Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Co vše mluví pro válku (1)

$
0
0
Jan Campbell
7. 9. 2018 VašeVěc

Příspěvek ve dvou částech je napsán v duchu téze: byli jsme, doposud jsme, a pokud přežijeme, budeme i nadále mimořádně schopní v získávání moci a současně mimořádně neschopní v transformaci získané moci do spokojenosti rovné pocitu štěstí. Důkazem pravdivosti téze je mimo jiné skutečnost, že výsledkem srovnání minulosti s přítomností je zjištění, že prakticky žijeme v ráji, ale necítíme se vůbec jako v ráji. Je tomu tak proto, že lidstvo nechápe podstatu svého bytí, vše zakládá na (sebou vymyšlených) příbězích a víře v konec života. 

Problém je v tom, že kosmos (vesmír) a v něm se odehrávající procesy nejsou příběhem podle scénáře, který by dával lidstvu nějakou rozhodující roli. Víra v konec života (k tomu ještě nepodložená) se transformuje do chamtivosti. Po dosažení přání nebo očekávání chceme více, místo toho, abychom byli spokojeni a sdíleli. Takový je archetyp především západního člověka. V důsledku nepochopení podstaty svého bytí a následků chamtivosti je představitelné, že zneužijme získanou moc do té míry, že dojde ke kolapsu (sama sebe).
Ve své podstatě zahraniční politika USA pokračuje podle uvedené téze, aplikujíc svoji vlastní logiku, jejíž následky lze pochopit analýzou paradoxů s pomocí selského rozumu. Co je selský rozum? Každý čtenář si může změřit čas, který bude potřebovat pro správnou odpověď na otázku: Krabička cigaret a zapalovač stojí 22 korun. Kolik stoji krabička cigaret když je o 20 korun drazší než zapalovač? Sdělení US administrace světu, že všechny státy, které koupí nebo budou plánovat koupit ruské zbraně, budou podléhat americkým sankcím, doplňuje v posledních týdnech opakované podezření, prakticky obvinění EU a ČLR z manipulace měny ve vztahu k USD. Dnešní rozvod prezidenta Trumpa s ministrem justicie, Jeff Sessions a tlak bezpečnostního poradce John Boltona (vyslaný z Kyjeva) na Evropu ve formě požadavku, zřeknout se dodávek plynu z Ruska, stejně jako příprava útoku USA (samozřejmě se pojenci) v Sýrii, připravovaného na základě očekávaného (kým?) chemického útoku vládních vojsk, nepotřebují komentáře. Prezident Trump manévruje na hranici impeachmentu, občanské války v USA, velké obchodní a vojenské války s RF a ČLR. To nehledě na skutečnost, že FED není jeho přítelem, Američané se dostávají do pasti v mnohých místech světa, a spojenci vyslovují nahlas, co bylo před několika měsíci tabu.
Dokazují to významné symptomy na úrovni EU a SRN. Symptomy rostou ze snahy nejsilnějšího členského státu EU odvést pozornost veřejnosti od rostoucího nebezpečí, neoprávněného sebevědomí a částečně vynucených ambicí spolkové vlády převzít oficiálně žezlo v EU (Manfred Weber jako nástupce Jean Claude Junckera?) s nejasnou podporou Francie: Plán ministra zahraničí SRN Heiko Maas, týkající se (z)balancovaného vztahu mezi EU a USA. Symbolická integrace provokatéra LKA (Landeskriminalamt) do skupiny Pegida demonstrantů a jeho identifikace. Vyhrůžka Deutsche Bank, zrušit obchodní vztahy s Ruskou federací, obsahující nevyslovenou konfiskaci v ní nezákonně získaných miliard. Výroky ministra zahraničí SRN o nutnosti zřídit v EU nezávislou obdobu SWIFT (během rozhovoru pro Handelsblatt) nelze také přehlédnout. Kancléřka Merkel je v pasti stereotypů, hledá naději na Kavkazu, a s posledními sankcemi USA proti ČLR se dostala přímo do války s USA, kterou nemůže vyhrát do té doby, než SRN vystoupí z amerického vlaku (Die Zeit). Němčinu znajícím čtenářům doporučuji: Gerd-Helmut Komossa, Die deutsche Karte - Dres verdeckte Spiel der geheimen Dienste, Ares-Verlag, Graz 2007 - 230 s.
Na národní úrovni, zástupně za mnohé jiné státy EU se projevila ČR ve spojení s kvalitou vzpomínky na vstup vojsk Varšavské smlouvy na území republiky v roce 1968. Úroveň vzpomínky a reakcí mě vůbec nepřekvapila a potvrdila správnost osobního rozhodnutí nesdělit veřejně ani slovo k události, jejíž jsem byl nechtěným očitým svědkem od momentu přejezdu státní hranice osobním autem a vojsk až do 30. Srpna 1968. Realizované a připravované provokace k 100 letému výročí založení Republiky československé, nebudou li jinak neutralizovány, dovedou obraz ČR na úroveň srozumitelnosti i pro vlčáky, politiky a prezidenty, kteří si mysleli, nebo i dnes ještě myslí, že pražský hrad je v polské Varšavě. Pouze vrozený cynismus ve smyslu umění vidět věci takové, jaké jsou, a ne takové, jaké by být měly (Oscar Wilde) a vědění několika málo pravd mi dovolují poslouchat, ba dokonce se někdy i bavit při poslechů lží (mladých) nevědících, nebo lží patologických lhářůve věku.
Na druhé straně Planety vláda Austrálie zveřejnila prohlášení věnované bezpečnostním problémům při vytváření systému 5G a zároveň zakázala čínským společnostem Huawei a ZTE dovážet technologie. V prohlášení vlády stojí, že společnosti mohou dostat od cizí vlády neoficiální pokyny protiřečící australským zákonům, a účast v dodávkách telekomunikačního zařízení může znamenat, že místní společnosti nebudou schopny v plné míře zachránit 5G spojení. Pěkný to máme příklad svobodného trhu, obchodu a ještě hezčí a pohodlnější cesty ke kolapsu, jednoho z pilířů současného neoliberálního kapitalismu.
Uvedené, a mnohé jiné se děje nehledě na skutečnost, že bez čínské minority, čínského kapitálu a turistů by se vlády Austrálie měnily ještě rychleji než doposud. Právě byla potvrzena rezignace premiéraMalcoma Turnbulla, jehož zamění ministr financí Scott Morrison. Pro doplnění uvádím, že od roku 2007 žádná vláda Austrálie nebyla u moci plné volební období. Kdo četl pozorně zveřejněný příspěvek Země úsměvů (13. 08. 2018) nemůže být děním v Austrálii překvapen, a nebude chtít napodobovat politiku Austrálie, ani ČLR.
V ČLR tráví klíčoví političtí kádři dovolenou doma: V městě Beidaihe, na pobřeží Golf von Bohai, dvě hodiny vzdáleném od Pekingu. Již Mao navštěvoval toto letovisko, ve kterém trávil prakticky dva měsíce v roce. Jeho doprovod, ministři, straničtí sekretáři a úředníci měli k dispozici 188 domů pro hosty a různá sanatoria. Taková infrastruktura byla potřebná. Proč? Na pláži dlouhých nožů, jak se tradovalo, možná i dnes ještě traduje nazývat lokalitu, se rozhodovalo o kariérách mnohých vedoucích straníků a úředníků, nebo o jejich konci.
Během letošního pobytu v Beidaihe nešlo s pravděpodobností hraničící s jistotou o kariéry nebo konec kariér, ale o USA, prezidenta Trumpa a sankce. Nové sankce v hodnotě 16 miliard USD na 279 výrobků, byly dnes (23.8) doplněny dalšími sankcemi v hodnotě cca 50 miliard USD. Saknce udeří na německý automobilový trh, napříkladDaimlera. Jemu bude následovat trh BMW a další. Kdy sankce udeří do českých montoven, je pouze otázkou času. Ne proto se ale zmiňuji o Beidaihe. Existuje mnoho jiných důvodů proč se zmínit o městě.
Vedle důvodů stojí skutečnosti. Jednou z nich je, že administrace prezidenta Trumpa zaměstnává kvalitní a zkušené odborníky na ČLR, žádné amatéry nebo univerzitní rychlokvašky. Z toho pro mne vyplývá, že obchodní sankce jsou jednou z mnoha částí vícerozměrné strategie pro zrdržování vnějšího a vnitřního vývoje nejenom ČLR. Z analýzy mně dostupných faktů a reakcí několika členů čínské vlády vyplývá, že vláda jako celek podcenila prezidenta Trumpa, udělala strategické chyby a protože ČLR není toho času schopná vést válku mimo své území, musí se vyhnout vojenskému střetu s USA. Na druhé straně argumentu stojí přesvědčení prezidenta Si, že USA chtějí dostat ČLR na kolena, především formou zřeknutí se plánu Made in China 2025. Protože kapitulaci ČLR vylučuji, kapitulaci Ruské federace v současné době neočekávám, ale za to očekávám kapitulaci EU, nabízí se jako výsledek rozvahy další zostření a rozšíření hospodářské války mimo pole USA – ČLR. Je potřeba sbírat kameny, které na tebe házejí. Z nich se staví základ budoucího pomníku , zanechal nám nejvýznamnější francouzský skladatel, spisovatel a hudební kritik, Hector Berlioz (1803 – 1869). Souhlasu netřeba.

Público: Kult války v USA učinil z válečného zločince McCaina „hrdinu"!

$
0
0
Nazanín Armanian a - kou -
7. 9. 2018 ElPúblico a PrvníZprávy
„Reakční sentimentalismus“ a chvalozpěvy zněly médii po smrti senátora Johna McCaina, ale ta měla by přiznat něco jiného, napsalo Público.
Spíše se mělo otevřeně přiznat, že tento „jeden z nejzlejších amerických politiků“ ukázal, že se válka v Americe změnila na kult, poukázal časopis. Nyní je úspěch prezidentů hodnocených počtem ozbrojených napadení, a takový propagátor vojenských tažení a převratů, jako je McCain, je považován za „hrdinu“, zdůraznil článek španělské publikace.

Zástupce Spojených států za Demokratickou stranu, Bernie Sanders, který je často označován jako „socialista“, po smrti senátora McCaina řekl: „John McCain byl americký hrdina, člověk čestný a slušný, a můj přítel.“ Takové tvrzení demonstruje, že Američané - a zbytek světa - se potýkají s vážným problémem, jestli dokonce levé křídlo Demokratické strany ve Spojených státech „je stejně agresivní a falešné, jako krajně pravicová frakce“ republikánské strany, uvedlo Público. Ačkoli většinu amerických válek s jinými zeměmi rozpoutali demokratičtí prezidenti, zatímco republikáni byli považováni za „izolacionisty“, nyní všichni společně podporují slogan „Bůh ochraňuj Ameriku!“, a považují zbytek lidstva za „podlidi“, který přinášejí pouze "nepřímé ztráty" kvůli nečestným zájmům západních vládnoucích elit, zdůraznil článek.

„Reakční sentimentalismus který naplnil tisk po jeho smrti, neumožňuje rozpoznat McCaina jako jednoho z nejlepších politiků USA v posledních desetiletích - a to vypovídá hodně o něm jako občanovi země, kde se válka mění v kult, a prezidenty oceňují podle počtu vojenských agresí proti jiným státům," poznamenalo Público.

John McCain získal titul „hrdina“ v roce 1973, kdy byl převezen do USA během vietnamské války, kdy proběhla výměna válečných zajatců. Uvězněn byl v roce 1967, kdy byl jeho bojový letoun sestřelen vietnamskými vojáky po 23 bombardovacích misí a McCain sám spadl do jezera v Hanoji, připomnělo Público. Byl zachráněn místním obyvatelem jménem He, hlídačem v továrně s elektrickými lampami. Během této války Spojené státy shodily na Vietnam 7 milionů tun bomb a 100 tisíc tun chemických látek, jako „Agent Orange“, což mělo za následek smrt 5 milionů Vietnamců a velmi vážné následky pro 3 miliony lidí kvůli použití napalmu. Nicméně, ti samí Vietnamci, jejichž životy byly rozbity bombami McCaina, ho zachránili a uzdravili, a pak se vrátil domů živý a zdravý, zdůraznil článek: „Hrdinové byli lidé, jako Vietnamec He, a ne tento krutý člověk, který byl pak náhle vhodným kandidátem na prezidenta Spojených států."

Vietnamský chlapec popálený americkým napalmem, který shazovali piloti, v jejichž řadách působil i McCain

Podle autora materiálu, lez McCaina považovat jen za „pseudohrdinu“, neboť jak on, tak další američtí vojáci nepodávají v rámci amerických vojenských operací nic hrdinného. „Je-li hrdinstvím pokud půjdete zabíjet cizince za nebezpečí ztráty života – tak Hitler nebo Čingischán a další, kteří na své cestě zanechali hromady mrtvol, byli ještě větší hrdinové." Přičemž sám John McCain nebyl obyčejný voják, poukázal článek: „Byl to syn admirála, velitele amerického Tichomořského loďstva, Johna S. McCaina, a k tomu všemu byl nachytán na spolupráci s nepřítelem, čímž zostudil svoji rodinu.“

Jak vypráví americký novinář Douglas Valentine, jen tři dny po dopadení začal McCain vydávat velení jednotek Ho Či Mina nejen nevýznamné detaily, ale „přísně tajné vojenské informace“. Výsledkem bylo, že USA musely pozastavit bombardování - a možná to byla „jediná užitečná věc McCaina v jeho životě,“ poznamenala publikace. Podle redaktor The New York Times a laureáta Pulitzerovy ceny Sydney Schönberga, McCain osobně (stejně jako John Kerry) dělal všechno možné, aby blokoval jakákoliv vyšetřování archivů Pentagonu o válečných zajatcích ve Vietnamu.

A pak se z vojáka McCain stal politikem, aby z pódia Kongresu a Senátu „zaútočil na nejchudší vrstvy obyvatelstva“ své země a zbytku světa, a třásl medailí jako „válečný hrdina“, napsalo Público. Ostatně, i v době, kdy dokonce dostal nejlepší léčbu poté, co mu byl diagnostikován rakovinný nádor na mozku, McCain stále aktivně vystupoval proti zákonu na ochranu pacientů a cenově dostupnou péči, která byla připravena Obamovou administrativou - tedy za zbavení 22 milionů jeho krajanů k přístupu k minimálním zdravotním službám, připomněl autor.

Pak McCain vedl kampaň za uložení ekonomických sankcí proti Sýrii, včetně zákazu dodávek základních léků pro obyvatele této země. „Ve válkách, které podporoval, byly zabity stovky tisíc lidí a zraněny miliony občanů, kteří se nemohli dostat k jakémukoliv léků proti bolesti,“ zdůraznilo Público.

Americký senátor rovněž „zmanipuloval posluchače“ ve svých projevech proti mučení, uvedl článek, když tvrdil, že byl proti těmto zvěrstvům a řekl, že mohly být „používány pouze CIA, ale ne v armádě“. V roce 2009 Obama souhlasl s McCainovým návrhem a zametl pod koberec požadavek soudně stíhat důstojníky CIA zapojených do skandálu s brutálním mučením ve vězeních Abu Ghraib a na Guantánamu, protože byly prováděny „v souladu s právními předpisy přijatými Bushem“. Všichni věděli, že vězňové při mučení poskytovali jakékoliv nepravdivé informace, aby alespoň několik minut zastavili utrpení - tedy účel šikany byl více„pedagogikou teroru prováděného těmito sadisty“, napsal Público:„Ne náhodou ukazují věznici na Guantánamu, ale nezavírají ji."


Mučení zajatců v Abú Ghraib

Chráníce zájmy podniků vojenského průmyslu rodné Arizoně, jako je Boeing, Raytheon, Lockheed Martin a General Dynamics, McCain v každém směru „velebil válku“ a aktivně se podílel na všech kampaních na destabilizaci situace v Libanonu, Grenadě, Panamě, Nikaragui, Iráku, Somálsku, Bosně, Kosovu, Afghánistánu, Libyi, Sýrii a Íránu. Podle autora, k počtu „válečných zločinů“ senátora lze přičíst všechny jeho naléhavé návrhy na vyslání vojáků do těchto zemí. Například, pod záminkou „války proti terorismu“, vyzval poslat vojáky do Mali, Súdánu (kde jeho žena Cindy má solidní byznys), a ronil krokodýlí slzy nad dívkami unesených teroristy v Nigérii, aby v důsledku dosáhl toho, že pomoci „humanitárního vydírání“ vláda této země souhlasila s otevřením americké vojenské základny na svém území.

Jeho naléhání zaútočit na Jugoslávii kvůli „kosovského problému“ vyvolalo natolik velké podezření, že dokonce i noviny The Washington Post v dubnu 1999 je spojil s nadcházející účasti McCaina v prezidentských volbách, připomněl autor. Podporoval „džihádisty“ z Kosovské osvobozenecké armády - neidentifikovatelný stát, na jehož území je dnes druhá největší americká vojenská základna. Tak byla zničena poslední socialistická vláda v Evropě, poznamenalo Público.

Kromě toho, McCain, kterému „muselo být přesně známo, kdo stál za událostmi z 11. září“, podpořil bombardování a následnou invazi a okupaci Afghánistánu, která vyústila v Související:miliony zabitých, zmrzačených a uprchlíků, poukázal článek. A třebaže věděl, že Saddam Husajn neměl zbraně hromadného ničení, byl McCain ještě aktivněji než Bush, připravoval „spiknutí proti jedné z nejvyspělejších arabských zemí“ a vedl kampaň za přijetí trestních sankcí proti Iráku, vyzýval k masivnímu bombardování infrastruktury. V důsledku těchto bombových útoků v roce 1991 a 2003, bylo asi 5 milionů lidí bylo zabito nebo zraněno, nemluvě o 14 milionech uprchlíků a vysídlených osob, konstatoval autor. A to navzdory skutečnosti, že američtí vojáci také po tisících umírali v Iráku, když požadoval, aby Bush poslal „více vojáků“, tak americký tisk dokonce nazval„McCainovou doktrínou“ politiku vedoucí ke zvýšení počtu amerických vojáků v Iráku.

Osmnáctiletý voják Karl Hinett zraněný v Iráku

V srpnu 2009 se McCain osobně setkal v Libyi s Muammarem Kaddáfím a navrhl mu nakoupit americké zbraně. Po tomto setkání uvedl, že měl „zajímavý večer se zajímavým mužem". A jen o dva roky později požadoval odstranění libyjského vůdce, protože má „ruce od americké krve“, zdůraznil článek: „Samozřejmě, že si pamatoval, že ke zřícení letadla v Lockerbie došlo již v roce 1988, ale nyní McCain jen cítil dobré zisky pro americké vojenské korporace v nadcházející velké válce." V dubnu 2011, když nelegálně přijel do Libye mluvit s veterány z mezinárodní organizace žoldáků založenou CIA, a pak navrhl Obamovi „pozemní invazi“ a trval na uznání „exilové vlády“, vytvořené ze samotných teroristů, kteří zabili Kaddáfího, a amerického velvyslance v Libyi, Christophera Stevense, uvedlo Público. Obama však tuto myšlenku odmítl, neboť Libye je ve stavu války „výnosnější".

McCain byl také iniciátorem kampaně k odstranění prezidenta Asada od moci, rozkouskovat Sýrii a srovnat se zemí třetí největší arabskou republiku, a zároveň sloužit zájmům Izraele, poukázal materiál. Nicméně, jeho agresivní akce nebyly omezeny na Střední východ, uvedl autor: „Aby bylo možné vyvolat posílení napětí v Rusku, jedinou zemí schopnou vojenské konfrontace se Spojenými státy, a sabotovat jakoukoliv jeho politiku mírového soužití s Ukrajinou, se McCain podílel na přípravě převratu v únoru 2014, organizovaný neonacisty a vedoucí k válce, která zničila životy milionů Ukrajinců." Americký senátor se řídit stejnými motivy když aktivně hájil možnost vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO navzdory odporu „i těch nejválčenějších generálů“, uzavřelo Público.


