vybral, přeložil a okomentoval JF
26.10.2015 Kosa zostra - vlkovobloguje.wordpress.com
.... pokračujeme v našem seriálu překladů podstatných informací a shrnutí ze Závěrečné zprávy o vyšetřování sestřelu MH 17
26.10.2015 Kosa zostra - vlkovobloguje.wordpress.com
.... pokračujeme v našem seriálu překladů podstatných informací a shrnutí ze Závěrečné zprávy o vyšetřování sestřelu MH 17
Část B – Létání nad zónami konfliktů
11. Doporučení
Cestující v civilní letectví by měli mít možnost spolehnout se na to, že jimi vybraný operátor učiní všechno, co je v jeho silách, aby let byl bezpečný, a že příslušné státy zajistí, aby vzdušný prostor, ve kterém let bude probíhat, byl bezpečný. Při volbě trasy letu by měl mít operátor možnost spolehnout se na to, že státy svůj vzdušný prostor omezí, není-li zcela bezpečný pro civilní letectví. Aerolinky by také měly mít možnost předpokládat, že státy, které mají informace nebo mají přístup k informacím o možných rizicích nebo hrozbách v cizím vzdušném prostoru, by měly v přestihu zajistit, aby tyto informace vedly k doporučení nebo varování o použití tohoto vzdušného prostoru.
Ve skutečnosti však tento systém dosud nefunguje tak, jak by bylo žádoucí. Toto vyšetřování odhalilo, že současná struktura a funkce systému zodpovědností v civilním letectví nevede vždy k potřebnému zhodnocení rizika, spojeného s létáním ve vzdušném prostoru nad zónami ozbrojených konfliktů. Na základě zjištěných slabin vyšetřovací komise shledává, že je tento systém naléhavě nutné zdokonalit. Týká se to pravidel a způsobu, jak je přidělována a realizována zodpovědnost a spolupráce mezi stranami.
Podle mínění vyšetřovací komise je nutné zavést vylepšení ve třech úrovních:
* Úroveň 1 se týká řízení vzdušného prostoru ve státech, které se potýkají s ozbrojenými konflikty na svém území.* Úroveň 2 se týká způsobu, jakým státy hodnotí riziko létání nad zónami konfliktů.* Úroveň 3 se týká zodpovědnosti operátorů při jejich volbě, zda létat nebo nelétat nad zónami konfliktů.
Více pozornosti, věnované prvním dvěma úrovním, by vedlo ke zvýšení bezpečnosti a podle mínění vyšetřovací komise by snížilo pravděpodobnost, že se katastrofa, jaká postihla let MH17, stane znovu. Zvýšená pozornost ke třetí úrovni by pak vedla ke zprůhlednění procesů, jakými aerolinky volí své letové tratě, což by vedlo k lepšímu hodnocení možných rizik.
Pro realizaci vylepšení systému v uvedených třech úrovních bude potřeba vyvinout iniciativu v národním i mezinárodním měřítku. Vyšetřovací komise vyzývá všechny zúčastněné státy a mezinárodní organizace, aby vyvinuly maximální možnou snahu přispět k tomuto vylepšení.
Úroveň 1: Řízení vzdušného prostoru v zónách konfliktu
Princip suverenity tvoří základ Chicagské Konvence. Tento princip znamená, že je každý stát zodpovědný za svůj vzdušný prostor a že nezávisle určuje, jak a kým může tento vzdušný prostor být použit. Bezpečnost vzdušného prostoru je zahrnuta v této odpovědnosti států. Pokud se však stát potýká s ozbrojeným konfliktem na svém území, může mít potíže se zajištěním bezpečnosti svého vzdušného prostoru. Vyšetřovací komise proto považuje za důležité, aby suverénním státům v takové situaci bylo poskytnuto více pobídek a podpory v realizaci této odpovědnosti. Na jedné straně má vyšetřovací komise na mysli striktnější redefinici odpovědnosti států za jejich vzdušný prostor, na druhé straně pak silnější a aktivnější roli mezinárodní letecké organizace ICAO. Druhá úvaha vyžaduje také aktivnější roli států vůči ICAO.
