- vlkp -
25. 10. 2018 Kosta zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Peripetie zrození republiky i jednotlivých etap její existence, popisují z různých aspektů a úhlu pohledů v těch to dnech, mnozí. S větší či menší znalostí, mírou fandovství pro to či ono, míry znalého vhledu či naopak bez míry indoktrinační demagogie.Jestliže patříte ke stálým čtenářům Kosy pak určitě víte, že mám rád tvrdá data a fakta s nějakým dohledatelným fundamentem. A co jiného takový pohled vyžaduje, když ne ekonomika!
Takže mi bylo nutností projet internet a snažit se dohledat nějaký dobrý a věrohodný přehled, který by popisoval 100 let od vzniku našeho státu z pohledu hospodářských údajů, aby vydal vysvědčení o nás samých. O tom, jak jsme uspěli/neuspěli v soutěži s ostatními národy, zejména těmi kolem nás, od okamžiku, kdy jsme si, s obnovenou státností, mohli takzvaně vládnout sami.
Přiznávám, že v okamžiku, kdy bylo toto hledání nastartováno neexistoval žádný náznak, k čemu se nakonec doberu. Co myslíte, platí nebo neplatí okřídlená věta současné české politické garnitury, že se dnes máme nejlépe v celé naší historii? A přidám otázku další, jak myslíte, že my a naše „zlaté ručičky“ obstály v mezinárodním srovnání, pokud jde o ekonomickou výkonnost v soupeření s ostatními evropskými národy ve světové ekonomické soutěži?. Odpovědi, opřené o data najdete v tomto článku.
Mám pro vás sdělení, která vás nejspíš stejně jako mne, nepotěší. Existuje několik srovnávacích studií, které porovnávají evropské ekonomiky v dlouhodobém horizontu. Jednu z nich nedávno vypracovaly Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a obchodník s měnami TopForex. Jinou například nizozemská univerzita v Groningenu /ta dokonce sleduje vývoj jednotlivých národních ekonomik za několik století!!!!/. Nemám je k dispozici. Ale jen texty, jež na ně ukazují a pracují s jejich daty. Když je porovnáte, dojdete k závěru, že co se týče našeho česko/slovenského století, shodují v následujících základních závěrech.
1- pokud zvolíme za rozhodující měřítko porovnání HDP na hlavu občana Československa a jakéhokoli dalšího významnějšího státu /a na tomto kritériu jsou obě studie i tento článek vybudován/, dojdeme k překvapivému zjištění, že nejmenší odstup měla československá ekonomika za těmi v Evropě nejvyspělejšími hned při zrodu republiky!!!
Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušané nebo Němci. V HDP dosahovala republika 80 procent výkonu Rakouska a 70 procent výkonu Německa.V roce 1920 mělo Československo relativně blízko k Rakousku, na které ztrácelo ve srovnání HDP na hlavu 500 dolarů. V poměru k Německu rozdíl činil 863 dolarů a v poměru k nejvýkonnějšímu Dánsku bylo Československo na polovině jeho HDP na hlavu. Ovšem tehdy byla republika dle HDP na hlavu výrazně výkonnější než Finsko či Itálie.
Za sebe říkám – skvělá výchozí pozice, zejména , když uvážíme, že onen ekonomický výkon byl vlastně generován v českých zemích, neboť Slovensko, o Podkarpatské Rusi nemluvě, bylo co do ekonomické výkonnosti rozvojovou zemí, ovšem jejich výsledek a příspěvek k celorepublikovému HDP byl porovnáván s těmi nejvyspělejšími evropskými zeměmi. Abych to názorně přiblížil – zkuste si představit závod štafet v běhu. Tu naši tvoří dva opravdu skvělí běžci a dva kteří jsou po těžké nemoci a běží bosí.Ovšem pro závod se počítá jejich celkový čas. Dodejme, že například strojírenská výroba v historických zemích tvořila před II. ww 90% celkové produkce státu. Slovensko muselo začít s industrializací a především výstavbou primární infrastruktury, odpovídající charakteristice nového státu a ekonomickým tokům v Československu. Tedy přejít z dopravní infrastruktury /navíc velmi nedostatečné a nekvalitní/ sever -jih /uherská Horní a Dolní země/ na orientaci východ-západ /Slovensko- české země/.
