S důrazem na sociální témata a podněcováním strachu z uprchlíků mohli nacionální konzervativci vybojovat volební vítězství. Polsko se politicky posouvá vpravo:
V parlamentních volbách v neděli se nacionálně-konzervativní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) stala jasně nejsilnější. Podle nejnovějších propočtů hlasovalo pro stranu a její špičkovou kandidátku Beatu Szydlovou 37,2% voličů.
Podle prognóz bude moci PiS těsnou většinou vládnout sama. „Toto vítězství je zásluha nás všech“, řekla Szydlová před jásajícími fanoušky.
Liberálně konzervativní občanská platforma (PO) premiérky Ewa Kopaczová získala pouze s 23,6%. Po osmi letech vlády se musí spokojit s opoziční rolí. Kopaczová večer přiznala svou porážku – v její straně zazněly nahlas požadavky, aby se vzdala předsednictví.
V budoucím parlamentu bude podle prognóz zastoupeno pět stran. Třetí nejsilnější stranou je konzervativní hnutí Kukiz bývalého rockera Pawla Kukize, které dostalo 8,7% hlasů a může doufat, že obsadí 42 parlamentních křesel. Kromě toho se dostaly do parlamentu hospodářsko-liberální strana Nowoczesna se 7,7% a Strana zemědělců PSL s 5,2% hlasů. Naproti tomu poprvé od pádu socialismu nebude v parlamentu zastoupena levice.
„Vítězství jedné strany je v polské demokracii neobvyklé“, triumfoval šéf strany PiS Jaroslaw Kaczynski, který zároveň slíbil, že „nebude žádná msta, žádné osobní zúčtování s těmi, kteří prohráli.“
Po osmi letech v opozici se stane Kaczynski, v letech 2006-2007 již premiér země, opět nejsilnějším mužem Polska. Neusiluje sice o žádný vládní post v novém kabinetu, ale jako nesporný muž v zákulisí strany, kterou autoritativně vede, bude mít v nové vládě slovo.
Svým polemickým, polarizujícím způsobem si Kaczynski jako šéf vlády v Bruselu a v Berlíně přátele nenašel. Jeho euroskepse je založena zejména na jeho názoru, že společenství zemí slouží v prvé řadě zájmům Německa. V minulých volebních bojích opakovaně rozehrával německou kartu.
Před posledními parlamentními volbami v roce 2011 zveřejnil knihu, ve které vyčítal Berlínu velmocenské snahy a kromě toho podsouval Angele Merkelové, že byla zvolena kancléřkou jen díky podpoře STASI.
Je ještě předčasné odhadnout, jak dalece volební vítězství nacionálních konzervativců podrobí zkoušce dobrý vztah s Německem, komentoval v neděli v německé tiskové agentuře výsledky voleb ředitel Německo – polského institutu Dieter Bingen. Vzhledem k volebnímu vítězství strany „ zahraničně politického buldozeru“ (Die Welt) může být obtížnější zastávat s Polskem společné postoje, uvádí Bingen.
Polský zpravodajský portál W polityce, jeden z nejčtenějších v zemi, dokonce očekává, že „ mediální a finanční německé prostředky v Polsku budou použity ke zničení vlády“.
Již beztak ochlazený vztah k východnímu sousedovi Rusku se volebním vítězstvím nacionálních konzervativců asi dále zhorší. Jako jeden z prvních prominentních zahraničních politiků Kaczynski na Majdanu v Kyjevě vyzýval ke svržení demokraticky zvolené ukrajinské vlády za prezidenta Janukoviče. V souvislosti s ukrajinskou krizí a z ní vyplývající konfrontace s Moskvou povzbuzoval bojového ducha polských vojáků, kteří mají být připraveni „obětovat se pro vlast“.
Směsice úspěchu: Podněcování strachu z uprchlíků a uchopení sociálních témat
Kandidátka PiS Beata Szydlová vystupovala na svých akcích ve volebním boji přátelsky, věcně, oprostila se od ostrých tónů, na které jsou přívrženci strany zvyklí u Kaczynského, a zřejmě tím získala nové voličské vrstvy.
„Mám svůj vlastní názor“, byl mnohokrát citovaný výrok, se kterým chtěla Szydlová ve volebním boji předejít námitkám, že ji do zápasu o moc vyslal její stranický šéf.
S důrazem na sociální a ekonomicko politická témata se místopředsedkyně PiS obrátila proti neoliberální politice vlády. 52–letá žena slíbila více finanční pomoci rodinám a důchodcům, více podpory pro zemědělce a program sjednání práce pro mladé Poláky.
Tím zasáhla nerv mnoha Poláků, v jejichž peněženkách se pozitivní ekonomická data neodrážejí. Její odpůrci jí vyčítají prázdné sliby, protože jsou neufinancovatelné. Plány designované premiérky budou mít závažné dopady na dosud stabilní státní finance, kritizovali představitelé nyní již odstupující konzervativní vlády. „Realizace ohlášené sociální dobročinnosti bez ohledu na státní rozpočet a konkurenceschopnost Polska povede k destabilizaci, která silně ohrozí hospodářský vzestup Polska v posledních letech“, myslí si ředitel Německo-polského institutu.
Dříve než se Szydlová prosadila v parlamentních volbách, osvědčila se již jako stratég volebního boje. V prezidentských volbách v květnu vedla volební kampaň kandidáta PiS Andrzeje Dudy. Za své vítězství vděčí z velké části jí – také Duda vsadil především na sociální témata.
Jako ostatní pravicové strany v Evropě profitovala i PiS z uprchlické krize. Její vliv je sice relativně malý, protože Polsko neleží na balkánské cestě, přes kterou se chce dostat do EU většina uprchlíků. Ale rozhodnutí premiérky Kopaczové před měsícem, že v rámci kvót EU přijme do země 7000 lidí, vyvolalo ostré protesty.
Zatímco na desítkách demonstrací protestovali na ulicích nacionalisté proti údajně hrozícímu pronikání cizinců – podíl cizinců v Polsku je pod polovinou procenta, nejnižší hodnota v EU, využila i PiS přízně, aby polemizovala s rozhodnutím vlády. Představitelé důrazně nábožensky vystupující strany přitom podněcují nesnášenlivost vůči muslimům a považují se za obránce křesťanského Západu.
Kaczynski varoval před „zónami šarija“, pokud do země přijdou muslimští uprchlíci. „My Poláci chceme zůstat pány ve vlastním domě“, cituje SPIEGEL online stranického šéfa. Jsou to „smrtelní nepřátelé“ Polska – narážka na Německo - kteří nyní chtějí přinutit zemi přijímat muslimy.
Uprchlíci „zavlečou všelijaké druhy parazitů“, řekl Kaczynski během projevu v závěru volebního boje, kterého se dlouho držel stranou. Také prezident Andrzej Duda varoval před „možnými epidemiemi“ v důsledku přijetí uprchlíků.
Vzhledem k těmto výrokům se teď ptá nejen ZEIT, zda se PiS opravdu obnovila nebo hrozí opakování případu z let 2006-7, když Kaczynski jako premiér „začal razit ostrý nacionalistický pravicový kurz, prohloubil štěpení společnosti a během velmi krátké doby izoloval Polsko uvnitř EU“ - přinejmenším v otázce uprchlíků nastoupí nová vláda Polska v dohledné době konfrontační kurz vůči Bruselu.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová