17. 11. 2015

17. 11. 2015

Miroslav Tejkl
17. 11. 2015
V Orientaci Lidových novin ze soboty 14. listopadu 2015 napsal publicista Josef Mlejnek pochvalný článek o životě a postojích francouzského filozofa Andre Gluksmanna, který zemřel 10. 11. 2015. Článek autor pojmenoval „Tak tohle byl skutečný intelektuál“,

Josef Mlejnek, jehož nenávist k jakékoli levici je poměrně známá a příslovečná, se zřejmě rozhodl ke svému komentáři záměrně - nevzpomínám si na vzpomínkové medailonky jako typickou Mlejnkovu textovou produkci - a podle mého názoru si úmyslně a účelově vybral člověka, který kdysi vystupoval jako levicový radikál a – jak Mlejnek ve svém článku nezapomněl připomenout – po roce 2001 horlivě podporoval americký útok na Husajnův režim v Iráku ...
-.-.-.-.-.-
Sám článek má poněkud pochlebný charakter.
Mlejnek připomíná Bendovu „zradu vzdělanců“ a pak si klade otázku:

„Kdo je tedy intelektuál ?“,aby dále pokračoval připraveným směrem:

„Právě u Gluksmanna jsme si mohli často potvrdit, že v jeho případě šlo o člověka, který svým filozofickým sluchem dokázal auskultovat (to je medeicínský termín pro pozorné vyšetření pacienta poslechem) skutečnost, četl ve „znameních doby“, dokázal tato znamení nahlédnout v jejich historickém pozadí, uchopil je a formuloval v myšlenkově přesném souřadnicovém systému.“

Po tomto svou formou typicky „intelektuálském“ výronu, ze kterého není zrovna moc jasné, co tím chtěl asi tak básník říci, pokračují věty už podstatně troufalejší:

„Po procitnutí z „dogmatického spánku“, možná nezbytného jako memento, se nemohl (míněn pochopitelně Gluksmann – pozn. M. T.) stát obětí politických velkých manipulátorů, protože uměl prohlédnout jejich lsti – a protože má v sobě základní hodnotové měřítko, nemohl se ani stát jedním z nich.“

Když jsem Mlejnkův článek dočetl s určitým sebezapřením až sem, musel jsem se úplně spontánně rozchechtat, protože takovou nehoráznost jsem přece jenom nečekal dokonce ani od toho Josefa Mlejnka, člověka politicky jaksi jednookého a zarputile jednostranného – nakolik jsem ho za minulá léta v jeho textech poznal.

Podpora tažení proti Husejnovi byla jedna z největších politických manipulací naší doby a André Gluksmann se jako intelektuál stal (doufejme, že jen) obětí (a ne spolutvůrcem) těchto manipulací a jednoznačně selhal … selhal v posledních dvou desetiletích svého života zhruba stejně jako Havel a stal se obětí (doufejme, že jen obětí) politických manipulací …

... až na to, že přípravených z jiné strany než předtím …

Problém tu ovšem je ona Mlejnkova vychloubačná definice intelektuála – jak je uváděna shora.

Já například vůbec nepopírám, že Gluksmann i Havel intelektuálové byli.

Neboť právě intelektuál může na Mlejnkovu otázku z roku 2005, co přínosného pro něj, pro Gluksmanna, znamenal český disent, odpovědět mimo jiné těmito slovy:

„Díky českému disentu jsem si uvědomil dvě věci. První: dnešní lidstvo se nesjednocuje kolem nějaké ideje dobra, ale může je spojit to, co Patočka označil jako „zkušenost nepravdy“... (tuto pak dál naplňuje obsahem „společné hrozby“ na základě společných zájmů – poznámka M.T.) …

… Druhá myšlenka, kterou jsem také objevil díky Patočkovi, spočívala v poznání, že tváří v tvář společné hrozbě, kterou nám odhaluje právě „zkušenost nepravdy“, existuje možnost toho, co Patočka nazval „solidaritou otřesených“. Tato solidarita otřesených není ničím samoúčelným, i dnes a právě dnes znamená solidaritu proti zlu.“

Jinou věcí ovšem je, jaké závěry z těchto svých slov André Gluksmann vyvodil …

v Chrudimi dne 16. 11. 2015

Luděk Prokop
17. 11. 2015
USA jako samozvaný zodpovědný světovládce hodlá vše uvést do normálu, do běžných vesmírných standardů. Život sám o sobě, je ryzí anomálie, vzniklá ze zázračně anomálních procesů vymykajících se velice razantně běžným kosmickým standardům, co se vzniku života týká. A sice jak na planetě zemi, tak všude jinde v kosmu.

Dovolím si trochu více odbočit. Poctivé zamyšlení nad pojmem SVOBODA, ve vztahu ke každému jednomu z nás, nám vyjeví, že stoprocentní svoboda pro jednoho každého, byla před jeho životem a přijde nejspíš až po jeho životě. Můžeme dojít k poznání, že ideální svoboda nemůže existovat, že hrdinský BOJ za „svobodu na zemi“, přináší jen strázeň a často přináší utrpení v životě řady lidí. Vítězství boje za svobodu sebou nese do života, pro řadu lidí ještě větší nesvobodu jiného typu, respektive jiná omezení svobody. Proto bychom měli být do budoucna velice ostražití před každým apoštolem svobody, majícím plnou hubu slov o svobodě. Měli bychom velice rozvažovat, než se necháme obelstít a vmanipulovat do nějakého společného, svatého boje za svobodu, jako se stalo 17. listopadu 1989. Po času a prohlédnutí zjistíme, že tehdy šlo hlavně a především, vzdor předchozím horám obr lží a vehementnímu ujišťování, zjistíme, že v první řadě šlo právě o majetky a jak bylo prokázáno i o vehementně popírané restituce. Vzdor předchozímu ujišťování, že jde jen a jen o tu svobodu. Ochrnutí údivem pak zíráme, že restituce a přesuny majetků, jsou na pořadu dne, mezi prvními. Posléze přichází jedna darda za druhou. Podrazy, podvody, tunely, nezměrné množství lží a výmyslů, překrývajících utajované pravdivé informace, masové manipulační masáže. Konsternováni přihlížíme, jak jsme proti tomu všemu bezmocní, bezmocní proti té otupující masové propagandě, stejně a neméně jako před tím. Zjišťujeme, jaká je ta skutečná podoba „svobody“, trapně vyzvoněná svazky klíčů, těžce ohloupenými, zmanipulovanými masami.

Aby toho nebylo málo, tak jsme jako národ žijící ve státě ČR manipulování k nepřátelství proti odedávna přátelskému ruskému národu, ke kterému v minulosti, s velkými nadějemi, vzhlíželi naši národní buditelé. Stalo se, že jsme byli vmanévrování do spojenectví se spojenci, kteří nás v dobách nejtěžších věrolomně zradili. Stalo se, že jsme začleněním ČR do agresivního vojenského a zločinného paktu NATO, pod vedením a velením USA se přidružili k šiřitelům „svobody“ všude tam, kde se USA zamanulo a ještě zamane a kde přičiněním toho, místo svobody nastává chaos, zmar, zkáza a utrpení obyčejných lidí. Stalo se, že poslankyně TOP09 v parlamentu ČR, prohlásila, že atomová válka s Ruskem bude válkou za svobodu. A my svobodní lidé, v němém úžasu, tomu všemu jen přihlížíme. Přijímáme informace ohledně obrovské agresivity Ruska, které v obraně svých existenčních zájmů, umisťuje vojenské základny pouze tam, kde je to objektivně a existenčně nezbytně potřebné, pro zajištění bezpečnosti státu. Přijímáme informace o tom, jak „boj za svobodu“ vyžaduje neustálé rozšiřování mnohonásobně převyšujícího počtu základen NATO, základen obkličujících „agresivní“ Rusko. Rusko, které vybízí k rovnocenné spolupráci zemí a nehrozí žádným kroucením rukou zemím, které nebudou dělat to, co Rusko potřebuje a chce, aby dělaly.

Vracím se k zdánlivě nesouvisejícím úvodním větám. Ve stručnosti jsem se pokusil podchytit reálné souvislosti s pojmem SVOBODA a s bojem za svobodu. Pokusil jsem se nastínit výsledky „boje za svobodu“ u nás, aniž bych více zabrousil do notoricky známých výsledků, z Libye, z Jugoslávie, z Iráku, z Ukrajiny a z řady dalších zemí.

USA samozvaně pasovaly sami sebe do pozice nejen světového četníka, ale i do pozice vůdčí světové velmoci. Stručně řečeno, do pozice světovládce. Nepochybně tím na sebe bere obrovskou zodpovědnost.

Vezmeme-li v těchto souvislostech na vědomí úvodní konstatování v tomto nesourodém článku, že život sám o sobě, je naprostá anomálie, vzniklá z ojedinělých, až zázračně anomálních procesů vymykajících se velice razantně běžným standardům, jak na planetě zemi, tak zřejmě i všude jinde v kosmu, pak bychom mohli přijmout úvahu, že život jako takový, se vymyká kosmickým standardům.

Vedle nezadatelného podílu USA na nekontrolovatelné migraci do EU, včetně migrace i oné nemalé části imigrantů oslavujících pařížskou tragédii, podílu na imigraci včetně potenciálních teroristů ze zdevastovaných zemí, vedle toho stojí řada neméně závažných, či pouze částečně známých aktivit USA. Na těchto základech lze činit hodně závažné závěry i adekvátní rozhodnutí. Tedy pokud má lidstvo ještě nějaký pud sebezáchovy.

USA jako jediný samozvaný, rádoby světovládce, možná, možná na sebe vzaly „vyšší poslání“ - sci-fi pověření k tomu, zavést vesmírný pořádek, vymýtit život na planetě zemi. Veškeré aktivity USA, pod zástěrkou lží o šíření „svobody“, nasvědčují tomu, že se tak komplikovaného sci-fi zadání, chopily s plnou vážností. A je pouze na lidstvu jako takovém, zdali se smíří s naznačeným posláním a reálným konáním USA, o němž snahy a jejich činy vypovídají přesvědčujícím způsobem, zda bude nápomocno vlastnímu vyhlazení, či naopak.

17. 11. 2015    zdroj
Otázka: Jak jsem to pochopil, jedním z ústředních témat summitu byl boj proti terorismu. Je jasné, že bez účinného boje proti financování teroristů se vyhrát v tomto problému nepodaří. Projednávala se na summitu nějaká konkretní opatření? V jakém rámci probíhala diskuse o těchto opatřeních? Na čem jste se nakonec dohodli?

V. Putin: Ano, samozřejmě, bylo to jedním z klíčových témat - boj proti terorismu, zejména po tragických událostech se zadržením rukojmí a ztrátách na životech v Paříži. Samozřejmě všichni chápeme a mluvili jsme o tom, že je nezbytné přerušit cesty financování teroristické činnosti.

Uvedl jsem příklady, související s našimi údaji o financování různých skupin ISIL fyzickými osobami v různých zemích. Financování, jak jsme zjistili, jde ze 40 zemí, přičemž včetně zemí "dvacítky". Projednávali jsme toto téma.

Projednávali jsme nutnost plnění příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která byla mimochodem přijata z podnětu Ruské federace, aby se zabránilo financování terorismu a aby se likvidoval nezákonný obchod s uměleckými předměty, kdy teroristé uloupí v muzeích v těch oblastech, které zaberou, a aby se zabránilo nelegálnímu prodeji a získání příjmů z ropy a ropných produktů.

Navíc jsem dokonce kolegům ukázal naše snímky z vesmíru a z letadel, na nichž je jasně prokázáno a vidět, jakého rozsahu nabývá nezákonný obchod s ropou a ropnými produkty. Kolony automobilů cisteren se táhnou desítky kilometrů, takže z výšky 4-5 tisíc metrů jsou až za obzorem.Vypadá to jako ropovod.

S kolegy jsme samozřejmě tuto otázku projednávali a doufám, že budeme i nadále pokračovat v této práci, která je podle mého názoru mimořádně důležitá pro boj proti teroru.

Otázka: Vrátím se k tématu terorismu. Za poslední měsíc se stala po celém světě série tragických událostí, přičemž na nejrůznějších místech: výbuchy v Bagdádu, příprava bombových útoků a teroristické útoky v Istanbulu, zřícení našeho letounu (já vím, že zatím ještě není konečná verze toho, co to bylo, ale podle názoru všech expertů nelze pravděpodobnost teroristického útoku vyloučit), poslední děsivé útoky v Paříži. Francie začala masivní útok, operaci v Sýrii. Každý vůdce zde při každém setkání a na všech společných shromážděních hovořil o nutnosti spojit síly. Co si myslíte, je možné za těchto podmínek vytvořit skutečně jednotnou protiteroristickou koalici? Co by měla představovat, protože o spojení sil hovoří všichni, ale nikdo říká, jaké má mít parametry, jak by měla vypadat?

V. Putin: Samozřejmě si myslím, že je to nejen možné, ale i nutné to udělat. Pokud si pamatujete, mluvil jsem o tom a na Valném shromáždění OSN, věnovaném 70. výročí založení organizace, právě o tom jsem přece mluvil. A tragické události, které následovaly, jen potvrdily, že jsme měli pravdu.

Jak by to mělo vypadat, nic složitého tu není: je třeba zorganizovat konkrétní práci, aby se zabránilo teroristickým činům, k prevenci a boji proti terorismu v globálním měřítku. Také jsme nabídli spolupráci v protiisilském směru. Bohužel, naši partneři ve Spojených státech v první fázi odpověděli odmítnutím. Prostě nám poslali písemnou nótu, v níž je napsáno: "Zamítáme váš návrh."

Ale život se opravdu vyvíjí velmi rychle a často nám dává lekci. Zdá se mi, že teď přece jenom k vědomí toho, že účinně bojovat můžeme pouze společně, dospívají všichni.

Nikdy jsme zavírali dveře pro tuto spolupráci. Jsme přesvědčeni, že tato spolupráce může být zorganizována i na politické úrovni i na úrovni bezpečnostních služeb, které musí aktivněji spolupracovat, vyměňovat si informace, vzájemně si pomáhat a upozorňovat se navzájem na nebezpečí.

Co se týká konfliktu v Sýrii, tady potřebujeme v první řadě definovat (a nyní již na tom ministři zahraničních věcí pracují) koho, které skupiny přece jen považujeme za teroristické organizace a které lze přiřadit k ozbrojené, ale přece je zdravé části syrské opozice, a soustředit naše úsilí v boji právě s teroristickými organizacemi s cílem vytvořit podmínky pro politické urovnání syrské krize.

