Náhlé oznámení, že syrský prezident Bašár Asad je připraven uspořádat předčasné volby, očividně přišlo na naléhání Moskvy, míní ruský historik Pavel Aptekar. V komentáři pro server Moscow Times analyzoval strategii, kterou Kreml může daným krokem sledovat.
K čemu volby?
Historik podotýká, že Asad oznámil přelomovou zprávu během návštěvy delegace ruských členů parlamentu v Damašku jen tři dny poté, co se syrský vůdce vrátil ze setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Moskvě. Agentura Bloomberg přitom citovala anonymního vysoce postaveného politika v Moskvě, který tvrdí, že Kreml na tomto scénáři trval.
"Rusko dlouho využívala předčasných voleb jako obalu pro obměnu veřejných představitelů, především gubernátorů," připomíná Aptekar. Spekuluje, že v Asadově případě může Moskva uvažovat o jednom ze dvou téměř protichůdných cílů.
Předně Kreml může chtít předčasných voleb využít k obnovení mandátu současného syrského prezidenta, tedy muže, kterého Moskva navzdory skepsi Západu považuje za legitimního vůdce, přemítá expert. "Pochopitelně, je teoreticky možné uspořádat předčasné volby v zemi zmítané občanskou válkou a pak za vítěze prohlásit legitimního prezidenta. Ale co by to přineslo?" ptá se Aptekar.
Příměří je podle historikova názoru první nezbytností pro to, aby volby měly jakoukoliv legitimitu. Příměří může nastat pouze tehdy, bude-li Islámský stát vyhnán ze země nebo velká část syrského území vyčištěna od militantů. "Očividně vítězství nad Islámským státem je dlouhodobý cíl, byť za pomoci ruského letectva a íránské armády," konstatuje komentář.
Aptekar odkazuje na analytika Alexeje Malašenka z Carnegie Center. Ten tvrdí, že pokud Rusko podpoří Asadovu účast v těchto volbách, bude to znamenat, že Moskva opustila svůj původní závazek pomoci vytvořit přechodnou vládu k usnadnění Asadova odchodu; opět plánuje postavit se za současné syrské vedení, a nezradit tak "svého hocha" na Blízkém východě.
"Pokud se tak stane, syrská opozice, Turecko, Západ a arabské státy odmítnou výsledky voleb uznat a válka bude nevyhnutelně pokračovat," varuje historik. Podotýká, že pokusy Kremlu sblížit režim v Damašku s jeho umírněnými oponenty jsou jak neefektivní, tak protichůdné. "Mnoho členů umírněné opozice není ochotno s Ruskem a Asadem spolupracovat a ruští představitelé zatím neodpověděli na návrh Svobodné syrské armády uspořádat rozhovory v Káhiře."
Ukrajinský precedent
Druhým cílem předčasných voleb může být podle Aptekara snaha usnadnit Asadův odchod. Parafrázuje odborníka na mezinárodní vztahy Vladimira Frolova, který se domnívá, že za takového scénáře Asad na poslední chvíli z voleb odstoupí a představí jiného kandidáta, který je pro umírněnou opozici přijatelný.
V takovém případě ale Moskva bude čelit jiným obtížím, varuje expert. V navazování kontaktů s umírněnou opozicí totiž zaspala a bude mít problém zajistit bezpečí alávitské menšině. Není zároveň jasné, co dělat s Asadovými nejbližšími spolupracovníky, které opozice obviní z válečných zločinů a masového vraždění civilistů.
"Předchozí chovanec Moskvy, bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, čelil podobné situaci na mnohem mírumilovnějším pozadí," poukazuje odborník. Dne 4. února 2014 přislíbil předčasné volby, 21. února podepsal dohodu s opozicí a o pouhý den později musel utéct z Kyjeva, aby si zachránil život a byl zbaven moci ukrajinským parlamentem, připomíná závěrem Aptekar.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.