Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Problém penzí lze řešit bezbolestně a efektivně - 4

0
0
Radim Valenčík

Radim Valenčík
3.7.2018 blogg autora
V předcházejících částech jsem stručně prezentoval grafické výstupy modelu, resp. "kalkulačky", která ukazuje výplaty, které by měl člověk z námi navrhované plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění, viz (i s konkrétními příklady) ZDE, ZDE a ZDE.


Její zavedení by přineslo okamžité pozitivní efekty a bylo nejen "bezbolestné", ale velmi podstatně by přispělo k naplnění reálného bohatství života prakticky každého normálního člověka.

Každému, kdo pošle konkrétní dotaz, uděláme model výplat na objednávku.

Dnes se budu věnovat kontextu a některým dílčím otázkám vztahu příjmu a výplat

Širší kontext problematiky reformy penzijního systému


Při řešení problematiky reformy penzijního systému vycházíme z toho, že celá naše globální společnost prochází zásadní změnou, která je srovnatelná s průmyslovou revolucí, z historického hlediska se však jedná o změnu mnohem výraznější, která je určitým předělem historického vývoje. Podstatou této změny je to, že dominantním sektorem se stává sektor produktivních služeb, produktivních v tom smyslu, že tyto služby bezprostředně přispívají k nabývání a uchování lidského kapitálu. Tím se stávají nejvýznamnějším faktorem růstu ekonomiky a determinují jeho kvantitativní i kvalitativní charakteristiky. Většina problémů, s nimiž se naše globální civilizace potýká, pak více či méně bezprostředně souvisí s tím, že se nedaří překonat tendence setrvačného vývoje a realizovat komplexní reformy, které by přeorientovaly ekonomiku na využívání produktivních služeb. Jednou z klíčových součástí těchto reforem je právě reforma penzijního systémů v souvislosti s reformami dalších systémů sociálního pojištění a sociálního investování (financování vzdělání, financování péče o zdraví, financování rodinné politiky, bydlení apod.). Odvětví produktivních služeb umožňuje:

- Rychlejší profesní vzestup.

- Dosažení vyššího stupně profesního uplatnění.

- Prodloužení zenitu i horizontu profesního uplatnění.

Vývoj příjmové a výdajové složky v důsledku stárnutí


Vývoj příjmové a výdajové složky v důsledku stárnutí je výrazně individuální záležitostí. Závisí rovněž na specifických podmínkách každé země. V prvním přiblížení můžeme uvést následující:

Pokud jde o příjmovou část, musíme rozlišit dva typy vlivů, které na ni mohou působit:

1. Snížení příjmů z výdělečné činnosti, které může být:

- Dobrovolné, což je případ, kdy člověk sám cítí potřebu rozvolnit své profesní aktivity, a to například formou práce na nižší úvazek či přechodem na méně náročnou práci, případně změnou zaměstnání.

- Vynucené, což je případ kdy se zaměstnavatel rozhodne snížit pracovníkovi úvazek či převést ho na méně náročnou práci, případně kdy je člověk donucen ke změně profese.

2. Změna nákladů na zabezpečení života ve vyšším věku, a to obojím směrem:

- Snižování nákladů na zabezpečení života ve vyšším věku, kdy člověk v důsledku stárnutí omezuje některé své potřeby (například cestování, dobývání společenské pozice formou účasti na různých formách prestižní spotřeby).

- Zvyšování nákladů na služby spojené s obstaráváním a pečovatelstvím, které kompenzují omezení aktivit člověka ve vyšším věku.

- Zvyšování nákladů na péči o zdraví a navazující služby, například lázeňství.

K tomu zformulujeme několik poznámek:

1. Při modelování těchto vlivů je vhodné rozlišit období, které začíná vstupem do postgraduální nadstavby, na dvě části:

- Období, kdy výše uvedené vlivy nepůsobí (což může být období trvající několik měsíců až několik let).

- Období, kdy některé z vlivů začnou působit.

2. Snížení příjmů z výdělečné činnosti můžeme uvažovat jednorázové či postupné, a to například v rozmezí od ¾ původního příjmu do ¼.

3. Snížení příjmů z výdělečné činnosti má dopad na příjmovou i výdajovou stránku postgraduální nadstavby, protože je plně či částečně kompenzováno čerpáním prostředků ze základního penzijního pojištění (což je dopad na příjmovou stránku, která je tímto snižována), případně i čerpáním prostředků z postgraduální nadstavby (které může být částečné, ale týká se již výplat ze systému). V logice věci má smysl zkoumat nejdříve případ, kdy je snížení příjmu kompenzováno pouze ze základního penzijního pojištění a týká se tedy jen příjmové stránky do systému, teprve návazně pak modelovat dopady kompenzování příjmové stránky či zvyšování životních nákladu zahájením čerpání prostředků z postgraduální nadstavby.

4. V České republice funguje robustní systém zdravotního pojištění, který si nevyžaduje výrazné zvyšování individuálních výdajů pojištěnce na péči o zdraví ve vyšším věku, v některých zemích tomu může být jinak.

5. Určitý metodologický smysl má modelovat případ konstantních příjmů ze souběhu výdělečné činnosti a výplat ze základního, posléze i postgraduálního systému v případě, kdy dochází k postupnému poklesu příjmů z výdělečné činnosti. Tj. dát model konstantního celkového příjmu z výdělečné činnosti, základního penzijního systému a postgraduální nadstavby základního penzijního systému, vůči kterému pak lze testovat další případy. V dříve prezentovaných modelech byly zkoumány případy konstantního 100% a 75% doživotního příjmu oproti poslednímu dosaženému čistému příjmu ve věku 65 let.

5. Po dosažení 100% náhradového poměru k poslednímu čistému příjmu nemá praktický smysl svůj příjem z postgraduálního systému navyšovat, rozumné je transformovat ho do jiných aktiv. Uvedené platí v řadě případů již při dosažení 75% náhradového poměru.

6. Matematicky i prakticky zajímavá je následující otázka: Jaký by byl průběh postupného poklesu příjmu člověka (křivka poklesu příjmu) po dosažení věku 65, který by mu zabezpečil konstantní doživotní 100% náhradový poměr k poslední čisté mzdě ve věku 65 let?– Pokud bychom měli tuto křivku před očima (a pokusíme se ji spočítat v co nejbližší době), mělo by to poměrně významný metodologický a filozofický význam.

Poznámka na závěr:


M. Kroh k prvnímu dílu poznamenal: "Chtělo by to, Radime, ještě porovnat se současným stavem - tj. se souběhem pracovní činnosti a plného důchodu. Aby lidé se dobrovolně rozhodli pro Tvůj systém, mělo by to být pro ně výhodnější. Pokud bys chtěl zrušit dnešní souběh, bylo by to politicky neprůchodné v případě, že by to zhoršilo finanční situaci pracujících důchodců."

Připravujeme srovnání se současným iracionálním a demotivujícím systémem. V našem systému si každý sám dobrovolně nastavuje částku, kterou chce ze základního penzijního systému investovat do budoucna. Může se rozhodnout pobírat plný důchod a investovat jen povinný odvod do penzijního pojištění. Doufám, že názorně zobrazené výsledky v podobě porovnání křivek "našich výplat" vůči oběma současným případům budeme mít co nejdříve. Každopádně dík za podnětný dotaz.



(Pokračování)
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5868-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-4.html




A co vy, co jste kradli? Opilec, pane Kalousku? To je hampejz. Zdeněk Zbořil k politice i k větě „Češi jsou debilní“

0
0
Politolog Zdeněk Zbořil
ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA 
3.7.2018 ParlamentníListy 
„Doufám, že mezi těmi, kteří se dnes hrdinně bijí do svých vypjatých antikomunistických hrudníčků, nejsou členové ODS a ODA, kteří se jimi stali po odhození svých rudých knížek, ani bratři a sestry ze strany bývalé Národní fronty, kteří sloužili minulému režimu až do svého procitnutí v listopadu 1989,“ komentuje reakce na jmenování Babišovy vlády politolog Zdeněk Zbořil.


A srovnávat Faltýnka se Štěpánem? „Jako ze IV. cenové skupiny politického hampejzu.“ Politolog se pozastavuje i nad komentáři k fotografiím prezidenta Miloše Zemana u Veselského rybníka. „Negativní hodnocení kohokoli kýmkoli se dají zplodit snadno a vysmívat se lze ještě snadněji. O těch pozitivních se to tvrdit nedá.“

Minulý týden byla jmenovaná menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD. Komunisté ji podpoří, a proto má kabinet velkou šanci získat 11. července důvěru. Podle některých jde o vládu ze zoufalství, odpůrci tvrdí, že budeme mít nejhorší vládu od roku 1989. Znechucení vyvolal i termín jmenování druhé Babišovy vlády v Den památky obětí komunistického režimu. „Kdyby nebylo té náhodné shody dat jmenování ‚vlády zoufalců‘ prezidentem republiky, mohli by si zoufalí a ve volbách poražení vymyslet jakékoli jiné datum a upravit jeho legendu,“ komentuje Zdeněk Zbořil. „Snad mohli také upozornit prezidenta republiky, že Milada Horáková nebyla československá sociální demokratka jako on, ale československá národní socialistka. Mohli by jim pomoct i někteří současní členové ČSSD, kteří byli členy KSČ, i když nikoli v době justiční vraždy dr. Horákové a jejích socialistických přátel. Ale hlavně mohli nabídnout vítězi voleb dohodu o vytvoření koalice bez komunistů a socialistů, ale nejsem si jistý, zda by se jim to podařilo,“ dodává.

„Doufám, že mezi těmi, kteří se dnes hrdinně bijí do svých vypjatých antikomunistických hrudníčků, nejsou členové ODS a ODA, kteří se jimi stali po odhození svých rudých knížek, ani bratři a sestry ze strany bývalé Národní fronty, kteří sloužili minulému režimu až do svého procitnutí v listopadu 1989. Ale hlavně si nemyslím, že dnešní členové KSČM jsou ‚komunisté‘, jak o nich vyprávějí přepisované (pokolikáté už?) dějiny, někdy české, jindy československé.“ Politolog se domnívá, že jako cílený mohou výběr termínu chápat jen někteří. „Zda to je záměr, si opravdu mohou myslet jen ti, kteří nemají jiné argumenty než ‚strašáka komunismu‘, který považují za reklamní tahák pro každé minulé a asi i ty nadcházející podzimní volby. Doufám, že kritici ‚vlády zoufalců‘ nemyslí, že by ti přes noc zbohatlí ‚rudí baroni‘ měli zapomenout na své privatizační úspěchy a předat vše, co jim spadlo do klína, někomu jinému než druhé generaci normalizačních komunistů. A někdy jde i o děti významných mužů KSČ z doby po roce 1948,“ uvedl.

Smršť kritiky byla opravdu vydatná. K termínu jmenování vlády se na sociálních sítích vrátil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Prezident M. Zeman dnes, 27. 6., jmenuje vládu, která poprvé v historii ČR bude závislá na hlasech komunistů. Před 68 lety, 27. 6., zavraždili komunisté Miladu Horákovou. Prezident Klement Gottwald jí odmítl dát milost. Byl to také bezskrupulózní opilec, myslící jen na sebe,“ napsal Kalousek. „Slova Miroslava Kalouska jsou opravdu jen řeči o provazu v domě oběšencově. Sám kdysi nabízel KSČM koaliční spolupráci nebo podporu jeho vlády a stálo ho to nejen postavení v čele KDU-ČSL, ale i členství v této jinak politicky pružné straně. Asi zapomněl, že i komunisté vládli po roce 1985 s jeho podporou jako člena strany Národní fronty a že snad nikdy nemluvil o svých vládních přátelských vztazích s bývalými komunisty (nikoli z KSČM, ale přímo z KSČ). A pokud je pravda, že věří na slova, že režimy se udržují idejemi, které je zrodily, ať pohlédne klidně zpět až k listopadu 1989 a zjistí si, kdo volil prezidenta Václava Havla, kdo nedělal „sametovou revoluci“, ale účastnil se pokojného předání a převzetí moci (slovy Petra Pitharta), a kdo se tak snaživě účastnil politických procesů, které dnes někteří političtí pozorovatelé považují za ‚druhou normalizaci‘. A ani slova o Gottwaldovi jako bezskrupulózním opilci nemusejí být přijímána z páně Kalouskových úst s pochopením a bez úsměvu,“ uvedl Zbořil.

„Strategická rozhodnutí za účasti justice nejsou žádnou zvláštností.“ 


Nezůstává jen u kritiky finální sestavy kabinetu, jejich členů a prezidenta. Srovnání s bolševiky si vysloužil i místopředseda Jaroslav Faltýnek. Výměna názorů v Otázkách Václava Moravce mezi Jaroslavem Faltýnkem a Jakubem Michálkem totiž přinesla dohru. Michálek tvrdil, že trestní stíhání Babiše je „pravděpodobně oprávněné“, a Faltýnek mu vmetl: „To není možný, aby tady takový chlapec říkal takové věci.“ Pak následovaly komentáře na sociálních sítích, například: „Miroslav Štěpán, 1989: ‚Neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident.‘ Jaroslav Faltýnek, 2018: ‚To není možný, aby tady takový chlapec říkal takové věci.‘ Už 29 let jsou metody bolševiků pořád stejné.“ Obsáhleji se na toto téma rozepsali na serveru Forum24. v komentáři s názvem „Faltýnek je nový Miroslav Štěpán. Děti tu rozhodovat nebudou!“ Na rozdíl od Jakuba Michálka se politolog domnívá, že stíhání „pana Babiše bylo politicko-strategické rozhodnutí“. „Je nám to ale oběma stejně platné. Strategická rozhodnutí za účasti justice nejsou v ČR, a nebyly v ČSR, žádnou zvláštností. Dokonce i když šlo o členy vedení státu,“ uvedl Zbořil. „Jejich soudruzi je poslali do vězení a na šibenici. Koneckonců i dlouhá léta se táhnoucí kriminalizované a odsouzené případy členů nejdříve ODS, později ČSSD jsou něčím podobným, nikoli tak brutálním, ale pro některé postižené osoby degradující a materiálně i duševně devastujícím. Třeba to pan Michálek a jeho přátelé také jednou pochopí. A to srovnávání pana Faltýnka s Miroslavem Štěpánem je jako ze IV. cenové skupiny politického hampejzu a zřejmě pisatelé ani netuší, kdo to Miroslav Štěpán byl a jaká byla jeho moc,“ dodal.

Pár dní se rozcházely verze, jak vlastně došlo ke změně jména politika, který má být ministrem zahraničí. Četli jsme titulky o tom, jak se právníci shodují, že prezident Zeman porušil jmenováním Hamáčka ústavu. „Navrhl jsem panu prezidentovi jeden seznam, kde byl i pan Poche. Zároveň jsem mu napsal dopis, který byl konzultován s předsedou legislativní rady vlády,“ vysvětlil nakonec premiér. Proč ale nemohlo být jasno hned? „Jde jen o seznam a dopis, nebo zase jen o příležitost trochu zbaběle a zezadu napadnout nejen Miloše Zemana, ale i instituci českého prezidenta. Jak víme, jsou evropské země, ve kterých se dlouhá léta tvrdí, že ‚Češi si neumějí vládnout!‘. A média, která s takovým úsilím sledovala ‚případ Poche‘ a nediplomatické ucházení se pana Pocheho o místo prvního diplomata České republiky, jsou pravděpodobně zklamána, že to ‚vyjednávání‘ dopadne vždy trochu jinak, než si představovala,“ uvedl Zbořil.

Miroslav Poche má stále ambice obsadit křeslo ministra zahraničí, alespoň se v tomto smyslu vyslovuje v médiích. Ale byl by to správný člověk do vlády třeba i bez ohledu na resort? „To politické, a nikoli diplomatické jednání pana Pocheho, jak jsem už řekl, zřejmě zasluhuje více pozornosti, než se mu dosud věnovalo. Protože málokdo může věřit povídáním, že byl kdysi pro migraci a nyní je proti nebo že za ním stojí nějaká domácí parta nebo zahraniční autorita, mělo by se to vysvětlit, protože bez ohledu na existenci úřadu paní Romancovové na MV ČR se při nedostatku důvěryhodných zpráv rodí a šíří nové a nové informace a dezinformace, které by měly být nejen v zájmu samotného pana kandidáta uvedeny na pravou míru,“ popsal Zbořil.

Slova Špidly? Mohou zajímat historiky 

Expremiér a expředseda ČSSD Vladimír Špidla poskytl rozhovor pro Aktuálně.cz. Své řekl k hlavě státu, kdy on sám si myslí, že Miloš Zeman by neměl být prezidentem. „Kromě toho jsem zjistil, že v některých momentech strašlivě pohrdá lidmi,“ řekl. Poukázal tak například na situaci, kdy se o kandidátech ČSSD v senátních volbách, kteří prohráli, měl Zeman vyjadřovat nevybíravě a sprostě. „Tehdy to byl katastrofální neúspěch, to se žádnému jinému předsedovi nestalo, abychom v žádném obvodě nevyhráli. Navíc bylo jasné, že na tom má svůj podíl, protože to byl celostátní neúspěch. Nevybíravé útoky na neúspěšné kandidáty ukazovaly, že prostě nechce uznat svůj díl odpovědnosti,“ dodal a sdělil, že Zeman se v průběhu let měnil. „Je to osobnost, která má mimořádnou touhu po moci a bude se snažit řídit sociální demokracii ze zadního sedadla. Věděl jsem, jak bude nebezpečný, pokud bude úplně nade všemi a nikdo mu nebude moci přistřihnout křídla. Nadto jsem předpokládal, že v nepřímé parlamentní volbě má Miloš Zeman jen malou možnost zvítězit. Bylo nutné mít někoho, kdo dokáže získat hlasy napříč, a to byl pro mě Otakar Motejl,“ zmínil také Špidla své preference.