Otázka: Vladimíre Vladimíroviči, bylo možné často slyšet, že vaši západní partneři obviňovali Rusko z toho, že ruské VKS v Sýrii zasazují údery ne ISIL, ale tzv. umírněným skupinám. Změnil se nyní během summitu názor? Jak jste to cítil v průběhu diskusí? A druhá část otázky. Během operace vedené USA proti ISIL se ISIL zlomit nepodařilo. V čem vidíte z vojenského hlediska rozdíl mezi akcemi Ruska a akcemi koalice, vedené USA? Děkuji.

V. Putin: Víte, obecně a celkově, tato kritika tak nějak téměř nezazněla, abych tak řekl. A je těžko možné nás kritizovat. Bylo nám řečeno: nepálíte, kam je třeba. A když říkáme, řekněte kam, kde, uveďte cíle, neuvedou; řekněte, kam nestřílet, také neřeknou. Tak jak nás můžou kritizovat?

Víte, nechci se vysmívat ohledně tohoto. Kupodivu, má to i svůj smysl, jsou důvody. A jeden z nich, řeknu vám to teď přímo, spočívá v tom, že se bojí nám uvést území, na která nemáme střílet, protože se bojí, že právě tam budeme nanášet údery, že všechny oklameme. Zdá se, že o nás uvažují na základě svých vlastních představ o slušnosti.

Ale mohu potvrdit, že jsme nyní, tak říkajíc na bitevním poli, navázali kontakty s částí (samozřejmě, ne celou, ale částí) tzv. nesmiřitelné, dokonce ozbrojené syrské opozice, která nás sama požádala, abychom nezasazovali údery na ta území, která kontrolují. Dosáhli jsme těchto dohod a plníme je.

Navíc, tato část ozbrojené opozice považuje za možné zahájení aktivních bojových operací proti teroristickým organizacím, především proti ISIL, v případě naší letecké podpory. A my jsme připraveni jim tuto podporu poskytnout. Pokud k tomu dojde, znamená to, že armáda prezidenta Asada na jedné straně a ozbrojená opozice na straně druhé bojují proti společnému nepříteli. Zdá se mi, že by to mohlo být dobrým základem, dobrým podkladem i pro další práci v oblasti politického urovnání.

Ve skutečnosti jsem tuto myšlenku, když jsem byl nedávno v Paříži v rámci normandského formátu, navrhl francouzskému prezidentovi panu Hollandovi. První kroky jsme v tomto směru učinili a celkově jsou zatím pozitivní.

Velmi potřebujeme pomoc a podporu Spojených států, evropských zemí, Saúdské Arábie, Turecka, Íránu, aby se tento proces stal nevratným.To je to, o čem jsme s kolegy dnes také velmi podrobně hovořili.

A ještě, dovolte: Nakolik je dnes podle vašeho názoru velká hrozba pro opakování toho, co se stalo v Paříži, v ruských městech? Co se dělá, aby byla tato rizika minimalizována? Děkuju.

V. Putin: Proti teroristickým útokům není bohužel nikdo zabezpečen. Například Francie patří mezi ty země, které obvykle zaujímaly poměrně tvrdý postoj vůči prezidentu Asadovi osobně. Po celou dobu jsme od našich francouzských přátel slyšeli, že předběžnou podmínkou pro zahájení politických změn musí být odsouhlasení otázky o odchodu prezidenta Asada. No a co, uchránilo to Paříž před teroristickými útoky? Ne.

Myslím, že není potřeba prosazovat dopředu otázky, které jsou ve skutečnosti druhořadého významu. První věc, kterou musíme udělat, je sjednotit své úsilí v boji proti teroru a s teroristickými organizacemi, na tomto základě se pak domlouvat na politických reformách.

Ivan David
17. 11. 2015
Mnoho lidí pokládá smaženici za chutné jídlo. Necháme se na ni i pozvat. Zpozorníme, když nám ji servírují s poznámkou, že přece nejsou všechny houby jedovaté. Měli bychom si být jisti, že hostitel rozpozná jedovaté od nejedovatých. Stačí jedna mochomůrka zelená mezi padesáti jedlými. Je velmi chutná, říkají ti, kteří přežili. Mezi imigranty teroristé nepřevažují. I teroristé mohou vypadat velmi sympaticky. Někdy o tom referují ti, kteří přežili.

Je prý chucpe „zvedat xenofobní téma v den zavření našich vysokých škol nacisty“, myslí si Jiří Dolejš (KSČM). Nevím. I tehdy bylo mnoho ošklivých Čechů xenofobních. Neměli rádi Němce. A přitom všichni Němci jistě nebyli stejní. Ne všichni nás chtěli vraždit. Možná, že to dělali neradi, jenom když dostali rozkaz. Ale byli i hodní a tolerantní Češi, kteří nebyli xenofobní a přijímali Němce s otevřenou náručí jako „národní hosty“. Ostatně Němci byli a jsou národem vysoké kultury s geniálními umělci a vědci, národ pořádkumilovný a ukázněný, nelze je přece posuzovat podle důkladně organizovaných koncentračních táborů. I těm hodným Němcům, kteří sami nechtěli nikoho zabíjet, nebyla ovšem arizace nijak proti mysli. A jistě by se ochotně ujali i majetku Čechů po jejich plánovaném zmizení. Ne, nejsou všichni muslimové vrahouni. Ani zdaleka. Ovšem džihád – šíření víry je jich povinností a i ti, kteří neuřezávají hlavy by se rádi ujali tohoto území, až bude vyčištěno a přeživší přestoupí na víru pravou. Mají dlouhou přestávku. Nejdřív se jim dařilo na Arabském poloostrově, pak v Malé Asii a severní Africe, pak na Iberském poloostrově a na Balkáně, a dál... Kdysi byli zastaveni u Vídně.

Vždy se hodně množili a tak jim území nestačilo a nestačí. I Hitler mluvil o nespravedlnosti, že se velký Německý národ tísní na tak malém území. A jeho Němci mu rozuměli. Také chtěli svůj životní prostor. Muslimové mají práva, protože jich je hodně? Protože jsou chudí? A němečtí „národní hosté“ je neměli? Bylo to od nás ošklivé, že jsme jim je upírali? Jak říká, můj přítel advokát, „žádný argument není tak hloupý, aby se nedal s úspěchem uplatnit“. I paní Hillary Clinton uplatnila argument, že je přece nespravedlivé aby se Rusové nepodělili o své nerosné bohatství. A víme, že Američané se podělit umějí. (Zloděj bližního že nemiluje? Vždyť on se s ním rozděluje! K.H. Borovský).

A položme si otázku, proč muslimové z blízkého východu utíkají. Není to především proto, že jim „naši“ spojenci z NATO rozbili jejich země? V zájmu těch, kteří se bohatství ujímají, ale lidi nepotřebují? Chceme mít takové spojence a pak být „solidární“ a sdílet důsledky jejich řádění?

Někteří drobní pěvci dojemně pečují o kukaččí mláďata. Ta nemohou za to, že jsou tak velká a žravá a tak se mláďata drobných pěvců do hnízda brzy nevejdou. Jen nevím, jestli máme být také tak přející a tolerantní jako drobní pěvci. Mohou se nám zdát spíše blbí, ale měli bychom pro ně mít omluvu, řídí se jen pudy ne ideologií. Pokud se řídí zvláštními pudy či blbou ideologií někteří naši spoluobčané, omluvu pro ně těžko hledat. Zamysleme se, nemáme-li prvořadou povinnost k našim mláďatům v zájmu našeho „druhu“.

Co se muslimům nepovedlo kdysi, nebo jen na pár století, to chtějí zopakovat. Víru mají stejnou a džihád k ní patří stále, jen mají tentokrát větší ambice. A jistě mezi nimi budou úžasní umělci a vědci, to jen my a naši potomci už to neoceníme, protože už tu nebudeme, pokud…

Lubomír Man
17. 11. 2015
Zpravodajství ČT a konkrétně jejímu redaktorovi Takáčovi se zas něco povedlo. Okamžitě po přenosu skvělého projevu prezidenta republiky k výročí 18. listopadu z Albertova, protestujícího proti jediné pravdě v našich médiích pěstované a povolené, zasedl právě zosobněný příklad této jediné povolené a pěstované pravdy v médiích redaktor Takáč k debatě se dvěma hosty o tom, nakolik je prezidentova výtka vůči médiím oprávněná, či neoprávněná.

Jedním z hostu byl historik Šebek a druhým člověk mi neznámý. Oba pochopitelně, a jak už je to v ČT jednotným zvykem, se do prezidentova názoru ostře pustili, Takáč jim sekundoval, a všichni tři z této povedená trojky si neuvědomovali, že právě v okamžicích, kdy zeširoka otvírají svá ústa v úsilí prezidentův názor o jediné povolené v médiích svým hlasem popřít, jej právě onou svorností a jednotností svých hlasů i tím, jak pečlivě si své hosty Takáč vybral (jako ostatně vždy), potvrzují i dokazují. A to tak, jak by se to žádnému traktátu líp zdařit nemohlo

Poučná byla ovšem debata téhle trojky i z jiné stránky. Onu hostu mi neznámému se téměř až spustila pěna z úst při láteření, jakého až téměř zločinu jsme se prý dopustili, že jsme si prostřednictvím svých zástupců v parlamentu zvolili všelidovou volbu prezidenta, že to byla osudová chyba, za kterou nás snad čeká oheň v pekle. Šebek zas polemizoval s prezidentovým názorem o onom jednom hlasu v médiích. A že prý ne, vždyť hlasy opoziční lze najít na různých internetových serverech např. na Parlamentních listech. Čemuž tedy máme asi rozumět tak, že jsme my všichni, zastánci jiného názoru, než jej hlásá ona jejich právě zasedající trojka, vyhnáni už nadoživotí na internetové servery (které čtou tisíce), jako na jedinou planinu, na které se ještě můžeme pást, ale tištěná média, rozhlas a televize, čili tzv. mediální mainstream (který sledují miliony), už pro nás nejsou. Tak hledí na demokracii český historik dnešních dnů.

Ale zas má jistotu, že bude i napříště do ČT pozván.

Alena Novotná
17. 11. 2015 zdroj (kráceno)
Jak se ukázalo, obyvatelé města k němu nehoří něžnými city jako obyvatelé pražských kaváren.Nedávno prostějovská radnice obdržela petici, v níž aktivisté sametového Občanského fóra navrhovali přejmenovat Hlaváčkova náměstí v centru města na náměstí Václava Havla. "Tak vyjádříme vděčnost, úctu a obdiv k dílu, které pro lidská práva, svobodu a demokracii v naší zemi i v celém světě vykonal", prohlásil před časem Ivo Lužný z petičního výboru. V internetovém plebiscitu hlasovalo 4783 lidí a proti přejmenování náměstí bylo 4442 respondentů.

Město navíc ušetří. Případné užití jména bývalého prezidenta Havla v názvu náměstí by se navíc podle Pospíšila prodražilo o licenční poplatek, který si účtuje Knihovna Václava Havla a Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Poplatek činí zhruba 30 tisíc korun, podotkl náměstek.

17.11.2015    hrad
Dnes 17.listopadu na Albertov přišlo přibližně 5000 lidí podpořit prezidenta republiky Miloše Zemana za současné situace, kdy jde o uhájení našich stávajících hranic a životů nás všech. Naplněným Albertovem znělo skandování Ať žije Zeman. Projev prezidenta republiky často přerušoval potlesk přítomných. Na Albertově byla též hrstka doslova několik odpůrců, kteří se snažili narušit kultivované schromáždění. Samozřejmě, že jedna kamera ČT jim okamžitě dopřála publicitu. Na závěr schromáždění si přítomní zazpívali českou národní hymnu. Po té se všichni pokojně rozešli. Zde uvádíme celý projev prezidenta.

Vážení spoluobčané,
prosím Vás, abychom na zahájení dnešního shromáždění uctili památku obětí islámských teroristických útoků v Paříži minutou ticha.
Děkuji Vám, a nyní mi dovolte, abych především podkoval organizátorům tohoto shromáždění za pozvání, protože bychom si všichni měli v klidu a míru připomenout památku obou sedmnáctých listopadů, jak 17. listopadu 1939, tak 17. listopadu 1989. Co tato dvě výročí přes propast času padesáti let spojuje? Myslím si, že jsou to dvě věci. Za prvé, nesouhlas našeho národa s okupací, ať už zjevnou v případě německé okupace, nebo špatně skrývanou, ale existující v případě okupace sovětské. Tento národ si zaslouží, aby si vládnul sám a aby mu nikdo, opakuji nikdo, z vnějšku nediktoval, co má a co nemá dělat. Ale druhá vzpomínka na oba sedmnácté listopady je možná stejně závažná. Tehdy lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti manipulaci, aby protestovali proti tomu, že je jim vnucován jeden jediný správný názor, že jsou navlékáni do svěrací kazajky, názorové uniformy, a že nesmějí myslet jinak, než jim předepisuje ten, kdo jimi manipuluje.

Dnes žijeme ve svobodné společnosti, kde vymývání mozků je obtížnější, než bylo v minulosti, ale to neznamená, že neexistuje. Existuje manipulace, která má spoustu krásných názvů. Řeknu Vám jenom tři. Někdo se prohlašuje za „value leaders", čili hodnotové vůdce, a prohlašuje o sobě, že právě on je oprávněn říkat nám, jaké hodnoty máme, a tedy i jaké nemáme, sdílet. Jiný se prohlašuje za takzvaný „opinion leader", tedy za vůdce veřejného mínění. A zpravidla jsou to rádoby elity, které se tímto způsobem snaží pouze zviditelnit, aniž by je kdokoli zvolil, a tedy oprávnil k takovému postoji. A to úplně nejstrašnější označení se jmenuje „opinion makers", tedy tvůrci veřejného mínění. Lidé, kteří se takto nazývají, pohrdají občany, domnívají se, že občané jsou něco jako plastelína nebo něco jako těsto, které je možné hníst do tvaru, který vyhovuje manipulujícímu. A my nejsme těsto, my nejsme plastelína. My všichni, kteří jsme se tady sešli, se snažíme myslet samostatně.