- - -


Související:








Co vše mluví pro válku (2)

$
0
0
Jan Campbell
7. 9. 2018 VašeVěc
Další zostření a rozšíření hospodářské války mimo pole USA – ČLR indikuje citát An Gang, výzkumníka Pangoal Institutu v Pekingu, ve kterém pracují někteří bývalí vládní úředníci: The trade war has prompted thinking in China on whether a new cold war has begun. The dispute now has military and strategic implications .

Podle mého hodnocení situace a představitelných scénárií vývoje není podstatné, co říkají akademici, protože vztah mezi ČLR a USA v každém případě buď již má, nebo bude v představitelné době mít přímý vliv na Taiwan, Severní Koreu, Japonsko a Jihočínské moře. Ale i nepřímý vliv na situaci ve Střední Asii, především v předvolebním Kazachstánu. Tam se mají konat prezidentské volby v 2020. Zde končí legrace. Na pořad dne přijdou po koncepčních sankcích, více konkrétní akce USA na mnoha úrovních. A je prakticky jedno, bude li prezidentem USA Trump bez impeachmentu, nebo s impeachmentem, nebo někdo jiný. Proč? Dnes nabízím pouze jeden z mnoha důvodů: Někteří poradci prezidenta Trumpa hodnotí hospodářskou situaci ČLR jako vhodnou pro změnu vnitřní a zahraniční politiky ČLR pomocí vnějšího tlaku. Nepodceňuji americké poradce, protože nemohu dokumentárně dokázat, že se mýlí. Kromě toho nevím, zda li mají alternativní plán. Jestliže ho mají, tak je to pro případ, že se mýlí v době, kdy válečný vlak nabírá rychlost a nedovoluje bezpečný vstup ani výstup během jízdy nikomu. Kolaps se přiblížuje rychleji. Než k němu dojde, zamysleme a zasmějte se jako já, po obdržení této zprávy: If Trump is impeached Pence becomes president. Pence pardons Trump and appoints him Vice-president. Pense resigns. Trump becoms president. And appoints Pence as his Vice-president. Liberal heads explodes. Pro mnohé epředstavitelné se ale může dnes stát realitou.
Osobně nemám důvod věřit, že prezident Si se nachází v neočekávané situaci a vně kontroly procesů rozhodování, nehledě na zřejmé podcenění konání prezidenta Trumpa a z podcenění vyplývající a identifikovatelné strategické chyby. To indikuje v poslední době označování prezidenta Si jako圣上. V podstatě to znamená majestát, jeho vznešenost, velebnost. Nehledě na skutečnost, že fotografie prezidenta Si se neobjevila na titulních stránkách novin od 29. Července až do poloviny srpna 2018. V roce 2017 tomu bylo podobně (od 3. do 18. Srpna). V roce 2016 nebyla zveřejněna fotografie prezidenta 1. ani 2. Srpna, v době oslav ČLA. V tomto roce, kdy se v ČLR připomínalo 1. Srpna 90 let od vzniku ČLA tomu nebylo jinak. Za to byla zveřejněna fotografie prezidenta Si ve spojení s vedením jednání o budování KS v ČLA (které se uskutečnilo mezi 17 a 19. Srpnem). Na fotografii (ve spojení s důležitým politickým tématem) se mi jeví prezident Si jako odpočinutý, hubenější a sebevědomý. 习近平:全面加强新时代我军党的领导和党的建设工作 为开创强军事业新局面提供坚强政治保证-新华网;
Nakolik tomu přispívá pro administraci neočekávané zrušení cesty ministra zahraničí Mike Pompeo do KLDR prezidentem Trump, nevím. Podobně je tomu s dvoudenním jednáním čínské delegace (vedené Wang Shouwen) v USA (vedené David Malpassem) ve věci sankcí. Jednání nepřinesla nic, co by stálo za zmínku, kromě dedukovaného předpokladu, že při současném vývoji ve světě ČLR nebude jednat s USA do listopadových voleb. I proto se ČLR obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) ohledně nezákonných sankcí USA. Doma eliminovaly bezpečnostní služby ČLR rozsáhlou americkou špionážní síť. To se v současné době v USA hodnotí jako katastrofa. Eliminace špionážní sítě a amerických špionů v ČLR podporuje špionážní horečku, čino a ruso-fobii nejenom v USA, ale i v EU a ČR. Za to v RF překvapivě utichli američtí donašeči sídlící v Kremlu. Výsledek národní konference o propagandě a ideologii, které předsedal prezident Si, potvrzuje plnou platnost závěrů 18. a 19. Sjezdu KS ČLR. Z toho pro mne vyplývá, že prezident Si bude hlavním aktérem oslav 40 výročí reforem a otevření se ČLR světu. V kontextu uvedeného se mi proto jeví rozhodnutí prezidenta Putina, pozvat ČLA v roli partnera velkých strategických vojenských cvičeních, Východ 2018, správným.
Správným a významově důležitým se mi jeví jmenování nového velvyslance RF v Bělorusku. Jmenování Michail Babiče, širší veřejnosti málo známé osobnosti s bohatou vojenskou a řídící zkušeností (včetně v centrální vládě Čečenska) a tvrdými politickými postoji indikuje, že se v přímém sousedství V4 děje opravdu něco důležitého. Nebudu spekulovat. Omezím se na fakta: 1) Bělorusko nemůže existovat bez hospodářské a finanční pomoci Ruské federace. 2) Ta nemůže, a s ohledem na strategickou nestabilitu světa nebude věčně podporovat Bělorusko. 3) Žádný vůdce není nesmrtelný. To platí i pro prezidenta Lukašenko. 4) Západ se s pomocí EU snaží získat přízeň Běloruska různým způsobem. To protiřečí zveřejněným úmluvám a cílům unijního státu RF – RB. Z uvedeného vyplývá, že nelze vyloučit možnost integrace RB do RF, nehledě na zkušenost RF s integrací Krymu. Velvyslanec Michal Babič může mít i jiný úkol, jako prověřený, spolehlivý profesionál v době, kdy se prezident Ptuin pomalu a jistě blíží k bodu, na kterém platí, že lepší je konec se slzami, než slzy bez konce.
V tomto kontextu by si západní analytikové RF měli uvědomit, jaké osobnosti (bylo jich podle mne 13), síly a skandály v Peterburgu 90 let dovolili identifikovat, doporučit a dostat k moci prezidenta Putina. Budou si také muset uvědomit, kdo byli ti druzí, v čem se kvalitativně odlišovali nebo odlišují od první skupiny, a proč nejsou širší veřejnosti známy. Budou si muset odpovědět na otázky typu: Proč jsou dnes souputníci z Peterburgu u moci? Začal se prezident Putin bát? Co dělat v době strategické nestabilnosti? To jsou otázky podobné otázce ohledně ceny krabičky cigaret a zapalovače. Jak těžké je najít na ně odpověď a hodnotit ji, ví málokdo. Naše myšlení je u mnohých z nás včetně vůdců a suflérů degenerované. Co mám na mysli? Rozhodnutí nekupovat (od 23.8) zatím na dobu určitou americké dluhopisy a pokračovat v nákupu zlata indikují, že prezident Putin se začal bát. To není slabost! V tomto kontextu musí západní analytikové odpovědět, proč se ochrana ruksého hospodářství interpretuje na Západě jako slabost státu. Co dělat v takové situaci? Odpověď je jednoduchá: Dělat vše pro svoji záchranu! To dělá prezident Putin vystupující ze stínu 90 let. Tak může konat jenom ten, kdo se bojí, umí nebo vědomě začíná se bát.
Napsané platí i v bližším sousedství ČLR, v Malajsii. Tam se vláda 92 letého Dr. Mahatira rozhodla re-definovat vztah s ČLR. Zveřejněným důvodům nevěřím, své, dokumentárně nepodložené, nebudu zveřejňovat. Skutečností ale je pozastavení miliardových projektů, které by ČLR umožnily přístup k Indickému oceánu. Na druhé straně ČLR pokračuje ve financování mostů a přístavů v Thajsku (Golf of Thailand), nejstarším spojencem USA v Asii. Současně CB ČLR připravuje investiční ofenzivu, která se podle mého hodnocení vyhne české kotlině. V ní potichu, pomalu a jistě umírá s pomocí amatérského hodnocení a nejasné legislativy V Hradci Králové jeden z mála smyslu plných projektů: TCM (tradiční čínské medicíny).
Projekt může nahradit boj ČLR na agrárně – potravinářském poli. ČLR, jako největší chovatel vepřů (430 milionů kusů) musí totiž bojovat s prasečí chřipkou (ASF – african swine fever). Boj s ASF není legrace. Proč? Protože v případě šíření virusu může být postihnuta velká část Planety, Evropu a USA nevyjímaje. Kromě toho cena vepřového je velice citlivou vnitropolitickou záležitostí ČLR. Citlivou vnitropolitickou záležitostí se mi také jeví kritická essej profesora práva Xu Zhangrun Tsinghua University. Essej, odsuzující bezpečnostní míry v ČLR, oživení propagandy ve stylu Mao, označující městské Číňany all very comfy and petit-bourgeois, je brilatně přeložena australským sinologem Geremie Barmé.
Z uvedeného popisu dění ve světě vyplývá mnoho otázek. Například: Přestane být ČLR strategickým spojencem RF, aby vyloučila válku s USA? Jak dlouho lze praktikovat politiku cel podporující vlastní výrobu, kterou ale platí vlastní lidé formou stagnaující životní úrovně? Jaké následky pro EU, potažmo ČR nese skutečnost, že války začínají strategickou nestabilitou a končí novou konfigurací finančního, hospodářského a politického systému se zkušeností traumatického zážitku? Může mít EU budoucnost bez eurasijského rozměru, bez traumatických změn a zkušenosti? Zatím co se USA vojensky a hospodářsky jasně orientují na pacificko-indickooceánský prostor, Evropané denně dokazují svoji mimořádnou neschopnost transformovat získanou moc do pocitu štěstí. Nechtěji akceptovat a zvykat si na změny paradigmat. I takový postoj ale mluví pro válku. Souhlasu netřeba.


Co vše mluví pro válku (3)

$
0
0
Jan Campbell
7.9.2018 VašeVěc

Za předpokladu, že NYT (New York Times) ve spojení s anonymním příspěvkem nazvaném I Am Part of the Resistance Inside the Trump Administration, zveřejněném 5.9.2018 nehospodaří s pravdou, co se týče identity autora článku, lze si dobře představit úroveň morálky a zbabělství jak v tomto prestižním deníku, tak i v aparátu prezidenta Trumpa. Za normálních okolností by každý profesionál nesouhlasící s politikou a vedením prezidentského úřadu dal výpověď, nehrál by si na spasitele USA s pomocí sabotáže (trestního činu) a vyšel by ze stínu na výsluní veřejnosti.
Protože nežijeme v normální době, tj. v době starých zvyků a zlozvyků, ale v době přechodu (kam, sám nevím), podobného tomu obou lidských pohlaví (jak to bude u bezpohlavních osob, nevím), nemůže ani synchronizované zveřejnění knihy světoznámého novináře – občas i lháře, pana Woodwarda nazvané Fear (která vyjde oficiálně za několik dní), překvapit. Proto ani reakce prezidenta Trumpa nepřekvapuje: Článek označil jako zbabělost(gutless) a knihu jako čistý kus básnictví samo sebe diskreditující. Pro nás daleko od prezidenta Trumpa je však důležité potvrzení, že v obou případech nic neodpovídá tolik opěvovanému demokratickému principu checks and balances, bídný text anonymního článku indikuje, že může existovat odpor uvnitř vlády prezidenta Trumpa a kniha, podle zveřejněných úryvků, není nic jiného, než zoufalá pomoc Demokratům v listopadových volbách.Neozpěvovaní hrdinové (unsung heroes) kritizují amoralitu prezidenta s pomocí umocněné amorality spolupracovníka nebo spolupracovnice prezidenta, autora knihy Fear a médií. Zapomínají přitom, že je zcela možný scenář, který jsem zveřejnil ve druhé části Co vše mluví pro válku (2) a myslel jako vtip: If Trump is impeached Pence becomes president. Pence pardons Trump and appoints him Vice-president. Pense resigns. Trump becoms president. And appoints Pence as his Vice-president. Liberal heads explodes.
Za předpokladu, že problém Ukrajina - Doněck - Luhansk zmizí jako levné denní menu z jídelníčku masových medií po vyřešení základního problému mezi USA a Ruskou federací, budeme muset po celou dobu čekání mít obavy a strach, nejenom z průběhu a výsledku konfliktu mezi USA a Ruskou federací, ale i z konfliktu uvnitř EU. V ní totiž dnes (6.9) označil německý ministr vnitra Seehofermigraci jako matku všech politických problémů.Landesverfassungsschutz (zemský úřad pro ochranu ústavy) bude oficiálně prověřovat AfD a jejího představiteleBjoern Hoeckea. Masný průmysl, kuchyně v restauracích a školní jídelny se budou smířovat s mizením vepřového masa na pultech a v jídelníčku. Nikdo z evropských politiků si nedovolí veřejně odpovědět na otázky typu: Jak je možné, že se minoritní cizí víra (u nás) dostala do školy v sekulárním státě? Jak je možné, že civilizovaná země jakou je SRN, ztratila tak rychle schopnost a vůli diskutovat a zaměnila tyto atributy demokracie za pomluvu, ignorování a křik slepic a opic? Křik doprovází před několika dny vydanou knihu autora T. Sarrazina, nazvanou Nepřátelské převzetí. V knize, kterou mám na stole, autor vysvětluje hlavní tézi: Praktikující Islám není kompatibilní se západním konceptem společnosti. Kdo a kdy bude učit Němce opět diskutovat, dnes nevím, představu ale mám.
Za předpokladu, že by se Rusko rozhodlo přiznat Doněck a Luhansk, podobně jako přiznalo Osetii a Abcházii si lze představit, že na zbytku Ukrajiny rychle vzniknou vojenské základny NATO (v co ale nevěřím, protože by to byl další hřebík do rakve jednoty NATO) nebo jednotlivých členských států NATO (což je pravděpodobnější varianta). S ohledem na čas letu raket do Moskvy v délce 2-3 minut a současnou úroveň důvěry a komunikace USA, NATO a EU s RF se taková situace nedá srovnávat s Kubánskou krizí (1962). Obsadit celou Ukrajinu dnes, nedává RF politický, hospodářský ani jiný smysl. Proto platí ministrem Lavrovem opakovaný citátAndreje GromykoLepší deset jednání, než jeden den války. Jak dlouho se ale bude rozhodování v Kremlu řídit obsahem citátu, nevím. Vím, ale že důvěra RF k USA, NATO a EU je nulová, že hospodářsky slabé Rusko vyhrávalo války nad mnohem silnějšími západními protivníky, a že hodnocení čínských zpravodajských zdrojů Haijiang a EastDay, podle kterých Rusko legalizovalo útok na svoji suverenitu svoji nečinností při náhodném nebo testovacím odpálení rakety ze stíhačky NATO v Pobaltí směrem k Rusku, není pravdivé. Minimálně ze současné pozice Ruska. Je ale kvalitní indikací nedůvěry ČLR k vysvětlování případu ze strany NATO. To stačí analytikům.
Za předpokladu, že dnešní útok nožem na Seepromenade v Curychu nebude vysvětlen jako teroristický útok, ale jako útok nemocného, je dobré si uvědomit v GŠ armády ČR, že téhož dne v dalekém Afganistánu, afgánský policista zabil 8 kolegů, aby mohl přejít k Talibánu.
Předpokládám, že dnešní přidělení hlavní role, obviněním prezidenta Putina, v tragikomedii Skripal & Co indikuje její pokračování na několik let. Proto se nebudu divit, dojde li během dalšího aktu k potvrzení informace, že zveřejněné fotografie obviněných Rusů, ve skutečnosti podobné fotografiím herců (Paul Collins a Jeffry Fields) ve filmu producenta Michael Killigan, nazvaném KGB Spy z počátku tohoto století, je výsledkem práce ruských sabotérů v anglických médiích. V podstatě je to ale jedno. Proč? Podle PM May jednat s Ruskem nemá smysl. V Bruselu se kající Facebook reagoval rychle, když jde o možnou pravdu: během 45 minut odstranil vše, aby pravda mohla v klidu růst a zrát bez kontroly veřejnosti. Opravdu nedává smysl se dále zabývat tragikomediíSkripal & Co bez konce.
Uvedené příklady hry na čekání se nabízejí jako důkaz, že smyslem života pro mnohé je nesmyslné očekávání, podobné Čekání na Godota ( Samuel Beckett). Čekání si ulehčujeme zabíjením času, který je nám přidělen. Odrážíme slova jako pingpongové míčky. Úkolem protagonistů není sdělit nám pravdu, ale zaplnit a zabít co nejvíce času před finálním setkáním USA – ČLR – RF na bitevním poli. K těm nově se nabízejícím se přiřadilaArktida. Je to téma na pokračování, ale již v novém prostředí. To definuje mimo jiné 4.9.2018 zveřejněný příkaz prezidenta Putina. Týká se informací a státního tajemství. Do něho patří to, co Rusko od 90 let dávalo Západu a rozvědčíkům zadarmo. Málokdo bude ode dneška vědět, kdo koho kryje, co se v Rusku děje a jaká bude cena za naše chování. V době nemocného Jelcina, byla moc oligarchů až těžko představitelná. V době zdravého Putina oslabení oligarchové posedávají v Kremlu a prosí. Přičemž by měli vědět, že žádné peníze nestačí na vstupné do mozku prezidenta Putina. Proto se i oslabení oligarchové, kromě mnohých ostatních smrtelníků budou muset učit rozeznávat pupíky a jejich formu u lidí, a interpretovat svá zjištění podle staré čínské mytologie, aby našli partnera. Souhlasu netřeba.

Vzdělání je společenským statkem

$
0
0
Vladimíra Vítová
7. 9. 2018
Vzdělání je dominantně SPOLEČENSKÝM STATKEM. Jako takové má být v rozhodující míře financováno z veřejných prostředků. Měřítkem efektivity jejich vynakládání pak musí být hlavně uplatnitelnost. Smyslem vzdělávání nejsou certifikáty, ale praktická využitelnost. Vzhledem ke své podstatě nemůže být vzdělání chápáno jako klasické ZBOŽÍ. Tržní přístup zde vede k vytváření dědičné chudoby, neúměrnému růstu sociálních nákladů (včetně bezpečnostních rizik), stagnaci národního hospodářství a rozpadu společenské soudržnosti jako celku.


Vzdělávání není jen základním nástrojem individuální, ale i celospolečenské prosperity. Je také rozhodujícím prostředkem sebereprodukce společnosti. Rozhodujícím způsobem ovlivňuje její soudržnost, formuje její hodnoty (morálku) a zajišťuje její budoucí přežití.

Z toho logicky vyplývá, že vzdělávání není zdaleka jen nahodilou individuální cestou osobního růstu, ale v zásadním smyslu systémem, který kombinuje osobní a celospolečenské zájmy. Proto také (i v době rozmachu informačních technologií) jeho páteří stále zůstává klasická institucionální forma - školství. Jeho posláním je (zejména v oblasti základního a všeobecného vzdělání) působit na jedince tak, aby byl schopen UČIT SE.