„Slova pana Vladimíra Špidly jsou dnes už jen malým příspěvkem pamětníka k dějinám ČSSD a české politiky. Dokonce bych si dovolil říct, že dnes zajímají jenom historiky. Ať už byl Zeman jakýkoli, byl to jeho stranický ‚přítel‘ a jistě i Vladimír Špidla měl mnoho příležitostí mu své kritické připomínky k jeho osobě mnohokrát sdělit,“ reagoval Zbořil. „Naříkat nad tím, byť nepřímo, že byl Miloš Zeman zvolen dvakrát prezidentem v přímé volbě, je obviňováním jeho ‚hloupých‘ voličů. Sice nikoli tak vulgární, jako činí jiní, ale přece jen. Doufejme, že nás nechce upozornit na to, že on už to tehdy všechno věděl, ale že ho kromě ‚zrádců‘ zobrazených na hracích kartách nikdo neposlouchal. Pan Špidla je sice zkušený politik, ale od svého zvolení do Poslanecké sněmovny PČR nevykonával žádnou volenou funkci. I jako EU komisař byl jen nominován a schválen an bloc ‚evropského sovětu komisařů‘. Nevím, zda věděl, že Otakar Motejl byl sice protežován Havlovým Hradem, ale pro ostatní zájmové skupiny včetně nevolených elit byl nepřijatelný,“ dodal.

Jak se smát třeba Václavu Hudečkovi? 

Prezident republiky Miloš Zeman se stal opět terčem vtípků na sociálních sítích, když ho zachytily fotoaparáty, jak se vydal ke svému oblíbenému Veselskému rybníku. I když na hladinu nevyplul, přesto se jeho vzhled stal... ... .... .... celý text najdete ZDE.

Bezbolestná a efektivní reforma penzí - 3

0
0
Radim Valenčík
3.7.2018 blogg autora
Následující navrhovaná reforma penzijního systému prostřednictvím plně uzavřené a plně zásluhové postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění je klíčovým článkem odstartování komplexu reforem směřujících k naplnění vize společnosti založené na produktivních službách.



27.6. jsem uveřejnil první část seriálu, který považuji za velmi důležitý. Proto na ni dávám odkaz - ZDE, na Nové republice ZDE.

Protože dnes se budu věnovat dalším aspektům interpretace naší kalkulačky výplat z postgraduální nadstavby penzijního systému, kterou navrhujeme ke stabilizaci penzijního systému a efektivnímu zabezpečení člověka ve stáří, uvedu ještě výpočet v případě mého dědečka Floriana z otcovy strany, který si bez práce nedokázal svůj život představit.

Byl tramvaják. Za první republiky, za protektorátu i po válce. Skoro celý život před penzí. Pocházel z velmi chudé oblasti na Hané (Morkovic). Když se vrátil z 1. světové války, byl povolán do armády k obraně našich hranic, setkal se s babičkou, zůstal v Brně a nejdříve se živil jako pomocný dělník při rozšiřování tramvajové sítě v Brně. Pak mu brněnský dopravní podnik nabídl účast v konkurzu na řidiče tramvaje (rozšiřovaly se kapacity kvůli zahájení tradice brněnských strojírenských veletrhů). Dědeček v konkurzu vyhrál a materiální postavení rodiny se podstatně zlepšilo. Z pavlačového bytu 1+1 bez vody i záchodu, kde žilo osm lidí, se mohl s babičkou a tehdy asi desetiletým mým otcem přestěhovat do většího krásného, rovněž pavlačového bytu a rovněž 1+1 hned vedle. I já jsem tam později prožil velkou část svého dětství.

Když dědeček dosáhl důchodového věku, začali již jezdit tramvaje nového typu. V Brně se jim začalo říkat "Sputnik", protože se objevily v době, kdy začaly létat první sputniky. Na ty už dědečka nepřeškolili, a tak šel počítat s menším platem desetníky. Tato práce nebyla pro něj, a tak přes léto začal jezdit sázet stromky do Orlických hor a v zimě jezdil do Slavkova na řepnou kampaň do cukrovaru, na jaře pak zase do hor. Obojí mu přinášelo velké uspokojení i zlepšení fyzické kondice. Pak se mu podařilo získat místo hlídače na brněnském výstavišti. Nejdelší dobu pobyl v pavilonu B, kde byly obráběcí stroje. Miloval je. Když měl v roce 50. výročí slavnostního otevření Brněnských veletrhů počítač vybrat zaměstnance, který zde pracoval nepřetržitě nejdelší dobu, vypadl z něj k překvapení všech dědeček. Byl nejen fyzicky, ale i služebně nejstarším zaměstnancem. Dostal jen poloviční prémii, která byla vítězi slíbena. S důchodci se prý nepočítalo. Bylo mu už téměř 80. let. Pracoval do svých 85. let, pak ho zelený zákal přiměl k plnému odchodu do důchodu, po necelých dvou létech zemřel, protože život ho už moc nebavil.

Když dáme příběhu současné pražské parametry (plat tramvajáka 35 tisíc čistého) a budeme předpokládat, že dědeček měl v důchodu poloviční čistý příjem (což rovněž odpovídá realitě), klesl příjem dědečka z 26.200 korun čistého na 14.100.

V případě, že by rozdíl dorovnával pobíráním základní penze, spotřeboval by téměř celou penzi na dosažení 100% náhradového poměru k původnímu čistému příjmu v době do důchodu a do postgraduální nadstavby by odváděl jen odvod z aktuálního výdělku ve výši přibližně 4.000 korun. Dostáváme následující obrázek:



V 80 létech (dál v našem modelu neuvažujeme) by dosáhl 75% náhradového poměru k čisté mzdě při plném odchodu do důchodu. Protože však dědeček pracoval až do svých 85 let, je zřejmé, že by přesáhl 100% náhradový poměr k čistému příjmu.

Ještě zajímavější výsledek dostaneme, pokud budeme předpokládat, že dědeček od doby "rozvolnění" (přechodu na poloviční hrubý výdělek) přešel ve svém rodinném rozpočtu na 75% náhradový poměr. V tom případě by čerpal k dorovnání příslušné částky jen část svého důchodu ze základního penzijního systému a zbytek (odhadem 6.000 korun) investoval do postgraduálního systému. Pak by doživotní rentu ve výši 75% dosáhl již ve svých 74 létech, viz obrázek:


Otázka je, co by s prostředky, které by ve svém věku již nepotřeboval, dělal. Jak znám dědečka, místo toho, aby začal cestovat po světě, snažil by se je prostřednictvím babičky vnutit svým nezbedným potomkům. Problém je v tom, že můj tatínek, který měl sice psychicky náročnější práci a jako silný kuřák nebyl příkladem důsledného dodržování vzorové životosprávy, rovněž pracoval na částečný úvazek až do velmi vysokého věku.

I tak nám uvedený příklad umožňuje prezentovat dva závěry:

1. Postgraduální nadstavba základního penzijního systému, kterou navrhujeme, je naprosto dostatečná k tomu, aby člověku, který byl schopen investovat do možnosti dlouhodobého uplatnění na profesním trhu, zajistila více než dostatečné prostředky pro důstojný život ve stáří.

2. Z hlediska běžného lidského osudu nemá smysl snažit se o dosažení rekordu ve výši výplat z postgraduální nadstavby, pragmatickou otázkou spíše je, na co by mohly být prostředky získávané výplatami z této nadstavby ve vyšším věku věnovány. Protože je to otázka výrazně individuální, budeme se jí věnovat v dalším pokračování.

Uvítám připomínky a náměty, protože téma považuji za zásadní.

(Pokračování) 


Související články:

Vláda velkého podrazu

0
0
Martin Koller
3. 7. 2018
Poslední článek se zabýval Babišovým vítězným únorem. Dnešní bychom mohli nazvat Filipův prohraný únor, nebo vláda velkého podrazu. Tím je samozřejmě v nadsázce zmíněna především KSČM, bez jejíž pomoci by vláda Babiš-Hamáček s podporou Allbrightové a Bakaly nevznikla. Filip se svojí partou vedoucích nomenklaturních kádrů určitě na podpoře komplotu Babiš – Hamáček neprodělají na rozdíl od řadových členů strany a voličů. Klasičtí věřící komunisté by se asi divili, že takzvaná Komunistická strana Čech a Moravy podporuje největšího oligarchu v zemi.


Strana, která kdysi bojovala za sociální spravedlnost a jejíž členové umírali za český národ v boji proti nacismu. Ještě, že se toho nedožil Ransdorf. Vláda podporující likvidaci státu a národa, především v praxi ČSSD germánskou kolonizaci (a s ní potajmu sudeťáky), bez ohledu na Babišovy nedůvěryhodné řeči. Ani Brežněv nám nebral vlast a nevnucoval afroislámské multikulturní obohacení. Bohužel je zcela evidentní, že KSČM se stala pouze výrobní značkou a strana se plně zařadila mezi mnohé demokratické partaje, které bychom mohli označit zkratkou SDK – Strana Držitelů Koryt neboli strana partajní nomenklatury pro sebe. Typickými příklady jsou ČSSD, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti, ANO jako přehlídka přeběhlíků z jiných zavedených partají, dříve rovněž ODA, US a bohužel část ODS vedená v současnosti Fialou a Němcovou. V podstatě mezi nimi není žádný rozdíl a všechny uvedené partaje, či části partají mohou nést jednotné označení SDK. Rozdíl je pouze v tom, že TOP 09 se svojí politikou netají, zatímco ostatní si více, či méně hrají na zastánce práv voličů. Největším pokrytcem je z tohoto hlediska Babiš, který připomíná samozvaného kněze Halíka, ale dost mu chybí na úrovni slovního projevu o charismatu nemluvě.

Reálně se jedná o zájmové skupiny, které si udělaly z politiky živnost za peníze spoluobčanů a bez ohledu na sliby, rétoriku a místy i lži podřizují vše svému zisku moci a peněz bez ohledu na širší členskou základnu, o voličích nemluvě. Stačí se zeptat, co za nějakých 25 let udělaly SDK pro svoje voliče. Dostali jsme se do pozice rozvrácené a rozkradené kolonie především Německa s polovičními platy a třetinovými důchody, legiemi parazitů a obyvatelstvem nasáklým amorálností a zbabělostí.

Z hlediska české i evropské politiky můžeme v podstatě konstatovat, že jsou opakovaně záměrně vytvářeny krizové situace a poté se objeví spasitel vybraný nadnárodními zájmovými skupinami. Taková hra na zlého a hodného policajta ve velkém, kdy obětí jsou celé státy a národy. U nás je zlým policajtem Kalousek a tím vybraným dobrým spasitelem Babiš. Nicméně oba prosazují v konečném výsledku totéž, tedy cizí zájmy, vlastní profit, kde moc dělá peníze a peníze dělají moc bez ohledu na voliče a občany.

Díky hlouposti českých voličů, která po téměř třiceti letech vývoje pomalu dosahuje evropského průměru, se vedením SDK stále daří. Politické programy jsou ubohé, ne-li stupidní a naprostá část politických projevů je zaměřena na nadávání a napadání protivníků. Přitom divoké hádky před kamerami a nadávky na internetu jsou z velké části pouze komedie pro lidi před obrazovkami, které mají pouze vzbuzovat emoce a zakrýt fakt, že politici SDK na ně kašlou a potřebují je pouze jako užitečné hlupáky v tahanicích o podíl na kořisti. Využívají k tomu především služeb placených protinárodních médií, počínaje ČT, která rozněcují primitivní vášně, zato pomalu žádné nehájí české zájmy českého občana a podporují hloupost a rozvrat ve společnosti.

Jeden známý ze Slovenska mi s humornou nadsázkou navrhl, abych vyrazil na ulici a každému kolemjdoucímu poklepal hůlkou na hlavu. Většina bude podle něj znít dutě. Podle nadšené podpory mnoha obyvatel oligarchickému multimiliardářovi na tom něco bude. Je to kombinace práce politiků, médií a lenosti používat vlastní mozek. Jen bych doplnil, že druhé poklepání by mělo směřovat na zadní část kalhot a u většiny by znělo plně. Z tohoto hlediska je navíc šokující, že i některá jinak vlastenecká média, myšleno internetová, stupidně jásají nad novou protinárodní vládou a další z nich blokují články, které tuto vládu kritizují. Do boje se zapojují politické neziskovky a jejich takzvaní aktivisté na školách, kteří rovněž nepřínosně parazitují na práci druhých a představují si tak i svoji budoucnost.

Důležité je, že jak SDK, tak média i neziskovky slouží zájmům eurokoncentráku řízeného z Bruselu, Berlína a Paříže a vytvořeného s cílem ničení Evropy a jejích národů jako konkurence zájmovými skupinami z USA. Důležité je z tohoto hlediska rovněž rozeštvávání EU a Ruska, aby se nespojily v jeden silný ekonomický blok nezávislý na americké globální kontrole surovin a jejich transferu. To už části obyvatel Evropy dochází, ale kupodivu mnohým nedochází, že reprezentantem uvedených zájmových skupin, reprezentovaných u nás Aspen Institutem a pražskou havlérkou jsou jak Babiš, tak Allbright Hamáček. Vzhledem k tomu, že jejich komplot podpořil i předseda SDK-KSČM Filip, ať už z jakéhokoli důvodu skrývaného před veřejností, můžeme mluvit o definitivním konci levice v Českých zemích.

Bez ohledu na to, zda je pan Okamura někomu sympatický, či nikoli, zůstává v parlamentu pouze jedna politická strana s dlouhodobě a jednoznačně vlasteneckým programem, a to SPD. Mimo ni zůstává obrana národa před eurokoncentrákem, islámskou invazí a nesvobodou zůstává na nevelkém počtu vlasteneckých politiků, kteří působí v SDK, typickým příkladem je Václav Klaus mladší v ČSSD Foldyna v KSČM Skála a vlasteneckých občanech. Desítky pidistraniček, mnohdy rozbíjených nátlakem a zastrašováním ze strany BIS zvenčí a jejími agenty, případně poskoky eurokoncentráku zevnitř mají minimální šance cokoli prosadit, pokud se nespojí v jedno politické těleso. Příkladem je italská Liga, která se postavila Bruselu, Berlínu a Paříži.

V takovém případě by ovšem musela zmizet z vedení většina lídrů, kteří z nich svými názory dělají extrémistické, místy i komické organizace napadnutelné ze zákona a zároveň nejsou schopni potlačit svoje primitivní ego a arogantní touhu po moci a korytech, což je v podstatě myšlenkově řadí k SDK. Takoví lidé nejsou schopni se dohodnout a vytvořit něco takového jako je italská Liga, místy pravděpodobně záměrně. Vzorovou ukázku vidíme ve vedení takzvané Národní domobrany, ale nejen tam. Kdo má v současnosti náladu na Sládka, nebo Vítovou, která je pečená vařená v Bruselu, nebo dokonce politiky z vlád vytvořených dříve SDK?

Opravdu by mne zajímalo, jak se k vládě Babiš-Hamáček staví takový spolek BOS, tvořený bývalými vojáky z povolání, jestliže všichni kdysi přísahali věrnost této republice. Přitom jak Babiš, tak Hamáček jsou evidentní slouhové cizích zájmů. Filip je velký přítel jednoho z lídrů BOS, plukovníka v záloze, či výslužbě Zbytka. Opravdu si pánové, či soudruzi z BOS myslí, že komplot Babiš-Hamáček bude hájit národní zájmy pod prapory Allbrightové, Bakaly, Pavla, či Pocheho, možná i Sorose a jejich neziskovek? Chtějí nám snad tvrdit, že Babiš a Hamáček jsou vlastenci, nehledě na takového Metnara jako ministra obrany. Jak nám zdůvodní podraz, který na členské základně a voličích KSČM a celém národu spáchal Filip? Není nakonec BOS také jen připravovaná SDK, která má podporovat eurokoncentrák, afroislámskou invazi a válku v Evropě výměnou za koryta svých šéfů? Nebudou se soudruzi důstojníci nakonec klanět Pavlovi, Stropnickému, Šlechtové a Metnarovi jako velkým vlastencům? Hodlají se páni, či soudruzi důstojníci vrhnout střemhlav s výkřiky „za vlast a koryta“ mezi Babišovy půlky? Bohužel i mezi vojáky se najdou bezcharakterní křiváci a podvodníci, jak jsem se v praxi přesvědčil ve vedení BOS.

Myslí si snad obhájci komplotu Babiš-Hamáček, že tito pánové jsou vlastenci a jde jim o zájem českého národa? Babiš se pokouší sehrávat s podporou médií komedii jako-obránce národních zájmů. Bohužel to není charismatická osobnost, ale pouze úspěšný cizí zbohatlík a mazaný kupčík, podporovaný ze zahraničí. Proto před sebe nastrkuje pacholky na špinavou práci, typu Stropnického, který předal polovinu naší armády Německu, nebo Metnara, který podepsal Marákeš. Něco takového, že je vlastenec a bude hájit zájmy občanů, nebo dokonce pracujících? Přitom pitomci vytvářející antibabišovskou propagandu nám ho popisují téměř jako komunistu. Ječí o ohrožení komunismem v době, kdy KSČM se stala i veřejně SDK, jen aby nemuseli projevit jako vlastenci ba bránit vlast a národ před eurokoncentrákem, který reprezentují jak Babiš, tak Hmáček. Jedna velká komedie velkého komplotu partají SDK.