Byli jsme svědky mnoha a mnoha mediálních masáží, ale jednu bych chtěl zmínit samostatně, protože hýbe celým národem. Je to mediální masáž týkající se migrační krize. Domnívám se, že je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům, že každý má právo ve svobodné společnosti tento názor vyjádřit, ale také že opačný názor nesmí být ve skutečně svobodné společnosti umlčován a označován různými nálepkami nebo dokonce nadávkami, jako je: „extremisté, xenofobové, islamofobové, rasisté nebo fašisté". Nálepka či nadávka není argument a prokazuje pouze myšlenkovou nedostatečnost těch, kdo ji vyslovují. Stejně tak argumentem není řev, a právě řev je projevem fašistů, právě řev je projevem stáda, které se zde sešlo minulý rok. Náš národ není xenofobní, v tomto národě, v této zemi, žije více než půl milionu cizinců a dokáží najít soužití s naší kulturou, jsou přijímáni přátelsky a nejsou s nimi žádné problémy, naopak naší společnosti prospívají. Ale jejich kultura je plně slučitelná s evropskými hodnotami. Není to kultura vrahů a není to kultura náboženské nenávisti.

Když se ptám, co způsobuje migraci, pak vím, že velká většina těchto ilegálních migrantů jsou mladí, dobře živení, muži. A já se ptám, proč tito muži nebojují za svobodu své země proti Islámskému státu. A pokud přicházejí ze zemí, kde se nebojuje, ptám se, proč nepracují pro svoji vlast a pro její zvelebení, aby jejich země překonala dosavadní zaostalost. Hlas prezidenta republiky má být hlasem národa, nikoli hlasem médií, nikoli jejich mediální troubou. I když přiznávám, že bych měl pohodlnější život, kdybych hlasem médií byl. Novináři, kteří píší každý den o něčem jiném, aniž by čemukoli rozuměli, by mě vychvalovali, jak krásné projevy pronáším. Ale dostal bych se do rozporu se svým národem.

A proto bych Vás závěrem chtěl vyzvat, udělejme všechno proto, abychom i nadále žili ve svobodné společnosti, kde si budeme vážit rozdílnosti svých názorů, kde o nich budeme diskutovat, kde budeme argumentovat a kde nebudeme podléhat vymývání mozků.

Děkuji Vám za Vaši pozornost a setkám se s Vámi opět příští rok. Na shledanou.

20.11.2015   Parlamentní listy
Bolestivá smrt stovek lidí. Reálné nové nebezpečí.
Vojenský analytik Jaroslav Štefec nevylučuje další teroristické útoky. Vyzývá tak naše i evropské politiky, aby se více zaměřili na modernizaci a posílení armád i policejních sborů. Pozemní invazi členských států NATO v Sýrii však nedoporučuje.
Po agresivním prohlášení Islámského státu se francouzští politici obávají napadení chemickými nebo biologickými zbraněmi. Je jejich strach reálný?

Záleží na mnoha okolnostech. Pokud chci být realistou, musím zvažovat nejen samotnou možnost tohoto útoku, která bezesporu existuje, ale především konkrétní faktory, které by umožnily tuto hrozbu přeměnit v konkrétní teroristický čin.

Na čem tedy podle vás u rizika podobného útoku záleží nejvíce?

Základní otázka, na kterou by měly odpovědět tajné služby nejen Francie, zní: Jednalo se o relativně izolovanou akci s účelově definovaným cílem, jehož bylo už dosaženo? A která pravděpodobně nebude mít další návaznosti? Nebo jde o začátek velké kampaně teroristických útoků, skutečně řízených a koordinovaných do kouta zaháněným Islámským státem? Nejsem žádný konspirátor, ale je tady jistá podobnost s událostmi následujícími po útoku 11. září 2001. Bezprostředně poté vládě USA a jejím evropským spojencům také hrozili teroristé chemickými a biologickými útoky.

Objevovaly se obálky s „antraxem“, aby se vzápětí (až na výjimky) ukázaly jako falešné. Bush tehdy prohlašoval, že tohle je pravá válka. A dál se nic nedělo. Žádné další teroristické útoky podobného typu, žádné útoky v metrech, nebo spory antraxu rozprášené z malého letadla nad velkým městem. Pokud to nic bude trvat delší dobu i po Paříži, začne to být divné. Razance a počty teroristických útoků obvykle nejprve strmě rostou, a pak po nějaké době situace přejde do etapy „poziční války“ a potom vlna teroru zvolna zaniká. To je tradiční obraz asymetrických válek. Útok na WTC tento charakter neměl a nemá ho (zatím) ani útok v Paříži. Tragédie v redakci Charlie Hedbo byla z tohoto pohledu už úplný výkřik do tmy. Všechno má svůj vývoj, své příčiny a důsledky. I to zničené ruské letadlo.

Jaká je obecně dostupnost biologických a chemických zbraní ve světě a u nás v ČR? Lze je rychle identifikovat?

Dostupnost je další z faktorů, ovlivňujících míru rizika útoku chemickými nebo biologickými zbraněmi. Šíření zbraní hromadného ničení a riziko, že by se tyto zbraně mohly dostat do rukou teroristů, bylo vždy považováno za významnou hrozbu pro bezpečnost USA i zemí EU. V době existence dvou mocností a jimi vedených vojenských svazků, NATO a Varšavské smlouvy, se hlavní pozornost spíše věnovala přípravě na likvidaci následků jejich použití. Po rozpadu SSSR věnují světová společenství pozornost spíše snaze zabránit jejich šíření a případnému použití teroristickými organizacemi, jako je právě IS.

Ne všechny chemické a biologické látky, použitelné jako zbraně, můžeme považovat za zbraně hromadného ničení – s vysokou účinností a mortalitou v případě jejich použití. Mezi chlórem a dvousložkovou otravnou látkou V je asi stejný rozdíl jako mezi rýmou a ebolou. Dostupnost skutečně účinných bojových látek je díky dlouholeté snaze velmocí o zabránění jejich šíření malá a množství těchto látek na černém trhu je pravděpodobně zanedbatelné. Jiná situace panuje ale u látek méně účinných, které však mohou být při použití v místech velké koncentrace lidí poměrně nebezpečné. Jedná se o již zmíněný chlór, kyanovodík nebo třeba yperit. Tyto chemické látky jsou jako zbraně také z mnoha důvodů, zejména vzhledem k jejich celkem běžnému použití v průmyslu, podstatně dostupnější než biologické prostředky.

Co se týká ČR, paradoxně naše malá země patří mezi těch několik světových výrobců i těch nejúčinnějších otravných látek. Příliš se to neví, ale díky tradičně velmi vyspělému výzkumu účinků otravných látek, jejich detekce a likvidace je v ČR jedno z mála center, sloužících k výcviku v jejich detekci a likvidaci pro protichemické jednotky evropských zemí NATO. Naši chemici jsou v rámci NATO proslulí stejně tak jako naše detekční systémy pro odhalování stop chemických látek a biologických agens ve vzduchu i ve vodě. Chemické látky lze detekovat a identifikovat velmi snadno, u biologických to je poněkud složitější, ale i tam lze odhalit přítomnost konkrétních patogenů poměrně rychle.

Kdo je schopen dnes vytvořit biologickou a chemickou zbraň a existuje dost lidí, kteří umí s nimi zacházet? Co se z nich nejvíce používá?

Zhruba před rokem se v jednom časopisu objevila informace, že se syrská armáda zmocnila počítače bojovníka Islámského státu. V počítači se našly pokyny, jak vyrobit biologické zbraně a možnosti jejich použití, i soubory obsahující desítky stránek s do detailu vypracovanými postupy výroby a použití chemických zbraní. Je pravda, že podobných informací běhá po internetu spousta. Některé méně, jiné více použitelné, a některé úplně na nic. Ale například výrobu sarinu nebo yperitu lze zvládnout i v relativně velmi jednoduchých domácích podmínkách. Jiná věc je nakoupit dostatečné množství surovin na jejich přípravu a potřebné laboratorní vybavení. V případě hrozby chemickým nebo biologickým útokem by zřejmě obchod s komoditami a vybavením pro výrobu těchto látek byl velmi důkladně sledován tajnými službami.

Je také určitou výhodou, že mezi běžnou populací chybí odborníci na použití těchto látek tak, aby bylo dosaženo co největšího účinku. Například při známém útoku sarinem v tokijském metru by sofistikované použití použitého množství zřejmě znamenalo smrt nejméně stovek lidí. Díky amatérskému způsobu použití si celá akce vyžádala „pouze“ 13 mrtvých a několik desítek přiotrávených lidí.

Jak moc jsou tyto zbraně nebezpečné a čeho se tedy máme vlastně obávat?

Chemické i biologické zbraně jsou nebezpečné zejména svou zákeřností a možností relativně snadného rozptýlení například na stadionech, koncertech, aplikací do vodních zdrojů a podobně. Biologické látky navíc mají odloženou účinnost, první příznaky jejich použití se mohou objevit i po více než několika dnech, kdy se lze jejich dalšímu šíření jen velmi obtížně bránit. Obecně, sofistikované použití chemických látek může, podle účinnosti, způsobit bolestivou a krutou smrt desítek až stovek lidí. V případě biologických látek to můžou být tisíce až miliony nemocných a mortalita vyvolaných nemocí se může pohybovat i v desítkách procent.

Nechceme předpokládat nějaký negativní vývoj, ale vypadá to, že můžeme být do budoucna svědky daleko horších událostí, než se staly minulý pátek…?

Na tuto otázku jsem již v podstatě odpověděl. Lákavost teroristických metod jako prostředku destabilizace politických systémů, vyvolávání strachu a nedůvěry je velmi vysoká. Náklady na teroristické kampaně jsou přitom relativně nízké. Proto se domnívám, že pravděpodobnost podobných činů v zemích přímo bojujících s IS je poměrně vysoká; a dříve či později k něčemu podobnému dojde i v některé z malých zemí, jako je například Česká republika.

Myslíte si, že za dobu, co se o různých hrozbách hovoří, dokázala Evropa dostatečně posílit vlastní bezpečnost anebo ne?

Bohužel nikoliv. Evropa dnes stojí před hrozbami, které přináší vývoj několika posledních let, v podstatě bezradná a podobá se, řečeno slovy Bible, „třtině ve větru se klátící“. Její schopnost zajišťovat vlastní bezpečnost je celkem účinně potlačována pasivitou politických představitelů EU, kteří nejsou schopni zasáhnout vůči hrozbám, jako je ilegální migrace, pandemie exotických chorob nebo masivní teroristické útoky v jednotlivých členských zemích. Slavné to není ani s výcvikem a s počty policistů i vojáků armád evropských zemí, s připraveností jejich krizových plánů a ochotou politických představitelů přistoupit k jejich realizaci v případě, že ke krizi skutečně dojde.

A co Česká republika, jsme dobře připraveni? Myslíte si, že ta hrozba je i pro nás aktuální?

Pro ČR platí v plném rozsahu to, co jsem uvedl v předešlém odstavci o celé EU. Nevhodné krizové plány, armáda – vybavená především pro operace v rámci jednotek NATO v zahraničí – s počty naprosto nepostačujícími pro zajištění obrany území ČR před teroristickými bojůvkami. Policie disponující možná dvěma jednotkami vhodnými k nasazení proti teroristům. Ale i ty jsou nedostatečně mobilní a navíc s dlouhou dobou reakce na případné teroristické napadení. To vše nedává příliš optimismu do budoucna, i když se celkem odůvodněně domnívám, že máme ještě čas na tom popracovat. Ale příliš dlouho bych nečekal.

Měli by lidé kvůli teroristické hrozbě omezit svůj výběr dovolených? Neměli by jezdit například do Paříže nebo arabských států?
To nedokážu odhadnout, myslím, že to je volba každého jednotlivce. V současné době nejsou podle mého názoru rizika pro podobné výlety o moc vyšší, než byla třeba před rokem. Odlišná však je společenská atmosféra, ještě vloni byl faktor strachu výrazně nižší.

Myslíte si, že pokud dojde k dalším teroristickým útokům s velkým počtem obětí, uskuteční se konečně pozemní odveta proti Islámskému státu? A zapojí se i Česká republika?

Jestliže se podobný útok zopakuje, pevně věřím, že se politici nenechají k podobnému kroku vyprovokovat. Válka proti Islámskému státu už probíhá, je vedena pozemními silami Sýrie, Iráku a Íránu za podpory letectva Ruska, USA a nově i Francie. Pokud bude fungovat mechanismus spolupráce a podaří se islamisty izolovat od zdrojů peněz a zbraní, může to dopadnout dobře. Jakmile zvítězí rivalita, máme tady druhý Afghánistán. A možná i velmi riskantní konflikt mezi velmocemi se všemi průvodními jevy včetně zapojení českých vojáků, kteří budou umírat v cizí zemi za cizí zájmy.

Zdeněk Kořístka
20. 11. 2015„Americká sněmovna proti přijímání uprchlíků z Iráku a Sýrie…
Americká sněmovna reprezentantů přijala návrh zákona pozastavující přijímání syrských a iráckých uprchlíků. Každý uprchlík ze Sýrie či Iráku bude prověřen ještě před svým příchodem do USA!“ Čtvrtek 19.11.2015 je temným dnem demokracie. Náš velký vzor za oceánem nepochopil vstřícnost Evropy, a zradil všechny „vítače“ uprchlíků. 


V Kongresu razantně převážili protiuprchlické hlasy nad rozhodnutím prezidenta Obamy přivítat desetitisíce vzdělaných a pro pracovní trh v USA přínosných uprchlíků. Poměr 289:137 otřásl všemi demokraty. Co jste nám to američtí přátelé udělali? Stavidla fašismu byla otevřená…

Situace pro EU, a zvláště pro Českou republiku, nepředstavitelná. Každý den se na nás valí propaganda, že uprchlíci jsou přínosem, že je musíme přijímat, že naše obavy o bezpečnost jsou liché, že tito lidé nepřinášejí jen islám, ale i vzdělání, pracovitost. Ti občané, kteří těmto nesmyslům nevěří, a oprávněně poukazují na obrovské civilizační ale i bezpečnostní riziko pro Evropu, dostávají nálepky - islamofob, xenofob a v poslední době oblíbené fašista, fašizující hnutí...

Jak s touto situaci naložit?

Očekávám razantní kroky směrem k USA, které tyto demokratické hodnoty svým skandálním hlasováním pošlapalo. Kongres USA by měl být označen za hnízdo fašismu.

Očekávám razantní vystoupení od našeho lidskoprávního ministra Dienstbiera, který se na protest ihned vzdá svého amerického občanství, a počastuje kongresmany nějakou formulkou o fašistech.

Očekávám, že ČR navrhne Evropské unii zavedení sankcí vůči USA. Fašismus nesmí zůstat nepotrestán!

Očekávám smršť odsuzujících prohlášení jak od politiků v čele s pány Štětinou, Schwanzerbergem a Zlatuškou, tak i komentátorů v čele s pány Pehem, Mitrofanovem a Honzejkem a jiných ochránců práv nelegálních migrantů, kteří nás každodenně přesvědčují, že být proti je čiré zlo.