Tímto nepominutelným obecným základem vzdělání je také dána zjevná nezastupitelnost lidského faktoru (učitele) ve školství. Cesta Tarzana či Mauglího je pedagogicky nesmyslná - člověka mohou vychovat zase jen lidé (v prvé řadě samozřejmě rodiče). To také vymezuje i místo informačních technologií v procesu vzdělávání se - úspěšně fungují až jako návazný zdroj informací.

Vladimíra Vítová je předsedkyně Aliance národních sil

Revoluce Jarka Nohavici

$
0
0
Zdeněk Hrabica
7. 9. 2018
Od počátku letošního roku 2018 vychází „Zábavný měsíčník o vážných věcech „MY“ z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska“. Snad jediný obrázkový časopis v češtině i ve slovenštině. Provází jej i Česká galerie zpěváka a textaře, básníka Jarka Nohavici, který se obrátil k umělci Josefu Váchalovi. Jeho obraz „Revoluce“ inspiroval Jaromíra k básnické kreaci nyní probíhajících „osmičkových“ výročí. Posledních sto let nás různé revoluce, převraty, okupace, osvobození a zase revoluce a kontrarevoluce pronásledují vpravdě systematicky.


Slyšme tedy slovo páně Nohavicovo:

„Dost bylo starých pořádků
a zkostnatělých frází
Již vážeme vám oprátku
vy zlotřilci a vrazi

Vám patří skvostné paláce
nám síla našich paží
Daly se davy do práce
a v prsa nůž vám vráží

Svět vymknut z kloubů žádá si
získat zpět svoje práva
By zítra šťasten zpíval si
dnes musí v krvi plavat

A krve není nikdy dost
a stejně tak i hluku
Když zneuctěná minulost
k nám natahuje ruku

Hněv naše smysly rozjitří
a z hnoje kvete zlost
Po zítřku přijde pozítří
A marnost nad marnost“

Slyšeli jste, slovo boží!
A pak, že prý u nás nemáme už ani „Nedělní chvilku poezie“?
Máme!

Skripal, po biliónosmé aneb Trapnosti politických „elit“ není nikdy dost: Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra

$
0
0
Michal Brand
7. 9. 2018
Tak tu máme další kolo trapností z britské reality show „Skripal, morče a idiokracie“.
Britská „vláda“ – o tom spolku už nemohu psát vláda bez uvozovek – tak tedy britská „vláda“ přišla s dalšími „nezvratnými důkazy“. Mají fotografie dvou Rusů, kteří jistojistě otrávili Skripala a jeho morče. Důkazem je, že oba ruští zabijáčtí agenti přiletěli do Británie. Letadlem! A v tom letadle jistojistě podstrčili Skripalově neteři otrávenou pohanku. Zřejmě schovanou ve flakonu padělaného parfému Nina Ricci. Když pak Skripalova neteř přišla domů, nastříkala si z flakonu Nina Ricci otrávenou pohanku na talíř a společně se samotným Skripalem ji snědli. 



Trochu otrávené pohanky pak cvrkla i morčeti a kočkám. Pak ještě nastříkala otrávenou pohanku z flakonu Nina Ricci na kliku Skripalova domu, do klimatizace Skripalova auta, v parku na lavičku. Pak flakon vrátila agentům GRU. Skripal a jeho neteř se tedy otrávili otravnou bojovou látkou v otrávené pohance a pak ještě se otrávili otrávenou klikou Skripalova domu, a nadýchali se Novičoku (a pohanky) z klimatizace auta. A cca tak o dvě hodiny později, kdy si Skripal a jeho neteř dali ještě oběd v pizzerii, protože pohanka je dostatečně nezasytila, tak ještě agenti GRU v parku nastříkali Novičok zamíchaný v otrávené pohance do obličeje Skripalovi a jeho neteři. Skripal a jeho neteř namístě zkolabovali.

Naštěstí byla přivolána záchranka. Britští geniální záchranáři ihned poznali otravu Novičokem, o kterém neměl kromě Rusů sebemenší tušení tehdy ani v Británii ani nikde jinde na světě. Díky tomu, že britští záchranáři poznali, že jde o otravu Novičokem, ihned Skripalovi a jeho neteři píchli antidotum. Antidotum proti zcela neznámé otravné bojové látce vozí britská záchranka zcela běžně sebou. Antidotum zabralo ihned, konkrétně asi tak dvě hodiny po otravě Novičokem z pohanky nebo z kliky Skripalova domu. A tak Skripalovi a jeho neteři zachránila život „blesková pomoc“ pouhé dvě hodiny po otravě otravnou látkou, která zabíjí zcela spolehlivě během několika desítek vteřin. No sláva. Možná, že britští zdravotníci píchli Skripalovi a jeho neteři antidotum ještě před tím, než vůbec oba došli do pizzerie. Preventivně. V britském zdravotnictví běžné. Proč ne? Vždyť britští záchranáři museli předpokládat otravu dvou lidí v Salisbury otravnou látkou (která je naprosto neznámá kdekoli na světě mimo Rusko) minimálně hodinu před samotným kolapsem Skripala. Jinak by přeci sebou neměli v sanitce antidotum na zcela neznámou otravnou látku.

Také nesmíme zapomenout na to, že vlastně Novičok někdo tajně přibalil Skripalově neteři do kufru– na letišti v Rusku, odkud odlétala, Jinde se to stát nemohlo. Jinde nemají letiště ani kontrolu zavazadel. Letiště a kontrola zavazadel jsou součástí tajného programu Sovětského Svazu, ve kterém tajně pokračuje ruský Putinův režim. Tereza Mayová je si tím naprosto jista. Tedy byla. Nebo možná pořád ještě je. Kdo, sakra, ví. Kdo se má v tom jejich lhaní vyznat?! Byla si jista, že Skripala a jeho neteř otrávil Novičok, který jim někdo v Rusku na letišti podstrčil do kufru, a byla si jista tím, že se pak oba otrávili hned poté, co doma rozbalili kufr a otevřeli tajné zařízení, které pak následně záhadně zmizelo, protože se nikde nenašlo.

Vlastně třeba, možná, asi, že u toho vybalování kufru byli oba údajní agenti-zabijáci GRU. No to je vysvětlení! Hned poté, co se z tajného zařízení v kufru vyvalil na Skripala Novičok, tak toto zařízení oba agenti-zabijáci vzali, přestavěli toto zařízení na flakon Nina Ricci, postříkali s ním Novičokem kliku Skripalovu domu, lavičku v parku, kliku Skripalova auta a pak ten flakon pohodili do popelnice. V popelnici flakon našli dva bezdomovci a asociálové, ze kterých se po údajném zasažení údajným Novičokem z údajného flakonu údajné Niny Ricci stali údajní vzorní rodiče několika dětí. Zároveň měli oba bezdomovci štěstí, že sice v uzavřené místnosti po sobě žena stříkala nejjedovatější bojovou otravnou látku na světě, která zabíjí během desítek vteřin, ale zázračná britská mlha pronikla i do hermeticky uzavřeného flakonu Nina Ricci a rozložila Novičok, takže ztratil účinnost. Flakon musel být hermeticky uzavřen a neprodyšný, jinak by se přeci otrávili oba údajní agenti-zabijáci při pokusu o použití flakonu. Ale kampak s ruskou primitivní technologií hermetičnosti na vyspělou high-tech britskou mlhu!

Také si Theresa Mayová byla stoprocentně jista, že Skripalovy otrávila pohanka, kterou Skripalově neteři podstrčil někdo v letadle nebo možná už na letišti. Skripalova neteř si běžně od cizích lidí bere jídlo.

Také si Theresa Mayová byla stoprocentně jista, že Skripalovi se otrávili, když sáhli na kliku auta, kde byly stoprocentně nejsilnější stopy Novičoku.

Také si Theresa Mayová byla stoprocentně jista, že Skripalovi se otrávili, když se nadýchali vzduchu z klimatizace auta, kde byl nalezen Novičok ve vysoké koncentraci.

Také si Theresa Mayová byla stoprocentně jista, že Skripalovi se otrávili, když sáhli na kliku domu, ve kterém Skripal bydlel.

Také si Theresa Mayová byla stoprocentně jista, že Skripalovi se otrávili, když jim někdo v parku nastříkal Novičok do obličeje.

A víte, která verze platí? Jestli ne, tak jste ruští trollové, agenti Putina, komunisté, neonacisté, rasisté, sexisté, xenofobové, primitivní nevzdělaní burani a křupani! Tak je to!

Platí totiž úplně všechny z těch výše vyjmenovaných, stoprocentně jistých verzí!

Kdo pochybuje, je zrádce!

A co se vlastně děje nového?

Britská „vláda“ zveřejnila fotografie dvou Rusů. Oba prý několik let cestovali po Evropě na falešný pas. Cestovali spolu. A aby na sebe upozornili, tak měli falešné pasy, které se lišily jen jednou jedinou (poslední) číslicí. Ještě chybí ujištění od dementů z britské propagandy, že oba dva v hotelech vyplňovali v rubrice zaměstnáni údaj „zabiják GRU pod přímým velením Putina“.

Britská retardovaná propaganda zveřejnila fotografie obou Rusů, jak údajně prochází kontrolou na britském letišti. Zajímavé je, že na obou fotografiích je uvedeno datum a přesný čas CCTV kamery – na vteřinu stejný. Napsal bych na sekundu, ale paní Mayová a její příznivci a obdivovatelé by to mohli chápat jako nějakou narážku na její intelektuální i lidské kvality a mohli by nechat tento článek zakázat. Zajímavé je, že na obou fotkách jsou údajní Rusové údajně na letišti zachyceni údajně ve stejnou vteřinu ve zcela stejném místě průchozího koridoru. Každý šel sice zcela zřejmě dle fotek jiným koridorem, ale v úplně stejnou vteřinu byli oba v úplně stejném místě každý toho svého koridoru. Zázrak. Agenti-zabijáci GRU mají výcvik a lepší synchronizaci než akvabely.

Dobré je, že i když britská vláda ví stoprocentně, kdo jsou oba ruští agenti s falešnými pasy, ale nezná jejich pravé jméno a totožnost, tak i tak ví úplně přesně, kdo byli jejich prarodiče. Britští geniální agenti zřejmě za pomoci geniálních britských zdravotníků porovnali fotky obou údajných agentů GRU s telefonním seznamem Moskvy a tak našli prarodiče obou agentů. Že to nedává žádný smysl? No a? To nedává v tomto případu naprosto nic z toho, co jsme slyšeli od britské vlády i od jakékoli jiné tupě loajální vlády jakékoli západní země. Spolčenství hlupců, jak by napsal John Kennedy Toole – jen s tím rozdílem, že v naší realitě tito hlupci ovládli média, politiku, humanitní a společenské fakulty dnes již jen bývalých univerzit, ovládli Evropskou komisi, totalitní bruselský aparát, vlády, neziskové organizace a podobné teroristicko-mafiánské organizace zaměřené na vydírání a na jiné formy organizovaného zločinu.

Britská mlha zázračně rozložila Novičok, takže Skripala nezabil, protože podle britských i jiných prodejných „expertů“ je Novičok velice nestabilní ve vlhku. Zároveň nás OPCW ujistila, že Novičok je nesmírně stabilní, takže je možné ho nalézt a detekovat jednoznačně i po mnoha, mnoha, mnoha týdnech, milé děti. A když se otrváili dva houmlesáci, údajným Novičokem z údajného flakonu Nina Ricci, tak nás experti znovu ujistili, že Novičok na rozdíl od jiných nervových otravných látek zůstává absolutně smrtelný i po měsících od použití. Mlha nemlha.

Agenti GRU prý použili speciálně vyrobený flakon Nina Ricci (čti „Riči“). No tak to je v p... Ale ne, promiň, milý a laskavý čtenáři i ještě milejší a snad i laskavější čtenářko. Ubohý trapný pokus o vtip. Úplně jsem klesl na úroveň špiček západní politiky a „intelektuální“ „elity“ Západu. A to je tedy setsakramentsky hluboko. Tak se zkusím vyškrábat zpět na úroveň všech těch „nevzdělaných, obyčejných občanů,“, té „lůzy z ulice“, která už se celou dobu kauze Skripal jen směje a vysmívá se jí – a vysmívá se zcela oprávněně i každému, kdo těm nesmyslům vůbec ještě věří.

Ale Krylovo„nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra“ pro intelektuály, „novináře“ i politiky a jinou tupou, loajální, zbabělou a pokryteckou rádoby „elitu“ platí úplně stejně jako za minulé totality.

Britská policie dokonce našla nejen flakon Nina Ricci, ale dokonce i „perfektní papírovou krabičku“, ve které falkon údajní ruští agenti údajně měli. Jako chápete to? Ruští agenti nosí v kapse hermeticky neprodyšný flakon Nina Ricci schovaný navíc v papírové krabičce Nina Ricci. Dojdou ke Skripalovi domů, vyndají flakon z papírové krabičky, rozstříkají Novičok na kliku domu, do pohanky, do kufru Skripalovy neteře, do klimatizace auta, na kliku auta, Skripalovi do obličeje v parku, pak ten flakon dají zpátky do papírové krabičky, odjedou 7 mil (více než 10 kilometrů) ze Salisbury do sousedního městečka Amesbury s flakonem plným smrtelně jedovaté látky v papírové krabičce a tedy také s jednoznačným kompromitujícím předmětem v kapse a pak teprve je pohodí do popelnice, ve které ho najdou houmlesáci. OMG. OMG!

Zároveň je prý dle mnohaměsíčních analýz záznamů CCTV jasné, kde přesně se oba údajní Rusové pohybovali– údajně jen přiletěli, zajeli obhlédnout terén do Salisbury, kde bydlel Skripal, pak se vrátili do Londýna, pak odjeli do Salisbury, postříkali Skripalovi dveře Novičokem, pak odjeli do Londýna a pak odletěli do Ruska. Takže do Amesbury vlastně pohodit Ninu Ricci do odpadků nejeli. Falešný flakon Nina Ricci poslali do odpadkového koše v sousedním městě DHL-kem.

Tady už chybí jen „stoprocentní zjištění“, že tento parfém používá v celém Rusku výhradně Putinova milenka, kterou sice nikdy nikdo neviděl, ale jistojistě existuje. Stejně jistojistě, jako že má Irák zbraně hromadného ničení. Nebo stejně jako jistojistě existuje Putinova rakovina, která mu dávala před třemi lety jen šest měsíců života a díky tomu prý byl Putin jistojistě připraven rozpoutat třetí světovou válku, protože věděl, že umírá a na ničem už mu nezáleželo. No vážně. Říkala to média hlavního proudu. Ta důvěryhodná. I experti v nich. A ti nikdy nelžou. MirekDušínIdnes.cz nebo JarkaMetelkacnn.com. Nebo možná spíše PresstitutBohoušSHypotékou.cokoli.

Cestou, stále ještě s flakonem plným smrtelně jedovatého Novičoku, se oba „zabijáci“ procházeli po městě, nakupovali suvenýry, no prostě bylo vidět, jak spěchají do bezpečí po úskočné vraždě.

Údajně stoprocentně jistojistě identifikovaný ruský tajný agent s neznámým jménem, falešným pasem a přesně identifikovanými prarodiči si také otevřel na Facebooku profil. Jediný kontakt, který tam měl, byla ukrajinská křepelka, se kterou se údajně seznámil v Praze. Ta ho ale na fotce nepoznala. Týden waterboardingu na Guantanámu a však ona si vzpomene!

Debilizace společnosti

Podle výzkumů IQ v západních zemích klesá. Ten trend je zřejmý. U politiků pak pokles IQ není v tempu 0,2 bodu IQ za rok jako u průměrné populace, ale odhadem 1 bod IQ za týden. Takže politikovi stačí cca 30-50 dní v politice a stane se z něj mentálně retardovaný jedinec na hranici svéprávnosti. Británie je nejlepší příklad.

Prý za pokles IQ může „životní prostředí“ – asi tající ledovce nebo globální oteplení nebo stoupající hladina světových oceánů, která stoupá tak rychle, že podle předpovědi z roku 2000 je již od roku 2010 zatopená skoro celá Florida. A jestli tomu nevěříte, tak jste pitomci, kteří sledují fake news, které budou již brzy úspěšně zakázány Velkým Bratrem Zuckerbergem. Jako byl dnes bolševickým cenzorem na Facebooku zakázán nepohodlný Alex Jones nebo jak před nedávnem u nás Naštvané matky.

Ale za ten probíhající pokles IQ v západních zemích spíše může podřadná, náhražková strava a stejně nebo ještě více podřadné a náhražkové „vzdělávání“ s tupými ideologickými žvásty vydávanými za vědu a s hodnocením „čím větší blbec, tím lépe, jen aby se necítil dotčen“. Jako ve sci-fi románu (na jehož autora ani název si nyní, naneštěstí, nevzpomenu), kde je v budoucí lidské společnosti nastolena „rovnost“ – a tak krásné ženy musí nosit ohavné škrabošky, vynikající sportovci závodí s těžkými závažími na zádech a soupeří proti kriplům, prostě – hlavně ať nikdo nevyniká, ať jsou všichni stejně průměrní. Nebo ještě lépe (pro mocenskou „elitu“) – jen ať jsou všichni stejně tupí, podprůměrní. Už chápete proč inkluze? Už chápete, proč úpadek vysokého školství pod maskou navýšení počtu „vysokoškolsky vzdělaných lidí“ se znalostmi z – promiňte – se znalostmi, přehledem a intelektem jak z bolševického učňáku s maturitou? (V případě různých humanitních fakult nebo rovnou genderových studií pak máme „vysokoškolsky vzdělané lidi“ se znalostmi a intelektem POD úrovní bolševického učňáku BEZ maturity.)

A možná k tomu poklesu IQ přispívá rovněž důraz na diverzitu – diverzita je v multikulti ta nejvyšší hodnota, proto potřebujete dovážet a pěstovat hlupáky, abyste „obohatili společnost“. Jako když za bolševika v padesátých letech byl hloupý a líný dělník, jen kvůli svému „správnému třídnímu“ původu, ceněn režimem více, než univerzitní profesor z „proradné inteligence“. (To není vůči dělníkům žádná invektiva – dobrý, šikovný dělník je velice přínosný. Zkuste si jít dělat do fabriky – i to chce schopnosti, dovednosti, spoustu úsilí. Ale minulý režim stavěl do popředí až příliš často ty líné, kteří se jen schovávali za svůj „správný třídní původ“.)

Britský režim – malé, hloupé dítě přistižené při lži

Britský režim se chová jako malé, hloupé dítě, které lže a jehož lež je zcela průhledná. A malé hloupé dítě pak na průhlednost a nedůvěryhodnost vlastní lži reaguje tím, že na ní trvá. Skálopevně. Čím dál trapněji ale skálopevně. Dodává k původní lži další a další doplnění, čím dál trapnější, hloupější a průhlednější. A někde ve skrytu svoji naivní a nezkušené mysli, mysli zoufale bojující o uznání, v mysli považující jakýkoli neúspěch za fatální prohru, někde v těchto zákrutech dětské mysli se dítě domnívá, že když bude mít poslední slovo, tak vlastně ostatní „pochopí, že nejde o lež“. Dítě se zoufale upne k unavování ostatních dalším a dalším opakováním čím dál trapnějších lží jako metodě, jak vnitřně přesvědčit samo sebe, že vyhrálo, protože „mlčení ostatních znamená souhlas“. Ale mlčení v tomto případě prostě znamená rezignaci okolí na jakoukoli možnost smysluplné debaty se ztrapňující se protistranou s jejím hloupým lhaním.

Většina dětí z toho vyroste.

Nebo jde do britské politiky.