Obě strany, jak komplot Babiš-Hamáček s podporou Filipa, tak TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti a část ODS nám nabízejí totéž-eurokoncentrák, afroislámskou invazi, kolonizaci sudeťáky a válku. Jen se to snaží prodat v různém balení. Dokladem je rovněž vítězství Babiše na summitu o migraci, který ostudně podpořil zachování Merkelové jako hlavní služky cizáckých zájmů v Evropě. Sice nebudou kvóty, ale migranti se budou vítat a vozit dál. Zato se bude platit africkým náčelníkům za to, že nebudou posílat svoje násilníky, kriminálníky a blázny nakažené islámem a všemožnými chorobami do Evropy. Jako každá jiná pomoc bude i tato v Africe rozkradena a migrace bude pokračovat. Evropané tedy budou platit výpalné kdekomu, jako kdysi římská říše, než se samým multikulturalismem rozpadla. Prozatím se úspěšně nacpaly miliardy do Turecka, což posílilo pozice Erdogana, kterému je EU s věčným žvaněním a lidskými právy pro smích. To vše plní cíl oslabení a rozvratu Evropy v době, kdy naše nevýkonné koloniální hospodářství cizáckých montoven, výroben dílů a zemědělské prvovýroby není schopno nás ani uživit a proto se každý rok vypůjčují desítky i stovky miliard v cizině, abychom se více zadlužili. Platy jsou stále na úrovni třetiny a důchody pětiny německých a situace se inflací zhoršuje. Plánují se rozsáhlé výdaje na zbrojení proti Rusku

Udivující je rovněž jednání prezidenta Zemana. Podporou Allbrighta-Hamáčka a jeho morálně rozvrácené ČSSD jako vzorové SDK, stejně jako akceptováním Metnara jako ministra se i prezident Zeman stává nedůvěryhodnou osobou z hlediska vlasti a národa. Na jedné straně hlasitý odpor proti afroislámské invazi a válce proti Rusku a na druhé dlouhodobé akceptování Stropnického jako ministra obrany (který předal polovinu armády Německu), následně ministra zahraničí a jmenování Metnara ministrem obrany (který podepsal deklaraci v Marákeši a údajně navrhl na summitu o migraci pokračování jednání o přesunech migrantů na naše území, oboje v zastoupení Babiše)? Zeman je známý svým nesolidním jednáním vůči přátelům a spojencům. Zdaleka nejde jen o Martina Konvičku, nebo dlouholetého spolupracovníka Šloufa, který mu pomohl politiky, zajišťováním financí, ale i z hlediska osobního života, což je známé podstatně méně. Ale o tom posledním někdy jindy, možná právě proto pan prezident zavírá oči nad podrazy a komplotem vůči národu. Obávám se, že začíná jednat nesolidně i s občany a svými voliči, kteří rozhodně nechtěli vládu ČSSD. Žádný slušný, cti dbalý a vlastenecký politik by nenavrhl a nejmenoval do pozice ministra Metnara, který podepsal Marákeš.

Nicméně pro podporu komplotu Babiš-Hamáček si Zeman, stejně jako Filip zvolil nejvhodnější dobu, kdy většina občanů se starala o konec školního roku a dovolené, nikoli o politickou špínu. Je vidět, že je to protřelý politik, bohužel se praktickými činy začíná přibližovat svému volebnímu protivníku Drahošovi. A člověka, zvláště politika bychom měli hodnotit nikoli podle keců, ale podle činů. Z tohoto hlediska lze hodnotit rovněž komedii kolem novopečené ministryně Malé (rozené Veličkové-není příbuznou slavné partyzánky Tamary Veličko?) a jejího vzdělání, jako bychom neměli všemožných polovzdělanců a horších v politice plno. Stačí si připomenout diplomovou práci Bendy, studia Grosse, nebo genialitu reprezentanta pražské havlérky a neziskovek Rumla, který absolvoval vysokou školu bez maturity, a nikomu to porušení zákona nevadilo. To vše má jen zakrývat špinavost komplotu a odvádět pozornost od Metnara a protinárodní politiky komplotu Babiš-Hamáček. Ilustrativní je z tohoto hlediska fakt, že proti jmenování Metnara neprotestovali ani politici takzvaně protibabišovských SDK (TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti).

Z hlediska komplotu si musíme připomenout historii sociální demokracie, či evropských sociálních demokracií. Vedení českých socialistů spolu s německými (!) podpořilo rakouskou monarchii v době vyhlášení první světové války a zahájení tažení zaměřenému na kolonizaci Srbska a genocidu Srbů. Ještě v létě 1918 se čeští socani vyjadřovali pro zachování Rakouska-Uherska. Po vzniku republiky podporovali nároky takzvaných sudetských a dalších Němců na odtržení území. Zároveň se snažili rozvracet nový stát a vyvolat revoluci. V meziválečném období však podporovali pravicové vlády proti vlastním voličům, což vedlo k odtržení části vedení a voličů a vzniku KSČ. V roce 1948 se dobrovolně spojili s KSČ, čímž umožnili legální vznik komunistické vlády. Po roce 1989 podporovali především KDU-ČSL a bránili se spolupráci s KSČM, čímž zlikvidovali možnost jednotné levice bojující za zájmy pracující většiny občanů. Zároveň dlouhodobě posilovali a posilují svoje kontakty na německou sociální demokracii, která je jednak oporou německé koloniální politiky vůči slovanským zemím a spolupracuje z tohoto hlediska se sudeťáky a zároveň podporuje multikulturalismus a afroislámskou invazi. Ve stejném období posilovali svoje postavení ve vedení bruselského protinárodního eurokoncentráku vedeného euromarxisty zaměřenými na ničení bílých a křesťanských Evropanů a zároveň zmařili volbu vlastního předsedy Miloše Zemana prezidentem. V současnosti jsou vzorovou SDK a v souladu s politikou svého vůdce Hamáčka, člena Aspen Institutu ovládaného Allbrightovou a Bakalou, podlézají eurokoncentráku a podporují největšího oligarchu. ČSSD není levicová ani vlastenecká strana a komplot Babiš-Hamáček je jednoznačně protinárodní bez ohledu na mediální komedie na jeho podporu.

Ve volbách socialisté propadli, ale vedení ČSSD je natolik propojeno s eurokoncentrákem a nadnárodními zájmovými skupinami, že Babiš i Zeman plivli do obličeje voličům a posvětili protinárodní komplot. Tím nás stále více zatahují do podřízenosti eurokoncentráku, jeho afroislámské invazi, kolonizaci a válce v Evropě. Zároveň se budou snažit nás zatáhnout do eurozóny, protože ta se zmítá v rostoucích problémech. Mnozí pravděpodobně přehlédli snížení ratingu Deutsche Bank. Jenže to je doklad počátku hospodářské krize Německa, což je zároveň start krize celého eurokoncentráku. Francie je v krizi už dávno. Německo nemá peníze, protože se stalo vzorem ekonomiky řízené ideologicky, nikoli odborně, jako celý eurokoncentrák a nestačí ani ožebračování kolonií ve střední a východní Evropě. Aby se snížily dopady krize, bude se eurokoncentrák, především Německo a Francie snažit o maximální provázanost se slovanskými zeměmi a Maďarskem, aby východní kolonie nesly část dopadu ekonomické krize zaviněné ideologiemi euromarxistů.

Musíme se zeptat, proč nevznikla logicky a na základě výsledků voleb vláda Babiš-Okamura Filip? Kombinace financí, vlastenectví, sociálního přístupu? Proč Filip obětoval vlastní stranu, podrazil vlastní voliče i národ? Odpověď je logická. Všichni politici SDK mají strach z vlastních národů, a proto podporují bezohledně a bezostyšně v rozporu se zájmy členské základny a voličů vládu eurokoncentráku, která jim zajišťuje zisky a ochranu. Všichni na sebe něco vědí z minulosti svých rodin, nebo současnosti a jsou vydíratelní. Nejsou mezi nimi žádné osobnosti, jen slouhové, což platí pro celý eurokoncentrák. Vlastenectví, na němž byla postavena v říjnu 1918 Československá republika, je jim zcela cizí. Co kdy udělali Babiš a Hamáček pozitivního pro tuto zemi? Hamáček svoje nadšení eurokoncentrákem ani nezastírá. Babiš s velkou reklamou odstranil konkurenty v boji o kořist a tupá propaganda jeho protivníků mu ještě zajišťuje podporu s tím, že je komunista (asi stejný jako Allbrightová, Bakala, či Soros). Dokázal pouze svoji komedii pro voliče lépe mediálně prodat, a používá na kydání špíny cizí ruce bezskrupulózních pacholků, ale jinak se z výsledného hlediska chtivosti moci, peněz a podlézání cizím zájmům jeho praktická politika od antibabišovských SDK v ničem neliší. Jako výsledek jeho všemožných slibů můžeme čekat prosazování zájmu eurokoncentráku, chudnutí, růst byrokracie a nesvobody, růst počtu parazitů v politických neziskovkách, inkluzi, afroislámskou invazi, kterou za něj podepíše nějaký Metnar, další kolonizaci, kterou posvětí tým Hamáček-Poche-Bakala, v níž se schovají i zájmy sudeťáků podporovaných z Bruselu a Berlína, zavedení ideologické měny Euro, vyhazování peněz na nákupy zbraní a válku. Proto mohl vzniknout komplot Babiš-Hamáček s podporou Filipa a Zemana jako výsměch české historii, voličům, zájmům vlasti a národa.

K stému výročí republiky jsme od našich politiků dostali protinárodní vládu jako doklad pohrdání voliči, podrazu a posílení protektorátu a koloniálního postavení v eurokoncentráku. Počátek doby temna.

8,5 roku pro Ratha, kolik pro zbytek republiky? A jedna spiklenecká terorie nakonec.

0
0

- vlk - 
4.7.2018 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Ve středu byla nejen instalována vláda, ale také znovu padl prvoinstanční verdikt v kauze Davida Ratha. Po více než 6-ti létech od jeho zatčenou se sedmičkou v krabici od vína. Sedmičkou v českých na dřevo, jak pravý klasik, nikoliv sedminkou ve skle. Snad si to ještě trochu pamatujete.


K tomuhle případu můžete přistupovat z různých úhlů. Leckdo, tak jako v případě vraha Kájínka, má Ratha za statečného bojovníka proti systému, proti kterému se mocní spikli, aby mu zavřeli jeho prořízlá mluvidla, což je nebetyčná naivita a hloupost nebo třeba lze lomit rukama nad naprosto zoufalou pomalostí české justice, než se domele k nějakému rozsudku, což je, bohužel, zejména v tomto případě naprosto neoddiskutovatelný fakt, který navíc ukazuje, kolik lotři a jejich advokáti obecně, mají, pro laika, netušených možností účinně sabotovat proces nalézání práva.

Připomínám, že středeční verdikt nad Rathem je NEPRAVOMOCNÝ a nyní bude následovat druhé kolo u Krajského soudu. Který už jednou prvoinstanční rozsudek skoro totálně torpedoval, když diskvalifikoval /mimořádně zajímavé by bylo někdy se dozvědět proč a z jakých pohnutek, míním tím ty opravdové, nikoli ty, co tenkrát zveřejnil/ – policejní odposlechy, protože na těch celý případ stojí.

A při tom lomení rukama nad stavem soudů a vůbec výkonu práva uvažovat, pokud jste povahou optimista, jak věci účinně napravit a zlepšit nebo jste li realista, dumat, o kolik bude situace za pár měsíců ještě daleko zoufalejší, až BabišZemanova „odbornice“ Malá na Spravedlnosti začne s „makáním“… V téhle variantě vám pak dojde, že si prezident nemohl pro jmenování Babišovy druhé vlády snad ani vybrat lepší datum! Dokonalá synchronizace!

Nebo je možné zalevitovat v čase a podívat se, jak člověk viděl situaci po Rathově zatčení a zejména jak odhadl její dopady na vnitropolitickou scénu. Což právě, s gustem, učiním.

Rathovo senzační zatčení tehdy, v čase největšího rozkvětu NečasKalouskovy famiglie (a také jejích největších průšvihů a drzostí) bylo jako blesk z čistého nebe.

Na Kose jsem tomu věnoval celý seriál článků, počínajíc

Policejní horkej drát – chytil se nám Rath?


který byl první rychlou reakcí na policejní akci, přes

Rathovy Lipany průběh bitvy.


kde došlo k první analýze, přes vytvoření historické paralely k

Rathovy Lipany důsledky I.


ke byl předchozí námět rozveden, až k závěrečnému textu série

Rathovy Lipany důsledky II.


kde, jak z textu vyplývá, jsem se pokusil odhadnout důsledky na českou politickou scénu. A právě k tomu se dnešním textem hodlám vrátit. Nebudu vás otravovat celým textem, který je, jak je mým špatným zvykem nikoli krátký, ale dám jen jeho klíčovou pasáží. Stojí v ní toto:

Kdože jsou vítězové a poražení?

Deklasovanými mezi politickými stranami je jasně Lidový dům a komunisté.

I když očekávám, že rudí teď opravdu budou docela posilovat.

Vítězové?

Těmi zjevnými jsou prvoplánovými zřetelně ODS a Kalousek-partaj. Byli ve stádiu klinické smrti, v hibernaci. A teď jsou politi živou vodou. Viz Nečasovo vtipkování o sedmičce či Kalouskova drzá a výsměšná argumentace. Nemluvě o Klausovi. Podle něj Drobilovi bylo nadrobeno, ovšem dnes policie šetří bezvadně. Snad jsem dostatečně vysvětlil proč. Získali v Rathovi odpustek a dlouhodobě fungující generální pardon. Ať provedli či provedou cokoli! Obstarali si masku zodpovědného hospodáře, který nás chrání před Řeckem a ve tmě kradoucím socanem. A nejhorším případě budou říkat – víte, my jsme menší zlo.Oni kradou jako my také! Rath je zacementoval u koryt!

Ale v souvětí prvoplánoví vítězové není dlouhodobě důležité podstatné jméno, nýbrž adjektivum – prvoplánový. První plán vždycky dost rychle končí.

Protože normální člověk, odíraný a zašlapávaný touhle arogantní a hrabivou rodinkou toho za chvíli zase bude mít zatraceně dost! A bude hledat za každou cenu alternativu. Nějakou naději. A obávám se, že socan jí hodně dlouho teď nebude!

Podle mne přichází ideální doba pro všelijaké Bobošíkové, Zemanovce a tak podobně a všelijakou jinou havěť. Dokonce si myslím, že když to udělá mimořádně šikovně, mohla by mít malou šanci na zmrtvýchvstání i Píka. A to nemluvím o Babišově projektu!! Ten nemohl potřebovat nic lepšího než Ratha! A kdo z nás ví, co má vlastně za lubem??? Řekl bych, že jsme s ním, co se týče jeho opravdových úmyslů, na tom ještě hůř,než jsme si stáli ve stejné věci s ABL. Protože Babiš nemá Johna. U kterého jsem měl jasno. Že když deset let dokázal lhát svým nejbližším, tedy i dětem, že klidně obelže i voliče. Bude se pokusničit s novými nadějemi. Tak jako předminule s rodinou Bursíkovou a minule famílií Bártů. S kým příště?

A to mluvím jen o těch subjektech, které už vidíme dneska. Jak dlouho to bude trvat, než se objeví strana s charismatickým velkým vůdcem, který slíbí, že s tou pakáží, co krade , zatočí pevnou a tvrdou rukou , že se zastane malého občana?? Zejména jestli se propad ekonomiky bude dále prohlubovat? Jak dlouho mu asi tak budu odolávat já sám, když mi slíbí že zavře všechny podivné nabyvatele nemovitostí včetně majitelů podivně získaných bytů? Za tohle bych ho možná volil už dneska. Možná.

Hned na začátku přiznávám, že v jedné věci jsem se totálně netrefil – totiž že kauza Rath zacementuje NečasKalouskovu famiglii u koryt a bude těmhle sloužit jako generální odpustek v budoucnu. Nemohl jsem totiž vědět, že o nějakých 12 měsíců později dojde k razii na Úřadu vlády, že v klepech skončí Nečasova metresa a famiglie padne. K téhle akci, když dovolíte se vrátím ještě vrátím jednou spikleneckou teorií v samotném závěru.

Ale pro pořádek zopakuji, že v tomhle punktu jsem střelil vedle!

Na druhou stranu – už tehdy jsem Nečas Kalousky označil jen za vítěze prvoplánové, s následným závěrem, že

Ale v souvětí prvoplánoví vítězové není dlouhodobě důležité podstatné jméno, nýbrž adjektivum – prvoplánový. První plán vždycky dost rychle končí.

U vítězů /a poražených!!!/ dlouhodobých , jak ostatně potvrzuje naše realita a středeční jmenování vlády, to byla trefa přímo na komoru!

Ano, nastala doba pro všelijaké! Nikoli Bobošíkové, nikoli Zemanovce, nýbrž Zemana! Tenkrát nikdo nic ještě netušil o jeho nominaci a pokud ano, byla to jen minoritní záležitost. A bez Rathova skandálu by nebyl měl tak připravené předpolí. To je bez debat.

Ohledně Babiše a odhadu, že on je tím pravým vítězem? Věřím, že to nepotřebuji blíže rozepisovat a mrhat vaším i svým časem. Připomínám, že Babišovo hnutí tehdy bylo vlastně v zárodečné fázi a předaleko od 5-ti%, nutných pro vstup do velké politiky.

Babiš byl, vedle Zemana, následně tím pravým vítězem! Těhle dalších Lipan našich dějin.

Někteří, jako třeba Laco Groessling s mou historickou paralelou ohledně Lipan tehdy hluboce nesouhlasili, viz jeho polemika

PROČ KAUZA RATH NEJSOU NOVÉ LIPANY


z které si dovolím ocitovat centrální námitku:

Kauza MUDr. Davida Ratha je jen relativně nepodstatnou epizodou, která nepřinese žádnou principiální změnu společenského nastavení v Česku. Od roku 1989 u nás platí a bez ohledu na to jak dopadne epizoda Rath (či jiné podobné epizody) platit bude to co napsal profesor Bělohradský :

Politická moc se podřizuje tlaku v procesu globalizace rychle se formující nové třídy – anacionální hyperburžoazie, která má jediný strategický cíl: zrušit pakt mezi kapitálem a prací, na němž demokratické národní státy založily svou stabilitu, jako historicky překonané omezení tržní ekonomiky.
Konec citátu.

Dnes, vidíme, že Rathův případ nebyl žádnou nepodstatnou epizodou a že naopak doslova otřásl, či spíše rozmetal, v synergii se Šlachtovým zásahem ve Strakovce, vnímání většinového českého voliče. Který na jejich základě opustil definitivně systém volby politických stran a vydal se plně na pospas slibovačům zářných zítřků a prodavačům teplé vody. Kterým stačí jen používat vhodnou rétoriku a dostatek podbízivé vemlouvavosti. Viz Zeman, Babiš a také Okamura, který pro mne už naplňuje onen poslední odhad, že si volič bude žádat stranu s charismatickým velkým vůdcem, který slíbí, že s tou pakáží, co krade, zatočí pevnou a tvrdou rukou.

Dost možná, že bychom do tohohle stadia byli dospěli tak jako tak i bez Rathovy krabice na víno a šťáry na Úřadu vlády. Protože rozežranost a nestoudnost tehdejších držitelů koryt byla naprosto neuvěřitelná. superdrzá. Jejím fosilním pozůstatkem je Kalousek ve sněmovně, kterým svým ksichtem spolehlivě neguje všechno k čemu se nějak vyslovuje – troufnu si říci, že to je on , kdo stále nahání nemalá procenta Babišovi a zdiskreditoval hledání Antibabiše, kdo je přihrál v obou prezidentských volbách Zemanovi a naopak odehnal nejprve občanu Schwarzenbergovi a naposled Drahošovi. V druhém případě to vím z docela dost na mou adresu dorazivších mailů, v nichž hlavním sdělením bylo vždy cosi ve smyslu …. jak můžeš podporovat kandidáta, kterému fandí Kalousek?