Očekávám vyjádření úderné „české pětky“ europoslanců v čele s pánem Polčákem, který slovo fašizující používá pro všechny, kteří islamisty odmítají.

Takže vážení vymývači mozků z veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu, vy v mainstreamových mediích, konejte. Poukažte na nedemokratický krok Sněmovny reprezentantů, označte kongresmany za fašisty. Prostě zachovejte kontinuitu a dejte je na pranýř. Na stejný pranýř jako to činíte s námi, s občany české země, s prezidentem Zemanem. Odsuďte je stejně jako to činíte s cca 80% ČR , kteří odmítají islamizaci Evropy a České republiky. Ti všichni jsou podle vašich kritérií xenofobové a fašisté. Přidejte tedy mezi nás i USA.

20.11.2015   První zprávy
Teroristé Islámského státu opět vyhrožují Americe novými útoky na videu, jehož výňatky ukázal televizní kanál CNN.Vyplývá z nich, že dalším cílem teroristů může být v New York. Na předvedených záběrech se ukázalo improvizované výbušné zařízení, zapnutá bunda na zip a následně Herald Square v centru Manhattanu.
„Zatímco některé záběry nejsou nové, toto video znovu potvrzuje, že New York je stále hlavním cílem teroristů," okomentoval podle Reuters novou zprávu IS zástupce policejního komisaře New Yorku Stephen Davis. Slíbil, že si policie „zachovává vysoký stupeň bdělosti", i když v současné době žádné konkrétní hrozby město nezaznamenalo.

National Interest: Obama se s Islámským státem přepočítal!
Teroristé IS vyhrožují Putinovi: Napadneme Rusko!

Islámský stát 16.listopadu oznámil ve video zprávě na sítích hrozby teroristických útoků ve Washingtonu. Podobné hrozby byly adresovány ostatním státům, účastnících se vojenské operace v Sýrii. „Jak jsme udeřili v centru Francie - Paříži, přísaháme, že udeříme ve středu Ameriky - Washingtonu," citovala Reuters slova jednoho z mužů na videu.

Nedávno se IS přihlásil se k zodpovědnosti za útoky v Paříži v noci na 14. listopadu, při nichž bylo zabito 130 lidí, zraněno více než 380.

Jiří Baťa
20. 11. 2015
Je běžné, že geodeticky Evropu rozdělujeme např. na západní a východní, stejně tak známe politickou mapu, která zná pojem západní a východní, z pohledu meteorologů vane východní nebo západní vítr, připustím, že existuje politika západu a východu, ale že i demokracie má svou speciální „západní“ alternativu, je opravdu překvapující. 


Už třeba jen proto, že jsem nepostřehl, že by jako druhý příměr alternativě západní demokracie, existovala demokracie východní. Vždy jsem se domníval, že demokracie je univerzální pro všechny světadíly, pro všechny státy a národy i když chápu, že charakter západní demokracie a především její reálné uplatňování v praxi je více než nestandardní. Pracovat s termínem „západní“ demokracie, jako samostatný ideologický útvar, mi přijde nepatřičné.

Nicméně charakter či pojem demokracie západní politiky by asi, podle některých, mělo vyjadřovat její specifikum v odlišnosti (od politiky východní) a tím tomu dát praktický význam jako vzor „demokratické“ politiky USA, NATO, případně EU vůči politice států východního bloku, tedy postkomunistických států, Ruska (a bývalých států SSSR), Číny atd., na kterém se vazalsky (tj. loajálně a jistě ne jen za zaplať pánbůh) podílejí zkorumpovaní evropští politici v Bruselu i všech členských (i nečlenských) zemí EU.

To, že je některými lidmi nebo kruhy praktikována terminologie „západní demokracie“ (rozuměj americká) jen dokazuje, že charakter takové demokracie má své výrazné zvláštnosti a specifika, která se mohou lišit (a také se výrazně liší) od jiného, řekněme klasického pojetí demokracie. Tím chtějí západní politici, případně politici zemí EU a lidé jim lezoucí do zádele zdůraznit, že je třeba tento západní model demokracie respektovat a akceptovat jako ten správný, pravý vzor demokracie, která by se měla občanům vtloukat do hlavy k pochopení, co a jaká je vlastně „demokracie“. A pro jistotu o „východní“ demokracii se nemluví, protože ona vlastně ani neexistuje, vše je podřízeno té západní (tedy až na RF).

Na tragické události v Paříži, kde došlo k masakru a zabití více jak 230 lidí a další stovka je v kritickém stavu se podíleli, jak je zatím známo, islámští teroristé. Je to tragedie, která otřása lidmi na celém světě. V této souvislosti není možné přehlédnout skutečnost, že podle šetření jeden z atentátníků byl Syřan, který do Francie přišel údajně jako imigrant z Řecka. Jinými slovy, s těmito událostmi úzce souvisí vlna imigrantů, která se valí do Evropy. Jak se ukazuje, mohou mezi nimi inkognito být (a zcela jistě také jsou) nasazení jak islámští radikálové, tak teroristé IS kteří dříve nebo později (tentokrát bohužel dříve než později) mohou vyvolat aktivity v podobě atentátů na nevinné lidi, kteří se stávají obětí jejich teroru.

Velmi pozoruhodný a podle mne zároveň i odsouzení hodný je výrok J.C. Junckera, předsedy Evropské komise, který po pařížských tragických událostech vyzývá státy, aby nepřestaly přijímat imigranty. Ostatně podobnou „mírumilovnou“ výzvu přednesla kráva Merkelová (viz poznámka dole). Nevím, zda v tu dobu byl pan Juncker zrovna střízliví nebo měl „upito“, ale jakoby (spolu s Merkelovou) vůbec nevnímal hrůzu pařížských událostí, jakoby vůbec nebral na vědomí, že pachatelé byli islamisté, někteří dokonce běženci, jakoby mu bylo málo, že džihádisté své evropské příznivce vyzývají „Otravte jim jídlo a vodu,“ jakoby by mu bylo málo, když na videu neznámý džihádista vyzývá své „bratry“ k útoku uvnitř Francie a vzkazuje: „Pokud nemůžete přijet do Sýrie nebo Iráku, tak svou povinnost vykonejte ve Francii!“

Vezmeme-li v úvahu názory rozumově natvrdlé (nebo totálně vypatlané) novodobé Matky (Terezy) alias krávy Merkelové, která si potrpí na samaritánství a dobrodiní, pak ještě s Hollandem (a Junckerem) by měli být zbaveni nejen svých funkcí a svéprávnosti, neboť škodí nejen sobě, ale hlavně milionům Evropanů, ale dát je do kazajky. Jejich názory, postoje a rozhodování jsou totiž naprosto neakceptovatelné a škodlivé, nicméně západu a USA věrným rektálním alpinistům a přisluhovačům je to naprosto lhostejné, protože oni na rozdíl od těch tří, se mohou vymluvit, že „to oni“! Ve svých důsledcích však nezodpovědné jednání a rozhodování těch tří však nakonec odneseme „my“, občané národních států, resp. celá Evropa!

Luděk Prokop
20. 11. 2015
Nejde pouze o teatrální odpor vládní koalice vedené ČSSD vůči kótám, co se imigrantů týká, jde o všeobecné počínání strany na čele vládní koalice. Nejde jen o zdánlivé rozpory mezi postojem ministra vnitra Chovance a postojem ministra Dienstbiera bez ministerstva. Dlužno dodat, mezi ministry nejen vládní koalice ale především, mezi ministry z jedné a téže politické strany. Rozpor mezi populistickým postojem určeným pro občany voliče a nepopulistickým postojem určeným pro naše protektory. (Pro velvyslance USA a pro vrchnost z EU). 


Pro tuto stranu zdají se být odlišné postoje, nejen jejích ministrů ale i jejích poslanců při hlasování v parlamentu EU, při hlasování jsoucím v naprostém rozporu s různými verbálními vyjádřeními vlády, vyjádřeními určenými pro naši veřejnost, prostě a jednoduše takové počínání je pro tuto stranu charakteristické a zcela typické.

Co by kdo chtěl od strany mající zradu ve vínku. Zrazovala dělníky již za 1. republiky a tím dala popud pro vznik KSČ. Po válce zradila „demokracii“, nedodržela podvraťácké spiknutí tzv. demokratických stran, takže místo nových voleb, Gottwald sestavoval novou vládu. Pak se sociální demokracie sloučila s KSČ a bylo vymalováno. V současnosti nově zradili a podtrhli Zemana ve volbách, když byl zvolen Klaus. Od doby, kdy Zemana zvolili občané přímou volbou, tak proti němu jen a jen intrikují. Tím prosrali volební preference, bohatě dostatečné pro možnost sestavit jednobarevnou vládu. Následně vyhráli jen těsně volby, mimo jiné zásluhou slibů ohledně církevních restitucí. Tyto sliby vzápětí zradili sebe záhubnou koalicí s lidovci.

Ještě před tím vším, po volebním fiasku byl Sobotka vyzván předsednictvem, aby převzal odpovědnost za zmršené volby (viz výše zmíněná ztráta preferencí intrikováním proti Zemanovi). Sobotka místo odstoupení (podobně, jak před ním za stejné situace učinil Paroubek), Sobotka a spol., místo toho vyrobili z rozhodnutí předsednictva stranický puč. A za pomoci Chovance, který asi potřeboval odčinit, že taky hlasoval proti Sobotkovi, (pokud to nebylo předem domluveno), čímž získal důvěru pro pozvání na hrad ke schůzce se Zemanem. Vyzval zúčastněné kolegy k utajení schůzky. (Zemanovi to bylo fuk, neporozuměl a nemontoval se do toho). Redaktorka v ČT dostala „echo“ a sérií otázek, namířených pro vynucení jasné odpovědi na konání schůzky na hradě, natlačila Haška velice hloupě držícího domluvu s Chovancem o utajení - aby veřejně a jasně zalhal. Umožnil tak Chovancovi, aby následnou zradou získal veliké zásluhy na potlačení veškeré opozice v ČSSD. Mediálně vyrobeným vnitrostranickým PUČEM, (název pro rozhodnutí předsednictva ČSSD, ohledně převzetí odpovědnosti Sobotky za propad preferencí), byla opozice ve straně zcela zlikvidována. Nastolena byla nová cesta ČSSD, bez vnitrostranické opozice vůči vedení strany, cesta vedoucí perspektivně do ztracena. Žel, na této cestě čeká občany ČR, budou-li nadále ČSSD ještě volit, řada dalších zrad a podrazů. Nedivme se nad rozpory jejích ministrů, nad rozpory mezi konáním strany a její vlády, ze které vycházejí různorodá, vzájemně si odporující vyhlášení a činy. Některá jsou určena pro občany voliče a jiná jsou pro velvyslance USA a pro vrchnost z EU.

Za největší zradu ČSSD, za zradu na sobě samotné, za zradu její vlastní ideologie, považuji ignorování od našeho státu vedeného vládou koalice sociální demokracie, ignorování očividných projevů nástupu fašismu na Ukrajině, ignorování vyvěšovaných fašistických symbolů a vyhlašování ukrajinských fašistických předáků za národní hrdiny. Stejně tak i postoje této vlády vůči Rusku, postoje očividně poškozující patolízalskými přístupy k záležitosti sankcí vůči Rusku, postoje poškozující naši ekonomiku, potažmo naše občany. Co tedy po takovém počínání lze ještě od ČSSD očekávat?

Náš prezident tomu všemu zatím statečně čelí a bude čelit, než jej to všechno přivede k názoru, že mu za tu námahu, vzdorovat tomu všemu, to naše stádo tupců, ani náš stát včetně strany ČSSD, ignorující jeho rady a podléhající zahraničním vlivům i vlivu prodejných médií, že v jeho věku, mu to za ty svízele vůbec, vůbec nestojí.

- rozhovor vedl Milan Vidlák -
20.11.2015 Šifra

Tak takové interview s Václavem Klausem jste ještě nečetli! V jedinečném rozhovoru pro Šifru bývalý český prezident a dlouholetý premiér Václav Klaus vysvětluje, proč musela současná podoba EU narazit, proč politici nechtějí říkat pravdu, jak obrovsky Německo vydělalo na euru a proč je jeho doplácení na Řecko mýtus, proč nikdy neodpustí Spojeným státům barevné revoluce, kterými rozeštvávají svět, a proč je třeba o tom mluvit nahlas.

„To je hrozné takto mne uvést,“ zvedne Václav Klaus obočí u pultíku, když je moderátorem uveden jako první řečník, jenž má promluvit na téma budoucnosti mezinárodních rozvojových institucí na Rhodoském fóru, slovy, že půjde jistě zase o něco provokativního, jak je jeho zvykem. „Očekává se ode mě, že budu provokativní, a já si přitom připravil seriózní, solidní a neokázalou řeč,“ rozesmává bývalý český prezident plný sál. Jeho dvacetiminutový projev o neefektivnosti institucí jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka je dvakrát přerušen potleskem a i aplaus na konci a následné diskuse účastníků letošního Dialogu civilizací naznačují, že měla Klausova slova velký ohlas. Bez nadsázky by se dalo říct, že český politik je zde skutečnou celebritou.

Ačkoli česká média s oblibou popisují Václava Klause jako někoho, kdo svými vystoupeními v zahraničí naší zemi škodí a v cizině není respektován, na Rhodoském fóru (uskutečnilo se mezi 9. a 11. říjnem a Šifra se jej zúčastnila spolu s Parlamentními listy jako jediné české médium) je Václav Klaus obležen televizními štáby z Evropy, Číny i Ruska, které chtějí znát jeho názor na aktuální dění v Evropě i ve světě. A právě respekt je to, co je vůči němu ze strany účastníků ze 60 zemí světa jasně patrné.

I když jsem z toho zprvu trochu překvapen, po rozhovorech s kolegy novináři, francouzským mnichem, americkým lékařem i dalšími přítomnými brzy pochopím proč. Protože jako jeden z mála politiků říká už několik let otevřeně to samé, je názorově konzistentní a ukazuje se, že na jeho slova zkrátka dochází. Po večeři v předvečer svého projevu, kde jsme na sebe narazili u pultu s dezerty, poskytl Šifře tento pozoruhodný rozhovor, který vyvrací řadu zažitých mýtů a kde otevřeně mluví i o věcech, na něž se většina politiků bojí byť jen pomyslet.

