Generální prokuratura Ukrajiny nemá k dispozici důkazy o tom, že by se Rusko podílelo na střelbě na kyjevském Majdanu 20.února 2014, řekl v rozhovoru pro ukrajinský web Fakty generální prokurátor Ukrajiny Viktor Šokin.
„Bývalý šéf SBU Valentin Nalivajčenko již dříve uvedl, že údajně jakýsi ruský úředník v zimě 2014 se nacházel v Kyjevě a vydával pokyny ozbrojeným silám, aby stříleli do účastníků mítinku. Požádal jsem Nalivajčenka, aby nám poskytl alespoň nějaké dokumenty, které by to potvrzovaly. Dosud nic. Proto teď nemám údaje, že v zastřelení účastníků mítinku je ruská stopa. Z těch materiálů, které dnes máme k dispozici, není možné dojít k takovému závěru. Ne proto, že to nemůžeme nebo nechceme dokázat, my prostě nemáme důvod o tom dnes mluvit", cituje Šokinova slova list Fakty.
"Všichni bývalí poslanci, kteří bydleli v té době v hotelu Ukrajina s okny na Majdan byli vyslechnuti jako svědci. Ani jejich výpovědi nic neprokázaly, "řekl generální prokurátor.
DW šokuje: Demokracie na Ukrajině bez dalšího Majdanu nebude!
Z historie majdanských událostí
21. listopadu 2013, den poté, co ukrajinská vláda pozastavila přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií, kterou prezident Janukovyč označil jako „pro Ukrajinu zatím nevýhodnou“, propukla několikaměsíční série protestů, která je známá pod názvem Euromajdan. Hlavním požadavkem masových protestů bylo odstoupení prezidenta Janukovyče, podepsání asociační dohody s EU a propuštění bývalé premiérky Julije Tymošenkové z vazby.
Během ledna eskalovaly střety protestujících s pořádkovými silami a došlo k prvním obětem na životech. Po krvavých srážkách, které se odehrály v průběhu 20. února, se situace mírně uklidnila. V pátek 21. února pokračovala jednání o dohodě mezi ukrajinskou vládou a opozicí, při čemž asistovali polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski, spolu s kolegy z Francie Laurentem Fabiusem a Německa Frankem Steinmeierem, ruským ombudsmanem Vladimirem Lukinem a ruským velvyslancem Michailem Zurabovem.
K výraznému zlomu v situaci došlo 22. února. Nedlouho poté co prezident Janukovyč odpoledne oznámil, že nehodlá rezignovat, parlament jej odvolal z funkce a vyhlásil nové prezidentské volby na 25. květen. Později se Janukovyč s několika dalšími vysoce postavenými politiky pokusil zemi opustit, ale pohraniční stráž a obsluha letiště v Doněcku jim v tom napřed zabránila. Nakonec se Janukovyčovi podařilo uprchnout z Ukrajiny přes Krym do Rostova na Donu v Rusku.
Takovéto odvolání prezidenta Ukrajiny z funkce je ale de jure neplatné, protože k odvolání parlamentem je krom potřebného množství hlasů nutná také obžaloba z velezrady nebo jiného závažného trestného činu a následného schválení výše uvedeného Nejvyšším soudem a následně ještě Ústavním soudem. Tato nezbytná procedura ale nikdy neproběhla.
(rp,prvnizpravy.cz,fakty,wk,foto:arch. - Viktor Šokin, generální prokurátor Ukrajiny)