu ke své vlasti, svému národu a svým vlastním předkům, ten nemůže sám žádnou úctu získat a ani očekávat.
Pozn.: Pro Čechy připomínám, že s naším národem také nacistické Německo nepočítalo v budoucí „jednotné Evropě“. A naši „milí sudeťáci“ společně se svými soukmenovci z Reichu pro náš národ plánovali vysídlení k polárnímu kruhu a postupné vyhlazení– to jen abychom nezapomněli, koho to společně se svým pod prášky věčně optimistickýmšéfem Bělobrádkem vlastně jezdí litovat pan Herman. Nebo soukmenovec Herman?; tedy jak by řekl Heydrich „Čech dobře smýšlející a dobré rasy“, čili plešatý, obloustlý páprda zrazující národ. Pan Herman, čerstvý kandidát do Senátu na Chrudimsku, protože na Praze 4, kde měl původně kandidovat, pomáhá Herman a celá jednotná multikulti fronta do Senátu Drahošovi.
Ale to vše jsou strany a figurky establishmentu, nomenklaturní kádry nové multikulti totality – Drahoš, Herman, Bělobrádek; samozřejmě Kalousek, Fiala, Bartoš (Piráti, alias neomarxistická „alternativa“ pro ty, kdo milují násilnosti úderných oddílů „Antifa“, volba pro ty, kdo chtějí mít v gulagu wifi), Sobotka, „česko-slovenský buran Chruščov“ Babiš, Němcová, Stropnický, Telička, Jourová, Krnáčová, Schwarzenberg, Šlechtová, Marksová, Hamáček, Zimola a další a další. Od nich přeci už nikdo rozumný nemůže nic pozitivního čekat. Už jen bojují o koryta a o udržení se u moci i přes svoji naprosto zjevnou a totální neschopnost. Už se jen snaží udržet u moci zradou národních zájmů, podlézáním Bruselské kominterně zvané Evropská Unie v čele s Evropskou komisí.
Kde je ale Okamura? Kde je SPD? Protestují proti bezprecendntní zradě, které se Babišovo ANO dopustilo podpisem Marakéšské kapitulace? Vymezila se SPD proti Babišovu vítačství? Dal Okamura Babišovo „ANO“ („ANO, migranti, vítejte“) na seznam stran, se kterými je nepřijatelná spolupráce jakékoli vlastenecké politické síly? Reagoval jakkoli Okamura na tuto babišovskou zradu předvolebních (částečně mlhavých) slibů, kdy se Babiš vymezoval „proti migraci“?
Kdepak. Kde je Okamura? V parlamentní restauraci jednají s Babišem o podpoře Babišovy vítačské vlády? Výměnou za funkce, korýtka, pašalíky. A za vidinu MOŽNÉHO ministerského křesílka.
Že zradil Babiš mne nepřekvapuje. Člověk, který je schopen prohlásit, že majitele Čapího hnízda v době žádosti o dotace nezná a v životě je neviděl, člověk, který je schopen na to přísahat na zdraví svých dětí a který je pak následně schopen bez uzardění prohlásit, že vlastně Čapí hnízdo patřilo jeho vlastním dětem – od takového člověka jsem nečekal nic. Tím méně že by snad kdy měl v úmyslu splnit záměrně mlhavě formulovaný a nejasný slib voličům „nepřijmeme žádné kvóty“. Takže vlastně jakoby ani nelhal – nepřijme kvóty, přijme jen organizovaně importované desetitisíce migrantů z Afriky. A pak ještě všem vynadá, že to říkal vždycky. Vsaďte se.
Ale i Okamura očividně zrazuje český národ a tuto zemi. Proti marakéšské dohodě neprotestuje, nevolá Babiše a jeho ANO k odpovědnosti, nekritizuje. Mlčí.
Stejně tak Okamura mlčí i k otázce dohody Dublin IV, která je na spadnutí. Podle revize dublinských dohod, které připravuje Evropská Unie pod názvem Dublin IV., se má zavést automatický mechanismus přerozdělování krimi-grantů dovážených z Afriky a arabských zemí. V zásadě na základě excelové tabulky by nějaký úředník v Bruselu propočítal, které země EU jsou zasaženy migrací méně než ostatní a podle této tabulky by pak automaticky přidělil krimi-granty („uprchlíky“) do těchto méně zasažených zemí. Žádné kvóty – už chápete, proč Babiš a další skrytí vítači stále opakují „kvóty nechceme“? Protože o kvóty už dávno nejde. Žádné kvóty nebudou. Bude jen automatický přísun desetitisíců krimi-grantů. Dokud nebude Evropa zcela islamizována, dokud všechny evropské národy neztratí svůj domov. Dokud všechny evropské národy nebudou v souladu s Kalergiho plánem nahrazeny Evroasijsko-negroidní rasou, lidmi bez společné kultury, lidmi bez společné mentality, lidmi bez společné historie. Stádo vykořeněných jedinců navzájem si neschopných rozumět a navzájem se nenávidících. Snadno ovladatelné stádo nešťastných lidí. Toť ten „vznešený“ cíl multikulturalistů a jiných „dobro“-serů.