Pane prezidente, vy jste už před mnoha lety začal ostře vystupovat proti fungování EU a byl jste za to napadán ze všech stran. Všiml jsem si, že dneska i ti lidé, kteří vás dříve kritizovali, říkají: „Ten Klaus měl pravdu.“ Chodí takoví lidé i za vámi, nebo si to ještě nepřiznali?

Samozřejmě že za mnou chodí a zejména ve světě e-mailů a dopisů, které dostávám, je tenhle výrok na denním pořádku. Pro mě to žádné velké zadostiučinění ale není, byl bych raději, kdybych pravdu neměl a bylo to všechno úplně jinak. Na druhé straně si myslím, že to ode mne nebyla žádná geniální jasnozřivost, protože mně se to zdá tak logické a samozřejmé, že to nemohlo dojít někam jinam, než kam to teď došlo. Je to téměř banální závěr.

Já se přiznám, že pod vlivem mladické nerozvážnosti jsem rovněž podlehl jistému eurooptimismu a vašim výrokům jsem zprvu nevěřil. Vysvětlil byste současným i vyléčeným eurooptimistům, proč se tento projekt musel dostat na pokraj krachu a proč to prostě muselo takhle dopadnout?

Eurooptimisté? Dívejme se na to spíš tak, že jsou eurorealisté a euronaivisté, to je přesnější. Lidé nechápou to, že proces evropské integrace prochází obrovským vývojem. Myslí si, že je to stále tatáž věc, ale to vůbec není pravda. Evropská integrace v roce 60, 70, 80, 90, 2000 a 2010 bylo něco úplně jiného než teď. Když to zjednoduším, tak to dělím minimálně na dvě etapy. Ta první je něco, pro co pořád ještě používám slovo integrace, zatímco ono druhé, postmaastrichtské období, nazývám unifikace. Obávám se, že nejen laický čtenář českého tisku, ale kdokoliv, kdo tady sedí vedle nás na terase hotelu na řeckém Rhodosu, toto vůbec nedoceňuje. Proměna EU v něco jiného je totiž realitou. Zazlívám mnoha inteligentním lidem, že ji nevzali na vědomí, že nejsou ochotni se podívat pod pokličku a že nejsou ochotni to přiznat. Jinými slovy – přehození výhybky v Maastrichtu v prosinci 1991 nezbytně vedlo k tomu, co se dnes v Evropě odehrává.

Myslíte, že má EU nějakou naději na záchranu, nebo je odsouzená k zániku a musí vzniknout něco jiného?

Myslím, že takto EU dlouho fungovat nemůže. Jestli její změna bude probíhat formou formálního zániku a vytvořením něčeho jiného, nebo jestli to bude takové za života, za chůze proměňování vnitřních struktur EU, to bych nechtěl spekulovat. Pořád ještě nevidím v Evropě síly, které by byly ochotné tu politickou úlohu přijmout tak, že končíme a začínáme něco jiného. Mám pocit, že pro mnoho lidí je to stále ještě zcela nepřijatelná teze. Ale že se EU bude muset proměňovat, je jisté – čím hlouběji, tím lépe, čím rychleji, tím lépe.


Co je ta úplně nejhorší vada, která brání tomu, aby projekt EU normálně fungoval?

Ten fatální přenos kompetencí z jednotlivých národních států do Bruselu je něco naprosto děsivého a fungovat to nemůže. Evropská unie má v sobě tisíc hloupostí, ale jsou dva klíčové projekty, které ji definují a které se teď v poslední době dostaly do centra pozornosti nás všech – Schengen a euro. To jsou dva projekty, které evropskému integračnímu procesu, který jsme na počátku charakterizovali jako vzájemné otevírání se, rušení řady bariér na hranicích států, volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu atd., daly úplně jiný charakter. A tyto dva projekty eurofanatici prosadili bez ohledu na cokoliv a bez ohledu na to, jaké to bude mít dopady. Oba ty projekty mají svou líbivou, povrchní stránku. Cestovat si kdekoliv bez toho, abych musel vytahovat z kapsy pas, a cestovat si přes hranice a nemuset si vyměňovat peníze, to je přece na první pohled příjemné a milé a vyhovující prostému člověku. Lidé byli proto pro oba tyto projekty. Trvám na tom, že jsem byl jeden z mála, nejen u nás, ale i v Evropě, kteří kritizovali od prvopočátku oba dva projekty.

Lidi si ťukali do čela, když jsem v době relativního klidu, v době před velkými migračními pohyby, mluvil o tom, že život bez hranic nelze. Že to dlouhodobě není možné. Vy také přece máte doma dveře, vrata do zahrady, vy je jistě zamykáte, když jdete ráno do práce. Lidi se na mě koukali a tvářili se, že neví, o čem mluvím. Teď to teprve začínají domýšlet.

Ve svém projevu zde na Rhodoském fóru bývalý rakouský kancléř Alfred Gusenbauer říkal, že Schengen je skvělý projekt, pouze však pro období klidu. Na zvichřené časy ale není vůbec nastaven.

Já jsem si pana Gusenbauera se zájmem vyslechl a prohlašuji, že mluvil podstatně jinak, než mluvíval jako rakouský kancléř. A já jsem mu to řekl. Povídal jsem mu: „Bezva, moc se mi líbilo, co jste říkal, ale takhle jsem vás dřív neslyšel.“

A co vám na to řekl?

„Já už teď nejsem v politice, tak můžu říkat, co chci.“ To je smutné.

Když jsem sem přijel a slyšel ty řečníky jako Gusenbauera nebo bývalého německého ministra obrany Guttenberga, tak je to úplně jiný svět než ten virtuální bruselský a mediální. Když zítra otevřeme veškeré noviny v Evropě, budou tam nesmysly o tom, jak Rusové bombardují děti a jací jsou to lotři, a tady se naprosto realisticky říká, kde jsou ty hlavní problémy. Jak je možné, že je rozpor mezi tím, co se říká tady a co navenek, tak obrovský?

Já tady mám několik exemplářů knížky mých článků, projevů a esejí, kterou jsme vydali loni v našem institutu. Jsou to moje anglické texty. Půlka je z mého prezidentského období a půlka z postprezidentského. V dodatečné předmluvě k nim jsem psal, že kdyby mně někdo dokázal, že ty texty v prezidentském období byly jiné než texty v postprezidentském období, velmi bych se zlobil sám na sebe, že jsem něco takového udělal. To ti ostatní politikové takhle vůbec necítí. Malá odbočka, vy jste říkal, že ten Schengen je pro dobré počasí, jak říkal i Gusenbauer. Já jsem se pousmál, protože to je moje stále opakovaná teze o euru. Říkám: „Euro je mechanismus pro dobré počasí. Když máte děravou střechu a neprší a není tajfun, tak se to dá všechno přežít, ale když je počasí špatné, tak to střecha nevydrží.“ Moc mě potěšilo, že to Gusenbauer teď pronesl i o tom druhém projektu, o Schengenu.

Mnohé názory říkají, že projekt eura je spíš než evropský německý, že byl nastaven tak, aby vyhovoval Německu. Naopak ty slabší státy, které jsou třeba tady na jihu, se zadlužovaly, aby mohly kupovat německé zboží, pročež došlo k obrovské nerovnováze.

Já jsem o tom napsal celou řadu textů, zejména kolem řecké krize, to je moje téma. Lidé neekonomové podceňují úlohu cen obecně a zapomínají, že cena je klíčový ekonomický parametr každého ekonomického systému. My, kteří jsme žili za komunismu, víme, co to je za hrůznost, když ceny nevyjadřují ekonomickou podstatu. Že jsou ceny klíčové, lidé zapomínají, ale dvojnásob nechápou, že ze všech cen, kterých jsou v ekonomice tisíce, statisíce, je jedna cena nejdůležitější – a to je cena, která se jmenuje měnový kurs. Systémem eura se vytvořil jakýsi zprůměrovaný měnový kurs. Ukázalo se, že nevyhovuje žádné evropské ekonomice. Pro některé země je strašlivě vysoký, což jsou země evropského jihu, a pro některé země je strašlivě nízký, to jsou země evropského severu, včetně Německa. Kvůli tomu ve všech těchto zemích vzniká ekonomická nerovnováha, jenomže jednou má znaménko plusové, jednou minusové. Kritizovány jsou ale jenom země, které mají znaménko minusové. Země, kterým tento kurs vede k deficitu platební bilance, obchodní bilance, vývozu a dovozu, jsou kritizovány a chce se, aby se ony přizpůsobovaly. Ale ty země, které jsou přebytkové a které tyjí z toho pro ně neuvěřitelně výhodného kursu, od těch nikdo nic nechce.

Německo na euru nesmírně vydělalo, což vůbec není zmiňováno, a lidi si pořád myslí, že Německo doplácí na Řecko a spol. Nesmysl. Německo na euru nesmírně vydělalo, a to, co dává do Řecka, je zanedbatelná věc.

No a ještě z těch všech záchranných balíčků pro Řecko nešlo 90 % peněz do Řecka, ale obratem do německých bank.

To je druhá věc. To je argument, který se běžně používá. Já teď mluvím o něčem jiném. O tom, že se Německo stalo nejmocnější světovou exportní ekonomikou díky tomu, že žije dlouhodobě, už 15 let, ve světě radikálně podceněného, podhodnoceného měnového kursu. Celý svět nadává Číně, že se jí pohodlně exportuje, protože má podhodnocený měnový kurs. Vede se o tom velká debata, ale je to považováno za defekt a je viněna Čína, že něco takového umožňuje. Nikdo neviní Německo, že žije ve výrazně podceněném, podhodnoceném měnovém kursu o 30 až 40 %. Pro Německo je euro ten nejlepší z možných světů. Výrobci ekonomické nerovnováhy v Evropě jsou Řecko i Německo. Je mystifikace si myslet, že jsou vinny jen deficitní země. Ty přebytkové země jsou vinny stejně. Já jsem o tom v minulosti ve svých textech psával a každému říkám, že čtvrt století před vznikem eura se Německo opakovaně dostalo do výrazné ekonomické nerovnováhy (opačného typu než Řecku) a jediné řešení bylo, že Německo revalvovalo, zvýšilo kurs německé marky. To se stalo za posledních 25 let do vzniku eura čtyřikrát! Němci čtyřikrát revalvovali marku, čímž nastolili na čas jistou rovnováhu, ale zase se začala prosazovat jejich výkonnost, efektivnost, úspornost atd. Nastal znova tento proces, v průměru se to tedy dělo jednou za šest let. Takhle ten proces nastolování rovnováhy fungoval. Od momentu, kdy vzniklo euro, je tento proces znemožněn – Německo nemůže revalvovat, a tím pádem vytváří nepřetržitou nerovnováhu. Tisíckrát říkám, nenadávejte Řecku.

„Německo na euru nesmírně vydělalo, což vůbec není zmiňováno, a lidi si pořád myslí, že Německo doplácí na Řecko a spol. Nesmysl. Německo na euru nesmírně vydělalo, a to, co dává do Řecka, je zanedbatelná věc.“

Nedoplatí na to nakonec i Německo, když zničilo celý evropský jih?

V nějakou chvíli už ty země nebudou moci splácet své dluhy a systém se zhroutí. Ano, to je druhá věc, ale to zase nebude na úkor Německa. Německo, kdyby se zrušilo euro, tak bude mít silnou marku a bude fungovat stejně dobře jako doteď.

Ale to by nejprve muselo Německo chtít opustit euro…

Samozřejmě, Německu by se ale nic tak špatného nestalo.

Tématem letošního Dialogu civilizací je globální nepořádek, chaos. Jak to podle vás všechno s Evropou a světem dopadne?

Já se děsím, Evropa páchá harakiri a svou sebevraždu. Svět je v nepořádku a o tom, že to bude narůstat, jsem přesvědčen.


Mnoho řečníků na tomto pódiu se pozastavuje nad americkou zahraniční politikou, hodně kritizují ten jejich militarismus, napětí uměle vytvářené na Ukrajině či teď v Sýrii. Souhlasíte s nimi, že americká zahraniční politika je dlouhodobě chybná?

Každý, kdo prožil spolu s námi čtvrt století od pádu komunismu, určitě prošel různým procesem takového learning by doing, učení se za pochodu. Samozřejmě že pro nás na počátku svět americké svobody a demokracie a tržní ekonomiky byl nedostižným vzorem, ale někteří z nás už dost brzy viděli různé problémy a věděli jsme, že není všechno zlaté, co se třpytí. A kdo to začal vidět hodně pozdě, tak dostal první úder americkou politikou v Jugoslávii za Albrightové a Richarda Holbrooka.

Ano, jak paní Albrightová privatizovala za miliardy v Kosovu, tedy státě, který předtím pomohla odtrhnout od Srbska, a do jeho čela instalovali Američané obchodníka s drogami a teroristu Hashima Thaciho…

Pro mnohé to byl u nás velký šok. Další stejný model, Irák, to, co se děje v Afghánistánu, rozeštvávání arabských zemí barevnými revolucemi, Ukrajina, to je také barevná revoluce svého druhu. To já Američanům odpouštět nemohu a je potřeba, abychom se uměli odvážit to říkat nahlas i ti z nás, kteří jsme byli vždycky velmi protikomunističtí a protržní.

Asi v těch 90. letech tou euforií procházeli všichni. Jak je ale možné, aby dnes byli někteří zcela slepí k tomu, co Amerika dělá?

V roce 1969 jsem měl šanci strávit jeden semestr na Cornellské univerzitě. Přijel jsem z komunistického Československa, které bylo půl roku po 21. srpnu, a shodou okolností do Ameriky jsem odlétal den po Palachově pohřbu. Nemá cenu, abych to nějak dlouze rozebíral. Závěr je jeden, já jsem i tehdy na té špičkové univerzitě měl pocit, že jsem tam ideově a politicky evidentně napravo. V tu chvíli, ne dneska, po roce 89 a po pádu komunismu… Myslím, že ty zárodky už tam v té Americe prostě byly. A dneska jsou zase. Stejně jako někdo nechápe obří vnitřní posuny a změny v EU v rámci procesu evropské integrace, tak málokdo chápe obří změny v procesu amerického vývoje. S ideálem, že Amerika je nedostižné sídlo svobody, demokracie a trhu oproti Evropě, já bohužel nemohu souhlasit. Amerika se evropeizuje a už je to jen o kousíček lepší než v Evropské unii. Před dvěma lety jsem měl projev na jedné špičkové americké privátní univerzitě v Michiganu a tohle jsem tam říkal a trnul jsem, zda je Amerika ochotná tohle vůbec přijmout. Tahle škola naštěstí byla.