V této souvislosti vyžadují pozornost následující body:
* přechodné uzavření nebo omezení vzdušného prostoru* v případě ozbrojených konfliktů co nejrychlejší poskytnutí informací, týkajících se možných rizik pro civilní letectví, třetím stranám* během konfliktu zavedení takové koordinace mezi civilní a vojenskou službou řízení letového provozu, která státu zajistí možnost plnit svou odpovědnost za bezpečnost svého vzdušného prostoru pro civilní letectví
To vyžaduje provést doplňky do Chicagské Konvence a do Standardů a do Doporučených Postupů. K tomu vyšetřovací komise navrhuje následující doporučení.
Vůči ICAO:
1. Zahrnout do Standardů povinnost státu, který se potýká s ozbrojeným konfliktem, publikovat v jeho počáteční fázi co možná nejpřesnější informace, týkající se povahy a rozsahu ozbrojeného konfliktu a jeho důsledků pro civilní letectví. Poskytnout jasné definice příslušných pojmů jako je zóna konfliktu a ozbrojený konflikt.2. Žádat státy s ozbrojenými konflikty o doplňující informace, jestliže publikované letové informace nebo jiné publikace vykážou jejich potřebu. Nabídnout pomoc a zvážit vydání oficiální nóty, pokud podle názoru ICAO stát neplní dostatečně svou odpovědnost za bezpečnost svého vzdušného prostoru pro civilní letectví.3. Upravit Standardy a Doporučené Postupy, týkající se důsledků ozbrojených konfliktů pro civilní letectví, a v co největším rozsahu změnit Doporučené Postupy na Standardy tak, aby státy byly schopny v případě problémů s bezpečností civilního letectví přijmout jednoznačná opatření.
Vůči státům – členům ICAO:
4. Zajistit aby odpovědnost států za bezpečnost jejich vzdušného prostoru byla striktněji definována v Chicagské Konvenci a příslušných Standardech a Doporučených Postupech, aby bylo jasné, ve kterých případech musí být vzdušný prostor uzavřen.Státy, které se přímo účastnily vyšetřování katastrofy MH17 by tuto iniciativu mohly vyvolat.
Úroveň 2: Hodnocení rizik
Vyšetřování odhalilo, že operátoři nemohou mít za zaručené, že otevřený vzdušný prostor nad zónou konfliktu je bezpečný. To znamená že operátoři v zájmu své zodpovědnosti za bezpečné provedení letu musí provést své vlastní zhodnocení rizik, nejen pro cílovou zemi ale i pro všechny země, které budou přelétávat. Od států se pak předpokládá přispění k hodnocení rizik poskytnutím relevantních informací o konfliktu.
Poskytování informací
Vylepšení přístupu aerolinek k informacím je první řadě věcí samotných operátorů. Měli by aktivněji shromažďovat informace o zónách konfliktu a co nejvíce sdílet informace o hrozbách mezi sebou. Mají-li státy nějakou relevantní informaci o ohrožení vzdušného prostoru, měly by ji sdělit operátorům a dalším zainteresovaným stranám formou včasného a strukturovaného procesu. Bezpečí cestujících, posádek a letadel se může zvýšit, pokud státy poskytnou tyto informace všem operátorům, nejen těm, kteří spadají do jejich působnosti.
V zájmu přístupnosti informací o hrozbách, navrhuje vyšetřovací komise následující doporučení.
Vůči ICAO a IATA:
5. Povzbuzovat státy a operátory, kteří mají relevantní informace o hrozbách v cizím vzdušném prostoru, aby je včas poskytli všem ostatním, kteří o ně projeví zájem v souvislosti s bezpečností letů. Zajistit, aby odpovídající paragrafy v Annexech ICAO byly zpřesněny a rozšířeny.
Hodnocení rizik
Hodnocení rizik může být zlepšeno, pokud budou brány v úvahu nepředvídatelnost ozbrojených konfliktů a faktory, zvyšující rizika pro civilní letectví. V souvislosti s tím navrhuje vyšetřovací komise následující doporučení.