Několik mých předchozích komentářů ke „kauze“ Skripal:
Už zase hoří Reichstag
Kdo otrávil Skripala? Velká Británie nebo USA?
Válečné bubny a válečná propaganda aneb I lhát se musí umět, kolikrát to mám opakovat?
Konečně už víme, jak přesně Putin otrávil Skripala aneb Jak se Velká Británie zamotala do vlastních lží a tím se sama usvědčila

Stále znovu nastavovaný novičok

$
0
0
Jan Schneider
7. 9. 2018     ČeskáPozice 


Velká Británie zveřejnila jména dvou Rusů, které podezřívá z útoku na Skripalovy. Podle britské premiérky Theresy Mayové se jedná o agenty GRU. Jan Schneider se ve svém komentáři pozastavuje nad některými nejasnostmi v posledních tvrzeních britské strany, obšírněji se ale vrací i k pozadí celé kauzy. Britské úřady oznámily, že dosáhly vydání evropského zatykače na (zřejmě krycí) jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, což jsou příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří jsou zodpovědní za útok na otce a dceru Skripalovy v Salisbury 4. března látkou zvanou novičok.

Britská prokuratura sdělila, že má dost důkazů na jejich obvinění, které je ve veřejném zájmu. Usilovat o jejich vydání ale nebude, protože ruská ústava nepovoluje vydávání ruských občanů. Pokud však kterýkoli ze dvou mužů vycestuje do země, ve které zatykač platí, bude zatčen a může být vydán na základě těchto obvinění, u nichž není promlčecí lhůta. Šance na zatčení podezřelých v blízké budoucnosti jsou tedy podle britských úřadů velmi malé.

Nová fakta

Britské úřady prošly tisíce hodin záznamů z veřejných videokamer a zmapovaly pohyb dvou mužů s ruskými pasy, kteří přiletěli z Moskvy do Londýna 2. března. Dne 3. března odjeli do Salisbury, kde strávili necelé dvě hodiny. Dne 4. března tam jeli opět a strávili tam dvě hodiny. Poté odletěli z Velké Británie do Moskvy.

Britské úřady ještě oznámily, že hotelový pokoj, kde byli Rusové ubytováni, byl kontaminován novičokem.

Domněnky

Britští vyšetřovatelé se domnívají, že při první návštěvě Salisbury provedli oni dva Rusové obhlídku terénu, při té druhé provedli útok novičokem na Skripalovy.

Velitel londýnské protiteroristické policie prohlásil, že „bojovou látku“ dva Rusové dopravili do Británie v lahvičce od voňavky značky Nina Ricci.
Podle britské premiérky musel být schválen plán útoku v Salisbury nejen v rámci GRU, ale odsouhlasen též vysoce postavenými ruskými představiteli, a dodala, že má „podezření, že chtěli vyslat signál Rusům žijícím mimo vlast, kteří byli zapojení do záležitostí souvisejících s ruským státem.“

Podle britské premiérky musel být schválen plán útoku v Salisbury nejen v rámci GRU, ale odsouhlasen též vysoce postavenými ruskými představiteli, a dodala, že má „podezření, že chtěli vyslat signál Rusům žijícím mimo vlast, kteří byli zapojení do záležitostí souvisejících s ruským státem.“ A že „je na Rusech, aby vysvětlili, co se v Salisbury stalo“, protože podle ní Rusko dosud jen „mlžilo a lhalo“, přičemž „pouze Rusko má prostředky a operační zkušenosti na provedení podobného útoku.“

Kromě náznaku snahy o další zostření protiruských sankcí britská premiérka Mayová také prohlásila, že působení GRU je „hrozbou pro všechny naše spojence a naše občany“, a že je potřeba posílit společnou ostražitost vůči GRU.

Otazník první

Z posledních vyjádření britských autorit není zřejmé, kdy se jaké události staly. Kritické je to z hlediska věrohodnosti důkazů, s nimiž britská strana operuje. Například kontaminace hotelového pokoje novičokem, zjištěná snad po půl roce? Soud by zajímalo, zda byl pokoj kontaminován bezprostředně po odchodu Rusů. Na to by britští vyšetřovatelé podle všeho nebyli schopni uvést nevyvratitelný argument – a nic jiného neplatí v zemi, která chce být považována za civilizovanou.
Soud by zajímalo, zda byl pokoj kontaminován bezprostředně po odchodu Rusů. Na to by britští vyšetřovatelé podle všeho nebyli schopni uvést nevyvratitelný argument – a nic jiného neplatí v zemi, která chce být považována za civilizovanou.

Namítne-li někdo, že ve Velké Británii byl zproštěn obžaloby (coby osoba nutně se bránící) vrah, který dostihl svou oběť a umlátil ji k smrti, pak ovšem připouštím, že ta země není až tak civilizačně na výši, zejména když nemá odvolací soudní instanci. Pak je ovšem možné, že kvalita důkazů, které akceptují britské soudy, je na značně pofidérní úrovni, což by mohlo hrát neblahou roli i v tomto případě.

Otazník druhý

Britská obvinění se v tomto případě příliš často odvolávají na dedukce zpravodajských služeb. To je další znak poměrně nevyspělé (nebo naopak silně upadající) civilizace. Soudy vyspělejších států procesně připouštějí jako důkazy některé informace získané zpravodajskými službami. Jde zejména o informace ze soudně povolených zpravodajských odposlechů. Jsou ovšem také země (například Česká republika), které jsou papežštější než papež, a ty nepřipouštějí (k velké újmě spravedlnosti) ani takto kontrolovaně získané průkazné informace.

Nicméně v případě Skripalových nejde o žádné takto procesně přípustné informace, ale o čiré zpravodajské dedukce či dokonce spekulace. A to je něco mezi tenkým ledem a rozpálenou plotnou. Zejména proto, že k nim nejsou uváděny variantní hypotézy. A pak takovéto „jistoty“ přejímají a éterem šíří různí amatéři, například Michael Žantovský, knihovník z Havlovy knihovny. Nutno uvést, že za nevypracování variantních interpretací zpravodajských podkladů se vyhazuje už z nástupního zpravodajského kurzu (někde ale zřejmě ne).

Otazník třetí

Kde britské úřady získaly jistotu, že oni dva sledovaní Rusové jsou příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU? Ruští zpravodajci nedělají zase až takové boty, aby za Skripalem poslali příslušníky GRU, které Skripal Britům kdysi napráskal. Kdyby to tak bylo, mohli mít Britové jen jistotu, že byli příslušníky GRU v době, kdy jim Skripal donášel. Ale Skripal donosil už před 15 lety.
BBC zveřejnila informaci, že se Skripal chtěl vrátit do Ruska. Nelze proto vyloučit, že kontaktoval lidi ve své branži, o nichž se domníval, že mají spojení do jeho bývalé služby GRU, a že jim něco nabídl, aby prokázal serióznost svého úmyslu.

Nicméně existuje jedna možnost, která by pravděpodobnost tohoto dohadu přiblížila k jistotě. BBC totiž zveřejnila informaci, že se Skripal chtěl vrátit do Ruska. Nelze proto vyloučit, že kontaktoval lidi ve své branži, o nichž se domníval, že mají spojení do jeho bývalé služby GRU, a že jim něco nabídl, aby prokázal serióznost svého úmyslu. Není tajemstvím, že Skripal měl kontakty do britské vojenské výzkumné instituce v Porton Down, takže možná opravdu měl co nabídnout. Celou situaci mohli Britové monitorovat a podle charakteru vztahu Rusů ke Skripalovi mohli docela právem usoudit, že jde o zpravodajce. Možná totiž nebyli v Salisbury poprvé, možná tam byli i jiní. Logiku by to mělo.

Otazník čtvrtý

Motiv. Havlův knihovník Žantovský projevil bohorovnou ignoranci faktů, když televizi povídal něco o ruské pomstě (přesně ve smyslu bajek Mayové). Je třeba tedy zopakovat, že Skripal byl zatčen v roce 2004, v roce 2006 byl odsouzen ke 13 letům vězení, v roce 2010 dostal od ruského prezidenta Medveděva milost a spolu s dalšími třemi za špionáž odsouzenými Rusy byl vyměněn za deset ruských občanů, zatčených pro podezření ze špionáže ve Spojených státech.

Podle skutečných zpravodajských odborníků by taková zpozdilá pomsta mohla pouze zasít nedůvěru ruských zpravodajců vůči ruským zpravodajským službám. Logiku taková interpretace má pouze v případě, kdyby Skripala chtěl zabít někdo třetí tak, aby důsledky poškodily právě Rusy.
Jediný srozumitelný motiv nabídli někteří emeritní zpravodajci, když nevyloučili možnost, že mohlo jít o soukromou pomstu některého ze Skripalem prozrazených (a tím pádem i poškozených) agentů GRU. To nelze vyloučit.

Jediný srozumitelný motiv nabídli někteří emeritní zpravodajci, když nevyloučili možnost, že mohlo jít o soukromou pomstu některého ze Skripalem prozrazených (a tím pádem i poškozených) agentů GRU. To nelze vyloučit, i když poměrně spektakulární způsob složitého a nebezpečného provedení útoku by v privátním provedení mohl hraničit se sebevraždou.

Nabízí se tedy varianta, že Skripal skutečně něco získal a vynesl a předal (chtěl předat) GRU. Třeba přímo z laboratoří v Porton Downu, kde byl poprvé na světě vyvinut nervově paralytický plyn VX, takže odtamtud asi bylo co vynést. A Britové na to přišli a ztrestali ho exemplárně, a ještě to celé hodili na Rusy. Tomu by pak odpovídalo i premiérčino dštění hromů a blesků na GRU a jeho aktivity v Británii.

Otazník pátý

Časová osa kauzy. Vyplývá z ní, že ti dva Rusové byli v Salisbury již „den předtím“ (3. března). Britští vyšetřovatelé se domnívají, že na obhlídku terénu. Mohou mít pravdu zcela, útok těmito dvěma Rusy nelze nikdy zcela vyloučit. Mohou mít ale také pravdu jen „svým způsobem“, tedy nedokonale. Nemuselo jít o obhlídku ve smyslu přípravy k útoku, ale o umístění signální značky pro Skripala, avizující schůzku druhého dne. Bylo zveřejněno, že Skripalovi v den útoku vypnuli na čtyři hodiny navigaci ve svých telefonech. Proč asi? Kvůli schůzce s těmi dvěma Rusy? Pak šli do restaurace, kde jim ještě nic nebylo.

Podle časových kamerových záznamů totiž onoho inkriminovaného dne (4. března) přijeli ti dva muži do Salisbury v 11:48, a za deset minut již byli u domu Skripalových. Podle kamerových záznamů se ale od Skripalových zpět k nádraží vydali až více než za hodinu, a to se ještě loudali, cesta od domu Skripalových k nádraží jim tentokrát netrvala 10, ale 45 minut.

Bylo zveřejněno, že Skripalovi v den útoku vypnuli na čtyři hodiny navigaci ve svých telefonech. Proč asi? Kvůli schůzce s těmi dvěma Rusy? Pak šli do restaurace, kde jim ještě nic nebylo. A až půldruhé hodiny po videozáznamy potvrzeném odjezdu oněch dvou mužů ze Salisbury byli Skripalovi nalezeni na lavičce v kritickém zdravotním stavu.

Otazník šestý

Podle Mayové po celou dobu od útoku Rusko jen „mlžilo a lhalo“. Podle ní má pouze Rusko prostředky a operační zkušenosti na provedení podobného útoku.

To je dost silná káva, zejména pasáž o „operačních zkušenostech“ s novičokem, když odborníci tvrdí, že nikdy nebyl ostře nasazen, a že tudíž s ním nejsou žádné zkušenosti. Ale Mayová nejen fantazíruje, ona prokazatelně lže. Prý jenom Rusko mělo ty prostředky…
Vil Mirzajanov, jeden z vynálezců novičoku, žije od roku 1992 ve Spojených státech, kam byla z Nukusu v Uzbekistánu převezena i jeho laboratoř a dokumentace.

Takže znovu. Vil Mirzajanov, jeden z vynálezců novičoku, žije od roku 1992 ve Spojených státech, kam byla z Nukusu v Uzbekistánu převezena i jeho laboratoř a dokumentace.

O tom, že novičok byl vyráběn i u nás, přinesla informaci Petra Procházková, když citovala prominentního ruského novináře Alexeje Venědiktova, na jehož výrocích postavila svůj článek. A tento novinář prohlásil, a Procházková ho ocitovala, že „v Česku byl úplně jiný novičok“.

Podle ČTK ředitel Vojenského výzkumného ústavu v Brně Bohuslav Šafář sdělil, že se látka typu novičok u nás vyráběla – v řádu gramů – pro laboratorní účely. Nicméně prostředky tu byly.

A poslední důkaz, nepřímý: Skripalovi byli podle setrvalých tvrzení britských představitelů otráveni novičokem, avšak lékaři našli efektivní protilátku tak rychle, že jim zachránili život. Podle odborníků tak nemohli uspět náhodou, stylem pokus-omyl. Látka jim musela být známa, však jim taky z portondownských laboratoří rychle přispěchali na pomoc.
Závěry

Britská premiérka Mayová prohlásila, že ruským zpravodajským službám je třeba čelit „všemi prostředky“. Neomezila se na „právní prostředky“. Moc by se to líbilo představitelům Státní bezpečnosti, kteří po Vítězném únoru (1948) smýšleli o potírání nepřítele naprosto stejně. Možná zde podvědomí pomohlo pravdě na světlo boží. Tyto barbarské názvuky, o nichž jsme se dlouho domnívali, že pocházejí z Východu, se nám nyní vrací z nečekaných stran.
Z úst vysokého představitele NATO jsme se dozvěděli, že aliance stojí za Británií. A to bychom měli už rychle hledat, kde nechal tesař díru, chceme-li se ještě někdy stavět jako národ Mistra Jana Husa. On totiž nikdy neříkal „hledej Británii, střež Británii, hlásej Británii“!

Například z úst vysokého představitele NATO jsme se dozvěděli, že aliance stojí za Británií. A to bychom měli už rychle hledat, kde nechal tesař díru, chceme-li se ještě někdy stavět jako národ Mistra Jana Husa. On totiž nikdy neříkal „hledej Británii, střež Británii, hlásej Británii“. On mluvil o pravdě, nezávisle na tom, kdo ji praví a kdo ji žije. Proto pravdu není nikdy možno obecně ztotožňovat s nějakým subjektem. I Václav Havel, o němž všichni tak rádi mluví, aniž by ho citovali, mluvil o životě v pravdě, nikoliv o životě v Británii.

Na závěr poněkud komická poznámka. Televizní expert na Skripalovy, Michael Žantovský, se nechal slyšet, že asi nejúčinnější sankcí na Rusy by bylo „sáhnout na majetky ruských oligarchů“, kteří vyvedli obrovská bohatství velmi pochmurného původu do zahraničí (kde je samozřejmě přijali s otevřenou náručí, neboť morálka má méně než šest nul). Tím by se ale splnilo velké Putinovo přání, několikrát opakované v nabídce oligarchům, aby se s těmi nakradenými penězi raději vrátili, zaplatili daň coby odpustek, a měli by je v Rusku ve větším bezpečí. Plácal jen Žantovský, anebo mluvil cíleně – jako Putinův agent-nadháněč?

Záznam divadelní hry Lenky Procházkové "Rozhovor v Moskvě" (Jazzová sekce, Praha 23. 8. 2018)

$
0
0
8. 9. 2018
Dramatizace záznamu rozhovoru sovětských představitelů s unesenými československými představiteli ze dne 23. 8. 1968 (podle odtajněných dokumentů ze sovětských archivů)

Novičok - už je máme

$
0
0

vlk -
7.9.2018 KosaZostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Byl bych si přál, abyste tenhle článek mohli číst včera, ale nebylo mých silách ve středu večer zareagovat na onu bombastickou zprávu, která na ČT dominovala všem večerním zpravodajským blokům -Británie zná pachatele atentátu novičokem na Skripalovi!
A přirozeně, žádné překvapení – jde o dva Rusy, jakéhosi alias Alexandra Petrova a jakéhosi alias Ruslana Boširova. Nejen to – jde jistojistě o důstojníky GRU! Nejsou žádné pochybnosti! Máme důkazy!Časový snímek jejich pobytu  v  Británii, známe  místo kde přenocovali, tam dokonce zanechali po sobě  stopové prvky  novičoku, máme  i voňavkový  flakón, v kterém ten superjed převáželi, a  vůbec  – víme úplně  všechno!
Vážně? Nebo si z nás zase vláda Jejího veličenstva dělá dobrý den? Přezkoumejme to!

Začnu tím, co už víte. Dokumentací jejich příletu do Británie a fotografií, kdy oba procházejí letištním odbavením:
Oba dva agenti na vteřinu přesně procházejí stejným místem!!! Britové už oznámili, že jde o dva různé odbavovací koridory…. Inu dokonalá synchronizace – přiletět spolu, jít odbavení a to nikoli jeden po druhém, když ta odbavovací chodba je prázdná, nikde žádný nával, ale dvěma různými turnikety!!!

Ano, je to možné, pokud mělo být utajeno, že patří k sobě a mají společný úkol. Ale i tak ta na vteřinu shodná přítomnost na stejném místě v jiném odbavovacím koridoru??? Pro mne pravděpodobnost asi stejná, jako že Viktorka porazí za pár dní Real Madrid. Ani to není vyloučené, že?
Ale pokud  chtěli  na letišti vypadat, jako že  k sobě  nepatří, aby  byli nenápadní, dlouho jim to nevydrželo. Za  chvíli jedou spolu  vlakem a následně  se, opět   spolu, ubytují v hotelu…. Na  to, že  šlo, jak tvrdí Mayová,  o vražednou operaci, prováděnou vysoce profesionální a organizovanou tajnou službou, která jednala  z pověření  vysokých vládních míst, abych ji citoval, trapně  packalský  přístup! Ale  dejme  tomu, v  tom Rusku přece  opilí mužici  nic  neumí (tedy kromě  kyberšpionáže  a kyberrozvracení, tam ti packalové  zblbli Brity natolik, že  odhlasovali Brexit, jak opět tvrdí tvrdí Mayová a spol).
Takže  v hotelu  se  ubytovali.
A představte si, že tam zanechali stopové množství novičoku, jež nebylo zdraví nebezpečné!!, které bylo možné důkazně dokumentačně změřit a to dokonce s velkým časovým odstupem!!!!

Odborné zdroje tvrdí, že pokud jde o obdobný americký otravný plyn MX, pak k zabití spolehlivě stačí 1 miligram, pokud se vdechne nebo 10 miligramů, vstřebaných pokožkou. A novičok má být přibližně o řád účinější!

Bavíme se tedy o smrtících množstvích 0,1miligramu pro plynné skupenství a 1 miligram pro tekutou verzi. Navíc jsem kdesi kdysi četl, že problém novičoku je jeho těkavost, což znamená, že se prostě sám od sebe rychle vypaří.

Britové tvrdí, že v hotelu přesto zdokumentovali přítomnost novičoku, kterého ovšem bylo tak málo, že nejen že nezabil atentátníky, ale ani nikoho dalšího, kdo do toho pokoje vstoupil po nich. Při smrtelné dávce 0,1 miligramu!!!!!! A ještě to navíc po nějakém čase, když už policie věděla kde má hledat a co má hledat – změřit!!!!! To je stejné, jako by britská tajná služba byla ještě dnes schopna detekovat a dokumentovat v Downing Street č. 10 kouř z doutníků Winstona Churchilla a přesně určit nejen značku / ta je ostatně známa/, ale i výrobní šarži….

Nyní si musíme položit další otázku – v čem to vlastně ten novičok ti vrahouni převáželi, že to z toho mohlo unikat? I zde Britové dávají jasnou odpověd – ve flakonu parfemu značky Nina Ricci! Alespoň ČT to tvrdí a dokumentuje:


Takže jed už byl namíchán, připraven k použití jako aerosol a byl v té lahvičce! OK.