Nebudu Zemana volit, ale Drahoše taky ne, protože ho volí Kalousek…


Výsledkem Rathovy kauzy a té následné - Nečasovy, jsou zkrátka dnešní poměry -oligarchokracie! A rozklad i té formální demokratury, co nám zde zbyla. Rath se postaral o druhé Lipany české historie.

Dostal za to právě a nepravomocně, jen 8,5 roku a propadnutí majetku 22 milionů. Směšná cena za Babiše a Zemana. Účet pro republiku bude neskonale větší a na generace. Nikdo neodhadne, jak bude velký!

Lipany to jsou dokonalé. Protože ačkoli to Laco s tím Bělohorského citátem myslel úplně obráceně a kontraargumentačně – sedí dokonale:

Politická moc se podřizuje tlaku v procesu globalizace rychle se formující nové třídy – anacionální hyperburžoazie, která má jediný strategický cíl: zrušit pakt mezi kapitálem a prací, na němž demokratické národní státy založily svou stabilitu, jako historicky překonané omezení tržní ekonomiky.

Protože politickou moc převzali nyní zcela Babiš a další ze skupinky nejbohatších oligarchů v zemi (těch, co stojí v Zemanově stínů, co sním létají do Číny a on s nimi s Číny zpět v jejich soukromých tryskáčích). Dokonalí představitelé oné Bělohradského anacionální hyperburžoazie!

P.S.

Málem jsem zapomněl. Přesto, že mi zásadně vadí spiklenecké teorie, dneska sám jednu dám k dobru.

Mnozí spekulovali, že akce proti Rathovi byla vlastně organizovaným spiknutím s cílem změnit politickou krajinu v zemi ve prospěch nadnárodních elit. Tenkrát to naráželo na moje rozhodné popírání. A nic na tom nehodlám změnit ani dnes. Pokud ovšem beru Rathovu kauzu jako ojedinělou a s ničím dalším nesouvisející záležitostí. Ale jak už stojí výše – za rok se odehrála v režii statečného plukovníka Roberta Šlachty velkorazie ve Strakovce! Po které padla vláda, Nagyová a pár dalších skončilo za katrem a pravice na podlaze politického ringu v totálním k.o. ze kterého se dosud nevzpamatovala.

Dále víme, že opět, tak jako u Ratha se procesy vlečou a navíc mají nepochopitelný průběh díky soudkyni Králové.

A také to, že „superpolda“ Šlachta už u cajtů drahný čas není, nýbrž řídí celnickou pátračku na Babišem ovládaných financích.

A také to, že Rathovým a Nečasovým případem byla diskvalifikována celá tehdejší tradiční politická garnitura!

Nemusíte být ani vyznavač kultu Elvis žije!, který se opírá o jasný důkaz, který dostanete, když si jeho jednu určitou desku pustíte jistou rychlostí pozpátku, ani fandou konspirační teorie 11.září, ani konspirátorem v případě vraždy JFK, abyste z toho v klidu upletli konspiraci, že Rath byl první díl kýmsi vymyšlené a policejně prokurátorsky připraveného rozbití politických struktur v Česku a vybrání úřadu vlády jejím potřebným druhým, závěrečným dílem. Že to bylo velmi pečlivě připraveno, naplánováno, provedeno. A bylo to nutné. Z hlediska kohosi. A z hlediska globálních zájmů.

Ptáte se koho? No, na to vám neodpovím. Nejsem příznivec podobných vymyšleností a nemám je rád. A ani jim nevěřím. Ale je dost těch, co ano. Za konspirací nemusíte ani do Ameriky, ani k iluminátům, Velkému židovi nebo Starci z Hory. Konspirovat lze skvěle i v Českém kotlíku.

P.P.S.

Právě čtu na internetu, že kandidátku O------Elvis žije!------kamury v Praze do komunálek povede jakýsi Hynek Beran. Jenž je členem zednářské lóže La Sincerité a byl od dubna 2007 velmistrem Veliké lóže České republiky, až do roku 2010….. Není von Pi/Tomio takhle figurkou spiknutí zednářů???? Být fandou polojaponce, měl bych o čem horečně přemýšlet. To víte temný rejdy velkýho strejdy…

Čert aby se v tom vyznal!

- - -



Naše budoucnost: Babylonská věž liberálně policejního typu? Fenomén migrace v příčinách a důsledcích. Sociální džihád a naivní humanismus? Řízený chaos oslabuje soupeře. Bude svět vězením pro všechny?

0
0
Sergej Latyšev
Sergej Latyšev
4.7.2018  Cargrad, překlad ProtiProud
Sergej Latyšev nazývá pravými jmény skutečnou podstatu současné migrační krize a z jejího rozpoutání obviňuje nadnárodní globalistické síly.


Dne 20. června jsme oslavili Světový den uprchlíků (World Refugee Day). Podle údajů OSN je jich dnes na světě asi 70 milionů. A toto číslo poroste, protože tento jev je přínosný pro ty, kteří usilují o moc a používají jej jako beranidlo. Všichni normální lidé mají přirozenou tendenci pomáhat nešťastníkům, kteří uvízli v potížích a stali se z nich uprchlíci. Protože nyní nemají ani chléb ani střechu nad hlavou a rádi přijmou pár přikrývek a lahví čisté vody a jsou šťastní, že přežili masakr mezi klany, útok teroristů nebo důsledky „humanitárního bombardování“.

Smysl pro pocit viny a soucit je zvláště charakteristický pro ty, kteří pochopili, že konflikty v současném světě jsou dílem člověka. Že se státy neničí samy. Že ony hrozné teroristické skupiny nevznikly samy od sebe v pustině. Že jde o řízené procesy, když jisté země posílají letadla bombardovat ty či ony země, když jejich zvláštní služby organizují a financují opozici vůči nežádoucím režimům. A to včetně takových odporných teroristických organizací, jako je ISIL, aby tyto hrdlořezy následně použili na jiném místě s podobnými cíli.

Miliony uprchlíků, kteří pod knutou této zločinné politiky obvykle zdůvodněné „ušlechtilými“ cíli ztrácejí útočiště a jsou nuceni spasit svůj život útěkem, mají sympatie všech přejících lidí, i když nerozumí skutečnému pozadí probíhajících událostí. Jenomže tyto uprchlíky prakticky nikdy neuvidíme, protože je pro ně velmi obtížné, aby se cele odloučili od místa tragédie. To by si měli pamatovat všichni, kteří tak pěkně oslavili Světový den uprchlíků.


Jak „běženci“ nahrazují uprchlíky


Bohužel, stále více toho v našem světě nabývá charakter imitace, proto existují uprchlíci a „běženci“. Obyvatelé prosperujících zemí se zpravidla potkávají pouze s těmi druhými. „Běženci“ převažují, protože na ně sázejí mocní tohoto světa.

Podle ustanovení Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a stanov Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) spadá pod tuto kategorii každá osoba, která se kvůli obavám z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, členství v určité sociální skupině nebo politického přesvědčení ocitla za hranicemi vlastní země, u níž nemůže nebo nechce využít její ochrany.

Předpokládá se, že „každý má právo hledat útočiště před pronásledováním v jiných zemích a využívat jejich azyl“. Většina dnešních „uprchlíků“ ovšem nejsou oběti genocidy nebo politického pronásledování: jsou to vesměs majetní dezertéři ze světa chudoby do bohatých zemí, kde chtějí žít ještě lépe. Jde o nelegální přistěhovalce, příslušníky „sociálního džihádu“, kteří se maskují jako uprchlíci a přitom platí za svou cestu do Evropy, Severní Ameriky nebo Austrálie takové peníze, jakých se jejich spoluobčanům ze střední vrstvy nedostává.


Aktéři podvodu


Tohoto podvodu se aktivně účastní stovky charitativních a „lidskoprávních“ organizací, „filantropů“, jako je George Soros, celé divize OSN a početné strany levicové a liberální orientace. Někteří z ryzí hlouposti, jiní zcela vědomě. Na ně jsou napojené kriminálními kruhy – obchodníci s „lidským masem“, kteří proměnili nelegální migraci na mimořádně výnosné podnikání. V tomto smyslu se jen málo liší od profesionálních „ochránců lidských práv“ pobírajících granty od nadací Sorose a spol.

Jimi chránění „běženci“, kteří na individuální úrovni sledují osobní sobecké cíle, jsou zbraní globalistů na zkrušení západního světa, který z jejich pohledu dosáhl na barikádách a v důsledku podplácení v podmínkách soutěže se SSSR příliš vysoké úrovně blahobytu a svobody. Ve výsledku tak bude snadnější a méně nákladné mu vládnout. Ve světě budoucnosti bude 1% světové populace vlastnit 99% jeho bohatství. Zatím podle zprávy Oxfamu je toto číslo 82%, přičemž osm nejbohatších lidí světa vlastní tolik peněz jako polovina zbytku lidstva.

Ale s jídlem roste chuť a vhodnější způsob, jak „rozkulačit zlatou miliardu“ po dokončení migračního procesu prostě neexistuje. Pro dosažení tohoto cíle byli vybráni „běženci“, podobně jako dříve komunisté využili proletariát pro získání moci. Svým národům tehdy komunisté slibovali pozemský ráj a nakonec je samozřejmě podvedli. I „běženci“ budou podvedeni – také je omámili snadným živobytím, které brzy skončí. Chyby minulosti se vzaly v úvahu při realizaci projektu přeměny světa na novou babylonskou věž liberálně policejního typu.


Jak se to provede?


K realizaci tohoto ambiciózního projektu je třeba vymazat státní hranice. Zrušit stávající zákony a – v průběhu času – jednotlivé státy. Zničit stávající identity. Smísit a rozeštvat národy. Zbavit je kořenů své vlastní kultury a zaměnit je nějakou globální náhradou. Dosáhnout toho, aby hostitelské země v „běžencích“ dostaly své vnitřních nepřátele a antipatrioty.

Tím budou zaseta semena nových konfliktů: etnických, občanských, náboženských. A co je hlavní, bude tak vytvořena záminka pro jejich řešení v regionálním a globálním měřítku za pomoci nejnovějších technologií, agresivních ideologií a totalitních policejních praktik. Koneckonců kočování desítek miliónů lidí světem jde nevyhnutelně ruku v ruce s extremismem a terorismem – na každé ulici, v každém koutě a zejména v ghettech, které vytvářejí přistěhovalci v zemích s odlišnou kulturou, fakticky na základě práva extrateritoriality, kam se bojí strčit noc dokonce i policie.

Imigranti přirozeně ani nepřemýšlejí o dodržování článku 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků: „Každý uprchlík má vůči zemi, v níž se nachází, povinnosti, na jejichž základě musí dodržovat zákony a předpisy, jakož i opatření přijatá k udržení veřejného pořádku.“ A zpravidla jim to ani nikdo nepřipomíná. Stačí si uvědomit, jak vše probíhalo v posledních letech. Jeden příklad za všechny:

V roce 2015 Německo, které se vykašlalo na vlastní legislativu, otevřelo své hranice, aby vpustilo do země více než milion nových „běženců“ z Asie a Afriky, byť bylo každému normálnímu člověku jasné, že jde o účastníky grandiózní logistické operace a že to nejsou skuteční uprchlíci, protože ti nemohli mít tolik peněz, síly a možností, aby se dostali tak daleko od svého domova, bez ohledu na to, zda tam byli něčím ohroženi či nikoliv.

Za následky tohoto „humanismu“ platí Němci vysokou cenu. Jejich země je oslabená a rozpolcená postojem k „pohostinské politice“ kancléřky Angely Merkelové. Němci se již bojí večer vyjít na ulici a rozhněvaně diskutují o vraždách a dalších vážných zločinech spáchaných „žadateli o azyl“, kteří se chovají jako páni, nebo spíše jako okupanti.

To vše se děje ve skutečnosti jen proto, aby v důsledku reálného ohrožení života obyvatel a bezpečnosti zemí hostících „běžence“, dříve svobodných a demokratických, mohl být takřka „na žádost pracujících“ zaveden tvrdý policejní režim zahrnující cenzuru médií a sociálních sítí, zrušení demokracie a nastolení dohledu, při němž pouze zpochybnění práv jediného „vetřelce“ bude považováno za „rasismus“.


„Půvaby“ migrace pro všechny


Obrovskou roli v současné migraci sehrály USA svojí politikou chaosu, která rozvrátila celé země a vedla ke smrti milionů lidí – v Libyi, Sýrii, Iráku, Afghánistánu, odkud pramení migrační toky, jež zamířily do Evropy, aby tam připravily hodinu smrti evropské civilizaci. Zatímco americký vojensko-průmyslový komplex, politici a vojenští důstojníci na tom všem vydělali obrovské množství peněz. USA současně s tím ovšem také oslabily svého průmyslového a potenciálně i geopolitického soupeře Evropskou unii. Nebýt ruského zásahu v Sýrii, už by se v této zemi úspěšně rozmohla teroristická „internacionála“, která by zasáhla i Evropu. Přitom USA se otevřely syrským „běžencům“ pouze v počtu několika jednotlivců. I prezidenta Donalda Trumpa pokračuje agresivní kurz zahraniční politiky Washingtonu - vláda USA nemá v úmyslu od své politiky rozsévání chaosu ustoupit, a to navzdory Trumpovým předvolebním slibům.

„USA nebudou uprchlickým táborem. A nebudou místem pro vydržování běženců,“ slíbil prezident Trump v předvečer svého nástupu do funkce. Přitom podrobil kritice migrační politiku zemí EU, které k sobě vpustily „miliony lidí, jež tak silně a krutě změnily jejich kulturu“. Zdůraznil, že jeho administrativa doma nedopustí „to, co se děje v Evropě“, a to zejména v Německu, kde kvůli „běžencům“ málem padla již tak oslabená a těžce sestavená vládní koalice.

Tak USA, nebo spíše nadnárodní elity opírající se o jejich moc, využívají „běžence“ pro dosažení svých dalekosáhlých cílů a úspěšně přitom apelují na soucit a solidaritu šlechetných, avšak naivních lidí.

Aby vytvořily svět, který se stane vězením pro všechny.






Související:




Ve čtvrtek se rozhodne o budoucnosti svobodného internetu v Evropě

0
0
4.7.2018   PirátiCz
Ve čtvrtek 5. července bude Evropský parlament hlasovat o směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Články 11 a 13 směrnice obsahují prvky cenzury jako je zavedení licencí za citaci krátkého textu a automatické filtry nahraného obsahu. 



Na toto nebezpečí upozornili Piráti v neděli odpoledne během happeningu na pražském Palachově náměstí, kde vystoupil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, místopředseda Pirátů a poslanec Mikuláš Peksa, poslanec a odborník na IT Ondřej Profant i kandidát na primátora Zdeněk Hřib. Piráti získali na místě přes tři sta podpisů pod petici s dopisem, v němž vyzývají europoslance, aby k nové legislativě zaujali odmítavé stanovisko.

„Memy, remixy, blogy, parodie, i livestream – vše, co nyní považujeme za samozřejmou a neškodnou zábavu, můžou filtry vyhodnotit jako nedovolené kopírování a automaticky odstranit. Týká se to nás všech. Proto je důležité, aby se ozvali všichni, kterých se omezování internetu týká. Náš postoj můžeme vyjádřit do čtvrtka, kdy se bude hlasovat. V neděli jsme pod společný dopis evropským poslancům nasbírali 358 podpisů, ale mnohonásobně víc občanů zvolilo elektronickou cestu “kontaktáže” našich volených zástupců. Dopis v elektronické podobě mohou zájemci najít na našich stránkách www.zachraninternet.cz,“

uvádí Ivan Bartoš možnosti, kterými mohou občané vyjádřit nespokojenost s evropskou směrnicí.

„Problém cenzury a autorských práv je dlouhodobě jedním z hlavních pirátských témat. Kvůli plánům změnit pravidla copyrightu jsme spustili rozsáhlou kampaň Zachraň internet a koordinujeme ji celoevropsky s europoslankyní Julií Redou. Téma jsme řešili mimo okruh Pirátů i s tajemníkem pro evropské záležitosti Alešem Chmelařem. V krajích pořádáme informační kampaň, happeningy a setkání s lidmi, abychom upozornili na hrozbu, která se může už ve čtvrtek stát skutečností. Věříme, že nesouhlas se směrnicí vezmou europoslanci v potaz,“

připomněl aktivity Pirátů Mikuláš Peksa.

Informační web www.zachraninternet.cz, na němž návštěvníci najdou informace o problematických článcích, aktuality, vzorový dopis europoslancům a vyjádření dotčených stran, spustili Piráti, aby upozornili na blížící se klíčové hlasování. Na informačním webu je rovněž k dispozici vzorový dopis s apelem na europoslance, aby nedávali omezování svobody v Evropě zelenou.


- - -

Vladimír Pelc: Paní Šustrová – lžete!

0
0
Vladimír Pelc
Vladimír Pelc
4.7.2018 VašeVěc 

Petruška Šustrová publikovala na webu Neviditelný pes * hromadu nehorázných lží. Opakovala neonaci-sudetské lži o odsunu aktivních podporovatelů nacismu z našeho pohraničí po porážce nacismu v roce 1945.
Uvedené lži jsou stále stejné, jejich kritický rozbor byl udělán mnohokrát. **

Ke standardním neonaci-sudetským lžím pí P. Šustrová přidala další, svou, originální; napsala:
Je dost děsivé, že v demokratickém světě může i dnes zapůsobit argument, podle něhož někdejší politická volba může být příčinou zbavení majetku a vyhnání z domova, nebo dokonce násilí a smrti …
Takové tvrzení, pí Šustrová, je mimořádně nemorální lež. Sudeti nebyli odsunuti pro svou někdejší politickou volbu – byli odsunuti, protože na základě své politické volby nacismus aktivně podporovali, protože více než devadesát procent z nich nacisty byli, protože zradili svou původní vlast Československo, protože naše občany vraždili, mučili, okrádali. Víte, že ze sudetů se rekrutovalo mnohem větší procento členů SS, SD, Gestapa, než z ostatního obyvatelstva nacistického Německa? Víte, že sudeti v SS vypalovali Lidice, Ležáky, další naše obce? Za takové činy měly přijít mnohaleté tresty vězení nebo trest smrti – v té době za velezradu trest smrti existoval. Oni však byli pouze odsunuti tam, kam chtěli – vždyť chtěli do Říše.

