![]()
,,Ale, pane Vaníčku, vraťme se k tomu základnímu. Podívejte se, celá Evropa teď řeší migrační krizi. Bylo by dobře, aby ministrem zahraničí byl člověk, který bude zastávat postoj České republiky a nikoli například postoj pana prezidenta Macrona, který nám vyhrožuje, jak víte, sankcemi, když na své území neumístíme migranty."Já s dovolením přejdu rovnou k první otázce. Logicky začneme sestavováním vlády Andreje Babiše. Můžete prosím hned na úvod rozkrýt pozadí Vašeho tvrdého odporu proti europoslanci Miroslavu Pochemu, protože ta Hradem dávkovaná argumentace se v posledních dnech především značně vyvíjí.,,Já jsem to veřejně řekl mnohokrát, a kdybyste četl moje vyjádření, tak se teď nemusíte ptát, ale rád to zopakuju. Tak tedy jsou zde dva základní faktory. Nebudu teď mluvit o těch detailech. Tím prvním faktorem je, že pan Poche má evidentně jiný postoj k migraci než jak je obsaženo v programovém prohlášení Babišovy vlády. Mimochodem oceňuji to, že docela poctivě na závěr našeho setkání tady v Lánech veřejně tento rozdíl přiznal. Ten druhý důvod je nový..."Vychází z prohlášení místopředsedy Pirátů pana Jakuba Michálka, který řekl, že pan Poche neměl být vůbec navrhován, protože je součástí korupčního prostředí na pražském magistrátu. Já jsem ovšem řekl v rámci fair play, že bych si přál, aby pan Michálek toto tvrzení doložil, takže zatím zůstává ten první faktor.
Je v tom ještě něco víc, než tyto dva důvody? Máte nějaké osobní antipatie, které Vám překáží ve vztahu…?
Já jsem pana Pocheho viděl poprvé v životě a nemohu říci, že setkání s ním by ve mně vyvolalo nějaké osobní antipatie.
K tomu Vašemu vyjádření, že je Poche spojován s údajnou korupcí na pražském magistrátu. To je s prominutím zatím, sám jste to zdůraznil, ve fázi jakéhosi drbu, protože pan Poche není policií obviněn z žádného korupčního jednání, na rozdíl třeba od premiéra Babiše, kterého jste, ale i přes tento fakt, jmenoval premiérem.
Samozřejmě, že ano. Já jsem Vám to zdůraznil, takže se neopakujte.
Já se neopakuji. Já se jenom chci zeptat na to, jak to, že se vlastně, pokud tedy tomu obvinění od pana Michálka přikládáte stejný nebo ještě větší význam, jak to že se u těchto dvou pánů zachováváte úplně jinak?
Víte, pan Michálek, kterého jsem potkal asi dvakrát nebo třikrát, na mě sice působí seriózním dojmem, ale přes to bych si přál, aby to obvinění doložil, což Vám tady pro jistotu říkám ještě jednou. Co se týče pana Babiše, tak něco jiného je spor o dotaci a něco jiného je korupce. A mít ve vládě člověka, který je obviněn z korupce, není dobře.
Ale, pane Vaníčku, vraťme se k tomu základnímu. Podívejte se, celá Evropa teď řeší migrační krizi. Bylo by dobře, aby ministrem zahraničí byl člověk, který bude zastávat postoj České republiky a nikoli například postoj pana prezidenta Macrona, který nám vyhrožuje, jak víte, sankcemi, když na své území neumístíme migranty.
K tomu se ještě dostaneme, k migrační krizi jako takové. Moje otázka směřovala k tomu právě rozdílu, když na jedné straně máte politika již obviněného, na druhé straně politika s jakýmsi drbem.
Doufám, že jsem Vám to, jak říkal Vlasta Burian, při Vašem vzdělání, vysvětlil.
Já doufám, že to bude stačit našim divákům.
Vy jste s Miroslavem Pochem jednal v pátek. Proč jste mu tuto informaci o té údajné korupci na magistrátu neřekl tváří v tvář? On tvrdí, že jste mu to neřekl.
Já jsem mu to řekl tváří v tvář. Já jsem si všiml jeho vyjádření, že jsme o tom nemluvili, ale toto vyjádření není pravdivé. Mluvili jsme o tom, byť velmi stručně, a já jsem mu právě citoval pana Michálka.
Děkuji za upřesnění. Zároveň on popisoval Vaše setkání jako milé a sympatické, to je přímá jeho citace. Jaký dojem jste z toho měl Vy?
Tak všechna setkání se mnou jsou pro moje partnery milá a sympatická. To víte z vlastní zkušenosti. Na druhé straně, ano, když s někým poprvé mluvím asi hodinu, hodinu a půl, tak nejsem tak zkratkovitý, abych si udělal nějaký definitivní závěr.
Pane prezidente, ještě k panu Pochemu, prosím, jednu otázku položím. Vy se při té argumentaci, když ho označujete za prouprchlického, promigračního politika hodně točíte okolo jednoho jeho sloupku, ve kterém uvedl, že by Evropa měla být solidární s uprchlíky. Zároveň ale jsem dohledal několik citací, kde on opakuje, že by se kvóty pro evropské země neměly diktovat, že by měly být na bázi dobrovolnosti. Je něco, na čem by pan Poche mohl upravit názor, aby byl pro Vás přijatelným kandidátem?-+-
Podívejte se, ten problém spočívá v tom, že nová stanoviska pana Pocheho mohou být motivována právě snahou stát se ministrem zahraničí. Právě proto tato stanoviska nemusí být úplně věrohodná. Právě proto s panem Pochem jsem probíral jeho vyjádření ve čtyřech konkrétních oblastech, ne jenom v té migrační, a citoval jsem mu jeho starší texty, protože si myslím, že tam, v době, kdy tyto texty psal, ještě netušil, že chce být ministrem zahraničí.
Zároveň k tomu ale i Vy často říkáte, že jenom idiot nemění své názory.
To jistě, ale musí mít k tomu silnější motivace, než je křeslo ministra zahraničí.
Teď poprosím režii a připomeňme si prosím jedno poměrně starší, několik dnů staré, vyjádření tiskového mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka na Twitteru.
„Hle, jak pro koryto vyhrožuje a vydírá! Takové dno česká politika dlouho nepamatuje. A takové dno nikdy nebude ministrem zahraničních věcí:“
Vyjádření Jiřího Ovčáčka, pardon, nebyl to Twitter, byl to Facebookový status. Pane prezidente, tohle je oficiální komuniké Hradu? Toto patří….