Všude, ve všech pojednáních o novičoku je informace, že šlo zejména o tzv. binární jed. Který byl skladován ve dvou oddělených, samostatně neškodných substancích a mísil se až při výbuchu obou složek v chemickém granátu nebo bombě. A to kvůli bezpečnosti vlastních vojsk a bezpečné manipulaci v zázemí.

Zkouším se vžít do kůže těch dvou agentů, kteří mají při sobě tuhle věc z Belzebubovy kuchyně, ve skleněné flaštičce, v množství, která by otrávila nejspíš půlku Londýna. A nejspíš vědí, co mají při sobě, protože dostali zadání s jasným cílem. A ví i to, co se stane, když jim to náhodou upadne, nebo s tím budou neopatrně manipulovat nebo jim to prostě pokojská nebo někdo jiný, třeba nějaký pouliční gang ukradne nebo…. doplňte si sami, fantasii se meze nekladou. Zkrátka 1000+1 hloupá náhoda, která mohla vést ke katastrofě!

Navíc – jak se ukázalo, ta lahvička, jíž měla být věnována úplně největší priorita, ohledně těsnosti, proti úniku obsahu, buď  těsná nebyla nebo…. ale počkejte si ještě chvilku, když to šlo následně v tom pokoji změřit!!!!

Ale ačkoli to jsou packalové, jsou to také chladnokrevní zabijáci! Nic je neodradí! Máme přece úplnéčasové snímky jejich pobytu v Británii!

Takže jeden den si to do Salisbury jedou obhlédnout, druhý den tamtéž bez váhání zaútočí a odjedou ze země!

Dám sem časový snímek toho rozhodujícího dne:

4. března 2018:
8:05: Muži odjeli londýnským metrem ze svého hotelu na stanici Waterloo a nastoupili do vlaku směřujícího do Salisbury.
11:48: Bezpečnostní kamery zaznamenaly oba Rusy, jak opouštějí železniční stanici v Salisbury.
11:58: Muži byli podle policie zaznamenáni poblíž Skripalova domu chvíli před útokem.
13:05: Kamery zaznamenaly oba podezřelé, jak se vracejí směrem k nádraží.
13:50: Petrov a Boširov byli natočeni na video na salisburském nádraží.
16:45: Dvojice se vrátila zpět do Londýna na nádraží Waterloo.
18:30: Muži nastoupili do londýnského metra a zamířili na letiště Heathrow.
19:28: Bezpečnostní kamery zachytila dvojici, jak prochází pasovou kontrolou na letišti Heathrow.
22:30: Muži odletěli z Londýna zpět do Moskvy na palubě letu SU2585 společnosti Aeroflot.
Klíčové  jsou  pro mne osobně  tyhle  údaje
11:48: Bezpečnostní kamery zaznamenaly oba Rusy, jak opouštějí železniční stanici v Salisbury.
11:58: Muži byli podle policie zaznamenáni poblíž Skripalova domu chvíli před útokem.
13:05: Kamery zaznamenaly oba podezřelé, jak se vracejí směrem k nádraží.
13:50: Petrov a Boširov byli natočeni na video na salisburském nádraží.
V 11:58 jsou údajně někde poblíž Skripalova baráku v 13:05 jsou už někde, kde se vrací zpět na nádraží.

Rozdíl v časech je 67 minut. Protože nejde o záznam přímo od Skripalů, řekněme, že na provedení svého útoku měli čistou hodinu. Dost na to, aby nastříkali jed z té flaštičky, na dveře nebo na kliku dveří nebo na rám Skripalova auta. Nebylo nikdy upřesněno, kde přesně byl novičok aplikován! Že to vlastně nehraje roli, kam byl z toho flakónu nastříkán? Máte plnou pravdu! Souhlasím, konečném důsledku je to jedno!

Důležité je, že byl přece NASTŘÍKÁN! To je to oč tu běží! Za bílého dne přijdou dva chlápci do tiché ulice v jednom anglickém městě a postříkají domovní futra/domovní kliku/auto a klidu odejdou. A aby na sebe neupoutali pozornost, tak to vykonají bez sebemenší protichemické obrany typu atombordel, gazmaska, protichemické rukavice!!! Vzpomínáte ještě na tyhle obrázky?

Výsledek obrázku pro obrázky novičok Salisbury
Související obrázek
A ti  dva  ruští frajeři to v tom  Salisbury dávají  takhle:
A to prosím nemají  novičok  v nějaké  binární formě, kdy  tu kliku nejdřív  nastříkají  hnědou substancí a následně  okrově  žlutou / nebo opačně/,  nýbrž  stříkají přes  trysku od  voňavkového flakónu!!!!
Udělejte  prosím malý test! Vezměte  nejbližší podobné balení  parfému, co najdete  doma a zkuste  trochu vystříknout. Tak abyste  ruku  drželi co nejvíce vytrčenou od  sebe /nechcete přece být  zasaženi a okamžitě  otráveni!!!/, aby  zpětné proudění té  voňavky  na  vás  bylo minimální, protože  jinak  vás  to  zabije. A  pak zkuste  tím objet  dveřní zárubeň kolem dokola  nebo postříkat kliku na zavřených  dveřích nebo karoserii  auta!  A  pak si  čichněte  ke  svému oblečení!  Jestli tam nebudou velmi  intenzivní  zbytky  vůně! Vsadím boty , že  ano!  Díky  odrazu  aerosolu od  dveřního rámu/dveří/karoserie!  Pravověrní  cosi procedí  o speciální  trysce…  Hmmmm.
Ten odraz a  místní, předem  nevypočitatelné  vzduchové proudění zkrátka  spolehlivě  vynulují  jakoukoli speciální trysku!!! Tím si jsem jistý. To je  ostatně  ta  druhá možnost, jak se mohl  novičok objevit  v  tom hotelovém pokoji!  Tím, že  ho atentátníci  přinesli na  svých  šatech!!!
Kupodivu ovšem  ti dva  nejenže  v klidu odjeli z místa  činu, vrátili se do  hotelu, zapakovali a    také z Británie zmizeli!!!  Ačkoli by museli zkolabovat a nejspíš  zemřít!! Viz ti dva  houmlesové,co  za drahný čas  našli flakón po novičoku – přirozeně  prázdný! Takže  vrahouni navíc  vystříkali úplně  všechno!!!!  Aniž by  Salisbury  vyhladili  a  dokonce  ani Skripala s dcerou nedokázali zabít!!!  To jsou věci!!!! Zato ta skoro/bezdomovkyně, která si hrála  s lahvičkou následně  – nepřežila…..
Klasický případ – laik žasne, odborník se diví. Tedy  až na  laiky  a  odborníky  britské a ty  s nimi souznějící!
Dovolte  ještě, abych se vrátil k těm  dvěma zároveň packalům, protože  neumí zlikvidovat beze stop a nevratně  ani  mrňavou lahvičku a  jen tak  ji  někde  pohodí, aby se našla   a  zároveň supermanům, protože nastříkají  nejjedovatější aerosol na  zeměkouli tak, že  se jim ani bez speciálních ochranných  nic  nestane.
Víme o nich, díky  úsilí policejních  orgánů Velké Británie  a dobrotě  premiérky  Mayové,  že sice přijeli do její  země  s falešnými pasy a tudíž nemůžeme znát  jejich pravou identitu,  ale  zcela určitě  víme, že  jde  o důstojníky  GRU!
Připustíme na  chvilku, že  to je  pravda. Pak by mne  zajímalo, kdy Britové zjistili, že  k ruské  vojenské rozvědce  patří…
Mohli to vědět dopředu. Klidně. Pak je  otázkou  proč je pustili do země a  dali jim vízum. Říkáte, že  běžná praxe, že  chtěli  získat informace, co budou v zemi dělat a  koho kontaktují?  Fajn.  Ještě  se k tomu vrátím.
Druhá možnost je, že  začali zjišťovat  kdo jim do země  přišel až po  atentátu, v souvislosti s ním. Tomu by  ostatně  nasvědčoval údaj,  že  bylo prohlédnuto asi  11 000  hodin kamerových záznamů. Při tom zřejmě  výchozím bodem  byly  záznamy ze  Salisbury, kdy byly nejprve kontrolovány  kamery  někde poblíž  bydliště  Skripalových a tam identifikované osoby  pak byly  hledány  na letištích a přístavech.  A následně po nalezení  shody, byl rekonstruován nejen jejich pobyt a konání v Británii, ale  také se  nastartovala  snaha  o jejich osobní identifikaci. A tady  se nějak Britům podařilo zjistit, že  jde o  příslušníky  GRU. Fajn. I k tomu se vrátím.
Vratky  ovšem provedu  v pořadí, v jakém  byly  definovány.
Takže nejdříve  možnost, že  MI6 a  spol.  věděli, s kým mají tu čest  a v zemi ti dva packalové/superšpióni  operovali pod  dohledem britských orgánů.  V takovém případě  si  troufnu tvrdit,  že  na otravách novičokem nesou přímou spoluvinu  britské tajné  služby!  Protože nepochybně provedly tajnou prohlídku hotelového pokoje  těch dvou a  musely objevit  ten flakon. Ještě  plný. Nevěřím, že  by  nezjišťovali, co je uvnitř. Vedle toho je musely monitorovat  na každém  kroku. Tedy  i při obhlídce u Skripalových  v  Salisbury, i druhý den kdy už šli na  věc  a postříkali ty  futra/kliku/auto. Aniž by zasáhly, přestože by jim to muselo  sepnout  už  když si koupili v nádražní kase  první dne lístky  na vlak.  A následně se Skripalovi zhroutí a  oni je mají  pod mikroskopem a nechají odjet ze  země a nezatknou je?????
Tak jo, takhle  si práci tajné služby  představuji!!!
Druhá  vratka je taky  prima. Britové  netuší, kdo jim přijede  do země. Takže nemají  žádný  důvod  oba  fousy sledovat, nechají  je volně operovat, provádět  svou  odpornou ďábelskou  prácičku a odjet ze  země. A teprve  následně, po   pokusu o vraždu  začnou šetřit. A  zjistí, že  šlo  o  tajné  agenty  GRU. Všechno klape…. Vážně?
Začneme od  faktu, že  každý  Rus, který  chce  do některého ze  států EU,  potřebuje  speciální, tzv.  schengenské  vízum. Což znamená, že  jeho žádost prověřují  nejenom  orgány  cílové země, v  tomto případě britské a to včetně  registratur  tajných služeb,  ale  nejspíše  nacionále  jdou i přes  servery, které centralizují bezpečnostní informace z ostatních členských zemí – viz například  zadržování  členů IS, při jejich návratu z Blízkého východu!   Tady všude  ti  dva  vrahouni prošli  bez ztráty kytičky  a víza  dostali.
Nikdo neměl podezření, že  jde  o  důstojníky  GRU!  Nicméně,  následně, po vraždě, už to bylo  všechno jinak! Mayová okamžitě  věděla, že  za  tím stojí Rusko a  jeho tajné  služby. Hned  druhý  den!  Následná   podrobná práce  přinesla  výsledky – nakonec  se zjistila i  identita a tím, i  příslušnost  k ruským špionům. Zdá se, že nikdo neřeší, že  Britové sami přiznávají, že  pravá jména neznají! A  nikomu to není divné, až tedy na nějakého vlka. Jak je možné, že  se  ví, že někdo  je členem něčeho, opakováno s Mayovou, tak vysoce profesionálního,  jako je  GRU, aniž by  zároveň byla  zjištěna  pravá totožnost?!!
Podle mne  lze zjistit  příslušnost někoho k tajné službě  zejména tak, že uvnitř  její  organizace  máte svého informátora, který  vám to sdělí!  OK.  Pak se musím ovšem zeptat – proč onen informátor nedodal  i pravá jména, aby  bylo možno vydat  opravdu  neprůstřelné  zatykače?!!  Slyším pochopitelnou odpověď, že  proto, že  Britové  nechtějí  Rusům  blíže identifikovat  svého krtka?!  Jo, tak to jo!!! V  případě, že  by  šlo opravdu o  důstojníky  GRU, jak je nám tvrzeno, pak zcela  nepochybně  v Moskvě  tak jako tak rozjedou  hon  na  zrádce!  Bez  ohledu  jestli jména  sdělil, či nikoli! Protože  je prozrazena  příslušnost kmenových  pracovníků. Tedy zevnitř!
Je to i  tentokrát  v kauze  novičok přesně  stejně, alespoň pro mne, jako  dosud – jsou mi předkládána  k uvěření  vyprávění, za  které by  se nemusel stydět ani  jeden příslovečný  baron.
A to jsem nevzal v  úvahu námitky  Rusů, kteří  žádají Británii, přirozeně  že  úplně marně, o důkazy. Typu otisků prstů, čísla  pasů,  l0etenky atd.atd. To je pro mne podružná záležitost. Proč je neposkytnou, když  přec ena beton vědí, že  odletěli do Ruska, kdy odletěli a že jsou z GRU?  CO by mohli předáním těhle základních  informací  Britové ztratit nebo Rusům nebo tajného prozradit?
Pracuji jen s tím,co se  nezdá mé maličkosti!!!! A co mi nikdo z těch, co mají  dávno jasno,  určitě nevysvětlí! Jsou to ovšem přesně  ti  samí, co v případě  Zacharčenkovy  vraždy okamžitě  vyloučí odpovědnost  Kyjeva a   skládají dohromady  mimořádně komplikované teorie o  tom, že  ho dal odstranit Putin nebo  že  se  Zazcharčenko pohádal s kumpány  o peníze….
Článek  jsem ze  středy na  čtvrtek  napsat  nemohl. Jednak  teprve  včera dopoledne  přišly bližší podrobnosti o  tom, co  Britové  pustili  za  informace a ty jsem potřeboval následně  nějak zpracovat, seřadit a posoudit.
P.S. pro Zemanovy a Babišovy  příznivce
Pokud mi za  dnešní  článek  hodláte  dát  zcela vyjímečně  hvězdičky,  nedělejte  to. Nestojím o ně.  Oba vaše  idoly  posuzují stejnou optikou a  stejnou logikou jako byla  použita  v tomto textu. Jestliže  vám jednou vyhovuje  a podruhé nikoli,  pak opravdu není důvod, abyste se  dne s namáhali s pochvalou.

Dodatek z pátečního  odpoledne
\Výsledky  britských vyšetřovatelů  zajímají nejen  vlka, ale  mnoho a mnoho lidí.Zejména  ty, kteří hodlají používat  vlastní mozek. Takže  objevují  další a  další nesrovnalosti.
Na serveru  aktualnikonflikty.cz si dal jeden z jejich tamních redaktorů práci  a úředně vydaný  časový  snímek ze  dne  vraždy, doložený záběry  kamer umístil na  mapu  Salisbury včetně  časových údajů. Výsledkem je následující mapa:
Výstřižek


začínám přemýšlet, zda dnešní článek nepřesunout ze složky Hodina vlka do jiné -Vtipu na tento den.
  1. Pro ty, kteří jsou názoru, že když člověk hejbne zadkem, tak těch 550 metrů za tu minutu dá chci konstatovat, že světový rekord v běhu na 1 km drží Noah Ngeny z Keni a má hodnotu 2min 11,96sec. Takže je logické, že ruští agenti, tu packalové nyní zase supermani dali, s prstem v nose, civilním oblečení a při chůzi ve valčíkovém tempu, poloviční distanc za 1 minutu! Simply clever, dear Watson!


- - - - -

Ranní kávička Terezy Spencerové 8.9.

$
0
0
Radim Valenčík a Tereza Spencerová
8. 9. 2018 blog autora
Na žádost několika svých kamarádů, kteří nejsou Facebooku a nechtějí na něm být (mají pro to prý své důvody), přetahuji vynikající "ranní kávičky" Terezy Spencerové na svůj blog, který čtou pravidelně.
"Ranní kávičky" se na FB kaskádově replikují formou sdílení a potvrzují tak teorii memplexů. Počet jejich přečtení je nyní již větší než nejčtenějšího mediálního mainstreamu:


Tereza Spencerova

Svět při čtvrteční ranní kávičce 8. září:

-- ofenzíva proti Idlíbu je pořád "na stole"... Putin s Erdoganem se na summitu v Teheránu nedohodli na příměří... Turecko prý přišlo s tím, že 12 džihádistických skupin... včetně Al Kajdy... v Idlíbu složí zbraně a budou evakuovány z provincie... do nárazníkových pásem na hranici... zahraniční bojovníci můžou odjet domů... pokud se nebojí... a kdo nesloží zbraně, bude zlikvidován... Erdogan ale Putina očividně nepřesvědčil, že mluví za Al Kajdu a další džihádisty... že opravdu složí zbraně... příměří zatím nebude... bude se jednat dál... Turci ale prý zajistí, že na ruský Hmejmím už nebudou z Idlíbu útočit drony... ale... je to jen dojem, ale nehrají si jen Putin s Erdoganem před džihádem na "hodného a zlého poldu"?

-- Al Kajda mezitím stihla dělostřelecký útok na křesťanské město Mharde na severu provincie Hamá... 9 mrtvých...

-- Erdogan současně připomíná, že jeho problémem je i americké vyzbrojování Kurdů v Sýrii...

-- američtí mariňáci u základny Al Tanf na hranicích mezi Sýrií a Jordánskem cvičili s ostrou municí... prý jako "varování Rusku"... cvičí urputně i ruská námořní pěchota u Sýrie... i ruské námořnictvo... všichni cvičí... kousek od sebe... Bob a Bobek...

-- čtrnáct dní basy dostal bývalý člen Trumpovic volebního štábu George Papadopoulos... protože prý lhal při vyšetřování ruského vměšování do voleb... konkrétně o svém jednání s maltským profesorem Josephem Mifsudem... který mu oznámil, že Rusové mají kompromitující materiál o Hillary... Georgeova manželka do toho tvrdí, že byl vyšetřován coby "neregistrovaný izraelský agent"... který se s pomocí izraelské ambasády setkal s australskými diplomaty v Londýně... tam někde ovíněně žbleptl cosi o Hillary a Rusech... a nastartoval celý ten cirkus... který pořád nic moc neodhalil... tedy kromě lží, daňových úniků a tak podobně... čtrnáct dní je za tu motanici odpovídající trest...

-- akcie Deutsche Bank padají... její největší... čínský ... investor... HNA Group... oznámil, že se zbavuje svého podílu...

-- bratr saúdského krále, který nedávno v Londýně okřikoval demonstranty, že za agresi do Jemenu nemůže... že to král a jeho korunní princ... zvažuje, že v Londýně už zůstane a domů se vracet nebude... pro jistotu...

-- někdejší britský premiér Tony Blair... snad nejnadšenější Bushův spoluútočník na Irák... nyní přiznává, že jeho nadace dostává od Saúdů peníze... zatím asi 12 milionů dolarů...
-- po mnoha měsících, během nichž prý USA zvažovaly odsun části svých vojáků z Německa... tam naopak pošlou 1500 dalších... v rámci "aliančních závazků při upevnění evropské bezpečnosti"... nebo tak něco... zatímco německý ministr zahraničí mluví o nutnosti vytvořit novou politickou koncepci... bez USA...

-- USA povolaly "ke konzultacím" své velvyslance ze Salvadoru, Dominikánské republiky a Panamy... ze států, které ze strachu z Číny odmítají kývnout Washingtonu a uznat Tchaj-wan... ambasadoři budou konzultovat "jak podpořit demokratické instituce a ekonomiku ve Střední Americe"...

-- Francie prý musí ukončit svou závislost na amerických komponentech ve svých zbrojních systémech... tvrdí ministr obrany... aby minimalizovala možnost, že jí Američani zablokují export zbraní...

-- Izrael dokončil prvních 11 kilometrů zdi... vysoké devět metrů... která posléze překryje celou hranici s Libanonem... nějakých 130 kilometrů...