Kdesi jsem četl či slyšel, že pí P. Šustrová patří mezi morální vzory v naší společnosti. Pokud by to byla pravda, pak by to s naší společností bylo mimořádně špatné. Doufám, že tomu tak není. Vždyť jak by mohla být morálním vzorem osoba, která lže. A svými lži uráží naše mrtvé, na jejichž smrti se právě sudeti aktivně podíleli.

Paní Šustrová, na můj text nereagujte: Dověděli bychom se opět jenom samé lži. A pravdu o minulosti neznáte, spíše znát nechcete. Nedověděli bychom se od vás o řádění nacistických ordnerů v pohraničí před válkou, ani o tom, kolik lidí zavraždili, nedočetli bychom se o vyhánění našich předků z pohraničí po jeho záboru nacistickým Německem v důsledku tzv. Mnichovské dohody, o vraždění za tzv. protektorátu, o nacistických koncentrácích… nedočetli bychom se nic o barbarských plánech nacistů na likvidaci našeho národa… Nenapsala byste nic o tom, co bylo příčinou pozdějšího odsunu podporovatelů nacistů. Proč bychom se to nedočetli? Protože lžete. Systematicky.


* Viz LN, 29. 6. 2018 a neviditelnypes.lidovky.cz/fejeton-vyhnani-0j4- /p_spolecnost.aspx?c=A180630_204439_p_spolecnost_wag#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=pes_neviditelny&utm_content=main

** K tématu:


Jiří Paroubek: Never ending story

0
0
Miroslav Poche, o kterém je řeč
Jiří Paroubek
4.7.2018 VašeVěc

První místopředseda ČSSD Jiří Zimola se snaží rozumně ukončit kauzu Poche, která přechází ze surrealismu do trapnosti. Miroslav Poche ve svých vyjádřeních stále ujišťuje veřejnost, že bude ministrem.


Andrej Babiš, coby premiér, není ovšem ochoten podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, aby donutil prezidenta ke změně jeho rozhodnutí, nesouhlasit se jmenováním Pocheho ministrem. To má v zásadě dvě vysvětlení. Za prvé, že prezident a premiér vědí od zpravodajských služeb něco, co se týká Pocheho a nemohou to veřejně říct. Ale jsou si jisti, že Ústavní soud, pokud by to v režimu utajení bylo sděleno při jednání soudu, by s velkou pravděpodobností přecházející v jistotu rozhodl o potvrzení správnosti prezidentova postupu.

Anebo je to prozaické a oba dva nejvyšší představitelé české exekutivy prostě jen drží spolu, v dobrém i ve zlém. Jisté je, že útočné řeči vůči Zemanovi ze strany části sociálních demokratů (naposledy 2.7. v DVTV místopředseda ČSSD Netolický) mohou ČSSD připravovat o další podporu voličů. Ostatně alternativy, které Zimola nabídl, nejsou vůbec špatné.

Bývalý náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký, koneckonců je součástí Pocheho zájmové skupiny. Jan Kohout je perfektní znalec mezinárodních vztahů, dlouholetý představitel republiky v Bruselu a dvojnásobný ministr zahraničí v úřednických vládách. Měl jsem sám možnost v Pekingu před více než rokem vidět, jak uznávanou osobností v zahraničí je.

A konečně třetím adeptem podle Zimoly může být státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, kterého do funkce jmenoval Sobotka a který je jednou z mála personální akvizic, která se Sobotkovi opravdu povedla. Jen není jisté, zda si Chmelař bude chtít vyměnit jistotu svého, de facto odborně politického angažmá za nejistotu politické pozice ministra zahraničí.

Zkrátka by bylo dobré, aby sociální demokraté celou kauzu Poche rychle sprovodili ze světa. Alternativy řešení, které se nabízejí jsou více než dobré.

- - -


 

V současnosti bych určitě tzv. "elitou národa" být nechtěl

0
0

Drahoš - jestli si ještě pamatujete?
Libor Čermák 
4.7.2018 blog autora 
Ne teda proto, že bych nechtěl být slavný a úspěšný. Ale proto, že tato fráze je bohužel v poslední době často politicky zneužívána. A tak ji považuji za současný "soudruhismus". A být něčím po vzoru Drahoše fakt netoužím.


Co musíte udělat pro to, aby se o vás začalo říkat, že jste elita národa? Pravděpodobně byste měli být vzdělaní, slavní a úspěšní. Ale v posledních letech to však není zdaleka všechno.

Na to, aby o vás v médiích začali říkat, že jste elita národa, je ještě potřeba vyznávat tu správnou politickou ideologii. Vždyť k takové mediílní elitě národa se přece podle nich nehodí, abyste se například zastávali našeho současného pana prezidenta Miloše Zemana nebo kdybyste si dovolili kritizovat politickou ideologii zvanou "multikulturalismus". Taková správná současná "elita národa" by tedy měla být i poslušná tzv. "pražské kavárně" a sorosovci ovládaným médiím.

Zkrátka a dobře frázi "elita národa" považuji za novodobý soudruhismus, tedy za politicky přivlastněné a zneužité slovo či frázi. A v takové sortě lidí po vzoru Kalouska nebo Drahoše, kde bych se dokonce musel navážet do našeho pana prezidenta nebo bych musel propagovat multikulturalismus, bych fakt být nechtěl.

A co víc, má to i historický důvod pro naši budoucnost! Možná, že teď je propagace multikulturalismu v prosorosovských médiích v módě. To, aby se o vás v současné době dobře mluvilo i jako o elitě národa, je třeba v těchto kruzích tzv. "leštit kliku" těmto elitářským ideologiím, jako je v současnosti například již ten zmíněný multikulturalismus. Ale teď si představte, že by to u nás časem s přistěhovalci z nábožensko-politických kultur s námi neslučitelných dopadlo skutečně tak, jako je tomu teď například v Německu, ve Velké Británii nebo ve Švédsku. Jsem přesvědčen, že naši potomci by všechny takové lidi, kteří tenkrát propagovali ten šílený multikulturalismus, určitě morálně odsoudili. A na takovéto černé listině našich potomků, mezi těmi, co se u nás teď snaží způsobit vzestup politicko-náboženských kultur s námi neslučitelných, fakt určitě zájem být nemám.


Otevřený dopis Michala Semína členům rady České televize ve věci dezinformačně-denunciačního pořadu Newsroom

0
0
4.7.2018 D.O.S.T.

Vážení členové Rady ČT,

normalizační Československá televize měla několik pořadů a „moderátorů“, které sledovali jen kovaní bolševici nebo političtí masochisté. Jejich „veřejnoprávní“ hodnota však byla nesporná – připomínali nám, v jak absurdním režimu žijeme. Úplně stejný pocit jsem měl, když jsem si v neděli pozdě večer pustil pořad Luboše Rosího Newsroom. 



Stejná dikce, tentýž zápal v očích, burcující publikum do boje proti rozvracečům socialismu, pardon, liberální demokracie. A nebyl tentokrát sám - patrně inspirován osvědčenou praxí Státní bezpečnosti, která mne i moje tehdejší souputníky vyslýchala zásadně v tandemu, vzal si Rosí na pomoc neméně uvědomělou soudružku.

Nikdy předtím jsem jí neviděl, ale umím si představit, že jich je na Kavčích horách celá rota. Prvním a hlavním terčem jejich denunciační tirády byli organizátoři Krameriovy ceny, udělované Asociací nezávislých médií. Smrtelným hříchem ANM je již to, že v porotě nezasedají jen lidé z tzv. alternativních médií, ale i hlavního proudu - Tomáš Kňourek z Rady ČRo nebo šéfredaktor MfD Jaroslav Plesl. V zásadě stejná provokace, jako by v porotě na udílení novinářských cen za „socíku“ seděli vedle Rzounka s Kojzarem Uhde s Vaculíkem. Proč? K rysům totalitního režimu patří karanténní rozdělení společnosti na ideově zdravé a škůdce, proto představa, že by spolu mohli vést jakoukoli diskusi, je z principu nepřijatelná. Tehdy Kojzar, dnes Rosí.

Věčně rozhněvaný Rosí ve svém „politickém školení mužstva“ do omrzení opakoval, že se na Krameriově ceně podílejí „dezinformační“ weby. A nezapomněl zdůraznit, že server AC24 je v hledáčku ministerstva vnitra. Estébácké praktiky jako vyšité. Jistě, i mimo média hlavního proudu se tu a tam objeví zjevná pitomost, šířená patrně předsudečnou zaujatostí a nedostatkem profesionality. O to ale v daném sporu nejde. Politrukům z ČT vadí, že na uzlová témata doby - vztah k evropské integraci, řízené masové migraci, Rusku či neomarxistickým výdobytkům tzv. liberální demokracie - pohlíží autoři i čtenáři z „alternativy“ jinak, než pražská kavárna. A to se neodpouští.

Jinak si neumím vysvětlit, proč se veřejnoprávní zhodnocení rozsáhlé publicistické práce Petra Žantovského (právě listuji jeho nejnovější knihou Média a politika v digitálním světě, která svědčí o nesporných odborných kvalitách autora) scvrkne do jediné věty „jinde než na dezinformačních webech ty jeho plky snad ani vycházet nemohou“. ČT však odhalila ještě jeden ideozločin - v konkurenční TV Prima. Považte, přinesli o udílení Krameriovy ceny reportáž, aniž by ji opatřili denunciačním komentářem!

Jedním z účastníků letošního předávání cen byl i Václav Klaus ml., jenž pronesl oslavnou řeč na adresu legendy exilové publicistiky Alexandra Tomského. Také na něm nenechalo propagandistické duo nit suchou, i když v jiné souvislosti. Po internetu koluje fotografie, na níž je tato nejvýraznější tvář již patrně beznadějně „veřejnoprávní“ ODS spatřena ve společnosti Zdeňka Pernici, předsedy Slušných lidí, proslavených nedávným protestem při divadelním festivalu v Brně. Jako by to samo o sobě nestačilo - pan poslanec se ani poté, co to na něj prasklo, za své těžké provinění proti liberálně demokratickému zřízení nekaje! A tak mají mediální hyeny pré.

Vážení členové Rady ČT, neobracím se na vás se žádostí o jednání s ředitelem Dvořákem, požadující výměnu moderátora Newsroomu či personální změny na jakýchkoli pozicích v ČT. Je to stejné, jako bych v letech osmdesátých apeloval na ÚV KSČ, aby si prohodili svoje fleky Lenárt s Mohoritou. Věřte, nevěřte, dnes, stejně jako tehdy, není problém jen v lidech, ale v samotném systému. K zjednání nápravy z vaší strany to proto bude vyžadovat rozhodnější a odvážnější činy, než jen podání stížnosti na odvysílání jednoho „obsahově nevyváženého“ pořadu.

Michal Semín
místopředseda Akce D.O.S.T.
www.akce-dost.cz

Slavoj Žižek: Využije levice nabízený prostor nebo bude vymazána z politické mapy?

0
0
Slavoj Žižek
Slavoj Žižek
4.7.2018  The Idenpendent a LiterárníNoviny
Americký podnikatel a politik, známý svými ultrapravicovými názory Steve Bannon nedávno uvedl, že jeho politickým ideálem bude jednota pravicového i levicového populismu proti starému politickému establishmentu. Měli bychom si uvědomit, že skutečný nepřítelem je globální kapitalistický establishment a nikoli noví pravicoví populisté.


Před několika lety se uváděla na britských televizích reklama založená na všeobecně známé pohádce, kdy dívka spatří žabáka, kterého drží na dlani a políbí ho a ten se promění v krásného prince. Příběh zde nekončí: mladík se toužebně zadívá na dívku, obejme ji, políbí se a dívka se promění v pikslu piva, kterou muž triumfálně tiskne v ruce.

Pointa je v mužově představě redukce ženy na objekt, který Zikmund Freud nazývá parciálním objektem, skutečnou opravdovou příčinou jeho touhy. Máme zde ženu s žabákem nebo muže s pikslou piva, jako bychom nikdy nedokázaly vytvořit krásný a "přirozený" pár krásné ženy a muže. Ale, pro ne? Byl by v představě možný, ale neskutečný „ideální pár“ nekonzistentní existence žáby objímací pikslu s pivem.

Tato velkolepá fantasmagorie vyjde nastejno v extrapolaci s politikou Donalda Trumpa. Pronásledují mne sny od chvíle, kdy na závěr summitu Kim - Trump americký prezident pozval severokorejského vůdce do Bílého domu. Není to sen o Martinu Lutheru Kingovi v Bílém domě, ale je mnohem morbidnější.

O Trumpovi se ví, že fandí vojenským přehlídkám a také navrhoval, jak by Washingtonu slušelo jednu takovou ve městě uspořádat. Američané to nepovažují za dobrý nápad, a proto by mu v tomto ohledu mohl být nápomocný kamarád Kim. Mohlo by se stát, že oplátkou za pozvání do Bílého domu by přišla pozvánka do Severní Koreje se spektakulárním uspořádáním vojenské přehlídky na stadiónu Pyongyangu, kde by kráčely tisíce dobře vycvičených Severokorejců s mávátky a vytvářily by živé obrazy Kima a Trumpa. Není právě toto ona fantazie - sen spojující Kima s Trumpem, kde žabák Trump objímá pivní pikslu v podobě Kima?

Obdobou je, když Steve Bannon v rozhovoru pro CNN nedávno prohlásil, že jeho politickým ideálem bude jednota pravicového i levicového populismu proti starému politickému establishmentu. Vychvaloval koalici italské pravicové Severní ligy a levicového populistického hnutí Pěti hvězd, která vládne v Itálii. Podle Bannona jde o model, který by svět měl následovat a je to důkaz, že politika stojí nad levicí i pravicí. S příměrem britské tv-reklamy a známé pohádky se opět jedná o žabácké objetí tentokrát amerického demokratického socialisty Barnieho Sanderse přetvářející ho se v pivní pikslu.

Základem tohoto politického i estetického náhledu je pochopitelně odporná myšlenka potlačení základních společenských antagonismů a tím se ve skutečnosti stává nemožnou svého dalšího vývoje a napáchá mnoho škody, než doopravdy selže.

Jestliže je z povahy faktu jakákoli domluva mezi levičákem Barniem Sandersem a podnikatelem Bannonem nemožná, potom klíčovým prvkem strategie levice by mělo být bezohledné využití rozdělení v nepřátelském táboře a boj o Bannovy stoupence. Má-li se zkrátit doba čekání v tomto příběhu, levice nezvítězí bez široké aliance se všemi silami bojujícími se současným establishmentem.

Nemělo by se zapomínat na fakt, že naším skutečným nepřítelem je globální kapitalistický establishment a nikoli nová populistická pravice, která je pouze reakcí na současné směřování do slepé ulice a přešlapování na mrtvém bodu. Jestliže si toto neuvědomíme, bude levice velmi snadno vymazána z politické mapy, jak se to ostatně děje se sociálně demokratickou levicí ve velké části Evropy (Německo a Francie jsou dva nejznámější příklady).

Nejlépe to vyjádřil Slawomir Sierakowski, vedoucí aktivistů ze stejně pojmenovaného periodika Krytyka Polityczna (http://krytykapolityczna.pl/), který současnou situaci trefně shrnul: „Potom co levicové strany začaly ve světě kolabovat, mají lidé na výběr jen konzervativismus nebo pravicový populismus.“

To je důvod zděšení mnoha mých přátel (dnes ale již nejsou přáteli), když jsem po amerických volbách v roce 2016 prohlašoval, že vítězství Trumpa je mnohem lepší než Clintonovo úsilí o budoucnost progresivních sil. O tom není řeč, že Trump je nebezpečná krysa, ale právě on otvírá možnosti a pohne liberální levicí k ještě většímu radikalismu.

Až mne to překvapilo, že David Lynch zaujal nedávno stejné stanovisko. Lynch, který volil v primárkách v roce 2016 Sanderse, v jednom rozhovoru prohlásil, že „Donald Trump by se mohl stát jedním z nejlepších prezidentů USA v historii, vzhledem k tomu, že naprosto obrátil vše naruby. Proti tomuto člověku se nemůže nikdo postavit rozumem a inteligencí.“

Lynch věří tomu, že zatímco Trump nedokáže práci jako takovou nějak někam dovést, otevírá se zde možnost, že lecjaký nýmand to vrchovatě zvládne. „Naši takzvaní lídři nejsou schopní vést naši zemí kupředu a nic nedokáží. Jsou jako malé děti a Trump to jen dokazuje:“

Sebere levice veškerou svoji sílu a využije vytvořené vakuum nebo se jen nadále omezí na obranu status quo? Levicová odpověď Trumpovi by měla být ve smyslu úvodní bajky a tv-reklamy: Zbavit se žabáka a poskytnou dobré pivo pro všechny.


Článek „I hate Donald Trump's policies but it's true – he could go down as one of history's greatest presidents“ ze serveru The IdenpendentpřeložilMirko Radušević

Štěpán Kotrba: Střílení migrantů jednou přijde. Češi chlastaj, žerou prasata, chovaj psy a zabavují Korán, bojí se muslimové. Musíme ale nejdříve oznámit Bruselu, že vypovídáme migrační dohody

0
0
Štěpán Kotrba
ROZHOVOR
4. 7. 2018 ParlamentníListy
Jak je na tom Evropa i Česko tři roky po největším migračním náporu? Kompletní rozbor situace přinášíme v interview s politickým a mediálním analytikem Štěpánem Kotrbou.


V létě 2015 začala ve velkém vrcholit migrační krize. Do Evropy se valily statisíce lidí z Blízkého východu i Afriky. Kam jsme se za ty tři roky posunuli?


Nevítáme mladé černé muže s květinami, ale rouškou přes ústa a prstem na spoušti útočné pušky. To je pokrok. Ještě jsme se nepoučili natolik, abychom vypověděli mezinárodní dohody vzniklé po 2. světové válce a přestali migranty vpouštět na území EU vůbec. Nebo je stříleli. To ale přijde. Jednou. Musí. Počet hladových v Africe je nepřijatelně vysoký. Na Středním východě také. V Asii ještě vyšší. Pokud nechceme hladovět my, tak všechny hladové nenasytíme.