Amerika ztrácí globální dominanci. Svět přechází od unipolárního k multipolárnímu, kde silnější úlohu přebírají Rusko a Čína. Nejsou všechny ty převraty a barevné a jiné revoluce ve světě právě důsledkem toho, že Amerika tu pozici zoufale nechce ztratit?

Amerika tím, že tuto pozici objektivně ztrácí, o to se chová nervózněji, o to se chová křečovitěji, a proto dělá kroky, které jsou pro mě legrační.

Ony moc legrační právě nejsou…

To nejsou. Neschopnost nevědět, že ač Asad není žádný symbol demokrata churchillovského typu, je v podstatě stokrát přijatelnější člověk než představitelé dnešního ISIS. Jestli to ta Amerika není schopna zaťatostí svých apriorních představ pochopit, tak pak je to strašně smutné.

Ona ISIS nepřímo i přímo sponzoruje, stejně jako jiné bojůvky, takže je otázka, o co jí v Sýrii a jinde vlastně jde…

Myslím, že Amerika proti ISIS nic nedělá, protože kdyby chtěla dělat, tak už je to dávno vyřešené.

Ale když o těch věcech začnete vy mluvit nebo já psát, tak okamžitě dostaneme nálepku ruští agenti, i když to s Ruskem nemá nic společného.

To říkáte velmi přesně, to se má říct: s Ruskem to nemá nic společného.

Ať řeknete cokoliv u nás proti Americe, tak je to špatně. Myslíte, že třeba i těm mainstreamovým médiím nebo servilním politikům může v tomto ještě někdo věřit? Nebo se hraje taková hra navenek, že všichni říkáme něco, ale myslíme si něco jiného, jako za komunismu? Jak si vysvětlujete tento evidentní rozpor?

Spousta lidí má utkvělé předsudky orwellovského typu z Animal Farm – four legs good, two legs bad, čtyři nohy dobrý, dvě nohy špatný. Pořád je řada lidí, kteří říkají, ať udělají ty státy cokoli, že Amerika je dobrá a Rusko špatné, ať jde o jakýkoliv konkrétní krok. Tohle než se trochu posune k racionálnímu vidění, to já ještě bohužel nevidím.

Myslíte si, že jsou naivní, nebo že mají strach si přiznat, že se spletli?

Myslím si, že bezprostředně o strach ani nejde. Jsou trochu naivní, mají předsudky a nechtějí si je přiznat.

Začal jsem tím, že jste měl pravdu ohledně EU, ale to nebylo jediné téma. Měl jste také pravdu ohledně globálního oteplování. Klima se sice mění, ale stále více vědců, i těch mainstreamových přiznává, že není vůbec pravda, že existují podklady, že za to může člověk. Proč je tak málo politiků, kteří by o těchto věcech mluvili jako vy?

Politici většinou nečtou, nestudují, řada z nich tomu asi věří. Na druhé straně, když jsem před devíti lety v OSN pronášel projev o globálním oteplování, byl jsem jediný, kdo z těch 192 prezidentů nebo premiérů něco takového řekl. Nicméně večer byla velká recepce, kterou pořádal americký prezident Bush, čekali jsme tam na něj všichni nekonečnou dobu. Dobře si vzpomínám na to, jak jsem tam se spoustou těchto světových potentátů stál v předpokoji, všichni jsme se strašně vztekali, protože doma nejsme nikdo z nás zvyklý na někoho takhle dlouho čekat. Tam byla atmosféra ponorkové války a málem se tam něco přihodilo. Při tom čekání za mnou chodila řada lidí a říkali: „Moc vám děkuji za váš dnešní projev, já s vámi v podstatě 100% souhlasím.“ A tak jsem se ptal, proč to taky neřeknou nahlas. A víte, co oni na to? „U nás v naší zemi to nejde, to si nemohu dovolit.“ To je model, který jsem zažil xkrát na těch světových fórech.

Ono je to možná jako s tím Putinem. V Rusku má 80% popularitu, já když mluvím s lidmi, tak říkají, že mluví srozumitelně, uvážlivě, dobře, jasně, nedělá ukvapené věci… Ale západní politici a média z něj dělají čerta. I tady mnoho účastníků například z Asie říká, že postupuje velmi rozumně. Souhlasíte s tím, že je to ten model „aby o mně neřekli, že říkám něco špatně, tak půjdu s tou většinou a budu říkat raději nesmysly, než abych byl proti?“

Já jsem tady dělal spoustu interview, televizních, rozhlasových, novinových, a mě zaujala jedna věc. Asi dva nebo tři rozhovory byly z ruských zdrojů a já jsem se musel vždycky pod fousy uchechnout. Ti ruští novináři, aby si ve světě nezadali, tak se postaví prvními dvěma otázkami do něčeho, co bych já nazval antiruské pozice. Protože on ten novinář chce vypadat dobře. A protože úkolem novináře je být kritický ke své zemi, vládě atd., tak oni se stylizují do této role. To je všechno takové úsměvné…

Na Rhodosu zazněla spousta vzletných vět, proslovů a přání. Co byste popřál světu nebo Evropě vy?

Já jsem přízemní člověk, který neumí mluvit o civilizacích, těchhle jejich diskusí já nejsem schopen se zúčastňovat. To prázdné plácání já dělat neumím. Druhá věc je, že nechci. Ale na mou duši to neumím. Já bych radši diskutoval nějaký konkrétní problém…

Možná na začátek by stačilo pojmenovávat nějak ty věci pravými jmény.

Naposledy jsem byl v Řecku letos v květnu na konferenci, kde se debatovala neudržitelná řecká dluhová situace. Skoro je absurdní, že jsme v Řecku a Řecko není tématem téhle konference, vůbec nikdo ani jedno jediné slovo z nějaké falešné zdvořilosti si neodváží o Řecku říci. Já si myslím, že místo debaty o budoucnosti mezinárodních ekonomických institucí typu IMF a World Bank, o které je mimochodem můj zdejší projev, bychom tady měli strávit dvě hodiny debatou o Řecku tak, aby to bylo poučené a něco to vypovídalo o roli, kterou ty instituce hrají. Tak ale toto fórum není koncipováno. I když má jinak vysokou úroveň, tohle jsou obecné, nemířící do černého, neostře formulované otázky. A to považuji za špatné.



Tento rozhovor vyšel v tištěné i elektronické verzi Šifry č. 8. Najdete zde celou exkluzivní reportáž z Rhodoského fóra, kde se otevřeně mluvilo o tom, co se děje v Evropě a ve světě a co obvykle západní média přehlížejí. Co si myslí o politice Washingtonu bývalý německý ministr obrany Guttenberg či rakouský exkancléř Gusenbauer? Čtěte v nové Šifře, ve které na vás čeká spousta skvělého čtení. Jejím zakoupením (tištěná verze bez placení poštovného a dopravy, tedy za skvělých 59 Kč nebo 2,40 EUR, Vám přijde až domů do schránky v Česku i na Slovensku; elektronická je oproti tištěné ještě levnější, stojí pouhých 44 Kč nebo 1,80 EUR a můžete ji číst ihned po zaplacení přes platební bránu GoPay na svém PC, mobilu nebo tabletu kdekoli) či objednáním předplatného přispějete jak na vydávání jedinečného časopisu, který píše necenzurovaně o věcech, které hlavní média zásadně nezveřejňují, tak i na provoz tohoto webu.

Milan Vidlák, šéfredaktor časopisu Šifra

- vlk -
20.11.2015 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Když čtu, vidím a slyším další a další informace a detaily o pařížském atentátu, jeho strůjcích, raziích a vyšetřováních, přidám k tomu tvrdá chlapácká prohlášení typu – jsme ve válce, toto je válka, zesílené nálety, aktivaci jednoho z článků Lisabonské smlouvy o němž až dosud neměl nikdo ani potuchy a po aktivaci Francií netuší, co je vlastně smyslem té aktivace a k tomu si připočte hrdá prohlášení – teroristům neustoupíme a následně, hodinu a půl před výkopem v Hannoveru se zruší fotbal Německo - Holandsko a vše tohle korunují hlasy těch, co se cítí být ve válce, že jako nesmíme směšovat teror a migranty a varování že nám hnědne společnost, tak si člověk s obyčejným rozumem musí myslet, že si může vybrat jen mezi terorem, na straně jedné a lháři a blázny na straně druhé.
Ale vezměme to pěkně popořádku. Začnu těmi teroristickými packaly z Paříže. Ne, 130 nebo kolik je přesný počet mrtvých v době , kdy tohle čtete, mi rozhodně nepřipadá málo. Stejně tak ne 350 zraněných. Jsou to obrovská čísla! Ale přesto tvrdím, že ti arabští krvaví kluci, plní zloby nenávisti a zla ke všemu našemu z pařížských a bruselských předměstí byli packalové a trapní břídilové. Naštěstí. Žádní supermani zla a teroru, jak se nám je snaží prodávat. Jen trapně nešikovní zabijáci – amatéři. Opakuji znovu – naštěstí.

Ti tři, co měli v úmyslu za pomoci vest s trhavinou, zaútočit na fotbale v Parc de Princes v podstatě spáchali jen čistou sebevraždu. Jeden nevinný zabitý, který se k tomu náhodou přichomítnul je obrovská šťastná náhoda! Která se stává asi tak jednou, nikoli za deset, ale sto let! Podobně ti střelci v Bataclanu. Bylo tam 1500 návštěvníků. A oni z nich zabili asi 80….. Při palbě ze samopalů a následném odpálení se.

Sdělovadla nás přesvědčují o perfektně vymyšleném, naplánovaném a provedeném teror záměru, který byl rafinovaně zorganizován a řízen Islámským státem a osobně jedním z jeho největších, nejrafinovanějších a nejbrutálnějších zlosynů….

To ovšem neodpovídá skutečnosti. Jediné, co se teroristům technicky povedlo, bylo, že ty akce jakž takž synchronně načasovali a provedli. A tím to skončilo. Příprava byla amatérská, provedení ještě horší. Na místo dojeli nikoli kradenými, ale svými nebo osobně vypůjčenými auty! Naprosto nechápu, že se buď nějak s výbušninou nedostali před fotbalem do hlediště a následně nenastražili další pasti s výbušninou u vchodů, kudy by se valila zpanikařená divácká lavina do bezpečí. A pokud tohle bylo nad jejich síly, zejména proniknout na stadion, proč se neodpálili při příchodu nebo odchodu diváků na/ze stadionu? Naštěstí to byli packalové, co se chtěli evidentně dostat k Alláhovi co nejrychleji a jakékoli logické uvažování jim bylo na hony vzdáleno. Srovnejte si to s atentáty provedené Čečenci v Rusku – Beslan, Dubrovku, moskevské metro, nemocnici v Buďonovsku! To byl teror skutečně naplánovaný a konsekventně vojensky provedený se vším všudy! Nic podobného, ZATÍM, Západ, s výjimkou 11. září, nezažil. Ale nejspíš zažije. Je to jen otázka času. Až teroristé objeví možnosti plynového útoku, otrav vody nebo propašování jedu do potravinářského řetězce nebo využívání dronů k trhavinovým útokům na masové kulturní, sportovní a společenské akce…

A co hlavní organizátor pařížských atentátů – ten Belgičan – syn marockých přistěhovalců do Belgie, který byl do včerejška hledán po celém světě? A je líčen jako superzloduch a je mu dávána nálepka nového Carlose?! Ano, je to nejodpornější grázl, jakého si lze představit. Který se vyžívá v násilí a místo mozku má jen nenávist. Ale žádný superorganizátor. Jen krvavý grázl. Který uměl zblbnout pár dalších pitomců. Nic víc.

Co je ovšem zarážející je, jak snadno se přesouval z Evropy na území ISl a zase zpět. Ačkoli je na všech možných pátracích seznamech…. Jestli je něco na pařížských atentátech nepochopitelné, tak právě a zejména tohle!!! Dokonce tu Paříž přímo organizoval někde ve Francii. Jak je něco takového možné?! Proč se na to nikdo neptá?! A proč to nikdo z hlavounů nevysvětluje? Ještě se k tomu vrátíme.

Přejděme ke chlapáckým prohlášením a gestům. Francie je ve válce, Evropa je ve válce, svět porazí teroristy, nenecháme se zastrašit! ISL vymažeme z mapy světa! Valí se to na nás ze všech stran.

Přiznávám, že to ne příliš chápu. Jsou snad ti ISIL fanatici světovým nebezpečím až od 13.11. 2015? A do 12. 11. včetně to bylo co? 130 mrtvých v Paříži probudilo svět, který před tím neviděl statisíce zabitých Iráčanů, Syřanů, Kurdů, Jezídů a dalších? Opět - nechápu to. Co to je za divný svět? Nyní se proti ISIL má zformovat fronta. Kde výslovně už /skoro/ všichni chtějí Rusko. Už se s Putinem jedná na nejvyšších úrovních. Francie mu neprodala Mistraly, nyní je z něj spojenec…. Protože od 13.11. je ISIL superzlem. Do té chvíle to byl -Putin!

A nyní k těm gestům – bombardování těch fanatických darebáků je jistě fajn a potřebné. Nicméně – všichni vědí, že samo nic nevyřeší. To ISIL nějak přestojí. Už si to úspěšně rok vyzkoušel. A nic na tom nezmění ani ruské stíhací nebo strategické bombardéry, ani ruské střely s plochou dráhou letu. O nějakých dalších zanedbatelných 12-ti francouzských stíhačkách nemluvě. Takhle ISIL nikdo ze vzduchu neporazí. To může zařídit jen pozemní operace. Ke které se nikdo nemá. Krev jsou ochotni prolévat jen Assadovi vojáci a Kurdi. Kurdy ničí Turecko, Assad a jeho armáda jsou zase naprosto nepřijatelní pro Západ… Je opravdu ISIL tím světovým superzlem? Když ano, pak…. Pak je na čase postavit kurdské milice na roveň turecké armádě a syrské vládní armádě přiznat titul spojence a jako se spojencem s ní zacházet a jednat!!! Jinak v té válce s ISIL prostě nejsme a nebudeme! Kolik se bude muset odehrát teroristických útoků, než tuhle primitivní aritmetiku pochopí nadkritická masa západních politiků, novinářů a těch, kteří v našem prostoru fungují jako samozvaná mravnostní policie?

A co ona hrdá gesta typu – nenecháme si od teroristů vnutit jejich strategii strachu. Hrdě budeme stát na svých hodnotách a to tak, aby to viděli! Když šli fandové z Parku princů po fotbale zpívali La Marseillaise! Svět byl nadšen a aplaudoval jejich odhodlání! Jak by to bylo vypadalo, kdyby ti vraždící kluci fanatici měli trochu taktického uvažování a uplatnili chladnou vražednou logiku, kterou jsem naskicoval?