Samozřejmě, že ne. Já už jsem mnohokrát říkal, že Jiří Ovčáček jako každý svobodný občan má právo na své osobní a soukromé názory, ale že je třeba odlišovat, co je názor prezidenta republiky, a toto názor prezidenta republiky není.
Dejte nám nějaký manuál, jak se v tom tedy máme vyznat.
Existuje samozřejmě Facebook prezidenta republiky a tam máte moje stanoviska.
A cokoli tedy bude otagované jenom jménem Jiřího Ovčáčka, tomu nemůžeme věřit, že to je Vaše…
Cokoli bude mimo tento Facebook, to není moje stanovisko. Pokud to samozřejmě neříkám například v televizi nebo u vás.
Vy tedy říkáte, že Jiří Ovčáček si jako soukromá osoba může říkat, co chce. S tím například nesouhlasí Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes, kde řekl, že Jiří Ovčáček je z podstaty věci úředník ve státním aparátu a cituji: „Nemá absolutně žádné právo veřejně na sítích vyslovovat jakékoli hodnotící soudy.“ Teď přeskočím jednu větu: „A měl by složit funkci.“
Já bych nehodnotil například tiskového mluvčího Ústavního soudu, on je mimochodem tak neviditelný, že ani neznám jeho jméno, což se o Jiřím Ovčáčkovi jistě říci nedá. Takže ponechme Pavlu Rychetskému jeho hodnocení, byl bych rád, kdyby se nepletl do věcí, do kterých mu nic není.
A ještě se doptám, Vy jste s Jiřím Ovčáčkem takovéto vyjádření někdy řešil po tom, co jste zaznamenal, že padla? Vyčinil jste mu někdy, nebo komentujete je?
Ne, ne, ne, ne. Řekl jsem mu naprosto jasně, ať odlišuje prohlášení prezidenta republiky, které samozřejmě se mnou musí konzultovat, a že mu nebráním, aby na svém Twitteru vyjadřoval svá soukromá stanoviska.
Pojďme teď znovu k tématu sestavování vlády. Teď mi dovolte jednu zákulisní spekulaci. Zároveň říkám, že to je spekulace. Hořím zvědavostí, jestli už se k Vám tahle informace donesla. V ČSSD se v kuloárech špitá o plánu Jana Hamáčka, který si nakonec Pocheho stejně dovede na Ministerstvo zahraničních věcí jako svého prvního náměstka a nechá ho údajně ten resort v podstatě vést. Tento plán rezonuje v zákulisí ČSSD.
Podívejte se. Zaprvé, pan Poche je dosud europoslancem a nikdo neříká, že ten rok europoslance nedoslouží. To je jedna otázka. Druhá otázka zní, prezident republiky by neměl mluvit žádnému ministrovi do toho, koho bude mít jako své poradce, náměstky a tak dále. To je už věc designovaného ministra.
Takže Miroslav Poche by Vám na této pozici nevadil.
Ne, určitě ne.
Další zákulisní informace. Údajně jste před svými blízkými lidmi měl pronést větu, že Pocheho nejmenujete za žádnou cenu, i kdyby to mělo být téma pro Ústavní soud. Je to pravda?
Zaprvé, ne, je to drb. A na druhé straně bych rád upozornil, že aby to bylo téma pro Ústavní soud, tak by mě zaprvé někdo musel pana Pocheho navrhnout jako ministra zahraničí, a to může navrhovat, jak jistě víte, jenom premiér. Konstatuji tedy, že pan premiér Babiš mně pana Pocheho nenavrhnul a dokonce to veřejně uvedl. Četl jsem někde vyjádření pana Pocheho a myslím ještě jednoho člověka, že mi pan Poche byl premiérem navržen, konstatuji tedy, že to není pravda.
Čili jeho jméno na oficiálním seznamu nebylo uvedeno.
Nebylo, jako u jediného tam byla prázdná kolonka Ministerstvo zahraničí a všechny ostatní kolonky byly vyplněny.
Mezi návrhy na nové ministry zaznělo také jméno poslankyně hnutí ANO Taťány Malé. To je ta žena, která se před volbami podivovala nad tím, proč se vyšetřování údajného dotačního podvodu na Čapím hnízdě neposune o čtyři roky, aby měl Andrej Babiš klid vládnout. A její jméno i proto velmi zaujalo například poslance Miroslava Kalouska z TOP 09, celou ODS anebo Jana Bartoška z KDU ČSL. A toto na její jméno napsali na Twitter.
„Mnozí tvrdili, že výroky k Čapímu hnízdu jsou pro Taťánu Malou zcela diskvalifikující. Je to přesně naopak, tím Babišovi svou kvalifikaci prokázala. Zcela diskvalifikující pro výkon ministra spravedlnosti v jeho vládě by byl respekt k právnímu státu.“
„Pan premiér by měl konečně prozradit, kam před námi schoval ty slibované odborníky.“
„V České republice se neskládá nová vláda, ale spolek přátel žehu české demokracie.“
Viděli jsme reakce. Pane prezidente, je angažování Taťány Malé do čela resortu spravedlnosti dobrým signálem spíše pro Českou republiku, anebo více pro trestně stíhaného premiéra?
Tak zaprvé, jestliže představitelé parlamentních subjektů, kteří ve volbách příliš neuspěli, takto reagují, tak by bylo dobré znát i reakce těch subjektů, které uspěly poněkud více, aby to bylo vyvážené a objektivní, ale to od Vás asi nemohu čekat. Pokud jde o Vaši otázku…
Tak například Jan Hamáček z ČSSD anebo předseda komunistů také nebyli zrovna nadšeni z tohoto jména.
Dobře, ale teď jste uvedli například pana Kalouska, já se vždycky musím usmívat, když je pan Kalousek k jakémukoli tématu citován. Dobře. Podívejte se, samozřejmě že pan Babiš může toto vyjádření paní Malé považovat za výraz loajality. Můj názor je odlišný. Myslím si, že podobně jako u pana Faltýnka i u pana Babiše by bylo dobré vyčkat výsledků trestního stíhání. To znamená, neodkládat to. Přičemž vím, že státní zástupce, tuším, že se jmenuje Šaroch, ale tady mě nechytejte za slovo, tak nějak podobně, tak ten nedávno naznačil, že důkazy nejsou proti panu Babišovi příliš silné. Takže počkáme a myslím si, že i pro pana Babiše bude užitečné, a že si oddychne, pokud to trestní stíhání proti němu bude případně staženo. Takhle by žil vlastně čtyři roky v nejistotě a v napětí a myslím si, že tedy ten návrh paní Taťány Malé by mu ve skutečnosti uškodil, nikoli prospěl.