Tato válka bude o ochraně stád dobytka, sýpek s obilím a pramenů pitné vody. O ten relativní luxus a blahobyt, který nás dělí od černých mužů Sahelu.

Tři roky jsou relativně dlouhá doba. Víc než 1000 dní. Jak je možné, že Evropa stále definitivně problém s masovou migrací nevyřešila? Existuje vůbec uspokojivé a realizovatelné řešení?

Vzhledem k tomu, že vznik uprchlictví má za příčinu následky cynických postkoloniálních válek – utržené končetiny, krev v prachu a vyhřeznutá střeva – musí být následek migrace pro každého migranta neméně bolestivý a drastický, aby ta cena byla neakceptovatelná i pro pravověrné děti proroka Mohameda. Realizovatelné řešení existuje. Uspokojivé bude jak pro koho. Pro migranty uspokojivé být nesmí. Evropané ale budou muset rezignovat buď na generacemi nashromážděné bohatství, nebo na doteď vyznávané hodnoty. Budou muset rezignovat na křesťanské „nezabiješ“, jako rezignovali na „nepožádáš majetku bližního svého“.

Za „nepřijímání“ vděčíme obratnému průběhu psychologické války, kterou několik lidí jen tak z legrace vedlo na sociálních sítích migrantů. Chlastaj, žerou prasata a chovaj v domácnostech psy – to je vizitka země, kterou muslim nechce ani navštívit, natož tam žít. Zopakováno v desítce paštunských nářečí i arabštině desítkami falešných profilů a okořeněno autentickými podrobnostmi i s ukázkami videa vytvořilo hrůzyplný obrázek. Když se cizinecká policie jmenuje anglicky Alien Department, v detenčním táboře vám seberou korán, peníze i mobil, dáte vědět všem známým, že sem jezdit nemají.
Součinnost rozvědky a cizinecké policie v mohutné psychologické operaci zajistil v podstatě na své triko jeden jediný člověk. Dnes už to lze říci a vzdát mu tím čest, protože je mrtvý. Byl to ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Bez politického rozkazu, protože impotentní politici byli jakékoliv kreativity neschopni. Pak stačilo několik spektakulárních akcí cizinecké policie s pendreky a psy ve vlacích a na příjezdových silnicích. PR o „neuvěřitelné brutalitě“, „lidská práva porušující šikaně“ a „zločinném chování policie“ zajistili jak poškození, tak jejich z detence propuštění přátelé, hloupí sluníčkoví aktivisté a neziskoví profesionálové, tak na ně napojení hloupí aktivisté – novináři. A Michal Hašek zburcoval cvičení hasičů a jiných jednotek domobrany a IZS v několika krajích. Výsledkem byla nesmírně účinná kampaň „Vyhněte se Česku“. Děkujme za ni.

Nebýt dnes občanem Evropské unie a mít v Česku trvalý pobyt a právo pracovat není lidské právo, ale výsada. Stát si vybírá. I gastarbeitery. Nechce paralelní společnost. Netrpí organizované skupiny ani frustrované agresory se zločineckými ambicemi. Policie kdysi brutálně zmlátila ruské mafiány i arabské kšeftaře. A od té doby je i v centru Prahy relativní klid, v jiných zemích nevídaný. Pokud ho někdo poruší, většinou pozná policejní násilí, proti kterému není odvolání. Naposledy se tak stalo několika tureckým boxerům z Holandska.

Žijeme sice v globalizovaném světě, ale nežijeme ve víře v lepší bližní ani vírou v to, že by se všichni měli mít tak dobře jako my. Jsme bezbožní cyničtí realisté, kteří nemají potřebu se kát za hřích bílé hamižnosti, koloniální krutosti a kapitalistického obžerství. Nezvykli jsme si na indické sluhy ani filipínské uklízečky, nezvykli jsme si ani na černé otroky a jejich hlučnou kulturu. Ale nehodláme si zvykat ani na německé pány, britské či švédské opilce neznající míru.

Před lety Česko narazilo dokonce i se snahou přijímat křesťanské uprchlíky, o kterých se mluvilo, že se snadno integrují. Dopadlo to tak, že nechtěli žít v „přemalovaném kravíně“ a utekli do Německa…
Vidíte, mnozí z nás v těch přemalovaných kravínech bydlí a bydlí v nich rádi. Protože je ten kravín odděluje od postavení bezdomovců. Víte, ona ta křesťanská společnost byla česká pobočka americké „alelujové“ církve páchající rozmáchlé dobro, která si moc dobře neprověřila své náhončí ani ovce před přepravou. Navíc jim zřejmě vylíčila podmínky v Česku jinak, nerealisticky. A tak se už další dodávka nerealizovala a pražské arcibiskupství se tiše omluvilo za své bratry ve víře.

Po letech lze říci, že český prezident i premiér jsou aspoň v otázce migrační politiky ve shodě, byť Andrej Babiš dříve tak jasný postoj nevyjadřoval. Dokonce je zcela ve shodě V4. Bude nám to v EU něco platné?
No, je dobře, že už není premiérem euronadšený Sobotka a jeho hujeři pomalu opouštějí vládní funkce. Tomáš Prouza už například není státní tajemník pro Evropskou unii. Babiš donedávna nevnímal důležitost zahraniční politiky, protože ona pro malé Česko důležitá moc není. Důležité jsou pouze její transformace v globalizované ekonomice a politice EU, která postupně a nenápadně přebírá pravomoci státu. Babiš má ale instinkt a ten mu říká, že otázka národní a kulturní identity dnes bloudí unifikovanou Evropskou unií a odděluje pro voliče důležité od nedůležitého. Volební výsledky francouzských, italských i rakouských voleb, vzestup protimigrační strany AfD v Německu i pád sociálních demokracií v EU ukazuje jednoznačně, že voliči vnímají postoje politiků k migraci.

Europoslanec Tomáš Zdechovský poukazuje na spolupráci neziskovek a pašeráků, kteří de facto pospolu vozí migranty do Evropy. Podle Zdechovského téma migrace natolik štěpí členské státy Unie, že by se kvůli tomu mohla EU rozpadnout. Sdílíte tuto obavu?
Spousta lidí se na rozpad EU těší… Víte, ona ta spolupráce neziskovek a pašeráků je dohoda chudých… Kvůli chudým EU nepadne. Ty bohaté, kvůli kterým se může rozpadnout, stále spojuje ziskovost evropského projektu. Zisk je řádově větší než občasné náklady na pár desítek tisíc migrantů. Takže jako analytik říkám ne. Obavu z rozpadu EU nesdílím, ale budu rozumět tomu, že některé principy přestanou v EU fungovat.

Musí přestat fungovat nehlídané hranice, i když nemusí přestat fungovat jejich volné překračování majiteli evropských pasů. Ovšem už ne majiteli dočasných dokladů či cizineckých víz. Musí přestat fungovat sociální péče pro ty, kteří si na ni nepřispěli. Ten kdo nemá peníze na pobyt v zemi EU, se musí vrátit, odkud přišel. Dobrovolně. Nebo bude vrácen. Násilím. Musí přestat ostych z užití násilí. No-go zóny existují proto, že má policie strach z místních státních zástupců a soudců, ne z místních grázlů.

Byl bych velmi rád, aby si jak státní zástupci, tak soudci uvědomili, že oni a nikdo jiný reprezentují zájem společnosti, občanů. Silného státu. Sebevědomého státu. Ne zájem jakéhosi abstraktního, advokátskými kličkami zakrouceného zákona. Pokud nejvyšší soud rezignuje na sjednocování soudní praxe, na precizaci práva v zájmu státu, jde o rozpad jistot a počínající anarchizaci.

Domobrany s baseballkami se tvoří ve chvíli, když selže stát. Když selžou politici. Když nutná obrana je soudem klasifikována jako útok. Když se policie dívá stranou.

Situace se vyvíjí v Německu, kde nedávno vypukl obří skandál sahající až k samotné kancléřce. Nyní vše utichá a Merkelová to opět ustála. Ustojí to i dále?
Ustojí. Prozatím. Němci jsou – na rozdíl od nás – disciplinovaní, modlící se. Z třetiny evangelíci, většinou na severu, z třetiny katolíci, většinou na jihu. Ateisté v zemích bývalého NDR. K islámu se hlásí pouze 3,8 až 4,3 milionu lidí, což je hranice pěti procent. V to počítám i ony tři miliony Turků a 3,7 milionu migrantů z Blízkého východu a severní Afriky.

****Čemu připisujete, že Merkelová stále vlastně stojí v čele Evropy, přestože to byla ona, kdo migranty pozval a znásobil tak celou krizi?

Je to křesťanská demokratka z Východu. Ossis. Na rozdíl od minulých generací ve vedení SRN nezatížená nacistickou minulostí. Ovšem musím vás opravit – ona krizi jen neznásobila, ona ji spoluvytvořila… Víte, už na začátku uprchlické krize jsem ve své analýze psal, že existují pouze dvě mocenské skupiny, které jsou dost silné finančně a logisticky na to, aby ten exodus mladých černých bojovníků zorganizovaly. Dodnes nevím, zda to byla Saúdská Arábie ve spolupráci s USA, nebo syn plukovníka Kaddáfího ve spolupráci s tzv. Zeleným antiimperialistickým a antikoloniálním hnutím Afriky.

Otázkou zůstávají motivy Merkelové, které nemohou být pouze křesťanské. De facto poskytla luxusní dovolenou bojovníkům islámských sil nejen v Sýrii, ale i v Libyi, Egyptě, Afghánistánu, Iráku či v iráckém Kurdistánu, jejich rodinám a příbuzným. Proč? To je nepochopitelné a dodnes neobjasněné.

Promiňte, ale debata o válečných motivech exodu neobstojí. Války a jejich důsledky byly i před prvním hromadným přesunem. Někdo musel ty lidi shromáždit, instruovat, navigovat, dopravit na vzdálenost několika tisíc kilometrů, po cestě stravovat a někde ubytovat. Obléci, vybavit mobily a penězi. Zajistit lodě či čluny i jejich kapitány. Což v masovém měřítku není a nemůže být náhoda ani souhra okolností. S kým a za co uzavřela Merkelová dohodu o evropské odměně, že pak v naprostém rozporu se všemi zásadami bezpečnosti a zdravého rozumu otevřela náruč a zvolala wilkommen?

V roce 2015 jsem psal, že jediným efektivním řešením je okupace severoafrického pobřeží násilím a vznik nových kolonií, které zabrání bárkám vyplout a pokusí se nalézt zvýšení životní úrovně a vládu na africkém území. Zřízení záchytných táborů na africké straně jinak realizovat nelze.

Konstatoval jsem cynicky, že jsme si zaplatili, že „někdo“ ty migranty pochytá, zavře je do nějakého koncentráku v poušti, vymlátí z nich všechny peníze a zbaví je tak možnosti se do Evropy dostat. Otroctví a sexuální otroctví pochytaných je bonus za špinavou práci. Ztráty jsou povoleny v neomezené míře. Jen to nesmí být v EU.

Dnes už je to řešení ostřejší: Jedna varianta je podpořit současného faktického vojenského vládce Libye, Chalífu Haftara, který tu špinavou práci zadržování migrantů udělá za nás, nebo Libyi napadnout, vytvořit předmostí na libyjském pobřeží, potopit všechny libyjské lodi a násilím tam vysadit všechny uprchlíky bez ohledu na to, co se s nimi dál stane. S Tureckem je to komplikovanější. Tam budeme muset platit a nechat se vydírat, dokud bude Erdogan bohatý a mocný.

Někdo se ale musí dopouštět dlouhodobě násilí v masovém měřítku. Jiné řešení není. Budou-li to desítky tisíc migrantů, lze je asimilovat. Statisíce lidí vytvoří rezervní armádu nekvalifikovaných pracovníků, kteří umějí ovládat samopal už od dětství. To už je celoevropské bezpečnostní riziko. A miliony migrantů budou znamenat konec humanity a začátek války Evropanů o přežití.

Bavorsko zpřísňuje ostrahu hranice. Má dojít k zapojení dronů, termokamer, skenů na otisky prstů atd.
Domnívám se, že minimálně půl roku české jednotky nezaostávají ve výbavě tak, aby pokryly hranici od Břeclavi až po Liberec. Problém je a zůstane početní stav bojeschopných mužů s výcvikem. Stav armády, policie, celní správy, bývalých příslušníků těchto jednotek, aktivní zálohy, myslivci… To vše neumožňuje počítat s dlouhotrvající pohotovostí. Nejhorší je, že nevíme co dál. Neznáme krok číslo dvě, anebo se ho bojíme. Protože ty zachycené lidi budeme muset někde přechodně uvěznit a následně deportovat. Včetně dětí a žen. Násilím.

Celý text rozhovoru najdete ZDE

Novičok v2.0: Nedaleko od Salisbury našli na lavičce další dva lidi v bezvědomí, celá oblast v blízkosti kultovního Stonehenge je uzavřena! Chemická laboratoř Porton Down vyhlásila pohotovostní stupeň, v oblasti jsou rozmisťovány chemické jednotky, policie a armáda. Místní lidé jsou v šoku, někdo roznáší po oblasti chemickou látku? Snaha o zmaření summitu Putin-Trump v Helsinkách? Neoconům teče do bot!

0
0

- VK -
4.7.2018 AE News
Poslední kroky Londýna ukazují, že kauza Skripal není ještě zcela mediálně vyčerpána a Londýn spolu s americkými neocony chtějí vykolejit proces vrcholného summitu v Helsinkách.


Americké elity vyslali další symbol a vzkaz. Právě dnes, 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti, spustila Velká Británie další bizarní chemicko-divadelní akci, na jejímž konci bude s největší pravděpodobností snaha o další linku a obvinění směrem do Ruska a zmaření plánovaného summitu mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem 16. července ve finských Helsinkách, který vyvolává už dopředu zděšení a obavy uvnitř NATO a v řadách tzv. neoliberálních politiků. Poslední kroky Londýna ukazují, že kauza Skripal není ještě zcela mediálně vyčerpána a Londýn spolu s americkými neocony chtějí vykolejit proces vrcholného summitu v Helsinkách, nemluvě o právě probíhajícím fotbalovém šampionátu v Rusku, který už nyní je pozorovateli označován za vůbec nejlépe pořadatelsky připravený světový šampionát v historii. Návštěvnost trhá rekordy, atmosféra na stadionech je dechberoucí a sponzoři si mnou spokojeností ruce.V Amesbury jsou opět zátarasy a stany pro převlek do chemických obleků.

V Amesbury jsou opět zátarasy a stany pro převlek do chemických obleků.

Není proto divu, že včera Londýn oznámil, že má informace, že v kauze Skripal došlo ke zjištění, že na místě činu v Salisbury se prý pohybovali dva muži, kteří zřejmě za útokem stáli, ale nyní jsou prý v Rusku pod ochranou Vladimira Putina. Tahle bizarní a nepodložená informace ihned zaujala mnoho novinářů v Evropě, hlavně z Bakalových médií, ale podle všeho se zdá, že toto oznámení prostě někomu nestačí. A tak pouhých 24 hodin poté přichází z Velké Británie úplně nová kauza. Pouhých několik kilometrů od Salisbury se nachází město Amesbury, kde na lavičce v městském parku byl nalezen pár, muž a žena, zhruba ve věku čtyřicátníků, kteří leželi zhroucení na lavičce. Přesně tak, jak byli nalezeni Skripalovi o 4 měsíce předtím v sousedním městě v Salisbury. Podle informací Daily Mail [1] se měli zúčastnit letní pouti, která ve městě probíhá. Původní předpoklad byl, že oba dva byli v bezvědomí kvůli rekreačním drogám.

Dva lidé nalezeni v bezvědomí v parku na lavičce, nejprve podezření na drogy, ale vzápětí protichemické manévry


Jenže nové informace ukazují, že testy na drogy byly negativní a začalo se odehrávat něco, co už dobře známe. Lékaři kontaktovali policii, ta zalarmovala ministerstvo zdravotnictví, tajnou službu MI-5 a protichemickou jednotku z Porton Down. Policie uzavřela v Amesbury celé bloky a ulice, na místě jsou rozmístěny protichemické jednotky a britská armáda. Oba dva lidé byli převezeni do nemocnice, ale ta nebyla uzavřena z obav z kontaminace ostatních pacientů a je nadále otevřena pro veřejnost. Britský tisk už přinesl rozhovor s taxikářem, který kritizoval utajování identity obou lidí a teď má obavy, že je mohl dokonce vézt a ostatní klienti, které potom vozil na letiště, mohou být také kontaminováni a spolu s nimi celá letadla, která letí do Evropy, do USA, do celého světa. Mnoho míst v Amesbury je odříznuto a zapáskováno se zákazem vstupu.

Mnoho míst v Amesbury je odříznuto a zapáskováno se zákazem vstupu.

Pár byl podle médií nalezen v bezvědomí na lavičce v parku v klidné rezidenční ulici v Amesbury, sedm mil od místa, kde byl ruský špion Sergei Skripal otráven spolu se svojí dcerou před čtyřmi měsíci. Jenže poslední informace toto opět pozměňují, prý byli nalezeni doma ve svém domě, nikoliv v parku, ale není jasné, kdo jim přivolal pomoc. To jsou znovu ty samé rozpory o místě nálezu obou osob jako v kauze Skripalových. Tohle už je doslova komedie. Policie to označila za závažný incident teprve až v ranních hodinách dnešního rána – čtyři dny poté, co byl pár záchrankou odvezen do nemocnice. Laboratoř vědy a techniky ministerstva obrany, která se nachází jen pár kilometrů od incidentu (Porton Down), celý incident vyšetřuje.