Dublin IV. Druhá velice důležitá oblast současného dění, druhé enormní riziko pro zachování Evropy jako domova evropských národů, riziko pro zachování naší vlasti jako našeho domova. A kde je Okamurova SPD? Kde organizuje petice, shromáždění občanů, protesty, veřejná vystoupení hlavních tváří SPD? Ááááá, pardon, SPD nemá čas. Vyjednává s Babišem o korytech výměnou za podporu jeho pro-migrantské vlády bruselských vazalů. Kde křičí a burcuje Okamura občany proti tomuto opatření Evropské Unie, které – pokud bude přijato a nebude odmítnuto českou vládou i celou politickou strukturou státní moci České republiky – přemění v průběhu několika málo let celou naši vlast pro slušné české občany v jednu velkou no-go zónu?!? Kde je Okamura a SPD? V parlamentní kavárně u stolu s Babišem, který za dotace EU do naší země pozve Sorosovy neziskovky, „univerzity“ a klidně i desetitisíce afrických a arabských migrantů.
Zdeněk Soukup, ještě jako poslanec Parlamentu ČR založil Platformu pro zachování evropské civilizace a kultury, pak již jako ex-poslanec založil Platformu Evropské Civilizace. V rámci aktivit Platformy Evropské Civilizace byla připravena petice proti Dublinu IV. Pan Okamura ji nepodpořil – ani petici. Jen máloco je nyní důležitější než boj proti Dublinu IV – ale pro pana Okamuru to je zřejmě nevýznamné. K Marakéši mlčí, proti Dublinu IV nepodpořil petici. Prý bojuje proti masové migraci z cizích a nekompatibilních kulturních a civilizačních okruhů, ale masové přidělování migrantů podle Dublin IV mu nevadí? Nebo to je prostě jiný pohled – pohled podnikatele v sektoru „politická strana“? Ve stylu: „Petice proti Dublinu IV není můj byznys projekt, tedy je to konkurence a já ji nepodpořím, i když je v souladu s mými vlastními údajnými cíli.“ ?
Má Okamura hodnoty naší evropské judeo-křesťanské civilizace jako svoje vnitřně pevně dané hodnoty nebo jen jako marketingovou značku, jako byznys projekt, jako pouhý obal produktu, který prodává?
Occamova břitva je známá teze, kterou lze stručně charakterizovat tak, že nejpravděpodobnější vysvětlení jakékoli události je to nejjednodušší ze všech uvažovaných vysvětlení. V jiné podobě lze Occamovu břitvu formulovat tak, že pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.
Okamurova břitva začíná vypadat jako teze, že pokud je možné dohodami v parlamentní restauraci dosáhnout větších „výnosů“, pak do „teorie“ (cílů strany, aktivit) nepatří nic, co je „nadbytečné“ – ani skutečný boj proti masové nelegální migraci, zejména ne tehdy, kdy se o to snaží „konkurenční projekt“.
Když jsem byl ještě student, za minulého režimu, četl jsem knihu Jak chutná moc od Ladislava Mňačka. Snad dvacetkrát. Tenkrát jsme si knihy zakázaných autorů půjčovali se spolužáky – tajně, zabalené v provizorním obalu z Rudého Práva, aby nikdo nepoznal na první pohled, o jakou knihu se jedná
Jak tedy chutná moc, pane Okamuro? Zdá se, že moc chutná opravdu moc.
Zřejmě velice chutná dokonce i pouhý odlesk moci, jen příslib možného podílu na moci, jen kost hozená od stolu.
Post Scriptum:
Milý čtenáři, podepsal jsi již petici proti Dublinu IV? Vytiskl jsi ji a požádal o podpis svoje přátele, kolegy, známé? Když se podaří sesbírat 10 000 podpisů, musí se touto peticí oficiálně zabývat petiční výbor parlamentu. Je to něco, co můžeš jednoduše udělat a vnést svůj vlastní přínos k boji za to, aby naše země zůstala naším domovem a abychom ji předali svým dětem tak, jako nám ji předali generace před námi. Udělej pro budoucnost něco– můžeš to udělat. A můžeš to změnit! Je to Tvoje povinnost – vůči všem Tvým předkům i vůči všem generacím našeho národa, které teprve přijdou.
Udělej to. TEĎ!
Udělej to. TEĎ!