Čili to nepovažujete, toto vyjádření, za jakýsi názorový střet zájmů pro pozici ministryně spravedlnosti.
Střet zájmů ne, ale už jsem Vám řekl důvody, proč si myslím, že to vyjádření není šťastné.
Na co se budete paní Malé ptát Vy osobně při plánované schůzce, která by měla proběhnout tuším v pondělí? Jak si ji proklepnete jako kandidátku na ministra?
Jako každého jiného nováčka. To znamená, budu se jí ptát na její vizi, pokud jde o stav české justice. Víte, že tento stav mně dělá vrásky na čele, například osvobození aktérů privatizace OKD, nebo to, že pan Rath šest let vlastně pořád není odsouzen, i kdyby byl osvobozen, prosím, ale ten soud zatím stále ještě neproběhl. A takových případů je samozřejmě víc. Čili na to se jí budu ptát zaprvé, co s tím chce dělat.
Zadruhé, tady je stále problém neřešeného a diskutovaného zákona o státním zastupitelství. Pan Pelikán to nejdříve prosazoval, pak to stahoval, takže zdá se, že co ministr to jiný názor na tento zákon.
No, a třetí záležitost, kterou měl pan Pelikán rozpracovanou, je samozřejmě insolvence, konkurzy, exekuce a všechno, co se na to váže. To znamená, možnost soukromého bankrotu, která je ovšem už dnes, a možnost oddlužení, kterou pan Pelikán navrhoval změkčit.
Stačí Vám to na přibližně hodinový rozhovor?
To mi stačí, ale přes to se ještě budu zvídavě ptát na to, jestli Vás bude v souvislosti s tím třetím tématem, a to je insolvence, které jste uvedl, jestli se budete zajímat i o soukromí paní Malé. A tím narážím na jejího manžela, který podniká právě jako insolvenční správce a zároveň poskytuje nebankovní půjčky.
Já vím. Mimochodem, já jsem si samozřejmě prostudoval životopisy všech kandidátů včetně paní Malé, takže o tomhle vím. Ty nebankovní půjčky, tak zvané mikroúvěry do sedmdesáti pěti tisíc korun, to je něco, za co jeden ekonom dostal Nobelovu cenu. Nicméně zatím by nebylo dobré, abychom hodnotili kandidáty na ministra podle jejich rodinných příslušníků. To je princip, který by se ve slušné společnosti měl zachovávat.
Pojďme tedy ještě zpátky přímo k paní Malé. Ještě předběhnu a řeknu jméno Milana Chovance, který, když takzvaně udělal práva v Plzni za devět měsíců, tak Vy jste byl vůči němu hlasitě kritický, byť se z vás potom stali političtí přátelé. Neznepokojuje Vás u Taťány Malé to, že její právnické vzdělání z Panevropské vysoké školy v Bratislavě neuznává Česká advokátní komora, a zároveň by byla první, historicky první ministryní spravedlnosti téhle země, která by neměla vzdělání z českého práva?
Pokud to není překážka pro jmenování ministryní spravedlnosti, tak já nejsem povinen ani oprávněn něco takového hodnotit. To už bych byl opravdu člověk, jak mě někdy obviňují, který by říkal, tenhle ano, tenhle ne. A s výjimkou pana Pocheho já opravdu nechci premiérovi, který navrhuje tyto ministry, mu do jeho sestavy mluvit, protože konec konců on za ně bude odpovídat a nikoli prezident republiky.
To je ale zvláštní, že u paní Malé by Vám nevadily, rodinný byznys v insolvenci, nedostatečné vzdělání, řada takových věcí, a u pana Pocheho se otáčíte na názorech a na vyjádření v médiích.
Proč nedostatečné? Proč nedostatečné vzdělání? Já si myslím, že ona vysoká škola, kterou uvádíte, jí poskytla plné vzdělání.
Ve slovenském právu.
Ano. Že tato vysoká škola není na českém území, znamená, že by jako tento ministr spravedlnosti musel vystudovat pouze právnickou fakultu v České republice. Až bude něco takového uzákoněno, budu to samozřejmě při jmenování ministra spravedlnosti respektovat.
Může se stát Taťána Malá jakýmsi obětním beránkem za jméno pana Pocheho?
Obětním beránkem pro koho?
Teď teoretická situace. ČSSD řekne, O.K., odstupujeme od pana Pocheho, ale vy stáhnete paní Malou? Nemůže to být jakýsi plán Andreje Babiše, aby nabídl veřejnosti jiné kontroverzní jméno a došlo potom k vyvážení, jestli mi rozumíte?
Tomu se kdysi, pane Vaníčku, říkalo malý bílý pes. Nevím, jestli tu příhodu znáte?
Neznám.
Kdy malíř namaloval před zkušební komisi na své obrazy někam do rohu malého, bílého psa. Komise říkala, obraz je dobrý, ale co tady dělá ten malý, bílý pes. Malíř to uznal, psa zamaloval a komise byla spokojená. Já bych si nepřál, aby paní Taťána Malá byla malý, bílý pes. Nebudu prozrazovat žádné tajemství, když vím, že byla jedna z trojice kandidátů, vedle ní to byl pan Tejc a pan Mlsna. A já jsem panu Babišovi opravdu nemluvil do toho, koho z této trojice si vybere. Říkám to jenom proto, abych odpověděl na Vaši otázku. Je z koho vybírat.
A mohlo se vybrat líp podle Vašeho soukromého názoru?
Víte, já nejsem právník.
Mně zajímá teď čistě Váš lidský pohled.
Já jsem ochoten hodnotit ekonomy, jsem ochoten hodnotit politiky, ale hodnotit právníky. Víte, že se říká, když se sejdou dva právníci, mají tři různé názory.
Dobře, pane prezidente, ale Vy tu vládu potom jmenujete, tak…
Samozřejmě, že ji jmenuji a hodnotit odbornost těchto lidí mohu pouze na základě životopisů, které jsem dostal, plus osobního pohovoru. Ten mě čeká v pondělí, možná, že Vám řeknu, že paní Malá se po rozhovoru se mnou rozplakala, odešla z Lán a oznámila, že neaspiruje na funkci ministryně spravedlnosti.