Britské MI-5 utekl “rogue” agent, který vydírá britskou vládu o obrovské peníze, objevilo se na britské alternativě. Může jít o hoax, ale podivné chování Londýna tomu pouze nahrává


Několik oblastí v malebném městě Amesbury, které je domovem Stonehenge, bylo dnes vojáky odříznuto od světa pomocí kordonů a zátarasů, protože provádí průzkum kvůli chemické hrozbě. Dvojice totiž navštívila sobotní pouť provozovanou místním baptistickým kostelem, který byl dnes také uzavřen. I v něm teď operuje armáda a protichemická jednotka. Zajímavé jsou informace svědků, co se dělo dnes ráno v celé oblasti. Lidem bylo sděleno, že si mají zavřít okna kvůli úniku plynu a nemají vycházet. Lidem ale bylo podezřelé, že nikde nejsou vidět dodávky britských plynáren, ale místo nich se v ulici objevili vojáci a lidé v zelených bio-hazard oblecích protichemické a biologické ochrany. Na britských fórech začínají prosakovat informace, že britské tajné službě dezertoval agent MI-5, který rozmisťuje v okolí nervové látky, čímž vydírá britskou vládu, aby mu převedla určitou sumu.Policisté a hasiči zasahují v Amesbury.

Policisté a hasiči zasahují v Amesbury.

Je to samozřejmě spekulace, ale pokud se 4 měsíce po kauze Skripal stane prakticky stejný incident, a to jen pár kilometrů nedaleko od původního místa, tak to už není náhoda a jen těžko z toho půjde obvinit Rusko. Velká Británie bude čelit mnoha otázkám. Nebylo by to poprvé, kdy se proti vlastní vládě obrátil tzv. “rogue agent”, tzn. zdivočelý agent, který začne vydírat vlastní vládu. Mimochodem, filmová sága The Bourne Ultimatum byla natočena podle knižní předlohy vycházející z reálných svědectví z řad bývalých operativců CIA o tom, jak se agentura čas od času pokouší odstranit vlastní lidi poté, co se stanou nepohodlnými, ale ti se začnou bránit. Je vysoce pravděpodobné, že britská MI-5 čelí stejnému problému právě v kauze podivných lavičkových “nehod” v okolí Salisbury a vojenské chemicko-biologické laboratoře Porton Down.

Tajná služba má přístup k nervově-paralytickým látkám a v rukách agenta se stane taková látka nebezpečným nástrojem na vydírání vlády nebo agentury. Podle symptomatických znaků nejde o novičok, ale i v tomto případě půjde o variantu látky VX, kterou někdo uvádí v oblasti Porton Down do oběhu ve veřejném prostoru, v restauracích, na klikách dveří, v parku, v taxících. Rozsah rozmístění látky bude obrovský. To všechno ukazuje na to, že nikdy nemohlo jít o práci ruské tajné služby, protože ta by cílila přesně a chirurgicky, ale tohle, co se děje v okolí Porton Down, tzn. v okolí Salisbury a Amesbury, to naprosto nemá v historii obdoby.

Opakovaný vtip není vtipem, o to více obav vyvolává nová událost v Amesbury. Ztrácí Londýn kontrolu nad svými tajnými službami a zásobami chemických zbraní?


Pokud skutečně Britům zmizel agent, který se vymkl kontrole a začíná Londýn vydírat pomocí rozmisťování nervově paralytických ložisek na veřejnosti, potom by to znamenalo, že Londýn už nekontroluje ani vlastní lidi, že rozpad Britského impéria a islamizace národa je nejen dokončena, ale je dokonce už urychlen i proces odstranění britského systému vlády a vnitřní bezpečnosti. Pokud skutečně byli Skripalovi otráveni NPL typu VX z rukou britského rogue agenta, potom by Skripalovi mohli zažalovat Britské království za chemický útok, protože agent je zaměstnancem britské královny. Britské tajné služby totiž v systému řízení nespadají pod Downing Street, ale jejich vrchním velitelem je Britská královna, podobně jako u britské armády. Z právního hlediska tak může jít o útok na britskou královnu, aby nesla zodpovědnost. Potom by se nabízelo i vysvětlení, proč Britové unesli Skripala a jeho dceru na neznámé místo a je jasné, proč nesmí mluvit s novináři a ani s ruskými právníky. Hrozilo by, že podají žalobu na Británii za svoji otravu.Ambulance před centrem Solstice Park v Amesbury.

Ambulance před centrem Solstice Park v Amesbury.

Musíme si ale říct, kdo by měl zájem na odstavení královny? Pokud by šlo o komplot proti Rusku, jako před 4 měsíci v kauze Skripal, bylo by jasné, že jde o dílo amerických neoconů. Ale ve světle těchto nových událostí z Amesbury se zdá, že jde o proces posílení britské izolace od Evropy, o její diskreditaci a zostuzení, které může být v budoucnu i korunováno odhalením, že britská tajná služba loví vlastního “rogue” agenta. To by ale znamenalo, že jde o akci globalistů proti Britskému impériu s cílem jeho rozložení a diskreditaci. Ve chvíli, kdy globalisté v Rusku triumfálně oslavují svoji moc skrze válečné hry na šachovnici 2×11 v podobě fotbalového šampionátu, v Británii někdo opět chodí v okolí Porton Down a maže na kliky dveří a lavičky nervově paralytické gely, a to na mnoha místech, zjevně ve snaze, aby to vyvolalo co největší paniku, ale nejen v ulicích, ale hlavně v britské vládě.

Svědectví lidí odhaluje, že britská vláda se snaží všemožně kauzu ututlat, na rozdíl od doby před 4 měsíci, kdy to Londýn úmyslně rozmázl, aby zaútočil na Rusko


Britská vláda už nemůže křičet na Rusko, protože už by to Londýnu nikdo v této chvíli nevěřil. Je zcela zjevné, že i bezpečnostní složky nesmí o ničem mluvit, dokonce i lidem v místě je vysvětlováno, že jde o únik plynu, jak informoval britský Daily Mail. Před čtyřmi měsíci se ihned všude prohlašovalo, že jde o ruský útok, nyní už se mluví jen o úniku plynu. Daily Mail přinesl rozhovory se svědky a my přinášíme jejich reakce, je dobré vidět, co se právě teď v Británii děje, protože Londýn se hroutí zevnitř přímo před očima, Britské impérium je na pokraji svého kolapsu.

LeeAnn Brady řekla pro Daily Mail: “V sobotu mi bylo řečeno, že v půl čtvrté odpoledne došlo k úniku plynu a máme zavřít okna. Nic dalšího potom nám už neřekli. Ale nikde jsem neviděla žádné dodávky Britských plynáren.” Sarah Jane Cerqua, která byla v době evakuace v Itálii na dovolené, řekla: “Dnes ráno jsem se vrátila, abych našel oblasti ve městě, kterou jsou oblepeny páskami se zákazem vstupu, takže možná, že to vůbec nejsou drogy, co ti dva lidé v sobě měli.”Uzavřené centrum Solstice Park v Amesbury, kde se dvojice měla předtím pohybovat.

Uzavřené centrum Solstice Park v Amesbury, kde se dvojice měla předtím pohybovat.

“Moje kamarádka mi poslala zprávu a řekla mi, že jí bylo řečeno, že nikde nejsou vidět Britské plynárny.” Další svědek: “Policie klepe lidem na dveře a ptají se lidi, jestli mají kam jít spát na noc, protože došlo k úniku plynu.” Lewis Foote řekl: “Přítelkyně mé ženy tam žije v blízkosti a já vím, že je tam obrovská policejní přítomnost spolu s hasiči. Měli na sobě chemické obleky. Mnoho lidí si myslí, že to může být spojeno s otravou těch špionů.”

Řidič taxislužby v Amesbury Stuart Weyers řekl: “Nevím, kdo ti dva jsou, ale myslím, že udržení jejich anonymity by mohlo být mnohem destruktivnější. Například já jsem řidič taxíku, a kdybych je vyzvedl, mohlo by být kontaminováno mé celé vozidlo a právě jsem na letišti vysadil sedm lidí, takže by mohlo být celé letadlo kontaminováno.” Policejní prohlášení z úterý: “Wiltshirská policie a partneři to dnes večer prohlásili za velký incident poté, co je podezření, že dva lidé mohli být vystaveni neznámé látce v Amesbury.”

Někdo tedy zjevně v okolí chemické národní laboratoře Porton Down tráví náhodně vybrané lidi a britská vláda, po blamáži se Skripalovými, se snaží celou kauzu nově ututlat historkou o unikajícím plynu z plynových přípojek v Amesbury. Narativ se tudíž začíná měnit a je jasné, že Londýn čelí novému mocnému nepříteli zevnitř, který se nebude bát drsných kroků za pomoci použití nervově-paralytických látek. Zůstane však hořká pachuť na jazyku. Ne od novičoku nebo VX, ale od politických kroků servilních idiopolitiků v Evropě, kteří se připojili před 4 měsíci ke komedii s vyhoštěním ruských diplomatů.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Uprchlickou krizi si na sebe Západ upletl sám

0
0
James Petras
4. 7. 2018
Americké války v Afghánistánu a Iráku vyhnaly z domovů miliony lidí, zničily jejich životy a zbavily je jejich normálního a bezpečného života. Oběti těchto válek měly dvě možnosti: buď bojovat, nebo utíkat. Miliony se rozhodly pro útěk na západ, hnány myšlenkou, že země NATO nebudou přece bombardovat své vlastní země. Další miliony se uchýlily do sousedních zemí Středního východu, kde však byli buď persekvování, nebo našli útočiště v oblastech příliš zaostalých na to, aby v nich našly práci či možnosti k přežití. Někteří Afghánci zamířili do Pakistánu či na Střední východ, ale západní války je později dohnaly i zde.


Iráčané, zbídačelí západními sankcemi, americkou invazí a okupací, utíkali do Evropy, do USA, do zemí Perského zálivu a do Iránu.

Libye púvodně uprchlíky přijímala a poskytovala jim zaměstnání i slušné bydlení. Poté ovšem, co USA společně s EU zaútočily z moře i ze vzduchu i na Libyi a zafinancovaly a vyzbrojily zde proti libyjské vládě teroristické bandy, nezbyla subsaharským imigrantům jiná možnost, než prchat k břehům Evropy. Přes Středozemní moře se dostali do Itálie a Španělska a odtud putovali dál do bohatých evropských zemí, které je předtím v Libyi masakrovaly.

USA a země EU zafinancovaly a vyzbrojily samozřejmě námezdní armády i v Sýrii, jež rozpoutaly boj proti syrské vládě a přinutily miliony Syřanů prchat do Libanonu či Turecka, a přes jeho území pak do Evropy. Což vytvořilo hlavní součást tzv. uprchlické krize, jejímž důsledkem se stal nárůst pravicových a protiimigrantských stran v Evropě i dělení etablovaných stran sociálnědemokratických a konzervativních, jelikož významná část jejích členů zaujala stanovisko protiimigrantské..

Tak Evropa sklízí důsledky svého spojenectví s americkým militaristickým imperializmem, a za přiliv imigrantů ze svých společných válek s ním utrácí dnes zcela zbytečně miliardy eur.

Bohužel, mnoho lidí v západních zemích obrací svůj hněv proti těm dole – to je proti imigrantům – a nikoliv proti imperialistům, kteří jediní vedli války, jež imigrantský problém vytvořily.

Z webu Global Research vybral a přeložil Lubomír Man



Selektivní pieta?

0
0
Rekonstrukce ubikace  v Letech u Písku
napsal PB
4.7.2018  Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Na památník v Letech se má vydat z peněz daňových poplatníků takřka 600 milionů korun českých (viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/veprin-pamatnik-lety-pisek-daniel-herman-miliony_1711231233_sam). Troufnu si odhadnout, že se nejedná o konečnou cifru a budou důvody pro další zvýšení nákladů. 

O prasečák v Letech se zajímaly domácí i evropské organizace, Evropský parlament, Výbor OSN pro lidská práva atd. Místo bývalého tábora se stalo předmětem politických diskuzí a tahanic. Že však na území naší republiky existují místa s obdobnou či ještě mnohem děsivější historií, si vzpomněl zřejmě málokdo a nejspíš nikdo, kdo o vynaložení stovek milionů korun z veřejných peněz rozhodoval. Jsou snad „lepší“ a „horší“ oběti? Povězme si o těch, kteří nikoho nezajímají…
Třeba takové Litoměřice.

Kdo dnes ví něco o tragické historii části tohoto města v letech 1944 a 1945? Pro projekt podzemní továrny Richard bylo nezbytné velké množství pracovních sil. Byla proto přímo v Litoměřicích zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenbürg, který se rozkládal v Bavorsku, malý kousek za naší západní hranicí.

Pro „ubytování“ vězňů posloužily budovy po československé armádě jako byly jízdárny, seníky a sklady. Slovo ubytování je v uvozovkách záměrně. Životní podmínky totiž nebyly podle vězňů srovnatelné ani s hlavním táborem Flossenbürg, ale ani s Majdankem, Dachau či dokonce Osvětimí. V bývalých jízdárnách byly čtyři až pětipatrové pryčny, na které se lezlo žebříkem tvořeným sloupem se stupačkami. Patra byla vysoká 80 cm, vězni spali natěsnaní na sebe, někde ani nezbylo místo. Palandy byly jen z počátku se slamníky, později už tam byla jen sláma či piliny, které se v tyfové epidemii stávaly hnojem. Budovy nebyly vytápěny, až v březnu 1945 začala instalace topných těles. Nebyla prakticky možnost se vykoupat a umýt, v bloku č. 5 byl jeden kohoutek se studenou vodou pro 2000 lidí. V táboře byli vězni mnoha národností, především se jednalo o Poláky, Rusy, Maďary, Jugoslávce, ale nacházeli se tam i Češi a Slováci. S vězni bylo brutálně zacházeno. Denní úmrtnost v zimě 1944/45 byla 20-30 lidí. Odhaduje se, že v Litoměřicích zemřelo zhruba 4 500 vězňů.

Předchozí informace jsem čerpal především ze zajímavých a informacemi nabitých stránek o podzemní továrně Richard – ZDE.

Co je na místě koncentračního tábora Litoměřice dnes?


Budovy v různém a především neutěšeném stavu. Areál je převážně ve vlastnictví města Litoměřice, ale i Památníku národního písemnictví, SOA v Litoměřicích, Národního muzea a soukromých subjektů. Místo, kde po válce našli masový hrob, se nachází na pozemku Gardenline s.r.o., některé nemovitosti vlastní CARGONET s.r.o. a jeden objekt fyzická osoba. Dnes už zjevně historie tohoto místa zajímá málokoho, a proto tak vypadá (viz odkaz). Proč se na tento areál nenašly ve státním rozpočtu stamilióny na výkup a opravy? Proč důl Richard podléhá bez zájmu čím dál větší zkáze, i když je kulturní památkou?

Koncentrační tábor Flossenbürg neměl na území dnešní ČR pouze pobočku v Litoměřicích, dalších bylo poměrně hodně – Rabštejn, Most, Kraslice, Svatava, Nová Role, Ostrov, Korunní, Jezeří, Rtyně, Lovosice, Panenské Břežany, Hradištko, Vrchotovy Janovice a Holýšov. V Holýšově připomíná koncentrační tábor pamětní deska u zdi budovy bývalého statku Mayerhof, v němž se tábor nacházel. Ten je nyní v soukromém vlastnictví stejně jako jiné nemovitosti k patřící k táboru. V Holýšově byly i zajatecké a pracovní tábory kvůli dodávání lidských zdrojů muniční továrně Metallwerke Holleischen, jejíž zbytky jsou roztroušené v lesích a postupně mizí. Šestnáct pobočných táborů na území současné České republiky měl i koncentrační tábor Gross-Rosen a tři patřily k Osvětimi (Bruntál, Světlá a Brno).

Utrpení zažívali i váleční zajatci umístění v táborech a komandech různého typu. Jako příklad lze uvést třeba lazaret tábora Stalag XIIIB v Sokolově (Falkenau) na místě dnešního sídliště Vítězná, kde umřelo ve strašných podmínkách přes dva tisíce sovětských zajatců. Dokument o osvobození tábora natočil Samuel Fuller, voják americké armády a pozdější známý režisér. Ztráty na životech také přinesly pochody před postupující Rudou armádou, při nichž zajatci museli pochodovat desítky kilometrů denně v zimě, bez odpovídajícího oblečení, obuvi, potravin a vybavení. Strastiplný pěší přesun z Polska přes Moravu a Čechy do Bavorska je popsán například na stránkách věnovaných Johnu Davisovi Cavesovi až z Nového Zélandu (ZDE).

O pochodech a transportech smrti prováděných na konci druhé světové války se už také příliš nemluví, i když se jednalo o cílenou likvidaci už tak zubožených vězňů z koncentračních táborů a lidské oběti byly veliké. A už vůbec se nehodí dnes připomínat, jak se dnešní „milí krajané“ byli schopni v pohraničí, ještě na jaře 1945, k vězňům a nakonec i válečným zajatcům nelidsky chovat.

Přes západní Čechy prošel například pochod z Helmbrechts do Volar přes Sokolov, Mariánské Lázně, Planou, Poběžovice, Domažlice a Nýrsko. 310 kilometrů pěšky, z 1170 žen přežilo jen několik desítek. Podél cest pochodů byly zanechávány jednotlivé oběti i hromadné hroby, když třeba jen na konci jediného pochodu z Johangeorgenstadtu zůstalo v Lovosicích při životě jen 28 vězňů z 822. Tachovskem prošlo více jak deset transportů smrti se stovkami mrtvých. V Tachově bylo na židovském hřbitově spáleno na roštu z kolejnic za pomoci petroleje a dehtu více jak 600 mrtvol. Některá místa posledního odpočinku utýraných a zavražděných lidí stále čekají na objevení. Masakry vězňů probíhaly i na železnici, známé jsou případy Žihle, Nýřan, Stodu a dalších stanic, kudy projížděly transporty lidí na pokraji smrti v nákladních vagónech bez jídla, pití a vytápění.

Při vědomí o desítkách polozapomenutých či už takřka zapomenutých míst dokládajících německou brutalitu během let 1938-1945 se jen těžko hledá racionální důvod, proč se na jednu stranu vkládají z veřejných peněz stovky milionů do památníku jednoho zmizelého tábora, zatímco jiná místa tragických událostí a dosud existující autentické doklady zločinů nacistického Německa upadají do řeky zapomnění, jako by si adekvátní pietu zasloužili jen někteří mrtví.Nelze opomenout, že bez připomínání bezpráví a zločinů prováděných na našem území minimálně od září 1938, není možné dostatečně chápat uvažování lidí na konci války ani události, které následovaly. Masivní investice do plochy po jednom protektorátním táboru včetně jeho širšího okolí se ve světle uvedených faktů jeví jako zcela neadekvátní ve vztahu k řadě jiných objektů a lokalit, do nichž se takové peníze dostat nemohou. Neumírali tam totiž zřejmě ti správní lidé, kteří si to zaslouží!