2- v začátku meziválečného období Československo začalo dohánět zejména ty státy, které byly hlavními protagonisty I. světové války. – Německo, Rakousko, Francii, Itálii. Žádný div, když první dva státy byly v podstatě rozvrácené, trpěly, řekl bych občanskou válkou nižšího stupně, hyperinflací, nedostatkem všeho druhu a byly zatíženy reparacemi. Francie se pak jen těžko vzpamatovávala z válečných ran, nebťt západní fronta a její místně ničící efekt se vyřádily především ve východofrancouzských departementech. A totéž platilo pro severní Itálii. Do osmi let byla republika na 75 procentech výkonu německé, výrazně srazila náskok Francie. Itálii a Finsko nechala za sebou. S Nory se mohla směle poměřovat, v roce 1928 byl její výkon na 96 procentech výkonu seveřanů. Zvažme navíc, že všechny uvedené ekonomiky disponovaly něčím, co bylo vždy mimořádně lukrativním a výnosným odvětvím, co ČSR postrádalo – mořskou ekonomikou. Tedy námořním mezinárodním obchodem a rybolovem.
3- úspěšné období skončilo s prvními záblesky světové ekonomické krize. Přibližování se zastavilo a vyspělá Evropa na čas Čechoslovákům utíkala. Nejvýrazněji se vzdálili Finové s Nory.
4-dohánění evropského peletonu se obnovilo znovu až roku 1935. Do dvou let se dostala opět před Italy a vyrovnala se Rakousku. Na překonání hospodářské krize se silně podílelo strojírenství a export zbraní a vojenského materiálu. Nicméně tohle už byla epizodní mezifáze. Ze známých důvodů
Přes všechno to dohánění a nedohánění platí, že to bylo „dohánění vzad“ protože HDP na hlavu v ČSR byl v roce 1929 3028 USD a v roce 1937 2882 USD!!!
Jak se můžete přesvědčit na těchto dvou, na
původním zdroji interaktivních mapách
Zajímavá a podstatná drobnost -ekonomické přiblížení lze realizovat tak, že ti před vámi zpomalí ještě více než vy!!!!
Pak přišel protektorát a Slovenský štát a data z období 1939-1945 byla prohlášena za nevěrohodná a nevypovídající a to nejen pro nás, nýbrž pro celou Evropu. Takže srovnání jsou přerušena a pokračuje se až rokem 1946 a dále.
5- díky výsledkům a technickému průběhu II světové války /plošné bombardování, obrovské ztráty disponibilní síly, vlivem ztrát na frontě, okupační správě, transferům průmyslové techniky jako části válečných náhrad, atd. atd/ po válce byla obnovená ČSR na stejné startovní čáře jako Němci, Italové či Rakušané. Ale šlo jen o další miniperiodu, protože přišel Únor 48
6- fáze 1948-1989 je popsána zcela jednoznačně -zatímco v roce 1948 byl československý HDP na obyvatele vyšší než italský, v roce 1989 byl mírně nad 50 procenty italského.Stejně tak do sametové revoluce Československu utekly všechny západní země, Norové už nebyli ani v dohledu. Jak je patrné v grafice níže, pád Československa byl skutečně strmý.
Nemohu s tímhle hodnocením zcela souhlasit. Ne když se například uváží prudký nárůst ekonomické síly Slovenska po dobu trvání společného státu a především po osvobození. Je v celoevropském měřítku naprosto bezprecedentní, není známo podobné industrializační vzepětí zaostalé části některého dalšího evropského státu!
Ten propad je dán tím, že výkony jsou měřeny západoevropskou ekonomickou metrikou, jejími cenovými relacemi a směnnými kurzy. Které ovšem pro objektivní ekonomické porovnání nemohou být relevantní. Socialistické země sovětského bloku měly svůj vlastní, na Západu nezávislý trh, kde platily jiné směnné relace a ceny. Jiný byl zejména poměr výrobků masové strojní produkce a té, která vyžadovala vysokou míru lidské práce. Kde nastavení cen bylo přesně opačné. Aby bylo nepamětníkům jasno, co myslím -v roce 1976 jsem družstevní byt koupil za 13 tisíc a nové auto značky Moskvič, stálo 40 000. Porovnejte ceny obou statků dneska.