Asi stejně jako o dva dny později na pařížském Náměstí Republiky! Kam přišli svůj vzdor proti teroru předvést Pařížané! Ale jen do chvíle, než se rozkřikla zpráva, že se někde střílí! Pak nastal totální chaos a panický úprk hlava nehlava! Zachraň se kdo můžeš! A bylo po ukázce vzdoru!Každý utíkal sám za sebe a že by někdo zpíval tu burcující francouzskou hymnu? Ani nápad!

Stejné to bylo v úterý večer v Hannoveru. Kde si to, jako symbol vzdoru proti teroristům, měli rozdat Němci a Holanďané ve fotbalu. Za výslovně symbolické účasti německé kancléřky, vicekancléře, ministra vnitra a ministra spravedlnosti. Prostě veřejný symbol odporu a za udržení našich hodnot! Jenže 90 minut před výkopem bylo všechno jinak. Utkání bylo odřeknuto, policie vyvedla fanoušky ze stadionu a prováděla jeho rozsáhlé prohlídky. Prý dostala jasné varování.A ze symbolu odporu byl jen útěk! Který navíc nařídili ti, co se tam původně chtěli ukázat demonstrativně své hodnoty! Když došlo na lámání chleba, odpískali to! Nepřipadá vám to jako šílený trapas?

A k tomu ještě slyšíme, že Evropa hnědne! Ano – to je jediné , s čím souhlasím. Hnědne. Protože musí. Díky naprosté ignoranci a neřešení problémů kolem migrační vlny ze strany těch, kteří vládnou evropským státům a Evropské unii. Hnědne proto, že tihle diskreditují svým nekonáním, svou neochotou dělat nutná a nepopulární opatření, snahou skandalizovat ty, kteří mají jiný názor a značkovat je jako fašisty, demokracii a demokratické struktury. Místo toho, aby vzali rázně a zejména včas agendu opravdovým xenofobům, jsou hnědým odérem natíráni všichni, kteří si si dovolí vyjádřit, ohledně uprchlíků, jiný názor. Místo toho aby vládní a společenské elity svým konáním vzaly skutečným xenofobům hrací prostor, tak ho svým absurdním ne/konáním neustále rozšiřují. V Německu už to došlo tak daleko, že podle článku v seriozním Die Welt pokud někdo umístí na Facebooku protimigrantské texty nebo fotografie, může být zbaven práva vychovávat své dítě! I když se tím nedopustí trestného činu! Že k tomu jaksi přijde o práci a je osobně znemožněn je návdavkem a samo sebou.

Viz:http://www.welt.de/finanzen/verbraucher/article146904927/Nach-Hetze-ist-das-Umgangsrecht-in-Gefahr.html

Elity radši dělají gesta a lžou. Jak je to dávno, co ve Francii Marine Le Pen byla vláčena bahnem co by fašistka? A nejen ve Francii… A dnes, po Paříži? Hollande, který ještě školil před pár dny eurounijní východ z humanity a lidskosti, vyhlásil výjimečný stav a omezil občanská práva! Nejen to – budu citovat z Echo 24

Hollande navrhoval podstatně přísnější dohled na stoupenci radikálního islámu, i za cenu omezení jejich svobod. Navrhoval odebírání francouzských pasů těm, kdo mají dvojí občanství a nepovedou život v souladu s republikánskými hodnotami. V krajních případech včetně deportací. Volal po silné mezinárodní koalici pro razantní intervenci v Sýrii a dalších padlých regionech Blízkého východu. Navrhoval přísnou kontrolu hranic.

V úterý pohovořil jeho pravicový rival, šéf republikánů Nicolas Sarkozy v televizi TF 1. A šel ještě o dost dál než Hollande. Kdyby byl u moci, označkoval by všech jedenáct a půl tisíce Francouzů podezřelých z extremismu. Skončili by v domácím vězení, případně by museli ještě nosit elektronické náramky, kdy je má policie na každém kroku pod kontrolou. Vykázal by ze země radikální imány, všechny, kteří se hlásí k salafismu. Francouze, kteří by se vrátili ze Sýrie a Iráku by zavíral do vězení. Podobně jako Hollande by deportoval Francouze s dvojím občanstvím podezřelé z extremismu. A zavedl by tvrdé trestání jakýchkoliv islamistických projevů na internetu.

Zdroj: http://echo24.cz/a/w435e/francie-je-pripravena-tvrde-branit-sve-zajmy-co-my-a-zbytek-evropy

Kde je dnes Marine Le Pen? Dá Merkelová svým francouzským přátelům evidentně potřebné lekce z Willkommenskultur? Nebo snad je už na čase, aby naopak začala brát Merkelová a podobní lekce aspoň trochu zdravého rozumu u náhle prozřivších francouzských politiků? Protože speciálně od ní zní i po Paříži, že musíme zůstat vůči migrantům vstřícní, že potřebují naši ochranu a že nesmíme uplatňovat princip kolektivní viny, neboť nebezpečím může být jen malý zlomek těch, co do do Evropy vtrhávají!

V jednom z prvních dílů Uprchlíků jsem napsal, že evropští politici ohledně migrantů otočí až tehdy, když ztráta voličských hlasů z komunity přistěhovalců v dalších volbách bude daleko menší ztrátou než hlasy, o které přijdou díky svému nesmyslnému postoji u většinové populace. To proroctví se právě – nejméně ve Francii a v Belgii naplnilo. A před tím už prokazatelně zafungovalo ve volbách ve Vídni, Švýcarsku a Polsku. Dovolím si sem dát jednu zajímavou mapku:



Zdroj:http://www.novinky.cz/zahranicni/359473-evropa-panikari-z-muslimu-ale-kolik-jich-vlastne-je.html

Současná muslimská populace tedy tvoří asi 7% obyvatelstva. V Belgii a Holandsku asi 10%, V Německu PŘED migrační vlnou 5,3%, necelých 5% pak má Británie….

Merkelová zatím dělá velká gesta. Dodejme,že zejména prázdná. Ačkoli v Německu přihořívá….

Soudím, že pokud nemá začít hořet / to se zatím týkalo „jen “ cca 600 ubytovacích zařízení pro migranty/ udělala by kancléřka dobře, kdyby si nechala od kámoše Hollanda pár věcí vysvětlit!

Ve Francii tvoří muslimové 7% z celku. Těch radikálních je, jak prohlašuje Sarkozy, asi 10 500…. Což jsou asi tak 0,2% z jejich počtu Allahových vyznavačů v zemi galského kohouta… Tedy statisticky úplně zanedbatelný počet! Jenže my nemáme co do činění se statistikou a velkými čísly! Evropu ohrožuje teror. A u toho je celkem jedno, jestli ho vykonávají dvě promile nebo dvě procenta! Co asi bude Merkelová a Německo dělat, až se také v Německu objeví nějaká ta promile sebevražedných a ozbrojených sebevražedných a konajících fanatiků?! A že to není žádná utopie ukazuje ten nekonaný úterní fotbal v Hannoveru! Já prostě neumím pochopit, že pro Merkelovou a podobné bylo normální zrušit ten fotbal, kvůli latentnímu nebezpečí kreveprolití a na druhé straně nedělat doslova nic k zastavení té migrantské tsunami! Nebo jste snad slyšeli, že by se Balkánská cesta uzavřela? Nikoli. Jen momentálně se sdělovadla pojímají honem na pařížské naštěstíterorpackaly! Ale tzv. Syřané se Balkánem valí dál. A Merkelová tvrdí, že nebezpečí od nich nehrozí a že na ně nesmíme hledět optikou pařížského masakru…..

Jsem osobně dalek toho, abych přiživoval už tak dost vypjatou atmosféru strachu tím, že budu tvrdit, že do migrantské vlny infiltrovali teroristé. Jakkoli to tak asi také bude. Nicméně tohle nebezpečí pokládám za zcela marginální . V celém komplexu problémů kolem migrantů. Ano, nepochybně teroristé a fanatici té vlny využili. Ale podívejte se na předchozí zákeřné krvavé útoky fanatických sebe/vrahů v západní Evropě od roku 1990…. Je jich celý příšerný krvavý náhrdelník! A žádné stěhování národů se tehdy nekonalo a dokonce ještě fungovaly národní hranice! Jinými slovy – pokud nějaký teroristický fanatik chce jít vraždit do Evropy – dokáže to. A žádné stěhování národů k tomu nepotřebuje. Tak jako onen superterorista Abdelhamid Abaaoud, který byl, podle francouzské prokuratury, přeci jen zabit při razii v Saint Denis. Ten přicházel do a z Evropy jak chtěl. Podobně ti z letadel 11. září se dostali do USA, které mají velmi přísné vstupní kontroly.

Ten problém o který by se měla Merkelová a ostatní willkomenskulturtrégři akutně a enormně zajímat se jmenuje - Moelenbeck! Čtvrť Bruselu na dohled od centrály EU, která je někdy od 70-tých let pevně v rukou migrantů. Super terorista Abaaoud se tam narodil svým marockým rodičům. Kteří kdysi přišli do Belgie za lepším pro sebe a své děti. Nejméně další tři další vrazi z Paříže zde bydleli. A pocházeli ze svých emigrantských rodičů z jiných takových Moelenbecků. Z Francie. Skoro všichni teroristé posledních 10-15 let jsou produktem druhé a třetí přistěhovalecké generace. Ze čtvrtí podobných Molenebecku. Ty jsou pařeništěm a inkubátorem budoucích islamistických vrahů. Protože naše hodnoty nejsou jejich hodnotami. Přesto, že v nich vyrůstali. Integrace se evidentně nezdařila a nedaří.

Do Německa zatím přišel asi 1-1,5 milionu migrantů. Nikdo neví přesně kolik. Převážně mužů. Kteří si představují, že za nimi přijdou rodiny. Pokud se tak stane, kolik že celkově vlastně dovandrovalo lidí k mama Merkel? Pět milionů? Sedm milionů? Nebo snad ještě více? Kolik nových Moelenbecků po celém Německu Merkelová svou ztrátou smyslu pro realitu vytvořila? Tohle je ono opravdové a fatální nebezpečí té migrantské tsunami! Nebo si snad Němci nalhávají, že dokáží ohledně integrace muslimů to, co se prokazatelně nepodařilo ve Francii nebo Belgii?

Vytvořili jen další a další vyloučené lokality neúspěšných, zklamaných, frustrovaných migrantů bez jakékoli naděje a perspektivy. Dovolím si odhad – z těch, co letos přišli přes Balkán jich bude nejméně 70%. Část z nich se následně zradikalizují a budou mstít svému okolí. Ještě horší to bude s jejich dětmi. S požehnáním a podporou fanatického náboženství. Kteří sami sebe uvidí jako mučedníky. A jejich okolí je v tom bude podporovat. Merkelová a podobní lžou sami sobě a nám všem. Pár desítek nebo i stovek teroristů, kteří sem s migranty pronikli je prostě akceptovatelné riziko. Při vší hrůze, kterou jsou schopni vyvolat. Ale nakonec buď budou pochytáni, zastřeleni nebo se sami odpálí. Těch je konečný počet. Naopak nekonečná bude řada budoucích rekrutů ze starých, ale zejména nových Molenbecků!!!

Prostě mocní Evropy a EU lžou sobě i nám. Ohledně migrantů. Lžou nám i co se týče postoje muslimských komunit a muslimského světa. Slyšíme, že pařížský teror odsoudili muslimští představitelé tuhle, támhle a prostě všude. Ale je to pravda? Já osobně viděl zapálené svíčky u domů radikálů po zátazích francouzské policie! A nějaké prohlášení muslimských představitelů na tom nic nezmění. Jsem si osobně jistý, že jakkoli Islámský stát neměl v podstatě s tou teroristickou vlnou celkem nic společného, jen ji využil propagandisticky, ale vlastní akce a jejich příprava byla samodomo akcí lokálních fanatiků – a podle toho vypadala a dopadla, je jasným vítězem! Protože ve čtvrti Moelenbeck, Saint Denis a dalších podobných muslimských koncentracích v západní Evropě, jsou ti hrdlořezové z minulého pátku drženi za jedinečné hrdiny: a budou je rádi při první příležitosti následovat desítky a možná stovky nových. Bez časového omezení. Tak už to bude napořád. A Západ se nicneděláním proti migrantské tsunami postaral o to, že nyní ten potenciál posílil v hodnotách milionů jednotek.

Mimochodem, co si muslimové opravdu myslí o pařížských událostech a to zcela bez obalu, se nejlépe ukázalo při úterním fotbalovém zápase Turecko - Řecko. Při minutě ticha před výkopem. Pieta se naprosto nekonala. Stadionem bouřilo – Allahu Akbar! Pokud jste neviděli, je to k nalezení zde:

http://fotbal.idnes.cz/turecti-fotbalovi-fanousci-piskali-behem-minuty-ticha-za-pariz-pvh-/fot_reprez.aspx?c=A151118_014302_fot_reprez_pes

A aby toho nebylo málo, tak podle britského včerejšího Daily Mailu evropští politikáři – ti co prosazují ty největší evropské hodnoty a symboly prý skutečně něco připravují k obraně Schengenu… Čekali byste společnou obranu italských a řeckých hranic, tlak na Turecko, že se z Frontexu stane opravdová pohraniční stráž Unie se vším všudy? Já také! Jenže je to jinak. Oni prý se rozhodli Schengen bránit tak, že ho prostě zmenší!!! Vyloučí z něj Řecko, Itálii, Španělsko, Polsko, Slovensko a Maďarsko!!!! Česko by tam, ZATÍM, zůstalo. Ale najednou by muselo bránit cca 1000 kilometrů vnější schengenské hranice!!!

Viz



Zdroj: http://www.dailymail.co.uk/news/article-3324142/Greece-Spain-Italy-kicked-Schengen-Zone-Eastern-European-countries-bid-save-EU-s-passport-free-travel-area.html

Záměrně jsme napsal Zatím ! Protože podle holandského De Telegraafu se má dokonce uvažovat o ještě daleko ořezanější verzi Minischengenu – země Beneluxu, Německo a Rakousko!



