Oldřich Průša
24. 11. 2015
Tak jsem se dozvěděl od pana K. Schwarzenberga, že vzniká „evropský lid.“ Jeho myšlenka zní nějak takto: „Češi a Němci spolu bojují za demokracii a pokrok a pomalu vzniká to, co různí politici u nás popírají. Pomalu vzniká evropský lid, kde není tak zajímavé, kdo je Čech a kdo je Němec, ale jaká máme stanoviska.“ Slovo světoobčana občana K. Schwarzenberga se nyní ani v budoucnosti do kamene určitě tesat nebude.
24. 11. 2015
Tak jsem se dozvěděl od pana K. Schwarzenberga, že vzniká „evropský lid.“ Jeho myšlenka zní nějak takto: „Češi a Němci spolu bojují za demokracii a pokrok a pomalu vzniká to, co různí politici u nás popírají. Pomalu vzniká evropský lid, kde není tak zajímavé, kdo je Čech a kdo je Němec, ale jaká máme stanoviska.“ Slovo světoobčana občana K. Schwarzenberga se nyní ani v budoucnosti do kamene určitě tesat nebude.
Pakliže by k tomu mělo dojít, na tesání nebude čas ani kameníci, viz. předpověď, že ta přespříští válka se bude dít kameny.
Připomenulo mi to diskusi během studia PF UK přibližně rok 76, když jsem se nemohl shodnout s jedním z profesorů, zda existuje „sovětský lid.“ On otázku nastolil, já jsem s ním polemizoval.
V roce 1988 jsem položil v rámci jednoho ze seminářů v Moskvě, když vyvstala obdobná otázka. Ruský profesor byl opatrnější, zvl. vzhledem k válce v Náhorním Karabachu. V diskuzi jsem se zeptal, zda je v budoucnosti možné využít jaderného potenciálu tehdejšího SSSR ve vojenském konfliktu v rámci jeho hranic. Otázka vzbudila u účastníků semináře z několika států mírně zděšení a rozhodné odmítnutí. Pro připomenutí blížilo se vyvrcholení glasnosti a perestrojky (výsledkem vulgo „státní převrat řízený vedením tehdejší KSSS).
Zatímco „sovětský lid“ se jaksi neuskutečnil, možnost nebezpečí z jaderného potenciálu se ukázala v minulosti v Černobylu.
Po „odpojení“ Krymu nejprve od elektrické energie a poté (dnes) z rozhodnutí prezidenta Ukrajiny od nákladní automobilové a železniční dopravy na Krym. Zbývají ještě vodovodní trubky. Podle některých zdrojů utrpěla i Ukrajina samotná. Bez elektřiny jsou i obě dvě jaderné elektrárny ve východní části Ukrajiny. Že by má tehdejší otázka v jiné podobě nabyla aktuálnosti?
Je zvláštní, že Porošenko a Jaceňuk stojí v čele režimu, který chce vrátit Krym a jeho obyvatelstvo a přitom jeho občany chce totálně blokovat a pokusit se je snad i vyhladovět. Svatá prostoto! Ta velká země to už jednou zažila. Leningrad vydržel cca 700 dnů za strašných obětí II. světové války. Přežil poškozen, ale vítězný.
Chystá snad ukrajinská vláda něco obdobného? I kdyby byla většina ukrajinských představitelů poněkud mdlého rozumu a přes dostatečný sponzoring, nemůže něco takového dopustit. Snad.
Připomenulo mi to diskusi během studia PF UK přibližně rok 76, když jsem se nemohl shodnout s jedním z profesorů, zda existuje „sovětský lid.“ On otázku nastolil, já jsem s ním polemizoval.
V roce 1988 jsem položil v rámci jednoho ze seminářů v Moskvě, když vyvstala obdobná otázka. Ruský profesor byl opatrnější, zvl. vzhledem k válce v Náhorním Karabachu. V diskuzi jsem se zeptal, zda je v budoucnosti možné využít jaderného potenciálu tehdejšího SSSR ve vojenském konfliktu v rámci jeho hranic. Otázka vzbudila u účastníků semináře z několika států mírně zděšení a rozhodné odmítnutí. Pro připomenutí blížilo se vyvrcholení glasnosti a perestrojky (výsledkem vulgo „státní převrat řízený vedením tehdejší KSSS).
Zatímco „sovětský lid“ se jaksi neuskutečnil, možnost nebezpečí z jaderného potenciálu se ukázala v minulosti v Černobylu.
Po „odpojení“ Krymu nejprve od elektrické energie a poté (dnes) z rozhodnutí prezidenta Ukrajiny od nákladní automobilové a železniční dopravy na Krym. Zbývají ještě vodovodní trubky. Podle některých zdrojů utrpěla i Ukrajina samotná. Bez elektřiny jsou i obě dvě jaderné elektrárny ve východní části Ukrajiny. Že by má tehdejší otázka v jiné podobě nabyla aktuálnosti?
Je zvláštní, že Porošenko a Jaceňuk stojí v čele režimu, který chce vrátit Krym a jeho obyvatelstvo a přitom jeho občany chce totálně blokovat a pokusit se je snad i vyhladovět. Svatá prostoto! Ta velká země to už jednou zažila. Leningrad vydržel cca 700 dnů za strašných obětí II. světové války. Přežil poškozen, ale vítězný.
Chystá snad ukrajinská vláda něco obdobného? I kdyby byla většina ukrajinských představitelů poněkud mdlého rozumu a přes dostatečný sponzoring, nemůže něco takového dopustit. Snad.