Are you the publisher? Claim or contact us about this channel


Embed this content in your HTML

Search

Report adult content:

click to rate:

Account: (login)

More Channels


Channel Catalog


Channel Description:

Děkujeme za finanční příspěvky na činnost Nové republiky z.s.Bankovní spojení: 2300736297/2010

older | 1 | .... | 620 | 621 | (Page 622) | 623 | 624 | .... | 668 | newer

    0 0

    29. 8. 2018    lenta
    Ministr obrany Ruska Sergej Šojgu oznámil, že se uskuteční největší vojenské cvičení od dob Leonida Brežněva, jehož se zúčastní asi 300 000 vojáků a asi 36 000 jednotek pozemní techniky. Uvedla to v úterý 28. srpna agentura RIA Novosti. "Něčím opakuje Západ 81, ale v něčem je možná ještě rozsáhlejší", řekl Šojgu.


    Podle jeho vyjádření manévry, nazvané Vostok-2018, proběhnou od 11. do 15. září téměř na všech polygonech Centrálního a Východního vojenského okruhu. Zúčastní se jich Tichomořská a Severní flotila, budou plně zapojena letecká vojska.

    "Představte si, že v jednom okamžiku je v provozu 36 000 vojenských jednotek - tanků, obrněných vozitel, bojových vozidel pěchoty, a to vše je samozřejmě prověřováno v podmínkách, které se maximálně přibližují bojovým", uvedl ministr obrany .

    Kromě ruských vojáků se jedné části cvičení zúčastní jednotky Číny a Mongolska.

    Cvičení Západ-1981 se konalo ve dnech 4. až 12. září 1981 na území Běloruského, Kyjevského a Pobaltského vojenského okruhu a také ve vodách Baltského moře. Kromě Sovětského svazu se cvičení provádělo také na území několika přátelských států. Během manévrů byl poprvé vyzkoušen automatizovaný systém řízení a některé typy vysoce přesných zbraní.

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

    0 0
  • 08/29/18--14:19: Pane exministře Hermane,
  • Jiří Baťa
    29. 8. 2018
                  tímto reaguji na Vaše vyjádření, které jste učinil v ParlamentíchListech na dotazy občanů a ve kterém správně tušíte, že svými odpověďmi nezískáte u většiny veřejnosti moc politických bodů. Také sdělujete, že trváte i na svých názorech na migrační krizi. Vaší do značné míry kontroverzní (nebo také profláknutou) osobností se zabývám již delší dobu. 



    Řada Vašich činů v době výkonu funkce ministra kultury nebudou našimi občany jistě dlouho zapomenuty třeba už jen proto, že Vašim přičiněním prosazení vybudování Památníku romským obětem v Letech u Písku jste si nejen přihřál svou internacionální, alias multikulturní polívčičku, ale také do něj na věky zafixoval své občanům nezapomenutelné jméno do tohoto problematického a kontraproduktivního díla. Návštěvníci tohoto památníku budou mít možnost si nejen připomenout památku romských obětí, ale i Vaši osobnost. Že to nebude zrovna v dobrém, na to můžete vzít jed. Ale jak se říká, „každý svého (ne)štěstí strůjce“.

    Chci ale obrátit pozornost k některým Vašim nedávným vyjádřením v Parlamentních Listech.cz. v souvislosti s dotazy a názory občanů, které od Vás vyzněly ve stylu „vždyť je vlastně všechno OK“. Tak např. na některá upozornění občanů, týkající se událostí v souvislosti s nežádoucími imigranty, které se odehrávají v zahraničí, např. ve Švédsku zapalují auta, imigranti se vysmívají úřadům, čímž prý chtějí ukázat, že zákon je na ně krátký, že se v německých novinách (ne zrovna ojediněle) objevují zprávy o tom, že se mladý muž tmavé pleti pokusil znásilnit ženu, nebo, že podobný osud v Drážďanech potkal i Češku, která jen běžela přes místní park atd., jste se bohorovně vyjádřil, že „život v multikulturní společnosti nám neuškodí, že multikulturní společnost u nás je realitou“.

    S první částí Vašeho názoru zásadně nesouhlasím, ale naopak s tím, že multikulturní společnost je u nás realita, Vám dávám zapravdu. S čím ale také nesouhlasím a v čem se zásadně neshodneme je, co považujete za „multikulturní společnost“ Vy a co já. Naše společnost pane Hermane, navzdory nekonečným lžím, pomluvám o českém, rasismu, nacionalismu, homofobii, extremismu, islamismu atd., je multikulturní již od konce druhé světové války. Jistě jste nepřehlédl, že u nás žije cca 300 tisíc, bohužel převážně problematických Cikánů, alias Romů, že k nám (to jste ještě nebyl naživu) po válce byly repatriovány řecké děti, které ve válce ztratily rodiče, kteří zde vyrůstali, založili rodiny, že se na našich školách vzdělávaly (dále vzdělávají) tisíce cizinců všech ras a národností, že u nás žije spousta Slováků, Ukrajinců, Rusů, velká komunita Vietnamců, že k nám přijížděli pracovat lidé z celé Evropy, kteří i zůstali, založili rodiny a žijí zde dodnes. Přesto se nestalo, že by někdo proti jejich pobytu, potažmo spolužití projevil nějakou nevoli, nesouhlas, že by protestoval apod., snad jen, bohužel, s významnou výjimkou Romů. Jen pro Vaši informaci připomínám (i když nepochybuji, že je Vám to známo), v České republice žije více jak půl milionu cizinců z celého světa, mj. Američané, Australané, Japonci, Číňané, Korejci, židé, muslimové, Asiaté, Afričané atd. Myslíte si, že jsme málo multikulturní národ, že jsme národ rasistů, nacionalistů, homofobů a bůhví co ještě? My skutečně máme multikulturní společnost, jen ne podle Vašich lidoveckých představ, pane Hermane.

    Vaše představy o multikulturní společnosti mají totiž zcela jinou podobu a charakter a které by nás pod hlavičkou falešného „humanismu“ měly (i pod pohrůžkami sankcí) donutit k „obohacení“ naši vyspělé české společnosti, naši kultury, životního stylu, ale i národní identitu, křesťanství, slovanský původ o zavržení hodnou ideologii islamismu, což jinými slovy znamená přijímáním islámských imigrantů s islámským náboženstvím a všemi jeho anticivilizačními znaky a praktikami islámu demoralizovat, dehonestovat a islamizovat naši občanskou společnost. O prvcích terorismu nemluvě.

    To je Vaše představa o české multikulturní společnosti, o které otevřeně říkáte „že je to realita světa, ve kterém žijeme!“. Ale také dodáváte, že je třeba také respektovat, kdo je kde doma a kdo host. A pravidla ve svém domově nastavuje domácí, nikoli host. Takže, když se host neumí podle těchto pravidel chovat, bude vyhoštěn. Nikoli jako zvíře či číslo. Korektně, podle všech pravidel, ale rázně a jasně!

    Uvědomujete si pane Hermane, co říkáte a jak je Váš názor nereálný? Copak nesledujete událostí v zahraničí, kde se tito zločinci se stávají nedotknutelnými, zákroky vůči nim nejsou z opatrnosti doporučovány, pokud nejsou přímo zakázány? Vy dnes lehkomyslně zmiňujete vyhoštění podle všech pravidel, ale pokud by k tomu mělo dojít, budete mezi prvními, co budou poukazovat a kritizovat nelidské, nehumánní, nekorektní a bůhví jaké jednání, pokud by měli být imigranti-zločinci proti jejich vůli vyhoštěni. Příliš laciné, příliš pokrytecké, pane Hermane!

    V souvislosti s tímto mi dovolte otázku. Máte nás za blbce, nebo děláte sám ze sebe blbce? Na tragické a teroristické události, které páchají „válkou (spíše však mentálně) postižení“ imigranti v Německu, Dánsku či jinde reagujete tím, že „je to realita, ve které žijeme!“ To myslíte vážně? Takže Vy byste v případě, že by u nás nějaký imigranti přepadli a znásilnili dívku, kdyby zapálili auta, páchali násilnou trestnou činnost, provokovali atd., jenom odpověděl, že „je to realita, ve které žijeme?“ V souvislosti s Vašim pochopením pro strádání imigrantů, ale i neobyčejně přátelským vztahem k sudetským Němců jste se také mimo jiné vyjádřil, cituji:

    „Sám pocházím z židovské rodiny, kterou zločiny nacismu zasáhly opravdu velmi citelně. Zabývám se těmito otázkami dlouho a zevrubně. Věřte mi, že velmi dobře vím, co říkám. A proč to říkám, mám to dobře podložené. Nacismus je obrovské zlo, které bylo po právu poraženo a potrestáno!“ Tak proč si sakra myslíte, že bychom měli přijímat a trpět Alláhem indoktrinované islamisty, kteří páchají teror, násilí a zvěrstva a které je možné přirovnat se zločiny nacistů? Jenom proto, že je to podle Vás „realita, ve které žijeme?“ To má být podle Vás obohacující „multikulturalismus?“ Proč si myslíte, že bychom v takové realitě měli žít, nemluvě o tom, že ani žít nechceme? Zločiny nacistů Vám vadily, protože zasáhly i Vaši rodinu. Jak byste ale reagoval, kdyby tito „multikuturní obohacovači“ měli napadnout, znásilnit, či jinak ublížit např. Vaší dceři? Chápu, Vy žádnou rodinu, natož dceru nemáte, proto je Vám zřejmě úplně lhostejno, že to může postihnout jinou dívku, něčí dceru, rodinu. Je až neskutečné, jak moc jste nekřesťansky falešný, zbabělý, lhostejný a necitlivý. Tedy až na výjimku Vašich citů pro své sudetoněmecké „ Milé krajany". Tím se dostáváme k jinému tématu.

    Ve svých licoměrných vyjádřeních také připomínáte významné 80. výročí od událostí z let 1938 a 1939. Zdůraznil jste, že od hanebné zrady, v podobě v Mnichovské dohody, letos uplynulo 80 let, z čehož Vám vyplývá fakt, že sudetští Němci, kteří tehdy Hitlera vítali v našem pohraničí, jsou většinou mrtví. Opravdu? Dodáváte, že pokud nejsou mrtví, pak byli v roce 1938 jen malými dětmi, které nemohli mít rozum z toho, co se děje. Jenže jsou tady také léta, kdy v Německu po skončení druhé světové války dlouhá léta žilo mnoho pohrobků té doby! Ti přece byli viní, měli co do činění s fašismem, nebo ne? Přesto licoměrně tvrdíte, že SRN je stát, který se dokázal s temnou minulostí nacismu obdivuhodně vyrovnat, že jste se nikdy nesetkal s nikým, kdo by jen náznakem zločiny nacismu obhajoval nebo jen relativizoval, protože v Německu je to trestné. Příliš naivní, bláhové, neupřímné, ale od Vás také nijak překvapující.

    Pane Hermane, můžete nám, natvrdlým Čechům, také rozumně vysvětlit, kdo jsou ti lidé z tzv. sudetoněmeckého Landsmanšaftu, kteří pořádají své každoroční výroční sjezdy, kterých se také s velkým uspokojením zúčastňujete a kteří by podle Vás, měli být dávno mrtví? Je to snad nějaké fluidum či jsou zhmotnělí duchové těch už „dávno mrtvých“ sudetských Němců? Proč tvrdíte takovou nehoráznou pitomost, že potomci bývalých německy hovořících obyvatel Československa (tedy Němci) jsou povětšinou občany Německa? Čí by to asi měli být občané, když to jsou rodilí (paradoxně v Československu narození) Němci a dnes žijí v SRN? Němce, kteří se v naší zemi narodili, pokládáte za krajany na čemž nevidíte nic nelogického. No, na vzdělaného člověka poněkud zvláštní úsudek. Nicméně si myslím, že tito lidé byli tzv. kočkopes, protože ač narození V Československu, byli to Němci. Byli to Němci, ale byli nebo nebyli československými občany? A když se tady někdo narodí, že by měl mj. také umět a mluvit česky? To Vám přijde jak, pane Hermane? Někdy je opravdu lepší mlčet, v lepším případě více přemýšlet, než pronášet takové pitomosti, pane exministře.

    Od hanebné zrady, která se zhmotnila v Mnichovské dohodě, jak pravíte, letos uplynulo 80 let. A podle Vás ti sudetští Němci, kteří tehdy v našem pohraničí vítali Hitlera, jsou většinou mrtví a pokud náhodou žijí, pak byli v roce 1938 jen malými dětmi, které nemohly mít rozum z toho, co se děje. No a tím si právě nejsem vůbec jistý, pane Hermane. Vaše tvrzení, že jako děti nevěděly, co se v tu dobu děje se rozchází s tím, že naopak jiné, stejně staré české děti, které dnes ještě žijí, mají spoustu vzpomínek a pamatují tragické události z let 1938-39, takže dobře věděly, co se děje! Tak prosím netvrďte, že ty německé děti neměly rozum z toho, co se dělo (pokud ovšem nebyly mentálně retardované).

