Dluhy Řecka, válka v Sýrii, uprchlická krize: Německo se zahraničně politicky vměšuje na vedoucím místě – a v důsledku aktuálních událostí se ocitá stále více v nebezpečí, že bude vydíráno. V říjnu 2010 se v Římě Muammar al – Kaddafi obrátil na okruh obchodníků: „ Zítra již možná Evropa nebude evropská a mohla by být dokonce černá“,hrozil libyjský diktátor nezbrzděnou migrací přes svou zemi.
EU reagovala a dohodla s Libyí druh smlouvy proti uprchlíkům: Kaddafi obdržel 50 miliónů EUR a na oplátku se zavázal, že poskytne migrantům přístřeší v ubytovnách, nepustí už na Středozemní moře žádné pašerácké čluny a bude vracet uprchlíky zpět do jejich vlasti.
Mluvčí Evropské komise to tehdy formuloval takto: „ Libye není nejjednodušší partner pro spolupráci, ale musíme to prostě udělat.“ V jiném případě se politika země vůbec nedá ovlivnit.
Dalo by se to říci jednodušeji: EU byla vydírána.
Kaddafi je od roku 2011 minulostí, téměř rok po jeho podivném vystoupení v Římě ho zabili rebelové. Od té doby problémy kolem Středozemního moře neubyly, ale přibyly. Libye je rozpadávající se stát, v Sýrii zase zuří již čtyři roky občanská válka, kolem čtyř miliónů lidí jen mimo hranice Sýrie je na útěku nebo v táborech.
Otevřené hrozby již nejsou zapotřebí
Ve Vídni se v pátek poprvé od začátku občanské války v Sýrii setkali aktéři krize, mezi nimi i představitelé ze Saudské Arábie a Iránu. „ Záblesk naděje“, jak to nazval ministr zahraničí Frank- Walter Steinmeier (SPD), jen samotné setkání je již úspěch.
Řešení války v Sýrii je hudba budoucnosti, proud uprchlíků ale každodenní skutečností. Otevřené hrozby jako kdysi od Kaddafiho již vůbec nejsou zapotřebí – proud uprchlíků je tak mohutný, že EU a Německo musí jednat samy za sebe. „ Klíčovou zemí“, jak to formuloval Steinmeier, je přitom Turecko. Ankara sama přijala dva milióny ze Sýrie a Iráku, a v současnosti toho podniká málo, aby zabránila uprchlíkům převézt se na člunech do Řecka. Odtamtud se vydávají přes balkánskou trasu na cestu k severu – především do Německa.
Kancléřka Angela Merkelová při své nedávné bleskové návštěvě v Ankaře přivezla s sebou sliby – miliardovou pomoc EU na ubytování uprchlíků, ulehčení víz pro turecké obchodníky a všeobecně perspektivu, že se oživí jednání o vstupu do EU.
Oficiálně nikdo o vydírání nemluví
Nikdo v Berlíně nechce oficiálně mluvit o vydírání, ani ne o pomoci ve volebním boji pro Erdogana. Ovšem potají platí: Berlín má zájem na stabilních poměrech v Turecku. Konzervativní vedení AKP kolem prezidenta Erdogana, které se v neděli v parlamentních volbách stane asi nejsilnější silou, je sice kvůli svému postupu vůči opozici kritizováno. V současnosti se ale Erdogan žádných výčitek bát nemusí – při návštěvě Merkelové nedošlo k setkání s opozicí.
„ Evropa nemůže svou vnější hranici chránit sama, pokud neuzavřeme smlouvu s Tureckem“,tak zní krédo Merkelové. Ovšem co se má konkrétně stát? Při své návštěvě ve čtvrtek v Athénách se Steinmeier zasazoval o vybudování evropského úřadu pro ochranu hranic, ke kterému by patřily také Turecko a sousední africké země. Ovšem věc není tak jednoduchá.
Řecko je sice vedle Ankary druhý nejdůležitější sloup v uprchlické politice, ovšem oba státy jsou konkurenty v prostoru Středozemního moře. Athény, to slyšel Steinmeier i od svého kolegy v úřadu Nikose Kotziase, nechtějí žádné společné hlídky s Tureckem.
Vstřícnost i pro Athény?
Berlín také potřebuje evropskou krizovou zemi, pokud se má proud uprchlíků omezit. Nyní má pomocí EU postavit Řecko tzv. hotspots pro 50 000 uprchlíků, ve kterých se má již na místě rozhodovat o žádostech o azyl. Ovšem mnoho nadějí s tím vláda v Athénách zjevně nespojuje. Ministr zahraničí Kotzias řekl při návštěvě Steinmeiera, že by bylo logičtější, kdyby se přijímací centra vytvořila na druhé straně Středozemního moře, že Řecko nemůže zadržet statisíce na cestě k severu. Athény mají vedle uprchlíků zcela jiné starosti – trvalá eurokrize. V současnosti mezinárodní věřitelé odmítají vyplatit dvě miliardy EUR úvěrů z třetího pomocného balíku, protože reformy se vlečou.
V prosinci bude regulérní summit Evropské rady. Do té doby , jak nedávno tísnivou situaci Berlína uvedly na sarkastického společného jmenovatele „ Frankfurter Allgemeine Zeitung“,bude Merkelová ochotna učinit pár škrtů v podmínkách programu pro Řecko, „ když se tím zbrzdí další proud uprchlíků.“
Pro Novou republiku vybrala přeložila Mgr. Zdeňka Holešová