U žen ještě zůstaneme. Teď k té, která Vás ráda adoruje. Považuje Vás dokonce za kotvu v rozbouřeném moři. To jsou slova Karly Šlechtové, s níž už Babiš bez udání důvodu nepočítá. Je to přece Vaše oblíbenkyně.
A platí přesně totéž, co jsem Vám řekl před chvílí. Jestliže bych přes veškeré sympatie ke Karle Šlechtové říkal, kdo má být například ministr obrany, tak proč bych také neříkal, kdo má být ministr vnitra. A má tam asi patnáct funkčních míst, tak bych rovnou sestavoval vládu, z čehož jsem sice někdy podezříván, ale není to pravda.
Karla Šlechtová navíc tvrdí, že rozkryla na Ministerstvu obrany jakousi klientelistickou síť, na resortu, který převzala po Martinu Stropnickém, především se týká zakázek a nákupů. Naznačila, že to by mohl být důvod, proč musela takzvaně jít. Máte na to názor?
V takovém případě by bylo zase dobré, podobně jako jsme se před chvílí bavili o panu Michálkovi, aby to doložila a dala argumenty na stůl. Pak by to bylo zajímavé. Pak by to zasloužilo velmi podrobné vyšetřování.
A je pravda, že Karla Šlechtová s Vámi v posledních týdnech či měsících chtěla osobně mluvit, a že se…
Se mnou chtělo osobně mluvit mnoho lidí, bohužel k mé velké lítosti ne na všechny se podařilo najít v mém programu čas.
Teď se podíváme na jednu grafiku, poprosím režii o příspěvek. Zdá se, že svazek hnutí ANO a ČSSD může klapnout, ale napětí mezi oběma stranami je natolik silné, že jsme se raději veřejnosti zeptali i na další možnosti. A podle bleskového průzkumu, který exkluzivně pro Blesk zprávy vypracovala agentura Phoenix research, by si jednačtyřicet procent Čechů rozhodně nebo spíše přálo předčasné volby než jednobarevnou vládu Andreje Babiše s podporou komunistů a SPD. Co Vy, pane prezidente, pokud jednání s ČSSD zkrachuje?
Proč stahovat kalhoty před brodem. Já jsem velmi rád, a sám jsem k tomu i vyzýval, že ono referendum sociální demokracie dopadlo v poměru šest ku čtyřem ve prospěch této koalice. Mimochodem zdůrazňuji, že součástí otázky pro referendum nebyla žádná konkrétní jména, to se málo ví. Vy, jako informovaný člověk to ovšem jistě víte. A z toho vyplývá, že ta otázka zněla, zda se souhlasí s koaliční smlouvou a zda se souhlasí s programovým prohlášením. To je vše, a pokud toto bude dodrženo, pak bych považoval za dosti ubohé pokusy některých lidí, kteří byli proti této koalici, ji na poslední chvíli sabotovat.
Vy jste osobně vůbec samotné téma předčasných voleb dlouho odmítal. Teď jste jej alespoň částečně připustil.
Já jsem jej připustil jako technickou možnost, což je samozřejmě pravda, a to pouze v případě, kdy by byly vyčerpány všechny ostatní možnosti, a nic jiného nezbylo. Takže jak vidíte, i když jsem jednou ironicky poznamenal, že vláda v demisi může vládnout celé čtyři roky, a podotýkám, že to byla citace Pavla Rychetského z Hospodářských novin, tak ve skutečnosti bych si samozřejmě přál, aby nám vládla vláda s důvěrou.
Teď se ještě podívejme, když se bavíme o předčasných volbách, jak by předčasné volby dopadly, kdyby probíhaly právě v tomto časovém období.
Podle bleskového průzkumu agentury Phoenix research pro Blesk by zvítězilo hnutí ANO s více než pětadvaceti procenty, druzí by byli Piráti se dvanácti procenty a třetí ODS s jedenáctiprocentním úspěchem. Zato zvažovaný koaliční partner hnutí ANO, tedy ČSSD, ten by měl jen pět celá čtyři procenta voličských hlasů. Lidovci a TOP 09 by se do Poslanecké sněmovny už neprobojovali.
Chudák pan Kalousek nebude pronášet z parlamentní tribuny svoje moudra, pokud ovšem tento odhad je pravdivý.
To by se uvidělo, pokud by ty předčasné volby proběhly teď. Ono samozřejmě se to všechno může změnit za pár týdnů.
Ano, samozřejmě.
Pane prezidente, máte už nějaký termín pro jmenování vlády?
Velmi pravděpodobně to bude příští týden buď v úterý, nebo ve středu. To se ještě dolaďuje.
Čili to je vzkaz pro jednání ANO a ČSSD, pospěšte, není čas.
Já nevidím důvod, proč to odkládat.
V listopadu 2013 jste to byl Vy, kdo veřejně pronesl větu, že bez platného lustračního osvědčení nejmenujete žádného ministra Sobotkovy vlády. Pak jste z toho uhnul, když se Andrej Baniš, údajný agent s krycím jménem Bureš, stal ministrem financí. A teď jste zašel ještě dál, když jste stejného Babiše dvakrát jmenoval premiérem. Jenom připomenu pro diváky, že Babiš je v evidenci STB stále oprávněně evidován a není žádný pravomocný rozsudek, který by toto zpochybnil. Připadáte si v této otázce jako konzistentní politik?
Velmi konzistentní, protože právě proto, že jsem byl konzistentní, pane redaktore, tak jsem prosadil, a Parlament mi vyhověl, alespoň v prvním čtení služební zákon, který předpokládá, že u členů vlády, nevyžadujete lustrační osvědčení. A v tomto případě, když mně Sněmovna vyhověla, tak jsem s čistým svědomím pana Babiše jmenoval. Pokud jde o jeho trestní stíhání, které jste několikrát vtipně uvedl.
Proč vtipně, to je fakt, pane prezidente.
Ano, ale to, že se neustále opakujete, je vtipné, kdybyste to řekl jednou, bral bych to vážně. Tak tedy, tam jsem několikrát řekl, že platí presumpce neviny a možná, že i Vás trošku zarazilo, že pan Faltýnek, který byl de facto obviněn rovněž z dotačního podvodu, byl náhle zproštěn obvinění. Je to nějaký signál, o kterém je zapotřebí přemýšlet.