Viz: http://www.telegraaf.nl/binnenland/24759268/__VVD_steunt__mini-Schengen___.html

Jeden se nestačí divit. V první verzi jsou vyloučenými ze společného prostoru Španělsko, které se s migrací přes své evropské enklávy, když ji celá EU nechala s tím problémem na holičkách, vypořádalo rychle a komplexně, Polsko, které je naprosto bezrizikové, Maďarsko, které jediné začalo něco rozumného proti přívalu z Balkánu konat.Ale vždycky je naopak v Schengenu Merkelland, který tu katastrofu spustil do gigantického rozměru, Rakousko, které poučovalo kde koho, ale migranty šupem vozilo od uherských hranic na ty velkoněmecké a Belgie se svou dnes už pověstnou čtvrtí Moelenbeck – takto rájem muslimských sebevrahů… Uznejte, to nemá chybu! Proč nám zase lžou?!

Opravdu nevím, proč je zvažováno Španělsko. Ale vím proč, jestli to je pravda, by byli vyloučeni Poláci, Maďaři a Slováci. Odpověď najdete sami, když se podíváte, s kým tyto všechny tři země sousedí…. Ano – Ukrajina je ten důvod! Bruselské hlavy v tom případě evidentně počítají s dalším migračním exodem. Tentokráte z proevropské, svobodné Porošenkovy a Jacenukovy Ukrajiny….. Kterou na Majdanu stvořily. Jiné vysvětlení není.

Dodatek.
Ještě to ani nevyšlo a už musím dodatkovat. A přiznávám, že jsem docela slušně naštvaný. Původní článek jsem dopsal včera asi v pět hodin odpoledne. A při večerních zprávách v televizi zírám jak blázen! Oni snad tu Kosu čtou, jak to píši, jak odhaduji a rešeršuji a pak to pouští jako hlavní zprávy dne…. Proč vlastně čekám s novými články vždycky do půlnoci?

Belgie expres schválila doslova drakonické zákony – zavírání nepovolených mešit, extremisté budou nosit povinně náramky, zákaz prodeje SIM karet, vyhoštění radikálních muslimských duchovních etc. etc..

Francouzský premiér varuje před dalšími útoky. A prý přijdou útoky chemickými a bakteriologickými zbraněmi…

Do toho hřímá jeho belgický kolega, že jako vyčistí Molenbeck jako hnízdo teroru a džihádu…

K tomu je najednou i ČT plná informací o zmenšeném Schengenu a Minischengenu…

Nejednou všichni mají to, co jsem napsal řádově před dvěma hodinami…. Francie ještě nedávno tvrdila, že Assad musí pryč, protože použil proti svému obyvatelstvu chemické zbraně. A nyní se bojí plynového útoku od islamistů? Zvláštní! Belgičané ještě před měsícem byli proti jakýmkoli radikálním krokům proti muslimské komunitě. A je velmi smutné, že je při tom podporovala i česká komisařka Jourová. Nikoli ovšem překvapující. Ne pro toho, kdo při jejím protlačování do Bruselu Babišem a Zemanem měl všech pět pohromadě. A najednou belgický premiér obrací?

A ČT ještě minulý týden varovala ústy svých komentátorů a pozvaných expertů typu Romancov, Fištejn, Štětina a další podobní! A dnes referuje o Minischengenu a zve si úplně opačné lidi?

Už zbývá jediné - aby konečně Merkelová pochopila, že to, co má nyní Belgie v Moelenbecku a Francie v Saint Denis a spoustě dalších měst si svou nesmyslnou politikou dovezla do Německa, na co si zadělala a že východoevropské země se brání oprávněně tomu, aby si ten problém nuceně zatáhly domů na její příkaz také. Protože je to nevratné!

Slyšeli jsme mnohokrát lekce o solidaritě. Dnes ti, co nám je dávali volají po Minischengenech a chtějí postavit svoje ploty na hranicích s námi! Ano EU hrozí zánik. Kvůli nedostatku solidarity. Té opravdové. Té z pochopení potřeb jiných, solidarity dobrovolné. Evropská myšlenka je v akutní krizi. Díky těm, co ji zprofanovali, zneužívali a blamovali.

Jen jako závěrečnou tečku přidám informaci z ARD – onen novodobý Carlos a organizátor pařížských atentátů odcestoval naposled do Sýrie ke kámošům z ISIL v roce 2014 z letiště Bonn-Kolín nad Rýnem. Protože prostě Němci o něm nedostali žádný záznam od Belgičanů nebo Francouzů…. Tak ať si ten Minischengen udělají!

Paul Craig Roberts
20.11.2015 Zvědavec

Washington a jeho francouzský vazal vylepšili, jak provádět své operace pod falešnou vlajkou. U operace Charlie Hebdo věděli vše, aby mohli okamžitě vytesat báchorku do kamene a vyhnuli se jakýmkoliv otázkám tiskových a televizních médií a aby použili báchorku k nasměrování vyšetřování.

Díky připravené báchorce tak nebylo potřeba vysvětlovat záhadnou „sebevraždu“ jednoho s hlavních policejních vyšetřovatelů, který měl tuto záležitost na starosti. Díky připravené báchorce nebylo také třeba vysvětlovat, proč bylo nutné údajné pachatele zabíjet, místo zatýkání, nebo vysvětlovat, jak se mohly francouzské úřady tak mýlit ohledně údajného uprchlého řidiče, ale ne u dvou střelců. Neobjevilo se žádné vysvětlení, proč úřady věřily, že existuje řidič na útěku, a žádný takový řidič nebyl zabit ani zatčen. Skutečně, je spousta nezodpovězených otázek, které nezajímají žádná média, vyjma alternativních internetových.

Ze skepticismu u Charlie Hebdo na internetu se USA a Francie poučily a nechaly příběh plynout. U Charlie Hebdo byla dvě místa s násilím a spojitost mezi těmito dvěma teroristickými činy byla vágní. Tentokrát bylo několik míst s násilím a byla v příběhu lépe propojena.

A co je důležitější, po příběhu rychle následovalo větší drama, jako stíhání podezřelého pachatele v Belgii, francouzské bombardování Islámského státu, francouzská letadlová loď vyslaná na Střední východ a vyhlášení války ISIL francouzským prezidentem. A spekulace, že Hollande, tlačený Washingtonem, bude aktivovat článek V NATO, což povede k invazi NATO a napadení Islámského státu. Nahrazováním každé události novou je pozornost veřejnosti přesměrovávána od samotného útoku a zájmů, kterým posloužil. Samotný útok jsou již staré zprávy. Pozornost veřejnosti byla odvedena jinam. Jak brzy budou jednotky NATO na zemi?

Západní média se vyhnula mnoha zajímavým aspektům pařížských útoků. Například co probírali ředitel CIA a francouzské tajné služby na setkání pár dní před útoky v Paříži. Proč byly k identifikaci pachatelů použity falešné pasy? Proč došlo k útokům téhož dne, kdy probíhala simulace teroristického útoku na mnoha místech, které se zúčastnily i organizace první reakce, policie, záchranné služby a zdravotnický personál? Proč se média nezabývala zprávou, že francouzská policie byla oslepena komplexním kybernetickým útokem na její systém sledování mobilních dat? Opravdu někdo věří, že ISIL má takovou schopnost?

Západní média slouží jen jako hlásná trouba vládní propagandy. Dokonce i nezápadní média se drží tohoto vzorce, kvůli vzrušujícímu účinku. Pro média je to dobrá historka a není třeba žádné snahy.

Z počátku dokonce i ruská média vytrubovala připravenou báchorku, která zachraňuje západní politickou elitu před politickou porážkou doma a porážkou ze strany Rusů v Sýrii. Ale netrvalo dlouho a ruská média připomněla řadu podvodných báchorek o ruské invazi na Ukrajině, o použití chemických zbraní Assadem, o rozmístění americké protiraketové obrany na hranicích Ruska, aby se ochránila Evropa před neexistujícími íránskými jadernými balistickými raketami. A tak dále.

Ruská média začala klást otázky a od Gearoida O Colmaina dostala některé dobré odpovědi: m.youtube.com

Abychom pochopili pařížské útoky, pomůže nám začít s otázkou: „Co je ISIL?“ ISIL je evidentně výtvorem CIA nebo některé organizace hlubokého státu odstíněné sekcí CIA pro operace. Zdá se, že ISIL byl použit ke svržení Kaddáfího v Libyi a pak byl poslán svrhnout Assada v Sýrii. Člověk by si myslel, že ISIL by měl být skrz naskrz infiltrován CIA, Mossadem, britskými a francouzskými tajnými službami. Možná ISIL zjišťuje, že je nezávislou mocí a nahrazuje agendu svého pána ve Washingtonu, ale ISIL se stále jeví být aspoň částečně závislým na podpoře Washingtonu, aktivní či pasivní.

ISIL je novou skupinou, která se objevila náhle. ISIL je líčen jako tlupa barbarských fanatických podřezávačů ze středověku. Jak taková skupina získala tak rychle rozsáhlou globální schopnost, aby vyhodila do vzduchu ruské civilní letadlo na egyptské obloze, provedla bombové útoky v Libanonu a Turecku, přelstila francouzskou tajnou službu a provedla úspěšnou sadu útoků v Paříži? Jak to, že ISIL nikdy nezaútočil na Izrael?

Další otázkou je: „Jak útok v Paříži prospívá ISIL?“. Prospívá ISIL uzavření evropských hranic, a tím zamezení možnosti ISIL infiltrovat se do Evropy jako uprchlíci? Pomáhá ISIL vyprovokovat bombardování pozic ISIL na Středním východě Francouzi a přivodit si invazi NATO?

Kdo z toho má prospěch? Jasně evropská a americká politická elita, a to mnoha způsoby. Etablované politické strany ve Francii, Německu a Británii mají problémy, protože umožnily války Washingtonu na Středním východě, které posílají uprchlíky do Evropy. Pegida vzestupuje v Německu, Farageova Nezávislá strana v Británii a Národní fronta Marine Le Pen ve Francii. Skutečně, nedávný průzkum ukázal, že Marine Le Pen je favoritkou jako příští francouzská prezidentka.

Útoky v Paříži berou tuto záležitost a iniciativu z rukou těchto disidentských politických stran. K prvním slovům, která vypustil francouzský prezident z úst v reakci na útok, patřilo prohlášení, že francouzské hranice jsou uzavřeny. „Paříž mění vše“ prohlašují. Zcela jistě zachránila evropskou politickou elitu před porážkou a ztrátou moci.

Ke stejnému výsledku došlo v USA. Outsideři Donald Trump a Bernie Sanders masakrovali prezidentské kandidáty elity. Trump a Sanders měli hybný moment. Ale „Paříž mění vše“. Trump a Sanders jsou nyní odsunuti do ústraní, mimo zprávy. Hybný moment je pryč. Příběh se změnil. „Pařížské útoky se stanou středobodem kampaně 2016,“ prohlašuje CNN.

K prvotním slovům francouzského prezidenta, a bez jakýchkoliv podpůrných důkazů, patřilo Hollandovo prohlášení, že Islámský stát zaútočil na Francouze. Evidentně je to příprava, aby se Hollande mohl dovolávat článku V NATO, což by mohlo vyslat invazní jednotky NATO do Sýrie. To by dalo Washingtonu způsob, jak čelit ruské iniciativě, která zachránila Assadovu vládu před porážkou Islámským státem. Invaze NATO by svrhla Assada, jako součást války proti Islámskému státu.

Ruská vláda tuto hrozbu okamžitě nerozpoznala. Ruská vláda považovala pařížský útok za příležitost získat spolupráci Západu v boji proti ISIL. Ruskou linií bylo, že všichni musíme bojovat proti ISIL společně.

Ruská přítomnost, ačkoliv je vysoce účinná, je v Sýrii malá. Co ruská vláda udělá, když její politika v Sýrii bude tlačena invazí NATO?

Jediným, kdo má z pařížských útoků prospěch, je západní politická elita a cíl Washingtonu sesadit Assada v Sýrii. Pařížské útoky odstranily hrozbu pro francouzskou, německou a britskou politickou elitu ze strany Národní fronty, Pegidy a Nezávislé strany. Útoky v Paříži odstranily hrozbu pro americkou politickou elitu ze strany Trumpa a Sanderse. Útoky v Paříži prosadily cíl Washingtonu odstranit Assada od moci.

Odpověď na římskou otázku „cui bono“ je jasná.

Ale neočekávejte, že to uslyšíte od západních médií.


Washington Refines Its False Flag Operations vyšel 16. listopadu 2015 na paulcraigroberts.org. Překlad v ceně 478 Kč Zvědavec.

20. 11. 2015       zdroj a zdroj
Ukrajinští vojáci uskutečnili v posledních dnech u hranic s Krymem cvičení na odražení případného útoku ruské armády. Bývalý poslanec Nejvyšší rady Alexej Žuravko, který umístil příslušné fotografie na své stránky v sociální síti, oznámil, že Ukrajina přemísťuje kolony tanků k hranicím s Krymem a Donbasem.

Situace na Donbasu v posledních dnech ostře eskaluje. Boje s použitím těžkých zbraní jsou pozorovány po celé délce přední linie. Zatímco celý svět sleduje, co se děje v Sýrii a Paříži, Kyjev žene vojenskou techniku k Donbasu a Krymu. Čím to skončí?

"Od Ukrajiny můžeme očekávat všechno, ale nemyslím si, že se odváží k provokaci proti Krymu, řekl dopisovatel MIA "Rusko dnes" Rostislav Iščenko. Spíše se připravuje provokace proti Donbasu a krymský směr je posilován z obav, že po zahájení aktivní bojové činnosti na Donbasu může následovat úder do týlu skupiny ukrajinských vojsk na východě z Krymu. Ukrajina prostě nemá sílu na to, aby zaútočila na Krym. Sama se bojí útoku z Krymu."

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

20.11.2015   Zvědavec
Vláda dnes schválila nový Státní integrační plán (SIP), který počítá i s pomocí válečným uprchlíkům. Program zahrnuje výuku češtiny, seznamování s kulturou a demokracií nebo pomoc s bydlením. Plán předložilo ministerstvo vnitra. V návrhu uvedlo, že příští rok se v rámci SIP utratí na 200 milionů korun, z nichž větší část půjde z peněz Evropské unie.
Česko se letos zavázalo, že dobrovolně přijme 400 uprchlíků ze zemí mimo Evropskou unii a 1100 lidí v rámci relokací z Itálie a Řecka. Na základě evropského rozhodnutí pak Praha musí přijmout dalších 1591 migrantů.

Pokud to dobře chápu - vláda se (zřejmě v domnění, že předejde povinné kvótě příjmu 1.591 migrantů) dobrovolně zavázala přijmout 400 + 1.100 = 1.600 migrantů. A teď přijme těch 1.600 i kvótou určených 1.591 migrantů = 3.191 migrantů. Proboha, co to tam máme za vo.y?