    A už úplně na okraj mi dovolte ještě jednu poznámku. Jak jsem již výše zmínil, v průběhu dlouhých sedmdesáti let od konce druhé světové války žilo v Německu nemálo významných příslušníků wehrmachtu, kteří zcela prokazatelně měli na svědomí smrt tisíců lidí. Nepamatuji si však, že by vůči těmto lidem v době, kdy poklidně žili a dožívali své stáří v Německu, byla u nás, notabene za vlády komunistů, vedena nějaká politická, mstivá, nenávistná či nacionální kampaň a verbální útoky, jako se to dnes děje u nás v souvislosti s „okupací“ v roce 1968 proti dnešnímu Rusku. Vy také patříte k těm, kteří nejen odsuzují okupaci, ale také z ní viní Rusko. Myslíte si pane Hermane, že když dva dělají totéž, je to vždy totéž?

    0 0

    29. 8. 2018    russian
    Vedoucí ruského Centra pro usmíření bojujících stran v SAR generálmajor Alexej Cygankov oznámil, že zástupci organizace Bílé přilby dopravili jedovaté látky do skladiště teroristů v syrském Sarakíbu. Je to uvedeno ve zprávě, kterou RT disponuje.


    "Podle informací, které obdrželo ruské Centrum pro usmíření bojujících stran z několika nezávislých zdrojů v provincii Idlib, bylo do města Sarakíb z obce Afs dopraveno velké množství otravných látek na dvou velkokapacitních vozidlech", uvedl.

    Podle Cygankova byly chemikálie poslány do skladiště, které používají teroristé ke skladování zbraní a paliv a maziv. Náklad byl doprovázen osmi zástupci Bílých přileb. Později byly otravné látky odeslány na jiné místo.

    "Později byla část nákladu v plastových barelech bez označení přemístěna na jinou základnu v jižní části provincie Idlib, aby bylo možné inscenovat použití chemických zbraní a následně obvinit vládní síly z používání jedovatých látek proti civilistům", uvedl zástupce centra.

    Dříve náměstek ministra zahraničí RF Sergej Rjabkov vyzval západní země, aby neignorovaly informace Moskvy o připravovaných provokacích teroristů a Bílých přileb s použitím chemických zbraní.

    ... V reakci na údajně připravovaný chemický útok ZDE plánuje západní koalice pod vedením USA údery na syrské vládní síly. Za tímto účelem připluly lodě námořnictva USA, vyzbrojené okřídlenými raketami, do Středozemního moře.

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

    0 0

    Paul Craig Roberts
    29. 8. 2018     PaulCraigRoberts
    Když jsem to četl poprvé, měl jsem za to, žde jde o satiru na fake news, čili na vymyšlenou a falešnou informaci. Pak jsem si ale uvědomil, že to držím v ruce deník New York Times (NYT), který by si přece nedělal legraci sám ze sebe – a že tedy tento článek J. Barnese a M.Rosenberga je míněn naprosto vážně. A že dokonce nesmyslu, který společně stvořili, oba tihle novináři snad i věří.


    Zde je tedy v kostce obsah jejich sdělení: Zpravodajské služby USA měly v okolí prezidenta Putina a Kremlu své „informátory, kteří svým ústřednám poskytovali naléhavá a přesná varování o ruských záměrech pokusit se ovlivnit americké prezidentské volby“.

    Hrom do palice, a jak se tedy mohlo stát, že když ty zpravodajské služby USA měly přímo z Kremlu a dokonce i přímo z okruhu prezidenta Putina ony třaskavé a přesné informace o úmyslu Ruska ukrást prezidentské volby pro Trumpa, neučinily ani to nejmenší, aby té krádeži zabránily?

    Proč nebyl vyhlášen celostátní poplach? Vždyť na tehdejšího ředitele CIA Brennana a ředitele FBI Comeyho, oba to jasné spojence Hillary Clintonové, musely jít mdloby při pomyšlení na takovouto strašnou krádež – a přes to, že o ní měli od svých lidí jasnou informaci – zůstali oba v klidu. A nepodnikli jediný krok, aby ji předešli.

    Což ovšem není zázrak jediný. Dalším je, že dnes, čili už hodný čas po oněch údajně ukradených volbách, se dva presstituti NYT Barnes a Rosenberg o této odpovědnosti za nečinnost dvou ředitelů nejdůležitějších bezpečnostních složek USA ve své stati široké stati nezmiňují jediným slovem. To si snad NYT dovolují krýt dva lidi za zločin v Americe nejtěžší?

    A na závěr otázka nejprincipálnější: Kdo je tedy ve skutečnosti vinen za domnělou „Russiagate“. Samozřejmě nikdo, protože Russiagate je lež, stejně jako je lží článek, sepsaný imbecily, Barnesem a Rosenbergem pro NYT. Lež namířená na dva cíle najednou. Na Rusko a na Trumpa. A též lež, která naštěsti do svých sítí občas chytne i sama sebe..

    Jak se stalo i tentokrát.

    Vybral a přeložil Lubomír Man

    0 0

    Maxim Kolomijec
    30. 8. 2018     ridus
    Prezident Ruské federace Vladimír Putin vystoupil s televizním proslovem k Rusům: hlava státu oznámila vlastní návrhy k vládnímu návrhu zákona o změnách v důchodovém systému a vysvětlila hlavní úkol navržených opatření - zajištění odolnosti a finanční stability důchodového systému Ruska po mnoho dalších let.
    Putin uvedl šest hlavních opatření ke zmírnění procesu modernizace důchodového systému:




    1. Ženy budou odcházet do důchodu ve věku 60 let. Kromě toho budou mít matky s více dětmi možnost odchodu do důchodu dříve: například ženy s pěti dětmi budou mít možnost odejít na zasloužený odpočinek již v 50 letech.

    2. Rusové, kteří v příštích dvou letech měli odejít do důchodu podle starého zákona, dostanou právo na vyřízení důchodu šest měsíců před novým věkem odchodu do důchodu. "Aby se lidé mohli přizpůsobit nové životní situaci, zorganizovat si své plány", řekl Putin.

    3. Vláda Ruské federace schválí pro občany předdůchodového věku zvláštní program na zvyšování kvalifikace. Navíc maximální výše dávek v nezaměstnanosti pro občany ve věku před odchodem do důchodu se více než zdvojnásobí - až na 11 tisíc 280 rublů, a zaměstnavatelé budou povinni zajistit každoročně neplacenou dispenzarizaci zaměstnancům v předdůchodovém věku.

    4. Stávající důchodové podmínky zůstanou zachovány pro horníky, pracovníky v horkých provozech, v chemické výrobě, pro oběti Černobylu a řadu dalších kategorií. Kromě toho budou zachovány výhody pro původní nepočetné národy Severu. Putin také sdělil, že 25 procent příplatku k pevné částce pojistného důchodu obdrží nepracující důchodci, žijící na venkově.

    5. Doba zaměstnání, která opravňuje k předčasnému odchodu do důchodu, se sníží: u žen - na 37 let a u mužů na 42 let.

    6. Veškeré federální výhody pro daně z nemovitostí a pozemky, platné k 31. prosinci 2018, zůstanou v plné výši zachovány až do ukončení reforem důchodového systému. Putin také podpořil návrh Jednotného Ruska na zachování všech stávajících regionálních výhod: bezplatná jízda ve veřejné dopravě, úlevy v komunálních službách, při generální opravě a plynofikaci, úlevy při získávání léků a tak dále.

    Všechny návrhy hlavy státu k důchodové legislativě budou vydány v podobě pozměňovacích návrhů k návrhu zákona, zdůraznil Putin: "Návrhy, o nichž jsem dnes hovořil, budou zpracovány jako pozměňovací návrhy a co nejdříve budou předloženy Státní dumě".

    Podle názoru expertů tento přístup demonstruje naprosté pohroužení se prezidenta do problematiky zlepšení důchodového systému. Toto Ridusu řekl politolog Andrej Manojlo:

    "Donedávna prezident sledoval projednávání důchodové reformy - a teď nastal čas na přímý a čestný rozhovor s Rusy. Mnohé věci, navrhované vládou, byly špatně pochopeny nebo nedostatečně pochopeny. Putin vystoupil proto, aby vysvětlil hlavní cíle těchto návrhů a aby také vytyčil řadu sociálních záruk pro různé kategorie občanů. Prezident vystoupil v roli obránce občanů".

    O tom, že se prezident podrobně zabýval modernizací důchodového systému, se mluví i v kuloárech Kremlu: zdroj TASSu, obeznámený s průběhem přípravy televizního proslovu, potvrdil, že Putin osobně pracoval na jeho textu. "Přinejmenším více než polovina toho, co bylo řečeno v proslovu, jsou návrhy prezidenta", uvedl zdroj.

    Senátorka za Pskovskou oblast Jelena Bibiková zase v rozhovoru s Ridusem poznamenala, že prezidentův televizní proslov proběhl ve formátu "upřímného, ​​otevřeného rozhovoru":

    "Ve vzniklé situaci lidé nic jiného neočekávali: chápeme, že prezident je garantem sociální spravedlnosti a stability v zemi a neznám jinou osobu, která by měla stejně vysokou autoritu. Proto byl tento čestný rozhovor nutný. Je přijímáno obtížné, ale nezbytné rozhodnutí: pokud nebude dnes přijato, ohrozí to v budoucnu stabilitu země".

    "Putin jasně uvedl, že způsob indexace důchodů musí být stanoven základním zákonem", pokračovala senátorka. "Toto je téma, které bylo projednáváno na všech diskusních platformách. Navíc prezident zmírnil důležitá ustanovení pro modernizaci důchodového systému - a to všichni očekávali".

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

    0 0

    Jiří Baťa
    30. 8. 2018
    Před několika dny jsme si, poněkud zbytečně emotivně, připomněli 50. výročí „okupace“, vstupu, pro některé vpádu, vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Byla to iniciativa ze strany SSSR, který tak chtěl zabránit změně režimu a pronikání „kapitalistických“ tendencí do ČSSR. V této souvislosti je rovněž vhodné připomenout pietu na desítky lidských životů, které se staly obětí této okupace.


    Ponechme ale stranou podstatu, příčiny, průběh a následky této „okupace“, které ani po půl století nejsou mezi politiky, ale ani mezi občany dostatečně konzistentní a podívejme se na tuto událost s chladnou hlavou, racionálně, objektivně, bez emocí s odstupem 50 let. Rozdmýchávat emoce, vyvolávat napětí, jitřit city a dávat najevo nenávist a zášť Rusku, které jako nástupce bývalého SSSR by mělo nést na svých bedrech vinu a následky je záležitost ani ne tak ideologická, jako tendenční a účelová. Takové jednání vyvolaná naprosto zbytečné, iracionální, nic neřešící ovzduší s cílem, vyvolávat mezi občany vzájemnou nedůvěru a intoleranci v chápání a posuzování srpna 1968. Bylo by vhodné povznést se nad událostmi srpna 68 s tím, že jsou nám (byť ne zcela jednoznačné) známy příčiny, důsledky, morální, materiální, ekonomické a společenské škody i lidské oběti, a jak současné 50 leté, tak všechna další výročí bychom měli chápat jako nezvratnou historickou událost, která se jednou stala, kterou nelze změnit , jen je třeba ji respektovat a racionálně chápat.

    Považovat tyto srpnové události z 68 roku jako „politický“ požár, který republice a společnosti způsobil nemalé škody a přinesl lidské oběti. Respektovat tento požár s tím, že se stal před dlouhými 50 lety, tedy před půl stoletím, že jakkoli v některých lidech ještě doutnají zbytky žhavého popele, není vhodné tento doutnající popel rozdmýchávat politickými, ale i lidskými emocemi, projevovat nenávist, zlobu, zášť a osočovat Rusko, které jakkoli má své kořeny a původ v SSSR, za „okupaci“ v srpnu 1968 však nenese přímou politickou ani morální odpovědnost. Bylo by záhodno zůstat nad věcí s tím, že s událostmi roku 1968, jakkoli byly lidsky, morálně, věcně nebo politicky bolestné, se umíme vyrovnat, budeme si je v budoucnu důstojně připomínat jako memento, které sice ovlivnilo vývoj a režim naší společnosti, ale také, že nás tyto události nezlomily, že jsme dál bojovali o lepší budoucnost a hlavně, že jsme zůstali lidmi.

    Chtělo by se říct slušnými lidmi, stejně jako že usilujeme o lepší budoucnost, ale je třeba si také říct pravdu, že tomu tak úplně není. V mnohém si lžeme, jeden druhého osočujeme, urážíme, pomlouváme se, obviňujeme, dáváme průchod nechutným, zcela zbytečným emocím, morálnímu a vulgárnímu jednání, demoralizujeme a rozdělujeme občanskou veřejnost, jsme k sobě neupřímní a plni zloby. Co horší, není to důsledek osmašedesátého, ale „pucvolové“ revoluce devětaosmdesátého roku. Nesnažme se proto rozdmýchávat popel z r. 1968, ze kterého může vzejít požár s daleko většími důsledky. Zůstaňme lidmi, pokud možno lidmi vyspělými, slušnými, na mravní úrovni, kteří se nepoddávají mstě, nenávisti, zášti a nevraživosti. Zůstaňme u konstatování málo poopraveného rčení majora Terazky : „Čo bolo, to bolo, terazky... je to za nami“!