U pana Faltýnka, my se bavíme o panu Babišovi.
Vám unikla souvislost mezi panem Faltýnkem a panem Babišem? Teď nemyslím v hnutí.
Je to stejná kauza, ale dva odlišní muži, pane prezidente.
Prosím?
Je to stejná kauza, ale dva odlišní muži, nemůžete před definitivním rozhodnutím soudu přece předvídat.
Samozřejmě, ale je to stejná kauza, jak jste sám řekl. A jestliže jeden z účastníků té kauzy je náhle omilostněn, chcete-li to tak nazvat, pak je tu jistý signál k úvaze o tom druhém účastníkovi. To snad nemůžete popřít.
Dvě stě pět teroristických útoků za jeden jediný rok, tomu čelily loni státy Evropské unie. Číslo zveřejnil Europol a započítal jak útoky dokonané, tak ty nedokončené, nebo dokonce i zmařené. Oproti roku 2016 počet těchto případů vzrostl o pětačtyřicet procent. Nepřežilo je šedesát osm lidí. Většinu obětí mají na svědomí islámští radikálové. Před rokem přišel prezident Zeman s následujícím návrhem, jak teror zastavit.
Jediné řešení je zbavit se příčin terorismu, a touto příčinou, bohužel jsou ilegální migranti, zejména tedy ti, kdo nedostali azyl. Když říkám ilegální, tak to znamená nezákonní nebo protizákonní, protože podle Dublinských dohod mají požádat o azyl v první bezpečné zemi. A oni jdou ve skutečnosti do Německa, protože tam jsou nejvyšší sociální dávky. Nedělejte si iluze, že tam chtějí pracovat. Chtějí tam mít sociální dávky. No, a jestliže azyl nedostanou, tak jediné řešení je právě již zmíněná deportace.
Tolik Vaše slova o deportacích. Teď mi dovolte krátký výčet událostí za poslední dny pro diváky. Němci o deportaci neúspěšných žadatelů o azyl přemýšlejí už nejméně rok také. Itálie odmítá přijímat další lodě s migranty a dokonce i tlačí na Maltu a okolní státy, aby jim ulevily. Nový italský ministr dokonce plánuje zabavovat lodě nevládních organizací. A nejnovější zpráva, Emanuel Macron mluví o sankcích na země Evropské unie, které odmítnou migranty s prokazatelným nárokem na azyl.
To všechno, pane prezidente, napovídá, že se v Evropě začínají dít konkrétní věci okolo migrační krize. Ale je potom trochu s podivem, že se Česko ani další země Visegrádu nechtějí zúčastnit dnešního byť minisummitu v Bruselu. Není to přeci jenom populistický krok? Nebudou potom politici říkat výroky typu, v Bruselu o nás zase jednali bez nás a tak dále? Neměli by tam být?
Dobře. Tak zaprvé, zapomněl jste v tom výčtu důležitých událostí uvést napětí mezi panem Seehoferem a paní Merkelovou v Německu, které se týká právě migrace. A teď odpověď na Vaši otázku. Všimněte si, že se k tomu rozhodli premiéři všech čtyř Visegrádských zemí, nikoli tedy pouze jeden z nich. A rozhodli se tak na základě toho, že podle jejich názoru byl tento summit svolán neoprávněně, proti jejich vůli a bez jejich vědomí. Vzal jsem tenhle argument na vědomí a doufám, že až bude summit řádně připraven, že na něj všichni čtyři přijedou.
Skutečně to bylo bez jejich vědomí?
Říká se to. Říká se, to je myslím vyhlášení Andreje Babiše, že to bylo nějak podivně improvizováno, ale opakuji, já u toho nebyl a relata refero, jak říkají latiníci.
A Vám je tento postup premiérů Visegrádu sympatický, nebo byste jim doporučoval, aby se zúčastňovali všech jednání právě proto, že ta věc nesnese odkladu?
Já si myslím, že by bylo dobré, aby tam jeli jako rovnoprávní partneři a nikoli jako někdo, koho zve zbytek Evropské unie na kobereček.
Pane prezidente, je podle Vás v otázce migrační krize alespoň trochu posun to, že Angela Merkelová neveřejně uznala, že diktování kvót byla chyba?
Jsem rád, že to uznala a přál bych si, aby to uznali i jiní lidé, ať už jim říkáme vítači, sluníčkáři nebo jakkoli jinak, kteří stále ještě bohužel na tomto názoru setrvávají.
Nemýlila se ale jen Angela Merkelová, ostatně i Vy sám jste uvedl jakousi věštbu, teď používám Vaše slova, v roce 2015, že se přes Česko převalí tsunami uprchlíků, smete naši zemi. To Vám moc nevyšlo, že?
Dobře, ale všechno ještě, nedej pánbůh, může být. Migranti jsou zatím tranzitní migranti, to znamená lidé, kteří přes naše území přecházejí do Německa. A to, že se tsunami, zaplať pánbůh, neobjevilo, je dáno tím, že se podařilo, zaplať pánbůh, uzavřít takzvanou balkánskou cestu. V Turecku čeká asi tři a půl milionu migrantů, a kdyby se, nedej bůh, otevřela balkánská cesta, tak je máme u nás, jako je mělo Německo, Rakousko a další země.
Andrej Babiš svolal také bezpečnostní radu státu kvůli tomuto tématu. To pro případ, že by Německo začalo vracet migranty z hranic, uzavřelo by hranice. Tím pádem by někteří z nich logicky zůstávali v České republice. Vy jste byl ten, který o tomhle už vlastně mluvil před dvěma lety v tomto pořadu. Bavili jsme se, že byste rád viděl armádu na hranicích, aby pomáhala střežit vstupy do České republiky. No, pokud se tento katastrofický scénář skutečně stane a česká policie bude v rukou držet vrácené uprchlíky z Německa, bude jich větší počet. Co s tím uprchlíkem udělat dál? Kam ho nasměrovat?