-- Maroko prý letos zabránilo 54 tisícům lidí v migraci do Evropy... a kde všichni jsou?... mají tam snad nějaký obří koncentrák?... nebo je to jen nenápadná připomínka, že Brusel neposlal "dotaci"?...

Tož tak...

Drahoš a Poche: Pat a Mat na politické scéně

$
0
0
Jiří Baťa 8. 9. 2018
Pan profesor Jiří Drahoš byl možná dobrým předsedou AV, možná byl dokonce dobrý jako vědec v některém odvětví vědeckého bádání, ale co rozhodně není a ani nebude, dobrý politik. Na to, za jakou osobnost je jistými lidmi považován, jsou jeho současné činy hluboko pod úrovní politika, kterým by se rád stal. Je opravdu velkým štěstím pro ČR, že se pan Drahoš nestal prezidentem republiky, což nijak nesouvisí s tím, že se jím stal Miloš Zeman. 



Stejným štěstím by totiž bylo jeho nezvolení i tehdy, že by jeho protikandidát byl třeba Kazimír Zlotřilý. Není nijak důležité ani podstatné opakovat jeho často protichůdné výroky, názory a až teatrální výstupy na veřejnosti, kterým tleskala nemalá část jím ovlivněných občanů. Nicméně platí, že kdykoli, kdekoli se pan Drahoš objeví, vystoupí s nějakým proslovem, má to dvě roviny.

První, že občané, kteří si jej přišli poslechnout, budou bez jakéhokli uvažování a hodnocení jeho slovy nadšeni a budou mu freneticky dávat najevo svou náklonnost. Druhá rovina je, že co řekne, je jinými lidmi považováno, kulantně řečeno, za úlety, naprosté politické diletantství, kariérní populismus, ohlupování veřejnosti. Příkladem může být jeho veřejně vyslovená podpora nominantu na post ministra zahraničních věcí Miroslavu Pochemu (ČSSD) o kterém se vyjádřil, že „Poche se někdy vyjádřil vstřícněji k problémům okolo migrace. To z mého pohledu určitě není důvod k odmítnutí někoho jako ministra...!“

No jak by ne, vždyť je to, jako by mluvil o sobě, protože on se rovněž kdysi vyjádřil kladně k přijímání imigrantů, zde: „Aktuální situace migrační krize je výsledkem něčeho. Přijmout tady 2600 prověřených, z bezpečnostního hlediska, migrantů nebo uprchlíků, by neměl být žádný problém“, aby se později snažil z této úlitby vyvléci, když v rámci prezidentské kampaně se bránil tím, že se staví proti přijímání ekonomických imigrantů a že je proti kvótám, které zamýšlela nastolit EU. Věru, zásadovost hodna kandidáta na prezidenta republiky, není-liž pravda? Aby jeho slova měly větší efekt dodal, že chce dávat lidi dohromady a hledat to, co je spojuje. „Hledejme lidi, s kterými se shodneme v zásadních věcech, podpořme každého, kdo odporuje zlu, staví se proti nespravedlnosti a brání dalšímu ukrajování naší svobody!“

Jakkoli tato slova nejsou jednoznačně konkrétní, mají své adresáty, své příjemce. Jestliže pan Drahoš říká, že je třeba hledat lidi, se kterými se shodneme, koho má asi na mysli, s kým se mají shodovat? Podpořme každého, kdo odporuje zlu, staví se proti nespravedlnosti a brání ukrajování naší svobody? Koho těmito slovy oslovuje a jaké zlo, jakou konkrétní nespravedlnost a ukrajování naší svobody má pan Drahoš na mysli? To není otevřená, upřímná, čestná a vlastenecká výzva k občanům republiky, těmito slovy se totiž obrací k těm, kteří jej podpořili resp. k těm, co by chtěl, aby jej v nastávajících senátních volbách podpořili. Pan Drahoš kromě toho, že vstoupil do ne zrovna korektního politického prostředí (kterému velmi vyhovuje), sebevědomě také nastoupil do již rozjetého vlaku, ze kterého jen tak nehodlá vystoupit a chce dojet až na konečnou. Lze jen doufat a věřit, že opravdu brzy „dojede“!

Ale ještě pár slov k názoru pana Drahoše na nominaci M. Pocheho. Jestliže si pan Drahoš myslí, že pokud se „Poche někdy vyjádřil vstřícněji k problémům okolo migrace není důvod k odmítnutí někoho jako ministra...!“ Tak mu to asi přijde stejně irelevantní a nepodstatné, jako když on jednou něco řekne, aby to později vyvracel s tím, že přece zas tolik neřekl. Škoda, že pan bývalý předseda Akademie věd není schopen více myslet a své názory prověřovat než jen slepě důvěřovat, což je ostatně jeho zásadní charakterová chyba a osobní nedostatek: zásadovost je totiž u něj to poslední, co hraje nějakou roli. Pokud by se pan Drahoš nestavěl jen do roli populistického trolla, přitakávače a nepapouškoval názory jiných, poslouchal a sledoval informace kolem Pocheho musel by vědět, muselo by mu dojít, že je nemálo mimořádně vážných důvodů, pro které jej prezident, ale i premiér odmítají za ministra zahraničních věcí. Není však vyloučeno, že to ví a svůj názor na Pocheho prezentuje jako schválnost prezidentovi a premiérovi, se kterými se „nekamarádí“ a ani jinak je nemusí! Však víme proč!

To ovšem nemění nic na věci, že pan Drahoš podporuje lidi, od kterých sám dříve či později očekává podporu a jde-li o post ministra zahraničních věcí, pak stojí za to se za něj touto cestou „orodovat“ i za cenu, že ze sebe dělá pitomce! Pro upřesnění, Poche je podle Drahoše jeden z těch, který může „dávat lidi dohromady a hledat to, co je spojuje“. A je toho po oba víc než dost.

Je další agrese USA proti Sýrii již naplánována?

$
0
0
The Saker
8.9.2018 překlad Zvědavec
Věci, které nás těší, jsou ty, které vyžadujeme pořád znovu a znovu. Horatius
Bombardujte, bombardujte, bombardujte, bombardujte, bombardujte Írán. John McCain
Prezident Putin, Rusko a Írán jsou zodpovědní za podporu zvířete Assada. Zaplatí velkou cenu... Donald Trump
Je těžké vést dialog s lidmi, kteří si pletou Rakousko (Austria) s Austrálii (Australia). Vladimir Putin

Bis repetita


Zdá se, že se vracíme v kruhu: Anglosionisté se opět zřejmě připravují na to, že použijí naprosto stejnou organizaci Bílé přilby (neboli „dobří teroristé“), aby provedli další chemický útok pod falešnou vlajkou v Sýrii, a znovu z něj obviní vládní síly. Rusové opět varují svět v předstihu, a stejně jako minule, (téměř) nikoho to vůbec nezajímá. Dokonce se objevily zprávy, že USA už zase zvažují zavedení (zcela nezákonné) bezletové zóny nad Sýrií (o tom jsem naposledy slyšel během prezidentské kampaně Hillary). A stejně jako minule se zdá, že cílem USA je zachránit „dobré teroristy“ před velkým vládním vítězstvím.

Vypadá to, že moje předpověď - že každé „cvaknutí“ nás přivádí o krok blíže k „třesku!“ - se bohužel naplňuje, a zatímco se zdá, že impérium se vzdalo myšlenky na totální znovudobytí Sýrie, neokonzervativci zcela jasně usilují o něco, z čeho by se mohl vyklubat velký raketový útok na Sýrii. Skutečnost, že odpálení velkého počtu raket poblíž ruských sil by mohlo vést k ruskému protiútoku, který by zase na oplátku mohl vést k velké, možná i jaderné válce, vůbec nezahrnuje kalkulace neokonzervativců. Opravdu, neokonzervativci jsou většinou spíše hloupí (jako když se „krátce soustředí“) lidé, se silným smyslem pro nadřazenost a mesiášský pohled na svět. Nejde mi však na rozum, že je tak málo lidí v USA a EU, kteří si s tím dělají skutečně starosti. Jaderná válka se stala jaksi nemyslitelnou, takže mnozí došli k závěru, že se to nikdy nemůže stát.

Další věc, kterou neokonzervativci zřejmě vůbec nevnímají, je to, že situaci v Sýrii nelze změnit pomocí raketových útoků nebo bomb. Za prvé, poslední útok USA jednoznačně prokázal, že americké střely Tomahawk jsou snadným cílem pro syrskou (většinou zastaralou) vzdušnou obranu. Spojené státy by samozřejmě mohly více spoléhat na AGM-158 JASSM, které je mnohem těžší zadržet, ale bez ohledu na to, jaké střely použijí, v podstatě nesníží vojenský potenciál Sýrie z toho důvodu, že v prvé řadě existuje málo lukrativních cílů pro raketové útoky v Sýrii. Vzhledem k tomu, že USA dobře vědí, že nedojde k žádnému chemickému útoku (dokonce by k němu ani nemělo dojít, protože i Spojené státy prohlásily v roce 2013, že Sýrie nemá chemické zbraně), předpokládám, že by se Bílý dům mohl rozhodnout vyhodit do povětří několik prázdných budov a prohlásit, že „zvíře Assad“ byl takto potrestán. Ale i když nebude americkému raketovému útoku vůbec nikdo vzdorovat, nebude mít z vojenského hlediska vůbec žádný smysl. To však vyvolává otázku, jaký by byl důvod útoku na Sýrii? Bohužel, nabízí se poměrně zřejmá odpověď - nadcházející raketový útok má málo společného s válkou v Sýrii, a mnohem více souvisí s vnitřní politikou USA.

Možnosti Ruska a Sýrie


Je zde několik odlišností. Největší rozdíl je ten, že tentokrát je ruská námořní flotila ve východním Středomoří mnohem větší, než v minulosti: 15 lodí, včetně dvou nových fregat - Admirál Grigorovič a Admirál Essen (viz podrobná zpráva zde - a dvou pokročilých dieselových útočných ponorek takzvaného Projektu 636.3. To je velká palebná síla, zaměřená proti lodím, letadlům a ponorkám, a co je ještě klíčovější, je zde rozmístěno mnoho pokročilých systémů včasného varování. Vzhledem k tomu, že ruské a syrské systémy protivzdušné obrany byly integrovány v rámci jednotného automatizovaného protipožárního systému, znamená to, že Syřané budou velmi přesně „vidět“, co se děje v syrském vzdušném prostoru a kolem něj (to bude platit obzvláště v případě, že Rusové budou mít A-50U AWAC nepřetržitě v provozu).

Co mě znepokojuje nejvíce, jsou různé zprávy (jako je tato), které uvádějí, že americký ministr zahraničí Mike Pompeo minulý týden řekl ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovi, že pokud dojde k jakémukoliv chemickému útoku, „bude za to zodpovědná Moskva“. Pokud tím blázni ve Washingtonu D.C. myslí „morálně zodpovědná“, potom je to jen nesmysl, jako obvykle. Obávám se však, že pokud stojí v čele takoví cvoci, jako je Bolton a Pompeo, Spojené státy by mohly uvažovat o útoku na ruské vojáky v Sýrii (ne nutně na dobře chráněných vojenských základnách Hmímím nebo Tartús). Tihle chlapíci by si snadno mohli vybrat za terč různá zařízení nebo syrské vojenské objekty, o nichž je známo, že tam jsou nasazení ruští vojáci, a prohlásit, že si nevybrali za cíl Rusy záměrně, a že tito ruští vojáci byli „zcela jasně součástí“ syrských chemických jednotek. Spojené státy, které se již zaměřily na únosy a zadržování ruských státních příslušníků, by příště mohly začít zabíjet ruské občany a následně za tato úmrtí svalovat vinu na Kreml. Nevěříte? Jen si vzpomeňte na „Skripala“ a uvidíte, že tato představa není až tak přitažená za vlasy.

Mimochodem, Rusové mají určité možnosti. Jedna věc, kterou by mohli udělat, je připravit 6 (modernizovaných) MiG-31 do stavu pohotovosti v jižním Rusku (nebo ještě lépe v Íránu) a udržovat dvě letky v bojové připravenosti nad Sýrií (nebo nad Íránem). V kombinaci s „očima“ A-50U by tyto stíhačky MiG-31 mohly Rusům poskytnout respekt vzbuzující schopnosti, zejména proti americkým bombardérům B-1B, nasazeným v Kataru nebo na ostrově Diego Garcia. Zatím nebyly stíhačky MiG-31 nasazeny v Sýrii do akce, ale pokud bude mise spočívat v zadržení velkého množství řízených střel s plochou dráhou letu, poté budou tyto stíhačky mnohem flexibilnější a schopnější silou, než Su-35 a Su-30, které jsou v malém počtu na základně Hmímím.

Klíčem k ochraně Sýrie je posílení syrských obranných systémů a systémů včasného varování, zejména v kombinaci s vyspělými mobilními systémy protivzdušné obrany, především systémy krátkého až středního dosahu, jako jsou Tor-M2 a Pancíř-S2. Dokud nebude dosaženo tohoto cíle, USA a Rusko zůstanou v nebezpečné „mexické patové situaci“, v níž jsou obě strany zapojeny do tzv. „jaderné hry na kuře“, kdy každá strana ohrožuje tu druhou, zatímco počítá s tím, že její vlastní jaderný potenciál odstraší protiútok nebo odvetu. To je extrémně nebezpečné, ale je toho velmi málo, co může Rusko udělat, aby zastavilo americké lídry v tom, aby se znovu a znovu nevraceli k téže strategii. Rusové dosud předvedli skutečně pozoruhodnou míru zdrženlivosti, ale pokud budou hodně přitlačeni, bude pro ně další krok spočívat v provedení odvetného úderu proti USA - a to takovým způsobem, který by jim poskytl to, co CIA nazývá „věrohodnou popíratelností“ (o této možnosti jsem hovořil zhruba před rokem v tomto článku). Pokud budou Rusové napadeni přímo a otevřeně, nebudou mít samozřejmě jinou možnost, než jim to oplatit. I když je pravda, že ruské síly v Sýrii a v blízkosti Sýrie jsou co do počtu silně převýšeny silami USA/NATO/CENTOM, mají Rusové obrovskou výhodu nad USA, pokud jde o řízené střely s plochou dráhou letu s dlouhým dosahem (viz analýza Andreje Martyanova „Patový potenciál Ruska: 800 librová gorila v Sýrii“ s detailním pojednáním o tomto tématu).

Nic, co bylo uvedeno výše, není nové, svět uvízl v této situaci - nyní to trvá přes rok - a stále se zdá, že to nebere konce. Bohužel můžu jen souhlasit s Ruslanem Ostaškem: Pouze masivní vojenská porážka nebo neméně masivní ekonomický kolaps zastaví tyto lidi, kteří „si pletou Rakousko s Austrálií“, aby se vzdali šíleného pachtění za světovou hegemonií, dosahovaného násilím.


Is the next US aggression on Syria already scheduled? vyšel 31. srpna 2018 na thesaker.is. Překlad v ceně 478 Kč Zvědavec.

Poznámka editora (Zvědavec):To, že Rusové zveřejnili plán na další plynový útok pod falešnou vlajkou vzalo americkým válečným zločincům vítr z plachet a zajistilo, že k útoku nedojde. Skřípění zubů pentagonských a izraelských válečných jestřábů slyším až sem. Ostatně komentář Finian Cunninghama z 4. září to potvrzuje. Trump už plynový útok nezmínil, pouze varoval Sýrii, aby neútočila na teroristy.



- - -


Budoucí senátor Drahoš chce dát lidi dohromady. Napadáním Zemana…Opět nemá co říct!....

$
0
0
Josef Nožička
8.9. 2018  Rukojmí
V podzimních volbách do Horní parlamentní komory se bude rozdělovat 27 senátorských mandátů. O jeden z nich bude na Praze 4 usilovat i profesor Jiří Drahoš. 
Bývalý předseda Akademie věd a „poražený finalista“ letošní prezidentské volby Jiří Drahoš nepochybně patří mezi nejznámější osobnosti, které v letošních volbách do Senátu kandidují. Na Praze 4 je navíc horkým favoritem na vítězství a tak je vcelku logické, že se mu po těsné porážce v lednových prezidentských volbách opět dostává patřičné mediální pozornosti. Například včera byl zde na iDNES publikován rozhovor s panem Drahošem, který jsem si se zájmem přečetl.

Jak známo, Jiří Drahoš jde do senátních voleb jako kandidát 4 politických stran (TOP 09, KDU-ČSL, Zelení a STAN) a s heslem Dáme lidi dohromady. Hned v úvodu rozhovoru vysvětluje na dotaz redaktora iDNES myšlenku tohoto hesla: „Především je třeba společnost nerozdělovat. To je to, co se vytvořilo v prezidentské volbě, že se vytvořily dva nesmiřitelné tábory. A já jsem potkal během kampaně lidi, kteří stojí o to, aby spolu mluvili a to, že byl někdo volič Miloše Zemana a někdo volič Jiřího Drahoše nemusí být nic fatálního.”

Taková slova zní velmi sympaticky a i já bych se pod ně bez rozmyšlení podepsal. Problém je ovšem v tom, že pan profesor jejich dobrý úmysl prakticky popírá, když hned v následující větě napadá svého finálového soka z prezidentské volby slovy: ”Miloši Zemanovi to bezesporu vyhovovalo. Heslo rozděl a panuj mu nahrávalo.” A i v další fázi rozhovoru znovuzvoleného prezidenta naší země kritizuje a dokonce mluví o tom, že Zeman z jeho pohledu přestal vykonávat prezidentskou funkci (naráží tím především na Zemanovo rozhodnutí nejet na letošní zasedání Valného shromáždění OSN se zdůvodněním, že tam vše podstatné už řekl v minulosti).

Byť jsem Miloše Zemana za prezidenta České republiky letos i před 5 lety volil, uznávám, že jeho slib, který dal českým občanům po svém prvním i druhém vítězství ohledně toho, že bude národ spojovat a nikoliv rozdělovat, se mu bohužel plnit nedaří. Mimo jiné i proto, že své názorové odpůrce zbytečně často provokuje a používá na jejich adresu přehnaně silná slova. Ovšem je na vině pouze Zeman a druhá strana nikoliv? Jestliže prezidentovi odpůrci mají potřeba pokoušet se Zemana dehonestovat prakticky při jakékoliv příležitosti a někdy takto činí i tak trapným a primitivním způsobem jako nedávno písničkář Jaroslav Hutka, pak těžko mohou očekávat, že svým počínáním národ spojí. A otázkou je, kolik lidí jim ještě věří, že o něco takového opravdu usilují...

Samozřejmě, že v žádném případě nechci napadání Miloše Zemana Jiřím Drahošem v rozhovoru pro iDNES srovnávat s “uměleckým skvostem” Jaroslava Hutky. Ale i on a jeho tým má díky předvolební taktice AntiZeman na rozdělení společnosti určitý podíl. A především od bývalého předsedy Akademie věd bych očekával, že se své potenciální voliče pokusí oslovit i něčím jiným než kritikou Zemana nebo nedávným vstupem do skauta. A i když v Praze to na vítězství a zisk senátorského mandátu asi bude stačit, tak jako při prezidentské volbě, i nyní mám z jeho dosavadní senátorské kampaně dojem dosti rozpačitý.

Voda je život

$
0
0
Aleš Macháček 
9. 9. 2018    E-republika
S nápadem na výstavbu přehrad o překot je to jako s mojí známou, co si koupila sud na vodu pod okap za víc než 12 litrů (neboli Kč 12.000,-) a pak se celé měsíce dívala, jak se na dně sudu rozmnožují pavouci.