    Čest a památka obětem „okupace“ a s Nezvalovým „Sbohem a šáteček“ také emocím na tyto události!

    0 0

    Patrick Ungermann
    30. 8. 2018
    Pročítali jsme doma reklamní leták. Rodičům, kteří už mají pohybové obtíže, se líbil takový vozíček na nákupy. Dá se připřáhnout za kolo, dlouhý je metr třicet a stojí ke dvěma tisícům. K tomu byl obrázek vozíku za kolem. Kárka se na obrázku zdála menší než přední kolo. Znamenalo to, že přední kolo muselo mít průměr větší než metr třicet! Znáte ta malá písmenka, která nám napoví, kolik zrovna potřebujeme dioptrií… Byla i na konci letáku: „Obrázky jsou pouze ilustrační a za tiskové chyby firma nezodpovídá.



    “ Ilustrační obrázek měl odjakživa pečlivě zachytit skutečnost. A co je tady tisková chyba? Ten obrázek? Délka sto třicet? Ta cena? „To už máš takové kapitalistické finty,“ povídá tatínek.

    Znám i jiné takové finty. G.d.p.r. je poměrně nátlaková akce, víc než sčítání lidu. Ruší se kvůli tomu školní knihy tváří (facebook) pro žáky a učitele, děti teď mají místo rodných čísel sedmero hausnumer na obědy, na pomůcky, na kroužek, na školu v přírodě… A skutek často utek: Dál mi chodí horké i teplé maily, sex mi i s obrazovou přílohou nabízí Regína i Pepa… Žena ví, jak ke mně do pošty, a proč by nevěděla? Vždyť tam může být něco ze školy a fotky dětí ze dne na dopravním hřišti.

    Anebo telefony: „Tady Ilona Tachecí, máte čas na krátký monitorovaný hovor?“ „A jak jste, slečno, když máme g.d.p.r., přišla na mé telefonní číslo?“ „Je to jednoduché, pane Urghr… ghr… mane. Číslo nám vygeneroval počítač.“ Tož zadám do chytrého programu číslice od nuly do devítky a volám si, jak ze seznamu. Inu, finty.

    Kdypak se u nás narodila chuť dělat tyhle finty? Mám na to názor, že v devadesátých letech. Dřív to být nemohlo. Později by už bylo pozdě. Letos jsme se okázale, byť poněkud jednosměrně, vyjadřovali k padesátému výročí okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy. Dovolte mi připomenout jedno dvacáté výročí, které nám pomalu nastává. Je to dvacet let od uplynutí devadesátých let. Na nich byla určitě revoluční změna ceny peněz. Jistě, cena peněz, a tedy i cena práce se mění. Jen objem té práce jaksi zůstává. Být milionářem za komunistů nebylo jen tak. Tehdejší milión v ceně dnešních deseti miliónů nebylo snadné uspořit, a navíc budil pohoršující závist. Současný milión v hodnotě tehdejších sta tisíc žádnou závist nevzbuzuje. Je to cena bezpečného pohodlného vozu, cena pokrytí dvou střech na chalupě, cena deseti zájezdů za žirafami, cena koupě městského pozemku, cena poloviny venkovské novostavby.

    A právě tady si vzpomínám na osobní příběh s penězi. Jezdit do Jugoslávie bylo v osmdesátých letech něco víc, než jezdit do Bulharska. Tady už jste potřebovali šedou výjezdní doložku. A nějaké peníze na útratu. Místní dinár si stál pevně v kramflecích, což bylo důležité pro můj dobrý skutek. Zbyly mi tři dináry, nosil jsem je v kožené peněžence na tkaničce kolem krku. Před kostelem seděl omšelý žebrák a já mu tři dináry dal. Prohlížel si je dlouze a dlouze mi děkoval. Voda se valí – vítr letí, uběhlo deset let. A před stejným kostelem znova ten žebrák. Sáhl jsem do peněženky pro posledních pět dinárů. Žebrák vytřeštil oči, hodil penězi na práh kostela a dlouze klel. Nevědomky ode mne dostal haléřovou položku. Vím, nevědomost hříchu nečiní, teď ovšem vím i to, jak rychle mohou vzít úspory za své.

    Má spolupracovnice vzpomíná na devadesátá léta pod hlavičkou: Konečně začalo být víc zboží. To je pravda. Přišel jsem do drogerie obstarat si zubní kartáček. „A jaký chcete?“ Stálo jich tam v dóze čtyřicet různých a ke každému dovedla paní prodavačka přidat chvalozpěv o kvalitě. Myslel jsem, že mně spasí myšlenka vybrat si ten nejlevnější. „To je tady těch deset,“ povídá ta dobrá duše za pultem. Odešel jsem bez kartáčku. Zkrátka jsem si neuměl vybrat. Ano, v devadesátých letech začalo být zboží a jeho podnikatelé. Někteří časem odcházeli na Bahamy, do Jaru (Jihoafrická republika) nebo končili v Želivské přehradě zabetonovaní v sudech. A Bůh oplať všem poctivým. V devadesátých letech krachovaly továrny, ničily je otevřenější trhy, bílí koně a černé úmysly. V devadesátých letech zbankrotoval Českomoravský len a jeho místní podnik – tírna. Maminka byla nějaký čas v likvidační komisi, pak ale přišla o práci. Uznejte, kdo by v závodu, co přišel na buben, upotřebil mzdovou účetní? Tatínek ještě práci měl, dostával za ni komunistické dva tisíce, ačkoli ceny už byly kapitalistické. Tenkrát jsme přestali mít večer k čaji tatranku. Jistě, povídejte tohle etiopským, somálským dětem či dětem na egyptském venkově. Jenže to byl takový zvyk: „Máme, maminko, něco k čajíčku?“ „To víš, že máme,“ a na stole ležela pro každého tatranka.

    Nedivte se, jak mocně na nás působili první podnikatelé s lidskou psychikou: „Paní Pišpunáglová, děkujeme vám za koupi nádobí značky Neotluče se. Jako odměnu vám zasíláme výherní kupón v hodnotě jednoho miliónu peněz. Co tomu říkáte, paní Pišpunáglová?“ Normální by v souladu s předchozí logikou bylo myslet si, že vystřihnu kupón, poběžím kamsi a vrátím se s miliónem. Jenže k aktivaci kupónu chyběla už jen jedna objednávka a chyběla po každé další objednávce. Paní Pišpunáglová už měla dům plný serepetiček značky Neotluče se, už ji to přivedlo na pokraj zkázy a milión nikde. Jednou udělala to, co rozumný člověk udělat musí. Rozhodla se oželet neviditelný milión a nic si od značky Neotluče se neobjednat. Skandál byl na světě. Rozdrnčel se telefon: „Šlapete si po štěstí, paní Pišpunáglová!“ Schránka se plnila dopisy: „Stačila jedna jediná objednávka a milión by byl váš, paní Pišpunáglová! Zvažte to, prosím, pošlete nám znovu poslední objednávku.“ Paní Pišpunáglová vše znovu zvážila a rozhodla se zvítězit nad devadesátými lety a nic si od nikoho neobjednat. Před dvaceti lety jedna paní pochopila jeden nový rozměr nové společnosti. Rád takovému výročí věnuji úvahu.

    0 0
  • 08/30/18--12:43: Article 2
  • Jaroslav Loudil
    30. 8. 2018

    Konečně jsem si i v našich médiích mohl přečíst celkem objektivní hodnocení Paktu Molotov - Ribbentrop z 23.8.1939. Až dosud naše veřejnoprávní média z propagandistických důvodů zamlčovala první polovinu pravdy , tedy období 16.3.1939 - 19.8.1939. Sovětský ministr zahraničí Litvinov se totiž od okupace Prahy 15.března 1939 zoufale snažil přimět Londýn a Paříž ke společné obraně proti Hitlerovi. 


    SSSR byl Západem doslova - "odkopnut" , poslední jednání 19.8.1939. Naše prolhaná veřejnopráví média, ČT a Český rozhlas okupovaná rusofobními tupci, toto období sovětské snahy o vytvoření protihitlerovské koalice zásadně před naší veřejností zamlčují. SSSR Západu nabízel k - "okamžitému použití proti Hitlerovi" - 126 divizí a 10 000 tanků.

    P.S. Londýn a Paříž odmítly a je možné je tak vinit ze smrti asi 30 000 000 lidí. Proč ? Kdyby na návrh SSSR přistoupily, tak by byl Hitler po svém vpádu do Polska 1.září 1939 okamžitě ve válce na dvou frontách , proti Moskvě, Paříži a Londýnu. Druhá světová válka by se odehrála jen na území : Polska, ČSR , Německa a části Francie. Nebyly by okupovány země : Dánsko, Norsko, Jugoslávie, Řecko, Kréta, Severní Afrika, SSSR. Nebyl by ani čas stavět koncentráky jako Osvětim.Za masívní utrpení Evropanů během Druhé světové války můžou Londýn a Paříž svojí nekonečnou politikou ústupků Hitlerovi.

    1. Hitler okupoval demilitarizované Porýní a Západ - "nic"
    2. Hitler obnovil všeobecnou brannou povinnost a Západ - "nic".
    3. Hitler začal stavět obří válečné lodě i ponorky /měl to zakázané/ a Západ -"nic".
    4. SSSR navrhl společnou obranu proti Hitlerovi a Západ" - "nic".

    Česká televize a český rozhlas lžou českým lidem. Cíl : Přepsat dějiny v duchu našich Sluníčkářů a potřeb Washingtonu. Pravda se však nedá umlčet natrvalo a tak v budoucnu skončí na smetišti dějin i současní trapní protagonisté ČT a ČRo. Těžko je někdo bude potom litovat.

    https://www.stream.cz/vylety-do-minulosti/10026941-pakt-molotovribbentrop-23-srpen-1939?rss&dop-ab-variant=5&seq-no=1

    0 0

    Radim Valenčík
    30. 8. 2018      RadimValenčíkPíše
    Dostal se mi do pošty odkaz na Novou republiku s podrobnou informací o tom, jakou modifikaci reformy penzijního systému v Rusku Putin navrhl. Zatím jsem jinde obdobnou informaci nezaznamenal a je to škoda. Udržitelnost (z hlediska demografického vývoje), stabilita (z hlediska očekávaných turbulencí na finančních trzích) a dostatečnost (z hlediska sociálního) penzijního systému trápí prakticky všechny vyspělejší země na světě. Pochopitelně i u nás, například nedávný článek L. Kovandy a moje rakce na něj, viz: zde



     
    Zde (menším písmem a odlišnou barvou) je hlavní část článku z Nové republiky:
    "Čestný rozhovor": co Putin navrhl pro upgrade důchodového systému
    Maxim Kolomijec
    30. 8. 2018    
    Prezident Ruské federace Vladimír Putin vystoupil s televizním proslovem k Rusům: hlava státu oznámila vlastní návrhy k vládnímu návrhu zákona o změnách v důchodovém systému a vysvětlila hlavní úkol navržených opatření - zajištění odolnosti a finanční stability důchodového systému Ruska po mnoho dalších let.
    Putin uvedl šest hlavních opatření ke zmírnění procesu modernizace důchodového systému:

    1. Ženy budou odcházet do důchodu ve věku 60 let. Kromě toho budou mít matky s více dětmi možnost odchodu do důchodu dříve: například ženy s pěti dětmi budou mít možnost odejít na zasloužený odpočinek již v 50 letech.
    2. Rusové, kteří v příštích dvou letech měli odejít do důchodu podle starého zákona, dostanou právo na vyřízení důchodu šest měsíců před novým věkem odchodu do důchodu. "Aby se lidé mohli přizpůsobit nové životní situaci, zorganizovat si své plány", řekl Putin.
    3. Vláda Ruské federace schválí pro občany předdůchodového věku zvláštní program na zvyšování kvalifikace. Navíc maximální výše dávek v nezaměstnanosti pro občany ve věku před odchodem do důchodu se více než zdvojnásobí - až na 11 tisíc 280 rublů, a zaměstnavatelé budou povinni zajistit každoročně neplacenou dispenzarizaci zaměstnancům v předdůchodovém věku.
    4. Stávající důchodové podmínky zůstanou zachovány pro horníky, pracovníky v horkých provozech, v chemické výrobě, pro oběti Černobylu a řadu dalších kategorií. Kromě toho budou zachovány výhody pro původní nepočetné národy Severu. Putin také sdělil, že 25 procent příplatku k pevné částce pojistného důchodu obdrží nepracující důchodci, žijící na venkově.
    5. Doba zaměstnání, která opravňuje k předčasnému odchodu do důchodu, se sníží: u žen - na 37 let a u mužů na 42 let.
    6. Veškeré federální výhody pro daně z nemovitostí a pozemky, platné k 31. prosinci 2018, zůstanou v plné výši zachovány až do ukončení reforem důchodového systému. Putin také podpořil návrh Jednotného Ruska na zachování všech stávajících regionálních výhod: bezplatná jízda ve veřejné dopravě, úlevy v komunálních službách, při generální opravě a plynofikaci, úlevy při získávání léků a tak dále.
    Zájemcům o politický kontext doporučuji přečíst celý článek, na který odkazuji.
    Z odborného hlediska (kterému se chci věnovat) především, je třeba zaznamenat, že dílčí opatření jsou šita na míru konkrétních podmínek Ruska, jsou promyšlená a poměrně sociálně citlivá. Neboli – jsou kvalifikovanou korekcí a maximum toho, co je reálné.
    Maximum toho, co je reálné, ovšem je v mezích stávajících přístupů. V zabezpečení udržitelnosti, stability a dostatečnosti lze postoupit o velký krok dál (dosáhnout efektivního řešení, které nemá negativní, ale naopak má pozitivní sociální dopady), pokud půjdeme cestou nikoli paušálního, ale diferencovaného prodoužení doby produktivního uplatnění a tredy odkladu výplat penzijních dávek.
    K tomu je nutné vytvořit dostatečně silné motivace v penzijním systému, resp. naplnit jeho sklutečný smysl, tj. aby byl založen na solidaritě mezi těmi, u nichž pojistná událost nastala, a u nichž ještě nenastala. Jinými slovy: Podpořit ty, kteří mohou a chtějí být i ve vyšším věku produktivní činní dostatečnou ekonomickou motivací, současně s tím zabezpečit, aby ti, které konkrétní životní situace a podmínky na profesních trzích již omezují v produktivním uplatnění či vyřazují z produktivního uplatnění, měli rovněž prospěch z dlouhodobějšího produktivního uplatnění svých šťastnějších kolegů.
    K nastavení takového motivujícího systému v návaznosti na stávající (v té či oné zemi) lze přistoupit různě. V našem týmu na VŠFS jsme k tomu vyvinuli model plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby systému průběžného penzijního pojištění (tedy nadstavby pro ty, kteří chtějí být výdělečně činní na profesních trzích i po dosažení formálně stanovené věkové hranice pro pobírání starobního důchodu), kterým lze v návaznosti na konkrétní podmínky té či oné země testovat různé alternativy a navrhnout nejvhodnější řešení.
    K tomu (z poslední doby) viz např:
    K tomu jsme s naším týmem na VŠFS zpracovali teoreticky podložený návrh plně uzavřené a plně zásluhové postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění, do které by bylo možné vstoupit dobrovolně. Zde je v těchto pěti pokračováních:
    (Zde je celý systém i s konkrétními příklady popsán.)


    Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/6050-penze-putinova-korekce-a-nevyuzite-moznosti.html

    0 0
  • 08/30/18--13:23: Pump, dump, blame Trump
  • Erik Best
    30. 8. 2018   EB
    Svět bojuje na více frontách než kdykoli jindy za posledních 70 let. Obchodní války ohrožují široká pásma planety. Globální finanční oligopol se snaží dostat Írán, Rusko a Turecko do kolen. Akciové trhy však závratně letí nahoru. „Rekordy trhající americké akcie ignorují varování výnosové křivky,” oznámily včera Financial Times. Čechy obvykle takové věci nechávají klidnými, částečně proto, že jejich vlastní akciový trh byl dávno pokřiven insidery. 

    Živobytí Čechů je ale na globálních finančních trzích závislé. Insideři už dávno pochopili, co se teď děje. Dalo by se to shrnout jako „Pump, dump, blame Trump” (nafouknout, hodit na trh, svést to na Trumpa). Zatím jsme ve fázi nafukování. Týdeník Economist minulý týden citoval analytiky z Goldman Sachs, kteří tvrdili, že pravděpodobnost vzniku bubliny je u amerických akcií jedna ku pěti. Brzy, možná rychleji, než dokážete třikrát za sebou říct Lloyd Blankfein, insideři zahájí fázi výprodeje. Vina bude pak samozřejmě připsána Donaldu Trumpovi.

    0 0

    30. 8. 2018 Lenta
    V arktickém námořním přístavu Tiksi v Jakutsku začala výstavba vojenského městečka pro vojáky formace PVO Severní flotily, informuje agentura Interfax s odkazem na tiskovou službu flotily. "Dnes se během pracovní cesty do posádky Tiksi (Jakutsko) velitel Severní flotily admirál Nikolaj Jevmenov zúčastnil obřadu uložení první piloty moderního blokového modulového městečka pro vojáky formace vzdušných sil a PVO Severní flotily", uvedla tisková služba.


    Stavba vojenského městečka bude trvat asi šest měsíců. Bude ho tvořit 11 objektů, včetně ubytovny pro vojenský personál, administrativní budovy, dieselové elektrárny, nádrží na vodu a palivo, jídelny a garáže. "Všechny objekty budou navzájem propojeny krytými průchody, což je zvláště důležité v oblastech Dálného severu a Arktidy", dodal zdroj.

    Vytvoření nové divize PVO ve struktuře flotily bylo oznámeno v listopadu minulého roku. Její formace budou umístěny na souostroví Nová země, v obcích Dikson a Tiksi.

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

    0 0

    St. Hroch
    31.8.2018  Outsidermedia
    Klíčoví tajní informátoři amerických tajných služeb, kteří předávali z Moskvy Washingtonu tajné informace o krocích a záměrech ruské státní moci, poslední dobou přerušili spojení s CIA. Oznámily to New York Times (NYT).
    Jak sděluje ruská agentura TASS, jejich zdroje tvrdí, že „zmizení“ klíčových informátorů CIA, údajně blízkých ruskému vedení, nechalo Washington bez informací o záměrech Ruska nedlouho před listopadovými doplňujícími volbami do amerického Kongresu.
    Podle předpokladů NYT tito informátoři dříve dodávali USA informace o údajném ruském záměru vměšovat se do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Podle informací zdrojů NYT si Washington nemyslí, že byli informátoři odhaleni či zlikvidováni. Podle názoru amerických tajných služeb to souvisí s „agresivnější kontrarozvědkou“, kterou začala Moskva provádět a informátoři Američanů přerušili spojení a „zalehli na dno“, protože předpokládají, že by mohli být v nebezpečí. Spojené státy pokračují v zachycování hlášení o Rusku. Přitom v poslední době se informátoři s kurátory z CIA setkávají většinou za hranicemi Ruska.
    Podle názoru NYT situaci ovlivnilo rovněž to, že Rusko vyhostilo řadu pracovníků americké rozvědky pracujících v Rusku pod diplomatickým krytím. V Moskvě je teď pravděpodobně málo našich lidí a nacházejí se pod neuvěřitelným sledováním,“ řekl NYT bývalý agent CIA John Sipher. Je příznačné, že s touto zprávou přišly právě NYT, které jsou označovány za hlásnou troubu globální elity, tedy klanového seskupení, stojícího za Trumpem.
    Vypadá to, že souboj amerických klanů se rozšířil i do Ruska. Americké agenty, kteří zřejmě byli naverbováni už za Bushe a Obamy, teď shazují z Washingtonu. Je na tom zainteresováno jak Rusko, tak i Trump. Naše země se zbavuje destruktivních elementů a Trump vlivových agentů svých politických protivníků. Soudě podle informací o přípravě procedury Trumpova impeachmentu a státního převratu v Rusku vzlínajících v informačním poli je nezbytné agenty zemské elity USA odklidit rychle a nelítostně. Koneckonců, jak praxe ukazuje, ruská kontrarozvědka se s tímto úkolem vypořádává skvěle.
    Tiskový tajemník CIA odmítl věc komentovat. Informovaní američtí úředníci sdělili, že kvalita informací sbíraných v Rusku trpí „degradací“…

    Z ruských zdrojů sesbíral st.hroch 180827



    0 0

    Israel Shamir
    31. 8. 2018 RussVesna, překlad ProtiProud
    Israel Shamir hodnotí současnou situaci v třaskavém Afghánistánu a vkládá jisté naděje do nadcházející konference v Moskvě za účasti všech významných frakcí země



    Tálibán – afghánské odbojové hnutí, společně s vládou z Kábulu a dalšími afghánskými silami se sejdou 4. září v Moskvě. Tato historická událost již byla potvrzena ministerstvem zahraničí Ruské federace.

    Tím se Rusko rozhodlo pomoci Afgháncům dohodnout se a ukončit dlouholetou válku. Je to promyšlený krok a v mnoha ohledech se zde opakuje ruská strategie uplatňovaná v Sýrii a Libyi.


    Od boje proti terorismu k...


    Uběhlo již 16 let od doby, kdy byl Afghánistán obsazen Američany. Tehdy byla jiná doba – Rusko bylo slabé a jeho vedení stále věřilo dobrým úmyslům Washingtonu. Moskva schválila americkou „odvetu za 11. září“ roku 2001, poskytla své území pro transport amerických vojsk a techniky a pomohla vyjednat podmínky se silami na severu Afghánistánu. Tálibán byl v Ruské federaci prohlášen za teroristickou organizaci.

    Bohužel léta ukázala, že ruská pomoc byla založena na nesprávných předpokladech. Američané lhali. Nepřišli pomoci Afgháncům uspořádat poměry v zemi a následně stáhnout své jednotky, jak slibovali. Usadili se tam a opevnili.

    Afghánistán se pod americkou okupací změnil na světovou továrnu na výrobu narkotik a letectvo zemí NATO se stalo největším světovým přepravcem heroinu a balíků s dolarovými bankovkami.

    Pokud před americkou okupací v Afghánistánu produkce narkotik trvale klesala a samotný Tálibán bojoval s tímto morem nejpřísnějšími metodami, pak za okupace Američané bojovali proti Tálibánu a hýčkali si narkobarony.

    A samotný Tálibán? Nejprve v tomto hnutí „islámských studentů“ viděli reakční sílu podporující terorismus a zabraňující rozvoji Afghánistánu. Ale v průběhu let se ukázalo, že Tálibán je v některých ohledech národním hnutím vedoucí nekompromisní boj za osvobození své země od cizích vlivů.

    Vláda dosazená v Kábulu se nemohla stát výrazem vůle afghánského lidu. Příliš těsně byla spojená s Američany.

    Nicméně Rusko nehodlá zasahovat do vnitřních věcí Afghánistánu. Ať se Afghánci domluví sami mezi sebou.


    Rusko se vrací


    Rusko má v této zemi silné postavení. Afgánský národ si pamatuje na dobu ruské přítomnosti a většina lidí je dle některých podání přesvědčena, že lepší časy afghánský lid nepamatuje.

    Připomeňme, že USA a Saúdská Arábie utratily v Afghánistánu obrovské prostředky, zahnaly sem bojovníky Usámy bin Ládina a způsobily značné škody ekonomice země. Rusko v časech před touto spojeneckou agresí procházelo dny Gorbačovovy perestrojky, kálo se za svou přítomnost v Afghánistánu a poté odtud kompletně stáhlo své jednotky, aby nechalo vše běžet samospádem.

    Nyní může setkání v Moskvě dát nový impuls – a možná pomůže různým silám v Afghánistánu dohodnout se mezi sebou.

    Domácí ofenzíva


    Tálibán dal jasně najevo, že nechce už žádné příměří, žádné koalice, pokud to nepovede k rychlému odchodu cizích vojsk.

    Dosud Tálibán odmítal vůbec zahájit nějaká jednání s Kábulem s odůvodněním, že jde o americké loutky a že bude vyjednávat pouze s Američany – s jejich pány.

    A nyní, když Tálibán a Kábul dohodly krátkodobé příměří po dobu Svátku obětování (Íd al-Adhá), Tálibán odmítl prodloužit příměří na několik měsíců. Takové příměří by prospělo pouze okupantům, prohlásili jeho vůdci. Příměří dle nich bude, až Američané odejdou a Afghánistán se stane svobodným.

    V současné době Tálibán operuje úplně všude. Dobývá mnohde celé provincie. Jeho bojovníci právě zadrželi tři autobusy s cestujícími, mezi nimiž byli příslušníci bezpečnostních složek z Kábulu. Civilní cestující byli propuštěni (podle verze Tálibánu), nebo osvobozeni bojem (podle Kábulu), a ozbrojenci zůstali v zajetí Tálibánu.


    Yankee Go Home?


    V této složité době umožní moskevská konference znepřáteleným stranám, aby se setkaly a diskutovaly, případně se domluvily za pomoci ruských prostředníků. V USA existují síly připravené k odvolání vojsk, pouze prezident Trump se společně s nimi k takovému kroky neodhodlal. CIA, coby hlavní příjemce výhod z okupace Afghánistánu a produkce drog, je i bez toho vůči Trumpovi nepřátelská. Ale i v Kábulu bezesporu existují vlastenecké elementy.

    Afghánci přivykli rozbrojům a jsou schopni jednat mezi sebou. Řady Tálibánu se v průběhu let rozrostly. Staří mudžahedíni odešli na odpočinek, nebo zemřeli, a noví docházejí uznání, mimo jiné i vzhledem k boji Tálibánu s ISIL.

    Úloha ruské diplomacie nebude snadná, ale proveditelná ano. Kdyby jen proto, že její cíle jsou ohraničené.

    Rusko nechce rozhodovat za Afghánce, kdo by jim měl vládnout. Na tom se musejí domluvit sami. Ale o tom, že je nejvyšší čas, aby se síly NATO vrátily domů, jsou v Afghánistánu přesvědčeny všechny vlastenecké frakce.



    Zdroj.
    Související:

    0 0


    - kou -
    31. 8. 2018 PrvníZprávy
    Moskva varovala Západ, aby si nehrál s ohněm pokusy organizovat provokace v oblasti syrského Idlibu, sdělil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.


    „Připravuje se další provokace Západu pro to, aby se pokusili zabránit protiteroristické operaci v Idlibu,“řekl na společné tiskové konferenci se svým syrským protějškem v Moskvě.

    „Máme fakta na stole a přes naše ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničních věcí jsme jasně a tvrdě varovali naše západní partnery, aby si nehráli s ohněm,“ zdůraznil diplomat.

    Lavrov označil za nepřijatelnou situaci, kdy je Idlib teroristy používán k útocích na pozice syrské armády a ruskou leteckou základnu Hmeimim. Podle něj na setkání se syrským ministrem zahraničí strany konstatovaly, že převážná část území arabské republiky je osvobozena od teroristů.„Zůstávají úkoly likvidace dosud zbývajících teroristických center, zejména v blízkosti deeskalační zóny Idlib,"uvedl ministr.

    „Je nepřijatelné, aby teroristé, kteří se tam zakopali, a to především proto, že „Džebhat an-Nusra“ se snaží využívat deeskalaci této oblasti k přípravě útoků na pozice syrské armády a dokonce k pokusům zaútočit bezpilotníky na území ruské vojenské základny v Hmeimimu," zdůraznil Lavrov.

    Předtím mluvčí ruského ministerstva obrany mluvčí generálmajor Igor Konašenkov sdělil, že podle nezávislých zdrojů teroristická skupina „Hayat Tahrir al-Sham“ připravuje provokaci s cílem obvinit Damašek z použití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu v provincii Idlib v Sýrii.

    Podle ruských zdrojů byly na místo dopraveny jedovaté látky příslušníky tzv. „Bílých přileb“ a vše se odehrává za pomoci britských tajných služeb. V této souvislosti Damašek obvinil "Bílé přilby", že unesly 44 dětí, aby je následně zneužily pro "chemickou" provokaci.



    Související:


    0 0

    messin
    31.8.2018 Messin
    Úřad srbského prokurátora pro válečné zločiny potvrdil podání obžaloby za další zločin během nechvalně známé operace Bouře, kterou v srpnu 1995 provedla chorvatská armáda.




    Případ se týká chorvatských vojenských letadel, která 9. srpna 1995 zaútočila na srbské uprchlíky u Banacki Petrovac v Bosně a Hercegovině, kdy bylo zabito devět lidí – čtyři děti a šest dospělých a dalších 50 bylo zraněno.

    Úřad srbského prokurátora pro válečné zločiny potvrdil podání obžaloby za další zločin během nechvalně známé operace Bouře (Oluja), kterou v srpnu 1995 provedla chorvatská armáda.

    Podle deníku Politika byla obžaloba vznesena proti bývalému zástupci velitele chorvatského letectva, veliteli eskadry a pilotovi, který provedl bombardování.

    Srbský právník Dušan Bratič předložil jako důkaz prohlášení bývalého chorvatského prezidenta Franja Tudjmana na schůzce s generálním štábem chorvatských ozbrojených sil na ostrovech Brijuni dne 31. července 1995.

    Bratič uvedl, že na schůzce se projednával operační plán „Bouře 95“. Dodal, že příslušné přepisy byly zveřejněny při soudním procesu s chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladenem Markačem u tribunálu v Haagu.

    Bratič uvedl, že z přepisů lze vyvodit „jasný genocidní záměr“.

    „Existoval právní spor, zda Tudjman zmiňoval srbské ozbrojené síly, nebo Srby obecně, když nařídil útok. Pozdější svědectví jasně ukazují, že se rozkaz týkal jak ozbrojených sil, tak obecné populace,“ dodal Bratič.

    Více o operaci Bouře, ve které úmyslnou chorvatskou palbou zahynuli i dva čeští vojáci, si přečtěte například zde.


     


    Messin, 27. 8. 2018

    Zdroj: https://www.b92.net/eng/news/crimes.php?yyyy=2018&mm=08&dd=27&nav_id=104939


    Poznámka redakce Nové republiky (V.D.): 
    Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markač byli soudem v Haagu (ICTY) odsouzeni k vysokým trestům žaláře, ale pak někdo z vlivných patronů zvedl telefon a odvolací tribunál téhož soudu oba generály osvobodil. 
    Během operace Bouře (Oluja) bylo z území Chorvatska vyhnáno přes 260 000 Srbů. Šlo do té doby o největší etnickou čistku provedenou v Evropě od konce 2.světové války. Operaci Oluja pro chorvatskou armádu připravilo 80 narychlo "penzionovaných" vysokýchdůstojníků US Army, kteří po dokončení operace byli opět zařazeni do americké armády, a to na stejné posty, jaké zastávali před "penzionováním".

    Srpen 1995 - útěk Srbů z Chorvatska jako důsledek Operace Bouře

     

    0 0

    - vlk -
    31.8.2018 KosaZostračili vlkovobloguje.wordpress.com
    Inu čeští pravověrní mají mediální žně! Zemřel dlouholetý americký senátor John McCain. Opět se roztrhl pytel s adorujícími příspěvky, jak velkého a zásadového muže náš svět ztrácí a jaká je to škoda pro vesmír.


    Není žádný problém najít na českém (světový jsem ani nezkoušel prohledávat) oslavné tirády typu:

    John McCain je symbolem jedné éry a polohy americké politiky. Z pohledu střední Evropy je právě on téměř archetypálním Američanem: elegantním pistolníkem s mentalitou poznamenanou zkušeností studené války. McCain nemá rád Rusko a autokraty obecně. Tvrdí, že lidé chtějí být svobodní a že Amerika je od toho, aby se na své cestě ke svobodě měli čím inspirovat a hlavně o co opřít.
    či
    S odchodem senátora, který sám na prezidentský úřad nakonec nikdy nedosáhl, skončila ve Spojených státech symbolicky jedna éra. John McCain sám sebe nazýval “veselým válečníkem” a popisoval se anglickým slovem “maverick”, což je vlastně původně samotářský jedinec, který se šťastně potuluje daleko od svého stáda

    Vrchol všemu nasadil Reflex s výrokem – „klenot americké politiky“

    nebo vyjádření prezidenta Kisky:

    “Som hlboko zarmútený správou, že John McCain – muž s odvahou, silnými zásadami a neúnavný bojovník za hodnoty, ktoré zdieľame na oboch brehoch Atlantiku, nás dnes opustil,”

    Nedalo mi to a ačkoli jsem naprosto nepředpokládal, že bych si vybral jméno Johna McCaina za námět nějakého, natož dnešního, článku, interesovalo mne, udělat si krátkou rešerši o tomto dlouholetém symbolu americké politiky. Abych věděl více než jen to, že jako prominentní zajatec ve vietnamské válce odmítl přednostní propuštění, doplněné o dojmy ze dvou prezidentských debat, přenášených tehdy ČT, když kandidoval za republikány proti Obamovi. Přišlo mi to, vzhledem k tomu virblu, co kolem skonu tohoto politického amerického svérázu mainstream spustil, velmi případné, abych zjistil, co a jak s Johnem McCainem. Proč je tak oslavován a definován jako poslední opravdový Američan. Takže začalo pátrání….

    A záhy se ukázalo, že výsledky jsou natolik interesantní, že to musím zveřejnit na Kose.

    Začnu tím, co na Johnu McCainovi obdivuji, aby bylo jasné, že

    1 - nesoudím černobíle

    2 - že mi v žádném případě nejde o nějaké házení bahna na jeho památku

    nýbrž o prezentaci faktů, které na mne vykoukly po velice krátkém rešeršování. Či spíše – až neobvykle krátkém. Protože vyfiltrované informace, z nich mne většina uváděla v úžas, vyjížděly vlastně na první pokus. Ale zpět k tomu, co Johnu McCainovi obdivuji:

    Byl to nepochybně integrální člověk se silným citem pro vlastenectví a vlasteneckou povinnost. Odmítnout přednostní propuštění z vietnamského zajetí, které nepochybně bylo vším jiným, než návštěvou cukrárny, chtělo opravdu silnou vůli a mimořádnou osobnost. Zkuste si představit sami sebe v jeho situaci a poctivě si odpovědět – dokázal bych to taky a zůstal bych v tom zajetí dalších více než 5 let jako on?

    Sám za sebe říkám, že mojí "nejhrdinštější", či lépe – nejpokrytečtější odpovědí je – NEVÍM.

    Druhým velkým činem je odpor proti zavádění metod mučení jako regulérních výslechových metod pro „práci“ se zajatci, který prosazovala administrativa Bushe mladšího pod eufemistickým pojmenováním “vylepšené vyšetřovací techniky”. Věděl totiž osobně o čem to je!

    A přidám osobní postřeh, který už jsem publikoval jak na Kose tak u Boríska na Slobodném vysilači. Týká se oněch prezidentských televizních debat s Obamou. Ačkoli jsem vlastně celý svůj život držel palce demokratům (s výjimkou posledního prezidentského duelu), po shlédnutí těch dvou rozprav mi nezbylo než konstatovat, že Obama na mne působil jako podvodník. Ve srovnání s McCainem. Přesto, že představy arizonského senátora a o budoucím uspořádání světa pod jeho taktovkou naháněly hrůzu.Nicméně Obama se mi jevil jako klasický obchodník s deštěm, kterým se následně také ukázal býti.

    Tolik o McCainovi a mém respektu k němu. Víc toho nemám.

    Vše ostatní začíná a končí u jeho výroku o Američanech a historii. Zní nějak takhle:

    My Američané historii neprožíváme, my ji tvoříme!

    Zase jeden, z mnoha v dějinách lidstva, co si myslí, že je členem vyvoleného národa, který bude všem na zeměkouli určovat, jak mají tancovat. Klasický imperialista nejhrubšího zrna!

    John McCain je symbolem jedné éry a polohy americké politiky.Neměl rád Rusko a prý autokraty obecně. Měl tvrdit, že lidé chtějí být svobodní a že Amerika je od toho, aby se na své cestě ke svobodě měli čím inspirovat a hlavně o co opřít. Válka mu rozhodně nebyla cizí nebo zakázaným prostředkem, během kariéry navrhoval a plně podporoval vojenské akce v Íránu, Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Libyi, Jemenu, afrických státech, Severní Koreji, mluvil o odvetných opatřeních proti Rusku kvůli Gruzii i Ukrajině, vystoupil na Majdanu. Podpořil prezidenta Clintona při zásahu na Balkáně a fungoval aktivně při rozbíjení Jugoslávie. Byl vždy pro rozšiřování NATO na východ a pro tzv. posilování obrany na jeho hranicích.

    Tohle všechno víte i beze mě. Do vrcholné washingtonské politiky pronikl prvně v roce 1982, nejprve jako člen sněmovny reprezentantů, aby se o čtyři roky později stal senátorem za Arizonu a zůstal jím až do své smrti. Byl tedy významným a dlouholetým členem toho, co Donald Trump nazval washingtonskou bažinou celých 36 let.Má, nikoli malý podíl na všech velkých i malých minelách americké imperiální politiky v tomhle dlouhém časovém úseku. A to řada jím prosazovaných eskapád nebyla těmi rozumnějšími americkými politiky povolena – viz například jeho trvalá mantra “bombarduj, bombarduj, bombarduj Írán”.

    Říkáte, že jde o známé informace a že nevidíte důvod, proč to dávám na Kosu? Inu nějak jsem toho pána uvést musel, bez toho, abych cokoli podstatného vynechal. Abych nedal příležitost jeho obdivovatelům k jednoduchému útoku. A nyní se dostáváme k tomu, co jsem o klenotovi americké/světové politiky zjistil a co už tak extra zářivé není.

    Obecně se ví že , pocházel z rodiny s dlouholetou tradicí služby a americkém námořnictvu. Do hodnosti admirála to dotáhl jak jeho děda, tak otec. Takže nikdo se nemohl divit, že v Navy skončil i John, jeho sestra i bratr. Prostě rodinná tradice zavazuje. Vystudoval námořní akademii v Anapollisu a následně pilotní školu pro námořní letce. Nicméně vystudoval… v tom Anapollisu byl mezi pěti NEJHORŠÍMI v ročníku. Což je v americkém tvrdě soutěžním a konkurenčním prostředí dehonestující debakl. Měl problémy zejména s kázní a také s předměty, které nebyly zrovna podle jeho gusta. Řečeno jemně. Pokládám otázku- byl by mezi těmi pěti nejhoršími svého ročníku, když měl kázenské škraloupy, kdyby otec a praotec nenosili nejvyšší admirálské prýmky? Je to otázka, nikoli konstatování. Já bych si tipnul, že by, jako normální kadet mezi těmi pěti nejslabšími nefiguroval. Protože by v ročníku nebyl vůbec. Letěl by jak cukrář. Bez pilotního oprávnění.