Tak já bych předeslal, že vedle deportace, o které už jsme mluvili, je rozumný postoj takzvané flexibilní solidarity, což neznamená nic jiného, než že těmto migrantům bychom měli pomáhat v zemích jejich původu. A to také Česká republika například finanční a jinou pomocí dělá. Já jsem na Valném shromáždění OSN zdůrazňoval, že v Evropě na pracovním trhu se tito migranti stejně neuplatní, což je asi pravda. Zatímco ve svých zemích, kdybychom jim tam pomohli s elektřinou, s vodou, silnicemi, nemocnicemi, školami a tak dále a tak dále, tak mohou být platní pro rozvoj svých zemí. Takhle je to něco, čemu se dá říci brain drain, který dále oslabuje tyto zejména africké země a prohlubuje jejich, řekněme zaostalost. Takže odpověď na Vaši otázku je velmi jasná. Vracet migranty, to nesporně ano, do zemí původu a drtivá většina afrických zemí to může přijmout okamžitě, tam nejsou žádné občanské války a podobně. Zadruhé, těmto zemím původu pomáhat způsobem, který jsem naznačil.
A jak v takovém případě naložit se Schengenskou dohodou, která by totálně postrádala smysl, pokud by taková situace nastala? Je pravděpodobné, a premiéři to naznačují, že by vznikl lavinový efekt od Německa až možná do Itálie s uzavíráním hranic?
Podívejte se, Němci mohou v souladu se Schengenem vracet ty, kdo přišli na jejich území například z České republiky a nemají tedy v Německu platný azyl. Jestliže to udělají, tak tím ještě Schengenskou dohodu přímo neporušují. Já bych ovšem řekl, že to, co kdysi Angela Merkelová navrhovala, a potom od toho ustoupila, to byla věta, Dublin je mrtev. A teď se uvažuje o takzvaném Dublinu IV., kdy by přes naše území přešlo tsunami, a tentokrát, nelekejte se přímo nelegální migrace, ale rozdělených kvót, nebo kvazikvót podle objemu migrantů, kteří jsou teď zejména v Itálii a v Řecku. Takže z toho v celku vyplývá, že já jsem pro Dublinskou dohodu, která říká, že uprchlík má požádat o azyl v první bezpečné zemi. A když se podíváte na mapu, pane Vaníčku, tak Vy víte, že Česká republika nemůže být první bezpečná země, pokud se k nám ten migrant nedostane letadlem.
A v tomto kontextu hodnotíte krok Itálie, která odmítá lodě vůbec přijmout do svých přístavů, jak?
Je to samozřejmě smutné. A uvědomte si, že Itálie je velmi, velmi postižená právě tou dosavadní vlnou migrace a myslím si, že jestliže Španělsko, které takto postiženo není, přijalo, alespoň pokud vím, jednu takovou loď, a doufejme, že přijme i další, tak ten problém tady zůstává. Já bych, upřímně řečeno, doporučoval ty lidi, ty lodi, promiňte, vracet zpátky k Libyjskému pobřeží, nebo odkud přišly. Většinou přicházejí z Libye.
Tam se také v Itálii mluví o jakýchsi postupech, vlastně je to sankce proti těm organizacím, které pomáhají uprchlíkům, zabavování lodí, zadržování těch posádek.
Ono se říká, pane Vaníčku, že tyto organizace jsou spojeny s pašeráky, že inkasují určité peněžní prostředky, takže to není tak humanistické, jak to vypadá.
K tomu navážu Maďarskem, které odhlasovalo balíček zákonů, takzvaný Stop Soros, trestající neziskovky, které právě pomáhají v Maďarsku ilegálním migrantům. Předpokládám, že Vám tento krok bude sympatický, protože…
Velmi sympatický. Já bych si samozřejmě nepřál, aby to šlo do těch drastických důsledků, že někoho zavřete jenom proto, že organizoval pomoc migrantům při vstupu na naše území, ale zase si myslím, že taková tučná pokuta by nebyla zcela od věci.
Nemůže se toto zvrhnout? Nemůže to dát lidem signál, aby, teď půjdu do úplného extrému, uvidí někde uprchlíka, očividného uprchlíka, i když těžko hodnotit samozřejmě na první pohled, v ohrožení života, aby ten člověk měl strach mu pomoci, aby nebyl trestán. Vím, že se bavíme teď o neziskovkách, ale…
A ten uprchlík by na našem území byl v ohrožení života? Jak jste na to přišel?
Tak, může být v ohrožení života, nemusí se všichni uprchlíci jenom topit v moři.
Každý z nás jsme v ohrožení života, když jsem třeba v autě, ale jinak uprchlíci, pokud jsou na našem území, v ohrožení života nejsou, naopak někdy ohrožují život těch druhých. To platí zejména pro německý případ. A ostatně, vraťme se trošku do nedávné minulosti, když tady Generace 21, která by teď byla Stop Soros omezena, dovezla asi třicet nebo kolik iráckých uprchlíků, tak část se vrátila zpátky a část právě šla do toho Německa. Čili tady máte krásný makavý důkaz toho, že to umísťování uprchlíků na naše území přes nějaké násilné kvóty nebo Dublin IV. je zcela neefektivní.
A u těchto iráckých uprchlíků ještě jsme určitě zaznamenali článek Mladé fronty Dnes, reportáž z Německa, že se nemají špatně, tato rodina, že se umístila velmi hbitě do společnosti, mají celkem solidní techniku, jezdí prý v mercedesu, psala Mladá fronta Dnes. Čili našli štěstí v Německu, jak Vy říkáte v ráji sociálních dávek.
Budiž jim to přáno.
Pane prezidente, poslední otázka k migrační krizi, tentokrát ne z Evropy. Pojďme do Spojených států. Kvitoval jste rozhodnutí Donalda Trumpa, že nakonec ustoupil od onoho velmi kritizovaného rozdělování rodin na hranicích s Mexikem a umísťování dětí do detence, které připomínaly klece?
Kvitoval, protože s dospělými můžete zacházet v případě nutnosti i velice tvrdě, pokud jde o děti, tak tam jsem zásadně proti jakémukoli opatření, které ty děti omezuje. Právě proto, jak víte, jsem se třeba zastával i paní Michalákové, protože v Norsku Barnevernet je taková podivná organizace, která vlastně bere rodinám děti a podle své úvahy je umísťuje někam jinam. Ale to jsme trochu odbočili, mojí vinou, omlouvám se za to, takže ano, kvituji, že Donald Trump ustoupil od tohoto dosti pošetilého úmyslu.
Viděl jste ty záběry z tohoto detenčního zařízení?
Ne. Neviděl.
Doporučuji, myslím, že Vás to zasáhne ještě více, než v tomto vyjádření.