Prvním předpokladem pro překonání tohoto nového typu ekologické krize bude změna myšlení. Do staveb budoucích přehrad a záchrany lesů by nadále neměli mluvit aktivisté, jejichž nevyřčeným ideálem je divočina bez lidí. Za současné klimatické situace se dosavadní lhůty povolování staveb stávají překážkou, která bude doslova ohrožovat naší existenci. Zejména, když se letos tak názorně přesvědčujeme, že voda je nejdůležitější životní potřebou...
Jaroslav Bašta, Nová republika
Podle toho, co jsem od pana Bašty četl, je to sympatický, milý člověk. S jeho články lze většinou souhlasit. Nevím sice, koho myslí těmi aktivisty, jejichž nevyřčeným ideálem je divočina bez lidí, ale to budou ekoteroristé. Pan Janda nebo jiný spřátelený orgán s nimi vbrzku zatočí. Avšak pojmutí letošního sucha jako nový typ ekologické krize je označení nehodné pana Bašty. Krize je vyvolána dopadem naší (bílé) civilizace na planetu Země, ví se o ní dlouho a její řešení musí být globální.

Změna myšlení, po které pan Bašta volá, pozvolna začíná. Je to po zásluze stále více rezonovanými hlasy z USA, hlasy Noama Chomského, Naomi Klein a dalších aktivistů jako Yanis Varoufakis, ekonom Evropského jara, DiEM 25. Ten ze své zkušenosti ministra financí získal představu, kde vzít peníze na přehození výhybky. Výhybka by byla možná, je třeba vybrat tu správnou kolej.

V Německu meandrují potoky do původního tvaru. Sice tím nedoženou 4 až 6 metrů výškové ztráty podzemní vody, ale aspoň se snaží. Kde začít, to je ta otázka, a Němci začali tam, kde nemohou napáchat mnoho škod a hlavně to neohrožuje zisky koncernů.



Řeka Střela s délkou přes 100 km a povodím téměř 1000 km2 je citlivým barometrem nejen na srážkovou vodu, ale i na ostatní atributy našich zásahů do přírody. Vzrůst spotřeby vody v oblasti od Žatce ke Stříbru a nová místa odběru podzemních vod, ztráta původních vodních mlýnů, pravděpodobně ztráta lesního porostu. Možná že zisk a prodej pitné vody je příčinou častějšího vysychání.



O cenách a prodeji více na Pravdě o vodě Radka Novotného. Je možné, že reformou správních složek, kdy Střela připadla s. p. Povodí Vltavy, nejsou peníze a lidé na zpracování studie o nejvhodnějším způsobu prevence skutečné krize. Je možné, že ministr zemědělství nemá správné podklady po ruce.


Když se dívám na konec své diplomové práce s názvem Vodohospodářská studie toku Zubřiny, čtu jména Dub, Němec, Moudrý, Špánek, Votruba, Broža. Ptejme se studentů, které profesory ctí a považují je za skutečné odborníky, ptejme se po celém světě ale i v hospodách v jednotlivých povodích. Sestavme skupinu lidí znalých, na které se spolehneme pro jejich vědeckou erudici. Najděme skupinu vodohospodářů, kteří označí tu trať před námi. Jistě tu mezi námi jsou.

A hlavně: Nikdo to za nás neudělá. Jinak budeme skutečně těmi, kteří si nedovedou sami pro sebe čerpat podzemní vodu, a proto to mezinárodní firmy dělají za ně.

Zelený investiční program Evropského jara:
Budeme transformovat evropské hospodářství směrem k budování ekologické, sdílené prosperity. Dnes jsme nepřipraveni pro měnící se klima. Mnoho obcí nemá dostatek prostředků na přechod k udržitelnějším zdrojům energie. Jiné postrádají schopnost chránit občany před ekologickými katastrofami. To není jen nebezpečí pro evropské občany. Je to také zmeškaná příležitost obnovit infrastrukturu kontinentu v kontextu udržitelnosti.
Carpe diem...


Související články:

Jan Keller: Spor o nový populismus

$
0
0
Jan Keller
9. 9.2018   Outsidermedia
V politice existuje jen málo termínů, které by byly tak nejasné a tak snadno zneužitelné jako populismus. A právě díky těmto přednostem patří k těm zdaleka nejpoužívanějším.




O ryzím populistovi, jakým byl náš Masaryk, darmo mluvit. Ten se dokonce neštítil používat zcela fiktivní kategorii československého lidu, jen aby mohl vídeňskou elitu co nejvíce poškodit.



V případě Velké Británie nahradil sociology známý žurnalista Paul Mason, který zdokumentoval, jaké tlaky na zhoršování pracovních a platových podmínek britských pracujících dokázaly vytvořit milióny Východoevropanů, kteří zaplavili po roce 2004 především anglická města střední velikosti. Právě odtud se následně rekrutovaly vysoké počty příznivců brexitu. Nemluvme tedy o domnělých hrozbách tam, kde jsou hrozby zcela reálné.



A je „běžný lid“ skutečně pouhopouhou fikcí? Necítí se občas náhodou jako jeho součást příslušníci nejrůznějších společenských vrstev a ideového zaměření, jsou-li konfrontováni s fakty? V tomto směru občany naprosto bezpečně staví proti politickým elitám třeba neplnění předvolebních slibů, korupce, plytkost politických frází a nejeden rys chování těch, kteří sami sebe považují za demokratickou elitu zcela bez ohledu na své schopnosti. Mají snad o těchto nepříjemných věcech všichni mlčet z obavy, aby se neocitli na seznamech populistů?



Navrhuji toto vymezení: Nový populismus je účelová nálepka, kterou držitelé moci a jejich pomocníci označují své oponenty a kritiky s cílem vyřadit je z regulérního soutěžení o podíl na moci a upřít jim vliv na rozhodování o společných záležitostech.

Celý článek najdete na Novinkách

Stanův komentář
Jan Keller se zaměřil na jeden konkrétní termín, ale určitě by stálo za to hlouběji se podívat na celou metodu vytváření falešných narativů, nálepkování jinak smýšlejících a odvádění společenské debaty k margináliím, kterou v současnosti se stále menším úspěchem používají západní elity. A čím méně se jim propagandisticky daří, tím hlasitěji ze svého neúspěchu obviňují „dezinformační média šířící fake news“.



Vajíčka opět na scéně

$
0
0
Jiří Paroubek
9. 9. 2018  VašeVěc 

Když jsem si přečetl vyjádření lídrů pravicové TOP 09 při zahájení volební kampaně této strany, která se v řadě průzkumů veřejného mínění z poslední doby propadá pod úroveň 5% volebních preferencí, byl jsem zděšen. TOP 09 burcuje proti „rudým voličům“.

Vlastně jediné podstatné téma, které česká pravice má, je v současné době A. Babiš. A tak trochu i Miloš Zeman. Při nedávném výročí 21. srpna byl Andrej Babiš, a také předseda sněmovny z hnutí ANO Vondráček, vypískán davem asi dvou stovek křiklounů u budovy Českého rozhlasu, kde probíhaly projevy představitelů státu a dalších osobností. Prezident Zeman se vcelku prozíravě na tuto akci nedostavil.

Asi nejsem sám, komu vadí podobné křiklounství. Nejsem a ani nikdy nebudu voličem Andreje Babiše, ale křiklounství do veřejného prostoru prostě nepatří.

A ještě méně do něj patří vajíčka. Jak se zdá, tak podobné hecování lidí, jaké volila na zahájení své volební kampaně TOP 09, může mít na slabé mozky velice negativní vliv. TOP 09 ovšem jen vychází vstříc mainstreamovým nebabišovským médiím, které při psaní o Babišovi přecházejí často až do nenávisti.

A tak se objevilo po čase logicky první vajíčko. Tento projev násilí, je ovšem potřeba odsoudit a potírat. Mám s tím jisté zkušenosti a vím, že to nic dobrého nepřinese. V první řadě by to měli ovšem odsoudit lídři pravice. Ti by přeci měli bojovat proti A. Babišovi ideově a věcnými argumenty a neschovávat se za dav, který je schopen přecházet až do individuálního teroru. I policie by měla celou věc vyšetřit, protože koneckonců Andrej Babiš je jedním z nejvyšších ústavních činitelů a útok na něj je útokem na vrcholného představitele státu.

A jak by to mohlo pokračovat dál, pokud se vajíčkové útoky nezarazí již v zárodku? Také stoupenci hnutí ANO mohou chodit na mítinky svých politických soupeřů a tu a tam hodit nějaké vajíčko. Pak je jen otázka, kdy a z které strany přiletí první kámen a kdy a komu poteče první krev. To jistě není v zájmu české demokracie. A lídři pravice by měli také zvážit své výrazové prostředky. Znamená to nestrašit možnostmi vzniku autokratického režimu v naší zemi, anebo „rudými voliči“.


- - -

Český rozhlas má z ostudy kabát, že takové individuum zaměstnává

$
0
0
Jiří Paroubek
9. 9. 2018   PrvníZprávy


"Je to zvláštní, že někteří podivní lidé jsou stálicemi české mediální scény a dokonce se pěkně živí z peněz českých občanů z poplatků jimi placených na veřejnoprávní Český rozhlas," píše bývalý premiér Jiří Paroubek, aby dodal, že ... "Jedním z těchto lidí je i Janek Kroupa."

Proto svůj komentář bývalý předseda ČSSD nazval: Výrobce pseudoskandálů Kroupa"Jsou to lidé, o nichž se ví, že v minulosti vytvořili ostudně skandální pseudokauzy, které významným způsobem ovlivnily veřejný život, aby se po čase ukázalo, že všechno bylo jinak," konstatuje Paroubek.

"S Kroupou jsem se poprvé setkal v roce 2005, když mně přinesl zpravodajsky nahrané zvukové záznamy rozhovoru šéfa mého sekretariátu na Úřadu vlády, Zdeňka Doležala. Zdeněk Doležal se na partyzánsky vyrobených nahrávkách zmateně a hlavně pitomě vyjadřoval k nějakým otázkám, přeháněl svou důležitost. Ale žádný hrdelní zločin, jak se později ukázalo, v tom nebyl. Nicméně jsem s ním okamžitě rozvázal pracovní poměr," vzpomenul si Paroubek.

"Druhé setkání s Jankem Kroupou bylo na podzim roku 2006 před komunálními a senátními volbami, když přivedl do Lidového domu jakéhosi provokatéra a podvodníka, jenž v tuto chvíli zřejmě ještě pobývá v nápravném ústavu. Tento podvodník, aby odvedl pozornost kriminalistů od sebe, vyprávěl cosi o spiknutí starosty Budišova a dalších sociálních demokratů na Vysočině, za účelem vlastního velkého obohacení se na vrub evropských fondů. Prostě, Janek Kroupa vyvolal z ničeho nic kauzu s pomocí velmi pravděpodobně policejního provokatéra, který obvinil, jak se později ukázalo, řádné občany. To vedlo mezi jinými k teatrálnímu zatčení tehdejší sociální demokratky (a mé někdejší náměstkyně coby ministra pro místní rozvoj) Věry Jourové. Tehdejší vedení policejní složky ÚOOZ sloužilo tehdy plně politickým záměrům ODS a ministra vnitra Langera. Dva dny před volbami byla Věra Jourová vzata do vazby a den před komunálními a senátními volbami se objevily jakoby náhodou uniklé policejní protokoly z výslechu Věry Jourové. Ty měly dokladovat, že jsem byl zločinně spojen se svou náměstkyní a dával jsem jí úkoly, který projekt má být z evropských fondů financován a který ne. Nic z toho se pochopitelně neprokázalo, ale před volbami to zabralo a Janek Kroupa celou pseudoaféru, která měla poškodit sociální demokracii, a mě osobně, odstartoval. Byl součástí tohoto zřejmého spiknutí," připomenul Paroubek kauzu, při které byla neoprávněně ve vazbě Věra Jourová.

"Avšak rozumný soudce, který soudil obžalované v kauze Budišov, za čas všechny obžalované zprostil viny. Nicméně, jak jsem uvedl, před volbami na podzim roku 2006 to zabralo a poškodilo to volební výsledek sociálních demokratů. Tehdy ale sociální demokracie získala do svého držení na další dvě volební období v komunálních volbách například Brno a Ostravu. Volební výsledek mohl být ještě lepší," míní Jiří Paroubek.

"V prvních týdnech roku 2010, tedy pár týdnů před sněmovními volbami, se v tehdejší MF Dnes začala připravovat a rozsáhle komunikovat kauza, jak se za pár týdnů ukázalo pseudokauza, lobbistů Steyeru. Pracovní konstrukce Kroupy, Kubíka a spol. tehdy zněla nejspíš takto: s nevýhodnou koupí obrněnců Pandur, vyrobených rakouským Steyerem, pěkně spojíme Paroubka. Co na tom, že o koupi předražených Pandurů s konečnou platností rozhodla až Topolánkova vláda. (Pandury nakoupené Topolánkovou vládou byly zhruba o třetinu dražší, než byla jejich původní cena odsouhlasená ještě vládou pod mým vedením.). Ale nic z toho Kroupovi, Kubíkovi a spol. nevadilo, mleli si svou. Pak přišli na „geniální tah“, který měl být haupttrefou, když se tehdejší zástupce šéfredaktora MFD vyjádřil, že v jistý den ráno v květnu 2006, kdy se mnou dělal rozhovor pro MFD v Kramářově vile, viděl z mé pracovny vycházet dva lobbisty Steieru," vzpomenul si Jiří Paroubek.

"Tehdy zavládlo mezi mými spolupracovníky v Lidovém domě nelíčené zděšení. Aféra pečlivě rozvíjená tehdejší MFD už nabírala grády a toto měl být rozhodující „důkaz“. Chlapci ovšem nepočítali s tím, že při svém odchodu ze Strakovy akademie jsem si stáhl také všechny své časové rozvrhy a plány z doby, kdy jsem byl českým premiérem. A tak se přišlo na to, že v den, kdy jsem se měl ráno sejít s lobbisty Steyeru v Kramářově vile, jsem už pobýval od předchozího dne na summitu Evropská unie – Latinská Amerika ve Vídni. Česká televize byla pochopitelně lačná a napojená na pány Kroupu a Kubíka a už se těšila na můj skalp. A tak mě na ten den večer pozvali do svého hlavního zpravodajského programu na grilování. Protože jsem věděl, jak to ve skutečnosti je, poslal jsem místo sebe Jaroslava Tvrdíka se suchým sdělením. Jeho partnerem v debatě byl, no kdo jiný nežli tehdejší zástupce šéfredaktora MFD Kubík. Jaroslav Tvrdík ho ovšem na místě verbálně zpráskal jako psa a Kubíkovi nepomohla ani pomoc moderátora, který snaživě přispěchal s tím, že přeci do Prahy z Vídně je to jen 300 km. Než se rozešli, tak ovšem pánové společně došli k názoru, že bych ke své dopravě z Vídně do Prahy a zpět a abych to všechno stihl, tedy lobbisty Steyeru i konferenci s hlavami států a šéfy vlád zemí EU a Latinské Ameriky ve Vídni, potřeboval raketu. A ta ve vybavení tehdejšího Úřadu vlády, a myslím, že se to nezměnilo dodnes, nebyla. Pánové Kroupa, Kubík a spol. připravovali tedy pár týdnů před volbami do sněmovny v roce 2010 kompromitační kampaň, ale past sklapla na prázdno a po téhle své blamáži se k tomu již nevraceli. A jak známo jediný, kdo byl v kauze Pandurů potrestán, byl bývalý rádce a kamarád předsedy vlády Topolánka, Marek Dalík. No a po letech jsem se nyní setkal s Kroupou znovu. Snažil se vyfabulovat jakousi nezákonnost půjčky peněz, kterou jsem si půjčil od svého přítele na svůj podnikatelský záměr. Past, kterou tento manipulátor s fakty na mě tentokrát připravil, i v tomto případě sklapla na prázdno. Nezaujatí odborníci museli konstatovat, že celá věc proběhla zcela legálně. Ostatně půjčit si peníze není zločin v žádné demokratické zemi," píše se v Paroubkově komentáři.

"Janek Kroupa nyní prožívá poněkud nepříjemné období. Prohrál před pár dny soud s Andrejem Babišem a to je jistě nepříjemné, ani ne tak pro Kroupu, který má z ostudy kabát, ale pro veřejnoprávní rozhlas, že takové individuum zaměstnává. Po čtvrté v životě jsem se setkal se jménem Janka Kroupy, z toho třikrát bezprostředně nebo krátký čas před volbami a vždy se tento popleta (je to opravdu jen popletenost?) pokusil negativně ovlivnit výsledky voleb subjektu, který jsem buď vedl, nebo za který jsem kandidoval (teď kandiduji do Senátu jako nezávislý). Těžko říci, zda je za těmito akcemi Janka Kroupy jeho komplikovaný psychický stav anebo je to prostě něco jiného, vážnějšího. Třeba korupce....," uzavřel svůj komentář Jiří Paroubek.

- - -



Média už zase lžou, jako když Rudé Právo tisklo aneb Čteme mezi řádky

$
0
0
Michal Brand
9. 9. 2018
Tolerantní islám v tolerantní islámské zemi
Zajímavá zpráva přišla z Indonésie. Ano, té země, kde vládne umírněný, tolerantní islám a která byla zářným vzorem multikulti soužití pro zastánce masové migrace do Evropy.
Podle této zprávy vyšel v této zemi zákon, podle kterého ženy nebudou obslouženy v restauracích po 21. hodině, pokud nebudou mít mužský doprovod. Já myslím, že je to zářný příklad, jak nesmírně tolerantní Islám je a jak dbá na respektování práv žen. Vždyť je to o hodně lepší, než kdyby byla taková žena rovnou ukamenována a upálena. Pokrok! Tolerance, respekt k ženám! To chce nejméně Nobelovu cenu míru.


Ale co. Vždyť od multikulti extrémistů jsme se už dokonce dozvěděli, že povinné zahalování muslimských žen (trestané jinak dle islámu znásilněním a následným – případně předcházejícím – ukamenováním a/nebo upálením zaživa) je důkazem svobody a hrdosti muslimských žen. Podle tohoto vzorce „uvažování“ multikulti extrémistických fanatiků vlastně byly žluté hvězdy na kabátě Židů v nacistickém Německu důkazem hrdosti Židů a vyjádřením jejich osobní svobody nosit na oblečení hezké obrázky.

Německá kafkárna

Němečtí extrémisté z krajní protiněmecké rasistické levice požadují důkazy, že jejich falešná obvinění o „pogromech na migranty“ jsou doopravdy falešná. Šéf německé rozvědky uvedl, že prohlášení o pogromech jsou lži. K údajným pogromům, o kterých hovořila i samotná Makrela, mělo docházet po vraždě polo-Kubánce v Chemnitz spáchané třemi nelegálními migranty, zřejmě navíc pobývajícími v Německu v rozporu s rozhodnutím o zamítnutí azylu. Rasistická protiněmecká levice zveřejnila zmatená videa, kde podle jejich tvrzení dochází k masovým útokům na nebohé tolerantní, pokorné, vděčné a tiché univerzitní profesory a doktory věd z Afriky a Blízkého Východu, kteří se přišli obětovat pro Němce a pro jejich životní úroveň.

Tak schválně. Makrela prý, údajně znásilnila a zavraždila několik desítek německých občanů. Pokud bude zlovolně tvrdit, že se to nestalo, ať předloží důkazy, že to nikdy neudělala.