Na druhé straně je pravdou, že země RVHP vůbec nezachytily západní inovační tempo a především absentovaly v nových, ale rozhodujících oborech ekonomie zejména 70-80 let jako služby, mikroeklektronika a její součástková základna, automatizace, softwarový průmysl. To vše se přidalo k už klasickému zaostávání ve výrobě strojů a průmyslových zařízení, tak především užitkového a spotřebního zboží, ale i u dopravní a telekomunikační infrastruktury. Nicméně si dovolím tvrdit, že kdyby výsledek studené války byl opačný a Západ musel, tak jako my bezpodmínečně přijmout a implementovat se vším všudy ekonomický systém východního bloku, vypadaly by dále uvedené grafy zcela jinak. Nicméně nikde neplatí zásada vítěz bere vše tak silně , jako právě v ekonomice!
Tím se dostáváme k poslednímu období
7- 1989 až 2018…
Jak si vedl náš stát po získání nezávislosti na sovětském/ruském vlivu v podmínkách znovu obnovené demokracie?
Inu tzv. transformace, na kterou je tak pyšný Václav Klaus a celá pravicová scéna dopadla tak, že pokračoval drtivý propad naší ekonomiky, dokonce nejstrmější v historii od roku 1918! Na historické dno v poměru ke všem srovnatelným a srovnávaným státům. V roce 2010 by dle zmíněné studie by hypotetický společný stát Čechů a Slováků ve srovnání v rámci žebříčku evropských zemí stále hluboce zaostával za první republikou. A ačkoli pak následovalo určité přibližování, v roce 2010 by patřilo Čechoslovákům 17. místo v rámci vybraných evropských zemí stejně jako v roce 1989!!!!! A já dodávám, že dnes jsme asi na stejných poměrech jako v roce 1975!!!!! Tedy když jde o relativní srovnání HDP dnešního imaginárního Čechoslováka s jeho západoevroskými konkurenty!!!! Podle HDP za rok 2017 Česko dosahuje 46 procent výkonnosti Rakouska a 48 procent Německa. Slovensko dosahuje 40 procent úrovně Rakouska a 43 procent Německa.
Vše si můžete ověřit na následujícím historickém grafu:
Takže můžeme učinit zdrcující závěr, vlastně jej formulovala studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a i TopForexu:
V roce 1918 v startu své existence, v HDP dosahovala republika 80 procent výkonu Rakouska a 70 procent výkonu Německa. Za sto let se však rozdíl prohloubil v neprospěch Česka a Slovenska až o polovinu!!!!
Aby vzápětí dodala onu nejoblíbenější hlášku současných politikářů:
Ekonomické podmínky a životní úroveň Česka a Slovenska svou kvalitou dramaticky převyšují podmínky v Československu. „Nikdy jsme se neměli tak dobře jako dnes. V rovině zdraví, bohatství a kvalitě života jsme jako společnost urazili dlouhou cestu kupředu, i když s několika odbočkami,“
Neumím být schizofrenní – buď platí tvrzení, že v mezinárodním srovnání zastáváme a to dost silně za našimi sousedy a ekonomickými konkurenty nebo to, že se máme jako nikdy v historii. Obě tvrzení zároveň nefungují. Nemají totiž společnou základnu. I naši předci, obývající naše současné teritorium někdy 1000 let před Kristem, mohli konstatovat, že se mají nejlépe v historii, protože už nebydleli asi v jeskyních a na stromech, nýbrž v chatrčích. Také už uměli rozdělat a uchovat oheň a byli daleko zemědělsky zručnější. To tvrzení jim vydrželo ovšem jen do té doby, dokud jejich životní úroveň a kultura nebyly s podrobeny srovnáním s okolním světem. A jak by asi byly obstály v kontextu s antickým Řeckem nebo starým Egyptem je na bíle dni!