    Následně sloužil na letadlové lodi, která podporovala leteckou kampaň proti Severnímu Vietnamu. Jeho služba začala incidentem, o kterém se v oficiálních memoárech píše:

    v červenci roku 1967 bylo jeho letadlo v Tonkinském zálivu ještě před vzlétnutím z paluby mateřské lodi zasaženo při neúmyslném odpálení rakety. McCain unikl z letadla chvíli před tím, než jedna z bomb na palubě jeho letadlo rozmetala. Během následného požáru zahynulo 132 členů posádky, sám McCain byl střepinami zasažen do nohy a do hrudi.[1] Tolik oficiální informace:

    Na specializovaných serverech a válečnou tématikou lze ovšem najít i jinou, neoficiální interpretaci – totiž , že tím, kdo má na kontě tu odpálenou raketu byl sám McCain… Ale klidně to může být pomluva. Nemám jak tuhle verzi prověřit.

    Co ovšem pomluvou není je historie jeho sestřelu. John Mc Cain uvádí, že byl v zajetí mučen a tvrdě sankcionován. Může to být pravda. Ovšem sebeméně se nezmiňuje, že nebýt vietnamského rolníka Mai Van Ona a jeho druhů, byl by se po sestřelu buď utopil nebo zlynčován rozlícenými Severovietnamci v odvetě za kobercové nálety, které mnohokráte překonávaly svou intenzitou například, to co zažily kdysi Drážďany… McCain tuto epizodu nejdříve zamlčel a následně popíral. Až v devadesátých létech musel přiznat barvu, když při návštěvě Vietnamu došlo nejen k setkání s Mai Van Onem


    ale zejména tehdy, když Vietnam zveřejnil autentickou fotografii z jeho zachránění:

     
     
    Záchrana života nepřítelem je sakra cosi jiného, než story o mučení… Z jezera Hồ Tây u Hanoje by se totiž vlastními silami, se zlomenou rukou a nohou – nezachránil….

    A k tomu mučení další zajímavá fotografie (díky pane Leo!) bez dalšího komentáře.


    Po návratu z Vietnamu čtu v Respektu, že ošklivě zradil svou první ženu, nicméně Kosa není bulvár a tuto stopu nesleduji. To není můj styl, jakkoli to bourá představu o čestném, charakterním bojovníkovi za planetární dobro, které na nás nyní civí z každého mediálního kouta.

    Mám něco jiného. Daleko výživnějšího a podstatnějšího. Ve zmíněném článku Respektu mne totiž zaujala následující obdivná věta:

    Senátor z Arizony patřil nepochybně do pravicové části politického spektra, ale to mu nebránilo překračovat ideologické hranice v takových otázkách, jako je změna klimatu, reforma zdravotnictví, komplexní řešení krize okolo nelegálních přistěhovalců či regulace finančních příspěvků v politice. 

    Zejména její úplně poslední část – že byl jako tím bojovníkem za regulaci finančních příspěvků v politice…

    Automaticky mi naskočila ona pověstná červená kontrolka, která se rozblikala. A říkala – vlku, ty si nevzpomínáš….. Na co sakra? Na co? Moje současná paměť je jen troskou té někdejší. Takže to byl dlouhý proces, kde se objevovalo slovo Five… No jo, ale co s tím, protože automaticky generovaná Jackson Five, jak pamětníci vědí, s politikou nemá naprosto, ale naprosto nic společného… Až mi to doklaplo

    Keating Five!!!!!

    Pak už to bylo snadné! Stačilo kliknout na Wikipedii! Dovolím si citovat:

    Skandál Keating Five propukl v roce 1989 na pozadí širší úvěrové krize, která se v té době ve Spojených státech odehrávala, a týkal se korupce a machinací při získávání finančních příspěvků na politickou kampaň.

    McCain byl spolu s dalšími čtyřmi senátory (A. Cranston, D. DeConcini, J. Glenn, D. W. Riegle) obviněn z korupce způsobené záměrně liknavou intervencí v případu banky Lincoln Savings & Loans, jejíž předseda a Charles H. Keating se dopouštěl účetních podvodů a překračoval kvótu banky pro přímé investice (podle pozdějšího vyšetřování o 615 milionů dolarů). Keating byl velmi blízký McCainův přítel (několikrát společně s rodinami trávili dovolenou na Bahamách) a taktéž přispěvatelem na jeho politickou kariéru (v letech 1984-1989 převedl na jeho účet cca 112 tisíc dolarů).

    V několika setkáních, kterých se McCain a další čtyři senátoři účastnili, na ně Keating tlačil, aby zdrželi, zmírnili nebo úplně zvrátili výsledek vyšetřování. McCain měl možnost proti Keatingovi zasáhnout, ale místo toho jej začal obhajovat – napsal několik dopisů úředníkům Bílého domu a bankovním dohlížitelům.[2] Banka Lincoln S&L následně zkrachovala a poté byla vykoupena státem. Tato operace stála daňové poplatníky 2 miliardy dolarů (v rámci krize ostatních úvěrových bank 3,4 mld dolarů). Drtivá většina z 23 tisíc vkladatelů do Lincoln S&L přišla o všechny své úspory.

    Na podzim 1990 začal skandál zkoumat senátní výbor pro etiku. McCain byl výborem vyslýchán, nakonec z aféry vyšel jen s pokáráním. Jeden ze závěrů výboru pro etiku uvádí, že „senátor McCain předvedl ubohý úsudek při intervenci s regulátory“.

    Představuji si, co by se dnes dálo s Trumpem, kdyby mu šlo přišít průval s korupcí a financováním za 3,2 miliardy USD…. To by jistě neskončilo výrokem vyšetřovací komise senátu, že Donald Trump předvedl ubohý úsudek…

    Ale pokračujme dále s Wikinou:

    McCain se stal kritikem sponzorských darů obřích korporací politickým stranám, ale dál hájil deregulaci a mechanismy volného trhu.

    Takže onen neúplatný a neovlivnitelný klenot americké politiky, bojovník proti průniku privátních peněz do politiky začal svou velkou kariéru tím, že jel v korupčním velkoskandálu, který se týkal se korupce a machinací při získávání finančních příspěvků na politickou kampaň…..

    A teprve když byl chycen se staženými kalhotami a gigantickou finanční sekerou pro daňové poplatníky se stal tím kritikem sponzorských darů obřích korporací politickým stranám, ale dál hájil deregulaci a mechanismy volného trhu. No jo no… Andělé mají občas hodně ušmudlaná křídla a někteří svatí svatozář ze staniolu.

    Troufnu si říci, že současná naprosto nekritická adorace Johna Mc Caina má dvojjediný základ.

    Prvním kořenem je, že byl bigotně protiruským. A že ztělesňoval všechno, na čem visí všichni ti čeští a slovenští válečníci typu Klvaňa, Kolář, Kiska a spol. Všechny ty světodějné gigantické omyly americké politiky posledních tři dekád, o kterých dokonce i takový Respekt v McCainově nekrologu napsal:

    A v některých bodech se mýlil: útok proti Iráku nebo zásah v Libyi, jejž bezvýhradně podporoval, dnes málokdo považuje za úspěch.

    které ovšem lahodí oku i uchu česko-slovenských zapřisáhlých a zanícených šiřitelů demokracie skrze velký klacek, neboť se na tom třeštění sami nevratně podíleli.

    Tím druhým pak je neutuchající nepřátelství Johna McCaina vůči Donaldu Trumpovi a jeho zásadní odpor, aby současný prezident měl šanci nějakou svou politiku vůbec prosazovat.

    Proto na McCaina skládají ódy jak v centrálách Demokratů, tak v republikánském establishmentu, i media typu Washington Post, New York Times, CNN a další, která mu v době souboje s Obamou nemohla přijít na jméno. Dnes se hrdina hodí proti Trumpovi…..

    Smutné, velmi smutné!

    Nicméně je věc, která mi přijde ještě daleko smutnější. McCain výslovně zakázal, aby se pohřbu zúčastnil současný prezident. Toho na obřadu nechce..,

    Takže řečnit tam bude snad Clinton a Obama - sic!!! A Bush ml.

    Možná vám ten Bush ml. přijde normální – exprezident republikán a jestřáb McCainova ražení. Takže dokonale padnoucí říkáte?

    Netuším, co McCainovi konkrétního udělal Trump. Ale z Respektu vím, co musel inkasovat od Bushe ml., když proti němu kdysi kandidoval v primárkách. Dovolím si opět citovat:

    John McCain sám byl také terčem nevybíravého politického cynismu. George W. Bush proti němu v republikánských primárkách v roce 2000 nasadil jednu z nejpodlejších podpásových kampaní v amerických dějinách, když mezi konzervativními voliči v jižanském státě nechal rozšířit pomluvy o tom, že arizonský senátor je otcem nemanželského dítěte černé pleti.

    Mno, já osobně, být na místě nebožtíka, bych především zakázal účast mladšímu Bushovi. Nejen na pohřbu, ale nepustil bych ho ani do Arizony!

    Napsal jsem, že netuším, co bylo mezi McCainem a Trumpem? Omlouvám se – i tohle mi Respekt vysvětlil:

    Jen jediný politik si ale dovolil zpochybnit základní životní zkušenost, kterou McCain prošel. Donald Trump během tažení na Bílý dům prohlásil, že pro něj John McCain není žádný hrdina, protože on sám “dává přednost lidem, kteří se nenechali chytit”. Větší kontrast mezi lidskou noblesou a primitivností, než nabízelo srovnání mezi Johnem McCainem a Donaldem Trumpem, si lze jenom stěží představit.

    Inu, když vezmu v úvahu ty fotografie z Vietnamu, to jak důsledně tajil okolnosti své záchrany i onoho Mai Van Onema, pak mi nezbývá, než zase jednou s Donaldem Trumpem souhlasit! Respekt ovšem připisuje McCainovi noblesu a současnému prezidentovi primitivnost. Nicméně vynechává, nikoli poprvé – kontext, v kterém onen Trumpův výrok padl. Nepamatuji si to už přesně, ale McCain tenkrát velmi nenoblesně a podpásově napadl, v primárkách Trumpa a jeho kandidaturu a podpořil některého z jeho rivalů (pravděpodobně Marka Rubia) velmi nevybíraným způsobem, což protitrumpovský tisk s gustem rozmázl ve stylu …. republikánský hrdina z Vietnamu potírá Trumpa a podporuje jeho konkurenta…

    Takže Donald zareagoval podle hesla na hrubý pytel hrubá záplata! Ovšem pro Respekt je hrubý pytel vrcholem noblesy a jen hrubá záplata je primitivismem. Za sebe říkám, že na Trumpově místě bych udělal totéž.

    Obdivuji McCainovo odmítnutí propuštění. To je ryzí chlapství. Ale pokud jde o něj jako o politika, nevidím nic, co by mi alespoň trochu imponovalo. Postaral se o to, že svět je dnes daleko nebezpečnějším místem, než byl před jeho vstupem do politiky. A on osobně na tom má nemalou zásluhu. 6 let byl jedním z čelných reprezentantů washingtonské bažiny a tak se choval až do konce svých dnů.

    Tím jsem s Johnem McCainem hotov. Tedy skoro hotov. Nemusím snad připomínat , že byl také horlivým zastáncem vietnamského tažení. Jen houšť a větší kapky!

    Stejně jako všichni ti naši Jandové, Kolářové, Klvaňové, Kalousci a další přicmrnádači, kterým není žádný český život či litr krve, samozřejmě že jiný než ten jejich, dost drahý, abychom tu demokracii po McCainovsku v Afghu šířili, až do poslední kapky krevní plazmy na operačním sále.

    No McCain, Kalousek, Kolář, Klvaňa a spol. v tom nejsou sami. Včera zaznělo následující:

    „Mohu říci, že u Kábulu se bojuje za Prahu, a že je to v hlubokém národním zájmu České republiky,“.

    „V té akci Resolute Support bojuje více než třicet zemí, odejít z tohoto společenství by dokázal jenom srab,“
    Zdroj

    Kdybyste náhodou netušili, kdo to řekl, tak sděluji , že nikdo jiný, než že to prohlásil prezident na Hradě. Když mluvil k českému diplomatickému sboru. Zdůraznil, že mise v Afghánistánu je podle něj nejdůležitější zahraniční operace, které se čeští vojáci účastní….

    John McCain musel být potěšen… Co vy věrní zemanisté? Nemáte náhodou problém, se svým za živa svatým? Opravdu si myslíte, že se v Kábulu bojuje za Prahu? A jak je to u Zemana s tou naší samostatností? Není takhle náhodou loutkou Washingtonu? V každém případě – John McCain by mu zatleskal!



    - - -




    0 0
  • 08/31/18--06:02: Nálepkování a více pravd
  • - JO -
    31.8.2018 KosaZostračili vlkovobloguje.wordpress.com

    Na Kose se několikrát objevilo tvrzení, že pravd může být daleko více než jedna. Uvědomil jsem si to článků o válce v Afganistanu, kde mne navíc silně zaujala myšlenka o tom, že když chce někdo popsat situaci reálně, tak je nezřídka olepen různými nálepkami, včetně zrádce našich spojenců a přitom se kritici nezabývají podstatou problému. 