„Prý“ je podle Angličanů něco jako definice jistoty

0
0
Jiří Baťa
4. 7. 2018
Parlamentní listy.cz informují o tom, že Britský „The Sun“ přišel s novou senzační informací, týkající se kauzy otravy Sergeje a Julie Skripalových. Scotland Yard, který případ vyšetřuje, má „prý“ za to, že útok měla spáchat konkrétní dvojice mužů, kteří opustili zemi den po útoku. K tomu list dodává, že policisté „prý“ strávili týdny pátráním, shromáždili „prý“ na 2 300 doličných předmětů a zhlédli čtyři tisíce hodin záznamů z bezpečnostních kamer. Díky tomuto usilovnému (nejspíše virtuálnímu) vyšetřování se nyní pátrání zúžilo na dva podezřelé muže. Z uvedeného vyplývá, že policisté a Scotland Yard sice ví o dvou konkrétních mužích, ale nejsou je schopni blíže identifikovat, přesto o nich prohlašují, že „určitě“ mají vazby na Rusko. Přesto tomuto tvrzení chybí maličkost – důkazy. Zopakujme si dané fakta:


1) Od údajného útoku neznámých pachatelů na S. Skripala a jeho dceru s cílem je usmrtit, uběhlo čtvrt roku. Od té doby je možno říct, relativní klid i když za normálních okolností je běžné, že vyšetřování takového činu se často vleče i několik měsíců. To jen na vysvětlení, že ze strany anglických vyšetřujících orgánů přišla po třech měsících tato neočekávaná „novičkovská“ novina.

2) Čtyři tisíce hodin zhlédnutých záznamů (bůhví kolika) bezpečnostních kamer, což představuje 166,6 dnů, což se rovná 5,5 měsícům nepřetržitého, 24 hodinového sledování záznamů. Co asi hledali v záznamech bezpečnostních kamer čtyři tisíce hodin, pokud skutečně prohlíželi jen záznamy, související s vyšetřovaným případem? Apropó, jen pro upřesnění: útok na Skripalovi byl proveden dne 9. dubna 2018, dnes je 4.7. 2018, tedy cca 3 měsíce, ale policisté údajně sledovali záznamy celé čtyři tisíce hodin, což odpovídá více jak 5 měsícům?

3) Policisté „prý“ také shromáždili na 2 300 doličných předmětů! Co asi bylo mezi nepřeberným množstvím doličných předmětů? A hlavně, co vypovídá toto kvantum předmětů, jakou mají validitu ve vyšetřování? Mají nějakou hodnotu, nebo jde jen o „běžné smetí“ posbírané v místě kolem inkriminované lavičky, nebo před domem Skripalových? Mají sice „vagon“ doličných předmětů, přesto o dvou, jak sami říkají konkrétních mužích, neví zřejmě nic kromě toho, že „určitě“ mají vazby na Rusko! Trochu málo na anglické „bobíky“ a zkušené detektivy ze Scotland Yardu!

4) Od útoku na Skripala a jeho dceru uběhly, jak výše uvedeno, tři měsíce. Za tu dobu, proti všem praktikám a zvyklostem ze strany masmédií, potažmo paparazi, nebyl žádný z nich vyfotografován, nebylo s nimi uskutečněno jediné osobní interwiev navzdory tomu, že tento případ je, resp. byl v popředí světového zájmu a světových médií, je to zcela neobvyklé. V neposlední řadě dokonce měli být také údajně „odklizeni“ do ústraní či do bezpečí, aby „prý“ nebyli vystaveni možnému nebezpečí. Jakému, není zmínka. Tyto skutečnosti vyvolávají značné a opodstatněné pochybnosti, zda k nějakému incidentu napadení s cílem usmrcení Skripala a jeho dcery vůbec kdy došlo.

V této souvislosti jsou informace o tom, že útok měla spáchat konkrétní dvojice mužů, kteří opustili zemi den po útoku a která „prý“ měla „určitě“ vazby na Rusko více než irelevantní. Novinář O. Kundra se nechal slyšet, že určitě časem vyjde najevo, že tito muži měli vazby na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Scotland Yard se zase okázale vyjádřil, že rozhodně chtějí domnělé pachatele předvést před soud. Ale také přiznává, že pokud muži unikli do Ruska, bude jejich vydání velice obtížné. Tyto obavy si lze spíše vysvětlit také tak, že zmiňovaná „konkrétní“ dvojice mužů, která opustila Velkou Británii, je pouhá fikce, resp. idea na bázi zbožného přání. Tato fikce má však za cíl podpořit domněnku o úsilí, které vynakládají anglické orgány, vyšetřující tento případ. Ani čtyři tisíce hodin, ani 2 300 doličných předmětů však nemá charakter přímých, usvědčujících důkazů. Za jiných okolností by takové množství materiálů vedlo k téměř jistému prokázání viny a usvědčení ze spáchání takového činu.

A protože lze spíše věřit tomu, že případ Skripala a jeho dcery Julije byla víceméně jen záminka Velké Británie k posílení animozity vůči Rusku v rámci loajality s geopolitickými tendencemi USA a NATO vůči Rusku, lze jen obtížně na druhé straně věřit všemu tomu, co bylo dosud v případě Skripalových důmyslně, nicméně krajně nevěrohodně a naivně protirusky vykonstruováno. Velká Británie zásluhou samotné premiérky Mayové, zřejmě po konzumaci whisky, vypustila džina který již není ochoten se do té lahve vrátit. Bude však nadále bloudit, strašit a ohlupovat světovou veřejnost o tom, jak se Rusko, potažmo snad i sám prezident V. Putin chtěli zbavit Skripala a jeho dcery. Co však chybí, je motiv. Ten je sice pro vyšetřování takového charakteru zásadní, nicméně pro paní Mayovou a pana Johnsona jsou tyto skutečnosti zřejmě nepodstatné. Z uvedeného vyplývá, že případ pokusu o usmrcení Skripala a jeho dcery je zřejmě z oblasti sci-fi, který měl posloužit ke geopolitickým cílům Anglie a jejich spojenců. Žel, výsledek je tristní, žalostný a pro Anglii hodně., ale opravdu hodně dehonestující. To je však už jejich problém.

Dopingová mafie WADA už jede hop, nebo trop? Zdrogovaný Chris Frome vítěz Tour de France je čistý jak lilium!

0
0
5.7.2018 SkrytáPravda
Máte astma? Jste pravděpodobně vítězi Wimbledonu, Tour de France či biatlonu za pomoci salbutamolu. Froome neporušil dopingová pravidla. Na Tour de France by tak měl startovat...




Kvitové se špatně dýchá, protože má astma, Norkám, Finkám či Švédkám se špatně dýchalo, protože měly a mají astma, takže berou salbutamol, čtyřnásobný vítěz Tour de France Chris Froome se neprovinil vůči dopingovým pravidlům, protože dopingoví komisaři se přiklonili k vyjádření Světové antidopingové agentury WADA, která provinění třiatřicetiletého Brita nepovažuje za dopingový nález.

Během vítězství na loňské Vueltě Froome dvojnásobně překročil povolený limit léku na astma salbutamolu v moči. Na jeho užívání měl od dopingových komisařů povolení..
Zato Rusové brali v biatlonu svůj lék a to je doping. Kdyby si kupovali západní, nebo polský, byli by čistí jak lilium. Nebo jako ti zde jmenovaní.

Problémy s astmatem se mi dostaly do hlavy, říká tenistka Kvitová ...

Výrobce - nepřítel Ruska - POLSKO



A další:
Hackeři Fancy Bears potvrdili svá slova a pokračují s odhalováním ukradených dat Světové antidopingové agentury (WADA). Včera vypustili do světa jména, jako je třeba Serena Williams (34), a dnes přibylo dalších 25 sportovců. Mezi nimi je i česká tenistka Petra Kvitová (26). Ta dostala podle dat povolení na lék na astma. Zakázané látky brali i vítězové Tour de France Bradley Wiggins (36) a Chris Froome (31). Zapletená je do celé aféry i Bethanie Mattek-Sands (31), která hraje čtyřhru s Lucií Šafářovou (29) a ovládly čtyřhru na US Open.

Marit Bjørgenová bere "jenom" na astma

Marit Bjørgenová bere "jenom" na dýchání

Nor Sundby při dopingové kontrole po vítězství v závodu na 15 km klasicky v Davosu (13. prosince 2014) a pak i po třetím místě ze stíhačky na 25 km volně v Toblachu (8. ledna 2015) měl pozitivní nález na salbutamol.

Nejpočetnější zastoupení astmatiků najdeme v lyžařské a biatlonové reprezentaci Norska. V posledních letech je reprezentace vytvořena převážně z astmatiků. Lze jmenovat Marit Bjorgenovou, Tor Arne Hetland, Tora Bergerová, Ronny Hafsas, Synnove Solemdalová a další.
Norské noviny VG dokonce spočítaly, že 44 z 61 olympijských medailí norských lyžařů od roku 1992, vybojovali sportovci trpící astmatem.
• Albertville 1992 — 9 z 9
• Lillehammer 1994 — 7 z 8
• Nagano1998 — 7 z 9
• Salt Lake City 2002 — 6 z 11
• Turín 2006 — 3 z 4
• Vancouver 2010 — 7 z 9
• Soči 2014 — 5 z 11

Můžeme jmenovat šestinásobného olympijského šampiona v plavání Ryana Lochte (USA), naší tenistku Petru Kvitovou, amerického basketbalistu Brittneye Grinera, americkou atletku Michelle Carterovou a tenistu Rafaela Nadala.

Americké tenistky Serena a Venus Williamsovy celý život přijímají zakázané látky. Čtyřnásobná olympijská vítězka Serena přijímala oxykodon, hydromorfon, prednison a metylprednisolon. Všechno jsou to WADA zakázané látky, ale Serena je používat může, protože má potřebné lékařské potvrzení. Diagnózy sportovkyně však v dokumentu nebyly uvedeny.

Je jasné, že pro sporty jako běžecké lyžování (biatlon, tenis, gymnastika, cyklistika, atd.) je správné dýchání základem. Z toho vyplývá, že zdravé sportovce do reprezentací neberou, ale „lazaretu“ je oficiálně povoleno to, za co jsou ostatní káráni.

Proto je nutné potrestat Putinovo Rusko!


Předešlé:

Tohle je konec. Potrestat západní politiky, napadá Terezu Spencerovou: Opět vývoj v Sýrii, na Ukrajině či mezi Ruskem a USA, o kterém se nepíše

0
0
OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ
5.7.2018 ParlamentníListy
Stahování Spojených států ze Sýrie jde tak daleko, že vláda Bašára Asada a Kurdové, dříve američtí spojenci, se již dohadují o uspořádání společné budoucí armády, sděluje čtenářům ParlamentníchListů.cz editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová. Ta se v rámci svého pravidelného shrnutí týdenních událostí zamýšlí i nad vývojem v Evropské unii. 

„Zatím to sice vše formálně ještě drží, ale v reálu ta ‚stará dobrá EU‘ už skonala… Ochrana hranic v době, kdy tu máme Schengen, vytváření nových pohraničních sil, vysílání vojáků sem a tam… K tomu platí, že třeba dvě třetiny belgické armády už hlídkují jen v ulicích belgických měst, totéž platí pro armádu francouzskou a Macron přemýšlí, že by zavedl povinnou vojenskou službu. Nejen pro kluky od šestnácti let, ale i pro holky. Prý by to posílilo ‚sociální soudržnost‘. To je, sorry, konec,“ uvádí Spencerová v rámci svého pravidelného shrnutí týdenních událostí.

Chystá se summit Trump–Putin. Tisk má strach, že by MOHLO DOJÍT k průlomové dohodě mezi Ruskem a USA. Je tato „obava“ namístě? Oba muži prý budou jednat mezi čtyřma očima, přičemž novinář z Respektu Ondřej Kundra se bojí, že nezkušený Trump se tomu starému kágébákovi Putinovi neubrání. Je tato obava namístě?

Spekulovat, k čemu by mohlo nebo nemohlo na summitu dojít, nemá žádnou větší cenu. Co naopak víme? Třeba už od časů prvního programového prohlášení (dnes už bývalého) ministra zahraničí USA Rexe Tillersona platí, že současný Washington svým způsobem – když se tak rozhlíží po světě – akceptuje jen Čínu a Rusko coby svého druhu partnery, které bere vážně. V prvním případě z ekonomických důvodů, v druhém případě z vojenských a surovinových. Všichni ostatní jsou pro Bílý dům vlastně jen „zákazníci“ – pokud si zaplatí, dostanou službu, nezaplatí-li, ať si táhnou po svých. Zadarmo nenaléváme. K tomu zdá se být důležité, že přinejmenším v Republikánské straně posiluje „trumpismus i bez Trumpa“ čili: i kdyby současný prezident coby symbol „všeho zla“ padl, jeho přístup a filosofie „Ameriky především“ podle všeho přežijí. Bude jednou, mimochodem, zajímavé sledovat, k čemu to všechno povede v situaci, kdy mladí stoupenci Demokratické strany z více než 60 procent „pozitivně nahlížejí na socialismus“, jak konstatuje průzkum z minulého týdne. Jistě, pojem „socialismus“ má v USA jiný obsah než například u nás nebo v Evropě obecně, ale i tak. Trumpismus proti socialismu? Cynici už si mnou ruce. Koneckonců, mnohá srovnání příčin rozpadu SSSR se už dnes dají plně vztáhnout i na USA…

Zkrátka, summit nějaké konkrétní výsledky přinese, protože jinak by se ani nekonal. A je jen dobře, že se velmoci spolu baví, protože je to lepší, než kdyby válčily. A pokud tady u nás někdo před lety vsadil všechny své karty na „fanatickou rusofobii navždy“, tak samozřejmě může pocítit cosi jako zradu. Je vtipné, že tuto svou prohru je s to házet na „starého kágébáka“ Putina, ale ve skutečnosti prostě jen zcela přehlédl skutečnost, že velmoci – a myslím tím ty skutečné velmoci – se ve finále vždy uměly domluvit a své (do různé míry zfanatizované) „ideology“ těmito procesy hojně zanechávaly jejich osudu, pohozené „podél cest vývoje“.

O co jde oběma velmocím na Blízkém východě? Drží se USA své proklamace, že na syrské rebely „hází bobek“? Jak to vlastně Rusko a USA nyní mají s Tureckem? A jakou dohodu mohou uzavřít stran Íránu?

Vezmu to od konce: O Íránu se zcela určitě nedohodnou, protože mám za to, že je to pro Rusko nedotknutelný – a možná až alianční – spojenec, a tak americký tlak, ať už politický, či ekonomický, proti Teheránu v Moskvě podporu nenajde. A totéž platí i pro Čínu a koneckonců třeba i pro Turecko, které také už oznámilo, že je nějaké americké sankce proti státům, které budou s Íránem dál obchodovat – a především nakupovat jeho ropu – nezajímají.

A co se týče samotného Turecka, to se nyní nachází v pozici „kingmakera“ mezi Západem a Východem a svým způsobem si může vybírat. Bude podle mého zajímavé sledovat summit NATO, který se uskuteční před Trumpovým summitem s Putinem. Vsadím se, že na něm Trump splní své sliby a vystoupí proti Evropě brutálně ve stylu „buď začnete nakupovat hromady amerických zbraní, nebo si jděte“, ale současně se bude podbízet Recepu Erdoganovi, protože bez Turecka budou USA přinejmenším v té levantské části Blízkého východu už zcela bezzubé. Ale Trump má přitom i nevýhodu v tom, že na Západě působí silné turkofobní lobby, které v mnoha ohledech brání akceptovat realitu a stojí v cestě alespoň nějaké normalizaci vztahů s Erdoganovým Tureckem, zatímco Rusko nebo Čína k Turecku přistupují více – neříkám, že úplně, ale více – na principu „já pán, ty pán“. A to samozřejmě potáhne Turky politicky do Eurasie.

A co se týče Sýrie, tak je fascinující sledovat, jak se při nynějším osvobozování jihu Sýrie od džihádu Rusko fakticky spojilo s Izraelem a Írán se nechal odstavit na vedlejší kolej. A pokud se Rusko spojilo s Izraelem, který pro změnu ovládá přinejmenším blízkovýchodní část americké zahraniční politiky, tak už jsou USA v Sýrii fakt zbytečné až nadbytečné. Čili skvělá situace zmizet a místo pobíhání po jakýchsi pouštních oblastech posilovat doma „Ameriku především“.

Nicméně, samotný americký odsun ze Sýrie přitom není pro Rusko žádná velká věc, protože situace se po sedmi letech války vyvinula tak, že USA prostě odejdou samy, nebo budou donuceny odejít, a to dřív nebo později. Pokud za takový „ústupek“ budou navíc něco chtít, tak bude hodně záležet na tom, o co si Washington řekne. Ale pokud to bude něco důležitého jako už zmíněné  ... ... .... 

Exministr Ukrajiny: „Seznam obětí" v případu Babčenko byl „vyroben“ v Kyjevě

0
0
Anatolij Grycenko při vystoupení v TV
- kou -5.7. 2018 newsone.ua a PrvníZprávy
Bývalý ukrajinský ministr obrany Anatolij Grycenko se domnívá, že seznam 47 osob údajně plánovaných k zabití zákazníky atentátu na novináře Arkadije Babčenka byl vypracován v Kyjevě.
Uvedl to na zpravodajském kanálu NewsOne.

„Musíte být idioti nebo považovat někoho za idioty, že ti, co sedí v FSB (ruské tajné službě – pozn. red.) jsou tak hloupí, že vypracují seznam 47 lidí a pošlou ho esemeskami," zdůraznil.

Poznamenal, že má „absolutně pevný" pocit, že „tento seznam byl vytvořen tady v Kyjevě".

Podle jeho názoru byl seznam vypracován „pod záštitou" ukrajinského prezidenta Petro Porošenka.

Zároveň se Gricenko domnívá, že k tomu došlo s cílem zastrašit vlivné novináře před prezidentskými volbami na Ukrajině a učinit je závislé na úřadech.
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live