Ale já vím, že to nejde, Proto je již od dob antického Říma v civilizovaných zemích, kde vládne právo a rozum, platí základní princip – důkazní břemeno leží na žalující straně. Protože nevinu nelze dokázat. (Kromě panenství. A i to prý lze dobrým plastickým chirurgem zpětně odfixlovat.) Proto se vždy musí dokazovat vina. Ale to platí jen v civilizovaných zemích, kde vládne právo a zdravý rozum. Tam, kde vládne fanatická pouliční a univerzitní lůza multikulturalistů, neomarxistů, genderistů, antifa-istů a jiných rasistických, genocidních ideologií a hnutí, tam musí řádní občané naopak prokazovat svoji nevinu. Kladivo na čarodějnice (velice doporučuji i film– perfektní obraz komunistických monstrprocesů i dnešních multikulti monstrprocesů, včetně např. monstrprocesů a štvanic MeToo). Kladivo na čarodějnice aneb Kladivo na řádné občany. Každý, kdo se ozve proti vyhlazení vlastního národa nelegálními migranty z nejzaostalejších a nejbarbarštějších zemí světa, ten bude (vlastně již je) preventivně obviněn z rasismu a xenofobie (novodobého „zločinu“ čarodějnictví). Pokud se poté nepřizná, je to důkaz jeho zatvrzelosti a bude po právu odsouzen. Pokud se přizná, je to důkaz správnosti obvinění – chvíle napětí – a, ano, milé děti, bude po právu odsouzen.

Franz Kafka to v knize Proces nepopsal lépe. Dnešní multikulti totalita je jak vystřižená z Kafky. Obří socha Kafky u Quadria je vlastně multikulturním Stalinovým pomníkem, jen si to nějak neuvědomujeme. Mimochodem, tak jak je pro mne David Černý lidsky a morálně zcela odporná existence na úrovni naprosté žumpy mnichovských pivnic let třicátých (viz. např. zde), tak tato socha je pro mne velice zajímavá a je pro mne světlou výjimkou na scéně moderního „umění“, které je jinak zaplněno zvratky vydávanými za vysoce intelektuálský „kumšt“.

Švédsko je plné zaprděných českých buranů, kteří jsou poznamenáni léty komunizmu
Hlavním tématem probíhajících voleb ve Švédsku je prý migrace. Zvláštní. Tři roky jsme četli články výhradně o tom, jak migrace je téma jen u primitivních, zaostalých, zaprděných českých buranů a křupanů. Tři roky čteme výhradně o tom, že všude ve vyspělém světě jsou občané tak inteligentní, že ví, jak skvělá je masová migrace nelegálních, nevzdělaných a agresívních pasáků koz, kteří přišli klást svoje požadavky a ultimáta. Tři roky posloucháme, že vyspělí občané západních zemí prý jsou tak inteligentní, že jásají nad miliony nelegálních migrantů, kteří přichází vysávat ekonomiku svými požadavky na velké domy zadarmo, na značkové oblečení zadarmo, na výběr z jídel na úrovni minimálně pětihvězdičkové restaurace, samozřejmě zadarmo, na i-phony poslední řady zadarmo a to s neomezeným tarifem – pro ně samozřejmě zadarmo. Tři roky čteme, jak vyspělí, inteligentní a předvídaví občané západních států ví, jak pro ně bude přínosný příchod milionů nelegálních obohacovačů, kteří jsou do nejhlubšího morku kostí přesvědčeni o právu, ba přímo povinnosti, jakéhokoli muslima znásilnit jakoukoli nezahalenou, zejména pak bílou dívku, ženu, stařenu, chlapce, dítě. Když se jedná o znásilnění nějakého podčlověka z nějakého evropského národa, navíc nemuslimku-nemuslima, pak tím spíše.

Inteligentním, vzdělaným a neburanským Švédům trvalo několik let, a minimálně celé tři roky akcelerujících narůstajících problémů, než jim došlo to, co primitivní hloupí a nevzdělaní Češi prohlédli ihned na samém počátku. Pozitivní dopad desítek let komunizmu na ostražitost, samostatnost uvažování, rozvoj kritického myšlení u všech obyvatel Čech se jasně ukázal. Vlastně mají multikulti extrémisté pravdu – desítky let komunizmu mohou za to, že postkomunistické národy byly imunní vůči propagandě a vůči lhaní politiků. A postkomunistické národy tak nepodlehly islamizační multikulti propagandě. Občané západních zemí naproti tomu vylezli z inkubátoru a první bacil, který šel okolo, je skolil. A jejich země zničil na desítky let a několik generací dopředu. Občanské válce se zřejmě již nevyhnou. Její výsledek je nejasný, ale budu držet pěsti původním obyvatelům.

V Británii opět nůž zaútočil proti několika lidem

Tak by přeci správně měl znět titulek. V posledních několika letech se nám ve všech dostatečně multikulturních zemích objevují auta, dodávky, náklaďáky, které najíždějí do lidí. Jinak je samozřejmé, že to nemá s ničím nic společného a s Islámem už vůbec ne, jak je již ustálené rčení ve všech internetových (a zatím ještě alespoň trochu svobodných) diskusích.

Nyní se čím dál více množí útoky nožem. Jedná se zpravidla o „mladíky“. Rodina je otřesena a nechápe to. Mladíci s ničím nemají nic společného, skoro vždy „zdravili sousedy“, auta zapalovali jen občas, pak se nějak záhadně „zradikalizovali ve vězení“, kde se ocitli ještě záhadněji, zřejmě kvůli „rasismu většinové společnosti“. Nebo je urazila neúcta k Islámu, známému náboženství míru, lásky a tolerance (a kdo popírá mírumilovnost Islámu, tomu muslimové uříznou hlavu a basta fidli). Jako toho mladíka v Holandsku, který nožem napadl dva náhodné kolemjdoucí, protože ho urážela neúcta Evropanů k Islámu.

V případě zpráv z České republiky nebo ze Slovenska, zejména východního Slovenska, pak když jde o „mladíky“, tak jde o zcela jiné mladíky, kteří opravdu nemají nic společného s islámem nebo muslimy. Snad kromě parazitického způsobu života na úkor většinové „rasistické“ evropské populace, která je tak rasistická, že jim platí celoživotní kapesné a ještě po nich uklízí b....l.

Do Evropy může chtít dalších 22 milionů (nelegálních) migrantů

Říká to eurokomisař. Nebo taky, řekněme si to upřímně, do Evropy může chtít tak asi dvě miliardy nelegálních migrantů. Protože koho by ze zaostalých, chudých zemí nelákalo odjet někam, kde hloupí bílí Evropané pracují a platí daně, ze kterých se kupují domy, auta, oblečení, nábytek, jídlo, telefony a dokonce i vyplácí kapesné na výlety po Evropě komukoli, kdo přivandruje z Afriky nebo z Asie? To je přeci nabídka, která se neodmítá. Navíc si jako „uprchlík“ (čti: nelegální migrant, zřejmě s kriminální minulostí neboť bez dokladů, zcela jistě s kriminální nebo teroristickou budoucností) můžete znásilnit nějaké to dítě, dívku nebo ženu, když to na vás přijde. A když při znásilnění bude oběť křičet „nein, nein!“, může si za své znásilnění sama, protože vy neumíte německy jako nelegální migrant se vzděláním spočívajícím ve dvou letech čtení koránu, abychom byli přesní – dva roky jste poslouchali předčítání koránu. Oběť se má naučit arabsky. Krucinál. Evropané se musí trochu integrovat. Už nadržená Veruna Ž. to řekla jasně – Evropané se musí nelegálním migrantům, zaostalým, primitivním, násilnickým, netolerantním individuím přizpůsobit a jít jim na půl cesty. No, na půl cesty v násilnosti (jako odpovědi na násilí a nelegální jednání krimigrantů), v netolerantnosti (vůči intoleranci nelegálních migrantů, zejména příslušníků známého „tolerantního“ náboženství „vy víte kdo“, jak by se řeklo v Harry Poterovi) bychom krimigrantům jít mohli. Ještě lepší by bylo, kdyby ozbrojené policejní a armádní sloky šly napůl cesty v ústrety invazním jednotkám islámských okupantů. Protože, řekněme si to narovinu, to není migrace. To je invaze. Invaze s cílem okupovat a ovládnout dobytá území v Evropě. Invaze s cílem zotročit a vyhladit původní obyvatelstvo.

Jako ten rakouský kluk, kterého znásilnil hodný, tichý, tolerantní a vděčný uprchlík z Iráku, který statečně doma zanechal ženu a dítě, a sex mu chyběl tak, že ve sprše veřejného bazénu znásilnil jedenáctiletého kluka. Ten se sice bránil a křičel „nein, nein“, ale rakouský šaría soudce došel k názoru, že němčině nebohý irácký inženýr a doktor věd nemohl rozumět, takže vlastně ani nemohl vědět, že toho kluka znásilňuje. Klika, že rakouský šaría soudce neodsoudil rodinu toho kluka k úhradě odškodného nebohému dyškrymynovanému uprchlíkovi.

Kdo odmítá nechat vyvraždit vlastní národ, tomu multikulti extrémisté obstaví účty

V Itálii prý „populistické“ Lize Severu (čti: ne-extrémistické politické straně, respektující názor vlastních občanů a zdravý rozum) obstaví účty až do výše 49 milionů Euro. Důvod? Kdo chce psa bít, ...

Prý kvůli zpronevěře minulého vedení. Skutečný důvod? Odpor Ligy Severu proti kriminální činnosti tzv. „neziskových organizací“ a jiných kriminálních, zločineckých organizací zaměřených na dovoz teroristů, vrahů a nelegálních migrantů do Evropy.

Sarkozy vzal V HOTOVOSTI od Kaddáfího desítky milionů Euro na kampaň. Rathovo víno v krabici na desátou. Tím se Sarkozy dopustil obzvlášť závažných zločinů (praní špinavých peněz, trestné činy proti zákonu proti praní špinavých peněz a výnosů z terorismu atd), a to vše ještě navíc jako organizovaná skupina, tedy s vyšší trestní sazbou, neděje se už skoro deset let nic. Čas od času se o tom napíše, aby to vypadalo, že tisk je svobodný a neúprosně prosazuje právo a morálku. Ale – zabavil někdo všechny účty UMP nebo nástupnickým Republikánům ve Francii? Ne? Jakto?

USA a NATO se snaží dojednat mír s Talibanem

Aneb – v Afghánistánu je to 17 let nepřetržitých úspěchů. Po 17 letech od „vítězství nad Afghánistánem“ je NATO v situaci, která se velice rychle přibližuje situaci posledního vrtulníku ze střechy velvyslanectví USA v Saigonu. Současná vláda už ovládá, jakž takž, už v podstatě jen některé části hlavního města, Kábulu. Dokonce ani vládní a diplomatická čtvrť už není bezpečná. Pravidelně dochází k pumovým útokům v blízkosti západních velvyslanectví a proti hotelům, ve kterých přebývají výhradně západní experti a politici. Tato válka byla ale prohraná již ve chvíli útoku. Nemůžete vést válku proti jakémukoli národu. I když ji kvůli PR přejmenujete na „válku proti terorismu“ nebo „válku proti Alkajdě“ nebo „válku proti talibanskému režimu“. Ani tak tu válku nevyhrajete. Můžete zkusit vyvraždit všechny příslušníky toho národa a jadernými zbraněmi celou zemi přeměnit na skleněnou tabuli. Ale ani tak nevyhrajete, i to bude vítězství Pyrrhovo.

Čím dříve se NATO stáhne z Afghánistánu, tím lépe. Tím lépe pro Afghánistán a jeho národy, tím lépe pro země NATO a jejich národy.

Skripal a blbství vládnoucích režimů v západní Evropě a v USA

Podle nejnovějšího blábolení britského režimu spáchali atentát na Skripala a jeho neteř dva Rusové, s falešnými pasy lišícími se kvůli nenápadnosti jen jednou číslicí, kteří cestovali na falešné pasy několik let po Evropě, aby na sebe jóóóó upozornili, jména obou Rusů nejsou známa, ale britskému režimu je známo, kdo byli jejich prarodiče (samozřejmě šlo o agenty Stalinovy tajné policie). Britský režim také ví, že oba Rusové do Británi přilletěli, zajeli si na obhlídku do Salisbury, zpět do Londýna, zpět do Salisbury otrávit Skripala a pak hned zpět do Londýna a hned pak zpět do Moskvy. Cestou po Salisbury, kde se procházeli a nakupovali suvenýry (ze samého spěchu z místa činu do bezpečí centrály KGB v Moskvě) a během této své procházky zcela nenápadně odhodili flakon Nina Ricci do popelnice v 7 mil vzdáleném Amsbury. V atletice byli Rusové vždy dobří – ale odhodit flakon Nina Ricci 7 mil daleko, no kruci, to nemohl být nikdo jiný než ruští tajní agenti konající na přímý rozkaz Putina. V popelnici v Amsbury pak flakon Nina Ricci vydržel na povrchu odpadků až do chvíle, kdy flakon i s Novičokem našli dva britští houmlesáci. Konkrétně o tři a půl měsíce později.

Ponaučení? V Británii se odpadky vyváží maximálně jednou za čtyři měsíce. A to si představte, jaké to teprve bude peklo, až Británie nebude mít 27 000 předpisů a nařízení Evropské Unie!

Britský režim Theresy Mayové tedy má další „nezvratné důkazy“ v kauze Skripal. Každý, kdo má IQ vyšší než dnešní datum, má další nezvratné důkazy naprosté demence, prolhanosti a amorálnosti politických a mocenských struktur Západu.

Víc už k této naprosto neuvěřitelně trapné kauze v tomto komentáři psát nebudu.

Afganistán: To bych nečekal

$
0
0
Vidlák
10. 9. 2018      vidlakovykydy
Měl jsem návštěvu. Vojáka, který v Afghanistánu byl. Našel si mě přes naše společné známé, bavili jsme se jen ústně a všechny vzkazy předával člověk. Nedošlo na jediný telefonát ani e-mail. Prostě se u mě nečekaně zastavil kamarád z druhého konce republiky, že četl moje články o Afghanistánu a prý by mi mohl domluvit rande s někým, kdo to má z první ruky.


To víte, kývnul jsem na to, šlo to rychle a včera večer jsme s novým známým vypili prakticky všechno, co jsem doma ještě měl. Stálo to za to. Dostalo se mi informací a historek, že to budu zpracovávat ještě dlouho a určitě se k tomu ještě vrátím v dalších článcích. Ale nerad bych vás v tomto ajfru o něco ochudil a tak dávám na sklo takový neuspořádaný vějíř informací. Něco je pro mě tak fantastické, že se zdráhám tomu uvěřit. Dávám je na sklo, tak jak jsem to vyslechl.

1. Těch mrtvých z Afghanistánu máme víc než se uvádí. Naši novináři píší jen o těch, kteří měli konec kariéry mimořádně oslnivý. Tři letos a pět před časem. O těch se mluví.To jsou ti, kteří padli ve styku s nepřítelem. Ale pak jsou mrtví z nehod a dokonce i ze sebevražd. Ti se píší do jiných tabulek. Dohromady jsou naše ztráty víc než dvojnásobné. V novinách dojde jen na ty, kteří se dají snadno označit za hrdiny. Ti, co prostě spadli s autem ze skály, předávkovali se práškama nebo se prostě sesypali z vypětí a pak jim vypadl odjištěný granát z ruky, o těch se nemluví. Ale jsou.

2. Amíci jsou jen na základnách, kde je letiště. Všechny základny jsou obležené pořád. Jen dokud tam těch amíků bylo sto tisíc, měli dost lidí a techniky na sledování perimetru a tak bylo ostřelování základen menší. Dneska se to prostě nedá zvládnout. Základna je vždycky protáhlá, bo kopíruje údolí a je tam dráha pro letadla. Z hor létají rakety a miny. Všude kde dráha není, tam nejsou ani amíci. Tam se stává každou chvíli, že Tálibán odřízne zásobování na několik dní, týdnů i měsíců a tu a tam vběhne nějaká velká banda dovnitř a pak se střílí zblízka. Ostatně teď jsou dva takové případy. Stačí odříznout zásobování, počkat na špatné počasí a střílet po vrtulnících. Pak ti Afghánští vojáci zjistí, že jsou jen laciný frontový materiál a vzdávají se a dezertují.... a přidávají se k Tálibánu. Každý měsíc je v Afghanistánu dobyta, rozstřílena či jinak zničena nějaká základna afghánské armády. Pak se tálibové stáhnou, Amíci tam naběhnou s velkým haló, pobudou tam pár týdnů, předají to místním a vypadnou. A všechno se opakuje.

3. Naši velitelé, co se občas nechají v Afghánu vyfotit, jak přijeli za mužstvem, nemají ani ánung, jak to tam doopravdy vypadá. Přiletí letadlem, udělají pár fotek, jdou do bunkru, vyslechnou hlášení a letí domů. Nikdo nikdy nejel s mužstvem na patrolu, nikdo se ani na kilometr nepřiblížil k plotu či zdi základny. Nikdy nebyli ani vzdáleně pod palbou a nikdy se nepodívali na terén jinak než z desetikilometrové výšky nebo na fotkách. Prý v tomto vynikal Stropnický. Místní nejvyšší velitel (plukovník, generál) ten cítil povýšení a řekl ministrovi, co chtěl slyšet, ten rozdal medaile a vypadl.

4. V Afghánu je neuvěřitelně komplikovaný terén. Jakákoliv smysluplná silnice po které se na základnu vozí zásoby, ta se kroutí a klikatí a je nekonečně dlouhá. Neexistují žádné ani přibližně přímé směry. Cesty sice jsou, ale tak pro osla a někdy ani to ne. Tálibán nemá nikde ani nejmenší problém kteroukoliv silnici uzavřít. Pak přiletí drony, několik dní se pročesává prostor nejprve bezpilotně, pak pilotně, pak z vrtulníků a pak se tam teprve může jet. Jeden Tálibánec s padesáti náboji, které vhodně nadělají díry do potahu náklaďáku dokáže spustit akci za miliony a miliony dolarů, rozvrátit zásobování a ještě to přežít. Jediné zásobování pak funguje letecky a kolem každého dopravního letadla krouží stíhačky, Thunderboldy a kdo ví co ještě, aby vůbec mohlo přistát.

5. 90% všech sil se spotřebovává na hlídání příjezdových cest. Armáda NATO potřebuje skoro všechny své zdroje jen na to, aby vojáci neměli hlad, měli čím bojovat a mohli si vyčistit zuby pastou. Sto metrů od každé silnice začíná území nikoho, tedy Tálibánu, který si tam dělá co chce. Jediný důvod, proč Tálibán nekontroluje 100% území není v efektivitě našich čackých vojáků, ale v tom, že leckde ty Tálibánce nemají rádi. A tak tam vládne jiný warlord, který třeba bere prachy i od Američanů. Zvláště dokonalí v tomto byli italští vojáci, kteří platili vysloveně výpalné, že se na ně nebude střílet. A jsou dodnes nejúspěšnější kontingent co do ztrát. Na boj s nepřítelem se dá vyčlenit sotva deset procent techniky a vojáků.

6. Zatím to všechno funguje jen proto, že jsou vojáci dobře placení (prý lépe než si myslím, ale částku neřekl) a vědí že v případě toho nejhoršího mohou odletět. Zatím Tálibán nemá prostředky na to, aby zastavil letecký provoz a nemá zatím na to sestřelovat letadla při startu nebo přistávání. Ale to je jen otázka času. Celá mise skončí tak, že na základnách zůstanou vojáci, co se nedostali pryč a nikdo se nedostane k nim. Jednoho dne budou ustupující vojáci NATO stát za Amurdarjou na bývalém sovětském území a budou rádi, že to přežili. Směrem do Pákistánu se ustupovat nedá. Nakonec bude rozhodovat Putin, kdo se z té slavné vojenské mise NATO zachrání a kdo ne.

Tolik můj nový kamarád... Viděl jsem jeho vyznamenání, znám jeho jméno a co jsem vyslechl, to jsem napsal. Pokud přijde nějaký jiný voják, který to vidí jinak, rád to otisknu.
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live