Ano, když se podávám sám na sebe, disponuji statky a jsou mi dostupné služby o kterých se mým rodičům ani nezdálo.Bohužel nikoliv proto, že by Česká ekonomika byla světovým ekonomickým lídrem a udávala, alespoň v něčem, tón. Nýbrž proto, že podobná vlastnictví a přístup k různým a stále se rozšiřujícím službám je celosvětovým a běžným standardem a díky tomu se dostaly na úroveň, kterou běžný Čech/Slovák finančně akceptuje a unese. Už unese! Díky globalizaci a jejímu postupu. Vedle toho ovšem generuje současně spoustu jiného, co si běžný našinec, ze stejného důvodu, dovolit nemůže!
Navíc nás nesmí a nemůže zajímat míra naší současné spotřeby v porovnání s předchozími generacemi, nýbrž výhled ekonomické úrovně našich dětí a vnuků a jestliže chceme porovnávat dnešek, pak s našimi sousedy a nikoli rodičia prarodiči!Naopak, je lze opět poměřovat s jejich vrstevníky v blízké i vzdálené cizině. Jen taková komparace je přípustná!
Myslím, že v Číně mají přísloví když obědváš, nemysli na to, jak ti tenhle oběd chutná, nýbrž na to, co dáš do hrnce zítra a pozítří…. řekl bych – hluboká moudrost.
Ale je tu ještě jedna věc, otázka, kterou jsem vám i sobě položil v samém úvodu tohoto článku – jak myslíte, že my a naše „zlaté ručičky“ jsme obstáli v mezinárodním srovnání, pokud jde o ekonomickou výkonnost v soupeření s ostatními národy ve světové ekonomické soutěži?
Fakta to ukazují jasně. Máme. když nepočítám válku, sto let státu. Po němž volali generace našich předků. Jistě , byly, jsme a budeme balonkem v přehazované mocných. To jsou ovšem ostatní naší velikosti a i daleko větší, také, takže se na to nelze vymlouvat!!!! Přesto my jsme schopni za těch 100 let dosáhnout nanejvýš stagnace rozdílu v ekonomické výkonnosti jejich a naší!!!!
Tušil jsem cosi takového. Ale když to člověk vidí černé, vlastně barevné na bílém… tak musí mít těžkou depku!!! Když budu dostatečně kritický, pak to nemohu nazvat jinak než selháním. Především selháním českého etnika v Čechách a na Moravě. Žádné sebebičování, jen konstatování skutečnosti! O Slovácích to pro mne neplatí. Ve srovnání s námi podali skvělý výkon.Bohužel jsem se nedobral žádného grafu, který by ukazoval vývoj HDP od roku 1918 odděleně v Čechách a na Slovensku. Asi by nám z něj šla hlava kolem. Přirozeně, lze namítnout – bylo to za české peníze a s výraznou českou ingerencí techniků, ekonomů a tzv. pracující inteligence. Možná naprosto rozhodující. Budete mít pravdu. Ale přeci jenom nějakého grafu jsem se dobral.
![]()
Slovensko zkrátka od nabytí samostatnosti jeví daleko větší dynamiku! Přes veškeré handicapy! Slovákům jejich úspěch přeji. I když mne mrzí, že ho ve konfrontaci s námi dosáhli tak přesvědčivě.
Jen to potvrzuje primární závěr, že zkrátka v Čechách a na Moravě, že ve srovnání s jinými evropskými národy, jsme ono „shození rakouských okovů“ jaksi tuhle příležitost ukázat světu – PROMARNILI! Je to neradostné a smutné konstatování. A to v podstatě ve všech dílčích periodách od roku 1918. Jediné okamžiky, kdy jsme začali evropskou špičku dohánět, byly vždycky těsně po světové válce. Především proto, že jsme zůstali klidným a konsolidovaným zázemím. Nepochybně ti, co mají patent na jediný správný názor, budou tvrdit, že nebýt bolševika tak…
Inu, těm doporučuji se podrobně podívat na všechny grafy z toho článku. Netvořil jsem je já, nýbrž univerzita v Gronigenu, a eventuálně další podobné instituce. Bez ideologického podtextu! Přesně jak mám za jedině správné.Těm jedině správným bych rád připomenul vývoj pro Listopadu. A nejen jim. Také těm, co jim leží ta zatracená Brusel v žaludku. A hlásají heslo – pryč od té Brusele! Sami prý si budem vládnout lépe!