    V Českém rozhlase plus zazněla debata kromě jiného i o naší účasti vojáků v Afganistanu. Byly tam ty různé pravdy, reso. pohledy na věc krásně vidět.
    Na jedné straně Ondřej Neuman kritizoval vyjádření Klause ml. a obhajoval názor, že naši vojáci tam bojují proti terorismu. Na druhou stranu Václav Žák se vyjádřil, že sice Klaus ml. použil špatné i lživé informace, ale na jádro problému v Afganistanu poukázal správně a začal vysvětlovat marnost a zbytečnost tohoto boje v Afgánistánu.
    https://plus.rozhlas.cz/poslechnete-si-nedelni-diskusi-u-kulateho-stolu-7592092

    Pamatuji si v našich slavných devadesátých letech divokého východu jak občas pronikly do české televize informace, kde v investigativním pořadu (název si nemohu vzpomenout), popisovali jak jsou prodávány budovy MV v pohraničí za nízké částky a následně je noví vlastníci obratem prodávají několikanásobně dráž dalším zájemcům. Byly tam tenkrát konkrétní částky konkrétních budov a jednalo se o desítky až stovky miliónů korun.To byla jediná zmínka a potom už ticho a nikde o tom zmínka ani v televizi ani v novinách. V tom období se, pokud nazveme ,,tunelování“ zlodějnou, kradlo ve velkém a téměř nikdo za to nebyl potrestán. Z některých zúčastněných jsou dnes celebrity.

    Když si potom dovolil pan Volejník z NKÚ udělat kontrolu v Komerční bance ještě před rokem 1998 a zjistil tam, lidově řečeno, velký nepořádek ve financích, kdy uváděl konkrétní částky, tak se Klaus st. strašně rozčiloval, jak to že si NKÚ dovolilo kontrolovat soukromou firmu, ale vůbec se nikdo nezabýval tím, že tam je prostě a jednoduše ten nepořádek ve financích a co bylo příčinou a že i všechny ostatní české banky byly před krachem (především z důsledku ,,tunelování“).

    Z toho mi vyplývá účelovost jednání, že co se mi hodí je správné a co se mi nehodí je špatné bez ohledu na realitu a pravdu.

    Jako krásný příklad byl tenkrát rozhovor Veselovského se Schwarzenbergem o Číně a Zemanovi, kde nakonec byl Schwarzenberg dotlačen k odpovědi, protože jinou reálnou neměl, že když je ta země spojenec tak to nevadí porušování lidských práv a když není spojenec tak to vadí. Takzvaně účel svědčí prostředky.
    https://video.aktualne.cz/dvtv/zeme-porusujici-lidska-prava-dodat-ji-zbrane-je-v-poradku/r~88a537e66a7711e4845a002590604f2e/
     
    Tak stejně mi přijde směšné v USA, že pořád obviňují Rusko, že Trumpovi pomohli vyhrát volby skrze zveřejnění mailů Hillary Clintonové. Sranda je, že se nikdo alespoň veřejně nezajímá o ty maily jestli to byl podvrh a nebo to byla pravda a bylo v nich něco špatného ze strany paní Clintonové. Přece kdyby nic špatného neudělala, tak by to nemohli zveřejnit a kdyby to byl podvrh tak by to mohli dokázat.

    Je jasné, že v politickém souboji byl zneužit čas zveřejnění těchto mailů, ale stejně si myslím, že Trump vyhrál, protože získal podporu hlavně od chudých pracujících občanů, zejména v průmyslových oblastech, kde jim slíbil oživení ekonomiky.
    https://www.lidovky.cz/vice-nez-tisic-e-mailu-hillary-clintonove-zverejnil-server-wikileaks-1k0-/zpravy-svet.aspx?c=A160706_133306_ln_zahranici_ELE

    To mi přijde obrazně řečeno jako bych já viděl zloděje, který krade a potom bych ho oznámil a veřejně deklaroval a následně bych byl kritizován jak to, že jsem zveřejnil chudáka zloděje, když on má svá práva, ale tou zlodějnou by se nikdo nezabýval.

    Ostatně sice trochu jiné než výše uvedené příklady se staly, když Romové kradli železo ve zkrachovalé Poldi Kladno a některé to tam zabilo, tak titíž Romové obviňovali firmu, že to špatně hlídala a tak došlo k tomu, že tam mohli krást.
    Ano, dle zákona je vlastník objektu povinen ho zabezpečit tak, aby nemohlo docházet k protiprávnímu jednání v jeho objektu.

    Oni tam šli, ale z vlastní vůle a hlavně tam neměli co dělat a moc dobře věděli, že kradou.

    Taky se stalo v Ostravě, že někdo telefonicky oznámil, že Romové ničí garáž. Když tam přijela policie zavolala na ně ať vyjdou ven z garáže. Poslechli a vyšli ven z garáže a za chvilku potom se zřítil betonový strop ze kterého kradli kovové nosníky. V podstatě ten oznamovatel jim zachránil život.

    Dodatek.

    Těch příkladů bych měl mnohem víc, ale všeho moc škodí. Ale jedno, když už jsem zmínil Ostravu, si ještě nemohu odpustit.
    https://www.reflex.cz/clanek/komentare/80809/v-ostrave-je-tezke-nebyt-rasista.htm


    - - -

    0 0

    Profesor Jan Keller
    31.8.2018 ParlamentníListy
    ROZHOVOR „Podstatné je, že pokud není daňově zohledněno, že bezdětní lidé se chovají jako černí pasažéři, a to nejen z hlediska penzijního systému, pak společnost dříve nebo později začne kolabovat. V té chvíli se vynoří zvláštní lidé a celé organizace, jež budou tvrdit, že jedinou záchranou je masová imigrace… A neštěstí je dokonáno,“ varuje europoslanec a profesor sociologie Jan Keller. 




    Ekonom Thomas Piketty ve svém blogu na Le Monde píše, že lidé ze Západu, z Paříže, Berlína či Bruselu nechápou, že lidé z Česka či Polska projevují nedostatek vděku za dotace z EU. Upozorňuje, že ČR a Polsko to vidí jinak, protože investoři ze Západu tu vlastní zhruba čtvrtinu fixního kapitálu a více než polovinu, pokud jde o vlastnictví firem. Mezi lety 2010 až 2016 roční odliv zisku z ČR reprezentoval 7,6 procenta HDP, zatímco dotace z EU v tom samém období činily jen 1,9 procenta HDP. Analytička Lenka Zlámalová píše, že od nás za tu dobu odteklo na dividendách 2 252 miliard korun, zatímco dotace z EU byly 563 miliard korun. Jsme tak prý „krmelcem Evropy“ a jsme největším poraženým ze střední Evropy… Je tomu tak?

    Je pravda, že na dotacích v podobě různých eurofondů dostáváme ročně více, než kolik do těchto fondů platíme. Z tohoto pohledu jsme skutečně čistými příjemci. Čistými plátci jsou země, jako jsou Německo anebo Francie. Jenom hodně naivní člověk by si však mohl myslet, že země, jejichž hlas má v EU de facto největší váhu, nás do Unie přibraly kvůli tomu, aby se s námi rozdělily o to, čeho mají více než my, a nastolily majetkovou rovnost mezi národy. Takhle kapitalismus nefunguje. Ve skutečnosti od nás odtéká mnohem více peněz, než kolik se k nám přerozděluje. Už mne ani nebaví neustále opakovat, že peníze od nás odtékají nejmocnějším finančním skupinám, zatímco peníze přicházející k nám jdou z kapes středních a nižších příjmových vrstev ze zemí, jako jsou Německo anebo Francie.

    A co s tím můžeme dělat?

    Co s tím můžeme dělat? Máme plnou svobodu s tím nesouhlasit. To je asi tak všechno. Změnit by se to dalo například tak, že by Evropská unie prosadila zásadu, že zisky musejí být bezezbytku zdaněny tam, kde vznikají. Také by musela postavit mimo zákon daňové ráje, omezit i další formy švindlování v přiznávání daní a tak dále. Něco takového Evropské unii ale ti skutečně mocní nedovolí. Kvůli tomu přece nevznikla. Organizace typu Kulatý stůl průmyslníků mají v rozhodování o těchto věcech více hlasů než celý Evropský parlament dohromady. Věnuji tomu několik kapitol v knížce Evropské rozpory ve světle migrace, která vyšla vloni. Představte si, že bankéři a bohatí rentiéři takové knížky snad vůbec nečtou. Aby si toho všimli, musel bych to asi vydat v podobě knížky šekové.

    A není potřeba, aby byl v České republice silný český kapitál, aby čeští kapitalisté reinvestovali své zisky v ČR a měli zájem na tom, aby naše země vzkvétala?

    Ano, to by bylo velice potřebné. Kdo ví, snad k tomu měli v 90. letech dokonce i příležitost. Skončilo to tak, že naše firmy, banky a velká část infrastruktury včetně té strategicky důležité přešla do cizích rukou. Detailní rozbor toho, jak se to stalo, nám dluží disciplína zvaná hospodářská kriminologie, nikoliv sociologové.

    Co banky? Nejsme jen územím, kde mají skvělý „vejvar“, obrovské zisky, zatímco naše firmy si na úvěry moc nesáhnou a nemají za co investovat? Banky jsou v cizích rukou…

    Odpověděl jste si sám. Velkou část z onoho symbolického desátku, který každoročně odvádíme, tvoří zisky dceřiných společností cizích bank. Dokonce to vypadá, že tím způsobem pomáháme tlumit dopady bankovní krize z roku 2008. Co by si bez nás velké finanční instituce počaly. Ani ony k nám nepřišly z charitativních důvodů. Rád bych ale upozornil, že pokud bychom vystoupili z Evropské unie, byli bychom sankcím vystaveni my, nikoliv ony finanční ústavy, které u nás tak zdatně rýžují.

    Ekonom Tomáš Munzi se ve svém článku v MF Dnes ptá, „jak je možné, že statisticky naše ekonomika prosperuje, ale reálně jsme stále ta zoufale bohatá země chudých lidí, cen zboží jako na Západě a předražených nemovitostí? Kde jsou ty peníze a proč netečou lidem, ale spíše utíkají za hranice?“ On to vysvětluje tím, že ČNB manipuluje kurz měny. Jak byste to vysvětlil vy? A co proti tomu lze dělat?

    To by stálo za pokus. ČNB by přestala na chvíli manipulovat kurzem měny a my bychom pak mohli spočítat, nakolik se proud bohatství, které od nás odtéká, zmírnil. Docela bych se vsadil, že rozdíl by nebyl nijak dramatický. Podobný pokus byl přece udělán s eurem. Slováci, kteří jsou vůči cizím bankám a koncernům v podobně podřízeném postavení jako my, zavedli euro, my jsme si ponechali korunu. Rozdíl v tom, kolik toho z našich zemí odtéká a jak málo k nám oproti tomu z různých eurofondů přichází, je zanedbatelný. Dokládá to i Thomas Piketty ve své analýze.

    Proč Češi za stejnou práci otročí za xkrát menší mzdu než Němci, když u nás nejsou xkrát menší náklady? Co argument, že je u nás „nízká produktivita práce“? Jsme tedy líná „simulanten bande“? Nebo vyrábíme jen součástky a smetanu za přidanou hodnotu investičních celků slízne někdo jiný?

    Druhá odpověď je správná. Ve vnitropodnikové dělbě práce velkých korporací nám bylo přiřknuto tak nevýhodné místo, že i když naši lidé pracují přinejmenším tak intenzivně jako zaměstnanci na západ od našich hranic, jejich podíl z výsledné ceny produktů je nízký. Je to podobné, jako kdyby jeden sedlák sklízel úrodu kombajnem navigovaným satelitem a druhý ji kosil kosou. Ten, který se nadře více, by si na hodinu určitě více nevydělal. Problém Evropské unie je v tom, že buď nemůže, anebo nechce výrazněji ovlivnit, kdo bude sklízet kosou a kdo bude mít žně přes satelit.

    Jak lze tedy docílit toho, aby v ČR byly vyšší mzdy a byl zde silný český kapitál?

    Odpověď je jednoduchá: Těžko. Nadnárodní kapitál nemá důvod připouštět si nějakou českou konkurenci a vyšší mzdy u nás by znamenaly nižší zisky těch, kdo kontrolují naši ekonomiku. Jak je k tomu chcete přemluvit, když mohou výrobu ze dne na den převést jinam? Muselo by se domluvit více států. Ale proč by to dělaly, když jeden může snižovat svoji nezaměstnanost a zvyšovat své příjmy tím, že nezaměstnanost zvedne a příjmy sníží v sousední zemi buďto skrze sociální dumping, anebo jako daňový ráj?

    Co otázka našeho vymírání a rodin? Ivo Patta, jenž se dlouhodobě zabývá otázkou důchodové reformy a vlivu ekonomického systému na demografii, upozornil, že stát do roku 1992 vracel rodičům 50 procent nákladů na výchovu dětí v rodině. Ale od d 1. ledna 1993 zohlednění nákladů na výchovu dětí ze strany státu podle něj kleslo na 12,5 procenta, čili stát refunduje rodičům pouze osminu nákladů. Podle demografa Hiršla je jednou z důležitých věcí ....

    (celý rozhovor najdete na Parlamentních listech ZDE)



    0 0

    Mig31 s raketou "Kinžal"
      a - kou -

    31.8.2018 MilitaryTime a PrvníZprávy
    V případě války se území USA nebude moci ochránit před ruskými a čínskými zbraněmi, uvedl velitel severního velitelství amerických ozbrojených sil a Severoamerické vzdušné a kosmické obrany, generál Terence O'Shaughnessy.
    Jeho slova citoval časopis Military Times.


