24.11.2015 České noviny
Češi se nejčastěji hlásí k sociálnědemokratickým politickým názorům. Celkem 34 procent dotázaných uvedlo, že s touto politickou orientací souhlasí nejvíc, případně na druhém místě. Liberální postoje jsou blízké 23 procentům obyvatel a ekologické 21 procentům lidí.Na dalších místech se umístily politické názory konzervativní, křesťanskodemokratický, socialistický, komunistický a nacionalistický. Odpověď "žádný" zvolilo jako první odpověď 11 procent lidí, jako druhou dokonce polovina dotázaných. Jedno procento lidí také uvedlo, že se hlásí k "jinému" politickému postoji.
Proti stejnému průzkumu před dvěma roky se o čtyři procentní body zvýšil podíl těch, kteří se hlásí k ekologickému směru. O devět procentních bodů naopak klesl podíl lidí vyznávajících "jiný" politický směr. Ostatní odpovědi se lišily minimálně nebo vůbec. "Od roku 2011 do současnosti se celková úroveň inklinace k politickým proudům stabilizovala, přičemž u jednotlivých směrů dochází jen k drobným a vesměs statisticky nevýznamným fluktuacím," uvedlo CVVM.
Průzkum zjišťoval i postoje lidí k některým otázkám, které souvisí s politickou orientací. Většina lidí si například myslí, že stát má zaručit, aby ten, kdo chce pracovat, pracoval. Stát by se také podle lidí měl postarat o sociální zabezpečení občanů. "V otázce přerozdělování za účelem dosažení sociální rovnosti, případně výraznějšího omezení sociálních rozdílů se ale česká veřejnost spíše kloní k tomu, že by to, co společnost vyprodukuje, nemělo být dále přerozdělováno a že každý má mít tolik, kolik vydělá," uvedlo CVVM.
Češi také výrazně tíhnou k maximalizaci svobod i k představě státu, který svobody a práva svých občanů hájí v případě jejich porušení. "Tento názor se mezi roky 2011 a 2013 statisticky významně posílil, avšak v letošním roce se u svobod vrátil na úroveň roku 2011. Proč k těmto názorovým posunům došlo, se můžeme jen dohadovat. Jedno z vysvětlení by mohlo být, že došlo k určité stabilizaci politické scény," podotkli statistici. Veřejnosti naopak není vůbec blízký model státu, který své občany preventivně omezuje a kontroluje.
Průzkum se uskutečnil od 5. do 12. října a zúčastnilo se ho 1045 lidí.
Češi se nejčastěji hlásí k sociálnědemokratickým politickým názorům. Celkem 34 procent dotázaných uvedlo, že s touto politickou orientací souhlasí nejvíc, případně na druhém místě. Liberální postoje jsou blízké 23 procentům obyvatel a ekologické 21 procentům lidí.Na dalších místech se umístily politické názory konzervativní, křesťanskodemokratický, socialistický, komunistický a nacionalistický. Odpověď "žádný" zvolilo jako první odpověď 11 procent lidí, jako druhou dokonce polovina dotázaných. Jedno procento lidí také uvedlo, že se hlásí k "jinému" politickému postoji.
Proti stejnému průzkumu před dvěma roky se o čtyři procentní body zvýšil podíl těch, kteří se hlásí k ekologickému směru. O devět procentních bodů naopak klesl podíl lidí vyznávajících "jiný" politický směr. Ostatní odpovědi se lišily minimálně nebo vůbec. "Od roku 2011 do současnosti se celková úroveň inklinace k politickým proudům stabilizovala, přičemž u jednotlivých směrů dochází jen k drobným a vesměs statisticky nevýznamným fluktuacím," uvedlo CVVM.
Průzkum zjišťoval i postoje lidí k některým otázkám, které souvisí s politickou orientací. Většina lidí si například myslí, že stát má zaručit, aby ten, kdo chce pracovat, pracoval. Stát by se také podle lidí měl postarat o sociální zabezpečení občanů. "V otázce přerozdělování za účelem dosažení sociální rovnosti, případně výraznějšího omezení sociálních rozdílů se ale česká veřejnost spíše kloní k tomu, že by to, co společnost vyprodukuje, nemělo být dále přerozdělováno a že každý má mít tolik, kolik vydělá," uvedlo CVVM.
Češi také výrazně tíhnou k maximalizaci svobod i k představě státu, který svobody a práva svých občanů hájí v případě jejich porušení. "Tento názor se mezi roky 2011 a 2013 statisticky významně posílil, avšak v letošním roce se u svobod vrátil na úroveň roku 2011. Proč k těmto názorovým posunům došlo, se můžeme jen dohadovat. Jedno z vysvětlení by mohlo být, že došlo k určité stabilizaci politické scény," podotkli statistici. Veřejnosti naopak není vůbec blízký model státu, který své občany preventivně omezuje a kontroluje.
Průzkum se uskutečnil od 5. do 12. října a zúčastnilo se ho 1045 lidí.