Angela Merkelová pronesla tento týden v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení Němců větu, jejíž druhá část především podráždila politiky k ostré kritice německé kancléřky. Takto Merkelová připomněla události po druhé světové válce, kdy jen z Československa bylo nuceně vysídleno na tři miliony Němců, z nich velká část se postavila na stranu nacistického režimu.
Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury. To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění.
Tam je právní, rechtige, právní ospravedlnění.
Právní ospravedlnění.
Takže dobře, podívejte se, zaprvé, paní Merkelovou můžeme snadno vyvrátit, pokud jde o to právní ospravedlnění, tak to je článek třináct Postupimské dohody, který mluví o transferu, a nikdo nepochybuje o tom, že Postupimská dohoda je právní dokument. Nicméně, já jsem přemýšlel, co k tomu paní Merkelovou vedlo. Proč otevírá staré rány, které už se zdály býti zahojeny. Sám pro sebe jsem si udělal vysvětlení, které říká, že se snažila odvést pozornost od svého konfliktu s panem Seehoferem. Vzpomeňte si na tu větu pana Seehofera, s tou ženou už nemohu spolupracovat. Pamatujete si ji?
Matně.
Dobře, tak Vám ji připomínám. A v takovém případě to je věta dosti drsná a zejména nedávná, poměrně nedávná. Takže to je spíš jakýsi únik dopředu, ale myslím si, že to neprosívá ne jenom česko-německým vztahům. Ten transfer, pane Vaníčku, byl samozřejmě z Polska,…
Ono to bylo více zemí včetně Holandska.
Byl z Maďarska, byl ze Slovenska, karpatští Němci a i když v malém množství, tak byl také z Holandska, což se téměř neví. Takže chcete všechny tyto země obvinit z protiprávního vyhnání? V tom případě zrušte Postupimskou dohodu.
Pane prezidente, samozřejmě pro nás mladší generaci je tohle téma méně dostupné, méně možná i pochopitelné, i když samozřejmě máme spoustu materiálů, kde si to můžeme nastudovat, ale vysvětlete mi, prosím, jestli v tomto vyjádření Angely Merkelové slyšíte něco navíc, nebo něco jiného, než co bylo v Česko-německé deklaraci z roku 1997.
Já bych řekl, že ano, a to právě tou datací. Protože tehdy ta Česko-německá deklarace něco uzavírala, byl to takový kompromis. Kompromis, který byl pro obě strany dosti bolestný, ale na druhé straně kompromis, který se osvědčil právě tím, že vznikl Česko-německý fond budoucnosti a další instituce, které na to navazovaly. A tyto věty už nikdy znovu po řadu a řadu let nebyly pronášeny. A teď najednou, jak jsem řekl, se ta rána znovu otevřela. V tom je ta chyba, znovu se k tomu vracet. Tím se vlastně vracíte o řadu a řadu let dozadu a děláte chybu.
O téhle odpovědi na nacistická zvěrstva v Protektorátu Čechy a Morava se nejde bavit bez emocí. V podstatě kdokoliv, kdo by byť jedním slovem dal Angele Merkelové snad v tom vyjádření za pravdu, nebo by řekl, že nebylo skandální, tak by dostal v každé české hospodě možná půllitrem po hlavě. Stejně tak jako Karel Schwarzenberg v kampani v roce 2013 podle mnoha odborníků na tom prohrál volby. Pane prezidente, vraťme se do této doby. Vy jste věděl, když pronesl svou tezi, že by z pohledu dneška, nebo z pohledu roku 2013 Edvard Beneš a jeho vláda skončili před mezinárodním tribunálem v Haagu, že máte vyhráno? Že to je tak citlivý výrok, že Vám vyhraje volby?
Víte, já jsem se teď soustřeďoval na druhé prezidentské volby, ale když jste mně toto připomněl, domnívám se, že těch faktorů mého vítězství bylo poněkud víc. Nezapomeňte, že pan Schwarzenberg byl prvním místopředsedou velmi nepopulární vlády, kde byl i pan Kalousek ministrem financí, rovněž velmi nepopulární politik. A samozřejmě, že jeho názory na Edvarda Beneše se mně zdály být, já to řeknu jemně, je už to starý pán, poněkud zvláštní a poněkud málo přijatelné. To, že mi tento nešťastný výrok možná vyhrál volby, nemohu vyloučit.
A kdyby to nebylo ve volebním období, a kdyby to Karel Schwarzenberg řekl v jakémkoliv běžném rozhovoru, přejdete to, aby se neotevíraly staré rány?
Samozřejmě, tak bych říkal, aby neotevíral staré rány, a připomenul bych zákon, který říká, že Edvard Beneš se zasloužil o stát. Tento zákon jistě znáte. Kdybych byl zlomyslný, mohl bych pohnat pana Schwarzenberga za porušení zákona přijatého naším Parlamentem.
Teď se dostáváme do poslední části našeho pořadu, tradičně patří divákům a diváckým dotazům. Mám jich tady připravených několik.
Začnu tedy rovnou Evou z Olomouce, která se ptá na toto.
Pane prezidente, já jsem onkologická pacientka, a děsně jsem zuřila, když jsem viděla dokument, kde jistá šarlatánka radila lidem, že se dá vykadit rakovina. Je dobře, že je ČT odhalila, šmejdy jedny, proč takoví podvodníci zneužívající nemocné lidi nekončí za mřížemi?
Vidíte, tak to je právě chyba našeho trestního řádu. Ono je to samozřejmě ne jenom vykadění rakoviny, ale například dávání úplně zbytečných injekcí dětem, které trpí například autismem, a inkasování za to tři sta tisíc korun. To ostatně přinesl Blesk, abych byl objektivní a taky Vás někdy pochválil. Ano, měl by to být trestný čin, který by měl být klasifikován jako poškozování zdraví toho druhého. Proč? Protože jestliže Vás šarlatán takzvaně léčí, tak Vy pak nejdete k normálnímu lékaři a to v době, kdy Vaše nemoc je v zárodečném stádiu a kdy by se ještě dala vyléčit. Rozumíte mi?
Ano.
Takže jinými slovy, já to teď trošku drasticky přeženu, tenhle šarlatán Vás vlastně odsoudil k smrti.
V té odpovědi o injekcích tam nepadlo slovo očkování. Patřilo do té odpovědi? Já jsem se trošku ztratil, přiznám se.
Ne, ne, ne, ne. Tam byly injekce proti autismu, což mi připadá dost absurdní, ale byla tam také ještě jedna nemoc, která je nevyléčitelná, já si teď nevzpomenu na její název, ale princip je opět stejný.
Viděl jste ten dokument České televizi Infiltrace, který se týká právě šarlatánů?
Ne, ne, ne, ale četl jsem Blesk a to mi docela stačilo.
Vybrali jsme tam z něj to nejdůležitější.
Robin se ptá.
Pane prezidente, v novinách psali, že když Babiš selže, tak bude možná premiérem šéf ČEZu Beneš, a Vitásková má prý dostat státní vyznamenání. Že Vám se v důchodu nechce platit složenky za elektřinu?
Rozdělme to. Lidové noviny do každé rodiny kdysi napsaly, že mám plán B. To ještě Andrej Babiš nebyl jmenován podruhé premiérem, a že tento plán B spočívá v tom, že buď Daniel Beneš, nebo Alena Vitásková se stanou předsedy takzvané úřednické vlády. Údajně to bylo z pěti na sobě nezávislých zdrojů z okolí Hradu.
Což je dost.
Akorát jediný, kdo o tom vůbec nevěděl, jsem byl já sám. Tak jsem na to reagoval tím, že jsem Andreje Babiše opět jmenoval premiérem, a tím tyhle pomluvy nebo fámy zmizely.
K Aleně Vitáskové a k jejímu státnímu vyznamenání. Vidíte, před chvílí jsme mluvili o údajné klientelistické síti na Ministerstvu obrany, ale víte, kolik my platíme solárním baronům ročně ze státního rozpočtu? Čtyřicet osm miliard korun. Čtyřicet osm miliard, já o tom teď budu mluvit v Poslanecké sněmovně i při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu. Alena Vitásková je člověk, který bojoval jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu proti solárním baronům, a právě proto má moji úctu.
Ještě zpátky k tomu, že jste byl jediný, který tedy o tom údajném jméně Beneš na údajný post předsedy vlády vůbec neslyšel. Není vyloučené, nebo není možné, že by to pekli Vaši spolupracovníci zatím bez Vás a tak se to dostalo ven?
A proč by to dělali?
To se ptám spíš já.
Tak vidíte. Podívejte se, já samozřejmě mám své spolupracovníky rád, ale o těchto zásadních věcech si rozhoduji sám.
Michal Macek se ptá, jestli od Vás dostala Ester Ledecká pozvání na Hrad, jestli dostane státní vyznamenání a jestli vůbec na Hrad dostanou pozvání také ostatní olympionici. Jestli si nezaslouží poděkování od hlavy státu za to, že nám alespoň někdo v zahraničí nedělá ostudu.
Dobře. Tak zaprvé, Ester Ledecká samozřejmě dostane státní vyznamenání, navrhla ji Poslanecká sněmovna, ale i kdyby ji nenavrhla, bylo by mně ctí, jí to dát z vlastní iniciativy.
Zadruhé, já zvu pravidelně olympioniky na Hrad, pan Kejval to ovšem musí zorganizovat, což zatím kupodivu neudělal. A rozdíl proti mým předchůdcům spočívá v tom, že nezvu jenom medailisty, ale zvu všechny olympioniky, a ne jenom to. Nezvu jenom sportovce, ale i členy takzvaného realizačního týmu, trenéry, maséry a tak dále.
A to pozvání od Hradu tedy už odešlo? Už jste ho učinili?
Pozvání kam? Komu?
Na Hrad k Vám.
Dobře, ale komu?
Těmto olympionikům, jejich týmům?
Před chvílí jsem Vám říkal, Vy už dneska nejste ve formě, pane Vaníčku.
Že to čeká na pana Kejvala, to potřebuji vysvětlit.
Že pan Kejval musí jenom zorganizovat, protože to pozvání má obecně, to má každý rok, vždyť jsem to dělal pětkrát za sebou, že. Tak pan Kejval to musí zorganizovat a kupodivu se dosud ještě neobjevil, asi má nějaké starosti s modifikací české národní hymny.
Poslední dotaz bude od Petry.
Zdravím Vás z Kolína, pane prezidente, sleduji bedlivě dění v Británii i narůstající nenávist vůči cizincům od místních lidí. Jak brexit, připomínám, že teď budou dva roky od brexitu, zasáhne Vaši dceru Kateřinu? Nebude se muset vrátit domů?
Já jsem o tom shodou okolností po návštěvě britské královny mluvil chvíli s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem a byl jsem ujištěn, že Češi, kteří studují ve Velké Británii, nebudou brexitem žádným způsobem postiženi. Tak je to britský ministr zahraničí a slovo tohoto ministra by mělo platit.
A jak se má Vaše dcera Kateřina v Londýně?
Má se dobře, byla tady nedávno a doufám, že asi tak za čtrnáct dní zase přijede.
Říká prezident Miloš Zeman v přímém přenosu rozhovoru S prezidentem v Lánech, který jsme vysílali z lánského zámečku.
Pane prezidente, já Vám děkuji za Váš čas a …
Bylo mi potěšením
…pokud nám organizace klapne, uvidíme se opět za několik měsíců s novými tématy.
Dobře, to už snad bude stabilní vláda s důvěrou Poslanecké sněmovny.
Tak doufejme.
Doufejme.
Hezký den.
Projev prezidenta republiky při jmenování členů vlády České republiky
27. června 2018
Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vám ještě jednou blahopřál k vašemu jmenování.
Při této příležitosti bych chtěl poděkovat i předchozí vládě, která pracovala jako soudržný tým, a věřím, že tento týmový duch se přenese i do spolupráce vaší vlády a že tato vláda nebude zatížena resortismem.
Čtrnáctého července předstoupím před Poslaneckou sněmovnu, omlouvám se, mám dojem, že je to jedenáctého července, abych podpořil tuto naši vládu. V září jako každý rok navštívím tuto vládu při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu a na podzim tohoto roku si vás dovoluji pozvat na přátelskou neformální večeři v lánském zámku.
Chtěl jsem vám původně popřát hezkou letní dovolenou poté, co, jak věřím, vaše vláda dostane důvěru. Ale jak znám pana premiéra, tak moc té dovolené asi nebude. Takže vám přeji alespoň šťastný život a hlavně hodně radosti z vaší úspěšné práce.
Děkuji vám za pozornost.
Miloš Zeman, prezident republiky, Pražský hrad, 27. června 2018