    „Situace s bezpečností se mění. Dříve jsme si mysleli, že nás obklopují oceány a přátelské země na severu a na jihu nás činí nedostupnými, ale věci se mění, protože sou soupeři, kteří jsou nyní skutečně schopni zasáhnout naše území,“řekl generál u 140. konferenci Asociace národní gardy Spojených států.

    O'Shaughnessy rovněž vyzval k úplné změně obranné strategie Spojených států.
    „Musíme zásadně přehodnotit obranu naší země a přemýšlet o tom, jak se budeme bránit proti stejně silnému soupeři,"dodal.

    Kromě toho generál uvedl, že Pentagon již hledá způsoby, jak přestat být bezbranný proti nejnovějším zbraním. Uvedl zejména, že Ministerstvo obrany USA se snaží vybavit stíhačky F-16 novými fázovými radary, aby mohly zasahovat křídlaté rakety. A hledá jiné způsoby, jak zlepšit své obranné schopnosti.

    1. března ruský prezident Vladimir Putin ve svém sdělení Federálnímu shromáždění představil nejnovější typy ruských zbraní, které dosud nemají ve světě své analogy. Patří mezi ně letecký komplex "Kinžal", raketový komplex „Sarmat", střely s jaderným pohonem „Burevestnik" a laserové zbraně. Prezident rovněž oznámil vývoj několika hyperzvukových zbraní - systém „Avangard“, se schopností létat v hustých vrstvách atmosféry s mezikontinentálním dosahem při rychlostech dvacetinásobně překonávající Machovo číslo.

    Pentagon opakovaně vyjádřil znepokojení, že Spojené státy nedokáží zachytit hypersonické střely. Zvláště na to obrátil pozornost při slyšení senátního Výboru pro ozbrojené síly šéf Strategického velitelství amerického ministerstva obrany generál John Hayten. Kromě toho se objevily v médiích informace o problémech amerického systému protiraketové obrany: například podle deníku The New York Times, v roce 2017 v Saudské Arábii nebyl protiraketový systém „Patriot“ schopen zachytit i taktickou balistickou raketu R-11 (Scud), která byla vyvinuta v polovině dvacátého století.


    Související:

    0 0

    Jana  Maříková
    31. 8. 2018
    Nejen dramatické události v Saské Kamenici - Chemnitz ukazují na příkladu horečně smazávaného facebookového zveřejnění zatykačů na dva pachatele vraždy, jak zoufale se Německo snaží zamaskovat naprosté selhání migrační politiky. Nikdo neví, kolik militantů IS a dalších vycvičených bojovníků je mezi "Syřany", které tak velkoryse pozvala Mutti Merkel. Jsou tu i další důkazy.

    Případ Jezídky Ashwak, která žádala německou policii o ochranu před válečným zločincem Islámského státu Abu Humanem, který ji týral v otroctví a který nyní využívá v Německu práva azylu, rozbouřil na německé mediální scéně velkou diskusi. Někteří se snaží zpochyňovat věrohodnost jejího svědectví. "Řada expertů však upozorňuje na to, že nejde o jediný případ, kdy váleční zločinci, kteří mají stát před Mezinárodním trestním soudem v Haagu, v klidu užívají německé migrační pohostinnosti", konstatuje překladatelka a publicistka Jana Maříková. Politici a řada novinářů napříč politickým spektrem - s výjimkou vládních CDU a SPD se shodují, že "Dům Německo už není bezpečný".


    Masové hroby jezídů

    Minulý týden rozvířilo veřejnou debatu nejen v Německu video, na kterém mluví Jezídka Ashwak - bývalá sexuální otrokyně muže, příslušníka Islámského státu (IS) jménem Abu Human, který ji koupil na trhu s otroky. Těch provozoval Islámský stát stovky. Dívce Ashwak se po deseti měsících krutého zacházení podařilo s nasazením vlastního života utéct a dostala se spolu se svou matkou do Německa, kde začala chodit do školy a velmiúspěšně se integrovala. Dnes je opět v severním Iráku, odkud utekla, v místech, kde stále zuří boje - tentokrát tam útočí turecká armáda, bojující "proti terorismu". Proč je tedy od letošního května zpátky u otce v severním Iráku? Protože to vyhodnotila jako menší nebezpečí.

    Ashwak

    Parlamentní listy informovaly o tom, že se letos v únoru ve Schwäbisch Gmünd v Bádensku-Württembersku setkala se svým trýznitelem, který je v Německu také jako uprchlík. Oslovil ji jménem, věděl, kde bydlí a kam chodí do školy. Dívka se obrátila na úřady - ale podle její výpovědi jí dali jen telefonní číslo, na které měla zavolat v případě nouze a řekli jí, že nemohou prý nic víc dělat, protože dotyčný muž je v Německu také jako uprchlík. Německé agentuře dpa dívka řekla: "Nikdo nám nevěří, nikdo nás neposlouchá." Má pocit, že ji německé úřady neberou vážně...

    Viděno optikou pravděpodobnosti, muselo dříve či později k něčemu takovému dojít. Jak jsem si přečetla v diskuzi na zdi mého fb přítele Aliho Ertana Topraka, představitele Kurdské německé obce: "Když si někdo pozve do domu cizince, o nichž neví, co jsou zač, živí je a poskytuje jim přístřeší, za čež se mu následně dostane výsměchu, není mu pomoci. Ta dívka má pravdu. Dům Německo už není bezpečný."

    Prodej jezídských otrokyň

    Kromě deníků Bild a Welt psaly o případu i Stuttgarter Zeitung. Nejdříve 19. srpna napsal Jan Sellner v článku "Zmatek kolem týrané Jezídky" :

    "Zelení a Svobodná demokratická strana (FDP) v Bádensku-Württembersku nyní požadují vysvětlení od ministerstva vnitra pod vedením CDU. "Chceme objasnit, zda bylo uděláno vše, aby se této mladé ženě dostalo pomoci a ochrany,"řekl o víkendu expert Zelených pro vnitřní záležitosti Uli Sckerl. Vedoucí frakce FDP Hans-Ulrich Rülke chce vědět, "co ministr vnitra Strobl udělal, aby pomohl této ženě." Ministerstvo vnitra reagovalo nejprve zdráhavě, ale ujistilo, že přijalo veškerá opatření "aby zajistilo objasnění a ochranu". Zemská kriminální policie se údajně zabývá případem od 13. března, úřad federální prokuratury v Karlsruhe zjevně od června. Ti uvedli, že případ berou velmi vážně, ale nemohli mladou ženu vyslechnout, "protože jejich působnost končí na německých hranicích".

    Starosta Schwäbisch Gmünd Richard Arnold se zdál být překvapen mediální pozorností, které se případu dostalo, ale ujistil, jak se píše v článku dále, že" bylo podniknuto všechno, aby byla mladá žena ochráněna."

    Zároveň také řekl, že "nemá povědomí o otom, že by se osoba, o které se mladá žena zmiňovala, v jakékoli době zdržovala v zařízeních pro uprchlíky ve Schwäbisch Gmünd".

    Objevilo se vskutku hodně spekulací o tom, že si Jezídka vymýšlí nebo že se spletla. Jako by všichni ti, kteří rádi dávají veřejnosti a policejním orgánům školení o tom, jak se chovat k obětem týrání a znásilnění, na všechny své zásady zapomněli, jen proto, že se to "jaksi nehodí".

    Tobias Huch, bývalý politik FDP, který se nyní zabývá humanitární pomocí kurdským uprchlíkům z Iráku a Sýrii, hovořil o případu jezídské dívky ve svém nočním live-streamu z 21. srpna. Řekl mimo jiné, že případ se pohnul kupředu, zabývá se jím generální spolkové zastupitelství a kriminální policie Bádenska-Würtemberska, a že on sám také přispěl tím, že zkontaktoval vyšetřovatelské úřady nejdříve s otcem dívky a pak přímo s ní. To znamená, že předal úřadům číslo jejího mobilu a jak říká, "uvidíme, co se bude dít dál".

    Změnu přístupu úřadů už předtím žádala Kurdská německá obec ústy jednoho ze svých představitelů Mehmeta Tanriverdiho. Oni totiž Jezídi se počítají ke Kurdům, to mnoho lidí neví, jen vyznávají prastaré náboženství uctívající oheň, ze kterého vzešel i zoroastrismus.

    Ve Stuttgartu se případu nadále věnuje pozornost, což je logické, protože je to "místní záležitost."

    Violetta Hagen zveřejnila ve Stuttgarter Zeitung 21. srpna v článku "Debata o uprchlé Jezídce - Jezídky žijí ve strachu" obavy psychologa Daniela Merka o jeho pacientku. Ten také říká, že ho tento případ nijak nepřekvapil - mnoho jeho pacientek se cítí v Německu ohroženo. "V posledních dvou dnech jsme spolu pětkrát telefonovali", říká psycholog. V jeho péči je mnoho Jezídek - a on sám z důvodů obav o svou bezpečnost neuvádí v rozhovoru své pravé jméno. Dokonce i adresa jeho ordinace má zůstat v utajení. Své pacientce věří. Říká: " Ashwak ukončila úspěšně svou posttraumatickou léčbu. Nezdá se mi pravděpodobné, že by se spletla." Což prý by se mohlo stát u ženy, která své trauma neměla šanci zvládnout. Velmi kritizuje způsob, jakým se debata v Německu ubírá: "Vzplanula diskuse o její věrohodnosti", říká. Tím se ztratilo ze zřetele to hlavní. "Strach Jezídek je masivní, reálný - a existuje nezávisle na případu Ashwak." On sám ví nejméně o dvou dalších ženách, které poznaly "svého" příslušníka IS. Další byly obtěžovány muži ze Sýrie, dokonce v obchodě. Policii ani úřadům to nehlásily. U těžce traumatizovaných žen prý vedou takovéto události k existenciální úzkosti a strachu, řekl psycholog.

    Jiná jezídská žena poznala ve Schwäbisch Gmünd bojovníka IS podle oblečení a jizvy, ale nehlásila nic, nebyla si jistá. U Ashwak nepřipadá v úvahu, že by se spletla, vždyť muž k ní přišel sám a oslovil ji jménem.

    Příslučníci IS mají Jezídy za nevěřící, káfiry - nejhorší z káfirů. Stejně tak na ně pohlíží mnoho sunnitských Arabů - jako na lovnou zvěř. Pro psychologa je otázka, zda Ashwak s jistotou poznala svého trýznitele, druhotná. " Musíme pohlédnout do očí skutečnosti, že mnoho těchto žen, které prožily nepředstavitelná muka, se u nás v Německu necítí v bezpečí. To je fakt, na který je nutné reagovat."

    Zemské policii nevyčítá nic, reagovala prý citlivě a profesionálně. Přesto mají jeho pacientky strach. Ashwak touto debatou o své věrohodnosti trpí. "Pocit, že jí nikod nevěří, ji hluboce zasáhl", dodává psycholog na konec svého rozhovoru s novinářkou Stuttgarter Zeitung.

    Jezídi si během válek IS v Sýrii a severním Iráku prožili své peklo, skutečnou genocidu. V létě roku 2014 byli IS vyhnáni ze svého hlavního sídla Shengalu v provincii Ninive. Příslušníci milicí IS se k nim chovali doslova zvěrsky. Zůstalo 69 masových hrobů, tisíce Jezídů byly pobity, tisíce žen a dětí odvlečeny do otroctví. Ti, kteří uprchli na horu Sindžár, byli obklíčeni IS - bez jídla a vody. Zemřely tam další stovky lidí, především děti. Svědkové popisují - viděla jsem video - že rodiče si rozškrabávali ruce do krve, aby jejich děti mohly pít krev a zachránily se tak od smrti žízní. Po nějaké době se irácká vláda snažila dostat k nim zásoby alespoň pomocí vrtulníků. Až v listopadu téhož roku se jednotkám PKK (vojenské struktury Kurdské strany pracujících - oficiálních teoristů na seznamu NATO) a dalším kurdským jednotkám kurdských milic YPG a YPJ podařilo vybojovat koridor, kterým se většina Jezídů dostala přes Sýrii do jižního Kurdistánu. Od té doby se místní Jezídi spoléhají na vlastní jednotky PKK, ale to už je jiná historie... A záminka pro turecké útoky na tuto oblast.

    Tisíce jezídských žen a dětí jsou stále v otroctví a pokud se to jejich rodinám podaří, jsou od IS vykupovány zpět.

    V severním Iráku stále žijí v uprchlických táborech. Jak irácká vláda, tak vláda iráckého Kurdistánu pro ně nedělají prakticky nic. A oni sami nemají prostředky na to, aby obnovili své domovy, nemluvě o tom, že se stále bojí návratu války do oblasti. A že už je zase hodně blízko.

    Přesto Ashwak zvolila návrat sem místo "pohodlného"života v Německu, v jednom městě a státě se svým trýznitelem. Falešná humanita je horší než žádná. "Wir schaffen das!" Jak kdo. Oběti zůstávají oběťmi.

older | 1 | .... | 620 | 621 | (Page 622) | 623 | 624 | .... | 668 | newer