Vůči ICAO:
6. Doplnit stávající Standardy tak, že hodnocení rizik bude pokrývat rovněž hrozby pro civilní letectví ve vzdušném prostoru v přeletových výškách, zvláště při přelétávání zón konfliktu. Do těchto hodnocení rizik by mělo být zahrnuto zvyšování rizika a faktor nejistoty, v souladu s návrhy pracovní skupiny ICAO o hrozbách a rizicích.
Vůči IATA:
7. Zajistit, aby se Standardy ohledně hodnocení rizik odrazily i v IATA Auditech Operační Bzpečnosti (IOSA).
Vůči státům (státům operátorů):
8. Zajistit aby národní pravidla vyžadovala od operátorů provedení zhodnocení rizik při přelétávání zón konfliktů. Do těchto hodnocení by měly být zahrnuty faktory nejistoty a zvyšování rizika v souladu s návrhy parcovní skupiny ICAO.
Vůči ICAO a IATA:
9. K již provedeným opatřením jako je zřízení webové stránky s oznámeními o zónách konfliktu (ICAO Conflict Zone Information Repository) by měla být vytvořena platforma pro výměnu zkušeností a správných postupů ohledně hodnocení rizik vzhledem k přeletům zón konfliktů.
Úroveň 3: Odpovědnost operátorů
Není jasné jaké lety přelétávají které zóny konfliktu. Ideálně by operátoři měli poskytovat informace o trasách, na kterých hodlají létat, a o trasách, které aktuálně létají, takže je každý může posoudit a tím upoutat pozornost veřejnosti k této věci. Prvním krokem k tomu by mohl být požadavek na operátory, aby veřejně odpovídali za trasy přes jimi vybrané zóny konfliktu. Na základě toho navrhuje vyšetřovací komise následující doporučení.
Vůči IATA:
10. Zajistit aby se aerolinky členů IATA shodly na tom, jak publikovat jasné informace pro případné cestující o letových trasách přes zóny konfliktu a jak přimět operátory k odpovědnosti za tyto informace.
Vůči operátorům:
11. Poskytnout veřejně odpovědnost za vybrané trasy letu alespoň jednou ročně.
13. Seznam příloh
Následující dokumenty jsou přílohami dvou částí zprávy
Část A – Příčiny katastrofy
A. Vyšetřování – aktivity a účastníci
B. Reference
C. Letový plán orgánů řízení letového provozu
D. Informace z NOTAMů
E. Informace o nákladu
F. Mapa počasí a satelitní snímky počasí
G. Přepis komunikace ATC
H. Zaznamenaná data
I. Snímky radarových obrazovek
J. Informace o systémech letounu a o motorech
K. Metody analýzy balistické křivky
L. Typické způsoby tvoření trhlin
M. Dohoda ohledně dat ukrajinských ATC
N. Podklady pro určení cestujících
Část B – Létání nad zónami konfliktů
O. Účastníci vyšetřování
P. Události vztahující se k vyšetřování
Q. Zákony a pravidla
R. Operátoři, kteří létali nad východní částí Ukrajiny
S. Precedenty: Incidenty civilního letectví nad zónami konfliktů
T. Zpráva Dutch Review Commitee pro zpravodajskou a bezpečnostní službu (CTIVD)
U. Létání nad oblastrmi konfliktů – hodnocení rizik
Přílohy, dostupné na webové stránce www. safetyboard.nl
V. Konsultace, část A – příčiny katastrofy
W. Konsultace, část B – lety nad zónami konfliktů
X. Zpráva NLR – vyšetřování poškození vysokoenergetickými objekty na vraku MH17
Y. Zpráva TNO – rekonstrukce poškození, způsobeného vysokoenergetickými částicemi
Z. Zpráva TNO – číselná simulace explozivní zátěže MH17 způsobené detonací hlavice
Přílohy X, Y a Z jsou zprávy, sestavené na žádost vyšetřovací komise třetími stranami. Vyšetřovací komise není zodpovědná za jejich obsah. V případě nesrovnalostí mezi obsahem zpráv třetích stran a zprávou vyšetřovací komise je názor vyšetřovací komise obsažen v její závěrečné zprávě.
Vlkova poznámka:
Tohle je jediná část Zprávy, ke které, dle mého názoru nelze mít ani drobnou výhradu. S jedinou výjimkou – a proč tyhle triviální postupy nejsou praktikovány už dávno?!