25. 10. 2015
Je logické, že některým lidem se „sloní“ paměť, bonmoty a různé špičkování prezidenta Miloše Zemana zajídají až k nevíře. Prostě není to jejich člověk, není to ten prezident, kterého by si na Pražském hradě představovali, jednoduše řečeno, je to člověk, který jim velmi, ale opravdu velmi vadí a proto musí být činěno vše, aby byl odstraněn.
Protože se jim to však bohužel nedaří, o to větší je averze a zloba ke všemu, co prezident Zeman odlišného řekne a čemu rádi nejen naslouchají, ale i srdečně tleská velká část občanů. Zášť z toho plynoucí je potom horší, než když praskne žluč. Ale k věci.
Není to tak dávno, kdy prezident Zeman, s odkazem na jisté noviny veřejně prohlásil (aniž by tím něco konkrétního sledoval), že renomovaný předválečný novinář Ferdinand Peroutka se o Hitlerovi vyjádřil, že „je gentleman“. Za tato slova byl osočován, pranýřován, tepán, ostouzen, natahován na skřipec ale i jinak morálně lidsky a mediálně dehonestován. Možná z ješitnosti, možná z nevědomosti či v upřímné (zda-li) snaze obhájit pověst svého dědečka od Zemanova „křivého a lživého nařčení“, s podporou, na popud přátel, prezentujících se z představitelů pražské kavárny, pravdoláskařů, havloidů, sluníčkářů, rozhodla se vnučka Ferdinanda Peroutky, paní Kaslová (žena bývalého primátora Prahy), soudní cestou donutit M. Zemana k omluvě a bezpochyby i k nějaké finanční satisfakci za pomluvu, křivé nařčení a pošpinění dobrého jména svého dědečka Ferdinanda Peroutky. Tato nechutná kauza nemá dosud definitivní rozuzlení, protože předložené tiskové důkazy jsou, jak jinak, příslušnými „odborníky“ považovány za podvrh a falsa. Ale jak to tak bývá, pravda se záhy ukáže. Zvláště, blýská-li se na lepší časy, čemuž nasvědčují skutečnosti pocházející, světe div se, ze Slovenska.
Aby toho nebylo (na F. Peroutku) málo, co se v českých médiích, ale hlavně na politicko-kavárenské scéně v poslední době odehrávalo, co čert nechtěl, do této šlamstyky se zamíchaly i slovenské média. A nelze to považovat za nic bezvýznamného, protože jak bylo zjištěno ve slovenském periodiku „Národnie noviny“, které dle otevřených zdrojů dlouhá léta platily za prestižní deník a byly nejdéle vycházejícími slovenskými politickými novinami , vyšel 12. května 1933 článek, nazvaný „Máme ještě zákon na ochranu republiky?" V něm autor reagoval na informace o rozhovoru, který Ferdinand Peroutka poskytl maďarskému novináři Ivorovi Dénešovi a dle autora se v něm Peroutka vyslovuje „za revizi hranic republiky Československé“, čímž, jak se domníval, spáchal zločin paktování s nepřítelem. Bližší informace o tom, co všechno pan Peroutka ve svém interwievu s maďarským novinářem řekl, lze nalézt zde.
Jestliže se prezident M. Zeman pouze vyjádřil, resp. zmínil o tom, že Ferdinand Peroutka v jistém, dosud neidentifikovaném článku napsal, že „Hitler je gentleman“, pak to bylo vše, co k jeho osobě v souvislosti s tímto článkem řekl. Výše citované slovenské Národnie noviny z r. 1933 však perem autora článku „ Máme ještě zákon na ochranu republiky?“ sděluje mnohem víc a mnohem konkrétněji, co by mohlo být opodstatněnou pohnutkou paní Kaslové k nějakým reakcím a odezvám, i když lze pochybovat, že se k těmto informacím bude vůbec veřejně hlásit. Faktem zůstává, že iniciátoři výpadů proti M. Zemanovi s tvrzením, že nemá pravdu a žádostí o předložení důkazu in natura, tj. novin s článkem, kde je tento výrok citován, je nicotné proti tomu, co uvádí Národnie noviny z r. 1933, jen stručně: „My na pana Peroutku žalujeme a udáváme ho: Všem kompetentním úřadům. Pan Ferdinand Peroutka, redaktor Lidových novin, pražský obyvatel, dal maďarskému novináři Ivorovi Dénešovi interview, ve kterém se vyslovuje pro revizi hranic republiky Československé, čímž spáchal zločin paktování s nepřítelem. Žádáme, aby byl soudně stíhán a za svůj pobuřující čin přísně trestán,“ zakončuje slovenský novinář nebývale odsuzující text na Peroutku v Národních novinách z 12. května 1933. Pokud by snad na tyto informace paní Kaslová nereagovala, měla by se velmi uctivě omluvit M. Zemanovi.
I když nebyl M. Zemanem „údajný“ článek F. Peroutky dohledán, nedávný počin Akademie věd ČR by ovšem mohl dát zapravdu prezidentově teorii. Ta spočívá v tom, že Miloš Zeman mohl článek „Hitler je gentleman“ číst z prvního vydání Přítomnosti, jelikož každé číslo mohlo mít i více vydání. Bylo celkem běžné, že články v novinách a časopisech byly státem často cenzurovány, pokud porušovaly platné zákony. Článek, který ve vydání nezcenzurované verzi Přítomnosti našli vědci, obsahuje Peroutkovo tvrzení, že Hitler je génius. A právě i tento text byl v dalších vydáních stejného čísla zabaven cenzorem v rámci zákona na ochranu republiky. Zda o těchto skutečnostech byla nebo je také informována paní Kaslová, resp. jaká byla, je nebo bude její reakce na tyto skutečnosti se teprve uvidí.
Zdá se, že boj se Zemanovou „sloní“ pamětí je stejně marný, jako pověstný „boj s větrnými mlýny“! Smutné na tom ovšem je, že paní Kaslové, ani jejím přátelům nejde primárně o pravdu jako takovou (jiných důkazů o Peroutkově podlézavosti či nadbíhání, dnes se tomu říká rektální alpinismus, fašistickému režimu a Hitlerovi zvlášť, je celá řada), ale je to jeden z mnoha způsobů nechutných a podpásových útoků, vedených antizemanovci vůči prezidentovi. Lze si jen přát, aby objev ve slovenských „Národních novinách“ z r. 1933 nezapadl, aby byl konfrontován s výrokem a odkazem Miloše Zemana na Peroutkův článek „Hitler je gentleman“. V prvním případě, kdy byl zahájen útok na prezidenta Zemana zdá se, došly síly a jak se říká, zdechl kůň. Zda vzhledem k novým slovenským poznatkům bude mít paní Kaslová odvahu i nadále s M. Zemanem být ve při a bude přepřahat, se uvidí.