Ekonomická čísla za STO LET říkají, co jsme dokázali! Jak jsme to uměli SAMI! V době, kdy svět byl daleko méně globalizovaný! Vedle toho také to, jak se v dnešním světě s mezinárodní hospodářskou situací a globalizací uměli popasovat Slováci, kteří jsou přes euro daleko více vtaženi do evropských struktur!
Nejde mi o to dělat reklamu Evropské unii. Mým cílem je dosáhnout toho, abychom se zamysleli nad svým nezřízeným fandovstvím názoru, že my zkrátka obrátíme svět, jen co se zbavíme toho, kdo nám v tom brání!
Dlouhodobá data dokazují, že sami jsme tak maximálně uměli sledovat stopu těch před námi. A to je asi tak všechno. Pokud jde o deprimující vývoj po roce 1989, pak připomínám svůj nedávný výpočet, který vyjevil, že z 29 let novodobé samostatné republiky mu celých 27 roků v pozici premiera nebo prezidenta šéfovali Klaus a Zeman! Říkám to pro případ, že byste měli potřebu hledat toho, kdo tady velel, nastolil poměry a tedy prohluboval to naše zaostávání. Nic více.
I tohle patří k výročí naší republiky. Jenže obávám se, že mainstream a to jakéhokoli ladění a ražení, nás podobných údajů a srovnání ušetří. Ví proč.
DODATEK ze čtvrtečního dopoledneDr. Michal Škop mne upozornil a já mu touto cestou děkuji na naprosto skvělou množinu ekonomických grafů pro v podstatě všechny státy světa a to v dlouhých časových řadách. Pro mne naprostá senzace. Protože jde nejen o časové řady sahající až někdy k roku 1800, ale také pro množství pohledů, které ty interaktivní grafiky nabízí. Zkrátka super věc! Kdo má zájem a čas, tak si dokonale vyhraje!!!!
Jmenuje se to Gapminder Tools. Základní obrazovka je
zdeAle máte možnost obrovského množství jiných typu prezentací a to i selektivních pro jednotlivé státy, kontinenty nebo třeba hospodářská uskupení.
Mohl bych z toho vytěžit opravdu až tisíce srovnání, ale dám jedno jediné – jak se vyvíjel HDP na hlavu u Německu, Rakousku, Česku a na Slovensku od roku 1800 do dneška….
Snadno zjistíte, že někdy v roce 1820, tedy po napoleonských válkách jsme byli my, Němci a Rakušané na stejné startovní čáře, totéž v roce 1920 a naposledy v roce 1958…Od té doby už nás jen Slovensko dohání, až už nás skoro dohnalo. Zatímco my, v potu tváře, se snažíme neztratit z dohledu vzdalující se koncová světla berlínského a vídenského rychlíku. Nikoli pod moudrým vedením strany a vlády, nýbrž dvou nejgeniálnějších ekonomů planety -Klause a Zemana. Za našeho nadšeného potlesku a souhlasu….
Dodatek II
Je jistě jen čirou náhodou, že když jsem v dnes v 01,00 hod. vydal tenhle článek, tak Novinky.cz přišly v čase 10:39 s textem na podobné téma a čerpaly ze stejných zdrojů jako já před týdnem, když jsem ten dnešní text dával dohromady! Ano píší to troooochu jinak, daly tam pár věcí, jenž jsem vypustil a jiné provedení stejných grafů… Takže je to určitě jen náhoda. Zaručeně se neinspirovali nějakou Kosou. Kdepak! Jen náhoda! Každopádně gratuluji Novinkám.cz že si všimly téhož jako já před více než týdnem! Zajímá mne, kdy přijdou v nějakém tom článku s grafy z Gapminderu! Uvidíme.
Zdroje:
